Ú Z E M N Í P L Á N M Ě S T A

Ú Z E M N Í

P L Á N

M Ě S T A

ČERNOVICE

POŘIZOVATEL:

M Ě S T O

Č E R N O V I C E

ZPRACOVATEL:

I N G . A R C H . I V A N P L I C K A I V A N P L I C K A S T U D I O

ČERVEN 2003

1

AUTORISACE

Pořizovatel: Zpracovatel:

Město Černovice ing.arch. Ivan Plicka, IVAN PLICKA STUDIO

Architektonicko-urbanistická část a koordinace: ing.arch. Ivan Plicka AUTORISACE

Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby, LPF, ZPF: ing. Ivan Dejmal AUTORISACE

Doprava: ing. Václav Pivoňka AUTORISACE

Technické vybavení: ONEGAST spol. s r.o., ing. Jan Císař a kol. AUTORISACE

2

2 OBSAH

TEXTOVÁ ČÁST

1 Autorisace 2 Obsah 3 Úvod

2 3 5

Důvody pořízení územního plánu města, postup pořizování, hlavní cíle řešení, výchozí podklady, zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace, vyhodnocení splnění zadání územního plánu města, vyhodnocení splnění souborného stanoviska

4 Vymezení řešeného území

9

Vymezení řešeného území podle katastrálních území, základní údaje a charakteristika řešeného území

5 Metoda zpracování

12

Metoda zpracování, obsah dokumentace

6 Širší vztahy

13

Širší funkční a prostorové vazby v území

7 Návrh urbanistické koncepce

13

Návrh urbanistické koncepce a členění řešeného území, včetně základních předpokladů a podmínek vývoje města a ochrany hodnot území a základní koncepce dopravy a občanského a technického vybavení města

8 Funkční regulace území (závazné regulativy)

15

Návrh členění území města na funkční plochy a podmínky jejich využití, funkční regulativy

9 Prostorová regulace území (směrné regulativy)

18

Prostorové regulativy

10 Rozvojové lokality (závazné regulativy)

22

Přehled, charakteristika a doplňující regulativy vybraných ploch současně zastavěného a zastavitelného území - rozvojových lokalit

11 12 13 14

Limity využití území (závazné regulativy) Doprava Technické vybavení Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby

56 57 62 78

Vyhodnocení přírodních podmínek řešeného území a předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, návrh zapracování územního systému ekologické stability, vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění a nakládání s odpady

15 ZPF, LPF

91

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů

16 Veřejně prospěšné stavby a asanace (závazné regulativy)

97

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav

17 Civilní ochrana

98

Návrh řešení požadavků civilní ochrany

18 Závěr

99

Shrnutí závazných regulativů, doporučená podrobnější územně plánovací dokumentace, návrh lhůt aktualizace

3

GRAFICKÁ ČÁST

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Plán využití území 1 : 10 000 Plán využití území - Benešov 1 : 2 000 Plán využití území - Černovice 1 : 2 000 Plán využití území - Vackov 1 : 2 000 Plán využití území - Dobešov 1 : 2 000 Plán využití území - Panské Mlýny 1 : 2 000 Plán využití území - Střítež 1 : 2 000 Plán využití území - Svatava 1 : 2 000 Plán využití území - Vlkosovice 1 : 2 000 Technické vybavení 1 : 10 000 Technické vybavení - Benešov 1 : 2 000 Technické vybavení - Černovice 1 : 2 000 Technické vybavení - Rytov 1 : 2 000 Technické vybavení - Stružky 1 : 2 000 Technické vybavení - Vackov 1 : 2 000 Technické vybavení - Dobešov 1 : 2 000 Technické vybavení - Panské Mlýny 1 : 2 000 Technické vybavení - Střítež 1 : 2 000 Technické vybavení - Svatava 1 : 2 000 Technické vybavení - Vlkosovice 1 : 2 000 Veřejně prospěšné stavby 1 : 5 000 Vyhodnocení ZPF 1 : 5 000 ( 1 : 10 000 )

4

3 ÚVOD DŮVODY POŘÍZENÍ Město Černovice má platný územní plán města (územní plán sídelního útvaru) z roku 1996, který však byl zpracován pouze pro katastrální území Černovice u Tábora. Pro obce Benešov, Dobešov a Svatavu, ležící ve správním území města Černovice, jsou zpracovány urbanistické studie - místní programy obnovy venkova. Zmíněný územní plán i urbanistické studie dnes již zcela neodrážejí proměňující se názory na možný další rozvoj správního území města, resp. jeho jednotlivých částí. Zároveň město Černovice nemá žádnou územně plánovací dokumentaci, ani územně plánovací podklady, které by se zabývaly celým správním územím města a dávaly tak předpoklad pro komplexní rozhodování politické representace města o dalším rozvoji celého správního území města i jednotlivých sídel v něm ležících. Ve správním území města Černovice leží řada sídel vesnického charakteru; město Černovice je přihlášeno do Programu obnovy venkova. Jedním z hlavních cílů tohoto vládního programu je postupná obnova a znovuoživení venkovského prostoru. Změněná společensko-politická situace a ekonomické podmínky v posledním desetiletí, spolu se změněným přístupem k územnímu plánování, jež je pojímáno jako základní nástroj řízení územního rozvoje a ekologicky únosného využívání území, vedly z výše uvedených důvodů k tomu, že se městské zastupitelstvo rozhodlo pořídit územní plán města - celého jeho správního území - jako základní koncepční materiál, který bude sloužit jako podklad pro rozhodování o budoucnosti města; v neposlední řadě i v souvislosti s důslednou obnovou v rámci místního programu obnovy venkova. Spolu s obcemi Dobrá Voda, Hojovice, Křeč, Lidmaň, Obrataň a Věžná, jejichž správní území se rozkládají v sousedství správního území města Černovice - se město také rozhodlo koordinovat vzájemně svůj další rozvoj; toto rozhodnutí vyústilo v roce 1999 v založení Sdružení obcí Svidník (Mikroregion Svidník). Územní plán města Černovice se stane pro státní správu a především pro samosprávu základním nástrojem řízení územního rozvoje a ekologicky únosného využívání území.

POSTUP POŘIZOVÁNÍ V druhé polovině roku 2000 byla zpracována přípravná část územního plánu města - průzkumy a rozbory. V této části byl analyzován dnešní stav řešeného území, především po stránce architektonicko-urbanistické, z hlediska životního prostředí a po stránce technického vybavení města. Nedílnou součástí analýzy řešeného území byla i fotografická sonda, záznam dnešního stavu řešeného území. Současně tato přípravná část územního plánu města přinesla první - pracovní - verzi návrhu možného dalšího rozvoje správního území města, zejména jeho současně zastavěného území. Tento první názor, problémový výkres se stal i podkladem pro diskusi o dalším směřování města. Jedním z cílů bylo, aby ještě před formulováním zadání územního plánu došlo v městě, ve správním území města k základní dohodě o společné budoucnosti, o budoucím rozvoji - územní plánování je možno chápat jako průmět právě této shody. Městské zastupitelstvo - i na základě zmíněné diskuse - přijalo v roce 2001 návrh zadání územního plánu, jenž byl následně veřejnoprávně projednán. Po zapracování připomínek dotčených orgánů státní správy do návrhu zadání byla výsledná podoba zadání územního plánu města odsouhlasena v městském zastupitelstvu a předána zpracovateli územního plánu.

5

Zadání územního plánu města bylo tak v druhé polovině roku 2001 výchozím materiálem pro zpracování konceptu řešení územního plánu města (odevzdán v listopadu 2001). Koncept řešení územního plánu města byl opět veřejnoprávně projednán a z tohoto veřejnoprávního projednání vzešlo souborné stanovisko, jež obsahovalo pokyny k dopracování konceptu řešení do návrhu územního plánu města; souborné stanovisko se tak stalo výchozím dokumentem pro práci na návrhu územního plánu města. Návrh územního plánu města byl odevzdán v září 2002. Poslední fází pořizování územního plánu města je vypracování čistopisu územního plánu města a obecně závazné vyhlášky o závazné části územního plánu města Černovice – v červnu 2003.

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Hlavní cíle územního plánu města Černovice jsou obsaženy v jeho zadání. Jedná se zejména o vytvoření uspokojivých podmínek pro další rozvoj města, to znamená zejména zvýšení jeho atraktivity z hlediska nabídky kvalitních příležitostí pro bydlení i nabídky kvalitních pracovních příležitostí; to vše při udržení co nejvyššího standardu životního prostředí jak v zastavěném a zastavitelném území, tak i ve volné krajině, v níž leží obce a osady, jež jsou součástí správního území města.

ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Město Černovice má platný územní plán města - územní plán sídelního útvaru - z roku 1996; ten byl zpracován pouze pro katastrální území Černovice u Tábora. Pro obce Benešov, Dobešov a Svatavu, byly zpracovány pouze urbanistické studie - místní programy obnovy venkova. ZÁKLADNÍ POROVNÁNÍ STÁVAJÍCÍHO PLATNÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA ČERNOVICE S NÁVRHEM ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA Stávající platný územní plán sídelního útvaru byl zpracován pouze pro katastrální území Černovice u Tábora, tedy pouze pro část správního území města Černovice, jež je řešeným územím města Černovice, jehož koncept řešení je právě předkládán. Porovnávána se stávajícím platným územním plánem sídelního útvaru bude tedy pouze ta část návrhu nového územního plánu města, jež se týká katastrálního území Černovice u Tábora. Návrh územního plánu města potvrzuje některé rozvojové lokality pro bydlení ze stávajícího územního plánu sídelního útvaru - jedná se o lokality v severní části města a ve východní části města, v okrajové poloze (lokality OM 5 a OM7); a to včetně vybraných vnitřních obslužných komunikací. Tyto lokality doplňují stávající strukturu zástavby. Návrh územního plánu města pouze tyto lokality rozšiřuje v logickém rozvojovém směru, podél stávajících komunikací, s možností nabídnout příležitost pro výstavbu na atraktivních parcelách i o větší rozloze (na severu města - lokalita OM6), nebo směrem k venkovské zástavbě místní části Vackov (lokalita OV5). Zcela nově přichází návrh územního plánu města s nabídkou rozvojových lokalit pro bydlení při východním okraji města (lokality OM1, OM2, OM3 a OM4). Tyto lokality jsou navrhovány jednak z důvodu rozšíření příležitostí výstavby i do této části města, jednak z důvodu možnosti spojit rozvoj těchto lokalit s postupným budováním odlehčovací komunikace - přeložky silnice II / 409. Stávající územní plán sídelního útvaru počítal s rozvojem výrobních aktivit při jihozápadním okraji města - návrh územního plánu města potvrzuje tuto rozvojovou lokalitu, pouze ji zvětšuje na základě potenciální poptávky po tomto druhu rozvojových ploch ve městě. Návrh územního plánu města potvrzuje rovněž umístění čerpací stanice pohonných hmot v severovýchodní části města.

6

S dalšími rozvojovými lokalitami koncept řešení územního plánu města nepočítá, tedy ani s rozvojovými plochami pro školství, jež v severní a východní části města navrhuje stávající územní plán sídelního útvaru - potřeba těchto nových ploch se nepotvrdila. Již zmiňovaná odlehčovací komunikace - přeložka silnice II / 409 - je trasována v konceptu řešení územního plánu města v principu shodně se stávajícím územním plánem sídelního útvaru, pouze na západě je vedena ve vzdálenější poloze - z důvodů ochránění stávající zástavby před negativními vlivy z automobilového provozu. Na severozápadě je při ní navržena lokalita por výstavbu čerpací stanice pohonných hmot.

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA Základním výchozím podkladem konceptu řešení územního plánu města bylo Zadání územního plánu města Černovice. Koncept řešení územního plánu důsledně vycházel z hlavních cílů v něm obsažených (viz text výše) a je možno konstatovat, že tyto cíle byly naplněny, včetně toho, že územní plán města reaguje i na aktuálně vyvstalé problémy a cíle tak, jak byly zaznamenány na operativních schůzkách s pořizovatelem. Zároveň jsou v návrhu územního plánu města zapracovány veškeré připomínky vzešlé z veřejnoprávního projednání konceptu řešení územního plánu města a obsažené v souborném stanovisku.

VÝCHOZÍ PODKLADY Základní podklady pro návrh územního plánu města Černovice byly předány zpracovateli pořizovatelem: - Souborné stanovisko (2002); - mapové podklady řešeného území (digitální podoba), odvozené ze státního mapového díla. Další podklady byly zpracovatelem obstarány v kontaktu s jednotlivými odbory a referáty okresního úřadu v Pelhřimově, v kontaktu s jednotlivými správci technického vybavení, případně jednotlivými uživateli lokalit v řešeném území a dalšími standardními postupy průzkumů a rozborů pro potřeby územního plánování. Úzká spolupráce byla rovněž s příslušným stavebním úřadem v Černovicích. Pro vlastní správní území města Černovice nejsou k dispozici žádné územně plánovací dokumentace, ani územně plánovací podklady. Pro širší území, ve kterém leží správní území města Černovice, byly zpracovány následující významnější územně plánovací podklady: Generel lokálního územního systému ekologické stability (pořizovatel: Okresní úřad Pelhřimov), Koncepce rozvoje Mikroregionu Svidník (objednatel: Sdružení obcí Svidník, zpracovatel: TiMa Liberec). Informace o obyvatelstvu a bytovém a domovním fondu byly získány z podkladů Českého statistického úřadu. Podklady části přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby: • Atlas životního prostředí a zdraví ČSFR, FVŽP Praha 1992; • Biogeografické členění České republiky, M. Culek a kol., MŽP & Enigma , Praha 1996; • Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich využití 1. – 3. díl, FMZVž, Praha 1989; • Generel místního územního systému ekologické stability, katastrální území Brná, Dobrá Voda u Pacova, Eš, Kámen, Moudrov, Nízká Lhota, Věžná, Vintířov, Vysoká Lhota a Zlátenka, Ing. V. Marek, Projekce Pelhřimov, 1996;

7

• Generel územního systému ekologické stability - lokální systém, kú Pravíkov, Lhota, Vlásenice, Včelnička, Bohdalín, Těmice, Dráchov, Drahoňov, Babín, Benešov, Kamenice nad Lipou, Agroprojekt PSO s.r.o. Brno; • Geobotanická Mapa ČSSR, R. Mikyška a kol. Academia, Praha 1969; • Charakteristiky skupin typů geobiocénů ČSFR, Zdeněk Ambroz, Lesnická fakulta VŠZ Brno, Brno 1991; • Chráněná území České republiky, J. Kos, M. Maršáková, AOPK ČR, Praha 1997; • Květena ČR (ČSR) 1 – 6, V. Skalický, B. Slavík a kol., Academia, Praha 1989 – 2000; • Mapa BPEJ 1 : 5000, listy: 4-2, 4-3, 4-4, 4-5, 4-6, 5-2, 5-3, 5-4, 5-5, 5-6, 6-1, 6-2, 6-3, 6-4 a 6-5 Kamenice nad Lipou; • Mapa odvodňovacích systémů – originální zákres SMS Pelhřimov do základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000, listy: 23-13-24, 23-13-25, 23-14-21, 23-31-04, 23-31-05, 23-31-10, 23-32-01 a 23-32-06; • Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96; • Místní systém ekologické stability krajiny Černovice, Dobešov, Svatava, Střítež, Vlkosovice, Ekologická dílna Brno, 1994; • Nová květena ČSSR 1 – 2, J. Dostál, Academia, Praha 1989; • Regionálně fytogeografické členění ČSR, Academia, Praha 1987; • Regionální územní systém ekologické stability pro okres Pelhřimov, Aktualizace 1997, ing. Zdeňka Mladá, Příbram, XI. 1997; • Registr ložisek nerostných surovin, mapa 1 : 50 000, list: 2313 Tábor, 2314 Pelhřimov, 2331 Soběslav a 2332 Kamenice nad Lipou, NiS Geofond Praha 1995; • Registr poddolovaných území, mapa 1 : 50 000, list: 2313 Tábor, 2314 Pelhřimov, 2331 Soběslav a 2332 Kamenice nad Lipou,, NiS Geofond Praha 1996; • Regionální územní systém ekologické stability pro okres Pelhřimov, Aktualizace 1997, ing. Zdeňka Mladá, Příbram, XI. 1997; • Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, J. Löw a kol., Doplněk, Brno 1995; • ÚTP NR - R ÚSES ČR, mapa 1 : 50 000, listy: 2313 Tábor, 2314 Pelhřimov, 2331 Soběslav a 2332 Kamenice nad Lipou,, MMR Praha 1997; • Územní systémy ekologické stability – teorie a praxe, I. Míchal a kol. TERPLAN, Praha 1991; • Vyhláška MŽP ČR č. 13/1993 Sb., kterou se provádějí některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu; • Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb.; • Základní vodohospodářská mapa ČR 1 : 50 000, listy: 2313 Tábor, 2314 Pelhřimov, 2331 Soběslav a 2332 Kamenice nad Lipou,, VÚV Praha, 1989 a 1990; • Zákon ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny; • Zákon ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.; • Zeměpisný lexikon ČR - Obce a sídla, B. Nováková a kol., Academia, Praha 1991; • Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny, J. Demek a kol., Academia, Praha 1987; • Zeměpisný lexikon ČSR - Vodní toky a nádrže, V. Vlček a kol., Academia, Praha 1984.

8

4 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Řešeným územím územního plánu města Černovice je správní území města, jež sestává z následujících katastrálních území: Benešov, Černovice u Tábora, Dobešov u Černovic, Střítež, Svatava u Černovic, Vlkosovice. V těchto katastrálních územích leží následující sídla, jež budou územním plánem města řešena ve větší podrobnosti: Benešov (k.ú. Benešov), Černovice, Rytov, Stružky, Vackov (k.ú. Černovice u Tábora), Dobešov, Panské Mlýny (k.ú. Dobešov u Černovic), Střítež (k.ú. Střítež), Svatava (k.ú. Svatava u Černovic) a Vlkosovice (k.ú. Vlkosovice); současně zastavěnému a zastavitelnému území těchto sídel bude v územním plánu města Černovice věnována zvýšená pozornost.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Celková rozloha správního území města Černovice činní 3.657 ha. Ve správním území města Černovice se nachází celkem 1.028 domů, z toho trvale obydlených domů 693, z toho rodinných domů 660, rekreačních domů 335. Celkový počet bytů v trvale obydlených domech činní 786. Ve správním území města Černovice trvale bydlí 1.903 obyvatelé, z toho 934 muži a 969 žen, z toho ekonomicky aktivních 989 obyvatel. Průměrný věk trvale bydlících obyvatel je 38,0 roků, index stáří (tj. poměr obyvatel obce v poproduktivním věku k obyvatelům obce v předproduktivním věku) je 1,16.

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Správní území města Černovice sestává z katastrálních území: Benešov, Černovice u Tábora, Dobešov u Černovic, Střítež, Svatava u Černovic, Vlkosovice; ve správním území města Černovice se nacházejí sídla Benešov (k.ú. Benešov), Černovice, Rytov, Stružky, Vackov (k.ú. Černovice u Tábora), Dobešov, Panské Mlýny (k.ú. Dobešov u Černovic), Střítež (k.ú. Střítež), Svatava (k.ú. Svatava u Černovic) a Vlkosovice (k.ú. Vlkosovice). Přirozeným centrem správního území je vlastní město Černovice. Další jednotlivá sídla se rozkládají samostatně ve volné krajině, jejíž reliéf vytváří pro řadu z nich zcela izolované polohy. Volná, poměrně zachovalá a atraktivní krajina také tvoří převládající většinu řešeného území - správního území města Černovice. Benešov Současně zastavěné území Benešova je organizováno okolo výrazného, poměrně velkoryse založeného návesního prostoru; základem struktury stávající zástavby je okrouhlice, přičemž domy na severní frontě návesního prostoru jsou do něj orientovány poměrně hlubokými zahradami. Na západě se současně zastavěné území přimyká k významnější silnici II/409 Černovice - Kamenice nad Lipou, jíž je tečováno. Na východním okraji stávající zástavby se výrazněji uplatňuje poměrně rozlehlý zemědělský areál. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou rodinnými domy. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu.

9

V Benešově se nenachází žádná kulturní památka. Evidovány jsou následující objekty lidové architektury: čp. 4 - dům na jihozápadní straně návsi, čp. 6 - usedlost na jižní straně návsi a čp. 7 usedlost na jižní straně návsi. Černovice Jádrem současně zastavěného území Černovic je zástavba rozkládající se okolo hlavního veřejného prostoru města - Mariánského náměstí. Toto náměstí je zhruba trojúhelníkového tvaru, je podélně orientované ve směru východozápadním a leží v křížení dvou hlavních komunikací, procházejících ve směru severojižním (silnice II/409) a východozápadním (silnice II/136, II/128) Černovicemi. Náměstí je vymezeno třemi kompaktními frontami domů, v severní frontě se nachází radnice s přilehlým komplexem dalších budov veřejného vybavení, ve východní frontě náměstí se uplatňuje nejvýrazněji objekt školního zařízení. Uprostřed pravé poloviny náměstí se nachází špalíček budov veřejného vybavení a dominuje jí kostel Povýšení sv. Kříže. Náměstí je nejvýznamnějším a rovněž nejživějším veřejným prostorem města. Směrem od jádra města se rozkládá podél hlavních průjezdních komunikací a v území mezi nimi poměrně intenzívní zástavba, tvořená převážně rodinnými domy, doplněná několika skupinami bytových domů. V obytné zástavbě městského charakteru je možno vysledovat zbytky původní vesnické struktury, jež se propojila s novou výstavbou v průběhu zejména druhé poloviny dvacátého století. V obytné zástavbě jsou, zejména v centru města, roztroušeny drobnější provozovny obchodu a služeb, ojediněle též výroby nerušící. V současně zastavěném území města se nachází rovněž několik větších provozoven obchodu a služeb a výroby nerušící; pro město je však příznačné poměrně vysoké zastoupení areálů veřejného vybavení - školství a sociální péče. V obrazu města se značnou měrou uplatňuje zejména rozlehlý areál bývalého zámku (dnes Diagnostický ústav sociální péče). Tento areál pak volně přechází v kvalitní školský areál, jenž má rovněž dobré sportovní zázemí. V současně zastavěném území města se nachází několik areálů zemědělského hospodaření, nejrozsáhlejší z nich leží při jihozápadním okraji města. Stavebnětechnický stav jednotlivých objektů v městě odpovídá běžnému standardu. Současně zastavěné území města je v těsném kontaktu s kvalitním přírodním prostředím; to platí zejména o výrazně kultivovaných plochách na jihu, ale i o území rozkládajícím se na sever od města. Kvalitní přírodní prostředí silně zvyšuje potenciál města a celého jeho správního území z hlediska rekreace a turistického ruchu. Významným fenoménem je z tohoto pohledu i atraktivní úzkokolejná trať Obrataň - Jindřichův Hradec, procházející Černovicemi. V Černovicích jsou evidovány následující kulturní památky: areál zámku (zámek, park, obora), areál kostela Povýšení sv. Kříže (kostel, zvonice, socha Panny Marie), židovský hřbitov (hřbitov, ohradní zeď), soubor plastik na mostě přes Černovický potok (socha sv. Václava, socha sv. Jana), plastika sv. Jana Nepomuckého - u zámku. Evidovány jsou následující objekty lidové architektury: čp. 18 a čp.19 - jižně od náměstí, čp. 127 - v severní části města, čp. 145 - v severní části města, čp. 153 - dvojdomek v severozápadní části města, čp. 157 a čp. 159 - v západní části města. Rytov Současně zastavěné území Rytova je poměrně nerozlehlé a je téměř celé soustředěno po obou stranách silnice II/409 vedoucí z Černovic do Kamenice nad Lipou. Menší část stávající zástavby se nachází v relativně izolované poloze severně od jádra Rytova; nejvýrazněji se zde uplatňuje areál bývalé usedlosti Červený dvůr. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. V Rytově se nenachází žádná kulturní památka.

10

Stružky Současně zastavěné území Stružek je tvořeno spíše extenzívní zástavbou, která se táhne podél severojižní průjezdné komunikace. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy, přibližně ve středu stávající zástavby se nachází několik objektů, sloužících zemědělskému hospodaření. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. Ve Stružkách se nenachází žádná kulturní památka. Evidovány jsou následující objekty lidové architektury: čp. 10 - chalupa na jižní straně osady čp. 11 - chalupa na jižní straně osady. Vackov Současně zastavěné území Vackova se rozvíjelo v samostatné poloze vůči blízkému městu Černovice. Nerozsáhlá, spíše roztroušená zástavba se rozkládá na obou stranách silnice III/12818, vedoucí z Černovic směrem na východ - do Svatavy a Lidmaně. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy; v kontaktu s hlavní průjezdní komunikací, na jih od ní, leží menší areál výroby nerušící. V jižní části stávající zástavby Vackova se výrazně uplatňuje Vackovský rybník. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. Ve Vackově se nenachází žádná kulturní památka. Dobešov Současně zastavěné území Dobešova se rozkládá v náhorní poloze, jižně od města Černovice. Základem struktury stávající zástavby Dobešova je okrouhlice, z níž vybíhá další zástavba směry severním a jižním, podél hlavní, průjezdné komunikace (II/128). Hlavní centrální veřejný prostor Dobešova je dělen drobnější zástavbou na několik podprostorů; část této zástavby byla vybourána a vznikl tak větší podprostor, tvořící jižní polovinu návsi. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou - převážně rodinnými domy. Na severním okraji stávající zástavby Dobešova jsou tři bytové domy, čtvrtý bytový dům je ve středu Dobešova a obsahuje rovněž menší provozní jednotku obchodu a služeb. Pozoruhodným objektem je kaple sv. Martina, tvořící dominantu v severní části Dobešova. Stávající strukturu zástavby doplňují na jihu dva areály zemědělského hospodaření a na severu další areál zahradnictví. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. V Dobešově je evidována kulturní památka: kaple sv. Martina. Evidován je následující objekt lidové architektury: čp. 69 - dům na severní straně obce. Panské Mlýny Současně zastavěné území Panských Mlýnů je nerozlehlé a rozkládá se po obou stranách průjezdní silnice III/1361. Na sever od soustředěné zástavby Panských Mlýnů leží roztroušenější část zástavby, sestávající zejména z hospodářských areálů. Mezi těmito dvěma částmi Panských Mlýnů se rozkládá poměrně členitý terén; krajinný ráz této části Panských Mlýnů byl narušen nově trasovanou průjezdní komunikací. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy; v severní, odloučené části zástavby se nacházejí menší hospodářské areály. Stavebnětechnický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. V Panských Mlýnech se nenachází žádná kulturní památka.

11

Střítež Současně zastavěné území Stříteže je rozloženo po obou stranách silnice III/4095, krátce po jejím odbočení ze silnice II/409; stávající zástavba je spíše rozvolněná. Současně zastavěné území je tvořeno výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. Ve Stříteži je evidována kulturní památka: výklenková kaplička - východně od obce. Střítež je navržena na prohlášení vesnickou památkovou zónou. Svatava Současně zastavěné území Svatavy je rozloženo okolo výrazného, východozápadně orientovaného, podélného návesního prostoru, který rozšiřuje hlavní průjezdní komunikaci III/12818. Většina domů, tvořících stávající zástavbu je do tohoto hlavního veřejného prostoru orientována, hluboké zahrady pak vybíhají do svahu. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou rodinnými domy, pouze na východním okraji stávající zástavby Svatavy se nachází poměrně rozlehlý zemědělský areál. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. Ve Svatavě je evidována kulturní památka: návesní kaplička. Vlkosovice Převážnou část současně zastavěného území Vlkosovic tvoří okrouhlice - stávající zástavba je organizována okolo poměrně velkorysého centrálního veřejného prostoru, návse. Tato náves je na východním okraji protnuta významnější průjezdní komunikací II/128. Ve vymezení návse se uplatňuje zejména velice kompaktní zástavba severní fronty tohoto veřejného prostoru. Náves je ještě členěna drobnější zástavbou na menší podprostory. Směrem západním z jádrové části vybíhá spíše roztroušená zástavba, ve vazbě na místní komunikace. Současně zastavěné území je tvořeno výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy; západně od Vlkosovic se nachází v izolované poloze rozlehlý zemědělský areál. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. Ve Vlkosovicích se nenachází žádná kulturní památka. Dnešní stav řešeného území - správního území města Černovice - je zachycen v grafické části průzkumů a rozborů pro územní plán města na výkresech zobrazujících stávající využití území (celé správní území 1 : 10 000 a detail - současně zastavěné území města a jednotlivých obcí, ležících ve správním území města - 1 : 5 000). Součástí průzkumů a rozborů pro územní plán města byla rovněž fotografická sonda.

5 METODA ZPRACOVÁNÍ Pro celé správní území města (řešené území) je stanovena základní funkční a prostorová regulace. Správní území města (řešené území) sestává: - z území a ploch stabilizovaných; - z území a ploch rozvojových (dosud nezastavěných území a ploch určených k zastavění; případně území a ploch zastavěných, ale určených ke změně funkčního využití - území a ploch transformačních).

12

Území a plochy rozvojové jsou členěny podle plošně souvislých celků s jednotnou navrženou regulací na jednotlivé rozvojové lokality. Základní funkční a prostorová regulace je v případě nutnosti ještě v popisu jednotlivých lokalit doplněna prohlubujícími, případně doplňujícími regulativy (závaznými, směrnými) - pro každou rozvojovou lokalitu je zpracován zvláštní popis (pasport). Ve zvláštních kapitolách je zpracována koncepce dalšího rozvoje řešeného území z hlediska dopravy, technického vybavení a přírodních podmínek, životního prostředí a územních vazeb. Základními výkresy územního plánu města jsou plán využití území v měřítku 1:10 000 a plán využití území v měřítku 1:2 000, které spolu s příslušným doprovodem v textové části stanoví základní funkční a prostorovou regulaci pro řešené území. V těchto plánech je rovněž stanovena stávající hranice zastavěného území a hranice zastavitelného území podle územního plánu města. Uvedené výkresy doplní plány, zabývající se základní koncepcí technického vybavení města - opět v měřítcích 1:10 000 a 1:2 000. Závěrečné plány zachycují návrh veřejně prospěšných staveb v měřítku 1 : 5 000 a vyhodnocení ZPF 1 : 5 000.

6 ŠIRŠÍ VZTAHY Správní území města Černovice leží v okrese Pelhřimov, při jeho západním okraji. Správní území leží jižně od poměrně významné silnice, propojující ve východozápadním směru města Tábor a Pelhřimov a potom dále významná města ve směru na východ i západ. Vlastní město Černovice je přirozeným spádovým územím širšího okolí, nejen úzce svého správního území. Významnějšími centry jsou v nejbližším okolí Kamenice nad Lipou a Pacov, ze vzdálenějších je nutno jmenovat Tábor a Pelhřimov. Správní území města Černovice leží na pomezí spádových území těchto dvou okresních měst. Město Černovice je členem Sdružení obcí Svidník, do něhož dále patří obce Dobrá Voda, Hojovice, Křeč, Lidmaň, Obrataň a Věžná. Tyto obce úzce spolupracují při rozvoji společně sdíleného území. Správní území města Černovice se rozkládá ve velice atraktivní krajině, která má značný potenciál z hlediska využití pro turistický ruch a sportovně-rekreační aktivity. Širší vztahy správního území města Černovice jsou zachyceny v grafické části průzkumů a rozborů pro územní plán města na výkrese Širší vztahy 1 : 25 000.

7 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE CELKOVÁ URBANISTICKÁ KONCEPCE Návrh územního plánu města Černovice vychází ze zadání územního plánu obce a ze souborného stanoviska a naplňuje hlavní cíle řešení a pokyny v nich obsažené. Návrh územního plánu města Černovice vymezuje hlavní směry a lokality, určené jako nabídka pro další rozvoj správního území. Pro 13

stávající, současně zastavěné území, i pro nově navrhovaná území zastavitelná, rozvojová stanovuje návrh základní zásady funkční a prostorové regulace; v popisu jednotlivých rozvojových lokalit jsou pak doplněny další, zpřesňující regulativy (zejména prostorové, případně i funkční). Návrh koncepce rozvoje správního území města Černovice pro časový horizont zhruba následujících dvaceti let vychází zejména z požadavku na straně jedné vymezit nová území pro rozvoj základních funkcí obce (zejména bydlení a podnikatelských aktivit) a na straně druhé uchovat a nadále ochránit kvalitní životní prostředí jak v současně zastavěném území jednotlivých sídel, tak ve volné krajině tvořící převládající a významnou část řešeného území - správního území města. Územní plán města předpokládá především další rozvoj vlastního města Černovice a dále pak rozvoj v sídlech Benešov, Vackov, Dobešov, Panské Mlýny, Střítež, Svatava a Vlkosovice; ostatní sídla, ležící ve správním území města, jsou považována za stabilizovaná a nejsou v nich vymezovány rozvojové lokality. Kromě citlivého rozvoje jednotlivých navržených lokalit, jenž bude respektovat kvality krajiny i struktury jednotlivých sídel, bude mít v budoucnu značný význam i péče o stávající, současně zastavěné území, zejména pak o veřejná prostranství jednotlivých sídel. Právě přístup k rehabilitaci jejich jedinečných návesních prostorů bude zásadním způsobem ovlivňovat budoucí obraz těchto sídel. Benešov Návrh územního plánu města vymezuje v Benešově čtyři menší rozvojové lokality pro výstavbu rodinných , případně rekreačních domů při západním okraji stávající zástavby. Je tak vytvořen předpoklad doplnění stávající zástavby směrem ke stávající komunikaci, tečující obec na západě. Černovice Návrh územního plánu města předpokládá ve vlastním městě Černovice jednak rozvojové lokality pro bydlení (v rodinných, případně i rekreačních domech) a dále rozvojové lokality pro podnikatelské aktivity (výroba nerušící, obchod a služby). Rozvojové lokality pro bydlení jsou rozloženy poměrně rovnoměrně podél západního, severního a východního okraje stávající zástavby města a přinášejí atraktivní nabídku parcel různého standardu. Rozvoj části lokalit na západě je možno předpokládat v souvislosti s postupným budováním odlehčovací komunikace - přeložky silnice II / 409. Hlavní rozvojovou lokalitou pro podnikatelské aktivity je lokalita při jihozápadním okraji stávající zástavby města, v dobré vazbě na již existující výrobní plochy (rozlehlý zemědělský areál) i na skelet stávajících a navrhovaných komunikací. K výraznému zklidnění dopravy ve středu města a tím i ke zvýšení jeho obytného standardu povede odklonění zejména tranzitní dopravy do nové trasy - přeložky silnice II / 409. Vackov Rozvoj Vackova předpokládá návrh územního plánu města podél stávající komunikace, spojující ve východozápadním směru Vackov s Černovicemi. Jednak dojde k jistému propojení zástavby Černovic a zástavby Vackova, jednak bude doplněna stávající zástavba Vackova na severu. Dobešov Návrh územního plánu města předpokádá doplnění stávající zástavby Dobešova severním směrem dojde tak ke sjednocení stávající poněkud roztříštěné zástavby v této části obce.

14

Panské Mlýny Panské Mlýny mají dosti jedinečný charakter, a to i díky krajině, která je bezprostředně obklopuje. Nová výstavba musí tuto jedinečnosti respektovat a nesmí narušit stávající obraz krajiny a sídle v něm. Pro další rozvoj - patrně spíše rekreační zástavby - návrh územního plánu města předpokládá poměrně rozlehlou lokalitu severovýchodně od obce, s předpokladem spíše extenzívní zástavby. Návrh územního plánu dále předpokládá rozvoj zemědělského hospodaření v lokalitě, jež je vymezena v jižní části Panských Mlýnů, v při jejím severozápadním okraji. Střítež Návrh územního plánu města předpokládá jen menší doplnění stávající zástavby o rozvojovou lokalitu v severní části obce a v jižní části obce; obě lokality předpokládají výstavbu rodinných, případně rekreačních domů. Na jihu - při kontaktu se železniční tratí - je navržena rovněž rozvojová lokalita umožňující vybudování nové železniční zastávky pro obec Střítež. Svatava Zástavba obce má výrazně podlouhlý charakter, návrh územního plánu města předpokládá několik kapacitně menších rozvojových lokalit pro výstavbu rodinných, případně rekreačních domů v západní části obce. Vlkosovice Návrh územního plánu města doplňuje stávající strukturu obce dvěma menšími rozvojovými lokalitami pro výstavbu rodinných, případně rekreačních domů; tyto lokality pouze podporují jedinečný charakter zástavby, obkružující návesní prostor.

8 FUNKČNÍ REGULACE ÚZEMÍ (ZÁVAZNÉ REGULATIVY) NÁVRH ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Správní území města (řešené území) je členěno na polyfunkční území a monofunkční plochy. Tato území, resp. plochy se dále dělí na stávající a navrhované. Pro jednotlivá území a plochy je stanovena následujícími definicemi legendy hlavního urbanistického výkresu - plánu využití území základní funkční regulace. Pro jednotlivé vymezené rozvojové lokality je pak funkční regulace ještě dle potřeby prohloubena, či doplněna - v popisu jednotlivých lokalit - viz kapitola 10.

15

HLAVNÍ ZÁSADY FUNKČNÍ REGULACE ÚZEMÍ (POLYFUNKČNÍ) ÚZEMÍ OBYTNÉ - VENKOVSKÉ Území sloužící pro bydlení venkovského typu, veřejné vybavení, obchod, výrobu nerušící a služby a drobné zemědělské hospodaření. Funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 100 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby, stavby pro zemědělské hospodaření - vše výhradně pro uspokojování potřeb obyvatel daného území. Výjimečně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 250 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby nadmístního významu, stavby pro zemědělské hospodaření nadmístního významu. ÚZEMÍ OBYTNÉ - MĚSTSKÉ - INDIVIDUÁLNÍ Území sloužící pro bydlení městského typu, s převahou individuálního bydlení v rodinných domech, veřejné vybavení, obchod, výrobu nerušící a služby. Funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 250 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby, stavby pro zemědělské hospodaření - vše výhradně pro uspokojování potřeb obyvatel daného území. Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 500 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby - vše nadmístního významu, při rodinných domech stavby pro drobné zemědělské hospodaření ÚZEMÍ OBYTNÉ - KOLEKTIVNÍ Území sloužící pro bydlení městského typu, s převahou kolektivního bydlení v bytových domech, veřejné vybavení, obchod, výrobu nerušící a služby. Funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 500 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby - vše téměř výhradně pro uspokojování potřeb obyvatel daného území. Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, obchodní zařízení (do kapacity 1000 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby - vše i případně nadmístního významu. ÚZEMÍ SMÍŠENÉ MĚSTSKÉHO JÁDRA Území sloužící pro bydlení městského typu, s převahou kolektivního bydlení v bytových domech, a pro umístění polyfunkčních staveb, vše vždy s výrazným využitím parteru pro obchod a služby. Funkční využití: stavby pro bydlení, stavby pro veřejnou správu, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 500 m2 hrubé užitné plochy), nerušící výroba a služby. Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu nadměstského významu, obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé užitné plochy), víceúčelová zábavní, kulturní a sportovní zařízení.

16

ÚZEMÍ VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ Území sloužící pro zařízení a plochy veřejného vybavení. Funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, kulturní zařízení, církevní zařízení, hřbitovy. Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 100 m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící a služby - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. ÚZEMÍ SPORTU A REKREACE Území sloužící pro sport, tělovýchovu a krátkodobou a dlouhodobější rekreaci a volný čas. Funkční využití: sportovní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek). Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 300 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící a služby - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. ÚZEMÍ CHATOVÝCH A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH OSAD Území sloužící pro pěstební plochy a krátkodobou a dlouhodobější rekreaci a volný čas. Funkční využití: plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, zahrádkářské chaty, rekreační chaty. Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 50 m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící a služby - téměř výhradně pro uspokojování uživatelů daného území, případně v souvislosti s dominantním funkčním využitím. PLOCHY (MONOFUNKČNÍ) PLOCHY VÝROBY NERUŠÍCÍ, OBCHODU A SLUŽEB Plochy sloužící pro umístění zařízení výroby nerušící, obchodu a služeb všeho druhu, včetně skladů a skladovacích ploch; tato zařízení nesmí svými negativními účinky a vlivy na životní prostředí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a zhoršovat životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru. Funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu; maximální velikost jedné provozní jednotky: 1.500 m2 hrubé užitné plochy. Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek), větší obchodní zařízení (do kapacity 3.000 m2 hrubé užitné plochy jedné provozní jednotky), čerpací stanice pohonných hmot. PLOCHY PRO ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ Plochy sloužící pro umístění zařízení sloužících zemědělskému hospodaření. Funkční využití: stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení. Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro administrativu, bydlení - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Plochy sloužící pro umístění zařízení technického vybavení území.

17

Funkční využití: stavby a zařízení pro technické vybavení území (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace). Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro administrativu, bydlení - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. PLOCHY DOPRAVNÍ Plochy sloužící pro umístění staveb a zařízení pro automobilovou osobní a nákladní dopravu, pro autobusovou hromadnou dopravu osob, pro individuální a hromadné parkování osobních a nákladních automobilů a autobusů, pro železniční dopravu. Funkční využití: stavby a zařízení pro automobilovou osobní a nákladní dopravu, stavby a zařízení pro autobusovou hromadnou dopravu osob, stavby a zařízení pro dopravu v klidu, stavby a zařízení pro železniční dopravu, čerpací stanice pohonných hmot. Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy) - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Plochy veřejných prostranství jsou plochy, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit a které musí být přístupné veřejnosti bez omezení. V případě pochybností se má za to, že veřejným prostranstvím je ta plocha, která byla vymezena jako veřejné prostranství v územním plánu, popřípadě o níž jako o veřejném prostranství rozhodl správce místního poplatku. Veřejná prostranství tvoří zejména náměstí, silnice, ulice a místní komunikace, chodníky, tržiště, průchody a podloubí, nadchody, podchody, průchody a pasáže a nábřeží. POLE / LOUKY / SADY (ZPF) Zemědělským půdním fondem se rozumí části venkovské krajiny patřící do správního území města a určené obvykle k zemědělskému využití. LESY (LPF) Lesním půdním fondem se rozumí části venkovské krajiny patřící do správního území města a určené obvykle k plnění funkcí lesa. VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY Vodními toky a vodními plochami se rozumí významné vodní plochy a vodoteče, patřící do správního území města.

9 PROSTOROVÁ REGULACE ÚZEMÍ (SMĚRNÉ REGULATIVY) HLAVNÍ ZÁSADY PROSTOROVÉ REGULACE ÚZEMÍ Pro potřeby prostorové regulace je řešené území - správní území města rozděleno na dvě souvislé oblasti ( A,B) s rozdílnou mírou určenosti prostorových regulativů.

18

Prostorové regulativy se vztahují k těmto vymezeným oblastem: - oblast A: současně zastavěné a zastavitelné území vlastního města Černovice; - oblast B: zbývající část katastrálního území Černovice u Tábora, katastrální území Benešov, katastrální území Dobešov u Černovic, katastrální území Střítež, katastrální území Svatava u Černovic, katastrální území Vlkosovice. Písmena předřazená před číslo odstavce jednotlivých regulativů znamenají, že tento regulativ je platný pouze pro tuto oblast. Není-li předřazeno písmeno žádné, uvedený prostorový regulativ (odstavec) platí pro celé řešené území - správní území města. Pro jednotlivé vymezené rozvojové lokality je pak prostorová regulace ještě prohloubena, či doplněna - v popisu jednotlivých lokalit (- viz kapitola 10).

HLAVNÍ ZÁSADY PROSTOROVÉ REGULACE Všeobecné podmínky prostorových regulativů (1) Součástí každé činnosti vedoucí ke stavebním úpravám je respekt k charakteristickému urbanistickému uspořádání (spočívající především v citlivém řešení a umístění staveb do terénu, do existující struktury, a to i z hlediska dálkových pohledů; ke stávající struktuře veřejných prostranství). To předpokládá i respekt k architektonickému výrazu, hmotě a její orientaci, měřítku, členitosti, materiálu, barvě, historickému charakteru, kontextu. (2) Respektovány budou i jednotlivé dílčí prvky kulturní a historické hodnoty, které určují charakteristický ráz městského interiéru. Jedná se především o cenné rukodělné prvky a detaily staveb, o prvky charakteristické pro tradiční místní architekturu, o projevy uměleckých řemesel souvisejících s objekty, jako jsou dveřní klepadla, táhla historických zvonků, kované mříže, litinová zábradlí, historická zasklení, historické vývěsní štíty, lampy, domovní znamení apod.. Prostorové regulativy pro domy: venkovní stěny (1) Řešení venkovních stěn domů budou vycházet z tradičního charakteru. (2) Budou použity, případně zachovány tradiční materiály, členění a proporce jednotlivých částí venkovních stěn. (3) Barevnost musí vycházet z tradiční barevnosti a barevnosti odpovídající použitým materiálům. To vylučuje použití ostrých a pronikavých barev a lesknoucích se barevných nátěrů. Odlišné nátěry části objektu (například přízemí v souvislosti s obchodními plochami), které by nebyly v souladu s převažujícím charakterem budovy, jsou nepřípustné. B (4) Skleněné tvarovky a podobné prvky (sklobeton, kopilit apod.) jsou přípustné pouze výjimečně, doporučeno je použití, kdy nejsou viditelné z veřejně přístupných prostor, nebo z dálkových pohledů a osvětlení nelze prokazatelně zajistit pomocí klasických oken; netýká se hospodářských objektů a provozoven Prostorové regulativy pro domy: okenní, dveřní a jiné otvory (1) Okna, vstupní a ostatní otvory musí svojí velikostí, měřítkem, členěním a provedením vycházet z místní tradice a z charakteru budovy i přilehlého veřejného prostoru. Totéž platí i pro okna zamřížovaná a výkladce. (2) Rámy výplní oken a jiných otvorů musí být ze dřeva, nebo alespoň v provedení s vnější dřevěnou vrstvou. Výjimečně je možno připustit jiný materiál (např. kov), je-li to v souladu s ustanovením všeobecných podmínek.

19

(3) Doporučena jsou obdélná okna s kratší vodorovnou hranou, členěná případně na čtvercové, nebo obdélníkové tabule (možno provést pouze na vnějším okenním křídle). (4) Budou-li použita střešní okna, musí plocha střechy zásadně převládat nad celkovou plochou všech střešních oken Prostorové regulativy pro domy: střechy B (1) Celkový objem, silueta a výraz bude tradičního, v místě obvyklého výrazu, to znamená, že se bude jednat vždy o stavbu zastřešenou krovem vycházejícím především tvarově z místní tradice; zcela výjimečně je možno použít plochou střechu, nebude-li jejím použitím prokazatelně narušen typický charakter daného území. (2) Nepovolené jsou různé asymetrické úpravy historických tvarů střech (vysunuté pultové nástavby apod.), asymetrické sedlové střechy, pultové střechy a střechy ploché B (3) Sklon střech na hlavních objektech bude 40 - 45 stupňů, doporučen je sklon blížící se 43 stupňům. B (4) Objekty strojoven výtahu nesmí zásadně vyčnívat nad plochu střechy (5) Odvod dešťových vod ze střechy bude řešen tradičním, v místě obvyklým způsobem. Doporučeno je takové řešení, které zabezpečí zadržení maximálního množství dešťové vody přímo v území a nevyžaduje její odvod a likvidaci pomocí kanalizačního systému. Prostorové regulativy pro hospodářské a doplňkové objekty (1) Hospodářské a doplňkové objekty mohou být budovány pouze v míře a objemu nezbytně nutném pro základní funkci domů. (2) Hospodářské a doplňkové objekty musí vždy odpovídat svým výrazem, provedením a objemem v místě obvyklým tradicím. (3) Hospodářské a doplňkové objekty musí být vždy umístěny tak, aby neznehodnocovaly urbanistické a architektonické kvality prostředí, ale aby naopak vždy harmonicky doplňovaly současný objekt a jeho situaci (a to i z dálkových pohledů). Prostorové regulativy pro ostatní drobné stavby (1) V celém správním území města bude respektována stávající hodnotná drobná architektura. (2) Nové objekty, jako jsou například objekty zastávek hromadné dopravy, drobné prodejní objekty apod., budou umisťovány výhradně na základě příslušného generelu, případně rozhodnutí zastupitelstva města, které stanoví i detailní regulativy pro jejich návrh a realizaci. Prostorové regulativy pro nápisy, firemní označení a reklamy B (1) Tato označení mohou být umístěna pouze v místě konání inzerované činnosti a mohou na nich být vyznačeny pouze typy provozovaných činností, případně jméno či název provozovatele. (2) Reklamní a plakátovací plochy, případně plochy pro úřední oznámení mohou být umístěny pouze na místech určených příslušným generelem, případně rozhodnutím zastupitelstva města. (3) Velkoplošné reklamy (billboardy) jsou nepřípustné (4) Nepřípustné je umístění těchto označení na veškerých přírodních prvcích (svazích, stromech, skalách apod.) a na mostech, nadjezdech a podjezdech, střechách, stožárech a komínech. B (5) Nepřípustná jsou veškerá označení světelná typu neonů, žárovkových trubic, či nepřirozeného nasvětlení (intenzitou přehnanou či proměnlivou)

20

B (6) Standardizované reklamy jsou přípustné pouze ve skutečně výjimečných a odůvodněných případech. B (7) Tato označení je možno umístit v zásadě pouze v úrovni přízemí, tj. do spodní hrany oken 1.patra. Prostorové regulativy pro telekomunikační zařízení, vzdušná vedení a antény (1) Nová vedení (elektrická, telekomunikační) budou zřizována jako vzdušná pouze ve výjimečných případech a jsou přípustná pouze tehdy, nenaruší-li to tradiční a historický vzhled budov a prostředí a neomezí-li to možnost využití pozemků. (2) Stávající vzdušná vedení budou podle možností odstraňována. B (3) Veškerá telekomunikační zařízení (antény, televizní antény, satelitní antény apod.) budou v umístěna pouze tak, aby nenarušovala charakter budov a aby nebyla orientována do veřejných nebo jinak pohledově exponovaných prostorů. Prostorové regulativy pro oplocení pozemků (1) Oplocení pozemků (způsob vymezení pozemků) musí vycházet z místní tradice a zvyklostí. (2) Oplocení pozemků mimo zastavěnou část města není povoleno, s výjimkou oplocení vycházejícího z potřeb hospodaření v krajině. B (3) Pro vymezení pozemků je třeba používat zásadně tradičních způsobů a materiálů a je třeba při tom vycházet z kontextu, z tradičního řešení v místě obvyklého. Prostorové regulativy pro zeleň (1) Na plochách veřejných a na místech pohledově exponovaných je povoleno vysazovat pouze domácí a původní druhy dřevin v místě obvyklé. (2) Introdukované a exotické dřeviny je povoleno vysazovat pouze ve výjimečných případech. (3) Vysazování dřevin (mimo soukromé pozemky), pokud nejde o obnovu tradičních alejí a porostů, je možné pouze na základě schváleného projektu. (4) Zvláštní ochrany požívají prvky systému ekologické stability. Dále je nutno chránit veškeré stávající cenné přírodní prvky v zastavěné i nezastavěné části katastru města. (5) Kácení a seřezávání rostoucích stromů, jakož i jiné zásahy do stromoví, se řídí platnými právními předpisy. Prostorové regulativy pro komunikace, chodníky, cesty, pěšiny (1) V celém správním území města budou respektovány existující silnice, cesty a pěšiny. Podle možností budou obnoveny již zaniklé tradiční cesty a pěšiny. (2) Povrch veškerých komunikačních ploch bude přednostně řešen z materiálů v místě obvyklých a v barevnosti tomu odpovídající. (3) Opravy stávajících a zřizování nových komunikačních ploch na veřejných prostranstvích je možno pouze na základě schváleného projektu. (4) Doporučeno je takové řešení, které neklade velký nárok na odvod a likvidaci povrchových (dešťových) vod, ale naopak umožňuje maximální zadržení (vsáknutí) povrchových (dešťových) vod v území. (5) Povrch chodníků, případně zpevněných cest bude zásadně proveden takovým způsobem, aby umožňoval maximální zadržení (vsáknutí) povrchových (dešťových) vod v území (např. zpevněné pískové povrchy, dlažby apod.).

21

(6) V rámci volné krajiny budou cesty a pěšiny řešeny jako nezpevněné.

10 ROZVOJOVÉ LOKALITY (ZÁVAZNÉ REGULATIVY) V následujících pasportech jsou popsány jednotlivé rozvojové lokality, včetně prohlubujících závazných a směrných regulativů. Pasporty jsou uspořádány dle následujícího vzoru:

MÍSTO - CHARAKTER LOKALITY obec - rozvojová lokalita (transformační) INDEX LOKALITY FUNKČNÍ REGULACE: dle legendy komplexního urbanistického návrhu DNEŠNÍ STAV LOKALITY: charakteristika dnešního stavu lokality PLOCHA LOKALITY: výměra lokality v ha POPIS LOKALITY: základní charakteristika lokality NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: výčet prohlubujících regulativů - závazných NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: výčet prohlubujících regulativů - směrných POZNÁMKA: doplňující informace POZNÁMKY:

22

BENEŠOV - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV1-B FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při západním okraji obce PLOCHA LOKALITY: 0,24 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost zastavění volného území mezi stávající zástavbou obce a silnicí, tečující obec ve směru severojižním NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 1.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 2 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - zástavba lokality bude koordinována se zástavbou lokalit OV2-B, OV3-B a OV4-B POZNÁMKY:

23



24



25



26

ČERNOVICE, VACKOV - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV1 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v místní části Vackov PLOCHA LOKALITY: 0,88 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost zastavění volného území mezi dvěma částmi stávající zástavby NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 2 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - zástavba lokality bude koordinována se zástavbou lokalit OV2, OV3, OV4 a OV5 POZNÁMKY:

27


OV2 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v místní části Vackov PLOCHA LOKALITY: 0,63 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost zastavění volného území mezi dvěma částmi stávající zástavby NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 2 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - zástavba lokality bude koordinována se zástavbou lokalit OV1, OV3, OV4 a OV5 POZNÁMKY:

28


OV3 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v místní části Vackov PLOCHA LOKALITY: 1,57 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost zastavění volného území mezi dvěma částmi stávající zástavby NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 5 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - zástavba lokality bude koordinována se zástavbou lokalit OV1, OV2, OV4 a OV5 POZNÁMKY:

29


OV4 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v místní části Vackov PLOCHA LOKALITY: 1,57 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost dostavby stávající zástavby NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 5 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - zástavba lokality bude koordinována se zástavbou lokalit OV1, OV2, OV3 a OV5 POZNÁMKY:

30


OV5 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území mezi Černovicemi a místní částí Vackov PLOCHA LOKALITY: 1,66 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost propojení stávající a navrhované zástavby Černovic a stávající a navrhované zástavby místní části Vackov NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 10 m (včetně chodníků) - podlažnost: max. 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 5 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - zástavba lokality bude koordinována se zástavbou lokalit OV1, OV2, OV3 a OV4 POZNÁMKY:

31

ČERNOVICE - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OM1 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - městské - individuální DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při západním okraji města PLOCHA LOKALITY: 1,11 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby při západním okraji obce NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 10 m - podlažnost: max. 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 1.500 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 5 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán (spolu s lokalitou OM2) - při západním okraji lokality je navržena budoucí obchvatová komunikace města - při rozvoji lokality nutno respektovat dopady této komunikace na plánovanou zástavbu POZNÁMKY:

32


OM2 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - městské - individuální DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při západním okraji města PLOCHA LOKALITY: 1,96 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 10 m; - podlažnost: max. 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 1.500 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 10 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán (spolu s lokalitou OM1) - při západním okraji lokality je navržena budoucí obchvatová komunikace města - při rozvoji lokality nutno respektovat dopady této komunikace na plánovanou zástavbu POZNÁMKY:

33


OM3 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - městské - individuální DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v (severo)západní části města PLOCHA LOKALITY: 4,06 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost zastavění volného území uvnitř stávající zástavby města NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 10 m - nové obslužné komunikace budou navazovat na stávající, resp. historickou cestní síť v území - podlažnost: max. 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 1.000 m2 - pro rozvoj lokality je nutno pořídit a projednat urbanistickou studii, nebo regulační plán, ve kterých bude řešeno využití území tak, aby nedošlo k narušení organizace ZPF, a zároveň byla zajištěna funkčnost meliorační soustavy na navazujících obhospodařovaných pozemcích NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 20 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

34

ČERNOVICE - ROZVOJOVÁ LOKALITA (TRANSFORMAČNÍ)

OM4 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - městské - individuální DNEŠNÍ STAV LOKALITY: území sadů a zahrad na severním (severozápadním) okraji města PLOCHA LOKALITY: 3,82 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění zástavby města na severu NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 10 m - nové obslužné komunikace budou navazovat na stávající, resp. historickou cestní síť v území - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 15 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán POZNÁMKY:

35


OM5 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - městské - individuální DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území na severu města PLOCHA LOKALITY: 2,83 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby na severu města NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 10 m - podlažnost: max. 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - nová zástavba bude respektovat min. odstup od hranice lesa 30 m - minimální velikost parcely: 1.500 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 12 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů - při rozvoji lokality bude respektována navržená uliční síť POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán - nová zástavba musí respektovat ochranné pásmo železnice POZNÁMKY:

36

ČERNOVICE - ROZVOJOVÁ LOKALITA (TRANSFORMAČNÍ)

OM6 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - městské - individuální DNEŠNÍ STAV LOKALITY: stávající zahrada výchovného ústavu v severní části města PLOCHA LOKALITY: 2,89 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost transformace stávající nevyužívané zahrady pro výstavbu na nadstandardních parcelách NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 10 m - nové obslužné komunikace budou navazovat na stávající, resp. historickou cestní síť v území - podlažnost: max. 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - hodnotná stávající zeleň bude při rozvoji lokality zachována - minimální velikost parcely: 2.500 m2 - lokalita bude využita až po naplnění ostatních rozvojových lokalitu, navržených územním plánem NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 10 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán POZNÁMKY:

37


OM7 FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - městské - individuální DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při východním okraji města PLOCHA LOKALITY: 3,04 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby na východě města NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 10 m - nové obslužné komunikace budou navazovat na stávající, resp. historickou cestní síť v území - podlažnost: max. 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 1.500 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 10 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů - při rozvoji lokality bude respektována navržená uliční síť POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán - nová zástavba musí respektovat ochranné pásmo železnice POZNÁMKY:

38


VV1 FUNKČNÍ REGULACE : území veřejného vybavení DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území PLOCHA LOKALITY: 0,015 ha POPIS LOKALITY: lokalita pro vybudování památníku - přístupová cesta k židovskému hřbitovu NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - návrh bude respektovat charakter území, zejména areál židovského hřbitova a krajinný ráz NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY:

POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

39


VN1 FUNKČNÍ REGULACE : plochy výroby nerušící, obchodu a služeb DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při jihozápadním okraji města PLOCHA LOKALITY: 12,0 ha POPIS LOKALITY: hlavní rozvojové území - zejména pro výrobu nerušící; ve vazbě na stávající zemědělský areál a ve vazbě na navrhovanou hlavní městskou obchvatovou - průjezdní komunikaci NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - lokalita je určena pro zařízení výroby nerušící, případně pro rozsáhlejší zařízení obchodu a služeb - výška objektů: max. 10 m (od úrovně vyrovnané bilance zemin v zastavěné ploše objektu) - dopravní obsluha: přednostně ze stávající silnice při severozápadním okraji lokality, nebo z nově navrhované obchvatové / průjezdní komunikace při severovýchodním okraji lokality - pro rozvoj lokality je nutno pořídit a projednat urbanistickou studii, nebo regulační plán, ve kterých bude řešeno využití území tak, aby nedošlo k narušení organizace ZPF, a zároveň byla zajištěna funkčnost meliorační soustavy na navazujících obhospodařovaných pozemcích NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 15.000 m2 hrubé užitné plochy POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

40


D1 FUNKČNÍ REGULACE : plochy dopravní DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při severozápadním okraji města PLOCHA LOKALITY: 0,56 ha POPIS LOKALITY: lokalita pro výstavbu čerpací stanice pohonných hmot NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - při rozvoji lokality bude respektován objekt Božích muk se svým okolím; kvalitní stávající zeleň bude ochráněna a zachována; lokalita bude doplněna vhodnou zelení - výška objektů: max. 6 m (od úrovně vyrovnané bilance zemin v zastavěné ploše objektu) - dopravní napojení lokality bude z navrhované obchvatové komunikace města NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY:

POZNÁMKA: - rozvoj lokality nesmí narušit charakter území, včetně dálkových pohledů směrem na město při příjezdu od severozápadu POZNÁMKY:

41


D2 FUNKČNÍ REGULACE : plochy dopravní DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při severovýchodním okraji města PLOCHA LOKALITY: 0,50 ha POPIS LOKALITY: lokalita pro výstavbu čerpací stanice pohonných hmot NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - při rozvoji lokality bude respektován charakter území; lokalita bude doplněna vhodnou zelení - výška objektů: max. 6 m (od úrovně vyrovnané bilance zemin v zastavěné ploše objektu) - dopravní napojení lokality bude ze stávající přilehlé komunikace - při realizaci výstavby v lokalitě bude minimalizována plocha nezbytně nutná k odnětí půdy ze ZPF NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY:

POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

42

DOBEŠOV - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV1-D FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v severní části obce obce PLOCHA LOKALITY: 1,90 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby v severní části obce NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 1.500 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 10 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, případně dvojdomů POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán POZNÁMKY:

43

DOBEŠOV - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV2-D FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při severním okraji obce PLOCHA LOKALITY: 2,27 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost dalšího rozvoje zástavby obce severním směrem NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - nové obslužné komunikace budou navazovat na stávající, resp. historickou cestní síť v území - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - nová zástavba bude respektovat min. odstup od hranice lesa 30 m - minimální velikost parcely: 1.500 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 10 rodinných domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán POZNÁMKY:

44

PANSKÉ MLÝNY - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV1-P FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území severovýchodně od obce PLOCHA LOKALITY: 1,80 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných, případně rekreačních domů NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - nové obslužné komunikace budou navazovat na stávající, resp. historickou cestní síť v území - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví), výjimečně 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 5 rodinných / rekreačních domů - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných, připuštěna možnost více bytových jednotek v jednom objektu POZNÁMKA: - pro rozvoj lokality je nutno pořídit urbanistickou studii, nebo regulační plán - nová zástavba bude respektovat stávající charakter území, zejména cenný krajinný rámec POZNÁMKY:

45

PANSKÉ MLÝNY - ROZVOJOVÁ LOKALITA

Z1-P FUNKČNÍ REGULACE : plochy pro zemědělské hospodaření DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při západním okraji obce PLOCHA LOKALITY: 0,86 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu objektů zemědělské prvovýroby a pro výstavbu jednoho objektu pro bydlení (součást zemědělské usedlosti) NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - výška objektů: max. 8 m (od úrovně vyrovnané bilance zemin v zastavěné ploše objektu) NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 1.000 m2 hrubé užitné pochy POZNÁMKA: - nová zástavba bude respektovat stávající charakter území, zejména cenný krajinný rámec POZNÁMKY:

46

STŘÍTEŽ - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV1-ST FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v jižní části obce PLOCHA LOKALITY: 0,69 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost zastavění volného území mezi stávající zástavbou obce a železniční tratí NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 2 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA: - nová zástavba musí respektovat ochranné pásmo železnice POZNÁMKY:

47


OV2-ST FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v severní části obce PLOCHA LOKALITY: 0,52 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby v severní části obce NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 2 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

48


D1-ST FUNKČNÍ REGULACE : plochy dopravní DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v jižní části obce PLOCHA LOKALITY: 0,1 ha POPIS LOKALITY: nová železniční zastávka NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - podlažnost: max. 1 nadzemní podlaží

NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 20 bytových jednotek

POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

49

SVATAVA - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV1-SV FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v západní části obce PLOCHA LOKALITY: 0,59 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby v západní části obce NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - nové obslužné komunikace, budované v souvislosti s rozvojem lokality, budou mít minimální šíří 6 m - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 2 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

50


OV2-SV FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v západní části obce PLOCHA LOKALITY: 0,37 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby v západní části obce NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace při jižním, nebo východním okraji lokality - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 1 rodinný dům - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

51


OV3-SV FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při západním okraji obce PLOCHA LOKALITY: 1,61 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost rozvoje obce západním směrem NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace při severním okraji lokality - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 8 rodinných domů, doporučená maximální kapacita: 4 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

52


OV4-SV FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při jihozápadním okraji obce PLOCHA LOKALITY: 0,62 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby při jihozápadním okraji obce NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace při severním okraji lokality - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 3 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

53

VLKOSOVICE - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV1-V FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území při jižním okraji obce PLOCHA LOKALITY: 0,53 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby při jižním okraji obce NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace při severním, resp. západním okraji lokality - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 2 rodinné domy - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

54

VLKOSOVICE - ROZVOJOVÁ LOKALITA

OV2-V FUNKČNÍ REGULACE : území obytné - venkovské DNEŠNÍ STAV LOKALITY: nezastavěné území v jihozápadní části obce PLOCHA LOKALITY: 0,20 ha POPIS LOKALITY: rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů; možnost doplnění stávající zástavby v jihozápadní části obce NÁVRH - ZÁVAZNÉ REGULATIVY: - podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví) - objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru, vedenou min. 6 m od hranice obslužné komunikace při severním okraji lokality - minimální velikost parcely: 2.000 m2 NÁVRH - SMĚRNÉ REGULATIVY: - maximální kapacita: 1 rodinný dům - lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů - izolovaných POZNÁMKA:

POZNÁMKY:

55

11 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ (ZÁVAZNÉ REGULATIVY) ZAPSANÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V řešeném území se nacházejí následující zapsané kulturní památky, případně jsou evidovány následující objekty lidové architektury: Benešov: objekty lidové architektury: čp. 4 - dům na jihozápadní straně návsi, čp. 6 - usedlost na jižní straně návsi a čp. 7 - usedlost na jižní straně návsi. Černovice: kulturní památky: areál zámku (zámek, park, obora), areál kostela Povýšení sv. Kříže (kostel, zvonice, socha Panny Marie), židovský hřbitov (hřbitov, ohradní zeď), soubor plastik na mostě přes Černovický potok (socha sv. Václava, socha sv. Jana), plastika sv. Jana Nepomuckého - u zámku. Černovice: objekty lidové architektury: čp. 18 a čp.19 - jižně od náměstí, čp. 127 - v severní části města, čp. 145 - v severní části města, čp. 153 - dvojdomek v severozápadní části města, čp. 157 a čp. 159 - v západní části města. Stružky: objekty lidové architektury: čp. 10 - chalupa na jižní straně osady čp. 11 - chalupa na jižní straně osady. Dobešov: kulturní památka: kaple sv. Martina. Dobešov: objekt lidové architektury: čp. 69 - dům na severní straně obce. Střítež: kulturní památka: výklenková kaplička - východně od obce. Svatava: kulturní památka: návesní kaplička. Tyto památky podléhají režimu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn a doplňků, který je nutno respektovat. Střítež je navržena na prohlášení vesnickou památkovou zónou.

OCHRANNÁ PÁSMA KOMUNIKACÍ A ŽELEZNICE Viz kapitola 12.

OCHRANNÁ PÁSMA TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Viz kapitola 13.

PÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY Viz kapitola 13 a kapitola 14. V grafické části územního plánu jsou zakreslena stávající stanovená PHO zemědělských areálů. V případě, že PHO zemědělského areálu nebylo stanoveno, není v grafické části zakresleno a má se za to, že potenciální hranice PHO v tomto případě nepřesahují vymezení zemědělského areálu. V případě nového stanovení PHO zemědělského areálu bude toto zapracováno do územního plánu formou změny územního plánu. V případě, že PHO zemědělského areálu zasahuje do současně zastavěného, nebo zastavitelného území, nebude uvnitř hranic tohoto PHO v tomto území povolována nová výstavba určená k bydlení (trvalému, přechodnému, rekreačnímu).

56

Územní systém ekologické stability

CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DOBÝVACÍ PROSTORY SESUVNÁ ÚZEMÍ ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ Viz kapitola 14.

PŮDA V I. A II.STUPNI PŘEDNOSTI OCHRANY Viz kapitola 15.

12 DOPRAVA DOPRAVA, KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ A DOPRAVNÍ VYBAVENOST

12.1. ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Správní území Černovice zahrnující katastrální území částí - Benešova, Černovice u Tábora, Dobešova u Černovic, Stříteže, Svatavy u Černovic a Vlkosovic - se nachází v západní části pelhřimovského okresu v oblasti Křemešnické vrchoviny. Z hlediska širších dopravních vztahů je možné konstatovat, že správní území je v rozhodující míře pokryto prostředky silniční automobilové dopravy. V Černovicích se protíná páteřní kříž silnic II. třídy, na nějž jsou připojeny další silnice III. třídy zajišťující komunikační zpřístupnění a propojení jednotlivých částí a lokalit. Páteřní komunikační osou širšího spádového území je trasa silnice I/19 procházející asi 8 km severně od Černovice ve směru západ-východ od Milevska přes Tábor a Pelhřimov do Jihlavy. Z hlediska širších dopravních vztahů se v řešeném správním území rovněž uplatňuje železniční trať č. 228 Obrataň - Jindřichův Hradec, která vytváří propojení dvou tratí celostátního významu a to tratě č. 224 Tábor - Horní Cerekev a tratě č. 225 Veselí nad Lužnicí - Horní Cerekev - Jihlava. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich zapojení do systému dopravní obsluhy území.

12.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Železniční doprava je ve správním území realizována provozem na trati č. 228 Obrataň - Jindřichův Hradec a zpět, v současné době je provozovaná akciovou společností Jindřichohradecké místní dráhy, a.s.. Usnesením vlády ČR č. 766/95 byla tato jednokolejná úzkorozchodná trať vyčleněna do soustavy regionálních drah. Trať, uvedená do provozu v prosinci roku 1906, vychází z koncové přípojné stanice Obrataň směrem na jih, prochází řešeným územím přes Černovice a pokračuje do Kamenice nad Lipou a Jindřichova Hradce. V současné době se trať uplatňuje především z hlediska pokrytí území hromadnou osobní železniční dopravou. Vlastní řešené území je obsluhováno ze železničních zastávek Křeč, Černovice u

57

Tábora, Dobešov, Chválkov a Benešov nad Lipou. I přesto, že drážní zařízení slouží veřejnosti již téměř sto let je možné konstatovat, že drážní objekty a zařízení současnému provozu stále vyhovují. Pro návrhové období, se v souladu se záměry vedení akciové společnosti, předpokládají na trati jisté rekonstrukční práce zaměřené na zlepšení technického stavu tratě, zajišťující uvedení drážních zařízení do normového stavu, úpravy zabezpečovacího zařízení a také opatření pro zlepšení kultury cestování. Tyto úpravy však nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. V rámci opatření pro zlepšení kultury cestování a zlepšení dostupnosti železniční osobní dopravy předkládaný koncept územního plánu navrhuje zřízení nové železniční zastávky Střítež. Zastávka je navržena v prostoru za úrovňovým přejezdem silnice III/4095 (ve směru blíže k Černovicím) a významně zlepšuje dostupnost železniční dopravy pro obyvatele Stříteže a umožňuje také krátkou vazbu na autobusovou zastávku situovanou u křižovatky se silnicí II/409. Stávající zastávka Křeč, která plní též funkci dopravny pro křižování vlaků zůstává zachována v plném rozsahu. Druhým navrhovaným počinem je přemístění zastávky Benešov nad Lipou směrem blíže k obci, stávající zastávka je navržena ke zrušení. Nová zastávka je navržena západně od obce, s dobrou vazbou na zastavěné území po upravovaných stávajících místních komunikacích. Docházková vzdálenost k centru obce je cca 700 metrů, což časově odpovídá asi deseti minutové docházkové době.

12.3. SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční doprava je tedy v současné době hlavním dopravním oborem zajišťujícím rozhodující přepravní objemy jak ve vztazích k bližšímu tak i vzdálenějšímu spádovému území obce. Silnice II/128 je hlavní komunikační osou zajišťující vazby území ve směru sever-jih a je vedena z Čechtic přes Pacov, křížení se silnicí I/19 do Černovice a dále přes Deštnou až do Jindřichova Hradce. Jak bylo v průzkumové a rozborové části územního plánu uvedeno silnice II/128 vstupuje do řešeného území od severu ve vcelku dobrých parametrech, před vstupem do zastavěného území je trasa vedena propojovací spojkou, kterou se vyhýbá sníženému (pouze 2,8m) podjezdu železniční tratě u hřbitova na původní trase. Od tohoto propojovacího úseku již trasa vstupuje do souvisle zastavěného území a pokračuje kolem sokolovny do centra města k náměstí. V průsečné křižovatce na náměstí se trasa lomí směrem na jih a klesá k zámku do údolí Černovického potoka. Celkově byl průjezdní úsek silnice II/128 Černovicemi hodnocen jako vyhovující, jisté problémy jsou v centru města v poněkud zúžených profilech v prostoru u školy, v prostoru průsečné křižovatky na náměstí a také v místech připojení navazujících místních komunikací. Z údolní polohy před areálem zámku silnice začíná stoupat směrem na jih k Dobešovu. Stále ve stoupání, místy až 10% podélném sklonu, silnice prochází Dobešovem a pokračuje po západním úbočí Tlučína do Vlkosovic Průjezdní úsek silnice II/128 Vlkosovicemi je veden v obtížných směrových parametrech daných přiléhající zástavbou. Při výjezdu z Vlkosovic, na rozcestí v prostoru Jindrovy brány, je nejvyšší místo trasy na úrovni 659m n.m., odkud již trasa klesá do Mnichu. Především s ohledem na vcelku nižší hodnoty intenzit silničního provozu a na obtížné terénní podmínky území je považováno vedení silnice II/128 v řešeném správním území pro návrhové období za stabilizované. V souladu s Návrhem kategorizace silnic I. a II. třídy v ČR bude trasa postupně upravována v úseku severně od Černovice pro vedení návrhové kategorie S7,5/70 a v úseku jižně od Černovice pro vedení návrhové kategorie S9,5/70. Silnice II/136 vytváří propojení jihozápadním směrem přes Tučapy a dále po silnici II/135 až do Soběslavi k trase silnice I/3. Od průsečné křižovatky na náměstí průjezdní úsek klesá do údolní polohy Černovického potoka, odkud již v dříve upravované trase stoupá zástavbou ke křižovatce u zemědělského areálu. Za křižovatkou opouští zastavěné území Černovice a ve vcelku dobrých parametrech, v náhorní poloze, směřuje na jihovýchod. Pro návrhové období je třeba považovat vedení

58

silnice II/136 za stabilizované, případné úpravy budou prováděny pro vedení návrhové kategorie S7,5/60.. Silnice II/409 v širších vztazích vytváří propojení od silnice I/3 v Plané nad Lužnicí a silnice I/19 v Chýnově vedené přes Černovice, Kamenici nad Lipou a Studenou až do Slavonic. Silnice vstupuje do řešeného území ze severozápadu od Křeče, od křižovatky se silnicí III/4095 jižně Stříteže trasa klesá do Černovice k přechodu Černovického potoka. Úsek trasy od vstupu do zastavěného území od Střítěže až do náměstí je veden oboustrannou zástavbou v obtížných zúžených parametrech, připojení navazujících místních komunikací jsou většinou bez dostatečných rozhledových polí. Od průsečné křižovatky na náměstí je průjezdní úsek silnice II/409 veden společně s trasou průjezdního úseku silnice II/128 kolem zámku až ke křižovatce nad zámkem, kde trasa silnice II/409 odbočuje vlevo a přes úrovňový přejezd trati směřuje k jihovýchodu. Silnice v poměrně dobrých parametrech pokračuje přes Rytov a Benešov ve směru do Kamenice nad Lipou. Pro návrhové období je rovněž nutné považovat vedení silnice II/409 za stabilizované, případné úpravy v rámci běžné silniční údržby budou prováděny pro vedení návrhové kategorie S9,5/70. Již v předchozí územně plánovací dokumentaci byl založen poměrně velkorysý záměr silničních přeložek vedených v různých kombinacích propojení po vnějším obvodu zastavěného území města. Tyto přeložkové trasy měly především odvést zbytnou dopravu mimo město a tak uvolnit některé dopravně problematické úseky v centrální části města. Nutno však konstatovat, že současné vcelku nízké hodnoty zatížení sítě a také tempa růstu automobilové dopravy v širším regionu potřebu těchto nových tras nezdůvodňují. Pro podrobnější posouzení těchto návrhů také chybí směrový dopravní průzkum, který by dal přesnější obraz o skladbě a směrování automobilové dopravy procházející městem. S ohledem na jistou potřebu vytvoření a především zachování územní rezervy předkládaný koncept územního plánu zakládá záměr vedení propojovací komunikační trasy po západním obvodu města vedené od silnice II/409, odpojení v prostoru klesání trasy od Stříteže, ke křižovatce na silnicí II/136 u zemědělského areálu. Od této křižovatky podél severní hranice zemědělského areálu komunikace klesá do prostoru parkoviště před zámkem, kde je připojena na průjezdní úsek souběhu silnic II/128 a II/409. Případná realizace tohoto záměru je však doporučována až v období po návrhovém horizontu tohoto předkládaného konceptu územního plánu. Vlastním řešeným správním územím Černovice procházejí další silnice III. tříd připojené na silnice II/128, II/136 a II/409, které zajišťují komunikační zpřístupnění dalších obcí a místních částí území a jsou to: silnice III/4095 vytváří propojení mezi silnicí I/19 v Obratani a silnicí II/409 vedené zhruba v souběhu s úzkorozchodnou tratí až do křižovatky jižně Stříteže, silnice III/1361 zajišťuje komunikační propojení od silnice II/136 směrem na jih přes osadu Panské Mlýny, Hojovice až do Mnichu k připojení na silnici II/128 a II/135. Ve vlastním řešeném území je silnice vedena v dobrých parametrech, silnice III/12818 je vedena od křižovatky na silnici II/128 na východním okraji Černovice přes Vackov a Svatavu směrem na severovýchod. V širších vazbách umožňuje trasa propojení přes Novou Cerekev až do Pelhřimova. V celém svém průběhu správním územím je trasa vedena ve vcelku dobrých parametrech odpovídajících potřebám provozu, silnice III/12821 vytváří propojení vedené od křižovatky na silnici II/409 jižně Rytova kolem železniční zastávky Chválkov až k připojení na silnici II/128 u Chválkova. Jak bylo uvedeno v průzkumové a rozborové části územního plánu všechny tyto silniční trasy, přestože jsou většinou vedeny ve skromných parametrech, vcelku odpovídají potřebám současného provozu a pro návrhové období je třeba považovat je za stabilizované. Parametry těchto silnic III. tříd budou postupně v rámci možností upravovány pro vedení kategorie S7,5/50.

12. 4. PŘEHLED O INTENZITÁCH SILNIČNÍ DOPRAVY 59

Přehled o intenzitách silniční dopravy nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání ŘSD ČR z let 1990 a 1995 uvedené v průzkumové a rozborové části. Tyto údaje jsou již doplněny také o výsledky posledního sčítání silniční dopravy z roku 2000. V následující tabulce jsou po jednotlivých sčítacích stanovištích uvedeny naměřené hodnoty zatížení uvedené v celkovém počtu skutečných vozidel za průměrný den příslušného roku včetně jejich porovnání.

Silnice Stanoviště Místo II/128 2 - 3540 II/128 2 - 3546 II/128 2 - 3550 II/136 2 - 2958 II/409 2 - 2570 II/409 2 - 2590

1990 Vintířov 551 Černovice Vlkosovice Černovice Střítež Benešov

Intenzita dopravy Index 1995 2000 95/90/00/95 642 674 1,16/1,05 1009 911 1000 0,90/1,10 321 277 285 0,86/1,03 333 437 426 1,31/0,97 812 750 941 0,92/1,25 480 512 562 1,07/1,10

Tyto údaje nám tedy dávají představu jak o absolutních hodnotách zatížení na jednotlivých sčítacích stanovištích tak představu o tempu vývoje zatížení za obě pětiletá období. Celkově je třeba naměřené hodnoty zatížení považovat za nižší oproti průměrné celostátní hodnotě, tempo růstu zatížení na sčítacích stanovištích odpovídá silnicím obdobného typu Pro návrhové období nového územního plánu, předpokládané asi v patnáctiletém časovém horizontu, je v podkladových materiálech MDS ČR uvažováno s růstovým koeficientem vztaženým k hodnotám roku 2000 ve výši 1,37. Lze konstatovat, že při uplatnění tohoto růstového koeficientu výhledové zatížení silniční sítě nebude dosaženo, a to s velkou rezervou, mezí kapacity výše uvedených silničních tras.

12.5. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Výše popsaná silniční síť vytváří nosný komunikační skelet, na který jsou dále připojeny místní a účelové komunikace připojující již jednotlivé části území až jednotlivé objekty a jednotlivé obhospodařované pozemky a plochy. Uspořádání sítě místních a účelových komunikací a její kategorizace je zachycena v doložených grafických přílohách. Jak bylo uvedeno v průzkumové a rozborové části územního plánu celkově je možné síť místních a účelových komunikací považovat za stabilizovanou. Jistá dopravně problémová místa komunikační sítě - směrové a sklonové parametry - jsou povětšinou dána obtížnou konfigurací terénu nebo v zastavěném území obcí - šířkové uspořádání a rozhledové poměry - pak vyplývají z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení omezujících problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost stavby. Nově navrhované rozvojové lokality obce jsou komunikačně zpřístupněny buď na prodloužení stávajících místních komunikací či novými komunikacemi. Tyto komunikace mají charakter obslužných přístupových komunikací funkční třídy C3 nebo dopravně zklidněných komunikací funkční třídy D1, v čistě obytných lokalitách jsou tyto komunikace koncipovány jako obytné ulice. Náměstí v Černovicích je křižovatkou dvou turisticky značených tras a to zelené trasy vedené z Choustníku přes Vlčeves do Černovice a dále až do Nové Cerekve a červené trasy vedené od 60

železniční zastávky Sudkův Důl přes Svidník do Černovice a dále přes Staré Hutě až do Kamenice nad Lipou. Při jižním okraji správního území probíhá žlutá trasa spolu s cyklotrasou ve směru od Mnicha přes Rytov do Lidmaně a dále až do Pelhřimova. S ohledem na kvalitní krajinné prostředí, vcelku ještě mírně zvlněný charakter území a nízké intenzity silniční automobilové dopravy je možné považovat řešené území za vhodné pro další rozvoj v poslední době stále oblíbenější cykloturistické rekreační dopravy.

12.6. HROMADNÁ DOPRAVA OSOB Hromadná doprava osob je v řešeném správním území realizována jak železniční osobní dopravou tak pravidelnou linkovou autobusovou dopravou. Na trati č.228 je v traťovém úseku Obrataň - Kamenice nad Lipou v pracovních dnech realizováno 7+7 spojů osobních vlaků. Řešené správní území je železniční osobní dopravou pokrýváno ze zastávek Křeč, Černovice u Tábora, Dobešov, Chválkov a Benešov nad Lipou. Pro zlepšení dostupnosti železniční osobní dopravy je navržena nová zastávka ve Stříteži a přemístění zastávky v Benešově nad Lipou. Pravidelná linková autobusová doprava je v současné době realizována celkem na sedmi linkách, z toho tři linky mají dálkový charakter. Další čtyři linky se pak uplatňují v místních vztazích a zajišťují spíše radiální vztahy vůči bližším městům. Současný rozsah linkové autobusové dopravy je třeba považovat za stabilizovaný, případné nároky na rozšíření je třeba uplatňovat v přímých jednáních s autodopravci. V celém řešeném území linkové autobusové dopravě slouží dle podkladů Jízdního řádu deset autobusových zastávek. Centrální polohu v tomto systému má autobusové stanoviště na náměstí v Černovicích, které je vybaveno jak průjezdnou zastávkou tak odstavnými stáními pro čekající autobusy. V Černovicích jsou další autobusové zastávky u sokolovny a u zámku. Pro návrhové období lze považovat současný stav pokrytí potřeb území prostředky hromadné dopravy včetně umístění zastávek za stabilizovaný.

12.7. OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI Odstavování a parkování vozidel v současné době s ohledem na převážně individuální charakter bytové zástavby nepředstavuje ve správním území zvláštní problém. Potřeby stání pro objekty rodinného bydlení jsou uspokojovány v rámci vlastních pozemků nebo objektů. Potřeby bytových domů v Černovicích jsou pokrývány v areálu 45 řadových garáží v blízkosti bytovek pod hřištěm a dále v 8 řadových garážích situovaných u bývalé nákupního zemědělského podniku. Pro potřeby parkování objektů vybavenosti v centru obce slouží kapacitní plochy u kostela a na dvoře za radnicí s krátkou docházkovou vzdáleností do náměstí. Pro nově navrhované objekty bydlení či další objekty jiného funkčního využití je třeba zajistit odpovídající kapacity odstavných a parkovacích stání již v přípravných fázích dokumentace a to podle skutečně navrhovaných kapacit těchto objektů. Nároky budou zajištěny vestavěnými garážemi v rámci vlastních objektů či stáním vozidel na vlastních pozemcích. Čerpací stanice pohonných hmot je v současné době situována v centrální poloze na náměstí při křižovatce silnic II. třídy, pro návrhové období je tato poloha respektována s tím, že je žádoucí ji nahradit v jiné, vhodnější poloze - územní plán navrhuje dvě lokality vhodné pro výstavbu čerpací stanice pohonných hmot. Základní servisní služby jsou k dispozici v obci v rámci podnikatelských aktivit nebo v širší nabídce v okresním městě Pelhřimov. 61

12.8. OCHRANNÁ PÁSMA V souladu se zákonem č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, se ve vlastním řešeném území, mimo jeho souvisle zastavěné části, uplatňuje pouze 15 metrové ochranné pásmo vedené po obou stranách od osy silnic II. a III. třídy a místních komunikací II. třídy. V souladu se zákonem č. 266/94 Sb., o drahách, se v řešeném území dále uplatňuje ochranné pásmo regionální dráhy vedené po obou stranách tratě ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. Pro vlečkové koleje je zákonem stanoveno 30 metrové ochranné pásmo po obou jejich stranách.

13 TECHNICKÉ VYBAVENÍ Město Černovice náleží ke sdružení obcí SVIDNÍK na Pelhřimovsku. Do správního území města patří mimo vlastní Černovice obce a osady Benešov, Dobešov, Panské Mlýny, Rytov, Stružky, Střítež, Svatava, Vackov a Vlkosovice. Urbanistický návrh rozvoje předpokládá v řešeném území možnost výstavby až 152 rodinných domů. V Černovicích vymezuje rovněž plochu pro možný rozvoj nerušící výroby.Většina této rozvojové kapacity je situována ve městě a v okolních sídlech na okrajích stávající zástavby. Pro účely bilancí se v nové zástavbě města počítá se 3,5 obyvateli na 1 RD, tj. s celkovým přírůstkem 531 obyvatel jako s limitní hodnotou při naplnění záměrů rozvoje v časovém horizontu ÚPn, tj. do r. 2020. V jednotlivých sídlech pak činí tyto přírůstky : Černovice + Vackov - 101 RD – 353 obyvatel, Benešov – 9 RD – 32 obyvatel, Dobešov – 20 RD – 70 obyvatel, Panské Mlýny – 5RD – 18 obyvatel, Střítež – 4 RD – 14 obyvatel, Svatava – 10 RD – 35 obyvatel, Vlkosovice – 3 RD – 11 obyvatel.

1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Vlastníkem vodohospodářských zařízení je město Černovice, provozovatelem vodovodů a kanalizací ve městě je VODAK, spol. s.r.o. – Humpolec.

1.1 ODVÁDĚNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Popis současného stavu KANALIZACE Město má vybudovanou souvislou veřejnou kanalizační síť, se soustavou stok A, B, B1, C, D, E, F, H. a sběrači A1, A2, A3 s čistírnou odpadních vod. Kanalizace je jednotná, s oddělovači dešťových vod. Kanalizace je provedena v dimenzích DN 300 a DN 400. Povrchové vody jsou svedeny v některých úsecích do vodotečí záchytnými příkopy. Předpokládané množství odpadních vod činí u splaškových odpadních vod: Q = 5,6 l/s u dešťových odpadních vod: Q = 3 378 l/s ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

62

Čistírna odpadních vod (ČOV) typu HYDROTECH je umístěna jihozápadně pod městem u Černovického potoka, nad Louckým rybníkem. Do ČOV je zaústěn kanalizační sběrač „A“. Přivedena je i přípojka vody z lPE 110 a přípojka NN od vlastní trafostanice v blízkosti areálu. VODNÍ TOKY Městem protéká Černovický potok a Lhotecký potok s Rytovkou. Jde o vodoteče do značné míry regulované. Černovický potok je zčásti zatrubněn. Jihozápadně pod městem se nachází Černovický rybník, nad nímž je umístěna ČOV. Rybník je s ní propojen kanalizací, odvádějící vyčištěné vody. Předpokládá se revitalizace toku Černovického potoka a osázení doprovodnou zelení. KANALIZACE SPÁDOVÉ OBLASTI

Benešov je vybaven jednotnou kanalizací s napojením septiků a novou ČOV s přívodní stokou DN 200. Dobešov má jednotnou stokovou síť s pěti větvemi z betonových trub. Zaústěna je profilem DN 1000 do potoka na jihozápadě obce. Ve Svatavě je jednotná stoková síť z betonových trub, tvořená dvěma větvemi (A, B), vedenými obcí od východu na západ a zaústěnými do dvou rybníčků. Zbývající obce spádového území nemají vybudovánu souvislou kanalizační síť. Jedná se nejvýše o krátké úseky dešťové kanalizace vyústěné do nejbližšího vodního toku nebo svodnice povrchových vod. Odpadní vody jsou likvidovány v žumpách nebo v septicích. Návrh řešení

Černovice : Stav kanalizační sítě a zařízení odpovídá stáří a použitému materiálu. Některé staré původní stoky jsou plně funkční. Bude nutno rekonstruovat stoky nevyhovující. Dále bude probíhat výměna - rekonstrukce dožívajících úseků kanalizace a běžná údržba. Stoková síť bude postupně doplněna v místech stávající zástavby, kde dosud chybí a dále v plochách podle urbanistického návrhu rozvoje města. Centrální ČOV Černovice bude čistit odpadní vody z města (komunální) i odpadní vody technologické. Navrženo je odkanalizování s přečerpáváním a čištění odpadních vod z Dobešova a Svatavy. Otázkou je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy v některých úsecích stávající stokové sítě – to se týká zejména velkých rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách s funkčním využitím čistě obytným pro individuální výstavbu rodinných domů by měly být respektovány tyto zásady : 1. Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu odvádění dešťových vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude pravděpodobně nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 2. Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti RD. 3. V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování, výpočtem

63

vsakovaného množství a hydrogeologickým posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku.

Benešov : V obci byla dokončena výstavba vlastní ČOV východně od obce a přívodní kanalizace PVC DN 200. Technologie ČOV sestává z mechanicko - biologické jednotky DANF, za níž je voda dočišťována ve čtyřech kořenových polích a následně vypouštěna do blízkého potoka. Zbytkové znečištění je dále likvidováno ve stávající malé vodní nádrži s dočisťovací funkcí, umístěné pod ČOV na zmíněném potoce. Ochranné pásmo ČOV má poloměr 70 m. V návrhovém období ÚPN se pak předpokládá postupná dostavba splaškové kanalizace v zastavěném území obce a k rozvojovým plochám. Dobešov : Stávající jednotná kanalizace bude zachována pro odvádění dešťových vod. Splaškové vody je navrženo odvádět novou splaškovou kanalizací DN 250 – 300 k čerpací stanici, odtud výtlakem do přerušovací šachty na severním okraji obce a dále k ČOV Černovice. Panské Mlýny : V sídle je vymezena územní rezerva pro výstavbu ČOV v souladu se studií rekreačního využití území. Rytov : Návrh osazení domovních čistíren odpadních vod s veřejnou tlakovou splaškovou kanalizací systému Top-Press. Stružky : Návrh osazení domovních čistíren odpadních vod s veřejnou tlakovou splaškovou kanalizací systému Top-Press. Střítež : Návrh osazení domovních čistíren odpadních vod s veřejnou tlakovou splaškovou kanalizací systému Top-Press. Svatava, Vackov : Návrh výstavby nové splaškové kanalizace DN 250 - 300, svedené údolím Lhoteckého potoka k čerpací stanici u rybníka a dále výtlakem do stávající kanalizace v Černovicích. Vlkosovice : V obci se předpokládá výstavba vlastní ČOV a splaškové kanalizace DN 250 – 300. O typu ČOV platí totéž, co je uvedeno v případě Benešova. Pozn. : V menších sídlech se jeví budování gravitační kanalizace s centrální ČOV investičně nereálné. V návrhu je proto použita patentovaná koncepce systému TOP-PRESS, která spočívá v osazení domovních čistíren na soukromých nemovitostech s akumulační jímkou vyčištěné vody, odkud by byla voda čerpána do tlakového sběrného potrubí, vedeného ke společnému vyústění do recipientu. Na výtlačném potrubí čerpadla je osazeno šoupátko a zpětná klapka. Výtlačné potrubí rPE 5/4" je vedeno v hloubce 80 - 120 cm pod terénem a napojí se navrtávkou na veřejné kanalizační tlakové potrubí v ulici. Veřejné sběrné potrubí je provedeno z trub z lineárního nebo rozvětveného polyetylénu. Jeho profil vzrůstá podle dopravovaného množství odpadních vod resp. podle počtu připojených obyvatel. Orientačně lze uvést, že pro cca 50 RD postačí profil rPE 63x6. Potrubí je uloženo s minimálním krytím 1 m po terénem. Způsob uložení odpovídá vodovodu nebo plynovodu. V případě vyšších požadavků na kvalitu vypouštěné vody lze před vyústěním sběrného potrubí do vodoteče osadit další stupeň dočištění, např. pískový nebo mikrosítový filtr. Množství splaškových vod odpovídá přibližně potřebě vody, vyčíslené v následující kapitole.

1.2 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Popis současného stavu V současné době je zřízen vodovod v Benešově, Černovicích, Dobešově, Stříteži a Vlkosovicích. Tyto obce mají vlastní zdroje pitné vody a vodojemy, včetně odkyselovacích filtrů. Některé obce jsou vzájemně propojeny - v případě nedostatku vody v Dobešově nebo Vlkosovicích je voda doplňována z Černovic.

64

Černovice - město je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. Zdroje vody: Vrtané studny a zářezy v lokalitě vrchu Svidník, doplňkový náhradní zdroj ve Věžné. Kapacita zdrojů: Z1 + Z2 = 2,13 l/s, vodojem V1 = 150 m3. Z3 + Z4 = 1,5 l/s, vodojem V2 = 100 m3. S1 = 0,5 l/s, vodojem V3 = 100 m3. S2 = 1,0 l/s S3 = 0,6 l/s Pozn.: V r.1998 provedlo družstvo GEOMIN měření vydatnosti zdrojů Moudrov – Vrchy se zjištěním výrazného úbytku vydatnosti oproti dřívějším měřením. Pro posílení skupinového vodovodu byl současně vypracován návrh zásobování území vodou - VODAK Humpolec (10/1998) – viz dále. Zářezy Z1 a Z2 jsou svedeny gravitačně do vodojemu V1 a dále do spotřebiště (spodní tlakové pásmo). Zářezy Z3 a Z4 a studna S1 jsou svedeny gravitačně do vodojemů V2 a V3, které jsou vzájemně propojeny a dále do spotřebiště (horní tlakové pásmo). Studny S2 a S3 (vrty) jsou svedeny gravitačně do čerpací jímky. Z čerpací jímky se voda čerpá do horních vodojemů. Průměrná spotřeba vody je 12 000 m3/měs., tj. 395 m3/den (4,57 l/s). Úprava vody: Odkyselení vody v odkyselovací stanici a odkyselovacím filtru. Tlaková pásma: dvě tlaková pásma – horní vodojem max. hl. v. 647,50 m n.m. dolní vodojem max. hl. v. 638,35 m n.m. Vodovodní síť : Ve městě je vybudována kompletní vodovodní síť starší v dimenzích DN 50 – 150 mm, převážně z litiny a nová z PVC 90 – 110 mm. Vodovodní zařízení se postupně budují a obnovují. Škrobárny a ZD mají vybudován samostatný vodovodní systém s vlastním zdrojem vody. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů : Vyhlášená PHO I. a II. stupně jsou zakreslena v situaci. SPRÁVNÍ ÚZEMÍ MĚSTA

Benešov - zdroje pitné vody, tři studny, s odkyselovací stanicí se nacházejí severně od obce. Kapacita zdrojů: S1, S2, S3 = 0,4 l/s prefabrikovaný podzemní vodojem V = 100 m3 Ze studní se voda čerpá do vodojemu. Dále je vedena do spotřebiště. Obecní rozvod vody je zajištěn páteřními řady z litiny DN 100 a řady z lPE 90.

Dobešov – obec je zásobována prostřednictvím tří studní a dvou zářezů. Všechny zdroje se nalézají jihovýchodně od obce. Kapacita zdrojů: S1, S2, S3, Z1, Z2 = 0,2 l/s vodojem V5 = 60 m3 Všechny zdroje jsou svedeny gravitačně do vodojemu a odtud dále do spotřebiště. Při nedostatečné vydatnosti místních zdrojů je do spotřebiště připouštěna voda z Černovic. Obecní rozvod vody je zajištěn třemi páteřními řady z litiny DN 80, nová část z PVC 110 mm. Průměrná spotřeba vody je 500 m3/měs., tj. 16,5 m3/den.

Vlkosovice – obec je zásobována ze dvou studní a třech zářezů umístěných východně od obce. Kapacita zdrojů: S1, S2, Z1, Z2, Z3 = 0,3 l/s vodojem V6 = 30 m3 Zářezy a studna S1 jsou svedeny gravitačně do vodojemu. Ze studny S2 se voda čerpá do vodojemu. Při nedostatečné vydatnosti místních zdrojů je voda čerpána z vodovodního řadu z Černovic, vedeného přes Dobešov, do vodojemu a pak dále do spotřebiště. Na výtlačný řad Dobešov-Vlkosovice je napojena studna S3.

65

Obecní rozvod vody je zajištěn třemi páteřními řady z litiny DN 80 a DN 100. Průměrná spotřeba vody je 600 m3/měs., tj. 20 m3/den.

Střítež – zdrojem pitné vody jsou tři studny umístěné severovýchodně od obce. Rozvod vody v obci zajišťuje řad vedený podél silnice na Obrataň až po křižovatku se silnicí Křeč-Černovice. Ostatní sídla – bez vodovodní sítě, obyvatelstvo je zásobováno pitnou vodou ze studní. Návrh řešení Stav sítě a vodárenských zařízení ve městě a v okolních obcích odpovídá stáří a použitému materiálu. Údržba a výstavba vodovodní sítě a zařízení bude postupovat dle zpracovaných projektů a záměrů obcí a provozovatele fy. VODAK, spol. s r.o. – „Zásobování města Černovice a místních částí Svatava, Vackov, Stružky, Dobešov, Vlkosovice, Panské Mlýny pitnou vodou“ – dokumentace pro územní řízení 06/96 – 10/98. Počítá se s přístavbou dalšího vodojemu 2 x 250 m3, s rekonstrukcí odkyselovací stanice na stávajícím černovickém prameništi a s rekonstrukcí starých, novým parametrům nevyhovujících vodovodních řadů. Realizace záměrů je závislá na finančním zajištění. Severně od Svatavy v lokalitě Vrchy se nacházejí zdroje pitné vody, jejichž využití předpokládá VODAK pro posílení vodního hospodářství spádové oblasti. Záměrem je vybudovat kompletní vodovod pro Svatavu, včetně vodojemu. Od vodních zdrojů „Vrchy“ by bylo vybudováno dvojí potrubí pro zásobování Svatavy a posílení vodovodní sítě Černovic. Ze Svatavy by byly napojeny i Stružky. Alternativně je uvažováno napojení Svatavy na vodovodní síť Černovic. Dalším záměrem je propojit vodovodním potrubím PVC 110 Dobešov a Panské Mlýny. Město Černovice uvažuje o posílení svých vodních zdrojů napojením na přepad vodního zdroje obce Křeč. Vodovodní síť by byla dále rozšířena do rozvojových ploch podle urbanistického návrhu ÚPn pro zásobování nové obytné výstavby. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou zakreslena do situací. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (s účinností od 1.1.2002). Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, b) vysazovat trvalé porosty, c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu, d) provádět terénní úpravy, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §8 odst.2. Bilance přírůstku potřeby vody je uvedena na následující straně. - specifická potřeba obyvatelstvo q = 230 l/obyv.den, snížení o 40% : 138 l/obyv.den vybavenost : 20 l/obyv.den

66

celkem : 158 l/obyv.den - průměrná denní potřeba Qp = q . O, Z, L

(l/den)

- max. denní potřeba

Qm = Qp . kd

kd = 1,5

- max. hodinová potřeba Qh = Qm . kh

kh = 1,8

Rozvoj území bude umožněn realizací vodárenských záměrů podle uvedeného projektu VODAK s.r.o. Zdroje požární vody Černovice Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malé vodní nádrže na drobných vodních tocích - u zámku na Lhoteckém potoku, soustava rybníků na severním okraji zástavby (Kamperlův, Louckého…) Benešov Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malá vodní nádrž v centru obce Dobešov Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malá vodní nádrž na jižním okraji obce Panské Mlýny Stávající malá vodní nádrž v centru obce na Černovickém potoku, ve výhledu veřejná vodovodní síť požární hydranty (po dokončení plánované výstavby) Rytov Stávající malá vodní nádrž na severním okraji obce Stružky Stávající malá vodní nádrž na západním okraji obce, ve výhledu veřejná vodovodní síť (vodovod Svatava - Stružky) - požární hydranty (po dokončení plánované výstavby) Střítež Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malé vodní nádrže na drobných vodních tocích na SV a JZ okraji zástavby Svatava Stávající dvě malé vodní nádrže v centru obce na Lhoteckém potoku, ve výhledu veřejná vodovodní síť (vodovod Svatava - Stružky) - požární hydranty (po dokončení plánované výstavby) Vackov

67

Vackovský rybník na Lhoteckém potoku, ve výhledu veřejná vodovodní síť (vodovod Svatava Černovice) - požární hydranty (po dokončení plánované výstavby) Vlkosovice Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, dvě stávající malé vodní nádrže v centru obce

2. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM, PRODUKTOVODY Popis současného stavu Západní částí řešeného území cca 800 m , od severu k jihu, prochází nadřazený VTL plynovod DN 400, PN 40, Obrataň – České Budějovice, který je ve správě JČP, a.s., středisko Tábor. VTL plynovod je páteří gazifikace oblasti. Z něj je vysazena odbočka s VTL přípojkou DN 100, PN 40 pro město Černovice. Přípojka je vedena k městu od jihu a u zemědělského družstva je ukončena ve VTL regulační stanici. VTL plynovody jsou vybaveny katodickou ochranou. Regulační stanice tlaku plynu v řešeném území: VTL/STL RS s uvedením názvu a výkonu v m3/hod dle údajů JČP Pelhřimov: Název:

Výkon:

Černovice – vstupní pro obec

3 000

Černovice – zemědělské družstvo

1 200

STL/NTL RS Černovice – Škrobárny

500

Dále navazují středotlaké rozvody místní plynovodní sítě provozované Jihočeskou plynárenskou a.s. v profilech DN 80 až DN 150, s přetlakem 0,3 MPa. Páteřní STL řad je veden od vstupní RS 3000 na východ do města, kolem autobusového nádraží, mezi hřištěm a ZŠ. Za hřištěm se větví na řady nižších dimenzí. Plynovody jsou zde z potrubí ocelového a nové z lPe. Žádná z obcí přiléhajících k Černovicím v řešeném území není dosud plynofikována. Zákres plynovodní sítě byl proveden dle podkladů poskytnutých JČP, a.s. Dokumentovány jsou plynovody VTL i STL. Ochranná a bezpečnostní pásma Ochranná pásma plynárenských zařízení podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. (1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. (2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. (3) Ochranná pásma činí a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

68

(4) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m. (5) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. (6) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. (7) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. (1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. (2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. (3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. (4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona. Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.: Bezpečnostní pásma plynových zařízení druh zařízení: velikost pásma: Podzemní zásobníky 250 m Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3 20 m nad 20 m3 do 100 m3 40 m nad 100 m3 do 250 m3 60 m nad 250 m3 do 500 m3 100 m Plynojemy do 100 m3 50 m Plnírny plynů (od technologie) Zkapalňovací stanice stlačených plynů Odpařovací stanice zkapalněných plynů Kompresorové stanice (od technologie)

30 m 100 m 100 m

Regulační stanice vysokotlaké Regulační stanice velmi vysokotlaké

10 m 20 m

Vysokotlaké plynovody do DN 100

15 m

nad 100 m3

100 m 200 m

69

do DN 250 nad DN 250

20 m 40 m

Celková bilance odběru Odhad potřeby plynu byl vzhledem k současné nedostupnosti konkrétních údajů převzat z předchozí územně plánovací dokumentace. Hodnoty byly upřesněny dle možností na JČP Pelhřimov v prosinci 2000. Další upřesnění v jednotlivých rozvojových lokalitách bude provedeno v navazujících stupních PD. Kategorie odběru počet odběratelů Qh m3.h-1 Qr tis.m3.rok-1 obyvatelstvo 555 1 660 1 596 maloodběr 13 309 578 velkoodběr 7 905 1 720 Celkem 575 2 874 3 895 Bilance přírůstku odběrného množství plynu : Specifická potřeba (obyvatelstvo) : vaření: l,2 m3/h l80 m3/rok TUV : 2,1 m3/h 500 m3/rok topení RD: 2,8 m3/h 3500 m3/rok 3 topení b.j. : 2,2 m /h 1900 m3/rok Koeficienty současnosti odběru: 1 vaření a TUV: k = -----------ln (n+l6) 1 topení etážové: k = ------------n0.20 1 topení v RD: k = ----------------n0.15 Celkem je v současně gazifikovaném území Černovic nebo na jeho okraji (Vackov) navrženo v rozvojových plochách 101 rodinných domů, což by činilo při jejich teoretické 90% gazifikaci celkový přírůstek odběrného množství : Qh = 193,8 m3/h Qr = 380 380 m3/rok V kategorii maloodběru a velkoodběru nelze konkrétní odběry vyčíslit pro neznalost skladby budoucích odběratelů. To se týká zejména plochy VN1 pro nerušící výrobu. V zásadě lze konstatovat, že její zásobování plynem bude možné, protože je situována v blízkosti stávajících plynovodů STL a zdrojů VTL-RS.

70

Návrh řešení Stav plynovodní sítě odpovídá jejímu stáří. Dochází k průběžné rekonstrukci plynovodní sítě podle potřeby uživatele. Středotlaké rozvody jsou v dobrém stavu. V budoucnu je možno uvažovat s dalším napojováním objektů, které v současné době využívají k vytápění a přípravě TUV pevná paliva, případně LTO s ohledem na technický stav a kapacitu plynovodů. Dojde dle potřeby k prodloužení středotlaké plynovodní sítě i do rozvojových lokalit podle urbanistického návrhu ÚPn. Nové trasy jsou naznačeny v situaci. Profil potrubí bude stanoven výpočtem v navazujících stupních dokumentace, předpokládá se návrh řadů z polyetylénu SDR 11 v dimenzích převážně D50, D63 (max. D90). Kapacita VTL regulačních stanic je dle dostupných podkladů pro současné potřeby odběratelů dostatečná. V Černovicích tvoří RS zemědělského družstva rezervu. Potřeba města je pokryta vstupní RS. Výhledově se dá předpokládat, že plynofikace v oblasti bude dále pokračovat. Je možno uvažovat o jejím rozvoji zhruba v koridoru okolo VTL plynovodu a poblíž plynofikovaných obcí, kde by měly být vytvořeny takové regionální podmínky, které by v závislosti na ekonomickém vývoji umožnily plynofikaci dalších obcí. Dále by měly být upřesněny možnosti zásobování plynem pro ostatní jednotlivá sídla. Pro tyto možnosti je však třeba zvážit současně více kriterií, jedním z nichž je např. vzdálenost sídla od zdroje a tedy potřebný objem investičních prostředků na zřízení VTL nebo STL přípojky. Dalšími kriterii jsou celkové odebírané množství plynu (zda je v dosahu možnost rozhodujícího odběru v kategorii VO), velikost regulační stanice, délka STL rozvodů a přípojek.

Zásobování teplem Město Černovice ani obce, které jsou zahrnuty do jeho spádového území, nemají vybudován centrální zdroj tepla (CZT) Systém zástavby tomuto typu zdroje neodpovídá. Pro rozsáhlejší objekty jsou využívány kotelny domovní, blokové, areálové, průmyslové a individuální objektové. Větší kotelny jsou již z větší části provozovány na bázi zemního plynu (ZP). Ostatní kotelny menších a malých výkonů jsou rovněž postupně plynofikovány. Zbývající kotelny využívají k výrobě tepla tuhá paliva případně LTO. Také odběratelé v kategorii obyvatelstvo s lokálním vytápěním přecházejí postupně z pevných paliv na plyn.

Produktovody Jihozápadním okrajem správního území města v katastrálním území obce Vlkosovice prochází katodicky chráněná trasa produktovodu kategorie „B“ ve správě ČEPRO a.s. Bezpečnostní vzdálenost produktovodu od objektů, zařazených podle druhu do skupin A až F, předepisuje norma ČSN 650204, která musí být respektována ( např. osaměle stojící obytné budovy – skup.E – 70m, sídelní útvary obcí – skup.C – 150m). Pro veškeré činnosti v ochranném pásmu produktovodu musí být vydán souhlas příslušného pracoviště, tj. v tomto případě ČEPRO a.s. – Dálkovod II, Šlapanov, PSČ 58251. Trasa byla do mapového podkladu přenesena z informativního zákresu provozovatele (1 : 55 000) – podrobnější údaje jsou podle jeho sdělení považovány za obchodní tajemství. Zákres je proto nutno považovat pouze za přibližný resp. pravděpodobný průběh. Navrženým rozvojem v území podle územního plánu nebude trasa produktovodu s ochranným pásmem dotčena.

3. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ 71

Podklady Dokumentace stávajícího stavu v mapovém podkladě 1:10000, ověřená a doplněná správcem sítě JČE a.s., RZ Pelhřimov, místní průzkumy. Současný stav Nadřazené soustavy V řešeném území procházejí trasy nadřazených energetických soustav venkovního vedení 110kV. Napájecí soustava Řešená oblast je napájena venkovním vedením 22kV z rozvodny 110/22kV Pelhřimov a Pacov. V obcích jsou osazeny transformační stanice vesměs venkovního provedení, umístěné po okrajích obcí. V Černovicích je provedena kabelová smyčka pro napojení kabelové stanice TS-MŠ. Přehled transformačních stanic : místo Černovice TS- 1 ČOV TS- 2 Hatě TS- 3 Kozak TS- 4 MŠ TS- 5 penzion TS- 6 Svidník TS- 7 škola TS- 8 škrobárny TS- 9 VÚM TS-10 ZD TS-11 obec I. TS-12 Svatavská TS-13 obec III. Rytov TS- 1 obec Stružky TS- 1 obec Vackov TS- 1 obec Benešov TS- 1 obec Dobešov TS- 1 obec Panské Mlýny TS- 1 Střítež TS- 1 obec Svatava TS- 1 obec Vlkosovice TS- 1 obec

distribuční typ/ výkon

odběratelská typ/ výkon

BTS/400 BTS/400 BTS/250 k/2x630 BTS/400 BTS/250 PTS/250 BTS/400 BTS/400 BTS/630 věž/160 věž/160 BTS/400 PTS/250 PTS/100 BTS/400 PTS/100 PTS/250 PTS/250 PTS/100 PTS/100 PTS/160

72

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. (1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7m 2. pro vodiče s izolací základní 2m 3. pro závěsná kabelová vedení 1m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m e) u napětí nad 400 kV 30 m f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. (5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. (6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále u stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. (7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.

73

(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. (11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. (12) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení. Návrh řešení Současný stav venkovní primérní napájecí sítě je vcelku uspokojivý, výkonově osazené transformátory stačí ve většině případů pokrýt stávající odběr. Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v některých rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce je navržena výstavba několika nových trafostanic. V souladu s vývojem požadavků na zajištění příkonu v sídlech obdobného charakteru se v návrhu ÚPn již nepředpokládá výhledová maximální elektrizace všech objektů se zajištěním elektrického vytápění. Zásobování teplem v objektech trvalého bydlení se bude i v časovém horizontu ÚPn orientovat spíše na využití jiných zdrojů tepla – v případě řešeného území by se jednalo většinou o zemní plyn ve městě, zkapalněné topné plyny, případně dřevoplyn a v menším množství LTO náhradou za tepelné zdroje na pevná paliva v okolních drobných sídlech. To znamená, že se ve výhledu neočekávají výrazné požadavky na zvýšení příkonu ve stávající zástavbě. U navrhovaných nových domů se rovněž nepředpokládá komplexní elektrizace s vytápěním. V návrhu jde tedy spíše o optimalizaci využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic s doplněním nových zařízení soustavy pro nové rozvojové plochy. Současně je třeba počítat podle provozních potřeb s postupnou rekonstrukcí sekunderní sítě NN a s jejím posílením zejména tam, kde bude možno pokrýt zvýšení příkonu v nových lokalitách z rezervy ve výkonu stávajících trafostanic. V některých případech bude možno zvýšit výkon stávajících TS výměnou transformátoru, v některých sídlech bude nutno počítat s rekonstrukcí TS. Tyto činnosti budou probíhat postupně v čase podle skutečných požadavků na zajištění příkonu. Pokud jde o navržené uvolnění některých větších lokalit pro výstavbu nových RD, jedná se o zrušení koncových úseků venkovního vedení 22 kV ke stávajícím trafostanicím náhradou za kabelový

74

svod a kabelové vedení VN. Tyto návrhy je nutno chápat jako technickou možnost, která musí být samostatně projednána s JČE a.s. při konkrétním projektovém řešení dotčené lokality. Pro konečné řešení bude rovněž podstatné ekonomické posouzení těchto přeložek z hlediska investičních nákladů a ceny pozemků s tím, že náklady na přeložky hradí v plné výši investor stavby (JČE a.s. se na nákladech nepodílí). V rozvojových lokalitách, kterými prochází stávající venkovní vedení VN, jehož trasu nelze přeložit, bude při podrobném návrhu zástavby respektováno jeho ochranné pásmo. Na základě urbanistického návrhu rozvoje města a obcí byla zpracována předběžná bilance pro zajištění příkonu, která je vyčíslena jako přírůstek k současnému stavu pro rozhodující oblasti, soustřeďující plošně jednotlivé lokality návrhu. Návrh stupně elektrizace v časovém horizontu ÚPo : návrh dostavby RD 1) Černovice (+ Vackov) - gazifikovaná oblast : elektrické vytápění 10 % domů v kat. C2, 90 % domů v kat. B1 – průměrně 3,6 kW/RD 2) ostatní sídla negazifikovaná – 5 % v kat. C1, 15 % v kat. C2, 80 % domů v kat. B1 – 4,7 kW/RD Plochy průmyslové výroby – ukazatel 1 kW/100m2 hrubé užitné plochy V bilancích jsou použita následující měrná zatížení na úrovni DTS : Kategorie : A ………..osvětlení a drobné spotřebiče ……………. B1……….A + vaření………………………………… B2……….A + TUV + vaření………………………… C1……….B2 + přímotopné vytápění………………… C2……….B2 + akumulační vytápění…………………

1,5 kW/b.j. 2,1 kW/b.j. 2,6 kW/b.j. 9,0 kW/RD 17,0 kW/RD

Celková energetická bilance přírůstku příkonu : Sídlo, lokalita Černovice OM1, OM2, OM3, OM4 – 50 RD OM5 – 12 RD OM6 – 10 RD OM7 – 10 RD VN1 – nerušící výroba 15 000 m2 hrubá užitná plocha

Pi (kW)

město celkem Vackov OV1 až OV5 - 19 RD Benešov OV1 až OV4 – 9 RD Dobešov OV1, OV2 – 20 RD Panské Mlýny OV1 – 5RD Střítež OV1, OV2 – 4 RD 75

Ps (kW)

180 43 36 36 150 445

90 22 18 18 90 238

68

34

42

21

94

47

24

12

19

10

Svatava OV1 až OV4 – 10 RD Vlkosovice OV1, OV2 – 3 RD Celkem v řešeném území

47

24

14 753

7 393

Návrh zajištění příkonu pro jednotlivé lokality : Černovice : 1) OM1, OM2, OM3, OM4 – 50 RD : nová trafostanice N-TS1 400 až 630 kVA + využití stávající TS 5, TS11. Přeložka venkovního vedení VN k TS11 v lokalitě OM3 – kabely v trase budoucí komunikace v chodníku – po zpracování regulačního plánu lokality. 2) OM5 – 12 RD : využití stávající TS 2. Přeložka venkovního vedení VN k TS2– kabely v trase podél železnice ČD – po zpracování regulačního plánu lokality. 3) OM6 – 10 RD : využití stávající TS 9. 4) OM7 – 10 RD : využití stávající TS 3, TS12. 5) VN1 – nerušící výroba : nová trafostanice N-TS2 (do 400 kVA – po upřesnění požadavků na zajištění příkonu). Vackov OV1 až OV5 - 19 RD : využití stávající TS 1 obec a TS12 Svatavská Benešov OV1 až OV4 – 9 RD : využití stávající TS 1 obec Dobešov OV1, OV2 – 20 RD : nové venkovní vedení VN v délce cca 470m k nové trafostanici N-TS do 400 kVA u lokalit Panské Mlýny OV1 – 5RD: využití stávající TS 1 obec Střítež OV1, OV2 – 4 RD : využití stávající TS 1 obec Svatava OV1 až OV4 – 10 RD : využití stávající TS 1 obec, případně rekonstrukce do 400 kVA Vlkosovice OV1, OV2 – 3 RD : přemístění stávající TS1 obec venkovním vedením v délce cca 50m pro uvolnění lokality OV2 Pozn.: Uvedené trasy nových venkovních a kabelových vedení VN spolu s navrženými trafostanicemi jsou v ÚPn považovány za veřejně prospěšné stavby.

4. TELEKOMUNIKACE 76

Podklady * Dokumentace stávajícího stavu v mapovém podkladě 1:10000 poskytnutá správcem sítě Český Telecom a.s. oblast jižní Čechy, MPO Pelhřimov * Místní průzkumy Stav Místní telekomunikační síť Řešené území je připojeno do telekomunikačního obvodu ÚTO Pelhřimov, MTO Černovice a Obrataň. Ve většině obcí řešeného území jsou provedeny nové telekomunikační rozvody, které splňují 200% telefonizaci území. Telefonizace je provedena kabelovými rozvody, v malé míře místně vzdušným vedením.. Dálkové kabely Řešeným územím prochází trasa dálkových kabelů správce sítě Český Telecom Praha a Tábor. Trasy průběhů dálkových kabelů jsou zakresleny v mapovém podkladě. Radioreléové trasy Řešeným územím neprochází trasy radioreléových spojů Českých radiokomunikací. Na kopci Svidník je umístěn vysílač spol. EuroTel.

Ochranná pásma telekomunikačních zařízení podle § 92 zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích (1) K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma. (2) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní územního rozhodnutí o umístění stavby.

moci

(3) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. (4) V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno a) provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, c) vysazovat trvalé porosty. (1) Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Účastníkem územního řízení o ochranném pásmu je Úřad. (2) Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Návrh řešení

77

Jednotná telefonní síť je v podstatě nová a v dobrém technickém stavu. Postupně bude rozšiřována dle záměrů a potřeb provozovatele i uživatelů. Bude probíhat běžná údržba a modernizace zařízení. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek bude Český Telecom a.s. řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů v jednotlivých lokalitách,s využitím ponechaných rezerv v kabelové MTS, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp.

14 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ÚZEMNÍ VAZBY 14.1. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 14.1.1. Klima Vyšší polohy řešeného území spadají do chladné klimatické oblasti C, okrsku C1 –oblast mírně chladná, vlhčí, pahorkatinná. Průměrná teplotní maxima připadají na červenec, minima na leden, průměrné roční teploty se pohybují mezi 6 – 7°C. V klimatickém členění území státu dle Quitta spadají do chladné oblasti CH, do okrsku CH7. Nižší polohy na jihovýchodě řešeného území spadají do klimatické B podoblasti B8 - mírně teplá, vlhká vrchovinná s ročním průměrem srážek kolem 700 mm a průměrnou roční teplotou kolem 6,5 °C. V klimatickém členění území státu dle Quitta spadá tato část řešeného území do mírně teplé oblasti do okrsku MT5. Převládající směr větru je západní. 14.1.2. Topologie Řešené území tvoří katastrální území Černovice se sídly Černovice, Rytov, Stružky a Vackov, katastrální území Benešov, katastrální území Dobešov se sídly Dobešov a Panské Mlýny, katastrální území Střítež, katastrální území Svatava a katastrální území Vlkosovice . Z topologického hlediska je území členitou vrchovinou ze severu i z jihu ukloněnou do úzkého vzhledem k severu diagonálního údolí Černovického potoka, které se celkově uklání k jihozápadu. Jihovýchodní část řešeného území v oblasti Benešova je ukloněna k jihovýchodu a modelována údolími dvou rovnoběžných toků – Bohdalínského potoka a Včelničky. Střed Černovic leží ve výšce 594 m n.m. střed nejvýše položeného sídla Rytova leží ve výšce 665 m n.m., střed nejníže položeného sídla Panské Mlýny leží ve výšce 550 m n.m. Nejvyšším místem řešeného území je vrchol Svidníku na severním okraji řešeného území s vrcholovou kótou v nadmořské výšce 740 m. Nejníže položeným místem je údolí Černovického potoka poblíž samoty U Cihelny na západní hranici řešeného území ve výšce 528 m n.m. 14.1.3. Hydrologie Větší, severní část území je odvodňována Černovickým potokem jehož povodí je dílčím povodím Lužnice a má č.h.p. 1-07-04-027. Západní okraj území je odvodňován potokem Javornička, který je dílčím povodím Černovického potoka, potažmo Lužnice a má č.h.p. 1-07-04-028. Jihozápadní část území západně od Vlkosovic je odvodňována Haťským potokem jehož povodí je dílčím povodím 78

Černovického potoka a má č.h.p. 1-07-04-029. Jihozápadní okraj řešeného území na jih od Vlkosovic spadá do povodí Hojovického potoka, které je dílčím povodím Černovického potoka, které je dílčím povodím Lužnice a v řešeném území má č.h.p. 1-07-04-030. Jihovýchodní okraj řešeného území spadá ve své západní části do povodí Bohdalínského potoka, které je dílčím povodím Včelničky a vzestupně Kamenice a Nežárky a má č.h.p. 1-07-03009.Východní část jihovýchodní části řešeného území je odvodňována potokem Včelnička . Jeho povodí je dílčím povodím Kamenice a Nežárky a má č.h.p. 1-07-03-006. Černovický potok pramení 1 km severovýchodně od Svatavy ve výšce 638 m n.m. a ústí zprava do Lužnice v Soběslavi ve výšce 403 m n. m. Celková plocha jeho povodí je 137,3 km2. Celková délka jeho toku je 38 km; průměrný průtok u ústí je 0,79 m3.s-1. Pstruhová voda od vtoku do rybníka v Předboří k pramenům. Od hráze rybníka v Předboří k ústí do Lužnice mimo pstruhová voda. Černovický potok pramení dvěma krátkými lesními přítoky Chrásteckého rybníka a než vstoupí do řešeného území protéká lesními rybníky Horní a dolní Švejcar. Do řešeného území vstupuje rybníkem Váberov odkud teče v regulovaném korytě k Vackovu. Ve Vackově se do něj zleva vlévá Lhotecký potok, který pramení na severním okraji lesního komplexu vrchu Bohutín cca 1 km jihovýchodně od Svatavy a od okraje lesa po Děkanský rybník teče v napřímeném kryte meliorační strouhy. Mezi Svatavou a Vackovem se do něj zprava vlévá krátká obdobně regulovaná vodoteč, která pramení na východním konci návesního prostoru a postupně protéká třemi návesními rybníčky. Mezi Vackovem a Černovicemi teče Černovický potok v neregulovaném korytě v luční nivě provázen vzrostlými břehovými porosty. Na jihozápadním okraji Černovic se do něj zleva vlévá Rytovský potok (zvaný též Rytovka), který pramení v lese na severovýchodním okraji Rytova. Na sever od obce protéká malým rybníčkem a druhým na okraji zalesněné nivy u Černovic, ve které se do něj zprava vlévá bezejmenný potok, který vytéká z údolního rybníka ve Stružkách. n jižním okraji Černovic Černovický potok obtočně napájí Zámecký rybník. Za zámkem se do něj zprava vlévá Obecní potok, který pramení v návesním rybníce v Moudrově odkud teče k jihu lučními porosty a plošně rozsáhlými vrbinami, kde protéká dvěma malými rybníčky. Mezi vrbinami a železniční tratí je Obecní potok zatrubněn. Po té teče luční nivou v neregulovaném korytě s břehovými porosty K velkému, rekreačně využívanému rybníku na severním okraji Černovic. Pod ním protéká malým rybníčkem a za ním horním rybníkem v obci - Louckým rybníkem, kde se do něj zprava vlévá bezejmenný potok, který vzniká těsně před rybníkem soutokem dvou vodotečí, jedné ze severu z vodárensky využívaného prameniště pod Svidníkem , druhé ze severozápadu z prameniště na západ od Stříteže, která v lužním lese na konci svého údolí protéká rybníkem Učitelka a ještě jedním malým rybníkem. Za Louckým rybníkem protéká Obecní potok Královým rybníkem a pak teče obcí regulovaným, v úseku pod zemědělským areálem zatrubněným korytem k soutoku s Černovickým potokem na okraji zámecké obory. Zámeckým parkem a dále až pod Loucký mlýn teče Černovický potok v neregulovaném korytě s břehovými porosty a v nivě obtočně napájí dva menší rybníky. Před křížením se silnicí z Dobešova do Panských mlýnů se do něj zleva vlévá Dobešovský potok, který pramení v lesích jihozápadního okraje lesního komplexu vrchu Bohutín a asi po 2,5 km vytéká do lučního údolí jihovýchodně od Dobešova, kde protéká dvěma rybníky. Za posledním z nich je tok Dobešovského potoka až po soutok regulován. O 100 m níže po toku se do Černovického potoka zprava vlévá bezejmenná vodoteč, která vytéká z vodárensky využívaného prameniště na jih od Stříteže a v meliorační strouze mezi ornou půdou teče až k jihozápadnímu okraji Černovic, kde na počátku úzkého údolí protéká rybníčkem teče v umělém, dlažbou opevněném korytě až po soutok. Za silnicí z Dobešova k Panským Mlýnům teče Černovický potok plochou nivou s lučními a lužními porosty v neregulovaném korytě až k Panským Mlýnům, kde obtočně napájí mlýnský rybník, dnes rozdělený mostkem nové silnice. Na severní straně jižní části Panských Mlýnů se do Černovického potoka zleva vlévá Vlkosovický potok, který pramení v dnes bezvodém rybníce ve Vlkosovicích kde protéká ještě jedním rybníkem na západním okraji obce odkud teče v hlubokém a úzkém údolí k severu. Na konci sevřeného údolí protéká malým rybníčkem a pak až k soutoku teče v napřímeném korytě meliorační strouhy. O 200 m níže po toku se do Černovického potoka zprava

79

vlévá bezejmenná vodoteč, která pramení v údolní loučce mezi poli cca 1,5 km západně od Černovic odkud teče přímo na jih a až po soutok v regulovaném korytě meliorační strouhy. Mezi Panskými Mlýny a samotou U Cihelny teče Černovický potok v neregulovaném, volně meandrujícím korytě v ploché nivě dna hlubšího údolí s prudkými a zalesněnými stráněmi. Za samotou U Cihelny Černovický potok opouští řešené území a těsně za ním se do něj vlévá potok Javornička, který odvodňuje severozápadní část řešeného území. Javornička pramení na jihozápadním okraji Stříteže, kde protéká olšinou rozsáhlé, vodárensky využívané prameništní oblasti. Za ní až k soutoku s Černovickým potokem teče Javornička úzkým, po obou stranách zalesněným údolím. Zhruba v třetině délky lesního úseku se do Javorničky zprava vlévá Křečovský potok, který vytéká z návesního rybníka v Křeči a na jihovýchodním okraji obce protéká dalším malým rybníkem.Odtud je veden regulovaným korytem k jihu, kde asi po 1 km v místě přechodu do zaříznutého údolí protéká malým rybníkem. odkud je regulovaným korytem meliorační strouhy Křečovský potok doveden k okraji lesa a dále lesní mokřadní loukou k soutoku. Haťský potok, který odvodňuje nevelké území západně od Vlkosovic, pramení na okraji lesa 0,5 km západně od obce a až k silnici z Panských Mlýnů do Hojovic na hranici řešeného území teče ve dně úzkého, oboustranně zalesněného údolí z větší části po hranici s kú Hojovice. Bohdalínský potok, který odvodňuje západní část území v okolí Benešova, pramení v lesním údolí asi 1,5 km východně od vrchu Tlučín a v celé délce toku řešeným územím teče v úzkém, zcela zalesněném údolí k jihovýchodu. těsně před okrajem řešeného území se do něj zleva vlévá bezejmenný potok, který pramení v malém rybníčku na okraji lesa 300 m severozápadně od Benešova, odkud teče loukou po okraji lesa k Rybníku Nevilák západně od Benešova, Za rybníkem po krátkém úseku toku loukou vtéká do lesa, kde po 300 m protéká rybníkem a dalších 700 m se vlévá do Bohdalínského potoka. Potok Včelnička, který odvodňuje severní a východní okolí Benešova, pramení Na lesní louce 1,5 km jihovýchodně od Rytova a až k silnici do Benešova teče jihovýchodním směrem mělkým lesním údolím. Za silnicí v celé zbývající délce toku teče Včelnička v širokém a mělkém údolí s nekosenými porosty vysokých trav v napřímeném hlubokém opevněném krytě. Na sever od obce se do ní zleva vlévá bezejmenná lesní vodoteč, kterou skládají dva drobné toky pramenící v lesích jižního svahu hřebene vrchu Bohutín. Severozápadně od obce protéká Včelnička malým rybníkem se do ní zprava vlévá obecní potok, který vytéká z návesního rybníka v Benešově a před soutokem protéká malým rybníkem. Jihovýchodně od Benešova Včelničky vtéká do lesního údolí kde opouští řešené území. U vodárensky využívaných pramenišť severovýchodně od Stříteže, severně od Černovic, jižně a jihovýchodně od Dobešova a východně od Vlkosovic jsou stanovena pásma hygienické ochrany vodního zdroje II. stupně. 14.1.4. Geomorfologie a geologie Geomorfologicky řešené území spadá do kristalinika českého masivu vrásněného v starohorách a prahorách a doformovaného tektonikou hercynského vrásnění a kvartérní denundací. Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území do provincie Česká vysočina, subprovincie II Českomoravská soustava, oblasti IIC Českomoravská vrchovina, celku IIC-1 Křemešnická vrchovina, podcelku IIC-1B Pacovská pahorkatina. Severní a západní část území do okrsku IIC-1 B-f Svidnická vrchovina. Jihovýchodní část území do okrsku IIC-1B-c Božejovská pahorkatina. Božejovská pahorkatina je po geologické stránce tvořena převážně rulami s hlubinnými vyvřelinami centrálního moldanubického plutonu. Je to mírná pahorkatina se širokými údolími vodních toků. Skalní výchozy, které vystupují na některých vrcholech, mají kryogenní tvary. Vyšší vrcholy jsou zalesněny souvislými komplexy smrkových lesů s častou příměsí borovice, buku, modřínu a jedle.

80

Svidnická vrchovina je kerně vyzdvižená vrchovina se zaoblenými hřbety a většinou plochými údolími. Po stránce geologické je tvořena svory a svorovými rulami s polohami amfibolitů. Nejvyšším bodem vrchoviny je vrch Svidník (740 m n.m.), výrazný kuželový suk tvořený rulami a ve vrcholové části křemenci, na jejichž skalních výchozech jsou patrné jevy mrazového zvětrávání. Západně od Panských mlýnů a severozápadně od Černovic jsou stará důlní díla a těžební prostory po dávném rudním dolování i povrchové nerudní těžbě amfibolických minerálů a zvětralinových písků. Jde o lokality: • Černovice u Tábora 1 – Střítež. Dnes plocha orné půdy o rozloze 5,4 ha, po povrchové nerudní těžbě, která zde byla ukončena do 19. století. V evidenci Geofondu Praha je lokalita vedena pod identifikačním číslem 2313031 a je pod pořadovým číslem 41 zanesena na listu 2313 mapy poddolovaných území. • Černovice u Tábora 2 – Pod tratí. Nepřesně identifikovaná lokalita se stopami rudní těžby ukončené před 16. stoletím. V evidenci Geofondu Praha je lokalita vedena pod identifikačním číslem 2313032 a je pod pořadovým číslem 42 zanesena na listu 2313 mapy poddolovaných území. • Černovice u Tábora 3. Nepřesně identifikovaná lokalita se stopami nerudní těžby ukončené do 19. století. V evidenci Geofondu Praha je lokalita vedena pod identifikačním číslem 2313033 a je pod pořadovým číslem 43 zanesena na listu 2313 mapy poddolovaných území. • Dobešov u Černovic – Panské Mlýny. Nepřesně identifikovaná lokalita se stopami nerudní těžby ukončené do 19. století. V evidenci Geofondu Praha je lokalita vedena pod identifikačním číslem 2331011 a je pod pořadovým číslem 11 zanesena na listu 2331 mapy poddolovaných území. 14.1.5. Pedologie Zvětraliny rul poskytují hnědé půdy, hnědé kyselé půdy, hnědé oglejené půdy a v místě výchozů skalního podkladu mělké hnědé půdy. Svahoviny ze zvětralých rul poskytují těžké oglejené hnědé půdy. Údolní slínité a jílovité náplavy poskytují těžké hydrofilní glejové a zrašelinělé půdy. 14.1.6. Biogeografické členění Z fytogeografického hlediska patří řešené území do fytogeografické oblasti mezofytikum - M (Mesophyticum), obvodu Českomoravské mezofytikum - Českomor. M (Mesophyticum Massivi bohemici), podobvodu Českomor. M 67 - Českomoravská vrchovina. Podle nejnovější biogeografické regionace (Dr. M. Culek, 1994) leží řešené území v Provincii české, v 1. Podprovincii hercynské, v bioregionu 1.46 Pelhřimovský. Dle staršího biogeografického členění území republiky na sosiekoregiony, spadá řešené území do sosiekoregionu III.16. - Českomoravská vysočina. 14.1.7. Původní přirozená společenstva Pro vyšší polohy na sever od Černovic a v jihovýchodní části řešeného území je rekonstrukčním přirozeným společenstvem společenstvo bikových bučin – svaz Luzulo-Fagion. Na jihovýchodním okraji řešeného území v okolí Benešova je přirozeným společenstvem v dnešních lesních porostech jen ojediněle zachovalé společenstvo květnatých bučin – svaz Eu-Fagion.V nižších, dnes převážně odlesněných polohách vzhledem k severu diagonální sníženiny kolem Černovického potoka je rekonstrukčně přirozeným společenstvem společenstvo acidofilních doubrav – svaz Quercion roboripetraeae. V nivě Černovického potoka a ve spodní části toku jeho přítoků a v nivě Včelničky u Benešova je přirozeným, místy dochovaným společenstvem společenstvo luhů a olšin – svaz AlnoPadion.

81

14.2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 14.2.1. Popis stavu Pro větší část řešeného území vymezuje skladebné části ÚSES generel „Místní systém ekologické stability krajiny Černovice, Dobešov, Svatava, Střítež, Vlkosovice„, který pro OkÚ Pelhřimov v roce 1994 zpracovala firma Ekologická dílna Brno. Tímto generelem je vymezena trasa nadregionálního biokoridoru (NRBK) spojujícího nadregionální biocentra Cunkovský hřbet a Roštejn. Řešeného území se tento biokoridor dotýká na východním okraji katastru Svatava a na severním okraji katastru Černovice. Do okraje kú Svatava vstupuje NRBK asi 100 m zádně od obce Bohutín, kam je přiveden lesními porosty od generelem vymezeného regionálního biocentra (RBC) Eustach, které se 500 m na jihozápad od Bohutína v délce cca 400 m dotýká hranice řešeného území. NRBK je od okraje lesa u Bohutína veden k severu v nefunkční trase přes ornou půdu a silnici k lesu na východní straně cesty ke Lhotce v kú Lidmaň. Na konci lesa přechází na levou stranu cesty a tím i zpět do řešeného území. Zde se uklání k severozápadu a po 300 m opět opouští řešené území za jehož hranicí tečuje lokální biocentrum (LBC) Chrástenský rybník. ve kterém se z NRBK odděluje lokální biokoridor (LBK) vedený po Černovickém potoce. Do řešeného území NRBK znovu vstupuje až regionálním biocentrem Svidník, které je vymezeno v lesních porostech vrcholu stejnojmenného vrchu. Z RBC Svidník je NRBK v délce cca 500 m veden severním směrem k LBC Nechyba za hranicí řešeného území. LBK vedený po Černovickém potoce vstupuje do řešeného území rybníkem Fáberov a odkud je veden břehovými porosty potoka k LBC Vackov, které je vymezeno v lužních a lučních porostech nivy Černovického potoka mezi Vackovem a Černovicemi. Na jihovýchodním okraji Černovic se LBK větví. Jihovýchodní větev je vedena po Rytovském potoce k LBC Rytov, které je vymezeno v lesních porostech pravobřežní stráně potoka. Odtud je LBK veden porosty cestní meze a lesa k východní hranici řešeného území a za ní dál k RBC Eustach. Jihozápadní větev lokálního biokoridoru je vedena dál břehovými porosty Černovického potoka k LBC Loucký mlýn, které je vymezeno v lužních a lučních porostech nivy Černovického potoka mezi mostem cesty do Panských Mlýnů a loukou pod Louckým mlýnem. Odtud je LBK veden dál po Černovickém potoce za západní hranici řešeného území k LBC U Cihelny. V LBC U Cihelny se z lokálního biokoridoru vedeného po Černovickém potoce odděluje LBK vedený přímo na sever břehovými porosty potoka Javornička, který až po Střítež tvoří západní hranici řešeného území. Na soutoku Javorničky s Křečským potokem prochází tento biokoridor lokálním biocentrem Za milířem, které je vymezeno v porostech údolní olšiny a mokřadní louky z části za hranicí řešeného území. V údolní pramenné olšině jižně od Stříteže je vymezeno LBC Střítež, které se rovněž z části rozkládá za hranicí řešeného území. Odtud je LBK veden porosty podél cesty k železniční trati a při ní za severozápadní hranici řešeného území. Západně od Vlkosovic je v okrajovém lese na západní hranici řešeného území je generelem vymezeno lesní lokální biocentrum Hať, od kterého je lesními porosty veden LBK na jih a západ, v obou případech za hranici řešeného území, kde je vymezení biokoridoru ukončeno. V LBC Loucký mlýn se lokálního biokoridoru vedeného po Černovickém potoce odděluje LBK vedený po Dobešovském potoce. V lesním komplexu vrchu Tlučín, asi 500 m severovýchodně od vrcholu prochází LBK lesním biocentrem Tlučín. Jižně od biocentra se LBK větví a jeho jihozápadní větev je vedena k okraji lesních porostů, kde opouští řešené území a je veden údolní loukou k LBC U Miků, které je vymezeno v lučních porostech prameniště Hojovického potoka. Za LBC LBK znovu vstupuje do řešeného území , které opouští po 500 m, kdy je veden nivou a břehovými porosty hraničního toku.

82

Jihovýchodní větev je vedena toku Dobešovského potoka až k jeho prameni a pak dál lesními porosty k prameni Bohdalínského potoka a jeho břehovými porosty k hranici řešeného území a dál k LBC Nová louka, za kterým se biokoridor vrací do řešeného území. Zde po 200 m končí vymezení trasy biokoridoru porosty Bohdalínského potoka a další její pokračování je v generelu jen naznačeno. Ještě před koncem jeho vymezení, hned při vstupu do řešeného území se z něj odděluje LBK, který je veden lesními porosty nazpět přímo k severu až k toku Včelničky, kde je v jejím údolí na okraji lesa a přilehlé louce u silnice do Benešova vymezeno LBC Na vidlovech, kde vymezení ÚSES popisovaným generelem končí a navazuje na ně další generel. Je jím „Generel územního systému ekologické stability – lokální systém, kú Pravíkov, Lhota, Vlásenice, Včelnička, Bohdalín, Těmice, Dráchov, Drahoňov, Babín, Benešov, Kamenice nad Lipou„, který pro OkÚ Pelhřimov zpracoval Agroprojekt PSO s.r.o. Brno. Z LBC Na vidlovech je tímto generelem veden LBK v ne zcela funkční trase po kanalizovaném toku potoka Včelnička k hranici řešeného území, kde prochází LBC Včelnička, které je vymezeno na lučních porostech v nivě a přilehlých lesních porostech z převážné části za hranicí řešeného území. Předtím, asi po 600 m ještě biokoridor tečuje LBC vymezené na vlhké louce při soutoku Včelničky s bezejmennou lesní vodotečí. Míst průběhu nadregionálního regionálního biokoridoru se dotýká též „Generel místního územního systému ekologické stability pro kú: Brná, Dobrá Voda u Pacova, Eš, Kámen, Moudrov, Nízká Lhota, Věžná, Vintířov, Vysoká Lhota a Zlátenka„, který pro OkÚ Pelhřimov v roce 1996 zpracoval Ing. V. Marek, Projekce Pelhřimov. Tímto generelem je ve většině případů vedena trasa NRBK odlišně od vymezení v generelu Ekologické dílny. V případě dotčeného úseku NRBK mezi RBC Svidník a severní hranicí řešeného území se obě vymezení shodují. V souvislosti s novým biogeografickým členěním území republiky, byl Společností pro životní prostředí Brno v letech 1994 a 1995 revidován a změněn základní systém nadregionálního a regionálního ÚSES České republiky, který byl v roce 1997 vydán Ministerstvem pro místní rozvoj jako územně technický podklad (ÚTP). Na NRBK je v novém ÚTP pohlíženo poněkud holisticky jako na pásma zahrnující dle charakteru území spojité i nespojité skladebné části ÚSES různých trofických, vlhkostních a teplotních řad. NRBK se proto nevymezují na pozemky či porosty. Územně se vymezuje poloha směrové osy NRBK a hranice jeho ochranného pásma, ve kterém by měla být zvýšená koncentrace skladebných částí ÚSES oproti ostatnímu území. V obou výše popsaných případech kontaktu řešeného území s trasou NRBK je osa NRBK K 120 Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn územně technickým podkladem vedena přibližně ve stejném směru jako ve výše citovaných generelech. V ÚTP je však nově vymezeno RBC 731 Svidník. V řešeném území se jeho západní hranice v lesních porostech posunula průměrně o 200 m na západ. Zcela nově je v ÚTP vymezeno RBC 689 Eustach. V novém vymezení se nedotýká jižní hranice katastru Svatavy ale naopak zasahuje do lesních porostů v severozápadní části kú Benešov. V řešeném území leží v ochranném pásmu NRBK K 120 Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn severní část řešeného území Od Stružek přes severní okraj Černovic po Střítež a dále severovýchodní okraj kú Benešov na jihovýchodě řešeného území. Další dokumentace ÚSES – „Regionální územní systém ekologické stability pro okres Pelhřimov, Aktualizace 1997„, který pro OkÚ zpracovala ing. Zdeňka Mladá z Příbrami – navrhl vložit do trasy osy NRBK mezi RBC Svidník a LBC Nechyba lokální biocentrum, které zčásti zasahuje do severního okraje řešeného území. Do trasy osy NRBK východně od Svidníku navrhuje vložit mezi RBC Eustach za jihozápadní hranicí řešeného území a LBC Chrástecký rybník lokální biocentrum U Lhoty, které je navrženo v porostech cípu lesa severně od silnice do Lidmaně na hranici s kú Lidmaň. Do lokálního biokoridoru vedeného po Černovickém potoce navrhuje vložit mezi LBC Loucký mlýn a LBC Cihelny za hranicí řešeného území nové biocentrum v nivě potoka mezi Panskými Mlýny a mlýnem Padělky. Další biocentrum doplňuje do trasy lokálního biokoridoru vedeného po potoce Včelnička a situuje jej zcela mechanicky z hlediska prostorových parametrů do přírodně nezajímavé nekosené

83

louky s jedno druhovým porostem chrastice rákosovité v nivě do podoby meliorační strouhy regulovaného toku. 14.2.2. Nové vymezení Do konceptu územního plánu bylo převzato vymezení RBC 731 Svidník a RBC 689 Eustach v rozloze a hranicích vyznačených v ÚTP „Nadregionální a regionální ÚSES České republiky„. V souvislosti s tím bylo vypuštěno LBC vymezené na vlhké louce při soutoku Včelničky s bezejmennou lesní vodotečí a generelem „Regionální územní systém ekologické stability pro okres Pelhřimov, Aktualizace 1997„ navržené lokální biocentrum na potoce Včenička mezi výše jmenovaným biocentrem a LBC Včelnička na jižním okraji řešeného území, protože obě tato biocentra jsou v ploše nově vymezené hranice RBC 689 Eustach. V konceptu územního plánu bylo dále vymezeno „Aktualizací 1997„ navržené lokální biocentrum v trase NRBK mezi RBC 731 Svidník a LBC Nechyba. Toto biocentrum bylo vymezeno v lesních porostech lesního komplexu Svidník jako LBC K Nechybě. Bylo avšak vymezeno těsně za hranicí řešeného území a na rozdíl od schématického vymezení biocentra v návrhu do řešeného území nezasahuje. Dále bylo v porostech cípu lesa severně od silnice do Lidmaně vymezeno schematicky navržené LBC U Lhoty. V trase LBK vedeného po Černovickém potoce bylo vymezeno navržené lokální biocentrum mezi LBC Loucký mlýn a LBC Cihelny za hranicí řešeného území. Toto biocentrum – LBC Padělky – bylo vymezeno v břehových porostech a lučních porostech potoční nivy před mlýnem Padělky na východ od osady Panské Mlýny. Dále bylo zpřesněno „Generelem územního systému ekologické stability – lokální systém, kú Pravíkov, Lhota, Vlásenice, Včelnička, Bohdalín, Těmice, Dráchov, Drahoňov, Babín, Benešov, Kamenice nad Lipou„ schématické vymezení lokálních biocenter Na vidlovech a Včelnička. Beze změny bylo ponecháno geometrické vymezení LBC Nová louka, které zasahuje jen nepatrnou částí do řešeného území. 14.2.3. Tabulka biocenter Název biocentra RBC 731 Svidník

Čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno 292, 310, 322 část, 324, 328/2, 353, 356/2 část, 360, 370 část, 380/1 část 1653/1 část, 1653/6 44, 45, 46, 49, 50, 56, 115 část

RBC 689 Eustach LBC U Lhoty

952/8, 1170, 1083/1 část, 1180/2, 1180/3, 1180/4, 1180/5, 1186, 1187/1, 1192, 1193/1, 1195, 1200, 1218, 1226, 1255, 1261, 1266, 1318, 1500, 1501/2, 1502, 1504/2, 356, 357

Katastrální území Střítež Vintířov Moudrov Benešov

Svatava Lidmaň 1785, 1787, 1902/4, 1902/5, 2173, 2174, 4962 část Černovice 2400/2, 2400/4, 2410/1 Černovice 3267/5 část, 3267/11 část, 3271/1 část Černovice 2/26 část, 20/2, 9/2, 12 část, 24/2, 25, 673 část, 828/5, 1312 část, 1313, Dobešov 785/3, 796/3, 802, 803, 805, 1107/2, 1108, 1162

LBC Vackov LBC Rytov LBC Loucký mlýn LBC Za milířem

1332 4127, 4139/1 část, 4149

1207 část, 1215 část, 1221, 1249 část

Černovice Křeč Střítež Křeč Vlkosovice

322/1, 323/59,606/2 část

OLE_LINK1Dobešov

756, 765/1 část, 765/3, 765/4, 768

LBC Střítež

101/2, 115, 116, 117/1 část, 117/2, 117/3 933/1, 933/2, 934, 939 část

LBC Hať LBC Tlučín

84

LBC Nová louka

587/6 část

857/1 část, 865/3 část , 989 část

Benešov Chválkov Benešov Benešov Bohdalín

1122 část, 1124/1 část, 1145, 1148, 1150/1, 1315 část

OLE_LINK1Dobešov

43/1 část

LBC Na vidlovech LBC Včelnička LBC Padělky

767 část, 942, 952/8 333/2 část, 1428, 1459, 1460/1, 1465, 1468/1, 1487, 1507

14.2.4. Návrh realizačních opatření Při komplexních pozemkových úpravách bude nutno založit travní a dřevinné porosty v trase nadregionálního biokoridoru na severovýchodním okraji řešeného území, kde je ve vymezené poloze osy veden od RBC 689 Eustach k LBC Soudná přes ornou půdu. V rámci programu Revitalizace říčních systémů je nutno revitalizovat do meliorační strouhy kanalizovaný tok potoka Včelničky v kú Benešov po kterém je veden LBK mezi LBC Na vidlovech a LBC Včelnička a který tvoří jihozápadní hranici RBC 689 Eustach. Ostatní skladebné prvky ÚSES vymezené v řešeném území jsou funkční.

14. 3. PŘÍRODA A KRAJINA 14.3.1. Příroda V řešeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území přírody. Do jihovýchodního okraje řešeného území do východního koraje kú Benešov zasahuje vymezené ochranné pásmo přírodní památky Huťský potok. Plocha této přírodní památky má rozlohu 5,8 ha a plocha jejího ochranného pásma má celkovou rozlohu 330,3 ha. V řešeném území jde o parcelu č. 1346 a části parcel č. 1428 a1505 v kú Benešov. Přírodní památka a její ochranné pásmo byly vyhlášeny Nařízením Okresního úřadu Pelhřimov č. 24/1999 ze dne 1. července 1999. V řešeném území jsou registrovány tři památné stromy: • Zámecká lípa (lípa malolistá) v kú Černovice na parcele č. 198/1, vlastněné Diagnostickým ústavem sociální péče v Černovicích. V ústředním seznamu AOPK je vedena pod číslem 304054.1/1. • Vlkosovická lípa (lípa velkolistá) v kú Vlkosovice na parcele č. 64, vlastněné Alenou Nechvátalovou z Pelhřimova. V ústředním seznamu AOPK je vedena pod číslem 304018.1/1. • Vaňkova lípa (lípa malolistá) v kú Vlkosovice na parcele č. 34, vlastněné Josefem Vaňkem z Vlkosovic. V ústředním seznamu AOPK je vedena pod číslem 304063.1/1. V katastrálním území Benešov je registrován Významný krajinný prvek (VKP) „Za rybníkem„. Je jím mokřadní louka s výskytem ohrožených druhů rostlin na okraji lesa nad soutokem bezejmenné lesní vodoteče a Včelničky severovýchodně od Benešova. Rozloha lokality je 16.000 m2 a zaujímá větší část parcely č. 1180/2. VKP byl registrován „Oznámením o registraci„, které pod č.j. 50-99-ŽP/Hr dne 11. 11. 1999 vydal Městský úřad v Kamenici nad Lipou. Významné přírodní plochy jsou prakticky všechny potoční nivy s nepřeoranými lučními porosty a neregulovaným tokem a mokřady s rákosinami ve výbězích většiny rybníků v řešeném území. Přírodně cenné jsou i rákosiny a nekosené vysokostébelnaté travní porosty ponechané jako „polní kaz„ v prameništích a v okolí drobných „nebesských„ (bezpřítočných a většinou i bezodtočných) rybníků. Tyto lokality jsou zpravidla hnízdištěm ptactva a stanovištěm řady druhů obojživelníků. Z lesních ploch jsou významné lesní komplexy vrchů Svidník a Bohutín a to především svojí rozlohou. Rozsáhlé smrkové porosty jsou zde jako monokultura nepůvodní.

85

14.3.2. Krajina Krajina západního okraje Českomoravské vysočiny má ráz mírné vrchoviny se zalesněnými vrcholy vyšších návrší. Odlesněné plochy jsou členěny břehovými porosty údolních vodotečí a porosty v doprovodu cest a dochovaných svahových mezí. Pohledový horizont všech sídel v řešeném území tvoří les nebo alespoň remízky na skalních výchozech jednotlivých návrší. Četná sídla, propojená cestami dodávají krajině příjemný obytný charakter vyhledávaný jak návštěvnickou turistikou tak pro dlouhodobější rekreační pobyty. Správním územím Černovic vede turisticky značená cesta, z Kamenice nad Lipou přes vrch Hřeben, Stružky a Černovice na Svidník a dál na Nechybu a do údolí Bělé, cesta z Nové Cerekve přes Lhotku, údolím Černovického potoka do Černovic a dál na Svatou Annu a Choustník a cesta z Chválkova přes Rytov na vrch Bohutín. Samotné město Černovice je jedním z výchozích turistických míst do širší oblasti., neboť sem vede řada autobusových linek a vede sem úzkokolejná, turisticky hojně využívaná trať z Obrataně do Jindřichova Hradce.

14.4. ZELEŇ V SÍDLE 14.4.1. Popis stavu 14.4.1.1. Černovice Největší plochou cíleně pěstované zeleně ve městě je zámecký park. Zahrada u zámku je zmiňována již v roce 1716, kdy byla obehnána zdí s rondely v rozích. Z této někdejší zahrady se patrně zachovala jen zámecká lípa dnes na zadním nádvoří zámku. Další úpravy zahrady jsou z konce 18. století, kdy byl zámek rozšířen a přestavěn. Stabilní katastr z roku 1829 zachycuje barokní zahradu, ze které se dnes zachovala jen část v průčelí zámku. Na mapě stabilního katastru je však již také patrná parková cestní síť v přilehlé oboře, která byla ve dvacátých letech 19. století za Schönburků, tehdejších nových majitelů černovického panství, přeměněna v romanticko idylický krajinářský park. Další úpravy zámecké zahrady a obory učinil přírodymilovný hrabě Antonín Veith, který zámek vlastnil v letech 1873 – 1881. Před první světovou válkou je obora-park propagována k návštěvě české vlastenecké obci jako „přírodní skvost„, kterým však jen „zřídka projde lidská noha„. Zámecká zahrada byla již v té době známa jako sbírková zahrada zahradních tvarů domácích a zahraničních dřevin. Dodnes zde rostou exempláře převislé formy buku lesního Fagus silvatica var. pendula a jasanu ztepilého Fraxinus excelsior var. pendula a sloupovité formy dubu letního Quercus robur var. fastigiata. Z cizokrajných dřevin je nejvzácnější hloh javorolistý Crataegus pedicellata. Druhou největší plochou zeleně je velká travnatá plošina na západní straně hřbitova, která je na východní straně lemována vrostlým stromořadím javoru klenu Acer pseudoplatanus a lípy srdčité Tilia cordata. Na západní hraně u plotů zahrad je plocha lemována pásem vzrostlého náletu javoru klenu, lípy srdčité a jasanu ztepilého. Plošně rozsáhlá je parková úprava v okolí školy. U školní budovy to je skupina jehličin (modřín opadavý Larix decidua, borovice vejmutovka Pinus strobus, borovice Murrayova Pinus murrayi) a tři vzrostlé stromy lípy srdčité. V klínovité ploše mezi školou a hřištěm pak skupina stromů borovice černé Pinus nigra a řada přerůstajících exemplářů borovice kleče Pinus mugo. Celá úprava působí dost rozpačitě. Na lipové stromořadí v Lipové ulici navazuje trojúhelníková travnatá plocha pod hřištěm. Základ úpravy tvoří vzrostlé stromy lípy srdčité a javoru klenu. Jsou zde i dva vzácné cizokrajné listnáče nahovětvec kanadský Gymnocladus dioicus a olše perská Alnus subcordata. Náměstí má tři oddělené plochy zeleně. Ve východní části náměstí je travnatá plocha podél severní a východní strany kostela. Při východní straně jsou vzrostlé lípy. Na severní straně byly nedávno smýceny a jsou nahrazeny nově vysázenými stromy. 86

V centrální části náměstí, před zvonicí je malý parčík. Základ úpravy zde tvoří dva stromy vrby smuteční Salix alba var. tristis. Na okraje plochy jsou podsazeny jehličiny (smrk ztepilý Picea excelsa, smrk pichlavý stříbřitý Picea pungens v. argentea, jedle stříbřitá Abies concolor). Tato úprava není vhodná a s odrůstáním jehličin bude negativně ovlivňovat estetický účinek zeleně. V západní části náměstí je neúplné dvouřadé stromořadí lípy srdčité místy spojené drobnými travnatými plochami. Větší plochou veřejné zeleně je loučka s otevřeným tokem Obecního potoka na severním konci ulice Na potoce. Základ úpravy zde tvoří skupina vzrostlých stromů lip a jasanů. Poloveřejnou plochou zeleně je zahrada u Sokolovny s hustou skupinou vzrostlých stromů lípou srdčitou, jasanem ztepilým a javorem klenem. Významnou plochou vyhrazené zeleně je parkový les u zotavovny na východním okraji města (lípa srdčitá, bříza pýřitá Betula pubescens, javor mléč Acer pseudoplatanus, borovice vejmutovka, borovice lesní, douglaska tisolistá Pseudotsuga taxifolia, smrk ztepilý Picea excelsa, smrk pichlavý stříbrný, zerav západní Thuja occidentalis). K veřejné zeni patří uliční stromořadí. Na západním okraji města při trati v souběhu s ulicí 5. května, podél cesty Na pelíšku a před nádražím je to vzrostlé stromořadí lípy srdčité; v Pacovské ulici stromořadí jírovce maďalu Aesculus hippocastanum a v Nádražní ulici zajímavé stromořadí břízy pýřité s rozkladitou formou jalovce v podrostu na jedné straně a zeravem obrovským Thuja plicata na druhé straně. Významnou část zeleně v sídle představují soukromé zahrady. Ze staršího rázu venkovského městečka se dochovaly vzrostlé neovocné stromy při staveních a na humnech měšťanských domů. Jde především o lípu srdčitou, javor klen, javor mléč, jasan ztepilý, dub letní a jírovec maďal, z jehličin je to smrk ztepilý a borovice lesní Pinus silvestris. Z ovocných stromů se stromům první velikosti blíží vrostlé ořešáky a vysokokmenné hrušně a třešně. K úpravě zahrádek, zejména u novější a nové zástavby a u chat na severním okraji města je často užito zahradních forem většinou cizokrajných jehličin (borovice černá, borovice lesní, borovice vejmutovka, cypřiš sp., douglaska tisolistá, smrk pichlavý stříbrný, borovice kleč, smrk bílý konický, smrk omorika, zerav sp., tis červený, jalovce). Tyto úpravy posouvají ráz sídla k městské zástavbě, což je věcí volby. Mnohdy však není respektováno, že s jehličinami je v úpravě zahrad nutno zacházet s velkým rozmyslem co do skladby dřevin a jejich rozmístění v prostoru. Namísto okrasy je pak často vyvoláván problematický estetický účinek. 14.4.1.2. Rytov Zeleň v obci tvoří konec vzrostlého a zachovalého stromořadí lípy srdčité a javoru klenu, které lemuje v celé délce silnici od Černovic po obec, dále soukromé zahrady a solitérně rostoucí stromy na mezích záhumenních políček. V základní objemové zeleni jde téměř výhradně o neovocné stromy, zejména jasan ztepilý, lípu srdčitou, dub letní a javor klen. Za prostředním statkem západně od silnice je velmi starý mohutný exemplář javoru klenu. U polosamoty Červený dvůr na východ od obce roste velice starý dub s mimořádně silným kmenem. Oba tyto staré stromy je třeba chránit jako památné stromy. K úpravě okolí budov je v Rytově též užito jehličin. Ze vzrůstných je to smrk ztepilý a cizokrajný smrk pichlavý stříbrný a tuje. Z nich třeba připomenout dva staré a vysoké exempláře zeravu obrovského Thuja plicata na kraji lesa u statku Červený dvůr. 14.4.1.3. Stružky Zeleň v obci tvoří neovocné stromy v soukromých zahradách. U stromů základní velikosti jde zejména o vzrostlé exempláře jasanu ztepilého, z ovocných stromů ojediněle o vysokokmenné třešně a ořešáky. K zeleni obce náleží i krátké jednostranné stromořadí lípy srdčité mezi severním okrajem obce a lesem. K zeleni obce patří hustá břehová olšina (olše lepkavá Alnus glutinosa, vrba křehká Salix alba, bříza pýřitá), která lemuje rybník na jihozápadním okraji obce.

87

14.4.1.4. Vackov Typologicky jde o dvě zcela odlišné části sídla. V severní části nad silnicí jde o novější výstavbu s převážně užitkovými ovocnými zahradami s ojediněle s užitím větší skupiny jehličnanů (borovice černá, borovice lesní, borovice kleč, smrk ztepilý, smrk pichlavý stříbrný, jalovec sp. typ chvojka, jalovec obecný, zerav západní, cypřiš sp. a pod). Jižní, starší část obce vznikla kolem pily pod Vackovským rybníkem. Jeho břehová olšina spolu s olšinou podél Lhoteckého potoka tvoří největší objem vzrostlé stromové zeleně v obci. Cíleně upravenou plochou zeleně je malý travnatý cestní klín za severozápadním okrajem hráze rybníka s Božími mukami a zvoničkou a dvěma staršími zrostlými lipami. 14.4.1.5. Benešov Největší plochou veřejné zeleně v obci je trojúhelníková plocha v západní části centrálního prostoru obce, ve které rostou tři odrostlejší lípy a při jihovýchodní hraně řada mladých stromů modřínu opadavého. Na tuto plochu ve východním směru navazuje sadovnicky upravená plocha v okolí kapličky, před kterou jsou dvě odrostlejší lípy. Na východě je centrální prostor zakončen porostem, olšiny v místě výběhu někdejšího rybníčka a jasany a vrbami v jeho bývalé hrázi. Objemově významnou zelení je i hustý náletový porost na cestním svahu při cestě na severozápadním okraji obce, který tvoří jasan ztepilý, vrba jíva Salix caprea, topol černý vlašský Populus nigra subsp. pyramidalis, topol osika Populus tremula, bříza pýřitá a staré třešně a švestky. V zahradách větších statků se dodnes uchovaly vysoké neovocné stromy (lípa srdčitá, jasan ztepilý). Většina zahrad je však novodobě upravena za pomoci mimořádně velkého počtu jehličnanů ve velkém množství jejich druhů a jejich okrasných forem (borovice černá, borovice těžká Pinus ponderosa, jedle stříbřitá, zerav západní a obrovský, douglaska sivá a tisolistá Pseudotsuga glauca a taxifolia, borovice vejmutovka, jalovec sp. typ chvojka, jalovec obecný Juniperus communis, borovice lesní, modřín opadavý, smrk ztepilý, smrk pichlavý stříbrný, smrk bílý konický Picea alba forma conica, tis červený Taxus baccata, borovice kleč, cypřiš sp. Chamaecyparis sp.), a to, vedle živelných výsadeb i v úpravách komponované zahradní architektury i v kombinaci s „trpasličí plastikou„. 14.4.1.6. Dobešov Na nejvýraznějším místě obce, u kostela, je zatravněná plocha v obvodu dávného hřbitova, kde dnes roste jen jeden starý strom lípy srdčité. Do jisté míry jsou s tímto prostorem spojeny i dva staré kleny na protilehlé straně silnice. Největší veřejně přístupnou plochou zeleně je prostor kolem novostavby smíšeného zboží. Vyasfaltovaná plocha před budovou je po stranách lemována řadami tují, které jsou i při vnitřní straně travnaté obdélníkové plochy ve střední části zpevněného prostranství. V severním směru na toto prostranství navazuje rozlehlá loučka s řadou vzrostlých lip podél silnice. Další veřejně přístupnou plochou zeleně je prostor kolem v požární nádrž přeměněného rybníčku. V travní ploše u vody zde roste jedna bříza a ve svahu skupina tří tují. veřejnou zelení je též porost cestní meze při obvodové cestě na východní straně zástavby, který tvoří bříza pýřitá, borovice lesní, vrba jíva a topol černý vlašský. K veřejné zeleni v obci je nutno počítat i ukončení velmi starého stromořadí lip mezi Černovicemi a Dobešovem , které je jako celek chráněno v kategorii památný strom. Základní zeleň v obci tvoří zachovalé staré listnaté stromy u statků a v jejich zahradách. Jde o javor klen, javor mléč Acer platanoides, dub letní, jasan ztepilý, lípu srdčitou a topol černý vlašský. Z ovocných dřevin jde o vzrostlé ořešáky a starší vysokokmenné třešně. V jednotlivých případech je k úpravě zahrádek užito velkého množství jehličin (borovice černá, jedle stříbřitá, zerav západní a obrovský, borovice vejmutovka, jalovec typ chvojka, jalovec obecný, borovice lesní, modřín opadavý, smrk ztepilý, smrk pichlavý stříbrný, smrk bílý konický, tis červený,

88

borovice kleč, cypřiš sp.) bez patrnějšího architektonického záměru, což v zachovalém prostředí venkovské obce působí cize a rušivě. 14.4.1.7. Panské Mlýny V sídle je v zatáčce silnice mezi vozovkou a zástavbou podlouhlý klín, který je sadovnicky upraven pomocí dvou pásů keřů dřišťálu obecného Berberis communis a tavolníku Van Houtteova Spiraea vanhouttei. Objemově nejvýznamnější zeleň v sídle představují břehové olšiny podél Černovického a Vlkosovického potoka a Mlýnského rybníka. K úpravám bezprostředního okolí domů je ve většině případů alespoň solitérně užito okrasných jehličin (borovice vejmutovka, jalovec typu chvojka, jalovec obecný, smrk pichlavý stříbrný, zeravy a borovice kleč), což možná dost příznivě simuluje dojem většího sídla. 14.4.1.8. Střítež V obci je sadovnicky upraven centrální prostor sídla. Na západ od silnice je to travnatá plocha se statným jírovcem maďalem Aesculus hippocastanum. Na výhodní straně silnice je to trávník kolem kapličky se smrkem pichlavým stříbrným a mohutnou lípou u plotu zahrady v pozadí. Největší podíl zeleně v obci představují staré listnaté stromy při budovách statků a v jejich zahradách. Jde především o lípu srdčitou, jasan ztepilý, javor klen, jírovec maďal, dub letní a ojediněle i buk lesní, z ovocných stromů pak ořešáky a starší vysokokmenné třešně a hrušně. V řadě případů je k úpravě okolí domů použito zahradních forem jehličin (cypřiš sp., jalovec obecný, smrk bílý konický, borovice kleč, zeravy, smrk pichlavý stříbrný, borovice černá, jalovec typu chvojka) vesměs s problematickým estetickým účinkem. 14.4.1.9. Svatava V obci je sadovnicky upravena volná nepravidelná plocha podlouhlého návesního prostoru. Ve spodní, západní části je při silnici jedna vysoká vzrostlá lípa, jinak jen trávnatá plocha, která zakrývá i zatrubněné koryto potoka. Ve střední části je kaplička s jalovcem u Božích muk a dva rybníčky. Spodní je delší čas bez vody. Při horním jsou dvě vrostlé vrby křehké a u hráze řada hlavatých košíkářských vrb Salix viminalis. Travnatá plocha po obou stranách cesty v horní části návesního prostoru je zakončena dvěmi mladšími stromy jasanu ztepilého. Objemově významnou zelení je topolové stromořadí, které lemuje zemědělský areál na východním okraji obce, plošně v obci pak staré zachovalé listnaté stromy při budovách statků a v jejich zahradách. Jde lípu srdčitou, jírovec maďal, dub letní, jasan ztepilý a javor klen. Na jihozápadním okraji obce i o severoamerický dub červený Quercus rubra. Z ovocných stromů to jsou a starší stromy ořešáku a vysokokmenné třešně. K úpravám okolí budov a bývalých zemědělských dvorů je v několika případech užito okrasných forem jehličin (jalovec obecný, zeravy, smrk pichlavý stříbrný, jalovec typu chvojka, cypřiš sp., tis červený, borovice kleč). Rozsah jejich užití však dosud nedosáhl míry, kdy by jejich lokálně pochybný estetický účinek ovlivnil celkový vzhled sídla.

14.4.1.10. Vlkosovice Centrální nezastavěný prostor v obci je na západě i východě zakončen vodní plochou . Na rybník v západní části navazuje travnatá plocha s kapličkou před kterou jsou dvě vzrostlé lípy. Střed prostoru je vyplněn plochou zahrady a loukou, která je ukončena řadou stromů (jeřáb obecný Sorbus acuparia, bříza pýřitá, topol černý, javor klen) podél v současnosti delší čas bezvodé nádrže.

89

Ve volné zástavbě obce je u statků, v jejich zahradách a na mezích velké množství starých až velmi starých neovocných listnatých stromů, které zakrývají sídlo do zeleně. Jde zejména o lípy a kleny. Dvě lípy srdčité, jedna v zahradě statku u středu obce, druhá při silnici na jižním okraji sídla, jsou chráněny jako památný strom. Jehličiny jsou zde k úpravě zahrad použity dosud spíše ojediněle. Jedná se o středně vzrostlé solitérní stromy stříbrné formy smrku pichlavého a zeravy.

14.4.2. Návrh opatření V parčíku před zvonicí centrální části náměstí doporučujeme postupně odstranit jehličnany, zejména smrk pichlavý a jedli stříbřitou, které nejsou k úpravě starobylého rázu náměstí venkovského městečka vhodné vůbec a a v daném případě se dvěma stromy vrby smuteční vytvářejí sadovnicky nevhodnou skupinu, jejíž negativní ovlivnění vzhledu náměstí by se s odrůstáním jehličnanů ještě zvyšovalo. V Rytově doporučujeme vyhlásit a chránit jako památné stromy dva exempláře starých listnáčů. Jde o starý mohutný exemplář javoru klenu za prostředním statkem západně od silnice a velice starý dub s mimořádně silným kmenem u polosamoty Červený dvůr. Doporučujeme sadovnicky jednotně upravit a udržovat okolí návesních rybníčků ve Svatavě, které představují nejvýraznější část veřejného prostoru. Zejména jde o vhodnou výsadbu vysoko vzrůstných listnatých dřevin. Při úpravě zahrad, veřejných prostranství i novém využití starých či bývalých zemědělských usedlostí doporučujeme uchovat vzrostlé, zejména staré listnaté stromy a věnovat pozornost jejich zdravotnímu stavu, protože vytvářejí velmi příznivý základní krajinný obraz venkovských sídel. Doporučujeme omezit až vyloučit užívání zahradních kultivarů cizokrajných jehličin v úpravě veřejných prostranství i soukromých zahrad. Při jejich současném masovém použití se navíc zcela vytratil původní estetický záměr jedinečnosti a zvláštnosti, se kterým k nám byly tyto dřeviny do kultury zavedeny. Jejich užití musí být velmi uvážlivé, jinak se jimi nedosáhne zvýšení, ale naopak snížení estetické kvality prostoru. Jejich užití v zachovalém přírodním prostředí je však téměř vždy na škodu.

14.5. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 14.5.1. Ovzduší Řešené území leží v oblasti s mimořádně čistým ovzduším. Jeho kvalitu zvyšují místní klimatické podmínky s vyšší vzdušnou vlhkostí. V řešeném území také neexistuje velký znečišťovatel ovzduší. V jednotlivých obcích je však tato celkově příznivá situace místně ovlivňována dopravou a někde sezónně lokálními topeništi na tuhá fosilní paliva. V Černovicích, kde byla provedena plynofikace města, bylo odstraněno sezónní znečišťování ovzduší lokálním vytápěním domácností tuhými palivy, ale zůstává negativní vliv dopravy. 14.5.2. Doprava Největší negativní vliv na životní prostředí má doprava ve městě Černovice, kde je okolí komunikací obtěžováno hlukem a spalinami motorů z frekventovaného automobilového provozu po státních silnicích II/128 (Jindřichův Hradec – Pelhřimov), II/136 (Černovice – Soběslav) a II/409 (Kamenice nad Lipou – Tábor), které se křižují v prostoru náměstí. Provozem po silnici II/409 je zatěžován Rytov ve směru na Kamenici nad Lipou a jižní okraj Stříteže ve směru na Tábor. Ostatními sídly procházejí jen místní komunikace nebo silnice III. třídy.

90

14.5.3 Odpady Ve správním území obce není provozována žádná skládka odpadu. Obec je členem Sdružení obcí pro hospodaření s odpady (SOMPO). Komunální odpad je sbírán do nádob, svážen a ukládán mimo řešené území na skládce SOMPO v Hrádku u Pacova. Separovaný odpad – papír a sklo – je svážen a k využití či likvidaci distribuován v režii SOMPO. Sběr železného šrotu je zajišťován organizací „železných sobot„.

15 ZPF, LPF VYHODNOCENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ČERNOVICE NA JEHO ZÁBOR

1. VYHODNOCENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU 1.1. Struktura a plocha půdního fondu v ha Název katastru Plocha celkem ZPF celkem Orná půda Zahrady Sady Louky Pastviny Lesní půda Vodní plochy Zastavěné území Ostatní plochy

Černovice Benešov Dobešov 1388,72 552,24 525,24 1004,69 211,18 351,58 818,13 143,87 295,50 46,02 6,74 9,06 0,69 0,00 0,00 130,73 59,97 44,14 9,12 0,60 2,88 231,76 312,73 140,93 18,50 4,34 4,30 28,84 3,23 5,19 104,93 20,76 23,24

Střítež Svatava Vlkosovice CELKEM 214,49 333,06 643,64 3657,39 131,77 247,29 292,67 2239,18 102,98 205,28 260,25 1826,01 3,03 5,75 7,46 74,10 0,00 0,00 0,00 0,69 24,97 33,45 23,33 316,59 0,79 2,81 1,63 17,83 69,23 71,80 322,52 1148,97 0,41 0,08 0,70 28,33 1,50 3,02 8,31 45,59 11,58 10,87 23,94 195,32

1.2. Vyhodnocení půdního fondu. Zemědělsky obdělávané půdy zaujímají rozlohu 320,4 ha a náleží do bramborářské výrobní oblasti Z 2 se slabě nadprůměrnými podmínkami pro pěstování brambor a průměrnými až podprůměrnými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky. Nejkvalitnější zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany ZPF jsou na ploše 1410,4 ha. Středně kvalitní půdy ve III. třídě ochrany ZPF zaujímají rozlohu 362,4 ha. Méně kvalitní zemědělské půdy ve IV. třídě ochrany ZPF zaujímají plochu 133,0 ha. Nekvalitní půdy v V. třídě ochrany ZPF zaujímají rozlohu 233,6 ha. Jde tedy o oblast kvalitních zemědělských půd. 1.3. Popis a zatřídění zemědělských půd Hnědé kyselé půdy na rule zaujímají největší část odlesněného území. Jde o 3 lokality s půdou s kódem BPEJ 7.29.01, o 9 lokalit s kódem BPEJ 7.29.11, o 11 lokalit s půdou s kódem BPEJ 8.34.01 a o 19 lokalit s kódem BPEJ 8.34.21, které jsou zařazeny do I. třídy ochrany půdy; o 1 lokalitu s půdou

91

s kódem BPEJ 7.29.04, o 4 lokality s půdou s kódem BPEJ 8.34.04 a o 14 lokalit s půdou s kódem BPEJ 8.34.31, které jsou zařazeny do II. třídy ochrany půdy; o 1 lokalitu s půdou s kódem BPEJ 7.29.14, o 13 lokalit s půdou s kódem BPEJ 8.34.24 a o 6 lokalit s půdou s kódem BPEJ 8.34.34, které jsou zařazeny do III. třídy ochrany půdy; o 1 lokalitu s půdou s kódem BPEJ 8.34.41, která je zařazena do IV. třídy ochrany půdy; o 6 lokalit s půdou s kódem BPEJ 8.34.44 a o 1 lokalitu s půdou s kódem BPEJ 8.34.54, které jsou zařazeny do V. třídy ochrany půdy. Hnědé oglejené půdy na rule se nacházejí v oblasti svahových pramenišť. Jde o 1 lokalitu s půdou s kódem BPEJ 7.50.11 a o 7 lokalit s půdou s kódem BPEJ 8.50.01, které jsou zařazeny do III. třídy ochrany půdy a o 26 lokalit s půdou s kódem BPEJ 8.50.11, která je zařazena do IV. třídy ochrany půdy. Hygrofilní glejové půdy na rulových zvětralinách a svahových hlínách se nacházejí v oblasti pramenišť a v okolí nezahloubených svahových vodotečí s mírným spádem. Jde o 3 lokality s půdou s kódem BPEJ 7.64.11 o 2 lokality s půdou s kódem BPEJ 8.64.11, které jsou zařazeny do III. třídy ochrany půdy. Těžké hygrofilní půdy na slínitých a jílovitých náplavech jsou vázány na údolní prameniště a okolí vodotečí. Jde o 1 lokalitu s půdou s kódem BPEJ 7.67.01 a o 7 lokalit s půdou s kódem BPEJ a 8.67.01, které mají glejovou půdou mělkých údolí zařazenou do V. třídy ochrany půdy; o 3 lokality s půdou s kódem BPEJ 7.68.11 a o 17 lokalit s půdou s kódem BPEJ a 8.68.11, které mají glejovou půdou úzkých údolí; o 2 lokality s glejovou zrašelinělou půdou s kódem BPEJ 8.69.01 zařazenou do V. třídy ochrany půdy; o 2 lokality s glejovou zbažinělou půdou s kódem BPEJ 8.73.11 zařazenou do V. třídy ochrany půdy.

92

1.4. Přehledná tabulka bonitního zatřídění zemědělských půd a jejich rozlohy v řešeném území Třídy ochrany zemědělského půdního fondu BPEJ I. třídy ochrany ZPF

BPEJ II. třídy ochrany ZPF

BPEJ III. třídy ochrany ZPF

BPEJ IV. třídy ochrany ZPF BPEJ V. třídy ochrany ZPF

Kód BPEJ 7.29.01 7.29.11 8.34.01 8.34.21 7.29.04 8.34.04 8.34.31 7.29.14 7.50.11 7.64.11 8.34.24 8.34.34 8.50.01 8.64.11 8.34.41 8.50.11 7.67.01 7.68.11 8.34.44 8.34.54 8.67.01 8.68.11 8.69.01 8.73.11

Rozloha v ha 72,5 244,0 198,2 613,7 25,0 40,0 217,0 26,5 19,5 23,0 175,7 69,0 43,0 5,7 6,0 124,0 13,0 10,5 42,5 7,0 71,0 43,7 34,9 11,0

93

Rozloha třídy celkem 1128,4

282,0

362,4

133,0 233,6

2.

VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ČERNOVICE NA ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

2.1. Struktura a rozsah uvažovaného záboru zemědělského půdního fondu. Pro aktuální rozvoj sídel správního obvodu obce Černovice je územním plánem navrhována plocha o rozloze 55,35 ha, z toho je 52,17 ha zemědělské půdy. Pro rozvoj venkovského bydlení je navrhována plocha o rozloze 19,62 ha, z toho je 18,72 ha zemědělské půdy. Pro rozvoj bydlení městského typu je navrhována plocha o rozloze 20,29 ha, z toho je 18,65 ha zemědělské půdy. Pro rozvoj výroby je navrhována plocha 12,00 ha zemědělské půdy. Pro založení nové cesty ke hřbitovu je navrhován zábor 0,02 ha zemědělské půdy. Nové dopravní plochy jsou navrhovány na ploše 3,42 ha, z toho je 2,72 ha zemědělské půdy. Podrobné údaje o funkčním využití, ploše a struktuře ZPF jednotlivých lokalit navržených k zástavbě jsou uvedeny v tabulce „Vyhodnocení požadavků územního plánu obce Černovice na zábor zemědělského půdního fondu“. 2.2. Zdůvodnění záboru zemědělské půdy Plochy pro zástavbu rodinnými domky vycházejí z aktuálního i předpokládaného zájmu o vhodné pozemky pro výstavbu v sídlech správního obvodu obce Černovice. Lokality navazují na stávající zastavěné území obcí, které rozšiřují v logickém směru jak z hlediska konfigurace terénu, tak i z hlediska inženýrských sítí. U všech lokalit navrhovaných pro obytnou zástavbu nepůjde v celé ploše o zábor ZPF. Ten se bude týkat jen plochy vlastních staveb a zpevněných ploch. Na ostatní části pozemků půjde o ponechání zahrad nebo o změnu kategorie orná půda či louka na kategorii zahrada. Lokalita navrhovaná pro výrobní aktivity navazuje na stávající zemědělský areál a vytváří s ním výrobní zónu vzdálenou obytné zástavby Černovic. Lokalita pro venkovské bydlení v Panských Mlýnech navazuje na volnější, severní část sídla a je navrhována na základě konkrétního zájmu o využití lokality. Dopravními plochami jsou: severozápadní objezd Černovic, který je vedle transitu obslužnou komunikací pro rozvojové plochy bydlení a výrobní zónu; dále čerpací stanice pohonných hmot na křížení severozápadního objezdu a silnice do Stříteže; čerpací stanice pohonných hmot při sinici do Věžné a plocha pro novou železniční zastávku ve Stříteži. 2.3. Územní systém ekologické stability Rozvojové plochy se netýkají skladebných prvků ÚSES. Při komplexních pozemkových úpravách bude nutno založit travní a dřevinné porosty v trase nadregionálního biokoridoru na severovýchodním okraji řešeného území, kde je ve vymezené poloze osy veden od RBC 689 Eustach k LBC Soudná přes ornou půdu. V rámci programu Revitalizace říčních systémů je nutno revitalizovat do meliorační strouhy kanalizovaný tok potoka Včelničky v kú Benešov po kterém je veden LBK mezi LBC Na vidlovech a LBC Včelnička a který tvoří jihozápadní hranici RBC 689 Eustach. Ostatní skladebné prvky ÚSES v řešeném území jsou funkční. 2.4. Pozemkové úpravy Pro dané území nejsou v současné době pozemkové úpravy navrhovány.

94

Vyhodnocení požadavků územního plánu obce Černovice na zábor zemědělského půdního fondu Označení

Funkční využití

Plocha

Ostatní a

Plocha záboru ZPF v ha

Sazba

-------

8.34.04 8.34.24 8.34.24 8.34.24 8.34.01 8.34.24

II. III. III. III. I. III.

3,28 2,74 2,74 2,74 4,97 2,74

-0,06 -------3,96

---------0,10

8.34.21 8.34.21 8.34.21 8.34.21 8.34.21 8.50.11 8.67.01 8.34.21 8.34.21 8.34.21

I. I. I. I. I. IV. V. I. I. I.

4,22 4,22 4,22 4,22 4,22 1,58 0,75 4,22 4,22 4,22

2,20 ---1,58

0,16 3,05 2,68 0,21 --

1,28 0,36 ----

8.34.21 8.34.21 8.34.21 8.34.31 8.34.21

I. I. I. II. I.

4,22 4,22 4,22 3,74 4,22

1,89 3,12 ---0,56

--3,92 2,56 0,51 --

-------

7.29.01 7.29.11 7.50.11 7.64.11 8.34.21 8.34.21

I. I. IV. III. I. I.

6,89 6,08 3,34 3,49 4,22 4,22

0,40 0,10

---

---

8.34.21 8.50.11

I. IV.

4,22 1,58

TTP

Zahrady a Sady

0,06 0,18 0,46 0,57 0,52 0,42

0,06 0,18 0,46 0,57 0,52 0,42

-------

0,88 0,63 1,57 1,57 0,30 0,53 0,83 1,11 1,96 4,06

0,88 0,57 1,57 1,57 0,30 0,53 0,83 1,11 1,96 --

3,64 3,41 2,68 0,21 1,58

--

OV2-B Bydlení venkov OV3-B Bydlení venkov OV4-B Bydlení venkov

0,46 0,57 0,94

----

0,88 0,63 1,57 1,57 1,66

------

OM1 Bydlení město OM2 Bydlení město OM3 Bydlení město

1,11 1,96 4,06

----

OM4 Bydlení město OM5 Bydlení město OM6 Bydlení město

3,82 3,41 2,89

0,18 ---

OM7 Bydlení město

3,04

1,46

VN1 Výroba nerušící - zemědělský areál

12,00

--

D1 Čerpací st. PH

0,56

--

1,89 3,12 3,92 2,56 0,51 0,56

D2 Čerpací st. PH

0,50

---

0,40 0,10

Bydlení venkov Bydlení venkov Bydlení venkov Bydlení venkov Bydlení venkov

Třída

Orná půda

0,24

Černovice + Vackov OV1 OV2 OV3 OV4 OV5

Kód BPEJ

Celkem

Benešov OV1-B Bydlení venkov

Část 1 Poznámky

v současně zastavěném území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území;

mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území;

mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; převážná část lokality se nachází na odvodněné ploše mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; ZPF mimo současně zastavěné území, 0,44 ha ostatní plochy je v současně zastavěném území; mimo současně zastavěné území; převážná část lokality se nachází na odvodněné ploše

mimo současně zastavěné území; jihovýchodní okraj lokality se nachází na odvodněné ploše; mimo současně zastavěné území;

Vyhodnocení požadavků územního plánu obce Černovice na zábor zemědělského půdního fondu Označení

Funkční využití

D3 Objezdová silnice

VV1 Dobešov OV1-D OV2-D Panské mlýny OV1-P

Plocha

Ostatní a

Plocha záboru ZPF v ha

Část 2

Kód BPEJ

Třída

Sazba

-------

7.29.01 7.29.11 7.50.11 7.64.11 8.34.21 8.50.11

I. I. IV. III. I. IV.

6,89 6,08 3,34 3,49 4,22 1,58

mimo současně zastavěné území;

Celkem

Orná půda

TTP

Zahrady a Sady

0,21 0,08 --1,14 --

--0,07 0,06 -0,02

Poznámky

2,26

0,70

Cesta ke hřbitovu

0,02

--

0,21 0,08 0,07 0,06 1,14 0,02

Bydlení venkov Bydlení venkov

1,90 2,27

-0,07

1,90 2,20

1,20 2,20

0,45 --

0,25 --

7.29.11 7.29.11

I. I.

6,08 6,08

mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území;

Bydlení venkov

1,80

0,54

0,98 0,28

---

0,98 0,28

---

7.29.11 7.67.01

I. V.

6,08 0,79

mimo současně zastavěné území;

0,69 0,52 0,10

-0,03 --

0,69 0,49 0,10

0,69 0,49 0,10

----

----

8.34.21 8.34.24 8.34.21

I. III. I.

4,22 2,74 4,22

mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území;

0,59 0,37 1,61 0,62

-----

0,59 0,37 1,61 0,62

0,59 0,37 1,12 0,62

--0,49 --

----

8.34.21 8.34.21 8.34.21 8.34.24

I. I. I. III.

4,22 4,22 4,22 2,74

mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území; mimo současně zastavěné území;

0,53 0,20 19,62 20,29 12,00 0,02 3,42 55,35

-0,20 0,84 1,64 --0,70 3,18

0,53 -18,78 18,65 12,00 0,02 2,72 52,17

--15,74 6,85 5,01 -2,509 30,19

0,53 -2,79 10,06 6,99 0,02 0,13 19,99

--0,25 1,74 ---1,99

8.34.34 --

III. --

2,31 --

v současně zastavěném území; v současně zastavěném území;

Střítež OV1-St Bydlení venkov OV2-St Bydlení venkov D1-St Želez. zastávka Svatava OV1-Sv Bydlení venkov OV2-Sv Bydlení venkov OV3-Sv Bydlení venkov OV4-Sv Bydlení venkov Vlkosovice OV1-V Bydlení venkov OV2-V Bydlení venkov Bydlení venkovské Bydlení městské Výroba Veřejné vybavení Dopravní plochy celkem CELKEM

96

mimo současně zastavěné území

Vyhodnocení požadavků ÚZEMNÍHO PLÁNU obce Černovice na zábor půdy určené k plnění funkcí lesa

1. Struktura a rozsah uvažovaného záboru půdy určené k plnění funkcí lesa

1.1. Lokalita vodovod Šeborec Pro vybudování vodovodního řadu od nového zdroje k vodojemu Šeborec je navrhován zábor půdy určené k plnění funkcí lesa v celkovém rozsahu 1800 m2. 1.2. Lokalita kanalizace Dobešov Pro vybudování kanalizačního řadu mezi obcí Dobešov a ČOV je navrhován zábor půdy určené k plnění funkcí lesa v celkovém rozsahu 300 m2.

2. POPIS LOKALITY ZÁBORU PŮDY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2.1. Lokalita vodovod Šeborec Jde o 3 m široký a 600 m dlouhý pruh lesa v lesních porostech vrchu Šeborec cca 0,5 km jihovýchodně od Rytova. Navrhovaná trasa vodovodního řadu je vedena okrajem porostu podél železniční tratě Černovice – Jindřichův Hradec. Zábor se týká pozemků s parcelním číslem 268 a 271/1 v k.ú. Dobešov a 605/1 v k.ú. Benešov s porostem 80 – 100 leté smrkové monokultury. 2.2. Lokalita kanalizace Dobešov Jde o 3 m široký a 100 m dlouhý pruh vedený kolmo přes pruh lesa na pravobřežní údolní stráni Černovického potoka na severovýchodním okraji Dobešova. Zábor se týká pozemků s parcelním číslem 2/10 a 77/4 v k.ú. Dobešov s 80 – 120 letými převážně smrkovými porosty.

3. ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORU PŮDY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.1. Lokalita vodovod Šeborec Zábor půdy určené k plnění funkcí lesa je nutný pro vybudování vodovodního řadu od nového zdroje pitné vody k vodojemu Šeborec pro posílení oblastního vodovodu Černovice. Trasa vodovodního řadu nemůže být vzhledem k poloze zdroje a stávajícího vodojemu vedena v trase mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa. 3.2. Lokalita kanalizace Dobešov Zábor půdy určené k plnění funkcí lesa je nutný pro napojení nově budované kanalizace obce Dobešov na stávající ČOV obce Černovice. Trasa kanalizačního řadu nemůže být vzhledem k poloze stávající ČOV a konfiguraci terénu vedena v jiné trase, která by se vyhnula pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.

16 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ASANACE (ZÁVAZNÉ REGULATIVY) VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB V následujících přehledech jsou uvedeny stavby, jež jsou konceptem řešení územního plánu města doporučeny k zařazení do seznamu veřejně prospěšných staveb; přehledy jsou členěny do celků dle profesí. TECHNICKÉ VYBAVENÍ: TV1 – vodojem 2 x 250 m3 a zásobní řad PVC 160 TV2 – posílení vodních zdrojů napojením na přepad vodního zdroje obce Křeč – ČS + výtlak TV3 – vodovod z prameniště Lhotka – Vrchy (Svatava – Vackov – Černovice) – část ve správním území obce Lidmaň TV4 – vodojem Svatava TV5 – vodovod Svatava – Stružky TV6 – vodojem a přívodní řady Šeborec TV7 – vodovod Dobešov – Panské Mlýny TV8 – přívodní vodovod z prameniště Moudrov (správní území Obrataň) TV9 – kanalizace Dobešov – ČS, výtlak splašků, gravitační stoka do ČOV Černovice TV10 - kanalizace Svatava – Vackov – Černovice : stoka DN 250, ČS, výtlak TV11 – ČOV Panské Mlýny TV12 – ČOV Vlkosovice TV13 – venkovní vedení 22 kV a nová trafostanice N-TS1 u lokalit OM1 – OM4 TV14 – kabelová přeložka 22 kV ke stávající trafostanici TS11 obec I. TV15 – venkovní vedení 22 kV a nová trafostanice N-TS2 u lokality VN1 TV16 - kabelová přeložka 22 kV ke stávající trafostanici TS2 Hatě TV17 - venkovní vedení 22 kV a nová trafostanice N-TS Dobešov TV18 – přemístění stávající TS obec Vlkosovice DOPRAVA: D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7

-

přeložka silnice II / 409 železniční zastávka Střítež železniční zastávka Benešov příjezdová komunikace k ČOV (Benešov) vnitřní obslužné komunikace v lokalitě OM5 vnitřní obslužné komunikace v lokalitě OM7 čerpací stanice pohonných hmot – Černovice (lokalita D2)

VYMEZENÍ PLOCH ASANAČNÍCH ÚPRAV Návrh územního plánu města nepředpokládá žádné asanační úpravy.

98

17 CIVILNÍ OCHRANA Návrh územního plánu města Černovice řeší problematiku civilní ochrany v souladu s požadavky, vyplývajícími z platných právních předpisů - zejména zákona č.239/2000 Sb., zákona č.50/1976 Sb. v platném znění, vyhlášky č.132/1998 Sb. a vyhlášky č. 135 / 2001 Sb.. Při realizaci jednotlivých staveb ve správním území města bude vycházeno z platných předpisů a vždy bude předloženo požárně bezpečnostní řešení dle §18 vyhlášky č.132/1998 Sb.. Ve správním území města bude odpovídajícím způsobem zabezpečena údržba, případně výstavba objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení. Pro zabezpečení vody pro hašení požárů budou ve stavu trvalé použitelnosti udržovány stávající hasičské nádrže ve městě, resp. v jednotlivých obcích, ležících ve správním území města; město Černovice má zpracovaný Požární řád. Varování a vyrozumění obyvatelstva: varování a vyrozumění obyvatelstva za mimořádných opatření, nouzového stavu, nebo stavu ohrožení státu bude zajištěno kvalitní a dostatečnou slyšitelností místního rozhlasu v celé obci, včetně navrhovaných rozvojových lokalit; jeho provozování je plně v kompetenci starosty města, resp. městského úřadu. Ukrytí obyvatelstva: ukrytí obyvatelstva v rodinných a bytových domech a ve výrobních areálech bude zajištěno v rámci technického zázemí objektů - formou improvizovaných úkrytů; město Černovice má zpracovaný Plán ukrytí obyvatelstva; v nově navrhovaných rozvojových lokalitách dojde k výstavbě max. 152 nových rodinných domů (Benešov 9, Černovice 101, Dobešov 20, Panské Mlýny 5, Střítež 4, Svatava 10, Vlkosovice 3), to znamená, že dojde celkově k nárůstu max. 456 obyvatel v celém správním území obce (Benešov 27, Černovice 303, Dobešov 60, Panské Mlýny 15, Střítež 12, Svatava 30, Vlkosovice 9). Výňatek ze stávajícího Plánu ukrytí obyvatelstva: město: Černovice *)

počet osob

STOÚ počet

kapacita

ob. 1.858 ž. 245 zam. 536 *) místní části: Benešov, Dobešov, Panské Mlýny, Rytov, Střítež, Svatava, Vackov, Vlkosovice

improvizovaný úkryt počet kapacita 94 2.979 7 1.109 16 957

Vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí: ve správním území města jsou odpovídajícím způsobem vymezena území hranicí Q100. Evakuace obyvatelstva: pro evakuaci obyvatelstva budou využity stávající vhodné objekty zejména budova městského úřadu a školní areály ve městě. Skladování materiálu civilní ochrany: materiál civilní ochrany není v obci skladován; v případě krizového stavu bude pro skladování materiálu civilní ochrany využit vhodný prostor v budově městského úřadu. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek, objekty skladující nebezpečné látky: neřeší se vzhledem k charakteru funkčního využití stávající a navrhované zástavby správního území města. V případě ohrožení obyvatelstva při průmyslové havárii na pozemních komunikacích, spojené s únikem toxických látek, bude situace řešena operativně starostou města, resp. městským úřadem. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou: pro zásobování vodou krizovou situací, či mimořádnou událostí postiženého území obce budou přistaveny cisterny s pitnou vodou, jejich distribuci bude organizovat starosta města, resp. městský úřad.

99

Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií: pro zásobování elektrickou energií krizovou situací, či mimořádnou událostí postiženého území obce budou zajištěny generátory elektrické energie, jejich distribuci bude organizovat starosta města, resp. městský úřad. Pohřební služby: pro řešení bezodkladných pohřebních služeb bude využit stávající hřbitov v městě Černovice. Podrobnější územně-plánovací dokumentace (regulační plány), případně podklady (urbanistické studie), navazující na územní plán města Černovice, budou obsahovat odpovídajícím způsobem zpracovanou doložku CO.

18 ZÁVĚR SHRNUTÍ ZÁVAZNÝCH REGULATIVŮ Návrh územního plánu města stanoví závazné, případně směrné regulativy pro další rozvoj správního území města (řešeného území územního plánu města). Tyto závazné, případně směrné regulativy se týkají funkční a prostorové regulace, hlavních zásad řešení dopravy a technického vybavení a opatření, týkajících se životního prostředí, včetně systému ekologické stability; vše s platností jednotně pro celé řešené území. Tyto obecně platné regulativy jsou v popisu jednotlivých rozvojových lokalit v případě potřeby prohloubeny již se zřetelem ke konkrétní lokalitě. Zcela zvláštní skupinou závazných regulativů je soubor staveb doporučených k zařazení do seznamu veřejně prospěšných staveb. Veškeré závazné, případně směrné regulativy, navrhované návrhem územního plánu města, jsou uvedeny v příslušných a odpovídajícím způsobem označených - samostatných kapitolách textové části.

PODROBNĚJŠÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Pro další rozvoj správního území města a především jeho citlivých částí doporučuje územní plán města pořídit regulační plány, případně urbanistické studie, které prohloubí základní regulaci stanovenou tímto územním plánem; nutnost jejich pořízení je vždy uvedena v pasportu příslušných lokalit v kapitole 10. O vhodnosti pořízení regulačního plánu, nebo urbanistické studie rozhodne příslušný pořizovatel územně plánovací dokumentace, případně příslušný stavební úřad.

NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Návrhovým horizontem územního plánu města Černovice je rok 2020. Aktualizace schváleného územního plánu města Černovice bude provedena nejdéle v pětiletých cyklech od doby schválení územního plánu zastupitelstvem města. V těchto lhůtách aktualizace vyhodnotí pořizovatel stav územního plánu města z hlediska potřebnosti zpracování změn závazných částí nebo úprav směrných částí.

100

Ú Z E M N Í P L Á N M Ě S T A

Recommend Documents