TVORBA UČEBNÍCH OSNOV

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

Iveta Cerulová 3. ročník – kombinované studium Obor: Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku

TVORBA UČEBNÍCH OSNOV V KONTEXTU ŠVP

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D. Olomouc 2011

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem použila jen uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne 3.4.2011

3

Poděkování Děkuji PhDr. Michaele Prášilové, Ph.D. za metodickou pomoc, rady a podněty, které mi jako vedoucí mé bakalářské práce poskytovala při jejím zpracovávání.

4

OBSAH: ÚVOD .....................................................................................................................................6 1 TEORETICKÁ ČÁST .........................................................................................................7 1.1 Kurikulární reforma.....................................................................................................7 1.2 Rámcový vzdělávací program ....................................................................................9 1.3 Klíčové kompetence ..................................................................................................11 1.4 Školní vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání ....................................15 1.5 Učební osnova ...........................................................................................................20 2 PRAKTICKÁ ČÁST .........................................................................................................23 2.1 Charakteristika předmětu odborného výcviku...........................................................27 2.2 Učební osnova ...........................................................................................................31 Závěr .....................................................................................................................................43 Seznam použité literatury a zdrojů .......................................................................................44 Internetové zdroje .................................................................................................................46 Seznam zkratek .....................................................................................................................47

5

ÚVOD

Vzdělávání ve všech možných formách je potřebné již od samého počátku lidské existence, protože ovlivňuje každého z nás po celý život. Je s námi spojeno, ať jsme dětmi, žáky, studenty, ale i v pozdějším věku, ať jsem již rodiči či prarodiči. V dnešní době je kladen velký důraz na vzdělávání. Pro kvalitní začlenění do společnosti je nezbytné mít bohaté znalosti, zkušenosti a dovednosti, a to jak teoretické, tak i praktické. Národní ústav odborného vzdělávání tvoří rámcové vzdělávací programy (RVP), které vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky po dohodě s příslušnými ministerstvy. Škola, ve které pracuji (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Nové Město nad Metují), využila možnosti poskytování dotací z EU pro tvorbu různých vzdělávacích programů. Má bakalářská práce bude zaměřena na problematiku tvorby vzdělávacího programu pro obor Kadeřník, kde se angažuji jako vedoucí týmu. Cílem mé bakalářské práce je pak vytvoření funkční učební osnovy jako součásti školního vzdělávacího programu pro obor kadeřník. Cílem teoretické části bakalářské práce je teoreticky ukotvit sledovanou problematiku, tzn. vysvětlit základní používané pojmy a postup tvorby učební osnovy v návaznosti na tvorbu školních vzdělávacích programů. Cílem praktické části bakalářské práce je vytvoření učební osnovy pro žáky navštěvující Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště Nové Město nad Metují, obor Kadeřník. Přínos mé bakalářské práce bude spočívat v ověření postupů doporučovaných Národním ústavem odborného vzdělávání i odbornou literaturou pro projektování výuky. Součástí bakalářské práce je i seznam použité literatury a zkratek.

6

1 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části bakalářské práce se nejprve zaměřím na proměny školství v českém prostředí, na školskou legislativu a kurikulární reformu a současně vysvětlím i základní používané pojmy. Dále se budu zabývat charakteristikou rámcových vzdělávacích programů. Následně pak vysvětlím doporučený postup pro tvorbu učebních osnov.

1.1 Kurikulární reforma V roce 2000 začala Rada pro vzdělávací politiku jako poradní orgán Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pracovat na strategickém dokumentu, který se měl stát součástí dlouhodobého plánu směřování českého školství. Na jeho konci stála v únoru 2001 takzvaná Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (2001) Tento dokument formuloval šest hlavních cílů vzdělávání a stal se podkladem k realizaci školské reformy (mezi šesti cíli bylo například zpřístupnění celoživotního učení, zlepšení pozice ČR v mezinárodních srovnávacích výzkumech nebo přenesení větší míry zodpovědnosti na kraje). Školská reforma by měla přinést změny především ve výstupech vzdělávání. Žáci by měli více umět než jenom znát. Velký důraz se klade na dovednosti a schopnosti žáka, které umožní rychle se přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i pozdějšího zaměstnání. Sama jsem si při výuce ověřila, že si žáci více zapamatují to, co si sami prakticky vyzkouší, na čem vidí výsledky a to o čem diskutují. Proto se snažím zařadit do výuky především samostatnou aktivní práci žáků nebo i práci ve skupinách. Školská reforma proběhla v mnoha vyspělých zemích, zaměřila se především na změny v kurikulu, na snazší přístup ke vzdělávání a zajištění rovnosti ve vzdělávání, na individuální přístup k potřebám vzdělávaných, na celoživotní proces učení, na vzdělávání pro život a uplatnění absolventů vzdělávání na mezinárodním trhu práce.

7

Kurikulární reforma je umožněna díky novému školskému zákonu č. 561/2004 Sb., o předškolním, školním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ze dne 24. září 2004. Jednou ze zásadních změn, které nový zákon přináší, je zavedení dvoustupňového kurikula. Podstatou kurikulární reformy je změna cílů a obsahů vzdělávání směrem k utváření a rozvoji životních dovednosti (klíčových kompetencí) a k přípravě žáků pro praktický život. Změnou procházejí i procesy řízení vzdělávání, jeho průběžná diagnostika a způsoby hodnocení dosahovaných výsledků (srov. Průcha, 2001). Jak uvádí Obst (2006, s. 37), kurikulum bývá definováno jako plány určené k řízení výuky na školách, obvykle prezentované v trvale obnovovaných dokumentech. Průcha (2006, str. 275) uvádí: „Výraz curriculum se používá běžně mezi pedagogy v anglicky mluvících zemích. Je odvozen z latinského slova currere, které znamená „běžeti“. V pedagogickém významu je kurikulum pohyb, plánovaná trasa vzdělávání. Zahrnuje tedy vzdělávací program, ale také obsahovou náplň výuky i dosažený výsledek, zkušenost, kterou si žák ve škole podle určitého kurikula osvojí. V české pedagogice byla publikována samostatná monografie (E. Walterová, 1994), v níž jsou vyjmenovány některé další definice kurikula, avšak česká definice tohoto pojmu není jednoznačně vyjádřena. Zdá se, že autorka zastává spíše širší pojetí, jež je formulováno jako jeden z významů tohoto pojmu v Pedagogickém slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 2001. s. 101): „Kurikulum obsahuje veškeré zkušenosti, které žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení.“ Rozlišují se různé druhy kurikula: 

doporučené kurikulum

- dokument, který řeší základní koncepční otázky kurikula



předepsané kurikulum

- oficiální dokument, který je závazný pro určité typy škol nebo pro celý vzdělávací systém



realizované kurikulum

- to, co učitel skutečně realizuje ve třídě

8



podpůrné kurikulum

- učebnice, zaměstnanci školy, vzdělávání učitelů, vybavení školy



hodnocené kurikulum

- kurikulum převedené do podoby testů, zkoušek a dalších nástrojů měření



osvojené kurikulum

- to, čemu se žáci skutečně naučí (Obst, 2006, s. 37)

Jednoduše řečeno: kurikulární dokument obsahuje to, proč, koho, co, kdy, kde, jak a s jakými cíly budeme vzdělávat (srov. Walterová, 1994). Pod pojmem kurikulum můžeme v současnosti vybavit především vzdělávací programy na úrovni státu RVP (Rámcový vzdělávací program) a na úrovni školy ŠVP (Školní vzdělávací program). Jedná se o obsahové a organizační předpisy, které jsou určeny především pro učitele ve školách k vedení a řízení učebního procesu. Součástí kurikulárních dokumentů jsou hlavně cíle vzdělávání, vzdělávací obsah, učební plán, časové dotace atd., to vše pro daný typ vzdělání. Programy jsou realizovány v učebním prostředí, které ovlivňuje nejen to, co by se žáci měli naučit, ale i to, jak učení probíhá. Školní kurikulum se realizuje v interakci a komunikaci mezi učiteli a žáky, a to nejen v prostředí školy, ale i mimo školu.

1.2 Rámcový vzdělávací program RVP (Rámcové vzdělávací programy) jsou státem vydané pedagogické (kurikulární) dokumenty, které vymezují závazné požadavky na vzdělávání v jednotlivých stupních a oborech vzdělání, tzn. zejména výsledky vzdělávání, kterých má žák v závěru studia dosáhnout, obsah vzdělávání, základní podmínky realizace vzdělávání a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Jsou závazným dokumentem pro všechny školy poskytující střední odborné vzdělávání a školy jsou povinny je respektovat a rozpracovat do svých školních vzdělávacích programů.

RVP

jsou

veřejně

přístupným

dokumentem

pro

pedagogickou

i nepedagogickou veřejnost. Jejich vytvoření není závazné na stálo, ale jsou dokumentem otevřeným, který bude po určitém období platnosti nebo podle potřeby inovován.

9

„Rámcové vzdělávací programy vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po projednání s příslušnými ministerstvy. Stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů.“ (Zákon č. 561/2004 Sb., § 4) Skalková (2007, s.100) o nich hovoří následovně: „... jsou to rámcové programové dokumenty, jejichž záměrem je vymezit výsledky vzdělávání a soubor učiva k jejich dosažení, které je škola povinna zařadit do svých školních vzdělávacích programů a nabídnout je k osvojení všem žákům jako závazné. RVP se začleňují do soudobého mezinárodního usilování, které se snaží vyjádřit společenské nároky na veškerou populaci daného věku v nové úrovni a kvalitě vzdělávání.“

Rámcový vzdělávací program pro odborný výcvik RVP pro odborný výcvik vytváří NÚOV (Národní ústav odborného vzdělávání), pro každý obor je RVP, je jich hodně, tak jdou ve vlnách. Dosud byly vydány (schváleny) tyto RVP pro odborné vzdělávání:  1. vlna (červen 2007): 61 RVP - školy mají začít učit podle ŠVP nejpozději od 1. září 2009  2. vlna (květen 2008): 82 RVP - školy mají začít učit podle ŠVP nejpozději od 1. září 2010  3. vlna (květen 2009): 82 RVP - školy mají začít učit podle ŠVP nejpozději od 1. září 2011

RVP pro střední odborné vzdělávání usilují o vytvoření pluralitního vzdělávacího (více možností vzdělávání) prostředí a podporu pedagogické samostatnosti škol, a proto vymezují pouze požadované výstupy (výsledky vzdělávání) a nezbytné prostředky pro jejich dosažení, zatímco způsob realizace vymezených požadavků ponechávají na školách. Tvořitelé si od toho slibují lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělávání na trhu práce a jejich lepší připravenost dále se vzdělávat, popřípadě se bezproblémově rekvalifikovat, a vést kvalitní osobní i občanský život. Měla by se současně zvýšit i kvalita a účinnost středního odborného vzdělávání. RVP jsou zpracovány pro obory vzdělání zařazené v nové soustavě oborů vzdělání. Pro každý obor vzdělání existuje jeden RVP.

10

Struktura dokumentu je následující V úvodních částech charakterizuje profil absolventa, délku a formy vzdělávání na středních školách, organizační podmínky, dále stanovuje podmínky k přijetí uchazečů ke vzdělávání i způsoby a podmínky ukončování

vzdělávání

na

střední

škole.

Základ

dokumentu

představuje

charakteristika cílů a pojetí obsahu vzdělávání na určitém typu školy, očekávané výstupy, obsah jednotlivých vzdělávacích oblastí, způsoby rozvoje klíčových kompetencí a způsoby začlenění průřezových témat do výuky. Poté se dokument věnuje charakteristice podmínek, za jakých probíhá vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří byli integrováni do hlavního proudu vzdělávání, a žáků mimořádně nadaných. Dokument popisuje základní materiální, personální, hygienické a organizační podmínky pro úspěšnou realizaci RVP i hlavní zásady a podmínky pro zpracování školních vzdělávacích programů. Mimo předávání znalostí kladou v současnosti školy pod tlakem RVP ve své práci důraz na to, aby si žáci osvojili další celoživotní dovednosti, tzv. klíčové kompetence, které jim mají ulehčit plnohodnotný život ve 21. století.

1.3 Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich volba a koncepce vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti (srov. Belz, 2001). Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, není ještě možné považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří

11

neopomenutelný základ pro celoživotní učení žáků a jejich vstup do života a do pracovního procesu (srov.Rámcový, 2007). Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, ale různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP je učivo chápáno jako prostředek k osvojení předpokládaných činnostně zaměřených výstupů, které se krok za krokem propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí (srov. Rámcový, 2007). O kompetencích například Skalková (2005, s. 8) hovoří následujícím způsobem: Pro pochopení termínu a pojmu kompetence je důležité zohlednit širší společenský kontext. Tento termín a pojem se utvářel a byl přijat v rámci školskopolitických úvah s tím, že reflektuje vzdělávací situaci soudobé sociálně ekonomické a sociálně politické etapy společenského vývoje. Jde o období, kdy znalosti jsou tím nejcennějším zdrojem ekonomického růstu. Obecně se poukazuje na význam zvyšování kvalifikace pracovní síly a význam vzdělání pro řešení problematiky zaměstnanosti. Přívlastek klíčová, tj. základní či podstatná, kompetence znamená, že tato kompetence musí být pro každého jedince i pro celou společnost prospěšná a nezbytná. V každém RVP jsou klíčové kompetence, které stanovují všeobecný základ vzdělávání. V RVP pro odborné vzdělávání jsou navíc odborné kompetence, které určují obecně odborný základ vzdělávání. Tím jsou dána pravidla a obsahový rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Klíčové kompetence a) Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání.

12

b) Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy. c) Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích. d) Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů. e) Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury. f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení. g) Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích. h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií (ICT) a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi. (Rámcový, 2007, s. 7-10)

13

Průřezová témata Průřezová témata obsahují okruhy aktuálních problémů současného světa, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tato témata jsou podle zákona povinnou součástí základního i středního vzdělávání, procházejí přes vzdělávací oblasti a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání například určují, že škola má povinnost v průběhu středoškolského vzdělávání poskytnout žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat. Průřezová témata je možné vyučovat jako součást jednotlivých vzdělávacích oblastí, nebo v podobě samostatných předmětů, projektů, seminářů a kurzů. Význam průřezových témat spočívá v tom, že přináší možnost rozšířit vzdělávací obsahy o zcela nové oblasti důležité pro život v současném světě Kromě klíčových kompetencí jsou i kompetence odborné, které se vztahují přímo k oboru vzdělávání. Odborné kompetence Odborné

kompetence

představují

soubor

kognitivních,

afektivních

a psychomotorických cílů a tématické okruhy, které jsou důležité pro vykonávání pracovních činností určitého povolání. Udávají profesní profil absolventa. Odvíjí se od kvalifikace požadavků na výkon povolání a charakterizují jeho způsobilost. Podrobněji se jimi budu zabývat v praktické části bakalářské práce.

14

1.4 Školní vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání Školní vzdělávací program (ŠVP) tvoří druhý stupeň kurikulárního dokumentu, který je pro školu závazný. ŠVP je zpracováván přímo učiteli a navazuje na RVP. Jsou v něm upřesněny cíle, obsahy a očekávané výstupy vzdělávání tak, aby uznávaly příslušné RVP. V kompetenci ředitelů a učitelů je vybrat rámcově navržené učivo do ročníků i vyučovacích předmětů v jednotlivých školách. Před vypracováním školního vzdělávacího programu je třeba si nejprve ujasnit cíle a obsah vzdělávání a následně vytvořit profil absolventa, z kterého vyplývá, k čemu bude žák po ukončení vzdělávání kompetentní a jaké bude mít uplatnění v zaměstnání. Školní vzdělávací program plní mimo jiné i informační funkci pro žáky, rodiče i pro zaměstnavatele. Musí tedy obsahovat (srov. Kašparová, 2008): 

úvodní identifikační údaje



profil absolventa



charakteristiku vzdělávacího programu



učební plán



učební osnovy nebo vzdělávací moduly, popř. i ukázku žákovského projektu na podporu rozvoje klíčových kompetenci a realizace průřezových témat



popis materiálního a personálního zajištěni výuky v daném ŠVP a oboru vzdělání



charakteristiku spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP



hodnocení žáků a autoevaluace školy Součástí ŠVP může být také celková charakteristika školy, ze které se zejména veřejnost a zájemci o vzdělávání dovědí, jaké jsou tradice školy a její postaveni v regionu, jaké možnosti a služby nabízí (vzdělávací, volnočasové, ubytovací aj.), jak je zapojena do místního společenského života, jaké má mezinárodni kontakty anebo proč by se měli zájemci (děti i dospělí) vzdělávat pravě na této škole (nevztahuje se tedy přímo k danému oboru vzdělání a ŠVP). Popis může byt funkčně doplněn fotografiemi. Měl by však být krátký, aby nezatěžoval ŠVP a nestal se jeho dominantou (Kašparová, 2008, s. 14-15).

15

Pro tvorbu školních vzdělávacích programů byly vydány NUOVem metodiky tvorby ŠVP, které mají usnadnit náročnou práci při tvorbě školního vzdělávacího programu. Je na každém školském zařízení, aby připravily kvalifikované odborníky v příslušných oborech tak, aby byli schopni a ochotni vytvořit pro školu školní kurikulum. Při tvorbě ŠVP lze využít publikace Tvorba vzdělávacích programů (Prášilová, 2006, s. 32), ve které autorka popisuje zjednodušenou strukturu kroků při tvorbě vzdělávacího programu následovně:  Zjištění vzdělávacích potřeb a určení specifik osob, kterých se tyto potřeby týkají.  Vytyčení tzv. programového cíle, což je konkrétně a kontrolovatelně pojmenovaný výstup z programu.  Rozpracování tohoto cíle do konzistentních dílčích realizačních cílů uspořádaných v čase.  Určení vhodného učiva, doplnění realizačními „nástroji vzdělavatele“ (metody, organizační formy, učební úlohy, pomůcky, potřeby atd.)  Stanovení postupů a nástrojů pro ověření, zda bylo cílů dosaženo. Při vytváření vzdělávacího programu je třeba uvědomit, pro koho je vytvářen, jaká bude skupina vzdělávaných a jaké jsou vzdělávací potřeby. Odlišný bude vzdělávací program pro žáky odborného učiliště a pro rekvalifikanty (i třeba téhož zaměření). Rovněž by mělo být známo, na jaké intelektuální úrovni se účastníci vzdělávacího procesu nacházejí a jaká je jejich motivace. Důležité je i hodnocení, které má pro učitele zpětnou vazbu vypovídající o jeho práci. Pro žáky je jejich hodnocení zpětnou vazbou o jejich pokroku a mělo by být formulováno co nejpřesněji, poněvadž má žáky především motivovat k dalšímu aktivnímu učení. Je podstatné pro posouzení, zda byla naplněna vzdělávací potřeba. Pozornost je věnována rovněž i tomu, do jaké míry dokážou žáci znalosti, dovednosti a postoje použít v praxi. Mezi nejzákladnější stavební kameny při tvorbě vzdělávacího programu patří jasně formulované cíle výuky a očekávané výstupy. V nich se odráží učivo, obsahy,

16

metody výuky a organizační formy vyučování. „Považujeme za funkční pracovat s pojmem „výukový cíl“ a ten důsledně členit na cíle vzdělávací (kognitivní, poznávací), postojové (afektivní, hodnotové, výchovné v užším smyslu) a výcvikové (psychomotorické).“ (srov. Kalhous, 2008). Výukové cíle by měly na jedné straně být vodítkem žáků při autoregulaci jejich učební činnosti a současně musí být pro učitele neformální a funkční při řízení výuky. K tomu musí tyto výukové cíle splňovat následující základní vlastnosti: 

Komplexnost – již při přípravě musíme uvažovat o všech třech dimenzích:

vzdělávací, psychomotorické a postojové cíle. 

Konzistentnost – musíme zachovat konzistentnost mezi cíli jednotlivých

vyučovacích hodin a cíli tématických celků (někdy máme více cílů na jednu hodinu, někdy jeden cíl na více hodin). Měli by být logicky provázané. Musíme uvažovat mezi cíly celých tématických celků, ale i ročníků, kdy se co učit (např. obecnou pedagogiku, oborovou pedagogiku atd.) 

Kontrolovatelnost – výukový cíl by měl obsahovat požadovaný výkon žáků.

Stanovíme jej pomocí aktivních sloves (umět nakreslit, vypočítat, definovat). Podmínky, za kterých má být výkon realizován (limit, použití pomůcek) a normu výkonu (kolik učebních úloh, počet možných chyb). 

Přiměřenost – cíle musí být náročné, ale současně i splnitelné pro většinu žáků.

Musí vycházet z předpokladů nestejné mentální, afektivní a psychomotorické úrovně žáků. Mezi možné chyby při stanovení cílů patří následující: - cíle jsou stejné jako téma hodiny (králík domácí) - cíle jsou formulovány pro učitele (vysvětli pojem textového bloku) - cíl je vymezen příliš obecně (ptáci, kteří u nás přezimují)

Při tvorbě vzdělávacího programu je nutné správné použití taxonomie výukových cílů. Taxonomie je pro učitele prostředkem k tomu, aby žákům ve výuce zajistili zvládnutí učiva. Základem je zvládnutí nižší kategorie a až po té se může pedagog přesunout do kategorie vyšší. To znamená, že nejprve musí žák vědět, o čem

17

je vlastně řeč, a musí znát a pamatovat si učivo. Až poté začne žák učivo chápat a tudíž i naučené a zapamatované poznatky správně používat. Jestliže žák správně učivo pochopil, je schopný o něm samostatně hovořit, diskutovat a používat. V této chvíli je žák schopen rozlišit fakta od hypotéz, oddělit významné údaje od méně významných a následně spojit prvky a části z různých pramenů v celek. To, co žák umí, pochopí, složí či rozloží, by si měl správnými argumenty obhájit, případně provést kritiku, uvést klady i zápory, a zdůvodnit své rozhodnutí.

Rozlišujeme následující taxonomie, jako nástroje sloužící učitelům k výchově a správnému vzdělávání žáků: Bloomova taxonomie vzdělávacích (kognitivních) cílů  Znalost (zapamatování) - jde o znovupoznávání nebo o znovuvybavení poznatků  Porozumění - jde o pochopení a schopnost užití  Aplikace

-

dochází

k přenosu

učení

do

situací

pro

jedince

nových

(např. problémů)  Analýza - jde o schopnost rozložit sdělení na prvky nebo části  Syntéza - jde o schopnost skládat prvky a části v celek  Hodnotící posouzení - jde o schopnost i potřebu posouzení hodnoty myšlenek

Niemerkova taxonomie postojových cílů Postojové cíle jsou postaveny na postupném zvnitřňování hodnot a dělí se: 1. Úroveň:  Účast na činnosti - v této fázi se žák pouze přizpůsobuje situaci  podjímaní činnosti - žák se již přizpůsobuje činnosti a současně ji i organizuje. 2. Úroveň  Naladění k činnosti - žák je k činnosti přitahován, ale chybí mu k ní vlastní vztah  Systém k činnosti - v této chvíli je již žák aktivně nakloněn k činnosti

18

R. H. Davey vytvořil taxonomii výcvikových (psychomotorických) cílů Taxonomie výcvikových cílů se využívá při odborném výcviku a obsahuje:  Imitace - žák pozoruje činnost a vědomě jí napodobuje  Manipulace - žák je podle slovního návodu schopen činnost vykovávat  Zpřesňování - žák pracuje již mnohem přesněji a účinněji  Koordinace - žák je schopen zařadit za sebou činnosti tak, aby byly efektivní  Automatizace - žák je již natolik zručný, že provádí činnosti automaticky

19

1.5 Učební osnova Než bude v praktické části této práce vytvořena konkrétní učební osnova, je třeba se nejprve zabývat jejím obecným vymezením. Učební osnova je důležitou součástí ŠVP. Jsou to výstupy jednotlivých oborů, které jsou rozpracovány do ročníkových výstupů. Učební osnovy teoretických a praktických předmětů na sebe musí navazovat. Jejich tvorba je upřesněna v tématických plánech učiva. Učební osnova je „Normativní pedagogický dokument, stanovující cíle, vymezující obsah, rozsah, posloupnost a distribuci učiva vyučovacích předmětů do jednotlivých ročníků a časových úseků. Naznačuje základní metody, organizační formy a postupy. Tradičně vypracovávaný izolovaně pro jednotlivé předměty jako program vyučování určený učiteli.“ (Průcha, 1995, s. 239) Dle Kašparové je „Učební osnova pedagogický dokument, který vymezuje didaktickou koncepci vzdělávání jednotlivých vyučovacích předmětů. Koncepce vychází z profilu absolventa ŠVP a z kurikulárních rámců RVP.“ (Kašparová, 2008, s. 24) Při tvorbě učební osnovy školního vzdělávacího programu musíme dodržovat následující pravidla:  Musí se vypracovávat pro všechny předměty z učebního plánu, patří sem i odborná praxe.  Pedagogové by je měli vypracovat takovým způsobem, aby podle nich byli schopni učit všichni pedagogové daného vyučovacího předmětu.  Ve zpracování by měl existovat jednotný způsob zpracování.  Učební osnova se dá použít pro různé školní vzdělávací programy, ale za té podmínky, odpovídá-li předpokladům žáků. (srov. Kašparová, 2008)

20

Části učební osnovy vyučovacího předmětu Dle metodiky tvorby ŠVP (srov. Kašparová, 2008) je důležité zachovat následující části:  název školy a ŠVP, název předmětu a hodinová dotace, platnost učební osnovy  pojetí vyučovacího předmětu - tvoříme ho jako první  rozpis učiva a výsledků vzdělávání Koncept vyučovacího předmětu má dle metodiky tvorby ŠVP tyto části:  obecný cíl vyučovacího předmětu  charakteristika učiva  cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí  výukové strategie (pojetí výuky)  hodnocení výsledků žáků  popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat (srov. Kašparová, 2008)

Obecný cíl vzdělávacího programu musí obsahovat srozumitelně vyjádřené funkce, a pak může plnit své poslání, což znamená, že je zřejmé, z jakého důvodu je předmět do programu zařazen a jak se podílí na profilu absolventa. „Charakteristika učiva stručně seznamuje s tím, z jakých hlavních částí se učivo skládá, případně na jakém principu bylo vybráno, a jak souvisí s učivem v RVP.“ (Kašparová, 2008, s. 26). Rovněž říká, které učivo se bude probíhat jinak než přímo ve výuce. Jsou tím myšleny exkurze, besedy, kurzy aj. Ve vyučovacích osnovách je obsažena strategie výuky. Strategií výuky se rozumí to, jakými metodami a formami budu ve výuce pracovat, jejich promyšlený výběr, řazení, střídání a kombinování vzhledem k optimálnímu naplňování cílů a potřeb i možností žáka. Stylizování pojetí výuky záleží na učiteli, může být stručné, ale i obsáhlé. Hodnocení výsledků žáka úzce souvisí s ověřováním výstupů (znalostí, dovedností a postojů), které žák během vzdělávání získal. Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, aby věděl, co se naučil a zvládl a věděl, jak s tím zacházet, v čem se zlepšit, v čem chybuje a jak má postupovat při

21

přetrvávajících nedostatcích. Každému hodnocení musí předcházet srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a s kritérii hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván, kdy a jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Při hodnocení klademe důraz na vhodnou formulaci a proto dáváme přednost pozitivnímu vyjádření. Hodnocení by mělo být pro žáky motivující. Při hodnocení nehodnotíme osobu žáka, ale konkrétní ověřovaný problém, činnost. Uplatňujeme přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok žáka (nesmí vést ke srovnávání se spolužáky, rozdělování na úspěšné a neúspěšné, snižování sebedůvěry a důstojnosti žáků). Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci. Na žádost rodičů a doporučení pedagogicko-psychologických pracovníků používáme u žáků se speciální poruchou učení hodnocení slovní. U průběžného hodnocení používáme různé formy – klasifikace, slovní hodnocení, sebehodnocení žáků. Nedílnou součástí procesu hodnocení je sebehodnocení. Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a sebekontrole, přičemž s chybou či s nedostatkem dále pracujeme. Mezi nástroje ověřování vědomostí a dovedností patří například: písemné práce, ústní zkoušení, zpracování referátu a prací k danému tématu, domácí úkoly, samostatné aktivity, projektové a skupinové práce, vědomostní a srovnávací testy, zkoušky dovednosti, soustavné diagnostické pozorování žáka. Další nástroje volí vyučující dle aktuálních potřeb žáků, dle forem výuky a požadovaných výstupů. Součástí učební osnovy je rozpis učiva a výsledků vzdělávání. „Rozpis učiva obsahuje nejen učivo, ale i výstupy vzdělávání. ... Měl by být přehledný, jednoznačný a srozumitelný, věcně i didakticky správný.“ (Kašparová, 2008, s. 29)

22

2 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části bakalářské práce se zaměřím na tvorbu konkrétní učební osnovy předmětu odborného výcviku pro žáky učňovského oboru Kadeřník ve SOŠ a SOU Nové Město nad Metují. V úvodu této části stručně představím školu a ŠVP pro obor vzdělání Kadeřník. V další části vytvořím učební osnovu pro odborný výcvik prvního, druhého a třetího ročníku oboru Kadeřník.

Charakteristika SOŠ a SOU Nové Město nad Metují Škola byla založena již v roce 1963 při tehdejším národním podniku Stavostroj v Novém Městě nad Metují. Byla určena pro výchovu mládeže na dělnická povolání.

Postupně

se

zaměření

školy

měnilo,

přibývaly

strojírenské

a elektrotechnické obory. V roce 1993 byla škola přejmenována na SOU řemesel a služeb.

V roce

2003

se

škola

na

základě

rozhodnutí

Zastupitelstva

Královéhradeckého kraje sloučila s Integrovanou střední školou Dobruška, která zanikla. Současně se u sloučené organizace změnil název na "Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Nové Město nad Metují, Školní 1377." Nynější podoba zůstává stejná. Škola nabízí několik studijních oborů a např. tyto učební obory:  Nástrojař  Klempíř  Karosář  Obráběč kovů  Elektrikář- silnoproud  Truhlář  Cukrář  Kuchař - číšník  Prodavačka  Kadeřník

23

Organizace vykonává činnost střední školy, domova mládeže a školní jídelny. Jejím hlavním účelem je výchova a vzdělávání žáků. Činnost organizace je vymezena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění dalších předpisů a Zřizovací listinou č.j. 14730/SM/2009. Je možné konstatovat, že studijní výsledky žáků, kteří přešli ze základní školy na školu střední, se v důsledku této změny vždy poněkud zhorší. To má dopad na úbytek žáků, který je vždy největší v průběhu prvního ročníku. Další ročníky jsou již stabilizovány a počet žáků, kteří z prospěchových důvodů končí studium ve druhém, případně třetím ročníku, je již minimální. V současné době se škola řídí kurikulárními dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Pro obor kadeřník má škola platný ŠVP od 1. 9 2009 počínaje prvním ročníkem.

Školní vzdělávací program, profil absolventa, odborné kompetence Ve školním vzdělávacím programu je popsáno, jaký je profil absolventa, výsledky vzdělávání, možnosti pracovního uplatnění, způsob ukončení studia a dosažené vzdělání. Název školy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Nové Město nad Metují Zřizovatel: Královéhradecký kraj Kód a název oboru vzdělání: 69-51-H/01 Kadeřník Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma vzdělávání: 3 roky, denní forma Platnost RVP pro obor kadeřník: od 28.6 2007 č.j. 12698/2007-23 Platnost ŠVP: od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem Absolvent se uplatní v povolání kadeřník při poskytování profesionálních kadeřnických služeb ve středně velkých i malých provozovnách, studiích i salonech. Absolvent bude zhotovovat dámské, pánské a dětské účesy vhodně zvolenými technologickými postupy a v souladu s individuálním přáním zákazníka, estetickými požadavky, módními trendy, bezpečnostními a hygienickými předpisy, a bude rovněž schopen poskytovat poradenské služby z hlediska ošetřování vlasů a návrhu na konečnou úpravu vlasů do módního účesu.

24

Odborné kompetence Popíši odborné kompetence, které vycházejí z ŠVP pro obor Kadeřník. Odborné kompetence mají velký význam, protože přímo souvisí s pracovní činností při odborném výcviku. Absolvent vykonává při poskytování kadeřnických služeb odborné činnosti. Jako příklad uvádím: 

zvolí vhodnou úpravu účesu podle kvality a diagnózy vlasů v souladu s požadavky zákazníka, zdravotně hygienickými předpisy, technologickými postupy a estetickými zásadami, módními trendy a novými vědeckými poznatky



poskytuje různé druhy masáží vlasové pokožky a provádí povrchovou a hloubkovou regeneraci vlasů



správně pečuje o různé typy vlasů, rozpozná závažné onemocnění vlasů a vlasové pokožky hlavy a včas doporučí návštěvu lékaře



upravuje vlasy stříháním, tvaruje vlasy vodovou nebo trvalou ondulací nebo elektrickým ondulačním železem, ondulačními kleštěmi a žehličkou, odbarvuje vlasy, melíruje vlasy odbarvováním a barvením, tónuje a barví vlasy



zvládne úpravu vlasů do náročných společenských, případně soutěžních účesů



dovede využívat znalosti z historie účesové tvorby v moderní účesové tvorbě



upravuje vzhled zákazníků - upravuje tvar knírů a plnovousů střihem, barví řasy a obočí, kníry a plnovousy



zhotovuje vlasové doplňky, upravuje je a ošetřuje



dodržuje pracovní kázeň, samostatně organizuje svou práci



zvyšuje si soustavně svou odbornou úroveň studiem odborné literatury a časopisů, návštěvami předváděcích akcí a soutěží v účesové tvorbě.“ (srov. ŠVP, Nové Město nad Metují, 2009)

25

Možnosti pracovního uplatnění absolventa Uplatnění absolventů na trhu práce je směřováno do oblasti kadeřnických služeb. Na základě nově získaných kompetencí v rámci tří ročníků je absolvent připraven pro výkon povolání kadeřník - kadeřnice.

Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání Vzdělávání je ukončeno po splnění všech požadavků na konci třetího ročníku závěrečnou zkouškou, která se skládá z písemné, praktické a ústní části. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Úspěšné složení závěrečné zkoušky a získání výučního listu umožňuje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programů ve středních odborných školách a středních odborných učilištích s možností získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Absolvent je připraven prohlubovat si specifické znalosti v oboru různými školeními a kurzy.

Stupeň dosaženého vzdělání - Střední vzdělání s výučním listem. (srov. ŠVP, Nové Město nad Metují, 2009)

26

2.1 Charakteristika předmětu odborného výcviku Odborný výcvik je povinným a základním předmětem. Výuka je organizována ve čtrnáctidenních cyklech. V prvním, druhém a třetím ročníku mají žáci pět dní praktického vyučování v jednom cyklu. V průběhu studia jsou pro žáky organizovány exkurze do firem zabývajících se činností související se studiem tohoto oboru a také návštěvy výstav a veletrhů s tématikou odpovídající studovanému oboru. Výuka odborného výcviku v oboru kadeřník probíhá ve dvou provozovnách – v Novém Městě nad Metují a v Rychnově nad Kněžnou. Jejich součástí jsou pracovní místnosti s mycími mísami, kadeřnickými křesly a zrcadly. Dále pak denní místnosti pro žáky využívané k přestávkám, sociální zařízení a úklidová místnost. Provozovny jsou z části moderně vybaveny a splňují hygienické předpisy. Žáci pracují s několika druhy elektrických zařízení (fény, sušící helmy, stříhací strojky, ondulační železa). O jejich provozu, užívání a údržbě jsou žáci na začátku každého školního roku proškoleni. Vzhledem k množství úkonů, které na odborném výcviku vyučuji a praktikuji na zákaznících, využívám rozmanitý sortiment chemického materiálu (barvy, preparační vody,

dezinfekční prostředky).

Žáky každoročně připravuji na

mezinárodní soutěž ve vlasové tvorbě. V prvním ročníku procvičují osvojené učivo ve dvojicích na vlastních hlavách nebo na umělých hlavách, které jsou velmi rozšířené ve výuce praktických činností na zahraničních školách. Žáci druhého a třetího ročníku procvičují získané vědomosti a dovednosti navzájem na sobě, ale hlavně na zákaznících, kteří navštíví školní salon.

Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP Na našich kadeřnických provozovnách využívám různý sortiment vlasové kosmetiky. Díky odběru materiálu probíhá bližší spolupráce s některými kadeřnickými firmami. Poskytují nám zdarma školení o nových výrobcích a nových technologiích v oboru – v barvení, stříhání a účesech. Školení probíhají ve školních provozovnách. Žáci si tak rozšíří obzory v oblasti kadeřnické praxe. Takovéto prezentace nám umožnilo již několik výrobců, např. BLACK, LONDA profesional a další. Široká škála vlasové kosmetiky na pracovištích je prospěšná pro rozhled žáků v našem oboru a usnadní jim rozhodnutí, jaká značka vlasové kosmetiky je nejvhodnější pro jejich práci po úspěšném zakončení studia na naší škole.

27

Sociální partnerství probíhá také prostřednictvím spolupráce s běžnými kadeřnictvími. Žáci mají možnost zajistit si od 2. ročníku odloučená pracoviště, kde pracují také podle školních osnov. Velmi se osvědčila zkušenost, že pokud je žák (žákyně) na pracovišti snaživý, spolehlivý a zručný, dostane možnost spolupráce i po ukončení studia. Pokud nejsou na odloučených pracovištích se žáky problémy, probíhá komunikace s nimi každé čtvrtletí. Pokud problémy nastanou, žák se vrací zpět na školní provozovnu. Součástí odborného výcviku jsou i soutěže. Ve třetím ročníku probíhá soutěž mezi žáky třídy a to ve společenských účesech a v pánském střihu. Jeden nebo dva vybraní žáci třetího ročníku se každoročně účastní mezinárodní soutěže středních odborných škol a středních odborných učilišť Kalibr Cup. Je to pro naše žáky zajímavá a inspirativní zkušenost.

Způsoby hodnocení odborného výcviku Klasifikace žáků je upřesněna ve školním řádu, který vychází jednak ze zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění dalších předpisů, a z vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání. V odborném výcviku je kladen důraz na především individuální hodnocení jednotlivých žáků. Žáci jsou hodnoceni na základě předvedení a splnění praktických úkolů. Při hodnocení je rovněž kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti. Průběžně se hodnotí odpovědný přístup při provádění kadeřnických úkonů, manuální zručnost, správnost, přesnost, dodržování technologických postupů, způsob komunikace, dodržování bezpečnostních, hygienických a jiných předpisů. Na odloučených pracovištích, kde vykonávají praxi celé skupiny žáků pod vedením učitele odborného výcviku, je způsob hodnocení obdobný.

28

Odborný výcvik Jak jsem již uvedla, škola vyučuje podle platného školního vzdělávací programu, ve kterém se mimo jiné píše i o odborném výcviku. Ačkoli je ŠVP interním dokumentem, uloženým u ředitele školy, každý má možnost do něj nahlédnout. Cílem

odborného

výcviku

je

v souladu

s požadavky

stanovenými

charakteristikou učebního oboru připravit kvalifikované pracovníky, kteří budou dobře vykonávat náročné kadeřnické služby. Žáci oboru kadeřník se mají naučit všem pracím v dámském a pánském kadeřnictví,

používat

správné

technologické

postupy

a

vhodné

materiály

a doporučovat takovou volbu úpravy vlasů, která odpovídá charakteru zákazníka, dále pracovat podle technologických postupů a neustále se seznamovat s novými technikami v oboru, vytvářet a rozvíjet své profesní schopnosti a vlastnosti, a připravit kvalifikované pracovníky, kteří budou schopni dobře poskytovat odborné kadeřnické služby. Cílem je také rozvoj komunikace s lidmi (zákazníky). Současně si žáci musí osvojit základní předpoklady pro uplatnění v živnostenském podnikání z hlediska profesních dovedností. Obsah předmětu poskytuje žákům ucelený soubor praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v kadeřnických službách. Důležitou součástí výuky je seznámení s pracovištěm, poučení o osobní hygieně a hygieně na pracovišti a o bezpečnosti práce. Mezi náročnější práce patří zejména preparace vlasů, odbarvování a barvení vlasů. Klade se hlavní důraz na dodržování technologických postupů, ochranu zákazníka a žáků a na přípravu chemických přípravků (bezpečná manipulace s chemikáliemi a používání ochranných pomůcek). Práce v dámském a pánském kadeřnictví vyžadují k dokonalému osvojení intenzivní nácvik. Výuka navazuje na odborné předměty. Odborná praxe směřuje ke kvalitně a odborně vykonané práci, pečlivému dodržování technologických postupů a rovněž k šetrnému a hospodárnému nakládání s materiálními hodnotami, aby si žáci dokázali vážit i kvalitní práce jiných lidí a dokázali se objektivně podívat i na práci vlastní. V praxi a odborném výcviku jsou žáci vedeni k zodpovědnosti, k patřičné dávce sebevědomí za dobře odvedenou práci a k úctě a pokoře k zákazníkům (srov. ŠVP, Nové Město nad Metují, 2009)

29

Výukové strategie, metody a pomůcky Žáci pracují samostatně i ve skupinkách pod vedením učitele odborného výcviku. K výuce využívám například instruktáž, demonstrační výklad, problémový výklad nebo dialog v kruhu (srov. Obst, 2006). Déle se účastníme exkurzí v kadeřnických salonech, jezdíme na kadeřnické veletrhy a dále do školního kadeřnického salonu zveme obchodní zástupce různých kadeřnických značek a specializované kadeřníky, kteří žáky seznamují s novými výrobky a moderními technikami úpravy vlasů. Kadeřnické provozovny jsou plně vybaveny, žáci využívají a používají veškeré zařízení, pomůcky a materiál zdarma.

Výstupy vzdělávání (srov. ŠVP, Nové Město nad Metují, 2009) Po ukončení prvního ročníku pro obor kadeřník bude žák v praktické části schopen:  dodržovat při práci zásady a předpisy bezpečnosti, ochrany zdraví, zásady hygieny  připravit pracoviště, zvolit a připravit potřebné nástroje a pomůcky, chemikálie a kosmetické přípravky k vykonávání kadeřnických činností  rozeznat kvalitu a strukturu vlasů včetně možného poškození; použít správný šampón k mytí vlasů a regenerační prostředek, provádět různé druhy masáží vlasové pokožky, kyselou lázeň vlasů  vykonávat základní technologické postupy při holení, vodové ondulaci, žehlení vlasů, stříhání, barvení a preparaci vlasů  projeví zájem o největší získání praktických zkušeností a dovedností Po ukončení druhého ročníku pro obor kadeřník bude žák v praktické části schopen:  přesně provádět různé techniky stříhání vlasů, správně provádět zástřihy a konečnou úpravu vlasů dámských, pánských a dětských¨  správně provádět vlasovou preparaci¨  zvolit a provést vhodný společenský účes pro různé typy zákaznic  zvolit nejvhodnější vlasovou kosmetiku a použít ji  snažit se o co nejlepší uspokojení zákazníka Po ukončení třetího ročníku pro obor kadeřník bude žák v praktické části schopen:  kreativně provádět náročnou účesovou tvorbu  přesně aplikovat nové pracovní metody a techniky v oboru  dodržovat správné technologické postupy při barvení vlasů  přesně dodržovat zásady při provádění preparaci vlasů  zvolit a použít nejvhodnější kosmetické přípravky pro konkrétního zákazníka  projevovat snahu být nejlepší a kreativní v kadeřnickém oboru.

30

2.2 Učební osnova Jako učitelka odborného výcviku na tomto místě předkládám

konkrétní

učební osnovu, kterou jsem vytvořila pro jednotlivé ročníky oboru Kadeřník. Při tvorbě těchto učebních osnov jsem využila tématické celky uvedené v ŠVP. Konkrétní výukové cíle, způsoby ověření jejich splnění a hlavní strategie výuky žáků (tzn. jak dosáhnu toho, že žáky skutečně naučím to, co je mám naučit) jsem stanovila jednak na základě svých dosavadních teoretických poznatků, a dále podle svých praktických zkušeností z oboru.

V této kapitole nejprve předkládám učební osnovu vyučovacího předmětu Odborný výcvik pro obor Kadeřník - 1. ročník Kód a název oboru: 69-51-H/001 Kadeřník-Kadeřnice Vyučovací předmět: Odborný výcvik

Ročník: 1. Třída: USE 1

Učitel: Iveta Cerulová

Počet vyučovacích hodin: 495

Časové rozvržení učiva

Výukový cíl

30 hod

Žáci budou umět vyjmenovat zásady BOZP, zdroje a příčiny pracovních úrazů.

Způsob

Hlavní strategie

ověření

Budou ochotni používat ochranné prádlo.

42 hodin

Tématický celek- téma

1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární předpisy 1.2 Bezpečnost a ochrana na zdraví při práci. Zdroje a příčiny pracovních úrazů

Budou se snažit předcházet případným úrazům, poškození zákazníka i sebe.

1.2 Kadeřnické přístroje a nářadí

Žáci budou umět vysvětlit zásady při mytí vlasů a budou schopni vybrat ten nejvhodnější šampón

2. Mytí vlasů

1.3 Ochranné prádlo a jeho použití

2.1 Příprava pomůcek k mytí vlasů 2.2 Technologický

31

Kontrolní otázky pro každého žákasokratovský rozhovor Praktické ukázky použití ochranného prádla.

Kontrolní otázky pro každého žáka - ústní zkoušení

Kadeřnická provozovna. Praktická ukázka, nácvik, diskuse k danému tématu Zařazena sociální a personální kompetence. Žáci budou ochotni přijímat rady ze strany učitele.

Kadeřnická provozovna. Učební pomůcky a potřeby.

a regeneraci pro zákazníka. Budou umět správně provádět masáž hlavy. Budou ochotni co nejlépe uspokojit zákazníka.

30 hodin

Žáci budou umět vyjmenovat části břitvy, zásady hygieny při holení. Budou umět správně napínat pokožku při holení a používat břitvu. Budou se snažit být důslední a přesní. Budou mít snahu co nejlépe zákazníka oholit.

postup mytí vlasů 2.3 Příprava šamponu, regenerace

Praktická cvičení a ukázky.

2.4 Kyselá lázeň, ruční masáž hlavy 2.5 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů 3. Holení a úprava vousů 3.1 Držení břitvy a technologický postup 3.2 Napínání pokožky, vedení tupé břitvy 3.3 Nácvik mydlení a holení na nafukovacích balóncích ostrou břitvou

Doporučená literatura: POLÍVKA, L. a kol. Technologie 1 pro učební obor Kadeřník. Praha: Informatorium, 2003. ISBN 807333-006-7.

Výklad, názorná instruktáž, nácvik, rozhovor Pozorování a kontrola při praktickém

Kadeřnická provozovna.

Učební pomůcky a potřeby k holení procvičování. vousů. Rozhovor Doporučená odborná literatura. Demonstrační výklad, nácvik.

3.4 Ošetření pleti po holení, úprava vousů a obočí 3.5 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

90 hodin

Žáci budou schopni vyjádřit vlastními slovy zásady pro výběr natáčky k vodové ondulaci. Budou umět správně natáčet vlasy a provést konečnou úpravu po vodové ondulaci. Budou schopni samostatně obsluhovat sušící helmu. Budou příznivě

4.Vodová ondulace 4.1 Základní natáčení vlasů

Praktické ukázky a cvičení.

Kontrolní 4.2 Rozdělování pěšinek, otázky volba velikosti (rozhovor) natáček např. 4.3 Nácvik natáčení vlasů technik vodové 4.4 Úprava účesu ondulace z natáček

Kadeřnická provozovna. Učební pomůcky a nářadí k vodové ondulaci. Sušící helmy. Výklad, praktická ukázka, průběžná instruktáž.

4.5 Rozkartáčování vlasů, konečná úprava.

Školení se zaměřením na 30. léta.

4.6 Foukaná ondulace-

Žáci dostanou

32

nakloněni k práci a budou mít snahu odvést co nejlepší výsledky.

48 hodin

Žáci budou umět samostatně vyjmenovat techniky kroužkování vlasů. Budou umět správně vlasy nakroužkovat a používat potřebné pomůcky. Budou mít snahu být kreativní.

18 hodin

Žáci budou umět vyjmenovat zásady dodržování bezpečnosti při ondulaci železem. Budou umět správně ondulační železo používat. Budou schopni a ochotni všechny zásady dodržovat a využívat účelně čas při odborném výcviku.

120 hodin

Žáci budou umět vybrat vhodný účes podle tvaru obličeje a kvality vlasů. Budou umět správně používat hřeben, nůžky a seřezávače.

držení a ovládání fénu, kartáče, tvarování horkým vzduchem

5. Kroužkování, pokládaná vlna

domácí úkol: Vypracovat projekt na formát A3, na téma 30.léta, včetně nafoceného účesu, který samy vytvoří .Využijí vlastního zájmu o dané téma. Praktické ukázky a cvičení.

5.1 Oddělování vlasů ke kroužkování

Kontrolní otázky (písemný 5.2 Kladení kroužků do test) např. tvaru účesu, připevňování kroužků postup při konečné pinetou úpravě vlasů 5.3 Konečná úprava z kroužkování 5.4 Pokládaná vlna, nácvik kladení vln 6. Ondulace železem 6.1 Ovládání ondulačního železa 6.2 Určování teploty 6.3 Druhy natáčení

Praktické ukázky a cvičení. Pozorování žáků při práci.

Kadeřnická provozovna. Učební pomůcky a nářadí ke kroužkování vlasů. Výklad, praktické ukázky a procvičování, simulační dialog Zkoušky dovednosti. Kadeřnická provozovna. Učební pomůcky a nářadí. Elektrická ondulační železa.

6.4 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

Kontrolní otázky (dialog v kruhu) např. druhy ondulačních želez.

Výklad, praktické ukázky a procvičování, instruktáž

7. Stříhání vlasů



7.1 Základní stříhání, jednoduchý pánský, dámský a dětský střih 7.2 Ovládání hřebene, nůžek, břitvy

33

Kontrolní otázky (rozhovor) např.

Učební pomůcky a nářadí. Odborná literaturaHÜLSKEN, M.

Budou schopny samostatně správně oddělovat pěšinky a podle technologických postupů ostříhat zákazníka. Budou se snažit být důslední a přesní při samostatné práci. 76 hodin

Žáci budou umět vybrat preparační vody a ustalovat a podle kvality vlasů. Budou schopni samostatně vysvětlovat jak udělají diagnózu vlasů, co ujistili a jakou podle toho vyberou preparační vodu. Budou umět správně vybrat velikost natáčky a natočit trvalou.

a elektrického strojku 7.3 Plastické stříhání, ovládání seřezávače, břitvy a nůžek 7.4 Druhy zástřihů

vyjmenován í typů dámských, pánských a dětských střihů.

a kol. Příručka pro kadeřníky. Praha: Europa Sobotáles, 2006. ISBN 8086706-12-5.



7.5 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů 8. Preparace vlasů 8.1 Pomůcky k preparaci Druhy preparačních vod, použití preparační vody podle kvality vlasů 8.2 Správná volba natáček, natáčení vlasů, způsoby natáčení

Kontrolní otázky (písemný test) např. vyjmenován í druhů preparací.


Výklad, praktické ukázky, procvičování, Průběžná instruktáž.

Učební pomůcky a nářadí. Výklad, praktická cvičení, dialog v kruhu. Exkurze do kadeřnického velkoobchodu, kde se žáci seznámí s výrobky různých značek

Budou schopni a ochotni odvést co nejlepší práci. 41 hodin

Žáci budou vědět jaké jsou běžné kadeřnické úkony a provozovnách a vysvětlit technologické postupy Budou umět vybrat vhodný odstín barvy. Budou umět správně namíchat barvu a aplikovat ji.

9. Kadeřnické úkony, běžně používané v kadeřnických provozovnách 9.1 Praktické předvádění regenerace vlasů 9.2 Preparace vlasů 9.3 Odbarvování, barvení, melírování, přelivy a tónování

Budou se snažit o osobní růst, který bude podpořen nenásilnou formou.

Kontrolní otázky (ústní zkoušení) např.technol ogických postupů při barvení vlasů.

Kadeřnická provozovna Učební pomůcky a nářadí. Výklad, heuristický rozhovor, řízená diskuze, praktické ukázky a cvičení Exkurze na kadeřnický veletrh Expa profesional v Praze Zkoušky dovednosti.

34

Dále jsem vytvořila učební osnovu vyučovacího předmětu Odborný výcvik pro obor Kadeřník - 2. ročník Kód a název oboru: 69-51-H/001 Kadeřník-Kadeřnice Vyučovací předmět: Odborný výcvik

Ročník: 2. Třída: US 2




Výukový cíl

40 hodin

Žáci budou umět vyjmenovat zásady BOZP, druhy hasicích přístrojů a jejich použití, požadavky požární ochrany.

Tématický celek - téma

ověření

Budou ochotni automaticky používat ochranné prádlo. Budou umět správně používat desinfekční prostředky v kadeřnictví.

1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární předpisy 1.1 Bezpečnost a ochrana na zdraví při práci. Zdroje a příčiny pracovních úrazů 1.2 Ochranné prádlo a jeho použití 1.3 Dezinfekční přípravky a jejich použití

Budou se snažit předcházet případným úrazům, poškození zákazníka i sebe. 150 hodin

Způsob

Kontrolní otázky pro každého žáka, diskuze v kruhu Praktické ukázky použití ochranného prádla. Praktické ukázky použití dezinfekčních prostředků.

Žáci budou umět vyjmenovat všechny techniky stříhání vlasů.

2. Stříhání vlasů 2.1 Techniky stříhání vlasů, tupé střihy, plastické střihy

Kontrolní otázky rozhovor.

Budou umět správně používat hřeben, nůžky a efilační pomůcky a střihací strojky.

2.2 Běžné typy střih

Budou umět přesně provádět různé techniky stříhání vlasů

2.4 Speciální střih

Praktické ukázky a cvičení na modelu, který si každý žák přivede.

2.3 Stříhání elektrickým strojkem, stříhání dohola, na ježka 2.5 Používání různých technik stříhání vlasů podle současné módy v dámském, pánském

35

Hlavní strategie Kadeřnická provozovna. Praktická ukázka, nácvik, diskuse k danému tématu. Návštěva pracovníka požárního servisu v kadeřnické provozovně.

Kadeřnická provozovna. Video projekce s technikami stříhání vlasů. Praktické ukázky a cvičení. Zařazeno průřezové téma informační a komunikační

Budou se snažit o co nejlepší střih na zákazníkovy za použití různých technik současně.

50 hodin

Žáci budou umět vyjmenovat techniky odbarvování vlasů. Budou schopni samostatně určit poměr odbarvovacího přípravku s peroxidem. Budou umět přesně namíchat odbarvovací směs a správně ji použít.

150 hodin

a dětském oboru 2.6 Dětské střihy 2.7 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

3. Odbarvování vlasů 3.1 Příprava na odbarvování vlasů, dávkování přípravků 3.2 Odbarvování dorůstajících vlasů, celých vlasů 3.3 Melírování vlasů – různé technologické postupy

Budou se snažit o to, aby zákazník neměl poškozené vlasy příčinou nesprávného odbarvování.


Žáci budou umět vysvětlit zásady při barvení vlasů a míchání barev podle barevného kruhu.

4. Barvení, přeliv a tónování vlasů

Budou umět připravit barvící směs v přesném poměru a budou ji umět správně aplikovat. Budou se snažit o co nejefektivnější nabarvení vlasů.

technologie. Žáci si budou schopni samostatně vyhledat na internetu informace týkající se současných módních trendů v účesech. Ústní zkoušení v kruhu s použitím vzorníku odbarvovacích přípravků. Praktické ukázky a cvičení.

Ústí zkoušení 4.1 Volba barvy, příprava v kruhu, podle barvícího roztoku, vzorníku doba působení barev a barevného 4.2 Zkouška citlivosti kruhu. pokožky před barvením Technologický postup barvení vlasů, nanášení barvy 4.3 Barvení celých a dorůstajících vlasů

36

Kadeřnická provozovna. Učební pomůcky a nářadí. Praktické ukázky a cvičení. Návštěva kadeřnické provozovny v Hradci Králové. Školení na naší provozovně pracovníkem od firmy Balman na téma: Prodlužování vlasů. Kadeřnická provozovna. Učební pomůcky a cvičení. Doporučená literatura: POLÍVKA, L. a kol. Technologie 2 pro učební obor Kadeřník. Praha:

4.4 Barvení odbarvených a poškozených vlasů

Informatorium, 2003. ISBN 80-7333-010-5.

4.4 Regenerace vlasů po barvení

Školení na naší provozovně pracovníkem firmy Wella na téma barvení vlasů.

4.5 Přelivy vlasů, příprava přelivu, nanášení, doba působení 4.6 Tónování vlasů, příprava tónovací lázně, nanášení, doba působení

Zkoušky dovednosti.

4.7 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů 50 hodin

Žáci budou vědět jaké jsou preparační přípravky a budou je umět všechny vyjmenovat. Budou umět správně určit diagnózu vlasů a přesně udělat trvalou preparaci vlasů. Budou se snažit o co nejlepší výsledek s tím pocitem, že zákazník bude odcházet spokojený.

87 hodin

Žáci budou vědět, jaké jsou kdy vhodné techniky při tvorbě společenských a svatebních účesů. Budou uvádět příklady vhodných doplňků do vlasů a budou je umět kreativně použít. Budou umět vytvořit krásný společenský účes a vyrobit do něj

5 . Preparace vlasů

Písemný test.

5.1 Různé způsoby natáčení vlasů, volba natáčky, určení preparačního roztoku, doba působení

Praktické cvičení a ukázky. Orientační ústní zkouška.

5.2 Preparace barvených a odbarvených vlasů

6.2 Soutěžní účesy, klasický pánský střih 6.3 Výroba vlasových doplňků 6.4 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

37

Instruktáž

Školení na naší provozovně pracovníkem od firmy Matrix na téma Vlny v luxusu.

5.4 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů 6.1 Denní dámský a večerní dámský účes

Praktické ukázky a cvičení. Doporučená literatura.

5.3 Nejnovější metody práce při preparaci

6. Společenské účesy


Osobní rozhovor.

Kadeřnická provozovna,

Praktické cvičení a ukázky.

Pracovní pomůcky a nářadí.

Kontrola vytvořené ozdoby.

Praktické ukázky a cvičení. Školení ve firmě Wella v Praze pod vedením Dády

vlastní ozdobu.

Kusé na téma Slavnostní účesy

Budou se snažit taktně získat od zákaznice informace jaké bude mít např. oblečení a doplňky, protože je žádoucí, aby vše ladilo s vytvořeným účesem. 50 hodin

Žáci budou znát přípravky vhodné na vlasové masky a k regeneraci vlasů. Budou je umět používat a budou umět udělat zákazníci jak povzbuzující tak uklidňující masáž vlasové pokožky. Budou se snažit co nejlépe uspět u zkoušek dovednosti. Velkou motivací pro žáky je letní zahraniční kadeřnické školení.

Zařazena komunikativní kompetence: Žáci se snaží o co nejlepší komunikační klima. 7. Vlasová kosmetika

Písemný test.

7.1 Ruční masáž hlavy Správná volba kosmetických a regeneračních přípravků k pěstění vlasů


7.2 Procvičování učiva 2. ročníku 7.3 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

38

Kontrola provedení masáže vlasové pokožky.

Kadeřnická provozovna. Praktické ukázky a cvičení. Zkoušky dovednosti. Vyhlášení soutěže: Tři žáci, kteří nejlépe uspějí u zkoušek dovedností se mají možnost zúčastnit zahraničního kadeřnického školení.

Jako poslední předkládám učební osnovu vyučovacího předmětu Odborný výcvik pro obor Kadeřník - 3. ročník Kód a název oboru: 69-51-H/001 Kadeřník-Kadeřnice Vyučovací předmět: Odborný výcvik

Ročník: 3. Třída: UST 3




Výukový cíl

40 hodin

Žáci budou umět vyjmenovat zásady BOZP a první pomoci na pracovišti.

Způsob

Hlavní strategie

ověření

Budou ochotni v případě potřeby poskytnout první pomoc. Budou se snažit předcházet případným úrazům, poškození zákazníka i sebe. 150 hodin

Tématický celek- téma

1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární předpisy 1.1 Bezpečnost a ochrana na zdraví při práci. Zdroje a příčiny pracovních úrazů

Kontrolní otázkypísemný test Praktické ukázky první pomoci.

Kadeřnická provozovna. Praktická ukázka a nácvik poskytnutí první pomoci. Návštěva pracovníka RZS v kadeřnictví.

1.2 Základy první pomoci na pracovišti

Žáci budou umět samostatně vyjmenovat zásady, které je nutné dodržovat při natáčení vlasů, kroužkování, stříhání, ondulaci železem a preparaci vlasů.

2. Souborné práce z 1. a 2. ročníku

Budou umět všechny výše uvedené úkony co nejpřesněji udělat a budou schopni samostatně připravit nejvhodnější přípravky k barvení, odbarvování

2.6 Pokládaná vlna

2.1 Natáčení vlasů na natáčky 2.2 Kroužkování vlasů 2.3 Dámské střihy 2.4 Pánské střihy 2.5 Ondulace železem 2.7 Preparace vlasů 2.8 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

39

Kontrolní otázkyrozhovor a písemný test. Praktické ukázky a cvičení. Pozorování žáků při samostatné práci

Kadeřnická provozovna. Praktické ukázky a cvičení. Videoprojekce se soubornými pracemi. Seznámení v naší kadeřnické provozovně se všemi výrobky od firmy Matrix. Školení provede pracovník firmy.

a melírování vlasů. Budou se snažit být tvořivý a kreativní a mít pozitivní postoj k práci i lidem kolem sebe. 57 hodin

Žáci se budou snažit získat co nejvíce informací o současných módních trendech a budou o nich umět samy pohovořit.

3. Nové pracovní metody a techniky v oboru 3.1 Současná kadeřnická móda

Rozhovor v kruhu.




Ústní zkoušení.


Rozhovor.


3.2 Nová technika střihů v oboru

Budou umět vybrat 3.3 Účesy podle typu nejvhodnější účes a věku pro zákazníka podle věku a typu a provést 3.4 Dětské účesy a ho. účesy pro mládež Budou se snažit 3.5 Nové technologické tvořit módní a postupy střihů kreativní účesy dle 3.6 Dodržování věku a typologie bezpečnostních člověka tak, aby a hygienických z odvedené práce předpisů měli sami dobrý pocit 70 hodin

Žáci budou umět vyjmenovat techniky American colors a jejich technologické postupy. Budou umět vytvořit několik technik barvení s použitím módních odstínů a mixtónů. Budou se snažit získat co nejvíce informací k tomuto tématu a zvyšovat tak vlastní profesionalitu.

4. American colors 4.1 Nové barvící přípravky 4.2 Technologické postupy podle návodu výrobce

Názorné ukázky a cvičení.

4.3 Módní odstíny, míchání barev

Pozorování žáků při práci.

4.4 Nejnovější metody práce při barvení vlasů 4.5 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

40

Návštěva kosmetického salónu v Hradci Králové, kde se žáci přímo seznámí s určováním typu člověka podle šátků.

Školení na naší provozovně pracovníkem firmy WellaBlankou Haškovou na téma Barvení American Colors Zkoušky dovednosti

30 hodin

Žáci budou umět vyjmenovat příčiny vypadávání vlasů a tvorby lupů, postupy při ošetřování problematické pokožky. Budou umět provést preventivní péči o vlasy a pokožku hlavy.

30 hodin

5.1 Dodržování pracovního postupu při ošetřování vlasů a pokožky, ošetření poškozených vlasů 5.2 Ošetřování při vypadávání vlasů, při tvorbě lupů 5.4 Preventivní péče o vlasy

Žáci budou znát druhy kosmetiky a budou umět vysvětlit jaká kosmetika se používá na den a jaká na noc.

6. Základy kosmetiky

Budou se snažit o to, aby ladilo líčení s účesem. Žáci budou umět vyjmenovat zásady a technologické postupy práce při kompletních kadeřnických úkonech při úpravě dámských, pánských i dětských vlasů. Budou umět provádět kompletní kadeřnické úkony

Ústní zkoušení, pozorování při poradenské činnosti žáků. Rozhovor v kruhu.

5.5 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů.

6.1 Úprava obličeje pro den a večer. Základní přípravky na úpravu obličeje 6.2 Celková úprava pracovníka při práci v oboru

7.1 Kompletní provádění úkonů v dámském oboru

41

Praktické ukázky a cvičení. Návštěva dermatologa v naší kadeřnické provozovně.

Ústí zkoušení, pozorování žáků při práci,


Rozhovor.

Vzájemné líčení a hodnocení žáků při líčení.

Konzultace se stylistou.


Návštěva stylisty v naší kadeřnické provozovně.

6.3 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů 7. Procvičování na souborných samostatných pracích a prohlubování dovedností při provádění prací v dámském a pánském kadeřnictví


Doporučená literatura: POLÍVKA, L. a kol. Technologie 3 pro učební obor Kadeřník. Praha: Informatorium, 2003. ISBN 8086073-51-3.

5.3 Ožehování vlasů

Budou se snažit pečlivě provádět poradenskou činnost zákazníkovy.

Budou umět ošetřit a upravit obličej k líčení a objasnit rozdíly mezi denním a nočním líčením.

200 hodin

5. Pěstění a regenerace vlasů

Ústní zkoušení.


Didaktický test.


Rozhovor.

Instruktáž.

Diskuze v kruhu.

Návštěva kadeřnického veletrhu Expo Praha. Příprava

nutné pro kadeřnickou činnost. Budou se snažit po celou dobu pracovat samostatně a být ochotni vzájemně hodnotit svou práci a věcně argumentovat.

7.2 Kompletní provádění úkonů v pánském oboru 7.3 Holení vousů 7.4 Nové techniky barvení vlasů 7.5 Dětské střihy 7.6 Dívčí střihy 7.7 Chlapecké střihy 7.8 Preparace vlasů 7.9 Dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů

42

k závěrečným zkouškám. Vzájemné hodnocení žáků mezi sebou. Zařazena kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám žáků.

Závěr V současné době školství prochází mnoha změnami. Tyto změny se následně týkají i samotných škol, které mají za úkol vytvořit svoje vlastní školní vzdělávací programy. Vycházejí z rámcových vzdělávacích programů, které vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem mé bakalářské práce, na který jsem se zaměřila, bylo vytvořit učební osnovu jako součást ŠVP pro odborné učiliště, které kromě jiných oborů připravuje i na budoucí povolání kadeřnice. V teoretické části bakalářské práce jsem nejprve ukotvila sledovanou problematiku, tzn. vysvětlila základní používané pojmy a postup tvorby učební osnovy v návaznosti na tvorbu školních vzdělávacích programů. Praktickou část bakalářské práce jsem zpracovala do dvou kapitol, ve kterých jsem popsala a vytvořila učební osnovu pro žáky tříletého studia oboru Kadeřník na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Nové Město nad Metují.

Jsem přesvědčena, že cíl bakalářské práce, který jsem si předsevzala, jsem splnila. Učební osnova, kterou jsem vypracovala, má sloužit jako funkční nástroj pro výuku tří ročníků odborného výcviku pro obor Kadeřník Přínos mé bakalářské práce spočívá v tom, že jsem ověřila postupy, které Národní ústav odborného vzdělávání i odborná literatura doporučují pro projektování výuky. Domnívám se, že konkrétní učební osnova, kterou jsem na podkladě doporučených postupů pro své žáky vytvořila, může být inspirací i pro další učitele odborného výcviku pro obor kadeřník.

43

Seznam použité literatury a zdrojů BELZ, H; SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha : Portál, 2001. 375 s. ISBN 80-7178-479-6. JŮVA, V. Základy pedagogiky : pro doplňující pedagogické studium. 100. publikace. Brno : Paido - edice pedagogické literatury, 2001. 118 s. ISBN 80-85931-95-8. KALHOUS, Z; OBST, O. Školní didaktika. 1. vydání. Praha : Portál, 2002. 448 s. ISBN 80-7178-253-X. KAŠPAROVÁ, J. aj. Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 90 s. ISBN 978-80-85118-12-4. KOTÁSEK, J. (red). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.Praha: Tauris, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. 3. vydání. Praha : Management Press, 2004. 366 s. ISBN 80-7261-033-3 OBST, O. Didaktika sekundárního vzdělávání. Olomouc : UP, 2006. 195 s. ISBN 80244-1360-4. PRÁŠILOVÁ, M. Tvorba vzdělávacího programu. Praha : Triton, 2006. 192 s. ISBN 80-7254-712-7. PRÚCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. 1.vydání. Praha : Portál, 2009. 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009. 481 s. ISBN 978-80-7367-503. PRŮCHA, J; WALTEROVÁ, E; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. 294 s. ISBN 80-7178-029-4.

44

PRŮCHA, J; WALTEROVÁ, E; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Portál, 2001. 328 s. ISBN 80-7178-579-2. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Kadeřník. Dokument MŠMT. Praha: NUOV, 2007, 77s. č. j. 12 698/2007-23. Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, Tauris, 218 s. ISBN 80-87000-02-1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávaní. Praha: VÚP, 2005 SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-1821-7. SKALKOVÁ, J. Rámcové vzdělávací programy - dlouhodobý úkol. Pedagogika 2005, roč. LV. roč. 1, s. 5-19. Školní vzdělávací program: Kadeřník, interní kurikulární dokument, SOŠ a SOU Nové Město nad Metují VETEŠKA, J., TURECKIEOVÁ, M. Kompetence ve vzdělávání. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1770-8. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č. 561/2004 Sb. Dokument MŠMT.

45

Internetové zdroje Aktuální kurikulární dokumenty [online]. Dostupné na www: . Rámcové vzdělávací programy. [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné na www. uov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy>.

46

Seznam zkratek RVP

Rámcový vzdělávací program

ŠVP

Školní vzdělávací program

BOZP Bezpečnost ochrany zdraví při práci PO

Požární ochrana

47

ANOTACE Jméno a příjmení:

Iveta Cerulová

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

Tvorba učební osnovy v kontextu s ŠVP

Název v angličtině:

Creation of curriculum in the context of "School educational program"

Anotace práce:

Cílem bakalářské práce je vytvořit funkční učební osnovu jako součást školního vzdělávacího programu pro obor kadeřník V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy a postupy spojené s tvorbou učební osnovy, týkajících se školních vzdělávacích programů. Výstupem práce je v její praktické části funkční učební osnova jako součást ŠVP pro žáky SOŠ a SOU Nové Město nad Metují pro obor kadeřník.

Klíčová slova:

učební

osnova,

rámcový vzdělávací

program,

školní

vzdělávací program, kompetence – klíčové, odborné, kurikulum, výukový cíl, odborný výcvik Anotace v angličtině:

The objective of the bachelor thesis is to create a functional curriculum as a part of school educational scheme. The theoretical part of the thesis is explaining basic expressions and methods associated with the creation of the curriculum, concerning educational schemes. The practical part of the thesis contains the functional curriculum for students of the Secondary Scholl and Apprentice Training Centre, branch of hairdressing, in Nové Město nad Metují.

48

Klíčová slova v angličtině:

curriculum, general educational scheme, educational scheme, qualifications – key, special, section topics, aim of instruction, specialized practice

Přílohy vázané v práci:

Seznam zkratek

Rozsah práce:

43 stran

Jazyk práce:

Český jazyk

49

TVORBA UČEBNÍCH OSNOV

Recommend Documents