INOVAČNÍ VÝKONNOST ČR A JEJÍCH REGIONŮ DLE EVROPSKÉHO A REGIONÁLNÍHO INOVAČNÍHO ZPRAVODAJE PRO ROK 2014

3/2014

INOVAČNÍ VÝKONNOST ČR A JEJÍCH REGIONŮ DLE EVROPSKÉHO A REGIONÁLNÍHO INOVAČNÍHO ZPRAVODAJE PRO ROK 2014 0,800 0,700 0,600

SII (CZ) = 0,422

0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000

BG

LV

RO

PL

LT

HR

MT

SK

HU

EL

INNOVATION LEADERS

PT

ES

CZ

IT

INNOVATION FOLLOWERS

CY

EE

SI

EU

MODERATE INNOVATORS

FR

AT

IE

UK

BE

NL

LU

FI

DE

DK

SE

MODEST INNOVATORS

INOVAČNÍ RŮST V ČR SE V ZÁSADĚ ROVNÁ PRŮMĚRNÉMU INOVAČNÍMU RŮSTU EU A HODNOTA SOUHRNNÉHO INOVAČNÍHO INDEXU JE VYŠŠÍ NEŽ U VĚTŠINY NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ, A DOKONCE I NĚKTERÝCH STÁTŮ EU-15… PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST ČR V OBLASTI INOVACÍ BUDE DŮLEŽITÉ ROZVÍJET SYSTÉM VEŘEJNÉ FINANČNÍ PODPORY DOPLNĚNÝ VYSOKÝM PODÍLEM PRIVÁTNÍCH INVESTIC, NEBOŤ NEDOSTATEK FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ A NEEFEKTIVNÍ ZPŮSOB JEJICH VYUŽÍVÁNÍ JSOU JEDNĚMI Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PŘEKÁŽEK INOVACÍ A TECHNOLOGICKÉHO POKROKU.

Zhodnocení účasti ČR v projektech priority ICT 7. RP v porovnání se zeměmi EU-12 Výsledky pilotní výzvy ERA Chairs na podporu výzkumných institucí a univerzit v méně rozvinutých regionech Evropy Neenergetické a nezemědělské suroviny nově v programu Horizont 2020

EU-15

EU-15 88%

HU 1% EE

Other

Ass. states

35

CZ 1%

RO

CY

BG

SI 0%

SK

EU-15 14 728

EE

PL 8

CZ 4

SI 3

SK 2

CY 1

BG 1

EU-15; 136

Graf 12 – Koordinátoři projektů FET Open přijatých k financování

5

Ass. states 16

Graf 11 – EU-12 v projektech FET Open přijatých k financování

HU 9

LV 2

LT 1

RO 1

LT LV

MT

HU 147 EE

PL 230

HU

EE

LV

FP7 FET-Open Batch 1 - 15 (2008 - 2013): Coordinators of retained projects

Graf 2 – Účast ve financovaných projektech v 1. – 11. výzvě ICT 7. RP

1 011

Other 666

Ass. states 1 296

CZ

PL

RO

CZ 135

FP7 ICT Call 1 - 11: Participation in retained projects

Graf 1 – Relativní podíl zemí EU-12 na grantu v 1. – 11. výzvě ICT 7. RP

MT LT LV

PL 1%

FP7 FET Open Batch 1 - 15 (2008 - 2013): Participants in retained projects

3%

Ass. states 8%

Other 1%

FP7 ICT Call 1 - 11: Grant retained (receiving funding fromEU)

CY

BG

SI 123

SK

(only STREPs)

ineligible 17

(STREPs + CSA)

retained 4

Graf 10 – Výsledek hodnocení finálních návrhů projektů s účastí ČR

rejected 7

7

ranked, not retained

Full Project Proposals with CZ participation

FP7 FET Open Batch 1 - 15 (2008 - 2013):

Graf 9 – Výsledek hodnocení krátkých návrhů projektů s účastí ČR (1. stupeň hodnocení)

rejected 87

above thresholds 17

Short Proposals with CZ participation

FP7 FET Open Barch 1 - 15 (2008 -2013):

Vážení čtenáři, v tomto čísle najdete tři články, které ve třech oblastech porovnávají zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích se zapojením ostatních členských států. Jde o statistické rozbory české inovační výkonnosti, účasti ČR v projektech priority „Informační a komunikační technologie 7. RP“ a mezinárodní komparaci v projektech ERA CHAIR, které mají přispět ke snížení rozdílů mezi členskými státy EU prostřednictvím transferu excelence ve výzkumu. Patrně všechny tři oblasti lze charakterizovat větou: Česká republika se (podle nejrůznějších indikátorů) drží evropského průměru. Ptát se, je-li to dobrá, či špatná zpráva je stejné, jako když se ptáme, zda sklenice je zpola prázdná či zpola plná. Nejde však o rozdíl mezi pohledy škarohlídů a optimistů. Totiž jestliže převážně ti, kdo mají zodpovědnost za plnění sklenice, zdůrazňují, že „sklenice je zpola plná“, je hned zřejmé, co je třeba zreformovat. Evropská komise si je velmi dobře vědoma, že účast států, které vstoupily do EU v r. 2004 či později (stěží je jednou provždy můžeme nazývat „novými členskými státy“), je slabá. Spustila proto ještě v 7. RP projekt MIRRIS (Mobilising Institutional Reforms in Research and Innovation Systems, www.mirris.eu), který má těmto státům navrhnout doporučení, jakými kroky by mohly zlepšit svou účast v H2020. V červnu přijedou do Prahy experti MIRRISu, aby s představiteli státní správy a vrcholných orgánů VaVaI prodiskutovali, jak zlepšit účast ČR v H2020, na podzim hodlají svá doporučení probrat s představiteli

zdejších institucí a organizací VaVaI a počátkem příštího roku se chtějí setkat přímo s výzkumnými týmy a pracovníky. Diskuse s představiteli státní administrativy bude vycházet z „profilu účasti ČR v 7. RP“, který vypracovala universita v Coventry. Z profilu plyne, že pokud by se ČR chovala jako průměrný členský stát EU, tak by bývala místo dosažených 1100 účastí v 7. RP měla dosáhnout (podle různých typů odhadů) 1700–1900 účastí. Účast tedy rozhodně měla být vyšší o více než 50 %. Ačkoli to MIRRIS nezmiňuje, je třeba dodat, že pokud by tyto nerealizované účasti měly podobné parametry jako účasti realizované, získala by ČR každoročně z rozpočtu 7. RP přinejmenším o 500 milionů Kč vyšší podporu. Nepřekvapí mne, když si laskavý čtenář povzdechne: „Kolikrát už jsme toto v ECHU četli“. Přesto však je těžko ubránit se otázce: Jestliže tedy analýzy ECHA nikdy nevyvolaly kroky, které by vedly ke zvýšení účasti, vyvolá je svými třemi plánovanými schůzkami MIRRIS? Analýzy vypracované zahraničními experty jsou v ČR přijímány vždy s větší vážností než analýzy domácí, a ECHO proto bude o akcích MIRRISu informovat. Už teď předesíláme, že letošní konference České dny pro evropský výzkum bude patrně substituována zmíněným setkáním MIRRISu s představiteli institucí a organizací VaVaI.

ECHO

OBSAH

Informace o evropském výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 – 7982 Tištěná verze ISSN 1214-7982, on-line verze ISSN 1214-8229 Evidenční číslo MK ČR E 15277

str. 3

Editorial Vladimír Albrecht

str. 4

Inovační výkonnost ČR a jejích regionů dle Evropského a Regionálního inovačního zpravodaje pro rok 2014 Daniel Frank

str. 8

Neenergetické a nezemědělské suroviny nově v programu Horizont 2020 Jana Čejková

str. 9

Zhodnocení účasti ČR v projektech priority ICT 7. RP v porovnání se zeměmi EU-12 Jiří Kadlec, Eva Sebroňová

str. 13

Výsledky pilotní výzvy ERA Chairs na podporu výzkumných institucí a univerzit v méně rozvinutých regionech Evropy Daniel Frank

Vydavatel: Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel. 234 006 100 e-mail: [email protected] Vydávání je hrazeno projektem LM 2010010 CZERA (modul II) – Česká republika v Evropském výzkumném prostoru, podporovaným MŠMT z programu Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI. Redakční rada: Ing. Karel Aim, CSc. RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., předseda Ing. Miloš Hayer, CSc. Ing. František Hronek, CSc. RNDr. Miloš Chvojka, CSc. Prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Ing. Miroslav Janeček, CSc. Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

VLADIMÍR ALBRECHT

Redakce: Ing. Břetislav Koč, tel.: 724 247 074, e-mail: [email protected] Tisk: Art D Redakční uzávěrka 20. 5. 2014 3

Inovační výkonnost ČR a jejích regionů dle Evropského a Regionálního inovačního zpravodaje pro rok 2014 EVROPSKÝ INOVAČNÍ ZPRAVODAJ PRO ROK 2014 (INNOVATION UNION SCOREBOARD 2014 – UIS 2014), ZPRACOVANÝ HOSPODÁŘSKÝM A SOCIÁLNÍM VÝZKUMNÝM ÚSTAVEM PRO INOVACE A TECHNOLOGIE V MAASTRICHTU (UNU-MERIT) A ZVEŘEJNĚNÝ EU, POSKYTUJE SROVNÁVACÍ HODNOCENÍ VÝZKUMNÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ EU (VČETNĚ DALŠÍCH VYBRANÝCH STÁTŮ MIMO EU) A RELATIVNÍCH SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK JEJICH VÝZKUMNÝCH A INOVAČNÍCH SYSTÉMŮ. AČKOLIV JE STRUKTURA JEDNOTLIVÝCH VÝROČNÍCH VYDÁNÍ UIS VELMI PODOBNÁ, JE NUTNÉ VĚNOVAT PŘI KAŽDÉ AKTUALIZACI POZORNOST INTERPRETACI DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ, NEBOŤ METODICKÉ PŘÍSTUPY, STATISTICKÉ POSTUPY I POUŽITÉ HODNOTICÍ INDIKÁTORY SE MOHOU LIŠIT. 0,800 0,700 0,600

SII (CZ) = 0,422

0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000

BG

LV

RO

PL

LT

HR

MT

SK

HU

EL

INNOVATION LEADERS

PT

ES

CZ

IT


CY

EE

SI

EU

FR

MODERATE INNOVATORS

AT

IE

UK

BE

NL

LU

FI

DE

DK

SE

MODEST INNOVATORS

Inovační výkonnost daného státu je měřena pomocí – souhrnného inovačního indexu (SII), který shrnuje výsledky 25 dílčích ukazatelů, jejichž seznam je součástí grafu 3 tohoto příspěvku. Úplné definice všech použitých ukazatelů (indikátorů) a informace o jejich dostupnosti lze nalézt v originálním znění zpravodaje a v přiložené metodologii na: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/regional-innovation/

Graf 1 – inovační výkonnost členských států EU

Loňské červnové vydání časopisu ECHO (2/2013) přineslo komplexní shrnutí výsledků Evropského inovačního zpravodaje z roku 2013 včetně základního popisu struktury hodnoticích indikátorů inovační výkonnosti a metodiky jejich zpracování. Tento příspěvek svým obsahem na zmíněný článek navazuje, avšak více přihlíží k detailnějšímu popisu současné inovační výkonnosti ČR. Aktuální vydání inovačního zpravodaje z roku 2014 používá nejnovější statistické údaje z Eurostatu a dalších mezinárodně uznávaných zdrojů, jako jsou OECD a OSN. Statistická data jsou vztažena dle dostupnosti k roku 2012 (11 indikátorů), 2011 (4 indikátory), 2010 (9 indikátorů) a 2009 (1 indikátor). Zjištěné skutečnosti o inovačním potenciálu ČR jsou doplněny i o regionální hledisko, tj. o výsledky analýz Regionálního inovačního zpravodaje pro 2014 (Regional Innovation Scoreboard 2014 – RIS 2014).

Inovační výkonnost není přirozeně charakteristikou konstantní, naopak dochází k jejím změnám. V UIS 2014 je porovnáván inovační index zemí po dobu 8 let, od roku 2006 do roku 2013. Tento delší časový rámec umožňuje porovnávat změny inovačního výkonu v čase, tj. před a během ekonomické krize. Graf 2 ukazuje vývoj inovačního indexu ČR v letech 2006 až 2013 a jeho vývoj ve vztahu k průměru EU. Je zřejmé, že inovační výkonnost ČR byla v průběhu posledních 8 let poměrně kolísavá, ale na konci sledovaného období se inovační index zlepšil. Inovační výkon ČR byl nejvyšší v roce 2011, kdy dosáhl na 78 % průměru EU, a po poklesu v roce 2012 dosáhl v roce 2013 76 % průměru EU. Je zřejmé, že kolísavý vývoj inovačního indexu ČR měl velmi podobný trend jako celkový inovační index EU.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, vhodnou agregací 25 ukazatelů lze určit inovační výkonnost daného státu. Graf 1 ukazuje výsledky inovační výkonnosti pro všechny členské státy EU. Aktuální souhrnný inovační index rozděluje členské státy do čtyř výkonnostních skupin. ČR patří dlouhodobě mezi státy Moderate Innovators (tuto skupinu můžeme pracovně nazvat jako skupinu třetí inovační výkonnosti či jako skupinu mírných inovátorů), která zahrnuje členské státy s inovační výkonností nižší, než je průměrná inovační výkonnost EU. Státy jako ČR, IT, ES, PT, EL, HU, SK, MT, HR, LT a PL dosahují 50 až 90 % průměrné inovační výkonosti EU. Tyto země poměrně výrazně zaostávají za inovačními lídry (FI, DE, DK a SE) v mnoha inovačních dimenzích, především v kvalitě lidských zdrojů, ve výkonnosti výzkumných systémů, ve výši investic do výzkumu apod. Z pohledu ČR je důležité, že ČR aktuálně dosahuje lepších inovačních výsledků než tři státy EU-15 (ES, PT a EL) a pouze těsně zaostává za IT. Z nových členských států si v oblasti inovací vedou lépe než ČR jen SI, EE a CY. 4

Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014 Poznámka: Průměrný inovační výkon je měřen pomocí souhrnného (kombinovaného) indexu, který je postaven na údajích 25 ukazatelů. Nejnižší možná hodnota inovační výkonnosti je 0, maximální možný inovační výkon se rovná 1. Průměrná výkonnost odráží inovační výkonnost let 2011/2012 z důvodu zpoždění v dostupnosti dat.

0,43

79

0,42

78

0,41

77

0,40

76

0,39

75

0,38

74

0,37

73

0,36

72 71

0,35 2006

2007

2008

2009

LQRYDþQtLQGH[ ý5

2010

2011

2012

2013

Y]WDåHQê k EU (%)

Graf 2 – Vývoj inovačního indexu ČR v letech 2006 – 2013 Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014 Graf 3 prezentuje průměrné roční tempo růstu inovačního indexu v období osmi let (2006-2013). Je patrné, že růst inovační výkonnosti je u jednotlivých zemí velmi odlišný. Inovační výkonnost některých zemí rostla poměrně rychle, u jiných zemí pomaleji. Celkově se inovační výkonnost zlepšila nejvíce v PT těsně následovaném EE a LV. Graf 3

v ukazateli, který stanovuje podíl zástupců mladé populace ve věku od 20 do 24 let, kteří dosáhli alespoň vyššího sekundárního vzdělání (ISCED 3, indikátor 1.1.3.). ČR také mírně překračuje průměr EU v ukazateli, který měří prodej nových nebo podstatně zdokonalených výrobků ve vztahu k celkovému prodeji danou firmou (indikátor 3.2.4), dále v ukazateli, který sleduje technologickou výkonnost státu prostřednictvím přínosu vývozu špičkových technologií do obchodní bilance (indikátor 3.2.2) a konečně v ukazateli, který stanovuje podíl MSP zavádějících marketingové nebo organizační inovace (indikátor 3.1.2).

4,0

2,74

MT

2,66

RO

2,58

LU

2,49

CZ

2,36

EU

2,22

1,97

SK

1,90

FR

1,81

ES

1,72

DE

1,66

EL

1,49

FI

1,43

BE

1,43

DK

1,34

0,92

PL

1,24

0,89

HR

0,96

0,88

0,5

0,77

1,0

0,35

1,5

0,54

2,0

1,17

2,5

1,64

3,0

2,17

LQRYDþQtUŢst CZ = 1,72 %

3,5 inova ní r st - %

3,51

4,5

AT

IT

HU

BG

LT

SI

CY

3,86

Při analýze inovačního potenciálu ČR v průběhu let 2006-2013 byl na úrovni jednotlivých ukazatelů zaznamenán výrazný růst v počtu žádostí 3,74

také ukazuje, že inovační výkonnost všech zemí patřících do skupiny Modest Inovators a asi poloviny zemí ze skupiny Moderate Inovators (včetně ČR) roste rychleji než průměrná inovační výkonnost EU a naopak inovační výkon všech inovačních vůdců (Innovation Leaders) a poloviny inovačních následovníků (Inovation Followers) roste pomaleji než výkon EU v oblasti inovací. Nadprůměrný růst méně inovativních států a nižší průměrný růst více inovativních členských států je výsledkem postupného procesu konvergence v inovační výkonnosti mezi členskými státy. Při podrobnějším pohledu na postavení ČR je zřejmé, že její průměrný roční inovační růst je téměř totožný s průměrným ročním inovačním růstem EU, avšak ze států EU-13 roste inovační výkonnost pomaleji než v ČR pouze v HR, PL a SK.

EE

PT

0,0

SE

UK

IE

INNOVATION LEADERS

NL


MODERATE INNOVATORS

Graf 3 – Růst inovační výkonnosti členských států EU v období 2006 – 2013 Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014 Porovnání aktuální relativní inovační výkonnosti ČR ve 25 zvolených indikátorech s průměrem EU nabízí graf 4. Z tohoto grafu je dobře patrné, ve kterých indikátorech ČR překonává EU a ve kterých naopak ČR za průměrem EU zaostává. Je třeba konstatovat, že ČR nedosahuje průměrných hodnot EU ve většině hodnoticích indikátorů. Mezi indikátory, které oslabují inovační výkonnost ČR nejvíce, patří především nízký počet posluchačů doktorských studijních programů pocházejících ze zemí mimo EU (indikátor 1.2.3), nízký podíl rizikového a rozvojového kapitálu ve vztahu k HDP (indikátor 1.3.2), nízký počet patentových žádostí pod hlavičkou smlouvy o patentové spolupráci (PCT – Patent Cooperation Treaty) a nízký počet patentových přihlášek PCT v oblasti společenských výzev, jako jsou zmírňování změny klimatu a ochrana zdraví (indikátory 2.3.1 a 2.3.2). Naopak relativní silnou stránkou ČR v porovnání s průměrem EU je podíl ČR ve vědeckých publikacích s alespoň jedním zahraničním spoluautorem (indikátor 1.2.1). Tento indikátor bývá pokládán za významné měřítko kvality národního vědeckého výzkumu a mezinárodní spolupráce. ČR překonává průměr EU ve výdajích na inovace mimo výzkum a vývoj, tj. na investice směřující k nákupu nových zařízení, strojů, patentů a licencí (indikátor 2.1.2), a ve veřejných výdajích na výzkum a vývoj (indikátor 1.3.1). Relativně dobře si ČR vede v porovnání s EU

LV

MODEST INNOVATORS

Indikátor

Růst/pokles inovační výkonnosti 2006–2013 (%)

2.3.4 Průmyslové vzory Společenství

16,4

2.3.3 Ochranné známky Společenství

15,8

1.1.2 Obyvatelstvo s dokončeným terciárním vzděláním

10,2

3.2.5 Licenční a patentové příjmy ze zahraničí

8,9

1.3.1 Veřejné výdaje na výzkum a vývoj

8,5

1.2.1 Společné mezinárodní vědecké publikace

7,1

1.1.1 Noví absolventi doktorského studia

6,0

3.2.3 Vývoz služeb založených na znalostech

5,0

2.1.1 Investice do výzkumu a vývoje v privátním sektoru

4,7

1.2.2 Vědecké publikace mezi TOP 10 % nejvíce citovanými

4,5

2.2.3 Společné publikace privátního a veřejného sektoru

1,9

3.2.1 Zaměstnanost v aktivitách založených na znalostech

1,6

3.1.2 MSP zavádějící marketingové / organizační inovace

0,7

3.1.3 Rychle rostoucí inovativní firmy

0,4

3.2.4 Zisk z nových inovací

0,2

3.2.2 Přínos vývozu špičkových technologií do obchodní bilance

0,1

1.1.3 Mládež s vyšší sekundární úrovní vzdělávání

0,0

2.3.1 PCT patentové přihlášky

-0,2

3.1.1 MSP zavádějí produktové nebo procesní inovace

-1,0

2.3.2 PCT patentové přihlášky ve společenských výzvách

-1,5

2.2.1 MSP inovující "in-house"

-2,2

2.2.2 Inovativní MSP spolupracující s ostatními

-3,3

1.2.3 Studenti doktorského studia mimo EU

-7,4

2.1.2 Výdaje na inovace mimo výzkum a vývoj

-9,7

1.3.2 Investice do rizikového kapitálu

-12,0

Tabulka 1 – Růst (pokles) inovační výkonnosti ČR v jednotlivých indikátorech v letech 2006 – 2013 Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014 5

6 0

20

Relativní v konnost

20

17

60

64

66

R ve vztahu k EU

40

42

42 42

51

Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014, poznámka: výkonnst je hodnocena ve vztahu k EU, kde EU = 100.

Graf 4 – Přehled inovační výkonnosti ČR v jednotlivých indikátorech

3.2.1 Zam stnanost v aktivitách zalo en ch na znalostech 3.2.2 P ínos v vozu pi kov ch technologií do obchodní bilance 3.2.3 V voz slu eb zalo en ch na znalostech 3.2.4 Zisk z nov ch inovací 3.2.5 Licen ní a patentové p íjmy ze zahrani í

EKONOMICKÉ EFEKTY

063]DYiGĚjící produktové nebo procesní inovace 063]DYiGĚjící marketingové/organiza ní inovace 5\FKOHURVWRXFtLQRYDWLYQtӾUP\

,129Ç72ŏ,

2.3.1 PCT patentové p ihlá ky 2.3.2 PCT patentové p ihlá ky ve spole ensk ch v zvách 2.3.3 Ochranné známky Spole enství 2.3.4 Pr myslové vzory Spole enství

INTELEKTUÁLNÍ MAJETEK

2.2.1 MSP inovující „in-house“ 2.2.2 Inovativní MSP spolupracující s ostatními 2.2.3 Spole né publikace privátního a ve ejného sektoru

VAZBY & PODNIKÁNÍ

2.1.1 Investice do v zkumu a v voje v privátním sektoru 2.1.2 V daje na inovace mimo v zkum a v voj

PODNIKOVÉ AKTIVITY

1.3.1 Ve ejné v daje na v zkum a v voj 1.3.2 Investice do rizikového kapitálu

FINANCE A PODPORA

1.2.1 Spole né mezinárodní v decké publikace 9Ědecké publikace mezi TOP 10 % nejvíce citovanými 1.2.3. Studenti doktorského studia mimo EU

OTEV ENÉ, VYNIKAJÍCÍ A ATRAKTIVNÍ V ZKUMNÉ SYSTÉMY

1.1.1 Noví absolventi doktorského studia 1.1.2 Obyvatelstvo s dokon en m terciálním vzd láním 1.1.3 Mláde s vy í sekundární úrovní vzd lávání

LIDSKÉ ZDROJE

72

80

77

80

86

86

90

86 88

88

96

100

106

102

102

120

116

113

122

165

o nové ochranné známky (indikátor 2.3.3) a v počtu žádostí o právní ochranu průmyslových vzorů (indikátor 2.3.4). ČR rovněž zvýšila ve sledovaném období své příjmy z licencí a patentů uplatněných v zahraničí. Rovněž nelze opominout průměrný roční růst veřejných výdajů na VaV o 8,5 %. V ČR také stoupl podíl obyvatel ve věku 30 až 34 let s ukončeným terciárním vzděláním (indikátor 1.1.2). Naopak negativní trend postihl ČR ve využívání rizikového kapitálu, jehož výše je ukazatelem zakládání nových podniků a zavádění nových technologií. Růst (pokles) inovační výkonnosti ČR v jednotlivých indikátorech ve vztahu k EU je uveden v tabulce 1.

Vzhledem ke skutečnosti, že důležitým motorem ekonomického rozvoje jsou regiony a inovace hrají důležitou roli na regionální úrovni, je UIS rozšířen také o regionální dimenzi prostřednictvím Regionálního inovačního zpravodaje (RIS). Letošní již šesté vydání RIS poskytuje porovnání inovační výkonnosti 190 regionů EU, Norska a Švýcarska.

Regionální inovační výkonnost by měla být v ideálním případě měřena pomocí regionálních údajů pro stejné ukazatele používané v IUS, který stanovuje inovační výkonnost na úrovni jednotlivých zemí. Pro mnoho ukazatelů používaných v IUS nejsou k dispozici regionální údaje buď proto, že tyto údaje nejsou na regionální úrovni shromažďovány pro všechny země, nebo proto, že nejsou shromažďovány vůbec. RIS je tedy omezen na využití regionálních dat (někdy modifikovaných) pro 11 z 25 ukazatelů používaných v IUS (viz tabulku 2). Evropské regiony jsou rozděleny do různých a odlišných skupin dle regionálního inovačního indexu vztaženému k indexu EU. Prahové hodnoty v relativní výkonnosti jsou stejné jako v UIS. Dle RIS 2014 patří všechny regiony ČR do skupiny regionů Moderate Innovators, tj. do skupiny regionů, jejichž inovační výkonnost se pohubuje mezi 50 až 90 % průměru EU. ČR je tak z regionálního pohledu společně

s AT, BE, BG, EL a CH inovačně homogenní zemí. Zařazení českých regionů do stejné inovační skupiny je poněkud odlišné od situace v RIS 2012, ve kterém byly české regiony zařazeny do tří různých inovačních skupin regionů. Zde je však nutné upozornit na to, že členství ve skupině není jako v RIS 2012 určeno klastrovou analýzou, ale bylo použito stejné metody jako v IUS 2014, tj. seskupení regionů na základě jejich relativní výkonnosti k EU. Regiony zařazené do skupiny Moderate Innovators, tj. všechny regiony ČR, mají inovační výkon pod průměrem EU téměř ve všech ukazatelích. Tabulka 2 přináší poměr inovačního výkonu regionů ČR v jednotlivých ukazatelích k průměrnému inovačnímu výkonu EU. Je zřejmé, že přestože RIS 2014 řadí všechny regiony ČR do téže inovační skupiny, existuje mezi nimi patrná vnitřní diferenciace. Inovačně nejúspěšnějšími regiony se zdají být regiony CZ01 Praha, která ve třech ukazatelích překračuje evropský průměr (podíl obyvatel s ukončeným terciálním vzděláním, výdaje na

Region ČR

Praha

Střední Čechy

Jihozápad

Severozápad

Severovýchod

Jihovýchod

Střední Morava

Moravskoslezsko

Kód

CZ01

CZ02

CZ03

CZ04

CZ05

CZ06

CZ07

CZ08

Indikátor

inovační výkonnost vztažená k průměru EU v %

Podíl obyvatel ve věku 25 – 64 let s ukončeným terciárním vzděláním v %

> 120

50 – 90

50 – 90

< 50

< 50

50 – 90

50 – 90

50 – 90

Výdaje na VaV ve veřejném sektoru jako % HDP

> 120

< 50

50 – 90

< 50

< 50

90 – 120

< 50

< 50

Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jako % HDP

50 – 90

> 120

50 – 90

< 50

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

Inovační výdaje mimo VaV jako % z obratu

50 – 90

> 120

90 – 120

> 120

> 120

90 – 120

> 120

50 – 90

MSP inovující „in house“ jako podíl v %

90 – 120

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

Inovativní MSP jako % MSP

90 – 120

90 – 120

50 – 90

90 – 120

90 – 120

50 – 90

50 – 90

50 – 90

Počet patentových přihlášek EPO na miliardu regionálního HDP

< 50

50 – 90

< 50

< 50

< 50

50 – 90

50 – 90

< 50

MSP zavádějící produktové nebo procesní inovace jako % MSP

90 – 120

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

50 – 90

MSP zavádějící marketingové a organizační inovace jako podíl MSP v %

90 – 120

90 – 120

50 – 90

90 – 120

90 – 120

90 – 120

50 – 90

90 – 120

> 120

> 120

90 – 120

90 – 120

> 120

90 – 120

90 – 120

90 – 120

50 – 90

90 – 120

50 – 90

> 120

> 120

90 – 120

90 – 120

50 – 90

Zaměstnanost ve znalostně náročných službách a výrobě jako podíl z celkového počtu pracovních sil v % Zisk z nových technologií jako podíl obratu v %

Tabulka 2 – Inovační výkonnost regionů ČR v jednotlivých indikátorech vztažená k průměru EU

Zdroj dat: vlastní zpracování, RIS 2014

Poznámka: V RIS 2014 jsou použity nejnovější údaje vztažené k rokům 2008–2012 (2008 – 1 ukazatel, 2010 – 8 ukazatelů, 2011 – 1 ukazatel, 2012 – 1 ukazatel) 7

VaV ve veřejném sektoru a zaměstnanost v technologicky náročných odvětvích), region CZ05 Severovýchod, který je nad průměrem EU v inovačních výdajích mimo VaV, zaměstnaností v hi-tech odvětvích a v zisku finančních prostředků z nových technologií. Mezi inovačně úspěšnější regiony můžeme zařadit také region CZ02 Střední Čechy, který na úrovni ČR dominuje především ve výši výdajů na VaV v podnikatelském sektoru, v součtu inovačních výdajů mimo VaV a rovněž jako dva předešlé regiony v zaměstnanosti v oborech, které vyžadují vysokou míru odbornosti. Naopak k inovačně slabším regionům se řádí CZ03 Jihozápad, CZ04 Severozápad a CZ08 Moravskoslezsko. Region Severozápad je charakteristický svou kolísavou úrovní jednotlivých ukazatelů v poměru k průměru EU, kdy některé z hodnoticích ukazatelů (např. úroveň vzdělání, veřejné a privátní výdaje na VaV či počet patentových přihlášek) jsou hluboko pod evropským průměrem, naopak některé indikátory (inovační výdaje mimo VaV a zisk z nových technologií) evropský průměr překračují. Podobně jako inovační výkonnost států, tak ani inovačKód Region ní výkonnost regionů není neměnná. RIS 2014 uvádí, že CZ01 Praha -2,5 % – 0 % se inovační výkonnost v letech CZ02 StČ 0 % – 2,5 % 2004 – 2010 zlepšila u 155 a zhoršila u 35 posuzovaných CZ03 JZ -2,5 % – 0 % regionů. Záporný růst inovačCZ04 SZ 2,5 % – 15 % ní výkonnosti mezi -2,5 a 0 % CZ05 SV 2,5 % – 15 % byl pozorován u 21 regionů, CZ06 JV 0 % – 2,5 % mezi které patří i dva regiony z ČR (CZ01 Praha a CZ03 CZ07 StM 0 % – 2,5 % Jihozápad). Pozitivní růst mezi CZ08 MSl 0 % – 2,5 % 0 % a 2,5 % byl pozorován Tabulka 3 – Změna inovační výkonnosti u 49 oblastí, z toho u čtyř česregionů ČR v letech 2004 – 2010 kých – CZ02 Střední Čechy, Zdroj dat: vlastní zpracování, RIS 2014 CZ06 Jihovýchod, CZ07 Střední Morava a CZ08 Moravskoslezko. U dvou českých regionů – CZ04 Severozápad a CZ05 Severovýchod – vzrostla inovační výkonnost ještě výrazněji, v rozmezí 2,5 % – 15 %. Změna inovační výkonosti 2004 – 2010

ZÁVĚR Letošní vydání UIS a RIS prokázalo, že dopad ekonomické krize na inovační procesy není tak vážný, jak se všeobecně očekávalo. Inovační výkonnost se kontinuálně zlepšuje a proces konvergence evropských zemí pokračuje. Nejinovativnějšími zeměmi v EU dlouhodobě zůstávají SE, DK, DE a FI. Podobnost mezi rozdělením regionálních skupin inovační výkonnosti a výkonnostních skupin na úrovni jednotlivých zemí ukazuje, že regionální inovační systémy přímo souvisejí a jsou závislé na národních inovačních systémech. Nejinovativnější regiony tedy obvykle nacházíme v nejinovativnějších zemích. Provedené analýzy také potvrzují skutečnost, že inovační excelence je soustředěna v poměrně málo oblastech Evropy a regiony s nejvyšším inovačním potenciálem (27 regionů) se nacházejí pouze v osmi členských státech EU (DK, DE, FI, FR, IE, NL, SE a UK). Z pohledu ČR je důležité, že se její inovační růst v zásadě rovná průměrnému inovačnímu růstu EU a hodnota souhrnného inovačního indexu je vyšší než u většiny nových členských států, a dokonce i některých států EU-15. I když ve většině inovačních indikátorů v ČR zaznamenáme dlouhodobý pokrok (u 16 z 25), jejich aktuální hodnota zaostává za průměrem EU a pouze 7 indikátorů tuto hranici překračuje. Nízké podnikové výdaje na inovace (BERD) a naopak vysoké výdaje firem na nákup nových výrobních technologií a nápadů indikují, že české podniky inovují více přijímáním technologií a inovací již vyvinutých jinde a méně rozvojem skutečně vlastního nového produktu nebo procesu. V měřítku EU české regiony (zejména Praha, Střední Čechy a Severovýchod) vynikají v zaměstnanosti v technologicky náročných oborech. V některých regionech (CZ04 Severozápad a CZ05 Severovýchod) se ve větším měřítku uplatňují také nejmodernější technologie. Pro lepší budoucnost ČR v oblasti inovací bude důležité rozvíjet systém veřejné finanční podpory doplněný vysokým podílem privátních investic, neboť nedostatek finančních prostředků a neefektivní způsob jejich využívání jsou jedněmi z nejdůležitějších překážek inovací a technologického pokroku. DANIEL FRANK, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Neenergetické a nezemědělské suroviny nově v programu Horizont 2020 Program Horizont 2020 svým celkovým příklonem k inovacím a snahou o řešení zásadních společenských problémů ovlivnil i složení témat v jednotlivých společenských výzvách. Problematika životního prostředí, přesněji řečeno společenská výzva 5 „Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny“, byla obohacena zcela nově o oblast surovin, která v předchozích rámcových programech nefigurovala. Pracovní program oblasti nazvané „Zajištění udržitelných dodávek neenergetických a nezemědělských surovin“ byl připraven ve spolupráci s DG Enterprise and Industry a předložená témata jsou zde velmi konkrétně popsána. Cílem aktivit je snaha o zmírnění závislosti Evropy na dovozu surovin a vývoj řešení vedoucích k náhradě surovin, zejména kritických. Technologické centrum AV ČR uspořádalo na počátku března 2014 seminář věnovaný právě surovinám. Klíčovou přednášku uvedl Milan Grohol z EK. Představil nejprve základní strategické iniciativy EU věnované surovinám. Jedná se zejména o „EU Raw Materials Initiative” a tři pilíře její strategie: 1. Zajištění přístupu k surovinám na světových trzích za rovných podmínek; 2. Podpora udržitelných dodávek surovin 8

z evropských zdrojů; 3. Posílení efektivního využívání zdrojů a podpora recyklace. V roce 2010 iniciativa představila seznam kritických surovin. Další významnou iniciativou je Evropské inovační partnerství k surovinám (European Innovation Partnership on Raw Materials) zaměřené na snížení závislosti na dovozu surovin, poskytnutí alternativních dodávek, zmenšení negativních dopadů na životní prostředí a společnost. Témata otevřená pro předkládání projektů v H2020 do značné míry odrážejí výše uvedené strategické iniciativy a jejich cíle. Tato témata byla vyhlášena v první výzvě 11. 12. 2013, přičemž první uzávěrka pro předkládání projektů proběhla 8. 4. 2014. Témata roku 2015 by měla mít uzávěrku 21. 4. 2015. Na rozdíl od ostatních oblastí společenské výzvy 5 jsou výzkumné projekty hodnoceny jednostupňově. Témata jsou zaměřena na alternativní těžbu, na hlubinnou těžbu na kontinentu i v mořském prostředí, na nové průzkumné technologie a geomodely, na nové metalurgické systémy či řešení vedoucí k náhradě surovin. Pokračování na straně 12

Zhodnocení účasti ČR v projektech priority ICT 7. RP v porovnání se zeměmi EU-12 PRIORITA ICT BYLA S ROZPOČTEM 9,1 MLD. € ZODPOVĚDNÁ ZA PĚTINU VŠECH ROZDĚLENÝCH PROSTŘEDKŮ V 7. RÁMCOVÉM PROGRAMU A BYLA TAK I NEJVĚTŠÍ TEMATICKOU PRIORITOU 7. RP. V SOUVISLOSTI S JEHO UKONČENÍM V ROCE 2013 SE POKUSÍME O ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO TRENDU ÚČASTI A ÚSPĚŠNOSTI ČR V TÉTO PRIORITĚ. V POROVNÁNÍ S OSTATNÍMI STÁTY EU-12. VYCHÁZÍME Z DAT UVEDENÝCH V IMPLEMENTAČNÍCH PLÁNECH PRO JEDNOTLIVÉ VÝZVY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ JSOU VEDENY NEGOCIACE, PROTO SE VÝSLEDNÁ ČÍSLA MOHOU OD KONEČNÝCH VÝSLEDKŮ NEPATRNĚ LIŠIT. V prioritě ICT bylo v letech 2007-2013 vyhlášeno celkem 11 hlavních výzev, dále společné výzvy PPP (Energy-efficient Buildings, ICT for Green Cars, Factories of the Future, Future Internet, Smart Cities and Communities), malé koordinační výzvy EU-Russia, EU-Brazil, EU-Japan, výzvy SME Initiative on Digital Content and Languages a SME Initiative on Analytics a společná výzva ICT-Security. Do priority ICT náležel i program FET, Future and Emerging Technologies, zaměřený na budoucí otevřený výzkum.

FP7 ICT Call 1 - 11: Participation success ratio (number of participants in retained/submitted projects) 25% 20% 15% 10% 5%

Zaměříme se v tomto článku pouze na jedenáct hlavních výzev v ICT 7. RP a na program FET Open. Účast ČR, stejně jako účast všech zemí EU-12 je v ostatních výzvách více či méně podružná a nemá rozhodující vliv na konečný výsledek. Na projekty 1.–11. výzvy ICT přidělila EK 6,5 mld. €. Graf 1 (viz str. 2) ukazuje, jaké procento z těchto prostředků získaly staré členské země (EU-15), nové členské země EU-12 a asociované země. Na první pohled je patrný nepoměr mezi objemem prostředků pro EU-15 a EU-12. Ze zemí EU-12 v absolutních hodnotách obdrželo největší podíl Polsko. ČR s Maďarskem a Slovinskem se dělí o 2. až 4. místo. Tomu odpovídá graf 2 (viz str. 2), který ukazuje počet týmů z EU-12, kterým se podařilo zapojit do projektů vybraných k financování. Česká republika se řadí za Polsko a Maďarsko. Z asociovaných zemí je účast Švýcarska 50,5 % a účast Izraele 20,1 %. Graf 3 porovnává relativní finanční úspěšnost týmů z EU-15, EU-12 a ČR. Ukazuje, jakou část se podařilo jednotlivým zemím získat z prostředků, které požadovaly v návrzích projektů. V tomto ohledu týmy z ČR nevybočují z průměru. Výjimku tvoří 9. výzva ICT, kdy se ČR nepodařilo zapojit do žádného projektu vybraného k financování, ačkoliv počet účastí z ČR v podaných návrzích byl v této výzvě nejvyšší ze zemí EU-12. Z grafu je zároveň patrné, že v 9. výzvě byla úspěšnost zemí EU-12 hluboce pod průměrem. Pouze 19 týmům z EU-12 se podařilo vstoupit do celkem 15 projektů vybraných k financování. FP7 ICT Call 1 - 11: Grant retained/requested 25%

0% Call 1 Call 2 Call 3 Call 4 Call 5 Call 6 Call 7 Call 8 Call 9 Call 10 Call 11 EU-15 participants

EU-12 participants

CZ participants

Graf 4 - Úspěšnost týmů zemí EU-15, EU-12 a ČR v jednotlivých výzvách ICT 7. RP (počet účastí v přijatých projektech/počet účastí v podaných návrzích projektů) Ve 4., 5., 7. a 10. výzvě kapitoly Strengthening cooperation in ICT R&D in an enlarged Europe bylo možné zažádat o připojení se k běžícímu projektu ICT 7. RP. Zajímalo nás, do jaké míry využily nové členské země této možnosti a jaký podíl z celkového počtu účastí EU-12 spadá do této kapitoly. Graf 5 ukazuje stoupající zájem týmů ze zemí EU-12 připojit se k běžícímu projektu a zároveň klesající úspěšnost. Graf 6 dokumentuje, jak jednotlivé země využily možnosti připojit se běžícím projektům a do jaké míry se jim to podařilo. FP7 ICT Calls: Objective Strengthening cooperation in ICT R&D in an enlarged Europe 100

100%

50

50%

0

0% Call 4

Call 5

Call 7

Call 10

EU12 participants in submitted proposals EU12 participants in retained projects retained/submitted

20% 15%

Graf 5 - Počet účastí ze zemí EU-12 v podaných a přijatých návrzích projektů podle výzev, ve kterých žádají o připojení se k běžícímu projektu ICT 7. RP

10% 5% 0% Call 1 Call 2 Call 3 Call 4 Call 5 Call 6 Call 7 Call 8 Call 9 Call 10 Call 11 EU-15 grant

EU-12 grant

CZ grant

Graf 3 - Přidělené/požadované prostředky v jednotlivých výzvách ICT 7. RP Téměř stejně vypadá graf 4, který znázorňuje relativní úspěšnost účastníků (počet účastí v přijatých projektech vzhledem k počtu účastí v návrzích projektů).

Podíl účastí EU-12 z celkového počtu účastí EU-12 ve financovaných projektech ICT 7. RP je patrný, porovnáme-li graf 6 a graf 2. Celkem 16 týmů z ČR z celkového počtu 135 se připojilo k běžícím projektům, tj. 11,9 % z celkového počtu účastí ČR v projektech ICT 7. RP. Pro týmy z Bulharska tvoří tento podíl 18,8 %, Slovinska 17,1 %, Rumunska 12 %, Polska 11,3 % a Slovenska 10,3 %.

9

FP7 ICT Call 4, 5, 7 and 10: Objective Strengthening cooperation in ICT R&D in an enlarged Europe 80

100% 55,2%

70 60 50

75%

40

univerzita v jednom projektu. Masarykova univerzita se stala zároveň jediným koordinátorem financovaného projektu z celkového počtu 23 koordinátorů projektů FET Open z ČR. Účast týmů z ČR ilustrují grafy 9 a 10 (viz str. 2). Zemím EU-12 v přijatých projektech FET Open náleží pouhá 4 % z celkového počtu účastí (graf 11, viz str. 2). Země EU-12 koordinují 5 financovaných projektů (graf 12, viz str. 2).

50%

30 20

25%

10 0

0% BG

CY

CZ

EE

HU

LV

LT

MT

PL

RO

SK

SI

Grafy 13 a 14 (viz str. 15) ilustrují přetíženost programu – narůstající počet podaných návrhů projektů a nízký počet projektů přijatých k financování vzhledem k omezenému rozpočtu. Vysoký počet návrhů projektů podaných posledním hodnotícím kole (graf 15, viz str. 15) je zkreslen tím, že jeden navrhovatel z UK podal 44 totožných návrhů, které byly vyřazeny z hodnocení.

EU12 participants in submitted proposals EU12 participants in retained projects retained/submitted

Graf 6 - Počet účastí EU-12 v podaných a přijatých návrzích projektů, ve kterých žádají o připojení se k běžícímu projektu ICT 7. RP Koordinace projektů přijatých k financování je v celém ICT 7. RP téměř výhradně doménou EU-15, stejně jako v prioritě ICT v předchozích rámcových programech. Celkem 35 projektů koordinovaných EU-12 bylo vybráno k financování. Úspěšnost koordinátorů z EU-12 činí přibližně 6 %. Z ČR bylo v 1.–11. výzvě koordinováno celkem 63 návrhů projektů. Dva byly vybrány k financování, ale v průběhu negociace byla koordinace jednoho z těchto dvou projektů předána do Španělska. Zastoupení koordinátorů podle zemí a jejich relativní úspěšnost dokumentuje graf 7. Graf 8 (viz str. 15) dokumentuje výsledky hodnocení projektů s účastí ČR v 1.-11. výzvě ICT 7. RP. Více než 21 % podaných návrhů projektů prošlo všemi kritérii hodnocení, nebylo však vybráno k financování z důvodu nedostatečného rozpočtu. Počty podaných návrhů projektů korelují s kolísající velikostí výzev. Přesto je zřejmý nepříznivý, postupně klesající trend v počtu podaných i financovaných ICT projektů s účastí ČR. Program FET Open, zaměřený na budoucí otevřený výzkum, patřil v 7. RP k programu ICT. Standardní projekty typu STREP byly hodnoceny dvoustupňově v 15 průběžných uzávěrkách během celého 7. RP. Program FET Open byl od počátku přetížen, úspěšnost se pohybovala pod úrovní úspěšnosti v jiných programech. Z ČR v projektech FET Open participuje Univerzita Palackého v Olomouci ve dvou projektech, Karlova univerzita a Masarykova

Díky velkému rozpočtu a charakteru vypsaných témat přitahuje priorita ICT velký podíl účastníků ze soukromého sektoru, kteří tvoří přes třetinu všech účastnících se týmů a čerpají podobný podíl všech rozdělených prostředků. Týmy z vysokoškolských a výzkumných institucí čerpají přes 50 % všech prostředků, a přitom se jedná pouze o několik málo institucí v čele s ČVUT, UK a VUT. Zastoupení malých a středních podniků (24 %) je v této prioritě dokonce druhé největší (po prioritě NMP). Dále uvedené tabulky 1 a 2 (viz str. 11) předkládají seznam top 10 % institucí (hodnoceno jak dle počtu účastí, tak dle objemů uznatelných nákladů v řešených projektech). Sloupec vlevo hodnotí celou prioritu ICT, zatímco sloupec vpravo pouze projekty s českou účastí. Pro porovnání 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 <1 mil. €

1-5 mil.

Projects in ICT

1 600 1 400 860

1 200 1 000

600

35

200

106

400

30 1

565

800

Graf 7 - Koordinátoři projektů podaných do 1.–11. výzvy ICT 7. RP podle zemí

r

es

he ot

2

st

at

-1 As

Coordinators - retained projects

s.

UK

EU

SE

ES

PT

L N

LU

IT

IE

EL

E D

FR

FI

K D

BE

AT

0

10

>15 mil. €

Projects in ICT with Czech participation

jsou instituce, jež byly zastoupeny v obou sloupcích, zvýrazněny, z čehož je patrné, že týmy z České republiky se velmi úspěšně zapojují do projektů, ve kterých figurují ty nejúspěšnější instituce z celé priority.

1 800

Coordinators - submitted proposals

10-15 mil.

Graf 16 – Porovnání velikosti rozpočtů projektů v prioritě ICT

FP7 ICT Call 1 - 11: Coordinators

2 000

5-10 mil.

Graf 16 porovnává velikost rozpočtů v projektech priority ICT celkem s velikostí rozpočtů projektů s českými účastníky. Je zřejmé, že zastoupení projektů s rozpočtem od 1 do 5 mil. € je v obou případech nadpoloviční. Rozpočty větší než 15 mil. € měla 3 % všech projektů a čerpala 12 % celkových přidělených finančních prostředků. České týmy se úspěšně zapojily i do těchto velkých konsorcií. Např. týmy z ČVUT, které byly zapojeny do dvou velkých konsorcií výzkumných

10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT ve všech projektech celkem (hodnoceno podle počtu účastí) Instituce

Počet účastí

10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT v projektech s českými účastníky (hodnoceno podlepočtu účastí) Instituce

Počet účastí

FRAUNHOFER-GESELLSCHAFT ZUR FOERDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V

333

České vysoké učení technické v Praze

24

COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES

163


15

ECOLE POLYTECHNIQUE FEDERALE DE LAUSANNE

118

Univerzita Karlova v Praze

11

CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE

117

Vysoké učení technické v Brně

10

CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE

115

KARLSRUHER INSTITUT FUER TECHNOLOGIE

9

TEKNOLOGIAN TUTKIMUSKESKUS VTT

111

INSTITUTE OF COMMUNICATION AND COMPUTER SYSTEMS

8

EIDGENOESSISCHE TECHNISCHE HOCHSCHULE ZURICH

107

HONEYWELL, spol. s r. o.

8

INTERUNIVERSITAIR MICRO-ELECTRONICA CENTRUM VZW

102


8

INSTITUT NATIONAL DE RECHERCHE EN INFORMATIQUE ET EN AUTOMATIQUE

96

Akademie věd České republiky

8

KATHOLIEKE UNIVERSITEIT LEUVEN

86

DEUTSCHES FORSCHUNGSZENTRUM FUER KUENSTLICHE INTELLIGENZ GMBH

8

TELEFONICA INVESTIGACION Y DESARROLLO SA

85

ATOS SPAIN SA

8

KARLSRUHER INSTITUT FUER TECHNOLOGIE

85

CENTRE FOR RESEARCH AND TECHNOLOGY HELLAS

8

81


8

SAP AG KUNGLIGA TEKNISKA HOEGSKOLAN

77

ATOS SPAIN SA

77

Tabulka 1 – 10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT – hodnoceno dle počtu účastí

10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT ve všech projektech celkem (hodnoceno podle výše uznatelných nákladů) Instituce

Počet účastí

10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT v projektech s českými účastníky (hodnoceno podle výše uznatelných nákladů) Instituce

Počet účastí


333


15

SAP AG

81

DEUTSCHES FORSCHUNGSZENTRUM FUER KUENSTLICHE INTELLIGENZ GMBH

8


163


24

TELEFONICA INVESTIGACION Y DESARROLLO SA

85

CENTRE FOR RESEARCH AND TECHNOLOGY HELLAS

8

INTERUNIVERSITAIR MICRO-ELECTRONICA CENTRUM VZW

102


8

TEKNOLOGIAN TUTKIMUSKESKUS VTT

111

ATOS SPAIN SA

8

CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE

117


8


107

INSTITUTE OF COMMUNICATION AND COMPUTER SYSTEMS

8

Tabulka 2 – 10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT – hodnoceno dle uznatelných nákladů projektů – interactIVe (Innovative Concept Modelling Techniques for Multi-Attribute Optimization of Active Vehicles) s rozpočtem téměř 30 mil. €, a EUWB project (Coexisting Short Range Radio by Advanced Ultra-Wideband Radio Technology) s rozpočtem 21 mil. €. V tabulce 3 (viz str. 12) jsou uvedeni účastníci s největším počtem účastí. Těchto pět institucí je odpovědných za více než polovinu

(54 %) uznatelných nákladů vynaložených na projekty 7. RP v prioritě ICT v České republice. Nutno říci, že firma Honeywell byla jedinou institucí, která figurovala v roli koordinátora v této prioritě za současného přispění prestižních výzkumných organizací, jakými jsou Imperial College v Londýně nebo Karlsruher Institut für Technologie. Tabulka 4 (viz str. 12) pro doplnění uvádí projekty s českou účastí s nejvyššími uznatelnými náklady. 11

TOP 10 největších projektů s českými účastníky v prioritě ICT dle výše uznatelných nákladů Velikost rozpočtu českého účastníka v %

Název projektu

Účastník

Open Accessibility Everywhere: Groundwork, Infrastructure, Standards

Oracle Czech, s. r. o.

4,9%


0,9%

Certicon, a. s.

3,4%


1,2%

ADAPTIVE PRODUCTION MANAGEMENT Controlling Chronic Diseases related to Metabolic Disorders Clothes Perception and Manipulation ONLINE PORTAL FOR E-LEARNING AND SUPPORTING SOCIAL INCLUSION OF PEOPLE WITH DYSLEXIA

IDS Scheer ČR, s. r. o.

2,7%


0,7%


1,7%

NEOVISION, s. r. o.

1,2%

B & M InterNets, spol. s r. o.

1,9%

Pedagogicko-psychologická poradna Brno

0,8%

MAsk less lithoGraphy for IC manufacturing (MAGIC)

Delong Instruments, a. s.

2,6%

SUstainable and PERsuasive Human Users moBility in future cities


1,3%

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

0,9%

Natural human-robot cooperation in dynamic environments


2,1%

Bringing Machine Translation for European Languages to the User


1,5%

CEET, s. r. o.

0,5%


1,7%

Knowledge Helper for Medical and Other Information users

Tabulka 4 – 10 největších projektů s českou účastí v prioritě ICT (měřeno uznatelnými náklady) Nejúspěšnější čeští účastníci projektů ICT 7. RP dle počtu účastí Instituce

Počet účastí


24


11

Vysoké učení technické v Brně

10

HONEYWELL, spol. s r. o.

8

Oracle Czech, s. r. o.

6

ze zemí EU-12 vstupují převážně do slabších konsorcií. Z mnohaleté zkušenosti víme, jak obtížným, zároveň však nejdůležitějším krokem je docílit přizvání do konsorcia a udržet se v řešitelském týmu do podání navrhovaného projektu, stát se „členem klubu“ v daném oboru. Vyplatí se proto investovat čas a aktivně se zúčastnit tzv. partnerských setkání (F2F), která jsou většinou organizována Evropskou komisí před vyhlášením výzev. JIŘÍ KADLEC,

Tabulka 3 – TOP čeští účastníci v prioritě ICT – dle počtu účastí.

[email protected]

ZÁVĚR

EVA SEBROŇOVÁ,

Výzkumné týmy z ČR v porovnání se zeměmi EU-12 nevybočují z průměru. Otázkou zůstává, do jaké míry se jedná o skutečnost, že partneři

(dokončení ze strany 8) Vše výše uvedené se týká nezemědělských a neenergetických surovin, nerostů, minerálů, hornin (seznam kritických surovin viz ec.europa.eu/ enterprise/policies/raw-materials/critical/). Surovin se týká rovněž výzva vyhlášená Evropským inovačním a technologickým institutem na založení znalostního a inovačního společenství (KIC) k surovinám, jejíž uzávěrka je 10. 9. 2014. Strategii České republiky týkající se surovin představil na semináři Pavel Kavina, který je ředitelem Odboru surovinové a energetické bezpečnosti na MPO. Aktivitám programu H2020 vyjádřil svou podporu. Akce se zúčastnili zástupci Těžební unie, České geologické služby, univerzit, výzkumných ústavů a podniků. Prezentace ze semináře jsou k dispozici na stránkách http://www. h2020.cz JANA ČEJKOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

12

ÚSTAV TEORIE INFORMACE A AUTOMATIZACE AV ČR, V. V. I.,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Brožura k programu H2020 S novým rámcovým programem Horizont 2020 skončila ediční řada Vademecum 7. RP a nahradila ji nová edice – Vademecum H2020. První publikací nové edice je brožura s názvem HORIZONT 2020 - stručně o programu, která popisuje základní strukturu programu H2020 a věnuje se i jeho obecným rysům, finančním pravidlům či otevřenému přístupu k vědeckým informacím.

Výsledky pilotní výzvy ERA Chairs na podporu výzkumných institucí a univerzit v méně rozvinutých regionech Evropy Koncem roku 2012 byla vyhlášena pilotní výzva ERA Chairs (FP7ERA Chairs-PilotCall-2013), jejímž zamýšleným cílem a posláním je podporovat transfer excelence v Evropě a postupně zmírňovat značné vnitřní rozdíly mezi jednotlivými státy Evropy v oblasti výzkumu a inovační výkonnosti. Iniciativa ERA Chairs má pomoci výzkumným institucím a univerzitám z chudších evropských regionů přilákat a udržet vysoce kvalitní vědecké pracovníky za účelem vytváření a optimálního fungování konkurenceschopných výzkumných center excelence.

32 výzkumných institucí), které podaly 111 návrhů projektů pro expertní hodnocení. Téměř polovina žádostí o grant, tj. 55 návrhů projektů, byla zpracována v členských státech, které vstoupily do EU po roce 2004, 40 návrhů projektů předložily instituce ze států EU-15 a o zbylých 16 návrhů projektů se podělily Srbsko (7), Bosna a Hercegovina (3), Turecko (2), Izrael (2), Makedonie (1) a Čína (1). Stojí za povšimnutí, že velká aktivita v přípravě návrhů projektů

ERA Chairs je nový specifický nástroj programu Horizont 2020, který je určen k podpoře větší účasti v RP u těch států, jejichž aktivita je v tomto směru dlouhodobě podprůměrná (viz článek ECHO 1/2013). Pětileté projekty této pilotní výzvy by měly být odstartovány v létě 2014 a vzhledem k tomu, že půjde o projekty 7. RP, budou také platit pravidla toto RP. REAKCE STÁTŮ NA PILOTNÍ VÝZVU ERA CHAIRS Reakce států na pilotní výzvu ERA Chairs byla výrazně pozitivní. Ukázalo se, že výzkumné instituce mají v celé Evropě opravdový zájem na zlepšení svých výsledků a na pilotní výzvu reagovaly téměř všechny státy s regiony, které splňují podmínky účasti v této iniciativě. Připomeňme, že o finanční podporu se prostřednictvím této výzvy mohly ucházet pouze univerzity a výzkumné organizace se sídlem v konvergenčním nebo vzdáleném regionu EU nebo v zemi způsobilé pro účast v této výzvě. Zájem o účast v pilotní výzvě ERA Chairs projevilo celkem 99 institucí (67 univerzit, 15 14

Kartodiagram - Návrhy projektů ERA Chairs 2013 v regionech Evropy Zdroj: vlastní zpracování, E-CORDA v. 16

14

13 návrhy projekt ERA Chairs

12 11 10

9

9

9 8

8

8 7

7 6

7 5

5

5

5 4

4

4 3

3

3

3

3 2

2

2

2

2 1

1

1

1

1

1

1

C

S pa in ro at ia S lo ve n ia P or tu ga R om l an ia P ol an d S er bi a B u lg ar ia U n G it r ed ee ce K C in ze gd ch om R ep B os u bl n ia ic Es H to er n ia ze go vi n H a u n ga ry It al Li y th u an ia Fr an ce G er m an y Is ra el Tu rk ey B el gi u m FY R O M C h in a La tv ia M al ta S lo va ki a

0

Graf - Návrhy projektů ERA Chairs v jednotlivých státech Zdroj: vlastní zpracování, E-CORDA v. 16 Poznámka: státy EU-15 označeny černě, EU-13 šedě, ostatní státy bíle 13

Země

Město

Instituce

Oblast výzkumu

Akronym projektu

BE

Mons

Université de Mons

Energetická účinnost ve městech

RE-SIZED

CZ

Brno

Masarykova univerzita

Biologické vědy

CEITEC-ERA

EE

Tallinn

Tallinna Tehnikaulikool

Chemie a zpracovávání biomasy

TUTIC-Green

ES

Las Palmas

Universidad de las Palmas de Gran Canaria

Akvakultura

EcoAqua

HR

Zagreb

Univerzita Záhřeb – Fakulta veterinárního lékařství

Molekulární veterinární medicína

VetMedZg

PL

Poznan

Instytut Genetyki Roślin Polskiej Akademii Nauk

Biologie rostlin

BIO-TALENT

PT

Funchal

MITI – Madeira Interactive Technologies Institute Associacao

Interakce člověk-počítač

leapFROG M-ITI

RS

Belgrade

Institut Za Nuklearne Nauke Vinca

Nanotechnologie

MAGBIOVIN

SI

Ljubljana

Institut Jozef Stefan

Radioizotopová analýza potravin

ISO-FOOD

SK

Žilina

Žilinská univerzita v Žilině

Dopravní systémy a komunikační technologie

ERAdiate

UK

Falmouth

Falmouth University

Tvorba digitálních her

GRO

Tabulka – Seznam projektů financovaných v rámci pilotní výzvy ERA Chairs Zdroj – vlastní zpracování, tisková zpráva EU IP/14/25, http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-125_cs.htm připadá na státy Pyrenejského poloostrova (Španělsko a Portugalsko) a také na státy bývalé Jugoslávie, které společně předložily k hodnocení 29 návrhů projektů, což představuje více než čtvrtinu podaných žádostí o grant ERA Chair. Více než pět návrhů projektů hodlaly uplatnit přípravné týmy z Rumunska a Polska. To svědčí o snaze těchto zemí o větší zapojení do RP a o potřebě zkvalitnění národních výzkumných a inovačních systémů. Podrobnější informace o podaných návrzích projektů z pohledu jednotlivých zemí a regionů přinášejí graf a kartodiagram. HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ PILOTNÍ VÝZVY ERA CHAIRS 2013 Vzhledem k velkému počtu vynikajících návrhů předložených k hodnocení byl původní rozpočet 12 mil. € navýšen na konečných 24 mil. €. Ze zmíněných 111 návrhů projektů bylo externími odborníky dle pravidel 7. RP hodnoceno 98, z nich 48 splnilo všechna minimální hodnoticí kritéria, avšak ve finální fázi hodnocení uspělo a finanční podporu získalo pouze 11 projektů. Na jedenácti univerzitách a technických institutech v méně rozvinutých regionech Evropy tak vzniknou historicky první pracovní místa Evropského výzkumného prostoru (ERA). Zde je třeba uvést důležitou skutečnost, že financován mohl být dle regulí této pilotní výzvy pouze jeden projekt v daném státě, což do značné míry znevýhodnilo projekty, které sice získaly vysoké bodové ohodnocení, ale nemohly být přijaty k financování, neboť překročily stanovenou kvótu maximálně jednoho úspěšného projektu ERA Chair pro danou zemi. Toto restriktivní kritérium bylo aplikováno pouze v této pilotní výzvě a pro Horizont 2020 se již s tímto omezením nepočítá. Přehled všech úspěšných institucí a projektů pilotní výzvy ERA Chairs je uveden v tabulce. Zbylých 13 návrhů projektů bylo pro formální a jiné nedostatky z hodnocení vyřazeno. ERA CHAIRS V ČR O získání finanční podpory pro získání špičkového vědeckého pracovníka prostřednictvím pilotní výzvy ERA Chairs se pokoušely čtyři mimopražské vysoké školy. Prestižní evropský grant, který mohl dle pravidel výzvy získat v ČR pouze jediný uchazeč, nakonec přešel do rukou Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Finanční podpora ve výši 2,4 mil. € umožní zmíněnému pracovišti přijmout vynikajícího vědce, který se svým výzkumným 14

týmem posune hranice poznání v oblasti chemické a buněčné biologie (konkrétně problematiky pokročilého zobrazování buněčných systémů a cílených manipulací s buňkami pomocí malých organických molekul). Získané finanční prostředky budou sloužit v souladu s přijatými dokumenty, které se týkají pilotní výzvy, pouze na pokrytí mzdových nákladů expertních pracovníků. Vybavení laboratoří nebo pracoven je třeba hradit z jiných finančních zdrojů. Projekt „621368 CEITECERA - The ERA Chair culture as a Catalyst to Maximize the Potential of CEITEC“ bude trvat čtyři a půl roku a koncem dubna 2014 bylo vypsáno otevřené mezinárodní výběrové řízení na pozici prvního ERA Chair v ČR. BUDOUCNOST INICIATIVY ERA CHAIR Iniciativa ERA Chairs je součástí souboru opatření v programu Horizont 2020 pro řešení evropské výzkumné a inovační propasti mezi jednotlivými evropskými státy. Přes velmi dobrý ohlas pilotní výzvy ukáže teprve budoucnost, je-li vize ERA Chairs skutečně přínosná a zda bude tím správným klíčem a prostředkem, který odemkne vědecký potenciál perspektivních vědeckých institucí, vytvoří konkurenceschopný výzkumný prostor a ERA kulturu, zvýší kritickou masu excelentních výzkumníků a jejich působení v regionech s nízkou výkonností a mobilizuje další finanční zdroje v méně rozvinutých částech Evropy. ZÁVĚR Teprve budoucnost ukáže, zda se pomocí tohoto nástroje skutečně zvýší účast dotčených institucí v RP, což je základní cíl této iniciativy a jejích projektů. Čeští odborníci iniciativu ERA Chairs vítají, avšak s jistou mírou zdravé skepse poukazují na možné problémy, zvláště ve vztahu k dlouhodobé udržitelnosti iniciativy a dostatku finančních prostředků. Je jasné, že excelence musí být dlouhodobě udržitelná, a je tedy otázkou, do jaké míry se podaří využít synergie s jinými zdroji financování tak, aby byla zajištěna udržitelnost změn, které byly ERA Chair grantem zahájeny. Dodejme, že rozpočet přidělený pro ERA Chairs v programu Horizont 2020 by měl dosáhnout celkové výše 240 mil. € a to by mělo umožnit vytvoření více než 100 pozic ERA Chair v průběhu jeho trvání. DANIEL FRANK, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

15

0

10

30

40

13

17

3

50

1 6

17

12

2

15

12

9

60

16

2

21

3

70

1

4

23 80

17

14

90

24

Ranked, but not retained (low budget)

71

8

FP7 FET-Open Batch 1-5 (2008-2013) : Full project proposals (STREP, CSA)

130

Retained

120

FPPs rejected

FPPs ranked, not retained

FPPs retained

Graf 14 – Výsledek hodnocení finálních návrhů projektů podaných do programu FET Open v 7. RP

FPPs ineligible

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch t t t t t t t t t t t t t t t Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba

0

20

40

60

80

100

120

140

110

23

Reserve

100

5

Graf 8 – Hodnocení projektů s účastí ČR podaných do 1.-11. výzvy ICT 7. RP

Rejected

20

56

48

6

Number of proposals

Ineligible

Call 1

33

Call 2

48

44

6

38

5 3

28

34

12

17

Call 3

Call 4

Call 5

Call 6

Call 7

Call 8

Call 9

Call 10

Call 11

FP7 ICT Call 1-11 : Evaluation results (proposals with CZ participants) FP7 FET-Open Batch 1-15 (2008-2013): Short proposals (STREPs)

short proposals rejected

short proposals above THs

CZ PRC

HES Graf 15 – Složení účastníků dle typu instituce

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

REC

EU-11 PUB

OTH

EU-15

Graf 13 – Výsledek hodnocení „předprojektů“ podaných do programu FET Open v 7. RP

short proposals ineligible

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch ch t t t t t t t t t t t t t t t Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

INOVAČNÍ VÝKONNOST ČR A JEJÍCH REGIONŮ DLE EVROPSKÉHO A REGIONÁLNÍHO INOVAČNÍHO ZPRAVODAJE PRO ROK 2014

Recommend Documents