Účetní uzávěrka a závěrka

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Účetní uzávěrka a závěrka BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Kateřina RATKOVSKÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Pavel ŠTOHL

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Účetní uzávěrka a závěrka“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Pavla Štohla, a uvedla v seznamu použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Ve Znojmě dne 26. dubna 2013 …........................... podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, Ing. Štohlovi, za pomoc a cenné připomínky při zpracování práce. Mé poděkování patří dále manželům Novotným za jejich ochotu a vstřícnost při poskytování informací potřebných pro vypracování praktické části, a Ing. Kaloudovi, MBA, CSc. k praktické části.

za cenné připomínky

Abstrakt Tématem této bakalářské práce je účetní uzávěrka a závěrka. Cílem práce je sestavení účetní závěrky v konkrétním podniku dle účetních předpisů platných v České republice, a případně navrhnout vhodnější postup při zpracování účetní závěrky. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části je popsán proces tvorby účetní uzávěrky a závěrky. V praktické části jsou teoretické znalosti aplikovány na tvorbu účetní závěrky v konkrétním podniku.

The theme of this bachelor thesis is financial statement and books closing. The aim of this thesis is drawing up a financial statement in a particular company according to accounting regulations applicable in the Czech Republic, and possibly suggest a more appropriate procedure for the drawing up a financial statement. Tha bachelor thesis is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part describes the process of creating the financial statement and books closing. In the practical part the theoretical knowledge is applied to the creation of a financial statement in a particular company. Klíčová slova Účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty Books closing, financial statement, balance sheet, profit and loss statement

Obsah 1 Úvod.............................................................................................................................. 7 2 Cíl práce a metodika ..................................................................................................... 8 3 Teoretická část .............................................................................................................. 9 3.1 Právní úprava účetní závěrky ................................................................................. 9 3.2 Přípravné práce – inventarizace ............................................................................. 9 3.3 Uzávěrkové operace ............................................................................................. 10 3.3.1 Závěrečné operace u zásob .............................................................................11 3.3.2 Časové rozlišení nákladů a výnosů ................................................................11 3.3.3 Dohadné položky ........................................................................................... 13 3.3.4 Rezervy .......................................................................................................... 13 3.3.5 Kurzové rozdíly ............................................................................................. 14 3.3.6 Opravné položky ........................................................................................... 14 3.3.7 Odpis pohledávek .......................................................................................... 15 3.4 Účetní uzávěrka .................................................................................................... 15 3.4.1 Zjištění hospodářského výsledku ............................................................. .... 16 3.4.2 Výpočet daně z příjmů................................................................................... 16 3.4.3 Uzavření účtů ................................................................................................ 17 3.5 Účetní závěrka ...................................................................................................... 18 3.5.1 Rozsah účetní závěrky ................................................................................... 18 3.5.2 Druhy účetní závěrky .................................................................................... 19 3.5.3 Rozvaha ......................................................................................................... 19 3.5.4 Výkaz zisku a ztráty ...................................................................................... 20 3.5.5 Příloha k účetní závěrce ................................................................................ 21 3.5.6 Výkaz cash flow ............................................................................................ 22 3.5.7 Přehled o změnách vlastního kapitálu ........................................................... 22 3.6 Povinnosti spojené s účetní závěrkou................................................................... 23 3.6.1 Ověření závěrky auditorem ........................................................................... 23 3.6.2 Zveřejnění účetní závěrky ............................................................................. 24 3.6.3 Úschova účetní závěrky................................................................................. 24 4 Praktická část .............................................................................................................. 25 4.1 Profil společnosti .................................................................................................. 25

4.2 Přípravné práce - inventarizace ............................................................................ 26 4.2.1 Inventarizace dlouhodobého majetku ............................................................ 26 4.2.2 Inventarizace zásob ....................................................................................... 27 4.2.3 Inventarizace konkrétní skupiny zboží .......................................................... 28 4.2.4 Inventarizace krátkodobého finančního majetku .......................................... 29 4.3 Cash flow.............................................................................................................. 30 4.4 Finanční analýza ................................................................................................... 32 4.4.1 Likvidita ........................................................................................................ 33 4.4.2 Rentabilita ..................................................................................................... 37 4.4.3 Ukazatele aktivity .......................................................................................... 40 4.4.4 Net working capital ....................................................................................... 44 4.5 Analýza marže ...................................................................................................... 46 5 Závěr ........................................................................................................................... 47 6 Seznam použité literatury ........................................................................................... 49 7 Přílohy......................................................................................................................... 53

1 Úvod Tématem této práce je jedna z nejdůležitějších a zároveň nejnáročnějších činností v účetnictví. Uzávěrkové operace, a pak samotné uzavírání účtů vede k tomu, aby účetnictví dané společnosti věrně a poctivě zobrazovalo skutečnost. Tyto činnosti patří do účetní uzávěrky, která předchází účetní závěrce, tedy sestavování výkazů. Účetní závěrka je důležitým zdrojem informací o stavu účetní jednotky pro interní i externí uživatele. Účetní jednotka je povinná dodržovat účetní předpisy, principy a zásady nejen během hospodářského roku, ale také při sestavování účetní závěrky na konci období. Právní úprava účetnictví je zmíněna v první kapitole. Druhá kapitola se zabývá uzávěrkovými operacemi, které jsou důležité pro správné vyjádření hospodářského výsledku za běžné období. Další kapitola pojednává o účetní uzávěrce, kde po zjištění hospodářského výsledku a výpočtu daně z příjmů dochází k samotnému uzavírání jednotlivých účtů. Účetní závěrku, její náležitosti, rozsah a druhy přibližuje kapitola čtvrtá, která dále specifikuje jednotlivé výkazy jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce, výkaz cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu. Poslední kapitola pojednává o povinnostech spojených s účetní závěrkou, především o ověření účetní závěrky auditorem a následném zveřejnění. V praktické části se věnuji specifickým operacím, které souvisejí se sestavováním účetní uzávěrky a závěrky v konkrétním podniku. Tento podnik patří fyzické osobě zapsané v živnostenském rejstříku. Majitel společnosti si nepřeje uveřejnění názvu společnosti, a proto v této práci bude podnik označován jako XY.

7

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je na základě teoretických znalostí vypracovat a popsat na konkrétní společnosti účetní závěrku podle účetních předpisů platných v České republice s využitím účetního softwaru Stereo. Metodika této práce vychází z postupů uvedených v zákonech a vyhláškách, a z možností účetního softwaru Stereo. Teoretická část je věnována sestavování účetní závěrky a činnostem, které účetní závěrce předcházejí. Jde především o uzávěrkové operace, které jsou důležité pro správný výpočet hospodářského výsledku. Další částí je účetní uzávěrka, při které dochází k uzavírání jednotlivých účtů. A nezbytnou součástí je samotná účetní závěrka, během které dochází k sestavování jednotlivých výkazů, především rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. Závěrečná část pojednává o povinnostech spojených s účetní závěrkou, především jde o ověření závěrky auditorem nebo zveřejnění příslušných výkazů. Praktická část je věnována sestavování účetní závěrky v konkrétním podniku. Zaměřila jsem se na specifické operace pro účetní jednotku. Především jde o inventarizaci, kde jsem se zaměřila na zásoby zboží. Dále jsem se rozhodla pro analýzu marže a finanční analýzu podniku.

8

3 Teoretická část 3.1 Právní úprava účetní závěrky Základními předpisy upravujícími účetní závěrku jsou zejména: zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších novel, vyhláška MF č. 500/2002, ve znění pozdějších novel a Český účetní standard č. 002.1

3.2 Přípravné práce – inventarizace „Po zaúčtování všech účetních případů souvisejících s uzavíraným rokem, provádí účetní jednotka inventarizaci. Inventarizací se zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků. Prověřuje se, zda tento skutečný stav odpovídá stavům výkázaným v účetnictví a zda není nutné účtovat o opravných položkách, rezervách a vyjadřovat další známá rizika. Inventarizace se provádí k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Inventarizace se dále může provádět průběžně během účetního období. Tato inventarizace se může provádět u zásob, u kterých se účtuje podle druhů nebo podle místa jejich uložení, anebo podle hmotně zodpovědných osob. Dále se může průběžně inventarizovat dlouhodobý hmotný majetek, který nemá stálé místo a je v soustavném pohybu. Termíny inventarizací si stanoví každá účetní jednotka sama a každý druh zásob a majetku musí být inventarizován alespoň jednou ročně.“2

Podstatou inventarizace je: 1. Zajistit věcnou správnost účetnictví, tzn. uvést účetnictví do souladu se skutečností. Nejdříve zjistíme skutečný stav aktiv a pasiv, který porovnáme se stavem účetním, a případné rozdíly musíme v účetnictví opravit tak, aby účetnictví odpovídalo skutečnosti. 2. Zajistit správné ocenění majetku a závazků v souladu se zásadou opatrnosti. Zde kontrolujeme hodnotu aktiv a pasiv. Musíme zjistit reálnou hodnotu tohoto majetku a tu pak porovnat s hodnotou uvedenou v účetnictví. Je-li reálná hodnota daného majetku významně nižší, musíme pak tuto hodnotu snížit 1 BLECHOVÁ, Beata; JANOUŠKOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví v příkladech. 11. Praha : Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3806-2. 2 Meritum Účetnictví podnikatelů . 8. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 712 s. ISBN 97880-7357-618-9. s. 507-508

9

i v účetnictví.3 „Inventarizace sestává z následujících čtyř na sebe navazujících kroků: zjištění skutečného stavu majetku a závazků (inventura) ◦ fyzická inventura, ◦ dokladová inventura, porovnání stavu zjištěného inventurou (skutečnosti) se stavem v účetnictví ◦ účetní stav > skutečnost → manko, ◦ účetní stav < skutečnost → přebytek, vyčíslení inventarizačních rozdílů, proúčtování a vypořádání inventarizačních rozdílů. Postup provedení inventarizace je třeba stanovit ve vnitropodnikové směrnici.“4

3.3 Uzávěrkové operace „Smyslem uzávěrkových operací je zabezpečení věcné správnosti a úplnosti údajů v účetnictví tak, aby závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.“5 Mezi uzávěrkové operace účetní jednotky patří: Závěrečné operace u zásob Časové rozlišení nákladů a výnosů Dohadné položky Rezervy Kurzové rozdíly Opravné položky Odpis pohledávek6 3 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. 4 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. s. 26-27 5 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. s. 24 6 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc : ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0.

10

3.3.1

Závěrečné operace u zásob

Závěrečné operace u zásob se liší dle toho, jakým způsobem účetní jednotka tyto zásoby účtuje. Dle ČÚS rozlišujeme průběžný způsob účtování – způsob A, a nebo periodický způsob účtování – způsob B. Při účtování způsobem A používá účetní jednotka účty pořízení zásob. Při účtování způsobem B se účty pořízení zásob nepoužívají a nakoupené zásoby se zaúčtují rovnou do nákladů. Na konci účetního období, při uzavírání účetních knih, se dle evidence o zásobách zaúčtuje skutečný stav na příslušný účet zásob (souvztažně s příšlušným nákladovým účtem).7 „Na konci účetního období nezřídka dochází k situaci, kdy při nákupu zásob (materiál, zboží) tyto zásoby do účetní jednotky fyzicky dorazí, ale účetní jednotce nejsou dodavatelem doručeny patřičné doklady – přijaté faktury, případně dodací listy. Druhou typickou situací na konci účetního období je stav, když do účetní jednotky dorazí příslušné doklady – přijaté faktury za zásoby, popřípadě i dodací listy na ně, ale nedorazí fyzicky předmětné zásoby. Oba případy je nutno v účetnictví řádně podchytit.“8 V případě, že účetní jednotka nemá na konci účetního období patřičné doklady k zaúčtování zásob, musí zůstatek z účtu pořízení zásob přeúčtovat na účet dohadné účty pasivní (částku odhadne například z dodacího listu). Ve druhé situaci, kdy účetní jednotce do konce účetního období nepřišla dodávka zásob, je nutno přeúčtovat zůstatek účtu pořízení zásob na účet materiál na cestě (případně zboží na cestě).9

3.3.2

Časové rozlišení nákladů a výnosů

„Správné vykázání hospodářského výsledku účetní jednotky za sledované účetní období předpokládá zahrnout do něho všechny náklady a výnosy, které do něj hospodářsky patří, i když z různých důvodů nebyly v běžném účetním období zaúčtovány. Naopak je 7 Meritum Účetnictví podnikatelů . 8. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 712 s. ISBN 97880-7357-618-9. 8 FIŠEROVÁ, Eva. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 7. Olomouc : ANAG, 2009. 455 s. ISBN 97880-7263-522-1. s. 157 9 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9.

11

třeba z nákladů a z výnosů vyloučit položky, které sice byly v běžném účetním období zaúčtovány, avšak týkají se příštích účetních období. Tato úprava nákladů a výnosů se účtuje prostřednictvím účtů časového rozlišení, dalších přechodných účtů a rezerv.“10 „Pro účtování nákladů a výnosů jsou v ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy uvedeny tyto základní zásady: 1. Náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí. 2. Náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě nákladů příštích období nebo výdajů příštích období na příslušných účtech účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. 3. Výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě výnosů příštích období nebo příjmů příštích období na příslušných účtech účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.“11 „Časovým rozlišením rozumíme účetní případy účtované na účtech 381 až 385, na kterých se časově rozlišují náklady a výnosy v souvislosti s konkrétním titulem, u kterých je znám: a) účel (titul) vynaložené částky, b) částka, c) období, ke kterému se částka vztahuje. Uvedené tři podmínky musí být splněny současně. Časově nelze rozlišovat pokuty, penále, manka a škody.“12 Časové rozlišení nemusíme používat, jedná-li se o: nevýznamné částky, jimiž účetní jednotka záměrně neovlivňuje náklady a výnosy, a tím hospodářský výsledek, a pravidelně se opakující příjmy a výdaje, pokud není ovlivněna věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.13 10 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc : ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. s. 168 11 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. s. 126 12 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc : ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. s. 169 13 STROUHAL, Jiří. Účetnictví, daně a právo v praxi fyzických a právnických osob: všeobecný

12

3.3.3

Dohadné položky

O dohadných položkách se účtuje až na základě výsledků inventarizace. Jedná se o pohledávky nebo závazky, které věcně patří do běžného účetního období, ale nejsou zaúčtovány z důvodu chybějícího dokladu.

Protože nejsou doloženy příslušným

dokladem, není známa přesná výše částky, která bude přijata či uhrazena při jejich vypořádání. Částka je odhadována, přičemž se vychází ze známých skutečností např. z pojistné smlouvy, dohody, obvyklé ceny předešlé dodávky, apod. Tyto dohadné účty můžeme zrušit buď na začátku účetního období anebo po obdržení příslušného dokladu. Dohadné účty lze členit dle povahy na dohadné účty aktivní nebo dohadné účty pasivní.14

3.3.4

Rezervy

„Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. VPU také vysloveně říká, že rezervy nelze používat k úpravě výše ocenění aktiv. Účetní jednotka si musí stanovit ve svém vnitřním předpisu: na jaké výdaje bude tvořit rezervy, za jakých podmínek, jak určí výši těchto rezerv a v jakém okamžiku ji bude čerpat, popř. Rušit.“15 „Rezervami se pro účely účetních předpisů rozumí: a) účetní rezervy podle zákona o účetnictví, jejichž tvorba na vrub nákladů se nepovažuje za daňový náklad rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů,

informační časopis pro účetnictví, 2010, č. 24/2010. ISSN 1213-6522. 14 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. 15 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. s. 89

13

rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci, b) zákonné rezervy zákonné rezervy podle zvláštních právních předpisů, zejména podle zákona o rezervách (např. Rezerva na opravy) a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“16 Rezervy se tvoří ve prospěch účtu ze skupiny 45 a na vrub příslušného účtu nákladů, a to buď ze skupiny 55, 57, 58 nebo 59. Použití, snížení nebo zrušení rezervy je účtováno protizápisem těchto účtů. Zůstatky rezerv na konci účetního období se převádějí do období následujícího.17

3.3.5

Kurzové rozdíly

„Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne a nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů.“18

3.3.6

Opravné položky

„Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, například reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.“19 16 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc : ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. s. 173 17 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. 18 SVATOŠOVÁ, Jana; TRÁVNÍČKOVÁ, Jana. Účtová osnova, České účetní standardy, postupy účtování pro podnikatele ... Olomouc : ANAG, 2010. 325 s. ISBN 978-80-7263-578-8. s. 81 19 MÜLLEROVÁ, Libuše; VOMÁČKOVÁ, Hana; DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní předpisy pro podnikatele s komentářem. 1. Praha : ASPI, 2007. 552 s. ISBN 978-80-7357-289-1. s. 223

14

U opravných položek rozlišujeme, zda se jedná o opravnou položku zákonnou neboli daňovou, a nebo účetní. Daňové opravné položky upravuje zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, a lze ji tvořit pouze k pohledávkám a jen v případech, které upravuje tento zákon. Účetní opravné položky lze tvořit téměř ke všem kategoriím majetku, a zásady pro jejich tvorbu jsou v kompetenci účetní jednotky.20 Opravné položky jsou tvořeny na vrub nákladů v účtových skupinách 55, 57 a 58 dle toho, k jaké činnosti se vztahují. Nastane-li okamžik, kdy budeme opravnou položku rušit, zaúčtujeme ji ve prospěch příslušného nákladového účtu.21

3.3.7

Odpis pohledávek

Odepsat pohledávku může poplatník, který vede účetnictví, přitom lze odepsat jmenovitou hodnotu nebo pořizovací cenu pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti, a to tehdy, je-li o pohledávce při jejím vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a lze-li současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP.22 Daňově neúčinný odpis pohledávek může účetní jednotka provést na základě vlastního rozhodnutí, a to v případě, jedná-li se například o pohledávky, u kterých by náklady na vymáhání převýšily jejich výtěžek, o pohledávky, kde není znám pobyt dlužníka nebo o promlčené pohledávky. Tento náklad je daňově neuznatelný.23

3.4 Účetní uzávěrka Cílem účetní uzávěrky je vyčíslení hospodářského výsledku účetní jednotky, výpočet daně z příjmů a následné uzavření účtů. Ke správnému zjištění hospodářského výsledku je důležitá inventarizace (viz. kapitola 3.2) a uzávěrkové operace (viz. kapitola 3.3). 20 FIŠEROVÁ, Eva. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 7. Olomouc : ANAG, 2009. 455 s. ISBN 97880-7263-522-1. 21 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. 22 ŽMOLÍK, Christian. Účetnictví, daně a právo v praxi fyzických a právnických osob: všeobecný informační časopis pro účetnictví, 2011, č. 3/2011. ISSN 1213-6522. 23 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9.

15

3.4.1

Zjištění hospodářského výsledku

Hospodářský výsledek je důležitý ukazatel pro posouzení, jak účetní jednotka hospodaří. Tento výsledek zjistíme porovnáním nákladů (náklady vynaložené na provedení určitých výkonů) a výnosů (výnosy za výkony). Hospodářský výsledek může být kladný, tzn. že výnosy převyšují náklady, a tím tvoříme zisk, a nebo záporný, tzn. že náklady převyšují výnosy, a tím tvoříme ztrátu.24 Hospodářský výsledek členíme dle činností podniku, a to na: provozní výsledek hospodaření (rozdíl mezi provozními výnosy a náklady), finanční výsledek hospodaření (rozdíl mezi finančními výnosy a náklady), a mimořádný výsledek hospodaření (rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady). Další členění hospodářského výsledku, především zisku, je: zisk před zdaněním (tzv. hrubý účetní zisk), a čistý zisk po zdanění (tzv. disponibilní zisk) vypočítaný jako rozdíl zisku před zdaněním a daně z příjmů.25

3.4.2

Výpočet daně z příjmů

Hospodářský výsledek účetní jednotky se počítá ze všech výnosů a ze všech nákladů za dané účetní období bez ohledu na daňové předpisy. Pro správný výpočet daně z příjmů musíme zjistit základ daně, který nelze zjistit přímo z účetních údajů, proto je třeba upravit hospodářský výsledek před zdaněním o: položky zvyšující základ daně (tzv. připočitatelné položky) ◦ účetní náklady, které nejsou dle ZDP daňově uznatelnými (například náklady na reprezentaci, dary, tvorba jiných než zákonných rezerv) ◦ výnosy, které jsou zdanitelné, ale v účetnictví nejsou zaúčtovány položky snižující základ daně (tzv. odčitatelné položky) ◦ náklady, které jsou dle ZDP daňově uznatelné, ale v účetnictví nejsou zaznamenány (př. pojistné z mezd odvedené po termínu) ◦ výnosy nezahrnované do základu daně (př. výnosy zdaňované při zaplacení) 24 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11. Znojmo: Pavel Štohl, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3. 25 HRDÝ, Milan; HOROVÁ, Michaela. Finance podniku. 1. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 180 s. ISBN 978-80-7357-492-5.

16

Zjištěný základ daně je třeba ještě upravit o odčitatelné položky. Nejdříve odečteme položky dle § 34 ZDP (například ztráta z předchozích období), dále můžeme základ snížit například o dary. Takto upravený základ daně zaokrouhlíme na celé tisícikoruny dolů a z této hodnoty počítáme splatnou daň z příjmů jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro účetní období dle ZDP.26

3.4.3

Uzavření účtů

V této fázi účetní uzávěrky se uzavírají jednotlivé účty v účetních knihách, ve kterých účetní jednotky dle zákona účtují. Jde především o tyto účetní knihy: deník, hlavní kniha, knihy analytické evidence, a knihy podrozvahových účtů.27 „Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se: a) zjišťují obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů, b) zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů, c) zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, popř. odložená, účetní jednotky za účetní období, příp. se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů, d) zjistí se účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub účtu 710 – Účet zisku a ztráty a převodem výnosových účtů ve prospěch účtu 710, e) uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku účtu 710 – Účet zisku a ztráty na účet 702 – Konečný účet rozvažný.“28 Na základě údajů účtu 710 – Účet zisku a ztráty a 702 – Konečný účet rozvažný se sestaví účetní závěrka, tedy rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, a případně další související výkazy. 26 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11. Znojmo: Pavel Štohl, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3. 27 MÜLLEROVÁ, Libuše; VOMÁČKOVÁ, Hana; DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní předpisy pro podnikatele s komentářem. 1. Praha : ASPI, 2007. 552 s. ISBN 978-80-7357-289-1. 28 FIŠEROVÁ, Eva. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 7. Olomouc : ANAG, 2009. 455 s. ISBN 97880-7263-522-1. s. 351

17

3.5 Účetní závěrka „Účetní závěrka a její správné sestavení je jednou ze zásad účetnictví. Bez jejího správného sestavení není účetnictví úplné. Účetní závěrka je veřejným dokumentem, ze kterého čerpají informace nejen akcionáři nebo podílníci, ale i obchodní partneři, státní instituce, banky apod. Infromace v ní obsažené musí být správné, úplné a nezpochybnitelné, takže je nutné sestavení účetní závěrky věnovat náležitou pozornost.“29 Účetní závěrka je nedílný celek, a dle zákona o účetnictví ji musí tvořit: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, a příloha.30 Účetní závěrka může obsahovat: přehled o peněžních tocích (výkaz cash-flow), nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.31

3.5.1

Rozsah účetní závěrky

Účetní závěrka může být sestavena v plném rozsahu a nebo ve zjednodušeném rozsahu. Závěrku sestavenou v plném rozsahu musí předkládat podnikatelé, kteří mají povinnost ověřovat závěrku auditorem. Závěrku pak tvoří rozvaha a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, příloha, výkaz cash flow a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Podnikatelé, kteří tuto povinnost nemají, mohou sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, ale záleží na jejich rozhodnutí, kterou z těchto možností si zvolí. Závěrka ve zjednodušeném rozsahu obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu. Nepovinnou součástí je výkaz cash flow a výkaz o změnách vlastního kapitálu.32

29 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. s. 113 30 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 31 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 32 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc : ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0.

18

3.5.2

Druhy účetní závěrky

Zákon o účetnictví rozlišuje 3 druhy účetních závěrek, a to: řádnou, kdy je účetní závěrka sestavena na základě uzavření účetních knih a k poslednímu dni účetního období, mimořádnou, kdy je účetní závěrka sestavena na základě uzavření knih, ale k jinému než poslednímu dni účetního období, a mezitímní, kdy je účetní závěrka sestavena bez uzavírání účetních knih.33

3.5.3

Rozvaha

Rozvaha obsahuje soupis firemních aktiv, pasiv a vlastního kapitálu v určitém okamžiku, a někdy je nazývána jako výkaz o finanční situaci. Rozvaha vyjadřuje solventnost podniku, tzn. jak je podnik schopný splácet dluhy v okamžiku jejich splatnosti.34 Rozvaha je statický výkaz, který zobrazuje konečné stavy aktiv a pasiv k určitému okamžiku. Kromě konečného stavu z rozvahy můžeme zjistit rovněž počáteční stav rozvahové položky k začátku účetního období.35 Rozvahu členíme z několika hledisek. Prvním hlediskem je den okamžiku sestavení rozvahy. Pak rozvahu členíme na: zahajovací rozvahu, kdy okamžikem sestavení je den vzniku účetní jednotky, a konečnou rozvahu, kdy okamžikem sestavení je den ukončení činnosti. Dále pak rozvahu členíme na: řádnou, tzn. že se rozvaha sestavuje pravidelně na konci účetního období, mimořádnou, tzn. že se rozvaha sestaví k jinému dni, než je pravidelný termín, a počáteční, tzn. že se rozvaha sestavuje k prvnímu dni účetního období.36

33 DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech snadno a rychle. 5. Praha : Grada Publishing, 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3202-2. 34 RAYBURN, L. Study guide for use with Accounting principles. 4th printing, 1989. Homewood : Irwin. 335 p. ISBN 0-256-07421-6. 35 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. 36 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7.

19

Tabulka č. 1 Základní struktura rozvahy Aktiva

Pasiva

Běžné období

Minulé období

Brutto Korekce Netto

Netto

Běžné Minulé období období

Aktiva celkem

Pasiva celkem

A. Pohledávky za upsaný ZK

A. Vlastní kapitál

B. Dlouhodobý majetek

B. Cizí zdroje

C. Oběžná aktiva D. Časové rozlišení

C. Časové rozlišení

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FIŠEROVÁ Eva, 2009, Abeceda účetnictví pro podnikatele, s. 357

3.5.4

Výkaz zisku a ztráty

Výsledovka je obvykle strukturována do třech oblastí: provozní, finanční a mimořádné. V provozní oblasti se vykazují takové náklady a výnosy, které souvisí s hlavní činností podniku. V rámci finanční činnosti jsou vykázány výnosy a náklady, které souvisejí zejména se zhodnocením a opatřováním zdrojů financování a rovněž zde nalezneme i výsledky transakcí, které nejsou plně pod kontrolou podniku. V mimořádné oblasti se vykazují výsledky nahodilých událostí, jež nejsou plně pod kontrolou podniku.37 Výkaz zisku a ztráty lze sestavit ve dvou formách, a to: v druhovém členění, kdy ověřujeme věcnou shodu nákladů období s výnosy, případně shody docílíme úpravou nákladů nebo výnosů, a v účelovém členění, kdy porovnáváme výnosy a náklady, které se týkají realizovaných výkonů (popř. zboží), u tohoto způsobu je nutno v příloze uvést členění nákladů dle druhu.38

37 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. s. 177 38 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9.

20

Tabulka č. 2 Zkrácená struktura výkazu zisku a ztráty v účelovém členění Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění I.

Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb

A.

Náklady prodeje

*

Hrubý zisk nebo ztráta

Běžné Minulé období období

Výnosy sk. 60 – 65 bez tržeb z prodeje výrobků, zboží a služeb Náklady sk. 50 – 55 bez nákladů prodeje *

Provozní výsledek hospodaření Výnosy sk. 66 – 67 Náklady sk. 56 – 57

*

Finanční výsledek hospodaření

L.

Daň z příjmů za běžnou činnost

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost (po zdanění)

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FIŠEROVÁ Eva, 2009, Abeceda účetnictví pro podnikatele, s. 358

3.5.5

Příloha k účetní závěrce

„Příloha k účetním výkazům má jejich uživatelům dokreslit a zpřesnit údaje vykázané v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Údaje v příloze uvedené by měly být významné, užitečné, spolehlivé a srozumitelné. Na rozdíl od rozvahy a výkazu zisku a ztráty, kde se uvádějí pouze skutečnosti jisté či vysoce pravděpodobné a u nichž lze kvantifikovat jejich hodnotu, se v příloze uvádějí i skutečnosti, které mohou nastat a u kterých není ještě přesně známá jejich výše.“39 Přesnou obsahovou náplň přílohy najdeme ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. V § 39. Zjednodušeně lze uvést, že v příloze musí být obsaženy následující informace: obecné údaje o účetní jednotce, informace o ovládaných a řízených společnostech, dohody mezi společníky, přehled o půjčkách a úvěrech, 39 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. s. 118

21

obecné účetní zásady, použité účetní metody a způsoby oceňování, přehled pohledávek a závazků po splatnosti, významné položky zvýšení či snížení složek vlastního kapitálu, a další informace, jako například informace o zaměstnancích atd.40

3.5.6

Výkaz cash flow

„Výkaz cash flow poskytuje ucelený přehled přítoků a odtoků peněžních prostředků a jejich ekvivalentů podle jednotlivých činností za určitý časový interval. Podává informace o schopnosti podniku generovat peněžní toky. Je východiskem pro řízení likvidity podniku.“41 Při sestavování výkazu cash flow můžeme použít metodu přímou či nepřímou. Metodou přímou vykazujeme peněžní toky z finanční a investiční činnosti, u provozní činnosti se můžeme rozhodnout, kterou z uvedených metod použijeme. Přímá metoda je založena na přesné znalosti peněžních příjmů a výdajů. Metoda nepřímá je založena na úpravě hospodářského výsledku o nepeněžní operace (odpisy – nejsou peněžní výdaj), změny stavu zásob (zvýšení znamená negativní vliv na cash flow), změny stavu pohledávek (zvýšení znamená negativní vliv na cash flow), změny stavu závazků (zvýšení znamená pozitivní vliv na cash flow), a položky, které patří do finanční a investiční činnosti.42

3.5.7

Přehled o změnách vlastního kapitálu

„Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Sestavuje se za běžné účetní období s uvedením srovnatelných údajů za minulé období. Přehled o změnách vlastního kapitálu doporučujeme sestavit a zařadit do účetní závěrky jako samostatnou složku (výkaz). Komentář k tomuto výkazu zejména ohledně jednotlivých titulů pro zvýšení nebo snížení položek vlastního kapitálu bude vhodné uvést v příloze k účetní závěrce.“43 40 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. 41 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. s. 183 42 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. 43 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc :

22

„Přehled o změnách vlastního kapitálu je v ČPÚ upraven pouze rámcově a to v § 44 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Pokud dochází k vlastnickým operacím např. výplatě dividend, měl by výkaz tuto informaci obsahovat včetně zdroje, ze kterého bylo čerpáno. Konkrétní formu výkazu české předpisy nestanovují. V praxi se sestavuje většinou s horizontálním uložením počátečních stavů, pohybů a konečných stavů a vertikálním uložením jednotlivých položek vlastního kapitálu.“44

3.6 Povinnosti spojené s účetní závěrkou Sestavením účetní závěrky povinnosti účetní jednotky nekončí. Pokud má účetní jednotka povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, nesmí na tuto skutečnost zapomenout. Dále je povinností účetní jednotky účetní závěrku zveřejnit a samozřejmě uschovat.

3.6.1

Ověření závěrky auditorem

Povinnost ověření účetní závěrky auditorem mají ty společnosti, které splňují následující kritéria podle § 20 zákona o účetnictví: hodnota aktiv celkem (aktiva brutto) činí více než 40 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu činí více než 80 mil. Kč, a průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více než 50. U akciových společností stačí splnění jednoho uvedeného kritéria. Ostatní obchodní společnosti a družstva musí splnit alespoň dvě uvedená kritéria. Účetní jednotky mají povinnost auditu, pokud uvedená kritéria splní za dva po sobě následující roky.45 Účetní jednotky, které nesplňují podmínky pro povinnost auditu, se mohou dobrovolně rozhodnout, zda si nechají ověřit účetní závěrku auditorem. Audit dává informacím v účetní závěrce patřičnou důvěryhodnost, ale je nutno počítat s administrativní a finanční náročností.

ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. s. 287 44 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. s. 187 45 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc : ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0.

23

3.6.2

Zveřejnění účetní závěrky

„Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi pro cenné papíry.“46

3.6.3

Úschova účetní závěrky

Úschovu účetních záznamů, tedy i účetní závěrky, upravuje § 31 – 32 Zákona o účetnictví, a zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Účetní závěrka a výroční zpráva se archivují po dobu deseti let od rozvahového dne.47

46 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 47 DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech snadno a rychle. 5. Praha : Grada Publishing, 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3202-2.

24

4 Praktická část V praktické části jsem se v rámci účetní uzávěrky a závěrky zaměřila na specifické operace související s účetní jednotkou. Z operací souvisejících s účetní uzávěrkou jsem se rozhodla pro inventarizaci majetku. Z účetní závěrky jsem se zaměřila na výkaz cash flow, a stím související finanční analýzu a analýzu marže.

4.1 Profil společnosti Společnost XY je účetní jednotka, zabývající se maloobchodním prodejem. Společnost se zaměřuje na nákup a prodej potravinářského zboží konečným spotřebitelům. Společnost vznikla v roce 1992 jako obchodní sdružení dvou fyzických osob, provoz byl zahájen v srpnu následujícího roku. V roce 2003 odešel jeden společník do důchodu, což vedlo k vyplacení podílu. Nyní společnost vlastní jediný majitel. Předmětem podnikání je dle živnostenského rejstříku výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jako účetní období firma používá kalendářní rok a je měsíční plátce DPH. Pro účetní a mzdovou agendu společnost používá program STEREO od firmy Ježek software s. r. o., který je vyvíjen v České republice. Společnost je součástí Národního řetězce soukromých potravinářských prodejen FLOP. Počtem zaměstnanců patří mezi malé podniky. Společnost nepodléhá zákonné povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, ani tuto činnost dobrovolně nevyužívá. Majitel organizace do každodenních záležitostí prodejny nezasahuje. O běžných věcech rozhodují jednotliví vedoucí, případně odpovědná vedoucí, která je zároveň účetní podniku.

25

4.2 Přípravné práce – inventarizace Před ukončením kalendářského roku je nutné v rámci účetní uzávěrky a závěrky provést inventarizaci majetku. Zahájení inventarizačních činností, určení inventarizační komise a všech ostatních skutečností stanovuje majitel společnosti v posledním měsíci daného roku. Inventarizace se provádí první týden v lednu vždy k 31. 12. předešlého roku. Inventarizační komise se skládá ze tří členů, a to majitele, odpovědné vedoucí a vedoucí prodejny. Ve své bakalářské práci se zaměřím na inventarizaci prováděnou za rok 2011, tedy k 31. 12. 2011.

4.2.1

Inventarizace dlouhodobého majetku

Dlouhodobý majetek je ve společnosti účtován na těchto účtech: 021

Stavby,

022

Samostatné movité věci a soubor movitých věcí.

U nemovitostí (účet 021 - Stavby), se provádí dokladová kontrola listu vlastnictví, dle výpisu z katastru nemovitostí. Nemovitost se nachází v územním obvodu, který spadá pod katastrální pracoviště Znojmo. Stavba byla do katastru nemovitostí vložená v červenci roku 1994. Kontrolu provádí inventarizační komise, která k datu 31. 12. 2011 zjistila, že na účtu 021 – Stavby je konečný zůstatek 2 010 746,36 Kč a tento stav souhlasí s výpisem z katastru nemovitostí. U staveb tedy inventarizační komise nezjistila žádné inventarizační rozdíly. U movitostí (účet 022 – Samostatné movité věci a soubor movitých věcí) se provádí fyzická invetura. Na tomto účtu je zařazen služební automobil, počítače a příslušenství, klimatizace a vybavení prodejny – chladící box, chladící vitríny, mrazáky, aj. U tohoto účtu společnost nepoužívá analytiku, vše je podrobně rozepsáno v interních kartách, které mi, bohužel, společnost neposkytla. Hranice pro zařazení majetku na tento účet je stanovena podle zákona o dani z příjmů na 40 000,- Kč. Inventuru provádí

26

inventarizační komise, která zjištěný skutečný stav zaznamená do inventurního soupisu na základě interních karet majetku a následně porovná se stavem účetním. Dle účetnictví je na účtu 022 – Samostatné movité věci a soubor movitých věcí k 31. 12. 2011 konečný zůstatek 2 334 182,59 Kč. Dle inventurního soupisu účetní stav souhlasí se stavem skutečným, a i u tohoto majetku nebyly zjištěny žádné invetarizační rozdíly.

4.2.2

Inventarizace zásob

Vzhledem k tomu, že se společnost zabývá maloobchodním prodejem, zaměřím se především na inventarizaci zásob, konkrétně zboží, které společnost účtuje způsobem B, to znamená, že při účtování během roku nepoužívá účet pořízení zboží (131) a dále účet 132 – Zboží na skladě a v prodejnách. Tento účet používá firma pouze pro zaznamenání počátečního a konečného stavu. Pořízení zboží účtují během roku rovnou do nákladů, a na konci kalendářního roku provedou vyúčtování. Během inventarizace se většinou účtuje i o opravným položkách, které se vytváří, jednáli se o snížení ocenění majetku, které není trvalého charakteru. Společnost XY opravné položky v účetnictví nepoužívá, protože snížení ocenění bývá trvalé, a proto toto snížení ceny účtuje rovnou do nákladů na účet 549 – Manka a škody z provozní činnosti. Firma za rok 2011 žádné trvalé snížení ceny v účetnictví nezaznamenala. U zboží se provádí fyzická inventura jak ve skladu, tak na prodejně. Skutečný stav se získá přepočítáním jednotlivých kusů zboží. Fyzickou inventuru provádí zodpovědní zaměstnanci podniku, na které dohlíží inventarizační komise. Následně komise porovná zjištěný skutečný stav se stavem účetním na účtu: 132

Zboží na skladě a v prodejnách.

K 31. 12. se ze sestavy v počítači vytiskne inventurní soupis zboží, kde je uveden interní kód zboží, název zboží, účetní stav a volná kolonka pro zaznamenání zjištěného skutečného stavu. Po zjištění skutečného stavu, který se musí přepočítat k 31. 12. (přepočet probíhá v korunách), a následném porovnání s účetním stavem se zjistí inventarizační rozdíly. Účetní stav k 31. 12, 2011 byl 1 439 512,- Kč. Na základě inventury byl zjištěn skutečný stav zásob zboží přepočtený k 31. 12. 2011 ve výši

27

1 423 863,- Kč. Inventarizační komise tedy zjistila u zboží manko ve výši 15 649,- Kč. Ve vnitropodnikové směrnici je stanovena norma přirozených úbytků ve výši 0,6 % z celkového obratu zboží za příslušný rok. Tato norma je stanovena jak na ztratné (ukradené zboží), tak na ztráty, které souvisejí se zaručními lhůtami nebo s kazivostí ovoce a zeleniny. V roce 2011 činil obrat zboží 3 055 031,- Kč, tzn. že do normy přirozených úbytků lze zaúčtovat maximálně 18 330,186 Kč. Do normy přirozených úbytků firma za rok 2011 zaúčtovala celkové manko ve výši 15 649, Kč, které nepřesáhlo maximální částku, kterou lze zaúčtovat do normy přirozených úbytků. Tato částka byla zaúčtována na účet 504 – Prodané zboží.

4.2.3

Inventarizace konkrétní skupiny zboží

Pro příklad inventarizace konkrétní skupiny zboží jsem si vybrala ovoce a zeleninu za rok 2011. Účetní firmy XY vytiskne k 31. 12. inventurní soupis, kde je uveden interní kód zboží, název, případně čárový kód, účetní stav v měrné jednotce, kolonka pro zaznamenání skutečného stavu v měrné jednotce, průměrná cena a sazba daně z přidané hodnoty. Inventura u ovoce a zeleniny za rok 2011 probíhala první víkend v lednu následujícího roku (tedy 7. a 8. ledna). Jednotlivé druhy ovoce a zeleniny byly převáženy, případně přepočítány a zaznamenány do inventurního soupisu. Po provedení inventury a následném zaznamenání skutečného stavu do inventurního soupisu provede inventarizační komise přepočítání skutečného stavu k 31. 12. Přepočet skutečného stavu zboží probíhá v korunách. Přepočet se provádí tak, že ke skutečnému stavu zboží, který byl zjištěn v lednu, musí komise zpětně přičíst nákupy a odečíst prodej za uplynulé dny od 31. 12. 2011 do 7. 1. 2012. Po tomto přepočtu inventarizační komise porovná účetní stav se skutečným a zjistí inventarizační rozdíly. Z údajů získaných z inventurního soupisu ovoce a zeleniny, který mi poskytla společnost XY, jsem si vytvořila vlastní tabulku, do které jsem zaznamenala pouze

28

některé údaje z inventurního soupisu a tabulku jsem rozšířila o vlastní výpočty. Z původních údajů jsem použila název zboží, měrnou jednotku, průměrnou cenu, účetní a skutečný stav v měrných jednotkách. Do svého upraveného soupisu jsem přidala údaje o účetním a skutečném stavu v korunách a nakonec inventarizační rozdíl v korunách. Účetní stav v korunách jsem vypočítala jako součin účetního stavu v měrné jednotce a průměrné ceny. Obdobně jako účetní stav v korunách jsem vypočítala skutečný stav v korunách, tedy jako součin skutečného stavu v korunách a průměrné ceny. Inventarizační rozdíl jsem vypočítala dle vztahu: skutečný stav v Kč – účetní stav v Kč. U některých druhů byl rozdíl v „plusových“ hodnotách, tzn. že inventarizačním rozdílem je přebytek. Jestliže byl rozdíl v „mínusových“ hodnotách je inventarizačním rozdílem manko. U některých položek se skutečný stav shodoval s účetním, tzn. že inventarizační rozdíl byl nulový, tedy ani přebytek, ani manko. Údaje o inventarizaci ovoce a zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 3 – Inventurní soupis ovoce a zeleniny za rok 2011. Z uvedených údajů z přílohy č. 3 lze vyčíst následující skutečnosti: účetní stav za celou interní skupinu za rok 2011 je 291,59 Kč, skutečný stav byl zjištěn ve výši 3 791,86 Kč. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v dané interní skupině byl za rok 2011 inventarizační přebytek, a to ve výši 3 500,27 Kč. Tento přebytek byl způsoben nesprávným odepisováním zkaženého zboží, kdy zaměstnanci zodpovídající za tento úsek ve skutečnosti odepsali více zboží, než bylo vyhozeno, nebo to může být způsobeno tím, že nebyly zaúčtovány náhrady zboží. Přebytek se zaúčtoval na vrub účtu 132 – Zboží na skladě a v prodejnách a ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní výnosy.

4.2.4

Inventarizace krátkodobého finančního majetku

Účty krátkodobého finančního majetku, které společnost používá, jsou: 211

Pokladna,

29

213

Ceniny,

221

Bankovní účet.

U pokladny se provádí přepočet hotovosti, který by měl odpovídat stavu v pokladní knize a na účtu Pokladna. Jestliže jsou vyčísleny rozdíly, musí se zaúčtovat. Přepočítání hotovosti provádí zodpovědná pokladní, která zároveň sestavuje výčetku platidel. Pro kontrolu je hotovost přepočítána jinou osobou, nejčastěji vedoucí. Účetní stav ke konci roku (tedy k 31. 12. 2011) byl 848 345,- Kč. Přepočítáním hotovosti se zjistil skutečný stav hotovosti ve výši 848 345,- Kč. Při inventarizaci nebyly zjištěny žádné rozdíly, hotovost v pokladně odpovídala jak stavu v pokladní knize, tak na účtu Pokladna. Výše zůstatku v pokladně je vysoká, protože na konci roku nebyl proveden převod z pokladny na bankovní účet. U cenin probíhá inventarizace obdobně jako u pokladny. I u cenin, konkrétně se jedná o stravenky, nebyl zjištěn žádný inventarizační rozdíl. Účetní zůstatek činil 207 178,- Kč a skutečný zůstatek zjištěný na základě rozpisu stravenek (viz. příloha č. 4 – Rozpis stravenek k 31. 12. 2011) byl taky 207 178,- Kč. Bankovní účty jsou kontrolovány dokladově, a to pomocí výpisů z účtu k 31. 12. Na výpise k tomuto datu byl zůstatek 260 882,22 Kč. Tento zůstatek je i na účtu 221 – Bankovní účet. Při inventarizaci tedy nebyl inventarizační komisí zjištěn žádný rozdíl. Účetní také zkontroluje účet 261 – Peníze na cestě, zda má nulový zůstatek. Tento účet k 31. 12. 2011 má opravdu nulový zůstatek, protože na konci roku 2011 nebyl účtován převod z pokladny na účet a obráceně.

4.3 Cash flow Z účetní závěrky, která ze zákona obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu, jsem se zaměřila na sestavení cash flow, jehož sestavení je v rámci účetní závěrky dobrovolné. Cash flow, neboli peněžní tok, je důležitý ukazatel nejen pro vlastníky

30

firmy, ale také pro odpovědné osoby, které za firmu rozhodují v běžných záležitostech. Společnost cash flow nesestavuje, a proto jsem se rozhodla, že tento výkaz sestavím (viz. tabulka č. 3) Tabulka č. 3 Výkaz cash flow za rok 2011 Č.

Položka

v tis. Kč

1 Stav peněžních prostředků na začátku období

1 347

2 Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním

534

3 Úpravy o nepeněžní operace (4+5+6)

+ 14

4 Odpisy stálých aktiv s výjimkou zůstatkové ceny prodaných aktiv

0

5 Vyúčtované nákladové úroky 6 Vyúčtované výnosové úroky 7

+ 14 0

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami (2+3)

8 Změna potřeby pracovního kapitálu (9+10+11)

548 + 121

9 Změna stavu pohledávek z pr. činnosti a přechodných účtů aktivních

+ 38

10 Změna stavu kr. závazků z pr. činnosti a přechodných účtů pasivních

- 124

11 Změna stavu zásob

+ 207

12

Čistý peněžní tok z provozní mimořádnými položkami (7+8)

činnosti

před

zdaněním

13 Výdaje z plateb úroků s výjimkou kapitalizovaných úroků 14 Přijaté úroky

a

669 - 14 0

15 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky min. období

- 14

16 Výdaje spojené s mimořádnými účetními případy

0

17 Přijaté dividendy a podíly na zisku

0

18 Čistý peněžní tok z provozní činnosti (12+13+14+15+16+17)

+ 641

19 Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv

- 1 398

20 Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti (19)

- 1 398

21 Změna stavu dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků

- 24

22 Zvýšení peněžních prostředků z titulu zvýšení základního kapitálu

+ 942

23 Vyplacení podílu na vlastním kapitálu

- 192

24 Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti (21+22+23)

+ 726

25 Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků (18+20+24)

- 31

26 Stav peněžních prostředků na konci období (1±25)

1 316

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti

31

Údaje o stavu peněžních prostředků a účetním zisku za běžné období jsem získala z rozvahy společnosti (viz. řádek 1 a 2). Do úprav o nepěněžní operace (viz. řádek 3) jsem započítala vyúčtované nákladové úroky, a to se znaménkem „+“, protože jde o náklady, které nebyly výdajem, alespoň prozatím, a výsledek hospodaření se musí zvýšit. Výnosové úroky, ani odpisy firma v roce 2011 žádné neměla. Tyto údaje jsem zjistila z výkazu zisku a ztráty. Změnami pracovního kapitálu se rozumí změna stavu pohledávek, krátkodobých závazků a zásob. Změna stavu pohledávek (viz. řádek 9) se vypočítá jako rozdíl počátečního stavu pohledávek a konečného stavu pohledávek, v roce 2011 se pohledávky snížily o 38 tis. Kč, tzn. že ve výkazu budou se znaménkem „+“, protože úbytkem pohledávek došlo ke zvýšení peněžních prostředků. Obdobně se vypočítá změna krátkodobých závazků (viz. řádek 10). Za daný rok šlo o snížení o 124 tis. Kč. Protože se jedná o úhradu závazků a tím snížení peněžních prostředků, bude ve výkazu znaménko „-“. U zásob zboží (viz. řádek 11) se jedná o úbytek ve výši 207 tis. Kč, a ve výkazu bude tato částka s „plusem“, protože úbytkem zásob se zvýší peněžní prostředky. Na řádku 13 – Výdaje z plateb úroků je částka – 14 tis. Kč. Jde o placení úroků, což vede ke snížení prostředků, proto je částka s mínusem. Totéž platí o zaplacení daně z příjmů, která je ve výši – 14 tis. Kč (viz. Řádek 15). V roce 2011 provedla společnost přístavbu ke stávající budově ve výši 1 398 tis. Kč. Tato částka bude ve výkazu s mínusem, protože jde o výdaj peněžních prostředků (viz. řádek 19). Na řádku 21 je uvedena změna dlouhodobých závazků, která činí 24 tis. Kč. Tato částka bude se znaménkem „-“, protože splacením úvěru došlo ke snížení peněžních prostředků. V roce 2011 došlo k navýšení kapitálu o 942 tis. Kč. Jedná se o navýšení peněžních prostředků, proto bude tato částka ve výkazu se znaménkem „+“ (viz. řádek 22). Na řádku 23 je uvedeno vyplacení podílu majiteli společnosti, a to ve výši 192 tis. Kč. Tato částka je ve výkazu s mínusem, neboť se touto operací sníží peněžní prostředky. Na řádku 25 je uvedena celková změna peněžních prostředků. V tomto roce jde o snížení, a to o 31 tis. Kč.

4.4 Finanční analýza Cílem finanční analýzy je zjistit, jak si podnik vede po finanční stránce. Proto jsem se rozhodla na základě získaných údajů z rozvahy a výkazu zisku a ztráty tuto analýzu

32

provést. Zaměřím se pouze na některé ukazatele finanční analýzy, a to na likviditu, rentabilitu, ukazatele aktivity a čistý pracovní kapitál.

4.4.1

Likvidita

Ukazatel likvidity srovnává objem toho, co má podnik platit s tím, čím to může zaplatit. Tento ukazatel je pro firmu důležitý především z dlouhodobého hlediska. Ukazatel likvidity členíme na tři stupně, a to dle hodnot, které se objevují v čitateli, tedy hodnoty, které nám udávají, čím může podnik zaplatit své závazky.48 Běžná likvidita „Standardní hodnota ukazatele definuje, kolikrát mají být oběžná aktiva větší než krátkodobé závazky, aby krátkodobá pasiva nemusela být hrazena např. z prodeje stálých aktiv.“49

Běžná likvidita=

oběžný majetek =2−2,5 krátkodobé závazky

Z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti XY, jsem zjistila údaje, které jsou nutné pro výpočet běžné likvidity. Tyto údaje jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 4 Údaje pro výpočet běžné likvidity (v tis. Kč) 2009 Oběžný majetek Krátkodobé závazky

2010

2011

3 969

3 333

3 057

761

1 114

955

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti

Výpočty: Běžná likvidita2009=

3 969 =5,2 761

48 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-807380-315-5. 49 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-807380-315-5. s. 156

33

Běžná likvidita2010=

3 333 =2,9 1 114

Běžná likvidita2011=

3 057 =3,2 955

Graf č. 1 Běžná likvidita 6 2 5, 5 4

2,9

3

3,2

2 1 0 2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů Ukazatel běžné likvidity v roce 2009 byl dost vysoký oproti doporučené hodnotě. Společnost měla v tomto roce větší množství finančních prostředků vázaných v zásobách zboží a také neuhrazené pohledávky, které byly v tomto roce nejvyšší. V dalších letech se hodnoty běžné likvidity přiblížily k optimu, což bylo způsobeno jednak snížením zásoby zboží, ale také zvýšením závazků. Pohotová likvidita „Vyjadřuje schopnost podniku vyrovnávat závazky bez prodeje zásob, které jsou považovány za nejméně likvidní zdroj. Je zřejmé, že v našich současných podmínkách by sporným aktivem byly spíše pohledávky.“50

Pohotová likvidita=

pohotové peněžní prostředky+ pohledávky =cca 1 krátkodobé závazky

50 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-807380-315-5. s. 157

34

Tabulka č. 5 Údaje pro výpočet pohotové likvidity (v tis. Kč) 2009 PPP + pohledávky

2010

2011

1 953

1 702

1 623

761

1 114

955

Krátkodobé závazky

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Výpočty: Pohotová likvidita2009 =

1 953 =2,6 761

Pohotová likvidita2010 =

1 702 =1,5 1 114

Pohotová likvidita2011 =

1 623 =1,7 955

Graf č. 2 Pohotová likvidita 3 6 2, 2,5 2 1,5

1,5

1,7

1 0,5 0 2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů

Ukazatel pohotové likvidity byl opět v roce 2009 oproti doporučené hodnotě dost vysoký. Tento výkyv byl způsoben pohledávkami, které, jak již bylo zmíněno, byly v tomto roce nejvyšší. V dalších letech, ačkoli dochází k poklesu, nejsou tyto hodnoty optimální. Může to být způsobeno vyššími krátkodobými závazky oproti roku 2009. Z pohledu majitele společnosti je výhodnější nižší hodnota ukazatele, neboť vyšší hodnota znamená, že má společnost vyšší objem pohotových peněžních prostředků, které by mohla využít produktivněji.

35

Peněžní likvidita „Tento ukazatel určuje nejvyšší uvažovanou likviditu. Standardní hodnota vychází z racionálního chápání splatnosti celkových krátkodobých aktiv (včetně jejich rozložení v období celého roku).“51

Peněžní likvidita=

pohotové peněžní prostředky =min. 0,2 krátkodobé závazky

Tabulka č. 6 Údaje pro výpočet peněžní likvidity (v tis. Kč) 2009 PPP

2010

2011

1 953

1 702

1 623

761

1 114

955

Krátkodobé závazky

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti

Výpočty:

Peněžní likvidita2009 =

1332 =1,8 761

Peněžní likvidita2010 =

1347 =1,2 1114

Peněžní likvidita2011 =

1316 =1,4 955 Graf č. 3 Peněžní likvidita

2 1,8 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2009

1,2

2010

1,4

2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů 51 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-807380-315-5. s. 157

36

Ačkoliv se ukazatele peněžní likvidity v jednotlivých letech příliš neliší, ani v jednom roce se hodnota nepřibližuje optimální hodnotě. To je ve všech letech způsobeno výší krátkodobých závazků. V roce 2009 byly krátkodobé závazky nejnižší, proto je také tato hodnota nejvyšší. Z tohoto ukazatele vyplývá, že společnost má dostačně velké množství pohotových peněžních prostředků. Dle mého názoru je to zbytečné. Efektivnější by bylo peněžní prostředky investovat.

4.4.2

Rentabilita

„Pod pojmem rentabilita uvažujeme výnosnost vloženého kapitálu (v různých variantách). Obvykle jde o typicky mezivýkazové ukazatele (kapitál z rozvahy, a zisk z výsledovky).“52

Rentabilita aktiv Hodnota ukazatele udává, kolik korun zisku vynesla každá koruna investovaného kapitálu, bez ohledu na to, zda jsou aktiva financována z vlastních nebo cizích zdrojů.53

ROA=

čistý zisk po zdanění ⋅100 celková aktiva Tabulka č. 7 Údaje pro výpočet ROA (v tis. Kč) Čistý zisk po zdanění

2009

2010

2011

186,15

410,55

453,90

7 435

7 678

8 800

Celková aktiva

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Výpočty: ROA2009 =

186,15 ∗100=2,5 7 435

52 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-807380-315-5. s. 146 53 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9.

37

ROA2010 =

410,55 ∗100=5,4 7 678

ROA2011 =

453,90 ∗100=5,2 8800

Graf č. 4 Rentabilita aktiv (v %) 6

5,4

5,2

2010

2011

5 4 3 2,5 2 1 0 2009

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů

Z grafu můžeme vyčíst, že nám 1 koruna investovaného kapitálu v roce 2009 vynesla 0,025 Kč, v dalším roce 0,054 Kč a v posledním roce 0,052 Kč zisku. Rentabilita vlastního kapitálu Ukazatel rentability vlastního kapitálu udává výnosnost kapitálu, který do podniku vložili akcionáři.54

ROE=

čistý zisk po zdanění ⋅100 vlastní kapitál

Tabulka č. 8 Údaje pro výpočet ROE (v tis. Kč) Čistý zisk po zdanění

2009

2010

2011

186,15

410,55

453,90

4 236

3 565

4 819

Vlastní kapitál

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti

54 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9.

38

Výpočty: ROE 2009 =

186,15 ∗100=4,4 4 236

ROE 2010 =

410,55 ∗100=11,5 3 565

ROE 2011 =

453,90 ∗100=9,4 4 819

Graf č. 5 Rentabilita vlastního kapitálu (v %) 14 12

,5 11 9,4

10 8 6 ,4 4 4 2 0 2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů

Z grafu rentability vlastního kapitálu můžeme vyčíst, že nám 1 koruna vloženého kapitálu v roce 2009 vynesla 0,044 Kč, v dalším roce 0,12 Kč a v posledním roce 0,094 Kč zisku. Rentabilita tržeb Ukazatel rentabilita tržeb nám udává, kolik korun zisku přinesla podniku jedna koruna tržeb.55

ROS =

čistý zisk po zdanění ⋅100 tržby

55 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9.

39

Tabulka č. 9 Údaje pro výpočet ROS (v tis. Kč) 2009

2010

2011

Čistý zisk po zdanění

186,15

410,55

453,90

Tržby

24 324

23 710

23 311

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Výpočty: ROS 2009 =

186,15 ∗100=0,8 24 324

ROS 2010 =

410,55 ∗100=1,7 23710

ROS 2011=

453,90 ∗100=1,9 23 311

Graf č. 6 Rentabilita tržeb (v %) 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2009

1,7

2010

1,9

2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů

Z grafu rentability tržeb můžeme vyčíst, že nám 1 koruna tržeb v roce 2009 vynesla 0,008 Kč, v dalším roce 0,017 Kč a v posledním roce 0,019 Kč zisku.

4.4.3

Ukazatelé aktivity

Ukazatelé aktivity měří efektivnost využití aktiv podniku. Ve své bakalářské práci použiji ukazatel: obrat aktiv, doba obratu zásob a

40

doba obratu pohledávek a závazků.

Obrat aktiv Obrat aktiv vyjadřuje poměr mezi tržbami a aktivy. Lze tedy určit, kolik prostředků je firma ročně schopna vygenerovat ze zdrojů, které má k dispozici. Tabulka č. 10 Údaje pro výpočet obratu aktiv (v tis. Kč) 2009

2010

2011

Tržby

24 324

23 710

23 311

Aktiva

7 435

7 678

8 800

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Výpočty: Obrat aktiv 2009 =

24 324 =3,27 7 435

Obrat aktiv 2010 =

23 710 =3,09 7 678

Obrat aktiv 2011 =

23 311 =2,65 8800

Graf č. 7 Obrat aktiv (v Kč) 3,5

3,27

3,09

3

2,65

2,5 2 1,5 1 0,5 0 2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů Z předešlého grafu lze vyčíst, že na jednu korunu aktiv v roce 2009 připadá 3,27 Kč tržeb, v dalším roce 3,09 Kč a v roce 2011 to je 2,65 Kč tržeb.

41

Doba obratu zásob Doba obratu zásob vyjadřuje, kolik dní je třeba prodávat, aby se zaplatily zásoby.56

Doba obratu zásob=

zásoby tržby 365

Tabulka č. 11 Údaje pro výpočet doby obratu zásob(v tis. Kč) 2009

2010

2011

Zásoby

2 016

1 631

1 424

Tržby

24 324

23 710

23 311

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Výpočty: Doba obratu zásob 2009 =

2 016 =30,25 24 324 365

Doba obratu zásob 2010 =

1 631 =25,11 23710 365

Doba obratu zásob 2011 =

1 424 =22,30 23 311 365

Graf č. 8 Doba obratu zásob (ve dnech) 35 30,25 30 25,11 25

22,3

20 15 10 5 0 2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů 56 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-807380-315-5.

42

Z grafu lze vyčíst, že k tomu, aby společnost zaplatila zásoby, je třeba prodávat v průměru 25,89 dní. Jak je z grafu vidět, počet dní se v jednotlivých rocích postupně snižuje, což je pro firmu jistě pozitivní, neboť je žádoucí, aby tento ukazatel dosahoval menších hodnot. Doba obratu pohledávek a závazků Doba obratu pohledávek udává, za jak dlouho jsou pohledávky uhrazeny. Pro účetní jednotku je zcela žádoucí, aby tato doba byla co nejkratší.57 Doba obratu závazků vyjadřuje, kolik dní uplyne od nákupu po platbu. Pro účetní jednotku je žádoucí co nejdelší doba, neboť zadržované peněžní prostředky může po určitou dobu použít k jiným účelům.58

DO pohledávek =

DO závazků=

pohledávky tržby 365

závazky tržby 365

Tabulka č. 12 Údaje pro výpočet DO pohledávek a závazků (v tis. Kč) 2009

2010

2011

Pohledávky

621

355

307

Závazky

761

1 114

955

24 324

23 710

23 311

Tržby

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Výpočty: DO pohledávek 2009=

621 =9,32 24 324 365

57 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. 58 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9.

43

DO pohledávek 2010=

355 =5,47 23 710 365

DO pohledávek 2011=

307 =4,81 23 311 365

DO závazků2009 =

761 =11,42 24 324 365

DO závazků2010 =

1 114 =17,15 23 710 365

DO závazků2011 =

955 =14,95 23 311 365

Graf č. 9 Doba obratu pohledávek a závazků (ve dnech) 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

5 17,1

5 14,9

2 11,4 9,32 DO pohledáv ek

5,47

2009

4,81

2010

DO záv azků

2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů Z grafu lze vyčíst, že doba obratu pohledávek v jednotlivých letech klesá, zatímco doba obratu závazků kolísá. Průměrná doba splácení pohledávek je 6,53 dní a doba splatnosti závazků je průměrně 14,51 dní. Firma obdrží platby dříve, než sama musí faktury uhradit, což je pro firmu žádoucí.

4.4.4

Net working capital

Pro výpočet čistého pracovního kapitálu (net working capital) jsem vycházela z rovnice:

44

NWC = oběžná aktiva – krátkodobé závazky.59 Tabulka č. 13 Údaje pro výpočet NWC (v tis. Kč) 2009 Oběžná aktiva Krátkodobé závazky

2010

2011

3 969

3 333

3 057

761

1 114

955

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Výpočty: NWC 2009 =3 969−761=3 208 NWC 2010 =3 333−1 114=2 219

NWC 2011 =3 057−955=2 102

Graf č. 10 Net working capital (v tis. Kč) 3500

3208

3000 2500

2219

2102

2010

2011

2000 1500 1000 500 0 2009

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů Z grafu lze vyčíst, že čistý pracovní kapitál je ve všech letech kladný, z čehož plyne, že firma využívá konzervativní strategii financování a dlouhodobé zdroje kryjí částečně i oběžný majetek. Tato strategie je bezpečná a nehrozí nedostatek finančních zdrojů, ale také je to strategie velmi drahá.

59 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-807380-315-5.

45

4.5 Analýza marže Marže ve společnosti je stanovena ve výši 20 – 30 %. Výše marže se liší dle toho, o jaký druh zboží se jedná. Například u zboží, které se rychle kazí, jako je ovoce a zelenina, nebo zboží, kde je velký odpad – masné výrobky, je marže stanovena ve výši 30 %. U některých druhů zboží nelze používat vlastní marži. Jedná se o zboží s regulovanými cenami, které stanoví celní úřad podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Jde například o tabákové výrobky, u kterých je stanovena prodejní cena, takže marže maloobchodníka činí pouze 5 – 7 %. Vzhledem k tomu, že společnost je součástí Národního řezězce soukromých potravinářských prodejen FLOP, nabízí svým zákazníkům zboží z letákových akcí. U tohoto zboží je také stanovena prodejní cena, a tím je i tato marže nižší. Výše marže se pohybuje okolo 6 – 10 %. Tabulka č. 14 Analýza marže (v tis. Kč) Rok

Tržby za prodej zboží

Náklady vynaložené na prodané zboží

Obchodní marže

Marže v %

2009

24 025

21 105

2 921

13,84

2010

23 401

20 094

3 307

16,46

2011

23 161

19 846

3 321

16,73

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti

Graf č. 11 Vývoj marže v letech 2009 - 2011 (v %) 20 15

16,46

16,73

2010

2011

13,84

10 5 0 2009

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z vlastních výpočtů

46

5 Závěr V praktické části jsem se věnovala jak účetní uzávěrce, kde jsem se zaměřila na inventarizaci majetku, tak účetní závěrce. V rámci účetní závěrky jsem se rozhodla pro sestavení cash flow, a s tím související finanční analýzy. Práce byla vyhotovena na základě údajů od majitele společnosti a účetní, a dále z poskytnutých výkazů společnosti – rozvahy, výkazu zisku a ztráty a inventurních soupisů. V rámci inventarizace u vybraného majetku společnosti nebyly zjištěny žádné inventarizační rozdíly, pouze u zboží bylo zjištěno manko ve výši 15 649,- Kč. Společnost má ve vnitropodnikové směrnici stanovenou normu přirozených úbytků ve výši 0,6 % z celkového obratu zboží, to vedlo k tomu, že celé manko u zboží za rok 2011 bylo účtováno v rámci normy přirozených úbytků, tzn. do daňově uznatelných nákladů. Dále jsem se zaměřila na cash flow a na základě dostupných údajů jsem provedla finanční analýzu. Zaměřila jsem se na likviditu, rentabilitu, ukazatele aktivity a čistý pracovní kapitál. Z ukazatelů likvidity lze vyčíst, že společnost má větší množství finančních prostředků vázaných v zásobách, tzn. že společnost má dostačně velké množství pohotových peněžních prostředků. Dle mého názoru je to zbytečné. Efektivnější by bylo peněžní prostředky investovat. Z ukazatele rentability aktiv jsem zjistila, že jedna koruna investovaného kapitálu společnosti průměrně za rok 2009 – 2011 vynesla 0,044 Kč. Rentabilita vlastního kapitálu udává, že jedna koruna vloženého kapitálu průměrně vynesla 0,086 Kč. Z ukazatele rentability tržeb jsem zjistila, že na jednu korunu tržeb připadá průměrně 0,015 Kč zisku. Na základě ukazatelů aktivity jsem zjistila, že na jednu korunu aktiv připadají průměrně tři koruny tržeb, a že k zaplacení zásob je nutné prodávat zhruba 26 dní. Dále jsem počítala dobu obratu pohledávek a závazků. Na základě výpočtů jsem zjistila, že doba

47

splácení pohledávek je 6,53 dní a doba splatnosti závazků je průměrně 14,51 dní. Tzn. že firma obdrží platby dříve, než sama musí faktury uhradit, což je pro firmu žádoucí. Při výpočtu čistého pracovního kapitálu jsem zjistila, že společnost využívá konzervativní strategii financování. Tzn. že dlouhodobé zdroje částečně kryjí i oběžný majetek. Tato strategie je bezpečná, ale velmi drahá. Ačkoliv má firma stanovenou marži ve výši 20 – 30 %, je průměrná marže kolem patnácti procent. Tento výkyv je způsoben jednak tím, že společnost prodává zboží, které podléhá regulaci cen, a jednak tím, že spolupracuje s „FLOPem“ a svým zákazníkům nabízí letákové zboží. Na těchto druzích zboží je nízká marže. Na základě zjištěných poznatků navrhuji několik úprav. Nejdříve bych poukázala na to, že účet 022 – Samostatné movité věci a soubor movitých věcí nemá analytiku. Pro společnost by bylo přínosné, kdyby k syntetickému účtu 022 zřídila analytické účty pro jednotlivé druhy majetku. Tento krok by vedl k přehlednější evidenci majetku a snažší orientaci během inventarizace. Pro společnost by bylo pro přínosem, kdyby sestavovala přehled peněžních toků, neboli cash flow. Tento přehled se ve společnosti nikdy nesestavoval, a proto tuto změnu navrhuji. Vedení společnosti, a především vlastník, by získal lepší informace o pohybu peněžních prostředků a schopnosti dostát závazkům.

48

6 Seznam použité literatury

Monografie a periodika AMBROŽ, Jan. 1. účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha : Koršach, 2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0. BLECHOVÁ, Beata; JANOUŠKOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví v příkladech. 11. Praha : Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3806-2. DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech snadno a rychle. 5. Praha : Grada Publishing, 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3202-2. FIŠEROVÁ, Eva. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 7. Olomouc : ANAG, 2009. 455 s. ISBN 978-80-7263-522-1. HRDÝ, Milan; HOROVÁ, Michaela. Finance podniku. 1. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 180 s. ISBN 978-80-7357-492-5. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5. KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7. MÜLLEROVÁ, Libuše; VOMÁČKOVÁ, Hana; DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní předpisy pro podnikatele s komentářem. 1. Praha : ASPI, 2007. 552 s. ISBN 978-80-7357-289-1.

RAYBURN, L. Study guide for use with Accounting principles. 4th printing, 1989. Homewood : Irwin. 335 p. ISBN 0-256-07421-6.

49

RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím ... 9. Olomouc : ANAG, 2009. 975s. ISBN 978-80-7263-503-0. STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-9. STROUHAL, Jiří. Účetnictví, daně a právo v praxi fyzických a právnických osob: všeobecný informační časopis pro účetnictví. ISSN 1213-6522. SVATOŠOVÁ, Jana; TRÁVNÍČKOVÁ, Jana. Účtová osnova, České účetní standardy, postupy účtování pro podnikatele ... Olomouc : ANAG, 2010. 325 s. ISBN 978-80-7263-578-8. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11. Znojmo: Pavel Štohl, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3. ŽMOLÍK, Christian. Účetnictví, daně a právo v praxi fyzických a právnických osob: všeobecný informační časopis pro účetnictví. ISSN 1213-6522. Meritum Účetnictví podnikatelů. 8. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 712 s. ISBN 978-80-7357-618-9.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

50

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Základní struktura rozvahy ........................................................................ 20 Tabulka č. 2 Zkrácená struktura výkazu zisku a ztráty v účelovém členění ................... 21 Tabulka č. 3 Výkaz cash flow za rok 2011 ..................................................................... 31 Tabulka č. 4 Údaje pro výpočet běžné likvidity (v tis. Kč) ............................................ 33 Tabulka č. 5 Údaje pro výpočet pohotové likvidity (v tis. Kč) ....................................... 35 Tabulka č. 6 Údaje pro výpočet peněžní likvidity (v tis. Kč) ......................................... 36 Tabulka č. 7 Údaje pro výpočet ROA (v tis. Kč) ............................................................ 37 Tabulka č. 8 Údaje pro výpočet ROE (v tis. Kč) ............................................................ 38 Tabulka č. 9 Údaje pro výpočet ROS (v tis. Kč) ............................................................ 40 Tabulka č. 10 Údaje pro výpočet obratu aktiv (v tis. Kč) .............................................. 41 Tabulka č. 11 Údaje pro výpočet doby obratu zásob (v tis. Kč) ..................................... 42 Tabulka č. 12 Údaje pro výpočet DO pohledávek a závazků (v tis. Kč) ........................ 43 Tabulka č. 13 Údaje pro výpočet NWC (v tis. Kč) ......................................................... 45 Tabulka č. 14 Analýza marže (v tis. Kč) ......................................................................... 46

Seznam grafů Graf č. 1 Běžná likvidita ................................................................................................. 34 Graf č. 2 Pohotová likvidita ............................................................................................ 35 Graf č. 3 Peněžní likvidita .............................................................................................. 36 Graf č. 4 Rentabilita aktiv (v %) ..................................................................................... 38 Graf č. 5 Rentabilita vlastního kapitálu (v %) ................................................................ 39 Graf č. 6 Rentabilita tržeb (v %) ..................................................................................... 40 Graf č. 7 Obrat aktiv (v Kč) ............................................................................................ 41 Graf č. 8 Doba obratu zásob (ve dnech) ......................................................................... 42 Graf č. 9 Doba obratu pohledáve a závazků (ve dnech) ................................................. 44 Graf č. 10 Net working capital (v tis. Kč) ..................................................................... 45 Graf č. 11 Vývoj marže v letech 2009 – 2011 (v %) ...................................................... 46

51

Seznam příloh Příloha č. 1 Rozvaha společnosti .................................................................................... 53 Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty společnosti ................................................................. 54 Příloha č. 3 Inventurní soupis ovoce a zeleniny za rok 2011 .......................................... 55 Příloha č. 4 Rozpis stravenek k 31. 12. 2011 .................................................................. 57

52

7 Přílohy Příloha č. 1 Rozvaha společnosti

ROZVAHA (v tis. Kč) Aktiva Stavby Samostatné movité věci Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Zboží na skladě a v prodejnách Pokladna Ceniny Bankovní účet Pohledávky z obchod.vztahů – odběratelé Poskytnuté provozní zálohy Ostatní pohledávky Jiné pohledávky Dohadné účty aktivní Aktiva celkem Pasiva Oprávky ke stavbám Oprávky k SMV Závazky z obchod.vztahů – dodavatelé Ostatní závazky Zaměstnanci Zúčtování s institucemi SP a ZP Ostatní přímé daně Daň z přidané hodnoty Ostatní daně a poplatky Jiné závazky Výdaje příštích období Dohadné účty pasivní Výsledek hospodaření ve schval.řízení Bankovní úvěry Účet individuálního podnikatele Pasiva celkem

2009

2010

2011

1961 1505 0 2016 875 251 206 71 274 275 1 0 7435

2011 2334 0 1631 945 166 236 190 103 61 1 0 7678

2011 2334 1398 1424 848 207 261 19 228 60 0 10 8800

714 1505 638 13 90 9 0 -159 0 0 5 165 219 0 4236 7435

801 1676 676 0 84 42 0 108 -2 0 0 206 483 39 3565 7678

801 1676 331 0 84 42 0 73 1 0 0 424 534 15 4819 8800

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z rozvah společnosti

Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty společnosti

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (v tis. Kč) Náklady Spotřeba materiálu Spotřeba energie Prodané zboží Opravy a udržování Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Sociální N individuálního podnikatele Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Daň z nemovitosti Ostatní daně a poplatky Ostatní pokuty a penále Ostatní provozní náklady Odpisy DNM a DHM Úroky Ostatní finanční náklady Náklady celkem Výnosy Tržby z prodeje služeb Tržby za zboží Tržby z prodeje DNM a DHM Ostatní provozní výnosy Úroky Výnosy celkem Výsledek hospodaření

2009

2010

2011

496 367 21105 23 247 1251 341 63 5 0 10 8 1 9 91 127 0 14 24158

247 403 20094 139 196 1209 409 109 7 1 8 12 1 3 83 292 14 14 23241

315 427 19840 143 274 1177 388 128 6 0 9 9 2 2 43 0 14 12 22789

299 24025 0 53 0 24377

294 23401 15 14 0 23724

150 23161 0 12 0 23323

219

483

534

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z výkazů zisku a ztráty společnosti

Příloha č. 3 Inventurní soupis ovoce a zeleniny za rok 2011

Název zboží

MJ

Prům. cena

Účetní stav

Skutečný stav

v Kč

v MJ

v Kč

v MJ

Rozdíl v Kč

Banány

kg

24,90

- 2,482

- 61,80

0,272

6,77

68,57

Citrony

kg

28,73

13,721

394,20

10,945

314,45

- 79,75

Limetky

kg

46,73

3,8

177,57

0,94

43,93

- 133,64

Pomeranč

kg

23,00

4,024

92,55

2,172

49,96

- 42,59

Broskve

kg

27,00

0,333

8,99

0

0,00

- 8,99

Grepy

kg

23,54

2,738

64,45

2,216

52,17

- 12,28

Kiwi

ks

2,56

13

33,28

0

0,00

- 33,28

Kiwi koš

ks

28,75

-4

- 115,00

0

0,00

115,00

Jablka

kg

15,49

13,123

203,28

28,66

443,94

240,09

Jablka balená

ks

20,55

7

143,85

0

0,00

- 143,85

Hrozny bílé

kg

120,89

0,398

48,11

0

0,00

- 48,11

Hrozny modré

kg

501,57

- 1,282

- 643,01

0

0,00

643,01

Mandarinky

kg

27,90

7,62

212,60

4,514

125,94

- 86,66

Meruňky

kg

30,20

0,575

17,37

0

0,00

- 17,37

Hrušky

kg

21,13

3,808

80,46

0

0,00

- 80,46

Švestky

kg

17,31

- 0,256

- 4,43

0

0,00

- 4,43

Ananas

ks

24,45

4

97,80

2

48,90

- 48,90

Mango

ks

15,00

7

105,00

0

0,00

- 105,00

Jahody koš

ks

19,79

-1

- 19,79

0

0,00

19,79

Pomeranč síťka

ks

22,90

-1

-22,90

0

0,00

22,90

Pomelo

ks

28,25

0

0,00

1

28,25

28,25

Datle 200g

ks

13,05

9

117,45

9

117,45

0,00

Fíky 250g

ks

23,90

10

239,00

0

0,00

- 239,00

Fíky kolečka

ks

19,57

2

39,14

11

215,27

176,13

Fíky 200g

ks

22,90

7

160,30

7

160,30

0,00

Ovoce – sleva

kg

14,00

- 16,924

- 236,94

0

0,00

236,94

Zázvor

kg

76,99

0,475

36,57

0

0,00

- 36,57

0,95

8,79

8,35

1,134

1,08

- 7,27

Karotka Kapusta

kg

9,90

0,428

4,24

0

0,00

- 4,24

Paprika červená

kg

43,42

4,602

199,82

1,034

44,90

- 154,92

Paprika bílá

kg

41,90

- 0,4

- 16,76

0

0,00

16,76

Paprika oranžová

kg

62,58

0,354

22,15

0

0,00

- 22,15

Paprika zelená

kg

53,92

0,301

16,23

0,218

11,75

- 4,48

Paprika žlutá

kg

55,42

- 2,076

- 115,05

0,208

11,53

126,58

Paprika trikolora

ks

24,95

2

49,90

0

0,00

- 49,90

Rajčata

kg

41,01

12,105

496,43

8,76

359,25

- 134,18

Okurek

kg

29,00

11,331

328,60

9,625

279,13

- 49,47

Pór

kg

7,26

8,122

58,97

3,994

28,996

- 29,97

Žampiony

kg

57,14

2,508

143,31

0

0,00

- 143,31

Petržel

kg

6,79

4,209

28,58

2,43

16,50

- 12,08

Česnek

kg

114,42

10,046

1 149,46

5,79

662,49

- 486,97

Česnek balený

ks

28,71

-4

- 114,84

0

0,00

114,84

Čínské zelí

kg

11,52

7,274

83,80

4,746

54,67

- 29,13

Brokolice

ks

21,90

1

21,90

0

0,00

- 21,90

Zelí

kg

6,12

58,598

358,62

8,11

49,63

- 308,99

Zelí nové

kg

5,90

- 35,42

- 208,98

0

0,00

208,98

Zelí na krouhání

kg

4,20

- 130,37

- 547,55

0

0,00

547,55

Zelí červené

kg

10,06

0,383

3,85

0

0,00

- 3,85

Zelí kys. Dobrovo.

ks

14,90

-2

- 29,80

0

0,00

29,80

Zelí kys. Bašovo

ks

12,90

3

38,70

0

0,00

- 38,70

Cibule

kg

6,50

- 9,6

- 62,40

21,21

137,87

200,27

Cibulka sazečka

ks

22,50

- 17

- 382,50

0

0,00

382,50

Cibule svazek

ks

11,90

2

23,80

0

0,00

- 23,80

Celer

kg

11,90

3,72

44,27

1,396

16,61

- 27,66

Brambory

kg

4,50

10,819

48,69

80,115

360,52

311,83

Brambory rané

kg

4,50 - 731,876

-3 293,44

0

0,00

3 293,44

Ředkvičky

ks

8,90

3

26,70

0

0,00

- 26,70

Fazolky (500g)

ks

23,00

1

23,00

0

0,00

- 23,00

Křen

kg

119,90

0,022

2,64

0

0,00

- 2,64

Kedlubna

ks

8,00

- 20

- 160,00

0

0,00

160,00

Květák

ks

28,00

- 14

- 392,00

0

0,00

392,00

Hlíva (200g)

ks

24,90

1

24,90

0

0,00

- 24,90

Pažitka svazek

ks

49,90

-3

- 149,70

0

0,00

149,70

Cherry 250g

ks

18,70

54

1 009,80

8

149,60

- 860,20

Cherry 500g

ks

18,99

20

379,80

0

0,00

- 379,80

Celkem

x

x

x

291,59

x

3 791,86

3 500,27

Vlastní zpracování – údaje převzaty z inventurního soupisu ovoce a zeleniny společnosti za rok 2011

Příloha č. 4 Rozpis stravenek k 31. 12. 2011

Hodnota stravenky

Počet stravenek

20 35 50 55 60 65 67 70 75 85 90 100 X

228 54 1542 481 530 69 4 183 180 76 205 94 X

Hodnota celkem 4 560 Kč 1 890 Kč 77 100 Kč 26 455 Kč 31 800 Kč 4 485 Kč 268 Kč 12 810 Kč 13 500 Kč 6 460 Kč 18 450 Kč 9 400 Kč 207 178 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z inventurního soupisu cenin ve společnosti za rok 2011