UČEBNÍ OSNOVY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČ EBNÍ OSNOVY PRO ZÁKLADNÍ UM Ě LECKÉ ŠKOLY

Hry na kytaru, cimbál, dudy pro přípravné studium a pro I. stupeň základního studia, hry na kytaru a cimbál pro II. stupeň studia, hry na kytaru a cimbál pro rozšířené vyučování v základních uměleckých školách

Hudební obor

Schváleno MŠMT č.j. 15 987/89 ze dne 30. 6. 1989 jako učební osnovy pro přípravné studium, I. a II. stupeň základního studia a pro rozšířené vyučování v ZUŠ

UČEBNÍ OSNOVY hry na kytaru pro I. stupeň základního studia v základních uměleckých školách Charakteristika hudebního oboru Posláním hudebního oboru ZUŠ je poskytnout žákům, kteří projevili potřebné předpoklady a zájem o studium hudby, základy odborného vzdělání a vychovat z nich zaujaté hudebníky, kteří by se dovedli ve svém životě i v životě společnosti uplatnit v tom či onom žánru jako amatéři nebo budoucí profesionálové. To znamená vychovat mladého člověka schopného vlastního pěveckého nebo instrumentálního projevu, s rozvinutou schopností proniknout do výrazu a struktury hudebního díla, s určitým měřítkem hodnot,s nímž k hudbě přistupuje, a vědomím, že i v umění jsou tyto hodnoty výsledkem cílevědomé a kázněné práce. Tato výchova uskutečňuje v řadě odborných předmětů, ve kterých se intenzivním, aktivním provozováním hudby prohlubují a rozšiřují hudební znalosti a dovednosti, jež získává žák ve všeobecné hudební výchově. Průprava k vlastnímu studiu na hudebním oboru ZUŠ představuje přípravná hudební výchova, kde se hravým způsobem ověřují a upevňují předpoklady a zájem žáků pro toto studium a v instrumentálních nebo pěveckých skupinách zjišťuje oprávněnost volby hlavního předmětu podle osobitých vloh a fyziologických dispozic žáků. V hlavním předmětu se žáci učí zvládnout technické a výrazové prostředky zvoleného nástroje nebo zpěvu tak, aby se stal prostředníkem k vyjádření hudebních myšlenek, k reprodukci přiměřených skladeb sólových, ansámblových a komorních, popřípadě vlastní improvizaci. Seznamují se postupně s hodnotnou literaturou svého oboru, cvičí se v pohotovosti ve čtení z listu, upevňují svou paměť a své nástrojové i pěvecké schopnosti a dovednosti prakticky uplatňují podle povahy předmětu v jednoduchých improvizovaných doprovodech apod. Důležitou složkou výchovy každého hudebníka je průprava k souhře, ať již jde o čtyřruční hru, hru v souborech, orchestru, komorní hru, sborový nebo komorní zpěv. Tyto disciplíny navazují organicky na hlavní předmět, vycházejí z praktického uplatnění instrumentálních nebo pěveckých dovedností, ale také zpětně ovlivňují intenzitu instrumentální nebo pěvecké výuky a celkového hudebního rozvoje žáka. Hudební poznatky a prožitky získané v jednotlivých předmětech hudebního oboru ZUŠ integruje a třídí hudební nauka, jejímž hlavním posláním je vychovat z žáků hudbymilovného a kulturního člověka. Nadání k nástrojové hře, resp. zpěvu, se skládá z řady složek, od přirozených fyzických dispozic přes schopnost pohotově číst notový zápis, míru fantazie i odvahy projevit své cítění až po hudební představivost, paměť apod. Otázky, do jaké míry je prospěšné a možné rozvíjet zaostávající složky tohoto nadání a kdy je lépe využít přirozených vloh určitého druhu, je otázkou diferenciace mezi žáky, a to nejen diferenciace na budoucí profesionály a amatéry, ale i uvnitř těchto skupin. V žádném případě se však nemůže týkat tato diferenciace odbornosti výuky. Se stejnými požadavky na odbornost ze strany učitele je třeba přistupovat k té velké většině těch, kteří se budou věnovat zájmové umělecké činnosti jako výkonní amatéři, zasvěcení milovníci umění a spolutvůrci kulturního a veřejného života, jako k té menší části těch, kteří budou používat nabytých znalostí a dovedností jako základ k profesionálnímu studiu. Rozdíl bude jen v tom, že v druhém případě budeme vyžadovat navíc daleko větší míře i zvládnutí techniky, širší a závažnější repertoár a jeho dokonalé provedení.

Pro všechny absolventy hudebního oboru ZUŠ by mělo být cílem dosáhnout takového stupně technického a hudebního rozvoje, aby byli schopni samostatně hrát na zvolený nástroj, resp. zpívat, studovat nové skladby v rozsahu svých možností, uplatňovat se jako platní členové hudebních souborů zájmové umělecké činnosti, aby měli takovou schopnost hrát nebo zpívat z listu, aby se mohli seznamovat s novou literaturou, aby byli schopni jednoduché improvizace a nejvyspělejší z nich se uplatnili i jako sólisté. UČEBNÍ PLÁN č. 8 Hra na kytaru: pro žáky od 7 let

1)

Předmět 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Hra na nástroj, příprava k souhře, hra z listu, 1-1,5 1-1,5 1-1,5 1-1,5 1-1,5 1-1,5 1-1,5 3) 3) 3) element. Improvizace (ind. nebo 2 žáci) 2) Komorní hra, doprovod 1 1 1 1-2 1-2 Hudební nauka 1 1 1 1 1 Celkem 2-2,5 2-2,5 3-3,5 3-3,5 3-3,5 2-3,5 2-3,5 Nepovinný předmět: sborový zpěv nebo hra na nástroj 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 hudební nauka 1 1 Poznámka: jsou-li vyučováni 2 žáci, pak jsou přítomni společně po celou dobu vyučovací hodiny, nikoliv individuálně po půl hodině 1) K výuce hry na kytaru mohou být přijímáni žáci starší, u kterých je vzhledem k jejich nadání předpoklad, že zvládnou osnovami předepsanou látku pro ročník, který odpovídá jejich věku v průběhu dvou let. 2) Označené složky předmětu musejí být vyznačeny v individuálním studijním plánu žáka. 3) Stanovený počet hodin se vyučuje v dělených vyučovacích hodinách dvakrát týdně. Výjimku povoluje ředitel školy na návrh učitele hlavního předmětu v odůvodněných případech. 4) V 1. a 2. ročníku (stanovený počet hodin pro dva žáky) mohou být žáci vyučováni v oddělených 35 minutových lekcích podle individuálních potřeb, které posuzuje učitel hlavního oboru vzhledem k vývoji každého jednotlivce. UČEBNÍ OSNOVY HRY NA KYTARU Charakteristika a pojetí předmětu, metody a formy práce Kytara patří v současné době k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším hudebním nástrojům. Uplatňuje se jako nástroj sólový, doprovodný, ve spojení s jinými nástroji především v komorní hudbě, taneční jazzové atd., a to především profesionální i amatérské. Tato skutečnost není náhodná. Vychází ze staleté tradice hráčské i nástrojařské, z bohaté hodnotné literatury, která obsahuje všechna hudební stylová období. Také současné době neuniká kytara pozornosti význačných skladatelů našich i světových. Rovněž ve sféře interpretační zaujímá naše kytarová škola významné místo v celosvětovém rozsahu. Kytara v sobě spojuje přednosti nástroje melodického a akordického. Proto dochází mnohdy k nesprávným a jednostranným pohledům, jež její význam i současné postavení

zkreslují. Učební osnovy z této skutečnosti vycházejí, oba diferencované názory sjednocují v pevný, jednolitý celek, usměrňují další vývoj hry, a vzhledem k specifickým vlastnostem kytary rozšiřují o další možnosti hodnotného využití. Učební osnovy jsou sestaveny tak, aby žák získal takové dovednosti, které mu umožní uplatnit se podle schopností a zájmu v oblasti amatérské (zájmová umělecká činnost), nebo v dalším odborném studiu. Ke studiu hry na kytaru se přijímají děti od 7 let. Nevylučuje se však přijímat děti starší, pokud mají předpoklady ke hře a požadované hudební nadání. Z možnosti studia v ZUŠ by neměly být vyloučeny děti, které ve věku 7 let neměly dostatečné fyzické předpoklady. Starší děti přijaté ke studiu by měly v průběhu dvou let zvládnout látku předepsanou pro ročník odpovídající jejich věku. Učební osnovy jsou základní směrnicí pro práci učitele v jednotlivých ročnících. Splnění vyučovacího cíle a probrání vytyčených studijních úkolů je pro učitele i žáka závazné a je podmínkou pro postup do dalšího ročníku. Doporučená literatura technická i přednesová slouží k základní orientaci učitele, který ji může podle svých zkušeností a individuálních potřeb jednotlivých žáků volně kombinovat a nahrazovat jinými přiměřenými materiály na stejné a potřebné technické úrovni, zejména pedagogickým materiálem a novinkami našich i zahraničních nakladatelství, nebo starší literaturou dostupnou v archivech a knihovnách. Obdobně volí učitel sám metody a formy učebně výchovné práce, které vedou ke splnění stanovených cílů. Osnovy 1. a 2. ročníku jsou koncipovány tak, aby navazovaly na výuku v kroužcích PHV a aby umožnily učiteli vést každého jednotlivého žáka nenásilným způsobem k dobrým návykům technickým, pracovním, soustavné sluchové sebekontrole tak, aby jeho technický i muzikální vývoj byl v rovnováze. Zvládne-li žák předepsanou látku svého ročníku, může učitel přikročit k probírání studijních problémů dalšího ročníku. Přípravná hudební výchova (PHV) v kroužcích. Při výběru děti do nástrojových kroužků se přihlíží nejenom k hudebnímu nadání, ale i fyzickým předpokladům a možnosti zvládnout nástroj vzhledem k jeho velikosti. Vyučování probíhá ve dvojicích, navazuje na metody a formy práce užívané v přípravné hudební výchově. Rozvoj základních hudebních schopností spolu s dovednostmi a poznatky získanými v PHV tvoří nedílný celek s rozvojem základních nástrojových dovedností a hudební a nástrojové představivosti. Výchovně vzdělávací cíl Hlavním úkolem počátečního vyučování je u dětí vzbudit zájem o hudbu. Aktivní činností, tj. hrou na nástroj, zvládnout základní technické prvky, rozvíjet sluchovou a rytmickou představivost, hudební paměť, smysl pro souhru a harmonické cítění. Učitel při výuce ponechá děti jejich světu her, pohádek a přirozené dětské zvídavosti, rozvíjí vnímání přírody a vede je ke správné řeči. Deklamací slov, říkanek v souvislosti s hrou pomáhá dětem odpoutat pozornost od obtížnosti technických prvků a podporuje smysl pro vázání tónů a rozvíjí smysl pro frázování. Vyučování probíhá dle nápodoby a postupně přechází i na realizaci jednoduchého notového zápisu na prázdných strunách. Prostředky k dosažení stanovených cílů Seznámení s nástrojem, se správným držením nástroje pravé ruky. Nácvik střídavého úhozu dvou a tří prstů pravé ruky (apoyando). Hra palcem apoyando (případně i tirando). Hra názvů strun, slov, říkanek a krátkých rytmických ozvěn na jednotlivých strunách. Hra jednoduchých rytmických cvičení podle notopisu. Seznámení s notovým označením strun. Doprovod jednoduchých melodií hrou prázdných strun. Hra říkánek s doprovodem učitele.

Rozvíjení sluchové představy a realizace dynamického rozlišení (piano a forte). Hudební materiál J. Nečekal – L. Středa: Kytarová přípravka Doporučená literatura pro učitele: P. Jistel – J. Košťálová – G. Prokšová: Metodika přípravné hudební výchovy I. Hurník – P. Eben: Česká Orffova škola, 1. díl, Supraphon 1969 V. Branislavová: Za písničkou, Supraphon 1970 Přijímací zkouška do 1. ročníku 2 cvičení (říkanky na prázdných strunách s použitím úhozu apoyando), 2 rytmická cvičení podle notopisu na jednotlivých strunách. Při výběru žáka k postupu do 1. ročníku věnuje komise učitelů pozornost předpokladům vývoje každého jednotlivce. 1. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Cílem 1. ročníku je vzbudit zájem žáka o kytarovou hru jako prostředek hudebního vyjadřování, radost ze hry a položit základy k systematickým a ekonomickým pracovním návykům. Pěstovat jeho melodickou, rytmickou a nástrojovou představivost. Pěstovat u žáků smysl pro kvalitu hraných tónů, učit je kontrolovat sluchem realizaci hraných cvičení. Dbát na správné držení nástroje a uvolněné držení rukou. Postupně spojovat notový zápis s pohotovou orientací na hmatníku a přesně jej reprodukovat po stránce intonační, rytmické i prstokladové. Pěstovat u žáků hru zpaměti i smysl pro souhru při hře s doprovodem učitele nebo jiným žákem. Prostředky k dosažení stanovených cílů Prostředky k dosažení stanovených cílů volí učitel podle individuálních potřeb a možností žáka a podle rozsahu a kvality jeho nástrojové přípravy z PHV. Pěstovat a upevnit správné posazení a držení nástroje. Upevňovat správné postavení pravé ruky. Postavení levé ruky. Průpravná cvičení pro postavení levé ruky podle individuálních možností žáka. Rozvíjení hry prstů pravé ruky (palec a prsty: i, m, a) v úhozu apoyando při přechodu na další strunu. Osvojení úhozu tirando. Hra dvojhlasu případně trojhlasu současně i rozloženě. Hra akordů e moll, a moll, C dur, G dur, G7 v trojhlasém obsazení. Orientace v I. poloze v rozsahu podle potřeby, hraní jednoduchých melodií, národních písní. Příprava ke hře stupnic (zadržování a předjímání prstů levé ruky). Hudební materiál Stupnice a akordy Jednooktávové stupnice C dur a G dur v I. poloze s použitím prázdných strun. Hra akordů e moll, C dur, G dur, G7 a moll v trojhlasu současně i rozloženě.

Technická cvičení a etudy J. Nečekal – L. Středa: Kytarová přípravka Š. Urban: Přípravná škola hry na kytaru E. Nagy – M. Mosózi: Kytarová škola, 1. díl L. Szendrey – Karper: Kytarová cvičení, 1. díl Přednesové skladby a písně Š Urban: Přípravná škola hry na kytaru E. Mleziva: Melodie národních a lidových písní Š. Rak: Rozmary Sbírky národních a lidových písní (zpěvníky) F. Noad: Škola hry na kytaru Za školní rok nejméně 20 cvičení (písní). Hudební materiál k souhře E. Nagy – M. Mosózi: Kytarová škola, 1. díl (dueta) Postupová zkouška Jedna z probraných stupnic zpaměti Prokázání znalosti alespoň dvou z akordů probraných během školního roku Dvě technická cvičení různého charakteru Dvě písně nebo cvičení (přednesová) odpovídající obtížnosti vyučovací látky probrané v posledním čtvrtletí zpaměti 2. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Prohlubovat a obohacovat technické i výrazové schopnosti žáka. Tříbit smysl a schopnost pro dynamické odstínění a kvalitu hraných tónů. Prohlubovat orientaci na hmatníku v I. poloze ve spojení s notovým zápisem. Vhodně voleným výběrem cvičení a skladeb rozvíjet technickou pohotovost. Věnovat pozornost pěstování metrického, rytmického a tempového cítění žáka. Soustavně pěstovat hudební paměť, představivost. Věnovat pozornost hře z listu a souhře. Prostředky k dosažení stanovených cílů Opakování a prohlubování učiva probíraného v 1. ročníku. Dokončit orientaci v I. poloze. Hra úhozů apoyando a tirando a jejich kombinace. Vícehlas v kombinaci všech prstů pravé ruky. Hra stupnic v poloze s použitím prázdných strun – varianty sledu prstů pravé ruky při opakování tónu. Pokračovat v probírání jednoduchých akordů v trojhlasém i čtyřhlasém obsazení. Dynamické odstínění (p < mf < f > mf >p). Postup při zařazování studijních úkolů se řídí podle individuálních potřeb žáka. Všechna technická cvičení včetně stupnic a akordů hraje žák zásadně zpaměti s důkladnou sluchovou sebekontrolou. Pěstujeme smysl pro přesnost, zvukovou vyrovnanost a plynulost hry. Hudební materiál Stupnice a akordy Stupnice do E dur, e moll v první poloze s použitím prázdných strun přes jednu oktávu.

Akordy k probraným stupnicím v trojhlasém případně čtyřhlasém obsazení. Spojení se hrou doprovodů. Technická cvičení a etudy J. Nečekal – P. Mandel: Hra na kytaru, 1. díl Š. Urban: Přípravná škola hry na kytaru J. Jirmal: Škola hry na kytaru F. Carulli: Kytarová škola U. Peter: Počátky kytarové hry, 1. díl V. Tukač: Kytarová škola (Carulli – Carcassi) L. Szendrey – Karper: Kytarová cvičení a skladby F. Noad: Škola hry na kytaru Za školní rok žák nastuduje nejméně 8 etud s různým technickým zaměřením (podle individuálních potřeb). Přednesové skladby Š. Rak: Rozmary, Minutová sóla J. Obrovská – M. Zelenka: 1. album pro kytaru J. Horáček: K lidové písni s kytarou, 1. díl S. Juřica: Národní písně Výběr klasických skladeb pro kytaru (Carulli, Carcassi, Diabelli, Aguado aj.) J. Powrožniak: Sešit č. 5 E. Nagy – M. Mosózi: Kytarová škola, 2. díl S. Juřica: Kytarová dua (transkripce a úpravy), Supraphon Materiál pro hru z listu Sborníky národních písní U. Peter: Počátky kytarové hry Hru z listu zařazovat průběžně při ukládání nových úkolů. Postupová zkouška 2 z probraných stupnic s příslušnými akordy (zpaměti) 2 cvičení nebo etudy s různým technickým zaměřením 2 přednesové skladby menšího rozsahu /zpaměti/ 3. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Opakovat a prohlubovat dovednosti probrané ve 2. ročníku. V náročnějších variantách procvičovat dosud probrané technické a výrazové prvky, jejich zvládnutí spojovat s uvědomělou hudební představivostí a spojovat s teoretickými poznatky. Tříbit smysl a schopnost žáka pro bohatší dynamické odstínění a kvalitu tónu. Pokračovat ve hře z listu, doprovodech a souhře s druhou kytarou či jiným nástrojem podle možností školy. Pravidelně zařazovat vystoupení žáka na třídních přehrávkách a školních koncertech. Rozšiřovat žákův hudební obzor účastí na přehrávkách žáků vyšších ročníků a školních

koncertech, využívat poslechu nahrávek profesionálních umělců. Zapojením žáka k souhře rozšiřovat znalost hudby různých stylových období. Usměrňovat zájem o poznávání a chápání soudobé kytarové tvorby. Všech získaných poznatků a dovedností využívat jako průpravu k samostatné přípravě na hodiny. Prostředky k dosažení stanovených cílů Rozšiřování a upevňování získaných studijních poznatků probraných v předchozím ročníku. Získávání a zdokonalování manuální zručnosti a motorické schopnosti při hře dosud probraných technických prvků. Orientace do V. pražce (přehled). Dokončení hry stupnic v první poloze, zařadit stupnice hrané přes dvě oktávy, vše bez prázdných strun. Kadence bez použití barré – procvičovat v různých prstokladových variantách pravé ruky, rozložené akordy. Dvojhlas, trojhlas a vícehlas v současném úhozu prstů pravé ruky, podle individuálních možností žáka. Základní tónové rejstříky – sul ponticello, sul tasto. Průprava k malé výměně poloh. Prohlubování orientace v základních harmonických funkcích, aplikace do hry jednoduchých doprovodů, seznamování s akordovými značkami. Hudební materiál Stupnice a akordy Stupnice hrané v I. poloze bez použití prázdných strun přes jednu i dvě oktávy (podle rozsahu). Kadence bez použití barré (C, G, D, A, E, dur – a, e moll) v různých prstokladových variantách pravé ruky – rozloženě i přiznávkově, případně harmonicky. Hra tónických a dominantních akordů podle značek a jejich využití při hře doprovodů. Technická cvičení a etudy J. Jirmal: Škola hry na kytaru J. Nečekal – P. Mandel: Hra na kytaru, 1. díl, 2. díl U. Peter: Počátky kytarové hry, 1. díl, 2. díl V. Tukač: Kytarová škola (Carulli – Carcassi) F. Carulli: Kytarová škola Za školní rok žák nastuduje nejméně 8 etud různého technického zaměření podle individuálních možností žáka. Přednesové skladby Š. Rak: Rozmary – Minutová sóla J. Horáček: K lidové písni s kytarou J. Obrovská – M. Zelenka: 1. album pro kytaru S. Juřica: 50 lidových písní J. Powrožniak: Sešit č. 1 J. Jirmal: Staří španělští mistři (výběr) Výběr skladeb klasických autorů (Carulli, Carcassi, Diabelli, Giuliani aj.) Za rok žák nastuduje nejméně 5 přednesových skladeb podle obtížnosti a rozsahu.

Materiál pro souhru E. Nagy – M. Mosózi: Kytarová škola L. Powrožniak: Sešit č. 5 S. Juřica: Kytarová dua – transkripce a úpravy B. Henze: Kytarová hra, sešit la U. Peter: Počátky kytarové hry, 2. díl Vietorisův kodex (skladby pro zobcovou flétnu a kytaru – výběr) Materiál pro hru z listu J. Nečekal – P. Mandel: Hra na kytaru J. Jirmal: Škola hry na kytaru Sborníky národních písní Hru z listu zařazovat průběžně při ukládání úkolů. Postupová zkouška 1 stupnice dur, 1 stupnice moll zpaměti 2 z probraných kadencí zpaměti 1 etuda 2 přednesové skladby (podle možnosti zařadit jednu skladbu soudobého autora) zpaměti doprovodu jedné písni případně ukázka 4. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Utvrzovat a rozvíjet elementární technické prvky kytarové hry a dovednosti žáka a vytvořit tak solidní základ k tomu, aby je mohl podle svých schopností a zájmů uplatnit ve své další orientaci, zaměřené buď k všeobecné hudební praxi nebo k prohloubenému studiu kytarové hry pro přípravu na další odborné studium, nebo zájmovou sólistickou hru. Navázat na získané dovednosti z předcházejících ročníků a rozšiřovat je o další technické a výrazové prvky. Podle schopností a dispozic žáka zvyšovat požadavky na vyrovnanost hry v oblasti technické, zvyšovat nároky výraznější a širší dynamiku, kultivovanost tónu a výrazovost projevu. Klást důraz na rytmickou preciznost. Pěstovat cílevědomě schopnost samostatného studia při domácí přípravě na výuku. Repertoár sestavit tak, aby žák získával víc znalostí interpretací skladeb různých stylových období. Pravidelně žáka zařazovat na interní a veřejné koncerty, třídní přehrávky se skladbami sólovými i komorními. Pravidelně zařazovat do vyučovacích hodin hru z listu, při souhře s kytarou či jiným nástrojem rozvíjet hudební představivost i hudební ukázněnost. Podle možnosti využívat hry doprovodů k písním. Prostředky k dosažení stanovených cílů Rozšiřování a upevňování získaných studijních poznatků z předchozích ročníků. Cvičení synchronizace prstů v úhozech apoyando a tirando v postupně složitějších rytmických obměnách a rychlejších tempech. Rozvíjení schopností především vícehlasé hry s přihlédnutím k vrozené manuální zručnosti žáka. Vhodným výběrem notového materiálu přecházet do vyšších poloh. Nácvik výměny poloh spojit s orientací na hmatníku těchto polohách. Stupnice jednohlasé s výměnou polohy i bez výměny polohy (dvouoktávové typové). Nácvik malého barré – hra kadencí s jeho využitím. Využití vibráta a jeho nácvik. Tlumení tónů, případně hra staccata.

Ve speciláních cvičení podle individuálních možností žáka zařadit nácvik legáta odtažného i vzestupného. Doprovod k písním a melodiím podle notového zápisu i akordických značek, improvizace jednoduchého doprovodu v základních funkcích. Hudební materiál Stupnice a akordy Stupnice dur i moll dvouoktávové typové v různých rytmických a úhozových variantách, postupně v rychlejším tempu s dynamickým odstíněním. Dbát na pravidelnost úhozu prstů pravé ruky. Nácvik výměny poloh, cvičení synchronizace prstů (bez notového zápisu). Hra kadencí dur a moll s použitím malého barré a jejich uplatnění při hře doprovodů. Technické cvičení a etudy J. Köhler: Kytarové kadence – Panton J. Jirmal: Škola hry na kytaru, Etudy (30) - výběr B. Henze: Kytarová hra (sešit č 2,3) J. Nečekal – P. Mandel: Hra na kytaru, 2. díl J. Truhlář: Instruktivní skladbičky E. Nagy – M. Mosóczi: Kytarová škola L. Szendrey – Karper: Kytarová cvičení V. Tukač: Kytarová škola (Carulli – Carcassi) M. Zelenka – J. Obrovská: Snadné etudy pro kytaru, 1. díl M. Giuliani: Etudy op. 100 (výběr) Za školní rok žák nastuduje nejméně 8 etud různého technického zaměření. Přednesové skladby J. Truhlář: 50 lidových písní v úpravě pro kytaru, Panton J. Jirmal: Kytarová sóla č. 28 – Staří španělští mistři J. Jirmal: Evropská loutnová hudba 16. a 17. Století – Kytarová sóla č. 30 Š. Rak: Minutová sóla E. Douša: Malé suity J. Jirmal: Česká a slovenská kytarová a loutnová hudba – Kytarová sóla č. 29 Výběr ze skladeb klasických autorů (Carulli, Carcassi, Gragnani, Aguado, Coste, Matějka) Za školní rok žák nastuduje nejméně 5 skladeb podle obtížnosti a rozsahu. Materiál pro souhru a komorní hru J. Powrožniak: Sešit č. 5 – Kytarová dua a tria Vietorisův kodex – písně a tance pro zobcovou flétnu a kytaru S. Juřica: Kytarová dua Za školní rok žák nastuduje nejméně 2 skladby pro 2 nebo více kytar, nebo skladby v obsazení s jiným nástrojem podle možností školy, případně komponovaný doprovodný part. Materiál ke hře z listu V. Tukač: Kytarová škola (Carulli – Carcassi) Š. Rak: Rozmary U. Peter: Počátky kytarové hry Výběr snadných duet a skladeb klasických autorů na úrovni 2. ročníku

Postupová zkouška 1 stupnice dur a 1 stupnice moll – dvouoktávové typové zpaměti Kadence k hraným stupnicím zpaměti 2 etudy odlišného technického zaměření 2 přednesené skladby (podle možnosti jednu skladbu současného autora) zpaměti U postupové zkoušky hrají žáci vždy všechnu požadovanou a nastudovanou látku zpaměti. Žáci, kteří jsou doporučeni k prohloubenému studiu v rozšířeném vyučování, vykonají zkoušku v rozsahu látky předepsané pro 4. ročník rozšířeného vyučování. 5. ROČNÍK (1 – 1,5 hod. týdně) Výchovně vzdělávací cíl Upevňovat, rozvíjet a kultivovat získané dovednosti technické a hudební. Dále přiměřeně zvyšovat nároky na interpretační čistotu ve skladbách větší formy. Vhodným výběrem skladeb sólových i komorních, snadných doprovodů, rozšiřovat hudební přehled žáka o systematické poznávání různých hudebních žánrů a stylových období. Zájem o poznávání nových skladeb a jejich správnou interpretaci pěstovat také poslechem kvalitních nahrávek význačných umělců. Vést žáka k porozumění a pochopení obsahu hraných skladeb a uvědomělému pamětnímu studiu. Využívat přirozené potřeby dětí tohoto věku po sdružování a sebeuplatnění systematickým zařazováním žáků do souboru různého obsazení a zadáváním splnitelných úkolů, pěstovat jejich sebedůvěru a radost z drobných úspěchů při společenském uplatnění výsledků jejich práce. Pěstování hudební představivosti při studiu skladeb i při improvizaci jednoduchých doprovodů k písním stále spojovat s uvědomělým využíváním teoretických vědomostí. Prostředky k dosažení stanovených cílů Podle potřeby opakovat a zdokonalovat dosud probrané technické a výrazové prvky. Technická cvičení v složitějších rytmických, dynamických a úhozových variantách. Další získávání manuální zručnosti a motorických schopností. Orientace ve vyšších polohách spojená s uvědomělým čtením notopisu. Plynulá výměn poloh. Hra legáta odtažného a vzestupného a jeho využití při hře etud a přednesových skladeb. Hra tříoktávových stupnic jednohlasých a dvouoktávových stupnic s výměnou polohy (jednohlasých). Nácvik a využití velkého barré v kadencích, podle možnosti a dispozic žáka i v etudách a přednesových skladbách. Hra přirozených flažoletů. Hra doprovodů podle notového zápisu i podle akordových značek Zdokonalení techniky pravé ruky v rozložených akordech. Hudební materiál Stupnice a akordy Stupnice dur a moll dvouoktávové a tříoktávové je jednohlasé typové. Kadence s použitím velkého barré. Jejich využití v doprovodech.

Technická cvičení a etudy M. Šolc: Tajemství akordových značek J. Köhler: Kytarové kadence A: Sádlík: Škola hry stupnic a akordů J. Jirmal: Škola techniky J. Jirmal: 30 etud (výběr) M. Zelenka – j. Obrovská: Snadné etudy, 1. díl L. Bárta: Etudy a drobné skladby J. Truhlář: Instruktivní skladbičky M. Giuliani: Etudy op. 100 F. Carulli: Etudy L. Brouwer: Etudy, 1.řada F. Sor: Etudy op. 60, op. 31 Za školní rok žák nastuduje nejméně 8 etud různého technického zaměření. Přednesové skladby J. Jirmal: Staří španělští mistři, Česká a slovenská kytarová a loutnová hudba, Evropská loutnová hudba 16. a 17. století J. S. Bach: Výběr ze skladeb (kytarová sóla č. 27), Supraphon Praha M. Zelenka: J.S: Bach – výběr, sešit č.l J. Burghauser: Šest českých tanců J. A. Losy: Suity F. Gragnani: Sonatina Za rok žák nastuduje nejméně 5 skladeb podle rozsahu a obtížnosti. Materiál k souhře a komorní hře B. Henze: Kytarová hra, sešit č. 13, sešit č. 14 F. Carulli: 24 duet Š. Rak: Čtyři kusy pro hoboj (flétnu, klarinet ad lib.) a kytaru Za školní rok žák nastuduje nejméně 2 skladby z této oblasti, případně doprovodný part. Materiál ke hře z listu B. Henze: Kytarová hra, sešity č. 2,3 F. Carulli: Škola M. Carcassi: Škola Výběr skladeb klasických autorů pro kytaru sólo nebo duet na úrovni 3. ročníku. Součástí hry z listu je i zadávání úkolů v hodině žáka. Postupová zkouška 1 stupnice dur, 1 stupnice moll – typové s příslušnými kadencemi 1 delší nebo 2 kratší etudy 1 přednesová skladba z období renesance, baroka nebo klasicismu 1 přednesová skladba současného skladatele Veškerá látka hraná u postupové zkoušky je hrána zpaměti, výjimku lze připustit pouze u etud.

6. ROČNÍK 1 – 1,5 hod. týdně Výchovně vzdělávací cíl V návaznosti na studium v předchozích ročnících rozvíjet technickou i výrazovou stránku hry. Dosáhnout u žáka takové technické a hudební vyspělosti, aby při spontánním muzicírování uměl realizovat své hudební představy a přiměřeně volených skladbách. Naučit žáka rozlišovat hlavní zásady interpretace skladeb různých stylových období a žánrů v sólové hře i souhře a doprovodech. Prostředky k dosažení stanovených cílů Upevňování orientace po celém hmatníku. Hra v polohách. Správná práce levé ruky při výměnách poloh. Zdokonalování hry legáto, nácvik melodických ozdob. Flažolety přirozené a umělé. Zdokonalování techniky pravé ruky, rozklady akordů v obměnách, repetování tónů, arpeggio. Hra doprovodů podle notace i akordových značek, využití znalosti akordů při improvizovaném doprovodu. Hudební materiál Stupnice a akordy Stupnice dvouoktávové a tříoktávové dur a moll v rychlejším tempu a v různých úhozových a rytmických variantách. Kadence typové současně s teoretickou znalostí hraných funkcí. Technická cvičení a etudy M. Giuliani: Etudy op. 60 M. Carcassi: 25 etud J. Jirmal: Základy kytarové techniky A. Sádlík: Škola hry stupnic a akordů F. Carulli: Etudy, 2. díl J. Šolc: Tajemství akordových značek J. Truhlář: Instruktivní skladbičky M. Zelenka – J. Obrovská: Snadné etudy, 1. díl Za školní rok žák nastuduje nejméně 8 etud. Přednesové skladby L. Milan: Pavany J. Jirmal: Staří španělští mistři, Evropská loutnová hudba 16. a 17. století J. Tichota: Hudba českých loutnových tabulatur (výběr) M. Zelenka: J. S. Bach – výběr I S. Juřica: Z českých loutnových tabulatur (výběr) J. Obrovská – M. Zelenka: Mladá kytara S. Bodorová: Fialový notýsek (Český hudební fond, rkp) L. Sluka: Suita piccola (Český hudební fond, rkp) D. Martinček: Přednesové skladby pro mladé kytaristy, Panton M. Ratz: Klasikové kytary F. Molino: Sonáta G dur M. Giuliani: 3 sonatiny (Kytarová sóla č. 37), Supraphon Praha Š. Urban: Charakteristické skladby (Kytarová sóla č. 40)

Za školní rok žák nastuduje nejméně 4 přednesové skladby, učitel přihlíží k jejich rozsahu a obtížnosti. U všech nastudovaných skladeb se vyžaduje hra zpaměti. Materiál k souhře a komorní hře F. Carulli: 24 due B. Henze: Kytarová hra – sešity č. 13, 14, 15 (výběr) Za školní rok žák nastuduje nejméně 2 skladby pro dvě nebo víc kytar či skladby v jiném nástrojovém obsazení, případně doprovody k písním. Materiál pro hru z listu Jednoduché skladby klasických autorů na úrovni 3.- 4. ročníku pro sólovou kytaru či skladby pro dvě nebo víc kytar, případně skladby v jiném nástrojovém obsazení. Postupová zkouška 1 stupnice dur a 1 stupnice moll typová v rychlém tempu a příslušné kadence typové 1 delší nebo 2 kratší etudy 2 přednesové skladby z různých stylových období, z toho jedna od současného autora Veškerá látka hraná u postupové zkoušky je hrána zpaměti, výjimku lze připustit pouze u etud. 7. ROČNÍK 1 – 1,5 hod. týdně Výchovně vzdělávací cíl 7. ročníkem se uzavírá základní hudební vzdělání žáka. Proto je třeba upevnit znalosti a technické dovednosti tak, aby byl schopen zahrát technicky i výrazově dostupné skladby sólové nebo se zapojit do různých komorních souborů vhodného nástrojového obsazení. Je třeba rozvíjet a podněcovat jeho tvořivou iniciativu a vést jej i pochopení a citovému prožitku studovaných skladeb. Opakováním již nastudovaných skladeb klást základ k postavení žákova repertoáru a soustavným vedením k pohotovosti ve hře z listu a samostatnosti při studiu jej připravovat k tomu, aby byl schopen si dále repertoár rozšiřovat i bez pomoci učitele. V oblasti doprovodů připravovat žáka k běžnému ovládání hry podle notace i akordových značek. Pokud bude žák navštěvovat ZUŠ a dál pokračovat ve studiu na II. stupni, předpokládá se, že absolutorium I. stupně mu dalo základy k dalšímu hudebnímu i technickému rozvoji. Prostředky k dosažení stanovených cílů Opakování a zdokonalování dosud probrané látky a rozvíjení výrazových a technických schopností. Seznámení se speciálními kytarovými technikami (rasguado, tambora, atd.). Jednohlasé stupnice typové dur a moll, akordy, kadence v různých technických obměnách podle individuálních možností a potřeb žáka. Podle potřeby úvod do intervalových stupnic (oktávy, decimy). Podněcování a aktivizace zájmu žáka o hudbu návštěvami koncertů, poslechem nahrávek vynikajících interpretů. Hudební materiál Stupnice a akordy Stupnice dur a moll ve všech tóninách (jednohlasé). Intervalové stupnice podle potřeby (oktávy a decimy).

Kadence všech tóninách s použitím vedlejších harmonických funkcí. Technická cvičení provádět a zařazovat tak, aby žák získal potřebnou jistotu pro studium náročnějších skladeb k jejich veřejnému provedení. Technická cvičení a etudy M. Carcassi: 6 Capriccií, op. 26 F. Sor: 24 etud, op. 35 J. Jirmal: 30 etud M. Zelenka – J. Obrovská: Nové etudy, 2. díl L. Brouwer: Etudy J. Nečekal: Hra na kytaru, 3. díl Š. Urban: Cesta k umělecké hře na kytaru J. Jirmal: Základy kytarové techniky S. Sádlík: Škola hry stupnic a akordů J. Köhler: Kytarové kadence a rytmické figury tanců Za školní rok žák nastuduje nejméně 6 etud s různým technickým zaměřením. Přednesové skladby M. Zelenka: Bach – výběr I. Klasické sonáty (F. Molino, M. Giuliani, V. Matějka aj.) M. Ratz: Klasikové kytary H. Villa – Lobos: Preludia M. Llobet: Deset katalánských písní (výběr) M. Ponce: Preludia J. Tichota: Hudba českých loutnových tabulatur J. Jirmal: Staří španělští mistři, Evropská loutnová hudba L. Legnani: Scherzo s variacemi, op. 10 Španělský a latinsko americký folklor (úpravy: J. Azpiazu, S. Behrend) H. Villa – Lobos: Brazilský tanec, Chros apod. Materiál k souhře a komorní hře U. Peter: Klasikové kytary B. Henze: Kytarová hra, sešity č. 13, 14, 15 F. Carulli: 24 duet N. Paganini: 6 sonát pro housle a kytaru, op. 2 Renesanční písně (italské, anglické, francouzské, španělské, německé) Žák ukončí studium na I stupni základního studia veřejným vystoupením v délce nejméně 10 – 15 minut, v němž předvede nastudované sólové skladby, případně i skladby nastudované v komorní hře. Neabsolvuje-li žák veřejným vystoupením, ukončí studium závěrečnou zkouškou, při níž přednese: 2 etudy odlišného technického zaměření 2 přednesové skladby odlišného charakteru a stylového období, z toho jednu větu klasické sonatiny nebo sonáty. Přednesové skladby žák nastuduje zpaměti.

Metodické poznámky k vyučování hře na kytaru pro žáky pěveckého oddělení Hra na nástroj je součástí učebních plánů pěvecké výchovy. K tomu účelu se hodí nejlépe akordický nástroj, mimo jiné kytara. Hra na kytaru napomáhá rozvoji hudebnosti žáka, zejména rozvoji jeho harmonického cítění. Slouží k snadnější orientaci ve studovaných partech a k poznávání hudební literatury. V průběhu studia má žák získat takové technické dovednosti a pohotovost ve čtení z listu, aby byl schopen samostatně hrát jednoduché party a tím získat správnou představu o tempu, rytmu, charakteru a stylu studované písně nebo skladby. Hudební představivost žáka je od počátku rozvíjena hrou jednotlivých melodií podle sluchu a pokusy o vystižení latentní harmonie formou improvizace elementárního harmonického doprovodu. Minimálním požadavkem je získat elementární správné návyky při hře základních akordů, stupnic a doprovázené melodie. Žák má získat pohotovou orientaci na hmatníku a umět ji spojovat se čtením zápisu při zachování intonační čistoty, rytmu a artikulace. Má být schopen zahrát z listu skladbu jednoduché faktury a hrát podle sluchu jednoduchou píseň v C – E dur s improvizovaným doprovodem T-S-D-T. Po zvládnutí elementárních nástrojových návyků jsou vedle nezbytných technických cvičení a instruktivních skladeb předmětem studia zejména technicky dostupné doprovodné party skladeb pro zpěv. Žáci, kteří již dříve hráli na kytaru, pokračují ve stejném studijním materiálu odpovídajícím dosaženému stupni předběžné průpravy, přičemž těžiště studia není v detailním pro pracování kytarových skladeb jako u studia hlavního předmětu, ale získání co největší zběhlosti a pohotovosti při zachování kultivovanosti hudebního projevu. UČEBNÍ PLÁN Č.7 Hra na cimbál, dudy a jiné lidové nástroje: pro žáky od 9 let Délka studia: 5 let Předmět Hra na nástroj, příprava k souhře, hra z listu, improvizace Komorní hra, soubor Hudební nauka Celkem Nepovinný předmět: sborový zpěv nebo hra na nástroj

1. 11,5 1 22,5 0,51

2. 11,5 1 22,5 0,51

3. 11,5 1-2 1 34,5 0,51

4. 5. 1- 1-1,5 1,5 1-2 1-2 2- 2-3,5 3,5 0,5- 0,5-1 1

Učební osnovy hry na cimbál Charakteristika a pojetí předmětu Hudební vývoj a společenská praxe v posledních desetiletích potvrdily a upevnily postavení cimbálu. Hra na cimbál je trvale nezastupitelná pro interpretaci hudebního folklóru, pronikla do hudby taneční a populární, a ve stále větším měřítku a při rostoucí kvalitě se účastní hudby umělecké. V integrované socialistické hudební kultuře hra na cimbál zaujímá postavení rovnocenné jiným nástrojům s bohatou uměleckou tradicí.

Metody a formy práce Učební osnovy poskytují učiteli a žáku přehled vyučovacího postupu. Ten má zajisti, aby žák dosáhl základního hudebního vzdělání a dovedností ve hře na cimbál. Takto získané znalosti a dovednosti uplatňují žáci v zájmové umělecké činnosti individuální i kolektivní. Na pětileté studium I. stupně s diferenciací od 3. ročníku pro talentované žáky navazuje II. stupeň kurs pro pracující. Zvlášť dobrým žákům je umožněna rozšířená výuka s perspektivou studia n konzervatoři. Učební osnovy jsou sestaveny ve shodě s ostatními plány výuka pro ZUŠ pro jednotlivé ročníky a věkové kategorie žáků. Přípravná nástrojová výuka Mimořádně talentované a disponované žáky možno zařadit k výuce hry na cimbál i v předškolním věku. V tomto období využívá učitel především spontánní aktivity dítěte, jeho fantazie a hudebních schopností jakož i dětské napodobivosti a hravosti. 1.ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Vzbudit a podněcovat zájem o nástroj. Radost ze hry a dosažených výsledků. Naučit žáka systematický pracovat. Seznámení s nástrojem, orientace v strunové soustavě, držení a střídání paliček. Nácvik úhozu, cvičení uvolňovací. Vysvětlit funkci pedálu, základu pedalizace. Tříbit zvukovou představivost a vést žáka ke kultivovanému tvoření tónu. Zabývat se technikou jednohlasou a průpravou k dvojhlasu. Cítit doby těžké a lehké. Učit základům dynamiky a sluchově i úhozově rozlišit melodii od doprovodu. Od prvopočátku pěstovat a rozvíjet muzikální cítění, hudební paměť, představivost, a to především hrou lidových písní. Podle možností písně transponovat. Prostředky k dosažení výchovně vzdělávacích cílů (studijní úkoly) Výklad o nástroji, funkce jednotlivých částí. Správné sezení a postavení nohou. Držení paliček, funkce zápěstí, ruky a celé paže. Nácvik úhozu, střídání paliček a cvičení uvolňovací. Pohotovost přípravy k dalšímu úhozu. Základy pedalizace – výměny pedálu. Hra legato, portamento a taccato (ligatura) Hra z not – představivost spojovat s orientací v strunové soustavě. Jedn ꗬ Á‹Ѕ17ꗬ¿1717က 1717Ѐ17坂

橢 橢 쿽쿽 181818181818181818Ѕ ꗬ ꗬ 18 ꗬ 18 ꗬ 1818181818181818181818181818¤18181818¤18181818¤1818181818181818l1818ɖ181818ɖ 18ɖ181818ɖ181818ɖ181818ɖ181818ɖ18µ1818181818ɪ181818 탄 181818 탄 181818 탄 181818 탄 1818 탠 18Ϝ18ɪ181818ꗬ ¶18퓈 181818 퓈 181818 퓈 181818 퓈 181818 퓈 181818 퓈 181818 퓈 181818 퓈 181818 奩 1818 奫 1818 奫 1818 奫 1818 奫 1818 奫 1818 奫 $18ꗬ Ƞ18 ꗬ ¸18 ꗬ ‫م‬181818181818181818ɖ181818 퓈 1818181818181818181818 퓈 181818 퓈 181818 퓈 181818 퓈 181818 ꗬ 18d s obraty (5, 6, šest čtvrtin), v rytmických obměnách, v rozsahu probíraných stupnic. Technické cvičení – školy – etudy: Tarjání Tóth Ida – Falka József: Maďarská cimbálová škola I. Díl, (výběr a přednesových skladbiček). J. Micka: Elementární etudy (pro housle) – výběr Lidové písně – podle individuálních schopností žáka i transponovat Pěstování souhry (cimbálové duo nebo jakýkoliv jiný nástroj). Postupová zkouška Stupnice: 1 durová nejméně ve dvou oktávách Akordy: Tonický trojzvuk s obraty Škola: 1 – 2 skladbičky Lidová píseň (zpaměti) 2. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Dále podněcovat zájem o hru a tento zájem podpořit společenským uplatněním (třídní přehrávky, interní a veřejné vystoupení). Rozšiřovat tento zájem o všeobecné hudební dění. Výchovně vzdělávací postup navazuje na výsledky 1. ročníku. Upevňování orientaci v strunové soustavě. Opakování a prohlubování technických základů cimbálové hry. Cvičení úhozu crescendo a decrescendo. Technika dvouhlasá souběžná. Průprava ke hře akordů arpeggio (úhoz „žabka“). Dbát na přesnou reprodukci při hře z not (rytmus, čistota hry, pedalizace, střídání paliček, dynamika). Rozšiřovat výrazové prostředky, rozvíjet hudebnost a harmonické cítění. Soustavná hra lidových písní – podle individuálních schopností žáka transponovat. Prostředky k dosažení výchovně vzdělávacích cílů (studijní úkoly) Zdokonalení techniky úhozu (příprava na tremolo). Orientace v strunové soustavě celém rozsahu nástroje. Úhoz legato, portamento, staccato. Frázování a pedalizace, dynamika. Dvojhlas souběžný. Úhoz „žabka“ a tříhlasé arpeggio. Hra stupnic, rytmické varianty (triola, synkopa). Hra lidových písní, jejich transpozice. Základy improvizace.

Hudební materiál Stupnice durové a mollové do 4 křížků a 4 bé v celém rozsahu nástroje v přiměřeném tempu. Tonický kvintakord s obraty rozloženě, arpeggio, v celém rozsahu nástroje. Technická cvičení – školy – etudy: Tarjáni Tóth Ida – Falka József: Cimbálová škola II. Díl – výběr technických a přednesových skladeb. Vojtěch Brada: Dvojhlasá cvičení (v rukopise) J. Micka: Elementární etudy pro housle – výběr snadnějších Franz Wolhfart: op. 45, 60 etud (pro housle) – výběr snadnějších Giuliano Carulli – Mateo Carcassi: Výběr z kytarových etud. Přednesové skladby Tarjáni Tóth – Falka: Cimbálová škola II. Díl – výběr přednesových skladeb Vlastimil Vanša: Píseň s variací (v rukopise) Drobné skladby XVII.-XVIII. Stol. (Edice LŠU pro klavír) Petr Eben: Lidové písně (v duu) Lidové písně, improvizace s využitím dosavadních dovedností. Postupová zkouška Stupnice: 1 durová a 1 mollová ve celém rozsahu Akordy: Tonický trojzvuk s obraty rozloženě, tříhlasé arpeggio 1 etuda 1 přednesová skladba zpaměti 1 lidová píseň zpaměti 3. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Vést žáka k větší samostatnosti. Nadále rozvíjet přehled a pohotovou orientaci v strunové soustavě. Uplatňovat získané dovednosti cimbálové hry. Dynamické a úhozové rozlišování vedoucího hlasu ve dvojhlasech. Vést žáka k zaposlouchání se do vlastní hry a vlastního hudebního projevu. Soustavné rozvíjení muzikálního a harmonického cítění. Uvést žáka do základů akordického doprovodu, pěstovat hru z listu, improvizaci a souhru s jinými nástroji. Prostředky k dosažení výchovně vzdělávacích cílů (studijní úkoly) Další rozvíjení techniky a kvality úhozu. Výrazové prostředky lze rozšířit o pizzicato a užití různých druhů paliček. Nácvik tremola. Dvojhlas různosměrný Tercie ve snadnějších stupnicích dur rozloženě i současně, rytmické varianty. 3-hlasé akordy arpeggio.

Velký rozklad na tonice. Hudební materiál Stupnice: Všechny durové, mollové do 4 křížků a 4 bé v celém nástrojovém rozsahu. Akordy: K probraným stupnicím – 3-hlasé na tonice s obraty rozloženě i arpeggio. Velký rozklad na tonice v celém rozsahu nástroje nahoru i dolů. Harmonická kadence T-S-D (D sedm) – T v dur i moll. Technická cvičení – škola – etudy: Tarjáni Tóth – Falka: Cimbálová škola II. Díl – výběr etud Mateo Carcassi: op. 60 Studien-u. Spielmusik fur Getarre, výběr č. 2 Kleinová, Fišerová, Müllerová: Album etud, seš. II., III., (klavír) – výběr Využívat další vhodné instruktivní literatury jiných nástrojů. Přednesové skladby Maďarská cimbálová škola II. Díl – výběr J. Kotík: První přednes pro kytaru – výběr Petr Eben: Zvony před usnutím (klavír) D. Křížková: 1. knížka polyfonní hry (v duu) P.I. 4ajkovský: Album pro mládež (výběr) Eugen Suchoň: Maličká som Lidové písně z různých folklorních oblastí. Postupová zkouška Stupnice 1 dur a 1 moll. Akordy 3-hlasé s obraty rozloženě i arpeggio. Velký rozklad na T kadenční formule příslušné tóniny. 1 etuda. 1 přednesová skladba zpaměti. 2 lidová píseň. 4 ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Zvýšit požadavky na technickou a muzikální úroveň hry a rozvíjet technickou zběhlost. Důsledně dbát na čistotu pedalizace. Pěstovat hudební paměť, harmonické cítění, hru z listu a improvizaci. Zvýšit nároky na samostatnou práci s lidovou písní a hru v cimbálovém souboru. Věnovat pozornost hře cimbálových duet, doprovodu zpěvu a souhře s jinými nástroji. Prostředky k dosažení výchovně vzdělávacích cílů (studijní úkoly) Tremolo. Stupnice, sekvence, tercie, rytmické varianty.

Melodické ozdoby. Akordy 4 hl. rozložené s obraty, arpeggio. Velký rozklad na T, S, D (D sedm). Transpozice technických cvičení a lidových písní. Hudební materiál Stupnice: Všechny durové e mollové v celém rozsahu nástroje. Chromatická stupnice. Akordy: 4 hlasé akordy s obraty rozloženě, arpeggio. Velký rozklad na T, S, D, D sedm Etudy: Géza Allaga: Ausgewahlte Studien fur Zymbal (výběr) M. Giuliana: Etudy op. 100 – kytara (výběr) Kleinová, Fišerová, Mullerová: Album etud seš. IV, klavír , výběr Fr. Wohlafart: op. 45, 60 etud pro housle – výběr Karl Czerny: op. 261, 125 pasážových cvičení pro klavír,-výběr, případně úprava Přednesové skladby: L. Papp: 9 bagatell cimbalomra Kotík: Prní přednes – kytara, výběr I. Szelényi: Daleké světy /klavír/ Eugen Suchoň: Keď se vlci zišli (dua) B. Bartók: Pro děti, seš. IV – výběr, duo D. Křížová, V. Vlková: 2. knížka polyfonní hry, duo, výběr J. S. Bach: Knížka skladeb pro A.M.B. – duo Petr Eben: lidové písně – duo Práce s lidovou písní, doprovody Postupová zkouška 1durová a 1 mollová stupnice 4 hlasé akordy s obraty rozloženě, arpeggio Velký rozklad na T, S, D7, T, k daným stupnicím 1 etuda 1 přednesová skladba zpaměti 1 lidová píseň zpaměti

5. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Zvyšovat požadavky na technickou zběhlost a čistotu hry, rytmickou přesnost a dynamickou (úhozovou) vyrovnanost. Vést žáka k samostatnému řešení problémů nástrojové hry (pedalizace, střídání paliček, frázování atd.), prohlubování výrazových prostředků a

soustavně podněcovat růst jeho hudebnosti. Vést žáky ke kultuře tónové, k osobitému projev při interpretaci přednesových skladeb a k hodnocení vlastní hry. Stále podněcovat žáky k samostatné práci s lidovou písní a improvizaci. Připravit žáka tak, aby ukončením 4. ročníku tohoto stupně měl náležitou průpravu k všestrannému společenskému uplatnění v zájmu umělecké činnosti. Prostředky k dosažení výchovně vzdělávacích cílů (Studijní problémy) Termolo. Crescando a dcrescedno. Tremolo ve dvojhlasu. Stupnice, sekvence náročnější a rytmické varianty. Tercie v rámci stupnic. Sexty (pouze ve snadnějších stupních dur). Zmenšený septakord. Dvojhlas různosměrný. Chromatická stupnice. 4 hlasé arpeggio. Transpozice technických cvičení a lid. Písní. UČENÍ OSNOVY HRY NA DUDY Charakteristika a pojetí předmětu Hra na dudy navazuje v současné době na lidové tradice, avšak zároveň poskytuje široké možnosti pro uplatnění v různých nástrojových kombinacích a hudebních žánrech a vytváření tradic nových. Vyučování hře na dudy směřuje k dosažení základního hudebního vzdělání a nástrojových dovedností, k rozvoji hudebnosti, improvizační schopnosti a k uplatnění v zájmové umělecké činnosti individuální kolektivní v návaznosti na lidové tradice. Metody a formy práce Učební osnovy hry na dudy navazují na znalosti získané v předcházející nástrojové výuce (na sopránovou zobcovou flétnu nebo jiný hudební nástroj), popřípadě výuce pěvecké. Přípravná výuka vybaví žáka základními muzikálními znalostmi a zkušenostmi. V tomto stadiu je úkolem učitele probouzet a stále upevňovat zájem žáka o hudbu, rozvíjet jeho hudební schopnosti. Učitel dbá na dodržování přesného rytmu, využívá zajímavých forem práce, hry písní podle sluchu, rozvíjí schopnost improvizace, dětské hravosti a spontánní aktivity. Důležitým úkolem učitele v této fázi je naučit žáka systematické práci a správnému cvičení při průběžné povzbuzující kontrole. Vlastní výuka hry na dudy trvá 3 roky a je ji možno provádět na I. Nebo II. stupni ZUŠ. Podmínkou přijetí žáka na studium hry na dudy na I. stupni je předložení lékařského doporučení o zdravotní stavu a občasná lékařská kontrola správného tělesného vývoje.

Doporučená literatura pro učitele Josef Režný: Dudy a dudáci (Městské muzeum ¤23232323ɖ23sná hra v rámci probrané látky. Seznámení s nástrojem. Držení a ovládání nástroje, technika měchování a tvoření tónu. Postupné navazování na hudební znalosti a zkušenosti získané předchozím přípravným studiem. (V případě, že byl žák přijat bez předchozího přípravného studia, je třeba věnovat pozornost elementárním hudebním znalostem a dovednostem.) Prostředky k dosažení výchovně vzdělávacích cílů a) Výklad o nástroji, složení a rozložení nástroje, funkce jednotlivých částí, držení a ovládání nástroje. b) Technika měchování, tvoření plynulého a rovného tónu. c) Tónový rozsah, prstoklad, jednoduchá prstová cvičení v rozsahu nástroje. d) Jednoduché melodické a rytmické etudy v taktu čtyřčtvrteční, dvoučtvrteční, tříčtvrteční. e) Rozložené akordy v rozsahu nástroje a technická cvičení. f) Hra legato a tenuto. g) Oddělování tónů stejné výše pomocí ramenářské dominanty. h) Hra jednoduchých lidových písní. i) Cvičení paměti. Hudební materiál Josef Režný: Škola hry na dudy (krajské kult. Středisko Č. Budějovice) Lidové písně a tance v rozsahu probrané látky. Postupová zkouška 2 etudy, z nichž jednu si žák předem připraví, druhou určí zkušební komise z látky probrané v posledním čtvrtletí 2 lidové písně zpaměti. 2. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Navázat na výsledky 1. ročníku. Opakování. Rozvíjet prstovou techniku, smysl pro rytmus a celkovou muzikálnost žáka. Poslechem vzorových ukázek dudácké hry a doporučenou literaturou rozvíjet zájem o nástroj. Vést žáka k vlastní improvizaci při hře známých písní, vést ho k vlastní orientaci při výběru lidových písní a jejich samostatné dudácké interpretaci při uplatnění jednoduchých ozdob. Tvoření jednoduchého lidového dvojhlasu. Soustavně prohlubovat zájem o hru na dudy, tento zájem podněcovat společenským uplatněním při řádně připravených interních a veřejných vystoupeních. Prostředky k dosažení výchovně vzdělávacích cílů a) Technická cvičení: - dudácká stupnice a rozložené akordyl

-

b) c) d) e) f)

legato, tenuto, portato, staccato cvičení v taktech 3/8, 6/8 trioly, synkopy oddělování tónů stejné výše různými způsoby melodické ozdoby (technický příraz vrchní, spodní, jednoduchý, vícetónový, náraz, nátryl) - cvičení pro palec v opozici Etudy s uplatněním prstových technických, melodických a rytmických prvků. Hra lidových písní v úpravách odpovídajících obtížnosti. Výběr ze zápisu hry některých dudáků. Seznámení se základní literaturou obsahující záznamy dudácké hry. Vlastní improvizace, počátky vlastní tvorby. Hra zpaměti. Souhra a průprava ke hře v souboru. Základní informace z nauky o nástroji. Základní technologické poznatky nutné k samostatnému ladění nástoje.

Hudební materiál Josef Režný: Škola hry na dudy (Krajské kult. Středisko Č. Budějovice) Lidové písně a tance v rozsahu probrané látky. Postupová zkouška 2 etudy, z nichž jednu si žák předem připraví, druhou určí zkušební komise z látky probrané v posledním čtvrtletí. 2 lidové písně v úpravách uplatňujících prvky probrané látky – zpaměti. 1-2 lidové písně ve vlastní úpravě – improvizaci (event. Zpěv jednoduché písně s nástrojovým doprovodem ve druhém hlase). 3. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Navázat na výsledky 2. ročníku. Opakování. Dále rozvíjet prstovou techniku, rytmickou přesnost, celkovou muzikálnost. Poslech vzorových ukázek dudácké hry jako inspirující prostředek pro vlastní individuální hudební projev. Seznámení s doporučenou literaturou (kapitoly z historie nástroje, jeho rozšíření a uplatnění). Studium partitur dudácké hudby. Vést žáka k samostatnosti při uplatňování získaných dovedností, k vlastnímu hudebnímu projevu a k vlastní tvorbě. Technologie nástroje: rozšíření znalostí technologických s cílem docílit schopnosti samostatné údržby nástroje, zvládnutí zásad ladění a dolaďování nástroje. Základní praxe: samostatné zhotovení plátku (event. Celého strojku). Připravit žáka tak, aby ukončením 3. ročníku měl náležitou průpravu k všestrannému společnskému uplatnění v zájmové umělecké činnosti.

Prostředky k dosažení výchovně vzdělávacích cílů a) Technická cvičení: zdokonalování techniky hry cvičení v rychlejším tempu melodické ozdoby (vibrato, trylek, obal a další) b) Etudy s technicky náročnějšími prvky a s použitím melodických ozdob. Základy lidové variační techniky. c) Přednes – hra lidových písní v úpravách odpovídajících obtížnosti. Výběr ze záznamů hry různých autorů. Hra zpaměti. Studium partitur dudácké hudby. d) Improvizace, vlastní úpravy pro hlas a dudy, dvoje dudy, vyspělé žáky vést k samostatné tvorbě pro housle, dudy. e) Souhra a průprava ke hře v souboru. f) Technologie: principy výroby, údržba nástroje, seřizování a výroba strojku, ladění nástroje. g) Samostatné studium: přehled o historii, vývoji a rozšíření dud, přehled dostupné literatury. Hudební materiál Josef Režný: Škola hry na dudy (Krajské kult. Střed. Č. Budějovice Lidové písně a tance v rozsahu probrané látky. Závěrečná zkouška Výběr z náročných etud. 1 určená skladba, úprav, záznam. 1 volitelná skladba, úprava, záznam. 2 lidové písně zpaměti. 1-2 vlastní improvizace, úpravy. Teorie: Základní znalosti z oboru technologie a historie dud. UČEBNÍ OSNOVY HRY NA KYTARU PRO II. STUPEŇ STUDIA NA ZUŠ Učební osnovy hry na kytaru v zásadě navazují na učební látku I. stupně s přihlédnutím k tomu, že na II. stupni mohou studovat i nadaní zájemci, kteří neprošli soustavným studiem na I. stupni, pokud splňují základní požadavky tohoto studia. Cílem studia na II. stupni je připravit umělecky samostatného a pohotového amatéra, který bude vybaven takovými technickými a hudebními znalostmi a dovednostmi, které umožňují stylově čistou interpretaci přiměřeně náročných skladeb sólových, komorních a ansamblových a také improvizovaného doprovodu ke zpěvu či hře v různých nástrojových kombinacích. Individuální vyučování hlavnímu předmětu slouží k upevňování, prohlubování a rozvíjení technických a výrazových složek hry a rozšiřování žákova repertoáru. Při volbě repertoáru na II. stupni je vedle hledisek pedagogických a odborných třeba dbát i na individuální zájmy žáka vzhledem k jeho zaměření. V plné míře se diferencuje i při zařazování do souborů různého obsazení. Od absolventa II. stupně se vyžaduje dobrá orientace v kulturním a zejména hudebním životě se zvláštním zřetelem k uplatnění kytary v hudbě různých stylů a žánrů. Pro tento účel

je třeba systematicky využívat individuálních i společných návštěv koncertů, poslechu rozhlasu, televize a dostupných nahrávek domácích i světových interpretů.

UČEBNÍ PLÁN Č.12 Studijní zaměření: komorní, souborová a orchestrální hra Hra na klávesové, smyčcové, dechové nástroje, hra na cimbál, kytaru, akordeon a bicí nástroje s možností hry na příbuzné a elektronické nástroje: pro žáky od 14 let a pro dospělé Předmět

1.

2.

Hra na nástroj, příprava k souhře, improvizace a hra z listu

0,5- 0,50,5-1 0,5-1 1 1

Čtyřruční hra, vokální a instrumentální doprovod, komorní, souborová a orchestrální hra, varhanní improvizace

2-3

Celkem

2,5- 2,52,5-4 2,5-4 4 4

Nepovinný předmět:nauka o hudbě, základ skladby, hra na nástroj.

1

2-3

1

3.

2-3

1

1.ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Navázat na znalosti a dovednosti získané předchozím studiem. Vhodným výběrem studijního materiálu dát možnost k upevňování a dalšímu rozšiřování o technické prvky, které nebyly v látce I. stupně obsaženy. Podněcovat spontánní hudební projev žáka a v souladu s jeho intelektuální úrovní a dosavadními znalostmi postupně zvyšovat nároky na uvědomělý přístup k hraným skladbám. Rozvíjet také improvizační schopnost v návaznosti na znalosti z hudební nauky. Věnovat pozornost rozvoji schopností pohotové hry z listu, komorní hře a doprovodům včetně hry podle akordových značek. Studijní úkoly Podle potřeby opakovat, upevňovat a doplňovat technické prvky nutné k zvládnutí hraných skladeb, zejména legato,melodické ozdoby, vhodné používání rejstříků a vibrata. Sledovat kvalitu tónu, vyrovnanost hry a vést žáka k soustavné sluchové sebekontrole. Stupnice Jednohlasé v rozsahu 2 a 3 oktávy, typové dur i moll s nácvikem prstových variant pravé ruky v rychlejším tempu. Intervalové stupnice /oktávy, tercie/ dur i moll s prstovými variantami pravé ruky a zdokonalováním výměn poloh levé ruky. Kadence Rozšířené a zmenšené a zvětšené akordy. Procvičovat v různých figuracích pravé ruky. Kvintakordy a jejich obraty.

4.

2-3

1

Hra podle akordových značek s vysvětlením jednotlivých symbolů, které určují charakter akordu. Podle schopností a zájmu žáka je možno využít učebních osnov předmětu „Elementární improvizace“. Studijní materiál Stupnice a akordy: Š. Urban: Cesta k umělecké hře na kytaru A.Sádlík: Stupnice a akordy J. Kohler: Kytarové kadence arytmické figury tanců J. Jirmal: Základy kytarové techniky J. Šolc: Tajemství akordových značek T. Mazur: Tabulky akordových hmatů na kytaře J. Ježek: Zpěvník 1-6 /pro zpěv a kytaru upravil O. Flosman/ Etudy: J. Jirmal: 30

lb R. de Visée: Suita d moll F. Tarrega: Výběr skladeb Š. Urban: Fantasie Klasické sonáty – výběr /R. Molino, M. Giuliani, A. Diabelli H.V. Lobos: Preludia M.M: Ponce: Preludia P. Eben: Mare Nigrum Za školní rok nastuduje žák nejméně 5 etud nebo skladeb obdobného charakteru s technickým zaměřením k probírané problematice. Dále 4 přednesové skladby, z toho 1 polyfonní nebo v sonátové formě. Sólovou skladbu možno nahradit komorní skladbou. Postupová zkouška za 1. ročník není povinná. Poznámka: Technicky nebo výrazově náročnější skladby označené x/ jsou vhodné pouze pro vyspělejší žáky, zejména se studijním zaměřením k přípravě na další odborné studium /uč. pl. č. 14/. 2. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Tříbit smysl žáka pro stylově čistou interpretaci charakteristických skladeb různých národů a stylových epoch. Zvláštní pozornost věnovat poznávání etud a přednesových skladeb soudobých autorů. Opakováním dříve nastudovaných skladeb rozšiřovat žákův repertoár tak, aby byl schopen pohotově vystoupit s vhodným programem při různých mimoškolních vystoupeních. Přípravě veřejně prospěšných vystoupení věnovat ve vyučování stejnou pozornost jako interním a veřejným školním akcím, které jim zpravidla předcházejí. Přiměřeně zvyšovat nároky na žákovou pohotovost při hře z listu, improvizaci doprovodů k písním včetně předehry a dohry a uplatňování v souhře v kombinaci s další kytarou či jinými nástroji, případně v souborové hře – to vše podle zaměření studijního plánu žáka. Věnovat dostatek času poznávání vzorových interpretací kytarových skladeb. Studijní úkoly Technická cvičení zařazovat podle individuálních potřeb žáka v souvislosti se studovanými skladbami. Opakování jednohlasých stupnic s většími nároky úroveň provedení. Intervalové stupnice-tercie, decimy, sexty. Zařazovat náročnější varianty repetování prstů pravé ruky. Dbát na vývoj techniky obou rukou, usilovat o větší zvukovou kvalitu při systematické sluchové sebekontrole. Převraty akordů ve čtyřhlase – varianty. Kadence a jejich využití při improvizaci doprovodů. Hra podle akordových značek. Studijní materiál Stupnice a akordy: Jako první ročník včetně využití dostupných sborníků písní se značkami pro doprovod

Etudy: M. Carcassi: op. 26, 31, 36 L. Legnani: 36 capriccií /výběr/ F. Sor: Etudy /výběr/ E. Pujol: Etudy /výběr/ M. Zelenka – J. Obrovská: Nové etudy II. díl L. Brouwer: Etudy 11 – 20 Přednesové skladby: J. Dowland: Tance /kytarová sóla č. 30/ Sonáty a variace autorů: F. Sor, F. Molino, M. Giuliani, A. Diabelli, V. Matějka F. Sor: Menuety Š. Rak: Výběr ze skladeb F.M. Torroba: Charakteristické obrázky M. Castelnuovo – Tedesco – Tonadilla J. Hatrík: Sonatina Za školní rok nastuduje žák nejméně 5 etud technickým zaměřením k probírané problematice. 2-3 přednesové skladby většího rozsahu z různých stylových období a odlišného charakteru. Sólová skladba může být nahrazena komorní skladbou. Postupová zkouška: Stupnice – 1 dur, 1 moll s příslušnými kadencemi /akordy/ 1 etuda 1-2 přednesové skladby. Sólová skladba může být nahrazena skladbou v komorním obsazení. Prokázat znalost hry z listu a doprovodu podle akordových značek v rozsahu základních harmonických funkcí. 3.ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Systematicky rozšiřovat žákův repertoár tak, aby se prakticky seznámil s ukázkami různých stylů i ve skladbách většího rozsahu. Dbát na přesnou a muzikální reprodukci na základě rozboru a pochopení autorova záměru v hrané skladbě. Udržovat rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry. Soustavně pokračovat ve hře z listu, doprovodech, improvizaci a souhře. Poskytovat žákům dostatek příležitostí k uplatnění nastudovaných skladeb. Rozšiřovat žákovy znalosti kytarové i jiné hudby poslechem vzorových interpretací. Studijní úkoly Legata ve větších skupinách, melodické ozdoby. Pasážové běhy. Pokračovat v technických cvičeních podle individuálních potřeb žáka. Stupnice jednohlasé i intervalové procvičovat k větší technické i tónové dokonalosti v rychlejším tempech. Rozložené čtyřhlasé akordy v celém rozsahu s důrazem na čisté znění při změnách poloh levé ruky. Kadence s použitím akordů na vedlejších stupnicích. Modulace. Hra podle značek včetně stylizace doprovodů s volně improvizovaným basem.

Studijní materiál: Stupnice jednohlasé i intervalové v celém rozsahu. Čtyřhlasé akordy a rozšířené kadence. Etudy: L. Legnani: Capriccia op. 26 F. Sor: Etudy op. 29 x D.Aguado: Etudy pro levou ruku /Studie/ D. Vissar: Pasážové etudy E. Pujol: Škola – etudy H. V. Lobos: Etudy x Přednesové skladby: A Mudarra: Fantasie a tance J. Dowland: Fantasie a tance S.L. Weiss: Suity F. Sor, M. Giuliani: Sonáty H.V. - Lobos: Preludia /č. 2,5/ V. Kučera: Diario /výběr/ x Výběr ze skladeb autorů – Š. Rak, L. Bárta, J. Burghauser, A. Lauro: Venezuelské valčíky x A. Barrios – Mangoré: Výběr z tanců a skladeb. Za školní rok nastuduje žák nejméně 5 etud různého technického zaměření a 2-3 přednesové skladby odlišného charakteru. Postupová zkouška za 3. ročník není povinná 4. ROČNÍK Výchovně vzdělávací cíl Cílem práce ve 4. ročníku je upevnit žákovy znalosti a dovednosti tak aby byl schopen uplatnit se v dalším životě jako samostatný, vzdělaný a pohotový amatér v celé šíři využití nástroje, tj. jako sólista, doprovázeč nebo člen souboru. S ohledem na časové možnosti žáka je třeba se soustředit zejména na opakování repertoáru nastudovaného v předchozích ročnících a na přípravu absolventského vystoupení. Stejně jako v předchozích ročnících představují uvedené přednesové skladby pouze příklad výběru repertoáru, který může učitel podle individuálního zaměření žáka obměnit za jiné, stejně obtížné. Stále se pěstuje hra z listu, komorní hra a hra improvizovaných doprovodů. Studijní úkoly Technická cvičení zařazovat podle individuálních potřeb žáka. Procvičování stupnic, akordů a kadencí pro další rozvoj techniky.

Stálé stupňování nároků na technické a hudební provedení studovaných skladeb. Studijní materiál Stupnice jednohlasé intervalové, rozložené akordy v celém rozsahu nástroje. Etudy F. Sor: Etudy op. 29 M. Giuliani: Etudy op. 48 H. V. Lobos: Etudy x E. Pujol: Škola – etudy A Gilardino: 10 trans cendentálních etud x Přednesové skladby: J. S. Bach: Loutnové suity x F. Sor: Sonata op. 25 M. M. Ponce: Sonáty L. Brouwer: Chvála tance x Š. Rak: Variace J. Rodrigo: 3 španělské skladby F. M. Torroba: Kastilská suita J. Turina: Fandanguillo, Ráfaga J. Fišer: Preludia x koncerty s doprovodem /podle možností školy/ smyčcového kvartetu nebo orchestru. A Vivaldi: Koncerty C, D dur F. Carulli: Koncert A dur M. Giuliani: Koncert A dur /školní/ L. Boccherini: Kvintety L. Brouwer: 3 koncertní tance x Závěrečná zkouška 2 stupnice jednohlasé i intervalové s příslušnými akordy. 1-2 etudy rozdílného technického zaměření. 2 přednesové skladby z různých stylových období, z toho 1 cyklická. Závěrečnou zkoušku lze nahradit veřejným vystoupením. UČENÍ PLÁN Č. 16 Studijní zaměření: příprava ke studiu na středních odborných školách a na pedagogických a filozofických fakultách: pro žáky bez předběžné hudební průpravy. Hra na klavír, housle, zobcovou flétnu, kytaru akordeon: pro žáky od 14 let a dospělé. délka studia: 4 roky

Předmět

1.

2.

3.

4.

Hudební nauka

1-1,5

1-1,5

1-1,5

1-1,5

Hra na nástroje, hra z listu

2

2

2

2

Improvizace, hra na orffovské nástroje, základy taktování

-

-

0,5-1

0,5-1

Celkem:

3-3,5

3-3,5

3,5-4,5 3,5-4,5

Nepovinný předmět: sborový zpěv

1

1

1

1

Poznámka: touto formou studia se mohou připravovat i žáci starší 10 let ke studiu ve středních pedagogických školách a to podle individuálního studijního plánu podle uč. osnov I. stupně

UČENÍ PLÁN Č. 15 Studijní zaměření: příprava ke studiu na vysokých školách uměleckého směru, pedagogických a filozofických fakultách: pro žáky s předběžnou hudební průpravou. Hra na klávesové smyčcové, strunné, dechové nástroje a akordeon

Předmět

1.

2.

3.

4.

Nauka o hudbě

1-1,5

1-1,5

1-1,5

1-1,5

Hra na nástroj

1-2

1-2

1-2

1-2

Elementární improvizace – hudební doprovody k písním, hra na orffovské nástroje, základy taktování

0,-1

0,-1

0,5-1

0,5-1

Celkem:

2,5-4,5 2,5-4,5 2,5-4,5 2,5-4,5

Nepovinný předmět:

1

1

1

1

Náročnější program tohoto studijního zaměření je určen pro budoucí zájemce o studium s hudební specializací na Pedagogické fakultě a Filozofické fakultě /hudební výchova, učitelství ZUŠ, hudební věda a podobně/ a pro ty, kteří se chtějí věnovat zájmové umělecké činnosti na vyšší sólistické úrovni. Cílem je vybavit absolventy tohoto studijního zaměření nejen solidními základy profesionální dovednosti instrumentální, která by jim umožnila úspěšné pokračování ve studiu na vysoké škole, případně samostatné amatérské uplatnění v kulturním životě společnosti, ale i přiměřenými znalostmi hudebně teoretickými a širším rozhledem kulturně politickým. Učební plán zahrnuje proto vedle hry na nástroj i povinný komplexní předmět Nauka o hudbě /intonace, základy harmonie, kontrapunktu, hudebních forem a dějin hudby/ a podle podmínek školy a konkrétního zaměření žáka také další předměty. Splnění učebních osnov předpokládá pravidelné, intenzivní a soustavné cvičení v daleko větším rozsahu než u žáků praktického studia. Žák musí být veden k v¨tvořivému uplatnění

všech poznatků z nauky o hudbě a to jak při uvědomělém studiu kytarových skladeb, tak zejména při hře z listu, harmonizaci a stylizaci doprovodů i v komorní hře. V konečné fázi by úroveň žáka měla splňovat požadavky profesionální kvality. Studijní materiál čerpá v zásadě z učební látky uvedené v učebních osnovách pro studijní zaměření na komorní nebo souborovou hru. Učitel vypracuje individuální celoroční plán práce žáka, který klade zvýšené nároky na kvalitu i kvantitu v porovnání se všeobecným studijním zaměřením. a) látku určenou k veřejnému provedení a zkouškám. Základním předpokladem je po všech stránkách dokonalé zvládnutí a hra zpaměti, b) látku pro poznávání literatury: může být nastudována zběžněji, sleduje pohotové proniknutí do hudební struktury díla a jeho stylového provedení, c) připravenou hru z listu. Účelem je získání zběhlosti ve čtení notového záznamu, poznávání literatury, pěstování smyslu pro stavbu díla, spontaneitu hudebního projevu, d) souhru s druhým nástrojem. Průpravná technická cvičení: K soustavnému a všestrannému rozvoji žákovy techniky používá učitel vhodně volených průpravných cvičení, která předjímají technické problémy studovaných skladeb a zaměří se na ty oblasti techniky, které se řidčeji vyskytují v běžné literatuře např. velké výměny poloh, skoky, speciální folklorní techniky, speciální technické prvky vyskytující se v soudobé literatuře. Stupnice a akordy: Učitel rozvrhne látku na čtyřleté období studia tak, aby žák zvládnul vedle všech jednohlasých durových a mollových stupnic i všechny intervalové a trojhlasé. Všechny trojhlasé a čtyřhlasé akordy v celém rozsahu nástroje, v rychlém tempu a při zachování plné tónové kvality a využití dynamického rozsahu. Etudy: Cílem studia etud je získání technických dovedností potřebných k dokonalému provedení následně studovaných přednesových skladeb. Přednesových skladby Při studiu přednesových skladeb dbát na tříbení smyslu pro plné využití všech výrazových prostředků i stylovost provedení. Žák je povinen nastudovat za ročník nejméně 8 etud a 4 přednesové skladby, z toho 1 cyklickou nebo variační. Postupové a závěrečné zkoušky Postupovou zkoušku v 1., 2. a 3. ročníku a závěrečnou zkoušku ve 4. ročníku vykoná žák v tomto rozsahu: 2 stupnice s příslušnými kadencemi /akordy/ 1-3 etudy

2 přednesové skladby rozdílného charakteru, z toho 1 polyfonní, variační nebo v sonátové formě. Žáci připravující se na učitelské povolání musí při závěrečné zkoušce ve 4. ročníku prokázat znalost improvizovaného doprovodu v rozsahu probírané látky. Studiu ukončí žáci veřejným absolventským vystoupením. Hudební materiály pro průpravu k souhře, souborovou hru, komorní hru, hru z listu a doprovodů. I. ROČNÍK II. STUPEŇ Dua: J. Powrozniak, seš. č. 7, Utwory dawnych mistrzow, PWM J. Powrozniak, seš. č. 12: Transkrypje klasykow, PWM F. Carulli: 24 duet = 24 duette für zwei Gitarren, vyd. Peters Leipzig F. Sor: Leichte duette, ed. Schott´s Mainz J. Kormunda: Španělský tanec /rukopis ZUŠ Biskupská, Praha 1 Tria: B. Henze: Das Giterrenspiel, seš. 14 Spielmusik fur 3 gitarren, vyd. Mitteldeutscher – Verlag, Halle P. Malhocký: Jihočeská a jihomoravská romance /rukopis Č. Budějovice Vítězného února 4/ Kvarteta: S. Schneiuder: Kvarteta, vyd. VEB Hofmeister O. Špačková: Rožnovské hodiny /rukopis ZUŠ Biskupská, Praha 1/ J. Maštalíř – E. Mleziva: Tři melodie ve starém slohu pro komorní hru. /rukopis ZUŠ Praha 10, Trhanovské nám./ Vícečlenné obsazení: E. Mleziva: Skladby pro kytarový soubor, vyd. Supraphon E. Mleziva: Skladby a úpravy pro kytarové soubory, seš. č. 1-5 /rukopis LŠU Praha 10, Trhanovské nám./ E. Mleziva: Skladby a úpravy pro souborovou hru s různými nástrojovými kombinacemi, seš. č. 1-2 /rukopis LŠU Praha 10, Trahanovské nám./ B. Henze: Das Gitarenspiel, seš. č. 15 – Spielmusik fur Blockföte und Andere instr. und Gitarre – Vyd. Mitteldeutscher Verlag, Halle. B Henze: Das Gitarrenspiel, seš. 15a, vyd. Mitteldeutcher Verlag, Halle Spielmusik für Melodieninstrumente und Gitarre Kytara – flétna: F. Mrtvý: Malá suita, Supraphon Kytara – housle: N. Paganini: 6 sonat od. 2, vyd. Muzgiz – Moskva Kytara – klavír: A. Diabelli: Sechs leichte Stücke, Ed. Schott´s

Kytara – zpěv: B. Henze: Das Giterrenspiel, seš. 11, vyd. Miteldeutscher Verlag Halle Kytara - flétna: J. Maštalíř-4. Mleziva: Sbírka č. 3, seš. č. 1 Kytara – mandolina: C. Mleziva: Rukopisy LŠU Praha 10, Trhanovské nám. 2. ROČNÍK

II. STUPEŇ

Dua: S. Juřica: Kytarová dua – Transkripce a úpravy, Supraphon F Carulli: 24 Duette für 2 gitarren, Ed. Peters B. Henze: Heft la, Mitteldeutscher Verlag, Halle J. S. Bach: Výběr z úprav J. Matys: Duettina – 4 lehké kusy pro housle a kytaru Tria: B Henze: Das Gitarrenspiel, Heft 14 = Spielmusik für drei Gitarren J. Powrozniak: Tercety Gitarowe, sešit XVI, PWM Š. Rak: Trio č. 1 a 3 /rukopis u autora/ Kvarteta: O. Špačková: Tanec „BM – 4“ Komorní hra: J. Powrozniak: Kameralan Muzyka Gigatarova housle – kytara, klavír – kytara, violoncello – kytara, seš. VIII, PWM B.Henze: Das Gitarrenspiel, Heft 15a, Mitteldeutscher Verlag, Halle = Spielmusik für Melodienstrumente und Gitarre Kytara – housle: N. Paganini: 6 sonat op. 2, vyd. Muzika – Moskva výběr z transkripcí. 3. ROČNÍK Dua: F Couperin: Sechs Stücke für zwei Gitarren, vyd. Budapest, Edittio muzica Budapest L. v. Beethoven: Sonatina E, Adagio, per 2 Chiterre D Scarlati: 5 sonate per 2 Chitarre, Ed. Mus. Budapest J. Ph. Rameau: Wybrané utwory, PWM B Henze: Speilmusik für zwei Gitarren, Heft 13, vyd. Mitteldeutscher Verlag, Halle Tria: B Henze: Das Gitarrenspiel, Heft 14, vyd. Mitteldeutscher Verlag, /Spielmusik für drei Gitarren/ Komotní hra:

B Henze, sešit 15a 4. ROČNÍK Dua: B Henze: Heft 13 Tria: B Henze: Heft 14 Kvarteta: A Vivaldi – O. Špačková: Koncert C dur pro kytarový kvartet, rukopis, LŠU Praha 1, Biskupská A Vivaldi – C. Klučka: Koncert C dur soubor s různými nástrojovými kombinacemi, seš. č. 3, E. Mleziva: rukopis LŠU Praha 10, Trhanovské nám. Vícečlenné obsazení: A Vivaldi – Em. Mleziva: Koncert G dur a a moll pro kytarový soubor seš. č. 6, rukopis LŠU Praha 10, Trhanovské nám. M. Giuliani: Studienkonzert für Gitarre, VEB Hormeister, Leipzig Für Gitarre mit Begleitung von Streichinstrumenten /I. věta/ F Carulli: Koncert A dur s doprovodem malého orchestru A. Vivaldi:Koncert C dur Editio Musica Budapest A. Vivaldi:Koncert D dur „ „ A. Vivaldi:Koncert D dur „ „ A. Vivaldi:Koncert d moll „ „ Podle možností školy může žák zakončit studium méně obtížným koncertem pro kytaru a orchestr /s kvartetem nebo klavírem případně s doprovodem kytarového orchestru /nebo vystoupit jako spoluúčinkující jakéhokoliv komorního souboru ZUŠ. Uvedené notové materiály pro přípravu k souhře, souborovou hru, komorní hru, hru z listu a doprovodů jsou udávány pouze jako příklad /bylo čerpáno z dostupných materiálů ze školních archivů, ze zahraničních edic i z materiálů Městské knihovny v Praze/. Tyto uvedené notové mohou být nahrazeny a doplněny jinými dle úvahy vyučujícího. Již vydané: Ed. Panton: J. Teml: Čtyři invence pro housle a kytaru J. Feld: Capricio pro dechový kvartet a kytaru Š. Lucký: Duo concertanto, pro violoncello a kytaru M. Krejčí: Serenáda do pro flétnu a kytaru J. Štěpánek: Duo pro housle a kytaru Zatím nevydané: V hudebně informačním středisku ČHF Rukopisy L. Bárta: Čtyři kusy pro housle a kytaru J. Matys: Přednesové studie pro kytaru a kontrabas J. Berkovec: Suita pro flétnu, kytaru a smyč. Orchestr J. Burghauser: patero zamyšlení pro violu a kytaru K. Kohout: Koncert pro kytaru /s doprovodem orchestru/ J. Obrovská: Concertino meditativo pro kytaru a smyč. Orchestr R. Smetana: Toccatina pro kytaru a cembalo

E. Douša: Aforismy pro sopránovou flétnu a kytaru Materiály k zapůjčení v Českém hudebním fondu půjčovna hudebních materiálů Praha 1, Pařížská 13, 110 00 P. Fiala: Lyrické dialogy pro dvě kytary O. Flosman: Serenády pro housle a kytaru F. Gauze: Fantazie pro house a kytaru M. Hůjků:Parthia česká /pro alt. Flétnu, loutnu /kytaru/ a gembu J. Málek: Deset snadnějších skladbiček pro 1-3 zob. Flétny, kytaru a bicí J. Manoušek: Lázeňské proměny, suita pro housle a kytaru J. Páleníček: In modo antico Suita pro violoncello a kytaru Š. Rak: Památce Iliady pro flétnu a kytaru „ Rovný s rovným, sonáta pro dvě kytary „ Památce renesance, suita pro 4 kytary J. Truhlář: Minicyklus pro 4 kytary „ Obrazy pro violoncello a kytaru „ Sonatina pro housle a kytaru op,. 17 „ Skicy pro kytaru a akordeon „ Lyrické obrazy pro dvě kytary Další materiály doporučujeme sledovat v hudebně informačním středisku ČHF – Pařížská 12, Praha 1, PSČ 110 00 a v českých vydavatelstvích. Elementární improvizace /doprovody k písním/ Stylizace kytarového doprovodu /Metodický postup/ Předmětem výuky hry stylizovaného kytarového doprovodu je vypěstovat u žáka pohotovost v doprovázení lidových a umělých písní, kterým by melodicko-rytmicky vystihl charakter interpretované písně. To však předpokládá dokonalé zvládnutí látky předcházejících absolvovaných ročníků. Tyto znalosti pak teprve umožní pestré využití různých technických prvků ve hře, správné používání harmonických funkcí pro doprovázenou melodii, k vytvoření vtipných úvodů /předeher/, melodických motivů je věc prospěšná. Učitel praktickými ukázkami a vysvětlením účelnosti takového doprovodu odvádí žáka od jednostranného a monotónně se opakujícího „trsání“ akordů a přivádí jej na cestu, po které může později dojít k subtilnějšímu vyjádření svých vnitřních hudebních představ v hudebních formách kompozičních nebo improvizaci. V průběhu studia učitel žáka seznámí s nejpoužívanějšími styly jak v oblasti lidových písním, tak skladeb populárního, tanečního a jazzového charakteru, jako : walz, foxtrot, swing, blues, rockbalada, shuffle, samba, tango a další podle zájmu žáka. Studijní materiál: J. Kohler. Rytmické figury tanců /např. foxtrot,shuffle, samba, tango/ Metody a formy práce 1/ Učitel zadá či vybere z materiálu doneseného žákem píseň, která se mu po hudební stránce jeví jako nejhodnotnější. Při posuzování písně, kterou si žák sám navrhnul, neopomine se jej zeptá, proč se mu právo tato píseň líbí. Důvod, že píseň je v současné době nejhranější skladbou, radikálně odmítne. Vysvětlí, že popularita nemusí být vždy měřítkem hodnoty. V případě, že se jedná o píseň

nižších hudebních kvalit, poukáže na slabá místa v písni, případně na určitý druh hudební obhroublosti, který se získal zatím nevypěstovaný hudební cit žáka. Při zadání písně podle svého výběr postupuje naopak. 2/ Nejprve necháme žáka zahrát melodický správně vybranou píseň. Upozorním ho na zajímavá rytmická dělení /pokud je odlišné od klasického frázování/, na formu písně, odstraníme případné intonační nedostatky. Žáka vyzveme, za předpokladu, že zná dobře text písně, aby si ji zazpíval. 3/ Dále si žák přehraje v pomalých čtvrťových hodnotách harmonii, nad kterou se nese melodie a snaží se přitom píseň zpívat, jak si ji předcházejícím hraním zapamatoval. Při hraní akordů učitel sleduje, aby žák měl akord /pokud to jde/ v takovém obratu, jenž by svým vrchním hlasem /sopránem/podpíral zpívanou melodii. Hlavně upozorní na disonance, které mohou vzniknout při používání obohacených akordů o přidané a alterované tóny. 4/ Po zvládnutí takto homofonně zahrané harmonie, přistoupím k vyhledání rytmické figury, která by vystihla styl hrané písně a způsob, který bude pro žáka nejhratelnější. Charakteristický rytmus se nejčastěji objeví na melodických strunách v homofonním souzvuku /např. bossa-nova/ při čemž basu prozatím přenecháme úlohu fundamentu a rytmické opory. Charakteristický rytmus se může objevit také ve figuraci rozloženého akordu. Takto zahraný doprovod se bude vůči interpretované písni projevovat již velmi citlivě. 5/ Upozorníme žáka, že přechody mezi jednotlivými harmonickými funkcemi se dají spojit melodickým pohybem v basu. Tento pohyb je nejhezčí tam, kde může např. připravit nástup nové hudební fráze nebo pod melodií s drženým tónem a nebo v pauzách, kterých je v melodii vždycky dost. Jednotlivé tóny v basu by měly vždy směřovat k tónice dalšího nového akordu a melodická kontura basu by měla být pokud v basu zakončen tónem, jenž ve vztahu k první době následujícího taktu je v půltónovém kroku, vyzní takový postup v basu nejlépe. Vše ostatní je vyhrazeno hudební představivostí žáka a učitele. 6/ Poslední oblast patří ve stylizovaném doprovodu tzv. vyhrávkám, které se dějí ve značné části formou improvizace. Ty zajišťují doprovodu největší působivost a stylový charakter písně přímo podtrhují. Pro žáka, jehož hudební představivost byla cílevědomě rozvíjena hrou jednotlivých motivků podle sluchu, je to hračkou. U žáka s menší hudební invencí můžeme poukázat už na sám fakt, že vyhrávka, sestavená z výrazného místa skladby, přináší určitý hudební zisk a doprovod velmi obohatí. Je zřejmé, že další zpracování vhodného stylizovaného kytarového doprovodu není už věcí jen učitele, ale vlastní hudebností žáka, která je plně závislá na jeho talentu a studijní píli. Sám doprovod nadanější žáky přímo vybízí, aby písně s pěknou melodií podpořili bohatší harmonizací, členitějším rytmickým cítění, nějakou zajímavou basovou figurou. Ale to už přesahzuje náčrt toho, co požadujeme od absolventů ZUŠ. Hra na cimbál Hře na cimbál se vyučuje na II. stupni ZUŠ podle učebního plánu č. 12 /viz str. 1/. Učební osnovy hry na cimbál pro II. stupeň v zásadě navazují na učební látku základního studia s přihlédnutím k tomu, že zde mohou studovat i nadaní zájemci, kteří neprošli soustavným základním studiem na ZUŠ. Při přijímací zkoušce musí ovšem splnit

požadavky tohoto studia. Předpokládá se, že budou u žáků i rozdíly v technických dovednostech, nástrojových schopnostech v celkovém hudebním projevu. Z tohoto důvodu není učební látka rozdělena do jednotlivých ročníků a učební osnovy uvádějí výchovně vzdělávací cíl, studijní úkoly a veškeré hudební materiály souhrnně. K vypracování individuálních studijních plánů přistupuje každy učitel s přihlédnutím k žákovým schopnostem, nástrojové vyspělosti, k jeho časovým možnostem a musí brát v úvahu také cíl jeho studia. Vzhledem k celkové náročnosti této výuky, by měli na tomto stupni ZUŠ vyučovat zkušení pedagogové, jejichž odbornost a umělecká úroveň jsou zárukou správného odborného a harmonického rozvoje žákovy osobnosti. Výchovně vzdělávací cíl Cílem studia je připravit umělecky samostatného, dobrého a pohotového amatéra, který bude vybaven takovými hudebními a technickými dovednostmi, aby byl schopen stylově čisté interpretace přiměřeně náročných skladeb sólových, komorních i ansámblových. Cimbálová hra, jaká každé reprodukční umění, představuje řadu složitých, duševních a fyzických úkonů. Žáka postupně vychováváme k náročnosti a kritičnosti vůči vlastní hře, nezapomínáme na výchovu k samostatnému hudebnímu myšlení. Rozvíjím jeho schopnosti improvizační a invenční, zvýšenou pozornost věnujeme hře a doprovodu lidových písní. Cíl naší učebně výchovné práce je vychovávat žáky nejen k sólové hře, ale přivést jejich dovednosti k praktickému společenskému uplatnění. Jde o aktivní zapojení cimbalistů do souborů a to nejen folklorních. I soudobá nonartificionální hudba /jak se dnes říká populární a jazzové hudbě/, často využívá neopakovatelného barevného zvuku cimbálu. Cimbál se velmi dobře realizuje i v hudbě minulosti, jak je patrno z praxe např. souboru Pražských madrigalistů nebo brněnského souboru historických nástrojů Camerata Moravica. Také komorní hra v kombinaci s různými nástroji je pro žáky zajímavá a z hlediska jejich hudebního rozvoje nezbytná. Hudební rozhled žáků rozšiřujeme o nové skladby z oblasti současné hudby, kde je cimbál rovnocenným nástrojovým partnerem. Do vyučovacích hodin zařazujeme proto též poslech vhodných gramofonových a mg. Nahrávek našich i zahraničních. Během studia na II. stupni získává žák náročnější techniku a prohlubují se jeho hudebně výrazové schopnosti. V technické oblasti by měl zvládnout podle daných možností všechny formy cimbálové hry: klidné a vyrovnané tremolo ve dvojhlase, veškeré druhy úhozu, skoky, dvojhlasé intervaly, vícehlasé arpeggio. Vyžadujeme čistotu hry, úhozovou vyrovnanost, techniku pohotové pedalizace, funkčnost paliček. Dynamikou, frázováním, kulturou a ušlechtilostí tónovou, která se promítá v celkové zvukové nástrojové hře a její vyrovnaností, vedeme žáka k hlubšímu pochopení obsahu studovaného díla. Podporujeme osobitý přístup interpretovaným skladbám. V přednesových skladbách používáme různé druhy paliček, které ovlivňují zvukovou barevnost.Neopomíjíme v učebně výchovném procesu zařazování hry z listu. Při výběru repertoáru respektuje učitel nejen hlediska pedagogická, ale v úvahu individuální zájmy žáků. V hodinách výuky hovoří se žáky o veškerém hudebním a kulturním dění. Prostředky k dosažení stanovených cílů Shrnutí výsledků dosavadního studia a doplnění studijních úkolů podle potřeb a schopností žáka. Technická průprava

Průprava cvičení, která řeší technické problémy studovaných skladeb podle individuálních potřeb žáka, se zvláštním zřetelem na specifičnost nástroje: technika pedalizace, úhozová a zvuková vyrovnanost, čistota hry, kultura tónová, skoky, tremolo ve dvojhlase atd. Stupnice a akordy Jsou základem cimbálové techniky. Durové a mollové stupnice hrát v celém rozsahu nástroje v šestnáctinovém pohybu. V terciích a oktávách v osminovém pohybu. Velký rozklad v celém rozsahu nástroje. /Též dominantní 7, zmenšený 7/. Akordy arpeggio 4halsé,6hlasé. Chromatická stupnice v celém rozsahu nástroje. Etudy Studovat raději kratší, ve kterých se řeší různé technické obtíže. Etudami nepřetěžovat žáky a různé technické problémy vyřešit přímo i v přednesových skladbách /použít promyšleně správné technické průpravy a nácviků/. Hra z listu Cílem je vypěstovat orientaci v notovém záznamu a pohotovou reprodukci bez předcházejícího podrobného studia. Zachovat nerušený rytmický průběh, melodickou linii a harmonii v hrané skladbě. Improvizace cimbálových doprovodů Zvládnout a prakticky upevňovat základní znalosti doprovodu lidové písně. Cimbalista se musí naučit pohotově reagovat v improvizaci při doprovodu písní různého charakteru /ke zpěvu nebo jiným nástrojům/. Čerpat lidové písně z různých zpěvníků např. J. Gelnar: Národní zpěvník Hudební materiál Etudy V. Brada: Osmitaktová cvičení G. Allaga: Válogatott tanulmányok cimbalomra – výběr /Edition Musika Budapest/ M. Carcassi: Capricia – výběr /kytara/ E.H. Kayser: op. 8 etudy – výběr /housle/ R. Kreutzer: 42 etud – výběr /housle/ F. Mazas: op. 36 /Melodické etudy/- výběr /housle/ Přednesové skladby A. Pek: Sonaty č. 1,2,3, poetická etuda, ekloga, meditace, divertimento, stará píseň V. Brada: Adagio J. Mazourová: Preludium, Toccatino L. Papp: 9 bagatello cimbalomra /Editio Musika Budapest/ B. Sárosi: Szonatina cimbalomra /EMB/ O. Palkovský: Slow-fox etuda G. Kósa: Divertimenta /EMB/

G. Allaga: koncetní etuda d moll Bouře B. Barták: Piseň /klavír/ A. Busch: Dva tance B. Zapletal: Invence O. Palkovský: Variace na slovácké téma A. Pek: Koncetní etuda chromatická A. Chačaturjan: Etuda /klavír/ J. Leach: Variaciok cimbalomra EMB/ J. Janáček: Výběr z cyklu „Po zarostlém chodníčku“ F. Tárrega: Výběr skladeb /kytara/ Z. Kaňak: Sonáta pro cimbál C. Debussy: Arabeska /v úpravě A. Peka/ J. Dadák: Etuda J. Dadák: Čtyři beskydské pozdravy P. Károlyi: Négy cimbalomdarat /EMB/ G. Kutág: Szálkák /EMB/ Skladby komorní J. Nečas: Na samý cimbál, volná fantasie na motiv lašské písně /s rytmickým doprovodem/ S. Jakubíček: Slovenské písně pro 2 cimbály J. Krček: Český tanec pro 2 cimbály Š. Čikoš: Variace na východoslovenskou karičku /cimbál s doprovodem/ J. Frolka: Jak kukačka kuká /cimbál s doprovodem/ J.G. Hrizko: Cikánský tanec /cimbál s doprovodem/ A. Ciriac: Hora lui phantazi pro cimbál a komorní soubor O. Chlubna: Slovácké nocturno /cimbál a komroní soubor/ Cimbalom – muzsika I. Magyar s zerzok muvei egy os két cimbalomra /EMB/ Cimbalom – muzsika II. Kamarazene egy dallamhangsterre es cimbalomra /EMB/ Z. Kaňak: Suita pro housle, klarinet a cimbál V. Vanša: Epifory pro cimbál, housle, klarinet/ Během školního roku nastuduje žák 5 etud, 2 kratší a 1 závažnější přednesovou skladbu, 2 skladby komorní doprovody k písním /ke zpěvu do souboru/, ve hře z listu skladby pro poznání literatury a získání pohotovosti. Postupová zkouška Na závěr 2. ročníku vykoná žák postupovou zkoušku v tomto rozsahu: 2 stupnice dur a moll velký rozklad, akordy arpeggio 1 skladba technického charakteru 2 přednesové skladby odlišného charakteru nebo 1 skladba cyklická /sólově, duo nebo komorní/ lidová píseň

Závěrečná zkouška Studium II. stupně ZUŠ ukončí žák ve 4. ročníku závěrečnou zkouškou, interním nebo veřejným absolventských vystoupením, kde přednese v libovolném výběru skladby odpovídající náročsti a trvání z oblasti hry sólové, v duu nebo komorní. Učební osnovy rozšířeného vyučování na I. stupni ZUŠ Učební osnovy pro rozšířené vyučování na I. stupni ZUŠ jsou určeny pro žáky, kteří jeví výrazné předpoklady pro budoucí profesionální studium. Zpravidla se rozhoduje o zařazení žáka do rozšířeného vyučování na konci 4. ročníku. Na návrh třídního učitele se však mohou žáci ucházet o rozšířené vyučování na konci kteréhokoliv dalšího ročník I. stupně za předpokladu, že splňuje předepsané požadavky, O návrhu na jejich zařazení rozhodne k tomuto účelu ustavená zkušební komise na základě komisionální zkoušky v rozsahu látky předepsané pro závěrečnou zkoušku příslušného ročníku rozšířeného vyučování. UČEBNÍ PLÁN Č. 22 Hra na kytaru

Předmět

4.

Hra na nástroj příprava k souhře, improvizace, hra listu

1,5-2,5 1,5-2,5 2,5

2,5

Komorní hra, doprovod, soubor

1

1

1

1

Klavír nebo jiný nástroj

0,5

0,5

0,5

0,5

Hudební nauka

1

1

-

-

Celkem:

4-5

4-5

4

4

Nepovinný předmět: sborový zpěv, hra na nástroj

1

1

1

1

-

-

1

1

Hudební nauka

5.

6.

7.

Cílem rozšířeného vyučování je dokonalá a všestranná příprava žáků k profesionálnímu studiu na konzervatoři. Splnění tohoto cíle předpokládá pravidelné , soustavné, soustředěné a intenzívní cvičení v daleko větším rozsahu než při výuce zaměřené na zájmovou činnost a všeobecnou hudební praxi: předpokládá však ve stejné míře pěstování pohotovosti, hudební představivosti a dovedností potřebných k různým formám souhry, pouze na kvalitativně vyšší úrovni. Rozšířené vyučování je velmi náročné a vyžaduje promyšlenou práci učitele. Nekompromisní požadavek dokonalého ovládání všech technických složek předmětu musí jít ruku v ruce s probouzením tvůrčí fantazie smyslu pro samostatný umělecký výraz žáka. Učitel musí velmi obezřetně a citlivě volit výběr studijní látky s ohledem na individuální vývoj žáka. Přitom dbá, aby žáka nadměrně fyzicky a zejména citově nepřetěžoval nepřiměřenými požadavky.

Náplň studia v rozšířeném vyučování představují studijní úkoly /Prostředky k dosažení stanovených cílů/ stanovené v učebních osnovách určených pro všeobecnou hudební praxi, doplněné o studijní úkoly uvedené v příloze v oddílech Technická průprava a stupnice a akordy. Doporučený hudební materiál uvedený v oddílech Etudy Přednesové skladby byl vybrán nezávisle na materiálu doporučeném pro příslušné ročníky v učebních osnovách zaměřených na všeobecnou hudební praxi. Vertikální uspořádání studijního materiálu do jednotlivých ročníků bylo zvoleno pro přehlednost, aby učitel mohl po naplnění požadavků pro příslušný ročník volit i ze studijního materiálu dalšího ročníku. Rozsah a stupeň obtížnosti studijní látky stanovený pro jednotlivé ročníky a k postupovým zkouškám je minimálním požadavkem a jeho přesvědčivé zvládnutí je podmínkou pro postup /popř. zařazení/ do dalšího ročníku rozšířeného vyučování. Nesplní-li žák stanovené požadavky na odpovídající úrovni, pokračuje ve studiu bez rozšířeného vyučování. Jedná-li se pouze o přechodnou stagnaci, může se v průběhu studia o něj znovu ucházet. Hra na kytaru Technická průprava Cílem vyučování hře na kytaru je naučit žáka vyjádřit umělecký obraz hraných skladeb a k jeho realizování žáka vybavit všemi potřebnými technickými dovednostmi. Podmínkou ke zvládnutí všech technických problémů je dokonalé ovládání hracího aparátu /uvolnění, fixace, dýchání atd./ a soustavná sluchová sebekontrola. Proto učitel od prvopočátku vede žáka k uvědomělé a soustředěné hře. Všechny prvky kytarové techniky je třeba od prvopočátku procvičovat se zřetelem na tónovou kulturu, dynamické odstínění, rozvíjení zběhlosti. 5. ROČNÍK 1) 2) 3) 4) 5) 6)

Technická průprava se rozšiřuje o studijní úkoly: zdokonalení hry legata odtažného i úderného nácvik a užití velkého baré hra chromatické řady – v jedné poloze - na jedené straně do XII. pol. vzestupně i sestupně hra glisando nácvik tlumení tónů staccato na jedné struně 6. ROČNÍK

1) 2) 3) 4) 5)

Technická průprava se rozšiřuje o studijní úkoly: další zdokonalení hry legato /ve větších skupinách, kombinace legata při hmatu baré/ nácvik a hra dalších melodických ozdob /obal, trylek/ nácvik a hra flegeoletů přirozených i umělých hra staccato hra rasguado 7. ROČNÍK

Všechny dosud získané technické dovednosti aplikovat při studiu stupnic, akordů, etud přednesových skladeb s velkou náročností na jejich profesionálně dokonalé provedení. Stupnice a akordy Stupnice a rozklady akordů tvoří základ kytarové techniky. Při hře stupnic a rozkladu akordů je nutno od počátku rozvíjet zběhlost a vyrovnanost v přiměřeném tempu. Postupně zvyšovat nároky na tempo při zachování čistoty, zvukové a rytmické vyrovnanosti a tónové kvality za stálé sluchové sebekontroly žáka. 5. ROČNÍK Stupnice – typové dvou a tříoktávové dur a moll /melodické/ A. Sádlík: Škola stupnic Kadence – dur i moll v harmonických funkcích T-S-T6, D7, T 4 6. ROČNÍK Stupnice – všechny dur a moll dvouoktávové a tříoktávové. Hru stupnic obohatit o další rytmické a dynamické varianty. Hrát apoyando i tirando / i kombinací těchto úhozů/. A. Sádlík: Škola stupnic Kadence – dur a moll s jednotlivými akordy hranými v různých polohách – harmonické funkce T, S, zm. 7, T6, D7, T 4 Akordy – obraty tříhlasého kvintakordu dur do 3# a 3b 7. ROČNÍK Stupnice- všechny dur a moll dvouoktávové a tříoktávové /tempový nárůst, vyrovnanost úhozu, kvalita tónu/, oktávové a decimové dur – průprava ke speciálním úhozům /tremolo – prstokladové varianty/. A. Sádlík: Škola stupnic Kadence – dru a moll s jednotlivými akordy hranými v různých polohách, harmonické funkce T, T+, S, zm. 7, T6, D7, T 4 Akordy – obraty tříhlasého kvintakordu dur do 7# a 7b Etudy Studium etud slouží k procvičování úkolů stanovených pro příslušný ročník. Výběr etud musí být systematický a promyšlený tak, aby se žák učil aplikovat získané technické a výrazové dovednosti na konkrétním hudebním materiálu a na něm procvičoval různé druhy techniky. Doporučené sbírky je možno nahradit jinými na téže technické úrovni. 5. ROČNÍK F Carulli: Etudy II. díl M Giuliani: op. 60 25 etud /1-13/ J Jirmal: 30 etud M Zelenka-J. Obrovská: Snadné etudy F Sor: op. 31,35 /I. i II. díl/ L Brouwer: Etudy pro kytaru

J. Truhlář: Instruktivní skladbičky Za školní rok nejméně 15 etud. 6. ROČNÍK M Lagnani: op. 20 Capriccia /výběr/ D Aguado: Etudy L Brouwer: Etudy pro kytaru /výběr/ M Giuliani: op. 100 etud /např. č. 20,21,17,18/ D. Pujol: Škola techniky 2. díl /č. 4,7/ a další výběr 3. díl /č. 12,21,23/ č. 3,4,5,7,10/11/, 18,19/26/ H Villa-Lobos: Etuda č. 8 Za školní rok nejméně 15 etud. 7. ROČNÍK L Brouwer: Etudy pro kytaru /č. 1,6/ H Villa-Lobos: Etudy M Carcassi: op. 60 /č.18,20/ M Carulli: Etudy III. díl /č. 1-6/ D Aguado: Etudy/pro levou ruku/ E Pujol: Výběr etud IV. dílu školy a výběr z dílů II. a III. Za školní rok nejméně 10-15 etud. Přednesové skladby Při výběru přednesových skladeb je nutno od počátku volit skladby tak, aby se žák seznamoval se všemi žánry, formami a styly. Výběr musí být promyšlený tak, aby se žák postupně naučil výstižně interpretovat skladby různého charakteru a nálady. Skladby musí být obsahově přiměřené věku žáka. Je třeba věnovat pozornost skladbám polyfonním a postupně zařazovat skladby většího rozsahu a uvědoměle studium větších forem /variace, sonátová forma, rondo/. Přednesovou literaturu volí učitel v návaznosti na technickou průpravu. Od počátku vyžaduje od žáka profesionálně dokonalé provedení přiměřených skladeb jak po stránce technické, výrazové a později i stylové. V procesu vyučování dbá učitel na probouzení tvůrčí fantazie žáka s cílem vypěstovat jeho smysl pro samostatný umělecký výraz a osobitý přístup k interpretaci skladeb. 5. ROČNÍK Š. Urban: Charakteristické skladby J Tichota: Hudba českých loutnových tabulatur J.S. Bach: Výběr skladeb G Sanz /Jirmal/ M Rätz: Klasikové kytary /Hofmeister-Lipsko/ F Tarrega: Preludia M Molino: Sonata G-dur

Za školní rok 4-6 přednesových skladeb zpaměti. 6. ROČNÍK M Ponce: Preludia – 1. řada F Tarrega: Preludia Š Rak: Skladby H Villa-Lobos: Preludia F Moreno-Torroba: Drobné skladby ,charakteristické obrázky R de Visée: Suity L Roncalli: Suity M Giuliani, J. Carcassi, V. Matějka: Sonáty atd. Výběr skladeb z doby renesance /A. Mudarra, L. Milan, J. Doroland atd./ 7. ROČNÍK Renesanční nebo barokní skladby s polyfonickými prvky /skladba v trvání 4-5 minut/ Robinson, Dowland, španělští vihuelisté, Muderra, Milan, Nervaez Vach, Visée, Roncalli, Weiss, Jelínek Skladby klasického období /sonáta nebo její části/. Skladby romantického období /Torroba, Turina/ Skladby současných autorů J. Burghauser – Sonáta, Toccata L. Bárta – Sonáta V. Kučera – Diario Š. Urban – Variace na Dobrú noc J. Obrovská – Preludia P. Eben – Negri Mare Š. Rak – Znamení zvěrokruhu atd. Požadavky pro zařazení žáka do rozšířeného vyučování Komisionální zkouška na konci 4. ročníku Stupnice – dvouoktávové v /nota/ pohybu s použitím O strun i výměnami poloh – dur, moll melodické (MM  = 60). Prokázat schopnost rytmického a dynamického obměňování (př. / 3x nota/ pravidelné střídání p f, cresc., decresc./) Při hře použít všech prstových variant pravé ruky /i-m, m-a, i-a, i-m-a/ A. Sádlík: Škola stupnic Kadence – dur a moll s použitím hlavních harmonických funkcí v jednoduché formě s přihlédnutím ke správnému vedení hlasů Pravá ruka: harmonicky – staccato-portamento melodicky v rytmických obměnách 2 etudy odlišného technického zaměření a) rozkladové /Giuliani op. 100, např. č. 1 b) pasážové – stupnicového charakteru E. Pujol – II. díl, č. 1,6 2 přednesové skladby různých stylových období – z toho jedna od klasického autora. Celkové trvání obou skladeb nejméně tři minuty. Zpaměti.

Postupová zkouška 5. ROČNÍK 2 Stupnice dur a 2 stupnice moll v /nota/ pohybu /MM /nota/ = 70/ Kadence 2 etudy odlišného technického zaměření – zpaměti 1 skladba s polyfonickými prvky 1 skladba větší formy 1 skladba podle volného výběru /vše zpaměti/ 6. ROČNÍK 2 Stupnice dur a moll a kadence 2 etudy odlišného technického zaměření 1 cyklická skladba klasického autora 2-3 části z barokní suity nebo 2-3 skladby z období renesance 1 skladba autora 20. století 7. ROČNÍK V průběhu roku se žák soustředí na přípravu studijní látky k talentové zkoušce na konzervatoř /stupnice, akordy, etudy a přednesové skladby/. Závěrečnou komisionální zkoušku za 5. ročník vykoná v termínu před talentovou zkouškou na konzervatoř v rozsahu jejích požadavků. Studium ukončí veřejným absolventským vystoupením, na kterém provede některé z nastudovaných skladeb v celkovém trvání nejméně 15 minut. Hra na cimbál Technická průprava V rozšířeném vyučování hře na cimbál je třeba položit bezpečný základ k tomu, aby byl žák schopen zvládnout širší a závažnější repertoár sólový i ansáblový na profesionální úrovni. K tomu účelu je nutno vybavit žáka postupně všemi potřebnými technickými dovednostmi a naučit jej používat je uvědoměle jako prostředku k výstižnému vyjádření uměleckého obsahu hraných skladeb a písní. Nezbytným požadavkem je proto dokonalé procvičení a technicky a zvukově vytříbené provedení všech studijních úkolů stanovených v učebních osnovách hry na cimbál pro nerozšířené vyučování i následujících úkolů rozšiřujících. 3. ROČNÍK Sekvence, tremolo /střídání paliček v rychlejším tempu/, dynamické odstíny /crescendo, decrescendo/. Tercie ve všech probraných stupnicích rozloženě i současně. Nácvik oktáv na jednodušších stupnicích rozloženě i současně.

4. ROČNÍK Zdokonalení schopnosti dynamického rozlišení tremola. Tremolo ve dvojhlasu /tercie/. Sexty, dvojhlas různosměrný. Používání různých druhů paliček. Hra pizzicato, flaggeolety. 5. ROČNÍK Technické zdokonalování tremola. Dvojhlas /tercie, sexty/. Stupnice v terciích, oktávách, sextách. Skoky. Stupnice a akordy Rozšiřující učivo: 3. ROČNÍK Stupnice jednooktávové od jednotlivých stupňů /c1 – c2, d1 – d2 atd./ vzstupně i sestupně. Postupně zvyšovat nároky na čistotu, rytmickou a zvukovou vyrovnanost se zřetelem k tempu, požadovaném na konci 5. ročníku. Chromatické stupnice v rytmických variantách v celém rozsahu nástroje. 4hlasé 5akordy rozloženě s obraty do 4# a 4b. 4hlasá arpeggia. Velký rozklad T, S, D7 v celém rozsahu nástroje. Akordická suita k probraným stupnicím /I,VI,IV,II,VII,W,III,I/ 4. ROČNÍK Všechny durové i mollové stupnice v celém rozsahu nástroje v osminových notách, postupně zrychlovat při respektování zvukové a úhozové vyrovnanosti. Technické zdokonalování chromatické stupnice: rytmické, úhozové a dynamické varianty, sekvece, dubvlování. Čtyřhlasé kvintakordy s obraty rozloženě i arpeggio. Velký rozklad na akordické kadenci T, S, D7. Velký rozklad zmenšeného septakordu. Akordická suita. 5. ROČNÍK Všechny durové a mollové stupnice a chromatické stupnice v rychlejším tempu v šestnáctinových hodnotách /MM /nota/ = 96/. Šestihlasé akordy, arpeggio. Velký rozklad na akordické suitě s dynamikou v rychlejším tempu s důrazem na plynulost hry. Etudy

3. ROČNÍK Tarjani Tóth Ida-Falka Jóssef: Cimbálová škola II. díl /výběr se zřetelem k většímu počtu akordických etud/ E. Allaga: Ausgewählte Studien für Zymbal /výběr/ F. Album etud II.-IV /Kleinová-Fišerová /Müllerová – klavír – výběr/ F. Wohlfahrt op. 45 Houslové etudy /výběr/ 4. ROČNÍK G Allaga: Ausgewählte Studien für Zymbal /výběr/ M Giuliani op. 100. Etudy /kytara – výběr/ E.H. Kayser op- 20 Etudy /housle – výběrú Album etud V /Kleinová-Fišerová-Müllerová-klavír- výběr/ 5. ROČNÍK G Allaga: Ausgewählte Studien für Zymbal /výběr/ V Brada: Osmitaktová cvičení M Carcassi: 6 capricen /kytara- výběr/ E H Kayser op. 20 Etudy /housle – výběr/ Album etud V /Kleinová- Fišerová – Müllerová – klavír – výběr/ Přednesové skladby 3. ROČNÍK L Papp: 9 bagatell cimbalombra I Szelényi: Daleké světy /Edice LŠU – klavír/ B Bartók: Dětem 4. seš. /výběr/ D Kabalevskij: Ausgewählte Klavierstücke für kinder /výběr/ G.F. Händel: Ciaccona /Edice LŠU – klavír/ J. Rokyt: La Folia /Barokní tanec ze sbírky Lutenik – 1780/ 4. ROČNÍK J. Mazourová. Preludium, Toccatina I Tóth-J. Falka: Cimbálová škola II. díl/výběr/ L Papp: 9 bagatell cimbalombra A Pek: Stará píseň, Preludium V Brada: Přednesové etudy /výběr/ R Zapletal: Invence J. Krček: Český tanec J.S. Bach: Malá preludia /klavír/ Ph. E. Bach: Solfeggio /klavír/ B Bartók: Dětem V Novák: Mládí I. díl /klavír/ Snadné klavírní skladby 17. a 18. stol. /Sarauer-Křížková/ E Suchoň: Keď sa vlci zišli (klavír/

5. ROČNÍK J. Dadák: Čtyři beskydské pozdravy Etuda Z Kaňak: Sonáta pro cimbál J Leach: Variaciók cimbalombra J Mazourová: Preludium J Nečas: Na samý cimbál A Pek: Chromatická etuda P Šandera: Setkání nad zemí R Zapletal: Invence Skladby pro souhru J. Jakubíček: Slovenské písně pro dva cimbály A Pek: Sonatina pro flétnu a cimbál P Šandera: Miniatury pro zobcovou flétnu a cimbál J.S. Bach: Dvouhlasé invence /dva cimbály/ B Bartók: Mikrokosmos, Három czíkmegeyi nápdal D Kardoš: Bagatelly D Scarlatti: Sonáty I Stravinský: Polka, Valčík J Daquin: KUkačka /s klavírem/

„ „ / „ - výběr/ /„ /

Požadavky pro zařazení žáka do rozšířeného vyučování Komisionální zkouška na konci 2. ročníku 1 durová a 1 mollová stupnice v celém rozsahu nástroje v osminových hodnotách MM /nota/ = 108 tříhlasný kvintakord s obraty rozloženě i arpeggio kadence T – S – D 2 etudy na úrovni Tóth-Falka: Cimbálová škola II. díl, na kterých žák prokáže úhozovou a zvukovou vyrovnanost, čistotu hry a vytříbenou pedalizaci. Z toho 1 musí být akordického charakteru /arpeggia/ a 1 motorického charakteru v šestnáctinovém pohybu /zahraná v tempu MM /nota/ = 80/. 2 přednesové skladby různého charakteru, z toho 1 původní. Žák prokáže smysl pro harmonické cítění dvou lidových písních různého charakteru: 1 sólové, táhlé 1 jako doprovod k libovolnému hlasu. Požadavky na rozsah studijní látky, nastudované v průběhu jednotlivých ročníků a k postupovým zkouškám 3. ROČNÍK V průběhu školního roku nastuduje žák minimálně 10-15 etud a 6 přednesových skladeb různého charakteru. Systematická pozornost je věnována studiu cimbálových partů komorních a souborových skladeb a hře z listu. Postupová zkouška:

1 durová a 1 mollová stupnice. Tříhlasé a čtyřhlasé kvintakordy s obraty k hraným stupnicím rozloženě a arpeggio, velký rozklad T, S, D7. 1 delší nebo 2 kratší etudy. 2 přednesové skladby odlišného charakteru. 2 lidové písně z různých folklorních oblastí odlišného charakteru, na kterých žák prokáže smysl pro harmonické cítění. 4. ROČNÍK V průběhu školního roku nastuduje žák minimálně 10 etud a 4-5 přednesových skladeb. Systematická pozornost je věnována hře cimbálových partů komorních a souborovýxh skladeb a samostatné práci žáka s lidovou písní. Postupová zkouška: 2 durové a 2 mollové stupnice v osminových hodnotách MM /nota/ = 152. Čtyřhlasé kvintakordy s obraty rozloženě a arpeggio. Velký rozklad akordické kadence. 2 etudy různého charakteru. 2 přednesové skladby odlišného charakteru. Žák prokáže schopnost samostatné práce na 1 lidové písni 5. ROČNÍK V průběhu roku se žák soustředí na přípravu studijní látky k talentové zkoušce na konzervatoř /stupnice, akordy, etudy, přednesové skladby, samostatná práce s písní/. Závěrečnou komisionální zkoušku vykoná v termínu před talentovou zkouškou na konzervatoři v tomto rozsahu: 2 durové a 2 mollové stupnice v šestnáctinových hodnotách v požadovaném tempu MM  = 96. Velký rozklad na akordické suitě. 2 etudy s odlišným technickým zaměřením. 2 přednesové skladby různého charakteru z různých stylových období. Samostatná práce s lidovou písní. Studium ukončí veřejným absolventským vystoupením. Obsah Charakteristika hudebního oboru....................................................................................1 Učební plán č. 8..............................................................................................................4 Učební osnovy hry na kytaru..........................................................................................5 Příprava ke hře na kytaru................................................................................................7 I. stupeň...........................................................................................................................8 Metodické poznámky ke hře na kytaru pro žáky pěveckého oddělení Učební plán č. 7..............................................................................................................26 Učební osnovy hry na cimbál.........................................................................................27 Učební osnovy hry na dudy............................................................................................36 Učební osnovy hry na kytaru pro II. stupeň

Učební plán č. 12 (studijní zaměření,komorní, souborové, orchestrální).......................41 Učební plán č. 16 (pro žáky bez předběžné hudební p.....)............................................. Učební plán č. 15 (pro žáky s předběžnou hudební p.......).............................................49 Elementární improvizace (doprovody k písním)............................................................57 Učební osnovy hry na cimbál.........................................................................................60 Učební osnovy rozšířeného vyučování...........................................................................65 Učební plán č. 22 Hra na kytaru...........................................................................................67 Hra na cimbál 73

čj. 20 876/80-35 pro přípravné studium čj. 11 393/81-35 pro I. stupeň základního studia čj. 14 466/85-35 pro II. stupeň studia čj. 26 199/83-35 pro rozšířené vyučování čj. 15 987/89 pro přípravné studium a I. stupeň základního studia (aktualizované) 80 stran A5 Hry na klavír pro přípravné studium a I. stupeň základního studia, hry na klavír, varhany a harfu pro II. stupeň studia a pro rozšířené vyučování v ZUŠ čj. 20 876/80-35 pro přípravné studium hry na klavír čj. 11 393/81-35 pro I. stupeň základního studia čj. 14 466/85-35 pro II. stupeň studia čj. 12 988/82-35 pro rozšířené vyučování Hry na dechové a bicí nástroje pro přípravné studium, pro I. a II. stupeň základního studia a pro rozšířené vyučování v ZUŠ čj. 20 876/80-35 pro přípravné studium čj. 11 393/81-35 pro I stupeň základního studia čj. 14 466/85-35 pro II. stupeň studia čj. 26 199/83-35 pro rozšířené vyučování 203 str. A5 Hry na smyčcové nástroje pro přípravné studium a I. stupeň základního studia rozšířené vyučování, hry v souboru (houslový soubor, dechový soubor), hry v orchestru a komorní hry pro I stupeň základního studia v ZUŠ

čj. 20 876/80-35 pro přípravné studium čj. 11 393/81-35 pro I stupeň základního studia čj. 14 466/85-35 pro II. stupeň studia čj. 12 988/82-35 pro rozšířené vyučování Zrušené osnovy: čj. 20 069/65-IV/4 Ministerstva školství a kultury ze dne 30. 4. 1965 159 str. A5 Hry na akordeon a souborové hry akordeonů pro přípravné studium, I. a II. stupeŇ základního studia a pro rozšířené vyučování v ZUŠ čj. 20 876/80-35 pro přípravné studium čj. 11 393/81-35 pro I stupeň základního studia čj. 14 466/85-35 pro II. stupeň studia čj. 26 199/83-35 pro rozšířené vyučování 91 str. A5 Přípravné hudební výchovy, hudební nauky, úvodu do skladebných nauk pro přípravné studium a I. stupeň základního studia v ZUŠ. Učební osnovy předmětů: nauka o hudbě, základy zvukové techniky, základy programové skladby, vedení dětského sboru nebo instrumentálního souboru, taktovací technika a základy dirigování, elementární improvizace /doprovody k písním), hra na lehkoovladatelné (dětské) nástroje, základy taktovací techniky pro II. stupeň studia ZUŠ čj. 20 876/80-35 pro přípr. studium (Přípravná hudební výchova, Hudební nauka, Úvod do skladebných nauk) čj. 11 393/81-35 pro I. stupeň studia (Přípravná hudební výchova, Hudební nauka, Úvod do skladebných nauk) čj. 19112/87-35 pro II. stupeň studia (Základy zvukové techniky, Základy programové skladby) 114 str.A5 Pěvecké výchovy a zpěvu pro II stupeň studia v ZUŠ čj. 20 876/80-35 pro přípravné studium čj. 11 393/81-35 pro I. stupeň základního studia čj. 14 466/84-35 pro II. stupeň studia čj. 12 988/82-35

52 str. A5 Celkem A5.......................................834