Typografie Jakub Havlíček Joel Šárovec Kartografická polygrafie a reprografie
Obsah: • • • • • • •
Co je typografie Historie typografie Vznik a vývoj typografické měrné soustavy Slavní světový typografové Čeští významní typografové Základní pravidla sazby Příprava textů a obrázků
Co je typografie? • typografie = písmomalířství • = praktické řemeslo, které se fakticky zabývá malbou všelijakých nápisů různým písmem na rozličné materiály • písmomalíři = řemeslníci, kteří musejí mít poznatky z malířství, natěračství a typografie • v současné době je již patrně na ústupu – nápisy vytvářeny jiným způsobem – např. lepení ve formě samolepicích prvků vytvářených počítačem
Historie • • • •
začátek - Johannes Gutenberg (1444) vynalezl knihtisk přelom středověk/novověk – vznik základních forem latinského písma - humanistické a novogotické novogotické písmo - odvozeno ze středověkého gotického písma 16. století - německé písemnosti - tři základní druhy novogotického písma –
• • • • • • • • • • • •
Kreslené (fraktura = Frakturschrift), polokurzívní písmo (kanzlei = Kanzleischrift), kurzívní písmo (kurent = Kurrentschrift)
české písemnosti - novogotická písma až do poloviny 19. století německé písemnosti - novogotická písma až do roku 1941 (úředně zavedené humanistické písmo) 1465 - Konrad Sweynheim a Arnold Pannartz vydaní Ciceronova spisu De oratore antikvou (anglicky Roman) = začátek typografické renesance (až do počátku 18. století) antikva se kromě Německa rozšířila po celém vyspělém světě od 1501 Aldus Manutius - produkce masové, laciné edice knih v kurzívě (4x větší než obvykle) 1540 – konec experimentů s písmy 1550 – kurzíva není standardní písmo (pouze vyznačovací fce) baroko, rokoko – větší kontrast mezi tenkými a tlustými tahy klasicismus - zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými tahy, písmo je užší a přímější úpadek typografie (1820 – 1888) 90. léta 19. století – vznik soukromých tisků, nové písmo Caslon pro časopis The Imprint 20. století – eklektické – vzor v renesanci, baroku i klasicismu
Vznik a vývoj typografické měrné soustavy •
středověk – tvorba různě velikých písmem dle tiskaře
•
po 1444 - požadavky na různé velikosti písma, výplňkové netisknoucí materiály
•
nutnost -rozměry a poměr mezi jednotlivými stupni (možnost doplnění) – problém nejednotné měrné soustavy
•
1737 - Pierre Simon Fournier (F) - pařížská stopa – 1/72 - typografický bod (velikost písma)
•
1840 – Bohumil Hass (A) - rakouská stopa – 1/432 – čtvrtpetit
•
Anglo-saská soustava (GB, USA, CH) – monotypová - anglická stopa - pica ~ ciceru
•
Didodotova měrná soustava – zdokonalení Furnierova sytému – typografický bod (0,3759 mm), cicero (12TB) – použití v celé Evropě
•
typografická měrná soustava je starší než metrická měrná soustava – přeměna se neuvažuje
•
současnost – fotosazba – částečné prosazení metrického systému
Slavní světový typografové •
Nicolas Jenson - obnova antikvy do dnešní podoby.
•
Claude Garamond - jeho písma = vzor (1531 – 1680)
•
William Caslon – vytvořeních písem poč 18. stol.
•
John Baskerville
•
Pierre Didot
•
Giambattista Bodoni - slavné písmo (1790)
•
Frederic William Goudy – jeho nejslavnější písmo - Goudy Old Style
•
William A. Dwiggins - písma Caledonia, Electra, Eldorado a Metro
•
Arthur Eric Rowton Gill – jeho nejslavnější písmo Gill Sans Serif
•
Stanley Morison – písma Bembo, Bell a Times New Roman (1932).
•
Hermann Zapf – písma Palatino a Optima.
•
Matthew Carter – písma Verdana, Georgia a Tahoma
•
Vincent Connare – písma Trebuchet a Comic Sans.
Čeští významní typografové •
Vojtěch Preissig – písma Preissigova antikva, plakátové písmo, Butterick, Slavoboj Tusar – písmo Tusar
•
Oldřich Menhart – písma Menhartova antikva, Menhartova romana, Figural, Victory, Manuscript, Česká unciála, Monument, Parlament, Triga
•
Josef Týfa - písma Týfova antikva, Amos, Juvenis a Academia, Kolektiv(S)
•
Jan Solpera - písma Insignia (nově Solpera) a Areplos.
•
František Štorm - digitální éra – transkripce čekých písmen abecedy Baskerville, Walbaum, Anselm, Serapion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa, U
•
Tomáš Brousil - písma Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro, Script, U
Základní pravidla sazby •
1. Chuť čtenáře se zvýší vynecháním řádku(ů) pod nadpisem, doplňování podtitulků
•
2. Úvodní odstavec by měl být krátký – čtenáře to naladí
•
3. Moderní čtenář čte pouze podtitulky – v případě upoutání čte celý text
•
4. Čtení mezititulků udržuje čtenáře neustále v textu – ví co se zhruba děje.
•
5. Titulek by neměl být jen nadpisem – měl by podat informace co se v textu děje
•
6. Větší počet položek – číslování (lepší orientace, odkázání se na
•
7. VERZÁLKY SE ČTOU HŮŘE než mínusky.
•
8. Menší zvýraznění slov na řádku = lepší vnímaní textu
•
9. Lepší je zarovnání do bloku – větší mezery mezi slovy
•
10. Lepší jsou kratší řádky – čtenář snadněji přejde na další řádek
•
11. Používat kontrastní barvy pozadí x barva písma – lepší pro čtenáře
•
12. Krátký text nedělíme na konci řádku pomlčkami
•
13. Text psaný v kurzívě by měl být vždy o něco větší
•
14. Rozsáhlý text – rozdělit pro orientaci jednoduchou grafikou (●■▲)
Příprava textů a obrázků • 1. Snažit se psát jen to nejdůležitější a stručně • 2. Krátké a výstižné texty k obrázkům, grafům a tabulkám • 3. Počet obrázků je závislý na množství volného místa na stránce. U více obrázku na str. – zesílit kontury a linky kolem obrázku a jejich zmenšení • 4. Pokud je graf, obrázek, tabulka dosti názorná není ji potřeba obsah rozepisovat v textu • 5. U delšího textu – čtenář odbíhá k obrázkům – důležité texty umísťovat jako obrázek (čtenář se na ně dívá opakovaně)
