ÚzemníplánKTIŠ Z m ě n a č. 2 Pro katastrální území Dobročkov, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Smědeč
Záznam o účinnosti Vydávající správní orgán: Zastupitelstvo obce Ktiš
Číslo jednací:
Datum vydání:
Datum nabytí účinnosti: otisk úředního razítka pořizovatele
Oprávněná úřední osoba pořizovatele jméno a příjmení: Mgr. Vlastimil Lukášek funkce: Vedoucí oddělení regionálního rozvoje a památkové péče Městský úřad Prachatice Odbor stavebně – správní a regionálního rozvoje podpis:
Projektant: Ing.arch.Dagmar Polcarová Autorizovaný architekt ČKA 00102 Nová 24 370 01 České Budějovice Číslo zakázky: P03.1-13
1
Datum: červenec 2014
Textová část Změny č.2 ÚP Ktiš je zpracována na podkladě textové části ÚP Ktiš vydaného Zastupitelstvem obce Ktiš dne 22.7.2010. Měněné části textu Změnou č.2 jsou zvýrazněny červeným písmem. V ostatním se text nemění a zůstává v platnosti i pro řešené území Změnou č.2 ÚP Ktiš.
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU : I. Výroková část územního plánu........................................................................ 3 I.a. Vymezení zastavěného území................................................................................................. 3 I.b. Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot ................................................ 3 I.c. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ....................................................................................................................................... 5 I.d. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování .................................. 9 I.e. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně .................................................... 16 I.f. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) ................................ 19 I.g. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.............................................................................................................................. 31 I.h. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo............................................................................................................... 33 I.i. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření ............................................................................................................. 33 I.j. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti .......................... 34 I.k. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu ............................................. 34 I.l. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ......................................................................... 34 I.m. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ................ 34 I.n. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst.1 stavebního zákona............................................................................................................................. 34 I.o. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ......... 35
II.
Obsah odůvodnění územního plánu .............................................................. 35
II.a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem........................................................................... 35 II.b. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu ............................................................................................................................. 35 II.c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 36 II.d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ................................................................ 46 II.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa................................................................................................ 46 II.f. Odůvodnění územního plánu dle náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona, zpracované pořizovatelem, zejména soulad s .................................................................... 53 II.g. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (43 odst.1 stavebního zákona) s odůvodněním potřeby jejich vymezení.......................................... 56 II.h. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 56
2
I. Výroková část územního plánu I.a.
Vymezení zastavěného území
Na území obce Ktiše tvořené katastrálními územími Dobročkov, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Smědeč a částmi obce Březovík, Dobročkov, Ktiš, Ktiš – Pila, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka se vymezuje více zastavěných území. Hranici každého zastavěného území tvoří uzavřený polygon vedený po hranici parcel, ve výjimečných případech jej tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Zastavěné území je vymezeno a graficky vyznačeno ve výkresové části územního plánu ke dni 15.2. 2010.
I.b.
Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot
Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Soulad přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území je zajištěn vzájemným respektováním vyváženým rozvojem těchto hodnot a respektováním limitů využití území, tak aby byl umožněn trvale udržitelný rozvoj všech hodnot. I.b.1. • • •
•
•
Přírodní hodnoty Z přírodních hodnot v řešeném území jsou při řešení územního plánu respektovány zejména : Oblasti vymezené v rámci programu NATURA 2000: CZ 0314123 – Evropsky významná lokalita Šumava a CZ 0314124 – Evropsky významná lokalita Blanský les. Ve východní části řešeného území (část k.ú. Dobročkov a část k.ú. Smědeč) CHKO Blanský les. Na území k.ú Dobročkov jsou vymezena maloplošná chráněná území přírody dále jen (MCHÚ) PR Dobročkovské hadce a okrajově sem zasahují PR Malá skála a PR Ptačí stěna. V západní část řešeného území je vymezeno v k.ú. Křížovice u Ktiše MCHÚ PR Miletínky a PP Pod Ostrou horou. Připravuje se vyhlášení NPP Zlatý potok. Vymezené prvky regionálního nadregionálního systému ÚSES dle Generelu ÚSES JČK a dále vymezené prvky lokálního ÚSES. Navržené prvky ÚSES jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření. Vymezení systému sídlení zeleně
I.b.2. Kulturní hodnoty V řešeném území ÚP Ktiš jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu : • Katastrální území Ktiš Sídelní útvar Část obce čp.
Památka
Ulice,nám./umístění
Ktiš
Ktiš
kostel sv. Bartoloměje
Ktiš
Ktiš
kaplička
náves
Ktiš
Ktiš
výklenková kaplička
severní okraj obce, při silnici směr Smědeč
• Katastrální území Smědeč Sídelní útvar Část obce čp. Smědeč
Smědeč
Památka
Ulice,nám./umístění
čp.12 venkovská usedlost náves
Z hlediska architektonického a kulturního dědictví je při řešení územního plánu respektována zejména: • Historická půdorysná stopa sídel Smědeček a Březovík s rozlehlými návesními prostory okrouhlicového charakteru, s řadou hodnotných zemědělských usedlostí s architektonicky
3
hodnotnými průčelími orientovanými do návsi. V ostatních sídlech jsou respektovány návesní prostory a veřejné prostory vytvářející neopakovatelný charakter sídla •
• •
•
•
Urbanistická koncepce návrhu respektuje pohledovou a architektonickou dominantu kostela sv. Bartoloměje na návsi ve Ktiši. Jedním z hlavních cílů urbanistické koncepce je nepřipustit nepříznivé pohledové ovlivnění této nemovité kulturní památky a panoramatu obce nevhodnou zástavbu. Z toho důvodu je zejména v sídle Ktiši, kde se předpokládá největší rozvoj rozvojových ploch, navržena zejména po obvodu obce a v pohledově exponovaných lokalitách velmi rozvolněná zástavba a nízkopodlažní hladina zástavby. Návrh územního plánu respektuje drobné sakrální objekty (boží muka, výklenkové kapličky, kříže, smírčí kříže, pamětní kameny) uvnitř sídel a ve volné krajině Při řešení návrhu územního plánu jsou respektovány zejména památné stromy : Borovice černá – U Líbala Tis obecný – U Líbala Lípa velkolistá 2 ks – U Líbala Tis obecný 3 ks – Ktiška Lípa malolistá – Ktiška Lípa malolistá – Stará Huť Lípa velkolistá 3 ks – Dobročkov Lípa – Ktiš Tis červený - Ktiš V řešeném území jsou i zaniklá osídlení Křížovice, Ktiška, Stará Huť. V případě navrhované zástavby na území těchto zaniklých sídle je potřeba vycházet z historické stopy původní zástavby, hmoty, materiál a tvary objektů přiměřeně podřídit charakteru původní zástavby. V řešeném území jsou vymezeny archeologické zóny. Před zahájením výkopových a terénních prací, stavební nebo jiné obdobné činnosti je nezbytné postupovat v souladu s ustanoveními § 21-24, zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Stavebník již od doby přípravy stavby oznámí tento záměr Archeologickému ústavu a umožní jemu nebo jiné oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický průzkum.
I.b.3. Civilizační hodnoty Rozvoj civilizačních hodnot v území je důležitý z hlediska trvale udržitelného rozvoje a z hlediska udržení vyváženosti a rovnováhy všech hodnot v území. Z hlediska rozvoje civilizačních hodnot v řešeném území jsou navrženy v ÚP Ktiš tyto opatření : • V jednotlivých sídlech jsou navrženy rozvojových ploch pro obytnou funkci tak, aby byly vytvořeny předpoklady k zamezení úbytku trvale bydlících obyvatel i v menších sídlech. • Hlavním pólem a střediskem ekonomického rozvoje v řešeném území je sídlo Ktiš, ve kterém je potřeba vytvářet podmínky pro územní rozvoj a zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury. Sídlo Ktiš má velký potenciál rozvoje díky tomu, že se zde etablovala silná firma s předpokladem velkého růstu, podnikající v oblasti komunikačních technologií. Hlavním cílem obce a řešení návrhu územního plánu je tedy vytvořit předpoklady pro uspokojení předpokládané poptávky na bydlení v souvislosti s nárůstem pracovních příležitostí a s poptávkou po kvalifikované pracovní síle, které je v řešeném území nedostatek. • V řešeném území jsou vytvořeny územní předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu, k přírodě šetrnému zemědělskému a lesnímu hospodaření a rozvoji tradičních řemesel. Zejména v sídle Ktiš jsou vymezena vhodná rozvojová území pro tyto aktivity a pravidla pro umísťování těchto aktivit v ostatních sídlech a v krajině jsou stanovena formou regulativů v textové části. Při jejich následné realizaci je nutná koordinace s orgány ochrany přírody a krajiny. • Cílem územního plánu je vytvořením podmínek pro příliv trvale bydlících obyvatel a pro rozvoj občanské vybavenosti a pracovních příležitostí v řešeném území. V důsledku toho se předpokládá posílení soudržnosti obyvatel v území a zejména snížení vyjížďky za prací a negativním saldu migrace trvale bydlících obyvatel
4
I.c. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně I.c.1. Urbanistická koncepce Ktiš, Ktiš - Pila Urbanistická kompozice vychází z historického otisku původní zástavby a z urbanistické struktury sídla, jehož nejvýznamnějším kompozičním prvkem je rozlehlý návesní prostor, který má charakter náměstí, s dominantou kostela sv. Bartoloměje a s navazujícím objektem fary. Poměrně významný zásah do prostoru náměstí, ale i celkové urbanistické struktury Ktiše bude mít záměr výstavby víceúčelového zařízení v západní frontě náměstí. Tento záměr je v souladu s uvažovanou revitalizací náměstí a s celkovým rozvojem urbanistické struktury v Ktiši. Z toho důvodu je potřeba při architektonickém a hmotovém formování tohoto objektu dbát na jeho vhodném začlenění do struktury náměstí a sídla, s ohledem na charakter zástavby okolo náměstí a s ohledem na konfiguraci terénu a začlenění do panoramatu obce, v souvislosti s dominantou kostela sv. Bartoloměje. Po obvodě současně zastavěného území a jeho prolukách jsou navrženy rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu ve formě nízkopodlažních rodinných domů, s méně rozvolněnou 2 zástavbou na pozemcích o velikosti nad 600 m . V pohledově exponovaných polohách a plochách přecházejících do volné krajiny je západně od silnice II/165 navržena rozvolněná zástavba ve formě 2 bydlení zahradního (na pozemcích o velikosti minimálně 3000 m ). Na východ od silnice II/122 je navržena severně a severovýchodně od obce velmi rozvolněná zástavba ploch pro bydlení 2 v rodinných usedlostech, na pozemcích o minimální velikosti 5000 m . V rámci těchto ploch zůstane
zachována stávající krajinná zeleň ve formě stromořadí a remízků, která bude tvořit přirozené členění jednotlivých dílčích ploch a pozemků určených pro bydlení v rodinných usedlostech a bude napomáhat k jejich začlenění do krajinného rázu. Zastavitelnost v těchto plochách je stanovena maximálně 10%, přičemž hlavní náplní v těchto plochách bude zemědělské hospodaření spojené s bydlením a v rámci zastavitelného území bude převažovat zemědělské hospodaření a s ním spojené výrobní služby nad využitím obytným a dalším přípustným využitím. Koncepce umístění těchto ploch je odůvodněna i vazbou na sousední území Dobročkova ve kterém se nacházejí dobře dopravně dostupné rozsáhlé plochy zemědělské půdy.
Rozvoj sportovně rekreační funkce je navržen ve vazbě na stávající fotbalové hřiště na severozápadním okraji sídla a na jižně orientovaný svah nad Ktišským rybníkem. Plochy pro podnikatelské, výrobní a skladové funkce jsou soustředěny do samostatné zóny v část Ktiš – Pila v prostoru bývalého Ktišského mlýna. Stávající i navrhované podnikatelské, skladové a výrobní plochy jsou od obytné části sídla Ktiše odděleny jednak lesní plochou a územím stávající a navrhované zeleně krajinné. Součástí této zóny je i stávající ČOV, kterou bude v případě využití všech navrhovaných rozvojových ploch potřeba intenzifikovat nebo rozšířit. Plochy pro případné rozšíření ČOV a další hospodářské, manipulační a skladové plochy je navržena v návaznosti na stávající ČOV.
V rámci k.ú.Ktiš, na jihozápadním okraji sídla se mění využití zastavitelného území – části plochy smíšené obytné SO.6.KT (pozemek KN č.451/1 k.ú. Ktiš) na plochu veřejné zeleně ZV.Z2.1.KT. – obnova sadu. Zbylá část pozemku zůstává vymezena jako plocha smíšená obytná SO.Z2.2.KT. V rámci k.ú.Ktiš se mění využití části plochy územní rezervy pro bydlení v rodinných usedlostech RBU.4.KT (pozemek KN č. 594/1 k.ú. Ktiš) na zastavitelnou plochu bydlení zahradní R-BZ.Z2.1.KT; zbylá část plochy zůstává vymezena pro bydlení v rodinných usedlostech R-BU.Z2.1.KT V rámci k.ú.Ktiš se mění využití části plochy územní rezervy pro výrobu a sklady R-VS.2.KT (v rozsahu pozemku KN č. 448/1 k.ú. Ktiš) a celé plochy výroby a skladování VS.1.KT na zastavitelnou plochu technické infrastruktury TI.Z2.1.KT za účelem umístění sběrného dvora a kompostárny V rámci k.ú.Ktiš se posiluje systém zásobování obce požární vodou v místní části Pila, stávající vodní plocha PV) se vymezuje jako zdroj požární vody (pozemek KN č. 549/5 k.ú. Ktiš), se zařazením mezi veřejně prospěšné stavby V rámci k.ú.Ktiš se vymezuje bezprostřední okolí drobných sakrálních staveb (kapliček) na pozemcích KN č. 76/1 a 630/2 k.ú. Ktiš jako plocha veřejného prostranství VP.Z2.1.KT a VP.Z2.2.KT spolu s vytvořením podmínek pro jejich obnovu a rekonstrukci.
5
V rámci k.ú.Ktiš se mění využití pozemků KN č. 181/16 a 191 k.ú. Ktiš z plochy smíšené obytné - stav (SO) na plochu veřejných prostranství –stav VP.Z2.3.KT. – nezastavitelné území s možností realizace dětského hřiště pro obyvatele přilehlé obytné zástavby V rámci k.ú.Ktiš se mění využití stávajícího sportovního areálu ve Ktiši (pozemky KN č. 381/4, 381/5, 386/6, 381/8, 381/9, st.227/1 a st.227/2 k.ú. Ktiš) z plochy občanského vybavení sportovně rekreační (OVSR a OVSR.1.KT) na plochu veřejného prostranství VP.Z2.4.KT. V rámci k.ú.Ktiš se vypouští plocha zastavitelná plochy smíšená obytné SO.8.KT, tj. ruší se zastavitelnost části pozemku KN č.448/1 k.ú. Ktiš podél místní komunikace ve směru k „pile“, nově se vymezuje plocha smíšená obytná na pozemku KN č. 448/3 k.ú. Ktiš, jižně od silnice II/122 – SO.Z2.1.KT.; V rámci k.ú.Ktiš se na ploše občanského vybavení OV.1.KT ve Ktiši, připouští funkce bydlení, konkrétně se umožňuje v rámci výstavby plánovaného víceúčelového zařízení na pozemcích KN st.č.9/2, 9/3 a 9/4 k.ú. Ktiš i obytná funkce (v platném územním plánu je přípustné pouze služební bydlení) V rámci k.ú. Ktiš se vymezují následující vodohospodářské stavby a zařízení jako plochy a koridory technické infrastruktury za účelem jejich rekonstrukcí a rozšíření - vodovodní řad Ktiš v úseku Ktiš-Pila - vodojem Ktiš TI.Z2.1.KT V rámci celého správního území Ktiš se vymezuje síť cyklostezek za účelem zvýšení atraktivity území pro turismus a cestovní ruch. Březovík (k.ú.Dobročkov) Urbanistická koncepce respektuje historickou stopu zástavby s rozsáhlým a rázovitým návesním prostorem obestavěným vesměs dochovanými původními zemědělskými usedlostmi. Rozvojová plocha pro smíšenou obytnou zástavbu je navržena na severním okraji obce, aniž by narušovala charakter návesního prostoru. Plocha pro rozvoj výrobních a podnikatelských aktivit je navržena ve vazbě na silnici II/166 (směr Český Krumlov). Rovněž se předpokládá využití opuštěných a nevyužitých objektů zemědělské výroby na jižním okraji obce. V rámci osady Březovík (k.ú. Dobročkov) se vymezují následující vodohospodářské stavby a zařízení jako plochy a koridory technické infrastruktury za účelem jejich rekonstrukcí a rozšíření - vodojem Březovík včetně vodních zdrojů a vodovodních řadů – TI.Z2.1.DO. Dobročkov Na místě zaniklého sídla Dobročkov bylo založeno rekreační sídlo s rekreačními domky, jejichž prostorové uspořádání více méně kopíruje původní historickou stopu sídla a do jisté míry evokuje původní návesní prostor. Ve vazbě na stávající rekreační zástavbu je navržena na severní straně rozvojová plocha pro rodinnou rekreaci a na východě na ni navazuje rozvojová plocha pro sportovně rekreační funkci a navržená obnova povodněmi poničeného rybníka. Pro rozvojovou plochu rodinné rekreace se předpokládá rozvolněný a nízkopodlažní charakter zástavby, nepřípustná je zahuštěná zástavba ve formě chatové osady.
Křížovice u Ktiše V rámci k.ú. Křížovice u Ktiše se území bývalých osad Ktiška a Stará Huť vymezují jako plocha veřejných prostranství a stanovují se podmínky pro rehabilitaci jejich původního urbanistického půdorysu za účelem zachování historického dědictví a zvýšení turistické atraktivity tohoto prostředí – VP.Z2.1.KR., VP.Z2.2.KR.; jedná se o vymezení veřejných prostranství v prostoru obcí zaniklých likvidací po odsunu původního německého obyvatelstva na přelomu 40. a 50. let 20. století. Miletínky (k.ú.Křížovice u Ktiše)
6
Návrh urbanistické koncepce respektuje původní stopu zástavby a uvažuje i s obnovou zaniklých usedlostí na původních základech a při zachování charakteru a tvarosloví původní zástavby. Nové rozvojové plochy nejsou navrhovány. Je navrženo propojení sídla se sídly Tisovka, Záhoří a bývalé Křížovice – Ktiš cykloturistickými trasami. Tisovka (k.ú.Křížovice u Ktiše) V rámci části obce Tisovka (k.ú.Křížovice u Ktiše) se vymezují následující vodohospodářské stavby a zařízení jako plochy a koridory technické infrastruktury za účelem jejich rekonstrukcí a rozšíření - vodojem Tisovka včetně vodních zdrojů a vodovodních řadů, TI.Z2.1.KR. Smědeč Na stávající zástavbu ve Smědči, která je tvořena převážně původními zemědělskými usedlostmi, navazují na severní straně zastavěného území rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu ve formě rodinných domů, s rozvolněným charakterem zástavby. Zastavěné území tohoto sídla leží zčásti uvnitř CHKO Blanský les. Z toho důvodu jsou navrženy rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu ve formě rodinných (případně rekreačních) domů na velkých pozemcích, s vysokým podílem zeleně. V rámci části obce Smědeč se vymezují následující vodohospodářské stavby a zařízení jako plochy a koridory technické infrastruktury za účelem jejich rekonstrukcí a rozšíření - ČOV Smědeč (část pozemku KN č. 47/8 k.ú. Smědeč) včetně kanalizačních stok, TI.Z2.1.SM, Smědeček k.ú.Smědeč Urbanistická koncepce respektuje jedinečně dochovanou historickou stopu zástavby s rozsáhlým a rázovitým návesním prostorem, obestavěným dochovanými původními zemědělskými usedlostmi. Návesní prostor doporučujeme revitalizovat, s důrazem na citlivou obnovu návesního rybníka (s použitím přírodních materiálů). Zastavěné území tohoto sídla leží uvnitř CHKO Blanský les. Z toho důvodu jsou navrženy rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu ve formě rodinných (případně rekreačních) domů na velkých pozemcích, s vysokým podílem zeleně na západním okraji sídla, již mimo území CHKO Blanský les. Na severním okraji sídla je navržena rozvojová plocha pro bydlení zahradní s drobným provozem dřevovýroby. Z důvodu zachování biotopu ovsíkové louky zde nebudou vysazovány žádné dřeviny s výjimkou vysokokmenných ovocných stromů. Pro všechny tyto zastavitelné plochy platí nízká zastavitelnost do 15%, orientace stavebních objektů bude podél vrstevnic a sklony šikmých střech budou v rozmezí 40-45°. I.c.2. Vymezení zastavitelných ploch Zastavitelné území je rozčleněno na plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou dle jednotlivých funkčních typů barevně rozlišeny a označeny kódem se zkratkou názvu plochy, pořadovým číslem a zkratkou katastrálního území, např. SO.1.KT. V případě změn územního plánu se vkládá pořadí změny ÚP, tedy např. SO.Z2.1.KT. Využití nově navržených lokalit pro zástavbu je přípustné až po jejich vybavení veškerou technickou a dopravní infrastrukturou. Plochy s rozdílným způsobem využití zastavitelného území jsou členěny na následující funkční typy a jsou takto označeny : SO. Smíšená obytná BK. Bydlení kolektivní BZ. Bydlení zahradní BU. Bydlení v rodinných usedlostech OV. Občanská vybavenost OVSR. Občanská vybavenost sportovně rekreační RR. Rekreace rodinná VS. Výroba a sklady VSZ. Výroba a sklady zemědělské TI. Technická infrastruktura DI. Dopravní infrastruktura
7
Přehled vybraných ploch zastavitelného území Poř. Výčet katastrálních Kód katastrálního č. území území 1 2 3 4 5 6 Z2 7 8 Z2 9 10 11 12 13 15 16 Z2 Z2 17 18 19 Z2 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš – Pila Ktiš – Pila Ktiš - Pila Ktiš – Pila Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš – Pila Ktiš – Pila Ktiš – Pila Křížovice – Tisovka Dobročkov Dobročkov Dobročkov Smědeč Smědeč Smědeč – Smědeček Smědeč – Smědeček Smědeč – Smědeček Smědeč – Smědeček Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš-Křížovice u Ktiše Ktiš Ktiš Ktiš Ktiš-Dobročkov Ktiš-Dobročkov Dobročkov Dobročkov Dobročkov
67678 67678 67678 67678 67678 67678 676781 67678 67678 676781 67678 67678 67678 67678 67678 67678 67678 676781 676781 67678 67678 67678 676781 67678 67678 67678 67678 67678 67678 67678 67683 67677 67677 67677 67680 67680 67680 67680 67680 67680 67678 67678 67678 67678 67678 676837-68683 676837 676781 676781 676781-676772 676781-676772 676772 676772 676772
Označení název plochy
Výměra v ha¹
SO.1.KT SO.2.KT SO.3.KT SO.4.KT SO.5.KT SO.6.KT SO.Z2.2.KT SO.7.KT SO.8.KT SO.Z2.1.KT SO.9.KT BZ.2.KT BZ.3.KT BZ.4.KT BU.1.KT BU.3.KT R-BU.4.KT úz.rez. BZ.Z2.1.KT R-BU.Z2.1.KT BU.2.KT VS.1.KT VS.2.KT(R) úz.rez. TI.Z2.1.KT VS.3.KT RR.1.KT OV.1.KT OVSR.1.KT – Z2 OVSR.2.KT OVSR.3.KT TI.1.KT SO.1.KR RR.1.DO RR.2.DO OVSR.1.DO SO.1.SM BZ.2.SM SO.4.SM SO.5.SM BZ.1.SM VSZ.1.SM MK.1.KT MK.2.KT MK.3.KT MK.4.KT MK.5.KT CS.Z2.1 CS.ZZ.2 CS.ZS.3 CS.Z2.4 CS.Z2.5 CS.Z2.6 CS.Z2.7 CS.Z2.8 CS.Z2.9
0,49 0,46 1,03 1,77 0,35 0 0,55 1,84 0 1,47 1,27 1,83 0,66 1,26 2,55 2,18 0 1,00 0,17 4,00 0 0 4,21 1,54 1,15 2,31 0 3,24 0,58 1,20 0,33 2,15 0,11 0,77 2,12 2,22 1,00 0,44 0,36 0,12 0,25 0,11 0,12 0,06 0,02 6,52 1,29 0,13 1,13 1,55 1,43 0,27 1,05 0,84
Druh funkčního využití² A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A D D D D C B C C C D A C C C A A A A A D E E E E E E E E E E E E E E
8
51 Křížovice u Ktiše-Ktiš 676837-676781 CS.Z2.10 0,70 E 52 Křížovice u Ktiše 676837 CS.Z2.11 1,55 E 53 Křížovice u Ktiše 676837 CS.Z2.12 1,90 E 54 Ktiš 676837 CS.Z2.13 0,51 E 55 Ktiš-Směděč 676837 -676802 CS.Z2.14 0,95 E 56 Směděč 676802 CS.Z2.15 0,54 E 57 Směděč 676837 CS.Z2.16 0,90 E 58 Směděč 676837 CS.Z2.17 0,38 E Pozn. : ¹Evidují se plochy, které jsou větší nebo rovny 10,0 ha ²Pro vyplnění sloupce, druh funkčního využití jsou použita písmena A až E A- jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP bydlení B- jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP obchod a služby C- jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP rekreace D- jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP výroba (např. zemědělská, průmyslová, výrobní služby, technická infrastruktura apod.) E- jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP jiné využití V případě změn územního plánu se vkládá pořadí změny ÚP, tedy např. SO.Z2.1.KT. I.c.3.
Vymezení ploch přestavby Jako plochy přestavby jsou vymezeny zastavěné plochy ke změně stávající zástavby na nové funkční využití. V řešeném území se jedná zejména o plochu OV.1.K na náměstí, kde je navržena přestavba stávajících obytných domů na víceúčelové zařízení občanské vybavenosti. Jako další plocha přestavby je navrženo území zahrádkářské kolonie nad bytovkami, kde je navržena plocha pro smíšenou obytnou funkci. V řešeném území jsou navrženy a vymezeny tyto plochy pro přestavbu : Katastrální Označení Stávající funkce Přestavba na funkci Výměra v ha území Ktiš OV.1.KT Bydlení Občanská vybavenost 2,31 Ktiš SO.4.KT Zahrádky Smíšená obytná 0,20 I.c.4. Vymezení systému sídelní zeleně Systém sídelní zeleně obce Ktiše je vymezen jako stávající a navrhované plochy veřejné zeleně, krajinné zeleně všeobecné, krajinné zeleně rekreační, pozemků určených k plnění funkcí lesa (lesní plochy – PUPFL), které jsou součástí nebo v bezprostřední vazbě na zastavěné a zastavitelné plochy jednotlivých sídel. Dále jsou vymezeny základní skladebné a interakční prvky v rámci systému ÚSES, které jsou nebo se stanou součástí ploch zeleně krajinná. Tyto plochy jsou koncipovány jako území veřejně přístupná, sloužící v případě zeleně veřejné a zeleně krajinné rekreační zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity, v případě zeleně krajinné mají převahu funkce určené pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného obrazu a jako takové musí být respektovány a chráněny. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy zeleně a původní skladbu dřevin. Přípustná je i funkce izolační zeleně, jako předěl mezi odlišnými funkčními typy. Přípustná je i náhradní výsadba zeleně vhodné druhové skladby. Přípustné je i využití tohoto území pro plochy lesoparků, případně i lesních ploch s vhodnou druhovou skladbou dřevin. Systém zeleně se změnou č.2 ÚP Ktiš nemění, na ploše ZV.Z2.1.KT se navrhuje obnova původního sadu.
I.d.
Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování
I.d.1. Doprava a dopravní infrastruktura Silnice II/122 Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vlt.- Dříteň - Netolice Lhenice - Smědeč - Ktiš: Silnice by měla být postupně upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/60 (jižně Smědče S 7.5/50). Bodovou dopravní závadu ve vrcholu stoupání nad Ktiší doporučeno řešit lokálně.
9
Silnice II/165 Zbytiny - Ktiš: Silnice by měla být postupně upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/50. Silnice II/143 Prachatice – Chroboly – Ktiš – Brloh – České Budějovice Silnice je územně stabilizovaná. Silnice by měla být v řešeném území postupně upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/60. Silnice II/166 Prachatice – Chroboly – Ktiš – Brloh – České Budějovice Silnice je územně stabilizovaná. Silnice by měla být v řešeném území postupně upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/60. Silnice III/12268 Ktiš – Březovík Silnice by měla být postupně upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 6.5/50. Silnice III/1432 Dobročkov – Kuklov Silnice má místní význam, je využívána i jako cyklotrasa, měla být i proto postupně upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 6.5/50. Silnice III/12269 Březovík – Polná na Šumavě Silnice má místní význam, je využívána i jako cyklotrasa, měla by být i proto postupně upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 6.5/50. Trasy výše uvedených silnic jsou považovány dopravním návrhem v zásadě za územně stabilizované (v případě jejich homogenizace menší územní nároky, zejména rektifikace směrových a výškových oblouků, vesměs v hranicích jejich ochranných pásem). Místní komunikace : Komunikační skelet sídel v řešeném území je doplněn sítí místních a účelových komunikací, kterou je nezbytně nutné doplnit sítí nových páteřních obslužných komunikací funkční třídy C (funkční třídy C1 dle předchozího znění normy ČSN 73 6110). Do doby, než bude uvedená úprava možná, je nutno pro ni respektovat alespoň územní rezervu. Všechny ostatní místní komunikace mají charakter obslužných komunikací funkční třídy C (dříve C2, C3), případně D (dopravně zklidněné). U stávajících komunikací zpřístupňujících objekty bydlení (obytné zóny) je nezbytné počítat do budoucna s jejich úpravou v šířkových parametrech předepsaných pro obslužné komunikace funkční třídy C (dříve C2, C3), případně D. Minimálně stejné šířkové parametry bude nutno navrhovat u nově budovaných místních komunikací obslužného charakteru. U těchto komunikací lze v dalších stupních dokumentace navrhnout použití některých z retardačních prvků. Jako dopravně zklidněné komunikace však lze navrhnout především koncové úseky těchto komunikací a to pouze v těch případech, kde je jasně zřejmé, že nelze do budoucna (a to ani po časovém horizontu platnosti územního plánu) předpokládat jejich prodloužení. Pro parkování osobních automobilů v sídle Ktiš je využíváno veřejné prostranství na návsi, u obecního úřadu a v u navrhované plochy sportovně rekreační v části Ktiš – Pila je navržena plocha DI.2.KT určená pro parkování osobních automobilů návštěvníků. V ostatních sídlech jsou pro parkování osobních automobilů využívána veřejná prostranství. U nově navrhovaných objektů občanské vybavenosti a podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé či investoři zabezpečili potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích a to přímo jako součást stavby těchto zařízení. Počet parkovacích stání nutno navrhnout v souladu s ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací (kapitola 14.1). Při výpočtu potřebného počtu parkovacích míst doporučujeme použít hodnoty součinitele vlivu stupně automobilizace ka = 1.0 (pro stupeň automobilizace 1:2. 5). Garážování; je v sídle Ktiš pro zajištěno pro obyvatele bytových domů v řadových garážích, počet garážových stání je návrhem ÚP rozšířen o plochu DI.1.KT. Vzhledem k prostorovým možnostem řešeného území je žádoucí zavázat investory a stavebníky nových objektů bydlení v dalších stupních ÚPD a PD u rodinných domků zajistit na vlastních pozemcích i dostatečnou kapacitu pro parkování vozidel (druhé a další automobily, návštěvy apod.), například před vjezdy do garáží.
10
Veřejná doprava : Koncepce veřejné dopravy zůstává nezměněna a je založena zejména na hromadné autobusová dopravě. Cyklistické a pěší trasy V návrhu US jsou zakresleny cyklistické trasy vedené územím Ktiše. Kromě cyklistických tras již vyznačených 1250 a 1250 A (ve správě KČT) jsou zakresleny i trasy nedávno zprovozněné (1251) Tisovka – Miletínky – Záhoří a částečně i přes Vojenský újezd Boletice Tisovka – Sádlno – Třebovice – Březovík. Kromě toho jsou v územním plánu navrženy k zařazení do sítě cyklotras některé místní komunikace, které výše zmíněné cyklotrasy doplňují a propojují, tak aby byla umožněna větší variabilita prostupnosti tohoto turistiky potencionálně atraktivního území značenými trasami pro cyklisty. V rámci Změny č.2 ÚP Ktiš je vymezena síť cyklostezek (případně pěších tras) ve správním území obce Ktiš za účelem zvýšení atraktivity území pro turismus a cestovní ruch. Plochy cyklostezek jsou vymezeny ve formě koridorů, pro vymezení koridorů jsou přednostně využity stávající místní a účelové komunikace. Cyklotrasy procházejí v řadě případů přes hranice katastrálních území, z uvedeného důvodu je navrženo číselné označení bez indexu katastru. Vymezují se následující trasy dělené na dílčí úseky: CS.Z2.1. Křížovice – Ostrá hora Ostrá hora – Miletínky Křížovice – Miletínky Křížovce – Ktiška Ktiška – Ktiš (vodojem) Křížovice - Tisovka CS.Z2.2. Ktiš – Mackova Lhota Mackova Lhota – Ktiš pila CS.Z2.3. pěší trasa Ktiš centrum – Ktiš pila CS.Z2.4. okruh Ktiš pila – Rovence – Ktiš pila CS.Z2.5. Ktiš pila rybník - Dobročkov CS.Z2.6. Ktiš svážnice - Dobročkov CS.Z2.7. Dobročkov náves – silnice II/166 CS.Z2.8. křižovatka Dobročkov – směr Kuklov CS.Z2.9. Březovík – směr Třebovice Březovík – Březovický mlýn – silnice II/166 CS.Z2.10. Tisovka - Hájenka CS.Z2.11. Miletínky - Tisovka CS.Z2.12. Tisovka – Stará Huť Stará Huť – státní silnice II/165 Tisovka – Markovská zatáčka CS.Z2.13. zatáčka U Líbala (silnice II/122) – směr Příklop (k.ú. Chroboly) CS.Z2.14. rozcestí Krákorka (II/122) – silnice II/122 CS.Z2.15. silnice II/122 – směr Vadkov (lesní cesta) CS.Z2.16. Smědeček - Jaronín CS.Z2.17. Smědeček – Třešňový Újezd V případě cyklostezek se jedná většinou o obnovu původní cestní sítě, vesměs v majetku obce Ktiš. Pro uvedené trasy se v územním plánu vymezuje pás v šíři 3,0m, není-li uvedeno pro dílčí území stanoveno jinak. I.d.2. Vodohospodářské řešení Ktiš Návrh zásobování vodou : Kapacita vrtu 1,9 l/s + 0,4 l/s nebude při plném plánovaném rozvoji sídla Ktiš a Ktiš - Pila překročena. Při plném rozšíření obce by bylo vhodné zprovoznit ještě jeden vrt pro navýšení přítoku do vodojemu. Potřebná vydatnost vrtu by v tomto případě byla cca 0,5 l/s.
11
3
3
Kapacita vodojemu 2 x 100 m v Ktiši a 50 m v Ktiši – Pila je plně vyhovující (potřebná 3 kapacita při plném rozšíření obce je 175 m ). Budoucí zástavba bude zásobována ze stávajících i prodloužených vodovodních řadů. Nově budované řady by byly z lPE nebo LT DN 80 mm. Na vodovodních řadech jsou osazeny 2 ks podzemních hydrantů, které slouží k požárním účelům. Na nově navržených vodovodních řadech budou osazeny rovněž podzemní hydranty sloužící požárním účelům. Návrh : kanalizace a likvidace odpadních vod Stávající kanalizace bude rozšířena do nově navržených lokalit. Stávající nevyhovující úseky kanalizace budou postupně vyměněny. Při vývoji počtu obyvatel do 600 EO bude dostačující stávající ČOV, která je v současné době využívána jen na cca poloviční kapacitu. Pro navrhovaný rozvoj sídla Ktiš v plném rozsahu bude nutné ČOV rozšířit. Výstavba by se uskutečnila v areálu současné ČOV. Došlo by k vybudování nové ČOV o kapacitě cca 500 EO. V případě rozšíření ČOV by bylo možné do ČOV výhledově připojit i výtlačný řad splaškové kanalizace z obce Březovík.. Dešťové vody z jednotlivých domů budou likvidovány individuálně - vsakem, případně povrchovým odtokem do vodotečí. V rámci k.ú.Ktiš se posiluje systém zásobování obce požární vodou v místní části Pila; stávající vodní plocha (PV) se vymezuje jako trvale použitelný zdroj požární vody (pozemek KN č. 549/5 k.ú. Ktiš), s možností přístupu požární techniky, úprav vodní plochy a včetně souvisejícího technického zařízení pro čerpání vody; plocha se zařazuje mezi veřejně prospěšné stavby. Přítok vody je stávající ze severu z bezejmenné vodoteče, od prostoru původního vodojemu na Mackovou Lhotou. Smědeč Návrh zásobování vodou : Kapacita vrtu 1,6 l/s nebude při plném plánovaném rozvoji sídla Smědeč překročena. 3 Kapacita vodojemu 1 x 100 m v Smědči je plně vyhovující. Vodovodní rozvodné řady budou vzhledem ke svému stáří a technickému stavu postupně vyměňovány. Vzhledem ke špatnému technickému stavu zásobního řadu je navržena lokalita pro vrty 3 a navrženo vybudování nového vodojemu 1 x 100 m – viz. vodohospodářská situace. Původní vodojem s vrty bude zásobovat zemědělský areál, sídlo Smědeč bude v budoucnu napojeno na nově vybudovaný vodovodní systém. V současné době probíhá hydrogeologický průzkum vhodných lokalit pro odběr podzemních vod. Budoucí zástavba bude zásobována ze stávajících i prodloužených vodovodních řadů. Nově budované řady by byly z lPE nebo LT DN 80 mm. Na vodovodních řadech jsou osazeny 2 ks podzemních hydrantů, které slouží k požárním účelům. Na nově navržených vodovodních řadech budou osazeny rovněž podzemní hydranty sloužící požárním účelům. Návrh : kanalizace a likvidace odpadních vod Stávající kanalizace bude rozšířena do nově navržených lokalit. I další kanalizační sběrače v obci budou budovány jako oddílná kanalizace. V případě rozšíření plánované zástavby bude nutné rozšíření stávající ČOV o další ČOV stejné kapacity jako stávající. Plocha pro stavbu nové ČOV se vymezuje jako veřejně prospěšná stavba. Dešťové vody z jednotlivých domů budou likvidovány individuálně - vsakem, případně povrchovým odtokem do vodotečí. Smědeček Návrh zásobování vodou : Vzhledem k vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucna zásobování z individuálních zdrojů. Pro potřeby požárních účelů slouží vodní nádrž na návsi. Návrh : kanalizace a likvidace odpadních vod S ohledem na velikost této místní části a velkou vzdálenost od obce Smědeč je možné řešit likvidaci OV variantou uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní ČOV (např. balené biologické ČOV nebo eventuelně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným
12
o zemní filtr). Při navrhování a umisťování DČOV je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které můžou být případně využívány. Dešťové vody z jednotlivých domů budou likvidovány individuálně - vsakem, případně povrchovým odtokem do vodotečí. Dobročkov Návrh zásobování vodou : Vzhledem k vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucna zásobování z individuálních zdrojů. Pokud by byl rozvoj obce intenzivnější - dle výhledu, bylo by možné vybudovat vodovod včetně vodojemu a zásobování z vrtu (vydatnost cca 0,5 l/s). Lokalita pro vrty by musela být určena hydrogeologem. V blízkosti vrtu by pak byl umístěn vodojem o 3 objemu do 50 m . Pro potřeby požárních účelů bude sloužit rybník jižně pod sídlem. Na nově navržených vodovodních řadech budou osazeny rovněž podzemní hydranty sloužící požárním účelům. Návrh : kanalizace a likvidace odpadních vod V obci je navržena splašková kanalizace s odvedením splaškových vod do biologické ČOV kapacity – 50 EO. Lokalita je zvolena tak, aby mohla být připojena kanalizace ze všech objektů v obci včetně rozvojových ploch. Předpokládá se zrušení septiků a přímé napojení do nově vybudované splaškové kanalizace. Recipientem je Křemžský potok. Dešťové vody z jednotlivých domů budou likvidovány individuálně - vsakem, případně povrchovým odtokem do vodotečí. Březovík Návrh zásobování vodou : 3 Kapacita studní 1,4 l/s je dostatečná. Kapacita vodojemu 1 x 50 m v Březovíku je plně vyhovující. Vodovodní rozvodné řady budou vzhledem ke svému stáří a technickému stavu postupně vyměňovány. Budoucí zástavba bude zásobována ze stávajících i prodloužených vodovodních řadů. Nově budované řady by byly z lPE nebo LT DN 80 mm. Na vodovodních řadech jsou osazeny 2 ks podzemních hydrantů, které slouží k požárním účelům. Na nově navržených vodovodních řadech budou osazeny rovněž podzemní hydranty sloužící požárním účelům. Návrh : kanalizace a likvidace odpadních vod V obci jsou navrženy dvě etapy řešení likvidace splaškových vod - I etapa - bude vybudována splašková kanalizace s odvedením splaškových vod do biologické ČOV kapacity – 35 EO. Lokalita je zvolena tak, aby mohla být připojena kanalizace ze všech objektů v obci včetně rozvojových ploch. Předpokládá se zrušení septiků a přímé napojení do nově vybudované splaškové kanalizace. Recipientem je rybník a bezejmenná vodoteč z rybníka, která vtéká do Křemžského potoka. – II. etapa – vybudování splaškové kanalizace, svedení do nejnižšího místa v obci, vybudování čerpací stanice a výtlačného řadu do ČOV Ktiš, po její úpravě a rozšíření. Dešťové vody z jednotlivých domů budou likvidovány individuálně - vsakem, případně povrchovým odtokem do vodotečí. Tisovka Návrh zásobování vodou : 3 Kapacita vrtu je dostatečná. Kapacita vodojemu 1 x 150 m v Tisovce je plně vyhovující. Vodovodní rozvodné řady budou vzhledem ke svému stáří a technickému stavu postupně vyměňovány. Pro potřeby požárních účelů slouží požární nádrž na návsi. Návrh : kanalizace a likvidace odpadních vod S ohledem na velikost této obce je možné řešit likvidaci OV variantou uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní ČOV (např. balené biologické ČOV nebo eventuelně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při navrhování a umisťování DČOV je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních vodotečích. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče.
13
Miletínky Návrh zásobování vodou : 3 Kapacita vrtu je dostatečná. Kapacita vodojemu 1 x 50 m v Miletínkách je plně vyhovující. Vodovodní rozvodné řady budou vzhledem ke svému stáří a technickému stavu postupně vyměňovány. V sídle není požární nádrž, proto na vodovodních řadech budou osazeny rovněž podzemní hydranty sloužící požárním účelům. Návrh : kanalizace a likvidace odpadních vod S ohledem na velikost této obce je možné řešit likvidaci OV formou intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní ČOV (např. balené biologické ČOV nebo eventuelně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při navrhování a umisťování DČOV je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních vodotečích. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Vodoteče a vodní plochy V řešeném území je stanoveno záplavové území na Křemžském (Dobročkovském) potoce, na Zlatém potoce a Bezdrevském potoce. Navržená protipovodňová opatření spočívají v úpravě a zkapacitnění koryta Křemžského potoka a dále v odbahnění a vyčištění dna Ktišského rybníka a vybudování nového kapacitního bezpečnostního přelivu. Dále je navržena obnova rybníka u Dobročkova, včetně vybudování kapacitního bezpečnostního přelivu, tak aby mohl i tento rybník plnit funkci protipovodňových opatření. Část plochy OVSR.2.KT, která leží v záplavovém území Křemžského potoka bude využita pouze jako pobytová louka bez jakýchkoliv staveb a úprav, které by zhoršovaly odtokové poměry v řešeném území. Ostatní vodní plochy a toky zůstanou zachovány beze změn. I.d.3. Zásobování el.energií Návrh koncepce V rozvojových plochách je umožněn vznik nových elektroenergetických sítí v souladu s příslušnými normami. Je navrženo využití rezerv stávajících venkovních a kabelových vedení VN a NN. V navrhovaných lokalitách musí být na vyčleněných plochách vybudovány nové transformační stanice, které se napojí na stávající rozvody VN. Umístění musí být s možností volného přístupu správce sítě. Kabelová vedení VN a NN ukládat do výkopu v chodníku podél komunikací do jednoho koridoru s ostatními technickými sítě v souladu s příslušnými normami. Stávající i navrhovaná ochranná pásma elektrických sítí musí být pokud možno plně respektována. Lokality Křížovice, Ktiška a Stará Huť nejsou z hlediska zásobování el.energií zajištěny, v případě skutečného zájmu o realizaci nové zástavby bude nutné navrhnout a vybudovat nové vedení VN a TS na základu skutečného požadovaného příkonu el. energie. Elektřina se využije především pro svícení, běžné domácí spotřebiče, elektrické pohony a nutné technologické procesy. Elektrické vytápění se uvažuje pouze jako doplněk k ostatním topným médiím. Navrhujeme použít přímotopné a hybridní elektrické systémy, tepelná čerpadla v kombinaci se solárními kolektory. Doporučujeme racionálně koordinovat výstavbu inženýrských sítí a tak minimalizovat investiční náklady. Navržená koncepce respektuje záměry energetiky. Navržené zařízení a opatření pro distribuci elektrické energie : - posílení stávající TS Ktiš - Obec, - posílení stávající TS Ktiš - Závlahy východ, - plocha pro výstavbu TS Ktiš „U Hřiště“, včetně koridoru venkovní přípojky VN, - plocha pro výstavbu TS Ktis výroba k Pile, včetně koridoru venkovní přípojky VN, - plocha pro výstavbu TS Dobročkov „RR“, včetně koridoru venkovní přípojky VN, - plocha pro výstavbu TS Smědeč „RD“, včetně koridoru venkovní přípojky VN, - posílení stávající TS Smědeček - Obec, - plocha pro výstavbu TS Březovík „Rozcestí“, včetně koridoru venkovní přípojky VN. Telekomunikace a spoje Hlavní trasy telekomunikačních (optických) kabelů budou uloženy ve výkopu v chodnících a v zelených pásech podél komunikací. Stávající trasy jsou respektovány. Nové rozvody, především místního charakteru, se stanoví na základě konkrétních požadavků v následných dokumentacích.
14
Radiokomunikační sítě Jsou respektována stávající pásma radioreléových paprsků a zařízení. Návrh nekoliduje s žádným radiokomunikačním zařízením. Nové zařízení, především místního charakteru, se stanoví na základě konkrétních požadavků v následných dokumentacích. I.d.4. Zásobování teplem a plynem Zásobování teplem V prostoru bývalé pily ve Ktiši bude vybudován energetický zdroj s primárním účelem dodávání elektrické energie do sítě. Kotel: parní na spalování biomasy (vč. sena) Turbina: 8 MW Hlavní sklad paliva: stávající hala v zemědělském areálu. Turbina bude vybavena odběrovým stupněm, umožňujícím využívat část vyrobené energie ve formě dodávek tepla. Za předpokladu dlouhodobě příznivé ceny takto vyráběného tepla bude možno zajistit vytápění pro tyto potenciální odběry: Bydlení i podnikání v lokalitě Pila Navržený polyfunkční objekt (v centru sídla Ktiš) Hotelový dům ve sportovním areálu (severozápad sídla) Rodinné domy na západním okraji Přivedení tepla do stávajících objektů vytápěných plynem se jeví jako nereálné. Předpokládané potřeby tepla v konečné fázi: Q = 1,2 – 2,6 MW Pro možnost potřebného chlazení při provozu zdroje je bez bližší specifikace počítáno s využitím blízké vodní nádrže. Tepelné rozvody budou založeny jako teplovodní dvoutrubkový „primer“ v bezkanálovém provedení – převážně v souběhu s komunikacemi. Tepelný spád: cca 110 / 70 °C Kromě krytí potřeb tepla pro vytápění je počítáno i s celoročním decentralizovaným ohřevem TUV. Zásobování plynem Na jihovýchodním okraji sídla Ktiš je umístěna stávající vysokotlaká regulační stanice plynu. Její výkon – Qh = 500 m3 / h – je vyhovující pro předpokládaný rozvoj v území. Místní síť plynovodů je založena v provedení středotlakém – p = 300 kPa. Je navrženo její rozšíření pro rozvolněnou zástavbu v severovýchodní části sídla Ktiš. V grafické části ÚP jsou vyznačeny i další rozšiřující úseky STL plynovodu (na SZ a Z) jako řešení pro případ, že ze zdroje KVET nebude v příslušném období možno dodávky tepla zajistit. Do řešeného území zasahuje i koridor navrženého plynovodu od hlavní trasy DN 350 směrem na Brloh. Tento úsek nebude mít žádnou návaznost na odběry v ŘÚ. Bezpečnostní pásmo tohoto úseku bude 2 x 10 m. Pro sídlo Smědeč je navržena výstavba 22 RD. S ohledem na vzdálenost od zastavěného území v Ktiši (cca 2 km) je navrženo osazení samostatného regulačního zařízení („farmářský“ regulátor) s vysokotlakou přípojkou na SV okraji sídla. Součtový odběr ZP bude v desítkách m3 / h. V zastavěném území bude založena místní STL síť. Rovněž bez vazby na odběry plynu prochází územím trasa navrženého plynovodu o velmi vysokém tlaku – VVTL – DN 800. Jedná se o budoucí funkční propojení tranzitního plynovodu RWE se srovnatelnou sítí WAG v Rakousku. Bezpečnostní pásmo bude 2 x 160 m. Pro zbývající zástavbu v řešeném území platí i nadále princip vytápění založený na využívání „nesíťových“ medií s vyhovujícími dopady na čistotu ovzduší. Zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energie doporučujeme i jako perspektivní doplněk k systémům založeným na „klasických“ palivech. Koncepce veřejné infrastruktury se změnou č.2 ÚP Ktiš nemění. Vymezované zastavitelné
15
plochy budou dopravně napojeny z přilehlých místních a účelových komunikací; napojení na technickou infrastrukturu bude řešeno v souladu s koncepcí té které části obce. I.d.5. Nakládání s odpady Nakládání s odpady je ve správním území řešeno ukládáním tuhého komunálního odpadu do popelnic a centrálním svozem na řízenou skládku. Zároveň bude obec organizovat třídění PDO přímo na svém území. Tříděný odpad je ukládám do kontejnerů a odvážen pověřenou firmou. Likvidaci nebezpečných odpadů obec zajišťuje prostřednictvím sběrného dvora v sídle Ktiši. Nebezpečný odpad je dvakrát ročně odvážen pověřenou firmou, která je oprávněnou osobou pro nakládání s nebezpečnými odpady. S ostatními odpady bude v řešeném území nakládáno dle příslušných platných právních předpisů. Koncepce nakládání s odpady se změnou č.2 ÚP Ktiš nemění. V rámci k.ú Ktiš – místní část Pila se mění využití části plochy územní rezervy pro výrobu a sklady R-VS.2.KT (v rozsahu pozemku KN č. 448/1 k.ú. Ktiš) a celé plochy výroby a skladování VS.1.KT na zastavitelnou plochu technické infrastruktury TI.Z2.1.KT za účelem umístění sběrného dvora a kompostárny.
I.e. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně I.e.1 Koncepce uspořádání krajiny Řešené území je z hlediska geomorfologie součástí celku Šumavského podhůří a tvoří předěl mezi pohořím Šumavy a Blanského lesa, které jej výrazně ohraničují. Průměrná nadmořská výška v řešeném území je 760 m. Nejvyšší poloha v řešeném území je Ktišská hora severně nad sídlem Ktiš a dosahuje do výšky 911 m.n.m. Nejnižší poloha v řešeném území je v údolí Dobročkovského potoka s nadmořskou výškou 635 m. Z hlediska krajinného typu se jedná o krajinu lesopolní, kde lesní plochy zabírají 49%, ZPF 44%, vodní plochy 0,5%, ostatní a zastavěné plochy 6,5% z celkové rozlohy řešeného území. Pro rozvoj obce a zastavitelných ploch sídel jsou využívány kromě ZPF i ostatní plochy a nevyužívané, či opuštěné a chátrající areály (tzv. „brownfields“). Z přírodních hodnot v řešeném území jsou při řešení územního plánu důsledně respektovány zejména základní skladebné prvky ÚSES, včetně interakčních prvků, včetně agrárních teras s remízky a lesní plochy. Vzhledem k charakteru krajiny je v zastavitelných plochách převážně uvažováno s rozvolněnou zástavbou izolovaných rodinných domů s velkým podílem soukromé pobytové zeleně a vzhledem k aktuální poptávce i rezidenčních domů a rodinných usedlostí na pozemcích o velikosti 0,5 až 1 ha. Předpokládá velké rozšíření zastavěného území zejména u sídla Ktiše. Toto zastavitelné území však budou zejména v přechodu do volné krajiny tvořit rezidenční domy a rodinné usedlosti, u kterých bude výrazně převládat upravená a udržovaná zeleň, takže napomůžou k plynulému zapojení zastavěného území do krajinného rázu. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. I.e.2. Návrh místního systému ekologické stability (ÚSES) ÚSES je vymezen jako území se zvláštní ochranou (zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) a je tvořen biokoridory, biocentry, interakčními prvky a jejich propojením vymezenými v grafické části ÚSES se pro účely této ÚPD rozumí v prostoru spojitá a v čase trvající síť jednotlivých prvků ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky), která stavem svých podmínek umožňuje trvalou existenci a rozmnožování přirozeného geofondu krajiny a zároveň umožňuje migraci zvěře a živočichů. Vymezení ploch ÚSES je součástí řešení územního plánu a je graficky vyjádřeno v hlavním výkrese. Seznam prvků ÚSES a jejich prostorové nároky jsou popsány v následujících tabulkách.
16
Skladebné prvky ÚSES : Označení Popis NBC 25 (003) Nadregionální biocentrum funkční vymezené NBK 081 Nadregionální biokoridor funkční vymezený NBK 092 Nadregionální biokoridor funkční vymezený NBK 100 Nadregionální biokoridor funkční vymezený RBC 16 (177) Regionální biocentrum funkční vymezené RBK 177 Regionální biokoridor funkční vymezený LBC 1 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 2 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 3 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 4 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 5 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 6 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 7 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 8 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 9 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 10 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 11 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 12 (625) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 13 (624) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 14 (623) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 15 (622) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 17 (621) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 18 (978) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 19 (620) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 20 (619) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 21 (618) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 22 (617) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 23 (616) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 24 (615) Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 26 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 27 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 28 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 29 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 30 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 31 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 32 Lokální biocentrum funkční vymezené LBC 33 Lokální biocentrum funkční vymezené LBK 33 Lokální biokoridor navržený LBK 34 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 35 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 36 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 37 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 38 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 39 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 40 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 41 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 42 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 43 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 44 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 45 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 46 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 47 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 48 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 49 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 50 Lokální biokoridor funkční vymezený LBK 51 Lokální biokoridor funkční vymezený
Výměra 86,19 ha 1747 m 1836 m 2453 m 52,2 ha 943 m 4,66 ha 4,07 ha 12,55 ha 3,85 ha 4,47 ha 13,63 ha 3,44 ha 7,40 ha 7,70 ha 4,86 ha 4,14 ha 11,06 ha 2,62 ha 9,11 ha 7,55 ha 8,45 ha 11,05 ha 6,80 ha 6,46 ha 4,23 ha 3,35 ha 16,76 ha 17,41 ha 4,34 ha 41,24 ha 4,58 ha 3,75 ha 2,64 ha 3,05 ha 8,16 ha 13,80 ha 721 m 753 m 576 m 828 m 548 m 479 m 2185 m 698 m 756 m 1711 m 1187 m 1601 m 583 m 885 m 1304 m 911 m 912 m 1344 m 1409 m
17
LBK 52 Lokální biokoridor funkční vymezený Poznámka : Označení (číslo prvku) v závorce je číslování dle krajského generelu ÚSES
263 m
Pro funkční plochy základních skladebných prvků ÚSES
•
•
•
Je přípustné : současné využití a budoucí využití ploch navržené tímto ÚPO, případně navazujícím dalším stupněm ÚPD, za předpokladu, že bude zajištěna přirozená druhová skladba bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření. Nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo ke zhoršení přírodní funkce základních skladebných prvků ÚSES. Jsou podmíněně přípustné : pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a případně rekreační plochy přírodního charakteru, podporující trvale udržitelný rozvoj území, při co nejmenším zásahu do základních skladebných prvků ÚSES. Je nepřípustné : funkční využití, které by snižovalo současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do základních skladebných prvků ÚSES, dále pak funkce, které jsou v rozporu s funkcí základních skladebných prvků ÚSES nebo by znemožnily založení chybějících základních skladebných prvků ÚSES. Nepřípustné je umisťování staveb, mimo staveb uvedených jako podmíněně přípustných, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod.
I.e.3. Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny je v řešeném území dobrá. K prostupnosti krajiny pro migraci živočichů a rostlin přispěje realizace navržených prvků ÚSES. Prostupnost krajiny pro člověka je zlepšena návrhem nových cykloturistických a pěších tras. I.e.4. Protierozní opatření, ochranu před povodněmi V řešeném území se nevyskytují území náchylná k sesuvům. Pasivní protipovodňová opatření a protierozní funkci plní stávající a navrhované prvky ÚSES, stávající a navrhované plochy zeleně ostatní a zeleně krajinné a v nich navržená opatření. V řešeném území je stanoveno záplavové území na Křemžském (Dobročkovském) potoce. Protipovodňová opatření spočívají v úpravě a zkapacitnění koryta Křemžského potoka a dále v odbahnění a vyčištění dna Ktišského rybníka a vybudování nového kapacitního bezpečnostního přelivu. Dále je navržena obnova rybníka u Dobročkova, včetně vybudování kapacitního bezpečnostního přelivu, tak aby mohl i tento rybník plnit funkci protipovodňových opatření. Pasivní protipovodňová opatření a protierozní funkci plní stávající a navrhované prvky ÚSES, stávající a navrhované plochy zeleně ostatní a zeleně krajinné a v nich navržená opatření. I.e.5. Rekreace V řešeném území se předpokládá vzhledem ke kvalitě a atraktivitě krajinného prostředí velké rekreační využití a to i pro širší okolí a zahraniční klientelu. Tomu odpovídá i návrh ubytovacích, stravovacích a víceúčelových zařízení a sportovně rekreačních ploch. Rekreační využití krajiny je umožněno návrhem krajinné zeleně rekreační (součástí mohou být sportovní a rekreační hřiště s přírodním povrchem) a návrhem nových cykloturistických tras, vedených po stávajících zpevněných komunikacích volnou krajinou mimo hlavní dopravní trasy. I.e.6. Dobývání nerostů V řešeném území se nacházejí ložiskové objekty a dobývací prostory. V řešeném území se nevyskytují poddolovaná území ani území náchylná k sesuvům. Ložiska
výhradní
Identifikační číslo
Subregistr
Číslo ložiska
Název
Těžba
IČO
Organizace
325640000
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
3256400
Ktiš-Ktišská hora
C - dřívější povrchová
26067382
GARNET MINING a.s., Abraziva granát,pararula Ktiš Abraziva
Surovina Nerost
18
Chráněná
ložisková
Identifikační číslo Název
Surovina
25640000
Abraziva - Abraziva
Ktiš-Dobročkov
Dobývací
prostory
Identifikační číslo Název IČO 71153
území
Ktiš
Organizace
26067382 GARNET MINING a.s., Ktiš
netěžené
Nerost
Stav využití
Surovina
granát
rezervní
Abraziva - Abraziva
V řešeném území je navrženo území určené k dobývání nerostů a k jeho zabezpečení. Jedná se o ložisko abrazivních granátů a pararuly. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně se Změnou č.2 ÚP Ktiš nemění.
I.f.
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách)
Řešené území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou ve výrokové části této dokumentace stanoveny podmínky využití, které mají charakter závazných regulativů a limitů využití území. Plochy jsou dle jednotlivých typů barevně rozlišeny a označeny kódem vyjadřujícím zkratku názvu funkce, pořadové číslo plochy a zkratku sídla nebo části obce (např. SO.1). Pro stávající i navrhované plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky využití, které mají charakter závazných regulativů a limitů využití území. Podsklepení staveb se nevylučuje. Ve všech funkčních plochách se připouští dopravní a technická infrastruktura za podmínky nenarušení krajinného rázu, dále se připouští využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím, a údržba a vytváření nových ploch zeleně a vodních ploch v rámci příslušné funkční plochy. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Přípustná je rovněž údržba a vytváření nových vodních ploch v rámci příslušné funkční plochy. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou členěny na následující funkční typy a jsou takto označeny SO. Smíšená obytná BK. Bydlení kolektivní BZ. Bydlení zahradní BU. Bydlení v rodinných usedlostech OV. Občanské vybavení OVSR. Občanské vybavení sportovně rekreační RR. Rekreace rodinná VS. Výroba a sklady VSZ. Výroba a sklady zemědělské TI. Technická infrastruktura DI. Dopravní infrastruktura VP Veřejná prostranství PV. Plochy vodní a vodohospodářské ZPF Plochy zemědělské PUPFL Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa Pro účely této územně plánovací dokumentace byly vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využitím, s tímto odůvodněním :
19
Vzhledem k tomu, že obsahem územního plánu je dle vyhlášky 500/2006 Sb. vymezení sídelní zeleně a koncepce uspořádání krajiny, pro které však nejsou ve vyhlášce 501/2006 vymezeny odpovídající plochy s rozdílným způsobem využití, považujeme za účelné vymezit plochy s rozdílným způsobem využití pro sídelní, krajinnou zeleň, plochy asanační a plochy těžby. ZV. ZO. ZK. ZKR. PA PT
Zeleň veřejná Zeleň ostatní Zeleň krajinná všeobecná Zeleň krajinná rekreační Plochy asanační Plochy těžby
Stávající funkční plochy zastavěného území a nezastavěného území jsou ve výkresové části barevně rozlišeny a označeny popisem s příslušnou zkratkou funkčního typu, černou barvou. Navržené funkční plochy zastavitelného území a nezastavěného území jsou graficky rozlišeny barevnou šrafou a označeny popisem a pořadovým číslem plochy s příslušnou zkratkou funkčního typu, červenou barvou. I.f.1. Smíšená obytná (SO.) Hlavní využití : Zastavitelné území pro obytné a s nimi související zařízení, činnosti a děje poskytující služby pro bydlení v nízkopodlažních rodinných, řadových, rekreačních nebo vila domech, případně nízkopodlažních bytových domech. S ohledem na urbanistickou koncepcí vyžadovanou vazbu na přírodní prostředí je vhodné, aby pozemky a plochy na přechodu do volné krajiny byly zastavovány pouze přízemními objekty (s možností využití podkroví) na větších pozemcích. Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující nevýrobní služby občanské vybavenosti (zejména zdravotní, sociální, vzdělávací, ubytovací, stravovací, sportovní a rekreační), nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Součástí těchto ploch musí být i odpovídající počet parkovacích a odstavných stání vyvolaných přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Přípustné využití : Činnosti, děje a zařízení drobných výrobních služeb, drobných řemeslných dílen, drobných chovatelských a pěstitelských činností za účelem samozásobení, nenarušující svým charakterem a provozem okolní obytnou funkci nad míru přípustnou, zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu území. Nepřípustné využití : Činnosti, zařízení a děje, které svým charakterem a provozem narušují obytné a životní prostředí a obecně závazné předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. Nepřípustné je zřizovat na těchto územích zejména: výrobní a průmyslové provozovny, nákupní zařízení, zábavní zařízení (diskotéky, noční kluby apod.), kapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti, nákupní zařízení, parkovací a odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, zařízení dopravních služeb (autoservisy, autobazary), čerpací stanice pohonných hmot. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy jsou přípustná u rodinných, řadových, rekreačních a vila domů maximálně dvě nadzemní podlaží (dále jen NP) bez podsklepení a bez nadstavby podkroví nebo 1NP s možností podsklepení zapuštěnými sklepy (úroveň podlahy 1.NP max. 0,9 m nad nejnižším bodem rostlého terénu přilehlého k objektu) nebo nadstavby podkroví s nadstavbou max. 1,2 m nad úroveň stropu 1.NP, sedlové nebo valbové střechy o sklonu 40-45°. U nízkopodlažních bytových domů jsou přípustná maximálně tři NP, bez podsklepení s možností využití podkroví bez nadstavby. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 30%, případně 50% u řadových a nízkopodlažních bytových domů, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Pro plochy v k.ú Ktiš jsou stanoveny tyto podmínky: • Plocha SO.Z2.1.KT: min. velikost stavebních pozemků 1.000m² Pro plochy v části Smědeček, která je součástí CHKO Blanský les jsou stanoveny tyto podmínky:
20
• Plocha SO.4.SM: 3 RD, 1 stavební objekt bude do vzdálenosti 20 m od východní hranice plochy, zbytek plochy bude vyhrazen pro soukromou zeleň – zahrady. Zastavitelnost max. 15%, 1NP s možností podkroví, orientace podél vrstevnic, sedlové nebo valbové střechy o sklonu 40-45°, max výška objektů 8 m. • Plocha SO.5.SM: 1 RD, 1 stavební objekt bude situován do vzdálenosti 20 m od jihovýchodní hranice plochy, zbytek plochy bude vyhrazen pro soukromou zeleň – zahrady. Zastavitelnost max. 15%, 1NP s možností podkroví, orientace podél vrstevnic, sedlové nebo valbové střechy o sklonu 40-45°, max výška objektů 8 m. Pro plochy v části Smědeč, která je součástí CHKO Blanský les jsou stanoveny tyto podmínky: • Plocha SO.1.SM: plocha pro RD, zastavitelnost max. 20%, 1NP s možností podkroví, minimální 2 plocha parcely 1000 m . Pro plochy přilehlé k silnicím II. a III. třídy platí, že stavební hranice objektů pro bydlení bude vzdálena minimálně 12 m od osy komunikace a plocha přilehlá ke komunikaci nebude sloužit jako pobytová, či obytná zeleň, ale buďto jako odstavná plocha pro parkování vozidel návštěv nebo jako izolační zeleň v rámci smíšené obytné plochy. I.f.2. Bydlení kolektivní (BK) Hlavní využití: Zastavěné území zejména pro obytné pozemky a s nimi související poskytující nevýrobní služby pro bydlení, převážně v bytových domech.
zařízení, činnosti a děje
Přípustné využití : Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující nevýrobní služby občanské vybavenosti (zejména zdravotní, sociální, vzdělávací, ubytovací, stravovací, sportovní a rekreační), sportovní a rekreační, nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Součástí těchto ploch musí být i odpovídající počet parkovacích a odstavných stání vyvolaných hlavním a přípustným funkčním využitím. Přípustné jsou i zařízení technické a dopravní infrastruktury (včetně krytých garáží v podzemí nebo parteru bytových domů) nezbytné pro obsluhu území. Přípustná je i občanská vybavenost obchodního či komerčního charakteru místního významu a sportovně rekreační plochy místního významu, za předpokladu, že tyto výše jmenované funkce nebudou rušit funkci obytnou nad míru přípustnou. Nepřípustné využití : Činnosti, zařízení a děje, které svým charakterem a provozem narušují obytné a životní prostředí a obecně závazné předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. Nepřípustné je zřizovat na těchto územích zejména: výrobní a průmyslové provozovny, nákupní zařízení (typu supermarket, hypermarket), zábavní zařízení (diskotéky, noční kluby apod.), kapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti, nákupní zařízení, parkovací a odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, zařízení dopravních služeb (autoservisy, autobazary), čerpací stanice pohonných hmot. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná středně podlažní výšková hladina s omezením do tří nadzemních podlaží (dále jen NP), s možností podsklepení a nadstavby podkroví. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 60%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Pro plochy přilehlé k silnicím II. a III. třídy platí, že stavební hranice objektů pro bydlení bude vzdálena minimálně 12 m od osy komunikace a plocha přilehlá ke komunikaci nebude sloužit jako pobytová, či obytná zeleň, ale buďto jako odstavná plocha pro parkování vozidel návštěv nebo jako izolační zeleň v rámci plochy pro bydlení kolektivní. I.f.3. Bydlení zahradní (BZ) Hlavní využití : Zastavitelné území pro obytné a s nimi související zařízení, činnosti a děje poskytující služby pro bydlení, v nízkopodlažních rodinných domech nebo rodinných usedlostech. S ohledem na 2 urbanistickou koncepci jsou stanoveny výměry stavebních pozemků pro tyto domy min. 3000 m . Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující nevýrobní služby občanské vybavenosti (zejména zdravotní, sociální, vzdělávací, ubytovací, stravovací, sportovní a rekreační), nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Součástí těchto ploch
21
musí být i odpovídající počet parkovacích a odstavných stání vyvolaných přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Přípustné využití : Činnosti, děje a zařízení drobných výrobních služeb, drobných řemeslných dílen, drobných chovatelských (např. výběhy pro koně, obory daňčí a jelení zvěře), a pěstitelských činností (pěstitelské plochy okrasných dřevin, květin, biopotravin ap. ), nenarušující svým charakterem a provozem okolní obytnou funkci nad míru přípustnou, zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu území. Nepřípustné využití : Činnosti, zařízení a děje, které svým charakterem a provozem narušují obytné a životní prostředí a obecně závazné předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. Nepřípustné je zřizovat na těchto územích zejména: výrobní a průmyslové provozovny, nákupní zařízení, zábavní zařízení (diskotéky, noční kluby apod.), kapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti jejichž ochranné pásmo zasahuje na okolní pozemky pro bydlení, nákupní zařízení, parkovací a odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, zařízení dopravních služeb (autoservisy, autobazary), čerpací stanice pohonných hmot. Dále je nepřípustné zřizování neprůhledného oplocení stavební povahy s výjimkou nízké podezdívky a pilířů s průhlednou výplní. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustné maximálně jedno nadzemní podlaží (dále jen NP), s možností podsklepení zapuštěnými sklepy (úroveň podlahy 1.NP max. 0,9 m nad nejnižším bodem rostlého terénu přilehlého k objektu) nebo využití podkroví s nadstavbou max. 1,2 m nad úroveň stropu 1.NP, orientace podél vrstevnic, sedlové nebo valbové střechy o sklonu 40-45°, max výška objektů 8 m. Hmoty a tvary objektů doporučujeme jednoduché, s tvaroslovím odpovídajícím charakteru původní zástavby, bez eklektických a půdorysně vystupujících prvků. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 15% z budoucího odděleného stavebního pozemku, zbytek plochy bude vyhrazen pro soukromou zeleň – zahrada, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Pro plochy v části Smědeček, která je součástí CHKO Blanský les jsou stanoveny tyto podmínky: • Plocha BZ.1.SM: 1 uzavřená usedlost s manipulačními a skladovými plochami uvnitř ve dvoře. Stavební objekty budou situovány do vzdálenosti 30 m od jižní hranice plochy, zbytek plochy bude bez oplocení, vyhrazen pro soukromou zeleň – zahrada. Z důvodu zachování biotopu ovsíkové louky zde nebudou vysazovány dřeviny, s výjimkou vysokokmenných ovocných stromů. Zastavitelnost max. 15%, 1NP s možností podkroví, orientace podél vrstevnic, sedlové nebo valbové střechy o sklonu 40-45°, max výška objektů 8 m. 2 • Plocha BZ.2.SM: objekty pro bydlení typu uzavřených usedlostí, plocha parcely 3000 – 5000 m . 1NP s možností podkroví, orientace objektů podél vrstevnic (SV – JZ), vnější okraje plochy budou vyhrazeny pro soukromou zeleň – zahrady v šířce 30 m. 2 • Plocha BZ.Z2.1.KT: objekty pro bydlení, plocha parcely min. 2.000 m ; výška 1NP s možností podkroví, Pro plochy přilehlé k silnicím II. a III. třídy platí, že stavební hranice objektů pro bydlení bude vzdálena minimálně 12 m od osy komunikace a plocha přilehlá ke komunikaci nebude sloužit jako pobytová, či obytná zeleň, ale buďto jako odstavná plocha pro parkování vozidel návštěv nebo jako izolační zeleň v rámci plochy pro bydlení rezidenční. I.f.4. Bydlení v rodinných usedlostech (BU) Hlavní využití : Zastavitelné území pro zemědělské hospodaření spojené s bydlením v rodinných usedlostech, se zařízeními, činnostmi a ději obytnými a zejména hospodářskými ve formě chovatelských činností místního významu (např. chovy hospodářských zvířat, výběhy pro koně, obory daňčí a jelení zvěře) a pěstitelské činnosti (např. extenzivně obhospodařovaný ZPF, pěstitelské plochy okrasných a ovocných dřevin, květin, biopotravin ap.), S ohledem na urbanistickou koncepci jsou stanoveny 2 výměry stavebních pozemků pro tyto domy min. 5000 m . Přípustné využití :
22
Přípustné jsou činnosti, děje a zařízení poskytující nevýrobní služby občanské vybavenosti (zejména ubytovací, stravovací, sportovní a rekreační), nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Součástí těchto ploch musí být i odpovídající počet parkovacích a odstavných stání vyvolaných přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Dále jsou přípustné činnosti, děje a zařízení drobných výrobních služeb (např. řemeslných dílen, zpracování dřevní hmoty a zemědělských, či pěstitelských produktů) nenarušující svým charakterem a provozem okolní obytnou funkci nad míru přípustnou a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu území, včetně garáží a odstavných stání pro zemědělskou a jinou techniku sloužící pro hlavní a přípustné využití území. Nepřípustné využití : Činnosti, zařízení a děje, které svým charakterem a provozem narušují obytné a životní prostředí a obecně závazné předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. Nepřípustné je zřizovat na těchto územích zejména: výrobní a průmyslové provozovny, nákupní zařízení, zábavní zařízení (diskotéky, noční kluby apod.), velkokapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti, jejichž ochranné pásmo zasahuje na okolní pozemky pro bydlení, nákupní zařízení, velkokapacitní parkovací a odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, zařízení dopravních služeb (autoservisy, autobazary), čerpací stanice pohonných hmot. Dále je nepřípustné zřizování neprůhledného oplocení stavební povahy s výjimkou nízké podezdívky a pilířů s průhlednou výplní. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná maximálně jedno nadzemní podlaží (dále jen NP), s možností podsklepení zapuštěnými sklepy (úroveň podlahy 1.NP max. 0,9 m nad nejnižším bodem rostlého terénu přilehlého k objektu) nebo využití podkroví s nadstavbou max. 1,2 m nad úroveň stropu 1.NP, orientace podél vrstevnic, sedlové nebo valbové střechy o sklonu 40-45°, max. výška objektů 8 m. Hmoty a tvary objektů doporučujeme jednoduché, s tvaroslovím odpovídajícím charakteru původní zástavby zemědělských usedlostí (dvoustranné, trojstranné, případně čtyřstranné uspořádání hlavních a přípustných objektů), bez eklektických a půdorysně vystupujících prvků. Oplocení průhledné nebo s nízkou podezdívkou (do 1,0 m), případně s pilířky a průhlednou výplní do celkové výšky max. 2,0 m. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 10% z budoucího odděleného stavebního pozemku, zbytek plochy bude vyhrazen pro soukromou zeleň – zahrada nebo pro zemědělské využití (chovatelské, pěstitelské plochy, trvalé travní porosty, orná půda), přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Zastavěná plocha staveb pro zemědělské hospodaření a s ním spojené drobné výrobní služby, musí být větší než zastavěná plocha pro ostatní hlavní a přípustné činnosti. Pro plochy přilehlé k silnicím II. a III. třídy platí, že stavební hranice objektů pro bydlení bude vzdálena minimálně 12 m od osy komunikace a plocha přilehlá ke komunikaci nebude sloužit jako pobytová, či obytná zeleň, ale buďto jako odstavná plocha pro parkování vozidel návštěv nebo jako izolační zeleň v rámci plochy pro bydlení v rodinných usedlostech. I.f.5. Občanské vybavení (OV.) Hlavní využití : Zařízení a plochy s vysoce různorodou skladbou činností a dějů místního až nadmístního významu, v monofunkčních či polyfunkčních objektech a blocích. Jedná se o území určená převážně pro víceúčelová, administrativní, správní, školská zařízení, zařízení sociální péče a zdravotnictví, zábavní, pohostinství, stravovací a ubytovací zařízení, kulturní, církevní, společenské zařízení a další zařízení poskytující nevýrobní služby, včetně veřejné a doprovodné zeleně a odpovídajících počtů parkovacích a odstavných stání. Výšková hladina zástavby je nízkopodlažní s možností překročení této hladiny architektonickou dominantou. Přípustné využití : Sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury, případně i hřbitovů (s ohledem na nezbytné vymezení ochranného pásma) nezbytné pro obsluhu tohoto území a pro rozvoj obce. Přípustné jsou i monofunkční plochy pro drobné řemeslné provozovny a výrobní služby místního významu, pokud jejich provoz nebude rušit a zatěžovat ostatní hlavní a přípustné zařízení činnosti a děje nad míru přípustnou. Přípustné je služební bydlení. Nepřípustné využití : Děje, činnosti a zařízení, které svým charakterem a provozem narušují stanovený funkční typ tohoto území a navazujících obytných území. Zejména průmyslové a výrobní provozovny, kapacitní chovy
23
živočišné výroby, pěstitelské činnosti a zemědělské areály. Nepřípustná je rovněž funkce obytná (kromě služebního bydlení), protože by mohla být rušena přípustným funkčním využitím tohoto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná nízkopodlažní až středně podlažní výšková hladina s omezením do čtyř nadzemních podlaží (dále jen NP), s možností podsklepení, s možností překročení této hladiny architektonickou dominantou, za předpokladu, že nedojde k nepřípustnému narušení krajinného rázu. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 75%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. I.f.6. Občanské vybavení sportovně rekreační (OVSR.) Hlavní využití : Území a plochy určené k hromadnému provozování sportu, sportovně rekreačních aktivit, veřejné rekreace a trávení volného času. Přípustné je zřizovat sportovní haly, sportoviště a hřiště, dětská hřiště, veřejná tábořiště a campingy a další stavby související s využitím plochy pro sport a rekreaci, parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území, veřejnou, pobytovou a rekreační zeleň, jednoduché stavby veřejného stravování slouží-li potřebám sportovní a rekreační funkce. Přípustné využití : Nákupní a obslužná zařízení související s přípustným využitím území, ubytovací zařízení a služební bydlení související s přípustným využitím území, využívat území pro kulturně společenské akce a organizované akce spolků a sdružení. Přípustné jsou i sítě a stavby pro technickou infrastrukturu nezbytnou pro rozvoj a obsluhu území. Nepřípustné využití : Jsou ostatní funkce neuvedené jako přípustné a podmíněně přípustné, zejména : trvalé bydlení (s výjimkou služebních, stavby pro individuální rekreaci, výrobní funkce, funkce které by svým charakterem a provozem nadměrně a dlouhodobě obtěžovaly okolní funkci nad míru přípustnou. Nepřípustné je umisťování staveb, skladování odplavitelného materiálu a látek, zřizování oplocení, živých plotů, kempů a jiných dočasných ubytovacích zařízení ve stanoveném záplavovém území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy jsou přípustná maximálně dvě nadzemní podlaží (dále jen NP), s možností překročení této hladiny architektonickou dominantou nebo speciálním zařízením, či objektem sloužící pro potřeby sportu a rekreace, za předpokladu, že nedojde k nepřípustnému narušení krajinného rázu. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 35%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi, travnatá hřiště, hřiště a konstrukce zhotovené z přírodních materiálů. Část plochy OVSR.2.KT, která leží v záplavovém území Křemžského potoka bude využita pouze jako pobytová louka bez jakýchkoliv staveb a úprav, které by zhoršovaly odtokové poměry v řešeném území. I.f.7. Rekreace rodinná (RR) Hlavní využití : Obvyklé a přípustné jsou na těchto územích přechodné pobytové děje a činnosti v objektech rodinné rekreace (rekreační chalupy, rekreační domky, rekreační chaty, zahradní domky, zahrádkářské chaty, a jiné drobné stavby, které svým charakterem, objemovými parametry a stavebním uspořádáním odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci, ale svými stavebně technickými vlastnostmi nemusí splňovat požadavky na rodinný dům). Přípustné využití : Přípustné je i na těchto pozemcích (pouze v případě že rekreační objekt je umístěn na dostatečně velkém vlastním geometricky odděleném pozemku) provádět přístavbu a přestavbu hlavního objektu a zřizovat drobné doplňkové objekty ke stavbě hlavní (např. zahradní altány, pergoly, terasy, drobné chovatelské a pěstitelské objekty za účelem samozásobení apod.), pokud nejsou na PUPFL nebo ve výtopě. V případě přístavby na PUPFL musí být provedeno vynětí z PUPFL. Přípustné jsou i malá sportovní, sportovně rekreační hřiště, či společné pobytové plochy místního významu, doplněné vhodnou skladbou nízké a vysoké zeleně a mobiliářem. Nepřípustné využití : Nepřípustné je půdorysné rozšiřování objektů na úkor PUPFL (lesní pozemek – pokud nedojde k jeho
24
vynětí z PUPFL) nebo ve výtopě, či stanoveném záplavovém území. Nepřípustné jsou výrobní funkce, kapacitní a produkční chovatelské a pěstitelské funkce (nad rámec samozásobení). Nepřípustné je na těchto územích zejména zřizovat a provozovat nájemní a řadové garáže jako samostatné objekty, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily, autobusy a jakákoliv zařízení a objekty, které nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná nízkopodlažní výšková hladina s omezením max. do dvou nadzemních podlaží (dále jen NP) bez nadstavby podkroví, případně s plně zapuštěným sklepem, nebo jedno NP s možností podsklepení a nadstavbou podkroví. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 25%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Vytvářejí li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. I.f.8. Výroba a sklady zemědělské (VSZ.) Hlavní využití : Obvyklé jsou činnosti a zařízení zemědělské výroby, zemědělských provozů a podobných zařízení místního i nadmístního významu, zejména : zahradnické areály, pěstitelské areály, chovatelské areály, jejichž náplň činnosti je vymezena pásmem hygienické ochrany, areály a objekty, jejichž náplň činnosti není podmíněna vymezením pásma hygienické ochrany, sklady a skladové provozovny, mechanizační střediska, zařízení poskytující služby zemědělských podniků. Součástí těchto ploch jsou i plochy izolační zeleně vhodné druhové skladby, přispívající k zapojení do krajiny a obrazu obce. Přípustné využití : Jsou jednotlivé objekty pro služební bydlení, administrativu a stravování. Přípustné jsou rovněž podnikatelské provozy, provozy přidružené výroby (například lehká strojní výroba, dřevovýroba, potravinářské a zpracovatelské provozovny se sklady), parkovací, odstavná stání garáže a čerpací stanice pohonných hmot pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území. Přípustné jsou i přístavby, nadstavby a dostavby stávajících objektů. Nepřípustné využití : V areálech a plochách pro zemědělskou výrobu je nepřípustná funkce obytná (kromě služebního bydlení). Nepřípustné jsou veškeré činnosti a zařízení ohrožující životní a okolní prostředí nadlimitním hlukem, vibracemi, polétavým prachem, exhalacemi a pachem nebo kapacitní chovy zvířat nadměrně překračující vyhlášené nebo navržené ochranné pásmo chovu živočišné výroby, pokud by zasahovaly do ploch s funkčním využitím obytným, smíšeným obytným a občanským vybavením. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 2 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 85%. Pro plochu v části Smědeček, která je součástí CHKO Blanský les jsou stanoveny tyto podmínky: • Plocha VSZ.1.SM: nebudou zde budovány nové stavební objekty, doporučeno vysadit izolační zeleň při jižní hranici. I.f.9. Výroba a sklady (VS) Hlavní využití : Plochy a uzavřené areály pro zařízení, činnosti a děje charakteru výrobního a průmyslového, podnikatelské aktivity, sklady, manipulační plochy, komunální provozovny, velkoobchod, logistické areály. Přípustné jsou parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území, dopravní infrastruktura a dopravní zařízení a služby. Součástí těchto ploch jsou i plochy izolační zeleně vhodné druhové skladby, přispívající k zapojení do krajiny a obrazu města či obce. Přípustné využití : Služební bydlení, administrativní provozy, velkoobchodní nákupní zařízení, čerpací stanice pohonných hmot. Přípustné jsou zařízení a sítě technické infrastruktury a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Podmíněně přípustné jsou i zemědělské, chovatelské a pěstitelské areály místního významu, za podmínky že ochranné pásmo chovu živočišné výroby a provoz pěstitelských nebude zasahovat a nadměrně obtěžovat navazující obytné plchy.
25
Nepřípustné využití : Obytná funkce, ostatní funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněné, funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěžující životní a okolní prostředí (hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi). Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 3 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 90%. I.f.10. Technická infrastruktura (TI.) Hlavní využití : Toto území je určeno především pro umisťování technických zařízení, nezbytných k technické a dopravní obsluze území. Stavby a zařízení technické vybavenosti mohou být umisťovány i v ostatních územích, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území, nemohou-li se stát zdrojem závad pro stanovené využití příslušného území. Jedná se zejména o zařízení pro zásobování vodou a kanalizaci, zásobování elektrickou energií, teplem a plynem, zařízení pro spoje a radiotelekomunikace, území pro třídění sběr a ukládání odpadů, požární ochranu, hospodářské objekty a hospodářské plochy obce. Přípustné využití : Přípustné jsou zařízení dopravní vybavenosti, zejména hromadné garáže, parkovací a odstavná stání. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s činnostmi a zařízeními v tomto území. Nepřípustné funkce : Nepřípustná je obytná a další funkce, které by byly činnostmi a zařízením technické dopravní vybavenosti rušeny nad míru přípustnou. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 2 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%. I.f.11. Dopravní infrastruktura (DI.) Hlavní využití : Území určené pro dopravu v pohybu na pozemních komunikacích : území pro silnice a komunikace II. třídy jimiž se rozumí území hlavních dopravně nadřazených sběrných komunikací, určených pro soustředěný dopravní provoz – funkční skupiny B území pro silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy - vybrané, jimiž jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do hlavní dopravní struktury obce funkční skupiny C (bývalé C1) území pro místní komunikace III. třídy ostatní – vybrané, jimiž jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do dopravní struktury obce – funkční skupiny C (bývalé C2, C3) trasy pro pěší a cyklisty : území veřejně přístupných komunikací a stezek s omezenou nebo vyloučenou motorovou dopravou ostatní dopravní zařízení : územní s převahou dějů, činností a zařízení pro hromadnou dopravu včetně technického zázemí (točny, stanice a zastávky veřejné hromadné dopravy) ostatní zařízení pro dopravu v klidu : parkoviště, parkovací a odstavná stání Přípustné využití : Zařízení a plochy pro obsluhu automobilové dopravy a služby pro motoristy, opravny, servisy, čerpací stanice PHM, autosalony, autobazary a zařízení určené pro parkování a zřizování hromadných odstavných parkovacích stání a hromadných garáží. Dále jsou přípustné stavby a zařízení technické infrastruktury a umístění veřejné zeleně. Nepřípustné využití : Jakékoliv funkce na úkor funkce dopravní vybavenosti, zejména parkování a odstavování automobilů na pozemních komunikacích určených pro dopravu v pohybu mimo vyznačené parkovací stání a
26
ostatní funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné a podmíněné. Parkování, garážování a odstavování těžké techniky, nákladních automobilů a autobusů v plochách určených pro bydlení. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 2 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%.
I.f.12. Veřejná prostranství Hlavní využití : Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Přípustné využití : Veřejná prostranství mohou být doplněna drobnými stavbami, drobnou architekturou, mobiliářem, vodními prvky, menšími veřejnými hřišti, či sportovišti místního významu, plochami veřejné zeleně s vhodnou druhovou skladbou dřevin a zpevněnými plochami s vhodnou skladbou povrchů. Související plochy, objekty a zařízení dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Nepřípustné využití : Jakékoliv zařízení objekty a činnosti, které nejsou uvedeny v hlavním a přípustném využití těchto ploch. Podmínky prostorového uspořádání : Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Součástí veřejného prostranství vymezeného je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. Pozemky veřejných prostranství určených k užívání osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace se 2 v zastavitelných plochách vymezují o minimální rozloze 500 m a minimální šířce 10 m ve vzájemných docházkových vzdálenostech 300 m. V odůvodněných případech se vymezují o minimální rozloze 2 1000 m ve vzájemných docházkových vzdálenostech 600 m. Do této rozlohy se nezapočítává dopravní prostor místní komunikace určený pro odstavování a pohyb motorových vozidel. Tyto pozemky mohou být nahrazeny částmi veřejně přístupných pozemků staveb občanského vybavení v přilehlém území či jinými veřejnými prostranstvími splňujícími tyto parametry. VP.Z2.1.KT, VP.Z2.2.KT, - bezprostřední okolí drobných sakrálních staveb (kapliček) na pozemcích KN č. 76/1 a 630/2 k.ú. Ktiš se vymezuje jako plocha veřejného prostranství s možností příjezdu obslužní techniky. VP.Z2.1.KR, VP.Z2.2.KR, - území bývalých osad Ktiška a Stará Huť se vymezují jako plocha veřejných prostranství s následujícími podmínkami pro rehabilitaci jejich původního urbanistického půdorysu za účelem zachování historického dědictví a zvýšení turistické atraktivity tohoto prostředí: Přípustné využití: drobná architektura, mobiliář, vodní prvky, plochy veřejné zeleně s vhodnou druhovou skladbou dřevin; VP.Z2.4.KT – veřejné prostranství se vymezuje pro veřejné zázemí pro stávající sportovní aktivity. I.f.13. Zeleň veřejná (ZV.) Hlavní využití : Území veřejné zeleně převážně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce, veřejně přístupná,
27
sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce sídelní zeleně a jako takové musí být respektovány a chráněny. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a původní skladbu dřevin. Přípustné je na těchto územích rovněž provozovat chodníky, stezky pro pěší a cyklisty, městský mobiliář a stavby drobné architektury (altány, odpočívadla, pavilóny, plastiky, umělecká díla a pod) a malé vodní plochy. Přípustné využití : Zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz obce, za předpokladu, že budou citlivě začleněny do tohoto území, drobné církevní a kulturní stavby, drobná sportovní zařízení a drobné stavby občanské vybavenosti za předpokladu, že svým charakterem a doprovodnými funkcemi (parkování, rozptylové prostory), nenaruší charakter tohoto území a majoritu zeleně, umělé vodní plochy vyžadující technické zázemí. Nepřípustné využití : Zřizovat a provozovat veškerá zařízení a stavby, která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina (u přípustných drobných staveb je přípustná) jednopodlažní výšková hladina), ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavitelného území, ve kterém se předpokládá majorita zeleně. I.f.14 Zeleň ostatní (ZO.) Hlavní využití : Území ostatní zeleně izolační je určeno zejména pro funkci rozhraní mezi rozdílnými funkčními typy na území obce, za účelem zmírnění negativních vlivů pohledových a hygienických (například : hluk, prašnost). Přípustné využití : Zařízení a objekty technické a dopravní vybavenosti (např. vjezdy, vstupy) nezbytné pro fungování přilehlých ploch, za předpokladu, že nebude narušena majorita ploch ostatní zeleně izolační. Plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodržení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Nepřípustné využití : Zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení a stavby, které nejsou uvedeny jako funkce hlavní nebo přípustné. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.f.15. Zeleň krajinná všeobecná (ZK) Hlavní využití : Území určená pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními procesy. Plošné regulace se stanovují pro podporu těchto procesů a jejich ochranu. Pro území krajinné zeleně jsou charakteristické přirozené, přírodě blízké krajinné typy s původní druhovou skladbou dřevin a rostlin. Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat pěší a cyklistické stezky, naučné stezky, včetně mobiliáře, vodní plochy přírodního charakteru a objekty a zařízení sloužící ohraně přírody a krajiny. Přípustné využití : Podmíněně přípustné je provozovat na těchto územích účelové komunikace, stavby a zařízení technické infrastruktury, drobné sakrální stavby (kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací výzkumné funkce (například pozorovací či pěstitelské stanice nebo informační zařízení). Podmíněně přípustné je do tohoto území umisťovat plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodržení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Nepřípustné využití :
28
Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná, parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy těchto nákladních vozidel. Nepřípustné jsou funkce, zařízení, činnosti a děje omezující a narušující funkci vymezených prvků ÚSES, pokud jsou součástí tohoto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.f.16. Zeleň krajinná rekreační (ZKR.) Hlavní využití : Území krajinné zeleně rekreační jsou určena pro zachovávání a obnovu přírodních a krajinářských hodnot v území. Souvislá území zeleně slouží kromě přírodních a krajinářských funkcí i k oddechu a pobytu v přírodě. Pro toto území jsou charakteristické porosty vysoké a nízké zeleně s přirozenou druhovou skladbou a extenzivně obhospodařovanými travními porosty. Přípustné je rovněž do tohoto území umisťovat i náhradní výsadbu dřevin, s vhodnou druhovou skladbou (domácího původu a základní kostry dřevin v krajině). Funkce přípustné : Je v tomto území zřizovat travnatá, případně antuková nebo písková sportovní a rekreační hřiště, lyžařské, sáňkařské svahy, včetně drobných zařízení a jednoduchých staveb z přírodních materiálů, sloužících pro odpočinek a rekreační sport. Přípustné je na těchto plochách extenzivně zemědělsky hospodařit, zřizovat obory, výběhy s jezdeckými areály, zřizovat vodní plochy, vodoteče přírodního charakteru, provozovat sportovní rybolov a hipoturistiku. Funkce nepřípustné : Zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení a stavby (včetně objektů individuální rekreace a hřišť s asfaltovým betonovým nebo umělým povrchem), která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Nepřípustné je i intenzivní hospodaření a kapacitní pěstitelské či intenzivní chovatelské činnosti a výsadba druhově netypických a exotických dřevin. Nepřípustné jsou funkce, zařízení, činnosti a děje omezující a narušující funkci vymezených prvků ÚSES, pokud jsou součástí tohoto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena hladina u přípustných jednoduchých staveb max. 1 NP, výška objektu max. 6 m, zastavitelnost se nestanovuje, protože se jedná o plochy nezastavitelného území, ve kterém se předpokládá majorita zeleně, s výjimkou malých zastavitelných ploch pro jednoduché stavby a mobiliář.. I.f.17. Plochy vodní a vodohospodářské (PV) Hlavní využití : Zásahy do vodních ploch vodních toků a s nimi bezprostředně souvisejících území a objektů budou sledovat především : • stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní plochy, obnovou a zkvalitněním břehových porostů • přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí • začlenění plochy do územního systému ekologické stability • rybochovné využití s ohledem na možné rekreační využití • v zaplavovaném území podél vodních toků situovat trvalé travní porosty s vyloučením orné půdy Přípustné využití : V rámci svobodného využití vod je možné využití pro sportovní rybolov, koupání, včetně drobných staveb a zařízení, které jsou v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím území. Podmíněně přípustné je provozovat na těchto územích účelové komunikace, stavby a zařízení technické infrastruktury, za předpokladu zachování hlavního využití stavby. Nepřípustné využití :
29
Jakákoliv zařízení, stavby, objekty a funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněně přípustné. Jakékoliv zařízení, objekty,stavby a funkce zhoršující odtokové poměry v území a ohrožující kvalitu vody v území. Ve stanoveném záplavovém území, či výtopě je nepřípustné provádět jakékoliv stavby, terénní úpravy nebo i výsadbu zeleně zhoršující odtokové poměry v tomto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.f.18. Plochy zemědělské (ZPF) Hlavní využití : Území určená pro hospodaření se zemědělskou půdou nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením na ZPF souvisí. Jedná se o půdu ornou, pastviny, louky zahrady, sady a ostatní plochy volné krajiny. Přípustné je rovněž provádět na těchto územích změnu kultury na travní porosty. Přípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území, umisťovat jednotlivé jednoduché stavby pro sportovně rekreační využití krajiny (např.: cykloodpočívky, pikniková místa, mobiliář, apod), zemědělské výroby a pro údržbu krajiny (např.: stavby nevyžadující stavební povolení a ohlášení (hospodářské budovy, seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic apod.). Oplocení výše jmenovaných objektů a k nim přilehlých pozemků je přípustné, pokud nebude narušena struktura ZPF a obsluha, či přístupnost sousedních pozemků. Podmíněně přípustné je rovněž měnit funkci na pozemky určené k plnění funkcí lesa, případně vodní toky a plochy a to zejména u špatně přístupných a obhospodařovatelných pozemků, za podmínky, že nebude narušena struktura a obhospodařování okolního ZPF a velikost těchto ploch nepřesáhne 2 ha. Nepřípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná, narušovat organizaci a strukturu ZPF, porušovat funkčnost melioračních opatření a staveb. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území, s výjimkou přípustných staveb : 1. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, 2 2. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m a do 5 m výšky; 3. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné 2 přístřešky do 40 m zastavěné plochy a do 4 m výšky; I.f.19. Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Hlavní využití : Území je určeno k plnění těchto funkcí podle zvláštních předpisů (zákon o lesích). Využívání území je možné pouze v souladu s těmito předpisy. Přípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství, myslivost a ochranu přírody místního dosahu a to pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Při zakládání nových ploch PUPFL preferovat vhodnou druhovou skladbu dřevin (nezakládat monokulturní porosty). Přípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace určené pro obsluhu tohoto území. Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení a sítě dopravní technické infrastruktury, pokud je to nezbytné pro rozvoj a obsluhu přilehlého území. Podmíněně přípustné je také měnit kulturu těchto pozemků na jiné kultury za předpokladu souhlasu všech příslušných dotčených orgánů správy lesa. Nepřípustné využití : Je zřizovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustné nebo podmíněné.
30
Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území, s výjimkou přípustných staveb pro plnění funkcí lesa a myslivost do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky; I.f.20. Plochy těžby (PT) Hlavní využití : Tyto plochy zahrnují pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, včetně technologických objektů a zařízení, včetně pozemků pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů (výsypky, odvaly, kaliště, deponie apod.), pozemky určené k rekultivaci po těžbě, pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu, včetně souvisejících pozemků dopravní a technické infrastruktury. Přípustné využití : Těžba nerostů, rekultivace, případně asanace těchto území a následné využití jako plochy krajinné a rekreační zeleně.. Přípustné je i dočasné využití pro skládky inertních materiálů. Nepřípustné využití : Ukládání směsného komunálního a jemu podobného odpadu, průmyslového odpadu, odpadů z podnikání a nebezpečných odpadů. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy a technologické objekty a zařízení se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. 1.f.21. Plochy asanační (PA) Hlavní využití: Tyto plochy jsou navrženy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území. Přípustné využití: Po asanaci je možné tyto plochy využívat nadále jako plochy zemědělské - zemědělský půdní fond, případné využití pro veřejně přístupné plochy veřejné zeleně, krajinné a rekreační zeleně je možné pouze za souhlasu hygienika. Nepřípustné využití: Je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako hlavní a přípustná využití, zejména ukládání směsného komunálního a jemu podobného odpadu, průmyslového odpadu, odpadu z podnikání a nebezpečných odpadů. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území.
I.g.
Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu anebo určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. V návrhu ÚP Ktiš jsou navržené plochy pro veřejně prospěšné stavby a jimi dotčené pozemky v grafické části žlutě podbarveny a opatřeny popiskami. I.g.1. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit : D.1.KT., D.2.KT., D.3KT., D.4.KT., D.5.KT., D.6.KT., Plochy pro navržené místní komunikace a úpravy stávajících komunikací do homogenních parametrů
31
CS.Z2.1 – 17 Plochy pro vytvoření sítě cyklostezek (případně pěších tras) ve správním území obce Ktiš za účelem zvýšení atraktivity území pro turismus a cestovní ruch; plochy vymezeny ve formě koridorů, pro vymezení koridorů jsou přednostně využity stávající místní a účelové komunikace. I.g.2. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti vodního hospodářství (navrhované vodovodní řady a plochy pro navržené zdroje podzemních vod) : V.1.KT. Plochy pro navržené vodovodní řady v k.ú. Ktiš V.2.SM. Plochy pro navržené vodovodní řady v k.ú. Smědeč V.3.SM. Plocha pro navržený vodojem v k.ú. Smědeč V.4.SM. Plocha pro navržené zdroje podzemních vod v k.ú. Smědeč V.5.KT. Využití vodní plochy v k.ú.Ktiš–„Pila“ pro pro trvale použitelný zdroj požární vody (PV) V.6.KR. Plochy vodojemu Tisovka včetně vodovodních zdrojů a vodovodních řadů TI.Z2.1.KR V.7.DO. Plochy vodojemu Březovík včetně vodovodních zdrojů a vodovodních řadů TI.Z2.1.DO V.8.KT. Plochy pro navržené vodovodní řady v k.ú.Ktiš v úseku Ktiš-Pila – vodojem Ktiš TI.Z2.1.KT I.g.3. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti vodního hospodářství (navrhovaná splašková kanalizace) K.1.KT. Plochy pro navrhované kanalizační řady splaškové kanalizace v k.ú. Ktiš K.2.DO. Plochy pro navrhované kanalizační výtlačné řady splaškové kanalizace včetně čerpací stanice v k.ú. Dobročkov, část Březovík K.3.DO. Plochy pro navrhované kanalizační řady splaškové kanalizace v k.ú. Dobročkov, část Dobročkov K.4.DO. Plochy pro navrhované kanalizační řady splaškové kanalizace v k.ú. Dobročkov, část Březovík K.5.SM. Plochy pro navrhovanou ČOV v k.ú.Smědeč, včetně navrhovaných kanalizačních řadů splaškové kanalizace v k.ú. Smědeč (TI.Z2.1.SM) na p.č. 47/8 K.6.DO. Plocha pro navrhovanou ČOV v k.ú. Dobročkov, část Dobročkov K.7.DO. Plocha pro navrhovanou ČOV v k.ú. Dobročkov, část Březovík I.g.4. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti elektro energetiky (navrhované venkovní vedení VN, distribuční trafostanice) E.1.KT. Plochy pro navrhované distribuční trafostanice s přípojným nadzemním vedením VN 22 kV v k.ú. Ktiš E.2.DO. Plochy pro navrhované distribuční trafostanice s přípojným nadzemním vedením VN 22 kV v k.ú. Dobročkov, část Dobročkov E.3.DO. Plochy pro navrhované distribuční trafostanice s přípojným nadzemním vedením VN 22 kV v k.ú. Dobročkov, část Březovík E.4.SM. Plochy pro navrhované distribuční trafostanice s přípojným nadzemním vedením VN 22 kV v k.ú. Smědeč I.g.5. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti zásobování plynem (navrhované středotlaké plynovody) P.1.KT. Plochy pro navržené středotlaké rozvody zemního plynu v k.ú. Ktiš P.2.SM. Plochy pro navržené středotlaké rozvody zemního plynu v k.ú. Smědeč I.g.1.6. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti zásobování plynem (navrhované vysokotlaké plynovody) P.3.SM. Plochy pro navržené vysokotlaké rozvody zemního plynu a vybudování regulační stanice v k.ú. Smědeč P.4.SM. Plochy pro navržené vysokotlaké rozvody zemního plynu v k.ú. Dobročkov, Smědeč I.g.1.7. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti zásobování plynem (navrhované velmi vysokotlaké plynovody) P.5.SM. Plochy pro navržené velmi vysokotlaké rozvody zemního plynu (koridor tranzitního plynovodu) v k.ú. Dobročkov, Smědeč
32
I.g.8. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti zásobování teplem (navrhované, teplovody, případně předávací stanice) T.1.KT. Plochy pro navržený teplovod a předávací stanici tepla – ekologický energetický zdroj v k.ú. Ktiš I.g.9 Plochy pro veřejně prospěšné stavby veřejných prostranství VP.1.KR. Plochy veřejného prostranství v prostoru zaniklé osady Stará Huť VP.2.KR. Plochy veřejného prostranství v prostoru zaniklé osady Ktiška VP.1.KT. plocha veřejného prostranství v bezprostředním okolí kapličky na p.č. 76/1 VP.2.KT. plocha veřejného prostranství v bezprostředním okolí kapličky na p.č. 630/2 VP.4.KT. plocha veřejného prostranství pro veřejné zázemí pro stávající sportovní aktivity I.g.10. Plochy pro veřejně prospěšné stavby skladového hospodářství TI.1.KT. Plocha vymezená pro zřízení kompostárny a sběrného dvora I.g.11. Veřejně prospěšná opatření k ochraně přírody – prvky ÚSES, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit a uplatnit předkupní právo (dle § 170 a § 101 SZ) : OP.1.SM. Plocha pro LBK 33 – lokální biokoridor, délka 210 m, k.ú. Smědeček I.g.12. Vymezení ploch pro asanaci PA.1.KT. Plocha pro soubor opatření, sloužících k zlepšení (ozdravění) životního prostředí – asanace staré zátěže (skládka TKO) v k.ú. Ktiš PA.2.KT. Plocha pro soubor opatření, sloužících k zlepšení (ozdravění) životního prostředí – asanace staré zátěže (skládka TKO) v k.ú. Ktiš Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit se Změnou č.2 ÚP Ktiš nemění.
I.h. pro
Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, které lze uplatnit předkupní právo
V řešeném území nejsou vymezeny další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění
I.i. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření V řešeném území jsou vymezeny plochy územních rezerv R-BU.4.KT pro bydlení v rodinných usedlostech v části Ktiš a R-VS.2.KT pro výrobu a sklady v části Ktiš – Pila a v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem plocha pro přirozenou akumulaci povrchových Brloh na Křemžském potoce v k.ú. Dobročkov. Vymezené plochy a koridory jsou vymezeny s cílem prověřit možnosti jejich budoucího využití pro funkci navrženou v ÚP Ktiš. Tyto plochy budou nadále využívány jako doposud, s podmínkou, že jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil jejich navrhované budoucí využití. Jejich využití připadá v úvahu až po vyčerpání všech ploch navržených v ÚP Ktiš. Plochu rezervy bude možno případně využít i před vyčerpáním navržených ploch v ÚP Ktiš na základě odůvodnění objektivních příčin zabraňujících využití navržených zastavitelných ploch v ÚP Ktiš. Pro tyto plochy budou platit podmínky pro využití příslušných ploch s rozdílným způsobem využití viz kapitola I.f. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření se Změnou č.2 ÚP Ktiš nemění.
33
I.j. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti
V řešeném území jsou vymezeny plochy, ve kterých je potřeba vzhledem k jejich rozsahu, poloze a významu další využití těchto ploch prověřit územní studií, na základě níž budou stanoveny podrobné podmínky pro rozhodování v území. Územní studie bude podrobně řešit členění plochy na jednotlivé pozemky a jejich dopravní napojení a dopravní obsluhu, napojení na veřejnou technickou infrastrukturu a podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu a urbanistických a architektonických hodnot (například uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků, včetně návrhu izolační a doprovodné zeleně). Tyto plochy jsou v grafické části územního plánu vyznačeny ve výkresu základního členění území ohraničením plnou modrozelenou čarou a označeny /US, za označením plochy (například : SO.3.KT/US). V řešeném území jsou vymezeny tyto plochy, ve kterých je potřeba jejich další využití prověřit územní studií : • Katastrální území Ktiš: SO.3.KT/US, SO.4.KT/US, SO.6.KT/US, OVSR.1.KT/US, RR.1.KT/US, • Katastrální území Dobročkov: RR.1.DO/US, • Katastrální území Smědeč: SO.1.SM/US, BZ.2.SM/US Lhůty pro pořízení jednotlivých územních studií, jejich schválení a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti jsou stanoveny nejpozději do jednoho roku od rozhodnutí zastupitelstva obce Ktiš takovou územní studii pořídit. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování se Změnou č.2 ÚP Ktiš nemění.
I.k.
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu
V řešeném území nejsou vymezeny plochy ani koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění.
I.l.
Stanovení pořadí změn v území (etapizace)
I.m.
Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt
V řešeném území není stanoveno pořadí změn ve formě etapizace. Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění.
V řešeném území je vymezena plocha občanské vybavenosti OV.1.KT/A v prostoru náměstí ve Ktiši. Této ploše je kvůli významu a poloze v centrální části sídla Ktiš potřeba při jejím urbanistickému a architektonickém řešení věnovat zvýšenou pozornost. Při architektonickém a urbanistickém řešení jednotlivých stavebních objektů a jejich kompozici je potřeba brát ohled na významnou pohledovou a architektonickou dominantu kostela sv. Bartoloměje, který se uplatňuje ve všech dálkových pohledech na panorama sídla Ktiš. Případné projekty architektonicky významných staveb, či urbanistických prostorů, jsou podmíněny tím, že architektonickou část projektové dokumentace může vypracovat jen autorizovaný architekt. V sídle Smědeček je pro urbanisticky a architektonicky exponované plochy označené SO.4.SM/A, SO.5.SM/A, BZ.1.SM/A stanovena podmínka: „Případné projekty staveb ve výše uvedených plochách jsou podmíněny tím, že architektonickou část projektové dokumentace může vypracovat jen autorizovaný architekt“. Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění.
I.n.
Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst.1 stavebního zákona
V řešeném území se nevymezují stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona. Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění.
34
I.o. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části I.o.1.
Údaje o počtu listů územního plánu Textová část řešení územního plánu obsahuje 17 listů (oboustranně potisknuté strany 1-34).
I.o.2. Počet výkresů grafické části územního plánu Seznam výkresů : I. Řešení územního plánu I.1. Výkres základního členění území I.2. Hlavní výkres I.3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
m 1 : 5000 m 1 : 5000 m 1 : 5000
II. II.1. II.2. II.3.
m 1 : 5000 m 1 : 25000 m 1 : 5000
Odůvodnění územního plánu Koordinační výkres Širší vztahy Předpokládané zábory půdního fondu Grafická část návrhu územního plánu Ktiš obsahuje celkem 3 výkresy.
II. Obsah odůvodnění územního plánu II.a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem II.a.1.
Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Z hlediska širších vztahů je územní plán Ktiše koordinován zejména s návrhem ZÚR Jihočeského kraje. Při koordinaci v území je potřeba věnovat pozornost zejména řešení navrženého koridoru pro VVTL tranzitní plynovod Transgas a navrženému koridoru VTL plynovodu Smědeč – Brloh tak, aby využití území dotčeného navrženými koridory nebylo měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ovlivnil budoucí realizaci tohoto záměru v řešeném území. Z hlediska širších vazeb na okolní obce je navrženo doplnění cyklotras, tak aby byl umožněno větší a variabilnější napojení území Ktiše na okolní obce. Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění. II.a.2.
Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem V Jihočeském kraji jsou zpracovány tyto dokumenty, ze kterých je nutno vycházet: - Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje schválené dne 13.09.2011 zastupitelstvem Jč kraje (dále jen „ZÚR JČ“). V rámci ZÚR je vymezeno 31 oblastí krajinného rázu, správní území Ktiš je součástí oblasti krajinného rázu č.13 Volyňsko-Prachaticko a č.22 Blanský les. Dále zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují na podkladu stanovených krajinných celků základní typy krajiny podle způsobu jejich využívání a jejich základní charakteristiky. Správní území obce Ktiš je vymezeno jako krajina lesopolní (krajina intermediární mezi krajinou lesní a polní). Řešení změny územního plánu je navrženo v souladu se zásadami pro využívání území uvedené oblasti krajinného rázu a krajiny lesopolní (LSP) tj. zejména: - zůstávají zachovány prvky volné krajiny, nejsou likvidovány vegetační prvky volné krajiny, historicky prověřená struktura zemědělské krajiny je zachována; navrhované zastavitelné plochy jsou vymezovány vesměs ve vazbě na zastavěné území, v případě SO. Z3.1.KT (Mackova Lhota) je rozsah zástavby limitován na 1 rodinný dům, s max. zastavitelností 5% z vymezené plochy - umístění a vzhled nové zástavby je navrhován s ohledem na okolní krajinu; u navrhovaných ploch je limitována výška zástavby, včetně sklonu střech; nová výstavba musí respektovat krajinný ráz okolního prostředí i charakter stávající zástavby – do stávajícího prostředí nesmí být vnášeny nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky,
II.b. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Návrh ÚP Ktiš je zpracován v souladu se schváleným zadáním a jsou do něho zapracována
35
dohodnutá stanoviska DO, podněty organizací v řešeném území a oprávněné námitky vlastníků pozemků v řešeném území. V návrhu ÚP nebyla řešena přeložka silnice II/122, která byla v zadání a problémovém výkrese označena jako hlavní dopravní problém, z důvodu nedoporučení obcí Ktiš a z důvodu nezařazení tohoto záměru do plánovaných investic do silniční sítě JČ kraje a návrhu ZÚR JČK. Požadavky vyplývající ze schváleného zadání ke změně č.2 ÚP Ktiš jsou v návrhu zapracovány. V rámci k.ú.Ktiš byla v ploše OV.1.KT připuštěna funkce bydlení v rámci přípustného využití plochy občanského vybavení (OV). Proti zadání nebylo vymezeno veřejné prostranství v prostoru zaniklé osady Křížovice - po přehodnocení využití plochy dle stávajícího územního plánu vyhovuje požadavkům obce. V k.ú. Smědeč proběhla digitalizace a došlo ke změně parcelního čísla pozemku p.č.47/8, na kterém se vymezuje plocha pro ČOV. V zadání uvedeno původní číslo p.č.47/1
II.c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Navrženým řešením je respektována stávající urbanistická struktura a charakter osad. Území bývalých osad Ktiška, Křížovice a Stará Huť jsou vymezena jako plocha veřejných prostranství a jsou stanoveny podmínky pro rehabilitaci jejich původního urbanistického půdorysu za účelem zachování historického dědictví a zvýšení turistické atraktivity tohoto prostředí. V rámci k.ú.Ktiš se vymezuje bezprostřední okolí drobných sakrálních staveb (kapliček) na pozemcích KN č. 76/1 a 630/2 k.ú. Ktiš jako plocha veřejného prostranství VP.Z2.1.KT a VP.Z2.2.KT spolu s vytvořením podmínek pro jejich obnovu a rekonstrukci. V rámci Změny č.2 ÚP Ktiš je vymezena síť cyklostezek (případně pěších tras) ve správním území obce Ktiš za účelem zvýšení atraktivity území pro turismus a cestovní ruch. Plochy cyklostezek jsou vymezeny ve formě koridorů, pro vymezení koridorů jsou přednostně využity stávající místní a účelové komunikace. V rámci změny č.2 ÚP Ktiš nedochází k nárůstu zastavitelných ploch; Nově vymezovaná plocha SO.Z2.1.KT. oboustranně obestavující silnici II/122 je vytvořena jako náhrada za rušenou plochu SO.8.KT. Původní plocha SO.6.KT. je redukována ve prospěch plochy veřejné zeleně ZV.Z2.1.KT. – obnova ovocného sadu. Řešení návrhu ÚP Ktiš a jeho celého správního území, vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v řešeném území, z požadavků na rozvoj obce a jejích částí. Návrh územního plánu kromě aktuálního potřeb rozvoje obce řeší i plochy, jejichž realizace bude mít delší časový horizont, pro další dlouhodobější rozvoj obce a jsou tudíž navrženy jako územní rezerva. Návrh ÚP Ktiš je řešen invariantně Udržitelný rozvoj území se opírá o vyvážené podmínky rozvoje jeho třech hlavních pilířů : 1. Podmínky pro ochranu přírodních hodnot : Při řešení návrhu územního plánu jsou respektovány zejména tyto přírodní hodnoty : Oblasti vymezené v rámci programu NATURA 2000 : CZ 0314123 – Evropsky významná lokalita Šumava a CZ 0314124 – Evropsky významná lokalita Blanský les. Ve východní části řešeného území (část k.ú. Dobročkov a část k.ú. Smědeč) zasahuje CHKO Blanský les, pro toto území jsou stanoveny podrobné regulativy týkající se podmínek využití zastavitelných ploch. Na území k.ú Dobročkov jsou vymezena maloplošná chráněná území přírody dále jen (MCHÚ) PR Dobročkovské hadce a okrajově sem zasahují PR Malá skála a PR Ptačí stěna, návrh ÚP Ktiš tato území respektuje a nenavrhuje zde žádné rozvojové aktivity. V západní část řešeného území je vymezeno v k.ú. Křížovice u Ktiše MCHÚ PR Miletínky a PP Pod Ostrou horou, návrh ÚP Ktiš toto území respektuje a nenavrhuje zde žádné rozvojové aktivity. Při řešení ÚPO Ktiš jsou respektovány vymezené prvky regionálního nadregionálního systému ÚSES dle Generelu ÚSES JČK a dále jsou vymezeny prvky lokálního ÚSES. V řešeném území se uvažuje s vyhlášením NPP Zlatý potok, přičemž řešení ÚP Ktiš nezasahuje a nijak negativně neovlivňuje tuto lokalitu. Vzhledem k tomu, že obsahem územního plánu je dle vyhlášky 500/2006 Sb. vymezení sídelní zeleně a koncepce uspořádání krajiny, pro které však nejsou ve vyhlášce 501/2006 vymezeny
36
odpovídající plochy s rozdílným způsobem využití, jsou v územním plánu vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití pro sídelní a krajinnou zeleň. Jsou to plochy Zeleň veřejná (ZV), Zeleň ostatní (ZO), Zeleň krajinná (ZK) a Zeleň krajinná rekreační(ZKR). 2. Podmínky pro hospodářský rozvoj : Hlavním pólem a střediskem ekonomického rozvoje v řešeném území je sídlo Ktiš, ve kterém je potřeba vytvářet podmínky pro územní rozvoj a zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury. Sídlo Ktiš má velký potenciál rozvoje díky tomu, že se zde etablovala silná firma s předpokladem velkého růstu, podnikající v oblasti komunikačních technologií. Hlavním cílem obce je tedy vytvořit předpoklady pro uspokojení předpokládané poptávky na bydlení v souvislosti s nárůstem pracovních příležitostí a s poptávkou po kvalifikované pracovní síle, které je v řešeném území nedostatek. V řešeném území jsou návrhem ÚP Ktiš vytvořeny předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu, k přírodě šetrnému zemědělskému a lesnímu hospodaření a rozvoji tradičních řemesel. Toho je dosaženo zejména vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny. Vzhledem k tomu, že je žádoucí v řešeném území zachovat zemědělskou prvovýrobu, územní plán vymezuje vedle ploch pro výrobu a skladování (VS) nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, samostatné plochy zemědělské výroby (VSZ), pro které jsou stanoveny odlišné podmínky využití území. Konkrétně se jedná o stávající zemědělské areály v sídlech Ktiš, Smědeč, Tisovka, Miletínky a Březovík. 3. Podmínky pro soudržnost společnství obyvatel území : Vytvořením podmínek pro příliv trvale bydlících obyvatel a pro rozvoj občanské vybavenosti a pracovních příležitostí v řešeném území se předpokládá posílení soudržnosti obyvatel v území a zejména snížení vyjížďky za prací a negativním saldu migrace trvale bydlících obyvatel. V jednotlivých sídlech návrhem rozvojových ploch pro obytnou funkci tak, aby byly vytvořeny předpoklady k zamezení úbytku trvale bydlících obyvatel i v menších sídlech. Zdůvodnění návrhu dopravního řešení Území obce Ktiš leží na rozhraní prachatického a českokrumlovského okresu ve stínu vojenského výcvikového prostoru Boletice v podstatě stranou hlavních komunikačních tras. Řešeným územím US probíhají dvě silnice II. třídy doplněné jednou silnicí III. třídy a sítí místních a účelových komunikací. Na železniční síť obec napojena není. Silnice II/122 Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vlt.- Dříteň - Netolice Lhenice - Smědeč - Ktiš: Na průtahu prachatickým okresem má silnice dopravní význam spíše pouze nadmístní. Silnice má převážně šířku vozovky cca 6 m a průběh trasy s únosným počtem dopravních závad vesměs bodového charakteru (směrové a výškové oblouky nedostatečných poloměrů s nevyhovujícími rozhledovými poloměry), zejména na průtazích sídly. Jižně Smědče závadný výškový průběh trasy s velkým stoupáním (problémy se zajištěním sjízdnosti v zimním období). Na průtahu vlastní obcí Ktiš velmi závadný průběh trasy i parametry (zejména prudké stoupání a nevyhovující šířka uliční čáry severně křižovatky se silnicí III/12268 a vlastní křižovatka obou silnic). Jižně Ktiše se silnice ztrácí v území vojenského újezdu; původně byla vedena až do Horní Plané (donedávna se její pokračování objevilo ještě v úseku Hodňov - Horní Planá). Silnice je zatížena v úseku mezi Smědčí a Ktiší 0.7 tisíci vozidel/den. Silnice II/165 Zbytiny - Ktiš: Původně se její trasa ve směru od Zbytin ztrácela v území vojenského újezdu (vedena na bývalý Ondřejov), její východní část přeřazena před nedávnem ze sítě silnic III. třídy. Silnice prochází územím velmi málo urbanizovaným. Má tudíž dopravní význam spíše nadregionální (nejkratší spojnice Českých Budějovic s Volary a Strážným), leč velmi malý (cca 200 vozidel/den). Má vcelku příjemnou a pohodlnou trasu poznamenanou poměrně malým počtem dopravních závad (převážně bodového charakteru), avšak některé z nich jsou záludné. Šířka vozovky cca 5 m nezpůsobuje - vzhledem k dopravnímu významu - větších problémů. Trasa poměrně zranitelná v zimním období. Silnice II/143 Prachatice – Chroboly – Ktiš – Brloh – České Budějovice Představuje spolu se silnicí II/166 dopravně nejvýznamnější komunikaci procházející územím obce Ktiš (byť vůči vlastnímu sídlu obce v tangenciální poloze). Její dopravní význam je mírně nadregionální, zejména pro spojení Prachatic s Českým Krumlovem. Silnice II/143 představuje jednu
37
ze tří spojnic Českých Budějovic a Prachatic Silnice je využívaná i jako cyklotrasa č. 1139, je územně stabilizovaná.. Silnice II/166 Smědeč – Chvalšiny – Český Krumlov Navazuje ve Smědči na silnici II/143, s níž tvoří spojnici Prachatic s Českým Krumlovem. Šířka vozovky cca 6 m s pohodlnou a příjemnou trasou s menším počtem dopravních závad bodového charakteru. Silnice je využívaná i jako cyklotrasa č. 1139, je územně stabilizovaná. Silnice III/12268 Ktiš – Březovík Silnice by měla být postupně upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 6.5/50. Silnice III/1432 Dobročkov – Kuklov Silnice má místní význam, je využívána i jako cyklotrasa č. 1139 a 1166. Silnice III/12269 Březovík – Polná na Šumavě Silnice má místní význam, je využívána i jako cyklotrasa č. 1251 vedená zčásti přes VÚ Boletice do Tisovky. Silnice III/12268 Ktiš – Březovík má výraznější (nicméně místní) dopravní význam (pro spojení Ktiše s Českým Krumlovem; jsou tudy vedeny i dva páry autobusových spojů), má skromné šířkové poměry (cca 5 m) a nevhodný výškový průběh trasy. Dopravní význam ostatních dvou silnic je mizivý (čemuž odpovídají i parametry). Veřejná doprava : Jak uvedeno výše, území obce Ktiš není napojeno na železniční síť ČR (nejbližší železniční zastávka Ovesné u Prachatic sice leží blízko od okraje území obce, ale je komunikačně těžko přístupná). V současné době je jediným dopravním prostředkem v hromadné osobní dopravě autobus. Autobusová doprava je v Ktiši provozována dvěma linkami (Kaplice – Vimperk a Lhenice – Ktiš – Chroboly – Prachatice); samotná Ktiš je obsluhována devíti páry spojů, Ktišský mlýn jedním párem spojů. Po silnici II/143 na Brloh (s výjimkou jednoho páru nedělních spojů) a II/165 na Zbytiny není autobusová doprava vedena vůbec. Cyklistická doprava: V rámci Změny č.2 ÚP Ktiš je vymezena síť cyklostezek (případně pěších tras) CS.Z2.1. – CS.Z2.17. ve správním území obce Ktiš za účelem zvýšení atraktivity území pro turismus a cestovní ruch. Plochy cyklostezek jsou vymezeny ve formě koridorů, pro vymezení koridorů jsou přednostně využity stávající místní a účelové komunikace. V případě cyklostezek se jedná většinou o obnovu původní cestní sítě, vesměs v majetku obce Ktiš. Pro uvedené trasy se v územním plánu vymezuje pás v šíři 3,0m, není-li uvedeno pro dílčí území stanoveno jinak. Zdůvodnění vodohospodářského řešení Ktiš, Ktiš - pila Podklady pro vodohospodářské řešení : - předpokládaný vývoj počtu obyvatel, bytů, podnikatelských aktivit, občanské vybavenosti, komerční vybavenosti a lehkého průmyslu v řešené lokalitě - vodohospodářská mapa lokality – m: 1:50000 - dostupná projektová dokumentace od stávajících vodohospodářských zařízení v obci Ktiš - údaje o stávajících sítích vodovodu a kanalizace byly do situace zakresleny orientačně dle údajů správce sítí, dle výše uvedených podkladů Vodovody a vodní zdroje Stav : Ktiš - V současné době je v obci vybudován veřejný vodovod. Zdrojem vody pro vodovod Ktiš je vrt KP-1 s vydatností 1,9 l/s. Vrt se nachází v blízkosti areálu úpravny vody, v osadě Ktiš – Pila. 3 Voda z vrtu je čerpána do akumulace v úpravně vody a odtud je čerpána do vodojemu 2 x 100 m . V úpravně je voda pouze hygienicky zabezpečována dávkováním chlornanu sodného do výtlačného potrubí. Vodovodní řady jsou postavené v letech 1976 – 1978. Provozovatelem vodovodu v obci je VaK Jižní Čechy a.s., divize České Budějovice, provozní středisko Prachatice.
38
Ktiš – Pila - Osada je zásobována z vlastního zdroje, který tvoří dva jímací zářezy, každý je zakončen vlastní studnou. Vydatnost zářezů je 0,4 l/s. Ze studní natéká voda gravitačně do vodojemu 3 1 x 50 m , z kterého je gravitačně zásobována celá osada kromě kravína, ten je zásobován z obce Ktiš.. Voda není upravována, ani hygienicky zabezpečována chlornanem sodným. Vodovod a zdroje jsou z roku 1959. Výpočet potřeby vody: Ktiš - současnost
-
1. současnost 300 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
- 45 000 l/den - 6 000 l/den - 51 000 l/den 3
3
Q24 = 51,00 m /den = 2,13 m /hod = 0,59 l/s 3 3 Qd = 76,50 m /den = 3,19 m /hod = 0,88 l/s 3 3 Qh = 160,7 m /den = 6,69 m /hod = 1,85 l/s
Ktiš – Pila - současnost 30 osob 1. současnost 30 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
300 osob
3
- 4 500 l/den - 600 l/den - 5100 l/den 3
Q24 = 5,10 m /den = 0,213 m /hod = 0,059 l/s 3 3 Qd = 7,65 m /den = 0,319 m /hod = 0,088 l/s 3 3 Qh = 16,07 m /den = 0,669 m /hod = 0,185 l/s
2. návrh a výhled – Ktiš a Ktiš-Pila 295 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den
- 44 250 l/den
občanská vybavenost – 20 l/obyv.den penziony – 120 lůžek x 150 l/lůžko.den restaurace – 250 míst x 3 x 50 l/místo.den sportoviště – 100 sportovců x 30 l/os.den výroba, sklady – 116 zaměstnanců x 75 l/zam.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
- 5 900 l/den - 18 000 l/den - 37 500 l/den - 3 000 l/den - 8 700 l/den - 117 350 l/den 3
3
Q24 = 117,35 m /den = 4,89 m /hod = 1,36 l/s 3 3 Qd = 176,03 m /den = 7,33 m /hod = 2,04 l/s 3 3 Qh = 369,65 m /den = 15,40 m /hod = 4,28 l/s
Celková potřeba vody při plném plánovaném rozšíření sídla Ktiš 3 Průměrné množství Q24 = 173,45 m /den = 2,01 l/s Denní maximum (kd = 1,5) Qd = 3,01 l/s Hodinové maximum (kh = 2,1) Qh = 6,33 l/s Kanalizace a likvidace odpadních vod Stav : Na území obce je vybudována jednotná kanalizace. Stoková síť je různého stáří a profilů. Část sítě je novější a splňuje požadavky na provoz jednotné stokové sítě. Část sítě je starší a dochází zde k průsaku balastních vod do kanalizace. Zástavba s bytovým fondem a objekty sloužící veřejným službám jsou z 90 % napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Odpadní vody z nich mají charakter splaškových vod. Ostatní objekty jsou vybaveny jímkami nebo septiky. Současná délka kanalizační sítě
- 3,8 km
Délka přípojek
- 0,39 km
Počet přípojek - 48 Obec má vybudovanou čistírnu odpadních vod. Odpadní vody natékají přes odlehčovací komoru na hrubé ručně stírané česle a horizontální lapák písku. ČOV je biologická s areací. Skládá se ze dvou samostatných sekcí, v současné době je v provozu pouze jedna jednotka, ve které byla
39
provedena rekonstrukce.V nádrži ČOV je oddělen dosazovací prostor od aktivačního. V nádrži je osazeno míchadlo. Provoz celé aktivace je střídavý. Střídá se doba provzdušňování nádrže s dobou míchání. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do recipientu – Křemžský potok. Kal, vzniklý během čistícího procesu, je přepouštěn do uskladňovací nádrže a pravidelně odvážen k další likvidaci. ČOV je navržena na kapacitu 600 EO. Obec Ktiš má rozhodnutí o schválení kanalizačního řádu kanalizace Ktiš. Výpočet množství splaškových vod 1. současnost 300 EO (Ktiš) + 30 EO (Ktiš – Pila) 2. výhled 295 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den penziony – 120 lůžek x 150 l/lůžko.den restaurace – 250 míst x 3 x 50 l/místo.den sportoviště – 100 sportovců x 30 l/os.den výroba, sklady – 116 zaměstnanců x 75 l/zam.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
- 44 250 l/den - BSK5 – 17,7 kg/den - 18 000 l/den - BSK5 – 7,2 kg/den - 37 500 l/den - BSK5 – 15,0 kg/den - 3 000 l/den - BSK5 – 1,2 kg/den - 8 700 l/den - BSK5 – 3,5 kg/den - 117 350 l/den- BSK5 – 44,6 kg/den 3
3
Q24 = 117,35 m /den = 4,89 m /hod = 1,36 l/s 3 3 Qd = 176,03 m /den = 7,33 m /hod = 2,04 l/s 3 3 Qh = 369,65 m /den = 15,40 m /hod = 4,28 l/s
Výhled - nárůst BSK5 o 44,6 kg/den - odpovídá 743 EO Celková potřeba vody při plném plánovaném rozšíření sídla Ktiš 3 Průměrné množství Q24 = 173,45 m /den = 2,01 l/s Denní maximum (kd = 1,5) Qd = 3,01 l/s Hodinové maximum (kh = 2,1) Qh = 6,33 l/s Smědeč Podklady pro vodohospodářské řešení : - předpokládaný vývoj počtu obyvatel, bytů, podnikatelských aktivit, občanské vybavenosti, komerční vybavenosti a lehkého průmyslu v řešené lokalitě - vodohospodářská mapa lokality – m: 1:50000 - dostupná projektová dokumentace od stávajících vodohospodářských zařízení v obci - údaje o stávajících sítích vodovodu a kanalizace byly do situace zakresleny orientačně dle údajů správce sítí, dle výše uvedených podkladů Vodovody a vodní zdroje Stav : V současné době je v obci vybudován veřejný vodovod. Zdrojem vody pro vodovod Smědeč 3 jsou tři studny o celkové vydatnosti 1,6 l/s. Ze studní natéká voda do zemního vodojemu 1 x 100 m , ze kterého je pomocí zásobního řadu a rozvodných řadů voda rozváděna ke spotřebitelům. V úpravně je voda hygienicky zabezpečována dávkováním chlornanu sodného. Celý systém je gravitační. Vodovodní řady jsou postavené v letech 1958 - 1961. Technický stav vodovodu odpovídá jeho stáří. Výpočet potřeby vody: - současnost 65 osob 1. současnost 65 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
- 9 750 l/den - 1 300 l/den - 11 050 l/den 3
3
Q24 = 11,05 m /den = 0,46 m /hod = 0,13 l/s 3 3 Qd = 16,58 m /den = 0,69 m /hod = 0,19 l/s 3 3 Qh = 34,81 m /den = 1,45 m /hod = 0,40 l/s
2. návrh a výhled 66 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den
- 9 900 l/den - 1 320 l/den
40
celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
- 11 220 l/den 3
3
Q24 = 11,22 m /den = 0,47 m /hod = 0,13 l/s 3 3 Qd = 16,83 m /den = 0,70 m /hod = 0,20 l/s 3 3 Qh = 35,34 m /den = 1,47 m /hod = 0,41 l/s
Celková potřeba vody při plném plánovaném rozšíření sídla Smědeč 3 Průměrné množství Q24 = 22,27 m /den = 0,26 l/s Denní maximum (kd = 1,5) Qd = 0,39 l/s Hodinové maximum (kh = 2,1) Qh = 0,81 l/s Kanalizace a likvidace odpadních vod Stav : Zástavba s bytovým fondem a objekty sloužící veřejným službám jsou z 80% napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Odpadní vody z nich mají charakter splaškových vod. Ostatní objekty jsou vybaveny jímkami nebo septiky. Kanalizace v obci Smědeč byla vybudována jako kanalizace oddílná. Čistička odpadních vod a s ní i větší část kanalizace byly vybudovány v roce 2001. V rámci nové bytové výstavby je stoková síť průběžně rozšiřována. Materiál stávajícího kanalizačního potrubí – PVC DN 300. Současná délka kanalizační sítě
- 670 m
Délka přípojek
- 210 m
Počet přípojek
- 20
Obec má vybudovanou čistírnu odpadních vod. Čistírna odpadních vod Smědeč je mechanickobiologická – Bio Cleaner BC 50. Odpadní voda je vedena přes odlehčovací komoru, provzdušňovací česlicový koš, biologický reaktor (aktivační, dosazovací prostor). Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny přes žlab do Smědečského potoka. ČOV je navržena na kapacitu 50 EO. Recipient je Smědečský potok č.h.p. 1-06-01-196, ř.km 1,6. Obec Směděč má schválení kanalizačního řádu Směděč z Městského úřadu Prachatice. Výpočet množství splaškových vod 1. současnost 65 EO - BSK5 – 3,9 kg/den 2. výhled 66 EO - BSK5 – 3,96 kg/den celkem 131 EO - BSK5 – 7,86 kg/den Výhled - nárůst BSK5 o 3,96 kg/den Celková potřeba vody při plném plánovaném rozšíření sídla Smědeč 3 Průměrné množství Q24 = 22,27 m /den = 0,26 l/s Denní maximum (kd = 1,5) Qd = 0,39 l/s Hodinové maximum (kh = 2,1) Qh = 0,81 l/s Smědeček Podklady pro vodohospodářské řešení : - předpokládaný vývoj počtu obyvatel, bytů, podnikatelských aktivit, občanské vybavenosti, komerční vybavenosti a lehkého průmyslu v řešené lokalitě - vodohospodářská mapa lokality – m: 1:50000 Vodovody a vodní zdroje Stav : V současné době není v obci vybudován veřejný vodovod. Trvale i přechodně bydlící obyvatelé jsou zásobováni pitnou vodou především z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné. Kvalita vody je vyhovující. Výpočet potřeby vody: - současnost 20 osob 1. současnost 20 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den - 3 000 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den 400 l/den celkem - 3 400 l/den
41
Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
3
3
Q24 = 3,4 m /den = 0,14 m /hod = 0,04 l/s 3 3 Qd = 5,1 m /den = 0,21 m /hod = 0,06 l/s 3 3 Qh = 10,71 m /den = 0,45 m /hod = 0,12 l/s
2. návrh a výhled 16 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den - 2 400 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den 320 l/den celkem - 2 720 l/den 3 3 Průměrné množství Q24 = 2,72 m /den = 0,11 m /hod = 0,03 l/s 3 3 Denní maximum (kd = 1,5) Qd = 4,08 m /den = 0,17 m /hod = 0,05 l/s 3 3 Hodinové maximum (kh = 2,1) Qh = 8,57 m /den = 0,36 m /hod = 0,10 l/s Celková potřeba vody při plném plánovaném rozšíření sídla Smědeček 3 Průměrné množství Q24 = 6,12 m /den = 0,07 l/s Denní maximum (kd = 1,5) Qd = 0,11 l/s Hodinové maximum (kh = 2,1) Qh = 0,22 l/s Kanalizace a likvidace odpadních vod Stav : Osada Směděček nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Část objektů má zřízeny domovní septiky s přepadem do podmoků. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Dobročkov Podklady pro vodohospodářské řešení : - předpokládaný vývoj počtu obyvatel, bytů, podnikatelských aktivit, občanské vybavenosti, komerční vybavenosti a lehkého průmyslu v řešené lokalitě - vodohospodářská mapa lokality – m: 1:50000 Vodovody a vodní zdroje Stav : V současné době není v obci vybudován veřejný vodovod. Trvale i přechodně bydlící obyvatelé jsou zásobováni pitnou vodou především z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné. Kvalita vody je vyhovující. Výpočet potřeby vody: - současnost -
20 osob
1. současnost 20 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
3
3
Q24 = 3,4 m /den = 0,14 m /hod = 0,04 l/s 3 3 Qd = 5,1 m /den = 0,21 m /hod = 0,06 l/s 3 3 Qh = 10,71 m /den = 0,45 m /hod = 0,12 l/s
2. návrh a výhled 30 rekr. x specifická potřeba vody 150 l/den sportoviště – 20 sportovců x 30 l/os.den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
- 3 000 l/den 400 l/den - 3 400 l/den
- 4 500 l/den 600 l/den 600 l/den - 5 700 l/den 3
3
Q24 = 5,7 m /den = 0,24 m /hod = 0,07 l/s 3 3 Qd = 8,55 m /den = 0,36 m /hod = 0,10 l/s 3 3 Qh = 17,96 m /den = 0,75 m /hod = 0,21 l/s
Celková potřeba vody při plném plánovaném rozšíření sídla Dobročkov 3 Průměrné množství Q24 = 9,1 m /den = 0,11 l/s Denní maximum (kd = 1,5) Qd = 0,17 l/s
42
Hodinové maximum (kh = 2,1)
Qh = 0,35 l/s
Kanalizace a likvidace odpadních vod Stav : Osada Dobročkov nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Část objektů má zřízeny domovní septiky s přepadem do podmoků. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Březovík Podklady pro vodohospodářské řešení : - předpokládaný vývoj počtu obyvatel, bytů, podnikatelských aktivit, občanské vybavenosti, komerční vybavenosti a lehkého průmyslu v řešené lokalitě - vodohospodářská mapa lokality – m: 1:50000 - údaje o stávajících sítích vodovodu a kanalizace byly do situace zakresleny orientačně dle údajů správce sítí Vodovody a vodní zdroje Stav : Obec Březovík má vybudovaný vodovod, který spravuje VaK JČ a.s. - středisko Prachatice. Vodovod slouží k zásobování obce Březovík pitnou vodou. V obci je zřízeno celkem 17 vodovodních přípojek cca 210 m a cca 660 rozvodných řadů. Celý vodovod má jedno tlakové pásmo. Obec 3 Březovík je zásobována pitnou vodou z jednoho vodojemu, který má objem 50 m . Vodojem je zásobován ze dvou studní jímacích (S1 – vydatnost 0,6 l/s, S2 – vydatnost 0,8 l/s) a jedné studny sběrné. Ze studni je voda čerpána do vodojemu rPE 63 cca 220 m a PVC 90 912 m a odtud gravitačně řadem PVC 90 cca 310 m do obce. Jediná úprava vody spočívá v zabezpečení její hygienické nezávadnosti dávkováním chlornanu sodného dávkovacím čerpadlem přímo do akumulační nádrže ve vodojemu. Výpočet potřeby vody: - současnost 30 osob 1. současnost 30 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
3
- 4 500 l/den 600 l/den - 5 100 l/den 3
Q24 = 5,1 m /den = 0,21 m /hod = 0,06 l/s 3 3 Qd = 7,65 m /den = 0,32 m /hod = 0,09 l/s 3 3 Qh = 10,06 m /den = 0,67 m /hod = 0,19 l/s
2. návrh a výhled Nepředpokládá se zvýšení spotřeby vody v obci Březovík. Kanalizace a likvidace odpadních vod Stav : Osada Březovík nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Část objektů má zřízeny domovní septiky s přepadem do podmoků. Tisovka Podklady pro vodohospodářské řešení : - předpokládaný vývoj počtu obyvatel, bytů, podnikatelských aktivit, občanské vybavenosti, komerční vybavenosti a lehkého průmyslu v řešené lokalitě - vodohospodářská mapa lokality – m: 1:50000 - údaje o stávajících sítích vodovodu a kanalizace byly do situace zakresleny orientačně dle údajů správce sítí Vodovody a vodní zdroje Stav : Obec Tisovka má vybudovaný vodovod. Vodovod slouží k zásobování obce Tisovka pitnou vodou. Celý vodovod má jedno tlakové pásmo. Obec je zásobována z vodojemu, který má objem 150 3 m . Vodojem je zásobován z vrtu – vydatnost 0,3 l/s. Zdrojem vody pro vrt je voda infiltrovaná z náhonu na vodoteči nad vrtem. Pokud by došlo ke zrušení náhonu, lze předpokládat úbytek vody ve vrtu. V tom případě by bylo potřeba vybudovat vrt nový – lokalitu by určil hydrogeologický posudek.
43
Výpočet potřeby vody: 1.současnost 20 osob 20 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
- 3 000 l/den 400 l/den - 3 400 l/den
3
3
Q24 = 3,4 m /den = 0,14 m /hod = 0,04 l/s 3 3 Qd = 5,1 m /den = 0,21 m /hod = 0,06 l/s 3 3 Qh = 10,71 m /den = 0,45 m /hod = 0,12 l/s
2. návrh a výhled V obci Tisovka se předpokládá rozvoj pouze výstavbou jednoho RD – 3 osoby. Tento rozvoj stávající stav neovlivní. Kanalizace a likvidace odpadních vod Stav : Osada Tisovka nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Část objektů má zřízeny domovní septiky s přepadem do podmoků. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Miletínky Podklady pro vodohospodářské řešení : - předpokládaný vývoj počtu obyvatel, bytů, podnikatelských aktivit, občanské vybavenosti, komerční vybavenosti a lehkého průmyslu v řešené lokalitě - vodohospodářská mapa lokality – m: 1:50000 - údaje o stávajících sítích vodovodu a kanalizace byly do situace zakresleny orientačně dle údajů správce sítí Vodovody a vodní zdroje Stav : Obec Miletínky má vybudovaný vodovod. Vodovod slouží k zásobování obce Miletínky pitnou vodou. Celý vodovod má jedno tlakové pásmo. Obec je zásobována z vodojemu, který má objem 50 3 m . Vodojem je zásobován ze studní – vydatnost 0,3 l/s. Vodovod byl vybudován v 60. letech minulého století. Stav odpovídá stáří vodovodu a vodojemu. Výpočet potřeby vody: - současnost 8 osob 1. současnost 8 obyv x specifická potřeba vody 150 l/den občanská vybavenost – 20 l/obyv.den celkem Průměrné množství Denní maximum (kd = 1,5) Hodinové maximum (kh = 2,1)
- 1 200 l/den 160 l/den - 1 360 l/den 3
3
Q24 = 1,36 m /den = 0,06 m /hod = 0,016 l/s 3 3 Qd = 2,04 m /den = 0,09 m /hod = 0,024 l/s 3 3 Qh = 4,28 m /den = 0,18 m /hod = 0,050 l/s
2. návrh a výhled V obci Miletínky se nepředpokládá rozvoj další výstavbou, stávající stav je vyhovující. Kanalizace a likvidace odpadních vod Stav : Osada Miletínky nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Část objektů má zřízeny domovní septiky s přepadem do podmoků. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Zdůvodnění návrhu zásobování elektrickou energií Komplexní zdůvodnění řešení Systém energetiky v současné době vyhovuje stávající spotřebě a požadavkům odběratelů. V území se nenachází hlavní napájecí zdroj - rozvodna VVN/VN. Stávající rozvody VN zaručují kvalitní dodávku elektrické energie.
44
Ktiš – Tabulka výkonových bilancí Poř. Katastr č. druh zástavby 1 Ktiš – rd severozápad, 4bj 2 Ktiš - rd severozápad, 2bj 3 Ktiš - rd severovýchod, 6bj 4 Ktiš - rd východ, 10bj 5 Ktiš - rd východ, 2bj 6 Ktiš - rd jih, 12bj 7 Ktiš - rd západ, 10bj 8 Ktiš - rd západ, 15bj 9 Ktiš - rd severozápad, 3 obj 10 Ktiš - rd sever, 3 obj 11 Ktiš - rd sever, 2 obj 12 Ktiš - rd severovýchod, 2 obj 13 Ktiš - rd severovýchod, 3 obj 15 Ktiš - rd jihovýchod, 4 obj 16 Ktiš - rd jihovýchod, 3 obj 17 Ktiš – severovýchod, 4 usedlosti 21 Ktiš – východ, 15 chaty 23 Ktiš – pension střed, 50 lůž, restaurace 24 Ktiš – sportpension severozápad, 50 lůž, rest. 18 Ktiš – Pila - výroba 19 Ktiš – Pila - výroba 20 Ktiš – Pila - výroba 22 Ktiš – Pila – 1 chata 25 Ktiš – Pila – sport a rekreace 26 Ktiš – Pila – penzion, 20 lůž. 27 Ktiš – Pila – hospodářský dvůr Součet v kW Soudobost Soudobě po sektorech Celkem soudobý příkon v kW 28 Tiskovka – 1rd 29 Dobročkov – sever, 15 rekreace chaty 30 Dobročkov – sever, sport plochy 31 Smědeč – 8 rd, západ 32 Smědeč – 12 rd, sever 33 Smědeč – 2 rd, východ 34 Smědeček – 3 rd západ 35 Smědeček – 1 rd západ 36 Smědeček – usedlost sever 37 Smědeček – zemědělský sklad, jih Součet Soudobost Soudobě po sektorech Celkem soudobý příkon v kW CELKEM soudobě za území Ktiš v kW
Příkon v kW Bydlení vybavenost 28 14 42 70 14 84 70 105 27 27 18 18 27 36 27 27 12 75 0 0 45 0 44 0 130 0 190 0 70 7 0 0 3 0 12 0 3 716 509 0,22 0,6 158 305 463 7 75 0 88 84 14 21 7 11 307 0,25 77
0 1
2 3 0,6 2 79 542
Zdůvodnění návrhu zásobování teplem a plynem Podmínky pro návrh V současné době slouží pro výrobu tepla v řešeném území praticky výhradně individuální tepelné zdroje. Rozvody zemního plynu jsou založeny v převážné části vlastního sídla Ktiš a v lokalitě Ktiš – Pila.
45
Nebyl realizován záměr plošné teplofikace s „centrální“ teplovodní kotelnou v Ktiši. Je ale rozpracován nový záměr, a to na výstavbu „Ekologického energetického zdroje“ s možností dodávání tepla do přijatelně dostupného okolí
II.d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Na základě předchozího vyhodnocení lze konstatovat, že se vlivem řešení návrhu ÚP Ktiš v území zlepší podmínky pro hospodářský rozvoj a rozvoj technické infrastruktury. Životní prostředí a přírodní hodnoty, se při respektování limitů a podmínek využití území a hospodaření nebude trvale narušeno a naopak lze předpokládat kultivaci stávající kulturní krajiny. Sociální soudržnost nebude vlivem řešení návrhu ÚP narušena, protože nepřináší žádná velká a neřešitelná rizika v oblasti sociální soudržnosti obyvatelstva v řešeném území. Podle zjišťovací řízení provedeného Krajským úřadem Jihočeského kraje, odbor životního prostředí podle § 10i odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, nebude návrh ÚP Ktiš posuzován podle uvedeného zákona (stanovisko čj. KUJCK 32260/200/0zzl/3 Sf ze dne 17. ledna 2008). Dle stanoviska odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu-Jihočeský kraj čj. KUJCK 39744/2013/OZZL/2/Sf ze dne 23.7.2013 není požadováno vyhodnocení vlivů Změny č.2 Územního plánu Ktiš na životní prostředí.
II.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. II.e.1. Zemědělský půdní fond Vyhodnocení důsledků rozvoje řešeného území na zemědělském půdním fondu je zpracováno metodikou dle dle zákona ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně ZPF a vyhlášky č. 13 ze dne 24.1.1994, kterou se upravují veškeré podrobnosti ochrany ZPF. Pro jednotlivé BPEJ je uveden stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany zemědělské půdy podle třídníků zemědělských půd v ČR a tržní cena půdy podle Vyhlášky MF č. 393/1991 Sb. V textové části jsou (v číselné závislosti na grafickou část) uvedeny lokality a jejich funkční využití, odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu celkem, odnětí půdy určené pouze pro zemědělské účely (pole, louky, pastviny, zahrady), zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ, základní hodnotový ukazatel, základní a snížená sazba a výše odvodu. Odnětí půdy je sledováno jednak podle jednotlivých BPEJ, tak i podle účelu, pro který je odnímána. Výměry lokalit, uváděné v ha jsou odměřovány z mapových podkladů planimetrem. Příklad kódu BPEJ: 7.46.02 | | | | | |________ číselná kombinace skeletovitosti, expozice, sklonitosti a hloubky půdy | |__________ hlavní půdní jednotka (HPJ) |_____________ klimatický region Pro vyhodnocení odvodů za odnětí půdy ze ZPF, stanovení ekologické váhy vlivu na faktory ŽP a koeficientů snížení základní sazby odvodů bylo použito tabulek Sazebníku odvodů (část A,B,C) a postupu při výpočtu odvodů (část) z Přílohy k zákonu č.334. Charakteristika půd v řešeném území vychází z Metodických zásad pro práci s mapovými podklady při bonitaci zemědělského půdního fondu. Jako východisek ke zjišťování údajů potřebných pro vyhodnocení důsledků na ZPF bylo použito: 1. mapových podkladů Pozemkového úřadu v měřítku 1: 5 000 s vyznačenými hranicemi bonitovaných půdně - ekologických jednotek. 2. mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných oblastí, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod - pro stanovení koeficientů
46
ekologické váhy negativního vlivu odnětí půdy na faktory životního prostředí. 3. mapové nebo spisové dokumentace, posudky hygienické služby, případně výsledků účelových měření nebo průzkumů jako podklad pro důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF. 4. mapové a spisové podklady Katastrálního úřadu pro identifikaci jednotlivých pozemků, jejich kultury a využití. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPD na zemědělský půdní fond Toto vyhodnocení je zpracováno dle zákona ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně ZPF a vyhlášky č. 13 ze dne 24.1.1994, kterou se upravují veškeré podrobnosti ochrany ZPF. 1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond se skládá z textové a grafické části. Grafická část se zpracovává v samostatném doplňujícím výkresu, jehož podkladem jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie zpracované územně plánovací dokumentace. 2. Vyhodnocení podle bodu 1 se dále člení podle navrhovaného funkčního využití pozemků na jednotlivé plochy, na kterých se uvažuje s umístěním výhledových rozvojových záměrů. 2.1. V následujících tabulkách jsou uvedeny základní údaje o navržených lokalitách v řešeném území. Jedná se o označení lokality, funkční využití, zábor půdy ze zemědělského půdního fondu, BPEJ, základní hodnotový ukazatel (ZHU; 1000,- Kč na ha). Je zde také podrobněji naznačena charakteristika půdy navržených lokalit. Tabulka záborů ZPF ÚP Ktiš Výčet katastrálních Označení Funkční využití území název plochy plochy Dobročkov SO.1.DO. Bydlení RD (Březovík) Bydlení RD celkem VS.1.DO Výroba, sklady Výroba, sklady celekm TI.1.DO Technická infrastruktura ČOV Tech. Infrastruktura celkem Dobročkov RR.1.DO Rod. rekreace
Rod. Rekreace celkem OVSR.1.DO Sport, rekreace Sport, rekreace celkem K.ú. Dobročkov zábor ZPF celkem Ktiš SO.1.KT Bydlení RD SO.2.KT Bydlení RD SO.3.KT Bydlení RD SO.4.KT
Bydlení RD
SO.5.KT SO.6.KT
Bydlení RD Bydlení RD
SO.7.KT
Bydlení RD
SO.8.KT
Bydlení RD
SO.Z2.1KT
Bydlení RD
Zábor Druh ZPF pozemku (ha) 0,38 TTP 0,21 TTP 0,59 ha 0,17 TTP 0,17 ha 0,06 Orná 0,06 Orná 0,12 ha 0,05 TTP 0,03 TTP 2,06 TTP 2,14 ha 0,77 TTP 0,77 ha 3,79 ha 0,61 TTP 0,46 TTP 0,40 TTP 0,34 TTP 1,65 TTP 0,01 TTP 0,36 TTP 0 TTP 0 TTP 1,51 TTP 0,14 TTP 0 TTP 0 TTP 0 TTP 0,22 TTP 1,02 TTP 0,04 TTP
8.50.11 42 8.34.41 53
Třída ochrany ZPF IV IV
8.50.11 42
IV
8.50.11 42 8.34.21 17
IV I.
8.34.31 53 8.34.41 53 8.67.01 10
II IV V
8.67.01 10
V
9.36.44 9.36.44 9.36.41 9.36.44 9.36.41 9.36.44 9.36.41 9.40.67 9.36.41 9.36.41 9.36.44 9.50.11 9.36.41 9.36.44 9.36.44 9.50.11 9.36.44
IV IV III IV III IV III V III III IV II III IV IV II IV
BPEJ
ZHU
44 44 44 44 44 44 44 8 44 44 44 38 44 44 44 38 44
47
SO.Z2.2KT
Bydlení RD
SO.9.KT
Bydlení RD
SO.Z3.1.KT BZ.2.KT BZ.3.KT
Bydlení RD Bydlení zahradní Bydlení zahradní
BZ.4.KT BU.1.KT
Bydlení zahradní Bydlení rodinné usedlosti Bydlení rodinné usedlosti
BU.3.KT
BU.2.KT
Bydlení usedlosti
rodinné
Bydlení celkem Bydlení již vyjmuté v původním ÚP Ktiš
RR.1.KT
0,19 TTP 9.50.11 38 0,03 TTP 9.36.41 44 0,41 TTP 9.40.67 8 1,07 TTP 9.36.44 44 0,19 Orná 9.36.44 44 0,36 TTP 9.40.68 8 1,81 TTP 9.36.44 44 0,63 TTP 9.36.44 44 0,03 TTP 9.36.41 44 1,25 TTP 9.36.44 44 2,51 TTP 9.36.44 44 0,14 TTP 9.36.41 44 0,95 TTP 9.36.41 44 0,05 TTP 9.36.44 44 0,66 TTP 9.37.46 12 0,56 TTP 9.37.16 12 2,85 TTP 9.36.24 44 0,78 TTP 9.37.16 12 0,33 TTP 9.36.44 44 20,89 ha (22,84-3,19 + 1,24) 0,67 ha
Rod. rekreace
II III V IV IV V IV IV III IV IV III. III IV V V III V IV
0,13 TTP 9.36.44 0,89 TTP 9.37.16 Rodinná rekreace celkem 1,02 ha OVSR.1.KT Sport, rekreace 0 TTP 9.36.44 OVSR.2.KT Sport, rekreace 1,02 TTP 9.73.11 0,45 TTP 9.50.11 OVSR.3.KT Sport, rekreace 0,53 TTP 9.50.11 0,50 TTP 9.36.41 OVSR.4.KT Sport, rekreace 0,12 TTP 9.36.41 Sport, rekreace celkem 2,62 ha (6,37-3,75) VS.1.KT Výroba a sklady 0 TTP 9.36.21 0 TTP 9.50.11 VS.3.KT Výroba a sklady 0,06 TTP 9.50.11 Výroba a sklady celkem 0,06 ha (2,67-1,66) TI.1.KT Technická 0,53 TTP 9.50.11 infrastruktura 0,62 TTP 9.36.41 0,36 TTP 9.50.01 0,46 TTP 9.50.11 Technická 0,74 TTP 9.36.21 TI.Z2.1KT infrastruktura 0,04 TTP 9.36.41 1,17 TTP 9.36.21 1,44 TTP 9.50.11 Technická infrastruktura celkem 2,75 ha (1,15+1,6) Technická infrastruktura již vyjmutá 2,16 ha
44 12
IV V
44 5 38 38 44 44
IV V II II III III
44 38 38
I II II
38 44 38 38 44 44 44 38
II III III II I III I II
DI.1.KT
9.36.44 9.36.41 9.36.41 9.36.21
44 44 44 44
IV III III I
9.50.11 9.36.41 9.50.11 9.36.41 9.36.41 9.37.46
38 44 38 44 44 12
II III II III III V
v původním ÚP Ktiš
DI.2.KT
Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura
Dopravní infrastruktura celkem
MK.1.KT MK.2.KT MK.3.KT
Místní komunikace Místní komunikace Místní komunikace
0,08 TTP 0,17 TTP 0,10 TTP 0,01 TTP 0,36 ha 0,14 TTP 0,02 TTP 0,03 TTP 0,06 TTP 0,06 TTP 0,06 TTP
48
Místní komunikace Místní komunik. Dopravní infrastruktura
0,03 TTP 9.36.44 0,03 TTP 9.36.41 MK.5.KT 0,02 TTP 9.36.44 1,76 TTP 8.73.11 CS.Z2.5 0,02 TTP 8.34.21 Místní komunikace a cyklostezky 2,23 ha (0,45+1,78)
44 44 44 6 53
IV IV IV IV I
ZKR.1.KT ZKV.1.KT
Zeleň rekreač. Zeleň krajinná všeobecná Zel. krajinná Zel. krajinná Zeleň ostatní
44 44 44 38 38 44 44 44 38 5 38 38 44 8
IV III I II II IV IV III II V II II IV V
44 44
IV IV
53 10 38 38 53 53 53 38 53 53 22 53 53 53 53
I V IV IV V IV IV IV V IV V IV IV IV IV
53
IV
10
V
MK.4.KT
celkem
4,22 TTP 9.36.44 0,34 TTP 9.36.41 0,57 TTP 9.36.21 ZKV.2.KT 0,39 TTP 9.50.11 ZKV.3.KT 0,39 TTP 9.50.11 ZO.1.KT 0,18 TTP 9.36.44 0,33 TTP 9.36.44 ZO.2.KT Zeleň ostatní 0,21 TTP 9.36.41 0,02 TTP 9.50.11 0,08 TTP 9.73.11 ZO.3.KT Zeleň ostatní 0,50 TTP 9.50.11 ZO.4.KT Zeleň ostatní 0,10 TTP 9.50.11 0,96 TTP 9.36.41 ZV.Z2.1.KT Zeleň veřejná 0,41 TTP 9.40.67 Zeleň celkem 7,34 ha Zeleň již vyjmutá v původním ÚP 1,37 ha Ktiš VP.Z2.1.KT Veřejné prostranství 1,57 TTP 9.36.44 VP.Z2.4.KT Veřejné prostranství 3,97 TTP 9.36.44 Veřejné prostranství 1,57 ha Veřejné prostranství již vyjmuté 3,97 ha v původním ÚP Ktiš K.ú. Ktiš zábor ZPF celkem 38,47 ha K.ú. Ktiš zábor ZPF již vyjmuté v původním ÚP Ktiš 8,17 ha 1,46 TTP 8.34.21 SO.1.SM Bydlení RD 0,13 TTP 8.67.01 Směděč (Smědeč) 0,55 TTP 8.50.11 2,07 TTP 8.50.11 BZ.2.SM Bydlení zahradní 0,15 TTP 8.34.54 1,72 TTP 8.34.54 Bydlení rodinné BU.Z3.1.SM. 0,67 TTP 8.34.54 usedlosti 0,05 TTP 8.50.11 0,55 Orná 8.34.54 SO.4.SM Bydlení RD 0,44 Orná 8.34.41 0,09 Orná 8.37.46 SO.5.SM Bydlení RD 0,07 Orná 8.34.54 0,01 Orná 8.34.41 Smědeč 0,33 TTP 8.34.51 BZ.1.SM Bydlení zahradní (Smědeček) 0,05 TTP 8.34.41 Bydlení celkem 7,67 ha (6,57 + 1,1) Bydlení celkem již vyjmuté 0,67ha v původním ÚP Ktiš VSZ.1.SM Zeměděl. výroba 0,12 TTP 8.34.41 Zemědělská výroba celkem 0,12 ha ZKR.1.SM Zeleň rekreační 0,03 TTP 8.67.01 Smědeč (Smědeč) Zeleň krajinná rekreační 0,03 ha K.ú. Smědeč zábor ZPF celkem 7,82 ha K.ú. Smědeč zábor ZPF celkem již vyjmuté v původním 0,67ha ÚP Ktiš Obec Ktiš zábor ZPF celkem 50,09 ha
49
Obec Ktiš zábor ZPF celkem již vyjmuté v původním 8,84ha ÚP Ktiš Pozn : * Lokality uvnitř současně zastavěného území TTP = trvalé travní porosty V rámci uvedené tabulky jsou pro informaci vykázány i plochy zeleně, u kterých se však nepředpokládá jejich vyjímání ze ZPF. Pro rozvoj obce a jejích navržených zastavitelných ploch jsou využívány kromě ZPF i ostatní plochy a nevyužívané, či opuštěné a chátrající areály (tzv. „brownfields“). Tyto plochy zaujímají celkem 13,45 ha, což je 25% podíl v porovnání se záborem ZPF. Katastrální území Dobročkov Ktiš Smědeč Celkem
Obytná (ha) 0,59 21,56 8,34 30,49
Zábor ZPF podle jednotlivých funkcí v ha Sport Výroba Zeleň Doprava rekreace (ha) (ha) (ha) 2,91 0,17 0 0 3,64 0,06 14,25 2,23 0 0,12 0,03 0 6,55 0,35 14,28 2,23
Tech. vybavenost 0,12 4,91 0 5,03
Celkem (ha) 3,79 46,65 8,49 58,93
Údaje o skutečných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich předpokl. porušení Žádné investice do půdy za zlepšení půdní úrodnosti zde navrženy nejsou. Půda, kde se nacházejí stávající meliorace, je podmínečně odnímatelná a podmínečně zastavitelná. Dochází-li však v rámci výstavby k jejímu záboru, musí být tyto meliorace opraveny tak, aby nedošlo k porušení tohoto hospodářského díla při výstavbě. Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech V řešeném území jsou areály zemědělské prvovýroby a zemědělské usedlosti. Stávající a funkční zemědělské areály zůstávají zachovány. Nevyužívané a chátrající areály zemědělské výroby jsou navrženy k přestavbě na funkci výroby a skladů. Zemědělské usedlosti v řešeném území zůstávají zachovány. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení. V řešeném území značně převládá podíl TTP nad ornou půdou, kdy z celkové výměry ZPF 1659 ha je 1083 ha TTP, což činí 65%. Tato skutečnost spolu s vysokou lesnatostí území přispívá i k vysokému stupni ekologické stability v řešeném území. Opatření k zajištění ekologické stability krajiny jsou navržena formou regulativů pro v územním plánu vymezené prvky ÚSES. V řešeném území nejsou schváleny návrhy pozemkových úprav. Charakteristika zemědělských půd nacházejících se v řešeném území Klimatický region: Kód regionu Symbol regionu Charakteristika regionu Suma teplot 10o Pravděpodobnost suchých vegetačních období Vláhová jistota Prům. roční teplota oC Prům. roční úhrn srážek v mm
:8 : MCH : mírně chladný, mírně vlhký : 2200 - 2000 :0-5
Kód regionu Symbol regionu Charakteristika regionu
:9 : CH : chladný, vlhký
: nad 10 :5-6 : 700 - 800
50
Suma teplot 10o Pravděpodobnost suchých vegetačních období Vláhová jistota Prům. roční teplota oC Prům. roční úhrn srážek v mm
: pod 2000 :0 : 10 :<5 : 800
Hlavní půdní jednotka: HPJ 34 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu HPJ 36 - hnědé půdy kyselé a hnědé půdy podzolované na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité, vodní poměry příznivé v chladném klimatickém regionu HPJ 37 - Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) HPJ 50 - hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na žulách, rulách a jiných horninách krystalinika, zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, sklon k dočasnému převlhčení HPJ 67 - glejové půdy depresí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké s nepříznivým vodním režimem, při vodních tocích závislé na hladině toku - převážně TTP HPJ 73 - oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh, středně těžké až velmi těžké, výskyt svahových pramenišť - převážně TTP Kombinační číslo: Kódy sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy 01 - hluboká půda, bez skeletu až slabě skeletovitá, sklon 1 - 3o, všesměrná expozice. 11 - hluboká půda, bez skeletu až slabě skeletovitá, sklon 3 - 7o všesměrná expozice 16 - mělká půda, středně skeletovitá, sklonitost 3 – 7°, expozice všesměrná o 21 - hluboká půda >60 cm, bez skeletu až slabě skeletovitá,sklonitost 3 - 7 , všesměrná expozice 24 – hluboká až středně hluboká půda, středně skeletovitá, sklonitost 3 – 7°, expozice JZ – JV 31 - hluboká až středně hluboká půda, bezskeletovitá, sklonitost 3 – 7°, expozice SZ – SV o 41 - svažité půdy (nad 12 ) na všech horninách; středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách 44 – hluboká až středně hluboká půda, slabě až středně skeletovitá, střední svah 7°-12°, expozice všesměrná 46 – mělká půda, středně skeletovitá, střední svah 7°- 12°, expozice všesměrná 54 – hluboká až středně hluboká, středně skeletovitá, střední svah 7°-12°, expozice SZ - SV Návrhem nedochází k porušení opatření k zajištění ekologické stability krajiny. Hranice územních obvodů obcí a hranic katastrálních území jsou znázorněny v grafické části. Zdůvodnění navrhovaného řešení V návrhu byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. V jednotlivých sídlech jsou navrženy rozvojových ploch pro obytnou funkci tak, aby byly vytvořeny předpoklady k zamezení úbytku trvale bydlících obyvatel i v menších sídlech. Hlavním pólem a střediskem ekonomického rozvoje v řešeném území je sídlo Ktiš, ve kterém je potřeba vytvářet podmínky pro územní rozvoj a zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury. Sídlo Ktiš má velký potenciál rozvoje díky tomu, že se zde etablovala silná firma s předpokladem velkého růstu, podnikající v oblasti komunikačních technologií. Hlavním cílem obce a řešení návrhu územního plánu je tedy vytvořit předpoklady pro uspokojení předpokládané poptávky na bydlení v souvislosti s nárůstem pracovních příležitostí a s poptávkou po kvalifikované pracovní síle, které je v řešeném území nedostatek. Dalším důvodem pro návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení je skutečnost, že zastavitelné pozemky v obci jsou již téměř vyčerpány. Vzhledem k očekávanému rozvoji, obec Ktiš potřebuje rozšířit nabídku ploch pro bydlení a tyto plochy diferencovat podle zájmu potencionálních investorů a budoucích obyvatel obce a jejích částí. V řešeném území jsou vytvořeny územní předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu, k přírodě šetrnému zemědělskému a lesnímu hospodaření a rozvoji tradičních řemesel. Zejména v sídle Ktiš jsou vymezena vhodná rozvojová území pro tyto aktivity a pravidla pro umísťování těchto aktivit. Při jejich
51
následné realizaci je nutná koordinace s orgány ochrany přírody a krajiny. Cílem územního plánu je vytvořením podmínek pro příliv trvale bydlících obyvatel a pro rozvoj občanské vybavenosti a pracovních příležitostí v řešeném území. V důsledku toho se předpokládá posílení soudržnosti obyvatel v území a zejména snížení vyjížďky za prací a negativním saldu migrace trvale bydlících obyvatel. V případech, kde došlo k nezbytnému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, bylo toto vyhodnoceno podle výše citovaného zákona. Z celkového záboru ZPF který činí 52,35 ha je 8,8 ha (16%) na půdě s I. a II. třídou ochrany. V případě lokality SO.8.KT (k.ú. Kiš), se jedná cca o polovinu plochy navržené pro obytnou funkci, situované při stávající komunikaci a v dosahu inženýrských sítí. Tato plocha je navržena jako oboustranné obestavění stávající komunikace, v souladu s urbanistickou koncepcí rozvoje obce a v tomto případě nedojde k narušení struktury ZPF. V případě lokality OVSR.2.KT a OVSR.3.KT (k.ú. Ktiš – část Pila), se jedná o části ploch na ZPF s II. třídou ochrany navržené k sportovně rekreačnímu využití, situované ve vazbě na Ktišský rybník. Zejména plocha OVSR.2.KT se nachází na nevyužívaném ZPF pokrytém z větší části vegetací vysoké zeleně. Plocha OVSR.3.KT bezprostředně navazuje na plochu OVSR.2.KT a z důvodu zachování uceleného řešení rozvojových ploch pro sport a rekreaci, navrhujeme ponechat v zastavitelném území i části ploch nacházející se na ZPF s II. třídou ochrany. V případě lokality VS.1.KT (k.ú. Ktiš) se jedná o plochu navrženou pro rozvoj výroby, skladů a podnikatelských aktivit na ZPF s I. a II. třídou ochrany. Tato plocha se nachází u stávající komunikace, v dosahu inženýrských sítí, v návaznosti na stávající výrobní plochy v části Ktiš - pila a je to jediná plocha kterou bude disponovat obec pro rozvoj a vymístění stávající technické vybavenosti, stavebního dvora a sběrného dvora z nevyhovujících a nedostačujících ploch v centrální části obce. Součástí této plochy bude převážně technická vybavenost a drobné výrobní a skladové provozy nezbytné k provozu obce (sběrný dvůr a zařízení na separování komunálního odpadu, stavební dvůr, manipulační a skladové plochy, hasičská zbrojnice, zpracování dřevní hmoty formou štěpkování a výroba pelet) Umístění plochy je v souladu s urbanistickou koncepcí obce a zároveň nedojde narušení organizace a celistvosti ZPF. Ostatní stávající a navrhované plochy pro výrobu a sklady jsou ve vlastnictví soukromého investora. Plocha TI.1.KT (k.ú. Ktiš) se nachází z části na ZPF s II. třídou ochrany, ale v bezprostřední vazbě na stávající ČOV a její využití by mělo sloužit potřebám obce pro odpadové a skladové hospodářství. Takováto plocha obci chybí a její návaznost na ČOV je v souladu s urbanistickou koncepcí obce a zároveň nedojde narušení organizace a celistvosti ZPF. Plochy zeleně krajinné všeobecné ZKV.1.KT, ZKV.2.KT, ZKV.3.KT a zeleně ostatní ZO.3.KT, jsou navrženy na ZPF s I. a II. třídou ochrany zejména z důvodu, že plní funkci krajinné a izolační zeleně. Větší část plochy pro bydlení rezidenční SO.1.SM (k.ú. Smědeč – sídlo Smědeč) je situována na půdě s I. třídou ochrany, ale v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce a ve vazbě na sítě technické infrastruktury. Tato plocha bude mít navíc nízkou zastavitelnost a cca 2/3 plochy budou vyžívány nadále jako zahrady, které zůstanou součástí ZPF. Další velké zábory ZPF na půdách s III., IV., a V. třídou ochrany jsou navrženy jako plochy pro bydlení v rodinných usedlostech. Jedná se o plochy s velmi rozvolněnou zástavbou ploch pro bydlení 2 v rodinných usedlostech, na pozemcích o minimální velikosti 5000 m . V rámci těchto ploch zůstane zachována stávající krajinná zeleň ve formě stromořadí a remízků, která bude tvořit přirozené členění jednotlivých dílčích ploch a pozemků určených pro bydlení v rodinných usedlostech a bude napomáhat k jejich začlenění do krajinného rázu. Zastavitelnost v těchto plochách je stanovena maximálně 10%, přičemž hlavní náplní v těchto plochách bude zemědělské hospodaření spojené s bydlením a v rámci zastavitelného území bude převažovat zemědělské hospodaření a s ním spojené výrobní služby nad využitím obytným a dalším přípustným využitím. Koncepce umístění těchto ploch je odůvodněna i vazbou na sousední území Dobročkova ve kterém se nacházejí dobře dopravně dostupné rozsáhlé plochy zemědělské půdy. V rámci změny č.2 ÚP Ktiš jsou navrženy k vynětí pouze nevelké plochy na ZPF s IV. a V. třídou ochrany – plocha SO.Z2.1.KT. Naopak dochází k vypuštění rozsáhlejší plochy SO.8.KT. a redukci plochy SO.6.KT ve prospěch veřejné zeleně. V úhrnu dochází změnou č.2 ÚP Ktiš ke snížení rozsahu zastavitelných ploch s nutností vynětí ze ZPF. II.e.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) V řešeném území je vysoká lesnatost území. Celková výměra PUPFL je 1726 ha tj. 46% z výměry celého správního území a dokonce převyšuje i výměru ZPF, která činí 1659 ha, t.j. 43% z výměry celého správního území V důsledku řešení návrhu územního plánu Ktiš nedochází v řešeném území k žádným záborům PUPFL. II.e.3. Životní prostředí
52
Kromě výše vyhodnocených záborů ZPF nebude mít návrh ÚP Ktiš negativní vlivy na životní prostředí. Při řešení územního plánu jsou respektovány základní skladebné prvky ÚSES a další významné krajinné prvky. Je navrženo posílení krajinotvorná funkce návrhem doplnění krajinné a ostatní zeleně a důsledným respektováním a ochranou maloplošných chráněných území přírody a vyhlášených oblastí Natura 2000.
II.f. Odůvodnění územního plánu dle náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona, zpracované pořizovatelem, zejména soulad s II.f.1.
Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešení návrhu územního plánu Ktiš je v souladu s Politikou územního rozvoje (dále jen PÚR). Je respektován a upřesněn koridor P1 technické infrastruktury mezinárodního významu – propojení tranzitních plynovodů Transgas (JČ kraj) – WAG (Honí Rakousko). Pro řešené území byly vydány Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje schválené dne 13.09.2011 zastupitelstvem Jč kraje (dále jen „ZÚR JČ“). ÚP Ktiš respektuje vymezené koridory pro VVTL tranzitní plynovod Transgas a VTL plynovod Smědeč – Brloh tak, aby využití území dotčeného navrženými koridory nebylo měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ovlivnil budoucí realizaci tohoto záměru v řešeném území. Dále je respektován vymezený nadregionální a regionální ÚSES. Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění. II.f.2.
Cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
Podmínky pro příznivé životní prostředí : Ochrana přírodního prostředí je zajištěna zejména respektováním základních skladebných prvků ÚSES, podmínek využití území v rámci CHKO Blanský les, vymezených oblastí Natura 2000, maloplošných chráněných území přírody a respektováním sídelní a krajinné zeleně. Součástí řešení územního plánu je kromě návrhu rozvoje sídelní a krajinné zeleně i vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkcí lesa a vodohospodářské řešení, včetně návrhu rozvoje kanalizace a jejího napojení na ČOV a návrhem ploch pro využití obnovitelných zdrojů energie. Podmínky pro hospodářský rozvoj : Řešení územního plánu vytváří podmínky pro další hospodářský rozvoj obce. Hospodářský rozvoj se předpokládá zejména v části Ktiš – Pila a přilehlém území. Charakter objektů a areálů v tomto území dává předpoklady k využití pro výrobní a podnikatelské aktivity, služby výrobního charakteru a pro využití obnovitelných zdrojů energie (např. bioplynová stanice). Další rozvojové plochy pro hospodářský rozvoj jsou navrženy při silnici II/166 u sídla Březovík. Dále se u sídla Ktiš nachází ložisko nerostných surovin (abrazivní granáty), které je možno v budoucnu a v případě zájmu o tuto surovinu, využít pro těžbu. Další hospodářský rozvoj souvisí i s rozvojem firmy Forpsi zabývající se informačními technologiemi. Na hospodářský rozvoj obce má vliv i uvažovaný rozvoj smíšené obytné funkce, v rámci které jsou přípustné i drobné řemeslné provozovny místního významu a rozvoj sportovně rekreační funkce. Podmínky pro soudržnost společnství obyvatel území : Vytvořením podmínek pro příliv trvale bydlících obyvatel a pro rozvoj občanské vybavenosti a pracovních příležitostí v řešeném území se předpokládá posílení soudržnosti obyvatel v území a zejména snížení vyjížďky za prací a negativním saldu migrace trvale bydlících obyvatel. V jednotlivých sídlech návrhem rozvojových ploch pro obytnou funkci tak, aby byly vytvořeny předpoklady k zamezení úbytku trvale bydlících obyvatel i v menších sídlech. Ochrana architektonických a urbanistických hodnot v území : Původní osada byla založena před rokem 1369 na statku kláštera Zlatá Koruna. Po uchvácení klášterního majetku Oldřichem z Rožmberka byla Ktiš připojena k panství Český
53
Krumlov, s nímž sdílela další společné osudy. Při řešení územního plánu je respektována zejména urbanistická kompozice v centrální části sídla Ktiše, které dominuje původně raně gotický kostel sv. Bartoloměje z roku 1310. Po té byl přestavěn Giovannim Canevalem v letech 1687 - 1690. Je to jednoduchá stavba, vnitřní zařízení barokní. U dalších částí obce je respektována zejména historická půdorysnoá stopa sídel Smědeček a Březovík, s rozlehlými návesními prostory okrouhlicového charakteru, s řadou hodnotných zemědělských usedlostí s architektonicky hodnotnými průčelími orientovanými do návsi. V ostatních sídlech je potřeba respektovat návesní prostory a veřejné prostory vytvářející neopakovatelný charakter sídla. V sídle Smědeč je potřeba respektovat památkově chráněnou zemědělskou usedlost čp. 12 na návsi. V případě zamýšlené výstavby, která by mohla po svém realizování nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou, barevností a jakýmkoli jiným způsobem nepříznivě ovlivnit prostředí v souvislosti s nemovitou kulturní památkou, či památkovou zónou je nutné postupovat dle příslušných ustanovení Zákona o státní památkové péči v platném znění. V případě stavby, přestavby, či rekonstrukce nemovité kulturní památky je toto nutno konzultovat s příslušným Národním památkovým ústavem a vyžádat si závazné stanovisko dotčených orgánů státní správy na úseku ochrany památek. Pro urbanisticky a architektonicky exponované plochy určené k přestavbě je stanovena podmínka zpracování územní studie a pro architektonicky významné stavby a urbanisticky významné prostory je stanovena podmínka vypracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Respektovat existující drobné sakrální objekty v řešeném území (např. kamenné kříže, boží muka, kapličky, křížové či pamětní kameny atd.), tak aby při jakékoliv činnosti v území nedošlo k jejich poškození nebo nevhodné manipulaci s nimi. V řešeném území jsou i zaniklá osídlení Křížovice, Ktiška, Stará Huť. Historická stopa uvedených sídel je obnovována formou vymezení ploch veřejných prostranství se stanovením podmínek jejich využití.V případě navrhované zástavby na území těchto zaniklých sídle je potřeba vycházet z historické stopy původní zástavby, hmoty, materiál a tvary objektů přiměřeně podřídit charakteru původní zástavby. Při řešení návrhu územního plánu jsou respektovány zejména památné stromy : Borovice černá – U Líbala, Tis obecný – U Líbala, Lípa velkolistá 2 ks – U Líbala, Tis obecný 3 ks – Ktiška, Lípa malolistá – Ktiška, Lípa malolistá – Stará Huť, Lípa velkolistá 3 ks – Dobročkov, Lípa – Ktiš, Tis červený – Ktiš. Požadavky na ochranu nezastavitelných území : Nezastavěným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec nebo která lze zastavit výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takový účel obecně závaznými předpisy nebo územně plánovací dokumentací. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra; Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění. II.f.3. Požadavky zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů Návrh územního plánu Ktiše je navržen v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb o územním plánování, stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. v platném znění. Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění. II.f.4. Požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Obvodní báňský úřad v Příbrami – respektovat dobývací prostor Ktiš. Vyhodnocení : Dobývací prostor Ktiš je v návrhu územního plánu respektován. Ministerstvo ŽP, odbor výkonu státní správy II, České Budějovice – zůstává v platnosti původní stanovisko k návrhu zadání územního plánu, tj. respektovat výhradní ložisko abraziva Ktiš – Ktišská hora, dále dobývací prostor Ktiš a chráněné ložiskové území Ktiš – Dobročkov. Vyhodnocení : Stanovisko je respektováno.
54
Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad Prachatice – vzhledem k tomu, že se v řešeném území neprovádí komplexní pozemkové úpravy a ani nebylo do současné doby o tyto pozemkové úpravy požádáno, bez připomínek, Centrum dopravního výzkumu, Praha – bez připomínek, RWE Transgas Net s.r.o., Praha – bez připomínek, Úřad pro civilní letectví Praha – vzhledem k tomu, že se nepředpokládá ohrožení bezpečnosti leteckého provozu, bez připomínek, Ministerstvo životního prostředí, odbor zvláště chráněných částí přírody – bez připomínek, 8) Krajská hygienická stanice JČ kraje – bez připomínek. 9) Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha – bez připomínek, 10) HZS JČ kraje, Prachatice – zajistit pro zmíněné území dostatek požární vody a přístupnost komunikací k jejímu zdroji. Vyhodnocení : Stanovisko je respektováno. 11) Ministerstvo životního prostředí, odbor péče o krajinu – respektovat nadregionální biocentrum č.51 Kleť-Bukový, ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 171 s probíhající osou mezofilní bučinnou a ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 110 s probíhající osou mezofilní bučinnou. Vyhodnocení : Stanovisko je respektováno. 12) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, České Budějovice – bez připomínek, 13) Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice – doplnit do grafické a textové části územního plánu ochranné pásmo Vojenského újezdu Boletce v šíři 1 km. Vyhodnocení : Stanovisko je respektováno. 14) Městský úřad Prachatice, odbor ŽP - z hlediska státní správy lesů bez připomínek, - z hlediska vodoprávního úřadu bez připomínek, návrh řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací JČ kraje, - z hlediska ochrany přírody a krajiny se požaduje přesná specifikace plochy „bydlení usedlosti rodinné“ a „bydlení rezidenční“ na SV a V okraji Ktiše a ve Smědči a upřesnění typu zástavby (hmota, výška, členění), počet domů a jejich funkční členění (obytná a hospodářská část apod.), s předloženým návrhem ploch pro rezidenční bydlení a rodinné usedlosti bez podrobné specifikace nesouhlasíme, pro plochu rodinné rekreace v Dobročkově požadujeme zpracování územní studie z důvodu zamezení nekoordinované živelné zástavbě. Vyhodnocení : Stanovisko je respektováno, návrh územního plánu byl v části týkající se stanovení funkčního a prostorového uspořádání výše uvedených ploch pro bydlení upraven. Tato úprava byla orgánem ochrany přírody v rámci dohodovacího řízení odsouhlasena. 15) Krajský uřad – JČ kraj, odbor ŽP – zdůvodnit potřeby vymezení nových zastavitelných ploch v souladu s § 55 odst.3 stavebního zákona, stanovit podrobnou specifikaci funkčního využití navržených ploch pro bydlení (smíšená funkce, rezidenční bydlení, rodinné usedlosti). Vyhodnocení : Stanovisko je respektováno, návrh územního plánu byl v části týkající se stanovení funkčního a prostorového uspořádání výše uvedených ploch pro bydlení upraven. Tato úprava byla orgánem ochrany zemědělského půdního fondu v rámci dohodovacího řízení odsouhlasena. 16) E.ON ČR – doplnit stávající a nová zařízení energetiky, tj. kabelové vedení VN 22 kV včetně TS 6 (kioskový typ, výkon do 630 kVA) na pozemku č.parc.183 ve Ktiši, opravit trasu vedení VN 22 kV podél komunikace pro TS U hřiště ve Ktiši tak, aby byl zachován volný přístup správce sítě, lokality Křížovice, Ktiška a Stará Huť nejsou z hlediska zásobování el.energií zajištěny, v případě návrhu nové zástavby je nutné navrhnout nové vedení VN a TS. Vyhodnocení : Vyjádření se akceptuje a bude zohledněno v návrhu územního plánu. Na základě dohodovacího řízení bylo ze strany E.ON ČR upuštěno od požadavku vedení trasy VN 22 kV podél komunikace pro TS U hřiště s tím, že dále bude sledováno vedení v původně navržené trase. 17) Správa CHKO Blanský les – s návrhem ÚP souhlasí za splnění ve stanovisku uvedených podmínek funkčního a prostorového uspořádání vybraných zastavitelných ploch ve Smědči a Smědečku, požadavek na úpravu hranice CHKO tak, aby všechny navržené zastavitelné plochy byly součástí CHKO Blanský les. Vyhodnocení : Vyjádření se ve věci funkčního a prostorového uspořádání respektuje a bude zohledněno v návrhu územního plánu. Požadavek týkající se rozšíření území CHKO Blanský les o nově vymezené zastavitelné plochy se neakceptuje a v územním plánu bude znázorněna hranice v podobě, jaká byly úřadu územnímu plánování předána v rámci zpracování Územně
55
analytických podkladů od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR dne 12.12.2007 (jev č.26 chráněná krajinná oblast včetně zón) 18) Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava – doplnit záplavové území Křemžského potoka včetně aktivní zóny, změnit název Rybářského na Křemžský potok, část plochy OVSR.2.KT leží v záplavovém území. Vyhodnocení : Vyjádření se respektuje a bude zohledněno v návrhu územního plánu. 19) Krajský uřad – JČ kraj, odbor dopravy a SH – bez připomínek, Bude doplněno po projednání Změny č.2 ÚP Ktiš II.f.5
Vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území Toto vyhodnocení bylo provedeno v kapitole II.c. textové části této územně plánovací dokumentace. Z výsledku tohoto vyhodnocení vyplývá, že řešení návrhu územního plánu Ktiše nebude mít negativní vliv na trvale udržitelný rozvoj území. Změnou č.2 ÚP Ktiš se nemění. II.f.6
Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst.5 stavebního zákona Stanovisko krajského úřadu podle § 10g zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů nebylo v rámci Změny č.2 územního plánu vydáno. II.f.7
Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko krajského úřadu podle § 10g zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů nebylo v rámci Změny č.2 územního plánu vydáno.
II.f.8
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vymezení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vymezení navržených zastavitelných ploch je provedeno na základě požadavků obce Ktiš a odsouhlasení záměrů v zastupitelstvu obce. Změnou č.2 ÚP Ktiš dochází k celkové redukci zastavitelných ploch, vymezení plochy SO.Z2.1.KT. reflektuje stávající urbanistické uspořádání západního okraje sídla (oboustranné obestavění silnice II/122 a je kompenzováno vypuštěním původní zastavitelné plochy SO.8KT.
II.g.
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (43 odst.1 stavebního zákona) s odůvodněním potřeby jejich vymezení
Ve Změně č.2 ÚP Ktiš nejsou vymezeny záležitosti nadmístního významu, které by nebyly řešeny v zásadách územního rozvoje.
II.h. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části
Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 11listů (oboustranně potisknuté str. 3556). Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje tyto výkresy: II. Odůvodnění územního plánu II.1. Koordinační výkres II.2. Širší vztahy II.3. Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL
m 1 : 5000 m 1 : 25000 m 1 : 5000
Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 3 výkresy.
56
