ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání
Konference „Moje profese“ České Budějovice, 21. září 2006
Obsah prezentace Ekonomické přínosy vzdělávání Pojetí dalšího vzdělávání Účast dospělé populace na DV DV pracovníků kvalifikačně náročných profesí Závěry a výzvy pro rozvoj systému DV 2
Ekonomické přínosy vzdělávání Tři roviny souvislostí Efekty pro konkurenceschopnost jednotlivce Zvyšuje pravděpodobnost ekonomické aktivity:V o 10% → EA o 0,4% (širší škála činností, dovednosti důležité pro trh práce, přizpůsobivost změnám, vyšší přínos pro zaměstnavatele z rozdílu mezi mzdou a PP) Zvyšuje stabilitu zaměstnání a snížení nezaměstnanosti: DV o 10% → snížení nez. o 0,2% (udržení kroku s novými technologiemi, udržení vazby mezi mzdovými náklady a PP) – zej. nízkokvalifikovaní, starší pracovníci, ženy Zvyšuje úroveň mzdových příjmů – efekty výraznější pro vysoce kvalifikované pracovníky, mladé osoby, muže Efekty pro konkurenceschopnost podniku Snížení jednotkových nákladů → růst míry zisku podniku Vyšší pružnost pracovní síly, rychlejší zavádění inovací → růst podílu na trzích Efekty pro konkurenceschopnost ekonomiky Růst souhrnné produktivity: 1 rok vzdělávání → 5% souhrnná PP (vyšší výkonnost PS, kompenzace nepříznivých efektů stárnutí populace, strukturální změny ve prospěch kvalifikačně náročnější produkce) Příliv PZI: 1 rok vzdělávání → zvýšení rozsahu PZI o 1,9% (kritérium alokace PZI – disponibilita a kvalifikační úroveň techniků, manažerů, kvalif. dělníků
3
Pojetí dalšího vzdělávání Jakékoliv vzdělávání po ukončení souvislé školní docházky Definice podle poskytovatele: počáteční vzdělávání dospělých, další profesní vzdělávání, ostatní vzdělávání (zájmové, občanské) Definice užívaná v mezinárodních šetřeních (EUROSTAT): formální – vede k získání stupně kvalifikace doloženého formálním certifikátem (vysvědčením), ve školách, prezenční, dálkové, distanční studium) neformální – kurzy a vzdělávací aktivity s přítomností lektora, nevede k získání stupně vzdělání, doklad o absolvování kurzu, specializované instituce soukromé i veřejné, informální – sebevzdělávání, není přítomen lektor, není možnost si ověřit výsledky (knihovny, internet, sdělovací prostředky, semináře, konference, atd.) 4
Formální CZ 0,6 EU 1,4 F+I CZ 0,6 EU 1,6
F+N CZ 0,2 EU 0,8 F+N+I CZ 0,2 EU 0,6 Informální CZ 14,7 EU 22,5
Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 2003, Eurostat 2005.
5
Neformální CZ 6,7 EU 7,3 N+I CZ 6,0 EU 7,8
0
%
6 Rakousko Slovinsko Lucembursko Dánsko Finsko Švédsko Slovensko Malta Francie Irsko Itálie Lotyšsko Portugalsko Německo EU-25 Belgie Nizozemsko Velká Británie Kypr Estonsko Polsko Česká republika Litva Španělsko Řecko Maďarsko
Účast na dalším vzdělávání populace 25-64 let (%)
90 80 70
60 50 40 30 20 10
Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 2003, Eurostat 2005.
Účast dospělých na formálním vzdělávání podle věku (%) 30
30 populace 25-64 let
25-34 let
35-44 let
45-54 let
55-64 let 25
20
20
15
15
10
10
5
5
0
0 Švédsko Finsko Velká Británie Nizozemsko Dánsko Slovinsko Irsko Lotyšsko Španělsko EU-25 Itálie Polsko Belgie Portugalsko Estonsko Německo Litva Rakousko Maďarsko Kypr Česká republika Malta Řecko Lucembursko Slovensko Francie
25
Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 2003, Eurostat 2005.
7
Účast dospělých na neformálním vzdělávání podle úrovně vzdělání (%) 70 populace 25-64 let
ISCED 2
ISCED 3
ISCED 5-6
40 30 20 10 0
Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 2003, Eurostat 2005.
8
60 50
Švédsko Dánsko Finsko Velká Británie Rakousko Slovinsko Kypr Slovensko Francie Belgie EU-25 Lucembursko Estonsko Irsko Lotyšsko Německo Česká republika Nizozemsko Španělsko Polsko Malta Portugalsko Litva Itálie Řecko Maďarsko
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Účast dospělých na informálním vzdělávání podle úrovně vzdělání (%)
populace 25-64 let
ISCED 2
ISCED 3
ISCED 5-6
Rakousko Lucembursko Slovinsko Finsko Dánsko Slovensko Švédsko Malta Itálie Francie Irsko Lotyšsko Portugalsko Německo EU-25 Nizozemsko Belgie Kypr Polsko Estonsko Litva Česká republika Španělsko Řecko Maďarsko
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 2003, Eurostat 2005.
9
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
7,4 3,8
5,8 4,0
10
2,3 1,1
20
EU-10
EU-15
15,5
33,0
24,6
30
27,2
24,2 16,6
40
21,9
32,1
50
37,8
zaměstnaní
49,9
KZAM 1,2,3
42,8
60
54,4
Míra účasti pracovníků kvalifikačně náročných profesí v jednotlivých formách dalšího vzdělávání (%)
0 CZ
formální vzdělávání
CZ
EU-10
EU-15
neformální vzdělávání
Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 2003, Eurostat 2005.
10
CZ
EU-10
EU-15
informální vzdělávání
Účast zaměstnanců na vzdělávání (%) podle velikosti podniku (dle počtu zaměstnanců)
60 50 40
1-9 z.
50
48
45
10-49 z. 50-249 z. 32
250+ z.
35
38
41
30 20 10
11 5
7
7
0 formální
neformální
Zdroj: CVVM. Šetření Nerovnosti v šancích na vzdělávání. Praha, 2005.
11
informální
51
Účast zaměstnanců na vzdělávání (%) podle zahraniční majetkové účasti v podniku
60 50
se zahr. majet. účastí bez zahr. majet. účasti
48 43
40
44
40 30 20 10
6
8
0 formální
neformální
Zdroj: CVVM. Šetření Nerovnosti v šancích na vzdělávání. Praha, 2005.
12
informální
0
13
Zdroj: CVVM. Šetření Nerovnosti v šancích na vzdělávání. Praha, 2005.
jiný důvod
nevyhovující doprava
nedostatek času
není podpora od rodiny
péče o rodinu
zaměstnavatel neuvolní
formální vzd. je náročné
50
nebaví ho se vzdělávat
60
nedostat. nabídka
chybí info. o nabídce
obava ze snížení příjmů
vysoké ceny kurzů
nepřinese užitek
vzd. je dostačující
Důvody neúčasti na dalším vzdělávání (% odpovědí – ano je důvod) 70
muž žena
40
30
20
10
Závěry – shrnutí problémů Účast dospělé populace na DV neodpovídá evropským trendům (29% vs. 42%), zaostávání za starými i novými zeměmi Nejslabší je účast ve formálním vzdělávání ve školách a v informálním vzdělávání (samostudium) – formy závislé na iniciativě jednotlivce Nízký zájem významných skupin populace o DV – středoškoláci, mladší věkové skupiny, zaměstnanci kvalifikačně náročných profesí → zvýšení intenzity jejich zapojení do DV tvoří značný potenciál pro růst konkurenceschopnosti Podniky málo investují do dalšího vzdělávání zaměstnanců – rozdíly mezi malými a velkými podniky, rozdíly mezi firmami s domácí a zahraniční kapitálovou účastí Důvody neúčasti v DV - negativní postoje (nevidí smysl vzdělávání), vysoké finanční náklady, časové problémy Příčiny nízké účasti na DV – neexistence uceleného systému DV
14
Výzvy – rozvoj systému DV
Poptávková strana: finanční, informační a systémové bariéry Finanční stimuly pro jednotlivce (možné nástroje: odpočitatelné položky z daňového základu, zvýhodnění účasti v rekvalifikačních kurzech, vzdělávací účty, výhodné studijní půjčky, cílené granty, atd.) Placená/neplacená dovolená na vzdělávání Podmínky pro uznávání nabytého vzdělání – zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (úplné a dílčí kvalifikace, kvalifikační standardy, hodnotící standardy, autorizované osoby)
Nabídková strana: Zajištění dostupnosti vzdělávacích programů, rozšíření nabídky a její individualizace (možná grantová podpora) Zvyšování kvality vzdělávání – systematické vyhodnocování (vytvoření institucí a nástrojů pro hodnocení a ověřování kvality vzdělávacích institucí, lektorů i výukových programů. Propojit dosavadní dílčí aktivity v oblasti certifikace a akreditace)
Informačně poradenské služby: Rychle se rozvíjí dílčí informační báze – UIV, IPS, Dat, informační portály (Educity, HRserver, atd.) → propojit, identifikovat nepokrytá místa Dostupné poradenství šité na míru nejen pro nezaměstnané
Podpora investic do lidských zdrojů v podnicích: Finanční nástroje – daňové úlevy, finanční pobídky, fond vzdělávání, programové podpory Nefinanční pobídky – osvěta, soutěže (Investors in People) Součinnost sociálních partnerů v rámci podniku
15
DĚKUJI ZA POZORNOST
[email protected] www.nvf.cz/observatory
16
