Č. j.: MPSV-UP/434/14/ÚPČR
ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
Druh vnitřního řídícího aktu:
Směrnice generální ředitelky č. 1/2014 Název vnitřního řídícího aktu:
Ověřování nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v rámci projektu (OP LZZ) „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“ Zrušuje:
Účinnost: od 9. 1. 2014
Účinnost: do 31. 8. 2015
Za navrhovatele:
Datum:
Mgr. Jaroslav Maroušek, vedoucí oddělení projektů fondů EU Kontroloval z hlediska formálně právního:
Podpis:
8. 1. 2014
v. r.
Datum:
JUDr. Jana Pašková ředitelka odboru kontrolně právního Schválil:
Podpis:
8. 1. 2014
v. r.
Datum:
Ing. Marie Bílková generální ředitelka Úřadu práce ČR
Podpis:
8. 1. 2014
v. r.
Počet originál. výtisků:
Číslo výtisku:
Skartační režim:
1
1
A
Ověřování nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v rámci projektu (OP LZZ) „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“
Článek I Úvodní ustanovení 1. Tato Směrnice se vydává pro stanovení postupu Úřadu práce České republiky (dále „ÚP ČR“) při ověřování nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen „APZ“) podle ustanovení § 106 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) v rámci národního individuálního projektu „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“, reg. č.: CZ.1.04/1.1.00/C3.00001, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tento nový nástroj APZ je pokračováním nástroje realizovaného prostřednictvím národního individuálního projektu „Vzdělávejte se pro růst.“ 2. Vztah mezi ÚP ČR a Příjemcem (odbor 14 Odbor řízení projektů MPSV) je definován ve Smlouvě o partnerství. Pro povinnosti ÚP ČR ve vztahu k Příjemci při realizaci a administraci projektu se přiměřeně užije Normativní instrukce č. 12/2011 (zde část C – Národní individuální projekty), Normativní instrukce č. 8/2010 (zde zejména Část druhá – Obecné zásady, Čl. I, Část čtvrtá – Financování aktivit projektu, Čl. II, Část pátá – Povinnosti ÚP při realizaci projektu, Část šestá – Hlášení nesrovnalostí a Část sedmá – Platební podmínky, bod 2.) a Normativní instrukce č. 4/2012, popřípadě jejich novelizovaná znění. ÚP ČR je při realizaci projektu povinen řídit se pokyny Příjemce a ve stanovených termínech plnit požadavky nutné pro administraci projektu.
Článek II Účel projektu „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“ 1. Obecnými cíli projektu jsou: a) Prohlubování kompetencí, odborných znalostí a dovedností zaměstnanců v oborech, ve kterých lze bezprostředně nebo v nejbližším období očekávat růst poptávky po pracovní síle. b) Podpora podniků s předpokladem hospodářského růstu. c) Restrukturalizace národního hospodářství (po hospodářské recesi) a podpora tvorby pracovních míst. 2. Projekt umožní vybraným podnikům - zaměstnavatelům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich vzdělávání (po tuto dobu totiž nemůže zaměstnavatel využít zaměstnance na jinou práci).
2
3. Konkrétním cílem projektu je podpora dalšího vzdělávání zaměstnanců u zaměstnavatelů, kteří v meziročním srovnání nezaznamenali nižší pokles tržeb než je 5%. Pokles tržeb se dokládá z výkazu zisků a ztrát (tzv. výsledovka) za poslední a předposlední účetní kalendářní období. Tržbami se zjednodušeně myslí Celkové tržby = Tržby za prodej zboží (I.) + Výkony (II.) dle struktury výkazu u zisků a ztrát v účetnictví firmy (účetní jednotky). Srovnání tržeb se posuzuje za účetní jednotku se samostatným IČ. 4. V případě OSVČ se podporují ty OSVČ, které v meziročním srovnání nezaznamenali nižší pokles příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmu v platném znění) než je 5%. Meziroční porovnání příjmů dle § 7 zákona o daních z příjmu se provede na základě srovnání daňových přiznání za poslední a předposlední zdaňovací období (rok).
Článek III Realizace a administrace projektu 1. Realizace projektu bude prováděna krajskými pobočkami ÚP ČR (dále jen „KrP“) a jimi určenými kontaktními pracovišti, s výjimkou KrP v Praze. 2. Žádosti o příspěvek budou přijímány na všech kontaktních pracovištích KrP. Termín pro vyřízení žádosti o příspěvek je nejdéle do 30 dnů po předložení kompletní žádosti. 3. Příslušná pracoviště KrP provádí posuzování a hodnocení žádostí o poskytnutí příspěvku, uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku, kontrolu vyúčtování a poskytování příspěvku zaměstnavateli, kontrolu provedení výběrového řízení na dodavatele vzdělávání, administraci projektu ve vztahu k MPSV (vypracovávání podkladů pro monitorovací a finanční zprávy). 4. Finální odpovědnost za realizaci projektu má v rámci územní působnosti kraje vedoucí oddělení zaměstnanosti KrP. 5. Dohodu o poskytnutí příspěvku podepisuje jako zastupující osoba za ÚP ČR příslušná pověřená osoba v souladu s podpisovým řádem ÚP ČR dle výše příspěvku nebo jimi pověření zástupci. 6. Na každou vzdělávací aktivitu je uzavírána samostatná dohoda (tj. kurz pro určitý počet zaměstnanců). 7. Příslušné pracoviště KrP, které zabezpečuje administrativu projektu, je povinné uchovávat veškeré dokumenty a účetní doklady související s realizací projektu v souladu s pravidly OP LZZ a platnými právními předpisy ČR a to nejméně po dobu 10 let od doby ukončení projektu, přičemž lhůta 10 let se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž byl projekt ukončen.
3
Článek IV Podmínky získání příspěvku 1. Při ověření tohoto nového nástroje APZ KrP postupuje stejným způsobem jako při realizaci stávajících nástrojů APZ. Při přijímání žádostí a uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku je tedy nutné se řídit přiměřeně příslušnými řídícími akty MPSV a ÚP ČR vztahujícími se k realizaci APZ. ÚP ČR se rovněž musí řídit pravidly OP LZZ. 2. Žadatelem může být právnická nebo fyzická osoba vlastnící IČ, jejíž zaměstnanci se budou účastnit vzdělávání. 3. V případě, že KrP schválí žádost o příspěvek OSVČ bez zaměstnanců a uzavře s touto OSVČ dohodu, je příspěvek poskytován pouze na vzdělávání této OSVČ. 4. Hodnocení žádostí v souladu s hodnotícími kritérii v rámci KrP provádí hodnotící komise (dále jen „komise“), která je minimálně tříčlenná. Při sestavování komise se provádí výběr jejích členů zejména ze zaměstnanců relevantních útvarů (s ohledem na zaměření projektu „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“), zejména z oblasti zprostředkování a poradenství, trhu práce a právní. Komisi zřizuje ředitel krajské pobočky a ve spolupráci s řediteli místně příslušných kontaktních pracovišť sestavuje její složení (při výběru členů komise zohledňuje především zastoupení zaměstnanců z kontaktních pracovišť i z krajské pobočky). 5. Komise se schází podle aktuální potřeby a množství podaných žádostí tak, aby byla splněna lhůta vyřízení nejdéle do 30 dnů od předložení kompletní žádosti. 6. Před věcným hodnocením komisí příslušný zaměstnanec projektu zkontroluje žádost z hlediska splnění formálních náležitostí, postupuje přitom podle formuláře „Kontrolní list žádosti – formální část“, který je přílohou č. 1 této Směrnice. 7. Příslušný zaměstnanec KrP nebo komise si může vyžádat i jiné doklady, než které jsou uvedeny v „Kontrolním listu žádosti – formální část“, je-li jich potřeba k posouzení žádosti. 8. Komise při posuzování o poskytnutí příspěvku vychází z podkladů a informací, které zaměstnavatel dokládá k žádosti. KrP posuzuje situaci na lokálním trhu práce a celkovou situaci podniku podle následujících kritérií a jejich váhy:
1 2 3
Hodnotící kritérium
Váha kritéria (1)
Významnost daného podniku/OSVČ v regionu Nezbytnost vzdělávání zaměstnanců/OSVČ Zhodnocení případného rozšíření aktivit podniku či získávání nových zakázek
10%
Koef. Bodovac (2) í škála (3) 1 0 až 10
15%
1,5
0 až 10
10%
1
0 až 10
4
Počet bodů = sloupec 2 x sloupec 3
4 5
Přínos vzdělávací aktivity pro zaměstnance/OSVČ Přiměřenost výsledků vzhledem k požadovaným prostředkům
25%
2,5
0 až 10
40%
4
0 až 10 Součet bodů
9. Metodika hodnocení: a) Hodnotící kritérium 1 - významnost daného podniku v regionu Komise zohlední význam podniku zejména pro trh práce a hospodářství regionu (například významný strojírenský či metalurgický podnik se stovkami zaměstnanců a řadou subdodavatelů má daleko větší význam pro region než malý podnik s několika zaměstnanci). Hodnotí se rovněž ekonomický dopad podniku na zaměstnanost v jiných/dalších podnicích (např. významný dodavatel, odběratel) a dále význam podniku vzhledem k charakteru regionu nebo na místní úrovni (s ohledem na jiné pracovní možnosti a nutnost dojíždět v případě, že by došlo ke ztrátě zaměstnání v uvedeném podniku). Komise může posoudit i další aspekty významné pro dopad podniku na daný region. b) Hodnotící kritérium 2 - Nezbytnost vzdělávání zaměstnanců/OSVČ Komise zhodnotí nakolik zaměření, obsah a rozsah vzdělávání souvisí se zamýšleným rozvojem podniku, nakolik je vzdělávání potřebné např. pro realizaci nové zakázky, k získání zakázky, pro rozšíření výrobních, obchodních nebo podnikatelských aktivit (ať již realizovaných nebo zvažovaných či plánovaných v době realizace vzdělávací aktivity). c) Hodnotící kritérium 3 - zhodnocení případného rozšíření aktivit podniku či získávání nových zakázek Komise hodnotí např. nakolik podnik v uplynulém roce byl, nakolik je či bude schopný získávat nové zakázky nebo rozšiřovat obchodní a podnikatelské aktivity. Komise posoudí případný dopad prorůstového potenciálu na zaměstnanost. d) Hodnotící kritérium 4 přínos vzdělávací aktivity pro zaměstnance/OSVČ Komise zhodnotí přínos vzdělávání pro zaměstnance podle těchto hledisek: – možnost uplatnit získané dovednosti pro rozvoj a růst podniku (získávání zakázek, rozšiřování aktivit, rozšiřování nabídky a zvyšování kvality služeb, rozšiřování výroby a zvyšování její kvality a další), – možnost kariérního rozvoje a růstu zaměstnance v rámci podniku, – zvýšení individuální uplatnitelnosti na trhu práce, tj. zvýšení možnosti získat zaměstnání jinde (v rámci stávajícího či jiného odvětví) v případě jeho ztráty. e) Hodnotící kritérium 5 - přiměřenost výsledků vzhledem k požadovaným prostředkům 5
Komise porovná předpokládané náklady a přínosy vzdělávání pro rozvoj podniku a jeho zaměstnanců. Komise dále zohlední zásadu 3 E (hospodárnost, efektivnost a účelnost). 10. Komise o hodnocení žádosti vypracuje zápis na formulář „Věcné hodnocení“, který je přílohou č. 2 této Směrnice. 11. Věcné hodnocení žádosti bude obsahovat jak bodové, tak slovní hodnocení ke každému kritériu uvedenému v bodě 8 a 9 tohoto článku Směrnice, tak aby bylo zřejmé zdůvodnění bodové výše. Formulář „Věcné hodnocení“ lze v elektronické podobě rozšířit dle potřeby nebo přiložit přílohu tak, aby byl dostatečný prostor pro slovní hodnocení. 12. Hodnocení každé žádosti musí obsahovat stručné závěrečné shrnutí. 13. KrP poskytne žadateli na jeho žádost informaci o výši přidělených bodů za jednotlivá kritéria včetně slovního komentáře. Žádost může být schválena, zamítnuta či v případě odstranitelných nedostatků vrácena žadateli k přepracování. 14. Maximální možný počet bodů je 100. 15. Příspěvek obdrží žadatelé, kteří získají 60 bodů a více, až do vyčerpání finančních prostředků. S těmito žadateli uzavře KrP dohodu o zabezpečení vzdělávací aktivity a poskytnutí příspěvku v rámci projektu (dále jen „dohoda“). 16. V rámci uzavřené dohody bude příspěvek poskytován maximálně za dobu 18 měsíců, nejdéle však do 30. června 2015. 17. Žadatel může čerpat částku 500 000 Kč měsíčně (tj. celkem na mzdové náklady i vzdělávací aktivity). Podnikům s nadregionálním dosahem (tj. s počtem zaměstnanců nad 1 000 nebo s provozovnami nejméně ve dvou okresech) může být příspěvek poskytnut nad uvedený limit, a to na základě výjimky generálního ředitele ÚP ČR. O výjimku žádá generálního ředitele místně příslušná KrP, pakliže s touto výjimkou z hlediska účelnosti vynaloženého příspěvku souhlasí na základě předchozí, řádně odůvodněné a zkontrolované žádosti podané zaměstnavatelem. Do počtu 1000 zaměstnanců pro udělení výjimky nad stanovený limit se nepočítají zaměstnanci agentury práce, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce u žadatele. Uvedený limit je průměrný, tzn., že pokud zaměstnavatel vyčerpá v jednom měsíci např. 450 000 Kč, v dalším měsíci může vyčerpat 550 000 Kč. Měsíční průměr se vypočte jako podíl maximálního příspěvku (nebo příspěvků), který bude sjednán v dohodě (více bezprostředně navazujících a/nebo souběžných dohodách), a počtu kalendářních měsíců předpokládané doby realizace vzdělávací aktivity/vzdělávacích aktivit (tato doba se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla zahájena první vzdělávací aktivita do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla ukončena poslední vzdělávací aktivita, přičemž tyto aktivity běžely souběžně 6
nebo na sebe bezprostředně navazovaly). Měsíční předpokládaný průměr se posuzuje před podpisem dohody/dohod (včetně každé další dohody/dohod) a před uzavíráním dodatků k dohodám. 18. Po schválení žádosti KrP vydá zaměstnavateli Vyrozumění o poskytnutí příspěvku. V případě, že zaměstnavatel realizuje vzdělávání pomocí externího dodavatele, realizuje zaměstnavatel výběrové řízení nebo veřejnou zakázku za podmínek stanovených v tomto vyrozumění. Teprve poté, co je vybrán dodavatel vzdělávání, uzavře KrP se zaměstnavatelem dohodu.
Článek V Veřejná podpora při poskytování příspěvku
1. Režim „de minimis“ - v rámci tohoto režimu může zaměstnavatel obdržet příspěvek ve výši až 100 % vynaložených nákladů. Celková výše všech poskytnutých podpor de minimis však v posledních třech účetních obdobích nesmí u jednoho zaměstnavatele překročit částku 200 000 EUR, resp. 100 000 EUR v případě podniků působících v odvětví silniční dopravy. Limit 100 000 EUR se nevztahuje na podniky činné v autodopravě za předpokladu, že tyto podniky jsou činné ve více oblastech podnikání, a pro každou z oblastí podnikání vedou prokazatelně oddělené účetnictví. V takovém případě může být poskytnut příspěvek v celkové částce do výše 200 000 EUR s tím, že pro oblast autodopravy zůstává zachován maximální limit ve výši 100 000 EUR. ÚP ČR (KrP) je dle Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (dále „nařízení č. 1998/2006“) povinen před poskytnutím podpory písemně sdělit zaměstnavateli zamýšlenou částku podpory s upozorněním na charakter podpory de minimis a s výlučným odvoláním na nařízení č. 1998/2006, s citací jeho názvu a jeho zveřejnění v Úředním věstníku1. Tato povinnost je splněna seznámením se zaměstnavatele s textem dohody před jejím podpisem. Před poskytnutím podpory je dále KrP povinna přezkoumat, zda celková výše podpory de minimis, kterou zaměstnavatel/OSVČ obdržel v rozhodném období daného účetního období a předchozích dvou rozpočtových let v daném členském státě, nepřesáhne strop stanovený nařízením č. 1998/2006. Přezkum provádí KrP prostřednictvím Centrálního registru podpor malého rozsahu (registr de minimis) a prostřednictvím čestného prohlášení žadatele o poskytnutých podporách de minimis. Čestné prohlášení vyžaduje KrP pouze v případě podezření na neúplnost dat uvedených v registru de minimis. Do 5 pracovních dnů od poskytnutí podpory je podle ustanovení § 3a zákona č. 215/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 1
Citace: Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, Úřední věstník. L 379, 28. 12. 2006, s. 5—10.
7
povinna KrP vyplnit informaci o poskytnuté podpoře de minimis do registru de minimis. Nesplnění této povinnosti je správním deliktem, za který ukládá poskytovateli podpory de minimis pokutu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Po finančním vypořádání dohody poskytne KrP zaměstnavateli informaci o skutečné výši poskytnuté podpory de minimis (v Kč i EUR2) a provede úpravu dat v registru de minimis. 2. Režim „blokové výjimky“ - pokud zaměstnavatel již dosáhl limitu pro čerpání podpory v režimu de minimis, může obdržet podporu jen v režimu „blokové výjimky na vzdělávání“. O podporu dle „blokové výjimky však může zaměstnavatel požádat i před vyčerpáním limitu pro získání podpory de minimis. Příspěvek v případě poskytnutí veřejné podpory s využitím tzv. blokové výjimky je možné poskytnout na obecné i specifické vzdělávání definované Nařízením Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (dále jen „nařízení č. 800/2008“). Dle tohoto nařízení nesmí intenzita podpory přesáhnout 25 % způsobilých nákladů u specifického vzdělávání a 60 % způsobilých nákladů u obecného vzdělávání. Intenzitu podpory však lze zvýšit o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno zdravotně postiženým nebo znevýhodněným zaměstnancům (dle definice nařízení č. 800/2008). Dále lze intenzitu zvýšit o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům. Maximální intenzita podpory může činit 80 % způsobilých výdajů (viz příručka D7 – Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ). 3. Další povinnosti KrP jako poskytovatele podpory de minimis a veřejné podpory podle blokové výjimky na vzdělávání stanovuje Příručka D7 – Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ, dostupná na http://www.esfcr.cz (http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prirucka-d7). 4. KrP sleduje aktuální poskytování a čerpání veřejné podpory a podpory „de minimis“ a pro potřeby monitoringu projektu je průběžně eviduje v rámci souhrnné tabulky, kterou rozesílá Příjemce projektu (MPSV) k vyplnění KrP.
2
Pro určení výše v EUR je rozhodný kurz platný v den poskytnutí podpory. Za den poskytnutí podpory je považováno datum, kdy žadateli vznikl na podporu právní nárok (datum podpisu dohody o poskytnutí příspěvku)
8
Článek VI Úhrada mzdových nákladů 1. Příspěvek lze poskytnout na úhradu skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a dále pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, a to za dobu účasti zaměstnance na vzdělávání (mírou účasti je hodina, přičemž hodinou se pro účely poskytnutí příspěvku rozumí 60 minut). Mzdovým nákladem se rozumí poměrná část mzdy/platu. Mzdovým nákladem se rovněž rozumí odměna z dohody o pracovní činnosti. Do mzdového nákladu se nezapočítávají pravidelné a mimořádné odměny, příplatky za práci přesčas a pohyblivé složky mzdy/platu, které nesouvisí se vzděláváním (například příplatek za pobyt na rizikovém pracovišti a další). Hodinovou mzdu vypočítanou na základě mzdového listu zaměstnavatel zaokrouhlí směrem dolů. 2. Maximální výše příspěvku na mzdové náklady zaměstnance účastnícího se vzdělávací aktivity může činit 24 000 Kč měsíčně. KrP tuto maximální výši příspěvku zaměstnavateli vyplatí, pokud zaměstnavatel tuto částku skutečně vynaložil za dobu účasti zaměstnance na vzdělávání. V případě zkráceného pracovního úvazku podle ustanovení § 80 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, se maximální výše příspěvku poměrně zkrátí. Limit 24 000 Kč je stanoven souhrnně na všechny vzdělávací aktivity v jednom měsíci na jednoho zaměstnance, kterých se zaměstnanec účastní v rámci projektu „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“3. 3. Příspěvek bude poskytován měsíčně zpětně. Nebudou hrazeny mzdové náklady za dobu strávenou na cestě na vzdělávání a ze vzdělávání, rovněž nebude poskytován mzdový příspěvek za dobu přestávky na jídlo a oddech. 4. Pro doložení mzdových nákladů je určen výkaz „Vyúčtování mzdových nákladů za dobu účasti zaměstnanců na vzdělávací aktivitě“. 5. Při zabezpečování odborného rozvoje zaměstnanců je zaměstnavatel povinen postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. 6. Jestliže žadatel nepožaduje refundaci mzdových nákladů, nemusí o ně žádat, tuto skutečnost vyjádří v žádosti. V takovémto případě bude mzdový příspěvek v dohodě uveden ve výši 0 Kč. Tuto skutečnost KrP zaznamená do Agregační tabulky sloužící ke sledování projektu. Tuto tabulku vypracovává a rozesílá KrP příslušný odbor MPSV, který je Příjemcem projektu. 3
Příklad: Jestliže se jeden zaměstnanec účastní v jednom měsíci vzdělávacích aktivit A a B a na aktivitě A budou mzdové náklady činit 15 000 Kč, lze zaměstnavateli v rámci aktivity B uhradit zaměstnavateli mzdové náklady na tohoto zaměstnance již jen v maximální výši 9 000 Kč.
9
Článek VII Úhrada nákladů na vzdělávací aktivity 1. Příspěvek lze poskytnout na úhradu nákladů zaměstnavatele vynaložených na zajištění vzdělávání jeho zaměstnanců na území České republiky. 2. Vzdělávání probíhá zpravidla na území České republiky. Ve výjimečných případech, kdy nelze zajistit požadovaný typ vzdělávání na území České republiky, může být vzdělávání realizováno v zahraničí (nemožnost realizovat vzdělávání v ČR musí žadatel prokazatelným způsobem doložit). Pro přepočet EUR je platný kurz ČNB, ke dni, kdy byla vystavena faktura. 3. Vzdělávání, na které lze poskytnout příspěvek, musí být realizováno externím vzdělávacím zařízením nebo interním lektorem. 4. V případě vzdělávání externím vzdělávacím zařízením je zaměstnavatel povinen vybrat dodavatele v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a příručkou D9 Metodickým pokynem pro zadávání zakázek, dostupným na www.esfcr.cz (http://www.esfcr.cz/0713/oplzz/prirucka-d9). 5. Zaměstnavatel před podpisem dohody s KrP předloží příslušnému pracovišti KrP veškerou dokumentaci k realizaci výběrového řízení prokazující výběr dodavatele podle tohoto pokynu, včetně výzvy k předložení nabídek, protokolu/zápisu o otvírání nabídek, posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek, a další relevantní dokumenty. Rozsah těchto dokumentů závisí na předpokládané výši zakázky/výběrového řízení (dle výše „Maximální ceny vzdělávací aktivity“ uvedené ve „Vyrozumění o poskytnutí příspěvku“) a je dán Metodikou případně též zákonem o veřejných zakázkách (u veřejných zakázek nad 1 mil. Kč bez DPH). KrP výběr posoudí a v případě, že se domnívá, že zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a Metodikou D9, uzavře KrP se zaměstnavatelem dohodu. Zaměstnavatel zadá zakázku (vyhlásí výběrové řízení) dle specifik vzdělávací aktivity uvedené ve schválené žádosti o poskytnutí příspěvku. Tzn., že zakázka, či její část vztahující se k příslušné vzdělávací aktivitě, nesmí být stanovena na nižší hodinový rozsah, než který je uveden v příslušné schválené žádosti a ve Vyrozumění o poskytnutí příspěvku. Rovněž maximální cena zakázky, či její části, nesmí být stanovena na vyšší částku, než která se vztahuje k předpokládané výši poskytovaného příspěvku (částka uvedená v žádosti, resp. schválená UP ČR).4 V případě, že KrP zjistí rozpor ve stanoveném rozsahu či překročení maximální ceny zakázky je oprávněn tuto skutečnost považovat za 4
Příklad: 1) de minimis Příspěvek je poskytován na vzdělávací aktivitu A, výše příspěvku 500 000 Kč, předpokládaná maximální cena zakázky bude stanovena na max. 500 000 Kč. 2) bloková výjimka Příspěvek je poskytován na aktivitu B, výše příspěvku je 500 000 Kč a činí max. 50 % nákladů. Vzdělávací aktivity. Předpokládaná cena zakázky může být stanovena na 1 000 000 Kč.
10
překážku realizace vzdělávací aktivity a dohodu neuzavřít či ji vypovědět (v případě, že již byla uzavřena). V případě, že předpokládaná výše plnění podléhá režimu zákona o veřejných zakázkách, je zaměstnavatel v roli dotovaného zadavatele povinen požadovat od vzdělávacího zařízení v rámci technických kvalifikačních požadavků doložení seznamu minimálně 3 významných služeb poskytnutých v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Za významnou službu je považováno plnění v oblasti dalšího profesního vzdělávání. Uchazeč tedy doloží seznam 3 významných služeb, přičemž alespoň jedna z nich byla poskytnuta v minimálním finančním rozsahu, který odpovídá 30% výši předpokládaného plnění. 6. V případě akreditovaných vzdělávacích programů nebo vzdělávacích programů realizovaných podle zvláštních právních předpisů může vzdělavatel smluvně zajistit zkoušku dle příslušného zvláštního právního předpisu u jiného subjektu. 7. Zaměstnavatel je povinen realizovat vzdělávací aktivitu včetně ověření získaných znalostí a dovedností uvedeného v žádosti. 8. V případě vzdělávání interním lektorem se musí jednat o interního lektora s prokazatelnou lektorskou praxí ve školené oblasti v rozsahu nejméně 3 roky. Praxe se prokazuje například pracovní smlouvou nebo jiným potvrzením od zaměstnavatele, z kterého je patrné, že lektor uvedenou činnost vykonával. Za interního lektora je považován zaměstnanec zaměstnavatele, který má lektorskou činnost uvedenou v popisu práce/pracovní smlouvě a to alespoň 3 měsíce před podáním žádosti, případně zaměstnanec, jenž je zařazen jako lektor v interním školicím středisku (v tom případě se nepožaduje podmínka 3 měsíců). Lektor musí být u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo pro něj pracovat na základě dohody o pracovní činnosti. 9. Vzdělávací aktivita zajištěná interním lektorem bude hrazena formou příspěvku na mzdu interního lektora, který bude zahrnovat částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které za sebe odvedl zaměstnavatel z vyměřovacího základu. Příspěvek bude vyúčtováván průběžně měsíčně na základě výkazu „Vyúčtování vzdělávací aktivity – interní lektor“, který musí tematicky odpovídat příslušné vzdělávací aktivitě a svým rozsahem skutečnému harmonogramu vzdělávací aktivity a míře zapojení lektora v příslušné aktivitě. Příspěvek na mzdu bude poskytnut na skutečně vynaložení náklady vyplacené zaměstnavatelem až do maximální výše 230 Kč/hodina (včetně zákonných odvodů za sociální a zdravotní pojištění). 10. Interní lektor nebude využíván v případě OSVČ. 11. Vzdělávání tzv. měkkých dovedností je projektem podporováno výjimečně a to pouze v těch případech, kdy takovéto vzdělávání jednoznačně souvisí s pracovní pozicí vzdělávaného zaměstnance. 12. Vzdělávání musí být realizováno prezenční formou a musí být zaměřeno výhradně na následující oblasti:
11
a) Další profesní vzdělávání zaměstnanců s důrazem na odborné vzdělávání, zaměřené zejména na prohloubení, obnovení nebo udržení kvalifikace, realizované ve vzdělávacím programu: i.
zařízením s akreditovaným vzdělávacím programem5,
ii.
zařízením s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu (například zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
iii.
zařízením se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu (například vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, normy a předpisy pro oblast svařování a další) nebo
iv.
školou v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem.
b) Odborná jazyková výuka související s pracovní zaměstnanec vykovává nebo bude vykonávat6.
činností,
kterou
c) Další profesní vzdělávání zaměstnanců v neakreditovaných vzdělávacích programech (a programech, které se nerealizují podle zvláštních právních předpisů), jestliže to vyžadují potřeby zaměstnavatele. Tyto potřeby uvede zaměstnavatel v žádosti a KrP posoudí jejich odůvodněnost, včetně přihlédnutí k významu vzdělávání pro zaměstnance a zaměstnavatele/OSVČ, případně k provozním a organizačním možnostem zaměstnavatele. Do této skupiny náleží rovněž příprava zaměstnanců na konkrétní pracovní pozici. 13. V případě akreditovaného vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu realizovaného podle zvláštních právních předpisů je dokladem o absolvování vzdělávací aktivity získané osvědčení (popř. jiný doklad o úspěšném absolvování aktivity), v případě neakreditovaného vzdělávacího programu je dokladem potvrzení o absolvování vzdělávací aktivity a evidence docházky. 14. Doklady o absolvování kurzu dokládá zaměstnavatel po skončení vzdělávací aktivity společně s výkazem Vyúčtování vzdělávacích aktivit v rámci projektu „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“. Doklady je možné předložit v kopii či případně formou seznamu vystavených dokladů (s uvedením jména zaměstnance, případně čísla vystaveného dokladu), který bude součástí Závěrečného protokolu, doplněného o vzor vystavovaných dokladů.
5
Program, kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím MŠMT udělena akreditace. Akreditace se uděluje na dobu 3 let na základě písemné žádosti, jejíž součástí je vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 561/2004 Sb., „školský zákon“, Zákon č. 179/2006 Sb., zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách). 6
Jazykové vzdělávání musí být zajištěno pouze lektorem, jehož jazykové znalosti budou minimálně na referenční úrovni B1 (tedy B1, B2, C1, C2) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a který absolvoval příslušnou jazykovou zkoušku odpovídající této úrovni. Referenční rámec obsahuje soubor kompetencí odpovídající úrovně, nikoliv taxativní výčet zkoušek.
12
15. V případě předčasného ukončení vzdělávací aktivity jsou za uznatelné výdaje považovány pouze skutečně vynaložené náklady za již realizovanou část vzdělávací aktivity. 16. Pokud je externí dodavatel vzdělávací aktivity plátcem DPH a zároveň zaměstnavatel nemůže požádat příslušný finanční úřad o vrácení zaplacené daně z přidané hodnoty, pak je DPH uznatelným nákladem projektu. 17. Náklady na vzdělávací aktivity zaměstnavatel vyúčtuje KrP po skutečném ukončení vzdělávacích aktivit a jejich proplacení dodavateli. Příspěvek na úhradu nákladů vzdělávací aktivity zajišťované externím dodavatelem je KrP poskytován až po jejím skončení. 18. KrP je oprávněna upustit od krácení příspěvku v případě, že absence účastníka činí maximálně 20%, pokud se účastník podrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností. Tato absence však musí být vždy řádně omluvena. KrP musí být o absenci informována nejpozději při předložení vyúčtování mzdového příspěvku nebo vzdělávací aktivity. 19. Při účasti méně než 80% se příspěvek poměrně krátí podle doby účasti na vzdělávací aktivitě a počtu osob, kterých se absence týká. V případě neukončení nebo nepodrobení se závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností nebude příspěvek na příslušného zaměstnance vyplacen. 20. Pro doložení výdajů, které zaměstnavatel vynaložil na vzdělávací aktivity, je určen výkaz Vyúčtování vzdělávacích aktivit v rámci projektu „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“. Za účelem prokázání uznatelnosti vynaložených nákladů dokládá žadatel společně s výkazem faktury za kurz a také doklady prokazující jejich uhrazení (obojí může být v kopii). 21. Uznatelnost nákladů vzdělávací aktivity je podmíněna splněním požadavků daných Metodickým pokynem pro zadávání veřejných zakázek OP LZZ (příručka D9), který je k dispozici na www.esfcr.cz.
Článek VIII Závěrečné ustanovení Tato Směrnice je závazná pro všechny zaměstnance ÚP ČR. Přehled příloh Směrnice 1. Kontrolní list žádosti – formální část jako příloha č. 1 2. Věcné hodnocení jako příloha č. 2 3. Stanovení výše příspěvku a způsob jeho poskytování jako příloha č. 3
13
