Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze III 2008

teCniCALL

®

Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze

III 2008

Jak na povodně strana 16

Metro pod vodou strana 19

Vodní elektrárna pro Ugandu strana 10

Cit slečny Markéty pro sníh strana 14

Potřebuje vysoká škola marketing směrem ke středoškolákům? strana 8

inzerce

Zaplavíme Vás vlnou pracovních možností... Spolenost Tesco Stores )R a. s. vstoupila na tuzemský trh v roce 1996. V souasné dob provozuje v )eské republice celkem 100 obchodÃ rÃzných formátÃ a 16 erpacích stanic. Základem losoe spolenosti Tesco je snaha poskytnout zákazníkovi to nejlepší a stát se obchodem pro všechny. Toto úsilí bylo v lo¨ském roce ocenno hned t¶emi tituly – Hypermarket roku 2007, Professional roku 2007 a celkový vítz v soutži Obchodník roku 2007. Se svými bezmála 14 000 zamstnanci pat¶í Tesco k nejvtším zamstnavatelÃm v )eské republice. Za vytvá¶ení rovnocenných pracovních p¶íležitostí pro zdravotn znevýhodnné obany získalo Tesco ocenní v soutži Stejná šance 2008.

MOŽNOSTI UPLATN0NÍ PRO ABSOLVENTY VŠ Tesco umož¨uje výbr ze t¶í ucelených roních rozvojových programÃ vhodných pro erstvé absolventy vysokých škol se zam¶ením na: ¥Maloobchod – provoz obchodních jednotek ¥Distribuce a logistika – distribuní centra ¥Oddlení centrální kancelá¶e Neustále hledáme ambiciózní a motivované profesionály na všech úrovních. Uplatnní nabízíme v následujících oddleních: ¥Stavebn technickém

¥IT – Lokální a regionální (Evropská) pÃsobnost ¥Zásobování a Distribuce

¥Komerního plánování a ¶ízení

¥Marketingu, Financí, Podpory provozu a dalších

V jednotlivých oddleních naší centrální kancelá¶e existuje mnoho rozdílných rolí - od analytikÃ, specialistÃ, p¶es koordinátory, manažery projektÃ, vedoucí oddlení, až po ¶editele. V rámci spolenosti Tesco existuje mnoho zpÃsobÃ jak rozvíjet své schopnosti, dovednosti a znalosti. Jednou z možností jsou nap¶. rozvojové a vzdlávací programy Tesco, dále je možné využít kouování, mentoringu apod.

www.itesco.cz

Kariérní kurzy na ČVUT v Praze Manažer stavby – 6. běh začátek kurzu 2. října 2008 Posluchači si v kurzu rozšíří své znalosti z oblasti legislativy, ekonomického managementu, řízení stavby a manažerských dovedností. Je určen pro vedoucí pracovníky v úrovni stavby (stavbyvedoucí, mistry, přípraváře, kalkulanty, ekonomy) a ostatní pracovníky, jejichž pozice vyžaduje znalost této problematiky. Kontaktní osoba: doc. Ing. Václav Jelen, CSc. Tel.: 224 354 531 E-mail: [email protected] Místo konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 Cena: 22 800,- Kč Presentation Skills říjen 2008 – květen 2009 Kurz je zaměřený na trénink jazykových a měkkých manažerských dovedností. Účastníci kurzu pracují s odbornými materiály z vlastní 2

podzim 2008 teCniCALL

praxe. Naučí se profesionálně zvládnout prezentaci v anglickém jazyce a zvýší přesvědčivost a kultivovanost svého jazykového vyjadřování. Kurz zahrnuje konzultace při individuální přípravě, praktické předvedení prezentace, natočení videozáznamu a jeho následný rozbor. Kontaktní osoba: PhDr. Monika Plíčková Tel.: 224 359 135 E-mail: [email protected] Místo konání: Masarykův ústav vyšších studií, Horská 3, Praha 2 Cena: 10 000,- Kč Kurz marketingového managementu a testování manažerských schopností manažerů září 2008 nebo dle dohody Pro potřeby rozvoje manažerských schopností je v ústavu řízení a ekonomiky podniku realizován intenzivní kurz marketingového managementu, určený především vrcholovým

manažerům. Kurz kombinuje přednášky s řešením praktických úloh s počítačovou podporou a ověřováním nabytých znalostí pomocí moderního simulačního programu MARKSTRAT3. Manažeři mají možnost prakticky si vyzkoušet účinnost nabytých schopností v simulovaném tržním prostředí a otestovat míru svých manažerských dovedností. Kurz je určen výhradně účastníkům z jedné organizace. Kontaktní osoba: doc. Ing. Václav Dolanský, CSc. Tel.: 224 359 281, 604 892 140 E-mail: [email protected] Místo konání: Fakulta strojní ČVUT, Ústav řízení a ekonomiky podniku, Horská 3, Praha 2 (počítačová učebna č. 222) Cena: 140 000,- Kč

Editorial / tiráž

Milí čtenáři,

teCniCALL

®

stavebnictví prožívalo či stále ještě prožívá velký boom. To přináší pro vysokou školu pozitiva i negativa. Pozitivní je skutečnost, že stále máme dostatečný zájem relativně kvalitních studentů, negativní jev je ten, že stavební podniky mají malý zájem o společný výzkum, protože necítí potřebu hledat nové „business příležitosti“. To nám do značné míry ztěžuje přístup k financím na výzkum.

Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze

Svět v současnosti čelí několika zásadním problémům, mezi něž patří: zpomalit nárůst spotřeby energií, zefektivnit využívání přírodních materiálů a zaměřit se zejména na recyklace, mnohem lépe hospodařit s vodními zdroji.

II 2008

Nejlepší rodinný dům pro 21. století STRANA 26

Slavnostní otevření laboratoře na virtuální realitu na ČVUT STRANA 13

podílíme se na vývoji družicového systému GALILEO

TecniCall 3/2008

V tomto čísle najdete některé příklady aktivit pracovníků ČVUT v oblasti vodního hospodářství. Problémy, které je potřeba řešit, lze shrnout do čtyř oblastí: hospodaření s pitnou vodou, čištění odpadních vod, zvládání mimořádných situací za povodní a využití geografických informačních systémů.

Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova 4 166 36 Praha 6 IČO: 684 077 00 http://tecnicall.cvut.cz [email protected]

Vodohospodářská problematika úzce souvisí s kvalitou života a zdravím populace. Jistá americká studie uvádí, že tato oblast inženýrství v posledních dvou stoletích ovlivnila zdraví člověka více než lékařské vědy. Profesor J. Pollert z naší fakulty upozorňuje na skutečnost, že evropská populace potřebuje v současné době více než 100 – 150 mld. EUR ročně pro každodenní zabezpečení života vodou – od pitné vody přes čistírny odpadních vod až po ochranu před povodněmi. Tento trend bude při současném vývoji poznání stále narůstat.

Datum vydání 31. srpen 2008 Periodicita čtvrtletník Náklad 4 500 kusů Cena Zdarma Evidenční číslo MK ČR E 17564

Samozřejmě finanční nároky mohou značně narůst vlivem nenadálých přírodních katastrof, ale i s ohledem na zabezpečení proti novodobým hrozbám, jakou je např. terorismus.

Šéfredaktor Mgr. Andrea Vondráková [email protected] Editorka Alexandra Hroncová [email protected]

Byli bychom špatní akademici, kdybychom se nesnažili přispět k řešení takových významných problémů. V následujících příspěvcích cheme ukázat, že se nám to daří.

Redakční rada Ing. Marie Kovandová Fakulta stavební ČVUT [email protected] Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČVUT [email protected] Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT [email protected]

prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc. Děkan Fakulty stavební ČVUT

Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT [email protected] Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT [email protected]

Obsah Kariérní kurzy na ČVUT v Praze

2

Úprava vody a umělé neuronové sítě

18

Editorial

3

Metro pod vodou

19

Neustále po mně chtějí vyprojektovat na chalupě rybník

4

Přicházejí stále nové výzvy

20

Honeywell a ČVUT stvrdily spolupráci smlouvou

6

Mapy povodňových rizik

21

Společnost IBM ocenila výzkumné projekty studentů

6

Sledování dlouhodobého vlivu teploty...

21

Holky, pozor! podruhé

7

Trubní odlehčovací komora

22

Centrum spolupráce s průmyslem

7

Zvládnou naše přehrady klimatické změny?

23

Sedm statečných z ČVUT

8

Aby nebylo v bytě přetopeno…

23

Studenti úspěšně ukončili Trainee program ve Škodě

9

Hydraulická doprava přepravuje vodu a kapaliny

24

Energie z vodní elektrárny pro Ugandu

10

I4Control ovládá počítač prostřednictvím pohybů očí

25

Splavnění dolního Labe představuje udržitelný přístup

11

„Památkář najatý developerem na posudek...”

26

Víme, jak na vodu!

11

Lofty rostou v Čechách jako houby po dešti

27

Čistá voda znamená život

13

Stipendijní programy nadace GE Foundation

29

Cit slečny Markéty pro sníh

14

Živá nádraží

30

Správci vodních děl spolupracují s odborníky

16

Maloobchod už je dneska docela věda

32

Vyplatí se protipovodňová ochrana?

16

BCG Strategy Cup aneb student konzultantem

33

Sklenici pitné vody, prosím

17

Vědecké konference na ČVUT v Praze

34

Rekreační plavba na horní Vltavě

17

Jan Klepal Masarykův ústav vyšších studií ČVUT [email protected] doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost [email protected] Zdeněk Horák Studentská unie ČVUT [email protected] Externí spolupráce Klára Ferdová [email protected] Design Marek Prchal

Inzerce Alexandra Hroncová [email protected] Distribuce ČVUT v Praze Fotograf David Neugebauer Tisk K&A Advertising Foto na titulu Stanislav Petera www.stanislavpetera.net Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.


3

rozhovor Mgr. Andrea Vondráková ì [email protected]

Neustále po mně chtějí vyprojektovat na chalupě rybník O povodních, rybnících a deštivém počasí s doc. Ing. Karlem Vránou, CSc., z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT dle mého názoru způsobeno tím, že uvedený studijní obor nepatří k nejlehčím. Přitom na trhu práce je trvalý nedostatek vodohospodářských odborníků. Reálný odhad je, že v tomto oboru chybí cca 400 až 500 odborníků. Roční počet absolventů studijního oboru Vodní hospodářství a vodní stavby je v průměru 40 až 50, takže absence vodohospodářských odborníků v praxi se stále prohlubuje. Druhým studijním oborem, jehož výuku zajišťují převážně vodohospodářské katedry, je obor Inženýrství životního prostředí. O tento obor je větší zájem, než o obor Vodní hospodářství. Domnívám se, že je to dáno nižším rozsahem ročníkových projektů, některé projekty jsou nahrazeny seminárními pracemi.

Ing. Karel Vrána předsedá České společnosti krajinných inženýrů Čím se zabývá vaše pracoviště a jaké mají uplatnění jeho absolventi? Zabýváme se problematikou odvodňovací stavby, závlahové stavby, malé vodní nádrže, erozními a transportními procesy, modelováním erozních procesů, modelováním transportu vody v půdním profilu, využití GIS pro řešení problémů krajinného inženýrství, závlahami, odvodněním rybníků, protierozní ochranou, pedologií čili naukou o půdě, transportem vody a znečišťujících látek v půdním profilu a využitím geografických informačních systémů pro řešení úloh vodního hospodářství. Studijní obor vodní hospodářství a vodní stavby má trvale relativně nízký počet studentů, což je 4


Kde zkoumáte problematiku vody? Vědecká činnost pracovníků katedry je zaměřena na dvě hlavní pole problémů – modelování srážkoodtokových vztahů, erozních a transportních procesů a modelování transportních procesů v půdním profilu. První oblast výzkumu slouží jednak k řešení problémů protipovodňové ochrany využitím retenční schopnosti krajiny a technických opatření, jednak pro posouzení erozní ohroženosti území a návrh protierozních opatření s cílem snížení transportu půdních částic, zejména do průtočných vodních nádrží. Druhá oblast výzkumu slouží k poznání procesů transportu vody v půdním profilu, zejména vlivem tzv. preferenčních cest, což má velký význam jak pro zvýšení retenčního prostoru půd pro zachycení srážkových vod a jejich převedení na od-

tok podzemní, jednak pro možnou kontaminaci podzemních vod při zatížení povrchu půdního profilu kontaminanty. Experimentální výzkum můžeme provádět jednak v katedrové laboratoři, jednak v halové laboratoři, která slouží všem katedrám vodohospodářského oboru. Halová vodohospodářská laboratoř má využitelnou plochu 1000 m2 a jsou zde umístěny 4 žlaby, napojené na zásobní nádrž v podzemí s objemem vody 600 m3. Naše katedra využívá sklopný hydraulický žlab, který umožňuje měnit sklon jeho dna. Na tomto zařízení provádíme výzkum erozních a transportních procesů na různých typech půdních vzorků. Součástí sklopného žlabu je tzv. dešťový simulátor, který je umístěn nad žlabem a dokáže simulovat přírodní déšť s možností volby intenzity deště. Na tomto žlabu je možno studovat závislosti srážkoodtokových vztahů a s nimi souvisejících erozních a transportních procesů. O co je v praxi největší zájem z hlediska vašeho zaměření? Kdo si u vás objednává zakázky? Největší zájem praxe je o řešení odtokových problémů ze srážek, dále o posouzení erozní náchylnosti zemědělských pozemků a transportu půdních částic povrchovým odtokem a o řešení konkrétních problémů transportu vody a kontaminantů půdním profilem. Z větších akcí, řešených pracovníky katedry se v poslední době jednalo např. o posouzení jednotlivých dílčích povodí na území Středočeského kraje z hlediska odtoku vody ze srážek, a tím možného vzniku lokálních povodí. Problematika byla řešena s využitím geo-

grafických informačních systémů. Druhým významným řešeným problémem je komplexní řešení erozních problémů ve velkých územních celcích, opět s využitím prostředků GIS. Výsledkem takové činnosti bylo, např. zpracování mapy erozního ohrožení a transportu půdních částic pro Českou republiku – řešení intenzity zanášení velkých i malých vodních nádrží a návrh opatření v povodí ke snížení intenzity těchto procesů. Z konkrétních akcí je možno uvést např. řešení zanášení vodní nádrže Vrchlice nebo Brněnské přehrady. V současné době jsme podali nabídku na řešení této problematiky pro Máchovo jezero a chystá se spolupráce pro posouzení možnosti zlepšení kvality vody v Orlické nádrži. Zakázky jsou u nás spíše záležitostí státní správy a samospráv než komerčních firem. Významným partnerem jsou pro nás dále Zemědělská vodohospodářská správa, podniky Povodí, Lesy České republiky. V problematice erozních procesů a transportu sedimentu dlouhodobě spolupracujeme s Vídeňskou zemědělskou univerzitou a posledních letech jsme ve spolupráci s Technickou univerzitou Freiberg v Německu řešili problematiku vzniku povodní na povodí řeky Weisseritz, která ústí v Drážďanech do Labe. V řešení problematiky transportu vody a kontaminantů v půdním profilu probíhá dlouhodobá spolupráce např. s Univerzitou v Edinburgu. Domníváte se, že se obyvatelé mají dále obávat povodní vždy, když meteorologové předpoví deštivé počasí? Jsem přesvědčen, že povodně různé intenzity se budou vyskytovat i v budoucnosti. Je však třeba rozlišovat dva typy povodní, způsobované dvěma typy srážek. Poměrně časté jsou přívalové srážky, které se vyznačují poměrně krátkou dobou trvání a vysokou intenzitou. Tyto deště zasahují zpravidla menší rozlohy a způsobují zde tzv. bleskové povodně. Druhá skupina povodní je způsobována regionálními dešti, které mohou trvat i několik dnů. Dochází k úplnému nasycení půdního profilu a pak veškeré srážky odtékají po povrchu terénu a později pak vodními

toky. Příkladem této povodně byla povodeň v roce 2002, která zasáhla prakticky celé území republiky. Naše pracoviště se zabývá zejména problematikou bleskových povodní, hodnocením možností jejich vzniku a návrhem opatření k ochraně obyvatel před povodněmi.

podpůrný finanční program pro revitalizace říčních systémů. Jedná se o nový obor, který se rychle rozvíjí a mění. Naše pracoviště nabízí v současné době kurz celoživotního vzdělávání na téma Revitalizace drobných vodních toků. O tento kurz je velký zájem. Zahajujeme jej v říjnu letošního roku a máme přihlášeno celkem 50 zájemců z praxe.

Co podle vás povodním nahrává? Vznik povodní je dán souhrou nepříznivých klimatických podmínek a stavu nasycení půdního profilu vodou z předcházejících srážek. Tyto podmínky většinou člověk nemůže ovlivnit. Velkým problémem, který však umocňuje povodňové riziko, je extrémní výstavba komerčních center v okolí všech velkých měst a s tím související zpevňování ploch. Voda, která se před realizací výstavby vsakovala do půdy, odtéká ze střech halových komplexů a zpevněných parkovišť a urychluje vznik povodňových situací. Velice negativním jevem je i povolování staveb v zátopových územích podél vodních toků.

Jak vidíte budoucnost vašeho oboru? Jsem životní optimista a skutečně si nemyslím, že by náš obor skončil pro nezájem praxe. Problematika srážkoodtokových vztahů, erozních a transportních procesů je nesmírně aktuální a praxe vyžaduje řešení takových problémů. Momentálně je velkým trendem výstavba rybníků. Neustále se na mne někdo obrací, abych mu vyprojektoval rybník, protože každý chce mít ryby z vlastní nádrže. Díky podpůrným finančním programům, zejména podporovaným Evropskou unií, je velký zájem i o revitalizační opatření na tocích. Totéž platí i pro řešení úloh transportu znečišťujících látek půdním profilem. Věřím tomu, že i u dvou oborů, o něž v současné době není velký zájem, tj. závlahy a odvodnění, dojde v blízké budoucnosti k renesanci.

Mezi odborníky prý vzrůstá zájem o revitalizaci krajiny – pociťujete to i vaše pracoviště? My se zabýváme revitalizací krajiny a drobných vodních toků již od roku 1992, kdy ministerstvo životního prostředí otevřelo

doc. Ing. Karel Vrána, CSc.

Absolvoval Fakultu stavební, obor vodní hospodářství a vodní stavby. V letech 1991 až 2007 vedl na této fakultě katedru hydromeliorací a krajinného inženýrství. Předsedá České společnosti krajinných inženýrů. Je členem konzultační komise, která posuzuje projekty vodohospodářských děl budovaných v rámci pozemkových úprav. Dále je členem Autorizační komise pro vodohospodářské stavby krajinného inženýrství. podzim 2008 teCniCALL

5

Událost Ing. Ilona Prausová ì [email protected]

prof. Ing. Pavel Slavík, CSc. ì [email protected]

Honeywell a ČVUT stvrdily spolupráci smlouvou

Společnost IBM ocenila výzkumné projekty studentů

foto

Ing. Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell a rektor ČVUT prof. Václav Havlíček podepisují smlouvu o spolupráci

foto

Dne 1. července 2008 byla slavnostně podepsána Rámcová smlouva o spolupráci mezi společností Honeywell a ČVUT.

Již pošesté probíhala koncem května na Fakultě elektrotechnické ČVUT soutěž IBM Student Research Projects. Studenti přihlásili v letošním roce 21 projektů, ve kterých řešili zadání vycházející z konkrétních potřeb a zájmů výzkumných pracovišť fakulty a společnosti IBM.

Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., rektor ČVUT, a Ing. Jaroslav Doležal, CSc., zástupce společnosti Honeywell pro Českou republiku, za účasti dalších zástupců obou institucí svými podpisy stvrdili začátek nové spolupráce, která spočívá především ve spojení praxe s výukou. Toto spojení přinese studentům informace o nových technologiích, nových poznatcích a tím bude napomáhat při vzdělávání studentů ČVUT. Profesionálové ze společnosti Honeywell budou se studenty ČVUT spolupracovat zejména formou odborných přednášek, zadáváním témat odborných prací (bakalářských, diplomových, případně doktorských) a prostřednictvím mentoringu. Pro studenty se takto otevírá možnost nahlédnout do praxe již během studia a případně si ověřit dosud nabyté teoretické znalosti i prakticky. „Je mou osobní ctí, že se mohu v této záležitosti angažovat a v tomto ohledu své bývalé alma mater přispět,“ uvedl Jaroslav Doležal. Honeywell s ČVUT spolupracuje v řadě oblastí již od r. 1993. Významný impuls získala spolupráce před dvěma lety, kdy se na ČVUT zahajoval celosvětový projekt HoneywellNobel Initiative, který přivádí mezi studenty technických oborů vybrané laureáty Nobelovy ceny. Přednáška z oblastí nanotechnologií Dr. Horsta Störmera, nositele Nobelovy ceny za fyziku za rok 1998, byla první počinem. Cílem tohoto projektu, který bude mít pokračování, je podchytit v nastupující generaci zájem o vědu a technologie.

Společnost IBM poskytla ČVUT servery simulátory procesorů Cell, které slouží k výuce studentů Fakulty elektrotechnické

Práce na projektu v sobě zahrnovala detailní dokumentaci všech jeho fází a následně prezentaci výsledků před porotou. Vítěze určila odborná porota složená ze zástupců fakulty a IBM. Porota vybrala a ocenila výzkumné projekty v hlavní kategorii a dále v samostatné kategorii Cell. V hlavní kategorii získal 1. místo projekt Mobilní aplikace – jízdní řády Jakuba Zahradníka a Petra Podhorského, 2. místo projekt Plugin a generátor skriptů pro WebSphere Tomáše Turka a Jakuba Řezníčka, 3. místo projekt SecondLife – Procházka Prahou a prezentace katedry počítačů Tomáše Vichty, Václava Stolína, Jana Žďárského a Jana Hořejšího. V kategorii Cell se umístil na 1. místě projekt Disparity Map Computation on Cell Ondřeje Korotvičky, 2. místo získal projekt Multi-layer Perceptron on Cell Michala Navrkala a na 3. místě se umístil projekt Signal Filtration on Cell Jaroslava Sýkory. Zvláštní cenu poroty dostal projekt Rozšíření aplikace SitCom o přehrávání zvuku Michala Valacha. V loňském roce soutěže poskytla společnost IBM servery a simulátory procesorů Cell. Studenti na nich vyvíjejí a testují řadu algoritmů z oblasti umělé inteligence a rozpoznávání hlasu. Fakulta elektrotechnická ČVUT se tak stala jednou z prvních fakult na světě, která zařadila architekturu Cell do své výuky. Dokumentace projektů soutěže je veřejně dostupná na http://ibm-cvut.felk.cvut.cz/

6


aktuality Alexandra Hroncová ì [email protected]

Holky, pozor! podruhé Cílem této kampaně bylo vzbudit zájem o technické vzdělání a vědu mezi mladými dívkami. Kampaň probíhala na serveru www.holkypozor.cz a byla podpořena soutěží o iPod Shuffle. Přestože soutěž byla krátkodobá a měla prakticky nulovou marketingovou podporu, ukázala se být vysoce efektivní – do projektu se během jednoho měsíce registrovalo přes 100 středoškolaček ze všech regionů České republiky.

foto Martina

Lesná, výherkyně soutěže Holky, pozor!

Společnost Hewlett-Packard a ČVUT v Praze spustily v dubnu letošního roku společný komunikační koncept zaměřený na cílovou skupinu dívky ve věku 14 až 19 let.

Na základě tohoto úspěchu se společnost Hewlett-Packard rozhodla podpořit dlouhodobě projekt Holky, pozor! a společně s ČVUT nyní připravují novou verzi stránek, které se přemění v komunitní web, kde se budou setkávat všechny dívky se zájmem o vysokoškolské technické vzdělání.

Na webu najdou nejenom informace k tématu „žena a věda“, ale zároveň budou mít možnost na stránkách prezentovat své vlastní projekty a práce. „Velmi nás překvapil zájem dívek o startovní projekt Holky, pozor! Od řady z nich jsme získali poměrně zajímavé reakce, které nás utvrdily v tom, že je nutné podporovat zájem dívek o technické vzdělání,“ říká Eva Nováková, HR specialistka společnosti Hewlett-Packard zodpovědná za spolupráci s vysokými školami. Nové webové stránky www. holkypozor.cz budou zprovozněny v průběhu září 2008.

Mgr. Michal Brnušák ì [email protected]

Centrum spolupráce s průmyslem – váš partner pro inovace na FEL ČVUT Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se v říjnu 2008 otevře Centrum spolupráce s průmyslem (CSP), jednotný kontaktní bod pro firmy, které mají zájem využít výzkumné a personální kapacity univerzity. Nové pracoviště Fakulty vzniká na základech projektu Tripod, který za svou dvouletou historii shromáždil klíčové znalosti prostředí a kompetence k řízení společných projektů s průmyslem. Centrum zajistí vyhledání vhodných pracovišť pro řešení průmyslové problematiky, navrhne efektivní model spolupráce a zajistí plnění termínů a kvalitní zpracování požadavků firem. Bude soustředit veškerou administrativu spojenou s řízením společných projektů a zajistí přehlednou, jednokanálovou komunikaci mezi podniky a univerzitou.

CSP se bude zabývat zejména řešením společných výzkumných projektů s případným financováním z grantových prostředků, zakázkovým výzkumem, výzkumnými spoluprácemi nebo licencováním perspektivních technologií z portfolia ČVUT. Centrum také připravuje projekty v oblasti lidských zdrojů, které firmám umožní přístup k nejkvalitnějším studentům s perspektivou dlouhodobé spolupráce. Více informací na www.csp. cvut.cz. V případě zájmu kontaktujte ředitele centra, Ing. Jaroslava Burčíka, Ph.D., na tel. 224 354 055, email: [email protected].

foto Tým

Centra spolupráce s průmyslem. Zleva: Natálie Šeborová, Jana Peroutková, Jiří Hájek, Jaroslav Burčík, Michal Brnušák a Gabriela Jirátová


7

Projekty Alexandra Hroncová ì [email protected]

Sedm statečných z ČVUT Potřebují vysoké školy marketingové kampaně zaměřené na středoškoláky? Neustále klesající demografická křivka a upadající zájem o technické vzdělání mezi současnými teenagery nutí vysoké školy začít se chovat tržně a marketingově. Nastává boj o hlavy studentů. Ke komunikaci se současnými středoškoláky je nutné přistupovat velmi obezřetně a s citem. Vysoké školy si musí uvědomit, že mají před sebou nehomogenní různorodou masu, která se dělí na mnoho subkultur s vlastními zájmy a vlastním jazykem. Díky internetu mají dnešní náctiletí větší přístup k informacím než generace před nimi, tím je jiné i jejich uvažování a způsob, jakým si mezi sebou předávají informace. Email je pro dnešní teenagery v podstatě příliš formální, v drtivé většině používají pro běžnou komunikaci nejrůznější typy messengerů, počínaje ICQ, konče sociálními sítěmi typu Facebook. Hlavním a neúčinnějším komunikačním prostředkem se pro vysoké školy stal internet.

DRAWetc. byla navržena netradiční marketingová kampaň se názvem Sedm statečných z ČVUT. Název nemá nic společného s klasickým westernem ze 60. let minulého století, ale představuje sedm fakult ČVUT. Pro každou z nich ilustrátoři vytvořili komiksový charakter s atributem typickým pro danou fakultu. Šéf studia Vladimír Strejček říká o projektu: “Přiblížit dnešním středoškolákům ČVUT? Začali jsme těžit z úspěšného konceptu Urban Legend, kde jsme si vyzkoušeli spojení kresby a fotky. Ilustrátor a designér si začali vyměňovat ilustrace a grafiku, až z toho vznikl bohatý set plakátů, buttonků. Sedm statečných, to jsou charaktery, které si vás najdou.”

Z tohoto důvodu se odbor vnějších vztahů Rektorátu ČVUT rozhodl pro zcela novou formu marketingové kampaně, která je zacílena na studenty středních škol. Bylo nutné se vyhnout zaběhlým klišé, která jsou standardně používána pro nalákání středoškoláků ke studiu na vysokých školách. Ve spolupráci s předním grafickým arteliérem

Kampaň má přesné a cílené načasování – začíná v září 2008, tedy na začátku nového školního roku. Bude končit na začátku roku 2009, tedy v čase, kdy jsou termíny uzávěrek pro podání přihlášek na vysoké školy. Bude podpořena řadou podlinkových aktivit, roadshow po středních školách, a v neposlední řadě soutěží, kde hlavní cenou bude

foto Vizuály

8


„nabušená počítačová sestava“ v hodnotě 100 000,- Kč. Sedm statečných z ČVUT není krátkodobá záležitost. Cílem kampaně je vyvolat u dnešních středoškoláků emocionální vztah se značkou ČVUT a zároveň prezentovat ČVUT jako špičkovou technickou školu, která středoškolákům rozumí, zná jejich zájmy a mluví jejich jazykem. Z tohoto důvodu byl kampani přizpůsoben i copyrighting textů – zcela netradičně obsahuje současný teenagerovský slang. Pro někoho to může být možná šokující, že se vysoká škola pouští do tohoto způsobu komunikace, nicméně pravda je taková, že studentů je čím dál méně, možnosti dostat se na vysokou školu jsou stále větší a zájem o technické vzdělání klesá. Proto je důležité zaujmout, nebýt stereotypní a nabízet interaktivní komunikaci. A ČVUT toto všechno nabízí. Mediálním partnerem projektu je Centrum.cz. Kampaň Sedm statečných z ČVUT startuje 15. září 2008 na www.sedmstatecnych.cz

kampaně Sedm statečných z ČVUT z grafického artelieru Drawetc

událost Ing. Jana Borowiecka ì [email protected]

Studenti úspěšně ukončili Trainee program ve Škodě V polovině července byl závěrečnými prezentacemi projektů ukončen třetí ročník Trainee programu, který pro studenty technických oborů vysokých škol vyhlašuje společnost ŠKODA HOLDING a.s. Do tohoto ročníku, který odstartoval v lednu, bylo vybráno 7 studentů z ČVUT v Praze, ZČU v Plzni a Univerzity Pardubice. Studenti po celou dobu trvání programu pracovali na odborných projektech pod vedením konzultantů ze společností holdingu ŠKODA, navštěvovali speciální kurz angličtiny a absolvovali kurz komunikačních a prezentačních dovedností. Projekty, na kterých trainees pracovali, rozhodně nepatří do skupiny těch šuplíkových. Např. práce Jakuba Zemana z ČVUT, který pracoval na projektu s názvem Snímání lopatek parní turbíny CCD kamerou, byla v řadě aspektů velkým přínosem pro společnost ŠKODA POWER. Díky informacím o chování lopatek parních turbín získaných

optickým snímacím zařízením si ve společnosti mohou ověřit přesnost výsledků, které při návrhu lopatky získávají výpočty metodou konečných prvků. Práce byla navíc náročná i v tom, že se jednalo o první experimentální měření tohoto druhu ve společnosti a Jakub Zeman musel zajistit nejen samotné pozorování, ale připravit i potřebné zařízení a počítačovou podporu.

že všechny projekty byly velmi zajímavé a v řadě věcí inovativní, svědčí fakt, že v průběhu prezentací padla celá řada zajímavých dotazů, informací a dalších podnětů k jednotlivým pracem. Na závěr absolventi obdrželi certifikát o ukončení programu a šek na částku dvacet tisíc korun.

Závěrečnou prezentací prací před zástupci společností holdingu ŠKODA a univerzit však pro trainees práce na projektu končit nemusí. Studenti na svých projektech mohou pokračovat i nadále, pokud si je vyberou jako diplomovou práci. A o tom,

inzerce

Staúte se souÜástí úspåšné spoleÜnosti divize 5 VodohospodáĄské stavby

…nestavíme pouze z betonu a oceli…

» Revitalizace vodních tokđ » Komplexní dodávky Üistíren odpadních vod » Komplexní dodávky úpraven vod » Sanace hrází » Stokové a kanalizaÜní sítå

» tel.: +420 222 185 111 » e-mail: [email protected]

www.smp.cz Nabízíme uplatnåní absolventđm, pĄípadnå i studentđm, pro dlouhodobou spolupráci.

foto Popisek

květen 2008 teCniCALL

9

téma Ing. Martin Králík, Ph.D. ì [email protected]

Energie z vodní elektrárny pro Ugandu ních hydrologických charakteristik toku. Spád získaný přehradou a derivací využívá vodní elektrárna téměř v plném rozsahu. Pro převádění povodňových průtoků slouží bezpečnostní přeliv, který je navržen jako nehrazený čelní s hydraulicky vhodně zaoblenou plochou o třech přelivných polích. Pro ochranu údolí pod přehradou i pro ochranu samotné přehrady je nutné kinetickou energii vody za bezpečnostním přelivem snížit na minimum. Na základě hydrotechnického výzkumu, provedeného na katedře hydrotechniky, byl v projektu navržen tlumicí prostor u paty hráze. Velikost tohoto prostoru byla optimalizována a dále byla navržena netradiční opatření pro snížení kinetické energie vody při převádění povodně přes přehradu – prahy na dně skluzu. foto Přehrada

Nyagak bude zásobovat energií oblast o rozloze 3288 km2 a bude důležitým zdrojem energie pro 200 000 obyvatel

Myšlenka postavit v Ugandě moderní přehradu je stará již 19 let. Oblast v okolí Nebbi District, kde je výstavba přehrady plánována, není elektrifikována a místní obyvatelé a úřady chtějí vybudovat elektrickou rozvodnou síť. Základními prvky takové sítě jsou obyvatelé dané lokality, přenosová síť (tedy elektrické vedení) a výrobna elektrické energie, tj. vodní elektrárna. Koncepce vodní elektrárny Nyagak vychází z využití průtoků a spádu dané morfologickými, hydrologickými i ostatními podmínkami v Ugandě, s ohledem na projekční a stavitelské znalosti z České republiky i z celého světa. Hlavním důvodem k postavení přehrady je hydroenergetické využití horského toku Nyagak. Pro bezstarostnou existenci obyvatel pod nádrží je klíčová 10


bezpečnost přehrady zajištěná nejen v době průměrných průtoků, ale zvláště při nebezpečných extrémních povodních. Přehradní nádrž slouží k ochraně před povodněmi svojí akumulační funkcí a snížením kulminačního průtoku. Katedra hydrotechniky se v roce 2007 spolupodílela s firmou Hydroprojekt CZ a.s. na přípravě projektové dokumentace vodního díla Nyagak. Hlavním úkolem kolektivu pracovníků katedry bylo navrhnout a posoudit pomocí hydraulického modelu tu část přehrady, která odvádí vodu při extrémních povodních. V České republice má výstavba přehrad za účelem výroby elektrické energie mnohaletou tradici a spolu s využitím zkušeností s výstavbou vodních elektráren dává velmi dobrou perspektivu na úspěšný návrh a realizaci vodní elektrárny, přehrady a dalších souvisejících částí. Průtoky využívané vodní elektrárnou jsou dané ze základ-

Návrh tlumení kinetické energie za přelivy na vodním díle Nyagak je složitý, vzhledem k prostorovému uspořádání bezpečnostního přelivu, skluzu, svodu, tlumicího prostoru a odpadního koryta. Netradiční návrh tlumicího prostoru nebyl v České republice dosud realizován, nicméně vychází ze zkušeností získaných dřívějšími hydraulickými výzkumy. Provedený výzkum prakticky ve všech variantách prokázal velmi dobrý tlumicí účinek protisměrných proudů. Na výstupu do koryta je průtok rovnoměrně rozdělený na celou šířku průřezu bez výrazných prostorových jevů. S ohledem na velkou výstupní rychlost proudění je nezbytné velmi kvalitní opevnění koryta za výstupním prahem tlumicího prostoru. A na závěr zbývá pouze popřát obyvatelům Ugandy mnoho zdaru při výstavbě přehrady i elektrárny a dlouhou dobu bezporuchového provozu vodního díla Nyagak.

Téma Dr. Ing. Pavel Fošumpaur ì [email protected]

Splavnění dolního Labe představuje udržitelný přístup Problematika splavnění dolního Labe v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN patří mezi velmi aktuální a diskutovaná témata. Celý projekt předpokládá výstavbu řady dílčích opatření včetně plavebního stupně Děčín. Cílem projektu je pak zajištění požadovaných parametrů labské vodní cesty, která představuje jeden z nejekologičtějších a nejefektivnějších způsobů přepravy zboží.

foto

Štěrkové náplavy na dolním Labi

Přesto je realizace uvedených opatření velmi obtížná a často naráží na zamítavé stanovisko orgánů ochrany přírody z důvodu interakcí se životním prostředím. Ředitelství vodních cest ČR, jakožto investor projektu, proto velmi podporuje nalezení takového technického řešení, které bude maximálně ohleduplné k přírodě. Příkladem takového citlivého přístupu je optimalizace technického řešení splavnění Labe od profilu pláno-

vaného plavebního stupně Děčín po státní hranici. Zajištění plavebních parametrů zde bude dosaženo pomocí regulačních úprav v podobě soustřeďovacích výhonů v kombinaci s prohrábkou dna. V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze realizován výzkum, který byl prioritně zaměřen na interakce balvanitých výhonů a štěrkových náplavů. Cílem řešení byla optimalizace jejich dispozičního a tvarového návrhu s ohledem na eliminaci zanášení prostoru mezi výhony a břehem jílovými a bahnitými plaveninami. Sedimentace těchto částic by znamenala likvidaci životních podmínek štěrkomilných společenstev, která zde v současnosti mají svá stanoviště. Technické řešení balvanitých výhonů proto musí být

uzpůsobeno tak, aby bylo zajištěno dostatečné promývání prostoru mezi výhony a břehem Labe. Výzkum proběhl ve dvou etapách. Nejprve bylo tvarové řešení výhonů optimalizováno pomocí 3D matematického modelu proudění vody. Ve druhé etapě byl potom návrh ověřen a dále upřesněn pomocí hydraulického modelu ve vodohospodářské laboratoři. Výsledný návrh balvanitých výhonů zajišťuje dostatečné promývání prostoru za výhony a zajištění vhodných podmínek štěrkomilných společenstev. Výzkum je zdařilým příkladem udržitelného přístupu hledání takového technického řešení, které je zároveň šetrné k životnímu prostředí.

prof. Ing. Jaroslav Pollert, DrSc. ì [email protected]

Víme, jak na vodu! Katedra zdravotního a ekologického inženýrství vychovává vodohospodářské inženýry se zaměřením na projektování, výstavbu a provoz vodovodů a kanalizací, úpraven vody, čistíren odpadních vod, inženýrských sítí, bazénů. Součástí výuky je integrovaná ochrana přírodních vod a vodních zdrojů, aplikování informatiky a využívání software v oboru. Vedle výuky se katedra zapojuje do řešení grantových úkolů podporovaných EU, vládou ČR, Grantovou agenturou ČR, Ministerstvem školství ČR a interním programem ČVUT. „V současné době spolupracujeme se zahraničními pracovišti ze šesti zemí EU v rámci 5. Rámcového programu pro rozvoj vědy a technologií EU,“

uvedla doc. Ing. Iva Čiháková, CSc., z katedry zdravotního a ekologického inženýrství. Projekt s názvem “Assessing Infiltration and Exfiltration on the Performance of Urban Sewer Systems” (APUSS) je zaměřen na exfiltraci a infiltraci ze stokového systému. V rámci projektu CityNET se katedra podílí na projektu “Computer Aided Rehabilitation of Sewer network” (CARE-S), který řeší obecně problematiku poruch stokových sítí se zaměřením na počítačové zpracování.

foto

V rámci 6. Rámcového projektu pro rozvoj vědy a technologií EU je katedra spoluřešitelem projektu FLOODSite, který se zabývá vývojem metodik a nástrojů hodnocení rizika povodní a krizovým managementem.

Pracoviště je také v kontaktu se státním i soukromým sektorem. Podílí se například na matematickém modelování stokových sítí, optimalizaci čistíren odpadních vod, testování výrobků v hydraulických laboratořích a využívání odpadního tepla z bazénových provozů.

Ochrana přírodních vod a vodních zdrojů je jednou z hlavních součástí výuky katedry zdravotního a ekologického inženýrství


11

Máš technické vize? Ano Zúčastni se nového ročníku soutěže Cena Bosch - Technik roku 2008/2009

Přihlaste se na www.bosch.cz/technikroku Cílem soutěže je podpora mladých studentů a techniků z oblasti automobilové a průmyslové techniky, propojení teorie a praxe škol a průmyslových podniků. Soutěž je otevřena bez omezení pro všechny studenty prezenčního studia všech technických vysokých škol a vyšších technických odborných škol, kteří jsou řádně zapsaní ve studijním roce 2008/2009, a dále pro řešitele doktorandských prací. Soutěže se mohou zúčastnit pouze jednotlivci, kteří v roce 2009 nepřesáhnou věk 28 let.

téma prof. Ing. Jan Melichar, CSc. ì [email protected]

Čistá voda znamená život Ústav mechaniky tekutin a energetiky Fakulty strojní ČVUT vyvinul aerační zařízení, které slouží k míchání a okysličování kapalin a které je jediným svého druhu v České republice. Aerační zařízení se využívá v chemickém, petrochemickém nebo potravinářském průmyslu. Přispívá procesu samočištění v rybnících, vodních nádržích a vodotečích. Pro jeho častější využívání jsou nyní příznivé podmínky díky aktuálním renovacím a výstavbě čistíren odpadních vod v České republice a díky požadavku intenzifikace čistírenských procesů. Zařízení napomáhá k udržení vhodného prostředí pro vodní biotopy nebo pro ně vhodné prostředí vytváří. Významné je také u aerobního čištění odpadních vod. V zahraničí je použití aeračního zařízení hydropneumatického typu poměrně časté a mohlo by být perspektivní i v České republice. Ke vhánění vzduchu do provzdušňované kapaliny využívá aerační zařízení hydrodynamický účinek proudu kapaliny, který je vytvořen čerpadlovým axiálním oběžným kolem (hydro-pneumatický typ). Zařízení tohoto typu se převážně uplatňuje v technologiích čištění odpadních vod, jsou to např. oxidační příkopy, mělké aerační nádrže, vyhnívací a kalové nádrže, kompaktní čistírny, termofilní aerobní stabilizace kalu, a v chemicko - technologických procesech.

U čistíren odpadních vod z oblastí urbanistického i průmyslového charakteru může zařízení hydro-pneumatického typu plnit stejnou úlohu jako systémy s kompresory a dmychadly, ale bez potrubních rozvodů vzduchu a při snadné manipulaci a instalaci. Při zvýšených nárocích na čistírnu odpadních vod pak může být pohotově použito jako záložní zařízení, které umožní zvýšit dodávku vzduchu do kapaliny.

zastoupení v České republice, protože český výrobce prozatím na našem trhu chybí. V zahraničí jsou tato aerační zařízení vyráběna v rozsahu výkonů 380 W až 75 kW. Podrobnější technické parametry vyráběných zařízení jsou součástí know-how zahraničních firem a nejsou běžně poskytovány technické veřejnosti. Jejich jediným nedostatkem, přes nespornou vysokou technickou úroveň, je relativně velká pořizovací cena.

K výhodám zařízení patří relativně jednoduchá konstrukce, minimální nároky na údržbu, rychlá a snadná montáž a vysoká mobilita. Dále jeho výhodou je variantní uložení (pevné, plovoucí), proměnná poloha hřídele, nízké investiční a přijatelné provozní náklady. Zařízení je vhodné i pro příležitostný provoz (krizové situace, ekologické havárie) a ohleduplný provoz k přilehlému prostředí (nízké hodnoty emitované hlučnosti, nehrozí nebezpečí znečištění provzdušňované kapaliny olejem).

Potřeba získat komplexnější soubor kvalitativních i kvantitativních údajů nutných k návrhu a realizaci aeračního zařízení hydro-pneumatického typu vedla k výzkumu prováděnému od roku 2002 na Ústavu mechaniky tekutin a energetiky Fakulty strojní ČVUT v Praze. Na uvedeném pracovišti byl proveden návrh, výroba a komplexní experimentální výzkum zařízení. Na základě získaných zkušeností na variantách zařízení laboratorního typu bylo následně navrženo a zpracováno technické řešení zkušebního aeračního zařízení s příkony do 5,5 kW.

V současné době jsou zařízení uvedeného typu vyráběna pouze zahraničními společnostmi z USA (Aeration Industries International, Inc.) a Německa (Fuchs Gas- und Wassertechnik GmbH). Jen jedna z nich má od roku 2005 obchodní

Originální výsledky výzkumu byly prezentovány na řadě konferencí a v odborných časopisech.


13

reportáž Ing. Markéta Pokorná ì [email protected]

Cit slečny Markéty pro sníh Longyearbyen je jedno z nejsevernějších měst Špicberk. Má asi 2000 obyvatel, uhelné doly, radar a pozemní satelitní středisko. Každá rodina vlastní kromě auta i skútr. Mimo město se nosí zbraň pro případ, že by se objevil lední medvěd. Markéta Pokorná z Fakulty stavební ČVUT přijela během léta loňského roku na Špicberky, aby zde absolvovala Letní školu o mořském ledu v rámci Mezinárodního polárního rok. Ráda se dívá kolem sebe, fotí a píše.

14


Na letní školu jsem jela s tím, že se dozvím více o dálkovém průzkumu sněhu a ledu. Také jsem chtěla v rámci svého oboru poznat kolegy a kolegyně. Celkem se sjelo 92 studentů a doktorandů z 16 zemí světa. Česky jsem mluvila jenom já. Poměr žen a mužů byl půl na půl. Atmosféra na letní škole byla skvělá. I v noci byl den.

Navštívila jsem přes 50 přednášek. Přednášející nás informovali o mořském ledu a jeho vztahu ke klimatu. Největší část zahrnovala geofyziku, ale mluvili jsme také o paleologii, biologii, biochemii a historických souvislostech. Profesor Grae Worster z cambridžské univerzity založil svou přednášku na experimentech. Když do slané vody vhodil kostky ledu, zeptal se, kdo si myslí, že teplota stoupne, ať zvedne ruku. Po několika minutách teplota klesla na mínus 17°C.

A co na to fyzika? K tomu, aby led mohl roztát je třeba energie (tepla), a to i za cenu, že okolní voda zmrzne! Ale nezmrzla, protože obsah soli snížil bod mrazu do mínus desítek stupňů.

bylo pro ženu nemožné, zúčastnit se expedice u britského námořnictva. Poznala jsem švédskou vědkyni, která svou práci zvládá i s dítětem, univerzita ji vychází vstříc.

Americký profesor Don Perovich přednášel o albedu ledu a končil třemi zásadami měření v polárních oblastech: „Neběhej, nepoť se, a měj vždy lístek domů“.

Velkým zážitkem bylo, když jsem na vlastní oči na monitoru sledovala, jak se stahují data ze satelitu ICESat. Tematicky nejvíc jsem si odnesla z přednášky německého Christiana Haase „Sníh na mořském ledu“. Uvědomila jsem si, jak málo lidí na světě pracuje s mořským ledem a že máme velkou zodpovědnost. Mořský led je bohužel minimálně zastoupen v globálních klimatických modelech, a proto jsou dosavadní odhady nepřesné. Profesorka Langhornová mluvila také o tom, že v 70. letech

Přes rok používáte satelitní data a pak máte online možnost vidět, jak se dostávají na zem. To bylo něco! Pozemní satelitní stanice Svalsat (78º13’ N) vidí všechny polárně obíhající satelity a může data z těchto satelitů přijímat. Na závěr školy pro nás organizátoři uspořádali grilování na pláži. Když jsem se poslední den vracela na pokoj, přes cestu mi jako na rozloučenou proběhla polární liška.

Ing. Markéta Pokorná

vystudovala Fakultu stavební ČVUT, obor geodézie a kartografie. Během studií pobývala na Univerzitě v Hannoveru, na Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum a na Univerzitě Nový Brunšvik v Kanadě. Zúčastnila se vědeckých expedic v Grónsku, Irsku, západní Africe a Kanadě. V současné době pracuje na své doktorské práci, jejímž stěžejním tématem je mořský led. Zabývá se tloušťkou mořského ledu a sněhu pomocí satelitních dat. Orientuje se na Antarktidu, právě teď na Weddlovo moře. Chtěla by se stát profesorkou a dodat odvahy i dalším studentkám a kolegyním, protože ženy ve vědě podle ní velmi chybí. „Mapování mořského dna či práce se satelitními daty mě fascinuje. Na moři je civilizace se všemi předsudky znenadání tatam. Satelitní data vám denně prozrazují, jak to vypadá s pokrytím ledu na obou pólech. Sedíte před monitorem, z okna se díváte do zeleně a jste svědky kousku historie ... “, říká Markéta. O ledové letní škole si stále ještě můžete přečíst na www.seaice.info podzim 2008 teCniCALL

15

Téma Ing. Martin Králík, Ph.D. ì [email protected]

Ing. Martin Horský ì [email protected]

Správci vodních děl spolupracují s odborníky

Vyplatí se protipovodňová ochrana?

foto

Pohled na skluz na vodním díle Římov při kulminaci povodně, foto Ing. Miloš Sedláček

foto

Při povodni v srpnu 2002 se objevily problémy spojené s bezpečností přehrad ve vztahu ke kapacitě pojistných zařízení a riziku přelití přes korunu hráze. V návaznosti na ničivé povodně v roce 2002 byly specifikovány problémy týkající se vodního díla Římov. V jejich řešení pomohl hydrotechnický modelový výzkum ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Katedra hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT vypracovala v roce 2005 metodiku využívající hodnocení rizika pro analýzu efektivnosti protipovodňových opatření. Tato metodika byla vybrána Ministerstvem zemědělství ČR pro posouzení priorit v investičním programu zaměřeném na protipovodňovou ochranu.

Vodárenská nádrž Římov byla vybudována v letech 19711978 na řece Malši jižně od Českých Budějovic. V době výstavby vodního díla projektová dokumentace vycházela ze statistických údajů známé hydrologické řady krátké doby trvání. V sedmdesátých letech nebylo také dostatečně prokázáno a popsáno globální oteplování planety. Proto byly s výskytem extrémní povodně v roce 2002 přepočítány mnohaleté povodňové průtoky a došlo k jejich zvýšení. V souvislosti s tímto přepočtem a navíc zvýšením bezpečnosti vodních děl ze stoleté povodně na tisíclietou se bezpečnostní přelivy vodních děl stávají poddimenzované. Přešetření bezpečnosti významných vodních děl má na starosti technicko-bezpečností dohled na přehradách. Analýza bezpečnosti vodního díla Římov při extrémních povodních byla založena na přímém pozorování při povodni v roce 2002. Úkolem kolektivu pracovníků katedry hydrotechniky bylo navrhnout zlepšení podle fyzikálního hydraulického modelu, na jehož základě hydrotechnického modelového výzkumu byly vybrány nejúčinnější a nejefektivnější úpravy na přelivu a ve skluzu pro zlepšení bezpečnosti vodního díla. Tyto úpravy byly realizovány ihned v následujících letech po výzkumu. Každé větší či důležitější vodní dílo v České republice prošlo v projektové fázi komplexním hydrotechnickým výzkumem. Můžeme si jen přát, aby tato přínosná spolupráce mezi správci vodních děl a výzkumnými týmy pokračovala a aby výsledky této spolupráce přinášely rozvoj v oblasti vodního hospodářství.

16


Jarní povodeň v roce 2006 ve Veselí nad Lužnicí

Metodika byla aplikována Strategickým expertem při posudkové činnosti v rámci II. etapy programu Prevence před povodněmi pro roky 2007 - 2010. Tento program je z větší části financován Evropskou investiční bankou. V této etapě bylo nově kromě technického hodnocení přihlášených projektů také požadováno ekonomické hodnocení jejich efektivnosti. K hodnocení byla použita metoda nákladů a užitků, kdy byly porovnávány náklady na opatření s hodnotou úspory kapitalizovaného rizika potenciálních povodňových škod. Riziko bylo stanoveno metodou věčné renty pomocí rizikové analýzy z roční průměrné škody před a po realizaci navrhovaného opatření. Ke stanovení potenciálních povodňových škod byly využity metody vyvíjené na katedře hydrotechniky od roku 1996. Metodika byla postoupena diskusi odborné veřejnosti a schválena Ministerstvem zemědělství ČR a Evropskou investiční bankou. Pro analýzu 349 projektů byly využity prostředky grafických informačních systémů a jednotné datové podklady dostupné pro celé území ČR. Více informací je možné nalézt na stránkách katedry hydrotechniky www.prehrady.cz/k142.

Téma doc. Ing. Iva Čiháková, CSc. ì [email protected]

Sklenici pitné vody, prosím O tom, že dodržovat pitný režim je důležité pro zdraví, ví dnes každé malé dítě. Odkud se ale bere pitná voda, která nám teče z kohoutků? Je opravdu kvalitní? Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Fakulty stavební ČVUT zkoumá, jaký vliv má na kvalitu vody její uchovávání ve vodojemech a distribuce vodovodními řády. Projekt výzkumu řešení degradace pitné vody při její akumulaci podporovaný Národní agenturou zemědělského výzkumu sleduje jeden hlavní cíl. Tím je prevence vzniku nežádoucích organoleptických závad v akumulované vodě. Úkolem je tedy zjistit, které klíčové faktory mají vliv na udržení jakosti vody ve vodojemech a v distribuční síti. A co se všechno během tohoto výzkumu sleduje? Jednak stáří vody a její výměna ve vodojemech, biologické a fyzikálně

chemické změny, to, jaký vliv má na akumulovanou vodu vzduch, a nakonec i stavební uspořádání vodojemů samotných. Výstupem tohoto projektu jsou podklady pro aktualizaci a doplnění normy ČSN 73 6650 o vodojemech a provozních řádů v souvislosti se zákonem 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v úseku ochrany veřejného zdraví.

Dr. Ing. Pavel Fošumpaur ì [email protected]

Rekreační plavba na horní Vltavě Zkušenosti z mnoha evropských zemí svědčí o tom, že ekonomický a volnočasový potenciál rekreační plavby je všestranně přínosným fenoménem, který je vhodné podporovat a dále rozvíjet. V České republice je využití tohoto perspektivního turistického odvětví na samém počátku. Ideální podmínky pro rozvoj rekreační plavby nabízí horní Vltava v úseku z Českých Budějovic až do nádrže Orlík. Realizaci tohoto projektu systematicky připravuje Ředitelství vodních cest ČR. Jedná se o soubor investičních opatření, které zabezpečí parametry vodní cesty I. třídy, což odpovídá šířce plavební dráhy 20 m a plavební hloubce 1,6 m s marží 0,3 m. Po realizaci navazujících opatření na nádržích Orlík a Slapy bude hornovltavská

vodní cesta napojena díky Labi na celou síť evropských vodních cest. Mezi zásadní prvky splavnění hornovltavské vodní cesty patří plavební komory, které budou mít délku 45 m, šířku 6 m a hloubku nad záporníkem 3 m. V této souvislosti se připravuje rovněž výstavba plavební komory při stávajícím jezu v Českém Vrbném. Přepravní výška komory bude 7,55 m. Návrh této plavební komory vychází z hydraulického výzkumu, který byl realizován v roce 2008 na Katedře hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze. Výzkum byl realizován na hydraulickém modelu v měřítku 1:15 a patří mezi největší svého druhu. Výzkum se zaměřil zejména na posouzení a optimalizaci plnění a prázdnění plavební komory s ohledem na bezpečné proplavování sportovních a rekreačních plavidel.

foto Rekreační

plavba na Vltavě je v porovnání s evropskými zeměmi teprve v počátcích Dále pak na způsoby tlumení energie vody na vtoku do plavební komory a na výtoku do dolní rejdy a na stanovení sil v úvazných lanech. Závěry výzkumu byly plně využity při přípravě projektové dokumentace, kterou zpracovává firma Hydroprojekt CZ, a.s.


17

téma Ing. Klára Štrausová ì [email protected]

Úprava vody a umělé neuronové sítě

Pitná voda z veřejných vodovodů je dostupná téměř po celé naší republice. Stačí otočit kohoutkem, napít se, uvařit si čaj nebo umýt nádobí. Co se ale děje s vodou před tím než k vám přiteče? Než voda doteče ke spotřebiteli, je nutná její úprava. Úpravou pitné vody rozumíme procesy na úpravnách vody, které vedou k odstraňování nežádoucích látek tak, aby voda splňovala zákonem předepsané ukazatele a byla příjemná ke konzumaci. Jedním z procesů používaných na úpravnách vody je i koagulace, kterou se ve vodě vzájemně shlukují nečistoty (organické látky, mikroorganismy, zákalotvorné částice) a ty se následně odstraňují dalšími technologickými postupy. Pro odstranění těchto nečistot se do vody přidává koagulant, což je chemická látka na bázi solí železa nebo hliníku. V současné době se pro odhad správné dávky koagulantu používá sklenicová zkouška, která se provádí v laboratoři. Do kádinek se surovou vodou se nadávkuje odstupňované množství koagulantu a zjišťuje se tak nejvhodnější množství této látky pro separaci nečistot. Protože je sklenicová zkouška časově i provozně náročná, hledali jsme možnost využití počítačů právě pro dávkování koagulantu tak, aby bylo možné zjistit dávku rychle a bez nutnosti provádění laboratorních pokusů. Objevili jsme možnost aplikace umělých neuronových sítí (UNS), které simulují procesy učení lidského mozku. Neuronové sítě si můžeme představit jako matematický model skutečného mozku.

18


Stejně tak jako lidský mozek reaguje na podněty, reaguje i neuronová síť na vzory, které jí předkládáme. Jednotlivé neurony jsou poskládány v různých vzorech tvořících sítě, přičemž mezineuronové spoje se při učení mění tak, aby předkládané vstupy co nejvíce odpovídaly požadovaným výstupům.

UNS jsou pro nás velkou výzvou. Koagulace je jen jedním z mnoha procesů úpravy vody a na základě našeho výzkumu je možné předpokládat úspěšnost použití UNS i pro optimalizaci dalších procesů na úpravnách vod.

První matematický model v oblasti UNS představili McCuloch a Pitts již v roce 1943. Dnes se tato technologie používá v mnoha odvětvích techniky, ekonomiky i jiných vědních disciplínách. UNS jsou součástí např. nadstavby Neural Network Toolbox programu Matlab. Tento program umožňuje programovat UNS tak, aby uměly z předložených historických dat získat informace o rozhodování techniků na úpravně vody. Pro optimalizaci procesu koagulace byl využit tzv. interní model řízení (Internal Model Control - IMC). Součástí modelu jsou dvě UNS a filtr sloužící jako „hlídač“ systému. Sestavený model navrhoval dávku koagulantu na základě hodnoty parametrů surové i upravené vody. Velkým přínosem použití IMC je možnost okamžité reakce systému na změnu kvality surové vody i snížení v provozu používaných dávek koagulantu. Na základě optimalizovaných dávek koagulantu je i předpoklad dosahování lepších kvalitativních parametrů upravené vody.

foto Ing. Klára

Štrausová se věnuje úpravě pitné vody pomocí umělých neuronových sítí.

Téma doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D ì [email protected]

Metro pod vodou Co by se stalo s metrem při povodni podobné té, která pustošila Prahu v roce 2002? Jak zamezit možným katastrofálním následkům velké vody? Vědečtí pracovníci Kloknerova ústavu ČVUT našli odpověď. Předmětem průzkumů se stala stanice metra Florenc, jedna z nejstarších stanic pražského metra. vody a působením vlhkosti. Pro zjištění tloušťky základové desky byly jednak využity vývrty o průměrech 500 a 300 mm skrze základovou desku provedené pro realizaci odlehčovacích prvků, dále jádrový vývrt o průměru 70 mm na úroveň hydroizolačního souvrství a sondy pro zjištění napojení základové desky na podzemní stěny.

foto Provádění

odběru jádrového vývrtu z vnější stěny kolejiště

Po povodních v srpnu roku 2002 bylo rozhodnuto zcela nově navrhnout a vybudovat povodňovou ochranu pražského metra. Jako návrhová úroveň vody byla stanovena výška hladiny ze srpna 2002 navýšená o rezervu 0,6 m. Tato nově stanovená hranice překračuje původně uvažovanou úroveň stoleté vody v okolí některých stanic o více než dva metry. Za Achillovu patu pražské podzemní dráhy byla označena přestupní stanice Florenc, zejména pak nosná konstrukce stanice Florenc C a hloubený vestibul stanice Florenc B. Původní projektová dokumentace se v tomto případě dochovala pouze částečně, a tak musela proběhnout řada průzkumů, sond a měření, aby byl zjištěn stávající stav konstrukcí. Bylo zjištěno, že by nosné konstrukce výše zmíněných částí metra novému návrhovému množství vody podlehly. Proto bude v krátkodo-

bém výhledu při potencionální povodni, která překročí výšku hladiny vody z r. 2002 zvýšenou o 0,6 m, řízeně zaplaven prostor stanice, a to přepadem povodňové vlny přes hradítka. Dojde tak k vyrovnání tlaků na konstrukce a zabrání se tak poškození stanice. Je prokázáno, že škody způsobené vynuceným zaplavením by byly řádově menší a podstatně rychleji odstranitelné, než škody způsobené případnou destrukcí nosných konstrukcí. Budoucnost ovšem volá po komplexnějším řešení. Stavebně technický a hydrogeologický průzkum významně doplnil informace potřebné pro dokončení povodňové ochrany stanice Florenc C. Během průzkumu nebyly zjištěny skutečnosti, které by signalizovaly závažné statické poruchy. Nicméně, na mnoha místech stanice Florenc C je zjevný průběh korozních procesů vyvolaných vnikáním

Zajištění základové desky stanice je vyřešeno netradičním způsobem pomocí odlehčovacích prvků, které zabezpečují řízené snižování hydrostatického tlaku podzemní vody na základovou desku. Realizace odlehčovacích prvků je netradiční a podle provedených analýz vysoce účinné a ekonomické řešení ochrany stávajících podzemních konstrukcí stanice vůči tlakovým účinkům podzemní vody. Odlehčovací prvky se ještě optimalizují a doplňují do dalších částí dna stanice. Dodatečná vestavba odlehčovacích prvků nemá doposud v naší, ani zahraniční praxi obdoby. Definitivní povodňová ochrana přestupní stanice Florenc bude dokončena až stavbou zábran do výšky hladiny vody v roce 2002 navýšené o 0,6 m, a to po zabezpečení všech konstrukčních dílů stanice Florenc C a po provedení nástavby na vestibul stanice Florenc B.

foto Stanice

Metra B Florenc při záplavách v roce 2002


19

téma

Přicházejí stále nové výzvy Severočeská vodárenská společnost a. s. působí na trhu v oblasti výstavby vodohospodářské infrastruktury již patnáct let. Veškeré akcie společnosti jsou v držení 459 severočeských měst a obcí. Severočeská vodárenská společnost patří k největším vlastnickým vodárenským společnostem v Čechách, protože její region pokrývá celý Ústecký kraj a podstatnou část Libereckého kraje. společnost s pozitivním přístupem ke zkoušení a aplikaci technologií, přínosných pro kvalitu a výkon vodárenské infrastruktury, takže ve svém důsledku povedou k vyšší spokojenosti zákazníků,“ říká generální ředitel společnosti SVS, Ing. Miroslav Harciník.

foto Ing. Miroslav

Harciník,

generální ředitel „V posledním období jsou na nás kladeny mimořádně vysoké nároky, protože musíme v průběhu několika málo let uvést do souladu s evropskou legislativou vodárenskou infrastrukturu v našem regionu na severu Čech. Jde o více než 8000 km vodovodů, 3000 km kanalizací, 53 úpraven vody a 166 čistíren odpadních vod na území, kde žije přes milion obyvatel. Naše současné úkoly se týkají především čistíren odpadních vod a úpraven vody, kde provádíme rekonstrukce, aby byly po roce 2010 schopné splnit přísnější parametry. Zdvojnásobili jsme roční objem investic a stále to nestačí. V dalším období přijde na řadu intenzivní obnova stávajících vodovodních a kanalizačních sítí, jež jsou leckde na hranici životnosti. Rozsáhlé investice do vodárenské infrastruktury samozřejmě vyžadují rozsáhlou projektovou přípravu, kterou pro nás nejčastěji provádějí naše dceřiná společnost, Severočeská vodárenská inženýrská společnost, a také provozní společnost Severočeské vodovody a kanalizace. Rádi bychom docílili toho, aby se dostala Severočeská vodárenská společnost do povědomí studentů a absolventů ČVUT i širší odborné veřejnosti jako progresivní 20


Mnohým vadí aroma chlóru, který se do pitné vody přidává pro zajištění její bakteriální nezávadnosti, proto jsme se rozhodli po přibližně dvouletém ověřování pro zavedení desinfekce pitné vody pomocí UV-lamp instalovaných na úpravnách vody. Tato technologie výrazně zvyšuje hygienické zabezpečení pitné vody a umožňuje snížit dávky chlóru v rámci chlorace, resp. chloraminace na úpravnách na minimální úroveň, pouze pro zajištění hygienického zabezpečení vody dopravované distribučním systémem Výsledky ze zkušebního provozu prokázaly, že při současném působení chloraminace a UV záření byly všechny sledované mikroorganismy zničeny. Výkonné UV lampy v celkovém objemu několika desítek milionů korun jsme již nainstalovali na úpravnách vody Libereckého kraje, na Souši (zásobuje pitnou vodou Jablonecko a část Liberce) a v Bedřichově (zásobuje Liberec). Další UV-lampy byly nainstalovány v úpravnách vody v Ústeckém kraji III. Mlýn, Chřibská a Litvínov. Po velkých úpravnách povrchové vody jimi budeme postupně vybavovat menší úpravny, a to i úpravny podzemní vody. Další novou technologií, kterou zavádíme na úpravnách vody Jirkov a Souš, je flotace rozpuštěným vzduchem. Flotace je separační proces, který slouží k oddělování suspendovaných nebo vločkovitých částic či or-ganismů od kapaliny. Formou modelového poloprovozu jsme ji zkoušeli na úpravně vody Jirkov. Ukazuje se, že je

díky flotaci možné dosáhnout snížení spotřeby chemikálií, odstranění hliníku až o 80 – 85 % a organismů prakticky o 100 %. Je nejlepším procesem pro první separační stupně úpraven surové vody s vyšším obsahem organických látek a s vysokými počty organismů, jaká se nachází v naprosté většině našich povrchových zdrojů. Na úpravně vody Hradiště, jež prošla v letech 2004 – 2006 celkovou rekonstrukcí, jsme poprvé použili drenážní systém Leopold. Nyní je v rámci rekonstrukce nasazen na další velké úpravně Souš. Filtry s drenážním systémem Leopold odstraňují zákal, železo, mangan a změkčují vodu. Jeho použitím dosáhneme zlepšení celkového výkonu filtru, vyšší účinnosti praní filtrů, kvalitněji upravené vody a prodloužení filtračního cyklu, což se promítne do snížení provozních nákladů na výrobu jednotkového objemu pitné vody.

foto Technologie

pro úpravny vody: Nasazení UV lamp, flotace a filtrů Leopold

Více informací o společnosti: www.svs.cz

Téma doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. ì [email protected]

Mapy povodňových rizik

foto Mapa

povodňových rizik Polabí

Oblasti potenciálních povodňových škod je na katedře hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT věnována pozornost již od roku 1996. V průběhu vývoje vzniklo několik

metod pro různé úrovně rozsahu a podrobnosti jejich hodnocení. S rozšiřujícím se nasazením geografických informačních systémů jsou kladeny nové požadavky jak na rozsah a rychlost zpracování analýz, tak i na možnosti vizualizace jejich výsledků.

ciálních povodňových škod na majetku pro jednotlivé povodňové průtoky a jejich lokalizaci v záplavovém území je možné vyjádřit míru rizika pro každý ohrožený objekt v závislosti na pravděpodobnosti opakování pomocí metod rizikové analýzy.

K běžně používaným mapám povodňového ohrožení osob a majetku stanoveným na základě rychlostí a hloubek záplavy pomocí matice rizika jsou nově požadovány i mapy ekonomických povodňových rizik, například podle nové Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES nebo podle Planu hlavních povodí (MZe ČR, 2007).

Toto riziko je pak vhodné zobrazovat pomocí rastrové mapy v barevných odstínech s volitelnou škálou intervalů zobrazovaných hodnot a velikostí rozlišení rastru například v jednotkách [Kč.m2.rok-1] vyjadřující roční průměrnou ztrátu na metr čtvereční. Tyto mapy mohou sloužit k identifikaci lokalit s různou mírou ohrožení, a to jak při prevenci před povodněmi v oblasti plánování, tak i pro složky integrovaného záchranného systému za povodně.

Pro tyto účely jsou na katedře hydrotechniky vyvíjené nové metody a nástroje pro vizualizaci. Na základě spočtených poten-

Ing. Petr Salák ì [email protected]

Sledování dlouhodobého vlivu teploty na stabilitu ostění tunelu TIMODAZ (Thermal Impact on the Damaged Zone Around a Radioactive Waste Disposal in Clay Host Rocks) je mezinárodní výzkumný projekt EU, na jehož řešení se podílí i Centrum experimentální geotechniky (CEG) Fakulty stavební. Výzkumu se zúčastní 14 evropských institucí a bude trvat do roku 2010. Finanční prostředky na projekt dosáhnou částky téměř 4 milionů EUR. Nutnost zkoumání vlivu dlouhodobého tepelného zatížení na stabilitu ostění tunelu vyvstala z úmyslu dalšího využití vyhořelého jaderného paliva. V současnosti se plánuje jeho uložení v tzv. hlubinném úložišti

(HÚ), které se prozatím jeví jako nejvhodnější řešení z hlediska bezpečnosti, proveditelnosti i hospodárnosti. Případným prvním krokem dalšího využití bude muset být bezpečné vyjmutí kontejnerů s odpadem z HÚ. Jedním z předpokladů je tak funkčnost použitého ostění. To bude zatíženo mj. teplem uvolňovaným z uloženého paliva. CEG připravilo dva experimenty modelující „mezní“ stavy. Cílem je ověřit chování konstrukce při tepelném zatížení do 90°C. Konstrukce již běžícího laboratorního experimentu dovoluje snadnou deformaci ostění do okolního „horninového“ prostředí. V prefabrikátech tak nebudou vznikat výrazná napětí.

Usazování bednění pro montáž vrchní části ostění experimentu TIMODAZ foto

In-site experiment v Podzemním výukovém středisku Josef naopak nebude tuto deformaci dovolovat, a tak vzniklá napětí budou maximální možná. Bližší informace a vizuaizace měřených dat najdete na www.uef-josef.eu


21

téma Ing. Jaroslav Pollert, Ph.D. ì [email protected]

Trubní odlehčovací komora

Kanalizace většiny našich měst jsou navrženy jako jednotné a slouží pro odvádění vod odpadních i dešťových. Pro použití jednotné kanalizace někdy existují ekonomické důvody, ale velký vliv má i tradice. V případě velkých měst je typ kanalizace často veden historickými zkušenostmi. chycení prvního splachu nečistot z povodí v retenčním prostoru. V praxi to znamená, že po skončení dešťě dojde k samočinnému postupnému vypláchnutí stoky. Jelikož se jedná o materiál s hladkým povrchem stěn, bude odtok sedimentů a nečistot ze dna stoky snazší. Velkou výhodou TOK je jednoduchost stavby, možnost samočištění a také vyšší účinnost k oddělení nečistot.

Osazení trubní odlehčovací komory v Českém Krumlově. Tento typ potrubí dostal pracovní název “sněhulák” pro jeho charakteristický řez, jak je to patrné na snímku. foto

Sloučení odpadní a dešťové vody v jednotné stokové síti přináší celou řadu nevýhod – vyšší nároky na čerpání v čistírně odpadních vod, zředěná odpadní voda působí technologické problémy. Největší nevýhodou jednotné stokové sítě je nutnost stavby odlehčovacích komor (OK), které slouží k vypouštění směsi odpadní a dešťové vody při silných deštích přímo do vodního toku. Společnost HOBAS oslovila fakultu stavební ČVUT (FSv), s požadavkem na vývoj nového typu odlehčovacích komor. Základními kritérii a limity pro vývoj bylo využít výrobního programu firmy (potrubí a sklolaminát), snížit ekologické zatížení vodního toku a to zejména jeho ekologické a estetické zatížení po přívalových deštích, a tím vylepšit funkci doposud známých řešení odlehčovacích komor, 22

podzim 2008 teCni teCniCALL

a v neposlední řadě zlevnit dodávku a montáž těchto objektů. Při vývoji tohoto nového typu odlehčovací komory bylo nutné sledovat nové zákonné úpravy a to zejména Rámcovou směrnici o vodě 2000/60/EU a Vodní zákon 254/2001 Sb. v České republice. Odborníci z FSv museli rovněž při vývoji akcentovat výhled do budoucna, neboť životnost odlehčovacích komor se pohybuje v řádu několika desítek let. Za tuto dobu se zákony mohou zpřísnit, vypouštění z odlehčovacích komor zpoplatnit na základě vypouštěného znečištění atp. a navíc chceme využívat naše recipienty i k rekreačním účelům. Pro tyto podmínky tým pracovníků z FSv vyvinul Trubní odlehčovací komoru s počátečním pracovním názvem „sněhulák“ pro jeho charakteristický řez. Výhodou je za-

Po ukončení výzkumu nastoupilo vysvětlování, prezentování a ukázky principu tohoto nového řešení oddělování odpadních vod pomocí Trubní Odlehčovací Komory (TOK) v jednotné kanalizační síti. První realizací je TOK Moravský Krumlov, kde se potvrdily předpoklady možností výroby dílů TOK a jejich montáže na stavbě. Pro výstavbu je hlavní předností prefabrikace a výroba v dílnách při minimalizaci požadavků a potřeb pro montáž na stavbě. TOK nevyžaduje v zásadě mokré procesy stavby (zdění, betonování atd.), prvky se ukládají a zasypávají stejnou technologií jako trubní materiál HOBAS. Po sestavení TOK a spojení pomocí standardních trubních spojek je TOK funkční a po napojení škrtící tratě, odlehčení a vstupů do prostoru TOK pomocí vstupních šachet je objekt v rámci kanalizační soustavy zcela funkční. Doba výstavby TOK v Moravském Krumlově nepřekročila jeden den.

Téma doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. ì [email protected]

prof. Ing. Karel Kabele, CSc. ì [email protected]

Zvládnou naše přehrady klimatické změny?

Aby nebylo v bytě přetopeno…

foto

Betonová hráz přehrady Vrchlice

Bez ohledu na příčiny měnících se klimatických podmínek dochází postupně v hydrologickém režimu toků k prohlubování extrémů. Začínají se objevovat rychlejší povodně s neočekávaně vysokými průtoky a současně i hlubší období sucha. Kolektiv výzkumníků katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT se zabývá analýzou vlivu nových podmínek na funkci přehrad, tj. schopností přehrad bezpečně zvládat povodně a současně zajistit zásobu vody pro období sucha. V rámci výzkumného projektu QH 71201 “Spolehlivost a bezpečnost vodohospodářských děl v měnících se klimatických podmínkách” spolufinancovaného Národní agenturou pro zemědělský výzkum budou protichůdné požadavky na přehrady analyzovány. Výsledkem výzkumu probíhajícího v letech 2007 až 2011 budou doporučení pro technické úpravy přehrad a nová pravidla pro jejich řízení. Doporučení se budou zejména týkat schopnosti zařízení přehrad převádět povodňové průtoky. Jde o bezpečnostní přelivy, doplňkové havarijní přelivy, nové a kapacitnější výpusti, které umožní operativnější zásahy do řízení vodního díla před a při povodni. Dalším aspektem je zajištění zásobní funkce provozovaných a nových přehrad tak, aby byly zajištěny po technické stránce funkce vodního díla za sucha. Zde se jedná např. o etážové odběry z nádrží, které umožní odebírat vodu z těch horizontů, které nejsou znehodnoceny eutrofizací za teplého a suchého počasí. Důležitou funkci budou hrát nově dimenzovaná technická zařízení přehrad na našich tocích tehdy, když se nebudeme chtít smířit s vysychajícími a páchnoucími toky. Při zajišťování akceptovatelných minimálních průtoků v období sucha jsou nádrže přehrad s dostatečnou zásobou vody nenahraditelné.

V nově otevřené laboratoři se provádí experimenty z oblasti vnitřních prostředí budov, domů a bytů foto

V březnu 2008 byl slavnostně zahájen provoz nově vybudované Demonstrační a výukové laboratoře technických zařízení budov na katedře technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze. Laboratoř je vybavena pro experimenty v oblasti vnitřního prostředí budov, hydrauliky otopných soustav a akumulace tepla. K hlavním prvkům laboratoře patří měřicí kabina s rozměry 3 x 4 x 3 m s nastavitelnou teplotou každého z povrchů a s definovanou výměnou a teplotou vzduchu pro vytvoření okrajových podmínek pro experimenty v oblasti vnitřního prostředí budov, domů a bytů – např. rozložení teplot v prostoru při různých způsobech jeho vytápění a větrání. Dalším pracovištěm je vyvažovací linka pro hydraulické vyregulování otopných soustav, určená pro praktické experimenty na teplovodních otopných soustavách. Třetím pracovištěm je experimentální stratifikovaný zásobník tepla pro výzkum v oblasti akumulace tepla do vody. Dodávku tepla, chladu a vzduchu zajišťuje tepelné čerpadlo v reverzním zapojení, elektrokotel a vzduchotechnická jednotka, které jsou součástí laboratoře stejně jako přístrojové vybavení pro měření teplot, průtoků a tlaků vody a vzduchu. Laboratoř je řízena měřícím a regulačním systémem, který bude v letošním roce doplněn o možnost vzdáleného monitorování a řízení. Laboratoř je využívána nejen ve výuce magisterských a doktorských studijních programů (např. Budovy a prostředí), ale i v rámci aplikovaného výzkumu pro praxi a kurzů celoživotního vzdělávání, pořádaných katedrou technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT.


23

téma Ing. Tomáš Picek, Ph.D. ì [email protected]

Hydraulická doprava přepravuje vodu a kapaliny vaného výzkumu (laboratorního a /nebo matematického) pro praxi dobrým pomocníkem. Významnou oblastí, která se dotýká široké veřejností, je problematika stanovení rozsahu záplavového území, a to včetně jeho aktivní zóny. Ta významným způsobem zasahuje do rozvoje obcí a měst. V současnosti k tomu přistupuje v souladu se směrnicemi Evropské unie i zpracování map povodňových rizik. K jejich stanovení využívá katedra nejmodernějších postupů založených na modelování proudění pomocí 2D modelů a následným zpracováním potřebných mapových výstupů pomocí nástrojů

foto Letecký

pohled na odkaliště Chemopetrolu Litvínov Při různých technologických procesech není potřeba dopravovat jenom vodu, ale často i jiné kapaliny nebo směsi kapalin a tuhých částic. Zatímco problémy spojené s prouděním vody v trubních systémech jsou dnes již poměrně snadno řešitelné, proudění jiných kapalin nebo směsí je mnohem složitější a řešení otázek spojených s technologickými procesy mnohem komplikovanější. Jedním z ekonomicky výhodných způsobů přepravy sypkých materiálů je hydraulická doprava. V České republice se největší objemy sypanin hydraulicky dopravují z tepelných elektráren a tepláren do složišť. Dalšími příklady aplikace jsou odbahňování rybníků a nádrží, transport těžených hornin a sedimentů apod. Významným uživatelem je i chemický průmysl. Navíc, aniž by si to laik uvědomil,

24


sám k hydraulické dopravě denně přispívá, dopravovanou směsí jsou i splaškové odpadní vody. Přirozenou hydraulickou dopravou v přírodě je pohyb splavenin v tocích přispívajícím ke změnám charakteru koryt (zanášení, vymílání, eroze). Na katedře hydrauliky a hydrologie Fakulty stavební ČVUT se vyvíjí a testují modelovací a měřící prostředky pro popis chování těchto druhů proudění a jejich vlivů na procesy. Zatímco s běžným rutinním provozem zařízení si provozovatel sám nebo ve spolupráci s projekční kanceláří či konzultační firmou díky svým zkušenostem zpravidla poradí, při potřebě optimalizovat nebo inovovat technologii je potřeba získat hlubší poznatky. Přitom může být teoretické zázemí katedry a možnosti konkrétního apliko-

foto Hydraulická

doprava je jedním z ekonomicky výhodných způsobů přepravy sypkých materiálů

Projekty Alexandra Hroncová ì [email protected]

I4Control ovládá počítač prostřednictvím pohybů očí Systém I4Control® je nový typ počítačové periferie, která umožňuje motoricky handicapovaným uživatelům ovládat prostřednictvím očních pohybů, případně pohybů hlavy, osobní počítač. Rok 2006 přinesl projektu hned několik cen – Evropskou cenu EISTP (The European Information Society Technologies Prize Winner; nejprestižnější cena, která je každoročně udělována převratným inovativním produktům v oblasti technologií pro informační společnost) a Zlatou medaili z Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. V témže roce získal systém na výstavě IST 2006 v Helsinkách ocenění Best Exhibit Award. foto Systém

I4Control byl původně vyvinut jako asistivní pomůcka pro handicapované uživatele počítače Jeho základní předností je to, že dokáže nahradit počítačovou myš, což umožňuje ovládat veškeré aplikace, které jsou ovladatelné myší. Tento systém byl vyvinut na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Původně byl systém I4Control vyvinut jako asistivní pomůcka pro handicapované uživatele počítače. Je zejména určen pro osoby s motorickými handicapy, jejichž důvodem mohou být jak určité druhy svalových onemocnění, tak úrazy či nehody. „V průběhu vývoje tohoto zařízení jsme si ale uvědomili, že princip tohoto přístroje je možné využít i v řadě dalších oborů, zejména v medicíně či průmyslu“, říká Ing. Marcela Fejtová, která se na vývoji tohoto unikátního přístroje podílí. Základem systému I4Control® je malá kamera umístěná na brýlové obrubě, která z bezprostřední blízkosti snímá uživatelovy oční pohyby. Tento naměřený videosignál je posléze zpracován a vyhodnocen. Získaná informace o změně

polohy uživatelovy zorničky slouží přímo k řízení polohy počítačové myši. Dívá-li se uživatel např. vpravo, počítačový kurzor se pohybuje vpravo atd.

Slavnostní uvedení systému I4Control na trh bude v září letošního roku v Jedličkově ústavu a školách pro handicapované. Hardwarové a softwarové úpravy pro sériovou výrobu provedla firma Medicton group, s.r.o., která také bude zařízení prodávat a servisovat.

Jedná se o podobný princip jako u joysticku. Kliknutí levého tlačítka myši nahrazuje mrknutí, či spíše zavření oka na určitou časovou konstantu (nejčastěji jednu sekundu). Pravé tlačítko myši nahrazují doplňkové funkce základního menu, které se vyvolá zavřením oka na delší časovou konstantu (nejčastěji dvě sekundy). Doprovodný software k systému I4Control možňuje handicapovaným uživatelům efektivněji ovládat instalované aplikace. Informace o změně polohy zorničky ale může být s úspěchem využita i k ovládání jiných technických zařízení, například televize, rádia, žaluzií či elektrického vozíku.

foto Malá

kamera umístěná na brýlové obrubě snímá z bezprostřední blízkosti uživatelovy oční pohyby

Systém I4Control získal řadu prestižních domácích a zahraničních ocenění. V roce 2004 získalo zařízení zvláštní cenu poroty v projektu Česká hlava. podzim 2008 teCniCALL

25

rozhovor Alexandra Hroncová ì [email protected]

„Památkář najatý developerem na posudek v jeho prospěch není nezávislý.“ Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze se již několik let úspěšně věnuje mapování industriálních objektů v České republice, výzkumu, záchraně a novému využití technických památek. V jeho čele stojí ředitel PhDr. Benjamin Fragner, se kterým jsme si povídali o průmyslových památkách, kladenské huti a nezávislých památkářích.

foto ”Dotýkáme

se dějin průmyslu,” říká ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví, PhDr. Benjamin Fragner Každý návštěvník stránek Výzkumného centra průmyslového dědictví na nich nalezne registr průmyslového dědictví. V čem tento registr spočívá? Byl to základ naší činnosti od roku 2002, kdy jsme začali fungovat na základě interního grantu ČVUT. A registr je de facto osou naší činnosti. Slouží k podchycení a k inventarizaci průmyslového dědictví v České republice. Je totiž velmi obtížné se dostat k informacím, které my potřebujeme. 26


A jaké informace to jsou? Vzhledem k naším časovým možnostem i finančním prostředkům registrujeme industriální objekty, jako jsou továrny, průmyslové areály, doly, průmyslová skladiště či navazující stavby pouze do určité vstupní informační úrovně, aniž bychom ve většině případů měli možnost a ctižádost jít do větší hloubky, než by to mohl dělat například památkový ústav. Jak my sami říkáme, jsme tady na dobu omezenou a tyto objekty velmi rychle mizí. Naším úkolem bylo tedy přijít a co nejdřív zachytit co nejvíc objektů než zmizí, tak, aby se s nimi dalo dále pracovat. Základní informací je, že objekt existuje a kde se nachází. Toto dále rozšiřujeme až do podrobností o dataci stavby, autorství, kdo objekt postavil, kdo byl investorem, jak se objekt postupem času změnil a jak se změnili jeho vlastníci. Na základě toho vznikne hodnocení, zda má být daný památkově chráněn či jak se dá dále využít. Tyto informace je pak možné například využívat i při výuce na Fakultě architektury či Fakultě stavební. Kolik objektů máte v tuto chvíli zaregistrováno v databázi? Máme zaregistrováno zhruba 10 000 objektů, ale jenom část z tohoto množství už obsahuje ty informace, které bychom tam chtěli mít a které jsou zapotřebí, které jdou do nezbytné hloubky, které podchytí informace o stavebním vývoji a obsahují plánovou dokumentaci atd. Z jakých pramenů čerpáte všechny ty údaje o průmys-

lových objektech? To musí být doslova mravenčí práce zjišťovat vše, co se dá… Pokud bychom měli všechny objekty mapovat a zpracovávat sami, tak to skutečně není v lidských silách, respektive v silách jedné instituce. Ve snaze výzkum urychlit a také dosáhnout, aby životnost našich informací byla trvalejší, porovnávali jsme je s údaji od pracovníků muzeí, Národního památkového ústavu i Ministerstva kultury. Databázový list byl vlastně konstruován tak, aby mohl všem partnerům vyhovovat, a na druhé straně my od nich čerpáme informace, které vkládáme do databáze. Pravdou je, že informační hodnota jednotlivých databázových listů se různí podle to, z jakých zdrojů čerpáme. Podle toho máme také roztříděnou věrohodnost jednotlivých listů s tím, že ty, za kterými si stojíme a které jsme sami ověřovali, jsou přístupné veřejnosti na našich internetových stránkách na serveru ČVUT. Ostatní databázové údaje nám slouží jako podklad pro další výzkumnou práci. Centrum od samého začátku fungovalo jako propojující místo i pro jiné instituce, které se zabývají historií techniky nebo průmyslovým dědictvím, až po po vazby na problematiku brownfields... Brownfields a nové využití průmyslového dědictví je v současnosti velmi populární. Zasahujete nějakým způsobem do této oblasti? Ano. V minulém roce jsme se podíleli na podkladech pro rozvojovou národní strategii rege-nerace brownfields pro vládní agen-

turu CzechInvest zpracovanou pro českou vládu. V tuto chvíli probíhá intenzivní jednání mezi pracovníky CzechInvestu a námi o možném propojení a případném využití našich databází z toho důvodu, že pro CzechInvest jsou užitečné nejen informace o vlastnících objektů, případně to, zda má daná lokalita či areál nějakou ekologickou zátěž. Ukázalo se, že i pro ně může být zajímavé znát historický a kulturní kontext objektů, tedy to, co bezesporu zvyšuje hodnotu území. Podařilo se vašemu Centru zachránit nějaký objekt, areál či lokalitu takovým způsobem, že byla prohlášena za kulturní památku? Netroufal bych si říct, že jsme sami něco zachránili. Určitě jsme se však o to výrazně zasloužili. My se snažíme veškeré výsledky naší činnosti okamžitě a velmi výrazně publikovat, což určitě pomáhá změně názoru investorů a majitelů objektů. Býváme přizváni do komisí Ministerstva kultury a Národního památkového ústavu, kde se rozhoduje o osudu určitých areálů a objektů, čili tam je institucionální vazba velmi důležitá. A u mnoha sporných kauz jsme také vyzýváni ministerstvem, abychom psali posudek nebo vyjádření. Je pravdou, že jako akademické pracoviště ČVUT jsme pokládáni za pracoviště nezávislé a „nezkorumpovatelné“, a z tohoto důvodu jsme často žádáni o oponentury pro státní instituce. Soukromými investory raději ne. Já tvrdím, že památkář, který je najat developerem, aby napsal posudek v jeho prospěch, nemůže být nezávislým. Co je dle vašeho názoru nejúčinnější osvěta v boji proti úpadku či likvidaci historických průmyslových objektů? To, co pomáhá v hledání nového postoje, je určitě rychlé a reprezentativní publikování výsledků výzkumu. Začali jsme identifikací průmyslového dědictví na území Prahy, z níž vznikla publikace Pražský industruál, což bylo jakési zhmotnění virtuálního světa registru. Považujeme za náš velký úspěch, že se nyní při debatách o hodnotách pražských industriálních objektů jako argument uvádí, že byl uveden v této publikaci. Velmi známým projektem

vašeho centra je bienále Industriální stopy, mimo mnoha dalších míst nalezlo mimořádnou odezu především v Kladně. Kladno se v letech 2003 – 2004 stalo naším pilotním místem, kde jsme si vyhodnocovali význam průmyslového dědictví pro řešení problematiky brownfields. Pro naše téma jsme tam získali mnoho příznivců, s primátorem Kladna panem Ing. Jiránkem jsme rozvinuli spolupráci, která potom přerostla i ve spolupráci při pořádáni mezinárodního bienále Industriální stopy. Jsem přesvědčen, že Kladno bylo jedním z prvních míst, kde byly aktivity Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT zřetelné – výsledky výzkumu ve vztahu ke Středočeskému kraji byly publikovány formou odborné konference i jako populární průvodce. Zadostiučiněním pro mě a mé kolegy bylo, že se vizuálním symbolem bienále roku 2005 staly věže vápenek v kladenském areálu Vojtěšské huti. Tam se také pořádalo tak zvané industriální safari s řadou divadelních a hudebních představení, které se setkalo s neuvěřitelnou odezvou u místních lidí i představitelů města. Začali přehodnocovat názor na stavby, které ještě nedávno zatracovali. Nicméně i to, že se věže Vojtěšské huti staly symbolem všech těchto aktivit, přispělo letos na jaře k jejich zapsání na seznam kulturních památek. A já osobně si myslím, že to pomohlo změnit pohled na deprivované území v centru města. Říkal jste, že informace pro registr čerpáte od institucí. Ale je možné je čerpat i od jednotlivců a vlastníků hitorických průmyslových objektů? Velmi vítáme od našich spolupracovníků informace, které rozšíří poznání průmyslového dědictví na území České republiky. Vedle mnoha renomovaných odborníků v regionech ale spolupracujeme i s bezpočtem amatérských nadšenců, jejich podněty jsou často nedocenitelné. K území, které zkoumáte, musíte vždycky nalézt osobní vztah. Mnohé se dozvíte z literatury, z archivu, vlastním terénním průzkumem, něco se dozvíte rešeršemi... Ale ta zkušenost lidí, kteří v mapované oblasti žijí a znají proměny ve vzdálené i nejčerstvější historii je mimořádně důležitá. Úplně základní je také spolupráce

s vlastníky objektů. Cílem registru není pouze mapování historie průmyslu a vyhodnocení, co z průmyslového dědictví zbylo v materiální podobě do současnosti. A to je velmi komplikované. Většina institucí se dosud zabývala historií průmyslu spíš jakoby bez zájmu o to, co z něj přetrvává. Proto se jmenujeme výzkumné centrum průmyslového dědictví – my se skutečně dotýkáme dějin průmyslu a zároveň zachycujeme současný stav průmyslového dědictví. Především však usilujeme o jeho transformaci a využití nejen z hlediska muzejního uchování, ale o jeho vtažení do současného života, aniž by se zachované historické, architektonické a urbanistické hodnoty likvidovaly. To je jedna z ambicí, kterou máme před sebou. Asi by bylo těžko ji naplňovat bez vazby na další obory, jak to umožňuje akademické prostředí technické univerzity spoluprací mezi Centrem průmyslového dědictví – které se má stát součástí nově vznikajícího vysokokolského ústavu dokumentace techniky a průmyslu – a dalšími fakultami ČVUT. Nejde jen o hledání možností a o recyklaci v krátkodobém zájmu, kdy se nové využití lehce zvrtne ve zneužití až ničení historicky i umělecky jedinečných hodnot. Výsledky výzkumu hovoří jednoznačně pro projekty, které obstojí v trvalejší perspektivě udržitelného rozvoje. Snažíme se kulturní dědictví obohatit a nikoliv připravit půdu pro likvidaci.

PhDr. Benjamin Fragner (1945) Ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze od roku 2002. Je kurátorem, organizátorem a spoluautorem řady odborných akcí a výstav. Zabývá se dějinami techniky a teorií architektury a urbanismu.


27

projekty alexandra hroncová ì [email protected]

Lofty rostou v Čechách jako houby po dešti Loftové bydlení bylo na konci 50. let a počátkem 60. let fenoménem mezi umělci na newyorském Manhattanu. Tito lidé potřebovali pro svoji tvorbu bydlení ateliérového typu s vysokým stropem a velkými okny. Ideální příležitost představovala přestavba opuštěných továrních hal a již nepoužívaných průmyslových budov. Neopracované zdi bez nahozené omítky byly, až na pár výjimek, ještě donedávna noční můrou obyvatel České republiky. Statistiky realitních kanceláří však vypovídají o tom, že loftové bydlení patří dnes k tomu nejluxusnějšímu a nejvyhledávanějšímu, co trh realit nabízí, a ceny loftových bytů stále rostou. Je to nejenom kvůli prostoru (zpravidla 80 až 100 m²) a pocitu vzdušnosti, který tyto byty nabízí. Tyto byty vznikly v drtivé většině v areálech a objektech zahrnovaných pod pojem brownfields, ať už proto, že jinde nebyl pro byty prostor, nebo z důvodů módních či v souvislosti s naplňováním strategií udržitelného rozvoje a regenerace měst. Někdy ovšem investor narazí

na problém, že daný objekt, který chce přestavět na lukrativní loftová bydlení, si z minulé průmyslové činnosti do současnosti nese nejrůznější ekologické zátěže, které je nákladné odstraňovat, ale je navíc pro svůj historický význam či umělecké hodnoty památkově chráněn. Touto problematikou se zabývá i Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze. Jeho ředitel, PhDr. Benjamin Fragner, k využití brownfields pro bytovou výstavbu či přímo některé z průmyslových objektů na loftové bydlení říká: „Není přínosem ty objekty využít jakkoli bez vědomí hodnot, ale je velmi důležité hodnoty objektu nepopřít a nezničit. To je velmi citlivé téma, o kterém se hovoří a které se snažíme dále přenést do výuky na Fakultě architektury a Fakultě stavební.

Nelze hodnotu těchto objektů pro budoucnost likvidovat jen proto, že ji neznáte nebo ji vědomě přehlížíte anebo jen krátkozrace jdete za okamžitým cílem bez snahy trvalejšího rozvoje.“ Příkladem velmi úspěšného využití průmyslového dědictví pro loftová bydlení jsou nedávno dokončené lofty v bývalém holešovickém parním mlýnu či lofty Nuselský Mlýn v Praze. Brownfields s bývalými průmyslovými objekty lze samozřejmě využít i pro komerční účely. Nákupní galerie Vaňkovka v Brně vznikla přestavbou původní továrny. Pražská La Fabrika zase představuje multifunkční kulturní prostor, který dává příležitost divadlu, filmu, hudbě i uměleckým výstavám.

Co to jsou „brownfields“?

foto Nuselský

mlýn z roku 1909 byl v roce 2004 přestavěn na obytný dům. V nižších podlažích budovy byl vybudován showroom firmy, obchodující s obklady a mozaikami. 28


Brownfields je urbanistický termín, kterým se označují nemovitosti a pozemky v urbanistické lokalitě, které z nejrůznějších důvodů pozbyly svou původní funkci, zůstávají opuštěné či nedostatečně využité (případně podvyužité). Snadněji a rychle podléhají zkáze, fyzicky i ekonomicky negativně ovlivňují okolí. K důsledkům původní činnosti (např. výroba, těžba, doprava, sklady atd.) zpravidla patří i pravděpodobné riziko ekologické zátěže v místech opuštěných areálů a objektů. Anglický název „hnědá pole“ vychází z letecké terminologie – touto barvou byly na leteckých a satelitních snímcích vyznačeny opuštěné budovy.

studenti Veronika Lobreisová ì [email protected]

Stipendijní programy nadace GE Foundation Nadace GE Foundation letos pořádá již čtvrtý ročník nadačních stipendií „GE Foundation ScholarLeaders Program„. Prostřednictvím tohoto stipendijního programu investuje do projektů, které zvyšují příležitosti pro vzdělávání a posilují místní aktivity v regionech, v nichž společnost General Electric působí. ČVUT má tento rok své zástupce mezi vítězi.

foto GE

Foundation každým rokem podporuje prostřednictvím svého stipendijního programu studenty vysokých škol O stipendium mohou žádat studenti druhých ročníků studia v oborech ekonomie, managementu, konstruktérství a technologie z univerzit v České republice, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Mezi oceněnými letošního ročníku, jehož slavnostní vyhlášení proběhlo 17. dubna, jsou také tři studenti ČVUT – Jana Dekanovská z Fakulty stavební, Martin Pekař z Fakulty biomedicínského inženýrství a Lukáš Jančok z Fakulty strojní ČVUT. Jak jste se o Nadaci GE dozvěděl? Martin: Na podzim roku 2007 se na webových stránkách mé fakulty objevil článek s poutavým titulkem „Nový ročník prestižního stipendia GE pro studenty druhých ročníků”. Nechal jsem se zlákat. Lukáš: O programu GE ScholarLeaders jsem se dozvěděl od mých kamarádů z International Student Club, kde je několik oceněných z minulých ročníků. Co jste od soutěže očekával? Martin: Od soutěže jsem nic neočekával, netušil jsem, zda

uspěji. Byla to pro mě výzva, které jsem se rozhodl chopit oběma rukama. Těšil jsem se na zkušenosti z psaní amerického eseje, interview a vůbec z celého výběrového řízení. Lukáš: Na začátku pro mě bylo lákavé získat peníze, protože plánuji studium v USA. Tento projekt mi tedy připadal jako slušná finanční výpomoc. Po shromáždění informací o International Institute of Education (IIE) jsem se dozvěděl, že kromě finanční odměny mohu jet i na letní seminář do Budapešti a že jedním z bodů programu je i Manager shadowing day. To mě zaujalo ještě více. Co jste musel udělat pro přijetí do soutěže? Martin: Kromě vyplnění detailního formuláře, finančního rozpočtu za minulý akademic-ký rok a plánovaný rozpočet na příští rok v případě získání stipendia bylo potřeba získat dva doporučující dopisy. Největší důraz byl ale kladen na zhruba dvoustránkový esej, prostřednictvím kterého jsme měli možnost se porotě představit jako úspěšní a aktivní

studenti s vytyčeným životním cílem a s vědomím, jak naložit s případným stipendiem. Lukáš: Hlavní koordinátorka tohoto projektu, Valerie Szabo z IIE EO z Budapeště, mi upřesnila podmínky pro přijetí do soutěže. Jednou z nich bylo sepsání eseje v anglickém jazyce na téma „Proč si zasloužím být GE-Scholar Leader“. Dále bylo potřeba napsat svůj strukturovaný životopis a získat dva doporučující listy od lidí, kteří mě znají z akademické půdy. Na základě splnění tohoto jsem byl vybrán, abych se dostavil k osobnímu pohovoru. Veškerá komunikace probíhala v angličtině. Na co použijete stipendium? Martin: Stipendium bych chtěl využít na pokrytí nákladů spojených se studiem v zahraničí, s absolvováním odborných seminářů a ke studiu cizích jazyků. Lukáš: Stipendium použiji na svoje studium v USA, a to především na nákup učebnic a odborné literatury. A samozřejmě také na cestování po Americe. Váš názor na tento typ stipendia? Martin: Stipendium GE Foundation je zcela jistě obrovským milníkem v životě každého uchazeče. Nejenom, že přiměje k zamyšlení nad svým životem a činy, ale dodá každému i nesmírně důležité sebevědomí a podpoří ho v jeho dalším osobním rozvoji. Lukáš: Program GE pomáhá studentům, kteří se věnují nejenom studiu, ale také dalším aktivitám. Práce v ISC je zajímavá a různorodá, ale časově náročná a je dobrovolná, tedy nehrazená. Je potřeba z něčeho hradit vlastní náklady. Studentům, kteří najdou odvahu se přihlásit a uspějí, může pomoci k určité finanční nezávislosti a zvýšení sebevědomí. podzim 2008 teCniCALL

29

Studenti

Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. ì [email protected]

Živá nádraží

Základním cílem projektu Živá nádraží společnosti České dráhy je vytvořit ze železničních nádraží prostor, kam lidé nebudou chodit jen kvůli cestování, ale také trávit svůj volný čas, ať už posezením v kavárně, nakupováním nebo jinou činností. Na tomto projektu se podílí i studenti Fakulty dopravní ČVUT. jekt v centrální části Nové odbavovací haly, nová WC pro veřejnost u jižního podchodu a dočasná provozní pracoviště ČD (ČD kurýr) umožňující uvolnění ploch pro výstavbu ČD Centra. Aktuálně probíhá rekonstrukce západní fasády Nové odbavovací haly a zahajují se práce na ČD Centru v suterénu odbavovací haly. ČD Centrum bude nabízet komplexní službu odbavení cestujících od podzimu letošního roku. Po dokončení Nové odbavovací haly se práce postupně přenesou do historické Fantovy budovy, kde bude postupováno v souladu se statutem památkově chráněné stavby. Dokončení rekonstrukce je plánováno na závěr roku 2012.

foto

Studenti Fakulty dopravní ČVUT připravili a provedli průzkum mezi zákazníky Českých drah Města během 20. století svým rozvojem obrostla nádraží, stavěná původně na okrajích měst. Vývoj učinil z nádraží městské vnitřní dopravní uzly, spojující dopravu železniční, dálkovou autobusovou i městskou. Tento trend s sebou přinesl řadu pozitivních i negativních vlivů na vlastní provoz nádražních objektů. Společnost České dráhy byla postavena před skutečnost, že s ohledem na nutnost zajistit budoucí konkurenceschopnost v poskytování kvalitních moderních služeb cestující veřejnosti bude muset připravit program rozsáhlých rekonstrukcí, oprav, modernizací významné části svého nemovitého majetku, zejména výpravních budov. Vědomí, že výpravní budovy jsou mnohdy prvním kontaktním místem, ve kterém se potenciální cestující setkává s nabídkou služeb dopravce, vedlo společnost k nastartování celé řady aktivit s cílem významně pozvednout všeobecnou úroveň nádražních prostor.

30


Projekt Živá nádraží začal být realizován před dvěma lety – revitalizací hlavního nádraží v Praze. Tato revitalizace je v současné době ve 2. fázi. Stavební práce byly zahájeny na podzim roku 2006. V rámci nulté etapy byl vybudován nový dvoupodlažní komerční ob-

foto Vizualizace

Na hlavní nádraží v Praze by měly navazovat revitalizace nádražních budov v lázeňských městech – v Mariánských Lázních a Karlových Varech. Zatímco v Mariánských Lázních začaly práce již v loňském roce, v Karlových Varech se začátek výstavby z technických důvodů odsunul, před pokládané dokončení je plánované na rok 2010. Zde si budova horního nádraží rekonstrukci opravdu zaslouží, protože v současné době je v havarijním stavu.

budoucí podoby vestibulu Hlavního nádraží v Praze

V neposlední řadě je součástí projektu Živá nádraží možnost nabídky nejrůznějších služeb pro cestující (ale nejen pro ně) na malých nádražích v České republice. Za tímto účelem studenti Fakulty dopravní ČVUT připravili a provedli průzkum mezi zákazníky Českých drah na nádražích a ve vlaku Pendolino. Tento průzkum byl proveden v železničních stanicích Praha – Libeň, Lysá nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Beroun, Pardubice, Čáslav, Brno, Vyškov, Uherský Brod, Kroměříž, Valašské Meziříčí, Olomouc, Frýdek – Místek, Karviná, Ostrava, Ostrava – Svinov, Kladno a Mladá Boleslav. A které služby by si zákazníci Českých drah nejvíce přáli? Z výsledků průzkumu, kterého se zúčastnilo 343 respondentů, vyplývá, že téměř 90 % dotázaných by využilo služeb cestovního minimarketu, dále pošty (poštovní schránka) a více než čtvrtiny by přivítaly na našich nádražích existenci lékárny. Z ostatních služeb by pak přibližně 65 % respondentů chtělo na nádražích najít možnost internetového připojení nebo nabídku ubytování. Průzkum byl dále zaměřen na zájem cestujících o služby bankovního minimarketu (zahrnuje možnost výběru hotovosti, uhrazení složenky, nabídku a zřízení osobního účtu, podání žádosti o trvalé příkazy, prodej úvěru, příp. bankovní poradenství).

Nádraží by měla nabídnout i příjemné prostředí pro trávení volného času - a nejen pro cestující foto

Zároveň je nutné vytvořit standardy pro poskytovatele těchto služeb a zamezit tak vzniku pochybných podniků (herny apod.). Jedním z prvních, tzv. „venkovských“ nádražích, které se rekonstrukce dočkalo, je nádraží v Havlíčkově Brodě. Revitali-zace je koncipována tak, aby budoucí podoba nádraží vyhovovala cestujícím a řízení železniční dopravy a zároveň prostor nádraží fungoval jako společenské a obchodní centrum.

foto Historická

Fantova budova bude rekonstruována v souladu se statutem památkově chráněné stavby

Celý projekt by měl být dokončen v roce 2012. V dalším plánu je potom revitalizace nádražních budov Brno hlavní nádraží a Ostrava – Vítkovice, na která již byla uzavřena výběrová řízení.

Kladně na otázku, zda by měli cestující o nabídku bankovních produktů na nádražích zájem, odpovědělo 37,6 % dotázaných. O tyto služby pak mají zájem především mladší lidé, kteří by je na nádražích využili. Studie FD ČVUT dále konstatuje, že by bylo dobré zrevidovat služby, které jsou na nádražích již poskytovány a v případě zavádění nových služeb vždy přihlédnout ke specifické povaze každé lokality.

Nádražní budovy jsou mnohdy vzácnými architektonickými skvosty. Hlavní nádraží v Praze je jedním z nich. foto


31

partnerství

Maloobchod už je dneska docela věda Rozhovor s Michalem Štádlerem, marketingovým ředitelem Tesco Stores ČR a. s.

kategorii kosmetiky a drogerie. Posléze jsem už jako obchodní ředitel převzal oddělení čerstvých potravin pro Českou republiku, kde jsem byl také něco přes dva roky. Následně jsem odjel na pracovní stáž do britské centrály Tesco – zde jsem pracoval šest měsíců jako nákupčí vína. Vrátil jsem se jako ředitel nákupu oddělení potravin pro Českou republiku a Slovensko. Po mém návratu jsem se musel soustředit hlavně na akvizici obchodů Carrefour. V marketingu jsem asi rok – pracuji na pozici marketingového ředitele s týmem asi 60 lidí.

foto ”Chceme

zákazníkům nabídnout skvělý nákupní zážitek,” říká Michal Štádler, marketingový ředitel společnosti Tesco Vystudoval jste Fakultu stavební ČVUT, obor ekonomika a řízení na Fakultě Podnikání a řízení ve stavebnictví. Jaká byla vaše cesta k pozici marketingového ředitele společnosti Tesco? Základem bylo to, že jsem už během studií – tedy zejména během třetího a čtvrtého ročníku – sbíral zkušenosti ve firmě na výstavbu reklamních poutačů. Tam jsem se naučil základům projektového řízení, což považuji za obzvlášť důležitou disciplínu. Během pátého ročníku jsem už pracoval na bezmála plný úvazek pro jednu reklamní agenturu. Poté jsem se přihlásil do programu pro absolventy, který Tesco pořádá, a byl jsem vybrán jako trainee do centrální kanceláře do komerčního oddělení. Zde jsem 6 měsíců pomáhal tehdejšímu obchodnímu řediteli a následně jsem dva roky řídil 32


Co je Vaším dlouhodobým strategickým cílem, kterého chcete během svého působení ve společnosti Tesco ČR dosáhnout? Co je podmínkou toho, abyste tohoto cíle dosáhnul? Chci vytvořit fungující a samostatný tým, schopný perfektně fungovat i beze mě, a vybrat si svého nástupce. Klíčové pro to, abych svého cíle dosáhnul, je vybrat správné lidi do týmu a nebát se tvrdých rozhodnutí. Základem je mít vizi a za tou si jít. Orientace na zákazníka je dnes standardní součást strategie obchodních řetězců, stejně tak ovšem nabídka produktů společně s cenovou politikou. Kterou cestou chcete jít vy? Cena nebo zákaznická péče? Pro nás je klíčové, abychom zákazníkům poskytli skvělý nákupní zážitek – chceme, aby si v našich obchodech vybrali takové zboží, které hledají, za skvělé ceny. Vedle toho se samozřejmě soustředíme i na celou řadu jiných věcí – aby zboží bylo prvotřídní kvality, aby u nás lidé nestáli fronty, aby se cítili dobře a bychom jim poskytli vždycky něco navíc. Proto nikdy neusínáme na vav-

řínech, ale neustále inovujeme, přicházíme s novými službami. Maloobchod už je dneska docela věda. Podle čeho si vybíráte své spolupracovníky a svůj tým? Co je pro vás naopak nepřijatelné? Jsem spíše důvěřivý člověk. Pokud na mne člověk na pohovoru neudělá vyloženě špatný dojem, rád ho přijmu, pokud má dobré reference. Důležité je sednout si s ním i po osobní stránce, musí být stejný naturel. Preferuji lidi dynamičtější s vlastním elánem a chutí něco dokázat, změnit a bojovat. Jsem otevřený a hodně důvěřuji, dokud mě daný člověk nezklame. Pak ale nedůvěřuji vůbec – takový člověk v mém týmu nemá místo. Zároveň nemám rád kolegy, kteří jen čekají, až se jim řekne, co se má udělat, a sami neudělají nic navíc. Co vidíte jako hlavní problém u současných absolventů vysokých škol při nástupu do společnosti, jakou je Tesco ČR? Asi bych jim vytknul přehnaná očekávání a malou dravost. Co byste poradil budoucím absolventům ČVUT, kteří by chtěli dosáhnout takového kariérního úspěchu, jako se to podařilo vám? Pracovat na sobě už během studií, nečekat že vás někdo vezme s otevřenou náručí, když nemáte žádné zkušenosti. Určitě bych poradil nebát se výzev, být přiměřeně drzý a bít se za svou vizi a jít za ní. Ten, kdo to chce někam dotáhnout, by se neměl bát rozhodovat – klidně i špatně – a měl by mít svůj názor.

partnerství

BCG Strategy Cup aneb student konzultantem Společnost BCG vypsala na podzim minulého roku soutěž pro čtyřčlenné týmy studentů ze tří pražských univerzit – technické, ekonomické a zemědělské – a několika MBA programů. několik důležitých aspektů skutečného problému, jako např. nedostatek dat anebo rozpor v datech, práce v týmu, omezený čas na řešení, to že neexistuje nevyhnutně jediné správné řešení a také to, že i nejlepší řešení, pokud není dobře komunikováno a pochopeno druhou stranou, nemá šanci na úspěch. Byl jste spokojen s účastí a s výkony studentů? Ano. Do soutěže se přihlásilo 30 týmů, tedy celkem 120 studentů posledních ročníků vybraných vysokých škol, mezi kterými byly ČVUT, VŠE nebo ČZU. Účast byla mnohem vyšší, než jsme čekali, což je pro nás velmi příjemné zjištění.

foto Martin

Kalovec ze společnosti BCG byl vysokým zájmem studentů o soutěž Strategy Cup příjemně překvapen Předpokladem účasti v této soutěži byla kromě studia i dobrá znalost anglického jazyka. V týdnu od 5. do 9. listopadu 2007 měli studenti těchto univerzit možnost ověřit si své znalosti a schopnosti při řešení zadaného úkolu a následném prezentování řešení. Komise složená z vedení české pobočky společnosti BCG na závěr vyhodnotila nejúspěšnější tým a jeho práci ocenila šekem v hodnotě 50 000 Kč. O své postřehy se s námi podělil vedoucí soutěže Martin Kalovec, který je ve vedení české pobočky BCG. Čeho se soutěž týkala? Jaké bylo soutěžní zadání pro studenty? Studentské týmy řešily přípa. dovou studii založenou na příkladě skutečné firmy. Navrhovali růstovou strategii pro globálního producenta balících materiálů. Studie simulovala

Co byste našim studentům doporučil? Jednoznačně se zúčastnit dalších ročníků. Soutěž je omezena na studenty posledních ročníků, a ti tak získají možnost nahlédnout do způsobu práce poradenských firem, otestují si své schopnosti. Ti nejlepší pak dostanou šanci strávit v neformální atmosféře čas s týmem BCG konzultantů.

Zamýšlíte v této soutěži pokračovat? Stane se tradicí? Ano, v soutěži budeme pokračovat a doufáme že se Strategy Cup stane tradicí a fenoménem v oblasti soutěží pro vysokoškolské studenty. První ročník nás povzbudil tím, jaký zájem mezi studenty vyvolal. Letos se Strategy Cup uskuteční znovu na podzim a bude otevřen studentům posledních ročníků vybraných vysokých škol. Kdy se bude konat další ročník a jsou plánované nějaké změny oproti loňsku? Letošní ročník BCG Strategy Cupu proběhne začátkem listopadu. V průběhu října zveřejníme přesné instrukce a studentské týmy budou mít možnost se na soutěž registrovat. Soutěž proběhne stejným stylem jako v loňském roce – jedná se o ověřený formát který používáme i v jiných zemích. Co pořádání takovéto soutěže přináší vaší společnosti? Možnost poznat studenty a ukázat jim, že práce v přední poradenské firmě, jako je BCG, je pro čerstvé absolventy pravděpodobně to nejzajímavější, co je může na začátku profesionální kariéry potkat. Podrobnosti o letošním kole soutěže BCG Strategy Cup můžete nalézt na webových stránkách www.bcg.cz nebo na stránkách Kariérního centra ČVUT www.kariernicentrum.cz

Studentské týmy se během soutěže musí vypořádat s řadou reálných problémů, který je třeba nedostatek vstupních dat. foto

Americká konzultační společnost, která má 66 poboček ve 38 zemích světa od svého vzniku v roce 1963 pomáhá svým klientům dosáhnout konkurenceschopnosti na trhu přípravou a zaváděním unikátních strategií.


33

Kalendář akcí

Vědecké konference na ČVUT v Praze září – listopad 2008 9. – 11. září 2008 6. mezinárodní sympozium o ultrazvukové Dopplerovské anemometrii v mechanice tekutin Cílem sympozia je možnost výměny nejnovějších poznatků z oblasti aplikace ultrazvukové dopplerovské techniky. Sympozium pomáhá nejen porozumět širokému spektru aplikací ultrazvukové anemometrie, ale rovněž poskytuje možnost konfrontace podnětů pro naplnění potřeb specifických aplikací. Kontaktní osoba: Ing. Vojtěch Bareš, Ph.D. E-mail: [email protected] Místo konání: Kongresové centrum ČVUT, Masarykova kolej Praha Webové stránky: http://isud6.fsv.cvut.cz 10. – 12. září 2008 CIA 2008 Mezinárodní workshop o kooperativních softwarových agentech. Kontaktní osoba: doc. Dr. Ing. Michal Pěchouček, MCs. E-mail: [email protected] Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT, Technická 2, Praha 6 Webové stránky: www-ags.dfki.uni-sb.de 10. – 12. září 2008 ILP 2008 Mezinárodní konference o induktivním logickém programování. Kontaktní osoba: Ing. Filip Železný, Ph.D. E-mail: [email protected] Místo konání: MFF UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1 Webové stránky: http://ida.felk.cvut.cz/ilp2008 14. – 17. září 2008 30. konference o matematice na VŠTEZ Tradiční konference vytváří prostor pro setkání vědeckých pracovníků a učitelů matematiky na vysokých školách technických, ekonomických a zemědělských a odborníků - inženýrů jak z vysokých škol, tak praxe. Na konferenci budou prezentovány vědecko-výzkumné výsledky a odborné práce v oblasti aplikované matematiky. 34


Kontaktní osoba: Ing. Michal Beneš, Ph.D. E-mail: [email protected] Místo konání: Hotel Technik, Lázně Bohdaneč Webové stránky: http://mat.fsv. cvut.cz/komisevstez/30vstez/ 15. – 18. září 2008 MATAR 2008 Hlavním cílem konference je podpořit výměnu informací o nových koncepcích a technologiích v oblasti návrhu a aplikací obráběcích a tvářecích strojů. Dalším tématem konference jsou konstrukce a využití robotů a automatizační techniky v oboru výrobních strojů. Budou prezentovány příspěvky o nových poznatcích v technologii obrábění i tváření, o pokročilých strategiích řízení CNC strojů, diagnostice a měření vlastností výrobních strojů. V rámci zasedání konference v Brně budou účastníci konference pozváni k návštěvě 6. mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů IMT 2008. Kontaktní osoba: doc. Ing. Pavel Bach, CSc. E-mail: [email protected] Místo konání: Fakulta strojní ČVUT, Technická 4, Praha 6, Místo konání: Výstaviště v Brně - Kongresové centrum Webové stránky: www.matar.cz 23. září 2008 Ocelové, hliníkové a dřevěné konstrukce v evropských normách Obsahem semináře je informace o možnostech v nových evropských normách, které jsou právě začleňovány do systému českých norem jako ČSN EN. Pro použití v praxi budou předloženy postupy výpočtů a řešené příklady. Seminář je určen pro projektanty ocelových, hliníkových a dřevěných konstrukcí. Seminář je zařazen do systému celoživotního vzdělávání ČKAIT. Kontaktní osoba: Zuzana Kalinová E-mail: [email protected] Místo konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 Webové stránky: http://ocel-drevo.fsv.cvut.cz

23. – 24. září 2008 BETON 2008 – Konference o mostech k životnímu jubileu prof. Křístka Téma konference pokrývá široké spektrum zajímavých otázek z oborů, jejichž společným jmenovatelem jsou stavby pozemního a dopravního inženýrství. Hlavním úkolem je seznámit zájemce s novými poznatky ve výzkumu, teorii, technologii, navrhování, projektování a s ukázkami realizací mostů a dalších zajímavých konstrukcí nejen z betonu, ale také ocelových a zděných. Příspěvky budou mít formu vyzvaných přednášek významných odborníků z akademických, projektových a realizačních pracovišť. Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Vytlačilová E-mail: vladimira. vytlač[email protected] Místo konání: Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6 Webové stránky: http://concrete. fsv.cvut.cz/beton08/beton08.php 24. září 2008 Návrh ocelových a ocelobetonových konstrukcí vystavených požáru Obsahem semináře jsou pokročilé modely rozvoje tepla v požárním úseku, přestupu tepla do konstrukce a chování konstrukcí vystavených zvýšeným teplotám. Seminář je součástí evropského projektu DIFISEK+ a je určen pro projektanty ocelových a ocelobetonových konstrukcí. Seminář je zařazen do systému celoživotního vzdělávání ČKAIT. Kontaktní osoba: Zuzana Kalinová E-mail: [email protected] Místo konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 Webové stránky: http://ocel-drevo.fsv.cvut.cz

» ® ĆĆĆ

ô» ¬» Ĉ

RWE – Váš spolehlivý dodavatel zemního plynu Tradiční domácí dodavatelé zemního plynu jsou součástí energetické skupiny RWE.

www.rwe.cz

Mezinárodní zázemí a odborné znalosti tak můžete využívat i Vy. Aktivity skupiny RWE v České republice řídí RWE Transgas.

Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze III 2008

Recommend Documents