1. Přehled podnikatelských struktur ubytování a stravování (sekce 55) k 30.9.2009 Následující údaje popisují vývoj podnikatelských struktur se zaměřením na ubytování a stravování. Tabulky a grafy jsou doplněné komentáři, které charakterizují vývoj hodnot v daném období a jejich budoucí trendy. Zhruba o 1000 subjektů se snížil celkový počet registrovaných podnikatelských jednotek v obchodě a v pohostinství (v evidenci Registru ekonomických subjektů, který je veřejným seznamem vedeným podle § 20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě) v I. – III. čtvrtletí roku 2009. Změny jsou patrné téměř ve všech sekcích, ačkoli mnoho údajů je vzájemně kompenzováno vznikem nových a zánikem dosavadních podnikatelských subjektů. Pozornost směřujeme jednak k jednotlivým sekcím (podle OKEČ) a dále pak k velikosti jednotek v závislosti na počtu pracovníků. V první části sledujeme vývoj podle původní Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Druhá část komentuje statistické údaje na základě nové klasifikace CZ-NACE. 1.1 Přehled podle původní „Odvětvové klasifikace ekonomických činností“ Tab. č.1 Ubytování a stravování dle OKEČ Právní oblast sekce 55
1993
1995
2001
2005
2007
30.9. 2009
2008
Změna 1-3Q 2009
fyzické osoby
38 363
49 984
93 615
109 466
105 952
107 058
110 793
3 735
právnické osoby, v tom:
2 703
4 040
7 223
9 052
10 416
11 488
12 536
1 048
obchodní společnosti (mimo a.s.)
1 920
3 231
6 422
7 932
9 083
10 048
10 912
864
121
176
206
245
289
328
347
19
družstva
39
35
37
34
36
37
38
1
státní podniky
65
8
4
1
2
2
2
0
41 066
54 024
100 838
118 518
116 368
118 546
123 329
4 783
akciové společnosti
celkem
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
Tabulka č. 1 vyjadřuje vývoj podnikatelské struktury podle jednotlivých oddílů OKEČ v obchodních činnostech sekce 55 – ubytování a stravování v časovém vývoji 1993 – 2008 a v prvních třech čtvrtletích roku 2009. Počet fyzických osob, které podnikají v oblasti ubytování a stravování mezi roky 1993 a 2009 výrazně posílil. Jinak tomu nebylo ani u právnických osob, kdy byl však nárůst mírnější. Česká republika měla v roce 1994 evropsky nejvyšší nárůst počtu turistů. Na poptávku tedy obratně zareagovali i podnikatelé působící v oblasti ubytovacích a stravovacích zařízení. V oblasti právnických osob došlo k výraznému růstu u akciových společností, jejichž počet se ze 121 v roce 1993 vyšplhal až na 347 k 30.9.2009. Tento vývoj zaznamenává graf č. 3. Narozdíl od toho vykazují státní podniky extrémní úbytek z 65 v roce 1993 na 1 v roce 2005. Stav družstev k 30.9.2009 čítá 2 takovéto subjekty. Vývoj počtu družstev osciluje kolem hodnoty 36.
Graf č. 1 Ubytování a stravování dle OKEČ 120 000 100 000 počet
80 000 fyzické osoby
60 000
právnické osoby
40 000 20 000
.9 .2
00
9
08 30
20
07 20
05 20
01 20
95 19
19
93
0
rok Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
Na podnikání v ubytování a stravování se mnohem více podílejí fyzické osoby, jak znázorňuje graf č. 1. Jejich počet mnohonásobně převyšuje množství právnických osob. Graf č. 2 zřetelně demonstruje podíl počtu obchodních společností na všech právnických osobách v sekci 55. Graf č.2
počet
Podíl obchodních společností na celkových právnických osobách dle OKEČ 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1993
1995
2001
2005
2007
2008
rok právnické osoby
v tom obchodní společnosti (mimo a.s.)
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
2
30.9.2009
Graf č. 3 Vývoj počtu akciových společností 400 350
328
počet
300
289
250
245 206
200 150 100
347
176 121
50 0 1993
1995
2001
2005
2007
2008
30.9.2009
rok akciové společnosti
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
Graf č. 4 znázorňuje všeobecnou tendenci k nárůstu podnikatelských subjektů v oblasti ubytovacích a stravovacích kapacit, která je patrná z již komentované tabulky č. 1. Graf komplexně vykresluje vývoj počtu jednotlivých podnikatelských subjektů. Po roce 1989 dochází k uvolnění podnikatelského prostředí a od této chvíle dochází ke kontinuálnímu nárůstu akciových společností, počet družstevních společností stagnuje a státní podniky zažívají výrazný pokles. Graf č. 4
počet
Podíl akciových společností, družstev a státních podniků na ubytování a stravování dle OKEČ 350 310 270 230 190 150 110 70 30 -10
328
347
289 245 176
206
121 65 39 1993
35 8 1995
37 4
34 1
2001
2005
36 2 2007
37 2 2008
rok akciové společnosti
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
3
družstva
státní podniky
38 2
Stav podnikatelů v pohostinství a v ubytovacích zařízeních podle trojmístné OKEČ k 30.9.2009 v porovnání s 31.12.2008 je znázorněn v tabulce č. 2. Lze pozorovat, že počet právnických osob v oblasti ubytování a stravování vzrostl výrazněji než počet fyzických osob. Obchodní společnosti v našem případě omezíme na osobní obchodní společnosti, do kterých počítáme veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost a na kapitálové obchodní společnosti, do které začleníme společnosti s ručením omezeným a vzdáme se akciových společností, na které je vymezen samostatný sloupec. Celkově tedy obchodní společnosti v námi vymezeném období posílily o 864 subjektů, akciové společnosti prožily mírný nárůst o 19 společností, družstva se rozrostla o jedno a počet státních podniků zůstal na původní hodnotě dvou. Tab. č. 2 Podnikatelské struktury pohostinství a ubytování (podle trojmístné OKEČ) z toho
H55 celkem
fyzické osoby
z právnických osob zejména
právnické osoby
obchodní společnosti (mimo a.s.)
akciové společnosti
družstva
státní podniky
stav k 30.9.2009
123329
110793
12536
10912
347
38
2
stav k 31.12.2008
118546
107058
11488
10048
328
37
2
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
Hodnoty právnických a fyzických osob z tabulky č. 2 byly pro větší přehlednost použity k vytvoření grafu č. 5. Porovnáním hodnot zjistíme, že změny v obdobích nejsou příliš výrazné. Graf č. 5 Počet fyzických a právnických osob k 31.12.2008
Počet fyzických a právnických osob k 30.9.2009
12536
11488
107058
fyzické osoby
110793
právnické osoby
fyzické osoby
právnické osoby
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
Následující tabulka č. 3 znázorňuje podnikatelské struktury v odvětví ubytování a stravování k 30.9.2009 a 31.12.2008 podle velikosti podniků (v závislosti na počtu zaměstnanců). Zaměstnancem se má na mysli osoba v pracovním poměru k zaměstnavateli a do pracovníků se zahrnují zaměstnanci v evidenčním počtu ekonomických subjektů a soukromí podnikatelé (dle ČSÚ). Podnik s nula zaměstnanci tedy znamená podnik pouze s pracovníkem(ky). Podniky fyzických osob s 1 – 19-ti zaměstnanci vykazovaly v obou obdobích nejvyšších hodnot. K 31.12.2008 disponovala tato skupina 16739 ubytovacími a stravovacími podniky. K 30.9.2009 se tento počet zvednul na hodnotu 18460 podniků. Růst zaznamenaly také podniky právnických osob, kterých se na území České republiky na konci roku 2008 nacházelo 5140 a k 30.9.2009 se počet zvýšil 4
na 6304. Co se týče podniků s velikostí 20 – 99 zaměstnanců, výrazně převyšují podniky právnických osob s hodnotou 696 k 31.12.2008 a 714 k 30.9.2009 nad podniky osob fyzických s velikostí 146 zaměstnanců k 30.12.2008 a 178 k 30.9.2009.Na konci roku 2008 bylo zaznamenáno 94 podniků právnických a 4 podniky fyzických osob. Porovnáme-li je s 30.9.2009, vidíme nárůst podniků fyzických osob o jeden a podniků právnických osob o 18. Podniky fyzických osob s 500 a více zaměstnanci nejsou obvyklé, proto lze pozorovat nulové hodnoty v obou obdobích. Tato velikost podniků se vyskytuje v menším množství také u právnických osob. Mezi námi zvolenými obdobími nepozorujeme u právnických osob žádný nárůst a hodnoty se tedy pohybují na stálých 5-ti podnicích - jak ve skupině 500 – 999 zaměstnanců, tak ve skupině nad 1000. Tab. č. 3 Podnikatelské struktury v závislosti na počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců ke dni
FO, PO 0
k 30. 9.2009 H 55 k 31. 12.2008
1 až 19
20 až 99
100 až 499
1000 a více
500 až 999
celkem
FO
92 140
18 460
178
5
0
0
110 337
PO
5 410
6 304
714
97
5
5
12 536
celkem
97 550
24 764
902
102
5
5
123 329
FO
90 169
16 739
146
4
0
0
107 058
PO
5 140
5 548
696
94
5
5
11 488
celkem
95 309
22 287
842
98
5
5
118 546
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
1.2 Přehled podle nové klasifikace „CZ-NACE“ Od 1. ledna 2008 začala platit Klasifikace ekonomických činností (dále jen „CZ-NACE“). Klasifikace vznikla na základě mezinárodní klasifikace ekonomických činností v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006. Cílem tohoto kroku je sjednocení mezinárodních statistik s ohledem na technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let. Klasifikace CZ-NACE plně nahrazuje OKEČ. Pro nás je důležitá sekce I, kterou tvoří oddíl 55 - Ubytování a oddíl 56 - Stravování a pohostinství. Sekce jsou obsahem tabulky č. 4, která přibližuje stav podnikatelských struktur k 30.9.2009. Oddíl 55 rozčleňuje ubytování do pěti skupin, které jsou dále rozděleny podle fyzických a právnických osob. Počet fyzických osob v oddílu ubytování přibližně 4 x převyšuje počet právnických osob. Z právnických osob má největší podíl na počtu podnikatelských jednotek v ubytování 2709 obchodních společností počítaných bez akciových společností. Akciových společností je evidováno 210. Počet organizací družstevního charakteru je 24, dále se jedná o jeden státní podnik a 166 organizací zahraničních osob a ostatních. Nejvíce podnikatelů působí ve skupině ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních. Fyzické osoby nejčastěji podnikají v rekreačním a jiném krátkodobém ubytování. Oddíl 56 – Stravování a pohostinství je dle CZ-NACE rozdělen do čtyř skupin. Největší zastoupení fyzických a právnických osob je ve skupině stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních. U fyzických osob se jedná o hodnotu 98022 a u osob právnických o 8946. Zaměříme-li se konkrétně na právnické osoby podnikající v oddílu stravování a pohostinství, pak největší podíl vykazují obchodní společnosti se svými 8189-ti zastoupeními, na druhém místě stojí organizace zahraničních a jiných osob s počtem 1067. Na rozvoji stále žádanějších cateringových a ostatních stravovacích služeb se podílí 117 fyzických a 320 právnických subjektů, přičemž 173 subjektů spadá do kategorie zahraniční osoby a ostatní. 5
Tab. č. 4 Počty organizací podle právních forem a NACE 3 z toho
Sekce, oddíl, skupina celkem
FO
z PO zejména
PO
OS
AS
družstva
ZO a ostatní
SP
SEKCE I –ubytování, stravování a pohostinství
123 295
110 780
12 515
10 898
344
38
2
1 233
Ubytování
15 412
12 302
3 110
2 709
210
24
1
166
nezařazeno
816
725
91
67
2
1
0
0
Ubytování v hotelích a podobných 55.1 ubytov. zařízeních
4 130
2 504
1 626
1 417
170
11
1
27
Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování
3 344
3 255
89
74
0
2
0
13
55.3 Kempy a tábořiště
179
132
47
38
3
1
0
5
55.9 Ostatní ubytování
6 943
5 686
1 257
1 113
35
9
0
100
Stravování a pohostinství
107 883
98 478
9 405
8 189
134
14
1
1 067
nezařazeno
0
0
0
0
0
0
0
0
Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních 56.1 zařízeních
106 968
98 022
8 946
7 919
125
13
1
888
Poskytování cateringových a ostatních stravovacích 56.2 služeb
437
117
320
139
7
1
0
173
56.3
478
339
139
131
2
0
0
6
55.0
55 55.2
56.0
56
Pohostinství
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
V závěrečné tabulce č. 5 se nachází údaje o velikosti podniků na základě počtu zaměstnanců dle CZNACE. Jedná se o kompletní sekci I, která srovnává podnikatelské struktury k 30.9.2009 s údaji z 30.6.2009, tedy II. a III. čtvrtletí roku 2009. Porovnáme-li stav souhrnu podnikatelských struktur zaměřených na ubytování, stravování a pohostinství třetího čtvrtletí 2009 s předchozím čtvrtletím, pozorujeme nárůst o 1413 podnikatelských subjektů. Pokud se podíváme na jednotlivé skupiny podle počtu zaměstnanců, zjistíme, že nejvíc fyzických osob podniká v oddílu 56 – stravování a pohostinství a to pouze s pracovníky, tedy s nula zaměstnanci. Jde o hodnotu 80523 podniků. Nejvíc právnických osob podniká taktéž v oddílu 56, tentokrát je však nejvíc podniků s 1 – 19 zaměstnanci, konkrétně s počtem 5019 subjektů. Zaměříme-li se na oddíl 55 – ubytování, pak existuje nejvíc podniků právnických i fyzických osob s nulovým počtem zaměstnanců.
6
Tab. č.5 Podniky s počtem zaměstnanců Sekce
Oddíl
55
56 I
55+56
FO,PO
0
1 – 19
20 – 99
100 – 499
500 – 999
1000 a více
Celkem
FO
11 614
652
23
3
0
0
12 292
PO
1 483
1 269
310
44
3
1
3 110
celkem
13 097
1 921
333
47
3
1
15 402
FO
80 523
17 795
158
2
0
0
98 478
PO
3 926
5 019
401
52
2
5
9 405
celkem
84 449
22 814
559
54
2
5
107 883
FO
92 137
18 447
181
5
0
0
110 770
PO
5 409
6 288
711
96
5
6
12 515
celkem
97 546
24 735
892
101
5
6
123 285
Pro porovnání vývoje za III. čtvrtletí 2009 stav k 30. 6. 2009
55+56
FO
92 404
17 120
144
3
0
0
109 671
PO
5 705
5 702
694
92
5
5
12 203
celkem
98 109
22 822
838
95
5
5
121 872
Zdroj dat: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
Porovnáme-li výsledky obou typů klasifikací, můžeme pozorovat podobná čísla s drobnými odchylkami, které byly způsobeny hlavně postupy převodů a zpracovávání dostupných dat s důrazem na přesnější výstupy a s cílem harmonizace mezinárodních statistik. Podle původní klasifikace OKEČ se sekce I věnovala dopravě, skladování a spojům. V novém třídění dle CZ-NACE je zmíněná sekce pod písmenem H s názvem Doprava a skladování. Ubytování a stravování zůstalo v oddílu 55, navíc vznikl nový oddíl 56, který nese název Stravování a pohostinství. Zároveň byly oddíly 55 a 56 zařazeny pod sekci I se společným názvem Ubytování, stravování a pohostinství, to je ovšem patrné z předchozích dvou tabulek.
7
2. Dvacet let cestovního ruchu na území České republiky 2.1 Dopad společensko-ekonomické transformace na cestovní ruch Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 zaznamenal cestovní ruch v Československu a později v České republice progresivní vývoj. S otevřením hranic vůči západnímu světu se naše země stala součástí celosvětového trhu cestovního ruchu a po celá 90. léta se těšila značné pozornosti zahraničních turistů, kteří Českou republiku považovali za novou, neotřelou a zajímavou destinaci. Nutno ovšem dodat, že za tuto pozici vděčila země především Praze, která je fenoménem cestovního ruchu střední Evropy. První polovina 90. let byla charakteristická vyššími tempy růstu cestovního ruchu, přičemž domácí cestovní ruch stagnoval ve prospěch zahraničního. Následkem privatizace a rozpadu odborového hnutí prakticky zanikl do té doby dominující vázaný cestovní ruch, který měl sociální charakter. Čechy logicky mnohem více lákalo podívat se za do té doby nepropustné hranice a začali se orientovat na země západní Evropy. V následujících letech však dochází k poklesu výjezdů způsobeném zhoršující se ekonomickou situací, která se projevila růstem cen nezbytných potřeb, a tedy menším množstvím disponibilních prostředků na cestování. To znamenalo přesunutí preferencí zpět k domácímu cestovnímu ruchu. Tento trend pokračoval i po roce 2000. V rámci výjezdového cestovního ruchu převládají cesty zejména do sousedních zemí a cesty k teplým mořím. Za cílové destinace si však čeští občané stále více vybírají i exotické krajiny. V novém tisíciletí je Praha, resp. Česká republika vnímána již spíše jako solidní, bezpečná a osvědčená destinace, která má zahraničním turistům stále co nabídnout. I proto počet jejich příjezdů stoupal i po roce 2000. Na vývoji v minulém i letošním roce se však podepsala probíhající ekonomická krize, která se projevuje v poklesu příjezdů zahraničních turistů. 2.2 Příjezdový, výjezdový a domácí cestovní ruch Z hlediska příjezdů osob ze zahraniční nastala po roce 1989 pochopitelná změna související s otevřením hranic vůči západnímu světu. Zatímco před tímto rokem přijížděli do Československa turisté především ze zemí tehdejšího východního bloku, od počátku 90. letech doznala skladba zahraničních návštěvníků Československé, resp. České republiky výrazné změny a naše země se stala cílem turistů z celého světa. Podle statistiky návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních do České republiky v posledních pěti letech přicestovalo kolem 6 milionů zahraničních návštěvníků ročně. Výraznější propad v návštěvnosti zaznamenal rok 2002. Hlavním důvodem byly povodně v České republice. Výsledky nicméně odrážely i ekonomickou stagnaci v Německu a celkový vývoj v mezinárodním cestovním ruchu, ovlivněný teroristickými útoky, válečným konfliktem v Iráku a epidemií nemoci SARS, které podstatně snížily zájem o cestování, zejména na delší vzdálenosti. Ovšem již v roce 2003 nastal obrat a došlo opět k obnovení dynamiky. Přelomový byl však následující rok, ve kterém Česká republika vstoupila do Evropské unie. Tehdy byl zaznamenán vůbec největší nárůst příjezdů (19%) zahraničních turistů do republiky. V absolutních číslech byl nejúspěšnějším rok 2007 (více než 6,7 milionu příjezdů). Následující graf shrnuje vývoj počtu hostů (rezidentů a nerezidentů) v hromadných ubytovacích zařízeních během posledních patnácti let.
8
Graf č. 6: Hosté v HUZ, 1993-2008, v mil. osob Počet hostů v HUZ, v mil., 1993-2008 8
6,60
7
6,09
4
3,04
2,67
3,53
4,56
4,98
6,27 5,88 5,67
6,16
6,65 6,34 6,44 6,68
6,06 6,03 6,29 6,28 6,19
5,48 5,61
5
počet
6,41
5,63
6
3
6,54
5,41 4,77
4,74
5,08
3,38 2,90
2
2,21 1 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
roky Rezidenti
Nerezidenti
Zdroj: ČSÚ
Podíváme-li se blíže na složení zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice je patrné, že se svým 72% podílem mezi nimi dominují hosté pocházející z některé členské země EU. První desítka zdrojových zemí je víceméně neměnná a stabilní. Nejvíce turistů přijíždí tradičně z Německa, na druhé příčce se zhruba posledních pět let drží Britové. Jejich návštěvnost se však od roku 2005 snižuje, naopak jako dynamický segment se jevili návštěvníci z Ruska, kterých k nám každoročně přijíždělo v průměru o 30 % více než rok předchozí. V letošním roce se nicméně očekává v případě ruských hostů asi čtvrtinový pokles. Mezi další nejvýznamnější zdrojové země patří dlouhodobě Itálie, USA, Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Francie a Španělsko, do první desítky se zpravidla dostává i Rakousko. Graf představuje vývoj v nejzajímavějších segmentech zahraničních návštěvníků, tj. z Ruska, Velké Británie a Německa, v letech 2000-2008. Graf č. 7: Hosté v HUZ podle zemí, 2000-2008, v mil. osob Hosté v HUZ podle zemí, 2000-2008 2 000 000
1 200 000
Rusko
počet
1 600 000
Velká Británie 800 000
Německo
400 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 roky
Zdroj: ČSÚ
9
Cestovní ruch českých občanů rovněž zažil různé proměny. Ihned po otevření hranic prudce vzrostly výjezdy občanů České republiky do zahraničí a svého maxima dosáhly v roce 1996. Pro bezprostřední období po revoluci byla charakteristická poptávka po krátkých, většinou jednodenních, cestách za nákupy. V dalším vývoji se však poptávka přesunula k dlouhodobějším pobytům, cestám do exotičtějších oblastí, trendem posledních let je i podnikání více dovolených během roku. Tabulka č. 6: Výjezdový cestovní ruch českých rezidentů, 2003-2008 Rok
Počet delších cest (v tis.)*
Počet kratších cest (v tis.)**
celkem
celkem
do zahraničí
do zahraničí
2003
10 340
4 457
21 559
1 203
2004
9 583
4 031
18 186
1 072
2005
9 942
4 374
18 394
1 022
2006
8 933
3 949
17 821
1 038
2007
9 433
4 525
16 112
1 434
2008
9 906
4 987
14 626
1 471
* 4 a více přenocování ** 1-3 přenocování Zdroj: ČSÚ
Po roce 1989 dochází k poklesu zájmu o východní destinace ve prospěch zejména středomořských států. Nejnavštěvovanějšími zeměmi občanů České republiky byly po celá devadesátá léta Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Řecko, Španělsko a Francie. Začátek 21. století byl ve znamení opětného nárůstu zájmu o postsocialistické (zejména balkánské) destinace – Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. Postavení nejnavštěvovanějších pěti destinací však neohrozily. Hlavním trendem současnosti je výrazný nárůst počtu cest do severoafrických destinací (Egypt, Tunisko, příp. Maroko). Graf č. 8: Delší cesty rezidentů do zahraničí podle cílové destinace, 2008, v tis. Nejnavštěvovanější země v roce 2008
Slovensko Chorvatsko Itálie Řecko Rakousko
0
200
400
600
počet cest v tis.
Zdroj: ČSÚ
10
800
1000
Graf č. 9: Delší cesty rezidentů v ČR a do zahraničí (tis.) 7 000
6 000
5 000
4 000
v ČR do zahraničí
3 000
2 000
1 000
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: ČSÚ
Při hodnocení cestovního ruchu posledních dvaceti let by také nemělo být opomenuto postavení a vývoj domácího cestovního ruchu. V počátečním období po roce 1989 Češi dávali přednost poznávání nových krajů a hitem se staly dovolené v zahraničí, kvůli čemuž domácí cestovní ruch zaznamenal určitý pokles. V posledních letech se však tento trend začíná obracet a dovolená v tuzemsku opět získává na oblibě. Specifickou formou domácího cestovního ruchu, jež má v České republice dlouhou tradici, je tzv. „druhé bydlení“, tj. pobyty na chatách a chalupách, využívané jak k víkendovým pobytům, tak i k trávení dovolené. Na počátku 90. let se obecně soudilo, že fenomén chataření a chalupářství v ČR zanikne nebo bude alespoň v rámci domácího cestovního ruchu odsunut do pozadí, avšak nestalo se tak. Čeští občané stále pociťují silné sepjetí s přírodou a touhu zvelebovat vlastní půdu, a i proto v současnosti podle průzkumu vlastní tzv. „druhé domovy“ v České republice 13,2 % domácností v rámci všech společenských vrstev. O rozsahu domácího cestovního ruchu (pomineme-li pobyty na chatách, chalupách a u známých) svědčí i počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2008 podle údajů ČSÚ využilo služeb ubytovacích zařízení přes 6,1 milionů domácích turistů (tj. 48 % všech hostů) s 19 miliony přenocováními (tj. 49 % všech přenocování). V roce 2008 zhruba polovina všech delších cest (4 919 z celkem 9 906) rezidentů (tzn. trvající déle než čtyři dny) a téměř 90 % kratších cest (tj. 13 155 z 14 626) se uskutečnila v rámci České republiky. Podle údajů o hostech v hromadných ubytovacích zařízení mezi nejnavštěvovanější kraje v rámci domácího cestovního ruchu v roce 2008 patřily kraj Jihomoravský, Jihočeský a Královéhradecký, přičemž u krajů Pardubického, Vysočina a Zlínského více jak 80 % všech návštěvníků tvořili právě domácí hosté.
11
2.3 Ubytovací a stravovací zařízení Příliv turistů od druhé poloviny 90. let vyvolal značnou poptávku po ubytovacích zařízeních, zejména v Praze, a tudíž zájem mezi zahraničními, tak i tuzemskými investory. V případě zahraničních investorů byl jejich zájem umocněn nadprůměrnými zisky hotelových společností, které zde dosahovaly oproti původním patnácti zemím EU. Domácí investoři zase těžili z regulovaného nájemného. Mnoho majitelů činžovních domů přestěhovalo nájemce, aby prostory mohli využít jako ubytovací kapacity hotelového typu. Zhruba v polovině tohoto desetiletí se však začal projevovat, hlavně v Praze, výrazný převis nabídky ubytovacích kapacit nad poptávkou ze strany zahraničních turistů. To vytvořilo bublinu, která při současném poklesu příjezdů turistů ze zahraničí musela zákonitě prasknout. Tabulka č. 7: Počet HUZ v ČR a v Praze podle kategorie, 2007 a 2008 Kategorie HUZ
2007
2008
Praha 2008
HUZ celkem
7845
7705
656
Hotely *****
39
41
33
Hotely ****
321
360
142
Ostatní hotely a penziony
4199
4081
375
Ostatní UZ
3286
3223
106
v tom
Zdroj: ČSÚ
2.4 Vývoj na poli cestovních kanceláří a cestovních agentur Do roku 1989 v Československu působilo deset monopolních subjektů jako cestovní kanceláře. Krátce po roce 1989 zde začalo vznikat velké množství cestovních kanceláří, což bylo umožněno velmi jednoduchými legislativními podmínkami a nízkými požadavky na kapitál. Typické v té době bylo pořádání jednodenních zájezdů do zahraničí nejčastěji za nákupy, které nevyžadovaly náročné organizační zajištění. Živnostenský zákon, účinný od roku 1991, přinesl přísnější podmínky pro činnost cestovních kanceláří, která se stala se živností koncesovanou. Spolu s poklesem poptávky po krátkodobých zájezdech nenáročných na organizaci došlo k ukončení činnosti mnoha cestovních kanceláří. Naopak novela Živnostenského zákona z roku 1995 přinesla liberalizaci v odvětví, protože upravila činnost cestovních kanceláří na živnost volnou, čímž došlo k minimalizaci podmínek pro její provozování. Důsledkem byl opětovný nárůst počtu cestovních kanceláří a obrovský převis nabídky, což vyústilo v krach řady cestovních kanceláří včetně v té době největších. Na tento vývoj reagovali zákonodárci a v říjnu roku 2000 nabyl účinnosti Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon spolu s novelami Živnostenského zákona a Občanského zákoníku znamenal zásadní proměnu v oblasti činnosti cestovních kanceláří – zejména jde o rozdělení na cestovní kanceláře a cestovní agentury a stanovení ochrany spotřebitele. Provozování cestovní kanceláře se opět stalo živností koncesovanou. Počet cestovních kanceláří v České republice dosahoval k 30.9.2009 podle údajů živnostenského registru Ministerstva průmyslu a obchodu čísla1356. I přes ekonomickou krizi počet cestovních kanceláří narostl o 60 za první tři čtvrtletí roku 2009.
12
Graf č. 10: Cestovní kanceláře – ž. koncesované – kód K31439 podle krajů ČR, počet k 30.9.2009 Počet CK v krajích, 30.9.2009 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
448
175 120 96
46
57
48
54
es ký Pl ze Ka ň s k ý rlo va rs k Ús ý te ck Li Kr ý b ál ov ere ck éh ý ra de ck Pa ý rd ub ic V y ký s Ji ho oči na m or av O l o ský m ou ck ý M or Zl av ín sk sk ý os le zs ký
ký
38
54
54
oč
če s
Ji h
do
ah a
38
St ře
Pr
65
63
Zdroj: Živnostenský registr MPO
2.5 Přínosy cestovního ruchu pro národní hospodářství V České republice je devizová bilance zahraničního cestovního ruchu, vzhledem k poměru příjezdů zahraničních návštěvníků a výjezdů našich občanů do zahraničí, již po řadu let vysoce aktivní – devizové výdaje na zahraniční cestovní ruch se pohybují zhruba ve výši poloviny devizových příjmů, čímž cestovní ruch vytváří aktivní devizové saldo. Vývoj devizového salda ve sledovaných letech tak zařazuje cestovní ruch mezi několik málo aktivních komodit, které svým aktivním saldem vyrovnávají disproporce naší celkové platební bilance. Graf č. 11: Devizové příjmy a výdaje zahraničního CR, 1993-2008, v mld. CZK Devizové příjmy a výdaje zahraničního CR, 1993-2008, v mld. CZK 160 140
115,7 110,6
mld. CZK
120 100
109,1
115,1
76,3
80
118,1 96,3
124,7 134,1 107,2 111,8 100,3 130,7
64,2 80,2
60 45,4
43,3
40 20
124,9
45,6
75,5 61,1 51,8
49,4
52,8
73,5 77,5 62,2 51,5 54,4 58,4 57,8
15,4
0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
roky Devizové příjmy Zdroj: ČNB
13
Devizové výdaje
Z dat, která poskytuje satelitní účet cestovního ruchu České republiky, lze zjistit podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP České republiky. Ten se pohybuje v průměru kolem 3 %, i když v posledních letech význam cestovního ruchu pro tvorbu HDP klesá. Tabulka č. 7: Satelitní účet CR v ČR Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Podíl cestovního ruchu na HDP (v %)
3,4
3,5
3,2
3,0
2,9
2,8*
Počet zaměstnaných osob v CR
228 620
232 097
237 890
239 465
-
-
* prognóza Mag Consulting Zdroj: ČSÚ
14
3. Vývoj globálních trendů v cestovním ruchu 3.1 Výchozí podmínky vývoje trendů v cestovním ruchu Pro mnoho lidí přestává být cestování v současné době luxusem a stává se přirozenou součástí života. Svoboda cestovat je podporována socioekonomickými trendy (zakládání rodiny v pozdějším věku, rostoucí procento jednočlenných domácností). To způsobuje rozšíření segmentu „mladých cestovatelů“ až k 35. roku života. V rozvinutých ekonomikách roste poptávka po produktech zaměřených na wellness, fitness, zvládání stresu a celé řadě dalších typů inovativních produktů cestovního ruchu. Výrazný odklon podstatné části trhu od pasivního turistického mainstreamu znamená například: •
růst poptávky po zážitkovém a „kreativním“ turismu (cykloturistika, volnočasové aktivity, rozvoj dovedností);
•
zejména mladší věkové skupiny budou vyžadovat aktivní dovolenou – rozvoj různých forem adventure tourism (cestovní ruch zaměřený na dobrodružství);
•
při hledání nových zkušeností budou spotřebitelé vyhledávat hlubší a intenzivnější zážitky;
•
roste poptávka po „bezpečném nebezpečí“ (dobrodružné cesty a zážitky);
•
roste také poptávka po spirituálních produktech založených na vnitřním prožitku.
Pro cestovní ruch v České republice je charakteristická silná koncentrace turistů v historických centrech měst. Současné marketingové trendy přitom naznačují rostoucí význam skupiny jak mladých cestovatelů tak i seniorů, kteří vyhledávají dovolenou plnou zážitků, aktivity a wellness. Kvalitativní vývoj trendů v oblasti cestovního ruchu lze rozdělit do několika tematických skupin. 3.2 Volný čas Z ekonomického hlediska je i volný čas obchodovatelným statkem, který lze směňovat za peníze (práce). Pro dnešního turistu je proto hodnota volného času velmi vysoká. Z toho se odvíjí silný tlak na kvalitu dovolené a zážitků – tedy nikoliv jen na kvalitu ubytovacích služeb. Rostoucí cena volného času se projevuje také zkracováním hlavní dovolené a její doplňování krátkodobými pobyty (např. víkendové citybreaky). Roste také poptávka po produktech s psychohygienickými prvky (relaxační, wellness, aktivní sport atd.) 3.3 Vnímavost, vzdělávání, zkušenosti Rostoucí úroveň vzdělanosti se promítá do změny požadavků na duchovní a kulturní náplň dovolené. Zvyšuje se význam umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. U mladší generace stále významnější roli hrají nejrůznější proudy alternativní kultury. V rozvoji cestovního ruchu jsou stále důležitější nejrůznější festivaly, ale také výstavy, performance a další prvky převážně nezávislého umění. Cestovní ruch spojený se vzděláváním pak představuje společensky i ekonomicky přínosnou alternativu pasivního konzumu. Moderní turisté proto do svého itineráře stále častěji zahrnují nejrůznější cíle poznávacího cestovního ruchu, jako jsou přírodní památky, technické atraktivity či nejrůznější vědecko-zábavní centra. 3.4 IT, svoboda a samostatnost Cestovní ruch se dnes jakousi oklikou vrací ke svému původními poslání – zprostředkovat turistovi poznání, umožnit mezikulturní dialog, transfer vědeckých poznatků a získání zkušeností. Stále početnější skupina turistů proto cestuje samostatně, potřebné informace či rezervace realizuje prostřednictvím internetu. Místo placených průvodců sbírají tito moderní turisté tipy a rady od ostatních 15
cestovatelů prostřednictvím elektronických sociálních sítí. Od turistovy první úvahy o cestování, přes rezervaci, dopravu až po ubytování, je stále více procesů komputerizováno. Díky tomu si stále více činností může turista zařídit sám, navíc za výhodnějších cenových podmínek. 3.5 Zdraví Uvědomování si významu zdraví neustále narůstá. Turisté se stále častěji vyhýbají destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé, ještě více se ale některé cílové skupiny vyhýbají činnostem a aktivitám, které jsou chápány jako nezdravé. Nekuřácké prostředí v restauraci či hotelu je dnes již považováno za samozřejmost. Naopak roste poptávka po aktivní dovolené, aktivním sportu, wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. 3.6 Zkušenosti s cestováním Zkušenější turisté vyžadují hlubší poznání pravé tváře destinace. Skutečně zkušeného cestovatele dnes nezajímají památky popsané v průvodcích, ale genius loci neznámých zapadlých míst a především skutečná, autentická setkání. 3.7 Životní styl Chování ve volném čase směřuje dnes ke stále větší míře individualizovanosti, roste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) v kontrastu s anonymitou mamutích hotelových komplexů. Posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech. Služby cestovního ruchu jsou stále více chápány jako asistence v konkrétní situaci či poskytnutí konkrétního žádaného servisu, ale organizaci, plánování a řízení cesty si stále více turistů vyhrazuje pro sebe. Poroste poptávka po druhých domovech, intenzivně se rozvíjí timeshare. S dovolenými je možno obchodovat, vyměňovat, mohou být dokonce předmětem dědictví. 3.7 Doprava V současné době probíhá v ČR intenzivní budování dopravní infrastruktury. Již dnes jsou patrné dopady například na vývoji návštěvnosti Moravskoslezského kraje, které úzce souvisí s dostupností vysokorychlostní železniční dopravy. Tento proces bude probíhat i nadále a v konečné fázi by měl přispět ke zvýšení dosud stále klesajícího podílu mimopražských regionů na příjezdech zahraničních turistů. Nízkonákladová letecká doprava pak zásadním způsobem ovlivňuje výjezdový cestovní ruch. 3.8 Udržitelný rozvoj Stále více turistů i podnikatelů si dnes uvědomuje rostoucí význam trvale udržitelného cestovního ruchu. To se projevuje rostoucím trhem ekologických produktů, agroturistiky a podobně. Rostoucí poptávka po přírodě a ekoturismu povede k lepší propracovanosti a většímu počtu produktů v tomto segmentu. Na druhou stranu některé přírodní zdroje cestovního ruchu jsou díky ekologickým změnám vystaveny vážnému ohrožení a rostou náklady na jejich údržbu – např. ve většině horských středisek roste potřeba umělého zasněžování. 3.9 Cestovní ruch s vysokou přidanou hodnotou a sofistikovaný cestovní ruch V rámci transformace české ekonomiky od ekonomiky postindustriální k ekonomice znalostní roste potřeba podpory dvou základních nosných pilířů: •
produkce s vysokou přidanou hodnotou;
•
produkce na bázi sofistikovaných technologií a poznatků.
16
Cestovní ruch patří tradičně k odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, neboť služby cestovního ruchu zahrnují výrazný podíl lidské práce. Současně se však projevuje potřeba rozvoje sofistikovaných technik poskytování služeb cestovního ruchu. Především korporátní klientela (ale stále častěji také individuální turisté) se totiž dívají na dovolenou jako na investici do vlastního osobnostního rozvoje. Především mladí lidé stále častěji vyžadují spojení příjemného s užitečným. Proto jsou požadovány takové typy pobytů, které kromě okamžitých zážitků představují pro turisty také přínos dlouhodobého charakteru ve smyslu zdokonalování vlastních schopností, dovedností a technik. V budoucnu lze proto očekávat rozvoj především těch forem cestovního ruchu, které dokáží za pomoci nejnovějších poznatků z oblasti psychologie, pedagogiky či managementu přinést účastníkům cestovního ruchu zábavnou formou konkrétní a ověřitelné trvalé hodnoty – počínaje lepšími jazykovými znalostmi, konče zlepšením komunikačních dovedností či fyzické kondice.
17
4. Situace v mezinárodním cestovním ruchu 4.1 Vývoj statistických ukazatelů mezinárodního cestovního ruchu Výrazný pokles příjezdů mezinárodního cestovního ruchu započal v září roku 2008. Dosavadní výsledky z roku 2009 zatím naznačují, že tento pokles by se v posledním čtvrtletí letošního roku mohl zmírnit. Jak vyplývá z posledních dostupných dat Světové organizace cestovního ruchu (UNTWO), mezinárodní příjezdy během měsíce července a srpna zaznamenaly pokles o 3 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Oproti vývoji v první polovině roku 2009, kdy došlo k poklesu o 8 %, byl v letních měsících zaznamenán mírný vzestupný trend, který se promítl také v ČR. Celkové zpomalování poklesu příjezdů mezinárodního cestovního ruchu v roce 2009 je patrné i v jednotlivých oblastech světa, jak v Asii, Evropě, tak i na Středním východě, nejvýrazněji však v Africe. Srovnání vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu od počátku roku 2009 do konce srpna ukazuje, že oproti minulému roku došlo k poklesu příjezdů o 7 % proti stejnému období předchozího roku. Při zachování současného trendu lze očekávat, že celkový pokles objemu příjezdů bude ke konci roku mezi 4 až 6 %. Graf č. 12: Příjezdy v mezinárodním CR, 2009, meziroční změny v %. Výv oj me zinárodních příje zdů, rok 2009 (v %) 15
Svět 10
Evropa 5
Severní Evropa Východní Evropa
Srpen
Červenec
Červen
Květen
Duben
Únor
Březen
-5
Leden
0
Střední/ Východní Evropa Jižní Evropa
-10
Asie a Pacifik
-15
Amerika -20
Afrika -25
Zdroj: UNWTO
Období prvních osmi měsíců, tj. od ledna do srpna, zpravidla představuje 69 % z celkového ročního počtu příjezdů. Vyjádřeno v absolutních číslech, počet mezinárodních příjezdů v tomto období se v roce 2009 odhaduje kolem 600 milionů, což představuje pokles o 43 milionů oproti stejnému období roku 2008. Při dlouhodobějším srovnání lze konstatovat, že odhady pro rok 2009 se pohybují mezi úrovní z let 2007 a 2006, kdy v roce 2007 byl počet mezinárodních příjezdů 617 milionů, resp. 578 milionů v roce 2006.
18
Situace v jednotlivých oblastech světa je obdobná. Naprostá většina destinací vykazuje pokles příjezdů v mezinárodním cestovního ruchu. Výjimkou je Afrika, která i přes obtížnou ekonomickou situaci nadále vykazuje pozitivní vývoj (+ 4 %). Naopak Střední východ zaznamenal meziroční pokles o 8 %, ale oproti prvním pěti měsícům představuje tento vývoj mírné zlepšení. Asie a oblast Pacifiku vykázala ve stejném období meziroční pokles počtu příjezdů o 5 %, ale na základě posledního údaje z měsíce srpna (+3,5%) se dá v následujícím období očekávat výraznější zlepšení. Graf č. 13: Příjezdy v mezinárodním CR podle regionu, 2008, %.
6% 5%
16%
Evropa Asie a P acifik Amerika 53%
Afrik a Střední východ
20%
Zdroj: UNWTO
Oproti tomu výsledky z Evropy a Ameriky nejsou velmi příznivé. Evropské země za posledních osm měsíců vykázaly meziroční pokles příjezdů v mezinárodním cestovním ruchu o 8 % (z toho Střední a Východní Evropa vykázala pokles příjezdů o 11 %). V České republice se po dramatickém propadu v prvním čtvrtletí (-17 %) během druhého kvartálu situace poněkud uklidnila, když meziroční pokles příjezdů nerezidentů proti stejnému období roku 2008 dosáhl jen 10 %. Podle stávajících odhadů by se celková meziroční změna v příjezdech nerezidentů do ČR mohla za prvních osm měsíců roku pohybovat okolo -12 %. Obdobný vývoj byl zaznamenán i v Americe, kde došlo v měsících červenci a srpnu k poklesu o 7 % oproti roku 2008. Jižní Amerika zaznamenala pokles o 1 %. Mezinárodní cestovní ruch během prvních osmi měsíců roku 2009 čelil řadě těžkých situací jako jsou světová finanční krize, stále rostoucí nezaměstnanost, chřipková pandemie, dále politické tlaky a v neposlední řadě přírodním katastrofám. V souvislosti s možným nakažením virem A(H1N1) vzrostla obava z cestování a objevila se řada omezení spojených s bezpečností. V důsledku ekonomické krize řada společností a firem byla nucena snížit své náklady, což se odrazilo i ve sníženém počtu služebních cest. Naopak sektor cestovního ruchu zaměřený na aktivity volného času dosáhl lepších výsledků než se předpokládalo, a to i přes to, že turisté dali přednost spíše destinacím na kratší vzdálenost včetně cest po tuzemsku. Na základě toho, low-cost dopravci i ostatní letecké společnosti snížily své kapacity do destinací, které nebyly z důvodu nízké obsazenosti výnosné. 19
4.2 Prognózy vývoje MCR Sledované zklidnění situace v mezinárodním cestovním ruchu je jistě pozitivním signálem, neznamená však brzké navracení do stejné úrovně jako před ekonomickou krizí. Problémem stále zůstává vysoká nezaměstnanost, která by i v následujícím roce 2010 měla dále stoupat. Velké množství vlád se v současné době potýká s problémem nevyrovnaného státního rozpočtu, a proto řada z nich bude nucena přistoupit ke zvýšení daňového zatížení. Pozitivním jevem pro mezinárodní cestovní ruch nebude ani zvýšení cen za letenky, letištní taxy a palivové příplatky, které mnohé letecké společnosti vzhledem k nižším ziskům plánují. Další hrozbu představuje virus A(H1N1). V současné době se objevila řada nových případů a počet nakažených začíná rychle stoupat. V odhadech předpokládaného vývoje cestovního ruchu se řada expertů rozchází. I přes to, že poslední zjištěné hodnoty ve většině případů dosáhly lepší úrovně než při posledním šetření, neznamená to, že recese odezněla. Experti se shodují, že i nadále bude více profitovat doprava na krátké vzdálenosti než na dlouhé vzdálenosti. Důvodem je zejména vysoká cena pohonných hmot, nevýhodné měnové kurzy, nejistý ekonomický výhled a hrozba pandemie A(H1N1). Podle prognózy UNTWO pro následující rok lze očekávat, že celkový objem zahraničních příjezdů se bude pomalu zvyšovat z 1 na 3 %. Přičemž se předpokládá, že Afrika si zachová nastolený trend růstu a Asie zaznamená výraznější růst především díky ne příliš příznivému vývoji v Americe a Evropě.
20
