Udržitelnost sociálních podniků v Kraji Vysočina

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Udržitelnost sociálních podniků v Kraji Vysočina Diplomová práce

Vedoucí práce:

Bc. Jana Pavlasová

PhDr. Jana Dundelová, Ph.D.

Brno 2016

Ráda bych touto cestou poděkovala paní PhDr. Janě Dundelové, Ph.D. za cenné připomínky, rady a trpělivost při vedení mé diplomové práce. Poděkování patří i zkoumanému podniku, který mi poskytl potřebná data ke zpracování diplomové práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Udržitelnost sociálních podniků v Kraji Vysočina vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 4. ledna 2016 …………………………………………………… podpis

Abstrakt Předložená diplomová práce je zaměřená na problematiku sociálního podnikání v České republice. Hlavním cílem práce je navrhnout možnosti udržitelnosti chodu sociálních podniků v Kraji Vysočina. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů, které vychází z legislativního rámce ČR, problematikou zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním a dotační politikou. V empirické části je vypracována strategická a finanční analýza a za pomoci příkladů dobré praxe ze zahraničí a z České republiky je navržen koncept udržitelného sociálního podnikání pro nově vznikající sociální podniky v Kraji Vysočina. Klíčová slova: sociální podnikání, chráněné pracovní místo, SWOT analýza, analýza atraktivnosti odvětví, SPACE matice, finanční analýza

Abstract The diploma thesis is focused on the issues of the social entrepreneurship in the Czech Republic. Most importantly this work aims to propose the possibilities of sustainability of social enterprises operating in the region of Vysocina. The thesis is divided into theoretical and empirical part. The theoretical part deals with the definition of basic concepts based on the legislative framework of the Czech Republic, the issue of employing people with health disability and the subsidy policy. The empirical part offers the strategic and the financial analysis and suggests the concept of sustainable social enterprise for emerging social enterprises in the Vysocina region, using the examples of good practice from both abroad and the Czech Republic. Keywords: social Entrepreneurship, protected job, SWOT analysis, analysis of the attractiveness of the sector, SPACE matrix, financial analysis

Obsah

1

2

ÚVOD A CÍL PRÁCE ...........................................................................................................................11 1.1

ÚVOD .................................................................................................................................................. 11

1.2

CÍL A METODIKA PRÁCE ............................................................................................................................ 12

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM .....................................................................14 2.1

OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM................................................................................................... 14

2.2

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ, SOCIÁLNÍ PODNIK ...................................................................................................... 14

2.3

CHRÁNĚNÉ PRACOVNÍ MÍSTO .................................................................................................................... 18

2.4

PRACOVNÍ REHABILITACE A PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ ............................................................................ 18

2.5

SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÁ DÍLNA ................................................................................................................. 20

2.6

TRH PRÁCE ............................................................................................................................................ 21

2.7

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM ..................................................................... 22

2.8

MODELY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ V EVROPĚ A V ČR ......................................................................................... 24

2.8.1

3

Gastronomické služby .............................................................................................................. 24

2.8.2

Recyklační provozy ................................................................................................................... 25

2.8.3

Zahradnické a technické služby ................................................................................................ 25

2.8.4

Výroba ...................................................................................................................................... 26

PRÁVNÍ ÚPRAVA UPRAVUJÍCÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM A

DOTAČNÍ PROGRAMY ................................................................................................................................27 3.1

POVINNÝ PODÍL ZAMĚSTNANCŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM.......................................................................... 27

3.2

PŘÍSPĚVEK NA ZŘÍZENÍ CHPM ................................................................................................................... 28

3.3

PŘÍSPĚVEK NA ČÁSTEČNOU ÚHRADU PROVOZNÍCH NÁKLADŮ CHPM ................................................................. 29

3.4

PŘÍSPĚVEK NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP NA CHPM .............................................................................. 30

3.5

SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ...................................................................................................... 31

3.6

PŘÍSPĚVEK NA ZAPRACOVÁNÍ..................................................................................................................... 32

3.7

SLEVA NA DANI....................................................................................................................................... 33

3.8

ZVÝHODNĚNÍ UCHAZEČŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽI.......................................... 33

3.9

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST ........................................................................................................ 34

3.10

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM ..................................................................................... 34

3.11

OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST ................................................. 34

3.12

SOCIÁLNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ – PODPŮRNÝ A GARANČNÍ ROLNICKÝ A LESNICKÝ FOND, A.S. ....................................... 35

3.13

MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) ............................................................................................................. 35

3.14

NADAČNÍ FOND PRO PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP ................................................................................ 35

3.15

NADACE VIA SPOLU S UNICREDIT FOUNDATION A UNICREDIT BANK ........................................................... 36

3.16

SOUKROMÝ SEKTOR............................................................................................................................ 36

3.16.1

ČSOB Stabilizace sociálních podniků ................................................................................... 36

4

5

3.16.2

Rok jinak .............................................................................................................................. 36

3.16.3

KMPG................................................................................................................................... 36

3.16.4

Další zdroje financování ...................................................................................................... 37

CÍL A METODIKA PRÁCE ....................................................................................................................38 4.1

CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................. 38

4.2

STANOVENÍ ZKOUMANÉHO PŘÍPADU ........................................................................................................... 38

4.3

METODY FINANČNÍ A STRATEGICKÉ ANALÝZY ................................................................................................ 39

4.4

ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ A METOD SHROMAŽĎOVÁNÍ DAT ....................................................................... 39

VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................................................41 5.1

PŘÍPADOVÁ STUDIE – SOCIÁLNÍ PODNIKY V KRAJI VYSOČINA ............................................................................ 41

5.2

PLNĚNÍ KRITÉRIÍ SOCIÁLNÍHO PODNIKU ........................................................................................................ 41

5.2.1

Naplňování sociálního principu ................................................................................................ 41

5.2.2

Naplňování ekonomického principu ......................................................................................... 42

5.2.3

Naplňování environmentálního a místního principu ................................................................ 43

5.3

CHRÁNĚNÉ DÍLNY FOKUS VYSOČINA (CHDFV) ............................................................................................. 44

5.4

STRATEGICKÁ ANALÝZA ............................................................................................................................ 45

5.4.1

PESTLE analýza CHDFV ............................................................................................................. 45

5.4.2

Identifikace zájmových skupin ................................................................................................. 48

5.4.3

Porterův model 5 tržních sil...................................................................................................... 50

5.4.4

Analýza atraktivity odvětví....................................................................................................... 54

5.4.5

SWOT ANALÝZA sociálních podniků v Kraji Vysočina ............................................................... 62

5.4.6

SWOT ANALÝZA CHD FV, s.r.o. ................................................................................................. 64

5.4.7

Matice SPACE (Strategic Position and Action Evaluation Matrix) ............................................ 66

5.5

6

FINANČNÍ ANALÝZA ................................................................................................................................. 71

5.5.1

Analýza absolutních ukazatelů................................................................................................. 71

5.5.2

Poměrové ukazatele ................................................................................................................. 75

5.5.3

CASH FLOW (CF) ....................................................................................................................... 77

5.5.4

Altmanovo Z-skore ................................................................................................................... 78

5.5.5

Bonitní model dle Rudolfa Douchy ........................................................................................... 79

DOBRÁ PRAXE ..................................................................................................................................80 6.1

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE V ZAHRANIČÍ ......................................................................................................... 80

6.2

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE V ČR ................................................................................................................... 81

7

DISKUZE ...........................................................................................................................................83

8

ZÁVĚR...............................................................................................................................................86

9

LITERÁRNÍ REŠERŠE ..........................................................................................................................88 9.1

KNIŽNÍ ZDROJE ....................................................................................................................................... 88

9.2

INTERNETOVÉ ZDROJE .............................................................................................................................. 89

10

9.3

WEBOVÉ SÍDLA ...................................................................................................................................... 91

9.4

ZÁKONY ................................................................................................................................................ 92

PŘÍLOHY ...........................................................................................................................................93

Seznam obrázků grafů a tabulek Obrázek 1 Obrázek 2

Mapa pokrytí služeb Sociálně terapeutická dílna v Kraji Vysočina ... 21 Pět sil formujících strukturální atraktivitu odvětví ........................... 50

Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4

Vývoj tržeb CHDFV .............................................................................52 Matice SPACE .................................................................................... 70 Struktura aktiv 2012-2014 ..................................................................74 Struktura pasiv 2012-2014.................................................................. 75

Tabulka 1 Tabulka 2

Sociálně terapeutické dílny v Kraji Vysočina..................................... 20 Počet vytvořených pracovních míst a umístěných uchazečů podle jednotlivých nástrojů APZ ................................................................. 32 Analýza atraktivity odvětví sledovaných odvětví................................59 SWOT analýza sledovaného podniku ................................................ 64 Matice Space ...................................................................................... 68 Horizontální analýza aktiv .................................................................. 71 Horizontální analýza pasiv ................................................................. 72 Vertikální analýza aktiv....................................................................... 73 Vertikální analýza pasiv ......................................................................74 Ukazatelé likvidity ............................................................................... 75 Ukazatelé zadluženosti........................................................................76 Ukazatelé aktivity ................................................................................76 Ukazatelé rentability CHDFV ............................................................. 77 CF CHDFV ........................................................................................... 77 Bonitní model ......................................................................................79 Příklady dobré praxe v Evropě........................................................... 80

Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12 Tabulka 13 Tabulka 14 Tabulka 15 Tabulka 16

Seznam zkratek APZ – Aktivní politika zaměstnanosti HACCP – Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bod HDP – Hrubý domácí produkt CHDFV – Chráněné dílny Fokus Vysočina CHPM – Chráněné pracovní místo MAS – Místní akční skupina MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MZ – Ministerstvo zdravotnictví NKÚ – Nejvyšší kontrolní úřad NNO – Nestátní neziskové organizace NFOZP – Nadační fond pro osoby se zdravotním postižením OP LZZ – Operační program lidské zdroje a zaměstnanost OZP – Osoba se zdravotním postižením SJT – Služby Jihlavské terasy, o.p.s. SÚPM – Společensky účelná pracovní místa TESSEA – Tematická síť pro sociální ekonomiku ÚP ČR – Úřad práce České republiky VÚPSV - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí WISE – Integrační sociální podnik

11

1

Úvod a cíl práce

1.1 Úvod Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením je mi velmi blízká, proto jsem si toto téma zvolila k vypracování mé diplomové práce. Mým cílem je navrhnout udržitelnost chráněných pracovních míst v Kraji Vysočina. V tomto oboru pracuji více než 3 roky a i našim cílem je být prospěšní a zároveň úspěšní na trhu práce. Sociální podnikání, chráněná pracovní místa, tyto termíny jsou čím dál více diskutovanější v České republice, i přestože doposud nevznikla žádná instituce na vládní úrovni, která by sociální podnikání nějak zastřešovala. V porovnání se západními členy Evropské unie by se zdálo, že v České republice sociální podnikání není tak ukotvený pojem, i přestože počet organizací, které se hlásí k myšlence sociálního podniku, stále stoupá. V dohlednu však stále není jistá legislativní koncepce zákona o sociálním podnikání. Zda se bude týkat jen teoretických definicí či se bude více zaměřovat i na benefity pro sociální podniky stále není jasné. Sociální podniky jsou důležitou hnací silou pro podporu růstu začleňování osob se zdravotním postižením či jiným handicapem. Přesto pouze osm zemí (Bulharsko, Řecko, Francie, Itálie, Lucembursko, Slovinsko, Švédsko a Velká Británie) mají vytvořený politický rámec pro podporu a rozvoj této oblasti. (European Commission, 2015) Přesný počet osob se zdravotním postižením není v České republice znám, předpokládaný počet je 10 % z celkové populace ČR. Ze statistik Úřadu práce (MPSV, 2015) však můžeme vyčíst, kolik lidí je vedeno na úřadu práce jako nezaměstnaní a kolik procent z toho činí osoby se zdravotním znevýhodněním. Na konci prosince 2014 bylo na Úřadu práce ČR hlášeno 61 146 osob se zdravotním postižením, což činí 11,3 % z celkového počtu uchazečů. Oproti roku 2013 počet osob hlášení na úřadu práce klesl o 1 600 osob. Podpora zaměstnávání v loňském roce činila celkem 4,104 mld. Kč. Počet volný pracovních míst vhodných pro OZP má rostoucí tendenci. V Evropské unii sociální ekonomika zaměstnává přes 11 milionů zaměstnanců, v celkovém měřítku to je 6 % celkové zaměstnanosti. Sociální integrace je hlavním cílem sociálního podnikání. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde se zabývám převážně problematikou sociálního podnikání. Sociální podnikání je pojem, který je ukotven ve strategických plánech Evropské unie, proto část peněz jde na podporu sociálního podnikání. Z tohoto důvodu je dotační politice na podporu sociálního podnikání věnována jedna kapitola této práce.

12

V praktické části je řešena strategická analýza sociálního podniku v Kraji Vysočina. Pro práci je vybrán podnik, který v Kraji Vysočina zaměstnává nejvíce osob se zdravotním znevýhodněním. Pomocí dosažených výsledků a příkladů dobré praxe bude navržena udržitelnost sociálních podniků. V práci budu pracovat s relevantními právními předpisy a odbornou českou i zahraniční literaturou.

1.2 Cíl a metodika práce Cílem mé práce je navrhnout možnosti udržitelnosti chodu sociálních podniku v Kraji Vysočina. Tento cíl má však mnoho dílčích cílů, ze kterých budu v mé práci vycházet. V první části se práce bude zabývat vymezením základních pojmů, které vychází z legislativního rámce ČR. Dále se blíže podíváme na vymezení pojmu sociální podnikání, které v České republice nemá doposud právní ukotvení. Proto se podíváme, z jakých přístupů západních zemí Česká republika vychází při současné definici sociálního podnikání. V této kapitole se blíže podívám na možnosti uplatnění osob se zdravotním znevýhodněním. V závěru se zaměřím na modely sociálních podniků v Evropské unii a České republice. Vycházím zde z právních předpisů České republiky a z odborné české i zahraniční literatury. Další dílčí cíl řeší právní úpravu upravující zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Je zde kladen důraz na plnění povinného podílu a dotační politiku z úřadu práce. Tato kapitola se také blíže zabývá možností financování chráněných dílen v Kraji Vysočina. V této části kapitoly vycházím z relevantních právních předpisů a odborné literatury. V praktické části mé diplomové práce jsem díky nízkému počtu sociálních podniků zvolila metodu kvalitativního výzkumu, který se mi pro mé zkoumání zdál být více vhodný. Cílem je využít poznatků dobré praxe, strategické a finanční analýzy zkoumaného podniku a dát možnost ostatním sociálním podnikům čerpat z těchto poznatků a využít následující poznatky ke zvýšení stability svého sociálního podniku a tím pádem i udržitelnosti na trhu. Při strategické analýze jsem nejprve analyzovala vnější prostředí díky využití PESTLE analýzy, analýzy zájmových skupin a Porterova modelu 5 tržních sil. Dále jsem se zaměřila a zhodnotila atraktivitu jednotlivých odvětví. Při hodnocení vnitřního prostředí jsem využila SWOT analýzu a definovala jsem slabé a silné stránky sociálních podniků obecně, dále jsem se zaměřila na slabé a silné stránky sledovaného podniku. Výstupem mé analýzy je doporučená strategie, která vzešla ze SWOT analýzy. Další strategii, která je v práci doporučená, vychází ze SPACE matice.

13

Z hlediska finanční analýzy byla nejprve provedená analýza absolutních ukazatelů, dále analýza poměrových ukazatelů. Při analýze poměrových ukazatelů jsem využila i bonitní modely, které hodnotí finanční zdraví sledovaného podniku. U finanční analýzy jsem data čerpala z účetní uzávěrky sledovaného podniku. V závěru mé práce jsem si jako příklad dobré praxe vybrala sociální podnik Ergotep, který shledávám jako jeden z nejstabilnějších sociálních podniků v České republice. Jako dobrou praxi ze zahraničí jsem si zvolila více podniků a především z odvětví, která v České republice nejsou tak využívané. Tudíž se jedná o odvětví, která by pro sociální podniky mohla být více atraktivní při rozvoji sociálního podnikání Na základě sebraných dat a příkladů dobré praxe bude doporučena strategie sociálním podnikům, které usilují o konkurenceschopnost a udržitelnost na komerčním trhu.

14

2 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 2.1 Osoby se zdravotním znevýhodněním Dle Zákona č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti, ve znění zákona č. 136/2014 Sb. osobou zdravotně znevýhodněnou je osoba, která může pracovat, ale zároveň potřebuje vhodně upravit pracovní prostředí, pracovní dobu a další pracovní podmínky s ohledem na její dlouhodobě, minimálně jeden rok trvající, nepříznivý zdravotní stav. O uznání osobou zdravotně znevýhodněnou rozhodují okresní správy sociálního zabezpečení, Městská správa sociálního zabezpečení Brno nebo Pražská správa sociálního zabezpečení. Pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se zdravotním postižením rozumí „tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“.

2.2 Sociální podnikání, sociální podnik Zákon o sociálním podnikání v České republice nemáme, ač snaha o vytvoření zde je. Návrh věcného záměru, který byl zpracován pracovní skupinou, avšak nikdy nebyl zveřejněn, má své velké nedostatky. Pro tyto nedostatky nedošlo ke zveřejnění tohoto návrhu. Jedna ze snah pracovní skupiny je do zákonu začlenit benefity pro sociální podniky z veřejného rozpočtu České Republiky. Avšak velkým úskalím tohoto bodu je vnímání Ministerstva financí jako další položku zvyšující výdaje veřejného rozpočtu. V zahraničí jsou v současnosti uplatňovány dva přístupy pro definici sociálního podnikání a to právně-institucionální přístup a normativní přístup. (Skovajsa, 2010, s. 293) Právně-institucionální přístup. Identifikuje právní formy subjektů sociální ekonomiky. Tento přístup je zřejmý v dokumentech Evropské komise, kde jsou často uváděny základní čtyři „pilíře“ sociální ekonomiky: družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace. K nim se přidávají nové formy sociálních podniků podle národní legislativy. V řadě zemí existují sociální podniky, které zaměstnávají osoby ze znevýhodněných skupina, tím přispívají k jejich ekonomické nezávislosti na státu a k sociálnímu začleňování. Tyto sociální podniky mají různou právní formu, ale obecně je lze označit jako sociální podniky typu WISE (work integration social enterprise). Normativní přístup. Zaměřuje se na určení charakteristických rysů subjektů sociální ekonomiky. Je pro něj typické propojení ekonomické činnosti se

15

sociálními nebo environmentálními cíli a používání postupů či metod práce se sociálním přínosem. Sociální ekonomika vzniká a rozvíjí se na konceptu trojí zodpovědnosti a prospěchu (triple bottom line): ekonomického, sociálního a environmentálního. Dle studie o podpoře úlohy sociálních podniků ve střední a východní Evropě, kterou provedl EMES European Research Network (EMES, 2006), vyplývají nová vymezení pojmů v oblasti sociálního podniku. Tento výzkum byl realizován v patnácti členských zemích Evropské unie a jedním z výsledků jsou dvě charakteristiky sociálního podnikání – ekonomické a sociální, které nám mají dát obraz toho, jak by měl vypadat ideální typ sociálního podniku. Ekonomické kritérium 1. Sociální podniky mají jako hlavní cíl výrobu zboží a/nebo poskytování služeb. Nejedná se zde o doplňkovou (vedlejší) činnost, ale o hlavní cíl sociálního podnikání. Hlavní motiv této činnosti je prospět společnosti nebo specifické skupině lidí. 2. Stupeň autonomie. Jedná se o podniky, které jsou dobrovolně zřízené skupinou lidí. Mohou být závislé na veřejných dotacích, ale nejsou řízeny veřejnými orgány či jinými komerčními institucemi. Řízení v sociálním podniku je také na vysokém stupni autonomie. 3. Trend k placené práci. Musí zde být alespoň minimální podíl placené práce, i přestože některé podniky spoléhají na dobrovolnickou práci, která je považována jako počáteční fáze sociálního podnikání. Sociální podnik může stát na práci dobrovolnické, ale musí zde být i práce placená. Sociální kritérium 1. Hlavním cílem sociálního podnikání je prospět společnosti či specifické skupině lidí. 2. Rozhodování není založeno na výši vloženého kapitálu. Mezi důležité charakteristiky sociálního podniku patří vysoký stupeň zainteresovaných stran podílejících se na rozhodování a demokratický styl řízení. 3. Přerozdělování zisku. V sociálním podniku mohou být organizace, které mají absolutní zákaz jakkoliv přerozdělovat zisk. Spadají sem však i organizace, které tvoří zisk a část z něho přerozdělí zúčastněným stranám v omezené míře, např. družstva v některých zemích. V návrhu zákona o sociální podnikání je uplatňováno kritérium přerozdělení zisku a to tak, že vyprodukovaný zisk musí být v minimální výši 51 % dále reinvestován. Jakým způsobem bude zisk reinvestován, je na uvážení sociálního podniku. Dále se

16

v návrhu objevuje podmínka autonomie a povinnost minimálního podílu placené práce. Veliký důraz zde hraje i lokálnost sociálního podniku. Na základě studie občanské společnosti FHS UK a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) a propojením právně-institucinálního přístupu a normativního přístupu došli výzkumníci FHS UK a VÚPSV k závěru, že českou sociální ekonomiku tvoří soukromé na státu nezávislé subjekty: •

• • • • •

Obecně prospěšné společnosti, spolky a církevní právnické osoby zřizované církvemi a náboženskými společnostmi, které vykonávají ekonomické aktivity za účelem financování svého poslání nebo pracovního uplatnění svých klientů, družstva, sociální družstva, obchodní společnosti založené za jiným účelem než je podnikání, osoby samostatně výdělečně činné ze znevýhodněných sociálních skupin, organizace, které sociální ekonomiku různým způsobem podporují (nadace, finanční instituce, poradenské a vzdělávací organizace).

O tento výzkum se opírá i Dohnalová (2012) ve své studii Sociální podniky, sociální podnikání. Dle výzkumu A map of social enterprises and thein eco-systems in Europe, který vznikl na podnět Evropské komise (2015), je nejčastěji zastoupená právní forma v sociálních podnicích v Evropské unii a Švýcarsku: • • • •

sdružení a nadace, přičemž sdružení je nejpoužívanější právní formou v Evropské unii hned ve 23 zemích, družstva, která u 15 členských zemích je mezi nejpoužívanější právní formou, obchodní společnosti, akciové společnosti, které jsou vlastněné a kontrolované akcionáři na základě podílů.

V České republice na vládní úrovni dosud nevznikla žádná instituce pro sociální ekonomiku a sociální podniky. Na organizace občanského sektoru jsou zaměřeny činnosti Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Rada soustřeďuje, projednává a prostřednictvím svého předsedy předkládá vládě materiály, týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost. Rada plní zejména tyto úkoly (2015):

17

1.

iniciuje a posuzuje koncepční a realizační podklady pro rozhodnutí vlády, týkající se podpory NNO, legislativní a politická opatření, která se týkají podmínek jejich činnosti,

2.

sleduje, iniciuje a vyjadřuje se k právním předpisům, upravujícím postavení a činnost NNO, připomínkuje návrhy právních úprav, které mají vztah k NNO,

3.

iniciuje spolupráci mezi ministerstvy, jinými správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti podpory NNO, včetně dotační politiky z veřejných rozpočtů,

4.

sleduje, analyzuje a zveřejňuje informace o postavení NNO v rámci Evropské unie (dále jen „EU“), o zapojení ČR do EU s ohledem na NNO a o finančních zdrojích s tím souvisejících, spolupracuje s ministerstvy a jinými správními úřady, odpovědnými za spravování finančních zdrojů EU v ČR, pokud se jejich využívání k NNO vztahuje,

5.

ve spolupráci s ministerstvy, jinými správními úřady, NNO a dalšími orgány a institucemi zajišťuje dostupnost a zveřejňování informací o NNO a o opatřeních státní politiky, která se NNO týkají, zejména zpřístupňuje a analyzuje informace o dotacích z veřejných rozpočtů pro NNO a o procesu jejich uvolňování a využívání,

6.

podílí se na opatřeních ministerstev a jiných správních úřadů, která mají vztah k NNO, zejména na procesu standardizace činností, přidělování akreditací a kategorizaci typů NNO,

7.

sleduje a informuje vládu o využívání finančních prostředků kategorie Nadační investiční fond, které byly usneseními Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 413/1999 a č. 1946/2001 rozděleny do nadačního jmění vybraných nadací, a o rozdělování jejich výnosů, v této činnosti spolupracuje s Ministerstvem financí,

8.

každoročně do 31. května předkládá výroční zprávu o své činnosti za uplynulý rok.

MPSV identifikovalo indikátory pro sociální podnikání, podle kterých veřejnost může snáze rozčlenit, zda podnik spadá do kategorie sociálního podniku či nikoliv. Společnost P3 – People, Planet, Profit, o.p.s. zpracovala dvě sady rozpoznávacích znaků – pro sociální podnik a pro integrační sociální podnik. Oba typy mají pět oblastí: veřejně prospěšný cíl, sociální prospěch, ekonomický prospěch environmentální prospěch a místní prospěch. Každá oblast zahrnuje jeden či více

18

indikátorů včetně způsobu jejich naplnění. Stoprocentní naplnění všech těchto indikátorů je ovšem nemožné a opírat se pouze o tyto indikátory je pro sociální podniky mnohdy neuchopitelné. Země Evropské unie dále řeší, jak bude vypadat sociální podnikání po roce 2020. Dle studie What will Social Enterprises look like in Europe by 2020 (Hilhorst, 2014) vychází, že v nadcházejícím období se začne více sledovat a měřit sociální dopad. Měření sociálního dopadu a podávání monitorovacích zpráv bude čím dál sofistikovanější a bude mít za následek, že všechny sociální podniky a žádosti o grant budou posuzovány dle sociálního dopadu. Posuzování sociálního dopadu bude na základě výročních hlášení, které bude obsahovat sociální, environmentální a ekonomické dopady.

2.3 Chráněné pracovní místo Dle české legislativy je chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo zřízené zaměstnavatel pro osoby se zdravotním postižením, dohoda o zřízení CHPM musí být sepsána písemně s Úřadem práce ČR. Na zřízení tohoto místa získá zaměstnavatel při splnění všech podmínek příspěvek. Jedna z těchto podmínek je, že místo musí být obsazeno po dobu 3 let. (MPSV, 2015) Vymezením či zřízením chráněného pracovního místa je podmíněno poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel, který zaměstnává na CHPM více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, může získat (při splnění všech podmínek) od úřadu práce příspěvek na toto místo, viz další kapitola. S účinností od 1. ledna 2012 už dle zákona č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti nahrazuje termín chráněné dílny chráněné pracovní místo. V praxi to neznamená to, že chráněné dílny zanikly, fungují dál, ale zákon o zaměstnanosti s tímto termínem již nepracuje. Znamená to tedy, že úřad práce již nepřispívá na chráněnou dílnu, jak tomu bylo do roku 2012, přispává na každé zřízené chráněné pracovní místo od 1. 1. 2012. Podniky, které se dříve nazývaly chráněné dílny, nadále zůstávají chráněnou dílnou. Aby však mohly požádat o příspěvek z úřadu práce, musí v chráněné dílně zřídit chráněné pracovní místo. Na jednu chráněnou dílnu může vzniknout více chráněných pracovních míst.

2.4 Pracovní rehabilitace a podporované zaměstnávání Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (2012) definuje pracovní rehabilitaci jako souvislou činnost zaměřenou na získání a udržení vhodného

19

zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižní sestaví individuální plán pracovní rehabilitace rehabilitaci lze provádět na pracovišti zaměstnavatele osoby se zdravotním postižením, které je individuálně přizpůsobené zdravotnímu stavu této soby. Pracovní rehabilitace může být prováděna s podporou asistenta. Její realizace může probíhat na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby nebo ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob. Úřad práce hradí přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady); režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace; náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. V případě, že poskytnete osobě se zdravotním postižením místo pro pracovní rehabilitaci, nezavazujete se k tomu, že tuto osobu po ukončení rehabilitace budete dále zaměstnávat. O pracovní rehabilitaci žádá osoba se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace pro svoji velkou časovou a administrativní náročnost není příliš využívána. Podporované zaměstnávání je služba, která je poskytována neziskovou organizací lidem se zdravotním postižením. Cílem této služby je individuální a dlouhodobá podpora při výběru, získání a udržení vhodného zaměstnání na běžném pracovním trhu. Službu mohou využít lidé, jejichž zdravotní stav je stabilizován a jejich pracovní schopnost zůstala zachována. Podpora je poskytována formou pracovního konzultanta nebo pracovního asistenta. Tato podpora není určena pouze lidem se zdravotním postižením ale i zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají lidi se zdravotním handicapem. (Art Movement o.s., 2015) V Kraji Vysočina lze využít služeb Týmu podpory v zaměstnávání, tuto službu zprostředkovává spolek FOKUS Vysočina, posláním této služby je sociální rehabilitace ke zlepšení předpokladů uplatnit sena pracovní trhu. Této služby jde využít i v pracovní asistenci, kdy se zaměstnancem jsou přímo na pracovišti a pilují s ním pracovní dovednosti a návyky. FOKUS Vysočina provozuje dva týmy podpory v zaměstnávání, jeden tým má sídlo v Havlíčkově Brodě, druhý v Pelhřimově.

20

2.5 Sociálně terapeutická dílna Paragraf §32 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, definuje sociálně terapeutickou dílnu: „Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. „ Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. V Kraji Vysočina je jedenáct registrovaných služeb Sociálně terapeutická dílna. Zastoupeny jsou ve městech Jihlava, Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Velké Meziříčí, Chotěboř, Náměšť nad Oslavou a Černovice, viz Mapa pokrytí služby Sociálně terapeutická dílna v Kraji Vysočina. Služba je poskytována ve věkovém rozmezí 1680 let pro cílové skupiny mentální, tělesné, zrakové a kombinované postižení a duševní onemocnění. Všechny organizace službu poskytují ambulantně. Tabulka 1: Sociálně terapeutické dílny v Kraji Vysočina

Organizace Benediktus VOR Jihlava Oblastní charita HB Tyflo Vysočina, o.p.s. Centrum Kociánka Domov bez zámku Kopretina Černovice

Místo poskytování soc. služby Chotěboř

Věková kategorie

Cílová skupina klientů

16

80

Jihlava Havlíčkův Brod

19 15

64 80

Jihlava

11

80

kombinované, mentální postižení duševní onemocnění kombinované, mentální, tělesné postižení zrakové postižení

Velké Meziříčí

16

55

Náměšt nad oslavou Černovice

18

80

16

80

kombinované, mentální, tělesné postižení kombinované, mentální postižení kombinované, mentální postižení

21

Domov Jeřabina

Pelhřimov

18

80

FV Bludiště

chotěboř

15

64

FOKUS Vysočina FOKUS Vysočina

Havlíčkův Brod

18

64

kombinované, mentální postižení kombinované, mentální postižení duševní onemocnění

Pelhřimov

18

64

duševní onemocnění

Zdroj: Tabulku podle dat Registru poskytovatelů sociálních služeb sestavil autor Obrázek 1:: Mapa pokrytí služeb Sociálně Sociálně terapeutická dílna v Kraji Vysočina

Zdroj: Vlastní zpracování

2.6 Trh práce Práce, resp. vykonávání zaměstnávání, má jak pro postižené, tak i pro zdravé jedince velký význam. Je předpokladem jejich úplné integrace do společnosti a přispívá k sebeurčení, uznání a kvalitě života. (Opatřilová, 2011) O.. Speck (1993, s. 80) popisuje kvalitu života jako „umožnění a zajištění lidsky důstojného života lidem, kterým hrozí ztráta respektování jejich lidské důstojnosti stojnosti a sociální izolace“.

22

Opatřilová (2011) dále práci popisuje i pro člověka se zdravotním postižením jako odpoutání se od rodičů a být více nezávislým. Znamená to pro člověka získat si nový status ve společnosti, převážně odpoutat se od žití ze sociálních dávek. I člověk s postižením chce být užitečným pro společnost, chce vykonávat smysluplnou práci a přispívat svým podílem, což vede k pozitivnímu vlivu na jeho vnímání se samého. Studie Předprofesní a profesní příprava jedinců se zdravotním postižením (Opatřilová, 2011) pojednává o překážkách při vstupu na trh práce pro zdravotně znevýhodněné jedince. Jedním z těchto bodů je kvalifikace. V dnešní tržní společnosti vyžaduje trh práce především kvalifikované, výkonné pracovní síly. U osob se zdravotním postižením se často již dopředu předpokládá, že buď žádnou či požadovanou kvalifikaci nemají anebo by danou práci nezvládli, aniž by došlo k ověření jejich skutečných schopností. Mezi další tyto překážky patří i předsudky. Na osoby se zdravotním postižením se již dopředu pohlíží jako na osoby, které nedosáhnou pracovního výkonu jako zdravý jedinec či že pracovat nemohou nebo nechtějí. Nedostatek informací či nepřesné informace jsou faktorem, který také stěžuje vstup na trh práce. Zaměstnavatelé mají strach ze zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nevědí, co obnáší zaměstnávání osob se zdravotním postižením a mnohdy ani netuší, kde takové informace mohou hledat. Proto u zaměstnavatelů převládá názor, že zaměstnávat osoby se zdravotním znevýhodněním je spíše nevýhodné. Dalšími problematickými oblastmi dle Opatřilové (2011) může být nepřipravenost pracovních míst na práci osob se zdravotním postižením a rovněž nepřipravenost společnosti na komunikaci a vůbec setkávání s lidmi s postižením. Dle Berthouda (2006) zvyšuje nezaměstnanost pro tuto cílovou skupinu nízká úroveň dovedností, nízká produktivita díky postižení, delší doba bez práce snižuje potencionální produktivitu a sazby dávek pro zdravotně postižené nejsou tak nižší než mzda, která je nabízená zdravotně znevýhodněným lidem díky nízké kvalifikaci práce.

2.7 Možnosti uplatnění osob se zdravotním znevýhodněním Lidé se zdravotním znevýhodněním řeší mnohá úskalí při výběru pracovního místa. Každé postižení má své specifické problémy. Budeme-li se bavit o tělesném postižení, musíme řešit vzdálenost, dopravu do zaměstnání. Lidé s duševním onemocněním špatně zvládají tlak na výkon, proto hledají a potřebují poklidné zaměstnání, pocit bezpečí a jistotu, že se mohou na někoho z pracovního kolektivu

23

obrátit. Pro lidi s duševním onemocněním je vhodná práce na zkrácený úvazek. Velkým problémem pro lidi se zrakovým postižením je jejich nízká kvalifikace. Dle průzkum TyfloCentra Praha z roku 2003 má jen 40 % takto postižených osob úplné středoškolské vzdělání, chybí jim základní znalosti v oblasti komunikace a výpočetní techniky. Rozdíly v míře zaměstnanosti podle charakteristiky postižení jdou dle studie The employment rates of disabled people (Berthoud, 2006) následující: • • •

lidé s duševním onemocněním mají horší vyhlídky na zaměstnání než ostatní lidé s postižením, některé typy postižení (pohybové) mají ztížené uplatnění než jiné postižení (sluchu), čím závažnější je celkové postižení, tím horší uplatnění má jednotlivec na pracovním trhu.

Dle příručky od Heczkové a Hutaře (2012) jsou vhodné profese a pracovní pozice pro zaměstnance s tělesným postižením: • • • • • •

Učňovské obory – košíkář, keramik, obuvník, aranžér květin atd. Pedagogické obory – andragogika, speciální pedagogika. Technické obory - architekt, webmaster, IT specialista, servisní pracovník mechanických vozíků atd. Humanitní obory – žurnalistika, filosofie, sociologie, knihovnictví, psychologie, studium jazyků, obory cestovního ruchu atd. Ekonomické obory – daňový účetní, fakturant, mzdový účetní, odborný referent atd. Administrativa – odborný referent, recepční atd. Služby pro veřejnost – call centra, skladník, kosmetika atd. Umělecké obory – fotograf, výtvarník, oděvní návrhář atd.

Lidé se zrakovým postižením dle studie Job Seeking Skills for People with Disabilities: A Guide to Success mají nadprůměrnou inteligenci pro zpracování informací, ukládání či vyhledávání potřebných informací. Vhodné pracovní pozice pro zrakové postižení jsou téměř ve všech oblastech. Heczková a Hutař (2012) tuto myšlenku potvrzují, vhodnou profesí tak pro zrakově postižené lidi můžou být činnosti v humanitních oborech (žurnalistika, filosofie, sociální práce), pedagogických oborech či ve zdravotnictví (masér, fyzioterapeut), aj. Heczková a Hutař (2012) definují i vhodné profese a pracovní pozice pro zaměstnance se sluchovým postižením: •

Učňovské obory - cukrář, elektrikář, krejčí, kuchař, malíř (natěrač, lakýrník), pekař, zahradník, zámečník, automechanik, obuvník, knihař.

24

• • • • • •

Technické obory - asistent zubního technika, IT specialista, fotograf, technik v divadlech, nábytkářství atd. Humanitní obory – český jazyk a znakový jazyk neslyšících, psychologie. Pedagogické obory - speciální pedagogika, andragogika. Umělecké obory – herectví pro neslyšící. Administrativa (především pro nedoslýchavé) – odborný referent, poštovní doručovatel. Služby pro veřejnost – úklid, pokojová služba, služba v prádelnách, kosmetička, pedikérka, modeláž nehtů atd.

David Hoff (2001) definuje vhodnou profesi pro mentálně postižené, kteří potřebují pravidelný dohled při práci, následující: • •

Úklidoví pracovníci v hotelu Čištění kancelářských prostor

Ze Zprávy o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2014 a strategie APZ pro rok 2015 (Literák, 2015) plyne, že zaměstnanci se zdravotním znevýhodněním nejsou mnohdy schopni pracovat na plný úvazek, případně ve směnném nebo turnusovém provozu. Dle této zprávy se v Kraji Vysočina OZP nejlépe umisťují v profesích: • • • • •

pracovník hlídací čety, pracovník v sociálních službách, administrativní pracovník, pracovník v drobné řemeslné výrobě, v montážních prací, v jednoduché výrobě, prodavači.

2.8 Modely sociálních podniků v Evropě a v ČR 2.8.1 Gastronomické služby Služby v oboru gastronomie jsou velmi často nabízenými službami po celé Evropě. Zakladatelé se opírají o to, že se jedná o službu oblíbenou, vyhledávanou a atraktivní pro zákazníky. Mezi důvody četnosti zakládání gastronomických podniků patří i to, že podle jejich zřizovatelů právě v gastro službách mají zaměstnanci se znevýhodněním největší možnost socializace, rozvoje komunikační dovedností a integrace. Velký přínosem socializace je, že zaměstnanci jsou během práce v přímém kontaktu s veřejnosti. Ovšem sektor sociálních podniků začíná být těmito službami ve většině evropských zemí přesycen. (Francová, Kurková, 2015)

25

I v České republice začíná být tato oblast nasycena a výzvy na podporu v tomto odvětví začínají být na ústupu. Bez počáteční investiční podpory je velice těžké mezi konkurencí uspět. Tato služba je ale velice atraktivní. Sociální podniky nabízejí své gastronomické služby komerčním organizacím i místním samosprávám. Příkladem dobré praxe v České republice může být Bílá Vrána, viz kapitola Příklady dobré praxe. V Kraji Vysočina se gastronomickými službami zabývá organizace Semitam. 2.8.2 Recyklační provozy Dle Francové a Kurkové (2015) je trendem současnosti v téměř celé Evropě ochrana životního prostředí a roste i počet sociálních podniků, které spojují podporu ochrany přírody s podporou lidí se zdravotním postižením, a to jejich zaměstnávání právě v těchto podnicích. Mezi obvyklé činnosti, do kterých jsou zaměstnanci zapojováni, patří recyklace (recykluje se především papír a dřevo), třídění odpadu, repase (znovuvyužití starého výrobku či materiálu) a prodlužování životnosti výrobků. V České republice toto odvětví není tak rozšířené jako v Evropě, ale vznikají zde nové sociální podniky, které se recyklací zabývají. Cílem těchto organizací je nejen pomoci cílové skupině ale i životnímu prostředí. Charita v České republice se zapojuje do sběru starého oblečení, které následně třídí a zpracovává. Tento projekt nese název Textilní banka. Část textilu je poskytnuta pro pomoc sociálně potřebným lidem. 2.8.3 Zahradnické a technické služby Zahradnické práce jsou u zaměstnanců s mentálním postižením i duševním onemocněním oblíbené a mají prokazatelně velmi pozitivní dopad na jejich mentální i psychickou kondici. Vzhledem k nejistotě tohoto odvětví vyplývající ze sezónnosti a počasí však není sociálních podniků poskytujících pracovní uplatnění v zahradnictví mnoho. K zahradnickým činnostem patří zakládání zahrad, údržba zeleně, řezání křovin, pěstování a péče o rostliny a stromy. V rámci technických služeb se provádí např. údržbářské práce, odstraňování sutin, malířské a natěračské práce. Často bývají zahradnické a technické služby kombinovány. (Francová, Kurková, 2015) V Kraji Vysočina provozuje organizace Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. chráněné pracovní místa v oblasti údržbě zeleně, řezání křovin, údržba a čistění lesů, ale i práce pro technické služby. Jedna z jejich dílen, Lesní četa, se denně vydává do místních lesů za prací. Tuto práci kombinují s jinou prací v případě

26

nepříznivého počasí. Pro pracovníky Lesní čety je tato práce velmi oblíbená, zaměstnávají zde více než 20 osob se zdravotním postižením již více než 10 let. 2.8.4 Výroba Trend v Evropě je směrem k výrobě rostoucí. V sociálních podnicích se objevuje umělecká výroba ze dřeva, keramiky či papíru. Vzhledem k rostoucí popularitě gastronomických služeb, roste i počet výroben v oblasti potravinářské. V České republice si umělecká výroba stále drží své jméno a spousta chráněných pracovních míst je zřízeno na výrobu keramických či jiných výrobků. Dostávají se ale čím dál více do pozadí a mnohem více podniků se snaží uplatnit v potravinářské výrobě, ať už mluvíme o pekárnách, pražírnách či cukrárnách, viz kapitola Příklady dobré praxe. Mezi další atraktivní odvětví v Evropě ale i v České republice patří úklidové služby, hotelnictví, zemědělství, tiskařské služby, prádelny aj. Sociální podniky dnes pronikají do různých odvětví, spousta podniků se snaží své aktivity rozšiřovat, přizpůsobovat svoji nabídku zákazníkům a tím diverzifikovat své riziko. Téměř všechny sociální podniky se však potýkají s otázkou, který z těchto odvětví pro ně bude co nejméně rizikový a kde sehnat potřebné finance. Většina sociálních podniků jsou závislé na dotacích. Z průzkumu českého sociálního podnikání vyplývá, že 51,2 % zdrojů financí činí vlastní ekonomická aktivita, 33 % tvoří zdroje z Evropské unie, 6,4 % dotace osob s postižením z úřadu práce, zbytek tvoří místní samospráva, dary, granty či jiné národní dotační programy. Tyto čísla nám ukazují, jak moc jsou sociální podniky závislé na dotačních programech. Jak velký problém to je, se ukázalo v letošním roce, kdy podnikům doběhl evropský grant, a podniky se nejsou schopné uživit bez dotací. Mnoho sociálních podniků v České republice nesou klasický příklad závislosti na dotacích, tzn., že vznikne sociální podnik na základě získaného dotačního grantu a po uplynutí tohoto dotačního období, sociální podnik zaniká. Dle studie What will Social Enterprise look like in Europe by 2020?(Hilhorst, 2014) se díky měření sociálního dopadu má zamezit podpory sociálním podnikům, které vznikají jen na dobu grantového období. Evropská unie chce docílit toho, aby sociální podniky, které nově vznikají, byly udržitelné i po skončení grantového programu. Veřejnou sféra tak bude chtít důkazy sociální návratnosti svých investic. Neefektivní programy, které poskytují pouze krátkodobé výsledy nebudou podporovány.

27

3 Právní úprava upravující zaměstnávání se zdravotním znevýhodněním a dotační programy

osob

3.1 Povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je podle § 81 odst. 1 Zákona o zaměstnanosti uložena povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) ve výši 4% povinného podílu na celkovém počtu jejich zaměstnanců. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b) Zákona o zaměstnanosti, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli. Tuto povinnost dle Zákona o zaměstnanosti (2004) zaměstnavatel plní: a) zaměstnáváním OZP v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených výše. Ze Zákona o zaměstnanosti (2004) dále vyplývá povinnost zaměstnavatele plnění povinného podílu zaměstnávání OZP, včetně způsobů plnění, do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Zajímavostí v České republice je plnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením ve veřejné správě České republiky. Bez nutnosti odvodu do státního rozpočtu splnilo tuto povinnost v roce 2014 pouze Ministerstvo kultury, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zdravotnictví. Tuto podmínku splnilo kombinací zaměstnávání osob se zdravotním postižením a náhradním plnění. Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto podmínku splnilo odvodem do státního rozpočtu. Žádné z ministerstev nesplnilo tuto podmínku přímým zaměstnáváním zdravotně znevýhodněných osob.

28

Energetický regulační úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezaměstnávají žádné osoby se zdravotním postižením. Oba úřady platí povinný podíl formou náhradního plnění. Na tuto situaci reaguje Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015-2020 (2015), který obsahuje dvě opatření zaměřené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ústředních orgánech státní správy. Opatření 13.8 ukládá všem ústředním orgánům státní správy včetně jejich organizačních složek, aby usilovaly při zákonem stanoveném plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o jejich přímé zaměstnávání. Opatření 13.9 pak ukládá zvyšovat počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Zákon o zaměstnanosti (2004) dále definuje: Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním znevýhodněním mohou pro účely splnění povinnosti uvedené výše poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna.

3.2 Příspěvek na zřízení CHPM Dle stránek MPSV (2015) je příspěvek na zřízení CHPM určen na pořízení potřebného vybavení zřizovaného pracovního místa. Podmínkou je, že pracovní místo musí být obsazeno minimálně tři roky. Příspěvek, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou či o osobu v 1. nebo 2. stupni invalidity, může Úřad práce ČR poskytovat maximálně ve výši 8násobku (201 432 Kč) a v případě osoby s těžším zdravotním postižením, tj. osoby invalidní ve 3. stupni, maximálně ve výši 12násobku (302 148 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jestliže zaměstnavatel zřizuje 10 a více chráněných pracovních míst, pak může maximální výše příspěvku na zřízení jednoho chráněného pracovního místa činit 10násobek (251 790 Kč) a v případě pracovního místa zřízeného pro osobu s těžším zdravotním postižením 14násobek (352 506 Kč) uvedené průměrné mzdy.

29

Podle §39 Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění rozdělujeme invaliditu do tří stupňů: a) pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,1 b) pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,2 c) pokles pracovní schopnosti o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.3 Při rozhodování o přiznání příspěvků na vytvoření CHPM bere ÚP ČR v potaz celkovou situaci na trhu práce v daném regionu. Proto dochází k situacím, že v jednom kraji byste příspěvek na zřízení pracovního místa získali a v jiném nikoliv. Mnoho sociálních podniků se s tímto problémem potýká, že zřízením stejného CHPM v jednom kraji na tento příspěvek dosáhnete v dalším nikoliv. Z článku, který byl zveřejněn na stránkách Státní správy (2015), vyplývá, že k 31. 12. 2014 podpořil touto cestou celkem 1 902 CHPM pro OZP (z toho 62 jich vykonávalo samostatnou výdělečnou činnost). Nejčastěji se jednalo o místa v administrativě, pozice určené řemeslníkům, osobní, úklidové a masérské služby, prodavače, skladníky, šičky nebo ostrahu objektů. Na dalších 130 chráněných pracovních míst poskytl příspěvek na provoz. Celková částka, kterou ÚP ČR vyplatil od ledna do prosince 2014 v rámci této agendy, dosáhla 81 855 529 Kč (v roce 2013 to bylo 46 538 160 Kč). Žádost o zřízení či vymezení CHPM podává zaměstnavatel na příslušném formuláři zveřejněném na stránkách MPSV. Žádost se podává na místně příslušném kontaktním pracovišti úřadu práce dle místa, ve kterém je nebo má být zaměstnávání vykonáváno. Vyúčtování příspěvku na podporu zaměstnávání OZP na CHPM se podává úřadu práce, kde má zaměstnavatel sídlo své organizace. Tedy, bude-li zaměstnavatel se sídlem Havlíčkův Brod zřizovat CHPM v městě Pelhřimov, podá žádost o vymezení CHPM na Úřadu práce Pelhřimov. Vyúčtování příspěvku na podporu zaměstnávání dle §78 Zákona o zaměstnanosti však podá na Úřadu práce Havlíčkův Brod.

3.3 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM ÚP ČR může na chráněné pracovní místo poskytnout zaměstnavateli nebo živnostníkovi se zdravotním postižením i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Žádost mohou firma nebo OSVČ podat nejdříve po uplynutí často se v textech vyskytuje termín částečný invalidní důchod často se v textech vyskytuje termín částečný invalidní důchod 3 často se v textech vyskytuje termín plný invalidní důchod 1

2

30

12 měsíců ode dne, kdy takové místo vymezili nebo zřídili a obsadili. Roční výše příspěvku činí nejvýše 48 tis. Kč. Během loňského roku vyplatil Úřad práce ČR zaměstnavatelům touto cestou celkem 3 714 570 Kč (v roce 2013 pak 3 602 906 Kč).

3.4 Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na CHPM Dle §78 Zákona o zaměstnanosti (2004): „jestliže zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, a zároveň splňuje podmínku, že tito zaměstnanci pracují na chráněných pracovních místech, může si požádat o refundaci 75 % skutečně vynaložených nákladů na jejich mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.“ Zaměstnavatelé zaměstnávající v pracovním poměru více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců na chráněných pracovních místech si mohou poprvé za 1. kalendářní čtvrtletí 2015 požádat o poskytnutí příspěvku i na podporu zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných. Zákon dále definuje maximální výše příspěvku následovně: „Maximální výše příspěvku na zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, činí 5 000 Kč měsíčně. Na zaměstnance, který je uznán v 1. – 3. stupni invalidity, může ÚP ČR poskytovat příspěvek až do výše 8 000 Kč měsíčně. Po roce může zaměstnavatel uplatnit nárok na zvýšení příspěvku, nejvíce však o 1 000 Kč měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou, nebo o 2 000 Kč měsíčně, jde-li o osobu v 1. – 3. stupni invalidity. Když zaměstnavatel splní veškeré zákonem stanovené podmínky, je tento příspěvek nárokový.“ Od ledna do prosince 2014 poskytl stát zaměstnavatelům v rámci této agendy 4 018 724 214 Kč (ve stejném období 2013 to bylo 3 670 238 683 Kč). Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti dle Analýzy zaměstnanosti OZP a využívání nástrojů a opatření politiky zaměstnanosti z pohledu zaměstnavatele, kterou zpracoval Výzkumný ústav práce a sociální věcí v roce 2012, byly pro většinu zaměstnavatelů neznámé. Ti, co měli nějaké poznatky o této problematice, však připustili, že časová náročnost administrace, náročné dokladování potřebných dokumentů a nejistota výsledku je pro ně nemotivující pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že časová náročnost administrace je opravdu veliká. Vyúčtování, které se předkládá vždy k poslednímu dni v měsíci

31

po sledovaném čtvrtletí, sebou nese mnoho úkolů a dokladování. Pro úřad práce se vypracovává Jmenný seznam pracovníků OZP, Výpočet průměrného přepočteného stavu. Dále se úřadu práce předkládají bezdlužnosti vystavené od všech zdravotních pojišťoven, od Okresní správy sociálního zabezpečení a Finančního úřadu. Nezbytnou přílohou tohoto vyúčtování je i doložení všech pracovních smluv (při uzavření nového pracovního poměru) a všech změn v pracovních poměrech uzavřených se zaměstnanci OZP.

3.5 Společensky účelná pracovní místa Specifikace a podmínky zřízení společensky účelného místa (SÚPM) jsou uvedeny v §113 Zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a §25 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí Zákon o zaměstnanosti (2004). Dle tohoto zákona se SÚPM rozumí: •

•

pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými ÚP, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění, nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Cílem tohoto příspěvku je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístnění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem. Finanční úprava dle Zákona o zaměstnanosti (2004) může být určena pro: • • • •

návratný příspěvek4, příspěvek na úhradu úroků z úvěru, jiný účelově určený příspěvek5, částečná nebo úplná úhrada mzdových nákladů, včetně odvodů na zdravotní veřejné pojištění, pojištění na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Příspěvek je zaměstnavateli vyplácen zpětně vynaložených mzdových nákladů zaměstnance.

4 5

na

Návratný příspěvek zde znamená finanční půjčku od úřadu práce Např. na pořízení určitého zařízení na základě dohody s ÚP

základě

předložených

32

3.6 Příspěvek na zapracování Dle Zákona o zaměstnanosti (2004) nabízí úřad práce finanční podporu zaměstnavatelům, kteří přijmou do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče6. Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a může činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává.

VPP SÚPM zřízená SÚPM vyhrazená SÚPM - SVČ CHPM zřízená CHPM - SVČ osob se ZP CHPM, CHPM SVČ – provoz příspěvek na zapracování překlenovací příspěvek rekvalifikace (bez zvolené) zvolená rekvalifikace poradenské činnosti pracovní rehabilitace celkem národní APZ VPP NIP SÚPM NIP vyhrazená rekvalifikace NIP (bez zvolené) zvolená rekvalifikace NIP poradenské činnosti NIP pracovní rehabilitace NIP RIP OP LZZ (bez odborných praxí) Odborné praxe pro mladé do 30 let 6

347 6 378 258 44 1 9

národní APZ 370 37 6 4 378 16 258 12 57 57 1 1 9 9

čerpání v %

Schválený rozpočet v tis. Kč

Z toho OZP

nástroj APZ

Počet umístěných uchazečů

Počet vytvořených míst

Tabulka 2: Počet vytvořených pracovních míst a umístěných uchazečů podle jednotlivých nástrojů APZ

43 333 1 950 36 150 15 360 7 420 700 680

80 14 29 85 46 46 36

0 0 4 250

0 0 6

840 70 0 0 6 6 1 993 119 ESF - OP LZZ 878 870 119 1 090 1 090 32 1 316 1 316 94

13 130 250 870 124 093

63 0 4 83

67 800 42 500

98 90

21 83 0 708

21 76 0 708

1 0 0 92

14 770

73

0 116 338

0 59

373

373

1

81 979

51

0 0 68

0 0 68

0 0 6

840 0 6 1 957

§33 Zákona o zaměstnanosti

33

První zaměstnání Prevence – změna včas! Mladá šance Třetí kariéra Jde to i s dětmi Cesta přes bariéry VSPR v Kraji Vysočina II POVEZ grantové projekty ESF celkem ESF - OP LZZ

celkem nár. APZ + ESF

68 53 128 78 48 40 0 0 74 3 740 5 697

68 53 162 78 48 62 0 0 74 3 747 5 740

0 0 0 0 0 0 0 0 21 360 479

12 102 16 264 16 347 15 376 17 396 12 591 84 294 53 907 0 497 757 621 850

85 39 12 37 36 44 31 40 0 62 66

Zdroj: Literák (2015)

3.7 Sleva na dani Dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., Zákona o daních z příjmů se daň za zdaňovací období snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením či o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Dle Analýzy zaměstnanosti OZP a využívání nástrojů a opatření politiky zaměstnanosti z pohledu zaměstnavatele (2012) jsou daňové úlevy formou slevy na dani z příjmů za zaměstnané osoby se zdravotním postižením pro zaměstnavatele příjemné, nicméně určitě ne motivující. Jednak jejich současná výše je pro většinu nedostačující a jednak, což je výrazně podstatnější pro strategii, zaměstnavatelé mají dostatek jiných, z jejich pohledu zajímavějších, „možností“k snížení daně z příjmů.

3.8 Zvýhodnění uchazečů se zdravotním postižením v obchodní veřejné soutěži Podle zákona č. 137/2006 Sb., Zákon o veřejných zakázkách, může zadavatel stanovit ve výzvě či oznámení zadávajícího řízení, že se zadávacího řízení může účastnit pouze dodavatel, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců dodavatele. Účastní-li se otevřeného řízení, úžeh řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %.

34

3.9 Operační program zaměstnanost Řídícím orgánem operačního programu zaměstnanost je MPSV, období tohoto programu je 2014-2020, výše podpory je 2,15 mld. EUR. Tento program mimo jiné podporuje i sociální podnikání formou podpory zaměstnanosti. Jedna z jeho oblastí je i podpora mezinárodní spolupráce a sociální inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy. Při výzvě na podporu sociálního podnikání může žadatel využít seminářů, které jsou zdarma přednášeny od MPSV. Dále mohou žadatelé bezplatně využít poradenství a stáže v sociálních podnicích. Při žádosti o grant žadatel vyplňuje nejenom žádost, která je obsahově hodně náročná, ale předkládá i podnikatelský plán a sadu rozpoznávacích znaků pro integrační sociální podnik. Žadatel také musí splňovat principy sociálního podniku, které jsou obsažené v kapitole jedna.

3.10 Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program (IROP) částečně navazuje na operační program z programového období 2007-2013. Hlavním cílem tohoto programu je umožnění vyváženého rozvoje území, zkvalitnění infrastruktury, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Tento program podporuje výstavbu, rekonstrukci a vybavení sociálních podniků. Podpora není myšlena jako dotace na zřízeních nových CHPM, ale jedná se o podporu vznikajících a udržitelných pracovních míst pro osoby sociálně vyloučené. Řídící jednotkou je Ministerstvo pro místní rozvoj. Výše podpory je 4,64 mld. EUR. Období tohoto programu je od 1. 1. 2014 – 31. 12. 2023.

3.11 Operační program pro konkurenceschopnost

Podnikání

a

inovace

Řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, indikativní alokace na program je 197,3 mld. EUR. Cílem tohoto programu je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pojem „konkurenceschopný“ zahrnuje schopnost místních firem prosazovat se na světových trzích a vytvářet dostatek pracovní míst. Pojem „udržitelný“ zvýrazňuje dlouhodobý horizont konkurenční schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodářského rozvoje. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015)

35

3.12 Sociální zemědělství – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Cílem tohoto programu je podpora zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením zemědělskými podnikateli. Podpora je dána formou investičního úvěru poskytnutého PGRLF, a.s. zemědělcům, kteří zaměstnávají či budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nejméně po dobu 5 let od realizace Podnikatelského záměru. Počet zaměstnanců se zdravotním postižením po stanovenou dobu 5 let nesmí klesnout pod 75 % celkového počtu pracovníků se zdravotním postižením uvedených v prohlášení žádosti. Úvěr bude poskytnut ve výši od 100 tis. Kč do 5 mil. Kč.

3.13 Místní akční skupiny (MAS) V rámci investiční priority 2.3 OPZ Komunitně vedený místní rozvoj bude podporován vznik a rozvoj nových podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání. Podporovány budou dva typy sociálních podniků - integrační sociální podnik a environmentální sociální podnik. Podmínky podpory integračních sociálních podniků budou vycházet z hlavní výzvy v rámci investiční priority 2.1 OPZ, definice a indikátory environmentálního sociálního podniku jsou připravovány. Veřejně prospěšný cíl environmentálního sociálního podniku musí být orientován lokálně a environmentálně. Dle stránek Českého sociálního podnikání: „výzva pro MAS bude vyhlášena v březnu 2016, bude určena místním akčním skupinám, které projdou standardizací a budou mít schválenou Strategii CLLD. Pokud se místní akční skupina rozhodne podporovat na svém území sociální podnikání, potom podpora vzniku a rozvoje nových podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání musí být obsažena v programovém rámci OPZ příslušné SCLLD. Místní akční skupiny budou následně vyhlašovat vlastní výzvy, v rámci kterých může být podpora sociálního podnikání zahrnuta.“ (České sociální podnikání, 2015)

3.14 Nadační fond pro podporu zaměstnávání OZP Nadační fond pro podporu zaměstnávání OZP (NFOZP) byl zřízen v roce 2007 na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Věnuje se nejen aktivnímu vytváření pracovních míst pro OZP, ale i osvětě a vzdělávání personalistů i vedení firem, které postižené zaměstnávají nebo se na to teprve chystají. Každoročně NFOZP vypisuje grantový program Srdcerváči. V roce 2015 byl tento program vypsán na tři typy projektů: Rozvoj podnikání osob samostatně výdělečně

36

činných, které jsou osobami za zdravotním postižením, Otevření nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, pořízení materiálního či hmotného vybavení nutného pro rozvoj daných míst u zaměstnavatelů, kteří mají víc jak 50% chráněných pracovních míst dle zákona o zaměstnanosti či Rozvoj pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na běžném trhu práce. (Nadační fond pro podporu zaměstnávání, 2015)

3.15 Nadace Via spolu s UniCredit Foundation a UniCredit Bank V letošním roce vyhlásila Nadace Via spolu s UniCredit Foundation a UniCredit Bank výzvu na podporu sociálního podnikání s názvem Lepší byznys 2015-2016. Jedná se o výzvu na podporu sociálního podnikání. Cílem je podpořit sociální podniky se sociálním, environmentálním, komunitním a ekonomickým přínosem. Finanční podpora je ve výši 1 705 000 Kč, jeden žadatel může požádat maximálně o 340 000 Kč. Žadatel může také požádat o odborné konzultace od expertů na různé oblasti.

3.16 Soukromý sektor 3.16.1 ČSOB Stabilizace sociálních podniků Od roku 2013 zahájila podporu sociálnímu podnikání i Českomoravská stavební spořitelna a to grantovým programem Stabilizace sociálních podniků. Partnerem tohoto programu je organizace P3 – People, Planet, Profit o.p.s. Cílem těchto programů je stabilizace a rozvoj stávajících sociální podniků prostřednictvím finanční podpory a odborného poradenství. Podniky mohou získat podporu ve výši až 100 000 Kč a odborné poradenství v maximální hodnotě 40 000 Kč určené k zefektivnění jeho činnosti. Odborné poradenství zajišťuje P3 – People, Planet, Profit o.p.s. 3.16.2 Rok jinak Jedná se o jedinečný program v České republice na podporu neziskové sféry i sociálního podnikání. Cílem tohoto projektu je rozvíjet a podporovat lidské zdroje v neziskovém sektoru a také motivovat odborníky z komerční sféry, aby to na čas zkusili v neziskovém sektoru, dochází tedy k rozvoji a profesionalizaci neziskové sféry díky přenosu know-how a zkušeností z byznysu nebo veřejného sektoru. 3.16.3 KMPG Mottem společnosti KPMG pro podporu neziskového sektoru je pomáhat společnosti tím, co jí jde nejlépe. Proto začala pomáhat neziskovým organizacím a sociálním podnikům nejen v oblasti poradenské ale i finanční.

37

Projekt ROK společně – KROK dopředu má za cíl pomoci zefektivnit fungování neziskových organizací a tím jim umožnit, aby se soustředily na svou primární, společensky prospěšnou činnost. Neziskové organizace a sociální podniky mohou využít sérii odborných školení na téma z oboru daňové problematiky, auditu, ale i témata přímo pro oblast sociálního podnikání. Dále se mohou organizace přihlásit do projektu ročního partnerství, které zahrnuje další vzdělávání, odborné poradenství, dobrovolnictví i finanční pomoc. (KPMG, 2015) 3.16.4 Další zdroje financování Sociální podniky se mohou obrátit i na další dárce z oblasti firem a obcí. Firmy často rádi poskytnou zdarma konzultace i finanční příspěvek. Často komerční sféra podporuje sociální podniky formou hmotných darů, např. vybavení prostorů. Sociální podnik musí sám oslovit jednotlivé firmy ze svého okolí s žádostí o příspěvek. Obce mohou poskytnout také finanční příspěvek sociálním podnikům. Pokud obec příspěvek zamítne, mohou sociální podniky požádat o snížení nájmu na prostory, pokud společnost sídlí v budově patřící obci, nebo můžu zažádat o levnější odkoupení budov či pozemků za účelem sociálního podnikání. Dále mohou sociální podniky využít dobrovolnické práce z řad lidí.

38

4 Cíl a metodika práce 4.1 Cíl práce Cílem práce je navrhnout řešení pro stanovení udržitelného chodu sociálního podniku v Kraji Vysočina. Eber (2002) definuje trvale udržitelný rozvoj jako užívání a udržování zdrojů tak, abychom získali jejich dlouhodobou životnost. Trvale udržitelný rozvoj reprezentuje možnost kontinuálního ekonomického rozvoje. Snaží se o udržení environmentálních, socio-kulturních a ekonomických zdrojů země pro potřeby budoucích generací. Zatímco klasický ziskový podnik usiluje o maximalizaci zisku, v sociálním podniku vycházím ze základních tří aspektů, tzv. „tří P“: PLANET – PEOPLE – PROFIT, jehož autorem je prof. Donald Hawkins. Tyto tři aspekty znázorňují ochranu životního prostředí, přínosy pro lidskou společnost a stabilní ekonomický růst (Závodná, Pospíšil, 2014). Dílčím cílem je díky strategické a finanční analýzy podpořit samostatnost sociálních podniků a zvýšit konkurenceschopnost na trhu, která povede ke zvýšení udržitelného chodu chráněných pracovních míst. Při ověření udržitelnosti sociálního podnikání jsem postupovala jako u klasického ziskového podniku, nejprve jsem provedla mapování trhu sociálních podniků v Kraji Vysočina, dále vypracovala strategickou a finanční analýzu a navrhla vhodnou strategii.

4.2 Stanovení zkoumaného případu Při práci jsem zkoumala jak sociální podniky v Kraji Vysočina jako celek, tak jsem se zaměřila na určitou organizaci, která je v Kraji Vysočina největším zaměstnavatel osob se zdravotním postižením a která se tak řadí mezi nejstabilnější sociální podnik. Tento sociální podnik již má i svou historii, první chráněná dílna vznikla v roce 1992. Ostatní sociální podniky v Kraji vysočina mají krátkou historii pro hodnocení a vyvozování nějakých výsledků. Díky nízkému počtu sociálních podniků jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu, který se mi pro mé zkoumání zdál být více vhodný. Cílem je využít poznatků dobré praxe, strategické a finanční analýzy zkoumaného podniku a dát možnost ostatním sociálním podnikům čerpat z těchto poznatků a využít následující poznatky ke zvýšení stability svého sociálního podniku a tím pádem i udržitelnosti na trhu.

39

4.3 Metody finanční a strategické analýzy Při strategické analýze jsem nejprve analyzovala vnější prostředí díky využití PESTLE analýzy, analýzy zájmových skupin a Porterova modelu 5 tržních sil. Dále jsem se zaměřila a zhodnotila atraktivitu jednotlivých odvětví. Při hodnocení vnitřního prostředí jsem využila SWOT analýzu a definovala jsem slabé a silné stránky sociálních podniků obecně, dále jsem se zaměřila na slabé a silné stránky sledovaného podniku. Výstupem mé analýzy je doporučená strategie, která vzešla ze SWOT analýzy. Další strategii, která je v práci doporučená, vychází ze SPACE matice. U finanční analýzy jsem vycházela z účetních závěrek CHDFV, s.r.o., kde jsem tržby spolu s hospodářským výsledkem upravovala na základě hospodářské činnosti tehdejšího FOKUSu Vysočina. Při práci byly vypracovány elementární metody finanční analýzy, které jsou založeny na základních aritmetických operacích. Při práci byly použity následující elementární metody finanční analýzy: • • •

Analýza absolutních ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů Analýza soustav ukazatelů

V rámci analýzy absolutních ukazatelů byla provedena horizontální analýza (analýza trendů) a vertikální analýza (procentní rozbor). Při analýze poměrových ukazatelů jsem využila následující ukazatele: rentability, zadluženosti, likvidity a aktivity. Z analýzy soustav ukazatelů jsem zpracovala bonitní model dle Rudolfa Douchy a Altmanovo Z-skóre. V závěru mé práce jsem si jako příklad dobré praxe vybrala sociální podnik Ergotep, který shledávám jako jeden z nejstabilnějších sociálních podniků v České republice. Jako dobrou praxi ze zahraničí jsem si zvolila více podniků a především z odvětví, která v České republice nejsou tak využívané. Tudíž se jedná o odvětví, která by pro sociální podniky mohla být více atraktivní při rozvoji sociálního podnikání.

4.4 Základní zdroje informací a metod shromažďování dat Hlavním zdrojem informací jsou rozhovory s managementem zkoumaného sociálního podniku, dále materiály, které jsou ze zákona zveřejňované na webových stránkách www.justice.cz. Mezi další zdroje jsem zahrnula odborné stránky, které se zabývají problematikou sociálního podnikání a odborné publikace. Hlavní zdrojem dat pro finanční analýzu byly:

40

• • •

výkaz zisku a ztrát, rozvaha. Cash flow.

Sběr dat je proveden metodou rozhovoru s managementem sledovaného sociálního podniku, data pro finanční analýzu jsem sbírala ze zveřejněných účetních závěrek sociálních podniků. Naplňování principu sociálního podnikání jsem sbírala ze zveřejněných zakladatelských listin. Strategické analýzy jsem vyhodnocovala na základě rozhovoru s managementem podniku a na základě sběru informací z odborných publikací.

41

5 Vlastní práce 5.1 Případová studie – sociální podniky v Kraji Vysočina V Kraji Vysočina principy sociálního podnikání naplňují následující podniky: • • • • • • •

Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. (CHDFV) OAKTREE s.r.o. SEMITAM, s.r.o. Služby Jihlavské Terasy, o.p.s. Sociální podnik KOVOLES o.p.s. Světlo Jihlavské Terasy, o.p.s. Vrátka Třebíč s.r.o.

5.2 Plnění kritérií sociálního podniku 5.2.1 Naplňování sociálního principu Sociální podniky v Kraji Vysočina tento princip naplňují díky provozování aktivity prospěšné společnosti a díky specifické skupině lidí – zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním znevýhodněním. Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. (CHDFV) zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním hendikepem především s duševním onemocněním. Znevýhodnění zaměstnanci pracují na zkrácený úvazek. Na pravidelných poradách a workshopech mají zaměstnanci možnost vyjadřovat se k pracovním záležitostem a strategii podniku. OAKTREE, s.r.o. dle notářského zápisu (2014) je sociální podnik, který vznikl v září roku 2014 za účelem podpořit a pomoci lidem s handicapem. Hlavním obecně prospěšným cílem společnosti je vytvoření a udržení nových pracovních míst pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené. Dále pomáhá zprostředkovávat zaměstnání u jiných společností a poskytuje v této oblasti poradenství. Je poskytovatelem náhradního plnění. Podíl zaměstnanců ze sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených skupin představuje nejméně 55 %. Semitam s.r.o. vznikl za účelem vytváření a udržení pracovních míst pro osoby se sociálním a zdravotním znevýhodněním, podíl zaměstnaných znevýhodněných osob činí nejméně 40 % ze všech zaměstnanců společnosti. Osobám se znevýhodněním poskytuje i přiměřenou psychosociální podporu a snaží se o maximální rozvoj jejich potenciálu.

42

Služby Jihlavské terasy, o.p.s. (SJT) dle Zakládací listiny (2010) zaměstnává nejméně 30 % osob sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením (především osoby se zdravotním postižením a tím reagují na potřebu vytvářet pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné při vstupu na trh práce v regionu Vysočina. Sociální podnik KOVOLES, o.p.s. dle svých zakládacích listin (2012) zaměstnává min 40 % zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců sociálního podniku osob sociálně vyloučených či sociálně vyloučením ohrožené osoby. Převážně však zaměstnávají osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách, osoby pečující o osobu blízkou, dlouhodobě nezaměstnané osoby, osoby se zdravotním postižením. Světlo Jihlavské terasy, o.p.s. splňují tento princip dle notářského zápisu (2012) následujíce: „v sociálním podnikání zaměstnávají osoby z cílových skupin ohrožených sociální vyloučením v min. míře 40 % na celkovém počtu zaměstnanců, ve smyslu přepočtených úvazků (především osoby se zdravotním postižením) a tím reagují na potřebu vytváření pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné při vstupu na trh práce v regionu Vysočina.“ Dle Zakladatelské listiny (2013) sociálního podniku Vrátka Třebíč tento princip naplňují díky zaměstnávání minimálního 40% počtu osob z cílové skupiny sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením (především osoby se zdravotním postižením) 5.2.2 Naplňování ekonomického principu Sociální podniky v Kraji Vysočina vykonávají soustavnou ekonomickou aktivitu v daných předmětech podnikání. Případný zisk je v CHD FV, s.r.o. použit pro další investice do rozvoje podniku nebo naplnění veřejně prospěšných cílů. OAKTREE s.r.o. případný zisk nejméně z 55 % reinvestuje zpět do rozvoje společnosti. Semitam, s.r.o. neméně z 51 % reinvestuje svůj zisk zpět do společnosti. SJT, o.p.s. provozuje podnikatelskou činnosti v oblasti výroby a obchodu, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, hostinskou činnost, mateřskou školu a zařízení školního stravování. Zisk je v minimální míře 51 % reinvestován do rozvoje společnosti a jejich zaměstnanců.

43

KOVOLES o.p.s. svůj zisk dále v minimální míře 51 % reinvestuje do rozvoje a profesionalizace společnosti. Světlo Jihlavské terasy, o.p.s. svůj zisk z projektů sociálního podnikání dále reinvestují v minimální míře 51 % do rozvoje společnosti a jejich zaměstnanců. Zisk v sociálním podniku Vrátka Třebíč s.r.o. je minimálně 51 % reinvestován zpětně do rozvoje služeb a zvyšování jejich kvality a do trvalého naplňování obecně prospěšných cílů. 5.2.3 Naplňování environmentálního a místního principu CHDFV při výběru zaměstnanců, dodavatelů, odběratelů upřednostňuje ty z regionu. Do své činnosti zapojuje místní aktéry, jako je kraj či místní samospráva. Reaguje na potřeby místní komunity. Společnost podporuje smysl pro sociální zodpovědnost na místní úrovni ovlivňováním postojů veřejnosti vůči osobám s duševním onemocněním a jiným hendikepem, prevencí sociálně patologických a jiných nežádoucích jevů a začleňováním zaměstnanců do společnosti – vhodně zvolenou propagací sociálního podniku, důrazem na kvalitu výrobků a služeb chceme odstraňovat předsudky místní komunity o osobách s duševním i jiným onemocněním. OAKTREE s.r.o. dle notářského zápisu (2014) vychází ze znalosti místní komunity a snaží se uspokojovat ty potřeby, které doposud ne byly uspokojovány v dostatečné míře, kvalitě či finanční přiměřenosti. Při své činnosti využívá zejména místní lidské zdroje a dodavatele, úzce spolupracuje s orgány místní správy, samosprávy a poskytovateli sociálních služeb. Společnost chce přispívat k odbourávání předsudků, že osoba sociálně znevýhodněná nemůže být plnohodnotným členem místní komunity. Dále se snaží nezatěžovat životní prostředí a chovat se jako dobrý hospodář v souladu s principy udržitelného rozvoje. Semitam, s.r.o. také vychází z místního prostředí. Je zapojen do projektu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Havlíčkův Brod. Snaží se co nejméně zatěžovat životní prostředí a chová se jako dobrý hospodář. SJT, o.p.s. využívá přednostně místní zdroje. Jsou zapojeni do Integrovaného plánu rozvoje města Jihlava. KOVOLES o.p.s. využívá místních pracovních příležitostí. Zaměstnanci jsou v přímém kontaktu s přírodou a jejich práce přispívá k revitalizaci lesů. Dále šetrně nakládají s odpady a vedou své zaměstnance k hodnotám spojeným s ochranou přírody.

44

Světlo Jihlavské terasy, o.p.s. v rámci tohoto principu dbá na využívání nízkoenergetických technologií, vede řádně systém a třídění odpadů. Používá ekologické prací a hygienické prostředky, které neznečišťují a nezatěžující životní prostředí. Vrátka Třebíč s.r.o. mají ve svých zakládacích listinách napsáno, že budou dodržovat environmentální princip.

5.3 Chráněné dílny Fokus Vysočina (CHDFV) Posláním společnosti Chráněné dílny Fokus Vysočina je vytváření vhodných pracovních míst pro lidi se zdravotním postižením, především pro lidi s duševním onemocněním, tak aby mohli rozvíjet své pracovní dovednosti a vytvářet ekonomicky zajímavé produkty či služby pro společnost. (CHDFV, 2015) CHDFV má sídlo v Havlíčkově Brodě, své dílny ovšem provozuje i v Pelhřimově, v Chotěboři a v letošním roce vznikla nová dílna v Hlinsku. V současnosti má celkem 7 chráněných dílen, Občerstvení Pod Lipami, dvě rukodělné dílny, šicí dílnu, prádelnu, lesní četu a v letošním roce otevřela cukrárnu spolu s výrobnou. V příštím roce je plánován velký projekt otevření studené kuchyně a rozšíření služeb o službu cateringu. Jediným stoprocentním vlastníkem je spolek FOKUS Vysočina. v roce 2014 došlo k oddělení chráněných dílen od mateřské společnosti FOKUS Vysočina z důvodu zvýšení transparentnosti hospodaření obou organizací a udržení statutu zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením. Při finanční analýze, kterou jsem v práci využila, je zřejmé, že roky 2013 a 2012 v sobě zahrnují i organizaci FOKUS Vysočina. Tržby a hospodářské výsledky jsem však očistila a použila pouze hospodářskou činnosti FOKUSu Vysočina. Chráněné dílny zaměstnávají celkem 135 osob se zdravotním postižením a 11 osob zdravých. Celou organizaci zastřešuje manažer chráněných dílen, který má dohled nad hospodařením chráněných dílen a jedním z jeho hlavních cílů je rozvoj chráněných dílen a posílení konkurenceschopnosti na trhu. CHDFVmají svoji historii v Kraji Vysočina i dobré jméno. Z hlediska počtu zaměstnanců se jedná o největší sociální podnik se sídlem v Kraji Vysočina. Některé dílny jsou stabilní, v některých probíhají strukturální změny. I tak bych si ale troufla říci, že se jedná o stabilní sociální podnik, který je zajímavý z hlediska různorodých činností a chutí se dále rozvíjet. Proto jsem zvolila tento sociální podnik jako zkoumající jednotku. I tak jsem se ale snažila vztahovat práci na celý Kraj Vysočina a na jednotlivá odvětví.

45

5.4 Strategická analýza 5.4.1 PESTLE analýza CHDFV Politické faktory Úzká spolupráce FOKUSu Vysočina s místním úřadem práce hraje ve prospěch pro CHD FV. Osamostatnění chráněných dílen od FOKUSu Vysočina začalo vyjednáváním s úřadem práce, které díky veliké ochotě a profesionalitě pracovníků úřadu práce, proběhlo bez větších problémů. Když však chráněná pracovní místa byla zřízena pod spolkem FOKUS Vysočina, byla spolupráce s místními úřady vstřícnější. Po osamostatnění dílen došlo k odejmutí finanční dotace na podporu chráněných dílen z měst a obcí v Kraji Vysočina. Humpolec se stal v roce 2013 Městem pro byznys, což nebylo náhodou. Již několik let za sebou se pohybovala Humpolec na předních pozicích této ankety. Vysočina se jeví z tohoto hlediska jako dobrým místem pro podnikání. CHDFV sice žádno ze svých dílen v městě Humpolec nemá, ale její úzká spolupráce na podniky v tomto městě vede dnes k vysoké závislosti na tyto podniky. Proto jakékoliv ohrožení těchto podniků má negativní dopady na chráněné dílny. Spolupráce s těmito firmami je v oblasti automobilového průmyslu. Chráněným dílnám se osvědčil i tento typ práce, vykonávají komplementační práce pro automobilový průmysl. Jedná se o práci snadno pochopitelnou a fyzicky nenáročnou. Proto dalším ohrožením pro dílny může být krize v automobilovém průmyslu. Česká republika patří mezi nejméně ukázněný stát v oblasti čerpání peněz z evropských fondů. Chyby v čerpání evropských peněz zjistil i Národní kontrolní útvar (NKÚ), který od roku 2004 zkontroloval na tisíc subjektů. Při kontrolách bylo zjištěno 2000 případů porušení národních a evropských právních předpisů a dalších více než 5200 porušení jiných norem, hlavně závazných pravidel, postupů a smluvních podmínek. Z hlediska čerpání evropských peněz je Česká republika nejhorší zemí. Postoj vlády k příjímání uprchlíků může hrát v oblasti sociálního podnikání do budoucna také velkou roli. Pokud spadnou uprchlíci mezi ohrožené osoby v oblasti hledání zaměstnání, máme tu další skupinu, která bude finančně dotována z MPSV. Pro sociální podnik CHDFV tak může být ohrožením, jelikož je primárně zaměřen na cílovou skupinu pracovníků se zdravotním znevýhodněním, převážně na duševně nemocné. Jak již bylo řečeno v druhé kapitole, sama ministerstva neplní povinný podíl zaměstnávání OZP. Nejvíce využívají možnosti náhradních plnění, což je

46

pro CHDFV obrovskou příležitostí pro užší navázání spolupráce mezi ministerstvy a sociálními podniky. Ekonomické faktory Růst české ekonomiky je dle Českého statistického úřadu (2015) potvrzen. Makroekonomický ukazatel HDP v 1. Čtvrtletí vzrostl meziročně o 4,2 %, tj. o 0,3 procentního bodu více než se předpokládalo. Průměrná míra inflace byla v říjnu 2015 0,4 %, stejně jako v září 2015. Obecná míra nezaměstnanosti byla v září 2015 4,9 %, meziročně se snížila o 1,0 procentního bodu. V Kraji Vysočina byla míra zaměstnanosti v říjnu 2015 na hodnotě 5,45 %. Počet OZP má klesající tendenci v evidenci ÚP ČR. Například v roce 2014 bylo v evidenci 61,1tis. uchazečů o zaměstnání OZP, což činilo o 1,6 tis. méně než v roce 2013 (MPSV ČR, 2015). Daň z přidané hodnoty činila 21 % pro základní výši, první snížená sazba 15 % a druhá snížená sazba 10 %. Dan z příjmů fyzických osob byla ve výši 15 %, daň z příjmu právnických osob 19 %. Od roku 2014 začalo nové období pro čerpání peněz ze strukturálních fondů EU. Pro sociální podniky to znamená příležitost pro rozvoj a inovaci sociálního podnikání v ČR, kam velká část financí bude směřována. Ohrožením v této oblasti je snižující se podpora z úřadu práce. Do roku 2012 bylo stoprocentní pokrytí mzdových nákladů OZP. Od roku 2012 se podpora snížila na 75 % mzdových nákladů. Sociální podnikání začíná být i pro bankovní sféru zajímavou, jako důkazem může být zvyšující se podpora na poskytnutí záruky k úvěrům pro sociální podniky. OZP mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci. Podle ustanovení § 103 odst. 2 Zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnosti nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Odstavec 5 tohoto zákoníku dále zaměstnavateli ukládá povinnost na svůj náklad provést technické a organizační opatření, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovní míst, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zajištění jejich kvalifikace při výkonu pravidelného zaměstnávání. Velkou částí nákladů CHDFV tvoří ceny za energie. Rostoucí ceny těchto nákladů je velkým ohrožením pro sociální podniky. Skladové zásoby také tvoří vysoký náklad. Nedostatečné plánování výše zásob na skladů je slabou stránkou CHDFV.

47

Sociální faktory Společenská tolerance vůči zdravotně postiženým lidem se zhoršuje. Podle údajů výzkumu, který pravidelně zveřejňuje Centrum nezávislého průzkumu veřejného mínění (2013) je tolerance vůči různým skupinám (náboženské, majetkové, závislosti, politická příslušnost, zdravotní handicap, kriminální minulost, aj.) obecně vysoká. Lidé se zdravotním handicapem mají vysokou toleranci, ale psychicky nemocní se vyskytují právě ve skupině, ke které česká společnost není příliš tolerantní. Naopak tolerance vůči nim se v časové ose snižuje. Psychicky nemocní lidé jsou čtvrtou nejméně tolerovanou skupinou lidí, 70 % lidí by nechtěli mít za souseda psychicky nemocného člověka. V České republice stále panují předsudky vůči lidem se zdravotním znevýhodněním. Velká část společnosti na osoby se zdravotním postižením hledí jako na osoby, které nechtějí pracovat, nebo nemohou pracovat nebo jako na lidi s nízkou kvalifikací a výkonností. Otázka výkonnosti je dalším problémem, proč lidé mají předsudky vůči lidem se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé potřebují zaměstnance s určitou kvalifikovaností a dovednostmi, což pro lidi se zdravotním postižením činí velkou překážku pro vstup na pracovní trh. Přitom diverzita na pracovišti může podniku přinést spoustu výhod. Větší různorodost názorů, stylů práce může zlepšit marketing firmy, který následně může oslovit další potencionální zákazníky. Další příležitostí pro sociální podniky jsou podpory v rámci rekvalifikačních kurzů, které nabízí úřad práce zcela zdarma pro osoby znevýhodněné na pracovním trhu, kam spadají i lide se zdravotním znevýhodněním. Technologické faktory Rozvoj technologií v oblasti vnitřní organizace společnosti, personalistiky, vzdělávání zaměstnanců, rozvoj PR, fundrasingu, marketingu a nastavení procesů. Hrozba z neinvestování do těchto oblastí odsune sledovanou organizace na okraj sektoru sociálního podnikání. Další hrozba je ze zpracování a úschovy velkého množství dat. Zvyšující se náročnost zvyšuje i potřeby hardwarového a softwarového vybavení, které jsou pro sociální podniky finančně náročnou investicí. Další nástavby programů, jako jsou skladové evidence, jsou nejen finanční zátěží, ale musí se i přizpůsobit pracovníkům se zdravotním postižením, aby pro ně byly lépe uchopitelné a srozumitelné.

48

Legislativní faktory Návrh zákona o sociálním podnikání, který pro své nedostatky nebyl zveřejněn, je velkým nedostatkem pro tuto oblast. Neuchopitelnost pojmu sociálního podnikání je z hlediska dotační politiky velikým nedostatkem. Snižující se podpora s úřadu práce je dalším ohrožením pro sociální podniky. Do roku 2012 pokrýval příspěvek z úřadu práce dle § 78 Zákona o zaměstnanosti stoprocentní mzdové náklady na pracovníky se zdravotním handicapem. Od roku 2012 se finanční příspěvek snížil na 75 % a sociální podniky se obávají dalšího snížení tohoto příspěvku. Environmentální faktory Sociální podniky musí splňovat environmentální principy. Pro sociální podniky to znamená, že chrání životní prostředí tříděním odpadů, používá ekologicky šetrné prostředky k životnímu prostředí, aktivně se zapojuje do akcí typu Čistá vysočina. Jedna z dílen se stará o revitalizaci místních lesů, možné zviditelnění této služby by mohlo být obrovskou příležitostí pro lesní četu. Dodržuje na pracovištích HACCP podmínky, na základě nichž nakládá se surovinami, které dále nejsou zpracovatelné či prodejné. Díky tomu zabezpečuje ekologický provoz v potravinářském průmyslu a také se tím zvyšují náklady na nakládání se surovinami. 5.4.2 Identifikace zájmových skupin 1. Vlastníci – jediným vlastníkem CHDFV je FOKUS Vysočina, což je nezisková organizace, ze které se chráněné dílny odloučily pro zvýšení transparentnosti jak neziskové organizace, tak chráněných dílen. Zájmem FOKUSu Vysočina je provozovat stabilní a udržitelné chráněné dílny, které budou konkurenceschopné na trhu. Dalším cílem je zaměstnávat osoby se zdravotním handicapem, kteří se nejsou schopni uplatnit na běžném pracovním trhu. 2. Zákazníci – mohli bychom vymezit tři hlavní typy zákazníků. Prvním je psychiatrická nemocnice, která odebírá značnou část našeho zboží a tvoří tak velké procento tržeb. Druhým velkým zákazníkem jsou firmy pracující v automobilovém průmyslu, pro který CHDFV provádí komplementační práce. Třetím typem zákazníků jsou města, která od nás odebírají naše služby a výrobky, ať už formou prádelny, občerstvení či na údržbu městských parků. 3. Zaměstnanci, management – zaměstnanci se pravidelně setkávají na pracovních workshopech, kde je prostor pro vyjádření se k chodu chráněných dílen. Mohou vznášet své podněty, hlasovat o systému řízení, odměňování a jiných důležitých oblastech sociálního podnikání. Management tyto workshopy důkladně připravuje a reaguje na případně podněty. Cílem zaměstnanců je spravedlivé odměňování, kvalitní pracovní podmínky. Cílem

49

managementu je udržitelný chod chráněných dílen a rozvíjet činnost chráněných dílen v Kraji Vysočina. 4. Dodavatelé – dodavatelé jsou vybírání na základě místního charakteru, kvality a nákupní zvyklosti. Prádelna nakupuje šetrné prací prášky pro životní prostředí, zboží v občerstvení je dodáváno převážně od místních dodavatelů (Jihlavské potraviny, uzeniny Humpolec, aj.), hlína je objednávána z Pardubického kraje, kde je provoz také jedné z dílen. Cílem CHDFV je být spolehlivým odběratelem k navázání dobrých vztahů. 5. Konkurenti – v oblasti sociálního podnikání je nám nejvíce konkurující havlíčkobrodský Semitam, který provozuje cateringové služby. Nejedná se však pouze o služby, které provozuje, ale také o zaměstnance. Stejně jako CHD FV i Semitam pracuje s lidmi se zdravotním postižením, může tak docházet k fluktuaci zaměstnanců z jedné dílny do druhé. V oblasti rukodělných dílen je konkurence vyšší, v Kraji Vysočina je několik sociálně terapeutických dílen, které provozují rukodělné práce a své výrobky pak dále prodávají. Zde se CHDFV odlišují svojí tvořivostí a nápady. Hezký způsob prezentace výrobků je předávání cen Zdeny Pleskačové, což je každoroční předvánoční akce, na které se hodnotí práce z rukodělných dílen. 6. Místní samospráva – má zájem na rozvoji podnikání na svém území, zaměstnanosti, začleňování vyloučených sociálních skupin do společnosti, CHDFV tedy především budují pozitivní vztahy se zástupci samosprávy v místech působení. 7. Úřad práce – jedná se o důležitou zájmovou skupina, pro CHDFV je nutná úzká spolupráce s úřadem práce. Bez příspěvku od úřadu práce by sociální podnikání bylo u většiny sociálních podniků prakticky nemožné. Proto je dbáno v CHDFV na úzkou spolupráci, včasné vyúčtování, neustálou komunikaci. 8. Strukturální fondy EU – jejich cílem je podpora a inovace v sociálním podnikání v České republice. Snahou CHDFV je využít této příležitosti pro budoucí rozvoj svého podnikání a nastavit podnikání tak, aby byl podnik udržitelný a konkurenceschopný na trhu. 9. Nadační subjekty – jejich zájmem je podporovat projekty pomáhající sociálně vyloučeným lidem, což je posláním CHDFV, případná komunikace se tedy bude týkat grantových řízení a řízení úspěšných projektů (např. NFOZP – Srdcerváči, Nadace Vodafone, Nadace OKD) 10. Platformy organizací sdružující sociální podniky – zájmem je působit na rozvoj a utváření vhodných podmínek pro činnost sociálních podniků, komunikace o trendech, našich potřebách, vývoji legislativy, předávání know-how (např. Tessea).

50

5.4.3 Porterův model 5 tržních sil Obrázek 2 Pět sil formujících strukturální atraktivitu odvětví

Potencionální nová konkurence (hrozba pohyblivosti)

Dodavatelé (vyjednávající síla dodavatelů)

konkurence v odvětví (rivalita)

Zákazníci (vyjednávající síla zákazníků)

substituty (hrozba zastupitelnosti)

Zdroj: Porter, (1985, p. 235)

Hrozba vstupu nových konkurentů Hrozba vstupu nových konkurentů je veliká ač se nám u jednoho střediska podařila tato hrozba téměř vyloučit. Sociální podnikání v České republice se začíná rozvíjet a počáteční investice nejsou takovou zátěží. Rozvíjející se sociální podnikání vede k fluktuaci zaměstnanců se zdravotním postižením. Pro každé středisko je hrozba vstupu nových konkurentů odlišná. Pro občerstvení je hrozba vstupu nových konkurentů nízká. Občerstvení se nachází v areálu psychiatrické nemocnice a zřídit tam něco obdobného není kapacitně možné. Nejsou zde žádné volné prostory, v kterých by šlo konkurující občerstvení otevřít. Psychiatrická nemocnice disponuje 710 lůžky, jejíž obsazenost je 90-95 %, v nemocnici pracuje 650 zaměstnanců. Většina pacientů nesmí opustit areál psychiatrické nemocnice, tedy vstup konkurence je zde téměř nulový. U lesní čety, která pracuje na údržbě veřejných prostor a revitalizaci a údržbě lesních porostů, je hrozba větší. Počáteční investice jsou nízké v této míře poskytování služeb. Pokud by ale konkurence nabízela komplexní služby, které

51

zahrnují i pořez a odtah dřeva, počáteční investice se pohybuje již v řádech statisíců. Prádelna v Chotěboři je jedinou prádelnou v okolí, zde je už počáteční investice vyšší. Pro rukodělné dílny je hrozba vstupu nové konkurence vysoká. Vstupní materiál je nízký. Snahou CHDFV je vyrábět kvalitní výrobky, které prezentují její činnost a její pracovníky. Hrozba nahraditelnosti výrobků U občerstvení, vzhledem k omezené možnosti pacientů opustit areál psychiatrické nemocnice, je hrozba nahraditelnosti výrobků velice nízká. U komplementačních prací pro automobilový průmysl je hrozba substitutů také nízká. U prádelny v Chotěboři se dbá na komplexnost služby, zákazníkovi je poskytnuto praní, mandlování, žehlení, šicí dílna může spravit poničené prádlo. Velkou hrozbou pro prádelnu mohou znamenat ve školních jídelnách a restauracích náhrady textilních ručníků za papírové jednorázové ručníky. U lesní čety je ohrožením, že zakázka bude nabídnuta konkurenci z důvodu komplexnosti své nabídky. Pokud konkurence nabídne i pořez stromů a odtah, CHDFV nebude moci konkurovat. Jak z hlediska nedostatečné techniky, tak kvalifikace zaměstnanců. Pro rukodělné dílny existuje spousta substitutů na keramickou výrobu - od plastových či skleněných výrobků.

52

Hrozba rostoucí vyjednávací síly zákazníků Graf 1: Vývoj tržeb CHDFV

Vývoj tržeb CHD FV, s.r.o. 1-9/2015 700000 600000 500000 Občerstvení 400000

Rukodělná Lesní četa

300000

Šicí PE 200000

Komplementace Pe Šicí Cho

100000

Prádelna Září

Srpen

Červenec

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden

0

Tržby 1-9/2015 Zdroj: Vlastní zpracování

Zákazníci ve středisku občerstvení tvoří největší část tržeb CHD FV. Tito zákazníci jsou pacienti, kteří jsou v léčení na Psychiatrické nemocnici v Havlíčkově Brodě, personál psychiatrické nemocnice a veřejnost, která tvoří nejnižší podíl zákazníků. Pracuje zde 650 zaměstnanců a průměrný roční příjem pacientů tvoří 2500 pacientů. Potenciál je zde vysoký i z důvodu toho, že část pacientů nesmí opustit prostory nemocnice a tudíž jediné místo k uspokojení svých potřeb je občerstvení, které provozuje CHDF. Omezením je zde cenová politika, ceny se stanovují u některého typu zboží s nižší marží než je tomu tak u konkurence. Je to z důvodu toho, že pacienti jsou omezení ve svých příjmech, které tvoří denní (týdenní) kapesné. Další značnou část tržeb tvoří tržby lesní čety, která pracuje jak pro místní samosprávu, tak pro soukromý sektor. Pro samosprávu se jedná o práce údržby městských prostor, pro soukromý sektor o údržbu a revitalizaci lesních porostů.

53

Cenová politika je zde nastavená tak, aby si dílna udržel stávající zákazníky a snažit se získávat další zakázky v oblasti revitalizace a údržby lesních a travních porostů. Komplementační práce jsou rozvíjejícím se střediskem, v které CHDFV hledají nový potenciál pro rozvoj svých dílen a snaží se tuto činnost podporovat a investovat do nových prostor, které budou této práci i pracovníkům vyhovující. Zde je převážně dbán důraz na kvalitu dodávané práce. Vyjednávající síla zákazníku je zde značná, při odstoupení od zakázky to může znamenat zánik jedné z dílen, proto se i CHDFV snaží diverzifikovat toto riziko a komplementační práce jsou prováděný pro více zákazníků. Všechny jsou ovšem do automobilového průmyslu. Pokud se tedy někdy nastane krize automobilového průmyslu, bude to mít i následek pro CHDFV. Tržby rukodělné a šicí dílny jsou nižší, ale nejsou zanedbatelné. Práce zase vytváří image CHDFV, ukazuje naší tvořivost. Zákazníci jsou zde koneční spotřebitelé, které se snaží oslovovat na prodejních akcích během celého roku. Prádelna má své zákazníky jak ve veřejném sektoru tak soukromém. Snahou CHDFV je získat více práce pro CHDFV a udržet si současné zákazníky. Hrozba rostoucí vyjednávací síly dodavatelů CHDFV se snaží vybírat místní dodavatele. Z hlediska občerstvení, které se nejvíce podílí na tržbách celých dílen, tak i náklady na pořízení zboží tvoří vysoké procento všech nákladů. Občerstvení spolupracuje s mnoha různými dodavateli – dodavatel pekárenského zboží, dodavatel drogerie, dodavatel uzeniny, dodavatel mlékárenského a suchého zboží a dodavatel zeleniny a ovoce. Dochází tak k častým analýzám trhu. Díky vysoké koncentraci dodavatelů není problém při výpadku některého ze současných dodavatelů. S některými dodavateli jsou nasmlouvané množstevní slevy. U ostatních středisek také díky vysoké koncentraci dodavatelů nehrozí výpadek ve výrobě či poskytování služeb v případě, že by došlo k výpadku dodavatele. Vyjednávací síla dodavatelů nehraje významnou roli. Hrozba silné rivality Konkurence pro občerstvení vzniká pouze v případě, že by chtěla své služby začít nabízet ven, cateringové služby, v tomto případě je velikou konkurencí sociální podnik Semitam, který tuto službu také nabízí. U komplementačních pracích je silnou konkurencí sám zadavatel prací. Pokud dojde ke krizi v automobilovém průmyslu, sami firmy dají přednost svým

54

zaměstnancům a tyto práce si budou vykonávat sami. Jak silná je rivalita, záleží na situaci v automobilovém průmyslu. Pro rukodělné a šicí dílny je vyšší rivalita, v Kraji Vysočina je 11 registrovaných sociálně terapeutických dílen, které nabízí výrobky svých klientů na stejných prodejních akcích. Prádelna v městě Chotěboř je jedinou prádelnou v okolí. Své zákazníky má i ve městě Havlíčkův Brod, kde je největší konkurencí P-služby Jiří Pecha a Jarmila Zápotočná. Rivalita pro prádelnu v Chotěboři je nízká. 5.4.4 Analýza atraktivity odvětví Analýza atraktivity odvětví vychází z Porterova modelu pěti tržních sil, hodnotí však odvětví vzhledem k ostatním odvětvím, nikoli situaci konkrétní firmy. Proto je analýza vypracována zvlášť na rychlé občerstvení, prádelnu, rukodělnou dílnu, údržbu lesních porostů a komplementační práce pro automobilový průmysl. Hodnotí se 15 faktorů, každému faktoru je přiraženo skóre 1-10. Vysoké skóre je tam, kde podmínky v odvětví umožňují podniku maximálně využít zdroje, nízké tam, kde podnik není schopen dostát požadavkům odvětví. Ideální skóre je 140, běžné 75-120. Sedláčková s Buchtou (2006) však dodávají: „je-li odvětví považováno za relativně neatraktivní, podniky zaměřují své strategie na obranu stávajících pozic, slabé podniky uvažují o odchodu z odvětví nebo možnosti posílení, například prostřednictvím fúzí.“ Růstový potenciál U rychlého občerstvení si atraktivita drží střední postavení. Mnoho lidí dnes využívá spíše služby velký nákupních supermarketů, kde mají na jednom místě vše. Pro vesnice či okrajové části měst jsou prodejny typu rychlého občerstvení stále vítané a navštěvované. Prádelnám atraktivita každým rokem stoupá. Mnoho lidí v dnešním uspěchaném světě využívá tyto možnosti čím dál častěji. U rukodělných a šicích dílen je atraktivita neutrální, mnoho lidí rádi kupují malé dárky pro své blízké. Užitková keramika je stále žádoucí, i když mnoho domácností již dává přednost skleněnému a plastovému nádobí. Údržba lesní porostů a pomocné zemědělské práce se řadí mezi atraktivnější odvětví z hlediska růstového potenciálu. Komplementační práce řadím mezi nejatraktivnější odvětví z hlediska zájmu nové konkurence do odvětví. Automobilový průmysl vykazuje stále rostoucí trend a průměrná EBIT marže v automobilovém průmysl dosáhla v roce 2014 rekordních 7,5 % dle Roland Berger (2015).

55

Ziskovost Dle Eurostatu (2014) má Česká republika šesté nejlevnější potraviny ze všech členských zemích EU, v porovnání s průměrem EU, který tvoří 100 %, dosahují ceny České republiky úrovně 84 %. Marže dle Českého statistického úřadu (2014) se pohybuje okolo 24 %, což činí maloobchod s potravinami atraktivním prostředím. Při porovnání nákladů a výnosů u odvětví praní a chemického čištění textilních výrobků, pohybujeme se na zisk 3Kč za 1kg vypraného prádla. Podle Martina Adamy, člena Asociace prádel a čistíren, zájem o komplexní služby v oblasti praní a čištění textilu roste. S rostoucí poptávkou můžeme očekávat i zvyšující růst cen, co činí odvětví prádel atraktivní. V oblasti rukodělných a šicích dílen je zisková marže nastavená okolo 30 %, ale prodejnost výrobků v tomto odvětví je spíše stagnující. Větší atraktivnosti zde dosahuje v oblasti šicích dílen, oprava textilních oděvů. U komplementačních prací zisková marže díky rostoucímu trendu dosáhla v roce 2014 EBIT marže rekordních 7,5 %. Toto odvětví shledávám atraktivním. Exponovanost Trh z hlediska prodeje potravin začíná být zasycen, konkurenční boje jsou převážně v nákupních centrech větších měst. V satelitních částech měst a vesnicích konkurenční boje nejsou až tak velké. U prádelen trh není zasycen, trh se v tomto odvětví stále rozvíjí, což činí toto odvětví atraktivní. Šicí dílny a keramické dílny také řadím také atraktivitu spíše vyšší. U revitalizace krajin se atraktivita odvětví z hlediska nasycenosti trhu řadí také vysoko. V automobilovém průmyslu je díky vysokým technologickým nákladům vstup nové konkurence nízký. Konkurenční boje nejsou tak veliké a automobilový průmysl je díky Ministerstvu obchodu a průmysl a vypracování Akčního plánu pro automobilový průmysl CARS 2020 posilován v oblasti konkurenceschopnosti a udržitelného průmyslu. Toto odvětví je velice atraktivní a od toho se odráží i zvyšující se atraktivnost komplementačních prací pro automobilový průmysl. Koncentrace V odvětví maloobchodu potravin dochází ke koncentraci, na trhu jsou dominantní společnosti ve formě supermarketů a hypermarketů, které mají oproti maloobchodníkům dominantní postavení na trhu. Toto snižuje atraktivitu odvětví. U prádelen, šicích dílen a keramických dílen neexistuje jedna či více dominantních firem, což činí toto odvětví z tohoto hlediska atraktivním. V oblasti revitalizace

56

lesních porostů mohou být dominantními podniky lesní správy a technické služby jednotlivých měst. V automobilovém průmyslu České republiky se pohybují dominantní firmy na trhu. Avšak u komplementačních prací pro automobilový průmysl neexistují dominantní společnosti, proto i komplementační práce mají vyšší atraktivitu odvětví. Odbyt Odbyt v oblasti prodeje potravin je stále rostoucí, lidé stále budou uspokojovat svoji základní potřebu hladu. V oblasti prádel je odbyt pomalu rostoucí. U šicích a keramických dílen je odbyt stabilní. U revitalizace lesních porostů je mírně rostoucí a komplementační práce mají odbyt rostoucí. Specializace Maloobchod s potraviny se může dále specializovat a nabízet různé doplňkové služby. Buď se může zaměřit na zdravý životní styl, bio potraviny či nabízet sortiment běžně prodejný. Formy doplňkových služeb, jako pekárny pečiva či nabízet dodatečné služby formou rychlého občerstvení typu párek v rohlíku, dopékání pizzy, dělají toto odvětví atraktivnějším. Výběr ze specializace v rukodělných dílnách je výroba dekorativní keramiky či užitkové keramiky. U šicí dílny bychom také mohli zařadit jako dekorativní či užitkovou. Specializace rozvoj těchto odvětví zvyšují atraktivitu. U prádelen zvyšuje atraktivitu nabídka komplexních služeb, tedy nespecializovat se jen na praní, ale i na mandlování a žehlení. U komplementačních prací je specializace obrovská a tím také zvyšuje atraktivitu a láká konkurenci ke vstupu do tohoto odvětví. Značka, substituty U maloobchodu občerstvení existuje málo substitutů, jedním z nich je využití služeb restaurací a jídelen, což ale zvyšuje náklady domácností. Tento faktor zvyšuje atraktivitu odvětví. U prádelen je, jak jsem uvedla v Porterově analýze, hrozbou substitutů náhrada textilních utěrek a ručníků papírovými. U ošetření oblečení substituty nehrozí. Tento fakt dělá toto odvětví také atraktivnějším. U rukodělných a šicích dílen je náhrada substitutů velká. Pokud si ale firma dokáže vybudovat dobrou prodejní značku a má historii, musí dbát na udržení svých

57

zákazníků a pečovat o své postavení na trhu. Hrozba substitutů snižují atraktivitu odvětví, ale značka a historie společnosti jí dokážou zvýšit. U služeb v lesnictví substituty nehrozí, pravděpodobnost nahrazení také malá.

u

komplementačních

prací

je

Distribuce Konečný spotřebitel může potraviny nakoupit v malých prodejnách nebo v supermarketech. Ceny v supermarketech díky silné vyjednávající síle jsou nižší než v maloobchodních prodejnách. Velké supermarkety ovšem bývají umisťované na okrajích měst, na vesnicích nikoliv. Malé prodejny potravin bývají ve středech měst a vesnic, jsou tak konečnému spotřebiteli blíže a spotřebitel tak nemusí k nákupu využívat hromadných doprav či automobilu. Atraktivita je zde průměrná. Prádelny v kraji Vysočiny se nachází nedaleko center měst a konečnému spotřebiteli jsou tak v blízké vzdálenosti. Výrobky z keramických a šicích dílen jsou spotřebitelovi převážně nabízeny na veřejných akcích, tedy spotřebitel nemusí za nákupem nikam dojíždět. Atraktivita je zde vyšší. Stejně tak i lesnické práce jsou prováděny přímo u konečného spotřebitele této služby. Firmy, které vyrábějí součástky pro automobilový průmysl, jsou rozmístěné v Kraji Vysočina blíže k dálnici. Tedy musí zde být promyšlená logistika, jak součástky na komplementační práce dostavit do dílen sociálních podniků. Nejedná se pouze o přepravu součástek, ale také vyložení dodávky z kamionu, převoz na dílnu a pak i následnou nakládku. Tyto kritéria dělají toto odvětví průměrné, protože je zde potřeba dbát na logistické operace, které konečnou službu zdražují. Cenová politika Malé prodejny nemohou nastavit tak výhodné ceny jako supermarkety, které mají silnou vyjednávající sílu v odvětví. Toto snižuje atraktivitu tohoto odvětví. U prádelen zisková marže není vysoká a spolu s počáteční vyšší investicí do nákupů praček dělá toto kritérium odvětví méně atraktivní. U keramických a šicích dílen je cenová politika nastavená s vyšší marží. U komplementačních prací díky rostoucí poptávce také roste marže. Nákladová pozice Prvotním nákladem pro prodejnu potravin jsou prostory, s kterými souvisí nájemné, energie a svoz odpadu. Pokud sociální podnik vlastní vhodné prostory, musí zvážit, zda se mu vyplatí mít v těchto prostorech vlastní prodejnu či jí pronajímat. Dalším vysokým nákladem jsou chladící vitríny, chladničky, mrazák a lednice. Prvotní nákup zboží se také pohybuje okolo 200 tisíc. Náklady se mohou

58

vyšplhat vysoko, ale záleží na sociálním podniku, jaké služby chce dále nabízet konečným spotřebitelům. Vyšší náklady dělají toto odvětví průměrným. U prádelny je počáteční investice na pořízení praček, mandlu, parních žehliček vysoká, pohybuje se okolo 500 tis. Kč a jedná se o menší provoz s 4 pračkami. U keramické dílny se jedná o pořízení keramické pece, kde hodnota se pohybuje od 200 tis. Kč a výše. Dále je potřeba myslet, že jsou zde vysoké náklady na energie a počítat s tím, že je potřeba navýšit jistič elektrické energie, což je také vysoký vstupní náklad. Tyto náklady atraktivitu tohoto odvětví nezvyšují. Šicí dílna má nízké zřizovací výdaje, jedná se o nákup šicích strojů, kde hodnota jednoho stroje se pohybuje nad 20 tis. Kč a výše. U lesnických prací je prvotním nákladem vozidlo, kterým se do lesa musí zaměstnanci přepravit. Další náklady jsou už nižší, pořizují se sekyry, motorové pily aj. Odvětví hodnotím také jako průměrné. U komplementačních prací se sociální podnik musí rozhodnout, jakým způsobem bude materiál navážet, pokud využije služeb externího dodavatele či nakoupí vlastní dodávku. Dále jsou náklady už minimální, zajistit vhodné prostory. Náklady zde nejsou tak vysoké, atraktivita je mírně nad průměrem. Služby Doprovodné služby u obchodu s potravinami může být rychlé občerstvení ve formě toustů, párku v rohlíku, pizzy. Dalším sezónním hitem je točená zmrzlina, která má vysokou marži a u zákazníků je velice oblíbená. Tyto doprovodné služby zvyšují atraktivitu odvětví. U prádelen a šicích dílen zvyšuje atraktivitu komplexní nabídka konečnému spotřebiteli. Můžeme mu nabídnout odvoz špinavého prádla a dovoz čistého, dále mu můžeme nabídnout opravu textilního oděvu, mandlování, aj. tyto služby také zvyšují atraktivitu odvětví. U lesnických prací služby nabídnuté zákazníkovi nejdou moc specifikovat, práce je jasně vymezená. Můžeme ale rozšířit nabídku prací. U komplementačních prací je to obdobné. Komplexní služby můžeme docílit pořízením dodávky a zákazníkovi nabízet i nakládku a vykládku. Technologie Technologie u občerstvení je spojená se zvyšujícími se požadavky na softwarové vybavení kasy. Pokud od 1. 1. 2015 přijde v platnosti elektronická evidence tržeb, vstupní investice se zvyšují o tento požadavek. Odvětví tak ztrácí na atraktivitě. Nejen že se zvyšují vstupní náklady, ale také zaučení obsluhy snižuje produktivity více u sociálních podniků.

59

U prádelny se dbá na technologii praní, aby se používaly ekologicky šetrné prací prostředky. Jedná se o další náklad, ale z mého pohledu tento náklad nesnižuje na atraktivitě. U ostatních služeb toto kritérium nesnižuje na atraktivitě. Integrace U všech sledovaných odvětví posilují podniky své postavení na trhu z hlediska dopředné vertikální integrace propagací a marketingem, což jsou další náklady, které zvyšují cenu poskytovaných služeb, a které snižují atraktivitu odvětví. Možnost vstupu/výstupu Možnosti vstupu do jednotlivých odvětví hrají negativně počáteční vstupující investice na nákup strojů. U prádelen, šicích dílen a komplementačních prací hraje pro zvyšující se atraktivitu růstový potenciál poptávky. U žádného z odvětví není potřeba získat k provozu živnost řemeslnou, tedy požadavky na kvalifikaci zaměstnanců zde nejsou vysoké. Tabulka 3: Analýza atraktivity odvětví sledovaných odvětví

Analýza atraktivity odvětví – prodejna potravin Faktor Síla Skóre Růstový potenciál

Rostoucí poptávka

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ziskovost

Rostoucí/stagnující/klesající

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Exponovanost

Konkurenti, inflace

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Koncentrace

Počet dominantních podniků

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odbyt

Cyklický, kontinuální

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zaměření, diferenciace,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Specializace

jedinečnost Značka

Hodnota, kvalita, substituce

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Distribuce

Kanály, potřeba podpory

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Cenová politika

Zkušenostní efekt, elasticita,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

odvětvové normy Nákladová pozice

Konkurenceschopná, vysoké / nízké náklady

Služby

Garance spolehlivosti

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Technologie

Vedení, jedinečnost

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Integrace

Vertikální, horizontální,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

kontrola Možnost vstupu/výstupu

Bariéry

60

Celkové skóre

84

Analýza atraktivity odvětví – prádelna Faktor Síla Skóre Růstový potenciál

Rostoucí poptávka

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ziskovost

Rostoucí/stagnující/klesající

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Exponovanost

Konkurenti, inflace

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Koncentrace

Počet dominantních podniků

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odbyt

Cyklický, kontinuální

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Specializace

Zaměření, diferenciace,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

jedinečnost Značka

Hodnota, kvalita, substituce

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Distribuce

Kanály, potřeba podpory

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Cenová politika

Zkušenostní efekt, elasticita,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

odvětvové normy Nákladová pozice

Konkurenceschopná, vysoké / nízké náklady

Služby

Garance spolehlivosti

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Technologie

Vedení, jedinečnost

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Integrace

Vertikální, horizontální,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

kontrola Možnost

Bariéry

vstupu/výstupu Celkové skóre

101

Analýza atraktivity odvětví – rukodělná dílna+šicí Faktor

Síla

Skóre

Růstový potenciál

Rostoucí poptávka

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ziskovost

Rostoucí/stagnující/klesající

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Exponovanost

Konkurenti, inflace

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Koncentrace

Počet dominantních podniků

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odbyt

Cyklický, kontinuální

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Specializace

Zaměření, diferenciace,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

jedinečnost Značka

Hodnota, kvalita, substituce

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Distribuce

Kanály, potřeba podpory

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Cenová politika

Zkušenostní efekt, elasticita,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

61

odvětvové normy Nákladová pozice

Konkurenceschopná, vysoké /

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

nízké náklady Služby

Garance spolehlivosti

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Technologie

Vedení, jedinečnost

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Integrace

Vertikální, horizontální,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

kontrola Možnost

Bariéry

vstupu/výstupu Celkové skóre

94

Analýza atraktivity odvětví – údržba lesní porostů Faktor

Síla

Skóre

Růstový potenciál

Rostoucí poptávka

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ziskovost

Rostoucí/stagnující/klesající

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Exponovanost

Konkurenti, inflace

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Koncentrace

Počet dominantních podniků

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odbyt

Cyklický, kontinuální

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zaměření, diferenciace,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Specializace

jedinečnost Značka

Hodnota, kvalita, substituce

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Distribuce

Kanály, potřeba podpory

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Cenová politika

Zkušenostní efekt, elasticita,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

odvětvové normy Nákladová pozice

Konkurenceschopná, vysoké / nízké náklady

Služby

Garance spolehlivost

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Technologie

Vedení, jedinečnost

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Integrace

Vertikální, horizontální,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

6

7

8

9

10

kontrola Možnost

Bariéry

vstupu/výstupu Celkové skóre

99

Analýza atraktivity odvětví – komplementační práce Faktor

Síla

Skóre

Růstový potenciál

Rostoucí poptávka

1

2

3

4

5

62

Ziskovost

Rostoucí/stagnující/klesající

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Exponovanost

Konkurenti, inflace

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Koncentrace

Počet dominantních podniků

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odbyt

Cyklický, kontinuální

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Specializace

Zaměření, diferenciace,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

jedinečnost Značka

Hodnota, kvalita, substituce

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Distribuce

Kanály, potřeba podpory

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Cenová politika

Zkušenostní efekt, elasticita,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

odvětvové normy Nákladová pozice

Konkurenceschopná, vysoké / nízké náklady

Služby

Garance spolehlivosti

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Technologie

Vedení, jedinečnost

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Integrace

Vertikální, horizontální,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

kontrola Možnost

Bariéry

vstupu/výstupu Celkové skóre

119

Zdroj: Vlastní zpracování

Z analýzy atraktivnosti odvětví lze vidět, že všechna sledovaná odvětví se dostala do kategorie běžné. Komplementační práce jsou na hranici nejvíce atraktivního odvětví, naopak prodejna potravin se blíží spíše k podprůměrné atraktivitě odvětví. Dalo by se říci, že odvětví občerstvení ztrácí na atraktivitě a sociální podniky by neměly vstupovat do tohoto odvětví, protože přináší spoustu ohrožení. I přesto se sociálnímu podniku CHDFV, s.r.o. daří v tomto odvětví nejvíce díky dobrému umístění prodejny a záruky kupní síly. Je proto dobré sledovat i další příležitosti, než začne sociální podnik rozvíjet novou činnost. 5.4.5 SWOT ANALÝZA sociálních podniků v Kraji Vysočina Silné stránky • • • •

Silný sociální kapitál – zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním Rostoucí zájem o sociální podnikání Daňové zvýhodnění Zvýhodnění u veřejných zakázek

63

Slabé stránky • • • • • •

Nedostatečný právní rámec Pracovní výkonnost a kapacita nabízených služeb Vysoká nemocnost Předsudky Nižší flexibilita nabízených služeb a výrobků Nízké investice do strategie řízení sociálních podniků

Příležitosti • • • • • • • •

Vysoký potenciál v oblasti sociálního podnikání Strukturální fondy, dotační politika ČR Politická doporučení EU i vlády České republiky Růst filantropie Podpora zadávání zakázek veřejných institucí primárně sociálním podnikům Nové dotační programy a grantové tituly na podporu rozvoje sociálního podnikání Zákon o sociálním podnikání – snížení pojistného Členství v MAS

Ohrožení • • • • • • •

Vysoká závislost místních organizací na grantech Nedůvěra odběratelů Konec období Evropských fondů Nedůvěra v hospodářskou činnost sociálního podnikání Regulace a dodržování povinností čerpání financí ze strukturálních fondů EU a jiných dotačních programů Zvyšující se administrativní náročnost Korupce

64

5.4.6 SWOT ANALÝZA CHD FV, s.r.o. Tabulka 4:SWOT analýza sledovaného podniku

Interní faktory: Silné stránky: • Zkušenost práce s cílovou skupinou lidí se zdravotním postižením • Kvalifikovaný řídící tým a personalitistika • Originalita produktů • Diverzifikace činností vede k diverzifikaci rizika a pokrytí ztrátových dílen dílnami ziskovými • Dobré jméno v regionu • Historie organizace • Členství v MAS

Externí faktory Příležitosti: • Nové technologie • Dotační politika – strukturální fondy • Zahrnutí do strategického plánu místních orgánů • Politická doporučení EU i vlády České republiky • Podpora zadávání zakázek veřejných institucí primárně sociálním podnikům

Ohrožení: • Předsudky • Nestabilita v politickém prostředí • Konec období operačních programů 2013-2020

Slabé stránky: • • • •

Nižší produktivita práce Nemocnost 13 % Fluktuace zaměstnanců Nemožnost zaměstnat specialisty z důvodu nedostatku financí • Nízké investice do strategie řízení organizace • Vysoká administrativa v personalistice • Vysoká administrativa – dokladování pro úřad práce

SO (maxi - maxi) strategie se snaží využít co nejvíce silných stránek, aby zužitkovala nastalé příležitosti.

WO (mini-maxi) strategie se zaměřuje na překonání slabých stránek tak, aby bylo možno využít naskytnuté příležitosti

ST (maxi-mini) strategie využívá silných stránek k eliminaci hrozeb.

WT (mini-mini) strategie řeší kumulaci nepříznivých předpokladů a zaměřuje se na minimalizaci negativních efektů

65

• Regulace a dodržování povinností čerpání financí ze strukturálních fondů EU a jiných dotačních programů • Zvyšující se administrativní náročnost • Korupce Zdroj: Vlastní zpracování

WO STRATEGIE CHDFV se nachází v kvadrantu WO strategie, která se zaměřuje na využití příležitostí k potlačení slabých stránek, následuje výčet WO strategií, které bych doporučovala: 1. WO strategie: díky novým technologiím, které na trhu jsou, by se mohla zvýšit produktivita práce a více zefektivnit jednotlivé výrobní procesy. Například využití čteček, elektronické váhy, elektronické softwarové propojení jednotlivých středisek. Nákup nových technologií je značná investice pro sociální podnik, proto bych doporučila prozkoumat grantové programy na investiční vybavení. 2. WO strategie: díky dotační politice se dá potlačit slabá stránka nemožnosti zaměstnat specialisty z oboru. CHDFV této možnosti využila v roce 2014, kdy díky Nadaci Vodafone vytvořila pozici manažera chráněných dílen. Jednalo se o velice kvalifikovaného lean pracovníka, který kompletně restrukturalizoval celý sociální podnik. Díky dotačním příležitostem může CHDFV potlačit tuto slabou stránku. 3. WO strategie: dále bych doporučila využít příležitostí podpor ve veřejných zakázkách, s čímž souvisí i politických doporučení o naplnění povinného minimálního podílu zaměstnanců OZP odběrem výrobků ze sociálních podniků k získávání dalších zakázek a upevnění tak pozice na trhu. Díky tomu by mohlo dojít k situaci, kdy by sociální podnik mohl začít i odmítat méně zajímavější zakázky, což dnes neplatí. Díky zvyšující se stabilitě a možnosti větší ziskové marže, by se mohly nabídnout lepší podmínky zaměstnancům. Lepší pracovní podmínky jsou zvyšující motivovaností, které vedou k nižší nemocnosti a ke snížení fluktuace pracovní síly.

66

5.4.7 Matice SPACE (Strategic Position and Action Evaluation Matrix) Finanční stabilita S rostoucí zadlužeností roste riziko a banka poskytuje úvěr s vyšší úrokovou sazbou. CHDFV nevyužila možnosti čerpat bankovní úvěr. CHDFV nemá problém s platební neschopností a své závazky hradí včas. Likvidita vychází dle ukazatelů likvidity, že podnik nemá s likviditou problémy. Spíše naopak, vázané prostředky v oběžných aktivech nepřináší podniku dostatečné úroky a zisky. Cash flow dosahuje sociální podnik CHDFV kladné. Čím je riziko podnikání, tím jsou vyšší výnosy. CHDFV má spíše absenci rizika, snaží své činnosti diverzifikovat, nepouští se do riskantních aktivit. Své činností se snaží plánovat a nové činnosti zakládá až po pečlivém prozkoumání trhu a na základě poptávky na trhu. CHDFV dosahuje zisku, organizace má však k výši tržeb poměrně vysoké náklady. Po detailním zkoumání stanovení marže jsem zjistila, že marže je nižší než u konkurenčních firem. Po jednání s managementem organizace mi bylo sděleno, že nižší produktivita práce je spojená s nižší vyjednávající silou při oceňování zakázek. Velkou příležitostí sociálních podniků jsou daňové zvýhodnění a využívání dotačních možností. Konkurenční výhoda Z hlediska prodejny potravin začíná být trh nasycen supermarkety a malé prodejny nestačí těmto kolosům konkurovat. Prodejna potravin v psychiatrické nemocnici má však velkou výhodu toho, že v okolí žádná jiná prodejna není a že pacienti nemocnice jsou izolováni od vnějšího světa. Automobilový průmysl, pro který zpracovává CHDFV většinu komplementačních prací, dosahuje nejvyššího tržního podílu, což činí pro CHDFV velikou příležitost. Tyto dvě dílny jsou nejvíce prosperující a tvoří pro CHDFV největší konkurenční výhodu. U CHDFV je zajímavostí, že je těžké přesvědčit zákazníka (odběratele) o možné spolupráci, nezabírají letáky ani telefonické či mailové jednání. Potvrdilo se, že je důležitý osobní kontakt při vyjednávání. Pokud je však spolupráce zaběhnutá, tak zákazníci a dodavatelé jsou pro organizaci loajální a věrní.

67

CHDFV se snaží využívat výrobních kapacity na 100 %. Značnou komplikací ovšem je vysoká nezaměstnanost a fluktuace pracovní síly. Z důvodu vyšší absence, než činí průměrná absence v České republice, se hůře plánuje výrobní proces a stoprocentní využití výrobních kapacit. Vysokou kvalifikaci managementu a vedoucích pracovníků můžeme považovat za konkurenční výhodu organizace. Část prostředků organizace jde na vzdělávání, vedoucí pracovníci se účastní pracovních workshopů. Běžná pracovní síla prochází zaučením, další vzdělávání však neprobíhá. Zde by měla organizace více investovat a zvyšovat tak motivaci svých zaměstnanců. Motivaci zaměstnanců se CHDFV snaží zvyšovat pomocí zvyšování mzdy a díky prémiím, které jsou počítány měsíčně na základě výsledů tržeb. Dále se snaží upravovat pracovní prostředí a podmínky. Snaží se reagovat na podněty pracovníků, které jsou probírány na pravidelných pracovních workshopech. Další konkurenční výhodou je využití levnější ceny při veřejných zakázkách. Síla odvětví Růst trhu u komplementačních prací pro automobilový průmysl je stále rostoucí. Z hlediska prádelny můžeme zaznamenat, že lidé by do budoucna mohli čím dál více využívat služeb prádelen. V oblasti rukodělných dílen není zaznamenán růst trhu, i rychlá občerstvení nezaznamenávají růst spíše pokles. Lidé více využívají služeb hypermarketů a supermarketů. Jak bylo detailněji popsáno v kapitole 4.5.4, zisková marže se pohybuje u obchodu s potraviny, dle Českého statistického úřadu (2014), okolo 24 %, což činí maloobchod s potravinami atraktivním prostředím. Při porovnání nákladů a výnosů u odvětví praní a chemického čištění textilních výrobků, pohybujeme se na zisk 3Kč za 1kg vypraného prádla. V oblasti rukodělných a šicích dílen je zisková marže nastavená okolo 30 %. Větší atraktivnosti zde dosahuje v oblasti šicích dílen, oprava textilních oděvů. U komplementačních prací zisková marže díky rostoucímu trendu dosáhla v roce 2014 EBIT marže rekordních 7,5 %. V rámci zvyšování efektivnosti by měla zkoumaná organizace zvýšit své technologické vybavení, které je zastaralé. Kapitálová náročnost z hlediska poměru vlastního a cizího kapitálu je pro každý sociální podnik důležitým rozhodnutím. Jak bylo v kapitole dotačních možností psáno, banky poskytují záruky za sociální podniky i nabízejí výhodné úvěry, avšak pro sociální podniky tato varianta není oblíbená. CHDFV úvěrové služby nevyužívá.

68

CHDFV se snaží využívat svých kapacit stoprocentně, ale s nižší produktivitou práce, kterou dosahují zaměstnanci a s vysokou nemocností je produktivita nižší než u konkurence. Stabilita prostředí Poptávka po výrobkách je v odvětví rukodělné a šicí dílny cyklická, největší je v období Vánoc a Velikonoc, což stabilitě dílen moc nepřispívá. U komplementačních prací je poptávka rovnoměrná či spíše zvyšující. U lesnické práce a údržbě parků je práce jak v letních měsících tak zimních, větší je však v zimním období. U občerstvení je poptávka stabilní. U rukodělné dílny je poptávka elastická, což znamená, že jakákoliv změna ceny výrobku vede ke změně poptávanému množství, výrobky jsou snadno nahraditelné konkurencí. I konkurenční tlak v tomto odvětví je vysoký, ač poptávka po tomto zboží je hodně sezonní, nejvyšší prodeje jsou v období před Vánoci a Velikonocemi. U komplementačních prací je poptávka také elastická, cenou se hodně přizpůsobuje organizace odběratelům, vyjednávající síla odběratelů je zde vyšší. Zájem o toto odvětví je velký, jelikož automobilový průmysl je jedno z nejstabilnějších odvětví v České republice. U občerstvení je také poptávka elastická, cena se zde přizpůsobuje zákazníkům, tedy pacientům psychiatrické nemocnice, kteří jsou omezení peněžní hotovostí. Konkurenční tlak v psychiatrické nemocnice je minimální, téměř žádný. V oblasti prádelny je cenová elasticita nižší, zájem o toto odvětví je také nízký díky vysokým investičním nákladům na pořízení praček, mandlu a parních žehliček. Technologické změny ve všech odvětví nejsou nijak převratné a finančně náročné. Konkurenční boj mezi sociálními podniky je značný. Každý sociální podnik se snaží využívat dotační možnosti, který se nabízí. Velká konkurenční boj vzniká i v práci s cílovou skupinou zdravotně znevýhodněných pracovníků. Vyjednávající síla pracovníků v poslední době sílí. Bariéry vstupu na trh v těchto odvětví z hlediska omezení týkajících se vstupu dalších subjektů není. Tabulka 5: Matice Space

Finanční stabilita FS Zadluženost Likvidita Cash flow Ziskovost odvětví

5,25 Síla odvětví – IS 6 6 5 2

0,20 0,21 0,13 0,12

Růst trhu Kapitálová náročnost Využití kapacit Silný sociální kapitál

2,88 3 3 2 5

0,17 0,16 0,18 0,17

69

Rizika Dotační možnosti Daňové zvýhodnění

5 6 6

Zdroj: Vlastní zpracování

4 2

1,00 Σ -3,18 Stabilita prostředí - ES

Σ Konkurenční výhodaCA Věrnost zákazníka Motivace zaměstnanců Zvýhodnění u veřejných zakázek Kvalifikace managementu Tržní podíl Σ

0,14 Zisková marže 0,10 Technologie 0,10

0,17 0,15

1,00 -2,22

-2 -4

0,20 Variabilita poptávky 0,22 Cenová elasticita

-2 -2

0,25 0,23

-3

0,17 Změny v technologii

-3

0,18

-2

0,22 Bariéry vstupu na trh

-1

0,15

-3

0,19

-5

0,19 Konkurenční boj 1,00 Σ

1,00

70

x = IS + CA x = 2,88 + (-3,18) x = - 0,3 y = FS + ES y = 5,25 + (-2,22) y = 3,03 Graf 2: Matice Space

FS

3,03 3

CA

-0,3

IS

ES Zdroj: Vlastní zpracování

Pro sledovanou firmu je nejlepší strategií dle matice SPACE strategie konzervativní. Doporučením pro podnik je vyvíjet své výrobky i poskytované služby a diverzifikovat svoji činnost.

71

5.5 Finanční analýza Nejvýstižnější definicí pro finanční analýzu je dle Ručkové (2015, s. 9): „finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. Hlavním smyslem je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku.“ 5.5.1 Analýza absolutních ukazatelů Nejprve bude provedena horizontální analýza aktiv a pasiv. Následně bude vypracována vertikální analýza aktiv a pasiv. Výsledky budou zhodnoceny vždy po každém řešení. Tabulka 6 Horizontální analýza aktiv

Údaje v tis. Kč Aktiva celkem Stálá aktiva DNM DHM Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Zboží Pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky na dotace Stát - daňové pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení

2012 13400 4331 364 3967

2013 13219 4927 365 4369

2014 2013/2012 4072 -181 178 596 0 1 178 395

% 2014/2013 -1,35 -9147 13,76 -4749 0,27 -365 9,96 -4184

% -69,20 -96,39 -100,00 -95,92

0 9069 0 4844

200 8292 137 137 5024

0 3881 225 225 2512

200 -777 137 137 180

-8,57 3,72

-200 -4411 88 88 -2512

-100,00 -53,20 64,23 64,23 -50,00

4462

4027

2204

-435

-9,75

-1823

-45,27

87

210

0

123

-

-210

-100,00

0

0

0

0

-

-

-

2578 230 2348 1647

2439 108 2331 692

1144 227 917 13

-139 -122 -17 -955

-5,39 -53,04 -0,72 -57,98

-1295 119 -1414 -679

-53,10 110,19 -60,66 -98,12

Zdroj: Vlastní zpracování

Z horizontální analýzy vyplývá, že celková aktiva se za sledované období snížila o 70 %, v prvním roce došlo k zanedbatelnému snížení o 1 %, další období však došlo

72

ke snížení o 69 %. Toto snížení je zapříčiněné tím, že CHDFV se oddělily od mateřské společnosti FOKUS Vysočina. U stálých aktiv došlo také k výraznému ponížení, které bylo zapříčiněné odloučením CHDFV od mateřské společnosti. Převedený majetek na CHDFV byl v pouhé výši 20tis. Kč. Některý majetek byl ponechán FOKUSu Vysočina, který jej dále CHDFV pronajímá. V roce 2014 se investovalo do nákupu nových praček na středisku prádelna. Oběžná aktiva po celé sledované období klesala. V prvním období došlo k velkému poklesu u časového rozlišení, příjmy příštích období poklesy, to ovšem bylo zapříčiněné mateřskou společnosti nikoli CHDFV. Zásoby v roce 2012 byly nulové a v roce 2013 došlo k jejich nárůstu z důvodu rozšíření činnosti CHDFV. Vybudovalo se nové středisko Občerstvení v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Stav zásob rostl i nadále v roce 2014, do absolutní výše 225tis. CHDFV by si měly hlídat množství zásob, aby zbytečně nevázaly své finanční prostředky v zásobách. Dále i skladovací prostory jsou omezené, proto bych doporučovala, aby stav zásob v příštích letech nezvyšovaly. Pohledávky na dotace se převážně týkaly mateřské společnosti. Peníze v hotovosti v prvním roce snížily svoji hodnotu o 53 %, po rozdělení došlo ovšem ke zvýšení o 110 % oproti předešlému roku. Zde bych také dbala na to, aby zbytečně nevázaly své finanční prostředky do hotovosti a lépe své prostředky zhodnotily. Tabulka 7: Horizontální analýza pasiv

Údaje v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní zdroje Základní (jmění)kapitál Výsledek hospodaření celkem cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva

2012 13400 4755

2013 13219 5262

2014 2013/2012 4072 -181 1452 507

3006

3257

200

59 8645 0 309 8317 0 19

650 7957 0 278 6647 0 1032

1252 2584 0 788 1796 0 36

251

% 2014/2013 -1,35 -9147 10,66 -3810,00 8,35

591 1001,69 -688 -7,96 0 -31 -10,03 -1670 -20,08 0 1013 5331,58

-3057,00

% -69,20 -72,41 -93,86

602,00 92,62 -5373,00 -67,53 0,00 510,00 183,45 -4851,00 -72,98 0,00 -996,00 -96,51

Zdroj: Vlastní zpracování

Vlastní zdroje mají stoupající tendenci, v posledním sledovaném roce došlo k 69% poklesu, ale ten byl opět zapříčiněn oddělením CHDFV od FOKUSu Vysočina.

73

Podívám-li se ale na výsledek hospodaření, tak v posledním roce nedošlo k tak razantnímu poklesu. První dva roky nám tak ukazují, že výsledek hospodaření je takto vysoký právě díky CHDFV. Po nahlédnutí do účetních výkazů, jsem si potvrdila, že výsledek hospodaření za FOKUS Vysočina v těchto sledovaných letech byl záporný. Díky CHDFV tak docílili kladného výsledku hospodaření. Cizí zdroje mají klesající tendenci. Tabulka 8 Vertikální analýza aktiv

Údaje v tis. Kč Aktiva celkem Stálá aktiva DNM DHM Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Zboží Pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledavky za dotace Stát - daňové pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení

2012 13400 4331 364 3967 0 9069 0 4844

2013 13219 4927 365 4362 200 8292 137 137 5024

2014 4072 178 0 178 0 3881 225 225 2512

2012 100% 32,32 2,72 29,60 0,00 67,68 0,00 0,00 36,15

2013 100% 37,27 2,76 33,00 1,51 62,73 1,04 1,04 38,01

2014 100% 4,37 0,00 4,37 0,00 95,31 5,53 5,53 61,69

4462 87 0

4027 210 0

2204 0 0

33,30 0,65 0,00

30,46 1,59 0,00

54,13 0,00 0,00

2578 230 2348 1647

2439 108 2331 692

1144 227 917 13

19,24 1,72 17,52 12,29

18,45 0,82 17,63 5,23

28,09 5,57 22,52 0,32

Zdroj: Vlastní zpracování

Oběžná aktiva dle tabulky i grafu, který je znázorněný níže, převyšují stálá aktiva. To pro podnik znamená, že nevážou své finanční prostředky tolik do stálých aktiv a z hlediska věřitelů se podnik jeví jako likvidní. V roce 2014 nevážou téměř žádné prostředky do stálých aktiv, zde je hodnota tvoře stálými aktivy ve výši 4 %. Způsobené je to oddělením CHDFV od mateřské společnosti. Nejvyšší podíl na oběžných aktivech tvoří pohledávky, převážně pohledávky za z obchodních styků.

74

Graf 3 Struktura aktiv 2012-2014

Struktura aktiv 2012-2014 16000 14000 12000 10000 8000

Oběžná aktiva

6000

Stálá aktiva

4000 2000 0 2012

2013

2014

Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka 9: Vertikální analýza pasiv

Údaje v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní zdroje Základní (jmění) kapitál Výsledek hospodaření celkem cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva

2012 13400 4755 3006

2013 13219 5262 3257

2014 4072 1452 200

2012 100% 35,49 22,43

2013 100% 39,81 24,64

2014 100% 35,66 4,91

59 8645 0 309 8317 0 19

650 7957 0 278 6647 0 1032

1252 2584 0 788 1796 0 36

0,44 64,51 0,00 2,31 62,07 0,00 0,14

4,92 60,19 0,00 2,10 50,28 0,00 7,81

30,75 63,46 0,00 19,35 44,11 0,00 0,88

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky je zřejmé, že cizí zdroje tvoří větší poměr než vlastní zdroje. Je však zřejmé, že cizí zdroje jsou pro podniky levnější než vlastní z důvodu nižšího rizika pro věřitele. Nejvyšší položkou cizích zdrojů jsou krátkodobé závazky. Výsledek hospodaření má rostoucí tendenci, což hodnotím jako pozitivní vliv pro sociální podnik.

75

Graf 4: Struktura pasiv 2012-2014

Struktura pasiv 2012-2014 16000 14000 12000 10000 8000

cizí zdroje

6000

Vlastní zdroje

4000 2000 0 2012

2013

2014

Zdroj: Vlastní zpracování

5.5.2 Poměrové ukazatele Základem finanční analýzy je rozbor poměrových ukazatelů, dle Synka (2002) obvykle probíhá v těchto krocích:

• Výpočet poměrových ukazatelů za sledovaný podnik • Hodnocení poměrových ukazatelů v čase (trendová analýza) • Návrh na opatření (SWOT analýza) Ukazatel likvidity měří schopnost firmy uspokojit své splatné závazky (Synek, 2002). • •

Běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky Rychlá likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky

Tabulka 10: Ukazatelé likvidity

Ukazatel/sledovaný rok Běžná likvidita CHDFV Rychlá likvidita CHDFV

2014 2,16 2,03

2013 1,25 1,22

2012 1,09 1,09

Zdroj: Vlastní zpracování

Optimální hodnota ukazatele běžné likvidity dle Růčkové (2015) by měla být v rozmezí 1,5-2,5, CHDFV tuto hodnotu v roce 2014 naplnilo. CHDFV je schopen uspokojit své věřitele 2,1krát, pokud by proměnil veškerá oběžná aktiva na hotovost. Rychlá likvidita by měla být v poměru 1:1, případně 1,5:1. CHDFV

76

dosahuje vyšší hodnoty, a to 2,03, znamená to, že ukazatel dopadl příznivěji pro věřitele, nikoli tak příznivé pro management CHDFV. Objem oběžných aktiv vázaný ve formě pohotových prostředků přináší jen malý či žádný úrok. V roce 2015 se proto strategie CHDFV změnila, organizace investovala do nově vznikající dílny cukrárna s výrobnou. Ukazatelé zadluženosti měří rozsah, v jakém podnik užívá k financování dluhu (Synek, 2002) •

Zadluženost = celkový dluh / celková aktiva

Tabulka 11: Ukazatelé zadluženosti

Ukazatel/sledovaný rok Zadluženost CHDFV

2014 0,63

2013 0,601

2012 0,65

Zdroj: Vlastní zpracování

Z definice Růčkové (2015) obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je riziko věřitelů. Záleží však také na struktuře cizích zdrojů. Dle výsledků tohoto ukazatele mohu říci, že 60 % aktiv je financováno cizím kapitálem. Abych mohla lépe vyhodnotit tento ukazatel, musela jsem se blíže podívat na strukturu cizích zdrojů. Cizí zdroje tvoří 30 % dlouhodobé závazky, zbytek krátkodobé závazky, což je z věřitelského hlediska méně rizikový zdroj financování. Jak efektivně hospodaří podnik se svými aktivy, zjistíme z ukazatele aktivity (Synek, 2002) • • • • •

Obrat zásob = tržby / zásoby Průměrná doba inkasa = obchodní pohledávky/ (roční tržby/360) Obrat stálých aktiv = tržby / stálá aktiva Obrat oběžných aktiv = tržby /oběžná aktiva Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva

Tabulka 12: Ukazatelé aktivity

Ukazatel/sledovaný rok Obrat zásob Průměrná doba inkasa Obrat stálých aktiv Obrat oběžných aktiv Obrat celkových aktiv Zdroj: Vlastní zpracování

2014 91,99 38 90,62 3,64 3,96

2013 71,97 41 2 1,18 0,75

2012 59 0,25 0,12 0,08

77

Obrat zásob nám říká, kolikrát je každá položka zásob přeměněna na hotovost. v letech 2013-2014 vycházel tento ukazatel příznivě, zásoby jsou prodávány a naskladňovány soustavně během celého roku a nestávají se tak ležáky na skladech. Doba inkasa nám říká, za jak dlouho nám odběratelé hradí své závazky v průměru. Rok 2014 je pro sociální podnik příznivý, počet dní se zkrátil na průměrnou dobu inkasa ČR. Obrat aktiv nám říká, jak dobře podnik využívá stálá, oběžná či celková aktiva. Hodnota u stálých aktiv je nepříznivá a signalizuje majitelům, aby lépe využívali svůj dlouhodobý majetek. Ukazatelé výnosnosti měří čistý výsledek podnikového snažení, je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje. • • •

Rentabilita tržeb (ROS) = čistý zisk (EAT)7/ tržby Rentabilita aktiv (ROA) = čistý zisk (EAT) / aktiva Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = čistý zisk (EAT) / vlastní kapitál

Tabulka 13: Ukazatelé rentability CHDFV

Ukazatel/sledovaný rok ROS ROA ROE

2014 0,13 0,66 1,87

2013 0, 07 0,049 0,123

2012 0,053 0,004 0,0124

Zdroj: Vlastní zpracování

Vyhodnocení rentability aktiv v roce 2014 je 0,66 Kč zisku připadá na 1 Kč aktiv. Z vložených aktiv tak CHDFV realizují zisk, který nadále investují do rozvoje chráněných pracovních míst. Rentabilita vlastníku kapitálu vychází 1,87 Kč čistého zisku na 1 Kč vlastního kapitálu a rentabilita tržeb 0,13 Kč zisku odpovídá 1 Kč tržeb. Rentabilita tržeb je nízká díky vysokým mzdovým nákladům. Díky tomuto ukazateli je jasně vidět, že produktivita pracovníků je nižší a že dotace z úřadu práce je stále nezbytná pro udržitelný chod tohoto sociálního podniku. 5.5.3 CASH FLOW (CF) Z databáze sledovaného podniku jsem dokázala vytáhnout i data z výkazu CF. Tabulka 14: CF CHDFV

CF 2012

7

-316.542,00 Kč

Při výpočtu je použit zisk po zdanění, v literatuře uváděný jako čistý zisk.

78

CF 2013 CF 2014

+256.136,00 Kč +2.891.728,00 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování

Sociální podnik je schopen generovat peníze, jak ukazuje rok 2014. V prvním roce vyšlo záporné CF, je to z toho důvodu, že v tomto roce FOKUS Vysočina měl svojí hlavní činnost ztrátovou, avšak dílny vyšly do plusu. Celkový výsledek po sečtení stále vychází záporný, CF také záporný, znamená to tedy, že podnik v roce 2012 byl jako celek ztrátový. Další roky již sledovaný podnik vykazoval kladné CF, i kladný výsledek hospodaření. 5.5.4 Altmanovo Z-skore Altmanonův model finančního zdraví vychází z propočtu globálních indexů, respektive indexů celkového hodnocení. (Růčková, 2015) Pro své zkoumání jsem zvolila Index pro rozvojové trhy, což je modifikací základního Altmanova indexu. Tento ukazatel jsem zvolila z důvodu toho, že CHDFV jsou novým a rozvíjejícím se podnikem a znalost tržní hodnoty nejsem schopna z dostupných informací přesně určit. Z‘= 6,56 * (NWC(pracovní kapitál)/aktiva celkem) + 3,26*(zadržené zisky8/aktiva celkem) + 6,72 * (EBIT/celková aktiva) + 1,05 * (účetní hodnota VK/účetní hodnota závazků) Kde

NWC

pracovního kapitál = oběžná aktiva – krátkodobý cizí kapitál

Z‘ 2012 = 6,56 * (752/13400) + 3,26 * (59/13400) + 6,72 * (59/13400) + 1,05*(3006/8645) = 0,34 + 0,14 + 0,03 + 0,37 = 0,88 Z‘ 2013 = 6,56 * (1645/13219) + 3,26 * (650/13219) + 6,72 * (650/13219) + 1,05*(3257/7957) = 0,82 + 0,16 + 0,33 + 0,43 = 1,74 Z‘ 2014 = 6,56 * (2085/4072) + 3,26 * (1271/4072) + 6,72 * (1271/4072) + 1,05*(1452/2584) = 3,35 + 1,02 + 2,09 + 0,59 = 7,05 Uspokojivá finanční situace je, když Z-skóre je vyšší než 2,6. Toto kritérium je splněné pouze v roce 2014, po oddělení od FOKUSu Vysočina. Sociální podnik tak v posledním sledovaném roce byl finančně zdraví. V roce 2012 jeho hodnota dosahovala necelého 1 %, podnik se tak dostal do ohrožení finančních problémů. Zadržený zisk je zisk, který zůstává podniku (po vyplacení dividend, ty se ale v tomto sociálním podniku nevyplácí)

8

79

V roce 2013 se však hodnota ukazatelé dostala do „šedé zóny“. Finanční zdraví se začalo zlepšovat. 5.5.5 Bonitní model dle Rudolfa Douchy Pro svoji práci jsem zvolila Bilanční analýzu I, jedná se o soustavu čtyř základních ukazatelů a jeden ukazatel celkový: • • • • •

Ukazatel stability S = vlastní kapitál / stálá aktiva Ukazatel likvidity L = (finanční majetek + pohledávky)/ (2,17*krátkodobé dluhy) Ukazatel aktivity A = výkony/ (2*pasiva celkem) Ukazatel rentability R = (8 * EAT) / vlastní kapitál Celkový ukazatel C = (2*S+4*L+1*A+5*R)/12

Tabulka 15: Bonitní model

Ukazatel/sledovaný rok Ukazatel Stability Ukazatel likvidity Ukazatel aktivity Ukazatel rentability Celkový ukazatel

2012 0,69 0,41 1,0 0,16 0,4

2013 0,66 0,53 1,3 1,6 1,06

2014 8,16 0,94 1,98 7 4,8

Zdroj: Vlastní zpracování

V prvním roce dosahuje hodnota pod 0,5, což není pro sledovaný podnik dobrý stav. Přesáhnou-li však hodnoty 1 a více, jedná se o stav dobrý, mohu tedy říci, že v roce 2013 se podnik dostal do hodnot dobrých a v roce 2014 tento trend potvrdil a ještě více vylepšil. Sociální podnik je bonitní.

80

6 Dobrá praxe 6.1 Příklady dobré praxe v zahraničí Příklady dobré praxe ze zahraničí znázorňuj tabulka níže. Podklady pro dobrou praxi v zahraničí jsem čerpala ze studie Dobrá praxe sociálních podniků v Evropě, která byla koordinována National Association of Human Resources Specialists (“AUR”-ANSRU). (“AUR”-ANSRU,2013) Tabulka 16: Příklady dobré praxe v Evropě

Organizace Acta vista Alexis cooperative Catering Solidario Re Tech Life Onulus Care and Share Associates (CASA)

Oblast Historické dědictví, obnova památek Textilní produkce

Cateringové služby Recyklace v oblasti elektronického zboží Služby pro starší občany, kteří bydlí ve svých domovech

Cílová skupina Méně kvalifikovaní pracovníci Dlouhodobě nezaměstnaní, převážně ženy Týrané ženy

Země Francie

Pracovníci po výkonu trestu Zdravotně postižení pracovníci

Francie

Polsko

Španělsko

Velká Británie

Zdroj: European Social Fund, 2013)

Dobrou praxí společnosti Acta vista je, že investovala do budování a upevňování vztahů se svými partnery, dobrovolníky a dárci, jelikož si uvědomují, jak moc je důležité mít úzké vztahy s touto skupinou, aby mohli fungovat jako stabilní sociální podnik. Sociální podnik Alexis cooperative vede velký důraz na kvalitu svých produktů a díky své dobré pověsti nemají problém se sháněním zakázek. Prvotní problémy hrály v nedůvěře zákazníků, že pracovníci budou schopní pracovat kvalitně. Po zahájení spolupráce však tato překážka byla překonána. Svůj marketing také staví na tom, že se jedná o jediný sociální podnik v regionu. Catering Solidario nabízí snídaně, obědy, občerstvení na základě Fair Trade. Služby nabízí firmám a veřejným institucím v podobě „coffe breaků“. Nabízí Fair trade produkty a ekologické produkty.

81

Sociální podnik Re Tech Life Onulus vsadil také na spolupráci s partnery. Důležitá je pro ně komunikace s věznicemi a s klíčovými zákazníky. Převážně pečují o své velké klienty, mezi něž patří například UniCredit bank. CASA úzce spolupracuje s místními orgány a se zdravotními službami. Služby poskytují 24 hodiny denně. Cílem jejich služeb je udržet lidi co nejvíce nezávislými. Nabízejí osobní péči, podporu v oblasti přípravy jídel, úklidu, nakupování. Příkladů dobré praxe je celá řada, mnoho z nich má ale podobné vybudované základy, které drží tyto projekty stabilní. Důležité pro tyto sociální podniky je udržet si dobré vztahy s obchodními partnery. Všechny organizace se snaží pečovat o své zákazníky. Veliký důraz je zde i na kvalitu poskytování svých služeb a výrobků. Podniky hodně trpí předsudky potencionálních zákazníků. Pokud ale zakázku získají, předsudky bývají odstraněny. Oblasti sociálního podnikání je v zahraničí rozmanitější než v České republice. Mapování těchto dobrých praxí může vést k zajímavým poznatkům a k objevení nových oblastí zajímavých pro sociální podnikání v České republice.

6.2 Příklady dobré praxe v ČR ERGOTEP Filozofií EROTEPU je: čím kvalitnější byznys, tím větší je možnost sociálního působení firmy. Hlavním cílem není zisk, ale integrace zdravotně znevýhodněných do společnosti. Prostředkem pro vytváření pracovních pozic je spolupráce s kvalitními obchodními a CSR partnery. (ERGOTEP, 2015) Dle vlastních zkušeností se tento sociální podnik touto filozofií opravdu řídí. Své sociální podnikání má postavené na spolupráci s kvalitními obchodními partnery, mezi něž patří např. TESCOMA, Česká pošta, ČSOB a další velcí obchodní partneři. Tento podnik má hlavní sídlo v Proseči, nedaleko města Chrudim, pobočky má však po celé České republice. Ergotep vznikl v roce 2013 jako Ergotep – družstvo invalidů. Hned další rok se Poštovní spořitelna stala jejich významným obchodním partnerem. Dále podnik navázal svoji spolupráci s obchodním partnerem Tescoma, s nímž se dostává i na zahraniční trh a otevírá další pobočky po celé ČR. (Ergotep, 2015) Za své působení v oblasti sociálního podnikání Erogetep dostal spoustu ocenění. Jejich stabilita již nestojí na potřebnosti získat finanční příspěvek od úřadu práce dle §78 Zákona o zaměstnanosti. Podnik je stabilní i bez tohoto příspěvku. Takovýto model sociálního podniku v ČR není.

82

Úspěch tohoto sociálního podniku je v dobré a úzké spolupráci se silnými obchodními partnery. Pokud se jim podaří udržet tyto dobré partnerské vztahy a rozvíjet se nadále v oblastech IT, marketingu a dalších, můžeme říct, že se jedná o udržitelný podnik.

83

7 Diskuze Na základě sebraných dat je mým cílem navrhnout strategii sociálním podnikům pro jejich zvýšení stability a udržitelnosti na trhu. Z teoretické části je důležité si vzít možnosti finanční podpory, bez které je velice těžké začínat v oblasti sociálního podnikání. Díky dobrému startu a finanční dotaci je pro podniky, které zaměstnávají znevýhodněné osoby, jednoduší stát se konkurenceschopným. Je důležité, aby nově vznikající podniky dobře zmapovaly všechny finanční možnosti. Proto jsem této problematice věnovala jednu kapitolu, kde jsem provedla průzkum finančních příležitostí pro sociální podniky nejenom v Kraji Vysočina. Sociální podnik má jednu obrovskou výhodu oproti běžným komerčním podnikům. Díky dotačním programům mohou nastartovat své podnikání bez potřeby úvěru, tedy finanční zátěže, díky které pak mnoho podniků nedokáže dostát svým závazkům. Proto je důležité, aby sociální podniky při zakládání nové činnosti měly vytvořenou profesionální podnikatelskou koncepci a vytvořenou kvalitní strategii. Důležité je také mít dobře vypracovaný podnikatelský plán, bez kterého nelze postavit žádné sociální podnikání. Kdo bude vaše cílová skupina, jaké pracovní podmínky vychází z práce s cílovou skupinou, jsou další nezbytné otázky, které si sociální podnik musí položit na svém počátku. Z mé práce a z příkladů dobré praxe vyplývá, že dalším důležitým krokem je vybrat oblast činnosti. Zahraniční studie se vyznačují rozmanitostí nabídky činností, které sociální podniky nabízejí a které nejsou tolik v České republice známé. Tudíž mohou být pro nově vznikající sociální podniky zajímavé díky tomu, že nejsou tolik rozšířené a trh jimi není tolik přesycen. I vypisované dotační programy regulují podnikatelské záměry na základě činností. Nové dotační programy ze strukturálních fondů EU tak v příštím roce vyloučily odvětví cateringových služeb, které jsou v České republice natolik rozšířené a dochází k přesycení trhu. Zajímavé tak začínají být programy v oblasti repasovaní oděvů a recyklace odpadů. V zahraničí se jedná o populární oblast sociálního podnikání, v České republice nikoliv. Repasováním oděvů se zabývá Charita, která je však na trhu téměř jediná. Z analýzy atraktivity odvětví mi vyšlo jako nejvíce atraktivní oblastí komplementační práce díky rostoucímu odvětví automobilového průmyslu v České republice i v zahraničí. Proto je toto odvětví pro sociální podniky velkou příležitostí. V analýze atraktivity odvětví mi také vyšlo, že občerstvení s potravinami není tak atraktivním odvětvím, avšak u sledovaného podniku tato činnost dosahuje nejvyšších potřeb. Bylo tedy potřebné podrobněji vypracovat i analýzu vnějšího a vnitřního prostředí, abych mohla tyto odporující si poznatky vysvětlit. Prodejna potravin se tak díky dobrému lokálnímu umístění může stát

84

atraktivním prostředím, ač se to v analýze atraktivity odvětví jevilo tak nejednoznačně. Ze SWOT analýzy mi vyšla pro sledovaný podnik jako vhodná WO strategie, jejímž cílem je využití příležitostí k potlačení slabých stránek. Následuje výčet WO strategií, které bych sledovanému podniku doporučila: 1. WO strategie: díky nové technice a novým technologiím, které na trhu jsou, by se mohla zvýšit produktivita práce a více zefektivnit jednotlivé výrobní procesy. Je zřejmé, že produktivita práce se zvyšuje v důsledku dokonalejších techniky a technologií, úrovní pracovníků a prohlubování kapitálem. Například využití čteček, elektronické váhy, elektronické softwarové propojení jednotlivých středisek. Nákup nových technologií je značná investice pro sociální podnik, proto bych doporučila prozkoumat grantové programy na investiční vybavení. 2. WO strategie: díky dotační politice se dá potlačit slabá stránka nemožnosti zaměstnat specialisty z oboru. CHDFV této možnosti využila v roce 2014, kdy díky Nadaci Vodafone vytvořila pozici manažera chráněných dílen. Jednalo se o velice kvalifikovaného lean manažera, který kompletně restrukturalizoval celý sociální podnik. Díky dotačním příležitostem může CHDFV potlačit tuto slabou stránku. 3. WO strategie: dále bych doporučila využít příležitostí podpory veřejných zakázek, s čímž souvisí i politická doporučení o naplnění povinného minimálního podílu zaměstnanců OZP odběrem výrobků ze sociálních podniků k získávání dalších zakázek a upevnění tak pozice na trhu. Díky tomu by mohlo dojít k situaci, kdy by sociální podnik mohl začít i odmítat méně zajímavější zakázky, což dnes neplatí. Díky zvyšující se stabilitě a možnosti vyšší ziskové marže, by se mohly nabídnout lepší platové podmínky zaměstnancům. Lepší pracovní podmínky zvyšují motivaci zaměstnanců, které vedou k nižší nemocnosti a ke snížení fluktuace pracovní síly. Z analýzy atraktivity odvětví vzešlo, že odvětví podnikání, ve kterém sledovaný podnik rozvíjí své činnosti, jsou atraktivní i méně atraktivní. Podnik by měl podporovat činnosti komplementačních prací, které z hlediska analýzy atraktivnosti dopadly nejlépe. Své úsilí však musí rozvíjet i v ostatních odvětvích, protože díky tomu, že své činnosti rozvíjí i do dalších odvětví, se stává konkurenceschopnějším a stabilnějším. Matice SPACE nám doporučuje zaměřit se na kvalitu poskytovaných služeb a diverzifikaci činností. Dále z mé práce vyplývá, že k udržení stability a tedy udržitelnosti na trhu přispívá diverzifikace činností. Je dobré, když sociální podnik nabízí více činností, než když se zaměřuje na činnost jedinou. I z hlediska struktury zaměstnanců. Pokud se sociální podnik zaměří na jednu činnost, je pak mnohem složitější vybrat

85

schopnou a kvalifikovanou pracovní sílu. Díky rozmanité pracovní síle a jejich postižení je pro podnik nelehké najít jednu činnost, kterou budou schopni vykonávat všichni pracovníci s postižením. A díky tomu, že podnik nabízí více činností, rozmělňuje své riziko. Pokud tak v jedné činnosti nebude dostatečně konkurenceschopný, může mu pomoci činnost jiná. Nejen ze sledovaného podniku, ale i z příkladů dobré praxe, je vidět, že sociální podniky se zaměřují na více činností. Z analýzy absolutních ukazatelů vyplývá, že sledovaný podnik neváže své prostředky do stálých aktiv a podnik tak neinvestuje do pořízení hmotného investičního majetku. Naproti tomu tak své prostředky drží v hotovosti. Zde bych dala doporučení, aby sledovaný podnik zbytečně nevázal své finanční prostředky v hotovosti. Na to také navazují poměrové ukazatelé. Ukazatel likvidity se dosahoval vysokých hodnot, což je sice příznivé pro věřitele, jelikož sledovaný podnik je vysoce likvidní, avšak méně příznivé pro management. Objem oběžných aktiv vázaný ve formě pohotových prostředků přináší malý či žádný úrok. Kladně hodnotím obrat zásob, kdy z výsledků mohu říci, že sledovaný podnik naskladňuje zásoby soustavně během celého roku a nemá žádné ležáky na skladech. Další doporučení vychází z obratu aktiv, kdy u stálých aktiv nepříznivá hodnota signalizuje, aby docházelo k lepšímu využití dlouhodobého majetku. Z ukazatelů rentability je zřetelné, že produktivita pracovníků je nižší a že bez dotace z úřadu práce se podnik stává těžko rentabilním. Z Altmanova Z-skóre je zřejmé, že sledovaný podnik byl ze začátku sledovaného podniku v „šedé zóně“, avšak v posledním roce 2014 se dostal do uspokojivé finanční situace. Bonitní model dle Rudolfa Douchy prokázal, že sledovaný podnik je bonitní. Dalším důležitým poznatkem mé práce je navázání spolupráce s obchodními partnery, na kterém závisí úspěch celého podnikání. Tento bod mi byl potvrzen po zúčastnění workshopů na téma sociálního podnikání a po jednání s managementem sledovaného podniku. Ten dále poukazoval na problémy se získáváním zakázek, které je zapříčiněno nedůvěrou v model sociálního podnikání a podceňování pracovní síly. Velice důležité je navázání osobních kontaktů a v trpělivosti při vyjednávání. Tyto předsudky pak bývají u všech podniků vyvrácené, pokud dojde k uzavření spolupráce. Během práce jsem si ověřila, že pro podniky není důležitá podpora od sociálních podniků formou náhradního plnění, a že je špatná komunikace a prezentace tohoto bonusu, který sociální podniky nabízí. Proto bych doporučovala, aby sociální podniky dbaly veliké úsilí v péči o své obchodní partnery, bez kterých je těžké se stát udržitelným.

86

8 Závěr V diplomové práci jsem se zabývala sociálním podnikáním v České republice, které stále není tak rozšířené jako v ostatních zemích Evropské unie. První část byla zaměřená na definici sociálního podnikání v České republice a Evropské unie. Práce byla ztížená tím, že legislativní rámec sociálního podnikání v České republice není nastaven. Záměr Zákona o sociálním podnikání byl sepsán, avšak doposud nebyl zveřejněn. Mnoho studií, jak definovat sociální podnikání, tak vychází ze zkušeností zahraničních sociálních podniků. Všechny studie, jak české tak zahraničí, vždy vychází při definici sociálního podnikání ze sociální soudržnosti, odpovědnosti a demokratickém řízení. V první části byla dále řešena problematika sociálně znevýhodněných osob a jejich uplatnění na pracovním trhu, zda vstoupit na otevřený trh práce, chráněné pracovní místo či sociálně terapeutickou dílnu. K tomu se také váže zvýhodnění pro organizace, které tyto osoby zaměstnávají. Ať už se jedná o daňová zvýhodnění či dotační programy podporující sociální podnikání. Na to také navazuji v další části mé diplomové práce. Dotační programy jsou pro nastavení udržitelnosti sociálního podniku nezbytné. Jak již bylo v práci zmíněno, většina sociálních podniků jsou na dotacích závislé. Z průzkumu českého sociálního podnikání vyplývá, že 51,2 % zdrojů financí činí vlastní ekonomická aktivita, 33 % tvoří zdroje z Evropské unie, 6,4 % dotace osob s postižením z úřadu práce, zbytek tvoří místní samospráva, dary, granty či jiné národní dotační programy. Proto je této problematice věnována jedna kapitola, ve které jsou nastíněné možnosti financování pro sociální podniky, které mohou využít. Strategická analýza byla navazujícím krokem, který by měl eliminovat riziko neúspěchu sociálního podnikání a nastavit udržitelný koncept sociálním podnikům. Své zkoumání jsem směřovala na Kraj Vysočina, který spadá do sociálně vyloučených lokalit v České republice. Zaměřila jsem se na sociální podniky, které se k myšlence sociálního podnikání hlásí. Nejprve bylo ověřeno splnění základních kritérií sociálního podnikání, poté jsem se zaměřila na vnější a vnitřní analýzu, abych mohla navrhnout strategii sledovanému podniku. Svoji práci jsem se snažila zaměřit na sociální podniky obecně a následně jsem rozebrala podrobněji sledovaný sociální podnik, který mi z hlediska své dlouhodobé historie a velikosti připadl jako relevantní základní zkoumající prvek pro Kraj Vysočina. Finanční analýza, kterou jsem se u sledovaného podniku zabývala, vycházela díky dotačním podporám odlišně od komerční sféry. Zajímavostí je struktura aktiv podniku, kterou jsem podrobně rozebrala v analýze absolutních ukazatelů. Sledovaný podnik má mnoho likvidního majetku, tedy hotovosti. Zde bych dbala

87

na to, aby zbytečně nevázaly své finanční prostředky do hotovosti a lépe své prostředky zhodnocovaly. Na to také navazuje poměrová analýza, přímo ukazatelé likvidity, které tak dopadly výhodně pro věřitele, jelikož sledovaný podnik vyšel jako velice likvidní. Objem oběžných aktiv vázaný ve formě pohotových prostředků přináší však jen malý či žádný úrok. Z dalších ukazatelů, které byly vypracovaný v kapitole 4.6.2, vyplývá, že sledovaný sociální podnik je finančně zdraví, bonitní, konkurenceschopný a především udržitelný. Díky těmto analýzám se mi potvrdilo, že sledovaný podnik je dobrým příkladem pro ostatní sociální podniky v Kraji Vysočina. Poslední kapitola je zaměřená na příklady dobré praxe v zahraničí a v České republice. Při hodnocení dobré praxe jsem vycházela ze studie, která byla vypracována v rámci projektu Evropské komise. Za příklad dobré praxe v České republice jsem zvolila sociální družstvo Ergotep, který je finančně stabilní i bez jakékoliv finančního příspěvku a svoji historií a velikostí mne přesvědčil, že se jedná o podnik stabilní a konkurenceschopný. Mým cílem v diplomové práci bylo vytvořit dokument, který bude pro sociální podniky dobrým podkladem pro to, aby se mohly stát konkurenceschopným a stabilním podnikem. Díky všem poznatkům, vypracování strategické a finanční analýzy a příkladům dobré praxe se domnívám, že tohoto cíle bylo dosaženo a doufám, že tato diplomová práce bude dobrým podkladem pro sociální podniky nejen v Kraji Vysočina.

88

9 Literární rešerše 9.1 Knižní zdroje BERTHOUND, R. The employment rates of disabled people. 1. Vydání. Norwich: Department for Work and Pensions, 2006. 106 s. ISBN 1 84123 915 1. DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. 1. Vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. 132 s. ISBN: 978-80-7357-269-3. GOLDSTEIN, T., CHUN, M., WINKLER. M. Job Seeking Skills for People with Disabilities: A Guide to Success. Washington, DC. : Office of Special Education and Rehabilitative Services, 2001. 146 s. ISBN: N/A. GRASSEOVÁ. M. a kol. Analýza podniku v rukou manažera – 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. 1. vydání. Praha : Computer Press, a.s. 2010. 325. ISBN 978-80-251-2621-9. HECZKOVÁ, M. HUTAŘ, J. Nebojte se zaměstnávat lidi s handicapem. Praktická příručka pro zaměstnavatele. Praha : Asociace poraden pro osoby se zdravotním postižením ČR, 2012. 34 s. ISBN: 978-80-904152-1-8. KOMENDOVÁ, J. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. 158 s. ISBN: 978-80-7418-022-4. KOTLER. P. Marketing podle kotlera – jak vytvářet a ovládnout nové trhy. 1. Vydání. Praha : Management Press. 2004. 258 s. ISBN 80-7261-010-4. KURKOVÁ, G., FRANCOVÁ, P., BEDNARIKOVA, D. MANUÁL: Jak založit sociální podnik, Vyd. 2. Praha : P3 - People, Planet, Profit, o.p.s., 2015. 32 s. ISBN: 978-80-260-7401-4. OPATŘILOVÁ, D., PROCHÁZKOVÁ, L. Předprofesní a profesní příprava jedinců se zdravotním postižením. 1. Vydání, Brno : Tiskárna Didot, spol. s r.o., 2011. 159 s. ISBN: 978-80-210-5536-0. POSPÍŠIL, J., ZÁVODNÁ, L. Udržitelnost v podnikání. 1. vydání, Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 94 s. ISBN 978-80-244-4241-9. SEDLÁČKOVÁ, H., BUCHTA, K. Strategická analýza. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H.Beck, 2006, 121 s. ISBN 80-7179-367-1

89

SKOVAJSA, M. a kol. Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v České republice, 1. vydání. Praha : Portál, 2010. 376 s. ISBN: 978-80-7367-6810. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatelé, využití v praxi. 5. vydání, Praha : GRADA Publishing, a.s., 2015. 152 s. ISBN 978-80-247-9931-5. SYNEK. M. a kol. Podniková ekonomika. 3. Vydání. Praha : C.H.Beck. 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. VOCHOZKA. M. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2011. 248 s. ISBN 978-80-247-3647-1. WILKINSON. CH. A map of Social enterprises and their eco-systems in Europe. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2015. 169 s. ISBN 97892-79-48814-6.

9.2 Internetové zdroje ART MOVEMENT O.S. Paralelní životy, brožura pro zaměstnavatele. [online]. Poslední revize 2014 [cit. 2015-10-01]. Dostupné z WWW: . AUR-ANSRU. Good practices guide: social economy in Europe [online]. Poslední revise 2013 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z WWW: . Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV CR, v.v.i. Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor 2015. [online]. Poslední revize 2015. [cit. 2015-11-28]. Dostupné z WWW: . České sociální podnikání. Místní akční skupiny (MAS). [online]. Poslední revize 2015. [cit. 2015-10-08]. Dostupné z WWW: < http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/financovani/stat/programove-obdobi-2014-2020/mistni-akcniskupiny-mas>. EMES. About us [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z WWW: <www.emes.cz>. EMES. What we do. [online] [cit. .

2015-10-10].

Dostupné

z

WWW:

90

EUROSTAT. Euro area and EU28 government deficit at 3.0% and 3.3% of GDP respectively. [online]. Poslední revize 2014. [cit. 2015-11-16]. Dostupné z WWW: . HILHORST. R. What will Social Enterprise look like in Europe by 2020? [online]. Poslední revize 2014 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z WWW: <www.britishcouncil.org/europe/our-work-in-europe/social-enterprise >. HOFF, D. Access for All: A Resource Manual for Meeting the Needs of One-Stop Customers with Disabilities [online]. Poslední revize 2001 [cit. 2015-12-11]. Dostupné z WWW: . LITERÁK, P. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2014 a strategie APZ pro rok 2015 [online]. Poslední revize 2015 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo pro místní rozvoj. Základní Výzva k předkládání žádostí. [online] [cit. 2015-10-04]. Dostupné z WWW: . MPSV ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014 [online]. Poslední revize Červen 2015 [cit. 2015-09-28]. Dostupné z WWW: . MPSV ČR. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. [online]. Poslední revize 2015 [cit. 2015-10-02]. Dostupné z WWW: . NFOZP. Grantové podmínky. [online]. Poslední revize 2015 [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: . Rada vlády pro nestátní neziskové organizace [online]. Poslední revise 2015 [cit. 2015-09-29]. Dostupné z WWW: . Úřad práce ČR. Na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bylo v roce 2014 vyplaceno více než 4,1 mld. Kč. [online]. Poslední revize únor 2015. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z WWW: <

91

http://www.statnisprava.cz/rstsp/clanky.nsf/i/na_podporu_zamestnavani_osob_ se_zdravotnim_postizenim_bylo_v_roce_2014_vyplaceno_vice_nez_4_1_mld_k c_15020512_70962081>. Vláda ČR. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na ministerstvech a v ostatních ústředních orgánech státní správy v roce 2014. [online]. Poslední revize 2015. [cit. 2015-10-09]. Dostupné z WWW: . Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020. [online]. Poslední revize Leden 2015 [cit. 2015-10-04]. Dostupné z WWW: . Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. Analýza zaměstnanosti OZP a využívání nástrojů a opatření politiky zaměstnanosti z pohledu zaměstnavatele. [online] Poslední revize 2012 [cit. 2015-10-04] Dostupné z WWW: .

9.3 Webové sídla FOKUS Vysočina. [online]. Havlíčkův Brod. ©2015 [vid. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/ ERGOTEP. [online]. Proseč. ©2003-2011 [vid. 2015-11-15]. Dostupné z: http://www.ergotep.cz/ Jihlavské terasy. [online]. Praha. ©2011 [vid. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www.jihlavsketerasy.cz/ Oaktree. [online]. Světlá nad Sázavou. ©2007-2015 [vid. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www.oak-tree.cz/ SEMITAM. [online]. Havlíčkův Brod. ©2015 [vid. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www.semitam.cz/ KOVOLES. [online]. Žďár nad Sázavou. ©2015 [vid. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www www.kovoles-ops.cz/ Vrátka. [online]. Třebíč. ©2015 [vid. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www www.vratka.cz/

92

9.4 Zákony ČESKO. Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992. Částka 117. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 ČESKO. Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. In: Sbírka zákonů České republiky. 1995. Částka 41. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155 ČESKO. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách - §32. 2006. Částka 37. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 ČESKO. Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006. Částka 47. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-137 ČESKO. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 136/2014 Sb. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Částka 143. Dostupný také z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/ZOZ_PLATNE_ZNE NI_OD_18.12.2015.PDF

93

10 Přílohy Příloha 1: Sociálně vyloučené lokality v ČR