Účetní uzávěrka a účetní závěrka

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví

Účetní uzávěrka a účetní závěrka Bakalářská práce

Autor:

Kateřina Dvořáková Bankovní management, komerční bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Milada Ješkeová

Duben 2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Chotyni dne 27.4.2012

Kateřina Dvořáková

Poděkování

Děkuji paní Ing. Miladě Ješkeové za vedení a odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování též patří vedení společnosti XY s.r.o. za poskytnutí jejich účetní závěrky a dalších informací potřebných pro vytvoření této práce.

Anotace Cílem bakalářské práce je sestavení účetní závěrky vybrané společnosti podle české právní úpravy s využitím znalostí z odborné literatury a vybraných právních předpisů. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá procesem účetní uzávěrky, tedy veškerými konečnými operacemi. Další kapitola pojednává o procesu účetní závěrky. Třetí kapitola sleduje proces účetní uzávěrky a závěrky ve vybrané společnosti.

Klíčová slova Účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výsledek hospodaření.

Annotation: The aim of this bachelor thesis is the compilation of the financial statements of a selected company under applicable Czech laws, with the use of knowledge obtained from professional literature and selected laws and regulations. The thesis is subdivided into three chapters. The first chapter deals with the process of financial closing, i.e., the full range of final operations. The second chapter deals with the process of preparing the financial statements. The third chapter describes the process of financial closing and preparing financial statements in a selected company.

Keywords: Financial closing, financial statements, balance sheet, profit and loss statement, earnings.

Obsah 1. Účetní uzávěrka ....................................................................................................................8 1.1. Přípravné práce – inventarizace ......................................................................................9 1.1.1. Inventura .................................................................................................................10 1.1.2. Sestavení inventurních soupisů...............................................................................12 1.1.3. Porovnání skutečného stavu se stavem účetním .....................................................12 1.1.4. Vypořádání inventarizačních rozdílů......................................................................13 1.2. Operace k poslednímu dni období ................................................................................15 1.2.1. Kurzové rozdíly ......................................................................................................15 1.2.2. Časové rozlišení ......................................................................................................15 1.2.3. Dohadné položky ....................................................................................................16 1.2.4. Opravné položky.....................................................................................................17 1.2.5. Rezervy ...................................................................................................................19 1.2.6. Ostatní .....................................................................................................................20 1.3. Uzavření účetních knih, zjištění HV, výpočet daně......................................................22 1.3.1. Uzavření účetních knih ...........................................................................................22 1.3.2. Zjištění výsledku hospodaření ................................................................................24 1.3.3. Výpočet daně ..........................................................................................................25 1.3.4. Odložená daň z příjmů ............................................................................................26 2. Účetní závěrka ....................................................................................................................28 2.1. Výkazy ..........................................................................................................................29 2.1.1. Rozvaha ..................................................................................................................30 2.1.2. Výkaz zisku a ztráty................................................................................................31 2.1.3. Příloha k účetní závěrce ..........................................................................................31 2.1.4. Přehled o peněžních tocích .....................................................................................32 2.1.5. Přehled o změnách vlastního kapitálu ....................................................................33 2.2. Ověření auditorem ........................................................................................................33 2.3. Zveřejnění účetní závěrky.............................................................................................35 3. Účetní uzávěrka a závěrka ve společnosti XY s.r.o............................................................36 3.1. Základní informace o společnosti .................................................................................36 3.2. Účetní uzávěrka ............................................................................................................37 3.2.1. Inventarizace ...........................................................................................................37 3.2.2. Časové rozlišení ......................................................................................................40

5

3.2.3. Opravné položky.....................................................................................................41 3.2.4. Kurzové rozdíly ......................................................................................................41 3.2.5. Doúčtování posledních účetních operací ................................................................42 3.3. Výpočet odložené daně .................................................................................................42 3.4. Sestavení daňového přiznání ........................................................................................43 3.5. Uzavření účetních knih .................................................................................................43 3.6. Výkazy ..........................................................................................................................44 3.6.1. Rozvaha ..................................................................................................................44 3.6.2. Výkaz zisku a ztráty................................................................................................46 3.6.3. Příloha k účetní závěrce ..........................................................................................48 4. Závěr ...................................................................................................................................49

6

Úvod Proces účetní uzávěrky a účetní závěrky je završením celoročního chodu společnosti. Jedná se o proces mnoha operací, které účetní období společnosti zakončí, umožní vykázat její činnost a společnost poté může splnit zákonnou povinnost o podání přiznání k dani z příjmů a zveřejnění výkazů ve sbírce listin. Cílem práce je vysvětlení průběhu účetní uzávěrky a účetní závěrky v podniku a zároveň její sestavení podle aktuálních právních předpisů. V této práci se tedy budu věnovat především zákonu o účetnictví, zákonu o dani z příjmů a dalším zákonům a vyhláškám souvisejícími s účetní závěrkou. Ke zpracování této bakalářské práce jsem během účetní uzávěrky ve společnosti XY, s.r.o. použila metody pozorování a dále metody zkoumání jednotlivých zákonů, které jsou s účetní uzávěrkou a závěrkou spojeny. Tato bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. První dvě kapitoly se věnují teoretické části a třetí kapitola uvádí část praktickou. První kapitola této práce pojednává o vyhotovení účetní uzávěrky. Popisuje proces inventarizace, jednotlivé operace, které je nutné zaúčtovat k poslednímu dni účetního období, následné uzavření účetní knih a výpočet výsledku hospodaření. Další kapitola uvádí informace o účetní závěrce. Popisuje výkazy, které je společnost povinna zveřejnit ve sbírce listin, povinnost ověření závěrky auditorem a povinnost zveřejnění účetní závěrky. Ve třetí kapitole je popsán proces účetní uzávěrky a závěrky na konkrétní společnosti. Jedná se o firmu XY s.r.o., která se zabývá textilní výrobou.

7

1. Účetní uzávěrka Ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví vyplívá, že je každá účetní jednotka povinna sestavit roční účetní závěrku. Účetní závěrce předchází proces účetní uzávěrky, který sestává z několika fází. Nejprve musí proběhnout inventarizace, což je vlastně příprava na účetní uzávěrku. Na základě zjištěných inventarizačních rozdílů upravíme koncové stavy jednotlivých účtů, aby se shodovaly se skutečným stavem majetku a závazků. Následuje doúčtování operací k poslednímu dni účetního období. Tato fáze se týká především doúčtování kurzových rozdílů, časového rozlišení, dohadných a opravných položek a rezerv. Poslední fází účetní uzávěrky je zjištění hospodářského výsledku, výpočet daně a uzavření účetních knih. Během celého procesu jsme povinni zajistit úplnost, průkaznost a správnost účetnictví: •

ujistit se, zda jsou zaúčtovány všechny účetní případy ke konci účetního období, které s tímto obdobím souvisejí;

•

vyloučit účetní případy, které se týkají následujícího účetního období;

•

provést veškeré práce související s inventarizací majetku, tj. doúčtovat manka a škody, přebytky a opravné položky;

•

doúčtovat nevyfakturované dodávky;

•

doúčtovat materiál na cestě;

•

doúčtovat kurzové ztráty a zisky u majetku a závazků;

•

doúčtovat pohledávky u pojistných událostí, u kterých nebyla do konce roku potvrzena výše náhrady. 1

V průběhu procesu účetní uzávěrky a závěrky jsme povinni dodržovat několik základních zásad účetnictví. Tyto zásady jsou zapracovány do zákona o účetnictví. První a nejdůležitější zásadou je zásada věrného a poctivého zobrazení, která je uvedena v § 7 a § 8. Je nadřazena všem ostatním zásadám. Říká, že jsme povinni vykázat v účetní závěrce reálné finanční a majetkové postavení účetní jednotky, které odpovídá skutečnostem nastalých v průběhu účetního období. Další důležitou zásadou je zásada věcné a časové souvislosti, která je uvedena v § 3 odst. 1. Ta říká, že účetní případy musí být zaúčtovány v účetním období, se kterým věcně a časově souvisí. 1

MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 235

8

Zásada stálosti metod uplatněných při vedení účetnictví je popsána v § 7 odst. 4. Tato zásada říká, že účetní jednotka nesmí v následujícím účetním období změnit účetní metody používané v daném období. Zásada opatrnosti, uvedená v § 25 a § 26 souvisí s oceňováním majetku a závazků a vykazováním hospodářského výsledku. Uvádí, že musíme do účetnictví promítnout všechny předpokládané a očekávané ztráty rizika i když ještě nenastaly a jejich výše není spolehlivě zjistitelná. Další ze zásad je zákaz kompenzace, která je upravena v § 7 odst. 6. Tato zásada vyjadřuje zákaz vzájemného vyrovnání nákladů a výnosu.2 Proces účetní uzávěrky a účetní závěrky upravují především tyto právní předpisy: •

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;

•

České účetní standardy pro podnikatele;

•

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

1.1. Přípravné práce – inventarizace Inventarizaci provádí inventarizační komise, kterou určí vedení účetní jednotky. Účetní jednotka během tohoto procesu ověřuje skutečný stav a srovnává ho se stavem uvedeným v účetnictví. Inventarizaci musí být schopna prokázat finančnímu úřadu během daňové kontroly a auditorovi. Inventarizaci můžeme rozdělit podle rozsahu nebo podle druhu. Podle rozsahu jí dělíme na úplnou, týkající se veškerého majetku, nebo dílčí, ta se týká jen určité části majetku. Druhové rozdělení inventarizace je na periodickou a průběžnou. Periodickou inventarizaci můžeme ještě rozdělit na řádnou, která se provádí k poslednímu dni účetního období, 2

KOLEKTIV AUTORŮ. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2006. 1. vyd. Olomouc : ANAG, 2006. str. 33

9

a mimořádnou, prováděnou například na základě ukončení činnosti podniku, při změně odpovědných osob, změně organizace podniku nebo při jiných mimořádných událostech. Průběžnou inventarizaci je možné provádět pouze u zásob nebo u dlouhodobého majetku, který je ve stálém pohybu. Termín takovéto inventarizace si účetní jednotka stanovuje sama. Inventarizace probíhá v těchto fázích: •

inventura;

•

sestavení inventurních soupisů;

•

porovnání skutečného stavu se stavem účetním;

•

vypořádání inventarizačních rozdílů.3

1.1.1. Inventura Inventuru dělíme na fyzickou a dokladovou část. Fyzická inventura se provádí u majetku hmotné povahy. Například u dlouhodobého hmotného majetku zjišťujeme jeho množství, místo umístění a použití. Peníze v pokladnách jsou přepočítávány a jsou vystaveny výčetky bankovek podle jednotlivých druhů měn. Na výčetce je uveden název společnosti, dále pak datum, ke kterému je inventura prováděna, počet jednotlivých druhů bankovek, celková částka, datum inventury a podpisy osob, které inventuru prováděly.

Stav hotovosti v pokladně k 31.12.20.. Kč

počet ks

stav celkem

5.000,2.000,1.000,atd. Stav hotovosti v pokladně celkem Pramen: vlastní vypracování

U inventury zásob musíme ověřit skutečný stav přepočítáním, přeměřením nebo zvážením.

3


10

Současně bychom měli prověřit kvalitu a způsob ocenění inventarizovaných zásob. Zásoby se oceňují několika technikami: •

skutečná pořizovací cena (metoda FIFO);

•

vážený průměr proměnlivý;

•

vážený průměr periodický.

Technika oceňování skutečnou pořizovací cenou se provádí metodou FIFO (First-in, First-out). Podstatou této metody je ocenění zásob nejprve nejstarší cenou. Oceňování metodou vážený průměr proměnlivý se provádí tak, že po každém nákupu zásob vypočítáme průměrnou cenu, za kterou nakoupené zásoby vydáváme až do dalšího přírůstku zásob. Pro tento způsob oceňování je nutné znát nejen hmotný stav materiálu na skladě, ale také jeho peněžní vyjádření.

PC =

hodnota zásob na skladě v Kč na počátku období + hodnota přírůstku v Kč za období množství zásob na skladě na počátku období + přírůstky množství za období

Pro metodu váženého průměru periodického používáme průměr ceny za určité zásoby za určité období. Nikdy se nepoužívá období delší než jeden měsíc. Tato cena se poté používá pro všechny výdeje zásob v následujícím období až do výpočtu další průměrné ceny. Výpočet je stejný jako u metody vážený průměr proměnlivý s tím rozdílem, že pořizovací cenu nepočítáme při každém přírůstku zásob.4 Jestliže není možné provést fyzickou inventuru v poslední den účetního období, je možné ji provést v předchozích čtyřech měsících, popřípadě v prvním měsíci následujícího období. Musíme ale prokázat stav majetku na konci účetního období, tedy fyzickou inventuru opravenou o přírůstky a úbytky majetku za dobu od dokončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě od začátku účetního období do okamžiku ukončení inventury v prvním měsíci následujícího účetního období.5 Dokladovou inventuru provádíme v takových případech, kde není možné provést inventuru fyzickou. Můžeme ji použít například tak, že si písemně ověříme výši závazků a pohledávek, nebo zůstatky v bankách a úvěry, které nám byly bankami poskytnuty.

4 5

MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 109 § 30 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

11

1.1.2. Sestavení inventurních soupisů Po provedení inventur musíme jejich výsledky zapsat do inventurních soupisů.6 Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: a) skutečný stav majetku a závazků zjištěných fyzickou nebo dokladovou inventarizací a to tak, aby bylo možno je jednoznačně určit; b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a); c) podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace; d) způsob zjišťování skutečných stavů; e) ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury; f) okamžik zahájení inventury; g) okamžik ukončení inventury.7

1.1.3. Porovnání skutečného stavu se stavem účetním Porovnáme například zásoby s údaji na skladových kartách, dlouhodobý majetek s inventárními kartami, nebo peníze s pokladní knihou. Během inventarizace zásob porovnáváme jejich ocenění s užitnou hodnotou. Účelem je zjistit zda mají zásoby: •

vyšší užitnou hodnotu;

•

nižší užitnou hodnotu.

Jestliže mají vyšší užitnou hodnotu, o přírůstku zásob nijak neúčtujeme. Respektujeme tím zásadu opatrnosti. Podle této zásady musíme do výše zisku promítnout veškeré předpokládané ztráty, znehodnocení majetku a rizika, i když ještě nenastaly a jejich přesnou výši nevíme. Důležité je nenadhodnocovat aktiva a nepodceňovat pasiva. Tuto zásadu realizujeme pomocí opravných položek a rezerv. Pokud při inventarizaci zjistíme druhou variantu, tedy nižší užitnou hodnotu zásob, jejichž cena neodpovídá ceně, která je uvedena v účetnictví, musíme zásoby ocenit cenou nižší. Tím se sníží hodnota zásob na skladě.

6 7

Příloha č. 2 - Inventurní soupis - vzor § 30 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

12

1.1.4. Vypořádání inventarizačních rozdílů Po ukončení inventarizace musíme vyrovnat všechny vzniklé rozdíly. Porovnáním skutečného stavu se stavem účetním můžeme přijít na tyto tři skutečnosti: •

manko;

•

přebytek;

•

žádoucí stav.

Za manko označujeme případ, kdy je skutečný stav nižší než stav v účetnictví, popřípadě schodek u peněžní hotovosti a cenin. Mankem nejsou technické a technologické ztráty, které vznikají například rozprachem, vysycháním nebo v zásobovacím a odbytovém procesu. Takovéto ztráty nazýváme mankem do normy (501, 504/112, 132). Každá účetní jednotka by měla mít stanovena manka do normy vnitřním

předpisem.

Jinak

způsobené

ztráty,

například

krádež,

apod.,

nazýváme mankem nad normu (549/112, 132). Tyto případy posuzujeme zejména podle občanského zákoníku, obchodního zákoníku a zákoníku práce o odpovědnosti za škodu. Přebytkem rozumíme stav, kdy je skutečný stav vyšší než účetní (112, 132/648). Takový případ posuzujeme podle příslušných ustanovení občanského zákoníku o věci ztracené, skryté, opuštěné a o majetkovém prospěchu. 8 Žádoucí stav je ideální, je to takový stav, kdy skutečný stav odpovídá účetnímu. Při vyhodnocení inventarizace zásob a zjištění nižší užitné hodnoty zásob, musíme vyhodnotit, zda se jedná o snížení přechodného nebo trvalého charakteru. Jestliže se jedná o trvalé snížení hodnoty zásob, účtujeme o tomto případě jako o škodě, tudíž ji zaúčtujeme na nákladový účet 549 – Manka a škody. Prokážeme-li vinu za vzniklé manko odpovědnému zaměstnanci, předepíšeme mu náhradu škody (335/648). Úhradu škody můžeme provést buď srážkou ze mzdy zaměstnance (331/335), nebo úhradou na účet společnosti, popř. do pokladny (221, 211/335). V případě přechodného snížení zásob (hodnota zásob se v budoucnosti vrátí na původní), vytvoříme opravnou položku na snížení hodnoty zásob (559/191, 196). Zaúčtování inventarizačních rozdílů zásob záleží také na tom, jaké účtování zásob si účetní jednotka zvolí. Existují tyto dva způsoby:

8

•

periodický;

•

průběžný.

§ 30 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

13

Periodický způsob účtování zásob, v našem účetnictví označovaný jako způsob „B“, nezajišťuje průběžné záznamy o pohybu zásob. Teprve na konci účetního období, po provedení fyzické inventury, se počítá stav zásob a s ním spojené náklady. Účetní jednotka tento způsob účtování používá, pokud nepotřebuje informace o stavu zásob v průběhu účetního období. Pořízení zásob se účtuje rovnou do nákladů (501, 504/321). Na konci účetního zaúčtuje stav skladu a inventarizační rozdíly na účet 112 – Materiál na skladě nebo 132 – Zboží na skladě a v prodejnách. Účtuje-li účetní jednotka průběžným způsobem, označován jako způsob „A“, udržuje informace o stavu zásob na stále aktuální bázi. Tento způsob evidence ulehčuje přípravu účetních výkazů a rozhodování manažerů. Kdykoli v průběhu období je možné zjistit stav zásob na skladě a zároveň i jejich hodnotu. Skutečný stav zásob je povinně porovnáván k okamžiku sestavování účetní závěrky. Nákup zásob není účtován rovnou do nákladů, ale jako pořízení zásob (111, 131/321). Následně je převeden na sklad (112, 132/111, 131). Teprve při skutečné spotřebě nebo prodeji je účtován na nákladový účet (501, 504/112, 132).9 Manka a přebytky zásob můžeme vzájemně vyrovnávat pouze v případě, jsou-li zásoby evidovány podle jednotlivých druhů a inventarizační rozdíly vznikly ve stejném období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů zásob, například v důsledku podobného balení zásob.10 Inventarizační rozdíly mohou vzniknout také u dlouhodobého majetku. V tomto případě musíme odlišit, zda se jedná o odpisovaný nebo neodpisovaný majetek. U manka odpisovaného majetku zaúčtujeme zůstatkovou cenu majetku na účet 549 – Manka a škody proti účtu ze skupiny 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku nebo ze skupiny 08 – Oprávky k dlouhodobému majetku. Zároveň tento majetek vyřadíme. Vyřadit majetek můžeme také, pokud je nepotřebný či nevyužitelný. V takovýchto případech probíhá vyřazení majetku například formou prodeje, likvidace, darováním, apod. Jedná-li se o přebytek, zaúčtujeme inventarizační rozdíl na vhodný účet ze skupiny 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek nebo 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný proti účtu oprávek. V případě manka neodpisovaného majetku zaúčtujeme zůstatkovou cenu na účet 549 proti účtu ze skupiny 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný. Při zaúčtování přebytku

9

KOLEKTIV AUTORŮ. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2006. 1. vyd. Olomouc : ANAG, 2006. str. 142 § 58 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví

10

14

použijeme účet ze skupiny 03 proti účtu ze skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy.11

1.2. Operace k poslednímu dni období K poslednímu dni účetního období musíme doúčtovat účetní případy, které se k danému účetnímu období věcně a časově vztahují. Dále musíme přecenit konečné stavy pokladen, bankovních účtů, závazky a pohledávky. Operace k poslednímu dni, které musíme provést, například jsou: doúčtování kurzových rozdílů, časového rozlišení, odpisů, dohadných a opravných položek či rezerv.

1.2.1. Kurzové rozdíly Kurzové rozdíly se využívají u závazků a pohledávek, bankovních účtů, pokladen a majetku vedených v cizí měně při přepočtu jejich hodnoty na konci účetního období. V tomto případě musíme podle zákona o účetnictví použít kurz České národní banky k poslednímu dni období.12 Používají se zde účty 563 – Kurzové ztráty a 663 – Kurzové zisky proti účtům skupin 21 – Peníze, 22 – Účty v bankách, 25 – Krátkodobý finanční majetek, 31 – Pohledávky a 32 – Závazky.

1.2.2. Časové rozlišení Při posuzování jednotlivých účetních případů musíme dodržovat zásadu věrného zobrazení skutečnosti. Pro dodržení této zásady musíme dbát na to, aby v daném účetním období byly zúčtovány veškeré náklady a výnosy, které s tímto obdobím souvisí. Zároveň je nutné vyloučit náklady a výnosy, které by mohly být v běžném účetním období zaúčtovány, ale týkají se příštích období. Časové rozlišení provádíme u nákladů, výdajů, příjmů a výnosů, které proběhly v jednom účetním období, ale časově a věcně patří do období následujícího. Při časovém rozlišení

11 12

KOLEKTIV AUTORŮ. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2006. 1. vyd. Olomouc : ANAG, 2006. str. 321 § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

15

známe částku v Kč, čeho se operace přesně týká, období, ke kterému se částka vztahuje a kdy operace nastala nebo nastane. Časové rozlišení nákladů a výnosů účtujeme na těchto účtech: •

381 – Náklady příštích období;

•

382 – Komplexní náklady příštích období;

•

383 – Výdaje příštích období;

•

384 – Výnosy příštích období;

•

385 – Příjmy příštích období.

Náklady příštích období jsou částky uhrazené účetní jednotkou v daném období, které částečně nebo zcela náleží do následujícího účetního období. Takto účtujeme například dopředu uhrazené nájemné nebo předplatné. Účet 381 v takovýchto případech nahrazuje nákladový účet a je to účet aktivní. Jestliže se stane, že úhrada proběhne až v následujícím účetním období a náklad spadá do daného účetního období, jedná se o výdaje příštích období. Tento případ se může stát, pokud platíme nájemné zpětně. Účet 383 nahrazuje například účet 221 nebo 211. Komplexní náklady příštích období jsou souhrnem různých druhů nákladů, vztahujících se k určitému účelu, například k přípravě a zprovoznění výroby nového výrobku. Aby neovlivnily výsledek hospodaření, musíme je zaúčtovat na účet 555 – Zúčtování komplexních nákladů příštích období (555/382), a tím je z nákladů vyloučit. Výnosy příštích období rozumíme takové částky, které jsme přijaly v daném období, ale službu poskytneme až v období následujícím. Například když nám při pronájmu zaplatí odběratel nájem na další rok dopředu. Účet 384 nahrazuje výnosový účet a je účtem pasivním. Pokud proběhne úhrada až v následujícím účetním období, než do kterého výnos spadá, jedná se příjem příštího období. Účet 385 nahrazuje například účet 221 nebo 211.13

1.2.3. Dohadné položky Dohadné účty aktivní a pasivní jsou položky, které můžeme pouze odhadovat. Nemáme na ně žádný doklad, ale časově a věcně náleží do nákladů nebo výnosů daného roku, a proto je v něm musíme zaúčtovat. Mezi dohadné položky aktivní řadíme především pohledávky, u kterých nevíme přesnou částku, ale jako výnos náleží do běžného období. Patří sem například vzniklá škoda a dosud 13


16

pojišťovnou nevyúčtovaná výše náhrady škody, výnosové úroky, odhad částek za pronájem licencí nebo jiných majetkových práv. Tyto částky zaúčtujeme na účet 388 – Dohadné účty aktivní proti výnosovému účtu (388/6xx). Dohadné položky pasivní neúčtujeme jako běžný závazek, ale do běžné účetního období náleží. Patří sem především nevyfakturované dodávky. Částku, která bude v budoucnu vyfakturována, zjistíme například podle dodacího listu a zaúčtujeme na účet 389 – Dohadné účty pasivní proti nákladům (5xx/389). 14

1.2.4. Opravné položky Opravné položky vytváří účetní jednotka pouze k majetkovým účtům v případech snížení ocenění majetku v účetnictví, které bylo prokázáno inventarizací. Vytváří se pouze v případech, kdy snížení ocenění není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, např. reálnou hodnotou. Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nemůžeme je tvořit na zvýšení hodnoty majetku.15 Tvorba opravných položek se účtuje na nákladový účet 558 – Tvorba zákonných opravných položek, popřípadě na účet 559 – Tvorba opravných položek (jestliže je opravná položka tvořena nad rámec zákonné výše) proti účtu oprávek. Účty oprávek se liší podle toho, k jakému majetku se oprávky vztahují. Jde-li o účty majetku je protiúčtem účet ze skupiny 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku nebo ze skupiny 08 – Oprávky k dlouhodobému majetku. U zásob jsou oprávkové účty zařazeny do účtové skupiny 19 - Opravné položky k zásobám, při vytváření opravné položky pro krátkodobý finanční majetek používáme skupinu účtů 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku.16 Účet 391 – Opravné položky k pohledávkám používáme v případě, že existuje riziko nezaplacení pohledávky. Rizikovost pohledávky rozlišujeme na: •

pochybné, u nichž je riziko, že nebudou zaplaceny;

•

sporné, je veden soudní spor o jejich zaplacení;

•

nedobytné, u nichž se upustilo od vymáhání pro jejich trvalou nedobytnost.17

14

MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 182 § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 16 Český účetní standard pro podnikatele č. 005 – Opravné položky 17 MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 183 15

17

U pochybné a sporné pohledávky vytváří jednotka opravnou položku a tím snižuje pohledávku (558/391). Jestliže pomine riziko nebo je pohledávka odepsána jako nedobytná, zrušíme opravnou položku (391/558).18 K nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994, jejichž hodnota v okamžiku vzniku nepřesahuje částku 200.000,- Kč, můžeme v daném období vytvořit opravné položky až do výše 20% neuhrazené hodnoty pohledávky. Podmínkou je, že je tato pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti. Jestliže chceme vytvářet vyšší opravné položky, musí být ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí, správní nebo soudní řízení a tohoto řízení se musíme účastnit. Od konce splatnosti pohledávky uplynulo více než: •

12 měsíců, opravná položka až do výše 33% neuhrazené hodnoty pohledávky;

•


•


•


•

36 měsíců, opravná položka až do výše 100% neuhrazené hodnoty pohledávky.19

Přesahuje-li výše pohledávky částku 200.000,- Kč, splňuje předchozí podmínky a od konce její splatnosti uplynulo více než: •


•


•


•


•


•

36 měsíců, opravná položka až do výše 100% neuhrazené hodnoty pohledávky.20

Pokud je na určitý majetek vytvořena rezerva, není možné na něj vytvořit opravnou položku. Zjistíme-li v průběhu inventarizace závazků, že je jejich částka vyšší než hodnota v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale částka navýšení se zaúčtuje přímo na účet závazků proti příslušnému nákladovému účtu.21

18

Český účetní standard pro podnikatele č. 005 – Opravné položky § 8a odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů 20 § 8a odst. 3 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů 21 Český účetní standard pro podnikatele č. 005 – Opravné položky 19

18

1.2.5. Rezervy Rezervy jsou dlouhodobé cizí zdroje majetku. Jsou vytvářeny na krytí dlouhodobě existujících rizik spojených s činností podniku. Tvorba rezervy se účtuje do nákladů a tím snižujeme hospodářský výsledek společnosti ve prospěch budoucích účetních období. Při tvorbě rezerv známe účel, na který jsou tvořeny, ale většinou neznáme přesnou částku a období čerpání. Je tvořena procentem z určitého základu nebo absolutní částkou ve prospěch pasivních účtů rezerv podle účelu rezervy.22 Rezervy dělíme na: •

zákonné;

•

ostatní.

Tvorba zákonných rezerv je stanovena zákonem o rezervách. Určuje tvorbu rezerv na opravu dlouhodobého hmotného majetku s dobou odepisování delší než 5 a více let, rezervy v pojišťovnictví a bankovnictví. Tvorba rezerv je daňově účinným nákladem. Účtuje se na nákladový účet 552 – Tvorba zákonných rezerv proti účtu 451 – Rezervy zákonné. Nevyčerpaná rezerva se převádí do dalšího účetního období. V případě, že nedošlo k riziku, na něž byla rezerva tvořena, musíme ji zrušit (451/552). Od 1.1.2009 jsou jednotky povinny ukládat finanční prostředky na tvorbu rezerv na opravy dlouhodobého majetku nebo pěstební činnost na samostatný účet v bance. Tyto prostředky mohou být čerpány pouze na výdaje, na jejichž úhradu byly vytvořeny. Ostatní rezervy jsou nedaňovým nákladem a vytvářejí se podle vnitřní směrnice společnosti. Řadíme sem například rezervy na daň z příjmů, restrukturalizaci, záruční opravy a obchodní rizika. Účtují se na příslušný nákladový účet proti účtu 459 – Ostatní rezervy. Pokud v okamžiku sestavení účetní závěrky neznáme daňovou povinnost, účetní jednotka vytváří rezervu na daň z příjmů. Do nákladů zahrne předpokládanou výši daně. Když je v následujícím účetním období daň přesně vyčíslena a zaúčtována, je rezerva na daň zrušena. Pro zaúčtování rezervy používáme účet 599 – Rezerva na daň z příjmů (599/459). Mezi ostatní rezervy patří také rezerva na restrukturalizaci. Tím rozumíme např. programy související se změnou činnosti podniku. Jedná se o přemístění podnikatelských aktivit do jiné oblasti, utlumení nebo ukončení části nebo celé podnikatelské činnosti. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na přímé náklady, které jsou nutné k ukončení programu restrukturalizace.

22


19

Jde o mimořádně vynakládané náklady, proto tvorbu rezervy účtujeme do mimořádných nákladů na účet 584 – Tvorba rezerv (584/459).23

1.2.6. Ostatní U dlouhodobého majetku zaznamenáváme jeho opotřebení v účetnictví účetními odpisy. Jedná se o postupné odepisování majetku do nákladů společnosti. Účetní jednotka sestavuje odpisový plán, který uvádí soupis veškerého odepisovaného dlouhodobého majetku s určením procenta opotřebení a používá se jako účetní doklad pro zaúčtování a výpočet odpisů. Odpis se vypočítává ze vstupní ceny majetku. Způsob výpočtu a provedení odpisu stanovuje účetní jednotka a uvádí jej ve vnitřní směrnici. Majetek se odepisuje maximálně do výše 100% jeho vstupní ceny. Postup odepisování musí být uveden na inventární kartě k dlouhodobému a drobnému dlouhodobému majetku společně s názvem majetku, daňovými odpisy, datem zařazení apod. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Podle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů účetní jednotka vypočítá daňové odpisy. Tyto odpisy jsou daňově uznatelným nákladem. Zákon o dani z příjmů dělí majetek do šesti skupin a určuje jejich dobu odepisování a odpisové sazby.

odpisová skupina

doba odpisování

1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Pramen: Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, § 30, odst. 1

Daňové odpisy mohou být stanoveny:

23

•

rovnoměrným (lineárním) způsobem odepisování;

•

zrychleným (degresivním) způsobem odepisování.

MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 209-210

20

Vybraným způsobem odepisování musí účetní jednotka odepisovat majetek po celou dobu jeho životnosti. Roční odpis vypočítaný rovnoměrným způsobem určíme jako jednu setinu součinu vstupní ceny a dané roční odpisové sazby. Tedy odpis =

vstupní cena × sazba 24 . Jestliže se jedná 100

o nový majetek zařazený do odpisových skupin 1 až 3, jehož jsme prvním vlastníkem, můžeme navýšit sazbu odepisování o 10%. Jiné odpisové sazby se udávají pro zvýšenou vstupní cenou, což je cena navýšená o technické zhodnocení majetku.

odpisová

Roční odpisová sazba – rovnoměrné odepisování

skupina

v prvním roce

v dalších letech

pro zvýšenou VC

1

20

40

33,3

2

11

22,25

20

3

5,5

10,5

10

4

2,15

5,15

5,0

5

1,4

3,4

3,4

6

1,02

2,02

2


U zrychleného odepisování vypočteme odpis v prvním roce jako podíl vstupní ceny a odpisové sazby určené pro první rok odepisování. Odpis =

vstupní cena . V dalších letech sazba

odpis vypočítáme jako podíl dvojnásobné zůstatkové ceny a rozdílu odpisové sazby a počtu let, po které byl majetek již odepisován. Odpis = byl majetek odepisován.25

24 25

§ 31 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 32 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

21

2 × zůstatková cena , n = počet let, po které sazba − n

Roční odpisová sazba – zrychlené odepisování

odpisová skupina

v prvním roce

v dalších letech

pro zvýšenou VC

1

3

4

3

2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6

50

51

50


Na konci účetního období se může stát, že v účetnictví máme fakturu, ale ještě nedošlo zboží, nebo zboží došlo, ale chybí k němu faktura. V takových případech musíme chybějící případ doúčtovat. Jestliže máme fakturu, ale do konce účetního období jsme neobdrželi materiál, účtujeme o něm jako o materiálu na cestě. Fakturu zaúčtujeme jako obvykle (111/321) a účet 112 – Materiál na skladě nahradíme účtem 119 – Materiál na cestě. Pokud se stane, že dojde do podniku faktura až v novém roce a materiál ještě v roce starém, vyhotovíme interní doklad (cenu použijeme např. z dodacího listu) a zaúčtujeme jako dohadnou položku (111/389).

1.3. Uzavření účetních knih, zjištění HV, výpočet daně Po doúčtování operací k poslednímu dni účetních období může uzavřít účetní knihy. Po jejich uzavření nesmíme již do účetnictví daného období přidávat další účetní zápisy. Na základě uzavřených účetních knih zjistíme výsledek hospodaření a poté vypočteme daň z příjmů, kterou je společnost povinna zaplatit.

1.3.1. Uzavření účetních knih Mezi účetní knihy řadíme: •

deník;

•

hlavní kniha;

22

•

knihy analytických účtů;

•

knihy podrozvahových účtů.

Nejprve musíme zjistit obraty stran Má dáti a Dal, konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy u účtů nákladových a výnosových. Jejich zůstatky převedeme na závěrkové účty, kterými jsou účet 710 – Účet zisků a ztrát (převod nákladových a výnosových účtů) a účet 702 – Konečný účet rozvažný (převod aktivních a pasivních účtů).26 Účetní knihy otevírají účetní jednotky: •

ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví;

•

k první dni účetního období;

•

ke dni vstupu společnosti do likvidace;

•

ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení zůstatku po likvidaci ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem;

•

ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs;

•

ke dni následujícímu po dni, kdy nastanou účinky zrušení konkursu;

•

ke dni, ke kterému nastanou účinky schválení reorganizačního plánu;

•

ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu;

•

ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení;

•

ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis.

Účetní knihy uzavírají účetní jednotky: •

ke dni zániku povinnosti vést účetnictví;

•

k poslednímu dni účetního období;

•

ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace;

•

ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společnosti nebo družstev;

•

ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs;

26

•

ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu;

•

ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu;

•

ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu;

•

ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení;


23

•

ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.27

Jakmile je schválena účetní závěrka, nesmí účetní jednotka přidávat jakékoliv další účetní záznamy do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny společnosti. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejdéle však do konce následujícího účetního období, můžeme přidávat zápisy, pouze pokud obsah položek neodpovídá skutečnému stavu a sestavit novou účetní závěrku podle zákona o účetnictví.28

1.3.2. Zjištění výsledku hospodaření Výsledek hospodaření je rozdíl mezi výnosy a náklady. Může být kladný – zisk, záporný – ztráta, nebo se mohou náklady rovnat výnosům, což je ale téměř nepravděpodobné. Je důležitý z hlediska: •

posouzení hospodářské situace podniku;

•

zjištění stavu závazků, majetku, pohledávek a výše nákladů a výnosů;

•

účetní výsledek hospodaření je podkladem pro výpočet daně z příjmů;

•

posouzení ekonomické situace společnosti z hlediska bank, pojišťoven, akcionářů, finančních úřadu a veřejnosti;

•

výše zisku je důležitý údaj pro výpočty ukazatelů ekonomické efektivnosti podniku;

•

zisk je nástrojem hmotné zainteresovanosti (podíly na zisku, dividendy);

•

zisk je zdrojem dalšího financování společnosti z vlastních zdrojů.29

Výsledek hospodaření můžeme rozdělit na: •

provozní – zjistíme odečtením provozních nákladů (účtové skupiny 50–55) od provozních výnosů (skupiny 60–64);

•

finanční – zjistíme odečtením finančních nákladů (účtové skupiny 56–57) od finančních výnosů (skupina 66);

•

mimořádný – zjistíme odečtením mimořádných nákladů (účtové skupiny 58) od mimořádných výnosů (skupina 68).

Po sečtení provozního a finančního výsledku hospodaření získáme zisk (ztrátu) z běžné činnosti. Mimořádný výsledek hospodaření je zisk (ztráta) z mimořádné činnosti.

27

§ 17 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví KOLEKTIV AUTORŮ. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2006. 1. vyd. Olomouc : ANAG, 2006. str. 326 29 MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 88 28

24

Abychom zjistili výsledek hospodaření, musíme zůstatky z uzavřených výsledkových účtů převést na účet 710 a zůstatky z uzavřených rozvahových účtů převést na účet 702. Zjištěný zisk (ztrátu) převedeme z účtu 710 na účet 702.

1.3.3. Výpočet daně Základem daně je rozdíl mezi daňovými příjmy a náklady daného účetního období upravených o daňově neuznatelné položky.30 Mezi daňově neuznatelné položky, které je nutné připočítat k účetnímu zisku, patří: •

cestovné nad limit stanovený právním předpisem;

•

náklady na reprezentaci;

•

odměny členům orgánů společnosti a družstva;

•

pojištění nad rámec zákonné výše;

•

ostatní sociální náklady nad rámec zákonné výše;

•

dědická daň;

•

darovací daň;

•

nesmluvní pokuty a penále;

•

přirážky k základním úplatám za znečišťování ovzduší a vypouštění odpadních vod;

•

pohledávky odepsané bez soudního rozhodnutí;

•

kladný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy;

•

dary;

•

tvorba rezerv mimo zákonných;

•

tvorba opravných položek mimo zákonných;

•

manka a škody přesahující náhrady za ně.

Následně od účetního zisku odečteme výnosy: •

zdaněné srážkou u zdroje výplaty (dividendy, úroky);

•

osvobozené od daně (např. z malých vodních elektráren).31

Poté upravíme daňový základ o položky, které můžeme podle zákona o daních z příjmů odečíst: •

30 31

ztráta z předchozího zdaňovacího období;

§ 23 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 238

25

•

hodnota darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám aj., ve výši minimálně 2 000,- Kč, maximálně lze odečíst 5 % ze základu daně.

Vypočtený základ daně zaokrouhlíme na celé tisíce dolů a použijeme danou sazbu daně pro příslušné daňové období. Vypočtená daň může být ještě ponížena o částku: •

18 000,- Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením;

•

60 000,- Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením.32

Konečnou daň z příjmů zaúčtujeme na účet 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti proti účtu 341 – Daň z příjmů.

1.3.4. Odložená daň z příjmů Účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek a jednotky, které jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, s výjimkou akciových společností, sestavujících účetní závěrku v plném rozsahu, účtují a vykazují odloženou daň. Ostatní jednotky mohou, ale nemusí, tuto daň účtovat a vykazovat.33 Odložená daň vzniká z rozdílu mezi účetním a daňovým pohledem na náklady a výnosy v účetnictví. Náklady a výnosy zaúčtované v účetnictví nemusí být daňově uznatelnými položkami, tudíž výsledek hospodaření nemusí být stejný jako daňový základ. Účelem odložené daně je co nejvíc přiblížit daňový základ s účetním výsledkem hospodaření. Tato daň nemá žádný dopad na placení daně z příjmů. Jestliže jednotka tuto daň nezaúčtuje, nadhodnocuje (podhodnocuje) tím disponibilní zisk. Odloženou daň rozlišujeme na odloženou daňovou pohledávku a odložený daňový závazek. Pohledávka představuje úsporu na dani v budoucích obdobích, zatímco závazek předpokládá v budoucnu vyšší závazek na dani z příjmů a tím snižuje disponibilní zisk, čímž zabraňuje např. výplatě podílu na zisku. Mezi náklady a výnosy z účetního a daňového pohledu mohou vzniknout trvalé a přechodné rozdíly. Trvalé rozdíly jsou takové náklady nebo výnosy, které jsou vedeny v účetnictví, ale nikdy nebudou daňově uznatelné (například náklady na reprezentaci, rozdíl mezi výší

32 33

§ 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 59 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví

26

škody a její úhradou, dědická a darovací daň). Takové rozdíly nejsou podkladem pro vznik odložené daně. Jestliže jsou účetní náklady a výnosy daňově uznatelné, ale v jiném účetním období, než je období, v kterém jsou zaúčtovány, jedná se o přechodné rozdíly. Tyto rozdíly mohou být zdanitelné nebo odčitatelné. Zdanitelné přechodné rozdíly představují odložený daňový závazek. Řadíme mezi ně například: •

odpisy;

•

pohledávky ze smluvních sankcí (penále, úroky z prodlení);

•

nepeněžité kapitálové vklady aj.

Odčitatelné přechodné rozdíly představují odloženou daňovou pohledávku. Mezi tyto rozdíly patří: •

nezaplacené závazky z titulu sankcí (jsou daňově uznatelné až po jejich zaplacení);

•

nezaplacené daňové závazky (např. daň z nemovitostí);

•

nezaplacené zdravotní a sociální pojištění;

•

opravné položky k zásobám;

•

daňová ztráta aj.34

Výpočet je založen na závazkové metodě, která vychází z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou rozumíme postup, kdy bude odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření za daně období uplatněna v období pozdějším, tudíž při výpočtu použijeme sazbu daně z příjmů platnou pro období, ve kterém daňovou pohledávku nebo závazek uplatníme.35 Rozvahový přístup je přechodný rozdíl mezi daňovou základnou aktiv a pasiv a jejich hodnotou uvedenou v rozvaze.36 Odloženou daňovou pohledávku nebo závazek zjistíme jako součin přechodných rozdílů a sazbou daně z příjmů, která je určena pro dané účetní období zákonem o dani z příjmů. V prvním roce účtování se část odložené daně, vztahující se k předchozímu účetnímu období, zaúčtuje na účet 428 – Nerozdělený zisk minulých let nebo na účet 429 – Nerozdělená ztráta minulých let a část vztahující se k běžnému období na účet 592 – Odložená daň z běžné činnosti nebo na účet 594 – Odložená daň z mimořádné činnosti. V následujících letech účtujeme na účtu 481 – Odložený daňový závazek a pohledávka zvýšení nebo snížení odložené daně vypočtené z přechodných rozdílů.37 34

MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 213 § 59 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 36 § 59 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 35

27

2. Účetní závěrka Po zaúčtování všech účetních operací a uzavření účtů hlavní knihy můžeme přejít do fáze sestavení účetní závěrky. Existuje několik druhů účetních závěrek: •

řádná;

•

mimořádná;

•

mezitímní;

•

konsolidovaná.

Každá účetní jednotka sestavuje řádnou účetní závěrku k poslednímu dni účetního období. V ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Pro řádnou a mimořádnou závěrku je charakteristické, že ke dni sestavení účetní závěrky se uzavírají účetní knihy. Účetní jednotka je povinna uvádět data dle stavu ke konci rozvahového dne. Jestliže musíme sestavit uzávěrku kdykoli v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, jedná se o uzávěrku mezitímní. Sestavuje se v případě, že to vyžadují zvláštní právní předpisy, například při změně právní formy. V takovýchto případech se neuzavírají účetní knihy.38 Konsolidovanou účetní závěrku sestavuje účetní jednotka, která je v pozici ovládající osoby nebo uplatňuje podstatný vliv v jiné společnosti.39 Účetní závěrka musí obsahovat: •

název účetní jednotky;

•

sídlo;

•

identifikační číslo;

•

právní formu účetní jednotky;

•

předmět podnikání;

•

rozvahový den;

•

okamžik sestavení účetní závěrky;

•

podpisový záznam statutárního orgánu.40

Sestavuje se buď v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit závěrku takové účetní jednotky, které nejsou povinny mít závěrku ověřenou auditorem. 37

Český účetní standard pro podnikatele č. 003 – Odložená daň § 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 39 § 22 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 40 § 18 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 38

28

V praxi sestavují větší podniky závěrku častěji, např. měsíčně. Je to především za účelem předání výkazů bance, v případě, že má společnost úvěr, nebo za účelem interního použití pro řízení účetní jednotky. Nejedná se o účetní závěrku, ale pouze o pracovní výstupy z účetnictví. Nepodléhá tedy pravidlům stanoveným zákonem a vyhláškou o účetnictví. Proto je vhodné, aby účetní jednotka stanovila vnitřní předpis, který bude určovat pravidla pro tyto výkazy. V takovýchto případech si musíme dát pozor, aby výkazy nebyly označovány pojmy danými zákonem o účetnictví § 18 odst. 1, a to: •

rozvaha (bilance);

•

výkaz zisků a ztrát;

•

příloha;

•

přehled o peněžních tocích;

•

přehled o změnách vlastního kapitálu.

Místo názvu „rozvaha“ musíme použít např. název „bilance aktiv a pasiv“ a místo názvu „výkaz zisku a ztráty“ např. název „výsledovka“.41 Účetní jednotky, které jsou obchodními společnostmi a jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu v členských státech Evropské unie, používají pro sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. Jedná se o standardy IAS (International Accounting Standards), které jsou postupně nahrazovány standardy IFRS (International Financial Reporting Standards).42

2.1. Výkazy Účetní uzávěrku tvoří: •

rozvaha;

•

výkaz zisku a ztráty;

•

příloha.

Může také obsahovat přehled peněžních toků nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Výkazy obsahují informace, které slouží pro posouzení majetkové a finanční situace podniku. Slouží jako podklad pro řízení a plánování do budoucnosti. Informace z výkazů slouží také

41 42

§ 19 odst. 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

29

finančnímu úřadu, statistické správě, bankám a společníkům. Informují o struktuře majetku, závazků, kapitálu, nákladů, výnosů a o výsledku hospodaření.43

2.1.1. Rozvaha Rozvaha obsahuje informace o aktivech a pasivech. Aktiva jsou členěna podle likvidnosti majetku od nejméně likvidních po vysoce likvidní. V rozvaze se aktiva uvádějí v běžném účetním období jako: •

brutto hodnota (pořizovací cena, jmenovitá hodnota);

•

korekce (oprávky, opravné položky);

•

netto hodnota (rozdíl mezi brutto hodnotou a korekcí).

Dále je uvedena netto hodnota aktiv za předchozí účetní období. Základní skupiny aktiv v rozvaze jsou: A. Pohledávky za upsaný základní kapitál; B. Dlouhodobý majetek; C. Oběžná aktiva; D. Časové rozlišení. Pasiva jsou v rozvaze uváděna za běžné a předchozí účetní období. Základní skupiny pasiv v rozvaze: A. Vlastní kapitál; B. Cizí zdroje; C. Časové rozlišení. Každá z výše uvedených skupin se dělí podrobněji podle ekonomického obsahu.44 Položky v nulové výši za minulé i běžné období se v rozvaze neuvádějí. Jednotlivé položky se označují kombinací velkých písmen, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky označené arabskou číslicí mohou být sloučeny v těchto případech: •

nejde-li o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu účetnictví a finanční situace jednotky;

•

přispívá-li sloučení k větší srozumitelnosti informací a zároveň musí být sloučené položky uvedeny jednotlivě v příloze.45

43 44

MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 247 MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 247

30

Celková netto hodnota aktiv se vždy musí rovnat celkové hodnotě pasiv.

2.1.2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty, v některých případech pojmenovávaný jako výsledovka, je přehledem výnosů a nákladů podniku. Od roku 2003 se každá účetní jednotka může rozhodnout, zda bude tento výkaz sestavovat v druhovém nebo účelovém členění. V případě, že se rozhodne pro účelové členění, je povinna uvést druhové členění v příloze účetní závěrky.46 Mezisoučty, které jsou na výkazu uvedeny, rozdělují výsledek hospodaření na provozní, finanční a mimořádný. Jednotlivé náklady a výnosy jsou uvedeny v běžném a minulém období.47 U výkazu zisku a ztráty platí stejné označování jednotlivých položek a jejich slučování jako u rozvahy.

2.1.3. Příloha k účetní závěrce Obsah přílohy k účetní závěrce je stanoven ministerstvem financí. Lze ji zpracovat formou tabulek i popisným způsobem, v plném nebo zkráceném rozsahu. Účetní jednotka zde uvádí: •

obecné údaje;

•

informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování;

•

doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztrát.

Obecnými údaji rozumíme informace o účetní jednotce, které ji charakterizují. Řadíme sem především informace o účetní jednotce podle zákona, zejména podle §18 odst. 2, zákona o účetnictví. Jedná se o obchodní firmu, sídlo, identifikační číslo, právní formu, předmět činnosti, rozvahový den, okamžik vzniku účetní závěrky, datum vzniku účetní jednotky, popřípadě datum zahájení činnosti, údaje o fyzických či právnických osobách, majících podstatný nebo rozhodující vliv na této účetní jednotce, popis změn a dodatků provedených v daném účetním období v obchodním rejstříku, popis organizační struktury podniku, seznam

45

§ 4 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví § 39 odst. 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 47 MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 248 46

31

členů statutárních a dozorčích orgánů a další zásadní změny, ke kterým v průběhu účetního období došlo. Dále v příloze účetní jednotka uvede průměrný přepočtený počet zaměstnanců během účetního období, odměny statutárním orgánům, výši půjček a úvěrů s uvedením úrokové sazby, poskytnutá zajištění a jiná plnění společníkům a členům statutárních a dozorčích orgánů. Jinými plněními se v tomto případě rozumí plnění v peněžní i nepeněžní formě, např. bezplatné užívání osobních automobilů nebo jiných movitých a nemovitých věcí, platby důchodového pojištění, apod. Dalšími údaji, které je účetní jednotka povinna uvést, jsou informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních metodách a způsobech odepisování a oceňování, jaké druhy vedlejších pořizovacích nákladů zahrnuje do pořizovacích cen, změny v ohodnocování oproti předchozímu účetnímu období, způsob stanovení opravných položek a přepočtů cizích měn. Doplňujícími informacemi účetní jednotka vysvětluje každou významnou položku rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Zvlášť uvede významné údaje, které nejsou na výkazech samostatně vykázány. Především se jedná o doměrky splatné daně z příjmů za minulé období, rozpis odloženého daňového závazku/pohledávky, rozpis rezerv, bankovních úvěrů, rozpis hlavní skupiny samostatných movitých věcí, nehmotného majetku, informace o leasingu, výše pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti, rozpis změn vlastního kapitálu, rozdělení zisku, přijaté dotace na investiční a provozní účely apod.48

2.1.4. Přehled o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích neboli cash flow, je jednou z metod finanční analýzy podniku. Uvádí informace o:

48 49

•

stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku daného období;

•

tvorbě peněžních prostředků jednotlivých činností;

•

použití těchto prostředků dle jednotlivých činností;

•

stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci daného období;

•

celkovém peněžním toku za dané období.49

§ 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. str. 248

32

Peněžním tokem rozumíme přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, vznikající při činnosti podniku za určité období. Peněžní prostředky jsou peníze v hotovosti a ceniny (účtová skupina 21 – Peníze), prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu (skupina 22 – Účty v bankách), popřípadě účtová skupina 26 – Převody mezi finančními účty. Pod pojmem peněžní ekvivalent rozumíme krátkodobý finanční majetek, který je snadno směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků, např. dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou. 50 Na základě správně sestaveného cash flow dokáže účetní jednotka odhalit příčiny platební neschopnosti, i když na základě účetní závěrky vykazuje zisk. Přehled o peněžních tocích členíme na provozní, investiční a finanční činnost. Provozní činností rozumíme základní výdělečnou činnost jednotky, kterou nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční, např. přírůstek krátkodobých pohledávek a závazků, zásob, krátkodobých úvěrů, rezervy. Investiční činnost je pořízení a prodej dlouhodobého majetku, poskytování úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za činnost provozní, např. přírůstek stálých aktiv a odpisy. Finanční činnost je taková, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých/krátkodobých závazků, např. přírůstek dlouhodobých pohledávek a závazků, dlouhodobých úvěrů, kapitálových fondů, atd. Sečtením těchto tří částí získáme výsledek celkového cash flow.

2.1.5. Přehled o změnách vlastního kapitálu Tento přehled podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Jednotka vyčíslí vyplacené dividendy zdroje, ze kterých bylo čerpáno. 51 Měl by zde být uveden počáteční a konečný zůstatek, přírůstky a úbytky hodnoty vlastního kapitálu a popis změny.

2.2. Ověření auditorem Zákon o účetnictví ukládá povinnost ověřit účetní závěrku auditorem těmto účetním jednotkám: 50 51

§ 40 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví § 44 vyhlášky č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví

33

•

akciovým společnostem;

•

ostatním obchodním společnostem a družstvům;

•

zahraniční osoby, které podnikají na území České republiky;

•

státní podniky.

Zároveň udává několik podmínek, které tyto společnosti musí splnit ke konci daného účetního období a období bezprostředně předcházejícího. Jsou to tyto tři podmínky: •

aktiva celkem jsou více než 40 milionů Kč;

•

čistý roční obrat je více než 80 milionů Kč;

•

průměrný přepočtený stav zaměstnanců je v průběhu účetního období více než 50.

Aktivy celkem rozumíme jejich netto hodnotu. Čistý roční obrat je výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem měsíců, ve kterých účetní jednotka fungovala, a vynásobená dvanácti. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců se určuje podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Akciové společnosti podléhají auditu, pokud splní jednu z uvedených tří podmínek. Ostatní obchodní společnosti teprve po splnění dvou podmínek. Výše uvedené účetní jednotky nejsou povinny mít ověřenou závěrku auditorem, jestliže byla závěrka

sestavena

v průběhu

konkurzu

nebo

pokud

nastanou

účinky

schválení

reorganizačního plánu.52 Auditor je specialista, který obdržel od Komory auditorů rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost. Touto činností se rozumí provádění povinného auditu, přezkoumání hospodaření podniku, ověřování úplnosti, průkaznosti a správnosti účetních záznamů a ověřování jiných ekonomických informací.53 Zpráva auditora musí obsahovat základní informace o účetní jednotce, jako jsou obchodní firma, sídlo, identifikační číslo, právní forma, dále rozsah provedeného auditu, výrok auditora a popis všech skutečností neobsažených ve výroku. Výrok auditora musí vyjadřovat, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz účetnictví v souladu se zákony. Může být bez výhrady, s výhradou, nebo může auditor výrok odmítnout, jestliže není schopen se k auditu vyjádřit.54

52

§ 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů 54 § 20 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů 53

34

2.3. Zveřejnění účetní závěrky Všechny účetní jednotky, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, jsou povinny zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu ve Sbírce listin obchodního rejstříku. Výroční zpráva obsahuje informace o minulém vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Musí také informovat: •

o skutečnostech, které nastaly po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy;

•

o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky;

•

o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje;

•

o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích;

•

zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí.

Tato zpráva obsahuje také účetní závěrku a zprávu auditora, popřípadě další dokumenty.55 Součástí výroční zprávy je také zpráva o propojených osobách. Ta se sestavuje tehdy, není-li uzavřena ovládací smlouva. Sestavuje ji statutární orgán do 3 měsíců od skončení účetního období. Obsahuje informace o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou. Dále se v ní uvádí smlouvy uzavřené v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony učiněné v zájmu těchto osob a všechna ostatní opatření přijatá nebo uskutečněná ovládanou osobou.56 Účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku, které nepodléhají auditu, mají povinnost zveřejnit pouze účetní závěrku. Auditované společnosti zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu do 30 dnů od jejího ověření auditorem a schválení příslušným orgánem, nejpozději však do konce následujícího období bez ohledu na to, zda byla ověřena auditorem a schválena. Tyto účetní jednotky jsou povinny zveřejnit také zprávu o auditu.57

55

§ 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví KOLEKTIV AUTORŮ. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2006. 1. vyd. Olomouc : ANAG, 2006. str. 358 57 § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 56

35

3. Účetní uzávěrka a závěrka ve společnosti XY s.r.o. Cílem této kapitoly je analyzovat uzávěrkové operace vybrané společnosti. Ta si nepřála být jmenována, proto ji v této práci pojmenuji jako společnost XY s.r.o. Použiji údaje, které mi společnost sama poskytla. Společnost mi povolila přístup ke kompletnímu účetnictví a zároveň umožnila, abych se účastnila celého procesu uzávěrky a závěrky. Analyzovaným rokem je rok 2011. Podklady pro výpočet výsledku hospodaření byly použity ze dvou základních výkazů, a to rozvahy a výkazu zisku a ztráty a z daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2011. Tyto výkazy jsou volně dostupné na internetových stránkách obchodního rejstříku ve sbírce listin. Účetní závěrka je sestavena podle účetních předpisů platných k 31.12.2011. Výkazy společnosti XY s.r.o. jsou uvedeny v příloze č. 4 a 5 této bakalářské práce.

3.1. Základní informace o společnosti Společnost byla založena v roce 1994 a je zapsána v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Jedná se o společnost s ručením omezeným, která převzala výrobu od předchozího majitele. Výroba se traduje již od roku 1884, tudíž nová společnost převzala většinu původních zákazníků. Jediným společníkem je rakouská společnost, která je zároveň stoprocentním vlastníkem. Jednatel je ředitel této rakouské společnosti. Základní kapitál je 30.000.000,- Kč. Předmětem činnosti této firmy je textilní výroba. Společnost účtuje o zásobách způsobem „A“, tedy průběžným způsob a je měsíčním plátcem daně z přidané hodnoty. Účetním a zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok. Firma zaměstnává 87 zaměstnanců. Aktiva společnosti jsou větší než 40 milionů Kč, roční obrat je vyšší než 80 milionů Kč a průměrný přepočtený stav zaměstnanců je větší než 50, proto společnost podléhá povinnému auditu. Z toho důvodu sestavuje výkazy v plném rozsahu. Více než 67% produkce je do zahraničí, z tohoto důvodu vede společnost bankovní účet nejen v korunách, ale i v eurech. Zároveň vede pokladnu v eurech a ve zlotých. Účetní jednotka používá k přepočtu pro závazky a pohledávky denní kurz stanovený Českou národní bankou a pro bankovní účty a pokladny pevný kurz stanovený Českou národní bankou vždy k 1. dni

36

čtvrtletí. Na konci účetního období přepočítává závazky, pohledávky a stavy na bankovních účtech a v pokladnách vedených v cizí měně, aktuální kurzem České národní banky. Vnitropodnikové směrnice si společnost sestavuje sama podle svých potřeb. Podílí se na sestavování kolektivní smlouvy, která se každý rok vypracovává nová. V příloze č. 1 je uveden vzorový účtový rozvrh, kterým se společnost řídí.

3.2. Účetní uzávěrka Společnost má své účetní oddělení, které se zabývá přijímáním a zaúčtováním vydaných a přijatých faktur, vedením skladové evidence, příjímáním a vydáváním pokladních dokladů, zaúčtování bankovních výpisů a veškeré další účetní agendy. Zároveň provádí uzávěrkové a závěrkové operace. Daňové přiznání k dani z příjmů sestavuje daňový poradce, který tyto výstupy překládá také do německého jazyka a výsledky prezentuje vedení společnosti. Účetní evidence je vedena pomocí účetního softwaru BYZNYS ERP a mzdového softwaru Mzdy 2012. V následujících kapitolách bude popsán proces jednotlivých uzávěrkových operací.

3.2.1. Inventarizace Cílem inventarizace je ověření skutečného stavu majetku a závazků evidovaných v účetnictví. Z důvodu velkého množství majetku provádí inventarizaci šest skupin zaměstnanců, určených ředitelem společnosti. Provádí fyzickou inventarizaci majetku, materiálu zboží a pokladen a dokladovou inventarizaci např. závazků, pohledávek a zůstatků na bankovních účtech. Z důvodu celozávodní dovolené byla fyzická inventarizace prováděna první dva dny dovolené, kdy byla zastavena výroba. Dokladová inventarizace byla prováděna první týden nového roku. Ve společnosti XY s.r.o. jsem se zúčastnila těchto fyzických inventarizací: •

inventarizace dlouhodobého majetku Tato inventarizace byla uskutečněna 19. prosince 2011 fyzickým přepočítáním. Společnost vede analytickou evidenci účtu 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Tento účet je rozdělený na 022210 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek, 022220 – Stroje, přístroje a zařízení a 022230 – Dopravní prostředky. Se stejnou analytikou vede k těmto účtům účty oprávek.

37

Komise navrhla vyřazení tří kancelářských křesel, vysavače, fotoaparátu, tiskárny, notebooku a dvou strojů z důvodů nefunkčnosti v celkové pořizovací ceně 219.086,- Kč a v zůstatkové hodnotě 0,- Kč. Vyřazením budou sníženy účty 022210 a 082210. Dále byly vyřazeny tkalcovské a žakárové stroje, kompresor, klimatizační jednotka a topná vložka v celkové pořizovací ceně 750.663,- Kč, jejichž zůstatková hodnota byla 0,- Kč. Vyřazením byly poníženy účty 022220 a 082220. Byl sepsán protokol o vyřazení tohoto majetku. Na účtu 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku zůstaly nezařazené stroje z minulých let ve výši 820.425,- Kč, které nikdy nebyly zařazeny do užívání, z důvodu změny technologie. K této částce bude vytvořena opravná položka ve výši 422.775,- Kč. Dále jsou zde stroje, které byly pořízeny v prosinci 2011 a budou zařazeny v lednu 2012. Inventurní soupis souhlasil se skutečným stavem majetku a byl podepsán odpovědnými osobami. •

inventarizace materiálu Inventarizace byla uskutečněna ve dnech 19. a 20. prosince fyzickým přepočítáním. K inventarizaci jsou použity inventurní soupisy z evidence, což podle mého názoru zkresluje konečný výsledek, protože se členové komise, i když to nemusí být chtěné, snaží materiál „napasovat“ na konečné stavy uvedené v evidenci. Možná také z toho důvodu nebyly zjištěny žádné inventarizační rozdíly. Na doporučení auditorů byly vytvořeny opravné položky ve výši 50% k materiálům, které byly více než rok bez pohybu. Byl sepsán inventurní soupis a podepsán odpovědnými osobami.

•

inventarizace nedokončené výroby Inventarizace byla uskutečněna ve dnech 19. a 20. prosince. Byly zjištěny přebytky ve výši 116.634,- Kč a manko ve výši 421.122,- Kč. Přebytek byl zaúčtován na účet 121 – Nedokončená výroba proti účtu 611 – Změna stavu nedokončené výroby a manko na účet 501 – Spotřeba materiálu proti účtu 121. Rozdíly nejčastěji vznikají tím, že při manipulování nejsou odepsány při příjmu nebo odběru z meziskladu. Odpisy provádí více pracovníku. K odstranění popsaných nedostatků bych doporučila proškolení pracovníků, nebo určit například dva pracovníky, kteří budou mít mezisklad na starost, a nikdo jiný do tohoto skladu nebude mít přístup.

•

inventarizace výrobků Inventarizace byla provedena ve dnech 19. a 20. prosince 2011 fyzickým přepočítáním. Pracovníci provádějící inventarizaci obdrželi čisté papíry a postupně přepočítávali veškeré výrobky. Tento způsob inventarizace je podle mého názoru nejvhodnějším řešením, jelikož ukáže skutečný a ničím neovlivněný stav skladu. 38

Inventarizací byly zjištěny přebytky ve vši 71.501,- Kč, které byly přijaty na sklad. Chybějící výrobky ve výši 217.617,- Kč byly odepsány ze skladu a zaúčtovány na účet 501 – Spotřeba materiálu, jelikož rozdíl je nižší, než je povolená výše odpadovosti. Tyto rozdíly vznikají nejčastěji tím, že nejsou odepisovány vzorky poskytnuté zákazníkům, kteří se ověřují vhodnost při jejich výrobě. Byly odepsány výrobky, které již neodpovídaly kvalitativním požadavkům, ztratily elasticitu, pevnost a barvu. Dále výrobky, které byly již zastaralé a neodpovídaly požadavkům zákazníků a také výrobky, které byly špinavé. Komise o těchto výrobcích sepsala protokol a přiložila doklad o jejich likvidaci. Hodnota těchto výrobků byla zaúčtována na účet 548 – Ostatní provozní náklady proti účtu 123 – Výrobky. Na doporučení auditorů byly vytvořeny opravné položky ve výši 30% k výrobkům, které byly více než rok bez pohybu. Inventurní soupis byl opět podepsán odpovědnými osobami. •

inventarizace pokladen Inventarizace byla provedena 19. prosince 2011 fyzickým přepočítáním. Společnost vede pokladny v korunách, eurech a zlotých. Jednotlivé měny byly fyzicky přepočítány a zapsány do výčetek, jejichž podoba je uvedena v kapitole 1.1.1. Následně byly jednotlivé výčetky podepsány osobami, které se inventarizace účastnily. Po odsouhlasení s účetním stavem byly konečné stavy valutových pokladen přepočítány kurzem České národní banky k 31.12.2011. V pokladně se zlotými nebyl evidován již druhým rokem žádný pohyb a v nejbližší době není žádný další pohyb předpokládán. Proto bych doporučila tuto pokladnu zrušit.

•

inventarizace cenin Inventarizace byla provedena 19. prosince 2011 fyzickým přepočítáním. Ceniny, které společnost používá, jsou známky a stravenky. Oba druhy cenin byly přepočítány. U známek byly jednotlivé hodnoty zapsány do obdobné výčetky, jaká byla použita u inventarizace pokladen. U stravenek byl sepsán seznam sériových čísel jednotlivých stravenek. Výčetka i seznam byly podepsány osobami, které se počítání účastnily.

V prvním týdnu nového roku následovaly dokladové inventarizace. Inventarizace bankovních účtů proběhla porovnáním výpisu z účtu z 31.12.2011 s účetním stavem. Byly odeslány formuláře o odsouhlasení zůstatku do jednotlivých bank. Společnost vlastní čtyři bankovní účty, dva v korunách a dva v eurech. Jeden z eurových účtů je vedený

39

u německé banky. Konečné stavy účtů v zahraniční měně byly přepočítány kurzem České národní banky k 31.12.2011. Dále byla provedena dokladová inventarizace pohledávek a závazků k 31.12.2011. Po zkontrolování

a

odsouhlasení

s účetním

stavem

byly

rozeslány

odsouhlasení

významnějším odběratelům a dodavatelům. Následně byl proveden přepočet závazků a pohledávek vedených v cizích měnách kurzem České národní banky k 31.12.2011. Při inventarizaci byly vybrány nedobytné pohledávky z důvodu zániku společnosti a byl proveden daňově neuznatelný odpis pohledávky ve výši 63.184,- Kč, který byl zaúčtován na účet 559 – Tvorba opravných položek proti účtu 391 – Opravná položka k pohledávkám. Na účtu 314 – Poskytnuté provozní zálohy byl zjištěn zůstatek ve výši 32.000,- Kč. Jednalo se o dlouhodobé zálohy poskytnuté společnostem CCS a Shell. Společnost tyto firmy telefonicky požádala o písemné potvrzení záloh, které byly obratem zaslány a přiloženy k inventurním soupisům. Společnost má od své rakouské matky zapůjčené stroje na základě smlouvy o pronájmu. Posledního prosince tedy obdržela fakturu za jejich pronájem. K té bylo potřeba dopočítat srážkovou daň ve výši 5% z fakturované částky, která byla zaúčtována na účet 341300 – Daň z příjmů – srážková daň. Po uhrazení daně vystaví příslušný Finanční úřad potvrzení o zaplacení, které bude odesláno rakouské společnosti a ty ho uplatní u svého Finančního úřadu. Posléze společnosti tuto daň v plné výši uhradí. Dokladovou inventarizací bylo také zjištěno, že nebyla uhrazena daň z přidané hodnoty za měsíc listopad a nedopatřením bylo zaplaceno na dani z nemovitosti o 2.000,- Kč méně. Ihned po zjištění byly nedostatky odstraněny. Na účet 364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku bylo na základě rozhodnutí jediného společníka zaúčtováno 80.000,- EUR ze zisku společnosti.

3.2.2. Časové rozlišení Abychom zajistili věcnou a časovou správnost, musíme zkontrolovat, zda zaúčtované položky s daným účetním obdobím souvisí. Společnost eviduje zůstatky na účtech 381 – Náklady příštích období, 384 – Výnosy příštích období a 389 – Dohadné účty pasivní. Na účtu 381 – Náklady příštích období má společnost na straně MD zaúčtované přijaté faktury, které věcně a časově souvisejí s následujícím účetním obdobím, tedy s rokem 2012. Jedná se o různá pojištění, předplatné, inzerce a registraci domény. Dále se na tomto účtu

40

na straně MD vyskytují záporné částky. V roce 2010 vložila společnost do občanského sdružení zabývajícího se technickými textiliemi 115.000,- Kč. Tyto peníze byly určeny na veletrh pořádaný v roce 2011. V roce 2011 tedy byly náklady na tento veletrh z účtu 381 postupně odepisovány. Na straně D jsou interním dokladem zúčtované náklady z faktur z předchozího účetního období, které s daným obdobím věčně i časově souvisí. Bylo tedy zkontrolováno, zda na jsou na účtu opravdu zaúčtovány pouze náklady příštích období. Žádné jiné položky, které by na tento účet nepatřily, nebyly zjištěny. Účet 384 – Výnosy příštích období obsahuje na straně MD částky vynaložené na zprovoznění programu, na který společnost získala dotaci. Tato dotace ale bude schválena až v roce 2012. Na straně D je zaúčtován předpis části dotace proti účtu 347 – Ostatní dotace. Zbytek dotace je zaúčtován na účtech 041900 – Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a 042900 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku proti účtu 347. Toto rozdělení zaúčtování dotace bylo provedeno na doporučení auditorů. Posledním účtem z této skupiny je účet 389 – Dohadné účty pasivní. Tento účet obsahuje na straně D položky, které věcně a časově souvisí s aktuální účetním obdobím, ale budou vyfakturovány až v následujícím období a jejich přesnou výši tudíž ještě neznáme. Jedná se o faktury za vodné, stočné a telefony.

3.2.3. Opravné položky Dle sestavy nezaplacených pohledávek společnost vytvořila daňově uznatelné opravné položky k nepromlčeným pohledávkám podle § 8a odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Byla vytvořena opravná položka ve výši 20% rozvahové hodnoty pohledávek v době jejich vzniku, která činila 107.477,- Kč. K internímu dokladu byl přiložen soupis pohledávek, na který byla opravná položka vytvořena.

3.2.4. Kurzové rozdíly Kurzové rozdíly byly provedeny přepočtem konečných stavů zahraničních měn v pokladnách a na bankovních účtech kurzem České národní banky k 31.12.2011. Tyto přepočty byly v případě, že byla aktuální hodnota větší než původní, zaúčtovány na účet 663 – Kurzové zisky a v opačném případě na účet 563 – Kurzové ztráty.

41

Dále je nutné přecenit veškeré závazky a pohledávky vedené v cizích měnách kurzem České národní banky k 31.12.2011. Přecenění pokladen, účtů i závazků a pohledávek provádí software sám, zadáním kurzu a spuštěním příslušného příkazu. Pro kontrolu správnosti přecenění závazků a pohledávek byla vytvořena tabulka s jejich přepočtem, viz příklad v následující tabulce.

Variabilní Datum Částka v Kurz při Částka po Kurz Částka v Kč symbol uskutečnění EUR vystavení k 31.12.2011 přecenění

Kurzový rozdíl v Kč

201120371 15.12.11

437,20

25,645

11 211,99

25,800

11 279,76

67,77

211112835 22.12.11

21 600,00

25,905

559 548,00

25,800

557 280,00

2 268,00

Pramen: vlastní vypracování

V tabulce je v prvním případě uvedena pohledávka, u které vznikl na konci účetního období zisk. Ten bude zaúčtován na účty 311/663. V druhém případě se jedná o závazek a společnosti vznikl opět kurzový zisk, který bude zaúčtován na účty 321/663. Tímto způsobem jsou přeceněny a zaúčtovány kurzové rozdíly u konečných stavů v pokladnách, bankách a u neuhrazených závazků a pohledávek k 31.12.2011 položkově.

3.2.5. Doúčtování posledních účetních operací Na základě rozhodnutí jediného společníka byl zisk společnosti rozdělen takto: •

na účet 427100 – Fond sociálních a kulturních potřeb bylo zaúčtováno 200.000,- Kč;

•

na účet 421 – Zákonný rezervní fond bylo zaúčtováno 5% ze zisku, tedy 125.326,- Kč;

•

na účet 364 – Závazky ke společníkům bylo zaúčtováno 80.000,- EUR, tedy 2.064.000,- Kč;

•

na účet 428 – Nerozdělený zisk minulých let zaúčtováno 115.396,91 Kč.

3.3. Výpočet odložené daně Pro výpočet odložené daně použijeme v tomto případě rozdíl mezi daňovými a účetním odpisy ve výši 332.773,- Kč, k němu přičteme nedoplatek na dani z nemovitosti ve výši 2.000,- Kč a opravné položky ve výši 353.301,- Kč. Celkovou částku vynásobíme 19ti procenty. Výslednou částku ve výši 130.735,- Kč zaúčtujeme na účty 481 – Odložený daňový závazek a pohledávka proti účtu 592 – Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená. 42

Po zaúčtování odložené daně můžeme přejít k uzavření účetních knih.

3.4. Sestavení daňového přiznání Sestavením daňového přiznání je pověřen daňový poradce. Pro výpočet základu daně z příjmů musíme ponížit výsledek hospodaření o daňově neuznatelné položky, odečíst rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy, částku ze strany D z účtu 559 – Tvorba opravných položek a dary. Vypočítaný základ daně zaokrouhlíme na tisícikoruny dolu a vypočteme daň. Tu jsme ponížili o slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. a) za zaměstnance se zdravotním postižením.

ř. 10 ř. 40

ř. 50 ř. 112 ř. 220 ř. 260 ř. 270 ř. 290 ř. 300 ř. 340

Výsledek hospodaření před zdaněním Daňově neuznatelné náklady 513 – Náklady na reprezentaci 518400 – Ostatní služby-neuznatelné 532 – Nedoplatek daně z nemovitosti 543 – Dary 544 – Smluvní pokuty 545 – Ostatní pokuty a penále 546100 – Odpis pohledávek 559 – Tvorba opravných položek Celkem Rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy Částky dle § 23 odst. 3 písm. c) Základ daně Odečet darů Zaokrouhlený základ daně Daň Sleva na dani § 35 odst. 1 písm. a) Celková daň

1.981.742 Kč 75.221 Kč 52.300 Kč 2.000 Kč 9.500 Kč 1.376 Kč 10.000 Kč 203.662 Kč 490.983 Kč 845.042 Kč 332.773 Kč 137.682 Kč 3.021.875 Kč 8.000 Kč 3.013.000 Kč 572.470 Kč 78.120 Kč 494.350 Kč


Na základě výpočtu daně budou vypočteny zálohy na daň z příjmů ve výši 123.600,- Kč. Posledním účtováním, které bude před uzavřením účetním knih provedeno, bude zaúčtování odložené daně.

3.5. Uzavření účetních knih Pro uzavření účetních knih použijeme příkaz v softwaru, který jejich konečné uzavření provede. Výnosové a nákladové účty jsou předeny na účet 710 – Účet zisků a ztrát, čímž

43

se tyto účty vynulují. Zůstatky na rozvahových účtech jsou převedeny na účet 702 – Konečný účet rozvažný. Poté jsou převedeny na účet 701 – Počáteční účet rozvažný. Tímto procesem je účetní jednotka připravena na účtování nového účetního období. Následně účetní systém vytvoří rozvahu a výkaz zisku a ztráty k poslednímu dni účetního období.

3.6. Výkazy Společnost sestavuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu a přílohu k účetní závěrce, a ty podává spolu s přiznáním k dani z příjmů na příslušný finanční úřad a do sbírky listin. Společnost nesestavuje cash flow, což je podle mého názoru chyba. Měla by větší přehled o finanční situaci a platební schopnosti. Součástí účetní závěrky je zpráva auditora, výroční zpráva a zpráva o propojených osobách. Výkazy byly sestaveny dle vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, na základě obratové předvahy uvedené v příloze č. 3.

3.6.1. Rozvaha Rozvaha obsahuje informace o aktivech a pasivech. Veškeré hodnoty jsou uváděny v tisících Kč. Aktiva a pasiva se vždy musí rovnat. Řádky s nulovými hodnotami se neuvádějí. Pro sestavení výkazů použijeme obratovou předvahu společnosti. Vyplněná rozvaha v příloze č. 4 je pro přehlednost uvedena i s nulovými řádky. Aktiva jsou rozdělena do čtyř sloupců s číselnými hodnotami. První tři se týkají aktuálního účetního období, a to brutto hodnota, korekce a netto hodnota. Čtvrtý sloupec obsahuje netto hodnotu předchozího účetního období. Základní rozdělení aktiv je na pohledávky za upsaný základní kapitál, dlouhodobý majetek, oběžná aktiva a časové rozlišení. Společnost nemá žádné pohledávky za upsaný základní kapitál, tudíž část A. můžeme přeskočit. Začneme tedy vyplňováním části B. Dlouhodobý majetek. Tato část se dělí na dlouhodobý majetek nehmotný, hmotný a finanční. Do nehmotného majetku na řádek B. I. 3. Software zapíšeme částku ze stejně pojmenovaného účtu 013 a do korekce v tomto řádku částku z účtu 073 – Oprávky k software. Stejným způsobem budeme postupovat i u ostatních druhů

44

dlouhodobého majetku. Do řádku B. Dlouhodobý majetek poté vyplníme celkový součet všech druhů dlouhodobého majetku. Další částí je část C. Oběžná aktiva. Ta se dělí na čtyři další části – zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Zásoby obsahují hodnoty z účtové skupiny 1 – Zásoby. Na řádek C. I. 1. Materiál zapíšeme částky z účtů 112 – Materiál na skladě a 119 – Materiál na cestě a do sloupce korekce zapíšeme částku z účtu 191 – Opravná položka k materiálu. Obdobně vyplníme i následující dva řádky, tedy nedokončená výroba a polotovary, což je hodnota účtu 121 – Nedokončená výroba, a výrobky, účet 123 – Výrobky a 194 – Opravná položka k výrobkům. V části C. II. Dlouhodobé pohledávky vyplníme řádek C. II. 8. Odložená daňová pohledávka, do kterého zapíšeme vypočtenou odloženou daň, kterou najdeme na účtu 481 - Odložený daňový závazek a pohledávka. Následuje část C. III. Pohledávky z obchodních vztahů. V této části vyplníme řádek C. III. 1. Pohledávky z obchodních vztahů, do kterého uvedeme částku z účtu 311 – Odběratelé a zároveň do sloupce korekce hodnotu účtu 391 – Opravná položka k pohledávkám. V řádku C. III. 6. Stát - daňové pohledávky jsou uvedeny pohledávky z účtů 347 – Ostatní dotace a 349 – Vyrovnávací účet pro daň z přidané hodnoty, na který společnost účtuje DPH uvedenou na fakturách, z kterých náklad spadá do jednoho měsíce a daň z přidané hodnoty až do měsíce následujícího. Do řádku C. III. 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy doplníme částku z účtu 314 – Poskytnuté provozní zálohy. Řádek C. III. 9. Jiné pohledávky obsahuje částku z účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci, na kterém jsou vedeny půjčky z fondu kulturních a sociálních potřeb. Dále pokračujeme částí C. IV. Krátkodobé finanční prostředky, do které doplníme částky z účtové skupiny 21 – Peníze a 22 – Účty v bankách. Poslední částí aktiv v rozvaze je část D. I. Časové rozlišení. V této části vyplníme v našem případě řádek D. I. 1. Náklady příštích období, do kterého zapíšeme částku ze stejně pojmenovaného účtu, účtu 381. Nyní můžeme začít vyplňovat část rozvahy obsahující pasiva. Ta se dělí na vlastní kapitál, cizí zdroje a časové rozlišení. Pasiva jsou rozdělena pouze do dvou sloupců uvádějících číselné hodnoty týkající se aktuálního a předchozího účetního období. Část A. Vlastní kapitál je rozdělena na základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného období. Do řádku A. I. 1. Základní kapitál doplníme částku z účtu 411 – Základní kapitál. K vyplnění dalšího řádku, kterým je řádek A. II. 1. Ostatní kapitálové 45

fondy, použijeme stejně nazvaný účet 413. Dále vyplníme část A. III. nazvanou Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku. V řádku A. III. 1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond použijeme účet 421 – Zákonný rezervní fond. Do řádku A. III. 2. Statutární a ostatní fondy doplníme koncový stav účtu 427 – Ostatní fondy, což je v našem případě fond kulturních a sociálních potřeb, ze kterého společnost přispívá zaměstnancům na stravenky, rehabilitaci a půjčky. Dalším řádkem je řádek A. IV. 1. Nerozdělený zisk minulých let, který nalezneme na účtu 428. Posledním řádkem této části je A. V. 1. Výsledek hospodaření běžného účetního období, který můžeme dosadit až po sestavení výkazu zisku a ztráty. V části B. Cizí zdroje doplníme do řádku B. III. 1. Závazky z obchodních vztahů částky z účtů 321 – Dodavatelé a 325 – Ostatní závazky. Do řádku B. III. 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení doplníme účet 364 – Závazky ke společníkům při rozdělení zisku. Dalším řádkem v této části je řádek B. III. 5. Závazky k zaměstnancům, do kterého vyplníme částku z účtu 331 – Zaměstnanci. Do řádků B. III. 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění spadá účet 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Řádek B. III. 7. Stát – daňové závazky a dotace obsahuje závazky z účtů 341 – Daň z příjmů, 342 – Ostatní přímé daně, 343 – Daň z přidané hodnoty a 345 – Ostatní daně a poplatky. Posledním řádkem této části je řádek B. III. 10. Dohadné účty pasivní. Do tohoto řádku doplním částku ze stejně pojmenovaného účtu, a to účtu 389. Následuje část C. Časové rozlišení, která je poslední částí celé rozvahy. V této části vyplníme v našem případě pouze řádek C. I. 2. Výnosy příštích období, do kterého doplníme částku ze stejně nazvaného účtu 384.

3.6.2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty je přehledem výnosů a nákladů podniku. Výkaz obsahuje dva sloupce, které uvádějí hodnoty ve sledovaném a v minulém účetním období. Vyplněný výkaz zisku a ztráty je uveden v příloze č. 5. Základní rozdělní výkazu zisku a ztráty je na provozní, finanční a mimořádný výsledek hospodaření. Začneme tedy vyplňováním první části výkazu, na základě které dostaneme provozní výsledek hospodaření. Společnost nemá žádné tržby z prodeje zboží, takže řádek I. Tržby

46

z prodeje zboží nebudeme vyplňovat. Ze stejného důvodu necháme nulový i řádek A. Náklady vynaložené na prodané zboží. V řádku II. 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb uvedeme hodnotu účtů 601 – Tržby za vlastní výrobky a 602 – Tržby z prodeje služeb. Do řádku II. 2. Změna stavu zásob doplníme součet účtů 611 – Změna stavu nedokončené výroby a 613 – Změna stavu výrobků. Do další části, tedy části B. Výkonová spotřeba, doplníme do řádku B. 1. Spotřeba materiálu a zásob hodnotu účtů 501 – Spotřeba materiálu a 502 – Spotřeba energie a do řádku B. 2. Služby celkovou hodnotu všech účtů ze skupiny 51 – Služby. V části C. Osobní náklady doplníme do řádku C. 1. Mzdové náklady hodnotu stejně pojmenovaného účtu 521. Do řádku C. 3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění vložíme součet účtů 524 – Zákonné sociální pojištění a 525 – Ostatní sociální pojištění. Posledním řádkem, který v této části budeme vyplňovat, je řádek C. 4. Sociální náklady, do kterého doplníme hodnotu účtu 527 – Zákonné sociální náklady. Dále pokračujeme částí D. Daně a poplatky, do které vyplníme součet účtů ze skupiny 53 – Daně a poplatky a částí E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, do které doplníme hodnotu stejně pojmenovaného účtu 551. V části III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a části F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu doplníme do jednotlivých řádků hodnoty ze stejně pojmenovaných účtů ze skupin 64 – Jiné provozní výnosy a 54 – Jiné provozní náklady. Následuje část G. Změna stavu rezerv a opravných položek, do které doplníme hodnotu účtů 558 – Tvorba zákonných opravných položek a 559 – Tvorba opravných položek. Do oddílu IV. Ostatní provozní výnosy dosadíme hodnotu stejně nazvaného účtu 648 a do oddílu H. Ostatní provozní náklady doplníme součet hodnot účtů 543 – Dary, 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení, 545 – Ostatní pokuty a penále, 546 – Odpis pohledávek, 548 – Ostatní provozní náklady. Všechny předchozí uvedené hodnoty nám dají částku, která vyjadřuje provozní výsledek hospodaření. V části N. Nákladové úroky doplníme částku z účtu 562 – Úroky. Do oddílu XI. Ostatní finanční výnosy dosadíme hodnotu účtů 663 – Kurzové zisky a 668 – Ostatní finanční výnosy. Následuje řádek O. Ostatní finanční náklady, do kterého doplníme hodnoty účtů 563 – Kurzové ztráty a 568 – Ostatní finanční náklady. Po odečtení řádků N. a O. od řádku XI. dostaneme finanční výsledek hospodaření.

47

Posledními řádky, které musíme vyplnit, jsou řádky Q. 1. Daň z příjmů za běžnou činnost – splatná, do kterého doplníme hodnotu stejně pojmenovaného účtu, a to účtu 591, a Q. 2. Daň z příjmů za běžnou činnost – odložená, do nějž dosadíme hodnotu účtu 592. Součtem provozního a finančního výsledku hospodaření a následným odčtením součtu řádků Q. 1. a Q. 2. dostaneme výsledek hospodaření za běžnou činnost, který je v tomto případě i výsledek hospodaření za účetní období. Výsledek hospodaření před zdaněním je součtem provozního a finančního výsledku hospodaření.

3.6.3. Příloha k účetní závěrce Také přílohu společnosti sestavuje daňový poradce. Uvádí v ní obecné údaje o společnosti, jako jsou název a sídlo společnosti, datum vzniku společnosti, rozvahový den a další ze základních údajů. Dále jsou zde uvedeny údaje o počtu zaměstnanců, mzdových a sociálních nákladech, používaných účetních metodách, způsobech oceňování majetku a další doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

48

4. Závěr Tato práce se zabývala kompletním procesem účetní uzávěrky a závěrky. V práci byly popsány všechny důležité operace, které v tuto dobu probíhají. Dle mého názoru je na sestavování účetní závěrky nejobtížnější částí neustálé sledování změn v legislativě a správná aplikace novelizovaných zákonů a vyhlášek na danou společnost. V první části práce jsem se zaměřila na teoretický postup jednotlivých operací, které je nutné při účetní uzávěrce provést. Popsala jsem je srozumitelně i pro osoby, které se v této oblasti vyznají jen zběžně. Dohledání jednotlivých procesů je poměrně časově náročné, především vzhledem rozložení v různých právních předpisech. Druhá kapitola zahrnovala teoretický přehled procesu účetní závěrky, tedy sestavení jednotlivých výkazů, jejich ověření auditorem a následné uveřejnění v obchodním rejstříku. Poslední kapitolou bylo sestavení účetní závěrky na vybrané společnosti s využitím znalostí z odborné literatury a vybraných právních předpisů. První část této kapitoly měla za účel seznámit čtenáře s danou společností. Následuje proces účetní uzávěrky, kde jsem popsala konkrétní případy uzávěrkových operací, a poté sestavení účetní závěrky. Celý proces účetní závěrky ve vybrané společnosti proběhl v souladu s příslušnými právními předpisy. Byly dodrženy všechny zásady účetnictví. Účetnictví je úplné, srozumitelné, přehledné a je vedeno průkazným způsobem. Na základě nedostatků zjištěných při účetní uzávěrce bych společnosti doporučila řádné proškolení pracovníků, během inventarizace zásob nepoužívat sestavy z účetního programu kvůli zkreslení skutečného stavu zásob a zrušení nevyužívané pokladny vedené v cizí měně. Dle mého názoru byl cíl této bakalářské práce splněn.

49

Seznam použité literatury: [1] BŘEZINOVÁ, H. Základy účetnictví. 1. vyd. Praha : BIVŠ, 2011. 178 s. ISBN 97880-7265-200-6. [2] KOLEKTIV AUTORŮ. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2006. 1. vyd. Olomouc : ANAG, 2006. 440 s. ISBN 80-7263-650-1. [3] MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2011. 1. vyd. Brno : Computer Press a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-251-3422-1. [4] STROUHAL, J.; ŽIDLICKÁ, R. Účetnictví – Velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno : Computer Press a.s., 2007. 452 s. ISBN 978-80-251-1515-2.

Periodika [1] Daně, účetnictví - vzory a případy č. 12/ 2009. Český Těšín : Poradce, 2009. 168 s. ISSN 1213-9270. [2] Poradce č. 5-6 2010. 1. vyd. Český Těšín : Poradce, s.r.o., 2010. 336 s. ISSN 12112437.

Legislativní předpisy [1] České účetní standardy pro podnikatele. [2] Opatření čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele. [3] Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. [4] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. [5] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [6] Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [7] Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

50

Internetové zdroje [1] Účtová

osnova

pro

podnikatele

[online].

Dostupné

z WWW:

http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/postupy/priloha1.aspx [2] Inventurní

soupis

–

vzor

[online].

Dostupné

z WWW:

http://www.az-data.net/dokumenty/inventurni-soupis.pdf [3] Uspořádání

a

označování

položek

rozvahy

[online].

Dostupné

z WWW:

http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/uctova_osnova/cast7.asp [4] Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty [online]. Dostupné z WWW: http://www.center.cz/business/finance/ucetnictvi/uctova_osnova/cast10.asp [5] Formuláře rozvaha a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu [online]. Dostupné z WWW:

http://business.center.cz/business/sablony/s110-ucetni-zaverka-v-plnem-

rozsahu.aspx

Ostatní [1] osobní konzultace s Ing. Miladou Ješkeovou [2] seminář Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob 2011, Ing. Ivana Pilařová [3] seminář Novela zákonů o daních a účetnictví v roce 2011, Ing. Ivana Pilařová [4] seminář Účetní závěrka podnikatelů v podvojném účetnictví 2011, Ing. Ivana Pilařová

51

Seznam příloh Příloha č. 1 - Účtová osnova Příloha č. 2 - Inventurní soupis - vzor Příloha č. 3 - Obratová předvaha Příloha č. 4 - Rozvaha Příloha č. 5 - Výkaz zisku a ztrát

52

Příloha č. 1 Účtová osnova Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 010 - Dlouhodobý nehmotný majetek 011 - Zřizovací výdaje 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 026 - Základní stádo a tažná zvířata 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 - Pozemky 032 - Umělecká díla a sbírky 04 - Pořízení dlouhodobého majetku 040 - Pořízení dlouhodobého majetku 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku

079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 - Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku 09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku 091 - Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092 - Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku 093 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 - Opravná položka k poskytnutým zálohám 096 - Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 - Opravná položka k nabytému majetku 098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku Účtová třída 1 - Zásoby

05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 050 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 06 - Dlouhodobý finanční majetek 061 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem 062 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 065 - Dlužné cenné papíry držené do splatnosti 066 - Půjčky podnikům ve skupině 067 - Ostatní půjčky 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 070 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k softwaru 074 - Oprávky k ocenitelným právům

11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 119 - Materiál na cestě 12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky 124 - Zvířata 13 - Zboží 131 - Pořízení zboží 132 - Zboží na skladě a v prodejnách 139 - Zboží na cestě 19 - Opravné položky k zásobám 191 - Opravná položka k materiálu 192 - Opravná položka k nedokončené výrobě 193 - Opravná položka k polotovarům vlastní výroby 194 - Opravná položka k výrobkům 195 - Opravná položka ke zvířatům 196 - Opravná položka ke zboží

1

Účtová třída 2 - Finanční účty 21 - Peníze 210 - Peníze 211 - Pokladna 213 - Ceniny 22 - Účty v bankách 221 - Bankovní účty 23 - Běžné bankovní úvěry 231 - Krátkodobé bankovní úvěry 232 - Eskontní úvěry 24 - Jiné krátkodobé finanční výpomoci 241 - Emitované krátkodobé dluhopisy 249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25 - Krátkodobý finanční majetek 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 252 - Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 253 - Dlužné cenné papíry k obchodování 255 - Vlastní dluhopisy 256 - Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 - Pořizování krátkodobého finančního majetku

342 - Ostatní přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty 345 - Ostatní daně a poplatky 346 - Dotace ze státního rozpočtu 347 - Ostatní dotace 35 - Pohledávky ke společníkům a sdružení 351 - Pohledávky k podnikům ve skupině 353 - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 - Ostatní pohledávky za společníky 358 - Pohledávky k účastníkům sdružení 36 - Závazky ke společníkům a sdružení 361 - Závazky k podnikům ve skupině 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365 - Ostatní závazky ke společníkům 366 - Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 - Závazky k účastníkům sdružení

37 - Jiné pohledávky a závazky 371 - Pohledávky z prodeje podniku 372 - Závazky z koupě podniku 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 374 - Pohledávky z pronájmu 26 - Převody mezi finančními účty 375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů 261 - Peníze na cestě 376 - Nakoupené opce 29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu 377 - Prodané opce 378 - Jiné pohledávky majetku 379 - Jiné závazky 291 - Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv 381 - Náklady příštích období Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy 382 - Komplexní náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 31 - Pohledávky 384 - Výnosy příštích období 311 - Odběratelé 385 - Příjmy příštích období 312 - Směnky k inkasu 386 - Kurzové rozdíly aktivní 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 387 - Kurzové rozdíly pasivní 314 - Poskytnuté provozní zálohy 388 - Dohadné účty aktivní 315 - Ostatní pohledávky 389 - Dohadné účty pasivní 32 - Závazky 39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a 321 - Dodavatelé vnitřní zúčtování 322 - Směnky k úhradě 391 - Opravná položka k pohledávkám 324 - Přijaté zálohy 395 - Vnitřní zúčtování 325 - Ostatní závazky 398 - Spojovací účet při sdružení 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé 331 - Zaměstnanci závazky 333 - Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a 41 - Základní kapitál a kapitálové fondy zdravotního pojištění 411 - Základní kapitál 412 - Emisní ážio 413 - Ostatní kapitálové fondy 34 - Zúčtování daní a dotací 341 - Daň z příjmů 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

2

418 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419 - Změny základního kapitálu 42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421 - Zákonný rezervní fond 422 - Nedělitelný fond 423 - Statutární fondy 427 - Ostatní fondy 428 - Nerozdělený zisk minulých let 429 - Neuhrazená ztráta minulých let 43 - Výsledek hospodaření 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45 - Rezervy 451 - Rezervy zákonné 459 - Ostatní rezervy 46 - Bankovní úvěry 461 - Bankovní úvěry 47 - Dlouhodobé závazky 471 - Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině 473 -Emitované dluhopisy 474 - Závazky z pronájmu 475 - Dlouhodobé přijaté zálohy 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě 479 - Ostatní dlouhodobé závazky 48 - Odložený daňový závazek a pohledávka 481 - Odložený daňový závazek a pohledávka 49 - Individuální podnikatel 491 - Účet individuálního podnikatele Účtová třída 5 - Náklady 50 - Spotřebované nákupy 500 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 503 - Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboží 51 - Služby 510 - Služby 511 - Opravy a udržování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 518 - Ostatní služby 52 - Osobní náklady 520 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 522 - Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti 523 - Odměny členům orgánů společnosti a družstva 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Ostatní sociální pojištění

526 - Sociální náklady individuálního podnikatele 527 - Zákonné sociální náklady 528 - Ostatní sociální náklady 53 - Daně a poplatky 530 - Daně a poplatky 531 - Daň silniční 532 - Daň z nemovitosti 538 - Ostatní daně a poplatky 54 - Jiné provozní náklady 540 - Jiné provozní náklady 541 - Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542 - Prodaný materiál 543 - Dary 544 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 - Ostatní pokuty a penále 546 - Odpis pohledávky 548 - Ostatní provozní náklady 549 - Manka a škody 55 - Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 - Tvorba zákonných rezerv 554 - Tvorba ostatních rezerv 555 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 558 - Tvorba zákonných opravných položek 559 - Tvorba opravných položek 56 - Finanční náklady 560 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky 563 - Kurzové ztráty 564 - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 - Náklady z finančního majetku 567 - Náklady z derivátových operací 568 - Ostatní finanční náklady 569 - Manka a škody na finančním majetku 57 - Rezervy a opravné položky finančních nákladů 574 - Tvorba rezerv 579 - Tvorba opravných položek 58 - Mimořádné náklady 580 - Mimořádné náklady 581 - Náklady na změnu metody 582 - Škody 584 - Tvorba rezerv 588 - Ostatní mimořádné náklady 589 - Tvorba opravných položek 59 - Daně z příjmů a převodové účty 591 - Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 592 - Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená

3

593 - Daň z příjmů z mimořádné činností - splatná 594 - Daň z příjmu z mimořádné činnosti - odložená 595 - Dodatečné odvody daně z příjmů 596 - Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597 - Převod provozních nákladů 598 - Převod finančních nákladů Účtová třída 6 - Výnosy 60 - Tržby za vlastní výkony a zboží 600 - Tržby za vlastní výkony a zboží 601 - Tržby za vlastní výrobky 602 - Tržby z prodeje služeb 604 - Tržby za zboží 61 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 610 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 611 - Změna stavu nedokončené výroby 612 - Změna stavu polotovaru 613 - Změna stavu výrobku 614 - Změna stavu zvířat 62 - Aktivace 620 - Aktivace 621 - Aktivace materiálu a zboží 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb 623 - Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 - Aktivace dlouhodobého hmotného majetku

67 - Zúčtování rezerv a opravných položek finančních výnosů 674 - Zúčtování rezerv 679 - Zúčtování opravných položek 68 - Mimořádné výnosy 680 - Mimořádné výnosy 681 - Výnosy ze změny metody 684 - Zúčtování rezerv 688 - Ostatní mimořádné výnosy 689 - Zúčtování opravných položek 69 - Převodové účty 697 - Převod provozních výnosů 698 - Převod finančních výnosů Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty 70 - Účty rozvažné 701 - Počáteční účet rozvažný 702 - Konečný účet rozvažný 71 - Účet zisků a ztrát 710 - Účet zisků a ztrát 75 až 79 - Podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví58

64 - Jiné provozní výnosy 640 - Jiné provozní výnosy. 641 - Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642 - Tržby z prodeje materiálu 644 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek 648 - Ostatní provozní výnosy 65 - Zúčtování rezerv a opravných položek provozních výnosů 652 - Zúčtována zákonných rezerv 654 - Zúčtování ostatních rezerv 655 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 657 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 658 - Zúčtování zákonných opravných položek 659 - Zúčtování opravných položek 66 - Finanční výnosy 660 - Finanční výnosy 661 - Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 663 - Kurzové zisky 664 - Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667 - Výnosy z derivátových operaci 668 - Ostatní finanční výnosy

58

Účtová osnova pro podnikatele dostupná na www: http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/pos tupy/priloha1.aspx

4

Příloha č. 2 Inventurní soupis - vzor

Pramen: http://www.az-data.net/dokumenty/inventurni-soupis.pdf

1

Příloha č. 3 Obratová předvaha

1


2

Příloha č. 4 Rozvaha

1

2

3

Pramen: http://business.center.cz/business/sablony/s110-ucetni-zaverka-v-plnem-rozsahu.aspx

4

Příloha č. 5 Výkaz zisku a ztrát

1

Pramen: http://business.center.cz/business/sablony/s110-ucetni-zaverka-v-plnem-rozsahu.aspx

2

Účetní uzávěrka a účetní závěrka

Recommend Documents