Účetní systémy 2 – 9.př. IAS 14 Vykazování podle segmentů Vykazování podle segmentů znamená rozčlenit výpověď o majetku a jeho zdrojích a změnách v majetku a jeho zdrojích dosažené za účetní období na dílčí části – segmenty. Cílem je zpodrobnit informace pro různé uživatele – nejčastěji investory, ale i manažery, popř. vlastníky, věřitele a další uživatele. Segmentové vykazování je součástí přílohy k účetní závěrce. Jednotné požadavky na povinnost a způsob uvedení těchto informací zajišťuje větší informační schopnost a srovnatelnost účetních výkazů. Vykazování podle segmentů tedy předpokládá vymezení segmentů: Kritéria mohou být různá, dle potřeb uživatelů a reálné skutečnosti : mohou být vymezeny na oborové či územní základně - doporučen standardem IAS 14 Nejlépe lze pochopit podle následujících případů. Informace podle segmentů jsou analýzou (dekompozicí) informací obsažených v účetní závěrce: oborový segment – je zastoupen rozčleněním podle výrobků a služeb – – územní segment – je zastoupen obvykle podle geografických oblastí činnosti firmy. Příklad – oborové segmenty: Výrobce elektronických a mechanických součástek, které se používají v automobilovém průmyslu, může tyto součástky prodávat jako polotovary automobilkám n. výrobcům těžké stavební mechanizace n. jako náhradní díly do opraven. Při vymezování segmentů podle IAS 14 se může dospět k závěrům: 1) Elektronické i mechanické součástky jsou jeden segment. 2) Jde o dva odlišné segmenty. 3) Odběratelé-výrobci jsou odběratelé jiného typu než odběratelé poskytující služby - vytvoří se dva segmenty, kdy prvním budou automobilky a výrobci těžké stavební mechanizace a druhým jsou opravny. 4) Každý z odběratelů má jiný charakter - budou tři segmenty- automobilky, výrobci těžké stavební mechanizace a opravny. Příklad-územní segmenty: Společnost operuje v západní Evropě, v zemích bývalého sovětského bloku: Polsku, Česku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku. Může dojít k různému vymezení segmentů: 1. Všechno jsou evropské státy-jeden segment. 2. Státy západní Evropy mají odlišná rizika, budou tedy dva segmenty. 3. Ze států bývalého sovětského bloku mají odlišná rizika Polsko, Česko a Maďarsko. Proto se vytvoří tři segmenty. Popř. se může použít obojí segmentace a potom nutno určit co je primární a co sekundární členění.
IAS 24 Spřízněné strany, doplňuje jej IFRS 3 – Podnikové kombinace, přijatý v r. 2004 Stanovuje nejprve pojmy: Spřízněná strana je: - pokud podnik přímo či nepřímo kontroluje - má v podniku podstatný vliv - má v podniku spolukontrolu - je přidruženým podnikem (IAS 28 - Investice do přidr. podniků, novelizován v r. 2005 ) - je společným podnikem, ve kterém je podnik spoluvlastníkem - je členem klíčového vedení podniku n. jeho mateřského podniku - je blízkým rodinným příslušníkem (dítě, partner, vyživovaná osoba) výše uvedených stran - je podnikem, kde podstatný podíl hlasovacích práv je vlastněn přímo či nepřímo kteroukoliv výše uvedenou stranou n. na které může mít taková strana vliv. Transakce mezi spřízněnými stranami je převod zdrojů, služeb n. závazků bez ohledu na to, zda je účtována cena. Kompenzace zahrnuje též všechny zaměstnanecké požitky. Spřízněné strany nejsou: - dvě společnosti, mající společného člena klíčového vedení (pokud jako ředitel neovlivňuje politiku obou společností v jejich vzájemných vztazích - poskytovatelé finančních prostředků, odborové svazy, podniky veřejných služeb, vládní orgány při běžných stycích s podnikem (přestože mohou ovlivnit činnost podniku) - jednotlivý zákazník, dodavatel, poskytovatel koncese n. distributor ap., se kterým podnik na základě ekonomické závislosti uskutečňuje podstatný objem obchodů. Spolupráce spřízněných stran je normálním znakem podnikání. Mohou ovlivnit: - vstup do transakce, do které by nespřízněné strany nevstoupily - částky transakcí nejsou stejné jako u nespřízněných stran - i při absenci transakcí může pouhá existence vztahu ovlivnit transakce s ostatními stranami. V příloze je nutno vykazovat pro velké transakce kapitálové vazby partnerů, a také příbuzenské vztahy mezi členy managementů různých firem. Použije se při: - určení vztahů a transakcí mezi spřízněnými stranami - určení nevypořádaných zůstatků transakcí mezi podnikem a jeho spřízněnými stranami - určení požadavků na zveřejnění spřízněných stran. Mělo by být zveřejněno: - nákup či prodej aktiv - poskytování a příjem služeb - leasingy - převod výsledků výzkumu a vývoje - financování (vč. úvěrů a kapitálového financování) - záruky a jištění, - vypořádání závazků jménem spřízněné strany.
IAS 31 Vykazování účastí ve společných podnicích Řeší podobnou problematiku: Jde o vykazování ve společných podnicích – joint venture (smluvní uspořádání, pomocí něhož dvě n. více strany vykonávají hospodářskou činnost, která je předmětem společného ovládání). Spoluvlastník - účastní se ovládání společného podniku. Investor - nespoluovládá podnik. Při konsolidaci se užívá tzv. poměrné konsolidace. Podobá se konsolidaci úplné, přičítá se jen úměrná část rozvahy a výsledovky, většinou 50%. Nevykazují se proto menšinové podíly. V podstatě vše závisí na smluvním uspořádání, ovládat může i jen jedna strana.
IAS 19 – Zaměstnanecké požitky Zaměstnanecké požitky jsou všechny druhy odměn vyplácených účetní jednotkou zaměstnancům za vykonané služby. Standard rozeznává pět kategorií požitků: 1. Krátkodobé zaměstnanecké požitky, nejčastěji mzdy a platy, zákonná roční dovolená, nemocenská a různé formy sociálních dávek, podíly na zisku a odměny (jsou-li splatné během dvanácti měsíců, které následují od konce běžného období) a nepeněžní požitky (zdravotní péče, bydlení, služební automobily, zboží poskytované zdarma či se slevou). Tyto zaměstnanecké požitky jsou určeny pro aktuálně zaměstnané pracovníky. 2. Požitky po ukončení zaměstnání, důchody, ostatní pensijní dávky, hrazené životní pojištění či hrazená zdravotní péče. 3. Ostatní zaměstnanecké požitky, které zahrnují dlouhodobé placené dovolené, dlouhodobé invalidní důchody, jubilejní požitky, podíly na zisku, odměny a odložené náhrady, jsou-li splatné až po uplynutí doby delší než je 12 měsíců po skončení běžného období. 4. Požitky při předčasném ukončení pracovního poměru. Není to náhrada za poskytnuté služby, ale kompenzace rozhodnutí ukončit pracovní poměr. U nás např. po zrušení dolu vyplácení horníkům určité renty. Dále to mohou být smluvní platby při ukončení zaměstnání, např. tzv. manažerské smlouvy o náhradě (tzv. „zlatý padák“). 5. Požitky vázané na vlastní kapitál. Mohou to být akciové opce, prodej zlevněných akcií apod. Podle IAS 19 má účetní jednotka zveřejnit, obvykle v příloze k účetní závěrce: 1. Podstatu a podmínky plánů požitků vázaných na vlastní kapitál 2. Účetní politiku plánů požitků vázaných na vlastní kapitál 3. Částky uznané v účetní závěrce plánů požitků vázaných na vlastní kapitál 4. Počet a podmínky vlastních kapitálových nástrojů vykazující jednotky, které jsou drženy plánem požitků vázaných na vlastní kapitál, nebo zaměstnanci v případě akciových opcí, na počátku a na konci období. Měly by být objasněny dividendy, hlasovací a převoditelná práva, data uplatnění,ceny uplatnění a data vypršení. Změny v právech k akciím, které jsou zaručena během běžného období. Reálná hodnota příspěvků obdržených plánem požitků vázaných na vlastní kapitál nebo zaměstnanci. 5. Počet, data uplatnění a ceny uplatnění akciových opcí, které byly podle podmínek plánu během období uplatněny. 6. Počet akciových opcí držených plánem požitků vázaných na vlastní kapitál n. zaměstnanci za podmínek plánu, které vypršely během období, aniž by byly uplatněny.
7. Částky a základní podmínky půjček n. záruk, které poskytla vykazující jednotka ve prospěch plánu požitků vázaných na vlastní kapitál. ČÚP – řada uvedených požitků v ČR neexistuje, není to tedy zatím pokryto předpisy. - fondy ze zisku jsou podobného určení – jako součást VK x v IFRS jako závazky
