. Účetní systémy 1 2. přednáška
Teorie bilancí
Teorie bilancí Teorie účetnictví – následuje praxi, zobecňuje některé prvky, rozvíjí dále možnosti (neexistuje před prakt. účetnictvím) - taktéž i teorie bilancí První ucelené názory (teorie) jako odpověď na položené otázky o funkci rozvahy se objevují ve 2. polovině 19. století (souvisejí s tvorbou a výkladem právních předpisů o vykazování majetku pro daňové účely.
Bilance (rozvaha)
„přehled o majetku podniku a jeho zdrojích“ „přehled o finanční situaci podniku“ - stavový výkaz – k určitému okamžiku - vychází z minulosti, údaje o stavu majetku a čerpaných zdrojů, které je výsledkem minulých skutečností Současná podoba rozvahy je výsledkem vývoje různých přístupů k tomu, jak majetek vykazovat, jakou úlohu má bilance plnit (viz dále)
Bilance a její pojetí Pojetí výkazu „Bilance“ je rozlišováno podle výchozí teze o tom, jaký je účel bilance: a) pojetí monistické – jeden úkol (funkce) b) pojetí dualistické – dva úkoly (funkce) c) pojetí komplexní – více (mnoho) funkcí
Monistické pojetí Úkolem rozvahy je především vypovědět správně o majetku a dluzích k určitému datu. Zjištění výsledku hospodaření není přikládán takový význam (postačuje jeho zjištění z rozvahy - jako rozdíl mezi počátečním a konečným stavem kapitálu)
Monistické pojetí Řeší otázky: - Co je možno považovat za majetek - Jak uspořádat výpověď o majetku = klasifikace majetku (hmotný x nehmotný, dlouhodobý x krátkodobý..) - Jak oceňovat (není tak naléhavé)
Dualistické pojetí Úkolem rozvahy: - vykázání majetku a dluhů (1.) a zároveň zjistit hospodářský výsledek, resp. zahrnout údaje, které s tím souvisejí (2.) (upřesnění pojetí HV jako změny dosažené z činnosti, za uplynulé období, které se stabilizuje na jeden kalendářní rok
Dualistické pojetí Řeší otázky: - Co má vyjadřovat výsledek hospodaření (účetní období, výsledek činnosti v účetním období…) - Jak vyřešit nepřetržitost podnikových procesů a přetržitost jejich zobrazení (položky aktiv „ostatní“ či „přechodná“ či „časové rozlišení“ )
Komplexní pojetí (multifunkční bilance) - vzniklo v posledních letech min. století Úkoly rozvahy : - jsou formulovány z pozic informačního užitku = uspokojení informačních potřeb uživatelů (především investorů jako důsledek globalizačních procesů)
Komplexní pojetí Řeší otázky: - Jak vypovědět o současném stavu a budoucím vývoji ? - Jak oceňovat s ohledem na požadované informace o současném stavu a budoucím vývoji ?
Teorie bilancí - (jako samostatné teoretické úvahy, vedle praktického řešení) se objevují na přelomu 19. a 20.stol. (rozvoj informačních potřeb řízení firem jako důsledek rozvoje technických prostředků a výrobního procesu)
- zpočátku jako právní výklad obsahu bilancí pro účely daňové a obchodního zákonodárství (ručení za poskytnuté úvěry) - základy statické teorie bilancí (správné vyjádření objemu majetku a jeho struktury)
Teorie bilancí – klasifikace (členění) - statické - dynamické - eudynamické - organické - nominalistické - „očekávací“ (nové směry v pojetí bilancí na konci 20.století)
Statická teorie bilancí Úkol bilance: vykázat veškeré složky majetku k určitému okamžiku (složky majetku vykazovány individuálně, oceněné hodnotou bil.dne) - monistické pojetí
a) čistě statické b) omezeně statické
Dynamická teorie bilancí - autorem E. Schmalenbach - změna v chápání úkolu bilance, resp. úkolů účetní závěrky : ÚZ chápána jako soustava odpočtů (výkazů) zaměřených na hlavní stránky podnikového procesu - orientace na výsledek hospodaření – požadavek, aby byly údaje (o HV, ale i stavu majetku a dluhů v čase srovnatelné (čas.rozlišení); - poprvé zmíněn pojem „totální výsledek“ - výpověď o majetku ustupuje do pozadí (vyřešena)
Eudynamická teorie bilancí - autorem H.Sommerfeld, zcela nový přístup - požadavek oceňování v realizačních cenách (tj. aktuálních, tržních), ovšem zároveň s tím požadoval extrémní opatrnost (požadoval tvořit rezervní fondy pro krytí změn realizačních cen v příštím období)
- rozdělení podléhá pouze zisk po přídělech do rezervních fondů) – tak, aby byla uchována „kvalifikovaná výše podstaty podniku“ (poprvé úvaha o uchování kapitálové podstaty podniku – aktuální dnes)
Organická teorie bilancí - autorem F.Schmidt - základem je dualistický přístup k úkolům bilance: a) zjistit výsledek b) vykázat majetkovou a zdrojovou skladbu Nové: ve snaze o co nejpřesnější výpověď jak s ohledem na změny cen, tak nově na změny v kupní síly peněžní jednotky: požadavek oceňování v „cenách dnešního trhu“ (praktické obtíže) a v pevné kupní síle měny = konečná fáze směru „věcné bilancování“
Nominalistická teorie bilancí - autorem W.Rieger - výsledek pochyb, zda je účetnictví schopno výsledek hosp. stanovit správně, proto klade - důraz na peněžní účtování (náklad=časově rozlišený výdaj,výnos=časově rozlišený příjem) – tomu uzpůsobena soustava účtů a záznamů na nich – prakticky se nerealizovala pro obtížnost
- nové: a) „hodnota bil.dne“ pro pohledávky a závazky
- b) pojem „totální výsledek“– po ukončení činnosti
Novější teorie bilancí - nové směry v pojetí bilancí na konci 20.století
- spojené s myšlenkou zachování podnikové podstaty (finanční x věcné pojetí), tj. a) objemu a struktury majetku pro dosažení stejného výsledku činnosti v následujícím roce (věcné pojetí) b) stejné výše kapitálu na konci období jako na začátku období (finanční pojetí)
Novější teorie bilancí - pracují s dvojím pojetím kapitálu: a) finanční pojetí – nominální – reálné zachování kapitálu (k. podstaty podniku) b) věcné pojetí – absolutní – reprodukční – relativní – kvalifikované zachování podnikové substance Cílem: max.přesně určit rozdělitelný zisk
Novější teorie bilancí – porovnání s klasickými přístupy Autorem: H. Albach, G. Seicht Novější teorie bilancí x klasická teorie bilancí = očekávací (do budoucna - mimo peněz a kapitálu jde o anticipace budoucí hodnoty aktiv na základě předpokládané výnosnosti (pomocí např. VVP)
= shrnující (stav a výsledky za minulé období)
Novější teorie bilancí „očekávací“ teorie chápe: úhrn aktiv jako peníze + čistá současná hodnota budoucích příjmů úhrn pasiv jako vložený kapitál + čistá současná hodnota očekávaných výdajů
Děkuji za pozornost
