TUNISKO Reálný pohled na tuto zem. Jejich systém, kterým přežívají je primitivní. Peníze v této zemi jsou díky moři a slunci. Cokoliv zde bylo vybudované tak nepostavili Tunisané, ale Římané, Turci, Japonci. Naopak Tunisané zem devastují. Turisty okrádají, jsou drzí a sprostí. 39% jejich ekonomiky tvoří turismus, tak proč si po sobě neumějí uklidit. Kdybych měl jedním slovem popsat tuto zem, tak mne napadá SMETIŠTĚ. Ale kdybych mohl dostat více slov, tak by to znělo takto: smetiště, smrad, lháři, podvodníci, zloději, nevzdělanci a lenoši (dost podobné cikánům u nás). Průmysl – žádný Kultura – žádná (jejich animační programy obejít velkým okruhem), hudba nelze poslouchat. Prostě vždy se najde nějaký africký umělec, který vezme světovou klasiku a v PC zprzní do jejich rytmu. Moře čisté. Pláž – trus od velbloudů a koní. Plus odpadky.
Hammamet – hlavní průchod z pláže do přístavu.
Hammamet - holel Samira club pláž. Trus a odpadky všude.
Hammamet Yasmine – hlavní promenáda
Lampa chybí – kabeláž obnažená
Zde měla být řeka.
Olivovník roste v odpadcích, pak to jíme.
V ulicích odpadky z ryb. To přiláká kočky.
Nikdo u toho, jen zahučet do jámy. Všude smrad – kanalizace, odpadky. Zkusili jsme Hammamet, Hammamet Yasmine, Nabeul, Monastir, Kartago, Tunis, Sidi Bou Side…všude stejné.
Není důvod sem jezdit! Bylo by krásné, kdyby oni zjistili, že jsou bez nás na dně a začnuli trochu dbát na okolí.
Shrnu jeden týden s přítelkyní (jen špeky), bydleli jsme v Samira clubu (Hammamet). Přes Invii, cestovní kancelář Fischer. Kdyby někdo chtěl trochu více o této zemi. 1.den Přílet na letiště v Monastiru, radost pohoda a teplíčko. Cestou do Hammametu se rozbil autobus. V periferii nějakého města (asi Sousse). Stojíme v křižovatce, řidič autobusu nic neříká. Nevíme co máme čekat, jelikož policie, která stála o kousek dál má na sobě neprůstřelné vesty a prehistorické samopaly. OK přijela jiná doprava. Příjezd na hotel 10:00, ubytování 14:00. Čekáme a koukáme. Ubytování – zakoupili jsme si trezor. Šla s námi na pokoj nějaká paní, která to umí s trezorem. Přítelkyni vytrhla zavazadlo z rukou. Přijdeme do bungalovu (no nic moc, ale tak tři hvězdy v Tunisku jsou jako jedna hvězda kdekoliv jinde). Paní nastaví černou pazouru na bakšiš. O trezoru ani zmínka. Objeví se pán od údržby. Nastaví trezor (stačil by primitivní manuál a nastavili bychom si ho sami) natažená další černá pazoura na bakšiš. Záchod protéká, venkovní dveře se samy od sebe otevírají. Ve skříni plesnivý smrad. Ale furt radost…jsme přeci na dovolené. Převlékneme se do plavek a šup na pláž. Moře čiré, písek jemňoulinký. Koukáme na chlupaté kuličky všude na pláži. Všude poseté (asi nějaký vadný pixel). Musel jsem přítelkyni vysvětlit, že se nejedná o plody z nějakého tropického stromu. Ale šlo o trus. Rozkoukáme se a vážně vidíme maníka jak na velbloudu likviduje pláž.
4.den Jedeme do zoo kousek od Emfidy. Taxi služba – domluvili jsme se na 16 denárech. Mimo jiné kovové mince tu mají obrovské – středověk. Třikrát jsme se ptali v Aj jestli fakt jen 16. Přijedeme zpět, nastavená černá pazoura a z úst se ozve 60 denárů. No s paní delegátkou a vydřiduchem jsme šli na policii. Šéf na stanici inteligent jako všichni ostatní v této zemi. Postupoval tak jak to svědčí o této oblasti. Okradený vs zloděj vysmlouvejte si nějakou cenu Smlouvání probíhalo hezky. Já řekl 16, zloděj 60. Nikdo se nehnul. Nakonec orgán usoudil, že by se mu taky mohl hodit nějaký ten denárek. 20 zlodějovi, 20 policii.
5.den Na toto jsme se těšili nejvíce. Návštěva Tunisu a Kartága. Fakultativní výlet měl být v tomto časovém rozsahu: 8:45-19:00. Realita: 9:3016:30. Prý s česky mluvícím delegátem. Pan Tunisan mluvil, ale čeština to rozhodně nebyla. „Povím Vám něco o podnebí. Loni nám krásně pršelo“ Všude rychle foto a vypadnout pryč. Když jsme se následně koukli co nabízí tento fakultativní výlet, tak jsme se už jen pousmáli. Polovinu věcí jsme neviděli. Pan česky mluvící delegát pospíchal nejspíše dělat to co dělají všichni Tunisané. A to nic. Zpět z Tunisu jsme jeli s Polským průvodcem. Výkladu také nebylo rozumět.
Odjezdový den. Čas odjezdu na letiště změněn z 13:00 na 11:00. Čas odletu se neměnil 15:30. Máme podezření na dva důvody. Jedním je nevydat oběd a ušetřit tím.
Druhým důvodem je paní, která na nás čekala na letišti. Paní nám ukázala pouze kam máme jít se odbavit. Číst umíme, nebyla potřebná. Kvůli ní se přehodil čas, aby měla krásné tuniské odpoledne a mohla dělat to samé jako pan česky mluvící delegát. Půl hodinu před odjezdem jdeme na pokoj pro kufry. Pokoj uklizen. Čili tam někdo byl. Najednou nefunguje trezor. Přiběhne pán od údržby, který nám první den nastavoval tentýž trezor. Drží v ruce šroubovák. Koukám mu na ruce a dělá, že šroubuje. Nešrouboval. Dlouze podržel tlačítko „Clear“. Nastavená černá pazoura – dej bakšiš. Nic jsem mu nedával. Tak si vyprosil alespoň zbytek antiperspirantu. Nacákal ho na triko. Ten nemá ani tucha k čemu butylka slouží.
Zní to, že jsme rozmazlení remcalové. Není pravda. Moc jsem toho sice za život neviděl, ale tohle je fakt bordel. Loni jsme byli v Turecku. Za stejný peníz nádherná poznávačka. Čisté hotely. Hygiena fungovala. Lidé přátelští. Smlouvání mělo jistou kultivovanost. Jen pro porovnání. Přemýšleli jsme s přítelkyní pro koho vlastně takovýto pobyt vůbec je? Pro děti ne, moc exkrementů. Pro pár také ne. Romantiku si představuji jinak. Pro starce? Možná. Ale nesmí opustit hotel. Nakonec je tu pravděpodobnost, že postarší Němky, Polky, Češky sem jezdí za souloží s tou divnou africkou omladinou. Prostě normální chlap nevleze na všechno. Zde ano, ale samozřejmě černá nastavená pazoura a dej bakšiš
Zde je můj email kdyby někdo chtěl bližší info:
[email protected]
