Úřad vlády České republiky Sekce pro evropské záležitosti

Úřad vlády České republiky Sekce pro evropské záležitosti

Podkladový materiál Úřadu vlády pro 116. Plenární schůzi RHSD konanou dne 16. března 2015 Informace o aktuálním vývoji digitální agendy a o přípravě strategie „Digitální Česko“

Schválil: Ing. Tomáš Prouza, MBA, státní tajemník pro evropské záležitosti


Digitální agenda, podpora elektronizace a širší uplatnění informačních a komunikačních technologií představují priority vlády ČR. Vláda tak reflektuje související globální a evropské trendy a reaguje na priority pracovního programu Evropské komise. Digitální agenda v ČR Na národní úrovni je hlavním koncepčním materiálem, který se průřezově zabývá digitální agendou, Státní politika v elektronických komunikacích – „Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice“ (dále „Digitální Česko 2“). Dokument byl přijat vládou dne 20. 3. 2013 usnesením č. 203. Gestorem materiálu je Ministerstvo průmyslu a obchodu, dílčí oblasti digitální agendy však spadají do gesce či spolugesce dalších ministerstev a ústředních orgánů státní správy, zejména pak MV, MPSV, MŠMT, ČTÚ, ČSÚ, MMR, MK. Digitální Česko 2 koncepčně rozvíjí digitální agendu především z ekonomických aspektů ČR s důrazem na tři hlavní pilíře: 1) podpora rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, 2) zvyšování dostupnosti a rozvoj digitálních služeb a 3) posilování digitální gramotnosti a elektronických dovedností uživatelů sítí a služeb. Materiál obsahuje celkem 17 konkrétních opatření, která mají přispět k plnění následujících cílů: 

posílení digitální ekonomiky odlišným regulačním přístupem s důrazem na samoregulační mechanizmy vzhledem ke specifičnosti internetového prostředí, které fakticky nezná hranice a na něž nelze pohlížet stejnou optikou jako na tradiční ekonomiku,



podpora rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňující přenosové rychlosti v souladu s cíli Digitální agendy 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností,



efektivní využití rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, k čemuž má vést Strategie správy rádiového spektra,



zvyšování dostupnosti ICT pro všechny bez ohledu na lokalitu, sociální postavení nebo zdravotní postižení a podpora celoživotního vzdělávání za účelem posílení digitální gramotnosti,



svoboda přístupu k internetu,



přístup občanů prostřednictvím internetu k informacím generovaným veřejným sektorem,



podpora legální nabídky audiovizuálních služeb a zajištění rovnováhy mezi svobodou podnikání a svobodou šíření a přijímaní informací a ochranou osobních údajů,



garance pro obyvatele volně přijímat programy médií veřejné služby prostřednictvím pozemního vysílání.

V současné době jsou splněna téměř všechna opatření s výjimkou tří, která byla přidělena do gesce Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (dále „RVKIS“) a předsedy Strana 2 (celkem 22)


Legislativní rady vlády (souhrnný přehled aktuálního stavu plnění opatření je uveden v tabulce v příloze tohoto materiálu)1. S cílem transformovat RVKIS na funkční a efektivně pracující orgán rozhodla vláda o jejím nahrazení dvěma nástupnickými formacemi, konkrétně Radou pro informační společnost (dále „RVIS“), jež zahrnuje také pracovní výbor pro Digitální agendu, a Radou pro konkurenceschopnost a hospodářský růst (dále „RVKHS“). RVIS by se měla věnovat primárně aspektům souvisejícím s využíváním informačních systémů ve veřejné správě, RVKHS se bude kromě jiných témat zabývat zejména inovacemi a obecně digitální ekonomikou2. Digitální agenda na úrovni EU Digitální agenda silně rezonuje také na evropské úrovni. Pro novou Evropskou komisi vedenou J. C. Junckerem představuje klíčovou prioritu a jednu ze základních oblastí, v níž by integrace měla výrazně pokročit. Hlavním strategickým cílem Komise je dobudování skutečně funkčního jednotného digitálního trhu. Potenciál dynamicky se rozvíjející digitální ekonomiky shledává Komise jak v tvorbě nových, kvalifikovaných pracovních míst spojených s rozšiřováním digitálních technologií a zakládáním inovativních podniků, tak v celkovém zvyšování životní úrovně evropských občanů. O to více, že v současné době digitální trh patří spíše k těm oblastem vnitřního trhu, jež vykazují relativně velkou míru fragmentace národních právních úprav a nedostatky při aplikaci již existující legislativy. Vodítka pro směřování dalšího úsilí EU budou obsažena v komplexní Strategii pro digitální vnitřní trh (dále „Strategie“), jejíž zveřejnění Evropská komise plánuje v květnu 2015. Součástí Strategie bude také plán budoucích legislativní a nelegislativních opatření v této oblasti, čímž naváže na původní unijní koncepci, Digitální agendu pro Evropu, z roku 2010 (více v příloze). Nová Strategie se zaměří na šest prvků: 1) vytváření důvěry, 2) odstraňování bariér, 3) zajištění přístupu a konektivity, 4) budování digitální ekonomiky, 5) prosazování informační společnosti a 6) investování do výzkumu a inovací světové úrovně v oblasti informačních a komunikačních technologií. Mezi konkrétní oblasti, které budou pravděpodobně projednávány ještě v roce 2015,

1

Nesplněná jsou opatření č. 2, 3 a 13, resp. RVKIS měla vypracovat materiál, který by se věnoval klíčovým aspektům digitální agendy jako je jednotný digitální trh, interoperabilita, důvěra a bezpečnost při využívání digitálních služeb, výzkum a inovace, dovednosti a začlenění zaměstnanosti v oblasti ICT atd., RVKIS měla dále vypracovat návrh opatření pro podporu výstavby sítí nové generace (NGA) a měla být provedena změna Legislativních pravidel vlády, která by zohlednila požadavek, aby návrhy právních předpisů byly posuzovány i s ohledem na dopad na digitální ekonomiku. 2

Předsedou RVIS je ministr vnitra, předsedou pracovního výboru Digitální agenda je zástupce ředitelky Odboru elektronických komunikací MPO. Předsedou RVKHS je místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace.

Strana 3 (celkem 22)


patří revize autorského práva a jeho přizpůsobení digitálnímu věku, telekomunikačního rámce a dokončení probíhajících interinstitucionálních jednání o návrzích, jako jsou reforma jednotné ochrany údajů v Evropě a nařízení o propojeném kontinentu, tzv. telekomunikační balíček spojený s regulací roamingových poplatků a tématem síťové neutrality. Fungující evropský digitální trh by měl být dále podpořen zjednodušením pravidel ochrany spotřebitelů při nákupech on-line a digitálními

prostředky,

usnadněním

přeshraničního

elektronického

obchodu,

posílením

kybernetické bezpečnosti a celkovou podporou rozšíření digitalizace do mnoha oblastí politiky. Vzhledem k významu, který agenda pro ČR představuje, se vláda aktivně zapojí do diskuse o formulování Strategie s důrazem na ovlivnění návazných legislativních a nelegislativních opatření. Vláda se přitom zaměří na definici z hlediska ČR klíčových elementů Strategie, které nejlépe přispějí ke zhodnocení potenciálu digitální agendy pro mezinárodní konkurenceschopnost české a evropské ekonomiky. Předpokladem úspěchu tohoto úsilí je včasná formulace sady priorit ČR podepřených důkladnou analýzou. Potřebnost aktivního a analyticky podloženého přístupu dokládá mj. nedávno zveřejněný průzkumu Evropské komise, který měřil vyspělost členských států v různých aspektech digitální agendy. ČR se v tomto srovnání umístila těsně pod průměrem EU, konkrétně na 17. místě3. Parametricky nejhorší výsledky ve srovnání s ostatními členskými státy ČR vykazuje ve využívání elektronických služeb ve veřejné správě, naopak v online obchodování zaujímá ČR vrchol žebříčku, ve většině měřených oblastí však ČR osciluje kolem průměru EU4. Výsledky srovnání by tak měly být jedním z východisek při formulaci priorit ČR. Další kroky a priority vlády ČR Vláda ČR v nadcházejícím období aktivně přistoupí k rozpracování digitální agendy, a to jak ve vazbě na strategické národní dokumenty, tak na iniciativy probíhající či plánované na unijní úrovni. Současně se vláda zasadí o zajištění funkčního a efektivního koordinačního mechanismu na národní úrovni prostřednictvím RVIS a RVKHS. Na úrovni EU, zejména v souvislosti s přípravou Strategie, podporuje ČR oslovení Evropské komise se sadou priorit, které by měly být ve Strategii zohledněny. S cílem působit na Komisi maximálně efektivně proto ČR podporuje úsilí o formulaci společného přístupu Visegrádské skupiny. V době přípravy tohoto podkladu byl zahájen proces tvorby společného pozičního dokumentu Visegrádské skupiny. První, zatím neschválený, návrh zdůrazňuje zejména témata,

3

The Digital Economic and Society Index (DESI): http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/digital-economy-andsociety-index-desi 4

Grafické znázornění DESI: http://digital-agenda-data.eu/datasets/desi/visualizations



jakými jsou podpora inovativních start-upů prostřednictvím srozumitelné a administrativně nenáročné legislativy, snižování bariér pro přeshraniční online obchodování, zvyšování důvěry uživatelů internetu nastavením vysoké úrovně ochrany dat a soukromí, investice do širokopásmových sítí, rozvoj služeb eGovernmentu a digitální vzdělávání (první návrh dokumentu v anglickém jazyce v příloze). Pokud by se nepodařilo v tomto kruhu dosáhnout konsensu na společném postoji, osloví ČR Evropskou komisi se svými prioritami sama. Na důležitost aktivnějšího přístupu na národní úrovni ukazuje i zmíněný průzkum Evropské komise. Z těchto důvodu je pro budoucí stav digitalizace české ekonomiky naprosto zásadní, aby vláda dále rozpracovala pozici a priority v souvislosti s novými trendy. Mezi takové lze řadit mimo jiné následující: 

stanovení komplexní pozice ČR v oblasti koordinované podpory rozvoje moderních vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v ČR bez ohledu na skutečnost, zda jsou určeny pro veřejnou správu nebo soukromou sféru,



zvyšování důvěry spotřebitelů ve využívání elektronického obchodování zejména s ohledem na bezpečnost online platebních systémů, kvalitu doručování zásilek, ochranu osobních údajů a s tím související možnost zavést jednotná evropská online práva spotřebitelů,



zajištění online procedur pro rozvoj přeshraničního podnikání,



podpora inovativním firmám a start-upům, zejména v dynamických oblastech jako Cloud Computing, Big Data analytics, digitalizace průmyslu, Internet věcí apod.,



aktivní podpora digitálního vzdělávání a dovedností a zvyšování atraktivity technických oborů,



koordinaci výzkumu a vývoje v oblasti ICT, neboť tato oblast má značný potenciál a koordinovaný přístup posílí efektivitu pozitivních dopadů na rozvoj informační společnosti a růst digitální ekonomiky,



zvyšování úrovně kybernetické bezpečnosti a posílená spolupráce členských států EU,



revize autorského práva související se zajištěním geografické neutrality při přístupu k digitálnímu obsahu,



zlepšení normalizace v oblasti ICT prosazováním lepšího využívání norem a posílením interoperability prostřednictvím koordinace.

Tato dílčí témata by měla mít na úrovni vlády přiřazeného jasného nositele odpovědnosti a měla by k nim být připravena strukturovaná pozice. Z hlediska koncepčního rozpracování je pak při srovnání s dokumentem Digitální Česko 2 zřejmé, že Digitální Česko 2 nepokrývá v adekvátní míře všechny aktuální trendy, resp. alespoň ty z nich, které budou pro vládu ČR, na základě analýzy, prioritní. Dalším podpůrným argumentem pro případné rozšíření Digitálního Česka 2 je to, že Strana 5 (celkem 22)


digitální agenda je v rámci evropské diskuse, opřené o Digitální agendu pro Evropu a o nově plánované iniciativy Evropské komise, pojímána šířeji než je tomu v dokumentu Digitální Česko 2. Před ČR proto stojí úkol na tyto výzvy formulované evropskými institucemi vážně reagovat. Vláda proto na základě analýzy současného stavu a potřeb ČR zahájí diskusi o formulaci konkrétních priorit v tomto sektoru. Tyto priority budou rozpracovány v nadcházející Zprávě o plnění Digitálního Česka 2, kterou, v souladu s příslušným usnesením vlády, předloží MPO do 30. června 2015. Nelze přitom vyloučit, že z analýzy situace a rozpracování priorit vyplyne vhodnost pojmout aktualizaci strategického přístupu vlády komplexněji, což by event. vyústilo ve vytvoření nové národní strategie. Takové rozhodnutí však může následovat teprve po zmíněné analýze. Z hlediska úspěchu vládního úsilí je krom vhodného tematického zaměření priorit ČR s vazbou na priority a cíle EU klíčovým předpokladem úspěšného naplňování digitální agendy institucionální a koordinační rámec a jasné vymezení odpovědnosti za implementaci strategických cílů vlády, včetně nastavení fungujícího koordinačního mechanismu na úrovni ústředních orgánů státní správy. Má-li být tato agenda pojímána jako jedna z vrcholných priorit vlády, měla by se diskuse věnovat také tomu, jak maximálně efektivně využít stávajících mechanismů a platforem, především RVIS a RVKHS tak, aby gestoři jednotlivých priorit a opatření mohli účinně naplňovat konkrétní úkoly. Stejně důležitým předpokladem úspěchu, jakým je efektivní koordinace procesů vlády, je efektivní mechanismus zapojení zástupců nevládní sféry do diskuse o formulaci priorit vlády a o jejich naplňování. Vláda proto zintenzivní dialog s nevládními aktéry, zejména v rámci Rady hospodářské a sociální dohody. Stejně tak rozpracuje možnost zřízení jednoho svodného místa, které by za vládu zajistilo efektivní a transparentní komunikaci s nevládními aktéry.



PŘÍLOHA 1) Aktuální stav plnění opatření Digitálního Česka v. 2.0 (stav k 24. 2. 2015) Zdroj: MPO Úko

Název úkolu

Gesto

l č.

1

Stav plnění

r RVKIS ve spolupráci s MPO RVKI

Splněno částečně. Na MPO byl

převezmou

začátkem roku 2014 zřízen Referát

koordinaci S,

digitální agendy.

MPO

pro koordinaci digitální agendy, který v květnu 2014 předložil vládě Zprávu

o

stavu

implementace

Digitálního

Česka

2

a Digitální

agendy pro Evropu, avšak RVKIS byla od cca poloviny roku 2013 nefunkční a fakticky tedy nedošlo k vytvoření funkčního národního koordinačního mechanismu, což byl

klíčový

efektivní

předpoklad

koordinaci

pro

digitální

agendy v ČR. Koordinační role by se měla ujmout RVIS, potažmo její Výbor pro Digitální agendu, jehož první, ustavující jednání se uskuteční 6. 3. 2015. 2

RVKIS vypracuje materiál, RVKI

Nesplněno.

který

nepřipravila.

se

bude

zabývat S

RVKIS

materiál

klíčovými aspekty digitální agendy, jednotný

jako

je

např.

digitální

interoperabilita,

trh, důvěra

a bezpečnost při využívání digitálních služeb, výzkum a inovace,

dovednosti

a



začlenění, zaměstnanost v oblasti ICT a další. 3

vypracuje

RVKIS dalších

návrh RVKI

opatření

pro S

Nesplněno.

RVKIS

návrh

nevypracovala. Toto opatření do

podporu výstavby NGA sítí,

určité

která se zaměří na využití

předložením

veřejných

rozvoje sítí nové generace.

zdrojů,

míry

nahrazuje

MPO

Národního

plánu

zjednodušení administrativy spojené s výstavbou a na snížení poplatků spojených s věcnými břemeny. 4

ČTÚ připraví Strategii správy ČTÚ

Splněno. Návrh Strategie správy

rádiového

rádiového

spektra

spektra

byl

ČTÚ

nezbytnou pro naplnění cílů

zpracován a prošel meziresortním

Digitální

připomínkovým řízením. Následně

agendy

a Digitálního Česka.

byly

vypořádány

připomínky

a dokument byl předán MPO k dokončení.

MPO

dokument

dopracuje a předloží jej vládě. 5

V

souvislosti

připravovanou

s ČTÚ

spektrální

Splněno.

Na

základě

analýzy

využití rádiového spektra v pásmu

strategií provede ČTÚ revizi

UHF

využití spektra v pásmu 470

návrhy opatření do Strategie správy

– 790 MHz.

spektra

byly v

zapracovány uvedeném

některé pásmu.

Způsob využití pásma UHF je také předmětem

koncepčních

návrhů

připravovaných v rámci pracovní skupiny

k technologické

migraci

pozemního TV vysílání. 6

ČTÚ

zajistí

udržování ČTÚ

Splněno. ČTÚ provedl aktualizaci

aktuální podoby technického

národního D-booku, který stanoví

rámce pro pozemní digitální

minimální požadavky na přijímací

televizní

zařízení pro poskytování služeb v

národního


vysílání

formou D-booku

sítích

DVB-T

a DVB-T2,

a


a vhodnou

formou

prezentovat požadavky

na

vlastnosti

bude

dokument zveřejnil.

minimální

K další případné aktualizaci D-

technické

booku ČTÚ přistoupí v návaznosti

televizních

na závěry projednání problematiky

přijímačů.

rozvoje DVB-T2 (viz opatření č. 5) a s ohledem na požadavky operátorů sítí

a

provozovatelů

vysílání

respektujících

aktuální

technologický vývoj. 7

ČTÚ vydá obecná pravidla ČTÚ

Splněno. Pravidla a doporučení

a doporučení pro využívání

byla

řízení datového provozu, a

zveřejněna na internetové stránce

dále

ČTÚ v konečné podobě. Dne 15.

vhodné

měřicí

dne

prostředky a vyhodnocovací

srpna

postupy

i konečnou

pro

určení,

poskytovatel

zda

přístupu

internetu

k

dodržuje

stanovené

požadavky

na

„Postup

20.

prosince

2013

zveřejnil podobu

při

měření

2013

ČTÚ

materiálu rychlosti

přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE“ (metodický postup).

kvalitu. 8

MPO

bude

nadále MPO

Opatření je plněno průběžně.

prosazovat plnění povinností vyplývajících

z

usnesení

vlády ze dne 8. června 2009 č. 727 a podporovat přechod na

a napomáhat

IPv6

úspěšné

implementaci

k na

úrovni veřejné správy. 9

MPO

předloží

vládě

ke MPO

Splněno. MPO předložilo vládě ke

schválení materiál zaměřený

schválení materiál zaměřený na

na

podporu

podporu

technologie veřejné

rozšíření

DNSSEC

správě

a

využívání elektronických služeb.

rozšíření

technologie

ve

DNSSEC ve veřejné správě a při

při

využívání

jejích

jejích

elektronických

služeb a o rozšíření IPv6 ve veřejné správě.

Materiál

byl

dne

18.

prosince 2013 schválen usnesením



vlády č. 982. 10

MPO

bude

sledovat

a MPO

Opatření

je

plněno

průběžně.

vyhodnocovat

dopady

MPO v rámci své působnosti při

využívání

nových

prezentaci

technologií

v

oblasti

ICT

své

činnosti

vhodně

upozorňuje na uvedené principy.

a podporovat samoregulační

Tyto

mechanismy. Zároveň vždy

zohledňovány při přípravě pozic ČR

bude

v rámci jednání na evropské (EU,

zkoumána

otázka

zejména

bezpečnosti

spolehlivosti, soukromí, kritické

a

ochrana zabezpečení infrastruktury

(kybernetická

principy

CEPT)

jsou

rovněž

úrovni

i mezinárodní

(OECD, ITU). V reakci na vývoj na mezinárodní nadále

úrovni

je

podporována

a

bude

otevřenost

bezpečnost),

internetu a svoboda přístupu k

etiky, interoperability, řízení

němu bez centrálních regulačních

a

zásahů a jeho vývoj za účasti všech

technických

norem.

Stěžejní je pravidelný dialog

příslušných

mezi

stanoviska budou zastávána na

státní

správou

a

soukromou sférou.

stran.

Uvedená

všech klíčových zasedáních s tím, že roli vlád v internetu je nutno směrovat především na osvětu, nikoliv

na

zásahy

do

podnikatelského prostředí. 11

Ministerstvo kultury ustaví a MK

Splněno.

povede

ustanovené Pracovní skupiny pro

pro

Pracovní

aplikaci

skupinu

autorského

práva v digitálním prostředí.

aplikaci

1.

zasedání

autorského

digitálním

prostředí

nově

práva se

v

konalo

9. ledna 2014. Na programu tohoto zasedání

byla

mj.

vzájemná

výměna informací členů pracovní skupiny o aktuálních zkušenostech z praxe a MK poskytlo účastníkům relevantní informace ze zahraničí. V rámci i diskuze

tohoto k

bodu

předem

proběhla zaslanému

dokumentu, který MK zpracovalo z



podkladů získaných Ministerstvem zahraničních

věcí

na

základě

průzkumu provedeného v zemích OECD k tématu legálních nabídek digitálního obsahu. Na uvedeném jednání

pracovní

skupiny

byly

rovněž formulovány konkrétní úkoly k

naplnění

jejího

poslání,

mj.

zpracování přehledu o legálních nabídkách

digitálního

obsahu

zejména v oblasti hudby, filmu a eknih aj. dostupných v ČR. Pracovní skupina se od své první schůzky 9. ledna 2014 nesešla. Hlavním

úkolem

PS

zůstává

zpracování

legálních

nabídek

i

nadále přehledu

digitálního

obsahu. 12

Česká

republika

garantovat,

že

bude MPO nebude

Opatření je plněno průběžně. V rámci

projednávání

legislativních

blokovat komukoliv přístup k

a nelegislativních

návrhů

internetu, případně přístup

směřujících

případně

až

ke konkrétním internetovým

nadměrné

regulaci

přístupu

stránkám

k internetu

nebo

internetovým

stránkám,

službám.

nebo

on-line

k

konkrétním službám

nebo aplikacím MPO upozorňuje na existenci tohoto opatření. Tento princip je rovněž zohledňován při přípravě pozic ČR v rámci jednání na evropské i mezinárodní úrovni. Po schválení Digitálního Česka 2 nebyla přijata na národní úrovni žádná norma, která by blokovala komukoliv přístup k internetu, ke konkrétním internetovým stránkám



nebo on-line službám. 13

Předseda Legislativní rady LRV

Nesplněno.

vlády vyhodnotí a případně předloží návrh na změnu Legislativních

pravidel

vlády,

zohlední

který

požadavek,

aby

právních

návrhy

předpisů

byly

posuzovány i s ohledem na dopad

na

digitální

v

případech,

ekonomiku

které se digitální ekonomiky týkají,

a

podle

uvedených

v

principů

této

státní

politice. 14

Ministerstvo vnitra v rámci MV

Splněno. Plnění tohoto úkolu, který

přípravy

spočívá

legislativních ČR

opatření

souvisejících

projednávanou směrnice

s

revizí

č. 2003/98/ES,

opakovaném

o

použití

v

nejširšího

zabezpečení

přístupu

co

soukromého

sektoru k informacím vytvářeným veřejnou správou, bude zajištěno v rámci

transpozice

směrnice

informací veřejného sektoru,

Evropského parlamentu a Rady

provede

č. 2013/37/EU,

analýzu

rozsahu

jíž

se

mění o

informací, které jsou podle

směrnice

2003/98/ES

jednotlivých

opakovaném

použití

informací

sektoru.

Termín

právních

předpisů

povinně

veřejného

zveřejňovány

subjekty

implementace tohoto předpisu EU

sektoru

je stanoven na 15. srpna 2015.

(povinnými subjekty podle

Vláda ČR schválila návrh novely

zákona

Sb.,

zákona č. 106/1999 Sb. usnesením

o svobodném

přístupu

vlády ze dne 14. ledna 2015 č. 17.

k informacím).

Nebude-li

Dne 30. ledna 2015 předložila vláda

veřejného

možné povinně informací


č.

106/1999

považovat

okruh

zveřejňovaných podle

výsledků

návrh

novely

sněmovny

do

Poslanecké

Parlamentu

České

republiky, kde byl jako tisk č. 395


analýzy

z

tohoto

hlediska materiálu

dostatečný, Ministerstvo

cílů za

navrhne vnitra

rozeslán poslancům. V současné době

je

přidělen

k

projednání

plněno

průběžně.

Petičnímu výboru.

změnu

právní úpravy k rozšíření okruhu

povinně

zveřejňovaných

informací

tak, aby došlo k naplnění zásady otevřené a občanům přístupné veřejné správy. 15

Úřad pro ochranu osobních ÚOO

Opatření

údajů bude vývoj a aplikaci Ú

Úřad pro ochranu osobních údajů

nových technologií sledovat

(dále jen „ÚOOÚ“) je aktivním

a

členem

v

případě

selhání

je

skupiny

IWGDPT

samoregulačních

(mezinárodní pracovní skupina pro

mechanismů v návaznosti na

ochranu údajů v telekomunikacích).

dozorové poznatky ze své

Tato

činnosti navrhne řešení a

věnuje

dále

osobních

bude

posilovat

mezinárodní

skupina

problematice údajů

se

ochrany

s ohledem

na

informovanost jednotlivců a

technologický

jejich odpovědné nakládání

nejzávažnější se v současné době

s osobními údaji.

jeví zpracováni osobních údajů na

vývoj.

Jako

sociálních sítích (Facebook, Twitter aj.),

zpracovávání

obrovských

souborů nestrukturovaných dat (Big data),

sledovací

technologické

novinky (Google glasses, drony aj.) atd. Jarní zasedání této skupiny v roce 2013 proběhlo v Praze a byl zde přijat důležitý dokument o sledování osob na internetu (web tracking). Gesci

nad

projednáváním

připravovaného obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů



převzalo

MV,

spolugestorem

ÚOOÚ a

do

je

přípravy

instrukcí a pozic je zapojeno. ČR zde

prosazuje

dodržení

zásad

rovnováhy mezi ochranou dat, jejich zveřejňováním

a

svobodou

podnikání. ÚOOÚ se rovněž podílí na práci poradní skupiny WP29, která se schází v Bruselu. Její závěry a doporučení v oblasti elektronických komunikací,

v

poslední

době

zejména v oblasti cookies, realizuje v rámci své konzultační a dozorové agendy. 16

Ministerstvo sociálních společně

práce věcí

s

školství, tělovýchovy

a MPSV

vypracuje MŠM

Ministerstvem T mládeže

Termín

pro

realizaci

tohoto opatření byl stanoven na 30. červen

2015.

společné

Opatření

gesci

MŠMT

je

ve

a MPSV

pro

s tím, že MŠMT vypracuje Strategii

zvýšení digitální gramotnosti

digitálního vzdělávání do roku 2020

a

a

rozvoj

Strategii

a

Splněno.

elektronických

dovedností občanů.

MPSV

Strategii

digitální

gramotnosti ČR na období 2015 až 2020.

Strategie

digitálního

vzdělávání byla schválena vládou ČR usnesením č. 927/2014 dne 12. listopadu 2014. MPSV v současné době

finalizuje

návrh

Strategie

digitální gramotnosti, která má být vládě předložena ke schválení do 30. 6. 2015. 17

Ministerstvo

průmyslu

a MPO

Opatření je plněno průběžně. Na

obchodu bude nadále na

všech zasedáních a fórech, kterých

národní i mezinárodní úrovni

se

podporovat, aby v otázkách

zastávána


zástupci

MPO pozice,

účastní, že

je

správa


správy internetu byly před

internetu má být zachována ve

případnými

stávající

legislativními

a regulačními

opatřeními

upřednostněny

principy

struktuře

podstatou ČR

konsensu

koordinací

subjektů.

tím,

internetu

je

že jeho

otevřenost a samoregulace. Pozice

samoregulace založené na zúčastněných

s

jsou

většinou na

výsledkem

evropské

úrovni.

Příkladem mohou být vystoupení ČR na Světovém fóru pro politiku telekomunikací (WTPF) pořádaném Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) v květnu 2013, na Radě ITU, na

příslušných

pracovních

skupinách Rady ITU (CWG Internet a CWG WSIS), na zasedáních Evropské konference poštovních a telekomunikačních

správ

(Com-

ITU/CEPT), na zasedáních High Level

Internet

Group

(HLIG),

pracovní skupiny Rady EU pro telekomunikace

a

informační

společnost, na úrovni Výboru pro v oblasti

politiku

informační,

počítačové

a

komunikační

technologie

Organizace

pro

ekonomickou spolupráci a rozvoj (ICCP OECD) i jeho příslušných pracovních skupin (např. Pracovní skupiny

pro

komunikačních

politiku sítí

v oblasti a

služeb

(CISP)).



2) Plnění Digitální agendy pro Evropu Zdroj: MPO Poslední inventarizace plnění opatření Digitální agendy pro Evropu proběhla v rámci přípravy souhrnné hodnotící zprávy MPO na jaře 2014. Tento podklad vychází především ze zmíněné Zprávy a údajů Digital Agenda Scoreboard 2014 (květen 2014). Digitální agenda pro Evropu (dále „DAE“), kterou zveřejnila Evropská komise (dále „EK“) v roce 2010, představuje první z tzv. vlajkových lodí Strategie Evropa 2020 zaměřenou na roli a využití informačních komunikačních technologií s cílem odstranění nejrůznějších bariér v Evropě. Tato strategie usiluje zejména o využívání ICT při řešení globálních problémů, se kterými se společnost potýká, jako je například změna klimatu a stárnutí obyvatelstva. DAE se zaměřuje na sedm hlavních problematických oblastí, které brání plnému rozvoji informační společnosti a ICT technologií v Evropě. Mezi tyto překážky patří: 

roztříštěnost digitálních trhů,



nedostatečná interoperabilita,



rostoucí kyberkriminalita a riziko nízké důvěry v sítě,



nedostatečné investice do sítí,



nedostatečný výzkum a inovace,



nedostatky v oblasti počítačové gramotnosti,



promarněné příležitosti při řešení společenských výzev.

V těchto sedmi oblastech DAE předpokládá přibližně 100 následných opatření, z nichž je třetina legislativní povahy. Cílem těchto opatření je vytvoření tzv. jednotného digitálního trhu, na kterém nebudou existovat bariéry mezi členskými státy, čímž bude navázáno na dlouhodobé úsilí Unie v rámci volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. ČR aktivně podporuje cíle DAE, jelikož významným způsobem přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti EU, rozvoje trhu, zvyšování nabídky služeb a ochrany spotřebitele. K cílům DAE se ČR přihlásila i ve Státní politice v elektronických komunikacích „Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“ z roku 2013. Tato státní politika reflektuje v maximální možné míře opatření Digitální agendy a je zaměřena na podporu rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, rozvoj digitálních služeb a podporu digitální gramotnosti a e-skills. V této souvislosti ČR uvítala poslední vydání DAE Scoreboard pro rok 2014 a s uspokojením konstatovala, že je zmíněna mezi zeměmi, které učinily za poslední rok největší pokrok.



Co se týče plnění opatření DAE, byla dle DAE Scoreboard 2014 EK obecně spokojena. Ze 101 cílů, které stanovila do roku 2015, bylo 95 splněno, nebo plněno průběžně. Jednotlivci i podniky dle DAE Scoreboard 2014 používají více internet a více nakupují online. Jejich důvěra v digitální technologie také posílila. Na druhou stranu nevyužívají vysokorychlostní připojení podle svých představ a potřeb, a to zejména ve venkovských oblastech. Stejně tak je znepokojující nedostatek znalostí a schopností v digitální oblasti. Mezi dalšími zjištěními DAE Scoreboard 2014 lze namátkou uvést: 

Od roku 2010 vzrostl počet osob, které používají internet alespoň jednou týdně, z 60 % na 72 %. Země, které zaznamenaly největší pokrok, jsou Řecko, Rumunsko, Irsko, Česká republika a Chorvatsko, celkově nejlepší výsledky pak zaznamenávají Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Lucembursko, s více než 90 % populace pravidelně užívající internet.



Mezi lidmi s nižším vzděláním, nezaměstnanými a staršími osobami se užívání internetu zvýšilo ze 41 % na 57 %.



Počet lidí v EU, kteří nikdy nepoužili internet, poklesl o třetinu na 20 %.



47 % občanů nakupuje online, což je nárůst o 10 procentních bodů – to naznačuje, že by mohl v dohledné době pravděpodobně být dosažen cíl 50 %.



Významně se zvýšila dostupnost 4G mobilního vysokorychlostního připojení, z 26 % v roce 2013 na 59 % v roce 2014. 62 % populace EU mělo v roce 2014 pevné internetové připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps, zatímco v roce 2013 to bylo pouze 54 % a v roce 2010 pouze 29 %.

Hlavní výzvy zůstávají v následujících oblastech: 

Malé podniky do 250 zaměstnanců pouze v 14 % případů prodávají své produkty online. V celé EU se ani jediná země neblíží dosažení průměrného cíle pro EU v hodnotě 33 % do roku 2015.



Pouze 18 % venkovských domácností má přístup k vysokorychlostnímu připojení.



Služby e-Governmentu stagnují, jen 42 % Evropanů používalo tyto služby v roce 2013. Při tomto tempu nebude možné dosáhnout v členských státech požadovaného cíle 50 % do roku 2015.



3) První návrh společného pozičního dokumentu Visegrádské skupiny k digitálnímu vnitřnímu trhu

THE V4 CONTRIBUTION TO DIGITAL SINGLE MARKET

Digital single market as an opportunity for entrepreneurs and consumers

Digital economy which has been gradually developing following the commercial use of Internet has proven to be an important source of economic growth and qualified jobs. It provides an opportunity also for smaller and open economies to achieve a common level playing field with otherwise significant players on traditional markets. The existing business models are gradually transformed and the new ways are sought to provide virtually anything as a service. Trends like mobile technologies, cloud computing, big data, business intelligence and social networks have not only released innovation potential in businesses and public administrations, but have also successfully generated customers’ pressure for the price, quality and availability of services. The principle of digital by default should therefore be applied. Dynamic changes in the digital world do not go hand in hand with excessive regulatory regimes which would hamper competitiveness of European companies. The use of REFIT programme for Digital Single Market legislation is of particular importance. V4 welcomes that the Digital Single Market has been identified as one of the 10 top priorities of the President of the European Commission Jean-Claude Juncker. V4 believes that with the aim of developing a truly Digital Single Market which would serve in the interest of both consumers and businesses the European Union shall focus on the following areas: Support for start-ups and innovation Start-ups are the foundation of 21st century’s digital economy and their innovative potential can create spillover effects almost in every human and business activity. Europe will be strong and competitive globally, if we create a solid industry base and effective entrepreneurship in new sectors responsive to digital uptake such as IT (e.g. applications, Strana 18 (celkem 22)


devices, Internet of Things, etc.), as well as if we digitalize old industries, such as energy sector (e.g. smart grids). In current high technology economic situation, start-ups with their growth and innovation potential can support inclusive economic growth. Creating an EU start-ups support system would improve business environment that is able to activate creative individuals in Europe, but also attract start-ups from abroad to start their business in the EU. First and foremost it is necessary to reduce the regulatory burden and eliminate market entry barriers for start-up companies. Change of legislation in areas such as insolvency, taxation and corporate governance should meet needs of entrepreneurs. One of the examples of administrative burden to which start-ups are exposed is the VAT registration in every country to which they sell. The EU should also facilitate access to capital for start-ups to grow and assist small and medium-sized innovative enterprises with their internationalisation efforts. At the moment, many European start-ups need to pursue funding outside their own country (and often outside Europe). This means a talent drain in the short period and also capital loss in the mid-long term period. To overcome this issue, it is necessary to focus on improving the financing conditions by creating the internationally competitive environment for venture capital and alternative source of financing. The ultimate goal is to overcome the obstacles to cross-border capital flows. Thus, improving access to risk capital, notably for SMEs, must be set as a key priority. Cross-border e-commerce According to the Digital Agenda Scoreboard, the EU is lagging behind in cross-border ecommerce, obviously due to strong market fragmentation. Elimination of barriers and introduction of simple EU-wide rules for consumers and businesses, notably e-procedures to start and extend business activities across borders, single level of consumer protection, unified delivery, postal and payment services for all Member States and one-stop-shop for VAT registration in the EU, are necessary to favour the development of e-commerce in the EU. We would welcome if the Commission comes up with a list of priority legislative proposals (existing and in preparation) and a concrete timeline to address the abovementioned issues. Sufficient and equal protection and enforcement of consumer rights in the EU is one of the main prerequisites for building trust of citizens and increase the use of



e-commerce across borders. The design of consumer rights should be carefully developed in close cooperation with businesses in order to allow for market-based solutions acceptable for providers and recipients of goods or services online. Trust, data protection and privacy The users of services must have trust in their integrity and security in order to be willing to accept innovative technology and submit their personal and sensitive data online. We clearly see data protection and privacy as a European asset which needs to be reinforced. While dealing with data protection and privacy challenges of Digital Single Market, it will be of utmost importance to ensure that a level of data protection in the EU will not hinder the development of digital economy and thus will keep the EU competitive on global market. There is an urgent need to modernise, unify and harmonise European data protection law in the digital internal market. The most important step to achieving this goal will be the adoption of the General Data Protection Regulation. We want to have a high level of data protection to respond to issues arising from the new technologies or types of data processing such as big data, profiling, web tracking or cloud computing. As a response to global networking and usage of personal data, dialogue with the third countries on data protection principles should be established. Revision of copyright rules in the EU should be based on the results of public consultations and a thorough impact assessment. The EU should aim at unification and simplification of current rules to protect the intellectual property rights but enable sharing creativity across borders. Increasing dependence on cyberspace has brought new risks. Europe needs common approach in cyber security, without network fragmentation along national borders. This requires a strategic realignment of the cyber security architecture and better resources for security authorities in terms of technology and staffing. Last but not least we must reopen the issue of the security and data breach notification process streamlining, so it will not constitute an excessive administrative burden for operators and agents concerned. We also call for urgent adoption of the Network and Information Security Directive. The directive should ensure that Member States have the necessary tools for the immediate cyber threats and incidents response concerning their essential services and infrastructures, and



also to enhance the mutual cooperation between Member States, especially in the crossborder cyber-incident handling. Investments in digital infrastructure Digital Single Market cannot be fully developed unless we achieve a full coverage of highspeed broadband infrastructure in all Member States, including in scarcely populated areas. Along the EU structural funds and Connecting Europe Facility, the European Fund for Strategic Investments should also aim to provide incentives to engage private investors in digital infrastructure. It shall be examined whether private capital can be used to expand the passive broadband infrastructure. Additionally, we should focus on diminishing barriers for telecom investments. Its regulatory pillar is also important and should address the need to invest in new generation networks that will need to sustain the increased flow of data and new business models in e-services. EU should adopt a principle of net neutrality at EU level and thus guarantee full access to the content available on the Internet for every European citizen. Europe should foster the further deployment of digital services and abolish excessive costs related to voice, SMS, and data services used in other Member State. Releasing more radio spectrum in view of the exponential traffic growth is one of possibilities how to tackle this issue. Expansion of Internet coverage requires also facilitation of network infrastructure modernization and migration from IPv4 towards IPv6. Data driven economy Data generation, collection, transport, storage and analytics refers to a new model where data are a core asset with potential of creating competitive advantage and are source of sustainable growth and development. Big data for example in health care, transport, retail, science and research and public service delivery create a wide array of policy opportunities and challenges Europe shall address. To exploit the potential of big data Europe need to develop policies and coherent approaches for generation, collection, storage, transport a use of data. Methods for processing, data storage, knowledge visualization and artificial intelligence are ever more increasingly provided in the form of cloud-based services. At present cloud is one of the most inspiring and promising ways for ICT users and providers. Facilitating and faster adoption of cloud computing throughout all sectors of the economy combined with new digital business practices can boost productivity, growth and jobs. To ensure reliable



use of cloud number of problems has to be tackled. Due to differing national legal frameworks and uncertainties over applicable law, data location and content ranked high amongst the concerns of potential cloud computing adopters and providers. Not clear standards and inadequate level of interoperability of data formats generate confusion. Special attention has to be pay also to data security. To overcome these barriers and constrains cloud computing could bring digital single market to a new level. E-Government The public sector is a large producer of content with major potential for further digitization. New digital services with the advanced methods of computing capacity and assets of public administration provide many opportunities how to improve quality and level of provided service for citizens and businesses and how to ease pressure on public finances. The excess of administration connected to running a business is one of the most important factors that discourage potential entrepreneurs in the EU from starting business, but also considerable factor that discourages potential foreign investors. A certain number of most commonly used public services in every Member State should be available online in a modern and user-friendly way. In addition, with respect to the principle digital by default every new public service should be introduced as online by default. The objective for all the Member States is to benefit from the whole spectrum of advantages of digitization while ensuring common standards of personal data protection. E-Skills Digitalization is transforming our economies, including the job market. Without digital literacy and expert knowledge we face a serious problem of filling jobs created by newly available services and business models. Digital skills are essential element of Digital Single Market, necessary for consumers to grasp benefits of the digital economy, especially ecommerce, e-services and e-Government. But digital skills themselves are not a guarantee for creating innovative start-ups providing new products, services or solutions to social challenges. We have to make sure digital competences are complemented with entrepreneurial skills fostering creativity and innovation at elementary and secondary schools as one of core subjects, to be taught by professionals. The European Commission should together with Member States regularly publish the ranking of digital skills according to their market value (paid by employers).


Úřad vlády České republiky Sekce pro evropské záležitosti

Recommend Documents