Poj me listovat v sob tak jako v knize

S O UK RO MÉ G Y MNAS IUM J O S E F A Š K VO RE C KÉ HO , S.R.O . Školní vzd lávací program pro gymnaziální vzd lávání ty letý vzd lávací program Humanitní gymnázium

„Poj me listovat v sob tak jako v knize“

Ale byl jsem mladý, nemyslel jsem na budoucnost, snadno jsem zaho el a snadno vychládal. Josef Škvorecký – Mirákl

Soukromé gymnasium Josefa Škvoreckého,s.r.o.; LEGEROVA 5, PRAHA 2

ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PLÁN .j.: 336/V-01/09 Spisový znak: -ŠVP-336/V-01/09

Dne: 21. 8. 2009 Skarta ní znak: V

innost od: 1. 9. 2009 Zm ny: .j.: 335/V-01/10 Spisový znak: -ŠVP-335/V-01/10

Dne: 30. 8. 2010 Skarta ní znak: V

innost od: 1. 9. 2010 Zm ny: Zm ny: Zm ny: Zm ny: Zm ny: Zm ny: Zm ny:

2

O BSAH : OBSAH:......................................................................................................................... 3 1. IDENTIFIKA

NÍ ÚDAJE

........................................................................................................... 5

1.1 NÁZEV ŠVP ................................................................................................................................................5 1.2 P EDKLADATEL ............................................................................................................................................5 1.3 Z IZOVATEL ................................................................................................................................................5 1.4 PLATNOST DOKUMENTU ................................................................................................................................5 1.5 VZD LÁVACÍ PROGRAM .................................................................................................................................5 1.6 FORMA VZD LÁVÁNÍ .....................................................................................................................................5

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ....................................................................................................... 6 2.1 VELIKOST ŠKOLY ...........................................................................................................................................6 2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY ..........................................................................................................................................6 2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY .....................................................................................................................................6 2.4 KLIMA ŠKOLY ...............................................................................................................................................6 2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU .......................................................................................................6 2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁK .................................................................................................................................6 2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE .........................................................................................6 2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY ..........................................................................................................6 2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁK M A U ITEL M MIMO VYU OVÁNÍ:......................................................................6

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZD

LÁVACÍHO PROGRAMU

.............................................................. 8

3.1 ZAM ENÍ ŠKOLY: ........................................................................................................................................8 3.2 PROFIL ABSOLVENTA: ....................................................................................................................................8 3.3 POŽADAVKY NA UCHAZE E:............................................................................................................................8 3.4 UKON OVÁNÍ STUDIA ...................................................................................................................................8 3.4.1 Úrovn obtížnosti .............................................................................................................................8 3.4.2 Organizace maturitní zkoušky:..........................................................................................................9 3.4.3 Spole ná ást 2011 ...........................................................................................................................9 3.4.4 Spole ná ást od roku 2012............................................................................................................10 3.4.5 Profilová ást...................................................................................................................................10 3.4.6 Opravné zkoušky.............................................................................................................................11 3.4.7 Jednotlivá zkouška..........................................................................................................................11 3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP ..................................................................................................................11 3.6 VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE .............................................................................................................11 3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY ....................................................................................................................12 3.8 ZABEZPE ENÍ VÝUKY ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZD LÁVACÍMI POT EBAMI ..................................................................12 3.9 ZABEZPE ENÍ VÝUKY ŽÁK MIMO ÁDN NADANÝCH ..........................................................................................12 3.10 VZD LÁVÁNÍ ŽÁK SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODN NÍM ........................................................................................12 3.11 KLÍ OVÉ KOMPETENCE ..............................................................................................................................13 3.11.1 Kompetence k u ení .....................................................................................................................13 3.11.2 Kompetence k ešení problém ....................................................................................................13 3.11.3 Kompetence komunikativní..........................................................................................................13 3.11.4 Kompetence sociální a personální ................................................................................................13 3.11.5. Kompetence ob anské.................................................................................................................13

4. U 5. U

EBNÍ PLÁN ...................................................................................................................

EBNÍ OSNOVY ...............................................................................................................

15 18

5.1 P EDM T: ESKÝ JAZYK A LITERATURA......................................................................................................18 5.1.1 eský jazyk a jazyková komunikace ................................................................................................20 5.1.2 Literární výchova.............................................................................................................................24 5.1.3 Kánon etby k maturit z eského jazyka .......................................................................................27 5.1.4 Ústní maturitní zkouška z literatury................................................................................................34 5.2 P EDM T: ANGLICKÝ JAZYK ....................................................................................................................35 5.2.1 Konverzace v anglickém jazyce.......................................................................................................41 5.3 P EDM T: FRANCOUZSKÝ JAZYK..............................................................................................................47

3

5.4 P EDM T: N MECKÝ JAZYK ....................................................................................................................58 5.5 P EDM T: MATEMATIKA.......................................................................................................................64 5.6 P EDM T: FYZIKA ................................................................................................................................71 5.7 P EDM T: CHEMIE...............................................................................................................................77 5.8 P EDM T: BIOLOGIE ............................................................................................................................84 5.9 P EDM T: LOV K A P ÍRODA ................................................................................................................90 5.9.1 Obsahové vymezení a integrace oboru VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ............................................................100 5.10 P EDM T: ZÁKLADY SPOLE ENSKÝCH V D ..............................................................................................103 5.10.1 Obsahové vymezení a integrace oboru LOV K A SV T PRÁCE: .......................................................110 5.11 P EDM T: D JEPIS ............................................................................................................................111 5.12 P EDM T: ZEM PIS ...........................................................................................................................121 5.13 P EDM T: D JINY UM NÍ ...................................................................................................................130 5.13.1 Za len ní tv ích aktivit v rámci výtvarného a hudebního oboru do p edm tu d jiny um ní.135 5.14 P EDM T: T LESNÁ VÝCHOVA .............................................................................................................137 5.15 P EDM T: INFORMATIKA ....................................................................................................................145

6. HODNOCENÍ ŽÁK

A AUTOEVALUACE ŠKOLY

............................................................................148

6.1 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROSP CHU STUDENT .........................................................................................148 6.1.1 Požadavky na jednotlivé klasifika ní stupn .................................................................................148 6.1.2 Zásady klasifikace a klasifika ní dokumentace ............................................................................148 6.1.3 Celkové hodnocení........................................................................................................................149 6.1.4 Dopl ková zkouška .......................................................................................................................149 6.1.5.Opravná zkouška...........................................................................................................................149 6.1.6 Komisionální zkouška....................................................................................................................149 6.1.7 Napomínání...................................................................................................................................150 6.1.8 Opakování ro níku ........................................................................................................................150 6.1.9 Uvoln ní z p edm tu ....................................................................................................................150 6.1.10 Individuální vzd lávací plán ........................................................................................................150 6.1.11 Maturitní zkouška .......................................................................................................................150 6.2 AUTOEVALUACE ŠKOLY ..............................................................................................................................151 6.2.1 Metodika vlastního hodnocení školy - Oblasti autoevaluace .......................................................151 6.2.2 Evalua ní standardy......................................................................................................................155

P ÍLOHA . 1/2010.............................................................................................................159 P1. U EBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH P EDM ............................................................................159 P.1.1 VOLITELNÝ P P.1.2 VOLITELNÝ P P.1.3 VOLITELNÝ P

EDM T:

EDM T:

EDM T:

T Í PSANÍ ....................................................................................................159 MODERNÍ LITERATURA ........................................................................................161 HUMANITNÍ ZÁKLAD ...........................................................................................163

P2. PROJEKTY.....................................................................................................................165 P2.1 CENA VÉVODY Z EDINBURGHU ..................................................................................................................165 P2.1.1 Bronz:..........................................................................................................................................165 P2.1.2 St íbro: ........................................................................................................................................165 P2.1.3 Zlato: ...........................................................................................................................................165 P2.2 CELOŠKOLNÍ PROJEKT: „PROCHÁZKA PRAHOU ZE VŠECH STRAN“......................................................................167 P2.2.1 asové rozvržení.........................................................................................................................167 P2.2.2 Tématické skupiny a lokality .......................................................................................................167

4

1. I DENTIFIKA

NÍ ÚDAJE

1.1 NÁZEV ŠVP Školní vzd lávací program pro gymnaziální vzd lávání Školní vzd lávací program byl vytvo en podle Rámcového vzd lávacího programu pro gymnaziální vzd lávání.

Motiva ní název

Poj me listovat v sob tak jako v knize 1.2 P

EDKLADATEL

Název a adresa školy SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o. Legerova 5, 120 00 Praha 2 : Právní forma: Identifikátor právnické osoby: IZO: editelka školy:

25140108 s.r.o. 600004872 048086053 Mgr. V ra Kraklová – [email protected]

Koordinátor tvorby ŠVP:

Petr Šr ta – [email protected]

Kontakty editelna:

224262286

kancelá a sborovna:

224261173

e-mail:

[email protected]

WWW:

http://www.skvorecky.cz

1.3 Z

IZOVATEL

SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o. Adresa: Jednatel:

Legerova 5, 120 00 Praha 2

telefon:

224262286

e-mail:

[email protected]

Mgr. Václav Krištof

1.4 PLATNOST DOKUMENTU ŠVP platí od 1. zá í 2009 (pro první ro ník/y)

1.5 VZD

LÁVACÍ PROGRAM

ty letý vzd lávací program Obor: 79-41-K/41 Gymnázium

1.6 FORMA VZD

LÁVÁNÍ

Denní forma vzd lávání Mgr. V ra Kraklová editelka školy

5

2. C HARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 VELIKOST ŠKOLY Po et kmenových a odborných u eben odpovídá b žnému provozu maximáln 10 t íd. Kapacita školy podle z izovací listiny je 280 žák .

2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY tšina u eben je vybavena audio a videotechnikou (DVD, TV, video, zp tný projektor, dataprojektor). Další prostory, které mohou využívat žáci i pedagogové, jsou žákovská knihovna, žákovská studovna, cizojazy né knihovny, multimediální u ebna. Pro výuku informatiky je k dispozici po íta ová u ebna, žákovská studovna s po íta i a p ístupem na internet, multimediální u ebny s ídícím po íta em a uživatelskými stanicemi. P ipojení na internet je možné ze všech po íta . Využití po íta v etn internetu je umožn no žák m i u itel m voln i mimo výuku.

2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY Naše gymnázium má velmi dobré spojení MHD se všemi ástmi m sta Prahy, metro – trasa C – stanice I. P. Pavlova nebo Vyšehrad.

2.4 KLIMA ŠKOLY Školní budova pochází z konce 19. století, je umíst na v blízkosti centra, na tzv. Severojižní magistrála, jejíž ílišná zát ž by se m la v p íštích letech výrazn omezovat. Pro naši školu je charakteristický otev ený a demokratický p ístup k žák m, díky nep íliš velkému po tu žák vytvá í neformální, p íjemná až rodinná atmosféra. Vzhledem k tomu, že škola vzd lává i zahrani ní žáky, p edevším z východní Evropy a bývalé Jugoslávie, panuje ve škole kosmopolitní atmosféra podporující multikulturní výchovu našich žák .

2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU itelský sbor je pln aprobovaný. Složení a po et len pedagogického sboru závisí na kapacit a výkonech školy. P i kapacit 10 t íd se p edpokládá, že na naší škole p sobí zhruba 24 pedagog . U itelé pracují v prost edí, které jim umož uje využití nejvhodn jších pedagogických metod, výukových strategií a vlastního tv ího p ístupu. S vedením a se sebou navzájem spolupracují v rámci p edm tových komisí, jejichž význam stoupne se za azením pr ezových témat nap jednotlivými p edm ty.

2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁK Žáci dochází i dojíždí ze všech ástí Prahy, i ze vzdálen jších region cca do 100 km; škola mívá vždy i kolik dojížd jících žák , pro které zajiš uje ve spolupráci s M Prahy 2 ubytování.

2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Na škole probíhají dlouhodobé projekty zam ené na zahrani ní studijní vým ny se stálými partnerskými školami v N mecku, máme zájem o navázání spolupráce i ve frankofonních regionech, do Velké Británie žáci zajížd jí na u ebn poznávací pobyty.

2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY Školská rada je ustavena dle Zákona . 561/2004 Sb. (Školský zákon). Školská rada má šest len . Naše škola zajiš uje ve spolupráci s vysokými školami pedagogické praxe student u itelství, ada našich pedagog je fakultními u iteli (r zné fakulty UK Praha, Literární akademie), p edpokládáme rozší ení spolupráce v oblasti projekt a grantových úkol . Vedení školy podporuje nadstandardní projekty v rámci minimálního preventivního programu.

2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁK

M A U ITEL M MIMO VYU OVÁNÍ :

Škola ve spolupráci se Spole ností Josefa Škvoreckého spolupo ádá celostátní literární sout ž pro žáky základních a st edních škol „O cenu Josefa Škvoreckého“

6

Pravideln se zú ast ujeme sout že a následných workshop „Náchodská prima sezona“ Spolupráce s organizacemi lov k v tísni, ÚDV Žáci se každoro ú astní sbírkových akcí, p edevším ve spolupráci s nadací Život d tem a Projekt Šance Výchovný poradce školy pomáhá žák m zejména p i výb ru dalšího uplatn ní; ešení individuálních problém Fakultativní sportovní akce – Pražský juniorský maraton, baseballový turnaj Klub mladého diváka - Organizace návšt v ve erních p edstavení v r zných typech divadel Kurzy Národní galerie Filmový klub Besedy se spisovateli, herci, režiséry

7

3. C HARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZD

LÁVACÍHO

PROGRAMU 3.1 ZAM

ENÍ ŠKOLY:

Škola poskytuje ty leté gymnaziální studium s rozší enou výukou humanitních p edm budoucí zam í pak volbu p edm .

s ohledem na

3.2 PROFIL ABSOLVENTA: Náš absolvent je humanitn vzd laný, jazykov vybavený, p ipravený ke studiu na vysoké škole dle svého osobního zájmu a zam ení u nás i v zahrani í, je ochoten a schopen vyjád it a obhájit vlastní názor. Žáci jsou p ipravováni na všechny typy univerzitního studia individuální profilací v soustav volitelných edm , p evažuje však zájem o studia humanitní. V rámci výuky volitelných p edm nabízíme student m nadstandardní p ípravu k budoucímu zam ení edevším ve výuce tv ího psaní, mezi absolventy z let p edchozích je n kolik již publikujících autor , zam stnanc r zných periodik i televizí i pracovník kulturního managementu.

3.3 POŽADAVKY NA UCHAZE E: 3.3.1 ORGANIZACE P

IJÍMACÍHO ÍZENÍ :

Kritéria jsou up es ována každý rok a zve ej ována v souladu s vyhláškou: ijímací ízení vychází z výsledk p edchozího vzd lávání: Pr r známek z profilových p edm . Další skute nosti (sout že, olympiády a podobn ) ípadn test obecn studijních p edpoklad , slohová práce a motiva ní pohovor.

3.4 UKON

OVÁNÍ STUDIA

3.4.1 Úrovn obtížnosti Povinné zkoušky spole né ásti maturitní zkoušky jsou p ipraveny ve dvou úrovních obtížnosti – základní a vyšší. Obecn platí, že:

3.4.1.1 Dv úrovn obtížnosti jsou nabízeny: v p ípad povinných zkoušek spole né ásti; u nepovinných zkoušek spole né ásti z p edm

, z nichž je možné konat rovn ž zkoušku povinnou.

3.4.1.2 Zkoušky základní úrovn obtížnosti: ov ují povinné minimum dovedností a znalostí každého maturanta bez ohledu na typ st ední školy, obor i formu vzd lávání; ov ují v daném p edm tu pouze to, co podle platných u ebních dokument má v rámci svého studia probrat maturující na všech typech st edních škol, v jakémkoli oboru a v jakékoli form studia; edstavuje v daném zkušebním p edm tu pr nik obsahu vzd lávání všech maturitních obor .

3.4.1.3 Vyšší úrove obtížnosti zkoušek: je úrove výb rová a proto nelze o ekávat, že na složení této zkoušky své žáky p ipraví každá škola v každém oboru vzd lávání; ov uje dovednosti a znalosti vlastní zejména t m obor m vzd lávání, z nich se podstatná ást žák úsp šn hlásí ke studiu na vysoké školy; je odvozena od požadavk vysokých škol p i p ijímacích zkouškách.

3.4.1.4 Zkoušky z p edm , z nichž není možnost konat povinné zkoušky (fyzika, chemie, biologie, jepis, zem pis a d jiny um ní): nejsou nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti; mají výb rový charakter a mají proto logicky blíže zkouškám vyšší úrovn obtížnosti;

8

jsou po stránce obsahu odvozeny od požadavk vysokých škol p i p ijímacích zkouškách.

3.4.1.5 Volba úrovn obtížnosti zkoušek: je svobodnou volbou žáka bez ohledu na typ i obor st ední školy; v p ípad komplexních zkoušek z eského jazyka literatury a z cizího jazyka je zárove volbou obtížnosti všech díl ích zkoušek, tj. díl í ústní zkoušky, písemné práce i didaktického testu.

3.4.1.6 Volbu úrovn obtížnosti zkoušek: provádí žák v rámci p ihlášky k maturitní zkoušce; že žák v p ípad opravné zkoušky zvolit odlišn od té, kterou zvolil v ádném termínu zkoušky.

3.4.2 Organizace maturitní zkoušky: Rok

2011

2012 a dál

Spole ná ást

Profilová ást

2 povinné zkoušky: 1. eský jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika

2–3 povinné zkoušky - stanoví editelka školy

max. 3 nepovinné zkoušky - z nabídky: eský jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, ob anský a spole enskov dní základ, biologie, fyzika, chemie, d jepis, zem pis, jiny um ní

max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví editelka školy

3 povinné zkoušky: 1. eský jazyk a literatura 2. cizí jazyk 3. matematika nebo ob anský a spole enskov dní základ nebo informatika

3 povinné zkoušky - stanoví editelka školy

max. 3 nepovinné zkoušky: - z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, ob anský a spole enskov dní základ, biologie, fyzika, chemie, d jepis, zem pis, jiny um ní

max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví editelka školy

3.4.3 Spole ná ást 2011 Náb hová fáze – Model 2 + 3 (2 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky) Náb hová fáze obsahuje n kolik úlev, aby p echod na novou maturitu prob hl plynule a bez v tších komplikací a aby všichni zú astn ní snáze p ivykli této bezesporu velké zm . Její hlavní výhodou oproti druhé fázi (od roku 2012) je možnost konat nepovinnou zkoušku z téhož p edm tu jako povinnou. Dejme tomu, že si žák chce zvolit vyšší úrove zkoušky z cizího jazyka, ale p i jejím neúsp šném vykonání v rámci povinných zkoušek by neusp l v celé spole né ásti. ešením tedy je zvolit u povinné zkoušky základní úrove a vyšší pak u zkoušky nepovinné, která nemá vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky usp je, i nikoli. Od roku 2012 již tato možnost nebude – tzn., že žák nebude moci konat nepovinnou zkoušku z téhož p edm tu, z n hož konal zkoušku povinnou.

3.4.3.1 POVINNÉ ZKOUŠKY: 1. eský jazyk a literatura, 2. cizí jazyk nebo matematika. Povinné zkoušky koná žák bu v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného rozhodnutí. Úrove volí pro každou zkoušku zvláš . V p ípad komplexní zkoušky z eského jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úrove vztahuje na všechny t i její díl í zkoušky (díl í ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úsp šné složení spole né ásti maturitní zkoušky musí usp t u obou povinných zkoušek.

3.4.3.2 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY Žák si m že (ale nemusí) zvolit maximáln 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: eský jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, ob anský a spole enskov dní základ, biologie, fyzika, chemie, d jepis, zem pis a d jiny um ní. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, n mecký, špan lský, francouzský a ruský. P i výb ru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace p i studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk

9

jako první nebo druhý. Žák si m že dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se b hem studia na své škole neu il. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyu uje. Krom zmín ného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební p edm ty na škole vyu ují. Žák má možnost si vybrat zkušební p edm t, z n hož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodn bez ohledu na to, jaký obor i typ st ední školy studuje. Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyk ) neznamenají pro školu žádné nároky na kvalifikaci u itel , nebo jsou realizovány formou centráln zadávaných a centráln vyhodnocovaných test .

3.4.4 Spole ná ást od roku 2012 Po ínaje rokem 2012 p ibude ke 2 povinným zkouškám etí povinn volitelná zkouška (viz model níže). Další novinkou je právo editele školy áste nebo zcela omezit volitelnost p edm ve t etí povinné zkoušce. Znamená to, že m že volitelnost omezit ze t í na dva p edm ty nebo ji zrušit a ur it jeden p edm t pro všechny maturanty. Toto své rozhodnutí však musí dle zákona zve ejnit nejpozd ji 3 m síce p ed podáním ihlášky uchaze o studium na st ední škole, kterých by se toto rozhodnutí dotklo u maturit. Zm ny se týkají i volby zkušebních p edm nepovinných zkoušek. Po ínaje rokem 2012 již nebude možné, aby žák konal nepovinnou zkoušku z téhož p edm tu, z n hož koná zkoušku povinnou. Tato možnost „sázky na jistotu“ platila pouze pro náb hovou fázi maturitní zkoušky v roce 2011. Model 3 + 3 (3 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky)

3.4.4.1 POVINNÉ ZKOUŠKY: 1. eský jazyk a literatura, 2. cizí jazyk, 3. matematika nebo ob anský a spole enskov dní základ nebo informatika. Povinné zkoušky koná žák bu v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného rozhodnutí. Úrove volí pro každou zkoušku zvláš . V p ípad komplexní zkoušky z eského jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úrove vztahuje na všechny t i její díl í zkoušky (díl í ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úsp šné složení spole né ásti maturitní zkoušky musí maturant usp t u všech t í povinných zkoušek.

3.4.4.2 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY Žák si m že (ale nemusí) zvolit maximáln 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, ob anský a spole enskov dní základ, biologie, fyzika, chemie, jepis, zem pis, d jiny um ní. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, n mecký, špan lský, francouzský a ruský. P i výb ru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace p i studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si m že dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se b hem studia na své škole neu il. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyu uje. Krom zmín ného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební p edm ty na škole vyu ují. Žák má možnost si vybrat zkušební p edm t, z n hož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodn bez ohledu na to, jaký obor i typ st ední školy studuje. Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyk ) neznamenají pro školu žádné nároky na kvalifikaci u itel , nebo jsou realizovány formou centráln zadávaných a centráln vyhodnocovaných test .

3.4.5 Profilová ást Profilová ást je pln v kompetenci editele školy. Skládá se: ze 2 nebo 3 povinných zkoušek, z možnosti konat až 2 nepovinné zkoušky. Profilové zkoušky se mohou konat formou: písemnou, praktické zkoušky, ústní zkoušky p ed zkušební maturitní komisí, maturitní práce s obhajobou p ed zkušební maturitní komisí. Jedna zkouška m že být rovn ž kombinací uvedených forem (m že se skládat z písemné ásti a z maturitní práce s obhajobou nebo z praktické zkoušky a ústní zkoušky). Nabídku povinných i nepovinných zkoušek v etn formy, témat a termín konání ur í editel školy podle rámcového a školního vzd lávacího programu. Skladba i forma profilových zkoušek musí vycházet z profilu

10

daného studijního oboru. Rozhodnutí o parametrech profilové ásti musí editel školy zve ejnit nejpozd ji 12 síc p ed konáním první profilové zkoušky. Po et povinných profilových zkoušek stanoví pro každý obor rámcový vzd lávací program (RVP). Do doby, než budou maturovat první žáci, kte í zahájili výuku dle školního vzd lávacího programu (ŠVP), ur í jejich po et editel školy. Profilovou ást vykoná žák úsp šn tehdy, když usp je u všech jejích povinných zkoušek. V p ípad neúsp chu má žák právo na dv opravné zkoušky z p edm tu, z n hož neusp l. Žák koná opravnou zkoušku vždy pouze z toho p edm tu, z n hož neusp l. Vzhledem k tomu, že provedení a parametry profilové ásti maturitní zkoušky jsou pln v kompetenci konkrétních st edních škol, bližší informace lze získat výhradn na p íslušné st ední škole.

3.4.6 Opravné zkoušky Pro absolvování maturitní zkoušky (MZ) je podmínkou úsp šné složení spole né i profilové ásti, tzn. úsp šné vykonání všech povinných zkoušek obou ástí. V p ípad komplexních zkoušek to znamená usp t ve všech t ech díl ích zkouškách (díl í ústní zkoušce, písemné práci i didaktickém testu). Pokud žák neusp je u jedné nebo více povinných zkoušek v ádném termínu MZ, má možnost konat až dv opravné zkoušky. Opravnou zkoušku koná žák pouze z t ch p edm , v nichž neusp l. V p ípad komplexních zkoušek opravuje všechny t i díl í zkoušky, tedy celou komplexní zkoušku. Opravné zkoušky spole né ásti lze konat v 5 následujících letech po ukon ení studia na st ední škole. Opravné zkoušky z nepovinných p edm se nekonají! V p ípad nepovinných zkoušek lze opravnou zkoušku nahradit složením tzv. jednotlivé zkoušky. Pro opravné zkoušky si m že žák zvolit jinou úrove obtížnosti, než si zvolil v ádném termínu. Pokud tedy konal zkoušku ve vyšší úrovni obtížnosti a neusp l, m že u opravné zkoušky zvolit úrove základní. Možné termíny opravných zkoušek spole né ásti jsou bu v zá í, nebo v jarním termínu následujícího školního roku. Stejn jako v ádném termínu maturitní zkoušky je podmínkou podání p ihlášky editeli p íslušné školy, a to: k podzimnímu termínu do 25. ervna ( editel školy zanese do centrálního registru CERMATu do 30. 6.), k jarnímu termínu do 15. listopadu ( editel školy zanese do centrálního registru CERMATu do 30. 11.). Opravné a náhradní zkoušky se na rozdíl od ádného termínu konají pouze ve vybraných školách (tzv. spádových), tedy nikoli ve všech st edních školách. Výjimkou jsou díl í ústní zkoušky z eského jazyka a literatury a cizího jazyka, které koná žák ve škole, kde studoval. Zá ijový termín náhradních a opravných zkoušek Náhradní a opravné zkoušky pro maturanty roku 2011 se konají v termínu od 6. do 14. zá í následujícího školního roku. Op t se konají podle jednotného zkušebního schématu, který je však stanoven až na základ ihlášek žák (d vodem je optimalizace asového rozvrhu zkoušek s cílem minimalizovat délku, po kterou se budou na školách konat). Pozvánku ke konání náhradních a opravných zkoušek obdrží žák v pr hu posledního týdne prázdnin (p ípravného týdne) na své „kmenové“ škole. V pozvánce bude uvedeno kam a kdy se má k p íslušné zkoušce (zkouškám) dostavit.

3.4.7 Jednotlivá zkouška Novela školského zákona upravující v §113 jednotlivé zkoušky hovo í o 4 typech t chto zkoušek: jednotlivé maturitní profilové – v režii p íslušné st ední školy, jednotlivé záv re né – také v režii p íslušné st ední školy, jednotlivé zkoušky absolutoria – v režii p íslušné konzervato e nebo vyšší odborné školy, jednotlivé maturitní zkoušky spole né ásti maturitní zkoušky - v režii CERMAT.

3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP ŠVP považujeme zvlášt v prvních ty ech letech za otev ený dokument, který bude možno, ale i nutno pr žn upravovat, hlavn díky systému zp tných vazeb. Od po átku prvního školního roku platnosti tohoto ŠVP bude vytvo ena kontrolní skupina – vedení školy, koordinátor ŠVP, p edsedové p edm tových komisí, která bude pravideln vyhodnocovat fungování ŠVP v praxi – tato autoevaluce povede k lepší provázanosti jednotlivých pr ezových témat a k dalšímu zeefektivn ní výuky a vzd lávání na naší škole. Evalua ní proces bude dávat tento ŠVP do souladu s aktuálním vývojem školské legislativy.

3.6 VÝCHOVNÉ A VZD

LÁVACÍ STRATEGIE

11

Strategie vycházejí z následujících princip uplat ovaných v práci školy: Provázanost jednotlivých p edm Projektová výuka Vysoká úrove výuky a využití jazyk , návaznost na dosaženou úrove v p edchozím vzd lání Liberální p ístup k žák m i u itel m Otev enost ve vztahu k žák m Neformální klima školy Kosmopolitní a multikulturní atmosféra – zahrani ní žáci - Individuální p ístup, který umož uje hladké za len ní do našeho školského systému Nabídka postupné profilace výb rem volitelných p edm Týmová práce Projektová výuka ve všech ro nících studijního programu ast na dlouhodobých i mezinárodních projektech

3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY Naši žáci zvládnou požadavky gymnaziálního vzd lávání na úrovni ŠVP (který odpovídá RVP GV). V oblasti humanitního vzd lávání, která je pro naši školu prioritní, jsou požadavky našeho ŠVP pon kud náro jší. Ve volitelných p edm tech, které tvo í individuální profil absolventa, jsou naši žáci p ipravováni v souladu s požadavky Katalog cílových požadavk spole né ásti maturitní zkoušky.

3.8 ZABEZPE

ENÍ VÝUKY ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZD LÁVACÍMI POT EBAMI

Vychází z prostorových možností školy – není bezbariérový p ístup. Školní vzd lávací program p edpokládá možnost integrace žák s leh ími postiženími. Dle pot eb a na základ léka ských doporu ení vytvá í škola ve spolupráci s rodi i žák poruchami u ení individuální vzd lávací plány.

3.9 ZABEZPE

se specifickými

ENÍ VÝUKY ŽÁK MIMO ÁDN NADANÝCH

Mimo ádn nadaní žáci našeho gymnázia mohou pro sv j rozvoj využít následujících možností: Individuální vzd lávací plány ast na projektech – v etn mezinárodních Olympiády a odborné sout že

3.10 VZD

LÁVÁNÍ ŽÁK SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODN NÍM

Do této skupiny pat í žáci ze sociáln , kulturn a jazykov odlišného prost edí. Hlavním problémem bývá zpravidla nedostate ná znalost vzd lávacího jazyka. U žák se sociálním znevýhodn ním škola zajiš uje nap íklad: pomoc p i dou ování, konzultace s psychologem v p ípad ohrožení žák sociáln patologickými jevy, nadstandardní pé i výchovného poradce, finan ní pomoc p i návšt vách kulturních nebo sportovních za ízení, další aktivity vedoucí k maximálnímu zapojení t chto žák do života školy. Zásady pro práci s d tmi se sociálním znevýhodn ním: v p ípad pot eby vypracování individuálních vzd lávacích plán zajišt ní skupinové nebo individuální pé e zajišt ní specifických u ebnic a pom cek volba odpovídajících metod a forem práce nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovišt m vytvo ení p íznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prost edí finan ní podpora žák p i ú asti na innostech souvisejících s výukou

12

3.11 KLÍ

OVÉ KOMPETENCE

Klí ové kompetence jsou v našem programu rozvíjeny následovn :

3.11.1 Kompetence k u ení STRATEGICKÉ KROKY Individualizovat vyu ovací metody a rozší it jejich variabilitu Posílit vnit ní motivaci žák Zefektivnit p enos a získávání informací Posílit autoevalua ní schopnosti žák

ORGANIZA NÍ FORMY Profilace ve volitelných p edm tech. Návrhy dalšího sm ování volitelných p edm . Návrhy projekt Zapojení do projekt . Organizace exkurzí Samostatná práce se zdroji informací – Internet Samostatná práce s literaturou Prezentace žákovských projekt v rámci školy a jiných aktivit

3.11.2 Kompetence k ešení problém STRATEGICKÉ KROKY Posílit metodu problémové výuky ve všech edm tech Využít schopnost žák rozpoznat problém Umožnit žák m interpretovat získané informace a návrhy ešení problém

ORGANIZA NÍ FORMY Využití seminárních forem výuky Vytvá ení studijních skupin nap t ídami Zadávání projekt , individuálních a skupinových úkol Prezentace na webové stránce školy. Výstupy z projekt za jednotlivé ro níky, ale i za celé studium

3.11.3 Kompetence komunikativní STRATEGICKÉ KROKY Umožnit žák m p ístup k dostupným prost edk m komunikace Poskytnout žák m teoretické a praktické nástroje ke komunikaci Umožnit žák m prezentovat komunika ní schopnosti ve škole i na ve ejnosti Poskytnout žák m vysokou úrove výstupních komunika ních schopností v cizích jazycích

ORGANIZA NÍ FORMY Liberalizace používání ICT prost edk uvnit školy Webové stránky školy, t íd, apod. Využití žákovské knihovny a cizojazy ných knihoven Provázání výuky informatiky s ostatními p edm ty, tak aby se využití výpo etní techniky stalo samoz ejmostí Mimoškolní innost (zájmové útvary, sout že) Obhajoby a ukázky projekt . Olympiády a jiné sout že. Zahrani ní studijní vým ny Olympiády a jiné sout že.

3.11.4 Kompetence sociální a personální STRATEGICKÉ KROKY Poskytnout žák m možnosti hodnotit vlastní reálné možnosti Vést žáky ke schopnosti p ijmout zodpov dnost Posilovat metody k vytvá ení hodnotných mezilidských vztah Vést žáky k pozitivnímu vztahu ke zdraví a zdravému životnímu stylu

ORGANIZA NÍ FORMY Skupinové metody výuky ve všech p edm tech Externí formy evaluace školy – Vektor SCIO Organizace prezentací projekt Zapojení žák do humanitárních akcí Preventivní program. Sportovní aktivity v rámci kurz . Aktivity v rámci sportovních sout ží

3.11.5. Kompetence ob anské STRATEGICKÉ KROKY it žáky stanovit si perspektivní cíle Toleranci a respektování r znorodých hodnot lov ka povýšit na jednu ze základních norem života školy it žáky uv dom le poskytovat ú innou pomoc druhým Umožnit žák m možnosti postupného zapojování do ob anského života okolí a spole nosti

ORGANIZA NÍ FORMY Spolupráce s vysokými školami – seminá e, praxe Nabídka profilových maturitních zkoušek Nabídka studia pro žáky minoritních skupin (v tšinou zahrani ních).Multikulturní projekty (v etn mezinárodních). Ú ast na humanitárních akcích Individuální a skupinové úkoly v p edm tech ast žák na organizaci mimoškolních aktivit Práce t ídních samospráv a ú ast zástupc žák ve školské rad školy.Organiza ní pomoc žák p i ob anských aktivitách v míst sídla školy

13

3.11 Z

LEN NÍ A INTEGRACE PR

EZOVÝCH TÉMAT

Pr ezová témata jsou za azena do p edm a inností, se kterými se setkají všichni žáci, Podle následujícího p ehledu. Konkrétní zapracování do jednotlivých vyu ovacích p edm je sou ástí osnov jednotlivých p edm . Tematické okruhy pr ezových témat

1. ro ník

2. ro ník

3. ro ník

4. ro ník

INT/BI; TV INT/TV

INT/ZSV; TV INT/ZSV; TV

Osobnostní a sociální výchova (OSV) Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém Sociální komunikace

INT/ZSV; TV INT/ZSV; TV

INT/TV INT/TV

INT/ JL; ZSV; TV INT/DU INT/DU Morálka všedního dne INT/ZSV; D INT/ZSV Spolupráce a sout ž INT/TV INT/TV INT/TV Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (MEGS) Globaliza ní a rozvojové procesy Globální problémy, jejich p iny a sledky Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Žijeme v Evrop Vzd lávání v Evrop a ve sv Základní problémy sociokulturních rozdíl Psychosociální aspekty interkulturality Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z r zného kulturního prost edí

INT/TV; DU

INT/Z INT/Z

INZ/Z INT/Z; ZSV INT/ZSV

INT/jazyky INT/jazyky INT/DU; ZSV; I INT/EV; ZSV INT/I INT/ jazyky Multikulturní výchova (MUV)

INT/DU INT/ZSV INT/TV

INT/D INT/ZSV

INT/ZSV

INT/jazyky INT/Z;DU; ZSV INT/ jazyky

INT/jazyky INT/DU; ZSV INT/ jazyky

INT/D; JL; Z INT/ZSV INT/ jazyky INT/ jazyky



INT/D; JL INT/Z; ZSV INT/ jazyky INT/ jazyky

INT/ jazyky

INT/ jazyky INT/ZSV

INT/ jazyky

INT/ jazyky

Environmentální výchova (ENV) Problematika vztah organismu a prost edí lov k a životní prost edí

INT/BI

INT/BI; P

INT/jazyky INT/ jazyky INT/CH; BI INT/ P Životní prost edí eské republiky INT/BI INT/Z; P Mediální výchova (MEV)+ volitelný p edm t ve 4.ro . Média a mediální produkce

INT/F; CH; Z

INT/I

INT/ZSV; I

INT/ JL

Uživatelé

INT/DU INT/ jazyky INT/ZSV; I

INT/DU; I INT/ jazyky INT/ZSV; I

INT/ JL; DU INT/ jazyky INT/D; JL;ZSV INT/DU

inky mediální produkce a vliv médií Role médií v moderních d jinách

INT/DU; I INT/ZSV; I

INT/DU; ZSV; I INT/ZSV; I

Mediální produkty a jejich významy

INT/ P INT/ P

INT/ jazyky INT/DU INT/D; JL INT/ZSV; DU

INT/ZSV; DU INT/ JL; DU INT/D; JL; ZSV INT/D; JL INT/DU INT/ZSV; DUI

Poznámky: Zp sob realizace je up esn n v u ebních osnovách; sou ástí osnovy každého p edm tu je za azení pr ezových témat.

14

4. U

EBNÍ PLÁN

Vzd lávací oblasti / obory

1.

2.

3.

4.

Dotace v ŠVP

celková minimální dotace

Jazyk a jazyková komunikace 4

4

5

5

18

12

Anglický jazyk*

eský jazyk a literatura

3

3

4

4

14

12

Francouzský*/N mecký jazyk*

3

3

3

3

12

12

Matematika a její aplikace

3

3

2

2

10

10

lov k a p íroda/ a spole nost

36

Fyzika

2

2

4

Chemie

2

2

4

Biologie

2

2

4

lov k a p íroda Základy spole enských v d jepis Zem pis

3

3

6

2

2

3

3

10

2

2

2

2

8

2

2

2

2

8

lov k a sv t práce

INT

x

Um ní a kultura jiny um ní

4 2

2

3

3

10

lov k a zdraví lesná výchova*

8 2

2

2

2

8

Výchova ke zdraví

INT

x

Informa ní a komunika ní technologie

INT

4

Informatika*

2

2

Volitelné p edm ty

2

2

Pr ezová témata

4 4

4

12

INT

8 x

Disponibilní dotace

26

Celková povinná dotace

33

33

33

33

Volitelné p edm ty: Ob anský a spole enskov dní základ – maturitní Matematika / lov k a p íroda - maturitní Tv í psaní Mediální výchova Humanitní základ jiny filozofie Moderní literatura Moderní d jiny/mezinárodní vztahy

1.

2.

3.

2 2

4. 2 2 2 2

2 2 2

2 2 2

2

2

1

1

1

1

132

132 1 letý 1 letý 1 letý 1 letý 2 letý 2 letý 2 letý 2 letý

*) d lené hodiny

15

4.1 POZNÁMKY K

EBNÍMU PLÁNU:

eský jazyk a literatura: každoro ní dotace je rozd lena na literární výchovu a eský jazyk a jazykovou komunikaci ve schématu (3+1, 3+1, 4+1, 4+1). Cizí jazyk a další cizí jazyk je studován povinn a navazuje na obsah výuky RVP ZV s možností vytvá ení skupin dle pokro ilosti. Žáci si volí profilový cizí jazyk – anglický, mecký jazyk nebo francouzský p ihláškou ke studiu. Volba profilace je závazná pro celé studium a zvolený profilový jazyk je povinnou volbou žáka ve spole né i profilové ásti maturitní zkoušky. Výuka je realizována ve skupinách. Sou ástí anglického jazyka je anglická konverzace. Podle Spole ného evropského referen ního rámce CEF všichni žáci ukon í studium cizích jazyk minimáln na úrovni B2. Fyzika: Sou ástí výuky jsou i pr žn za azovaná praktická cvi ení. Chemie: Sou ástí výuky i laboratorní cvi ení a praktická cvi ení. P edm t integruje ást vzd lávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. ro níku. Biologie: Sou ástí výuky i laboratorní cvi ení a praktická cvi ení. P edm t integruje ást vzd lávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV v 1. a 2. ro níku. lov k a p íroda: P edm t integruje ást vzd lávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV ve 4. ro níku. edm t integruje ást vzd lávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV ve 3. a 4. ro níku. Zem pis: edm t integruje ást vzd lávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. a 2. ro níku. Základy spole enských v d: P edm t integruje ást vzd lávacího obsahu oboru lov k a sv t práce z RVP GV lov k a sv t práce: Výuka je integrována následujícím zp sobem: Úvod do psychologie - problematika profesní volby a osobního managementu Úvod do sociologie - sociální struktura spole nosti - Sociální nerovnost a sociální mobilita Úvod do politologie - otázka lidských práv; mezinárodní vztahy – evropský trh práce Globální sv t - evropská integrace a mezinárodní spolupráce; mezinárodní trh práce Úvod do studia práva a pracovn právní problematiky - orgány právní ochrany; problematika pracovn právních vztah Úvod do ekonomie - tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty; marketing; úloha státu v ekonomice a sociální politika; finance Úvod do filozofie a etiky - význam v deckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití jiny um ní: edm t integruje vzd lávací obsah Výtvarného oboru a Hudebního oboru z RVP GV Informa ní a komunika ní technologie: Výuka je realizována v p edm tu Informatika a vzd lávací obsah je intogrován pr žn v dalších p edm tech lesná výchova: Výuka je realizována ve skupinách. P edm t integruje ást vzd lávacího obsahu Výchova ke zdraví z RVP GV ve všech ro nících. Výchova ke zdraví: Výuka je integrována v následujících p edm tech: ZDRAVÝ ZP SOB ŽIVOTA A PÉ E O ZDRAVÍ Biologie 1. ro .: Viry, bakterie, houby Biologie 2. ro .: Prevence chorob. Bu ky – nádorové bujení lov k a p íroda 3. ro .: Projekt Optimální výživa: vyhodnocení vlastního stylu stravování, pozitivní a negativní sobení medií. lov k a p íroda 4. ro .: Ekologie x environmentalistika, zne išt ní prost edí, globální problematika zne išt ní prost edí. Základy spole enských v d 1. ro .: lov k jako jedinec - psychohygiena. Základy spole enských v d 3. ro .: Ob an a právo - bezpe nost práce. lesná výchova 1. – 4. ro .: Zdravý zp sob života a pé e o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence. lesná výchova 1. ro .: První pomoc p i úrazech a náhlých zdravotních p íhodách. VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ

16

lov k a p íroda 3. ro .: Ontogenetický vývoj lov ka - fáze vývoje, období 1. a 2. vzdoru, t hotenství, porod. Základy spole enských v d 2. ro .: lov k ve spole nosti - rozvoj sociálních dovedností. ZM NY V ŽIVOT LOV KA A JEJICH REFLEXE Chemie 1. ro .: Toxicita látek. Chemie 2. ro .: Alkoholy, alkaloidy a jiné návykové látky. lov k a p íroda 3. ro .: Rozmnožovací soustava, antikoncepce, plánované rodi ovství. RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE lov k a p íroda 3. ro .: Biologie lidského t la, onemocn ní soustav lidského t la. OCHRANA LOV KA ZA MIMO ÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Chemie 1., 2. ro .: Pravidla p i práci v chemikáliemi, S v ty R v ty. lov k a p íroda 3. ro .: První pomoc. lesná výchova 1. ro .: První pomoc. Volitelné aktivity: Realizovány ve 1. až 4. ro níku formou povinn volitelných p edm , které rozši ují a prohlubují vzd lávací obsah vzd lávacích obor RVP GV. Žáci p íslušných ro ník vybírají z každoro ní aktuální nabídky, která vychází zejména z poptávky žák a je uvedena v p íloze ŠVP. Výuka je realizována v jednoletých a dvouletých kurzech.

17

5. U 5.1 P

EBNÍ OSNOVY EDM T:

Vzd lávací oblast: Vzd lávací obor:

ESKÝ JAZYK A LITERATURA Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk a literatura

Vzd lávací obor eský jazyk a literatura je realizován v povinném p edm tu eský jazyk a literatura a ve volitelných p edm tech Humanitní základ, Moderní literatura a Tv í psaní. Vyu ovací p edm t eský jazyk a literatura realizuje n které ásti vzd lávacích obor Jazyk a jazyková komunikace a rozvíjí pr ezová témata Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vymezení vyu ovacího p edm tu eský jazyk a literatura je vytvo eno ze vzd lávacího oboru eský jazyk a literatura z RVP GV. Integruje v sob obsah pr ezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. Sou asn svým obsahem dopl uje p edm ty d jepis, estetická výchova, základy spole enských v d, humanitní základ, novodobé d jiny. P edm t eský jazyk a literatura p edstavuje v rámci základního vzd lání sou ást oboru jazyk a jazyková komunikace. edm t je realizován ve ty ech ro nících s následující hodinovou dotací: první ro ník ty i hodiny týdn , druhý ro ník ty i hodin týdn , t etí ro ník p t hodin týdn , tvrtý ro ník p t hodin týdn . Jedna hodina ro níkové dotace je v nována ásti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzd lání, schopnost student využívat eštiny jako mate ského jazyka v jeho mluvené i písemné podob , jež umož uje žák m poznat a pochopit spole ensko-kulturní vývoj lidské spole nosti. Studenti získají kompetenci k efektivní mezilidské komunikaci, u í se interpretovat r zné komunika ní situace. V komunika ní a slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat r zná jazyková sd lení, íst s porozum ním, kultivovan psát, mluvit a rozhodovat se na základ p teného nebo slyšeného textu r zného typu vztahujícího se k nejr zn jším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho výstavbu. V jazykové složce žáci získávají v domosti a dovednosti pot ebné k osvojování spisovné podoby eského jazyka. U í se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k p esnému a logickému myšlení, které je základním edpokladem jasného, p ehledného a srozumitelného vyjad ování. P i rozvoji pot ebných znalostí a dovedností se uplat ují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, nap . dovednosti porovnávat r zné jevy, jejich shody a odlišnosti, t ídit je podle ur itých hledisek a dospívat k zobecn ní. V literární složce studenti poznávají prost ednictvím etby literární teorii, u í se vnímat její specifické znaky, postihovat um lecká specifika literatur a formulovat vlastní názory o p teném díle. U í se také rozlišovat literární fikci od skute nosti. Postupn získávají a rozvíjejí základní tená ské návyky i schopnosti tvo ivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Výuka p edm tu je dopl ována o práci s odbornými texty a literárními prameny, samostatnou i skupinovou prací student , referáty, prezentacemi, projekty, literárními sout žemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi.

18

KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ Student je veden vybírat a využívat pro efektivní u ení vhodné zp soby, metody a strategie. U itel vede studenta k tomu, aby v u ebnicích, knihách, textových a jiných pom ckách vyhledal p íklady zkoumaného jevu, sám stanovil pravidla pro tento jev typická a následn se sám pokusil vytvo it p íklady vlastní, na nichž by práv získané v domosti uplatnil. Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a v cného tení a chápání významu klí ových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru text a tvorby text vlastních. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede studenty k využívání u iva a materiál souvisejících p edevším s p edm ty osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, d jepis, estetická výchova, základy spole enských v d, humanitní základ. Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy p i práci s texty, které se nezam ují na konkrétní jev, i p i práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost ešení problém lze prokázat na literárních ukázkách a p i práci s nimi. Student je veden ke správnému použití jazykových jev . Student je schopen p tený text reprodukovat nebo vytvá et další texty vlastní – i s možností využití r zných jazykových vrstev. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel za azuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost v cn a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám poslucha a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjad uje své myšlenky a názory, je schopen vytvá et vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na r znorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). U í se aplikovat své znalosti, ešit odborné problémy v daném p edm tu, ale také vhodn a citliv komunikovat s okolím. KOMPETENCE OB ANSKÉ Studenti se prost ednictvím etby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovliv ováním a nutností tolerance.

19

5.1.1 eský jazyk a jazyková komunikace Ro ník : první Školní výstupy Obecné pou ení o jazyku a i žák odlišuje r zné variety národního jazyka a vhodn je využívá v souladu s komunika ní situací žák popíše základní rysy eštiny a vysv tlí zákonitosti jejího vývoje i sou asné vývojové tendence Zvuková stránka jazyka žák ovládá zásady spisovné výslovnosti v mluveném projevu vhodn užívá nonverbálních prost edk i Grafická stránka jazyka žák v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou p íru ek eší složit jší ípady Stylistika žák v písemném i mluvením projevu volí vhodné výrazové prost edky podle jejich funkce a vztahu k sd lovacímu zám ru, k dané situaci, kontextu i adresátovi, vysv tlí a od vodní význam slov v daném kontextu žák si osvojuje prakticky vhodnou volbu výrazových prost edk Funk ní styly a jejich realizace v textech žák po izuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty žák volí adekvátní komunika ní strategie, zohled uje partnera i publikum, rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit

ivo Jazyk a , jazyková komunikace Myšlení a jazyk Národní jazyk a jeho útvary eština a slovanské jazyky Jazyková kultura Základní vývojové tendence eského jazyka

Pr ezová témata, p esahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy)

Zásady spisovné výslovnosti Zvukové prost edky i

Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy)

Písmo, jeho vznik a druhy Základní principy eského pravopisu a nej ast jší odchylky od nich

Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy)

Slohová charakteristika výrazových prost edk Text (komunikát) a komunika ní situace – prost edí, ú astníci komunikace, jejich role Míra p ipravenosti, oficiálnosti, formálnosti, ve ejnosti komunikace; Mluvenost a psanost

Mediální výchova (mediální produkty) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace)

Prost sd lovací funk ní styl, administrativní Komunika ní strategie – adresnost, volba jazykového útvaru, prost edk verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; Vyjad ování p ímé a nep ímé, jazyková etiketa


20

Ro ník : druhý Školní výstupy Slovní zásoba, sémantika a tvo ení slov žák v mluveném i psaném projevu vhodn využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prost edk eštiny Tvarosloví (morfologie) žák ve svém projevu uplat uje znalosti tvarosloví a slovotvorných princip eského jazyka Funk ní styly a jejich realizace v textech

ivo Jednotky slovní zásoby (v etn frazeologických); významové vztahy mezi slovy; rozši ování slovní zásoby; zp soby tvo ení slov

Pr ezová témata, p esahy Mediální výchova (mediální produkty)

Druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary

Publicistický styl

Mediální výchova (mediální produkty) „Studenti píší noviny“

21

Ro ník : t etí Školní výstupy Skladba (syntax) žák ve svých projevech uplat uje znalost syntaktických princip , využívá znalosti o v tných lenech jejich vztazích, o aktuální len ní výpov dí a o druzích v t podle zám ru mluv ího k vhodnému vyjád ení myšlenky, k ú innému dorozumívání, logickému strukturování výpov dí a k odlišnému zám ru mluv ího Rétorika žák p i tvorb vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky

ivo Základní principy v tné stavby (v tné leny, v ty, souv tí a jejich vztahy); Aktuální len ní výpov di); základy valen ní a textové syntaxe

Pr ezová témata, p esahy

Rétorika Druhy nických projev , p íprava a realizace nického vystoupení


Stylistika žák posoudí a interpretuje komunika ní ú inky textu, svá tvrzení argumenta podpo í jeho všestrannou analýzou Funk ní styly a jejich realizace v textech žák efektivn a samostatn využívá r zných informa ních zdroj (slovníky, internet, encyklopedie)

Funkce komunikát Sebevyjád ení, apel, p esv ování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu


Odborný styl

Mediální výchova (mediální produkty)

22

Ro ník : tvrtý Školní výstupy Stylistika

funk ní styly a jejich realizace v textech žák používá r zné prost edky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, ehlednosti a logické souvislosti sd lení, uplatní textové len ní v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu

ivo Monolog a dialog Výstavba dialogu, vztah otázka-odpov ; druhy literárního dialogu; Subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, tená , vyprav , lyrický hrdina, postavy); Narativní postupy ( p ímá, nep ímá, nevlastní p ímá, polop ímá) Um lecký styl Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby Koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); len ní textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy text (intertextovost)

Pr ezová témata, p esahy Mediální výchova (mediální produkty)

Mediální výchova (mediální produkty)

23

5.1.2 Literární výchova 5.1.2.1 LITERÁRNÍ TEORIE Ro ník : první až tvrtý Školní výstupy Základy literární v dy žák rozliší um lecký text od neum leckého, nalezne jevy, které iní text um leckým žák tvo iv využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdroj , kriticky je t ídí a vyhodnocuje Metody interpretace textu žák p i interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplat uje prohloubené znalosti o struktu e literárního textu, literárních žánrech a literárn dných termínech žák rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, st edního proudu a literárního braku a sv j názor argumenta zd vodní žák samostatn interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních d l žák rozliší a specifikuje jednotky vypráv ní asoprostor, vyprav , postavy) a zhodnotí jejich funkci a ú inek na tená e Zp soby vyjad ování zážitk z literárních d l a soud nad nimi žák postihne smysl textu, vysv tlí d vody a d sledky zných interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu Jazykové, kompozi ní a tematické prost edky výstavby literárního díla žák na konkrétních p íkladech popíše specifické prost edky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu

ivo Literární teorie Literární historie

Pr ezová témata, p esahy Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace),

Literární kritika Poetika Interdisciplinárnost literární v dy Literatura a její funkce

Informatika

Interpreta ní postupy a konvence Význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu

Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace)

tená ské kompetence Interpretace a p einterpretování

Mediální výchova

Zp soby vyjad ování zážitk z literárních l a soud nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky)

Jazykové, kompozi ní a tematické prost edky výstavby literárního díla – tropy; figury rytmus, rým a zvukové prost edky poezie monolog, dialog, p ímá a nep ímá , nevlastní p ímá a polop ímá typy kompozice motiv, téma

24

Text a intertextovost žák získané schopnosti a dovednosti tvo iv využívá v produktivních innostech rozvíjejících jeho individuální styl žák identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a ú inek na tená e žák objasní rozdíly mezi fik ním a reálným sv tem a vysv tlí, jakým zp sobem se reálný sv t promítá do literárního textu, jaký vliv m že mít sv t fikce na myšlení a jednání reálných lidí žák rozezná typy promluv a vypráv cí zp soby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu PRÓZA žák rozliší a specifikuje jednotky vypráv ní postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a inek na tená e POEZIE žák se orientuje se v básnickém textu, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a inek na tená e

Kontext, vliv a zp soby mezitextového navazování a mezitextové komunikace (motto, citát, aluze), žánry založené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, plagiát), hrani ní rysy textu (p edmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentá , recenze)

TEORIE DRAMATU žák se orientuje se v dramatickém textu, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a inek na tená e

stavba dramatu základní vývojové etapy dramatu osobnosti eského divadla 20. století

kontext postavy, prost edí a p íb hu teorie narativity základní kontexty prozaického textu a zp soby jejich vytvá ení, role a r zná pojetí vyprav e, kompozi ní prvky prózy

motiv, téma, autorský postoj jednotky jazykové výstavby textu, figury, tropy, rytmus, rým, ustálené typy verše a vyšší veršové útvary obsah a forma básnického díla

Multikulturní výchova, Osobnostní výchova, Mediální výchova

25

5.1.2.2 D

JINY LITERATURY

Ro ník : první až tvrtý Školní výstupy Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, um ní a kultury žák vystihne podstatné rysy základních period vývoje eské i sv tové literatury, významných um leckých sm , uvede jejich edstavitele a charakterizuje a interpretuje jejich p ínos pro vývoj literatury a literárního myšlení žák vysv tlí specifi nost vývoje eské literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury sv tové (vzájemná inspirace, íbuznost, odlišnosti a jejich iny)

ivo Funkce periodizace literatury, vývoj kontextu eské a sv tové literatury; tematický a výrazový p ínos velkých autorských osobností; literární sm ry a hnutí; vývoj literárních druh a žánr s razem na moderní literaturu 1. ro ník Nejstarší památky sv tové literatury Antická literatura St edov k Renesance a humanismus Baroko 2. ro ník Klasicismus, osvícenství Preromantismus eská literatura 1. poloviny 19. století Romantismus 3. ro ník Realismus eská literatura 2. poloviny 19. století Konec století v literatu e Sv tová literatura 1. poloviny 20. století 1. sv tová válka v literatu e eská literatura 1. poloviny 20. století 4. ro ník 2. sv tová válka v literatu e Sv tová literatura 2. poloviny 20. století eská literatura 2. poloviny 20. století

Pr ezová témata, p esahy Globaliza ní a rozvojové procesy (žijeme v Evrop ) Multikulturní výchova, Osobnostní výchova, Mediální výchova Humanitní základ¨ jepis Zem pis jiny um ní Základy spole enských v dPsychologie,sociologie, filozofie Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, vytvá ení kritických postoj ke xenofobii, intoleranci, rasismu atd. zkoumání model r zných sociokulturních skupin it se respektu ke specifickým rys m jiných jazyk Enviromentální výchova it se poznávat kulturní hodnoty ve svém okolí Mediální výchova vyhodnocovat kvalitu a význam informa ních zdroj

26

5.1.3 Kánon etby k maturit z eského jazyka Základní úrove autor echov echov Ibsen Moliére Plautus Preissová Rostand Baudelaire Erben Hálek Havlí ek Borovský Hlavá ek Hlavá ek Kollár Mácha Neruda Neruda Neruda Shakespeare Vrchlický Vrchlický Arbes Arbes Bible Bible Brontëová E Dosojevskij Dosojevskij Dreiser Eco Ezop Flaubert Flaubert Gogol Hugo Komenský Mácha Machiaveli Maupassant Melville Mickiewicz mcová mcová Rabelais Stevenson

dílo

žánr doba Racek dr -19 Strý ek Vá a dr -19 Nora dr -19 Lakomec dr -19 Komedie o hrnci dr -19 Její pastorky a dr -19 Cyrano z Bergeracu dr -19 Kv ty zla po -19 Kytice po -19 Ve erní písn po -19 est svatého Vladimíra po -19 Mstivá kantiléna po -19 Pozd k ránu po -19 Slávy dcera po -19 Máj po -19 Balady a romance po -19 bitovní kvítí po -19 Prosté motivy po -19 Sonety po -19 Okna v bou i po -19 Selské balady po -19 Sivooký démon pr -19 Svatý Xaverius pr -19 Nový zákon pr -19 Starý zákon pr -19 Na V trné h rce pr -19 Idiot pr -19 Zlo in a trest pr -19 Americká tragédie pr -19 Jméno r že pr -19 Bajky pr -19 Paní Bovaryová pr -19 Salambo pr -19 Revizor pr -19 Chrám Matky Boží v Pa íži pr -19 Kšaft umírající matky Jednoty bratrské pr -19 ivoklad pr -19 Vlada pr -19 Milá ek pr -19 Bílá velryba pr -19 Konrád Wallenrod pr -19 Babi ka pr -19 Divá Bára pr -19 Gargantua a Pantagruel pr -19 Ostrov poklad pr -19

27

Swift Twain Wells Wells Winter apek K. Dürrenmatt Havel Havel Havel Gruša Holan Hora Krchovský Krchovský Neumann S.K. Topol J Wernisch Wolker Závada Barbusse Böll Bondy Bradbury Bradbury Camus Fuks Grass Green Hašek Hemingway Hrabal Jerofejev B Kerouac Klíma I Klíma L Körner esadlo Kundera Legátová Lewis S Mann T. Marquéz Merle Nabokov Olbracht Orwell Orwell Páral

Gulliverovy cesty Dobrodružství Huckleberryho Finna Ostrov doktora Moreaua Válka sv Mistr Kampanus Loupežník Fyzikové Asanace Largo desolato Odcházení Modlitba k Janince Noc s Hamletem Jan houslista Leda s labutí Noci, po nichž nep ichází ráno Nové zp vy Miluju t k zblázn ní Zimohrádek žká hodina Panychida Ohe Klaunovy názory Invalidní sourozenci 451 stup Fahrenheita Mar anská kronika Cizinec Spalova mrtvol Plechový bubínek Jádro v ci Osudy dobrého vojáka Švejka Povídky Ost e sledované vlaky Moskva Petuški zpáte ní Na cest Má veselá jitra Utrpení knížete Sternenhocha Píse ná kosa Mrchop vci Nesnesiltelná lehkost bytí Želary Babbitt Doktor Faustus Sto rok samoty Smrt je mým emeslem Lolita O zlých samotá ích 1984 Farma zví at Soukromá vich ice

pr pr pr pr pr dr dr dr dr dr po po po po po po po po po po pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr

-19 -19 -19 -19 -19 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

28

Polá ek Polá ek Remarque Rudiš Ryšavý Sartre Solženicyn Styron Škvorecký Updike Urban Miloš

Okresní m sto Rozmarné léto erný obelisk Nebe nad Berlínem Cesty na Sibi Nevolnost Jeden den Ivana D nisovi e Sophiina volba Zbab lci Králíku, utíkej! Lord Mord

pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

Vyšší úrove autor Euripides Moliére Racine Shakespeare Shakespeare Epos o Gilgamešovi Homér Rukopis královédvorský Boccaccio Budyšínský rukopis Dalimilova kronika Defoe Goethe Grimmelshausen Hus Chaucer Chel ický Karel IV Komenský Kosmas Laclos Swift Štítný Vav inec z B ezové Voltaire echov echov echov Gogol Ibsen Jarry Mrštíkové Rostand Tyl Vrchlický

dílo Médeia Tartuffe Faidra Hamlet Zkrocení zlé ženy Epos o Gilgamešovi Odysseia Rukopis královédvorský Dekameron Budyšínský rukopis Dalimilova kronika Moll Flandersová Utrpení mladého Werthera Dobrodružný Simplicius Simplicissimus O církvi Canterburské povídky O boji duchovním Vita Caroli Labyrint sv ta a ráj srdce Kronika eská Nebezpe né známosti Gulliverovy cesty i besední Husitská kronika Candide Racek Strý ek Vá a Viš ový sad Revizor Nora Král Ubu Maryša Cyrano z Bergeracu Krvavé k tiny Noc na Karlštejn

žánr dr dr dr dr dr po po po pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr dr dr dr dr dr dr dr dr dr dr

doba -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19

29

Wilde ezina ezina ezina elakovský Erben Hálek Hlavá ek Karásek ze Lvovic Kollár Lautréamont Mácha Machar Mallarmé Neruda Neruda Poe Puškin Rimbaud Sládek Sova Sova Verlaine Arbes Arbes Austenová Austenová Balzac Brontëová E Coster de Ch. ech Dickens Dostojevskij Dostojevskij Dostojevskij Dumas Gogol Gon arov Hálek Hálek Jirásek Jirásek Mácha Mrštík V mcová mcová Neruda Poe Rais

Jak je d ležité míti Filipa Ruce Svítání na západ Tajemné dálky Ohlas písní eských Kytice V p írod Pozd k ránu Sodoma Slávy dcera Zp vy Maldororovy Máj Confiteor Faunovo odpoledne Písn kosmické Zp vy páte ní Havran Evžen On gin Opilý koráb Básn Kv ty intimních nálad Vybou ené smutky Romance beze slov Svatý Xaverius Uk ižovaná Pýcha a p edsudek Rozum a cit Otec Goriot Na V trné h rce Pov st o Ulenspieglovi Nový epochální výlet pana Brou ka Nad jné vyhlídky Brat i Karamazovi Idiot Zlo in a trest i mušketý i Petrohradské povídky Oblomov Na vejminku Poldík ruma Proti všem Staré pov sti eské Cikáni Pohádka máje Babi ka Divá Bára Arabesky Povídky Výminká i

dr po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr

19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19

30

Šlejhar Tolstoj L.N. Tolstoj L.N. Twain Wells Wells Zeyer apek K apkové Nezval Pirandello Apollinaire Brousek ep Deml Diviš Eliot Gellner Gellner Holan Holan Hora Hora Hrab Hrubín Hrubín Hrubín Jesenin Kabeš Kolá Neumann S.K. Nezval Nezval Nezval Nezval Orten Orten Reynek Rilke Seifert Seifert Skácel Šiktanc Toman Trakl Weiner Wolker Zahradní ek Závada

Ku e melancholik Anna Kareninová Vojna a mír Dobrodružství Huckleberryho Finna Ostrov doktora Moreaua Válka sv i legendy o krucifixu RUR Ze života hmyzu Manon Lescaut Šest postav hledá autora Pásmo Vte inové smrti Zem žlu Hrad smrti Žalmy Pustina Po nás a p ijde potopa! Radosti života Terezka Planetová Triumf smrti Máchovské variace Pracující den Blues pro bláznivou holku Hirošima Romance pro k ídlovku Zpíváno z dálky Anna Sn gina ší v c Dny v roce Nové zp vy Absolutní hroba Edison Praha s prsty dešt Sklen ný havelok Elegie Ohnice Odlet vlaštovek Elegie z Duina Koncert na ostrov Na vlnách TSF Co zbylo z and la Tanec smrti síce Básn Lítice Host do domu Pokušení smrti Panychida

pr pr pr pr pr pr pr dr dr dr dr po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po po

19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

31

Ajvaz Amis Babel Bulgakov Capote Céline Conrad apek Chod apek J apek K apek K apek K apek K apek K apek K apek K apkové Durych Dyk Eco Faulkner Fuks Grass Green Gruša Harbal Hašek Hemingway Hostovský Irving Jirotka Joyce Kafka Kafka Kafka Kaplický Klíma L Kohout Kratochvil esadlo Llosa Lodge London Lustig Macura Mailer Marquéz ko Musil

Druhé m sto astný Jim Rudá jízda Mistr a Markétka Chladnokrevn Cesta do hlubin noci Srdce temnoty Kašpar Lén mstitel Kulhavý poutník Anglické listy Boží muka Krakatit Povídky z druhé kapsy Povídky z jedné kapsy Továrna na absolutno Válka s mloky Zá ivé hlubiny a jiné prózy Rekviem Krysa Jméno r že Hluk a v ava Spalova mrtvol Plechový bubínek Moc a sláva Dotazník Perli ka na dn Osudy dobrého vojáka Švejka za sv tové války Povídky Cizinec hledá byt Sv t podle Garpa Saturnin Odysseus Amerika Proces Zámek Kladivo na arod jnice Velký román Kde je zakopán pes Medv dí román Mrchop vci Válka na konci sv ta Den zkázy v Britském muzeu Martin Eden Modlitba pro Kate inu Horovitzovou Ten, který bude Nazí a mrtví Sto rok samoty Smrt si íká Engelchen Muž bez vlastností

pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

32

Nováková Nováková Olbracht Orwell Páral Pasternak Polá ek Polá ek Proust Saroyan Škvorecký Vaculík Valenta Van ura Van ura Vian Woolfová Woolfová

Drašar Jan Jílek Nikola Šuhaj loupežník 1984 Soukromá vich ice Doktor Živago Hlavní p elí ení Okresní m sto Hledání ztraceného asu Tracyho tygr Zbab lci Sekyra Jdi za zeleným sv tlem Markéta Lazarová Rozmarné léto na dní K majáku Paní Dallowayová

pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr pr

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

33

5.1.4 Ústní maturitní zkouška z literatury Ústní zkouška je jednou z díl ích zkoušek z p edm tu eský jazyk a literatura a je zadávána formou tzv. pracovních list . P edm tem ústní ásti zkoušky jsou praktické komunika ní dovednosti a p im ená analýza a interpretace um leckého i neum leckého textu, a to s využitím znalostí a dovedností získaných v pr hu studia na daném typu st ední školy. Zkoušku žák koná s pracovním listem, který dostává až po vylosování zadání. Struktura zkoušky Struktura ústní zkoušky se liší podle úrovn obtížnosti zkoušky. Obecná struktura zkoušky pro základní úrove obtížnosti: 1. charakteristika um leckého textu (s využitím v domostí získaných p tením celého díla a s orienta ním zasazením do literárn historického kontextu); 2. charakteristika neum leckého textu. Obecná struktura zkoušky pro vyšší úrove obtížnosti: 1. analýza vý atku um leckého díla (charakteristické rysy vý atku – s využitím v domostí získaných p tením celého díla); 2. obecn kulturní a literárn historický kontext díla; 3. porovnání vý atku um leckého textu s vý atkem textu neum leckého; 4. typické rysy daného neum leckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika. ZÁKLADNÍ ÚROVE OBTÍŽNOSTI Sv tová a eská literatura do konce 19. století min. 4 literární díla (-19) Žák si vybírá 20 Sv tová literatura 20. a 21. století min. 4 literární díla (20) literárních d l eská literatura 20. a 21. století min. 5 literárních d l (20) Minimáln jedním literárním dílem musí být v seznamu žáka zastoupena próza (pr), poezie (po), drama (dr) VYŠŠÍ ÚROVE OBTÍŽNOSTI 1. Sv tová a eská literatura do konce 18. století 2. Sv tová poezie (po) a próza (pr) 19. století Žák si vybírá 30 literárních d l

3. eská poezie (po) a próza (pr) 19. století 4. Sv tová a eská dramatická tvorba 19.–21. století (dr) 5. Sv tová a eská poezie 20. a 21. století (po) 6. Sv tová próza 20. a 21. století (pr) 7. eská próza 20. a 21. století (pr)

min. 3 literární díla (-18) min. 2 literární díla (19) min. 2 literární díla (19) (z toho 1 básnické - po) min. 2 literární díla (20) min. 2 literární díla (20) min. 3 literární díla (20) min. 4 literární díla (20)

34

5.2 P

EDM T:


ANGLICKÝ JAZYK Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk – anglický jazyk

Vyu ovací p edm t Anglický jazyk vychází z charakteristiky vzd lávacího oboru Cizí jazyk, který je sou ástí vzd lávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí pr ezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Enviromentální výchova, Multikulturní výchova. Žáci jsou rozd leni na základ vstupního testu podle úrovn do 2 skupin CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vyu ovací p edm t Anglický jazyk je vytvo en ze vzd lávacího oboru Cizí jazyk v RVP GV. Vzd lávání navazuje na úrove jazykových znalostí osvojených p i p edchozím studiu na ZŠ a sm uje k osvojení mluvené i psané podoby jazyka na pokro ilé úrovni odpovídající úrovni B2 podle Spole ného evropského rámce jazyk a k osvojení poznatk pot ebných pro získání mezinárodn uznávaných zkoušek (FCE). Na hodiny je t ída d lena ve všech ro nících. Výuka probíhá od prvního ro níku do tvrtého ro níku s následující týdenní hodinovou dotací: v prvním ro níku a v druhém ro níku 3 hodiny, ve t etím ro níku a ve tvrtém ro níku 4 hodiny. P i výuce je využívána práce s u ebnicí (sou ástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, testy) a autentické materiály (prospekty, letá ky, plánky, fotografie, videonahrávky, hry, hudba, ve 3. a 4. ro níku autentické literární texty). Hodiny jsou dopln ny jazykovými nebo poznávacími zájezdy do anglicky mluvící zem , sout žemi v angli tin , návšt vou filmového nebo divadelního p edstavení, odb rem anglického tisku a ú astí na mezinárodních projektech. Sou ástí p edm tu je od druhého ro níku i anglická konverzace s dotací 1 hodina. Do p edm tu jsou integrovány tematické okruhy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace, z pr ezového tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Žijeme v Evrop a Vzd lávání v Evrop a ve sv z pr ezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdíl z pr ezového tématu Multikulturní výchova, tematický okruh lov k a životní prost edí z pr ezového tématu Environmentální výchova a tematický okruh Mediální produkty a jejich význam z pr ezového tématu Mediální výchova. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ i ešení úkol nechává u itel žák m prostor pro vlastní postup práce (práce s pracovním sešitem, tvorba a zpracování dotazník , nedokon en p íb hy, problémové situace: zjisti, najdi, objednej…). Žáci zpracovávají úkoly do podoby referát , zpráv, prezentací a p ednášejí je p ed spolužáky (využití r zných zdroj informací - Internet, cizojazy né asopisy, cizojazy ná literatura, -využití pom cek, obrázk , videotechniky a audiotechniky. itel za azuje do hodin práci se slovníky. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede žáky k uplat ování osvojené slovní zásoby p i odvozování neznámých výraz z kontextu a ke tvo ení jiných slovních druh . Navozuje autentické situace vedoucí k ešení problém (získat ur itou informaci, zjistit as, domluvit sch zku). Zadává žák m náro jší úkoly, kde uplat ují znalosti z jiných p edm a znalost práce s po íta em (výukové jazykové programy, ízené vyhledávání informací na Internetu). KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupin (nácvik konkrétních dialog - v hotelu, na letišti, v obchod , na pošt ; fiktivní role ve skupin , hádka, plánování dovolené, víkendu…). Vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluv ími (diskuse s hosty, spolupráce s lektory, vým nné zájezdy, besedy). KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel za azuje práci ve dvojicích i ve skupinách (se azování rozst íhaného textu, b havé diktáty, dotazníky, sout že).

35

itel procvi uje s žáky vyjad ování stanovisek a názor (v diskusi, rozhovoru, p id lí konkrétní role). itel za azuje hry a sout že. KOMPETENCE OB ANSKÉ itel zadává žák m úkoly, ve kterých srovnávají zp sob života, zvyky a oby eje u nás a v anglicky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke spole enským, kulturním geografickým a ekologickým odlišnostem. Zorganizuje setkání s rodilým mluv ím i studijní nebo vým nný pobyt, a tím konfrontuje žáka se životem, zvyky a hodnotami jiné zem . Diskutuje se žáky o odlišném zp sobu života v jiných zemích . Spole ného evropského referen ního rámce CEF

36

Ro ník : první Školní výstupy Poslech a tení s porozum ním i tení dbá na správný slovní a v tný p ízvuk a intonaci te i složit jší text, kterému nerozumí zcela p esn , dokáže vyhledat základní informace (globální tení) i práci s textem používá slovník v delším souvislém rozhovoru vedeném rodilými mluv ími ve standardním tempu porozumí klí ovým informacím v souvislém projevu rodilého mluv ího rozezná hlavní téma Ústní a písemný projev v písemném projevu najde a opraví jazykové chyby napíše e-mail, ,jednoduchý formální dopis napíše p íb h ipraví krátkou prezentaci pronese krátký monolog na dané téma s vyjád ením vlastního názoru zú astní se diskuse a od vodní sv j názor Interaktivní ové dovednosti domluví se v b žných každodenních situacích (v obchod , p i cestování, u léka e,v restauraci) vede rozhovor s rodilým mluv ím získá a poskytne požadované informace požádá o radu, o pomoc

ivo Zvuková stránka jazyka rytmus a intonace souvislého projevu Mluvnice modální slovesa - opisy edložky vyjad ování budoucnosti - will a going to ítomný, minulý a p edp ítomný as– prostý a pr hový trpný minulý Komunika ní situace a funkce nemožnost, nutnost, p íkaz libost, nelibost zájem, nezájem rozhovory, párová i skupinová práce, referáty, etba asopis práce se slovníkem, s textem, Internetem, slovní zásoba k jednotlivým témat m vytvo ení prezentace Témata sv t kolem nás zájmy a záliby vyjad ování pocit a názor národnosti, zem , žádosti a nabídky cestování a použití ve ejné dopravy popisy lidí, m st, jídla fráze p i spole enském styku Reálie anglicky mluvících zemí

Pr ezová témata, p esahy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - lidé, které znáš Sociální komunikace - starší generace - prázdniny, restaurace Žijeme v Evrop - cestování po Evrop a v USA Základní problémy sociokulturních rozdíl - národnosti a povahové rysy - život v NY, v Londýn lov k a životní prost edí - zne išt ní životního prost edí Mediální produkty a jejich významy - noviny a asopisy projekt (POL&IS) jazykové sout že hry na procvi ení slovní zásoby, komunikativní hry dotazníky výukové programy písni ky sledování výukových program na videu a DVD samostatný projev - monolog prezentace ížovky

37

Ro ník : druhý Školní výstupy Poslech a tení s porozum ním orientuje se výstavb textu, adí nadpisy k jednotlivým odstavc m odvodí význam neznámých slov z kontextu nebo ze znalosti tvorby slov a internacionalizm vyhledá základní informace, rozliší podstatné od nepodstatného tený text jednoduše evypráví i práci s textem používá i výkladový slovník v delším souvislém rozhovoru vedeném rodilými mluv ími ve standardním tempu porozumí klí ovým informacím, rozezná postoje a náladu jednotlivých mluv ích Ústní a písemný projev vyjád í své myšlenky nekomplikovanou formou, respektuje mluvnická pravidla vysv tlí a zd vodní sv j názor, napíše životopis, žádost, stížnost, p ipraví krátkou prezentaci, pronese krátký monolog na dané téma s vyjád ením vlastního názoru, zú astní se diskuse a od vodní sv j názor , podrobn popíše své okolí, zájmy a innosti Interaktivní ové dovednosti i rozhovoru v p ípad nepochopení požádá o zopakování výpov di a získanou informaci sd lí vlastními slovy vede rozhovor s rodilým mluv ím, p i rozhovoru respektuje zdvo ilostní normy Prezentace zpracuje a prezentuje výsledky své práce s využitím pokro ilých funkcí a aplika ního SW a multimediálních technologií

ivo Zvuková stránka jazyka rytmus a intonace souvislého projevu Mluvnice rozdíl v použití p edp ítomného a minulého asu edp ítomný trpný podmínkové v ty asové v ty nep ímá question tags Komunika ní situace a funkce popis, práce se slovníkem, i s výkladovým, s textem, Internetem, slovní zásoba k jednotlivým témat m

Pr ezová témata, p esahy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - zájmy a záliby - budoucí kariéra Sociální komunikace - volný as, životní události - sport Žijeme v Evrop - cestování - ideální prázdniny Základní problémy sociokulturních rozdíl - chování v cizin - pravidla a omezení

Poslech poslech delších projev rodilých mluv ích film s anglickými titulky písn s dopl ováním

lov k a životní prost edí - výhody a problémy moderní doby

tení tení krátkých text z u ebnice, z asopis upravená beletrie

Mediální produkty a jejich významy - knihy a filmy

Témata sv t práce (obchodní dopis, telefonování, e-maily atd.) nakupování, sport a volný as (návrhy, diskuse) um ní - knihy, malí ství, filmy neformální angli tina, srovnání života v zných zemích po así, prázdniny, plány životní události (svatba, narození, smrt) život ve velkom st (New York, Londýn)

žákovská vým na poznávací zájezd jazykové sout že hry na procvi ení slovní zásoby, komunikativní hry dotazníky výukové programy písni ky sledování výukových program na videu a DVD samostatný projev – monolog prezentace ížovky

Prezentace programové prost edí pro tvorbu prezentace snímek a jeho formátování vkládání textu a obrázk do snímku vkládání dalších objekt animace a p echod snímku

38

Ro ník : t etí Školní výstupy Poslech a tení s porozum ním vyhledá v mén b žném textu klí ové informace a pracuje s nimi te upravenou beletrii a vybrané krátké p vodní texty i práci s textem používá výkladový slovník v delším rozhovoru vedeném rodilými mluv ími ve standardním tempu porozumí klí ovým informacím, rozezná postoje a náladu jednotlivých mluv ích Ústní a písemný projev srozumiteln reprodukuje tený nebo vyslechnutý mén náro ný autentický text popíše své zážitky a události, sny, nad je a cíle stru vysv tlí a od vodní své názory a plány logicky strukturuje písemný projev ipraví krátkou prezentaci pronese krátký monolog na dané téma s vyjád ením vlastního názoru zú astní se diskuse a od vodní sv j názor podrobn popíše své okolí, zájmy a innosti používá synonyma Interaktivní ové dovednosti i rozhovoru reaguje adekvátn pouze s drobnými gramatickými chybami a používá jednoduché frazeologické výrazy vede aktivn rozhovor s rodilým mluv ím i rozhovoru respektuje zdvo ilostní normy

ivo Zvuková stránka jazyka rytmus a intonace souvislého projevu Mluvnice systém as prosté a pr hové aktivum a pasivum neformální angli tina idiomy složeniny (lifestyle, home tlen) použití like vyjad ování kvantity Komunika ní situace a funkce diskuse - pro a proti; - dob e a špatn zjiš ování chyb jících informací v textu kladením otázek (gap filling) budoucí plány domluva termínu, sch zky CV a doporu ující dopis vedení p ijímacího pohovoru za átek,vedení a ukon ení telefonického hovoru Témata život v cizin sv t kolem nás - moje m sto, oblíbené místo, ulice (popisy) sv t práce (telefonování, e-maily, ijímací pohovor) kultura (noviny, knihy, filmy, televizní programy)

Pr ezová témata, p esahy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - oblíbené místo, moje m sto Sociální komunikace - telefonování, e-maily - p ijímací pohovor Žijeme v Evrop - cestování Základní problémy sociokulturních rozdíl - život v cizin – výhody – nevýhody - lidé žijící v cizin lov k a životní prost edí - život ve m st , na venkov Mediální produkty a jejich významy - noviny, knihy, filmy, televizní programy jazykové sout že hry, k ížovky výukové programy písni ky sledování výukových program na videu a DVD samostatný projev - monolog prezentace

Reálie literatura anglicky mluvících zemí

39

Ro ník : tvrtý Školní výstupy Poslech a tení s porozum ním porozumí hlavním myšlenkám složit jšího textu rozliší hlavní a dopl ující informace i práci s textem používá výkladový slovník, slovník na Internetu rozumí i text m s abstraktní tematikou (poezie) v delším rozhovoru vedeném rodilými mluv ími ve standardním tempu porozumí klí ovým informacím, rozezná postoje a náladu jednotlivých mluv ích Ústní a písemný projev hovo í s rodilým mluv ím plynule a spontánn , bez v tšího úsilí vysv tlí a od vodní své názory a plány logicky strukturuje písemný projev r zných slohových styl na širokou škálu témat (esej) uvádí výhody a nevýhody zných možností ednese souvislý projev na zadané téma zú astní se diskuse a od vodní sv j názor Interaktivní ové dovednosti i rozhovoru reaguje adekvátn a gramaticky správn i v mén b žných situacích vede aktivn rozhovor s rodilým mluv ím i na témata týkající se odborn jších zájm (životní prost edí, politická situace, rasová diskriminace)

ivo Mluvnice modální slovesa a jejich opisy, podmi ovací zp sob minulý vztažné v ty podmínkové v ty všech typ souslednost as vyjad ování zvyku - opakovaná innost v minulosti ací v ty - vyjad ování hypotéz leny a ur itá zájmena Komunika ní situace a funkce diskuse - klady a zápory, pro a proti delší popis – monolog ešení logických problém na základ daných údaj nácvik složit jší konverzace - za átek, vedení a ukon ení Témata genera ní problémy - rodi e a d ti po así, extrémní teplotní rozdíly budoucí kariéra - plány a sny stárnutí, pocity št stí a nešt stí zdravý životní styl vzd lání Reálie anglicky mluvící zem metropole UK a USA literatura anglicky mluvících zemí svátky a oslavy

Pr ezová témata, p esahy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - genera ní problémy – rodi e a ti - budoucí kariéra, plány, sny Sociální komunikace - pocity št stí a nešt stí - po así, cestování Žijeme v Evrop - anglicky mluvící zem ,Londýn, NY, vzd lání Základní problémy sociokulturních rozdíl - svátky a oslavy Vzd lávání v Evrop a ve sv - systém školství lov k a životní prost edí - zdravý životní styl - ochrana prost edí Mediální produkty a jejich významy - úloha médií v našem život jazykové sout že výukové programy etba asopis a beletrie sledování výukových program na videu a DVD samostatný projev – monolog prezentace práce s Internetem vyhledávání informací na Internetu i v odborných asopisech

40

5.2.1 Konverzace v anglickém jazyce CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Konverzace v anglickém jazyce je realizována ve t ech posledních ro nících jako sou ást p edm tu Anglický jazyk s následující hodinovou dotací: ve 2. ro níku 1 hodina, 3. ro níku 1 hodina a ve 4. ro níku 1 hodina. Úlohou p edm tu je, aby žáci získali jistotu v aktivním používání u iva získaného b hem p edešlého studia. Vyu ující kladou d raz na komplexní komunika ní kompetence a na rozši ování znalostí gramatiky, slovní zásoby a zlepšování interaktivních dovedností. Žáci si u ivo osvojují a rozši ují prost ednictvím role play, diskusí o tématech, zpracovávají vlastní prezentace a obhajují je. N které u ivo si procvi ují na po íta i. itel vybírá nejb žn jší komunika ní problémy, které je lov k nucen ešit jak v soukromém, tak spole enském a profesním život . Dotkne se p i tom oblastí student m již známých, nap . cestování, nakupování, volný as; ale p edstaví a rozvine také oblasti v základním sylabu opomíjené: základy obchodní korespondence, problematiku p ijímacích pohovor , pracovních podmínek i sv ta financí apod. Zárove zahrne události ze sou asného spole enského, kulturního a politického d ní. V seminá ích však vyu ující klade vyšší nároky na plynulost mluveného projevu, pohotové reakce a p esnost ve vyjad ování. Gramatická správnost projevu tedy ustupuje do pozadí. Cílem je tedy zefektivnit mluvený i písemný projev student tak, aby po absolvování kurzu obstáli p i ešení problém praktického života co nejlépe. itel rozvíjí aktivní jazykové dovednosti získané v obecném základu a podporuje automatizaci žákovy slovní zásoby, frazeologie a gramatické struktury tak, že se stanou b žnou sou ástí žákova jazykového vybavení. Dále itel zasv tí žáky nejd íve s pomocí prezentace (texty, audio a video materiály) do základ rétoriky a stylistiky, pozd ji prakticky p i besedách, diskusích a rozhovorech procvi í výrazivo typické pro prezentaci, obhajobu i hodnocení vlastních i cizích názor a myšlenek. Na konci kurzu studenti mají základní znalosti o jazykových stylech a jsou schopni v závislosti na daném prost edí a situaci rozlišit a v dom použít v kurzu probrané formální i neformální jazykové prost edky (jinak se hovo í s kamarády v soukromí, jinak s lidmi na ú ad a na ve ejnosti). itel napomáhá setkání s rodilými mluv ími nebo hosty, kte í dlouhodob pobývali v anglofonní zemi. Prost ednictvím besed s hosty, které mohou být zpest eny promítáním videí i diapozitiv z cest, navodí vyu ující situaci co nejvíce podobnou reálnému komunika nímu prost edí, ve kterém se stírají hranice mezi vyu ováním a p irozenou jazykovou zkušeností, kdy není cílem ovládnou a procvi it ur itou jazykovou dovednost, ale použít cizí (anglický) jazyk k b žným komunika ním cíl m. Tato velmi d ležitá aktivita má žáka dovést ke komplexnímu použití angli tiny bez kontroly a korekce ze strany u itele, který se tu stává pouze pozorovatelem, jenž monitoruje a koordinuje besedu rovn ž zcela p irozeným zp sobem. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel formou ízených rozhovor (se zadaným tématem a p esnými rolemi) nebo p esn zadaných praktických úkol (nap . napsání reklamace, pozvánky, vzkazu kolegovi i oznámení) navozuje autentické situace a iniciuje u žák , kte í tak vstupují do r zných komunika ních rolí, odpovídající reakce vedoucí k ú innému ešení. KOMPETENCE OB ANSKÉ itel zadává žák m úkoly (referáty, tení lánk z novin a internetu), v nichž srovnávají zp sob života, zvyky a oby eje u nás a v anglicky mluvících zemích, a zaujímají stanoviska ke spole enským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem. itel za azuje diskuze se žáky o odlišném zp sobu života v jiných zemích.

41

Ro ník: druhý Školní výstupy žák správn užívá asy a souslednosti událostí evypráví poslechnuté informace vyjád í vlastní názor, obhájí si ho je schopen ú astnit se diskuse rozší í si slovní zásobu k tématu aktivn se zú ast uje diskuse porozumí základním informacím v textu reaguje adekvátn na otázky uv domuje si zásadní rozdíly a jejich úskalí popíše jednoduše prost edí, ve kterém žije, uv domuje si, jaký vliv mají na sou asný život média orientuje se v základních údajích týkajících se reálií anglicky mluvících zemích využívá jazykových prost edk k vyjád ení vlastního stanoviska zvládá základní frázové otázky ví, jaké jsou možnosti cestování a v em jsou výhody a nevýhody, umí je pojmenovat a obhájit ví, co zajistit p ed cestováním zná slovní zásobu nutnou k cestování referuje o cestování aktivn se zapojuje do diskuse správn užívá prostý as ítomný porovná odlišnosti zvyk v r zných krajích osvojí si získá slovní zásobu daného tématu užívá správn minulý as prostý a budoucí as pokusí se navrhnout módní dopln k hovo í a diskutuje o mód , o jejím vývoji, o módních trendech obhájí a vysv tlí sv j názor na internetu najde inzerát a

ivo prázdniny, m j nejlepší a nejhorší zážitek

Pr ezová témata, p esahy možnost vydat sborník ze zajímavých íb minulý as prostý a pr hový

zájmy, koní ky a volný as zdokonalování užití prostého asu ítomného problémy mládeže, genera ní rozdíly

rozši ující informace o anglofonních zemích úvod do problematiky rozši ující informace o historii, geografii a spole nosti vybraných zemí nakupování

cestování dopravní prost edky budoucí as a p ací v ty

diskuse

užití audiovizuální techniky prezentace kulturní akce + pokus o její realizaci ukázky film a hudby referáty, projektový den na téma jeden den v anglicky mluvící zemi role play

kde najít praktické rady internet, odborné asopisy

zvyky a oslavy íslovce astosti

fashion (móda)

použití módních asopisu

práce

užití internetu

42

umí na n j reagovat napíše krátký formální dopis , v n mž požádá o práci vede interview p ímé nebo po telefonu vyjád í, co by cht l v budoucnu lat žák umí t ídu seznámit s p teným dílem a subjektivn zhodnotit jeho klady a zápory

frázové v ty

role play

Reálie

upravená anglicky psaná literatura, dvoujazy né publikace audio video

43

Ro ník: t etí Školní výstupy žák pozdraví klade otázky a umí na n reagovat porozumí mluvenému projevu s odlišným akcentem edvede rezervaci ubytování po telefonu diskutuje o úrovni a možnosti ubytování vyjád í pocity a dokáže hodnotit orientuje se v jídelním lístku popíše své oblíbené jídlo nebo napíše jeho recept porozumí zhudebn nému textu te si (i v eštin ) dílo alespo jednoho autora a referuje o n m hovo í o své oblíbené hudb dopl uje p edložené pís ové texty zhodnotí p tené dílo z anglicky psané literatury, za adí je do literárn -historických souvislostí, edstaví stru autora díla a jeho význam pro vývoj dané literatury pozná a za adí základní formální znaky díla a daného literárního sm ru v díle obsažené (práce s kompozicí, jazykem, postavami, asoprostorem aj.) používá formální jazyk napíše životopis

ivo cestování zem pis anglicky mluvících zemí klimatické podmínky zajímavá místa, symboly ubytování služby poskytované v r zných typech ubytovacích za ízeních

Pr ezová témata, p esahy shlédnutí cestovního dokumentu

vyhledání vhodného ubytování na internetu brainstorming

stravování typická kuchyn a stravovací návyky v r zných zemích kultura významní auto i a st žejní díla angloamerické kultury

vyhledání na internetu www.allmusic.com (nebo jiný hudební portál)

základní díla angloamerické literatury

anglická a americká literární díla – práce s p vodním textem a ekladem, dvoujazy né publikace audio video

sv t práce

44

Ro ník: tvrtý Školní výstupy žák se informuje (telefonicky nebo jinou cestou) o podmínkách vstupu do zem (pot ebnost víza, nutné nebo doporu ené o kování, celní edpisy dané zem ), vyplní žádost na poslechnuté ukázce identifikuje jazykové odlišnosti diskutuje o mezinárodních vztazích a mezinárodních prioritách porovnává r zn úrovn restaurací, pohovo í o vhodném oble ení, stolování a etiket zmapuje n kolik restaurací ve st a na základ zhodnocení doporu í restauraci své názory porovnává s názory ostatních a diskutuje o nich zhodnotí p tené dílo z anglicky psané literatury, za adí je do literárn historických souvislostí, edstaví stru autora díla a jeho význam pro vývoj dané literatury pozná a za adí základní formální znaky díla a daného literárního sm ru v díle obsažené (práce s kompozicí, jazykem, postavami, asoprostorem aj.) interpretuje základní myšlenku díla, zhodnotí jeho význam v kontextu dalšího vývoje dané literatury, uplat uje pat né asy, spojovací výrazy a odpovídající p ívlastky prezentuje svou oblíbenou hudbu, hovo í o trendech v hudb , popíše své nálady a pocity p i poslechu nebo produkci hudby uvádí slangové nebo frazeologické obraty používá formální jazyk v písemném i ústním projevu napíše strukturovaný životopis

ivo cestování jiny anglicky mluvících zemí politický systém anglicky mluvících zemí zp sob života anglicky mluvících zemí


stravování

odpovídající sekvence filmu (nap . Pretty Woman)

kultura podrobný p ehled britské a americké literatury

zhlédnutí filmu nebo jeho ásti v originálním zn ní

vliv médií ( TV, rádio, tisk) na utvá ení názor a chování a jejich vliv na používání jazyka (slang, fráze) sv t práce kontaktování zam stnavatele odpov na inzerát telefonický rozhovor písemná žádost ijímací pohovor (oble ení, t la)

anglická a americká literární díla – práce s p vodním textem a p ekladem, dvoujazy né publikace audio video

Jig-saw reading role play

45

používá odborné termíny v psaném i mluveném projevu napíše obchodní dopis prezentuje výrobek, popíše jeho funkci, vzhled, obhájí jeho cenu vysv tlí a od vodní své názory a plány a diskutuje o nich etbou nebo poslechem se ipraví na téma a následn o m diskutuje edest e svoji p edstavu o budoucí rodin rozliší, co je a co není zdravý zp sob života (úloha sportu, zdravá výživa, závislosti, stres) porovná systém zdravotní pé e hodnotí funkci zdravotního a úrazového pojišt ní obhájí své názory konverzuje o po así, klimatu a jejich vlivu na živelní katastrofy podílí se na projektu o ochran životního prost edí vyhledá informace týkající se tématu na Internetu ipraví prezentaci používá elektronickou poštu a slovník na základ domácí p ípravy diskutuje o výhodách a nebezpe í moderních technologií

sv t obchodu obchodní korespondence dopis (žádost o informace, stížnost, reklamace aj.) obchodní jednání (vzorce chování) reklama spole nost hodnota a funkce rodiny v odlišném kulturním a náboženském prost edí

zdraví léka – pacient

role play

sekvence filmu (nap . Crash)

role play

životní prost edí život ve m st a na venkov – pro a proti moderní technologie objevy, vynálezy a jejich význam pro lidstvo založení bankovního ú tu apod.

praktická cvi ení v po íta ové laborato i

46

5.3 P

EDM T:


FRANCOUZSKÝ JAZYK Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk – francouzský jazyk

Vyu ovací p edm t Francouzský jazyk vychází z charakteristiky vzd lávacího oboru Další cizí jazyk, který je sou ástí vzd lávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí pr ezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Enviromentální výchova, Multikulturní výchova. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vyu ovací p edm t Francouzský jazyk je vytvo en ze vzd lávacího oboru Další cizí jazyk z RVP GV. Francouzský jazyk lze studovat jako další cizí jazyk na ty letém gymnáziu. Vzd lávání sm uje k osvojení mluvené i psané podoby jazyka od úplných za átk na pokro ilou úrove odpovídající úrovni B1 podle Spole ného evropského rámce jazyk a osvojení poznatk pot ebných pro získání mezinárodn uznávaných zkoušek. Na hodiny je t ída d lena ve všech ro nících. Výuka probíhá od prvního ro níku do tvrtého ro níku s následující týdenní hodinovou dotací: v prvním ro níku 3 hodiny, v druhém ro níku 3 hodiny, v t etím ro níku 3 hodiny a ve tvrtém ro níku 3 hodiny. i výuce je využívána práce s u ebnicí (sou ástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba) a autentické materiály (prospekty, letá ky, plánky, n mecký tisk, fotografie, videonahrávky, hry, hudba). Hodiny jsou dopln ny jazykovými nebo poznávacími zájezdy do francouzsky mluvící zem , žákovskou vým nou, sout ží ve francouzštin , návšt vou filmového nebo divadelního p edstavení a odb rem francouzského tisku. Do p edm tu jsou integrovány tematické okruhy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace a Spolupráce a sout ž z pr ezového tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Globální problémy, jejich p iny a d sledky, Žijeme v Evrop z pr ezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a tematický okruh Mediální produkty a jejich významy z pr ezového tématu Mediální výchova. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ i ešení úkol nechává u itel prostor pro vlastní postup práce (práce s pracovním sešitem, tvorba a zpracování dotazník , nedokon ené p íb hy, problémové situace: zjisti, najdi, objednej...). Žáci zpracovávají úkoly do podoby referát , zpráv, prezentací a p ednášejí je p ed spolužáky (využívají r zných zdroj informací - internet, cizojazy ný tisk, cizojazy ná literatura). itel za azuje do výuky práci se slovníky, jazykovými p íru kami a jinými informa ními zdroji. itel zadává žák m testy, ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané v domosti ve francouzštin s využitím poznatk i z jiných p edm . Pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích cvi ení u itel systematicky opakuje slovní zásobu. Pravidelným poslechem zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i opakovaných celk u itel cvi í žákovu sluchovou pam . KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede žáky k uplat ování dosud osvojené slovní zásoby a logických úvah p i odvozování neznámých výraz z kontextu. itel za azuje do výuky motiva ní úkoly, p i kterých mohou žáci projevit své získané znalosti a individuáln se projevit (zjistit as, domluvit si sch zku, získat ur itou situaci...). itel zadává žák m i asov náro jší úkoly, p i kterých žáci využívají v domostí z jiných p edm a znalostí práce s po íta em. itel zám rn zadává takové úkoly, ve kterých se žáci musí doptat na díl í údaje, na základ kterých pak reagují ve výsledném projevu, dialogu i scénce. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ ízeným dialogem vede u itel žáka ke komunikaci v cizím jazyce. itel vede žáky k reprodukci slyšeného. itel vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupin (nácvik konkrétních dialog - v hotelu, u léka e, v obchod , na pošt , fiktivní role ve skupin , hádka, plánování dovolené, víkendu...).

47

itel vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluv ími (diskuse s hosty, spolupráce s lektory, vým nné pobyty...). KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel za azuje práci ve dvojicích i ve skupinách (dialogy na ur ité téma, dotazníky, shromaž ování argument pro a proti k tématu, sout že na procvi ování slovní zásoby a gramatických jev , ...). Žák dostává p íležitost prezentovat svou práci p ed spolužáky a svá stanoviska hájit. itel s žáky procvi uje vyjad ování stanovisek a názor (v diskusi, rozhovoru, p id lí konkrétní role...). KOMPETENCE OB ANSKÉ itel zadává žák m úkoly, ve kterých srovnávají zp sob života, zvyky a oby eje u nás a ve francouzsky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke spole enským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem. Zorganizuje setkání s rodilými mluv ími i studijní nebo vým nný pobyt, a tím konfrontuje žáka se životem, zvyky a hodnotami jiné zem . Diskutuje se žáky o odlišném zp sobu života v jiných zemích. PR EZOVÁ TÉMATA V p edm tu jsou realizována následující pr ezová témata a jejich tematické okruhy: VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OB ANA Žáci získávají informace o zp sobu života ve frankofonních zemích formou diskusí, etby, zpracováváním projekt . Ob anská spole nost a škola Ob an, ob anská spole nost a stát OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA i zadávání a vyhodnocení individuálních nebo kolektivních prací, p i rozhovorech a diskusích. Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice ešení problém a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA pln na zejména p i výuce reálií, kdy žáci poznávají kulturní zvyklosti frankofonních zemí a funkci jazyka jako dorozumívacího prost edku, který sjednocuje r zné národy a jejich kultu-ry. Kulturní diference Lidské vztahy Etnický p vod Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity MEDIÁLNÍ VÝCHOVA realizována p i práci v rámci tematických celk , p i práci s tiskem a ostatními mediálními prost edky. Kritické tení a vnímání mediálních sd lení Interpretace mediálních sd lení a reality Stavba mediálních sd lení Fungování medií ve spole nost Tvorba mediálních sd lení Práce v realiza ním týmu VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH pln na p i výuce reálií, p i konverza ních tématech Cestování, Kultura, Divadlo, Film… Evropa a sv t nás zajímá

48

Objevujeme Evropu s sv t Jsme Evropané ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA ochrana p írody a životního prost edí, lidské aktivity, vztah lov ka k problematice, nutnost mezinárodní spolupráce – p i etb a zpracování text na dané téma, p i diskusích a pracích na projektech. Lidské aktivity a problémy životního prost edí Vztah lov ka k prost edí

49

Ro ník : první Školní výstupy Ovládá základní pravidla francouzské výslovnosti. Samostatn p te jednoduchý text Rozlišuje výslovnost samohlásek, umí vyslovit a rozlišit nosové samohlásky.

ivo Pravidla výslovnosti, vázání. tná intonace. Abeceda, spelování.

Pr ezová témata, p esahy OSV – Rozvoj schopností, nau it pracovat se slovníkem, s u ebnicí OSV – Psychohygiena dobrá organizace asu, cvi ení soust ed ní a pozornosti

Vyjad uje se v jednoduchých oznamovacích v tách.. Rozumí oslovení, umí jej použít v konkrétní situaci, umí pozdravit, rozlou it se.

Po ádek slov ve v . Osobní zájmena nesamostatná. itakávací a odporovací ástice len neur itý.

OSV – Poznávání lidí Rozvoj pozornosti v i odlišnosti, specifika pozdrav a oslovení ve francouzském jazyce

Vyjád í datum a dny v týdnu. Rozumí otázce, umí otázku položit, umí dát souhlasnou a nesouhlasnou odpov .

íslovka 1–20. Vazby k vyjád ení data a ur itého dne.

OSV – Sebepoznání a sebepojetí Rozvoj ových dovedností, komunikace verbální a neverbální

edstaví sebe a svého kamaráda, vyjád í v k. Popíše osobu a její vlastnosti. Zeptá se na základní údaje /jméno, v k, bydlišt /.

Sloveso etre, aller. len ur itý. Hodnotící p íslovce.

OSV – Sebepoznání a sebepojetí Já, jako zdroj informací o sob , co o sob vím, m j vztah k druhým

Charakterizuje svou rodinu, sám sebe. Umí vyjád it profese len své rodiny.

Zvláštnosti asování. Zájmena p ivlast ovací. Otázky tvo ené opisem a inverzí.

MKV – Lidské vztahy, tolerance, spolupráce, empatie

Pojmenuje evropské státy a národnosti, ur í, ve kterých zemích se mluví francouzsky.

edložky jmen zemí a m st

Umí po ítat do 60. Vypravuje o svých zájmech a zálibách. Vyjád í kladný a záporný vztah k jednotlivým aktivitám

íslovky Výraz mít/nemít rád. Slovesa pouvoir, vouloir

Diskutuje o rozli ných zp sobech trávení volného asu. Vyjád í svou p edstavu o zp sobu životního stylu.

Slovesná vazba faire de, jouer de, jouer a.

edstaví sv j každodenní režim, popíše pr h všedního dne i víkendu. Popíše ideální den.

edstaví sv j každodenní režim, popíše pr h všedního dne i víkendu. Popíše ideální den.

MKV – Jsme Evropané, rozumíme si, Evropa nás zajímá, jazyk jako dorozumívací prost edek r zných OSV – Sebepoznání a sebepojetí Já, jako zdroj informací o sob – Seberegulace a sebeorganizace Stanovení cíl a úkol k jejich dosažení OSV – Psychohygiena Dovednosti pro pozitivní nalad ní mysli, uvoln ní, relaxace OSV – Komunikace Rozvoj speciálních komunika ních dovedností v r zných situacích, informace, omluva, prosba, žádost

50

Rámcov rozumí textu francouzské písn a autentické nahrávce b žné konverzace. Reprodukuje text samostatn nebo na základ pomocných otázek.

51

Ro ník : druhý Školní výstupy Popíše své školní i mimoškolní aktivity.

ivo Slovesná vazba aimer faire, ne pas aimer faire.

Pr ezová témata, p esahy OSV – Seberegulace, sebeorganizace (plánování u ení a studia, stanovení cíl a jejich realizace)

Vyjád í co rád/nerad jí, prezentuje své vlastní stravovací návyky, kriticky zhodnotí sv j zp sob stravování a jeho vliv na zdraví, edvádí jednání v restauraci. Umí pojmenovat základní druhy potravin.

Slovesa détester, préférer, adorer livý len, slovesa manger a boire, výrazy množství, vyjád ení absolutního záporu.

OSV – Komunikace – vyjád ení, vysv tlení, žádost, prosba OSV – Praktická etika analýza vlastního chování, postoj a hodnot.

Získá informace o zp sobu stravování Francie a frankofonních zemí.

MKV – Kulturní diference respektovat kulturu stolování a stravování rozli ných národ .

Vyjád í p esný as a p esné rozvržení všech aktivit. Charakterizuje sv j školní den a jednotlivé vyu ovací edm ty, vyjád í jejich náro nost Popíše m sto, místo, kde bydlí. Zeptá se na cestu, srozumiteln popíše trasu.

Vyjád ení hodin. Slovesná vazba k vyjád ení práv probíhajícího d je. Hodnotící p ídavná jména a p íslovce, jejich postavení ve v .

Vyjád í rozkaz, p íkaz, prosbu a zdvo ilou žádost.

Rozkaz sloves. Rozlišení oslovení ty/vy.

Popíše zp sob dopravy ve st a mimo n j. Diskutuje o vlivu dopravy na životní prost edí.

Slovesná vazba pour aller… Vazby sloves aller en, prendre le…

edložky vyjad ující sm r. Slovesa pohybová. Stahování p edložky a lenu ur itého. Ukazovací zájmena, zájmeno Y

Diskutuje o výhodách bydlení ve m stech a na venkov . Charakterizuje soužití generací. Diskutuje o bydlení ve spole nosti jiných národností. Vypráví o událostech v minulém ase, o aktivitách, které se odehrály ve škole i mimo ni.

Passé composé se slovesem avoir Tvorba p estí minulého probraných nepravidelných sloves

Obhájí a charakterizuje své plány do budoucna. Vyjád í své p edstavy o škole,

Budoucí as jednoduchý. Stahování p edložky se lenem ur itým.

OSV – Rozvoj schopností poznávání (cvi ení pozornosti a soust ed ní, cvi ení dovedností zapamatování) Spolehlivost, odpov dnost, spravedlnost OSV – Komunikace t la, zvuk , dovednosti pro verbální a neverbální sd lení, specifické komunika ní dovednosti) OSV – Hodnoty a praktická etika, pomáhající chování EV – Lidské aktivity a problémy životního prost edí (doprava a její vliv na p írodní prost edí, ekologická doprava) EV – Ekosystémy (lidské sídlosto-venkov) MKV – Lidské vztahy (Právo lidí udržovat tolerantní vztahy) Multikulturalita jako prost edek vzájemného obohacování OSV – Komunikace (v r zných situacích, dialog, vedení dialogu, monolog, vstup do tématu, vysv tlování) VDO – Ob an, ob anská spole nost a škola (vztahy ke škole, zapojení do t ídních

52

volném ase, sportovním a kulturním vyžití. Diskutuje o možnostech prázdninového cestování do zahrani í. Porovná tradice a zvyky obou zemí. Charakterizuje zp sob oslav státních, rodinných i církevních svátk .

aktivit, odpov dnost, spolehlivost) Ozna ení jmen zemí a národností. edložky vyjad ující místo, datum, pr h d je. Tázací p íslovce.

MKV – Kulturní diference (Jazyk jako dorozumívací prost edek mezi lidmi r zných národností) MV – Kritické tení a vnímání mediálních sd lení (rozlišování zábavních prvk ve sd lení od prvk informativních a spole enský významných) MV – Interpretace vztahu mediálních sd lení a reality

53

Ro ník : t etí Školní výstupy Popíše režim svého dne, své školní i mimoškolní aktivity.

ivo asování zvratných sloves.

Pr ezová témata, p esahy OSV – Seberegulace, sebeorganizace (plánování ení a studia, stanovení cíl a jejich realizace)

Vyjád í spokojenost a nespokojenost, doporu ení, návrh na zm nu.

Vyjád ení negace.

OSV – Mezilidské vztahy respektování cizích názor , empatie.

Demonstruje vhodný a nevhodný zp sob oblékaní p i zných p íležitostech.

Tázací zájmeno quel Tvorba otázky opisem a inverzí Zájmenný p edm t ve 4. pád a jeho postavení ve v .

MV – Práce v týmech realizace módní p ehlídky dopln né komentá em.

Podrobn popíše svého kamaráda, jeho záliby a vlastnosti, zp sob oblékání, jeho oblíbené barvy.

ídavná jména vystihující vlastnosti a jejich gramatická shoda s podm tem, ídavná jména barev a jejich postavení ve v .

OSV – Sebepoznání a sebepojetí moje vztahy ke kamarád m a druhým lidem.

Své v domosti p edvede formou hry, hraní rolí.

Frankofonie a frankofonní státy v Evrop .

Vypráví o událostech v minulém ase, o aktivitách, které se odehrály ve škole i mimo ni.

Passé composé se slovesem être, shoda p estí minulého, pohybová slovesa

Evropané, rozumíme si. VMEGS – Objevujeme Evropu – státní symboly frankofonních zemí OSV – Komunikace (v r zných situacích, dialog, vedení dialogu, monolog, vstup do tématu, vysv tlování)

Za azuje do každodenní konverzace informace o budoucích událostech. Reaguje na zjiš ovací otázky orientované do budoucna. Ur uje asovou posloupnost

Futur proche, futur simple

OSV – Komunikace a kreativita. Rozvoj komunika ních dovedností.

Výrazy pendant, jusqu´à, il y a, depuis

Diskutuje se spolužáky o aktivním ešení problému, o vzájemné pomoci. Projektový úkol – koláž.

Slovesné vazby: aider, remercier Regiony Francie, jejich specifika.

OSV – Komunikace (v r zných situacích, dialog, vedení dialogu, monolog, vstup do tématu, vysv tlování) VOD – Ob an, ob anská spole nost a stát. Odpov dnost za své postoje a iny. MKV – Multikulturalita prost edek našeho obohacování EV – Lidské aktivity a problematika životního prost edí, odpady, jejich likvidace a recyklace, druhotné suroviny OSV – Komunikace (v r zných situacích, dialog, vedení

Navrhne aktivity podporující zdravý životní styl, aktivity k ekologickému hospoda ení s odpady Vyjád í p ání, obavu, ú el

Subjonctif présent

54

Je schopen tolerovat názory druhých. Vyvodí záv ry z kritiky své vlastní osoby. Seznámí spole nost se svým názorem, umí názor obhájit. Je ochoten zm nit své názory.

Slovesná vazba vyjad ující souhlas/nesouhlas

Ohodnotí správný názor a umí ho podpo it. Kriticky se vyjád í k názoru negativnímu. R znými zp soby pop e ur itou informaci. Projektový úkol – biografie osobnosti francouzské kultury.

Vyjád ení negace Specifické formy vyjád ení záporu pomocí neur itých zájmen a p íslovcí Osobnosti francouzské historie a frankofonních zemí

dialogu, monolog, vstup do tématu, vysv tlování) OSV – Kooperace a kompetice Dovednost navazovat na druhé, rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pod ízení se

OSV – Poznávání lidí. Rozvoj pozornosti v i odlišnosti, hledání výhod v odlišnostech. MKV – Kulturní diference. Jedine nost každého lov ka a jeho individuální zvláštnosti. MV – Kritické tení a vnímání mediálních sd lení, rozdíl mezi informací pou nou a reklamním sd lením.

55

Ro ník : tvrtý ivo


Vhodn používá obraty pro zahájení konverzace se spolužákem a dosp lou osobou Požádá o zopakování údaj , argumentuje ve prosp ch/ neprosp ch tvrzení, obhajuje názor, kritizuje nevhodné návrhy, p edkládá výhodn jší zp sob ešení.

Školní výstupy

Spole enské formulace

OSV – Poznávání lidí Vzájemné poznávání ve t íd , rozvoj pozornosti v i odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, chyby p i poznávání lidí

Souvisle vypravuje a popisuje osobní p íb hy a události v minulosti. Diskutuje o p íb zích , které se staly p átel m a len m rodiny.

Passé composé, imparfait, plusqueparfait

OSV – Sebepoznání a sebepojetí Já jako zdroj informací o sob , druzí jako zdroj informací o mn OSV – Mezilidské vztahy Pé e o dobré vztahy, pohled na sv t o ima druhého

Aktivn používá asové údaje, vyjad uje práv skon ený slovesný d j. Vyjad uje asové údaje a výrazy pro p ed asnost, soub žnost a následnost d je.

Passé récent asové výrazy a p edložky

Formuluje otázky zjiš ovací, dopl ovací, umí položit otázky s cílem dozv t se podrobnosti o d ji, osobách a aktivitách

Tázací formulace Qui est-ce qui Qui est-ce que Qu´est-ce qui Qu´est-ce que

Vyjád í p edpoklad a hypoteti nost.

Podmínková souv tí

Umí vyjád it nutnost, p íkaz, zákaz.

Vazby il est nécessaire, il est important, absolutní zápor ve v

OSV – Kooperace a kompetice Dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení

Diskutuje o rozmanitých povoláních, o jejich výhodách a nevýhodách.

OSV – Poznávání lidí, rozvoj pozornosti v i odlišnostem, hledání výhod v odlišnostech

Na základ debaty o r zných profesích vysloví názor na rovnost muž a žen, na stejný zp sob odm ován. Práce s mediálními prost edky, zejména s tiskem

MV – Stavba mediálních sd lení, p íklad stavby a uspo ádání zpráv, porovnání titulních stran r zných deník . MV – Interpretace vztahu mediálního sd lení a reality, vztah mediálního sd lení a sociálních zkušenosti

56

Hovo í o svém vztahu k p írod a kulturním památkám. Skupinový úkol: R a památky UNESCO.

EV – Lidské aktivity a p írodní prost edí, význam ochrany írodních a architektonických památek

Vyjád í názor na ochranu írodního prost edí.

Výrazy il faut, il ne faut pas

EV – lidské aktivita, ochrana írody p i masových sportovních a kulturních akcích

Diskutuje o úloze a vlivu reklamy. Zpracuje a prezentuje vlastní reklamu na ur itý výrobek.

Nepravidelné stup ování p íslovcí a ídavných jmen

MV – Kritické tení a vnímání mediálních sd lení, p stování kritického p ístupu k reklam , rozlišování zábavních prvk ve sd lení od informativních a spole ensky významných MKV – Multikulturalita prost edek našeho obohacování

Zná specifické žánry frankofonní hudby (zouk, raï) Diskutuje o moderním um ní, porovnává tvorbu sou asných eských a francouzských výtvarník

MKV – Multikulturalita prost edek našeho obohacování

57

5.4 P

EDM T:


N

MECKÝ JAZYK

Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk – n mecký jazyk

Vyu ovací p edm t n mecký jazyk vychází ze vzd lávacího oboru Další cizí jazyk, který je sou ástí vzd lávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí pr ezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturní výchova. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU: OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vzd lávání v tomto p edm tu probíhá na dvou úrovních. Pokud vzd lávání navazuje na úrove jazykových znalostí a komunika ních dovedností odpovídajících úrovni A1, které žák získal v p edchozím vzd lání, sm uje k dosažení úrovn B1, p ípadn B2. Nemá-li žák možnost navázat na p edchozí vzd lávání a je za áte níkem, sm uje jeho vzd lávání k dosažení úrovn A2, p ípadn B1. V receptivních ových dovednostech žák rozumí hlavním myšlenkám ústního projevu i psaného textu. V produktivních ových dovednostech formuluje v souladu s cílovou úrovní sv j názor na b žné téma srozumiteln a jazykov správn . Výuka probíhá po celou dobu studia v 1. až 4. ro níku ve skupinách vytvo ených podle úrovn jazykové pokro ilosti. Po et hodin je ur en u ebním plánem školy, který stanovuje ve všech ro nících všech zam ení 3 hodiny týdn . Výuka je b hem studia dopl ována dalšími aktivitami, jakými jsou nap . ro níkové práce, exkurze, poznávací tématické cesty, projekty, vým nné pobyty s rodilými mluv ími apod. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ: itel vede žáka k samostatné práci, jejímu plánování a organizaci, pomáhá mu ú inn využívat nejr zn jší strategie u ení a u í ho kriticky p istupovat ke zdroj m informací a jejich vyhodnocování a k sebereflexi p i dosahování u ebních cíl . U itel zadává samostatná vystoupení, p ípadn referáty a seminární práce a pomáhá vytvá et správné pracovní návyky. Provází žáka od jednodušších ke složit jším úkol m. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM : itel vede žáka k rozpoznávání problém , k jejich pojmenování a ešení formou definování pravidel, která se dál žák u í aplikovat. P i analyzování problém podporuje u žáka rozvoj analytického, kritického a tvo ivého myšlení. Modelováním r zných komunika ních situací vede žáka k samostatnému a odpov dnému rozhodování. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: itel žáka vede k pohotovým reakcím v každodenních situacích, ke srozumitelnému formulování názor a postoj a jejich obhajování, k porozum ní složit jším projev m a ke sd lování komplexn jších témat. Podporuje rozvoj psané i ústní komunikace a vhodné formy jejich prezentace. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: itel podporuje kooperativní prost edí, u í žáky korekci vlastního jednání a chování, dbá na udržování hodnotných mezilidských vztah založených na vzájemné úct , toleranci a empatii. Pomáhá žák m rozpoznat a rozvinout silné stránky jejich osobnosti . KOMPETENCE OB ANSKÉ: itel vede žáky k ob anské odpov dnosti, k respektování r znorodých názor a postoj , k poznávání a k chápání duchovních a kulturních hodnot. U itel pomáhá sledovat události a vývoj ve ejného života a zaujímat k nim informované a zodpov dné stanovisko. KOMPETENCE K PODNIKAVOST itel vede žáka cílen k rozvoji osobních p edpoklad v souvislosti s budoucím profesním zam ením, motivuje žáka k ú asti v sout žích, olympiádách a projektech. Nabízí žák m informace o možnostech dalšího vzd lávání a pracovních p íležitostech. U í žáka rozpoznat rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích. ZABEZPE ENÍ VÝUKY ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI POT EBAMI žáci se speciálními pot ebami jsou integrováni do b žných t íd a ve spolupráci s PPP škola vytvo í pro tyto žáky konkrétní podmínky.

58

ZABEZPE ENÍ VÝUKY NADANÝCH ŽÁK itel se snaží vytvá et pro nadané žáky svým individuálním p ístupem podmínky pro jejich rozvoj, ukazuje jim možnosti dalšího mimoškolního vzd lávání, p ípadn jim umožní p estup do pokro ilejší jazykové skupiny.

59

Ro ník : první Školní výstupy – žák RECEPTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI (poslech a tení s porozum ním) P i poslechu žák rozumí známým slov m a jednoduchým v tám, které se týkají každodenních témat, rodiny a nejbližšího okolí. Rozlišuje jednotlivé mluv í, snaží se porozum t internacionalism m. Orientuje se v krátkých promluvách, mluví-li lidé pomalu a vyslovují-li správn . i tení rozumí krátkým a jednoduchým text m s b žnou tématikou, rozumí íselným údaj m a informacím o osobách a místech a jednoduchým pokyn m. PRODUKTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Žák hovo í v jednoduchých v tách o sob , své rodin , koní cích, poskytne íselné údaje a jednoduchými výrazy popíše osoby a okolí. Dokáže napsat jména, jednotlivá slova i více slov, umí vypl ovat informace do jednoduchých formulá , umí zapsat jednoduchý text podle diktátu. Dokáže napsat pohlednici a jednoduchý e-.mail INTERAKTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Žák dokáže podle situace vhodn používat pozdravy a další zdvo ilostní formulace p i vítání a lou ení, umí se ptát, jak se da í dalším osobám, reaguje jednoduše na kladené otázky. Umí se ptát na jednoduché íselné informace.

ivo KOMUNIKA NÍ SITUACE Žák umí pozdravit a p edstavit se Umí hláskovat jména výrazy Zahájit rozhovor Objednat si a zaplatit Po ítat do 100 Pojmenovat základní p edm ty Hovo it o jazycích Hovo it o svých zájmech a rodin Pojmenovat oblíbený p edm t Popsat denní program

Pr ezová témata, p esahy Multikulturní výchova vnímat multikulturalitu jako prost edek vzájemného obohacování uv dom ní si vlastní kulturní identity Osobnostní a sociální výchova zné sociální role mladého lov ka zp soby chování a jednání lov ka pé e o vlastní zdraví Enviromentální výchova vnímání místa, v nichž žijeme, zm ny cítit odpov dnost za prost edí, v n mž žiji Mediální výchova vliv médií na uspo ádání každodenního života

Sjednat si sch zku íci, kde lidé pracují a bydlí Zeptat se na cestu Popsat, co mu chutná, má rád, vyjád it základní emoce TÉMATICKÉ OKRUHY první kontakt, seznámení lidé a jejich jazyky naše t ída, p edm ty základní zem pisné výrazy rodina, bydlení, domácí zví ata jídlo a jídelní zvyklosti základní orientace ve m st

60

Ro ník : druhý Školní výstupy – žák RECEPTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI (poslech a tení s porozum ním) P i poslechu žák rozumí jednoduchým pokyn m a v tám. Ve známých situacích rozumí jednoduchým informacím a íselným údaj m. Dokáže pochopit téma konverzace, mluví-li se pomalu a standardním jazykem. Orientuje se v delších promluvách, mluví-li lidé pomalu a vyslovují-li správn . i tení rozumí delším a jednoduchým text m s obrázky, u nichž pochopí hlavní informaci, rozumí informa ním ve ejným tabulím, rozpozná hlavní téma novinových lánk a najde podle orienta ních bod ísla) podstatnou informaci. V hrubých rysech rozumí obsahu p íb hu. PRODUKTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Žák dovede popsat v jednoduchých v tách známé osoby a situace, stru hovo í o osobních zkušenostech, hovo í o koní cích, poskytne íselné údaje a informace s ísly související . Dokáže podat základní informace ke známému tématu. Píše podle diktátu. Dokáže napsat jednoduchý dopis a popíše známé osoby a ci. INTERAKTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Žák dokáže podle situace vhodn používat konverza ní obraty p i vítání a lou ení, zvládne jednoduchou vým nu informací o všedních tématech, zvládne vy ešit verbáln jednoduchou krizovou situaci ( zavolat pomoc). Umí p ijmout a odmítnout návrh, p ípadn navrhnout jinou alternativu.

ivo KOMUNIKA NÍ SITUACE Rozumí popisu cesty Rozumí informacím o cen a nabídce jídelní ku Rozumí vypráv ní jiné osoby o tom, jak tráví den Rozumí popisu základních emocí Orientuje se v jízdních ádech a ve zp sobu kupování jízdenek Domluví dobu a téma pracovní sch zky Hovo í podrobn o rodin , átelích, zvycích Hovo í o nakupování Popíše ásti lidského t la, jednoduché zdravotní problémy

Pr ezová témata, p esahy Osobnostní a sociální výchova rozvoj zdravého a bezpe ného životního stylu zp soby chování a jednání vztah ke spolupráci a sout ži Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidé na sv t prohlubovat vnímavost ke kulturním rozdílnostem Enviromentální výchova uv domit si vliv zne išt ného prost edí na lidské zdraví uv domování si vlastních možností p i ochran ž.p. Mediální výchova orientace v nabídce mediálních produkt tvorba jednoduchých mediálních produkt

Vyjád í prosbu o pomoc TÉMATICKÉ OKRUHY pracovní sch zka povolání zdraví, nemoci a lidské t lo dovolená a prázdniny doprava a nehody úvod do n mecké jazykové oblasti (osobnosti, m sta) oble ení a móda

61

Ro ník : t etí Školní výstupy – žák RECEPTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI (poslech a tení s porozum ním) Rozumí hlavním bod m i myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na b žné a známé téma. Odhadne význam neznámých slov na základ již osvojené slovní zásoby a kontextu. i tení rozumí delším, složit jším text m s obrázky a grafy. Využívá slovník p i práci s neznámým textem, pochopí v hrubých rysech d j jednoduchého p íb hu. PRODUKTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Srozumiteln reprodukuje p tený nebo vyslechnutý, mén náro ný autentický text se slovní zásobou na b žná témata. Jednoduše a souvisle popíše své okolí, své zájmy a innosti s nimi související. Formuluje sv j názor ústn i písemn na jednoduché, b žné téma srozumiteln , gramaticky správn . INTERAKTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Reaguje adekvátn a gramaticky správn v b žných, každodenních situacích užitím jednoduchých, vhodných výraz a frazeologických obrat . S jistou mírou sebed ry komunikuje foneticky správn s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prost edk .

ivo Prohlubování výslovnostních návyk (výslovnost složených slov), ná ní odchylky asové údaje a výrazy Genitiv Další p edložky ta jednoduchá a souv tí Souhrn p edložek s dativem a akuzativem edložky s genitivem edložkové vazby sloves Slovotvorba Zem pisné názvy Préteritum slabých a silných sloves

Pr ezová témata, p esahy Osobnostní a sociální výchova zlepšování kvality u ení strategie zvládání zát žových situací vyhledávání informací zvyšování kvality komunikace v r zných sociálních vazbách Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech vnímat a hodnotit lokální a regionální jevy, porovnávat odlišnosti a shody v kultu e a životním stylu Mediální výchova lidé v médiích a jejich práce vztah mezi mediálními produkty a skute ností Enviromentální výchova vztah lov ka k p írodním zdroj m, možnost každého ob ana napomáhat ke zlepšení ž.p

Podmínkové v ty Sklo ování p íd. jmen v p ívlastku.

62

Ro ník : tvrtý Školní výstupy – žák RECEPTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Identifikuje strukturu složit jšího textu a rozliší hlavní informace. Rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluv í, identifikuje zné styly a citová zabarvení promluvy. Užívá r zné techniky tení dle typu textu a ú elu tení Užívá r zné druhy slovník p i tení nekomplikovaných faktografických text . Pochopí tematický zám r a nejd ležit jší argumenty v jednodušším originálním textu. PRODUKTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Logicky a jasn strukturuje st edn dlouhý písemný projev, formální i neformální text na b žné i známé téma. Ústn i písemn sd lí b žné, obsahov jednoduché informace. Využívá p ekladové slovníky p i zpracování písemného projevu na mén b žné téma. Dokáže napsat jednoduché hodnocení knihy, filmu, výstavy. Na základ obrázku popíše a zhodnotí situaci. Umí popsat své pocity, sny a plány. INTERAKTIVNÍ OVÉ DOVEDNOSTI Vysv tlí gramaticky správn své názory a stanoviska písemnou i ústní formou, je schopen zapojit se bez p ípravy do rozhovoru o tématu, které je mu blízké. Je schopen vyjád it své pocity a reagovat na cizí emoce. Dokáže jednoduše komunikovat i prost ednictvím elektronických médií. Zvládne jednoduchou prezentaci na zadané téma.

ivo KOMUNIKA NÍ SITUACE Dokáže formulovat složit jší otázky k danému textu Dokáže komentovat moderní d jiny Evropy Dokáže vysv tlit problémy všedního dne a poskytnout radu Dokáže zaujmout stanoviska k r zným klišé a mýt m moderní doby Dokáže zaujat hovo it o regionu, z n hož pochází, a zhodnotit klady a zápory tohoto místa. Dokáže sd lit své ideály a p ání a obavy. Dokáže vyslovit prognózy a zd vodnit je. Umí diskutovat o konfliktech vyplývajících z každodenního soužití. Dokáže informovat o aktuálních tématech n mecky mluvících zemí.

Pr ezová témata, p esahy Osobnostní a sociální výchova hodnoty a sociální role sou asné i budoucí zvládání emocí ve vypjatých situacích spolupráce s lidmi, kte í jsou odlišní ochota podílet se na obecn prosp šných aktivitách Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, vytvá ení kritických postoj ke xenofobii, intoleranci, rasismu atd. zkoumání model r zných sociokulturních skupin it se respektu ke specifickým rys m jiných jazyk Enviromentální výchova it se poznávat p írodní a kulturní hodnoty ve svém okolí Mediální výchova vyhodnocovat kvalitu a význam informa ních zdroj

Má vlastní zkušenost s etbou n m. psané literatury a umí o ní jednoduše hovo it. TÉMATICKÉ OKRUHY životní prost edí a pé e o n j soužití n kolika generací stresové situace v každodenním život moje m sto, moje tvr , m j d m mecká literatura na základ etby sebeprezentace v nových médiích mecký tisk

63

5.5 P

EDM T:


MATEMATIKA Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace

Oblast a obor Matematika a její aplikace jsou realizovány v povinném p edm tu Matematika a ve volitelném edm tu Matematika / lov k a p íroda – maturitní seminá . CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ edm t vzniká ze vzd lávacího oboru Matematika a její aplikace z RVP GV, v prvním ro níku ty letého studia integruje ást výstup a u iva ze vzd lávacího oboru Informa ní a komunika ní technologie z RVP GV a realizuje tematický okruh Ú inky mediální produkce a vliv médií z pr ezového tématu Mediální výchova z RVP GV. Matematika je vyu ována na ty letém studiu po celé ty i roky s celkovou asovou dotací 10 hodin (3,3,2,2). V hodinách je kladen d raz na soustavné procvi ování probíraného u iva, p i n mž jsou žáci nuceni vysv tlovat sv j postup. U itelé žáky vedou k systemati nosti a vytrvalosti p i hledání správného a úplného ešení. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ itel prokládá výklad názornými p íklady. itel za azuje do vyu ování práci s chybou, vede žáky k odhalování zám rných chyb ve výkladu. itel asto za azuje vhodné slovní úlohy, a tím posiluje vazbu u iva k reálnému sv tu. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vhodn volí úlohy, které lze algoritmizovat. itel spole s žáky vytvá í algoritmy ešení, které potom slouží jako pom cka p i ešení úloh obdobných. itel upozor uje žáky na chyby, kterých se p i práci mohou dopustit, a ukazuje jim metody odstran ní - systemati nost a zkouška. itel s žáky odvozuje vzorce a podporuje jejich odvozování b hem ešení úloh. itel za azuje práci s p ehledy vzorc . itel pomocí vhodných úloh ukazuje a s žáky hledá r zné metody ešení související s r znými oblastmi matematiky (geometrické a algebraické ešení apod.). itel vede žáky k využívání ná rtk p i ešení úloh. itel nutí žáky hledat další ešení, jestliže jejich nejsou správná nebo úplná. Vytvá í pro toto hledání asový prostor. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel nutí žáky komentovat sv j postup p i ešení úloh u tabule. itel vede žáky, aby vysv tlili svoji strukturu ešení a jasn formulovali záv r. Žák využívá tabulku a graf p i vyjád ení svých myšlenek. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel vede diskusi p i ešení úlohy a dbá na respektování názor i nesprávných. itel oce uje žáky, kte í se dovedou konkrétn zeptat na nejasnost i problém. itel volí p im en náro né úlohy pro r zné skupiny žák . itel podporuje vhodnou vzájemnou pomoc p i ešení úloh.

64

Ro ník: první až tvrtý Školní výstupy Žák te a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky zd vod uje sv j postup a ov uje správnost ešení problému vytvá í hypotézy, zd vod uje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení odhaduje výsledky numerických výpo a efektivn je provádí, eln využívá kalkulátor využívá ná rt p i ešení rovinného nebo prostorového problému

ivo v každé kapitole matematiky


v každé kapitole matematiky v každé kapitole matematiky ve všech kapitolách, které to umož ují

Chemie - 1.ro ník (základní výpo ty)

ve všech kapitolách, které to umož ují

Ro ník: první Školní výstupy Žák dokáže ur it prvky íselných množin aplikuje znaky d litelnosti ur í prvo íselný rozklad ur í nejv tší spole ný d litel a nejmenší spole ný násobek ísel pomocí kalkulátoru aplikuje u ivo o nejmenším spole ném násobku na s ítání a od ítání zlomk vyjád í íslo v semilogaritmickém tvaru a operuje s ním

ivo základní íselné množiny znaky d litelnosti prvo ísla, ísla složená nejv tší spole ný d litel a nejmenší spole ný násobek

semilogaritmický tvar ísla

se te, ode te, vynásobí a vyd lí mnoho leny rozloží mnoho len pomocí vytýkání nebo vzorce ur í spole ného d litele a spole ný násobek mnoho len vyjád í neznámou ze vzorce

obor prom nné lení mnoho len 2 3 2 2 3 3 vzorce (a±b) ; (a±b) , a ±b , a ±b ,

se te, ode te, vynásobí a vyd lí lomené výrazy ur uje defini ní obor prom nné operuje s množinami

úpravy lomených výraz

operuje s intervaly jako s íklady množiny využívá tabulkového kalkulátoru ke grafickému reprezentování dat


Chemie - 1. ro ník (základní výpo ty) Fyzika - 1.- 3. ro . ur ení íselné hodnoty veli in

litel a násobek mnoho len úpravy výraz

Chemie - 1.ro ník (základní výpo ty) Fyzika - 1.- 3.ro . obecné ešení úloh

pr nik, sjednocení, rovnost, rozdíl množin íselné množiny N, Z, Q, I, R interval tabulkový kalkulátor

ze vzd lávacího oboru Informa ní a komunika ní technologie

65

te tabulky, diagramy a grafy dokáže správn vytvo it výrok užívá správn logické spojky ur í pravdivostní hodnotu složeného výroku pomocí pravdivostní tabulky užívá správn kvantifikátory rozliší správný a nesprávný úsudek rozliší definici a v tu, rozliší edpoklad a záv r v ty využívá ekvivalentních úprav p i ešení rovnic, zjiš uje po ta ešení ed ešení ur uje defini ní obor neznámé eší jednoduché slovní úlohy pomocí lineárních rovnic využije graf ke grafickému ešení lineární rovnice algebraicky i graficky eší lineární nerovnice a jejich soustavy interpretuje výrazy |x-a |
výrok konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence, negace výrok pravdivostní tabulka kvantifikátory úsudek definice, v ta ekvivalentní úpravy rovnice s neznámou ve jmenovateli slovní úlohy grafické ešení lineárních rovnic lineární nerovnice a jejich soustavy

lineární rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou Kartézský sou in, uspo ádaná dvojice metoda s ítací, porovnávací a substitu ní

Fyzika - 1.- 3. ro ník obecné ešení úloh

slovní úlohy soustavy lineárních rovnic o více neznámých rovnice v sou inovém a podílovém tvaru kvadratické rovnice

rovnice s neznámou ve jmenovateli slovní úlohy rovnice s neznámou pod odmocninou, neekvivalentní úpravy nerovnice v sou inovém a podílovém tvaru

66

Ro ník: druhý Školní výstupy na rtne graf lineární funkce a ur í základní vlastnosti na rtne graf kvadratické funkce a ur í základní vlastnosti využije tabulkového procesoru k znázorn ní grafu kvadratické funkce eší jednoduché úlohy na goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku motivované praxí žák na rtne grafy mocninných funkcí a ur í jejich vlastnosti na rtne grafy lineární lomené funkce a ur í její vlastnosti upravuje efektivn výrazy s odmocninou upravuje efektivn výrazy s racionálními exponenty na rtne graf exponenciální funkce a ur í její vlastnosti používá vhodné metody p i ešení exponenciálních rovnice odvodí pr h a graf logaritmické funkce upravuje výrazy s logaritmy

ivo Kartézský sou in, monotónnost, defini ní obor, obor hodnot, lineární funkce kvadratická funkce,konkávnost, konvexnost, omezenost graf kvadratické funkce


ze vzd lávacího oboru Informa ní a komunika ní technologie

úlohy na goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku

sudost a lichost, inverzní funkce, funkce lineárn lomené a mocninné

Fyzika - 2. ro ník - d je v plynu

pravidla pro po ítání s odmocninami, odstran ní odmocniny ze jmenovatele mocniny s Z a Q exponentem exponenciální funkce exponenciální rovnice logaritmická funkce vztahy pro po ítání s logaritmy

používá vhodné metody p i ešení logaritmických rovnic evádí velikost úhl mezi radiány a stupni ur í základní velikost úhlu

logaritmické rovnice

odvodí základní hodnoty goniometrických funkcí pomocí jednotkové kružnice na rtne pr h goniometrických funkcí a ur í jejich vlastnosti efektivn upravuje jednoduché goniometrické výrazy eší goniometrické rovnice i ešení úloh využívá Pythagorovu v tu a Eukleidovy v ty i ešení trigonometrických úloh využívá sinovou a

symetrické úhly

úhlové jednotky orientovaný úhel

periodicita, goniometrické funkce

Chemie - 1.ro ník výpo ty pH aP - 3.ro ník rozpadový zákon aP - 3.ro ník rozpadový zákon aP - 3.ro ník harmonický kmitavý pohyb, st ídavý proud aP - 3.ro ník harmonický kmitavý pohyb, st ídavý proud

aP - 3.ro ník harmonický kmitavý pohyb, st ídavý proud

goniometrické vzorce goniometrické rovnice po etní trigonometrie

67

kosinovou v tu eší jednoduché planimetrické úlohy s využitím trigonometrie i ešení úloh využívá vlastností úhl v kružnici i ešení úloh využívá Pythagorovu v tu a Eukleidovy v ty

obvodový a st edový úhel po etní trigonometrie

68

Ro ník: t etí Školní výstupy Žák využívá vlastností trojúhelník a ty úhelník konstruuje trojúhelník s r zn zadanými prvky konstruuje ty úhelník s r zn zadanými prvky používá geometrické pojmy, zd vod uje a využívá vlastnosti geometrických útvar v prostoru, na základ vlastností t ídí útvary zobrazí ve volné rovnob žné projekci hranol a jehlan sestrojí a zobrazí rovinný ez hranolu a jehlanu ur uje u lineárních útvar vzdálenosti ur uje u lineárních útvar odchylky eší metrické úlohy motivované praxí eší polohové a nepolohové konstruk ní úlohy pomocí shodných zobrazení eší úlohy na objem a povrch t les žák užívá vektor a sou adnic bod v rovin a v prostoru užívá r zné zp soby analytického vyjád ení p ímky v rovin (geometrický význam koeficient ) ur í vzájemnou polohu p ímek ur í odchylku p ímek ur í vzdálenost bod , bodu a ímky využívá charakteristické vlastnosti kuželose ek k ur ení analytického vyjád ení z analytického vyjád ení (z osové nebo vrcholové rovnice) ur í základní údaje o kuželose ce i ešení analytických úloh na vzájemnou polohu p ímky a kuželose ky aplikuje ešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav ur uje vzájemnou polohu p ímek a rovin v prostoru

ivo vlastnosti trojúhelník a ty úhelník


konstrukce trojúhelníku konstrukce ty úhelníku t lesa

pravidla volné rovnob žné projekce ezy t les vzdálenosti p ímek, rovin, bod odchylky p ímek a rovin metrické úlohy osová soum rnost, st edová soum rnost, posunutí, rotace, stejnolehlost vzorce pro objemy a povrchy t les operace s vektory vektorový sou in parametrická, obecná a sm rnicová rovnice ímky vzájemná poloha p ímek odchylka p ímek vzdálenosti kružnice, elipsa, hyperbola, parabola

rovnice te ny

vzájemná poloha p ímek a rovin

69

Ro ník: tvrtý Školní výstupy ivo volí a užívá vhodné statistické vážený aritmetický pr r, medián, metody k analýze a zpracování dat modus, percentil, kvartil, sm rodatná (využívá výpo etní techniku) odchylka, mezikvartilová odchylka

diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sd lení formuluje a zd vod uje vlastnosti posloupností eší aplika ní úlohy s využitím poznatk o posloupnostech interpretuje z funk ního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finan ní matematice upravuje efektivn výrazy s faktoriály eší jednoduché kombinatorické úlohy i ešení kombina ních úloh motivovaných praxí charakterizuje možné p ípady, vytvá í model pomocí kombinatorických skupin a ur uje jejich po et upravuje výrazy s kombina ními ísly eší úlohy na variace, permutace a kombinace bez opakování eší p íklady pomocí binomické ty eší úlohy na variace a permutace s opakováním využívá kombinatorické postupy i výpo tu pravd podobnosti i ešení úloh efektivn využívá pravd podobnost sjednocení a pr niku jev

statistika

Pr ezová témata, p esahy využití softwaru Fyzika- 1.ro ník praktická cvi ení inky mediální produkce a vliv médií - seznámením se s ukázkami využití zobrazení statistických údaj v mediích využití softwaru

omezenost, monotónnost, posloupnosti aritmetická a geometrická posloupnost finan ní matematika

faktoriály pravidlo kombinatorického sou tu a sou inu kombina ní úlohy

kombina ní íslo variace, permutace a kombinace bez opakování binomická v ta, Pascal v trojúhelník variace a permutace s opakováním náhodný jev sjednocení a pr nik jev

70

5.6 P

EDM T:


FYZIKA lov k a p íroda Fyzika

Vzd lávací obor Fyzika je realizován v povinném p edm tu Fyzika (1. a 2. ro ník), integrujícím povinném edm tu lov k a p íroda (3. a 4. ro ník) a ve volitelném p edm tu Matematika / lov k a p íroda – maturitní seminá . CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vyu ovací p edm t Fyzika vychází ze vzd lávacího obsahu vzd lávacího oboru Fyzika z RVP GV, v prvních t ech ro nících, rozvíjí pr ezové téma Osobnostní a sociální výchova z RVP GV. Fyzika je vyu ována v prvních t ech letech s celkovou hodinovou dotací 6 hodin. ivo je realizováno áste frontální výukou, áste aktivními metodami výuky (frontálními a demonstra ními pokusy, skupinovou prací, vyhledáváním informací na internetu, v knihách, zpracováním laboratorních protokol na po íta i). KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE Výchovn vzd lávací postupy sm ující k utvá ení klí ových kompetencí vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy. Z nich jsou ve fyzice nej ast ji využívány následující: KOMPETENCE K U ENÍ itel za azuje do vyu ování práci s chybou, vede žáky k odhalování zám rných chyb ve výkladu a chyb ve využívání daných poznatk v jejich okolí (nechá žáky srovnat výsledek jejich m ení s ov enou fyzikální skute ností). U itel vede žáky k samostatnosti (nechá je samostatn promyslet a zrealizovat laboratorní práci). U itel motivuje žáky k u ení praktickými ukázkami daného u iva (za azuje demonstra ní pokusy). KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel využívá samostatné práce i laboratorního cvi ení k tomu, aby si žáci nacvi ili rozebírání problému a stanovení cíle práce (nechá žáky samostatn promyslet a zrealizovat m ení, samostatn ešit úlohy). U itel vede žáky k využívání u iva z jiných p edm (matematizovat fyzikální úlohu). Žák opakovan hledá správný postup ešení, jestliže p edchozí nevedly k cíli (p i praktických cvi eních je veden k opakovanému m ení). itel vede žáka k používání specifických výrazových prost edk , které pomáhají zjednodušit ešený problém (dbá na užívání ná rtk a graf p i ešení úloh). KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel vyžaduje používání správné (p esné) terminologie p i komentování vlastních úvah, prací… (p i ešení úloh a problém vyžaduje, aby žáci vysv tlovali sv j postup pomocí fyzikálních zákon ). KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ U itel využívá (p edevším p i praktických cvi eních) skupinovou práci. itel vyžaduje dodržování stanovených pravidel (dbá na provozní ády u eben fyziky, dodržování dohodnutého zp sobu zápisu úloh, protokol z m ení).

71

5.6.1 Fyzikální pokusy Ro ník: první, druhý (Fyzika) až etí ( lov k a p íroda) Žáci se zú astní Fyzikálních pokus pro studenty st edních škol, po ádaných katedrou didaktiky fyziky MFF UK Praha Pokusy budou probíhat v termínech podle plánu KDF MFF UK Praha (délka každého bloku je 75 minut). Místo konání je v areálu MFF UK, V Holešovi kách 2 v Praze 8. Pokusy budou probíhat v posluchárn T2 (v p ízemí). Téma 1. ro ník

2. ro ník

ivo

Mechanika

Fyzikální veli iny Kinematika Dynamika Mechanika tuhého t lesa a kapalin

Termika

Molekulová fyzika a termika

Akustika

Mechanické kmitání a vln ní

Elekt ina a magnetismus

Elektrostatika Elektrický proud v látkách Magnetické pole St ídavý proud

Elektromagnetické vln ní

Elektromagnetické vln ní a optika

Optika

Elektromagnetické vln ní a optika

3. ro ník

72

Ro ník: první Školní výstupy rozliší skalární veli iny od vektorových a využívá je p i ešení fyzikálních problém a úloh ur í druhy jednotek, správn je ozna uje, p evádí, znázorní, graficky ur í jeho výslednici a vypo te její velikost užívá základní kinematické vztahy p i ešení problém a úloh o pohybech rovnom rných a rovnom rn zrychlených/zpomalených ur í polohu t lesa, druh pohybu, popíše a matematicky vyhodnotí pohyb rovn. p ímo arý, rovn. zrychlený/ zpomalený, rovnom rný po kružnici, sestrojí asové diagramy pro dráhu, rychlost a zrychlení a správn je interpretuje ur í v konkrétních situacích síly a jejich momenty p sobící na leso a ur í výslednici sil zakreslí, graficky ur í a vypo te výslednici sil, aplikuje i na naklon nou rovinu využívá (Newtonovy) pohybové zákony k p edvídání pohybu t les pomocí 2. NZ ur í druh pohybu lesa a vypo te jeho zrychlení, rozliší homogenní a centrální pole, zakreslí a vypo te velikost zrychlení v obou typech polí, vysv tlí rozdíl mezi gravita ní a tíhovou silou (zrychlením) využívá zákony zachování kterých d ležitých fyzikálních veli in p i ešení problém a úloh užívá veli inu hybnost a její zákon zachování, aplikuje veli iny práce, výkon, ú innost a zákon zachování mechanické energie v úlohách z praxe ur í v konkrétních situacích síly, ípadn jejich momenty sobící na t leso a ur í výslednici sil po etn i graficky rozkládá i skládá síly p sobící na DTT, užívá je k ešení páky, rozliší tlak a

ivo Fyzikální veli iny - soustava SI - druhy fyzikálních veli in

Pr ezová témata, p esahy Matematika 1.ro . semilogický tvar ísla

Kinematika - vztažná soustava, poloha a zm na polohy t lesa - hmotný bod - dráha, rychlost, zrychlení, volný pád a rovn. pohyb po kružnici

Matematika 1.ro . soustavy rovnic, vyjád ení neznámé, graf kvadratické a lineární funkce

Dynamika, gravita ní pole - hmotnost, síla gravita ní, tíhová, ecí, dost edivá a odst edivá - inerciální soustava - hybnost t lesa, zákon zachování - gravita ní pole, Newton v gravita ní zákon - Newtonovy pohybové zákony - mechanická práce, energie, výkon,ú innost, zákon zachování energie a hmotnosti, souvislost zm ny mech. energie s prací

Matematika 1.ro . soustavy rovnic,vyjád ení neznámé ze vzorce, goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku; Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém

Mechanika tuhého t lesa a kapalin - moment síly a dvojice sil - t žišt , rovnovážná poloha t lesa - tlak, tlaková a vztlaková síla - proud ní tekutin - rovnice kontinuity a Bernoulliova, podtlak

Matematika 1.ro . soustavy rovnic, vyjád ení neznámé ze vzorce

73

tlakovou sílu a aplikuje je na hydraulický lis, eší úlohy s využitím Archimédova zákona využívá zákony zachování kterých d ležitých fyzikálních veli in p i ešení problém a úloh užívá k ešení problém a úloh i proud ní tekutin

74

Ro ník: druhý Školní výstupy objasní souvislost mezi vlastnostmi látek r zných skupenství a jejich vnit ní strukturou seznámí se s experimentálními d kazy ásticového složení látek aplikuje s porozum ním termodynamické zákony (TDZ) i ešení konkrétních fyzikálních úloh rozlišuje a p evádí mezi termodynamickou a Celsiovou stupnicí, pracuje s 1. TDZ v úlohách aplikuje s porozum ním TDZ p i ešení konkrétních fyzikálních úloh používá 1. TDZ p i rozboru kruhového d je a p i d jích v plynech využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti p i p edvídání stavových zm n plynu pracuje s jejími speciálními ípady, sestrojuje diagramy, eší po etní úlohy, aplikuje p edchozí poznatky p i objasn ní chodu motor analyzuje vznik a pr h procesu pružné deformace pevných t les kvalitativn rozebere druhy deformace a k ivku deformace, po etn zpracuje Hook v zákon objasní souvislost mezi vlastnostmi látek r zných skupenství a jejich vnit ní strukturou popíše povrchové a kapilární jevy v kapalin , kvalitativn i kvantitativn rozebere zm ny skupenství látek porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných t les a kapalin a využívá je k ešení praktických problém pracuje se vztahy pro

ivo Molekulová fyzika a termika - kinetická teorie stavby látek - termodynamická a Celsiova teplota - vnit ní energie, zm na a p enos - teplo, m rná tepelná kapacita - 1. a 2. TDZ

Pr ezová témata, p esahy Matematika 1.ro . vyjád ení neznámé ze vzorce Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém

Plyny - 1. a 2. TDZ - stavová rovnice, její speciální ípady

Matematika 1.ro . soustavy rovnic, vyjád ení neznámé ze vzorce, graf lineární a lineárn lomené funkce (2.ro .)

Pevné látky a kapaliny - normálové nap tí, Hook v zákon - povrchové nap tí, kapilární jevy - zm ny skupenství látek (skupenské a m rné skupenské teplo) - teplotní délková a objemová roztažnost

Matematika 1.ro . soustavy rovnic, vyjád ení neznámé ze vzorce Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém

75

teplotní délkovou a objemovou roztažnost objasní procesy vzniku, ší ení, odrazu a interference mechanického vln ní popíše harmonický kmitavý pohyb a pracuje s rovnicí okamžité výchylky, objasní vznik postupné a stojaté vlny v ad bod , uvede základní charakteristiky zvuku a vysv tlí jevy ozv na

Mechanické kmitání a vln ní - mechanický oscilátor, perioda, frekvence, síla pružnosti - postupné a stojaté vln ní, vlnová délka, rychlost vln ní - hlasitost, intenzita zvuku

Matematika 2.ro . goniometrické funkce

76

5.7 P

EDM T:


CHEMIE lov k a p íroda Chemie

Vzd lávací obor Chemie je realizován v povinném p edm tu Chemie (1. a 2. ro ník), integrujícím povinném edm tu lov k a p íroda (3. a 4. ro ník) a ve volitelném p edm tu Matematika / lov k a p íroda – maturitní seminá . CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU CHEMIE OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vyu ovací p edm t zahrnuje celý vzd lávací obor chemie z RVP GV a integruje n které výstupy z vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV. V p edm tu chemie je integrováno pr ezové téma Environmentální výchova z RVP GV. P edm t chemie je vyu ován v prvním, druhém ro níku dv ned lené hodiny týdn . P edm t chemie má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projek ní technikou, interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou. i výuce chemie žáci získávají p edstavu o základních chemických, d jích. Žák je veden k tomu, aby chránil írodu a životní prost edí. Aby p i laboratorních cvi eních i v hodinách spolupracoval ve skupin , dovedl vyvozovat záv ry a prezentoval své výsledky. Studenti si b hem celého studia chemie zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvi ení a testy do portfolií, jejichž sou ástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projekt , skupinových prací atd. ) Výuka p edm tu chemie je realizována jak frontáln – se za azováním demonstra ních pokus , tak simultánn – skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvi ení, Praktická cvi ení jsou zam ená na nácvik základních laboratorních postup a je prokládána diskusí, projekty. Laboratorní ád je nedílnou sou ástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyu ujícího závazné. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ itel motivuje žáky k u ení praktickými ukázkami daného u iva (za azování demonstra ních pokus ). Žák te s porozum ním text s p írodov dn technickým zam ením (na úrovni st edoškolských u ebnic, populárn -v deckých asopis ) vyhledává a interpretuje informace z p írodov dné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (ode ítá hodnoty na sob závislých veli in) interpretuje graficky zaznamenanou závislost. U itel pracuje s chybou – nap . kritickým p ístupem ke klamavým reklamám – užití chemie v b žném život . KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkol – vypracováním laboratorních protokol . itel užívá samostatnou práci, laboratorní cvi ení k tomu, aby se žáci u ili rozboru úkolu a plánování práce. itel upozor uje žáky na chyby, kterých se mohou dopustit, vede je k vylou ení chyby nap . posouzením reálnosti výsledku. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel vyžaduje správnou terminologie nap . p i slovní interpretaci chemických zápis . KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel využívá skupinovou práci p i ešení problémových úloh v hodinách a p edevším v laboratorních cvi eních. itel d sledn vyžaduje dodržování laboratorního ádu. itel dbá na osv tu jako sou ást primární prevence objas ováním ú ink a nebezpe nosti látek užívaných jako drogy. KOMPETENCE OB ANSKÉ itel podporuje ízenou diskusi k u ivu, jež je v souvislosti s aktuálními problémy – p edevším o kladech a záporech chemických látek a chemického pr myslu v dopadu na zdraví a životní prost edí.

77

Ro ník: první Školní výstupy využívá k popisu látek odbornou terminologii

provede klasifikaci jednoduchých látek podle složení a struktury te s porozum ním text s írodov dn technickým zam ením (na úrovni st edoškolských u ebnic, populárn -v deckých asopis ) vyhledává a interpretuje informace z írodov dné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (ode ítá hodnoty na sob závislých veli in) interpretuje graficky zaznamenanou závislost

vysv tlí stavbu atomu i iontu pomocí atomových ísel popíše elektronovou konfiguraci atom i iont vysv tlí ú inky radioaktivního zá ení podle typu zá ení a uvede, jak se lze ú inn chránit popíše možnosti využití radioaktivity objasní vznik chemické vazby na jednoduchých molekulách

ivo Anorganické názvosloví chemické vzorce, oxida ní íslo, názvosloví anorganických slou enin a iont p edm t studia chemie klasifikace látek prvky a slou eniny oxida ní íslo názvosloví anorganických slou enin (oxidy , kyseliny , soli Obecná chemie látkové množství molární hmotnost hmotnostní a objemový zlomek molární objem klasifikace a struktura látek chemické látky, prvky ástice látky, typy krystal , modifikace, amorfní látky Látky a soustavy látek chemický prvek chemická slou enina chemická látka a sm s látek sm si, složení, odd lování jejich složek vyjad ování složení sm sí, vyjad ování složení roztok .koncentrace látek, druhy roztok a jejich složení voda-druhy, vlastnosti, význam pro život na Zemi, istota roztoky kyselin a zásad ve vod , pH voda: struktura vody a její vlastnosti, tvrdost vody, význam pro život a chemickou výrobu, ochrana vod, voda jako rozpoušt dlo vzduch-složení, struktura atmosféry, význam a využití, chemické d je v atmosfé e, zne išt ní ovzduší: lokální, regionální a globální problematika, smog, kyselé dešt , skleníkový efekt, ozónová díra, teplotní inverze, imise, emise, depozice stavba atomu atom, molekula, ion atom – jeho složení a struktura, izotop, nuklid kvantová ísla, výstavbová pravidla radioaktivita, radioaktivní izotopy, typy zá ení, polo as rozpadu, užití radioaktivity


ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Projekt Voda (porovnání vod, pitný režim, práce s grafy, sb r materiálu)

Zem pis, Biologie

chemická vazba chemická vazba – vznik, typy,

78

edvídá vlastnosti látek vyplývající z chemické vazby a mezimolekulových sil odvozuje vlastnosti prvk v souvislosti s jejich umíst ním v PSP za adí prvek nep echodný, echodný a vnit p echodný vysv tlí možnosti ovliv ování rychlosti chemické reakce a chemické rovnováhy zapíše a vy íslí rovnici jednoduchého chemického d je pozná typ jednoduché chemické reakce rozhodne o acidobazickém charakteru roztoku a své rozhodnutí zd vodní zapíše rovnici neutralizace a hydrolýzy vysv tlí podstatu redoxních reakcí, jmenuje p íklady redoxních inidel využívá algoritmus vy íslování redoxních reakcí vysv tlí chování kov v elektrochemické ad kov popíše pr h elektrolýzy jednoduchého d je a její užití rozliší chemické d je podle tepelného zabarvení vypo ítá reak ní teplo ze slu ovacích a spalných tepel, p i výpo tech užívá termochemické rovnice a zákony charakterizuje vodík a kyslík z hlediska vlastností, reakcí a užití vysv tlí význam ozónové vrstvy a pojem fotochemický smog charakterizuje oxidy z hlediska stavby a acidobazického charakteru charakterizuje molekulu vody z hlediska vlivu na její vlastnosti charakterizuje vodu pitnou a destilovanou popíše išt ní odpadních vod a uvede nej ast jší p iny zne išt ní vysv tlí b lící a dezinfek ní ú inky H2O2 charakterizuje vzácné plyny z hlediska struktury a výskytu popíše jejich výrobu a užití edvídá pr h jejich typických

elektronegativita, prostorové uspo ádání atom v molekule, mezimolekulové síly periodická soustava prvk Periodický zákon, PSP a její grafické uspo ádání (periody, skupiny) íd ní chemických prvk základy reak ní kinetiky rychlost chemické reakce a vlivy na ní, chemická rovnováha íd ní chemických reakcí acidobazické reakce - teorie kyselin a zásad, kyselost a zásaditost roztok , indikátory,pH neutralizace, hydrolýza redoxní reakce, inidla ada nap tí kov elektrolýza roztok a tavenin

základy termochemie rozd lení chemických reakcí podle tepelného zabarvení, reak ní teplo, termochemické rovnice, termochemické zákony anorganická chemie – nekovy – vodík, kyslík H, O – stavba atomu, výskyt, vlastnosti, p íprava, výroba, užití, izotopy H ozon oxidy – rozd lení voda – struktura molekuly, vlastnosti peroxid vodíku – vlastnosti, užití

p6 – prvky vzácné plyny – výskyt, výroba užití

lov k a životní prost edí

J – p vod názv prvk (mytologie)

p5 – prvky

79

reakcí v souvislosti s jejich umíst ním v PSP navrhne p ípravu halogenovodík popíše významné vlastnosti, výskyt a užití významných kyselin halogen a jejich solí popíše strukturu a vlastnosti síry v závislosti na teplot charakterizuje H2S a SO2 z hlediska vlastností a jejich toxicity charakterizuje H2SO4 z hlediska vlastností a užití charakterizuje sírany z hlediska výskytu a užití charakterizuje N z hlediska struktury atomu, vlastností, výskytu,užití charakterizuje NH3 z hlediska acidobazické povahy a toxicity vysv tlí vznik NOx a jejich vliv na životní prost edí charakterizuje HNO3 z hlediska vlastností a oxida ních schopností objasní rozdíl vlastností alotropických modifikací fosforu rozliší alotropické modifikace uhlíku z hlediska struktury, vlastností a užití charakterizuje CO z hlediska toxicity a užití charakterizuje CO2 z hlediska užití a vlivu na životní prost edí popíše užití Si a SiO2 charakterizuje užití skla z hlediska jeho složení, jmenuje suroviny na jeho výrobu uvede charakteristické vlastnosti kov , vysv tlí pojem koroze (chemická,elektrochemická), jmenuje možnosti ochrany p ed korozí vysv tlí význam a užití slitin popíše principy výrob kov popíše charakteristické vlastnosti alkalických kov charakterizuje vlastnosti významných slou enin alkalických kov z hlediska jejich užití porovná vlastnosti kov alkalických zemin s alkalickými kovy charakterizuje slou eniny Ca z hlediska užití ve stavebnictví vysv tlí vlastnosti vody v souvislosti s obsahem solí Ca a Mg

halogeny – výskyt, vlastnosti, reakce, výroba, užití halogenovodíky HF, HCl, HClO, HClO4 a jejich soli

p4 – prvky síra H2S, SO2, H2SO3 H2SO4 Sírany

p3 – prvky dusík NH3 NOx HNO3 fosfor

p2 – prvky uhlík CO CO2 Si, SiO2 Sklo, keramika

kovy - obecn obecné vlastnosti kov , ochrana ed korozí slitiny kov principy výrob kov s1 – prvky alkalické kovy NaOH, KOH, soli (halogenidy, uhli itany, hydrogenuhli itany, dusi nany,...) s2 – prvky kovy alkalických zemin hydroxidy a soli Ca, Mg, Ba – vlastnosti, reakce

80

vysv tlí vlastnosti Al v souvislosti s jeho užitím, popíše výrobu Al vysv tlí amfoterní charakter Al2O3 charakterizuje Pb a jeho slou eniny z hlediska toxicity charakterizuje nejd ležit jší slitiny Pb a Sn porovná chemické vlastnosti slou enin Pb a Sn edvídá acidobazický charakter významných oxid vybraných kov charakterizuje z praktického nebo chemického hlediska významné hydroxidy, kyseliny a soli echodných kov popíše výrobu Fe, vysv tlí význam Fe a jeho slitin charakterizuje nejd ležit jší d a f – prvky z hlediska praktického použití

žák užívá správn pojmy charakterizující komplexní slou eniny využívá názvosloví komplexních slou enin zapíše chemickou rovnici popisuje zm ny, které p i t chto reakcích nastávají

p1 – prvky hliník – vlastnosti, reakce Al2O3 p2 – prvky Pb, Sn – vlastnosti prvk a slou enin, slitiny

f a d – prvky - kovy: chemie s-prvk : vlastnosti sodíku, draslíku, ho íku, vápníku a jejich slou enin - kovy: chemie d-prvk : obecná charakteristika d- prvk , názvosloví koordina ních slou enin - prvky skupiny chrómu a manganu a jejich slou eniny - prvky triády železa, lehký a t žkých kov platinových a jejich slou eniny - prvky skupiny m di a jejich slou eniny - prvky skupiny zinku a jejich slou eniny - prvky skupiny titanu a vanadu a jejich slou eniny - chemie f-prvk : - obecná charakteristika f- prvk - radioaktivita - p irozené a um le p ipravené prvky Komplexní slou eniny centrální atom, ligandy a jejich názvosloví, koordina ní íslo názvosloví komplexních slou enin, význam komplex chemické reakce komplexních slou enin


81

Ro ník: druhý Školní výstupy zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických slou enin zhodnotí surovinové zdroje uhlovodík a uvede jaké klady a zápory se s jejich využíváním pojí aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie p i popisu slou enin s možností využití triviálního názvosloví charakterizuje základní skupiny uhlovodík a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich využití v praxi aplikuje znalosti základních mechanism organických reakcí na konkrétní p ípady aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie p i popisu slou enin s možností využití triviálního nebo dvousložkového názvosloví charakterizuje základní skupiny derivát uhlovodík a jejich významné zástupce zhodnotí jejich využití v praxi a ípadný vliv na životní prost edí aplikuje znalosti základních mechanism organických reakcí na konkrétní p ípady

rozlišuje pojmy vztahující se k makromolekulárním látkám vysv tlí výhody a nevýhody syntetických polymer uvede zp soby ekologické likvidace odpadu ze syntetických polymer rozlišuje zp soby vzniku syntetických polymer , uvede íklady

ivo organická chemie – úvod vazby mezi C, et zce C, izomerie, konformace, vzorce a typy chemických reakcí v organické chemii, rozd lení slou enin, izomerie


uhlovodíky alkany – C1 – C4, p íprava CH4, SR, ho ení alkan alkeny – C2 – C4, polymerace, adice alkadieny – butadieny – polymerace alkyny – C2, p íprava cykloalkany – C6 areny – historie benzenového jádra – benzen, toluen, styren, naftalen – polymerace, nitrace


organická chemie – deriváty uhlovodík halogenderiváty – názvosloví, vlastnosti, užití; freony, pesticidy, dioxiny, PCB – jejich vliv na životní prost edí dusíkaté deriváty – nitrobenzen, TNT – vlastnosti, užití; aminy – azobarviva kyslíkaté deriváty – alkoholy, fenoly, ethery – názvosloví, vlastnosti, užití, reak ní schémata karbonylové slou eniny – aldehydy a ketony – názvosloví, vlastnosti, užití, reak ní schémata KK- názvosloví, vlastnosti, užití, esterifikace funk ní deriváty KK – soli, estery – názvosloví, vlastnosti, užití, vznik, princip p sobení mýdla, hydrolýza ester substitu ní deriváty KK – aminokyseliny, hydroxykyseliny deriváty H2CO3 – fosgen, mo ovina – význam užitá chemie syntetické makromolekulární látky lé iva: analgetika, antipyretika, spasmolytika pesticidy barviva detergenty pr myslová hnojiva paliva



82

vysv tlí ú inek lé iv podle ozna ení skupiny lé iv data a informace, v rohodnost informace, odborná terminologie, informa ní zdroje informa ní etika, legislativaochrana autorských práva osobních údaj

pr mysl a udržitelný rozvoj chemická výroba a životní prost edí zne iš ující látky ve vod , v p av ovzduší moderní technologie a ochrana životního chemické výroby, suroviny, recyklace surovin a udržitelný rozvoj uplat ování produkt chemického pr myslu v život lov ka uhlí, ropa, zemní plyn – zpracování, výroba benzínu

lov k a životní prost edí ekonomie projekt lov k a životní prost edí

83

5.8 P

EDM T:


BIOLOGIE lov k a p íroda Biologie

Vzd lávací obor Biologie je realizován v povinném p edm tu Biologie (1. a 2. ro ník), integrujícím povinném p edm tu lov k a p íroda (3. a 4. ro ník) a ve volitelném p edm tu Matematika / lov k a p íroda – maturitní seminá a zahrnuje v sob i n která témata ze vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví.

CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vyu ovací p edm t zahrnuje vzd lávací obor biologie z RVP GV a integruje n které výstupy z vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV. V p edm tu biologie je integrováno pr ezové téma Environmentální výchova z RVP GV. edm t biologie je vyu ován v prvním, druhém ro níku dv ned lené hodiny týdn . edm t biologie má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projek ní technikou, interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou. i výuce biologii žáci získávají p edstavu o podstat života, o jeho rozmanitosti, seznamují se se základy evoluce a základy biologického systému. Žák je veden k tomu, aby chránil p írodu a životní prost edí. Aby p i laboratorních cvi eních i v hodinách spolupracoval ve skupin , dovedl vyvozovat záv ry a prezentoval své výsledky. Studenti si b hem celého studia biologie zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvi ení a testy do portfolií, jejichž sou ástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projekt , skupinových prací atd. ) Výuka p edm tu biologie je prokládána diskusí, projekty. Sou ástí hodin jsou i výstavky p írodnin, exkurse, vycházky napomáhají konkrétnímu za azení informací do sítí vztah a souvislostí. Laboratorní ád je nedílnou sou ástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyu ujícího závazné. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ Na základ výkladu žáci uvád jí vlastní p íklady, posuzují správnost a s pomocí u itele hledají správné odpov di na zadané otázky. i ur ování a za azování rostlin a živo ich do skupin. Žák te s porozum ním text s p írodov dn technickým zam ením (na úrovni st edoškolských u ebnic, populárn -v deckých asopis ) vyhledává a interpretuje informace z p írodov dné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (ode ítá hodnoty na sob závislých veli in), interpretuje graficky zaznamenanou závislost írodniny žáci srovnávají s obrázky a fotografiemi a posuzují tak, co je pro jejich rozlišení podstatné. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM Testové otázky jsou zadávány tak, aby p i jejich ešení žáci používali r zné postupy (t íd ní p írodnin, azování, vysv tlení pojm apod.). KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Na základ výkladu jsou formulovány n které úkoly tak, aby žáci jako zdroj informace využili n který z vizuálních zdroj , výklad je n kdy s t mito médii p ímo spojen. Používání atlas , klí . KOMPETENCE SOCIÁLNÍ i skupinové práci ur ování p írodnin p ipraví skupina úkoly pro spolužáky a následn je vyhodnocuje. KOMPETENCE OB ANSKÉ Výklad je neustále sm ován k pochopení sep tí lov ka s p írodou, žáci zaujímají stanoviska ke konkrétním environmentálním a ekologickým problém m, chápou nutnost ochrany životního prost edí a p írody jako svou ob anskou povinnost. Na modelech konkrétních situací žáci poznávají možná ohrožení lidského života a zdraví a nacvi ují poskytnutí inné pomoci.

84

Ro ník: první Školní výstupy popíše funk ní uspo ádání soustav popíše vnit ní složitost a funk ní uspo ádání živých soustav pojmenuje charakteristické vlastnosti živých soustav, odliší je od neživých charakterizuje základní myšlenky chto teorií, vysv tlí a obhájí sv j názor na n uspo ádání živých soustav základní chemické složení a d je schopnost vývoje, schopnost samoregulace, dráždivost, pohyb pravopisn správn zapisuje eská i latinská jména organism za adí viry do systému organism od vodní nutnost vazby viru na bu ku popíše rozdíl mezi virem a bu kou zhodnotí pozitivní a negativní význam vir popíše fáze virové infekce popíše zp sob ší ení virové nákazy uvede p íklady ochrany a lé ení kterých virových onemocn ní uvede p íklady virových onemocn ní ur í struktury prokaryotické bu ky vysv tlí rozdíly genetických vlastností prokaryotní a eukaryotní bu ky popíše stavbu bakterií a sinic a zp sob jejich rozmnožování charakterizuje je z ekologického, zdravotnického a hospodá ského hlediska uvede p íklady využití bakterií lov kem popíše zp soby ší ení a ochrany k zabrán ní ší ení bakteriální infekce uvede p íklady bakteriálních onemocn ní lov ka a metody jejich lé by Rozliší odlišnost pr hu a lé by bakteriální a virové nákazy charakterizuje sinice a vysv tlí jejich význam v biosfé e nastíní základní mechanismy evoluce prokaryotních organism pochopí význam prokyryot v kololob hu látek v p írod (C, N, S, P) popíše stavbu a funkci bun ných struktur

ivo


obecné vlastnosti živých soustav systém organism klasifikace a systém rostlin binomická nomenklatura, kategorie, p ehled fylogenetického systému zápisy eských a latinských jmen rostlin (pravopis)

Systém organism : nebun ní stavba vir pr h životního cyklu vir virová onemocn ní rostlin, živo ich a lov ka

Výchova ke zdraví

Systém organism : Prokaryotní organismy stavba a funkce bakterií a sinic ehled významných zástupc a ekologický význam bakterií a sinic bakterie a biotechnologie patogenní bakterie

Výchova ke zdraví

Cytologie: bu ka – stavba a funkce

praktická mikroskopická cvi ení

85

na základ charakteristických vlastností rozliší prokaryotickou a eukaryotickou bu ku ipraví jednoduché nativní preparáty rostlinných pletiv Zakreslí a popíše mikroskopické preparáty popíše specifické znaky rostlinné bu ky vysv tlí pojem pletivo, uvede druhy a funkci pletiv v rostlinném t le popíše stavbu a funkci vegetativních a generativních orgán rostlin a jejich p em ny, Popíše vnit ní a vn jší stavbu orgán a prováže jejich vzájemný vztah objasní principy rozmnožování rostlin vysv tlí rozdíly mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním objasní praktické zp soby rozmnožování u vybraných, hospodá sky významných druh Zakreslí a popíše mikroskopické preparáty ipraví jednoduché nativní preparáty rostlinných pletiv seznámí se s vytvá ením botanického herbá e klasifikuje životní projevy rostlin (pohyby rostlin, vodní režim, minerální výživa autotrofní a heterotrofní výživa) porovná nepohlavní a pohlavní rozmnožování vysv tlí rozdílnou stavbu kv tu v souvislosti s r zným zp sobem opylení, rodozm na vysv tlí a popíše princip fotosyntézy a její význam pro biosféru (primární produkce v ekosystém) posoudí vliv životních podmínek na stavu a funkci rostlinného t la pozná a pojmenuje (s možným využitím literatury) významné rostlinné druhy popíše stavbu t la konkrétního zástupce, jeho zp sob rozmnožování a výživy uvede význam a nároky konkrétní rostliny na její stanovišt uvede zástupce hospodá sky významné pro lov ka zhodnotí možnosti využití rostlin v zných odv tvích lidské innosti vymezí spole né a rozdílné znaky

Obecná botanika: Histologie, morfologie a anatomie rostlin

Seminární práce: Herbá list rostlin. Porovnání morfologických typ praktická mikroskopická cvi ení

fyziologie rostlin

systém rostlin I. nižší rostliny charakteristika, evolu ní význam, typy chlorofylu, stavba t la nižších rostlin - typy stélek II. vyšší rostliny

Exkurse botanická zahrada

anatomie a fyziologie hub

Výchova ke zdraví – jedovaté látky

86

hub a ostatních organism posoudí ekologický, zdravotnický a hospodá ský význam hub a lišejník charakterizuje zp sob výživy hub lišejník vysv tlí pojem symbióza a mykorrhiza vysv tlí p sobení biotických a abiotických faktor na stavbu a funkci rostlinného t la charakterizuje základní p írodní biotopy R, uvede p íklady, popíše lokality chrán ných rostlin v okolí bydlišt uvede p íklady chrán ných rostlin zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druh a možnosti jejich ochrany dle mapy porovnává areály rozší ení r zných rostlin

zp sob výživy a rozmnožování hub systém hub mykorrhiza, saprofytismus, parazitismus

a jejich vliv na zdraví lov ka (chemie)

Ekologie rostlin fytogeorgafie

Zem pis Environmentální výchova – Projekt Strom – les – krajina Zahradní architektura – Královská zahrada

87

Ro ník: druhý Školní výstupy Porovná stavbu eukaryotní bu ky rostlin, hub a živo ich popíše proces vzniku mnohobun ného organismu uvede p íklady diferencovaných bun k porovná funkce specializovaných bun k v mnohobun ném organismu vysv tlí princip množení bun k diferenciace bun k nádorové bujení vysv tlí význam diferenciace a specializace bun k pro mnohobun né organismy vyloží význam diferenciace a specializace bun k, objasní vliv ztráty schopnosti se diferencovat pro vznik nádor popíše organely živo išné bu ky a vysv tlí jejich funkce charakterizuje stavbu prvok popíše a rozpozná významné zástupce a zhodnotí jejich možný negativní i pozitivní význam rozlišuje hlavní kmeny bezobratlých i obratlovc zhodnotí hlavní skupiny bezobratlých z hlediska ekologického, zdravotního, systematického uvede hlavní anatomickomorfologické a fyziologické znaky obratlovc . charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živo ich a jejich významné zástupce, rozpozná dané druhy u jednotlivých skupin sleduje ekologické nároky na prost edí charakterizuje základní typy chování živo ich porovnává etologické projevy organism posoudí význam živo ich v p írod a v r zných odv tvích lidské innosti dle mapy popisuje areály výskytu živo išných druh národní parky R, nejvýznamn jší sv tové národní parky, uvede íklady ohrožených živo ich v R charakterizuje významné živo išné zástupce v národních parcích R zhodnotí možnosti jejich ochrany

ivo


íše živo ich bu ka vznik mnohobun nosti: rozmnožování, rýhování vají ka, stadia vývoje evoluce zárode ných list , orgán a orgánových soustav živo ich tkán

Mikroskopické cvi ení

Prvoci: anatomie a morfologie

Výchova ke zdraví (prevence chorob)

Systém živo ich etologie živo ich - (instinkt, pud, klí ový podn t, vrozené a získané chování, biologické rytmy) - p íjem a zpracování potravy - dýchání - vylu ování - termoregulace - pohyb - regula ní soustavy (hormonální, nervová) - t lní tekutiny a jejich ob h

Praktické cvi ení: schránky kkýš (estetická výchova) Exkurse zoologická zahrada Exkurse Národní muzeum

Ekologie živo ich Zoogeografie popula ní ekologie potravní ekologie

Environmentální výchova zem pis

88

charakterizuje pozitivní a negativní sobení živo išných druh na lidskou populaci vybrané taxony živo ich s razem na domácí druhy vybrané ohrožené druhy (Zákon 114/1992 Sb., vyhláška 395/1992 Sb.) Zoogeografické oblasti sv ta a R

89

5.9 P

EDM T:


LOV K A P ÍRODA lov k a p íroda Fyzika, Chemie, Biologie

Vzd lávací integrující p edm t lov k a p íroda je realizován ve 3. a 4. ro níku a zahrnuje v sob i n která témata ze vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vyu ovací p edm t zahrnuje ást vzd lávacího p edm tu biologie, chemie, fyzika, geologie z RVP GV a integruje které výstupy z vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV. V p edm tu lov k a p íroda je integrováno pr ezové téma Environmentální výchova z RVP GV. edm t lov k a p íroda je vyu ován ve t etím a tvrtém ro níku t i ned lené hodiny týdn edm t lov k a p íroda má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projek ní technikou, interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou. i výuce žáci získávají p edstavu o podstat života, o jeho rozmanitosti, seznamují se základy evoluce a základy stavby a fungování lidského t la. Žák je veden k tomu, aby chránil p írodu a životní prost edí. Je kladen d raz n a celky, které jsou sou ástí p ijímacích zkoušek na humanitní vysoké školy a p edm ty, které jsou i na humanitních vysokých školách vyu ovány (genetika, stavba a fyziologie nervového systému, biologie dít te a dorostu). Zákonitosti a praktické využití optiky, elekt iny, radioaktivního zá ení a jaderné energie. Žák je veden k tomu, aby chránil p írodu a životní prost edí Výuka p edm tu je realizována jak frontáln se za azováním demonstra ních pokus , tak jsou za azovány skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvi ení, Výuka p edm tu lov k a p íroda je prokládána diskusí, projekty. Sou ástí hodin jsou i výstavky p írodnin, exkurse, vycházky napomáhají konkrétnímu za azení informací do sítí vztah a souvislostí. i výuce žáci získávají p edstavu o základních chemických a fyzikálních d jích v živých organismech. Praktická cvi ení jsou zam ená na nácvik základních laboratorních postup a je prokládána diskusí, projekty. Laboratorní ád je nedílnou sou ástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyu ujícího závazné. Je kladen d raz na to, aby i laboratorních cvi eních i v hodinách spolupracoval ve skupin , dovedl vyvozovat záv ry a prezentoval své výsledky Studenti si b hem celého studia zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvi ení a testy do portfolií, jejichž sou ástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projekt , skupinových prací atd. ) KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ Na základ výkladu žáci uvád jí vlastní p íklady, posuzují správnost a s pomocí u itele hledají správné odpov di na zadané otázky. itel motivuje žáky k u ení praktickými ukázkami daného u iva (za azování demonstra ních pokus ). Žák te s porozum ním text s p írodov dn technickým zam ením (na úrovni st edoškolských u ebnic, populárn -v deckých asopis ) vyhledává a interpretuje informace z p írodov dné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (ode ítá hodnoty na sob závislých veli in) Žák interpretuje graficky zaznamenanou závislost. U itel pracuje s chybou – nap . kritickým p ístupem ke klamavým reklamám – užití p írodních v d v b žném život . Studenti si b hem celého studia zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvi ení a testy do portfolií, jejichž sou ástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projekt , skupinových prací atd. ) Výuka je realizována jak frontáln – se za azováním demonstra ních pokus , tak simultánn – skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvi ení, Praktická cvi ení jsou zam ená na nácvik základních laboratorních postup a je prokládána diskusí, projekty. Laboratorní ád je nedílnou sou ástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyu ujícího závazné. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkol – vypracováním laboratorních protokol . itel užívá samostatnou práci, laboratorní cvi ení k tomu, aby se žáci u ili rozboru úkolu a plánování práce.

90

itel upozor uje žáky na chyby, kterých se mohou dopustit, vede je k vylou ení chyby nap . posouzením reálnosti výsledku. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel vyžaduje správnou terminologie nap . p i slovní interpretaci chemických zápis . KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel využívá skupinovou práci p i ešení problémových úloh v hodinách a p edevším v laboratorních cvi eních. itel d sledn vyžaduje dodržování laboratorního ádu. itel dbá na osv tu jako sou ást primární prevence objas ováním ú ink a nebezpe nosti látek užívaných jako drogy. KOMPETENCE OB ANSKÉ itel podporuje ízenou diskusi k u ivu, jež je v souvislosti s aktuálními problémy – p edevším o kladech a záporech chemických a radioktivních látek a pr myslu v dopadu na zdraví a životní prost edí a na energetické a surovinové problémy.

91

Ro ník: t etí Školní výstupy hodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických slou enin aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie p i popisu slou enin s možností využití triviálních názv vysv tlí pojem heterocyklické slou eniny a uvede biologicky ležité deriváty a vysv tlí jejich význam sleduje návaznost heterocyklických slou enin se skupinami p írodních látek rozhoduje se s v domím možných sledk projevuje etické a morální postoje osv ta spojená se zneužívání nikotinu, alkoholu, drog odlišuje pojmy psychická, fyzická závislost objasní rozd lení lipid podle složení vysv tlí funkci vosk a triacylglycerol pro organismy, jmenuje jejich zdroje odlišuje nebezpe nost nasycených MK a trans izomer v lidské strav posuzuje význam cholesterolu pro fungování lidského t la rozd lí sacharidy podle po tu základních stavebních jednotek jmenuje významné zástupce sacharid a objasní jejich význam pro organismus, pop . pro pr mysl popíše strukturu bílkovin uvede význam bílkovin pro živý organismus objasní strukturu a funkci slou enin nezbytných pro d ležité chemické procesy probíhající v organismech charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam vysv tlí podstatu biochemických , význam enzym objasní význam fotosyntézy, vysv tlí její rovnici a významné fáze vysv tlí významné fáze

ivo


írodní látky

heterocyklické slou eniny

alkaloidy rozd lení dle chemické stavby Využití a zneužití, drogy

Výchova ke zdraví okruhy: Návykové látky, osobní bezpe í.

lipidy vosky, triacylglyceroly, složené lipidy izoprenoidy- terpeny a steroidy

Výchova ke zdraví

sacharidy glukóza, fruktóza, ribóza, sacharóza, škrob, celulóza, glykogen, chitin

Výchova ke zdraví

bílkoviny aminokyseliny, peptidová vazba; primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura bílkovin, denaturace, enzymy: biokatalyzátory, reak ní kinetika, aktivní místo, klasifikace enzym , kofaktory, ATP esenciální faktory výživy: vitaminy, minerály regulace metabolických d metabolismus energetický metabolismus, biosyntéza p írodních látek fotosyntéza – temnostní a sv telná fáze katabolismus sacharid :

Výchova ke zdraví

Výchova ke zdraví projekt Optimální výživa Zásady správné výživy, poruchy íjmu potravy, a její rizika (obezita, anorexie, bulimie..) –

92

odbourávání sacharid na schématech objasní významné fáze anabolických a katabolických metabolismu využívá znalostí o orgánových soustavách pro pochopení vztah mezi procesy probíhajícími ve vlastním t le vysv tlí význam homeostázy popíše kosti a svaly jako sou ásti soustavy op rné a pohybové vysv tlí význam jednotlivých složek krve popíše jednotlivé ásti ob hové soustavy a vysv tlí jejich funkci nakreslí a popíše stavbu a innost srdce zhodnotí vliv rizikových civiliza ních faktor na onemocn ní ob hové soustavy zhodnotí význam jednotlivých ástí mízní soustavy popíše orgány dýchací soustavy vysv tlí princip dýchání vysv tlí negativní vliv kou ení na zdraví lov ka popíše orgány trávicí soustavy vysv tlí proces trávení vysv tlí p ímé souvislosti mezi stravovacími zvyklostmi a civiliza ními chorobami dle možností uplat uje zásady zdravé výživy je si v dom nebezpe í poruch íjmu potravy popíše orgány vylu ovací soustavy vysv tlí funkci ledvin zd vodní význam pitného režimu popíše stavbu a funkci k že a kožních derivát vysv tlí rizika nadm rného slun ní v souvislosti s výskytem rakoviny k že

kvašení (alkoholové a mlé né) dýchání (glykolýza, Krebs v cyklus, acetylCoA, dýchací et zec) katabolismus bílkovin, NA a lipid (Lynenova spirála, mo ovinový cyklus) Soustavy lidského t la: pohybová soustava: op rná a svalová soustava lov ka : kostra lov ka (pojivové tkán , stavba kosti, spojení kosti, kostra lidského la, onemocn ní) stavba a funkce (svalové tkán , stavba svalu, svaly lidského t la Soustavy látkové p em ny: lní tekutiny: zevní a vnit ní prost edí, homeostáza, složení, typy (krev, míza), krev a její funkce: krevní bu ky, plazma, krevní skupiny, srážení krve, imunita, alergie, onemocn ní, p enos kyslíku a oxidu uhli itého, p enos živin a hormon Ob hová soustava: Srdce – stavba, innost a funkce, cévní systém, ízení a regulace innosti, tep, tlak, EKG, onemocn ní, civiliza ní faktory, ob h krve, ízení ob hu, krevní tlak, cévní a srde ní choroby, stavba, typy a vlastnosti cév, vláse nice. Míza a mízní ob h Dýchací soustava: význam kyslíku pro organismus, stavba plic, plicní ventilace a její ízení, onemocn ní dýchacích orgán , prevence chorob, stavba, plicní ventilace, nerespira ní funkce dýchací soustavy, onemocn ní, p enos plyn , vnit ní dýchání, kyslíkový dluh Trávicí soustava: stavba a funkce orgán trávicí soustavy, pr h trávení a jeho význam, pohyb potravy, hydrolytické št pení živin, vst ebávání, další zpracování vst ebávaných živin, ízení innosti trávicí soustavy, onemocn ní trávicí soustavy. Játra, slinivka b išní: stavba a funkce, onemocn ní Metabolismus: výživa, pot eba živin, hygiena výživy. Zásobní látky živo išného organismu, intenzita metabolismu za r zných fyziologických stav . Poruchy metabolismu, správná výživa, vitamíny, minerály a jejich funkce. Vylu ovací soustava: stavba vylu ovací soustavy, základní

specifické pot eby výživy

Výchovy ke zdraví projekt Optimální výživa specifické pot eby výživy

Výchova ke zdraví

93

vysv tlí podstatu nervového a hormonálního ízení ur í vliv jednotlivých hormon na funkci organismu vysv tlí funkci centrální nervové soustavy a obvodového nervstva orientuje se v poruchách duševního zdraví (únava, stres) popíše a vysv tlí stavbu a funkci smyslových orgán porovná stavbu, ízení a p sobení sympatických parasympatických drah

popíše a vysv tlí funkci rozmnožovací soustavy chová se odpov dn v sexuálním život rozlišuje dostupné metody antikoncepce a orientuje se v jejich vhodnosti a spolehlivosti uvede rizika spojená s pohlavn enosnými chorobami uplat uje odpov dné a etické ístupy k sexualit , rozhoduje se s v domím možných d sledk orientuje se v problematice reproduk ního zdraví z hlediska odpov dnosti k budoucímu rodi ovství zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce projevuje odolnost v i výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování charakterizuje prenatální a

jednotka ledviny- nefron, tvorba mo i a ízení vst ebávání minerál , onemocn ní že: stavba, funkce, termoregulace, rakovina k že v souvislosti s nadm rným slun ním Regula ní soustavy: Nervová soustava: neuron a jeho funkce, reflexní oblouk a reflexy, stavba a funkce nervové soustavy lov ka, centrální nervová soustava: mozek a mícha, obvodová nervová soustava: somatická ( ízení innosti kosterního svalstva) a vegetativní nervová soustava ( ízení innosti vnit ních orgán ), vyšší funkce nervové soustavy, onemocn ní nervového systému (duševní zdraví), podmín né a nepodmín né reflexy Smyslové orgány: intero a eteroreceptory, stavba, innost, onemocn ní, mechanoreceptory (hmat, sluch, statokinetické idlo, proprioreceptory), fotoreceptory (zrak), chemoreceptory ( ich, chu ), termoreceptory, nociceptory, smyslové orgány Hormonální regulace: soustava endokrinních žláz, hormony – typy hormon a odlišný princip jejich chemického p sobení, Vliv na lidský organismus Onemocn ní endokrinních žláz Rozmnožovací soustava: rozmnožovací soustava ženy a muže, oplození, ženské a mužské pohlavní orgány, druhotné pohlavní znaky, ovula ní a menstrua ní cyklus, sexualita, interrupce, pohlavn enosné choroby

Ontogenetický vývoj lov ka:

Výchova ke zdraví Fyzika: enos nervového signálu optika: porovnání stavby a akomodace zrakových orgán r zných organism , poruchy zraku vnímání zvuk (hlasitost, výška tón …)

Výchova ke zdraví

Výchova ke zdraví

94

postnatální vývoj uplat uje odpov dné a etické ístupy k sexualit , rozhoduje se s v domím možných d sledk orientuje se v problematice reproduk ního zdraví z hlediska odpov dnosti k budoucímu rodi ovství projevuje etické a morální postoje k ochran matky a dít te zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce charakterizuje individuální vývoj lov ka a posoudí faktory ovliv ující jej v pozitivním a negativním sm ru charakterizuje individuální vývoj lov ka a posoudí faktory ovliv ující jej v pozitivním a negativním sm ru usiluje o pozitivní zm ny ve svém život související s vlastním zdravím a zdravím druhých Fyzikální ást popíše vlastnosti el. náboje, pracuje s charakteristikami el. pole v úlohách, vypo te kapacitu kondenzátoru uvede podmínky pro vznik proudu, specifikuje pro jednotlivé druhy látek, vypo te celkový odpor ásti obvodu, objasní funkci PN p echodu a princip innosti polovodi ové diody rozlišuje odpor vnit ní a vn jší ásti obvodu, správn aplikuje Ohm v zákon pro ást obvodu a uzav ený obvod pracuje s Ampérovým a Flemingovým pravidlem, zakreslí pole magnet , vodi s proudem a cívky, umí vysv tlit a aplikovat Faraday v a Lenz v zákona objasní podstatu a výrobu st ídavého proudu, vysv tlí princip innost transformátoru popíše vznik el.mg. vlny, základní vlastnosti el.mg. zá ení a základní vlnové vlastnosti sv tla

prenatální a postnatální vývoj pé e o reproduk ní zdraví – faktory ovliv ující plodnost; preventivní prohlídky; rizika v oblasti sexuálního a reproduk ního zdraví – promiskuita, p ed asné ukon ení hotenství hygiena pohlavního styku, hygiena v t hotenství hotenství: zárodek, plod, porod, rizikové faktory, prenatální (embryonální a fetální vývoj) a postnatální vývoj, období lidského života: charakteristika, asové za azení, období vzdoru základy první pomoci

Elektrostatika - el. náboj a jeho zachování, Coulomb v zákon, intenzita, elektrické nap tí, kondenzátor

Matematika 1.ro . soustavy rovnic, vyjád ení neznámé ze vzorce

Elektrický proud v látkách - veli iny U, I, R - spojování rezistor - energie a výkon el. proudu - polovodi ová dioda - Ohm v zákon pro ást obvodu i uzav ený obvod

Matematika 1.ro . soustavy rovnic, vyjád ení neznámé ze vzorce; Chemie elektrolýza Seberegulace,organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém

Magnetické pole - magnetická síla, B, pole magnet a vodi s proudem - indukované nap tí, L

Matematika 1.ro . vyjád ení neznámé ze vzorce

St ídavý proud - harmonické st íd. U, I, jejich frekvence, výkon - transformátor Elektromagnetické vln ní a optika - el.mg. vlna, spektrum el.mg. zá ení - ší ení a rychlost sv tla

Matematika: vyjád ení neznámé ze vzorce (1.ro .), goniometrické funkce (2.ro .) Matematika 1.ro . soustavy rovnic, vyjád ení neznámé ze vzorce Biologie - oko Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém

95

Ro ník: tvrtý Školní výstupy vysv tlí funkci mitozy a meiozy v bun ném cyklu a p i tvorb gamet

popíše základní stavební jednotku NK vysv tlí význam a strukturu NK vysv tlí výjime nost syntézy bílkovin a DNA vysv tlí molekulární podstatu genetiky orientuje se v základní genetické terminologii objasní význam meiózy pro di nost znak a genetickou variabilitu odvodí základní št pné pom ry v F1 a F2 generaci porovná jednotlivé typy mutací analyzuje faktory ovliv ující etnosti alel v populaci a zhodnotí jejich evolu ní význam analyzuje možnosti využití z oblasti genetiky v b žném život , popíše významné d di né choroby lov ka uvede p íklady genetického inženýrství využívá znalostí o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organism vysv tlí základní pojmy molekulárních základ d di nosti porovná a vysv tlí d di nost kvalitativních a kvantitativních znak vysv tlí základní pojmy genetického názvosloví objasní princip prenatální diagnostiky pohlaví a geneticky založených nemocí vysv tlí obecné genetické principy genetických modifikací u organism uvede konkrétn n které modifikované druhy, eventuální rizika a výhody aplikace v

ivo Bu ka a její stavba: bu ka prokaryotní a eukaryotní; bun né organely), jádro, chromozóm, gameta, zygota makromolekuly v bu ce (složení, vlastnosti a význam, t íd ní, praktický význam, struktura a funkce bun né d lení: bun ný cyklus, mitoza, meioza Nukleové kyseliny: RNA, DNA nukleotid, struktura NK, komplementární báze, syntéza bílkovin – proteosyntéza (funkce, enzymy, regulace): transkripce, translace syntéza DNA - replikace Genetika: molekulární základy d di nosti di nost a prom nlivost exprese genu, exprese genu, crossing – over, základní genetické pojmy: fenotyp, genotyp, dominance, recesivita, alela, karyotyp di nost kvalitativních znak Mendelovy genetické zákony: št pné pom ry - p íklady z genetiky di nost kvalitativních znak pohlavní chromozómy: heterochromozómy a znaky vázané na pohlaví vazba gen : genové interakce genetika populací: variabilita a prom nlivost, popula ní genetika genetika lov ka: specifické metody výzkumu, metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty amniocentéza, genealogie, výzkum dvoj at, prenatální diagnostika, di né choroby a dispozice, prevence a výzkum mutace: typy, p íklady, cytologická a molekulární, genové inženýrství, klonování, šlechtitelství, plemenitba, genová terapie, geneticky modifikované organismy (rizika a výhody aplikace v zem lství, farmacii, pr myslu…), mezidruhové ížení, polyplodie genetika prokaryotní bu ky, mimojaderná d di nost, modifikované jednobun né organismy


integrace Výchovy ke zdraví

96

zem lství, farmacii, pr myslu v diskusi obhájí sv j názor na využívání geneticky modifikovaných organism vysv tlí rozdíly mezi teoriemi o vzniku živých soustav charakterizuje základní myšlenky vývoje živých soustav využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organism analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v žném život porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi orientuje se v rozdílech mezi mikroevoluce a makroevolucí evoluce pohlavního rozmnožování popíše a vysv tlí systematické za azení lov ka zhodnotí úrove vysp losti živo išných p edch dc lov ka vysv tlí proces hominizace a sapientace využije znalostí o lidských plemenech k jednozna nému odmítnutí rasismu v jakékoliv podob Odlišuje pojmy ekologie x environmentalistika definuje hlavní ekologické termíny používá správn základní ekologické pojmy vysv tlí pojem ekosystém popíše vývoj ekosystému posoudí vztah organism a prost edí objas uje základní ekologické vztahy popíše biosféru a její len ní uvede základní typy potravních vztah

uvede p íklady pozitivních i negativních dopad p sobení lov ka na p írodu porovná vztahy lov ka a životního prost edí v pr hu staletí pojmenuje globální problémy lidstva a nazna í možná ešení

modifikované rostliny modifikovaní živo ichové Evolu ní biologie: vznik a vývoj života na Zemi, vývoj flóry a fauny evolu ní teorie Reproduk izola ní mechanismy Evolu stabilní strategie irozený výb r Genetický drift Evolu ní tahy Polymorfismus Evolu ní d sledky pohlavního rozmnožování

Fylogenetický vývoj lov ka: evoluce lov ka živo išní p edch dci lov ka lidské rasy

jepis Estetická výchova

Ekologie: základní ekologické pojmy: druh, populace, spole enstvo, ekosystém, biom, biosféra, životní podmínky, biomy, vegeta ní zóny, speciace, extinkce, konkurence, predace, dekompozice, parazitismus, mutualismus, toky látek a energie ekosystémech. Ekosystémy: mo e, rybník, eka, mok ady, les, louka, P írodní a irozené ekosystémy. Um lé ekosystémy. Produktivita ekosystém . Biogeochemické cykly. Biosféra a její len ní Abiotické faktory (sv tlo, teplo, vzduch, voda, p da), životní prostor (ekologická nika, biotop, lokalita). Historický vývoj vztah lov ka a prost edí: Globální problémy lidstva Ekologické katastrofy Vyhlášení hrozby a vzniku mimo ádné události Živelní pohromy Únik nebezpe ných látek do

Projekt lov k a životní prost edí Environmentální výchova lov k a sv t práce Výchova ke zdraví Mediální výchova

97

orientuje se v problematice ekologických katastrof a nazna í možná ešení je schopen jednat p i mimo ádných událostech jako jsou živelní pohromy, únik nebezpe ných látek do životního prost edí je schopen vyjmenovat hlavní faktory a zdroje zne išt ní (ovzduší, voda, p da) a uvede možná ešení nápravy orientuje se v problematice odpad je schopen diskutovat na téma poškozování les a zatížení krajiny hlukem a uvádí možná ešení

Fyzikální ást popíše vznik el.mg. vlny, základní vlastnosti el.mg. zá ení a základní vlnové vlastnosti sv tla, eší s využitím indexu lomu odraz a lom sv tla, popíše difrakci sv tla a jeho interferenci na planparalelní vrstv eší graficky a po etn odraz sv tla na rovinném a kulovém zrcadle, lom na tenkých kách, popíše z optického hlediska oko, vysv tlí princip zv tšování zorného úhlu pomocí lupy vysv tlí modely sv tla, popíše model vodíku princip innosti

životního prost edí Ochrana p írody v R a ve sv . Sí chrán ných území Instituce zabývající se ochranou írody, Sv tové programy a úmluvy v oblasti životního prost edí Ovzduší: hlavní zne iš ující faktory, emise, imise, smog, plynné a pevné emise, radioaktivita. Zdroje zne išt ní ovzduší a možnosti ešení. Voda: hlavní zne iš ující faktory. Zdroje zne išt ní vody a možnosti ešení. Zm ny vodního režimu krajiny. da: hlavní zne iš ující faktory. Zdroje zne išt ní p dy a možnosti ešení. Eroze a zhut ování p d. Odpady: rozd lení, t íd ní, recyklace, skládkování. Poškozování les nevhodné hospoda ení, nadm rná žba, poškození chemickými látkami. Možnosti ešení problém . Hluk: zatížení krajiny, možnosti ešení. Sv tová sí chrán ných území z jednotlivých kontinent . Chrán ná území v R a v Praze. IUCN, WWF, UNEP, UNESCO WCS, M&B, Sv tová charta na ochranu p írody, Ramsarská úmluva, CITES, Agenda 21. Ochrana biologické rozmanitosti. íklady ohrožených rostlin a živo ich . Ohrožené organismy v R. íklady chrán ných druh . Introdukce a reintrodukce druh . Globální ekologická politika. Ekologické zem lství, ekologicky šetrný výrobek

jepis: historický vliv lov ka na biosféru - porovnání vztah lov ka a prost edí

Optika - el.mg. vlna, spektrum el.mg. zá ení - ší ení a rychlost sv tla v r zných prost edích, index lomu, odraz a lom, optické spektrum a interference sv tla - rovinné a kulové zrcadlo, tenké ky, oko

Matematika 1.ro . soustavy rovnic, vyjád ení neznámé ze vzorce Biologie - oko

Fyzika mikrosv ta - foton, jeho energie

Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém

Matematika: vyjád ení neznámé ze vzorce (1.ro .)

98

laseru posoudí stabilitu jader pomocí vazebné energie, provede energetickou bilanci jaderné reakce, popíše syntézu, št pnou reakci a její využití uvede p ehled druh radioaktivního zá ení a jejich základní vlastnosti s ohledem na možné zp soby ochrany

- korpuskulární a vlnový model zá ení a ástic - kvantování energie elektron v atomu, - jaderná energie, syntéza a št pení jader, et zová reakce, reaktor - zákon radioaktivní p em ny, radioaktivní zá ení

Chemie - radioaktivita Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém

99

5.9.1 Obsahové vymezení a integrace oboru VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ZDRAVÝ ZP SOB ŽIVOTA A PÉ E O ZDRAVÍ Žák: usiluje o pozitivní zm ny ve svém život související s vlastním zdravím a zdravím druhých za azuje do denního režimu osvojené zp soby relaxace v zát žových situacích uplat uje osvojené zp soby regenerace podle konkrétní situace zasáhne p i závažných poran ních a život ohrožujících stavech ivo: Biologie 1. ro .: Viry, bakterie, houby. Biologie 2. ro .: Prevence chorob. Bu ky – nádorové bujení. lov k a p íroda 3. ro .: Projekt Optimální výživa: vyhodnocení vlastního stylu stravování, pozitivní a negativní p sobení medií. lov k a p íroda 4. ro .: Ekologie x environmentalistika, zne išt ní prost edí, globální problematika zne išt ní prost edí. Základy spole enských v d 1. ro .: lov k jako jedinec - psychohygiena. Základy spole enských v d 3. ro .: Ob an a právo - bezpe nost práce. lesná výchova 1. – 4. ro .: Zdravý zp sob života a pé e o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence. lesná výchova 1. ro .: První pomoc p i úrazech a náhlých zdravotních p íhodách. vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodin , škole, obci zdravá výživa – specifické pot eby výživy podle v ku, zdravotního stavu a profese hygiena pohlavního styku, hygiena v t hotenství první pomoc p i úrazech a náhlých zdravotních p íhodách psychohygiena – p edcházení stres m v mezilidských vztazích, zvládání stresových situací, efektivní komunikace, hledání pomoci VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Žák: korektn a citliv eší problémy založené na mezilidských vztazích posoudí hodnoty, které mladým lidem usnad ují vstup do samostatného života, partnerských vztah , manželství a rodi ovství, a usiluje ve svém život o jejich napln ní projevuje etické a morální postoje k ochran matky a dít te ivo: lov k a p íroda 3. ro .: Ontogenetický vývoj lov ka - fáze vývoje, období 1. a 2. vzdoru, t hotenství, porod. Základy spole enských v d 2. ro .: lov k ve spole nosti - rozvoj sociálních dovedností. vztahy v rodin , mezigenera ní soužití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem partnerské vztahy, manželství, rodi ovství, neúplná rodina; náhradní rodinná pé e a její formy, ústavní pé e rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodin rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi – otev enost v i druhým, vyjednávání, obhajování a prosazování vlastních názor , odmítání nehumánních postoj modely sociálního chování v intimních vztazích – otev enost, tolerance, respektování druhého, empatie, trp livost, odpov dnost; sebepoznání, sebeúcta ZM NY V ŽIVOT

LOV KA A JEJICH REFLEXE

Žák: orientuje se ve své osobnosti, emocích a pot ebách uplat uje odpov dné a etické p ístupy k sexualit , rozhoduje se s v domím možných d sledk

100

orientuje se v problematice reproduk ního zdraví z hlediska odpov dnosti k budoucímu rodi ovství zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce ivo: Chemie 1. ro .: Toxicita látek. Chemie 2. ro .: Alkoholy, alkaloidy a jiné návykové látky. lov k a p íroda 3. ro .: Rozmnožovací soustava, antikoncepce, plánované rodi ovství. zm ny v období adolescence – t lesné, duševní a spole enské; hledání osobní identity, orientace na budoucnost, hledání partnera, prožívání emo ních stav a hlubších citových vztah zp soby sebereflexe a kontroly emocí pé e o reproduk ní zdraví – faktory ovliv ující plodnost; preventivní prohlídky; osv ta spojená s nadužíváním nikotinu, alkoholu, drog a sexuáln p enosnými chorobami metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života – odpov dnost, sebeúcta, respekt, rozhodování RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Žák: projevuje odolnost v i výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování uvede d sledky porušování paragraf trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s inností pod jejich vlivem, sexuáln motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpov dnost rozhoduje podle osvojených model chování a konkrétní situace o zp sobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení ivo: lov k a p íroda 3. ro : Biologie lidského t la, onemocn ní soustav lidského t la. civiliza ní choroby, poruchy p íjmu potravy, choroby p enosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy zát žové situace, stres a zp soby jeho zvládání; d sledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví rizika v oblasti sexuálního a reproduk ního zdraví – promiskuita, p ed asné ukon ení t hotenství sexuáln motivovaná kriminalita – pornografie, pedofilie, d tská prostituce, obchod se ženami skryté formy a stupn individuálního násilí a zneužívání – šikana, brutalita, zanedbávané a týrané d ti (CAN) autodestruktivní závislosti a kriminalita související s t mito jevy – zdravotní a psychosociální rizika výroba, držení a zprost edkování nelegálních návykových látek; návykové látky a bezpe nost v doprav sociální dovednosti pot ebné p i ešení problém v ne ekaných, složitých a krizových situacích duševní hygiena v dlouhodobých zát žových a stresových situacích, rozhodování se v eticky problematických situacích OCHRANA LOV KA ZA MIMO ÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Žák: rozhodne, jak se odpov dn chovat p i konkrétní mimo ádné události prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s p ípravou na mimo ádné události a aktivn se zapojuje do likvidace následk hromadného zasažení obyvatel ivo: Chemie 1., 2. ro .: Pravidla p i práci v chemikáliemi, S v ty R v ty. lov k a p íroda 3. ro .: První pomoc. lesná výchova 1. ro .: První pomoc. vyhlášení hrozby a vzniku mimo ádné události

101

živelní pohromy únik nebezpe ných látek do životního prost edí jiné mimo ádné události první pomoc – klasifikace poran ní p i hromadném zasažení obyvatel sociální dovednosti pot ebné p i ešení mimo ádných událostí – rozhodnost, pohotovost, ob tavost, efektivní komunikace

102

5.10 P

EDM T:


ZÁKLADY SPOLE

ENSKÝCH V D

lov k a spole nost Ob anský a spole enskov dní základ

Vzd lávací obor Ob anský a spole enský základ je realizován v p edm tu Základy spole enských v d a volitelných p edm tech Humanitní základ a D jiny filozofie. P edm t Základy spole enských v d zahrnuje v sob i témata vzd lávacího oboru lov k a sv t práce. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ: Jednotlivé oblasti a obory spole enskov dního základu rozvíjejí d ležité myšlenkové operace, kultivují v domí spole enských souvislostí a rovn ž v domí vlastní identity žáka. U í žáky reflektovat spole enskou skute nost, etn problém globalizace, soužití r zných kultur, vlivu médií, a posuzovat r zné p ístupy k ešení každodenních problém . V oblasti sv ta práce uvádí žáky do profesního a ekonomického ob anského života, seznamuje je s ekonomickou a pracovn právní problematikou. Vede k respektu k ob anským a demokratickým zásadám moderní spole nosti. Uvádí do problematiky základních, p edevším evropských myšlenkových koncept . P edm t je vyu ován (2; 2; 3; 3) hodiny týdn , zárove integruje obor lov k a sv t práce postupn ve v tšin témat všech ro ník . Úvod do psychologie • lidská psychika • osobnost lov ka • psychologie v každodenním život • problematika profesní volby a osobního managementu Úvod do sociologie • spole enská podstata lov ka • sociální struktura spole nosti • sociální fenomény a procesy Úvod do politologie • problematika státu • demokracie a její znaky • otázka lidských práv • mezinárodní vztahy – evropský trh práce • ideologie Globální sv t • globalizace • evropská integrace a mezinárodní spolupráce • mezinárodní trh práce Úvod do studia práva a pracovn právní problematiky • právo a spravedlnost • právní systém • orgány právní ochrany • problematika pracovn právních vztah Úvod do ekonomie • tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty • marketing • úloha státu v ekonomice a sociální politika • finance Úvod do filozofie a etiky • podstata filozofie a etiky • filozofie a etika v d jinách • význam v deckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití

103

KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ itel vede žáka tak, aby si sám plánoval a organizoval u ení a pracovní innost s ním spojenou a reflektoval procesy u ení a myšlení a aby využíval r zné strategie u ení, zpracovával poznatky a informace a kriticky je hodnotil. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede žáka tak, aby rozpoznával problémy v jednotlivých oblastech p edm tu ZSV, vytvá el hypotézy k jejich ešení, zvažoval r zné postupy a uplat oval vhodné metody p i jejich ešení . itel podn cuje žáka, aby kriticky interpretoval získané poznatky, ov oval je a nacházel pro svá tvrzení argumenty, aby logicky správn a korektn formuloval a obhajoval své záv ry. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel vede žáka k osvojení p íslušných prost edk komunikace. itel vede žáka k užívání odborného jazyka a symbolických a grafických vyjád ení informací . itel vede žáka ke srozumitelnému vyjad ování, p im enému danému kontextu, k prezentaci sebe a vlastní práce p ed publikem, dále ho vede k porozum ní sd lením r zného typu, k jejich správné interpretaci a k orientaci v komplikovan jších komunika ních situacích. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel vede žáka k sociální reflexi a sebereflexi a jednání, které je adekvátní danému sociálnímu kontextu, k tomu, aby se nau il ešit problémy v sou innosti s druhými a byl schopen spolupráce p i dosahování spole ných cíl , k respektu ke kulturním a sociálním odlišnostem, k porozum ní sociálním a mediálním tlak m a k dovednosti jim odolávat. KOMPETENCE OB ANSKÉ itel žáka orientuje se v r znorodosti sociálních zájm a kultivuje jeho schopnost na základ tohoto poznání uvážliv jednat . itel podn cuje žáka ke sledování ve ejného života a k zaujetí informovaných stanovisek. í ho uvažovat v globálních souvislostech a s ohledem na požadavky trvale udržitelného rozvoje. Vede ho tak, aby byl ve svých postojích a konání veden základními hodnotami demokracie, respektu k druhým, tolerance, byl si v dom svých práv i povinností a hájil principy právního státu. itel vede žáka k poznávání kulturních a duchovních hodnot a jejich ochran . KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI itel vede žáka tak, aby se zodpov dn a s ohledem na své pot eby a p edpoklady rozhodoval o svém vzd lávání a profesní orientaci, aby získával a vyhodnocoval informace o vzd lávacích a pracovních íležitostech, aby se orientoval v pracovn právní problematice, aby rozum l základním princip m fungování tržního systému a globalizované ekonomiky, aby si byl v dom d ležitých faktor a rizik p sobících p i realizaci podnikatelských zám .

104

R ník: první Školní výstupy ÚVOD DO PSYCHOLOGIE Žák: uv domuje si odlišnosti v lidském chování a poznává p sobící faktory zná vývojové fáze lidského života a podá jejich charakteristiku vyloží, jak lov k vnímá, poznává a prožívá skute nost, ur uje ovliv ující faktory porovnává r zné metody u ení a umí je aplikovat p i vlastní práci využívá získané poznatky p i poznávání druhých a sebepoznání, u í se vyrovnávat s náro nými životními situacemi. TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA Žák: posoudí své p edpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace a profesní a vzd lávací nabídku a poptávku na eském a evropském trhu práce, pružn na ni reaguje vhodn prezentuje vlastní osobu a práci, umí vyhotovit dokumentaci pro ijímací ízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi reflektuje význam práce, vytvo í si vyvážený pracovní rozvrh.

ivo LOV K JAKO JEDINEC Osobnost lov ka Typologie osobnosti, vlastnosti, schopnosti, charakter Zam enost osobnosti a poruchy zam enosti - životní cesta lov ka, psychické procesy, vnímání, edstavování, myšlení, podstata lidské psychiky - psychologie v každodenním život Psychologie u ení, druhy u ení, problematika efektivního studia Socializace osobnosti Interakce a komunikace mezi lidmi - profesní volba - mezinárodní trh práce Práce jako seberealizace, hodnocení vlastních schopností, p íprava na volbu profese, p ijímací pohovor a výb rové ízení, kariérní r st, dobrovolnictví Informa ní, poradenské a zprost edkovatelské služby, pracovní trh v EU, profesní mobilita, rekvalifikace, celoživotní vzd lávání osobní management Time management, zam stnání a mezilidské vztahy, workholismus i výuce se využívá projektového vyu ování, exkurzí a p ednášek


Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém Sociální komunikace Morálka všedního dne Spolupráce a sout ž lov k a sv t práce – int.

Globaliza ní a rozvojové procesy Vzd lávání v Evrop a ve sv

105

Ro ník: druhý Školní výstupy ÚVOD DO SOCIOLOGIE Žák: uplat uje vhodné zp soby komunikace a umí konstruktivn ešit ípadné neshody respektuje kulturní odlišnosti, reflektuje podstatu kulturních edsudk a jejich d sledky chápe podstatu, funkci a d sledky sociální kontroly rozumí povaze sociálních zm n, rozlišuje zm ny konstruktivní a destruktivní objasní podstatu základních sociálních problém sou asnosti i sociáln patologického chování, v etn jeho dopad

ivo LOV K VE SPOLE NOSTI Sociologie - spole enská podstata lov ka - Socializace a sociální vazby - Problémy komunikace a mezilidských vztah - sociální struktura spole nosti Sociální útvary, instituce a organizace Sociální nerovnost a sociální mobilita Vztah jedince a r zných sociálních útvar sociální fenomény a procesy Rodina, práce, masmédia, životní prost edí


Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdíl Psychosociální aspekty interkulturality Multilingvní situace a spolupráce mezi lidmi z r zného kulturního prost edí lov k a sv t práce – int.

Sociální deviace a sociální problémy ÚVOD DO POLITOLOGIE OB AN VE STÁT Mediální výchova Žák: Stát Média a mediální produkce seznamuje se s r znými typy stát Znaky, funkce, formy státu, právní Mediální produkty a jejich stát Ústava R chápe funkci ústavy, t í složek moci a významy demokracie orgán státní moci, seznamuje se Uživatelé Principy a podoby demokracie s inností jednotlivých státních Ú inky mediální produkce a institucí - lidská práva vliv médií Politické subjekty, politický život vyloží podstatu demokracie, porovná Volby a volební systémy postavení ob ana v demokratickém a lov k a sv t práce – int. totalitním stát - ideologie Podstata a instituce ob anské chápe podstatu politického spole nosti pluralismu, orientuje se v daném Porušování a ochrana lidských práv, politickém spektru základní dokumenty, funkce vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb,objasní podstatu ombudsmana Znaky a p ehled vybraných ideologií ob anské spole nosti, seznamuje se s formami aktivní participace ob an na spole enském d ní objasní podstatu lidských a ob anských práv, chápe podstatu politického extremismu Evropská integrace uvádí p íklady negativních Globaliza ní a rozvojové vztahy spole enských jev , umí je analyzovat, Proces integrace, její význam, EU a její orgány, jednotná evropská m na Žijeme v Evrop (evropský navrhuje zp soby jejich ešení mezinárodní spolupráce integra ní proces) MEZINÁRODNÍ VZTAHY – GLOBÁLNÍ vody, význam a výhody, ú el a SV T nápl innosti významných Žák: mezinárodních organizací (RE, lov k a sv t práce – int. objasní d vody evropské integrace a NATO, OSN) uvede orgány EU, v etn jejich funkcí Evropský trh práce posoudí vliv za len ní R do EU i výuce se využívá projektového zná významné mezinárodní vyu ování, exkurzí a p ednášek organizace, v etn jejich funkcí uvede instituce, na které se m že obrátit v p ípad problém p i pobytu v zahrani í

106

Ro ník: t etí Školní výstupy ÚVOD DO STUDIA PRÁVA A PRACOVN PRÁVNÍ PROBLEMATIKA Žák: objasní strukturu a systém práva a znaky právních norem objasní systém tvorby právních edpis vymezí podmínky vzniku a zániku základních právních vztah , práva a povinnosti ú astník t chto vztah objasní základní pojmy ob anského a obchodního práva objasní d sledky neznalosti smlouvy rozeznává, jaké p ípady se eší v ob anském soudním ízení a jaké v trestním ízení vymezí podmínky trestní postižitelnosti, rozliší trestný in a estupek uvede nápl innosti základních orgán právní ochrany respektuje platné právní normy v pracovn právních vztazích umí uzav ít pracovní smlouvu a podat výpov zná svá pracovní práva objasní funkci odbor volí bezpe né pracovní postupy šetrné k životnímu prost edí, používá adekvátní pracovní pom cky chová se pou en a adekvátn v p ípad pracovního úrazu ÚVOD DO EKONOMIE 1. TRŽNÍ EKONOMIKA Žák: vysv tlí mechanismy fungování trhu stanoví cenu jako sou et náklad , zisku a DPH, objasní d vody kolísání ceny podle vývoje nabídky a poptávky rozpozná cenové triky a klamavou nabídku rozlišuje formy podnikání, posuzuje jejich výhody a rizika, ví jak postupovat p i zakládání podnikatelské innosti analyzuje skrytý obsah reklamy a význam marketingu 2. NÁRODNÍ HOSPODÁ STVÍ A ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE

ivo OB AN A PRÁVO - právo a spravedlnost právo v každodenním život Smysl a ú el práva, morálka a právo Právní ád R, systém právních odv tví, druhy právních norem Právní subjektivita, zp sobilost k právním úkon m Všeobecné podmínky smluv, jejich význam a obsah el a pr h ob anského soudního ízení, orgány inné v trestním ízení - orgány právní ochrany Funkce a úkoly, právnické profese, systém právního poradenství, innost ob anských poraden - pracovní právo Právní podmínky vzniku, zm ny a zániku pracovního pom ru, práva a povinnosti ú astník pracovn právních vztah Odbory bezpe nost práce Zásady bezpe nosti práce, ekologická hlediska práce, pracovní úraz a odškodn ní.

Základní ekonomické pojmy Typy ekonomik, ekonomický cyklus, tržní mechanismus, nabídka a poptávka, tvorba ceny, globální ekonomické otázky ekonomické subjekty Právní formy podnikání marketing Marketing a PR, reklama.

Pr ezová témata, p esahy lov k a sv t práce – int. Osobnostní výchova

lov k a sv t práce – int. Osobnostní výchova Globaliza ní a rozvojové procesy Globální problémy, jejich p iny a d sledky Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

107

Žák: objasní fiskální politiku státu a da ový systém uvede, jak podá da ové p iznání, jak provede základní výpo ty a zjistí výši sociálního a zdravotního pojišt ní posoudí vliv a význam základních ekonomických ukazatel vysv tlí podstatu inflace a její sledky objasní funkci ú ad práce a personálních agentur, vyhledá informace o zam stnání a rekvalifikaci, uvede postup, jak vypo ítá životní minimum a zažádá o íslušnou sociální dávku 3. FINANCE Žák: používá b žné platební nástroje a využívá moderní formy bankovních služeb uvede principy pohybu cen akcií a formy cenných papír na základ p íjm a výdaj dokáže sestavit rozpo et domácnosti, eší schodkový i p ebytkový rozpo et domácnosti vybere nejvýhodn jší produkt pro investování finan ních prost edk , zd vodní volbu, vybere nejvýhodn jší úv rový a pojistný produkt, zd vodní svou volbu vysv tlí, jak uplat ovat práva spot ebitele vysv tlí zp soby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi ní a RPSN objasní funkci NB a její vliv na innost komer ních bank

fiskální politika monetární politika NB Státní rozpo et a da ová soustava

Inflace, kurs m ny, zahrani ní platební bilance, HDP sociální politika chodový systém, systém sociálních dávek, životní minimum, nezam stnanost, státní politika zam stnanosti

peníze Funkce pen z, formy platebního styku, cenné papíry, akcie, burza hospoda ení domácnosti Typy rozpo tu domácnosti, tok pen z v domácnosti, práva spot ebitele a edpisy na ochranu spot ebitele finan ní produkty Zp soby využití p ebytku finan ních prost edk , spo icí a investi ní produkty, další zp soby investování pen z, ešení nedostatku finan ních prost edk , úv rové produkty, leasing, úrokové sazby, RPSN, pojišt ní bankovní soustava NB a komer ní banky, specializované finan ní instituce a moderní formy bankovnictví

108

Ro ník: tvrtý Školní výstupy ÚVOD DO RELIGIONISTIKY Žák: rozlišuje významné náboženské systémy identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektá ského myšlení ÚVOD DO FILOZOFIE A ETIKY Žák: objasní podstatu filozofického tázání ve vztahu k mýtu, náboženství, v dy a um ní rozliší hlavní filozofické sm ry a porovná ešení základních filozofických otázek posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem, objasní d jinnou prom nlivost základních etických pojm a norem zhodnotí význam v deckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití eticky a v cn správn argumentuje, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci

ivo

Znaky a podoby náboženské víry Náboženské systémy, církve a sekty

Vztah filozofie k mýtu, náboženství, a um ní Základní filozofické otázky (filozofická paradigmata, filozofie um ní a estetika, filozofie d jin, p írody, práva antropologie, filozofie v dy a jazyka) Klí ové etapy a sm ry filozofie

Etické hodnocení a normy v d jinách myšlení Moderní v da a problém jejího etického hodnocení


Literární výchova Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – sv tové civilizace, jejich prolínání a st etávání, sv tová multikulturalita Environmentální výchova jiny um ní Návaznost na Humanitní základ a D jiny filozofie lov k a sv t práce – int.

Základní komunika ní dovednosti a manipulativní strategie v komunikaci i výuce se využívá projektového vyu ování, exkurzí a p ednášek

109

5.10.1 Obsahové vymezení a integrace oboru LOV K A SV T PRÁCE: Úvod do psychologie •

problematika profesní volby a osobního managementu

Úvod do sociologie •

sociální struktura spole nosti

Úvod do politologie •

otázka lidských práv

•

mezinárodní vztahy – evropský trh práce

Globální sv t •

evropská integrace a mezinárodní spolupráce

•

mezinárodní trh práce

Úvod do studia práva a pracovn právní problematiky •

orgány právní ochrany

•

problematika pracovn právních vztah

Úvod do ekonomie •

tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty

•

marketing

•

úloha státu v ekonomice a sociální politika

•

finance

Úvod do filozofie a etiky •

význam v deckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití

110

5.11 P

EDM T:


D

JEPIS

lov k a spole nost jepis

Vyu ovací p edm t D jepis vychází ze vzd lávací oblasti lov k a spole nost. Rozvíjí pr ezová témata – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Vzd lávací obor D jepis je dále realizován volitelným edm tem Moderní d jiny / Mezinárodní vztahy. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vymezení vyu ovacího p edm tu d jepis je vytvo eno ze vzd lávacího oboru d jepis z RVP GV. P edm t v sob integruje obsah pr ezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova a enviromentální výchova. Sou asn svým obsahem dopl uje p edm ty novodobé d jiny, eský jazyk a literatura, estetická výchova, základy spole enských v d, humanitní základ, zem pis a biologie. Jeho hlavním cílem je vytvo it a rozvíjet u student historické v domí a schopnost orientovat se v sou asném sv . edm t je realizován ve ty ech ro nících s následující hodinovou dotací: první ro ník dv hodiny týdn , druhý ro ník dv hodiny týdn , t etí ro ník dv hodiny týdn , tvrtý ro ník dv hodiny týdn . Ve tvrtém ro níku je nabízena možnost výb ru maturitního seminá e s dotací dv hodiny týdn . Výuka p edm tu je dopl ována o práci s odbornými texty a historickými prameny, samostatnou i skupinovou prací student , referáty, prezentacemi, projekty, exkurzemi a diskuzemi. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ itel za azuje do hodin práci s r znými typy d jepisných informací (odborné texty, historické prameny, um lecká díla, historické mapy, atd.) Na p íkladu r zných typ historických pramen a odborné literatury se studenti u í odlišovat v rohodnost získaných informací a odlišovat podstatné od podružného. itel vede žáky ke schopnosti identifikovat chybné historické informace ze svého okolí i z masmédií. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede studenty k využívání u iva a materiál souvisejících p edevším s p edm ty osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, novodobé d jiny, eský jazyk a literatura, d jiny um ní, základy spole enských v d, humanitní základ i zem pis. itel vede studenty k tomu, aby si pomocí komparace d jin jednotlivých oblastí osvojili schopnost generalizovat nabyté v domosti a dokázali je využívat p i pochopení a hodnocení nových problém . KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel za azuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost v cn a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám poslucha a diskutovat o nich. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel podn cuje žáky k tomu, aby dokázali p im en prezentovat vlastní názory na sporná d jepisná témata a diskutovali o nich. Vede studenty k toleranci v i jiným kulturám a jejich historii. KOMPETENCE OB ANSKÉ Studenti se prost ednictvím historických témat seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovliv ováním a nutností tolerance.

111

Ro ník : první Školní výstupy Žák charakterizuje smysl historického poznání. Rozlišuje r zné zdroje historických informací, zp sob jejich získávání a úskalí jejich interpretace. Žák objasní ve shod s aktuálními v deckými poznatky materiální a duchovní život lidské spole nosti v jednotlivých vývojových etapách prav ku, charakterizuje pojem archeologická kultura. Žák objasní civiliza ní ínos staroorientálních stát , analyzuje vznik státu jako formy organizace lidské spole nosti. Zorientuje se v náboženských systémech tohoto období. Žák objasní význam antického období jako ko en evropské civilizace, porovná antické období s p edchozí periodou staroorientálních stát . Žák objasní význam es anství a jeho vazbu k židovství. Žák popíše ur ující procesy a události, uvede významné osobnosti starov kých d jin.

ivo


úvod do studia d jepisu pomocné v dy historické, historická terminologie, práce s mapou a mapovými ílohami v u ebnicích, práce s asovou osou, periodizace d jin, zásady práce s hmotnými a písemnými prameny

inky mediální produkce, vliv médií a demonstrace, jak média manipulují historická fakta

prav k hypotézy o vývoji lov ka a jeho rozší ení na Zemi, významné prav ké kultury, po átky výtvarné kultury

Environmentální výchova – zm ny životního prost edí a historie

Historická exkurze na n kterém z historických pracoviš

Biologie pro 3. ro ník – vývoj lidského druhu

starov ké kultury starého P edního východu první státní útvary v Mezopotámii, Syropalestinská oblast, Egypt

Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – sv tové civilizace, jejich prolínání a st etávání, sv tová multikulturalita

antická civilizace – starov ké ecko: první civilizace v egejské oblasti vznik polis jako nové státní formy; Athény a Sparta jako dva modely polis ecká kolonizace St edomo í a ernomo í ecko-perské války - st et civilizací ? helénismus a expanze Makedonie íše Alexandra Velikého, její rozklad a nástupnické útvary ecká kultura starov ký ím: první civilizace na Apeninském poloostrov a etruské d dictví po átky íma jako m stského státu ím za republiky – instituce, expanze do St edomo í, válka s Kartágem spole enská krize republiky a po átek principátu vývoj ímského impéria za principátu a nástup es anství vývoj ímského impéria za dominátu a institucionalizace k es anství v podob církve ímská kultura

Antika jako jeden z ko en evropské pospolitosti a kulturní jednoty

Fenomén k es anství jako jeden z ko en evropské kulturní jednoty

112

Ro ník : druhý Školní výstupy – žák Žák vymezí spole enský a náboženský vývoj v daném období, charakterizujte mocenské st ety evropských stát a proces tzv. reconquisty. Žák analyzuje prom ny eského státu ve 13. století a jeho následný vývoj až po husitství. Žák vysv tlí d sledky tatarských a tureckých nájezd , zejména pro jižní a východní Evropu. Žák rozpozná a objasní nové filosofické a v decké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. až 15. století, zhodnotí jejich praktické dopady. Porozumí sledk m zámo ských objev , jež vedly k podstatným hospodá ským i mocensko – politickým zm nám. Charakterizuje spole enský vývoj eského státu v daném období a jeho specifika oproti p edchozí etap . Žák rozpozná nové filosofické a v decké myšlenky, které byly zformulovány v 15. – 17. století, zhodnotí jejich praktické dopady. Žák popíše základní rysy reformace a protireformace, vysv tlí d sledky pro další evropský vývoj. Žák vymezí základní znaky stavovství a absolutismu, uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a íklady st et . Posoudí postavení eského státu uvnit habsburského soustátí a analyzuje jeho vnit ní sociální, politické a kulturní prom ny.

ivo vrcholn a pozdn st edov ká Evropa vývoj Francie a Anglie do 15. století eský stát v dob královské za P emyslovc a Lucemburk husitské hnutí a jeho d sledky pro eskou spole nost: mýtus a realita reconquista Pyrenejského poloostrova a vznik špan lského státu vzestup moskevského státu a jeho imperiální ambice po pádu Byzantské íše (1453) vznik osmanské íše a její expanze na Balkán gotický sloh ran novov ká Evropa a sv t zámo ské objevy a jejich d sledky pro evropskou spole nost renesance a humanismus mocenský vzestup Habsburské dynastie eský stavovský stát za vlády Jagellonc (1471 – 1526)

Pr ezová témata, p esahy Multikulturní výchova – historické ko eny vztah es anství, islámu a judaismu

Zem pis, Multikulturní výchova – Evropa a sv t, vlivy koloniální minulosti v dnešním sv

novov ká Evropa reformace a její proudy, ší ení reformace po Evrop tzv. katolická reformace zformování špan lského habsburského impéria eský stavovský stát za vlády Habsburk v dob nastupujícího absolutismu (1526 – 1619) velké náboženské konflikty 16. století a nizozemská revoluce Francie po nástupu Bourbon (1589), rivalita s habsburskou mocí polsko – litevský stát v 16. století a jeho vnit ní politický systém

113

Žák objasní kontext a p iny icetileté války jako zásadního politicko – náboženského konfliktu v 17. století, bude schopen konflikt periodizovat a vystihnout mocenské cíle znep átelených stran. Žák charakterizuje prom ny eského státu a spole nosti ve t icetileté války a jeho státoprávní transformaci.

icetiletá válka (1618 – 1648) a anglická revoluce (1640 – 1660) iny t icetileté války v kontextu velmocenské rivality Francie s Habsburky a jako projevu antagonismu královského absolutismu s principem stavovství, její periodizace a pr h eský stát a spole nost za stavovského povstání (1618 – 1620), jeho porážka a sledky pro eskou spole nost Obnovené z ízení zemské (1627) a prom na eské státnosti v tzv. dob pob lohorské Vestfálský mír 1648 a jeho d sledky pro politické a územní uspo ádání Evropy po icetileté válce anglická revoluce, její p iny, pr ha výsledky – zformování anglické parlamentní monarchie v novov ké podob Velká Británie a její velmocenský vzestup ve sv tové dimenzi

Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Mediální výchova – fenomény demonstrace, cenzury a emigrace

114

Ro ník : t etí Školní výstupy Žák objasní pád královského absolutismu ve Francii a vytvá ení nového konstitu ního modelu vlády v kontextu spole enské transformace, charakterizuje záv r a výsledky revoluce. Žák objasní p iny a kontext vzestupu Napoleona Bonaparta jako „pohrobka“ revoluce a bude schopen mocenské a spole enské analýzy Francie za císa ství.

ivo

Evropa v dob Velké francouzské revoluce a napoleonských válek krize královského režimu ve Francii a p iny revoluce pr h revoluce v letech 1789 – 1794, zformování konstitu ní monarchie a její pád, jakobínská diktatura a thermidorský p evrat expanze revolu ní Francie a vzestup Napoleona Bonaparta vznik císa ství ve Francii (1804) a války s evropskými koalicemi, jejich pr ha periodizace rozpušt ní tzv. Svaté íše ímské (1806) a vznik Rakouského císa ství mocenský pád francouzského impéria a Víde ský kongres (1814 – 1815) Žák objasní charakter Evropa po Víde ském kongresu spole enských pom vytvo ení bezpe nostního systému tzv. v evropském prostoru po Svaté aliance na myšlence dynastické roce 1815 v epoše legitimity a solidarity restaurace monarchických myšlenkové d dictví revoluce a režim , charakterizuje napoleonského období emancipa ní hnutí národ i nové územní uspo ádání evropských zemí jednotlivých spole enských zápas ek za národní samostatnost a vrstev, vymezí místo ostatní národní hnutí v Evrop 1. poloviny utvá ení eského 19. století novodobého národa ervencová revoluce 1830, vít zství v tomto procesu, v etn konstitu ní monarchie ve Francii a jeho specifických rys . zhroucení systému tzv. Svaté aliance nové politické proudy: konzervatismus, liberalismus a nacionalismus evropské zem v p edve er revolucí 1848 – 1849, nenapln né národní a politické požadavky Rakouské císa ství v ase tzv. Metternichova absolutismu, vnit ní uspo ádání habsburské monarchie v podob tzv. policejního absolutismu prom ny eské spole nosti v tzv. dob edb eznové, vrcholící národní obrození, spole enská a kulturní aktivizace eské národní spole nosti p ed rokem 1848, osobnost Františka Palackého (1798 – 1876) um lecké sm ry 1. poloviny 19. století, romantismus Žák objasní kontext a p iny Revoluce 1848 – 49 v Evrop „Jaro národ “ revolucí 1848 – 1849 jako iny revolucí v letech 1848 – 49 jako vyvrcholení národn – sledku národních, politických a sociálních emancipa ních a politických požadavk , požadavek ob anských práv a snah jednotlivých prosazení modelu ob anské spole nosti evropských národ . ší ení revolucí v evropských zemích a jejich Objasní specifika revolucí sledky pro spole enskou transformaci v Evrop . jednotlivých zemí, vývoj ve Francii,

Pr ezová témata, p esahy Osobnostní a sociální výchova – fenomén revoluce, starých a nových po ádk . Fenomén liberalismu

Multikulturní výchova – nacionalismus, jeho tvá e a projevy ve sv

Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova – národní obrození jako probuzení národa? Osobnostní a sociální výchova – ob anská spole nost, její základy a vývoj

115

Žák objasní prom ny eské spole nosti a zavedení ústavnosti v Rakousku v letech 1848 – 1849, vysv tlí p iny pádu revoluce a charakterizuje zánik ústavnosti v Rakousku.

Žák charakterizuje st ety evropských velmocí, analyzuje proces národního sjednocení Itálie a N mecka a uvede je do kontextu národních hnutí v 19. století. Žák se orientuje v problematice budování zámo ských držav evropskými mocnostmi a v problematice národní emancipace balkánských národ spojenou s utvá ením novodobých balkánských stát . Objasní p iny velmocenské rivality na p elomu 19. a 20. století, uvede p iny 1. sv tové války. Žák objasní vývoj eské spole nosti v dané period , vznik politických stran po obnovení ústavnosti v Rakousku, postihne zformování moderní eské spole nosti p ed rokem 1914, analyzuje její sociální strukturu a vztah k eským mc m a Žid m.

Rakousku a Prusku a italských oblastech prom na Rakouska v konstitu ní monarchii a nástup neoabsolutismu po roce 1849 eská spole nost a její národn politický program v roce 1848, politická aktivizace eské ve ejnosti, ervnové povstání a jeho pád, nástup neoabsolutismu a útlum eského národního hnutí sledky revolucí 1848 – 49 pro evropské národy Evropa a sv t ve 2. polovin 19. století Krymská válka 1853 – 56 jako d sledek rivality západoevropských mocností s Ruskem o vliv v Osmanské íši, problematika tzv. „východní otázky“ proces sjednocení Itálie Piemontským královstvím do podoby národního státu v ele se Savojskou dynastií v kontextu vztah mezi evropskými velmocemi, odstran ní územní rozdrobenosti na Apeninském poloostrov a rakouského vlivu z tohoto geopolitického prostoru proces sjednocení N mecka Pruskem do podoby spolkového „národního“ císa ství pod vládou dynastie Hohenzollern cestou vále ných konflikt s Rakouskem a Francií, vytla ení rakouského vlivu z n meckého prostoru a vznik ostrého antagonismu mezi císa ským N meckem a republikánskou Francií zformování tzv. „koncertu velmocí“ jako zp sobu spolupráce evropských mocností na principu vzájemného vyvažování moci Berlínský kongres (1878) a snaha velmocí o kontrolu balkánského prostoru vytvo ení Dvojspolku-Trojspolku (1879, 1882) a Dvoudohody (1894) jako velmocenských blok rivalizujících velmocí, otev ena tímto cesta k prohlubujícím se rozpor m mezi t mito velmocemi vedoucí až vypuknutí 1. sv tové války vrcholící koloniální expanze evropských velmocí, neuspokojené koloniální ambice císa ského N mecka, soupe ení evropských velmocí o vliv v ín prom ny eské spole nosti v habsburské monarchii ve 2. polovin 19. století, tzv. Bach v absolutismus a obnovení ústavnosti, politická aktivizace eské ve ejnosti, politické proudy a strany v eských zemích, dualismus, hospodá ský vzestup eských zemí a zformování moderní eské spole nosti p ed rokem 1914, osobnost Tomáše Masaryka (1850 – 1937) um lecké sm ry 2. poloviny 19. století

116

Ro ník : tvrtý Školní výstupy Žák objasní cíle znep átelených koalic hem konfliktu, uvede hlavní bojišt války a spole enské dopady konfliktu. Vystihne celosv tový rozm r války. Žák objasní problematiku sebeur ení národ Rakousko – Uherska a polskou otázku. Žák charakterizuje eskou spole nost za války, ustavení zahrani ního odboje s cílem utvo ení samostatného eskoslovenského státu. Vysv tlí problematiku s. legií.

Žák objasní podstatu mírového uspo ádání po 1. sv tové válce v Evrop i mimoevropských oblastech, charakterizuje mírové smlouvy s poraženými státy. Žák vysv tlí charakter versailleského systému a jeho postupnou krizi. Analyzuje zformování mezivále ných totalitních systém a jejich specifika. Analyzuje postupný propad mírového uspo ádání pro agresivní politiku totalitních systém a jejich snaze o revizi mírových smluv. Analyzuje p iny 2. sv tové války v kontextu agresivní politiky antidemokratických režim . Žák objasní vznik a vývoj mezivále né SR, charakterizuje její politický systém a národnostní složení.

ivo 1. sv tová válka 1914 – 18 iny 1. sv tové války jako vyúst ní antagonismu mezi evropskými velmocemi sdruženými do velmocenských blok pr h konfliktu, situace na jednotlivých vále ných frontách a zamýšlené vále né cíle jednotlivých velmocenských blok , vále ná situace na Balkán destabilizace Ruska a ruské revoluce 1917, po átek bolševického režimu v Rusku a ob anské války, vstup USA do války otázka budoucnosti Rakouska – Uherska jako velmocenský problém, uplatn ní principu národního sebeur ení v této otázce ze strany Dohody eský odboj za 1. sv tové války a jeho cíle, zformování eskoslovenských legií v Rusku, Itálii a Francii, eská domácí politická scéna a její vztah k odboji obrat ve válce a mocenské zhroucení císa ského N mecka a Rakousko – Uherska (centrálních mocností) vít zství dohodových mocností ve válce Mezivále ná Evropa a sv t – období tzv. versailleského systému otázka povále ného uspo ádání, mírová konference ve Versailles „kartaginský“ mír s N meckem, otázka meckých reparací a hranic, vznik tzv. Výmarské republiky zánik Rakouska – Uherska a transformace st edoevropského prostoru do podoby národních stát , proces vzniku t chto tzv. nástupnických stát v kontextu zm né geopolitické situace v Evrop zhroucení Osmanské íše a prom na geopolitické situace na blízkém a st edním východ vznik Spole nosti národ , velmocenská dominance Francie v Evrop , izolacionismus USA vývoj v sov tském Rusku, vznik SSSR (1922), mocenské a stranické boje v SSSR ve 20. letech, vzestup J. V. Stalina, sov tský komunismus jako totalitární ideologie a praxe, Kominterna evropská politika ve 20. letech, smlouvy z Locarna a velmocenský ústup Francie, vzestup N mecka vznik fašistického režimu v Itálii a jeho myšlenková východiska, fašismus jako totalitární ideologie a praxe, osobnost Benita Mussoliniho (1883 – 1945), vznik a rozmach

Pr ezová témata, p esahy Morálka a nemorálnost všedního dne, totalitní ideologie a jejich pozadí

Mediální výchova – média a jejich role v dnešním sv

117

Žák charakterizuje 2. sv tovou válku a vymezí sociální, hospodá ské a politické d sledky. Žák vysv tlí problematiku eskoslovenského odboje a obnovy eskoslovenska.

nacistického hnutí v N mecku, osobnost Adolfa Hitlera (1889 – 1945) velká hospodá ská krize 1929 a její d sledky pro zm nu geopolitické rovnováhy na sv , vzestup totalitních režim , vznik nacistického režimu v N mecku a jeho charakter vývoj v SSSR ve 30. letech, zformování stalinské diktatury, teorie a praxe stalinského teroru mezinárodní vztahy v Evrop ve 30. letech, ústup demokracie a „koroze“ versailleského uspo ádání, rozmach totalitních mocností, ob anská válka ve Špan lsku a její mezinárodní kontext, válka v Habeši, vznik Osy jako spojenectví totalitních mocností se snahou o revizi versailleského systému vznik eskoslovenska jako nástupnického státu a jeho vnit ní politické uspo ádání, politické strany a hnutí, vnit ní vývoj SR ve 20. letech, mezinárodní zakotvení SR, Malá dohoda eskoslovensko ve 30. letech, vývoj vnit ní politiky v kontextu ohrožení SR totalitními mocnostmi, ohrožení s. demokracie antidemokratickými politickými stranami a hnutími, Mnichovská konference a zhroucení eskoslovenské demokracie, II. republika a mecká okupace mezivále ná kultura 2. sv tová válka iny 2. sv tové války jako d sledku agresivní politiky totalitních mocností proti versailleskému systému, sov tsko – n mecký pakt, likvidace SR a p epadení Polska (1939) vále né operace v pr hu války, eskalace vále ných ohnisek v globální sv tový konflikt (1941), zformování spojenecké koalice a její cíle, vále né cíle velmocí a jejich spory b hem války, otázka povále ného uspo ádání Evropy a sv ta, snaha SSSR mocensky expandovat do st ední Evropy teorie a praxe nacistického totalitarismu – koncentra ní a vyhlazovací tábory v kontextu nacistické vále né mašinérie, problematika nacistického rasového pronásledování vále ný kolaps mocností Osy a sov tská politika ve st edovýchodní Evrop s cílem vytvo ení geopolitické zájmové sféry pod sov tskou dominancí, tzv. polská otázka jako model sov tského mocenského p ístupu k danému regionu, spojenecké konference v Teheránu a na Jalt (1943, 1945) záv r války a otázka povále ného uspo ádání, sledky konfliktu pro sv t a Evropu, nová velmocenská konstelace po roce 1945 eská spole nost b hem války a okupace, problematika domácího a zahrani ního

Multikulturní výchova, mediální výchova – totalitní ideologie, nesnášenlivost a propaganda

eši a trauma Mnichova?

118

Žák charakterizuje vznik a vývoj bipolárního sv ta, jeho vojenská, politická a hospodá ská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamn jší konflikty do roku 1968. Žák vysv tlí základní problémy vnit ního vývoje zemí západního a východního bloku, zejména se zam í na pochopení vnit ního vývoje a vzájemných vztah supervelmocí USA, SSSR. Žák se orientuje ve vývoji eskoslovenska po roce 1945, charakterizuje vývoj totalitního režimu v letech 1948 – 1968.

Žák charakterizuje prom nu atmosféry studené války v 70. letech, vysv tlí postavení SSR v tomto velmocenském kontextu. Žák uvede a vysv tlí základní znaky spole nosti v SSR v 70. letech.

odboje, plány na obnovu SR v kontextu velmocenské politiky v pr hu války, nacistická perzekuce obyvatel eských zemí Evropa a sv t v letech 1945 – 1968 geopolitická situace po roce 1945, vznik bipolárního uspo ádání ve sv tové dimenzi – propuknutí tzv. studené války jako projevu rivality dvou supervelmocí USA a SSSR politika SSSR ve st edovýchodní Evrop v letech 1944 – 1949, vytvá ení sov tské zájmové sféry a zformování tzv. „východního bloku“, vývoj SSSR do roku 1953 tzv. n mecká otázka v kontextu studené války a vznik dvou n meckých stát (1949) po átky hospodá ské a politické integrace západoevropských zemí, tzv. Schuman v plán a ESUO Korejská válka 1950 - 1953 vývoj v SSSR po roce 1953 v období tzv. destalinizace a uvoln ní v mezinárodních vztazích, XX. sjezd KSSS (1956), vývoj sov tských satelit a události v Polsku a ma arské povstání mezinárodní krize studené války – Berlínská a Karibské krize proces dekolonizace a hlavní rysy následného vývoje nových stát vznik Státu Izrael a arabsko – izraelské války válka ve Vietnamu a po átky politiky „détente“ eskoslovensko v letech 1945 – 1948, období spole enské a politické transformace SR do podoby sov tského satelitu, transfer meckého obyvatelstva a prom na národnostního složení SR eskoslovensko v letech 1948 – 1968, vnit ní vývoj v podmínkách teorie a praxe tzv. lidov – demokratického režimu, SR (od rok 1960 SSR) sou ástí politicko – bezpe nostních a hospodá ských struktur „východního bloku“ v ele se SSSR, pokus o politicko – hospodá skou reformu komunistického režimu v SSR v podob tzv. Pražského jara 1968 a „21. srpen 1968“ um ní a kultura po 2. sv tové válce do 60. let eskoslovensko v rozd lené Evrop (19681989) uvol ování mezinárodního nap tí a krize 70. let nástup normaliza ního režimu v eskoslovensku détente a východní politika Spolkové republiky N mecko Východ a zdání stability západní Evropa – rozší ení Evropských spole enství a politická radikalizace ropný šok roku 1973 a krize Západu

Kultura a její vliv na spole enské klima

119

Žák charakterizuje atmosféru tzv. nové studené války v 1. polovin 80. let, uvede p iny op tovného ochlazení vztah mezi západním a východním sv tem. Žák objasní problematiku zhroucení SSSR a komunistického východního bloku, popíše komplikovanou spole enskou a hospodá skou situaci postkomunistických zemí

Žák postihne prom ny evropského a sv tového uspo ádání v 90. letech.

Žák je schopen analyzovat sou asné d ní v celosv tové dimenzi, orientuje se v problematice evropské integrace a je schopen hledat odpov di na d ležité otázky soudobého spole enského d ní.

prom ny vztah velmocí po americké proh e ve Vietnamu horký evropský jih mezi Helsinkami a Kábulem „Husákovo ticho“ – eskoslovensko 70. let nová studená válka (1979-1985) nová studená válka mezi velmocemi? Solidarita a pokus o její potla ení nenápadné zm ny v eskoslovensku prom ny západoevropské politiky západoevropská politická spolupráce a jižní rozší ení Evropských spole enství pád impéria Gorba ov a pokus o reformu socialismu za átek konce: eskoslovensko 2. poloviny 80. let vztahy Východ-Západ prohloubení evropské integrace kolaps evropských komunistických režim Zhroucení, nebo „sametová revoluce“? Evropa a sv t po pádu komunismu (19892004) eské zem v novém evropském a sv tovém ádu (1989-1992) zahájení reforem v bývalém evropském bloku dosah politické zm ny v eskoslovensku ekonomická reforma (restaurace kapitalismu?) v eskoslovensku sjednocení N mecka a sjednocování Evropy nový sv tový ád a válka v Iráku rozpad Sov tského svazu „vyrovnání“ s komunistickou minulostí cesta k rozpadu eskoslovenska nacionalismus a globalizace jako výzvy pro nový sv tový ád (1992-2001) války v Jugoslávii politický vývoj v eské republice po rozd lení (rozbití?) státu st ední Evropa a Rusko kosovská válka a humanitární intervencionismus Evropa v globalizovaném sv kulturní a spole enská zm na v eských zemích eská politika na p elomu tisíciletí Evropa ve sv po 11. zá í 2001 rozší ení Evropské unie 11. zá í 2001 a jeho d sledky

Multikulturní výchova – život v multikulturní a multilingvální Evrop , demokracie, její podstata, pozadí a podoby

Fenomén genocidy, zlo iny proti lidskosti

Život v integrované Evrop

Evropská integrace, její klady a zápory Globální problémy dneška, jejich po átky a d sledky

120

5.12 P

EDM T:


ZEM

PIS

lov k a p íroda, lov k a spole nost Zem pis

Vzd lávací obor je realizován v povinném p edm tu Zem pis, jenž obsahov vychází ze vzd lávacích oblastí lov k a p íroda a lov k a spole nost. Rozvíjí pr ezová témata – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU ASOVÉ, OBSAHOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ edm t vzniká ze vzd lávacího oboru Geografie z RVP GV a ze vzd lávacího oboru Geologie z RVP GV. Zahrnuje okruhy z p írodního prost edí, geologie, sociálního prost edí, životního prost edí, region , kartografie a svým charakterem p esahuje do dalších vzd lávacích obor RVP GV (matematika, fyzika, d jepis, chemie, biologie, ob anský a spole enskov dní základ ). Do p edm tu jsou integrovány tematické okruhy Sociální komunikace z pr ezového tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Globální problémy, jejich p iny a d sledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v Evrop z pr ezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdíl z pr ezového tématu Multikulturní výchova, pr ezové téma Environmentální výchova a tematický okruh Média a mediální produkce z pr ezového tématu Mediální výchova. hem studia si žák prohloubí své znalosti a v domosti o jednotlivých složkách fyzickogeografické a socioekonomické sféry na planetární a regionální úrovni, posoudí jejich vzájemné vazby a souvislosti, shody a odlišnosti vybraných region sv ta. Získá dovednosti, které mu umožní dob e se orientovat v p írodních a spole enských problémech s p ihlédnutím pro praktický život, tzn. získávat a hodnotit geografické informace, vytvá et a p edkládat své projekty, kriticky hodnotit práci svou i druhých. edm t je vyu ován ty i roky s asovou dotací 8 hodin ( 2, 2, 2, 2 ). Výuka probíhá ned len v kmenových t ídách, v multimediální u ebn , v po íta ových u ebnách a v terénu ( vycházky do okolí, zem pisn -d jepisná exkurze). KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ itel využívá zem pisné trenažéry na po íta ích a jejich opakováním prohlubuje jejich v domosti, pop . jejich pokroky v u ení. itel využívá zem pisných vycházek k demonstraci p írodních a spole enských jev . KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel za azuje práci se zem pisnými tabulkami, p ehledy, asopisy, encyklopedie, atlasy, ro enkami aj. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel za azuje samostatná vystoupení žáka u mapy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel vyhledává, podporuje a oce uje talenty sout ží vlastních nebo celostátních (zem pisné olympiády). KOMPETENCE OB ANSKÉ i hodinách jsou využívány geografické jevy vyskytující se v okolí žák vede žáky k zaujímání stanovisek a jejich obhajob .

a p i diskusích k nim u itel

KOMPETENCE PRACOVNÍ itel za azuje aktivity, které umožní sledovat vlivy lidské innosti - nap . exkurze, výlety atp.

121

Ro ník: první Školní výstupy vyjmenuje a pozná na hv zdné obloze n která souhv zdí objasní zatm ní Slunce a síce slapové jevy st ídání ro ních dob fungování gregoriánského kalendá e pojem datová mez ur í zem pisnou délku a ší ku místa na map podle zem pis, sou adnic ur í místo rozliší mapy podle m ítek a dokáže s nimi pracovat pracuje s turistickými mapami a buzolou

objasní jevy v litosfé e rozliší b žné typy magmatických hornin s využitím petrografického klí e, ur í nerostné složení a rozpozná strukturu b žných sedimentárních hornin

objasní jevy v atmosfé e globální cirkulace atmosféry sledky pro vytvá ení klimatických pás

ivo Zem jako vesmírné t leso tvar a pohyby Zem sledky pohybu Zem pro život lidí a organism st ídání dne a noci st ídání ro ních období kazy rotace Zem asová pásma na Zemi, kalendá Geografická kartografie a topografie praktické aplikace s kartografickými produkty bodové, lineární a plošné krajinné útvary,hlavní ohniska (uzly) a hranice (bariéry) geografický a kartografický vyjad ovací jazyk, geografické informa ní systémy im en náro né a obecn používané pojmy, termíny symboly, zkratky, smluvené zna ky, vysv tlivky, statistická data geografický informa ní systém (GIS), dálkový pr zkum Zem (DPZ), praktické využití GIS a DPZ ostatní zdroje Fyzickogeografická sféra vzájemné vazby a souvislosti, d sledky pro životní prost edí zemské sféry chemické, mineralogické a petrologické složení Zem magmatický proces vznik magmatu a jeho tuhnutí, krystalizace minerál z magmatu, minerály, krystaly a jejich vnit ní stavba, fyzikální a chemické vlastnosti minerál metamorfní procesy - jejich typy, kontaktní a regionální metamorfóza deformace litosféry - k ehká a plastická deformace geologických objekt , vývoj stavby pevnin a oceán , mechanismus deskové tektoniky, zem esení a vulkanismus synoptická mapa, p edpov po así, pranostiky


Seberegulace, organiza ní dovednosti aefektivní ešení problém - zpracování informací p i tvorb kartogram a kartodiagram

integrace Geologie lov k a životní prost edí samostatná práce na toto nebo podobné téma „Jak ovliv uje lov k životní prost edí od po átku své existence po sou asnost" Problematika vztah organismu a prost edísamostatná práce na toto nebo podobné téma „Jak probíhá tok energie a látek v biosfé e a v ekosystému"

122

objasní jevy v hydrosfé e popíše bioklimatické pásy oceán a mo í (vertikální a horizontální len ní mo ské flóry a fauny)

povrchové vody jejich rozložení na Zemi, chemické složení, pH, hydrologický cyklus podzemní vody propustnost hornin, hydrologické systémy, chemické složení podzemních vod, ochrana podzemních vod

objasní jevy v pedosfé e

zv trávání a sedimenta ní proces integrace Geologie mechanické a chemické zv trávání, srážení, lov k a životní prost edí sedimentace, vznik a vývoj p d - samostatná práce na toto nebo podobné téma:,, K emu lov k využívá p du a jaké sledky z toho pro životní prost edí vyplývají" krajina - p írodní prost edí, integrace Geologie environmentalistika, krajinná lov k a životní prost edí a (geografická) ekologie, typy krajin, Globální problémy, rekultivace a revitalizace krajiny jejich p iny a d sledky systém FGS na planetární úrovni - exkurze do lokalit spojených geografické pásy a p írodní oblasti, s t žbou surovin vegeta ní (ší ková ) pásma, vegeta ní (výškové) stupn , biomy systém FGS na regionální úrovni p írodní oblasti, zonalita, azonální jevy

objasní vztahy v biosfé e pojmenuje a na map ukáže fytogeografické a zoogeografické oblasti pojmenuje a na map ukáže bioklimatické pásy pevnin (geobiomy) pojmenuje a na map ukáže bioklimatické výškové stupn rozliší hlavní biomy sv ta objasní význam biosféry pro lov ka (problém p írodních a um lých ekosystém , odstra ování les , eroze p dy, povodn ) charakterizuje negativní sledky zne iš ování ovzduší a vodstva objasní p írodní a civiliza ní rizika sou asného sv ta

integrace Geologie lov k a životní prost edí samostatná práce na toto nebo podobné téma „Jakým zp sobem lov k využívá vodu a jaké jsou nej ast jší p iny jejího zne išt ní" exkurze - isti ka odpadních vod Zem pisn -d jepisná exkurze do lokality v R

Interakce mezi p írodou a spole ností ístupy environmentální geologie, rekultivace a revitalizace krajiny trvale udržitelný rozvoj (život), limity írodního prost edí,výchovné, hospodá ské a právní nástroje ochrany p írody a životního prost edí, globální problémy lidstva

123

Ro ník: druhý Školní výstupy objasní rozmíst ní obyvatelstva (p írodní a socioekonomické faktory) ve sv a v Evrop charakterizuje a na map ukáže hlavní seskupení obyvatelstva na Zemi, nová seskupení v rámci Evropy a EU charakterizuje vývoj sídel

ivo Obyvatelstvo základní geografické, demografické a hospodá ské charakteristiky kulturní a politické prost edí struktura obyvatelstva, státní z ízení, geopolitické procesy, hlavní sv tová ohniska nap tí

Pr ezová témata, p esahy Globální problémy, jejich iny a d sledky samostatná práce na téma sv tový popula ní vývoj mezinárodní migrace a migra ní politika azylové a uprchlické hnutí

rozd lí typy sídel podle funkce objasní proces urbanizace a suburbanizace, aglomerace, konurbace, megalopole na makroregionech sv ta, Evropy a EU (problematika jádra a periférie)

Sídla a osídlení ekumena, sídelní struktura, venkovská sídla, m stská sídla, geografická poloha sídel, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace

Základní problémy sociokulturních rozdíl - referát na tato nebo podobná témata „Které p iny zp sobují migraci (historické, sociální, konomické)" „Které p iny zp sobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního nap tí (interkulturní konflikt) a jak jim p edcházet" lov k a životní prost edí - referát na tato nebo podobná témata „Jaké jsou p iny rychlého r stu lidské populace a jaký vliv má tento r st na životní prost edí" „Které vlivy ohrožují zdraví lov ka"

ur í základní p edpoklady rozvoje sv tového hospodá ství objasní pojmy bohatý ,, Sever" a „chudý" Jih, ,, t etí sv , nov industrializované zem první a druhé generace", HNP rozd lí sv tové hospodá ství na základní typy, charakterizuje a p adí vhodné p íklady charakterizuje p írodní faktory a socioekonomické faktory rozmíst ní zem lské výroby rozd lí a na map ukáže hlavní typy výživy ve sv charakterizuje zem lskou výrobu v rozvinutých zemích s tržní ekonomikou, v postkomunistických zemích, v rozvojových zemích, v rámci EU (zvláš pro rostlinnou a živo išnou produkci) charakterizuje další odv tví zem lství (rybolov a lesnictvo, na map ukáže nejv tší sv tová lovišt

Sv tové hospodá ství lokaliza ní p edpoklady a faktory, sektorová a odv tvová struktura, územní d lba práce, ukazatelé hospodá ské a životní úrovn

Globální problémy, jejich iny a d sledky - práce se statistickými ro enkami- získání informací o nerovnostech v ekonomickém a spole enském rozvoji: tzv. rozd lený sv t; mezinárodní dluh Problematika vztah organismu prost edí - íprava „sociologického" pr zkumu na úrovni školy „populace, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy"

124

ryb a nejvýznamn jší lesní oblasti popíše hlavní lokaliza ní faktory pr myslové výroby, na map ukáže nejvýznamn jší pr myslové oblasti sv ta a komplexní oblasti t žby nerostných surovin objasní, jak se m nila energetická spot eba a její struktura za poslední dv století, uvede p íklady alternativních zdroj el. energie popíše a zhodnotí strukturu pr myslových odv tví podle stupn rozvoje spole nosti rozd lí zpracovatelský pr mysl a na map ukáže nejvýznamn jší regiony charakterizuje složky spot ebního a potraviná ského pr myslu a na map ukáže nejvýznamn jší regiony ur í a na map ukáže nejvýznamn jší dopravní uzly makroregion (EU) popíše jednotlivé složky dopravy a charakterizuje je podle objemu epravy, výkonu p epravy a intenzity rozd lí služby a jejich rozmíst ní, ur í základní p edpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a na map ukáže nejvýznamn jší lokality vybraných region (EU)

geografické aspekty sv tového hospodá ství rozmíst ní surovinových a energetických zdroj , zem lství, vodního hospodá ství, pr myslu, dopravy, obslužné sféry, p enosu zpráv a informací, mezinárodního obchodu, cestovního ruchu

definuje rozdíly spot eby v r zných sociálních skupinách, trvalé zv tšování nerovnom rnosti soc. ek. vývoje na Zemi rozd lí mezinárodní hospodá ské organizace, zhodnotí sou asný stav EU zhodnotí sou asné politické uspo ádání stát sv ta, rozd lí státy podle forem vlády, vnit ního administr. uspo ádání, z hlediska vnit ní národnostní homogenity, z hlediska míry demokracie a dodržování lidských práv zhodnotí vývoj na politické map sv ta od 16. století po sou asnost popíše a na map ukáže problémové oblasti sou asného sv ta zhodnotí pozitivní a negativní stránky globalizace sv ta, vyjmenuje globální problémy spole nosti rozd lí a charakterizuje mezinárodní politické organizace

Sociáln geografické systémy jádra a periferie, rozvojová osa, geografické aspekty bohatství a chudoby, pozitivní a negativní znaky globalizace, hlavní jádrové oblasti sv ta a kontinent

Problematika vztah organismu a prost edí - Tvorba modelových ekosystém

125

zhodnotí územní vývoj státu, polohu, rozlohu objasní a na map ukáže geologický a geomorfologický vývoj zhodnotí rozmanitost reliéfu, p írodní zdroje, charakter podnebí, hydrologické pom ry, p dní pokryv charakterizuje výškové vegeta ní stupn , typy krajiny a ukáže na map uvede NP R a jiná chrán ná území, ukáže na map , iblíží mezinárodní organizace chránící p írodní a životní prost edí R uvede p írodní rizika p sobící na našem území objasní vývoj a stav ŽP eské republiky zhodnotí vývoj osídlení a zalidn ní, obyvatelstvo - charakteristiky, vysv tlí urbanizaci a suburbanizaci v R (uvede p íklady) popíše proces transformace centráln plánované ekonomiky k tržnímu hospodá ství (aktualizace podle denního tisku)

eská republika hospodá ské a politické postavení eské republiky v Evrop a ve sv charakteristiky obyvatelstva a sídel transforma ní ekonomické procesy sektorová a odv tvová struktura hospodá ství regiony, kraje

Žijeme v Evrop : prezentace na toto nebo podobné téma

Místní region (mikroregion) možnosti rozvoje mikroregionu strategické a územní plánování

integrace Geologie Terénní zem pisn -d jepisná exkurze do vybrané lokality v R

popíše a na map ukáže pr myslová centra R a jejich vazbu na EU zhodnotí p dní fond R, vysv tlí transformaci zem lství, charakterizuje zem lskou výrobu R porovná úrove dopravy a spoj s ostatními státy EU zhodnotí úrove služeb se státy EU zhodnotí postavení R v rámci EU, vazbu region R na euroregiony (pop . místního regionu v programech Phare)

Terénní geografická výuka, praxe a aplikace geografická exkurze a terénní cvi ení, praktická topografie, orientace, bezpe nost pohybu a pobytu v terénu, postupy p i pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny

Média a mediální produkce - práce s internetem, tvorba vlastní prezentace Životní prost edí eské republiky - seznámení se zákony ochrany írody R, postavení NP R v rámci EU, sv ta

126

R ník: t etí Školní výstupy zhodnotí p írodní pom ry Evropy zhodnotí postavení Evropy ve sv objasní význam integrace evropských stát uvede p íklady migrace z jiných sv tadíl do Evropy objasní, pro vzniklo ES a jaké jsou sou asné hlavní cíle EU porovná zem EU s ostatními evropskými státy podle ukazatel z tabulek zakreslí do slepé mapy geomorfologické celky, hlavní pojmy z hydrosféry, konurbace a pr myslová centra popíše rozpad socialistického bloku, rozpad RVHP, Varšavská smlouva objasní sociální a politické problémy rozpadu soc. bloku objasní pojmy konvertibilní, nekonvertibilní m na, inflace, privatizace, centráln ízená ekonomika, demokracie, tržní ekonomika popíše snahu SNS a Ruska o integraci

ivo Makroregiony sv ta jádra, periferie, modelový region modelové problémy Geografie Evropy Západní Evropa. Severní Evropa. Jižní Evropa.

Pr ezová témata, p esahy Mezinárodní spolupráce a humanitární pomoc - projekty - referáty

St ední Evropa. Jihovýchodní Evropa. Východní Evropa. Nástupnické státy Jugoslávie národnostní, náboženské a ekonomické problémy.

Rozpad SSSR, vznik SNS. Pobaltské republiky - skok do Evropy. Ukrajina, B lorusko, Moldávie. Rusko. Zakavkazsko. St edoasijské republiky.

127

Ro ník: tvrtý Školní výstupy

ivo

vymezí a ukáže na map FG a SOE regiony Asie vymezí a na map ukáže jádrové a periferní oblasti zhodnotí kulturní a hospodá skou vysp lost objasní sociální, politické a hospodá ské problémy,"Zlatý trojúhelník", "Asijští tyg i"

Geografie Asie. Blízký a St ední východ. Východní Asie. Monzunová Asie. Jižní a jihovýchodní Asie.

vymezí a na map ukáže FG a SOE regiony Afriky porovná základní demografické údaje vymezí základní etnika a jazykové skupiny, problém kolonizace a dekolonizace popíše hlavní sociální a zdravotní problémy jednotlivých oblastí vymezí na map hlavní dopravní linie objasní základní rozdíly mezi rozvojovými zem mi jižní Afriky a JAR

Geografie Afriky Islámská Afrika. erná Afrika. Sahel Západní Afrika St ední Afrika Východní Afrika Jižní Afrika

vymezí a na map ukáže FG a SOE regiony Ameriky porovná základní demografické údaje vymezí základní etnika a jazykové skupiny, problém kolonizace zhodnotí hlavní sociální, zdravotní a ekonomické problémy rozvojových zemí Ameriky charakterizuje jednotlivé regiony

Geografie Ameriky Severní Amerika. Kanada USA Latinská Amerika. Mexiko

vymezí a na map ukáže FG a SOE regiony, zhodnotí uvedené regiony porovná základní demografické údaje vymezí základní etnika a jazykové skupiny, p vodní obyvatelstvo, osídlence a imigranty rozd lí a porovná zem podle dostupných ekonomických ukazatel charakterizuje hlavní sociální, zdravotní a ekonomické problémy rozvojových zemí objasní strukturu hospodá ství vysp lých zemí, jejich zapojení do mezinárodní lby práce vymezí a na map ukáže oblasti, vymezí ostrovní skupiny zhodnotí význam Antarktidy a Arktidy pro život - p írodní rovnováha uvede významné badatele-polárníky

Geografie Austrálie a Oceánie Austrálie Nový Zéland Oceánie

Polární oblasti. Arktida. Antarktida.

Pr ezová témata, p esahy Globální problémy, jejich p iny a d sledky projekt- referát na toto nebo podobné téma : „Sv tový popula ní vývoj a mezinárodní migrace" „ Migra ní politika, azylové a uprchlické hnutí Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce - informace a zapojením do akcí po ádaných organizacemi UNESCO, Adra, lov k v tísni aj. v rámci solidarity s postiženými zem mi a oblastmi

lov k a životní prost edí: Projekty - referáty na téma: „Využití Antarktidy a Arktidy" nebo „Využití sv tového oceánu" ím jsou významné organismy pro lov ka, jaké jsou p iny vzniku a zániku kterých rostlinných a živo išných druh a jaké jsou formy jejich ochrany" „Jakým zp sobem lov k využívá vodu a jaké jsou nej ast jší p iny jejího zne išt ní"

128

vymezí a na map ukáže jednotlivé oceány, mo e popíše reliéf dna, systém mo ských proud , rozdíly v salinit atd. zhodnotí význam (biologické, minerální a energetické zdroje)

Sv tový oceány Tichý o., Atlantský o., Indický o., Severní ledový o.

129

5.13 P

EDM T:


D

JINY UM NÍ

Um ní a kultura Výtvarný obor / Hudební obor

Vzd lávací oblast Um ní a kultura je realizována v p edm tu D jiny um ní a ve volitelném p edm tu Humanitní základ. Vyu ovací p edm t D jiny um ní rozvíjí pr ezová témata Mediální výchova, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU ASOVÉ, OBSAHOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ jiny um ní vyu ované na našem gymnáziu jsou syntetizujícím vyu ovacím p edm tem vycházejícím z obsahu Hudebního a Výtvarného oboru vzd lávací oblasti Um ní a kultura podle RVP G. Jeho cílem je jednak p edstavit novým žák m estetickou výchovu a umožnit jim tak snazší orientaci p i volb pro další studium, ale i ukázat esahy a souvislosti t chto obor a p iblížit jim oblast Um ní a kultura jako celek. Mimo ádný d raz je kladen na proces diferenciace vizuální citlivosti, vedoucí k rozši ování schopnosti vnímat a pojmenovávat vizuální kvality, jejich kombinace a elementy, a na rozvíjení citlivosti hmatového, sluchového a kinestetického vnímání ve vztahu k vnímání vizuálnímu. Výuka p edm tu vede studenty k tv ím a explorativním dovednostem, utvá í vztah student ke kulturnímu dictví nejen výtvarného um ní, ale i k užité tvorb , lidovému um ní a životnímu prost edí. Obsahové vymezení je ur eno 3 základními okruhy: 1. tvorba – vlastní výtvarné innosti student , 2. recepce – uv dom ní si funkce um ní v lidské kultu e, seznamování se s problematikou vizuální kultury a výtvarného um ní, 3. um ní jako obraz své doby – osvojení si základních informací o vývoji výtvarného um ní. í studenty estetickému cít ní a chápání vývoje výtvarné kultury od po átku lidstva až k moderním a sou asným sm m a trend m. Jsou d ležitým inspirativním zdrojem p i nejen p i výuce d jepisu a eského jazyka, ale i p i jejich vlastní tvorb . Mají zásadní význam p i vytvá ení vlastního estetického názoru. Vedou studenta a absolventa k bohatšímu kulturnímu životu. Pozitivn ovliv ují jeho životní postoj ve spole nosti, nap íklad ve vztahu k národním kulturním památkám. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ Vzd lávacím cílem je vést studenty k zamyšlení o vývoji domácího i sv tového výtvarného um ní od po átku až po sou asnost, aby se studenti mohli sami v d jinách um ní orientovat. Studenti se mají nau it chápat výtvarné um ní a jeho vznik historicky, tj. v souvislosti s dobou a jejími duchovními problémy, a zárove jako s výtvorem um lecké osobnosti, s její složitou psychologií a s hodnocením um leckého díla jako výrazu ur ité doby a jedine nosti tv í osobnosti. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede žáky k cílev domé analýze, ke schopnosti aktivní integrace myšlení, prožitku a vnímání. itel vede žáka k hledání originálních p ístup v tvorb . itel za azuje práci se výtvarnými monografiemi, p ehledy, asopisy, encyklopediemi aj. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel požaduje po žácích p esné a správné formulování odborných dotaz . itel vede žáky ke formáln správnému odbornému vyjad ování p i písemném i mluveném projevu. itel u í žáky svobodn vyjad ovat vlastní zážitky a otev en komunikovat o spole sdílených obsazích. itel rozvíjí u žák schopnost tvo iv experimentovat a tyto experimenty na r zných úrovních reflektovat. itel za azuje samostatná vystoupení žáka – informace o kulturním zážitku, prezentace apod. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: itel žáka u í otev enosti k dosud neznámému, k p ekonávání stereotyp dosavadního vlastního nahlížení, k odhalování dosud neuv dom lých pocit a zážitk . itel se snaží vést žáky k vlastnímu zážitku a k vlastní tv í innosti. itel vede žáky k aktivní spolupráci v projektových týmech. KOMPETENCE OB ANSKÉ Vzd lávacím cílem je také uvedení student do teorie a estetiky výtvarného um ní, nau it je pracovat se základními estetickými kategoriemi a nau it je esteticky analyzovat výtvarné dílo. KOMPETENCE PRACOVNÍ itel za azuje aktivity, které umožní sledovat vlivy lidské innosti - nap . exkurze, výlety atp.

130

Ro ník: první Školní výstupy Žák charakterizuje smysl estetické výchovy. Rozlišuje zné techniky výtvarného vyjad ování a rozpozná je. Uv domuje si význam osobn založených podn na vznik estetického prožitku. Žák objasní ve shod s aktuálními v deckými poznatky duchovní život lidské spole nosti v jednotlivých vývojových etapách prav ku Žák objasní kulturní p ínos staroorientálních stát , analyzuje jejich kulturu. Zorientuje se v náboženských systémech tohoto období.

ivo Úvod do estetické výchovy Seznámení se základními pojmy jiny estetické výchovy, cíl estetické výchovy, estetický prožitek, kultura, výtvarná kultura, výtvarné um ní.

Prav ké um ní, um ní p írodních národ hypotézy o vývoji vyjad ování lov ka, významné prav ké kultury, po átky výtvarné kultury starov ké kultury starého P edního východu

Pr ezová témata, p esahy Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – sv tové civilizace, jejich prolínání a st etávání, sv tová multikulturalita Literární výchova jepis Zem pis Základy spole enských v d Humanitní základ Fyzika M – geometrie – propor ní teorie antiky, zlatý ez – kompozi ní ešení Bi – lidské t lo – proporce

Architektura, socha ství, malí ství v Mezopotámii, Syropalestinská oblast, Egypt, architektura, socha ství, malí ství, užité um ní, náboženství,

Žák objasní význam antické kultury jako ko en evropské civilizace, porovná antické období s p edchozí periodou.

antická civilizace minojská, mykénská kultura starov ké ecko architektura, socha ství, malí ství, užité um ní, náboženství starov ký ím architektura, socha ství, malí ství, užité um ní, náboženství

Žák objasní význam ran es anské kultury porovná období s p edchozí periodou. Rozpozná základní kulturní památky tohoto období.

Rané k es anství: Architektura, malí ství, socha ství, užité um ní, odívání edrománské um ní: Karolínská a ottonská renesance Velká Morava Ran k es anské um ní Byzanc Architektura, malí ství, socha ství, užité um ní, odívání

Žák objasní význam kultury evropské civilizace, význam prvního velkého slohu, porovná období s p edchozí periodou. Žák objasní kulturní p ínos pro kulturu dalšího vývoje v Evrop

Románský sloh: v Evrop , v echách Architektura, malí ství, socha ství, užité um ní, odívání, hudba, hudební nástroje

131

Ro ník: druhý Školní výstupy

ivo

Žák vymezí spole enský a kulturní vývoj v daném období, charakterizujte kulturní p ínos evropských stát a získané jednotlivé poznatky z tohoto období analyzuje a uvádí do vztah s aktuálními i historickými um leckými výtvarnými projevy. Žák analyzuje kulturní prom ny eského státu v daném období .

Gotika v Evrop Gotické um ní v echách a na Morav Architektura, malí ství, socha ství užité um ní, odívání, hudba, hudební nástroje

Žák zhodnotí praktické dopady v deckých a filosofických myšlenek, které byly zformulovány ve 14. až 15. století a které se promítly do kulturního vývoje. Získané jednotlivé poznatky z tohoto období analyzuje a uvádí do vztah s aktuálními i historickými obdobími. Zhodnotí p ínos renesan ního období pro další kulturní vývoj.

Renesance v Itálii, v ostatních státech Evropy. Renesance v echách a na Morav Architektura, malí ství, socha ství, užité um ní, odívání, hudba, hudební nástroje, životní styl

Žák zhodnotí nové filosofické a v decké myšlenky, které byly zformulovány v 15. – 17. století, zhodnotí jejich praktické dopady na kulturní vývoj. Žák popíše základní rysy ve výtvarném um ní,ve zp sobu vyjad ování. Vysv tlí vliv reformace a protireformace na výtvarnou kulturu vysv tlí sledky pro další evropský vývoj. Žák vymezí základní znaky v jednotlivých disciplinách výtvarného um ní. Žák charakterizuje prom ny eské kultury a spole nosti po t icetileté válce

Baroko v Evrop . Baroko v echách. Architektura, malí ství, socha ství, užité um ní, odívání, hudba, hudební nástroje, životní styl

Pr ezová témata, p esahy Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – sv tové civilizace, jejich prolínání a st etávání, sv tová multikulturalita Literární výchova jepis Zem pis Základy spole enských v d Humanitní základ Fyzika -zrcadlový odraz, optické klamy a iluze M – konvexní a konkávní prostor, k ivky, deformace a pr niky, stereometrie

132

Ro ník: t etí Školní výstupy Žák zhodnotí nový politický vývoj ve Francii (pád královského absolutismu, spole enské transformace …) v Evrop , zhodnotí jeho praktické dopady na kulturní vývoj. Orientuje se v jednotlivých vývojových sm rech, rozpozná je. Charakterizuje nové obsahové souvislosti konkrétních um leckých l, porovnává výb r a zp sob použití výtvarných prost edk . Chápe historický vývoj secese a její vazbu a uplatn ní v lidské spole nosti. Pozná významná um lecká díla a památky charakteristické pro toto období

ivo Klasicismus v Evrop Klasicismus v echách a na Morav Romantismus Realismus Impresionismus Architektura, malí ství, socha ství, užité um ní, odívání, hudba, hudební nástroje, životní styl secese

Pr ezová témata, p esahy Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – sv tové civilizace, jejich prolínání a st etávání, sv tová multikulturalita Literární výchova jepis Zem pis Základy spole enských v d Humanitní základ Fyzika - barevné spektrum sv tla Ch – materiál a jeho vlastnosti – výroba, úprava

Architektura, malí ství, socha ství, užité um ní, životní styl v evropských státech, v echách. Jedine nost eské secese a její ínos pro evropské um ní.

133

Ro ník: tvrtý Školní výstupy

ivo

Chápe spojitost výtvarného um ní s jinými oblastmi, um ní vnímá jako kulturní bohatství, orientuje se ve významných kulturních celcích, v dílech a v památkách, uv domuje si jejich pot ebnou ochranu, je si v dom subjektivního chápání um leckých hodnot ve vztahu k hodnotám, rozpozná významná díla.

Avantgarda konce 19. st., 1. pol. 20. století v Evrop Avantgarda konce 19.s t., 1. pol. 20. stol. v echách a na Morav neoimpresionismus, (G. Seurat,P. Signac), (P. Cézanne) expresionismus (V. van Gogh), symbolismus (P. Gaugine), fauvismus, kubismus, futurismus,naivní um ní, pa ížská škola, abstraktní um ní, dadaismus, surrealismus konstruktivismus

Chápe historický vývoj. Charakterizuje nové obsahové souvislosti konkrétních um leckých d l. Chápe spojitost výtvarného um ní s jinými oblastmi, rozpozná významná díla.

Vývoj euro-americké kultury v 2. pol. 20. stol. Architektura Socha ství Malí ství Hudba Vývoj um ní 2. pol. 20. stol. v SR ( SSR) a R Architektura Socha ství Malí ství Hudba

Pr ezová témata, p esahy Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – sv tové civilizace, jejich prolínání a st etávání, sv tová multikulturalita Literární výchova jepis Zem pis Základy spole enských v dfilozofie Humanitní základ Fyzika - Optika

134

5.13.1 Za len ní tv ích aktivit v rámci výtvarného a hudebního oboru do edm tu d jiny um ní VÝTVARNÝ OBOR Školní výstupy

dokáže kresbou vystihnout tvar, strukturu materiálu vytvá í si p ehled um leckých vizuáln obrazných vyjád ení podle samostatn zvolených kritérií pracuje p irozen s barvou p i modelaci, srovnává r zné malí ské postupy, rukopisy a umí charakterizovat barevnou symboliku pro vybraná období, vysv tlí um lecký znakový systém a dokáže v n m rozpoznat a nalézt um lecké znaky modelováním vytvá í prostorové objekty na základ p edstav a fantazie, chápe spojitost výtvarného um ní s jinými oblastmi, um ní vnímá jako kulturní bohatství své zem , orientuje se ve významných kulturních celcích a v památkách, uv domuje si jejich pot ebnou ochranu využívá znalosti aktuálních zp sob vyjad ování a technických možností zvoleného média pro vyjád ení své p edstavy

ivo 1. ro ník Výtvarné vyjad ování ovlivn né magií a kultem kouzelných sil - malba pod vlivem kultovní a magické hudby Vznik a podoba masky - výroba masky pro zobrazení staroegyptských ob ad nebo antického divadla, Aktualizace masky – vlastní charakteristika Malba tuší na amforu, hlin nou nádobu 2. ro ník Výroba mozaiky z libovolného materiálu Praktická innost: Deskové obrazy, tisk šablon Móda a její vývoj – co bych i ješt dnes vzal na sebe 3. ro ník Výroba marionet pro domácí loutkové divadlo, adaptace loutká ského díla Návrh a výroba secesního šperku, pointilismus, haptická kresba Pokus a rozbor libovolného díla libovolného autora libovolného období 4. ro ník Zjednodušení na základní geometrické prvky Postupné zpracování vývoje jednoho architektonického prvku Výtvarná tvorba pomocí PC Um ní akce Land Art Koláž

Pr ezová témata, esahy Osobnostní a sociální výchova -Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evrop – evropské a kulturní ko eny a hodnoty Environmentální výchova – lov k a životní prost edí – um lé materiály – syntetické barvy, plasty – recyklace, ochrana životního prost edí Multikulturní výchova – základní problémy sociokulturních rozdíl – rozr zn nost v regionech R – multikulturní spole nost Mediální výchova – ú inky mediální produkce a vliv médií, role médií v moderních d jinách – nová média a um ní Mediální výchova – Média a mediální produkce – grafická komunikace a reklama eský jazyk a literatura – Historie literatury jepis – jednotlivé historické epochy

rozlišuje formy výtvarného vyjád ení jednotlivých kulturních epoch dokáže hodnotit nad asovost výtvarné produkce

135

HUDEBNÍ OBOR Školní výstupy

rozpoznává hudebn výrazové prost edky, jednoduché hudební formy a vyjad uje základní hodnotící ítka rozlišuje elementární prvky výstavby hudebního díla (intervaly, stupnice, základní harmonické funkce), orientuje se v notovém zápise základních formálních útvar (písn ) rozlišuje formy artificiální hudby jednotlivých kulturních epoch dokáže hodnotit nad asovost hudební produkce

ivo 1. ro ník Hra s hudbou - hodnocení vybraných žánrov r zných poslechových skladeb Hudba p írodních národ Vývoj hudebních nástroj , vývoj notace 2. ro ník Lidový duchovní motiv Srovnání chorálu a gotické milostné lyriky Historický vývoj vážné hudby - poslech 3. ro ník Vývoj hudební produkce inspirované a související s literaturou (opera, melodram, symfonie,…) Pokus a rozbor libovolného díla libovolného autora libovolného období Historický vývoj vážné hudby - poslech 4. ro ník Artificiální a neartificiální hudba Od blues k rocku Hudební tvorba pomocí PC

Pr ezová témata, esahy lov k a sv t práce (marketing, hudební publicistika, tržní mechanismu show businessu Mediální výchova Výchova ke zdraví (životní styl, hodnoty a rizika masové výchovy) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (globalizace a kulturní zm ny) Žijeme v Evrop (evropské kulturní ko eny a hodnoty) Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Spolupráce a sout ž Výchova ke zdraví (životní styl, hodnoty a rizika masové výchovy) Psychosociální aspekty interkulturality, kulturního p vodu, náboženství a sv tového názoru) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (globalizace a kulturní zm ny)

136

5.14 P

EDM T:


T

LESNÁ VÝCHOVA

lov k a zdraví lesná výchova

Vyu ovací p edm t T lesná výchova vychází ze vzd lávacího oboru T lesná výchova, který je sou ástí vzd lávací oblasti lov k a zdraví, a zahrnuje v sob i n která témata ze vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ P EDM TU Vyu ovací p edm t T lesná výchova (TV) vychází ze vzd lávací oblasti lov k a zdraví a vzd lávacího oboru lesná výchova , do kterého je integrován tematický okruh vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví (obsah: Rizika ohrožující zdraví a Ochrana lov ka za mimo ádných událostí. Vyu ovací p edm t T lesná výchova (TV) vede žáky k upev ování hygienických a zdravotn preventivních návyk , k p edcházení úraz m a rozvíjí dovednost odmítat škodlivé látky.TV usiluje o optimální rozvoj t lesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází z motivující atmosféry, zájmu žák a jejich individuálních p edpoklad . Cílem je na základ radosti z pohybu si osvojovat pohybové dovednosti, uv domovat si význam zdraví, rozvíjet schopnosti komunikace, navazovat dobré vztahy a vytvo it trvalý vztah k pohybovým innostem .Vede k poznání vlastních pohybových možností, zájm a umož uje poznat ú inky pohybových inností na t lesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Sou ástí p edm tu je i zdravotní TV , kdy speciální vyrovnávací cvi ení jsou podle pot eby preventivn využívána v hodinách TV pro všechny žáky nebojsou zadávána žák m se zdravotním oslabením místo inností kontraindikovaných jejich oslabení. Týdenní asová dotace pro všechny ro níky - 2 hodiny V b žných hodinách výuka probíhá odd len pro dívky a hochy. Lyža ského kurzu a sportovn -turistického kurzu se zú astní celá t ída. FORMY REALIZACE P EDM TU: Vyu ovací hodina, projekt, beseda, diskuze, prožitková lekce, závod, sout ž, turnaj, kurz. MÍSTA REALIZACE: locvi na, venkovní h išt a gymnastický sál. PR

EZOVÁ TÉMATA: Základy vedení tréninkové jednotky Základy vedení a organizování sportovních sout ží Základy první pomoci a sportovní traumatologie

KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ itelé TV budou: vést žáky k samostatnému získávání poznatk o t lesné fyziologii (fungování) na základ ov ování innosti kondi ních program pro rozvoj zdravotn orientované zdatnosti (ZOZ)-sledování, zaznamenávání, vyhodnocování umož ovat zažít úsp ch každému žákovi v rámci týmu i samostatn motivovat žáky výhodami, které skýtá v život p kná postava, zdravý životní styl a možnost kdykoliv se bez problém zapojit do skupiny lidí hrajících volejbal (fotbal, basketbal, petanque...) ve volném ase s možností navázání nových kontakt a uvád ním p íklad z oblasti sportu umož ovat žák m organizovat a ídit vlastní u ení novým pohybovým dovednostem a rozvoj pohybových schopností podle jejich p edpoklad zapojovat žáky do obsahové a org. p ípravy pohyb, inností ve výuce, na akcích školy a obce hodnotit žáky d sledn podle individuálního zlepšení povzbuzovat žáky ke sledování sportovních sout ží a utkání, k jejich porovnávání a hodnocení, ke sledování práce rozhod ího upozor ovat na informa ní zdroje (internet, televize, knihy, asopisy) související se zdravím a pohybem umož ovat diskuzi o t chto informacích (nást nky, ...)

137

usm ovat žáky ke kladné reakci na kritiku, hodnocení a dob e mín né rady edkládat žák m dostatek zp tných informací o jejich innosti a výkonech (i pomocí videokamery), umož ovat vzájemné hodnocení žák a sebehodnocení vést k dovednosti porovnat výkony v rámci skupiny a nižších sport, sout ží vytvá et dostatek p íležitostí pro osvojení a praktické využití vyrovnávacích cvi ení (ve škole i mimo školu) KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉMU itelé TV budou: podporovat žáky ke kreativit p i utvá ení pohybových skladeb (samostatn nebo ve skupinkách), volných gymnastických sestav, p i organizaci turnaj a sout ží (ve skupinkách) pomáhat žák m pochopit souvislosti mezi jednotlivými obory (t lesnou výchovou, výchovou ke zdraví, biologií, ekologií, fyzikou, fyziologií), zapojovat žáky do sout ží, turnaj , prezentací a organizace sport. akcí vést žáky k získávání informací o vhodné sport, výzbroji a výstroji, o zásadách hygieny p i a po sportování vytvá et p edstavu o správném složení vyu ovací jednotky TV pro využití p i pohybové innosti ve volném ase a poskytovat možnost sestavení a vedení ásti hodiny rozvíjet schopnost odhalovat vlastní chyby, používat odborné názvosloví, gesta, signály a jednoduše zakreslit cvi ení povzbuzovat k zavád ní alternativních ešení ve výb ru ná iní, losování, zahájení a ukon ování sestav, délky hrací doby, úpravy pravidel podle aktuálních podmínek KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: itelé TV budou: zapojovat žáky do prezentace poznatk , zážitk a výsledk získaných p i sledování sport, utkání v médiích, p i školních sout žích a p i vyhodnocování svých výkon sm ovat žáky k využívání dostupných prost edk komunikace (internet, televize, knihy, asopisy) k vyhledávání novinek ve sport, odv tvích (nová pravidla...) vést žáky k používání jasného a stru ného vyjad ování zvlášt v herních situacích, ke vhodné komunikaci mezi sebou, s rozhod ím na h išti a p i vedení družstva pomáhat žák m p i rozvíjení vztah se sportovci z jiných škol okamžit ešit otázky šikany, p ístupu osobnímu a školnímu majetku KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: itelé TV budou: podporovat u žák chování v duchu tolerance, hru fair play a schopnost empatie informovat o negativech sportu (doping, korupce, p epo ítávání výkonnosti na peníze do hodnotového eb ku žák za azovat snahu o zdravý životní styl s velkou mírou pohybu vést ke spolupráci p i dosahování spole ných cíl ve prosp ch skupiny i sportovního družstva a k respektování pravidel sout ží a her pomáhat nacházet vlastní místo ve skupin a odhadovat d sledky vlastního jednání a chování stav t žáky p i sportu do zodpov dných rolí (kapitán, rozhod í, organizátor, asom , komentátor...) vyzvednutí p ednosti každého žáka

138

Ro ník: první a druhý Školní výstupy INNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ U ENÍ užívá s porozum ním t locvi né názvosloví na úrovni cvi ence, ípadn vedoucího pohybových inností zvolí a používá pro osvojované pohybové innosti vhodnou výstroj a výzbroj a správn ji ošet uje podílí se na realizaci t ídní sportovní akce, pod vedením itele pom že zajistit její pr h respektuje pravidla osvojovaných sport , je schopen vyhodnotit regulérnost hry respektuje práva a povinnosti vyplývající z r zných sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prosp ch družstva vyhodnotí a zpracuje výsledky vlastní pohybové innosti, srovná a vyhodnotí výsledky v rámci své ídy aktivn napl uje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti

INNOSTI OVLIV UJÍCÍ ZDRAVÍ seznámí se s bezpe nostními pravidly p i pohybových innostech a na sportovištích osvojí si pravidla hygieny p i sportu ov í jednoduchými testy úrove zdravotn orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy posoudí a za pomoci u itele organizuje sv j pohybový režim a využívá vhodné a dostupné pohybové aktivity osvojí si vhodné cviky pro udržení i rozvoj úrovn zdravotn orientované zdatnosti osvojí si a pod vedením u itele vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvi ení zam ených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy pod vedením u itele p ipraví organismus na pohybovou innost s ohledem na následné p evažující

ivo

Základní pojmy TV komunikace a spolupráce p i pohybových innostech sportovní výstroj a výzbroj – ú elnost, funk nost, bezpe nost organizace, dokumentace akce Vybavení pro innost v t locvi , v atletickém areálu, na víceú elových ištích sportovní role pravidla sportovních her, atletických disciplin, gymnastických..... itelné údaje Vybavení pro sjezdové a b žecké lyžování, bruslení Zajišt ní doprovodných program na LVVK, závod ve slalomu, b hu na lyžích Odhad vlastního výkonu na základ charakteru trati a vlastních fyzických možností, volba taktiky závodu olympismus – historie a sou asnost, fair play- spolupráce ve sportu, pomoc soupe i a handicapovaným, odmítání podp rných látek, cena vít zství, úsp chy ve sportu

Hodiny TV, sportovišt , sjezdové a žecké trat , pohyb v zimním horském terénu - spolupráce s Horskou službou Vstupní testy – atletika, plavání pravidla bezpe nosti - hodiny TV, LVVK rozvoj pohybových schopností – rychlost, vytrvalost, výbušná síla, vytrvalostní síla pohyblivost páte e správné držení t la, protahování, posilování pom r výšky a hmotnosti význam pohybu pro zdraví Kondi ní testy-silový víceboj, kruhový trénink, cvi ení s inkami rekrea ní a výkonnostní sport, v kové kategorie, sport chlapc a dívek význam kondi ního cvi ení zdravotn zam ená cvi ení zdravotní význam správného držení t la kompenzace jednostranné zát že Posilovací cvi ení, relaxa ní cvi ení, dechová cvi ení


ivo je azeno postupn a v návaznosti na pohybové aktivity 1. ro ník – LVVK 2. ro ník – výuka bruslení, hokeje, úprava ledové plochy – vybrané t ídy Osobnostní a sociální výchova (poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, seberegulace, ešení problém , morálka všedního dne, spolupráce a sout ž) Výchova ke zdraví (zdravý zp sob života a pé e o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence)

ivo je azeno postupn a v návaznosti na pohybové aktivity 1. ro ník – vstupní testy rychlosti, vytrvalosti , výbušné síly, odrazové schopnosti, 100 m, 1000 m, skok daleký, vrh koulí 1. ro ník – plavecké testy, skok do vody, 100 m, záchraná ský komplex

Výchova ke zdraví – První pomoc

139

pohybové zatížení seznámí se základy poskytování první pomoci p i sportovních i jiných úrazech INNOSTI OVLIV UJÍCÍ ÚROVE POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ osvojuje si jednotlivé pohybové dovednosti na úrovni individuálních p edpoklad osvojuje si základní postupy rozvoje pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení posoudí kvalitu st žejních ástí pohybu, ozna í zjevné p iny nedostatk a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k pot ebné zm izp sobí svou pohybovou innost dané skladb sportujících

edcházení zát žovým situacím Pomoc p i život ohrožujících stavech, záchraná ský komplex, improvizovaná 1. pomoc, 1. pomoc v hodinách TV první pomoc p i úrazech

Kondi ní, koordina ní, tvo ivé cvi ení, pohybové hry pohybové dovednosti zam ené na rychlostní, silové a vytrvalostní edpoklady Základní tane ní kroky, aerobik, cvi ení se švihadlem, hip hop kondi ní a estetické cvi ení s hudbou gymnastika Organizace a bezpe nost, dopomoc a záchrana Akrobacie – kotouly a modifikace Stoje emety vp ed, stranou Kladina – náskoky, seskoky, ch ze, poskoky, rovnovážné stoje Hrazda – náskok do vzporu, sešin, výmyk, podmet eskoky Skoky na trampolínce-výskoky, kotoul letmo Šplh na ty i a lan atletika Startovní polohy Rychlostní a vytrvalostní b h, štafetový h Vrh koulí Skok daleký Skok vysoký úpoly Pádová technika, základy sebeobrany, základy juda, p im enost sebeobrany sportovní hry košíková odbíjená kopaná florbal Herní innosti jednotlivce úto né a obranné Pr pravná cvi ení Pr pravné hry Hra se zjednodušenými pravidly Základní herní kombinace tenis Forhend, backhand Podání

ivo je azeno v závislosti na schopnostech, dovednostech a kondici skupiny a na dohod skupiny

Výuka v blocích – p íprava ná adí

Výuka v blocích – p íprava dosko išt

140

lyžování Bezpe nost pohybu v zimním horském prost edí Pravidla chování na sjezdovce Zásady 1. pomoci s d razem na zimní sporty íprava lyží, mazání Jízda na vleku Základní metodická ada h na lyžích Sjezdové lyžování Snowboarding Carvingový oblouk na speciálních krátkých lyžích Kompenza ní innost bruslení a lední hokej Jízda vp ed Zastavování Obraty za jízdy Jízda vzad Start do strany ekládání vpravo, vlevo Lední hokej – jízda s epelí hole u ledu, ihrávání po led , vedení kotou e Výstroj a výzbroj ihrávky a jejich zpracování softbal Odpaly, nadhozy

1. ro ník – LVVK ednáška Horské služby – 1. pomoc, lavinové nebezpe í, pohyb v terénu

stolní tenis, plavání

141

Ro ník: t etí a tvrtý Školní výstupy INNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ U ENÍ užívá s porozum ním t locvi né názvosloví na úrovni cvi ence, vedoucího pohybových inností, organizátora sout ží zvolí a používá pro osvojované pohybové innosti vhodnou výstroj a výzbroj a správn ji ošet uje ipraví (ve spolupráci s ostatními žáky) t ídní i školní turnaj, sout ž, turistickou akci a podílí se na její realizaci respektuje pravidla osvojovaných sport ; rozhoduje t ídní nebo školní utkání, závody, sout že v osvojovaných sportech respektuje práva a povinnosti vyplývající z r zných sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prosp ch družstva sleduje podle pokyn (i dlouhodob ) pohybové výkony, sportovní výsledky, innosti související s pohybem a zdravím – zpracuje nam ená data, vyhodnotí je a výsledky r znou formou prezentuje aktivn napl uje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti INNOSTI OVLIV UJÍCÍ ZDRAVÍ respektuje osvojená pravidla bezpe nosti p i sportu za azuje pohybové innosti do svého režimu, využívá vhodné a dostupné pohybové aktivity ov í jednoduchými testy úrove zdravotn orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondi ní programy nebo soubory cvik pro udržení i rozvoj úrovn zdravotn orientované zdatnosti a samostatn je upraví pro vlastní použití vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvi ení zam ených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatn

ivo

Gesta, signály, názvosloví, grafická zna ení komunikace a spolupráce p i pohybových innostech

Vybavení pro turistiku a pobyt v p írod , cykloturistiku, vodní turistiku sportovní výstroj a výzbroj – ú elnost, funk nost, bezpe nost

Sportovní kurz organizace, dokumentace, p íprava trasy Školní turnaje a závody – Váno ní volejbalový turnaj, sportovní den, turnaj v kopané, turnaj ve stolním tenisu, turnaj v košíkové pravidla, po ítání, hodnocení


ivo je azeno postupn a v návaznosti na pohybové aktivity

3. ro ník – sportovní kurz ast v Poháru pražských škol Osobnostní a sociální výchova (poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, seberegulace, ešení problém , sociální komunikace, morálka všedního dne, spolupráce a sout ž) Výchova ke zdraví (zdravý zp sob života a pé e o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence)- int.

Cvi ení na posilovacích strojích Cvi ení s inkami, kruhový trénink rozvoj pohybových schopností – rychlost, vytrvalost, výbušná síla, vytrvalostní síla, obratnostní cviky pohyblivost páte e správné držení t la, protahování, posilování zdravotn zam ená cvi ení kompenzace jednostranné zát že relaxa ní cvi ení motiva ní cvi ení význam kondi ního cvi ení základní typy rozcvi ení výchova ke zdraví a rizika ohrožující zdraví základy otužování Pohyb v horském terénu, bezpe nost

142

je upraví pro vlastní použití využívá vhodné soubory cvi ení pro t lesnou a duševní relaxaci ipraví organismus na pohybovou innost s ohledem na následné evažující pohybové zatížení uplat uje ú elné a bezpe né chování p i pohybových aktivitách i v neznámém prost edí poskytne první pomoc p i sportovních i jiných úrazech i v nestandardních podmínkách INNOSTI OVLIV UJÍCÍ ÚROVE POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních p edpoklad zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení posoudí kvalitu st žejních ástí pohybu, ozna í zjevné p iny nedostatk a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k pot ebné zm respektuje v kové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a p izp sobí svou pohybovou innost dané skladb sportujících

i vodáckém a cyklistickém výcviku pravidla bezpe nosti

první pomoc

pohybové hry pohybové dovednosti zam ené na rychlostní, silové a vytrvalostní edpoklady Kondi ní, koordina ní, tvo ivé cvi ení kondi ní a estetické cvi ení s hudbou Základní tane ní kroky, aerobik, cvi ení se švihadlem, hip hop gymnastika Organizace a bezpe nost, dopomoc a záchrana Akrobacie – kotouly a modifikace stoje emety stranou, vp ed Kladina – náskoky, seskoky, obraty, ch ze, poskoky, rovnovážné stoje, kotoul vp ed, vzad Hrazda – náskok do vzporu, sešin, výmyk, podmet, to jízdmo eskoky Skoky na trampolínce-výskoky, kotoul letmo, salto Šplh na ty i a lan atletika Startovní polohy Rychlostní a vytrvalostní b h, štafetový h Vrh koulí Slok daleký Skok vysoký úpoly Pádová technika, základy sebeobrany, základy juda, p im enost sebeobrany volitelné sportovní hry košíková odbíjená kopaná florbal Herní systémy Pravidla Trénink

ivo je azeno v závislosti na schopnostech, dovednostech a kondici skupiny a na dohod skupiny

143

Sout ž tenis Volej, lob, sme Variace softbal Zdokonalování herních inností Rozhodování, taktika, sout že

144

5.15 P

EDM T:


INFORMATIKA Informatika a informa ní a komunika ní technologie Informatika a informa ní a komunika ní technologie

Výuka v 1. ro níku je zam ena na základní seznámení s informa ními a komunika ními technologiemi. Výuka v 2. ro níku prohlubuje znalosti a dovednosti a rozvíjí schopnosti využití PC p i literární tvorb CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ P EDM TU edm t Informa ní a komunika ní technologie obsahuje vzd lávací obsah oboru Informa ní a komunika ní technologie ze vzd lávací oblasti Informa ní a komunika ní technologie z RVP GV. Dále p edm t realizuje vybrané tematické okruhy pr ezových témat Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z RVP GV. Vyu ovací p edm t Informa ní a komunika ní technologie navazuje na p edm t Informa ní a komunika ní technologie v základním vzd lávání. Prohlubuje a dále rozvíjí schopnost žák vyhledávat, zpracovávat a prezentovat informace a efektivn využívat výpo etní techniku p i studiu i v b žném život . Obsah p edm tu je zam en na získání a prohloubení znalostí práce s PC (pokro ilé funkce textového editoru, tabulkového kalkulátoru a grafického editoru, základy algoritmizace a programování), získávání, prezentování a ov ování v rohodnosti informací, komunikaci v rámci po íta ové sít , dodržování základních typografických a estetických pravidel a využití výpo etní techniky v rámci ostatních p edm . Týdenní asová dotace: 1. a 2. ro ník - 2 hodiny Výuka probíhá v po íta ové u ebn , v níž je 16 multimediálních po íta napojených do školní sít . Dataprojektor a další technické vybavení. Všechny po íta e ve škole jsou p ipojeny k Internetu. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ itel hodnotí výsledky práce své i žák , porovnává s dosavadními znalostmi a zkušenostmi a formuluje záv ry formou vlastních prezentací; zadáváním vhodných úloh a problém vede žáky k samostatné práci i spolupráci, nutnosti vyhledávat informace a posuzovat je. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM Žák se u í schopnosti formulovat své požadavky a využívat je v interakci s po íta em itel p edkládá žák m problémy z b žného života a praxe a vede je k ešení s využíváním VT, u í žáky ešit problémy spojené s obsluhou PC (instalace, išt ní, ...) KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel zadává úkoly náro jší pro jejichž zpracování je t eba pracovat ve skupinách, vede k dovednosti pod ídit se zájmu v tšiny, vhodn rozd lit práci ve skupin , chápat pot ebu efektivní spolupráce, vede žáky ke komunikaci prost ednictvím sít , vede žáky k užívání VT p i prezentaci svých názor . KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel p edvádí žák m zp soby práce s informacemi, jejich zdroji a upozor uje na obecn platné zásady práce s daty a p i týmové práci vede žáky ke zhodnocení jejich schopností a uplatn ní se v týmu. KOMPETENCE OB ANSKÉ Šetrným a ohleduplným zacházením s výpo etní technikou se žáci u í zodpov dnosti za sv ený majetek. itel vede žáky ke zodpov dnosti p i práci s PC, k dodržování právních i etických norem.

145

Ro ník: první - Základy informa ních technologií Školní výstupy využívá dostupnou výpo etní techniku, software a hardware využívá teoretické poznatky o jednotlivých složkách hardware a software eší problémové situace na PC dodržuje zásady bezpe nosti p i práci s PC využívá p i práci sít (lokální i Internet), objasní zp sob p enosu informace v celosv tové síti získává z internetu freeware a shareware software využívá digitálních technologií provádí základní operace se soubory a složkami, komprimuje a dekomprimuje soubory provádí údržbu disku sledn dodržuje postupy pro ochranu dat p ed viry i zneužitím formuluje a dodržuje základní zásady bezpe nosti práce s výpo etní technikou

ivo Modul 1- Základní pojmy informa ních technologií Úvod do po íta ové terminologie Technické vybavení - Uchování dat Programové vybavení - Informa ní sít Využití po íta e v praxi - Informa ní technologie a spole nost - Zabezpe ení, autorské právo a zákon Modul 2 – Práce s po íta em a správa soubor Prost edí pracovní plochy - Práce se soubory - Jednoduchá editace - ízení tisku Modul 3 – Textový editor Základní operace – Formátování Dokon ení - dokumentu – Tisk Složit jší funkce Modul 4 – Tabulkový kalkulátor Za ínáme s tabulkovým kalkulátorem Základní operace - Vzorce a funkce – Formátování – Tisk - Pokro ilé funkce Modul 6 – Prezentace Za ínáme s prezentacemi - Základní operace – Formátování - Grafika a diagramy - Tisk a distribuce - Efekty po íta ové prezentace - Vzhled po íta ové prezentace Modul 7 – Služby informa ních sítí Za ínáme s Internetem - Web navigace - Prohledávání Web stránek - Záložky Za ínáme s elektronickou poštou Práce se zprávami - Používání adres Správa zpráv íprava na zkoušky ECDL

Pr ezová témata, p esahy Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evrop (INT) Vzd lávání v Evrop a ve sv (INT) Ostatní PT - využití ICT pro vyhledávání informací a vytvá ení prezentací

146

Ro ník: druhý - Využití PC p i literární tvorb Školní výstupy pokra uje v rozvíjení poznatk vytvá í prezentace vytvá í jednoduché webové aplikace vyhledává informace a využívá je pro komunikaci i pro pot eby vlastního vzd lávání t ídí informace a posuzuje jejich rohodnost využívá k vyhledávání informací internetové vyhledava e ukládá nalezené grafické i textové informace evede pot ebné informace z tišt né podoby do digitální využívá možnosti komunikace prost ednictvím PC i komunikaci i získávání informací dodržuje pravidla etiky, ídí se autorskými právy a chrání data v souladu s platnými zákony zpracovává a prezentuje své výsledky pomocí aplika ního software využívá pokro ilých funkcí, strukturované dokumenty, tabulky, grafy a matematické vzorce pomocí prezenta ního software prezentuje své výsledky aplikuje algoritmický p ístup p i práci s dokumenty vytvo í jednoduchý HTML dokument s využitím software pro tvorbu WWW stránek

ivo Po íta ová sí jako prost edek komunikace Struktura – využití sít – rozhovor po síti – nást nka – sdílení dokument a tiskáren – adresa – IP/IPX – Internet – FTP – porovnání prohledáva Microsoft WORD a typografie Vhodnost – porovnání s jinými textovými editory – p enositelnost – rozd lení na textové editory a DTP programy – porovnání verzí OS Sazba a typografie Význam dodržování typografických konvencí, základní pravidla typografie – pojem DTP – p íprava sazby – typografická soustava – ezy písma – mezislovní mezery – písmová osnova – odstavce – volba písma – prokládání – pravidla lení slov – ligatury – interpunk ní znaménka – matematické zna ky – sazby ísel – tabulková sazba – sazba cizích jazyk – základní pravidla lámání knih a asopis – korigovaná sazba – reproduk ní p edlohy – pr h výroby – EXKURZE typografického studia Microsoft Publisher Sazba pomocí MS – praxe – referáty Kreslící programy Možnosti úpravy obrázk pro typografii WEB Pravidla pro webové stránky – základy HTML – protokoly http a https – ftp – formulá e – fotografické kartotéky multimédia

Pr ezová témata, p esahy Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evrop (INT) Vzd lávání v Evrop a ve sv (INT) Ostatní PT - využití ICT pro vyhledávání informací a vytvá ení prezentací eský jazyk a literatura

147

6. H ODNOCENÍ ŽÁK

A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6.1 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROSP

CHU STUDENT

i klasifikaci výsledk v p edm tech se v souladu s požadavky u ebních osnov hodnotí: ucelenost, p esnost a trvalost osvojení požadovaných poznatk , fakt , pojm , definic, zákonitostí a vztah kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické innosti schopnost uplat ovat osvojené poznatky a dovednosti p i ešení teoretických a praktických úkol , p i výkladu a hodnocení spole enských a p írodních jev a zákonitostí schopnost využívat a zobec ovat zkušenosti a poznatky získané p i praktických innostech kvalita myšlení, p edevším jeho logika, samostatnost a tvo ivost aktivita v p ístupu k innostem, zájem o n a vztah k nim esnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu kvalita výsledk inností osvojení inných metod samostatného studia

6.1.1 Požadavky na jednotlivé klasifika ní stupn Výborný - bezpe né zvládnutí poznatk , pochopení vazeb, vztah mezi nimi, pohotové a samostatné ešení navozených p im ených problém , tvo ivé uplatn ní získaných poznatk . Ústní a písemný projev správný, p esný a výstižný. Písemný a grafický projev je p esný a estetický. Schopnost samostatného studia. Chyb se dopouští z ídka. P íprava je systematická. Chvalitebný - podobn jako výborný. Je mén samostatný v aplikaci poznatk , pot ebuje ob asný podn t itele. Menší nedostatky v ústním a písemném projevu. Grafický projev je estetický, formulace bez v tších nep esností. Je schopen samostatn nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Dobrý - bez podstatných mezer v uceleném osvojení problematiky p edm tu. Požadované intelektuální a motorické innosti nevykonává vždy p esn a rychle. Podstatn jší chyby dokáže s pomocí u itele korigovat. S pomocí u itele uplat uje své poznatky p i ešení úkol . Myslí vcelku správn , ne vždy tvo iv . Ústní a písemný projev není vždy správný, p esný a výstižný, grafický projev je mén estetický. ast jší nedostatky jsou ve výsledcích innosti studenta. Je schopen samostatn studovat podle návodu u itele. Dostate ný - závažné mezery v ucelenosti v domostí. V intelektuálních a motorických innostech je málo pohotový a má v nich nedostatky. V ústním projevu není samostatný. V ústním a písemném projevu se vyskytují závažné nedostatky. Grafický projev je málo estetický. Chyby dokáže student s v tší pomocí itele opravit. Má obtíže p i samostatném studiu. Nedostate ný - zna né mezery v ucelenosti poznatk , podstatné nedostatky v intelektuální a motorické innosti. Velmi závažné chyby p i ešení úkol , které ani s vydatnou pomocí u itele nedokáže odstranit. Vážné nedostatky v logickém uvažování, ústním i písemném projevu. Nedovede samostatn studovat.

6.1.2 Zásady klasifikace a klasifika ní dokumentace i hodnocení chování a prosp chu student je vyu ující povinen zdržet se projev ironie a ponižování. Student je klasifikován v daném pololetí a p edm tu rovnom rn po celé klasifika ní období a podle charakteru edm tu zpravidla 4krát, z toho zpravidla 2krát písemn . Jestliže se na výuce studenta v jednom p edm tu podílejí dva nebo více vyu ujících, jsou povinni spolupracovat p i jeho klasifikaci. Známky zapisují vyu ující do klasifika ních arch vložených do t ídní knihy a pr

žn na web školy.

Chování nemá p ímý vliv na klasifikaci v p edm tech. Nároky kladené na studenta jsou úm rné u ebním osnovám a profilu absolventa školy. Jestliže student vykáže 30% a více omluvené absence v p edm tu za pololetí nebo nebylo-li ho možné ze závažných omluvených d vod klasifikovat, m že být za dané pololetí z p edm tu neklasifikován. Doklasifikace za 1. pololetí musí být provedena do dvou m síc , doklasifikace na konci školního roku je ešena dopl kovou zkouškou. Písemné práce se konají ve t íd . Vyu ující je povinen práce bez zbyte ných odklad opravit. S výsledky seznámí studenty, umožní nahlédnutí do práce (event. vytvo ení kopie), veškeré práce (testy, protokoly, desetiminutovky, kompozice, tvrtletní práce atd.) z d vodu prokazatelnosti klasifikace uloží pro p ípad

148

pozd jší pot eby do 30. 9. následujícího školního roku. Výjime (odvolání proti rozhodnutí Š, prodloužení termínu opravné zkoušky z d vodu nemoci a pod.) budou práce uloženy do ukon ení p ípadu. i ur ování stupn prosp chu v jednotlivých p edm tech na konci klasifika ního období se hodnotí kvalita práce a u ební výsledky, jichž student dosáhl za celé klasifika ní období. P itom se p ihlíží k systemati nosti v práci studenta b hem klasifika ního období. Stupe prosp chu se neur uje na základ pr ru z klasifikace za p íslušné období.

6.1.3 Celkové hodnocení Celkové hodnocení studenta na konci prvního a druhého pololetí vyjad uje výsledky klasifikace ve vyu ovacích edm tech a klasifikaci chování, nezahrnuje klasifikaci v nepovinných p edm tech. Student prosp l s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyu ovacím p edm tu prosp ch horší než chvalitebný, pr rný prosp ch z povinných p edm není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré. Student prosp l, nemá-li v žádném vyu ovacím p edm tu prosp ch nedostate ný. Student neprosp l, má-li z n kterého vyu ovacího p edm tu prosp ch nedostate ný. Nelze-li studenta hodnotit z ur itého p edm tu na konci prvního pololetí, ur í editel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozd ji do dvou m síc po skon ení prvního pololetí. Není-li možné studenta hodnotit ani v náhradním termínu, student se za první pololetí nehodnotí. Do celkového hodnocení na vysv ení se pak nehodnocený p edm t nezapo ítává.

6.1.4 Dopl ková zkouška Nelze-li studenta hodnotit na konci druhého pololetí, ur í editel školy pro jeho hodnocení termín dopl kové komisionální zkoušky, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozd ji do konce zá í následujícího školního roku. Sou ástí zkoušky je písemná ást Do doby hodnocení navšt vuje student nejbližší vyšší ro ník. Není-li student hodnocen ani v tomto termínu, neprosp l. Pokud je student 4. ro níku povinen skládat dopl kovou zkoušku za 2. pololetí, nem že maturovat v ádném termínu. Poplatek za zkoušku konanou z d vodu neklasifikace je 500,- K .

6.1.5.Opravná zkouška Student, jehož prosp ch je na konci druhého pololetí nedostate ný nejvýše ze dvou vyu ovacích p edm koná opravnou zkoušku. (Vyhláška . 13/2005 Sb. v platném zn ní uvádí v §6)

,

Termín opravných zkoušek ur í editel st ední školy tak, aby opravné zkoušky byly vykonány nejpozd ji do 31. srpna. Studentovi, který se z vážných d vod nem že dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozd ji do konce zá í. Student, který se bez vážných d vod k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován ve vyu ovacím edm tu, z n hož m l konat opravnou zkoušku, stupn m prosp chu nedostate ný.

6.1.6 Komisionální zkouška Výše uvedená vyhláška . 13/2005 Sb. v platném zn ní uvádí v §6, že komisionální zkoušku koná student i v p ípad , požádá-li zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého studenta o jeho komisionální ezkoušení z d vodu pochybností o správnosti hodnocení. Jestliže tedy má student nebo jeho zákonný zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, m že do t í dn ode dne, kdy se dozv l o jejím výsledku, požádat editele školy o p ezkoušení. Komise pro všechny komisionální zkoušky je nejmén t lenná. Jejím p edsedou je editel školy nebo jím pov ený u itel, zkoušející u itel, vyu ující studenta danému vyu ovacímu p edm tu a p ísedící, který má aprobaci pro týž nebo p íbuzný vyu ovací p edm t. leny komise jmenuje editel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí p edseda ve ejn v den konání zkoušky. Po dobu konání zkoušky je komise stále p ítomna ve zkušební místnosti. V p ípad , že se zkušební komise nedohodne na hodnocení, rozhoduje o klasifikaci hlasování, v p ípad rovnosti hlas , rozhoduje hlas p edsedy.

149

6.1.7 Napomínání V p ípad , že student vykazuje slabý prosp ch, tj. byl by hodnocen známkou dostate ný nebo nedostate ný, informuje t ídní u itel o této skute nosti zákonné zástupce studenta. Navrhne sch zku se zákonným zástupcem a zástupce editelky odešle zvací dopis.

6.1.8 Opakování ro níku Student, který na konci školního roku neprosp l, si m že požádat o opakování ro níku. O povolení opakování ro níku rozhoduje editelka školy na základ podklad z klasifika ní porady a dalších informací.

6.1.9 Uvoln ní z p edm tu Student m že být uvoln n z t lesné výchovy v p ípad , že ihned jak nastanou zdravotní potíže, vyplní žádost doloženou léka skou zprávou. Uvoln ní z jiného p edm tu než t lesné výchovy bude posuzováno individuáln editelkou školy na základ podklad dodaných studentem a po konzultaci s vyu ujícími jednotlivých p edm , kterých by se uvoln ní týkalo.

6.1.10 Individuální vzd lávací plán Podle §18 Školského zákona editelka školy m že studentovi se speciálními vzd lávacími pot ebami nebo studentovi mimo ádn nadanému, na žádost zletilého studenta nebo zákonného zástupce nezletilého studenta a s písemným doporu ením školského poradenského za ízení, povolit vzd lávání podle individuálního vzd lávacího plánu. Ve st edním vzd lávání nebo vyšším odborném vzd lávání m že editel školy povolit vzd lávání podle individuálního vzd lávacího plánu i z jiných závažných d vod .

Postup p i uskute

ní studia dle individuálního vzd lávacího plánu:

a) Zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého studenta podá v kancelá i školy písemnou žádost o individuální vzd lávací plán, který bude dopln n o veškeré tiskopisy, které pomohou p i rozhodování editele školy o povolení individuálního plánu (potvrzení sportovního klubu, doporu ení školského poradenského za ízení, zdravotní dokumentace atd.). b)

editelka školy spolu s t ídním u itelem posoudí oprávn nost žádosti a event. vyzve zákonného zástupce nezletilého studenta nebo zletilého studenta k dopln ní pot ebných údaj .

c) Po schválení žádosti vypracuje t ídní u itel spolu s studentem a jednotlivými vyu ujícími plán vzd lávání a informuje výchovného poradce. d) Jednotliví vyu ující zapisují do kopie plánu (v držení studenta) data konzultací, tak jak po dohod studenta s vyu ujícím probíhají. e)

ídní u itel kontroluje pr

žn pln ní vzd lávacího plánu.

f) Kompletní plán opat í t ídní u itel podpisem a založí do katalogu.

6.1.11 Maturitní zkouška Bude dopln no po vydání provád cí vyhlášky MŠMT

150

6.2 AUTOEVALUACE ŠKOLY 6.2.1 Metodika vlastního hodnocení školy - Oblasti autoevaluace 6.2.1.1 Program školy sledované jevy: soulad ŠVP s RVPG další programová nabídka nap . pro žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami, variabilita programu – dotace p edm , volitelné p edm ty, projekty, kurzy, pr ezová témata dokument – ŠVP kritéria: soulad ŠVP s RVPG pln ní školního vzd lávacího programu relace mezi vzd lávacím programem a pot ebami a podmínkami školy programová nabídka žák m se speciálními vzd lávacími pot ebami soulad nabídky volitelných a nepovinných p edm s p edstavou žák a rodi variabilita ŠVP nástroje: kontrola souladu ŠVP s RVP a skute né pln ní ŠVP vlastní hodnocení u itel a žák 6.2.1.2 Podmínky ke vzd lávání sledované jevy: vliv personálních podmínek na vzd lávání materiální, technické a hygienické podmínky vzd lávání – prostory, pom cky, u ebnice, technické prost edky kvalita pracovního prost edí školy efektivita využívání finan ních zdroj rozvoj ekonomických zdroj (projekty, granty) kritéria: vliv personálních podmínek na kvalitu vzd lávání tvorba a kvalita podmínek pro vzd lávání, pracovní i relaxa ní innosti u itel a žák funk nost a estetická úrove budov, u eben, spole enských prostor kvalita podmínek pro jednání s rodi i a dalšími osobami ve škole vybavenost školy pro možnost ú inn a modern vyu ovat – tzn. didaktická úrove , vybavení pom ckami, technikou, studijním materiálem efektivita využívání finan ních zdroj pro další rozvoj školy zabezpe ování nadstandardních zdroj (mj. ú ast v projektech, grantech) nástroje: pozorování kontrola skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení u itel a žák zhodnocení inventarizace 6.2.1.3 Pr

h vzd lávání žák

sledované jevy: pr h vzd lávání se z etelem k vytvá ení cílových kompetencí ŠVP dokument – pravidla hodnocení kritéria:

151

podpora vytvá ení cílových kompetencí ŠVP kvalita jednotlivých oblastí vzd lávání – tzn. p íprava, zajišt ní, organizace, metody, formy, hodnocení, motivace, komunikace, klima vyváženost struktury hodin (vztah k v ku žák a k cíl m výuky) návaznost u iva rozmanitost vyu ovacích postup (styly u ení) podporujících vytvá ení žádoucích vzd lávacích zp sobilostí žák elnost použití metod výuky vzhledem k cíli a tématu vyu ování využívání sociálních forem vzd lávání využívání metod samostatné práce žák individuální p ístup k výuce efektivita využívání u ebnic, pom cek a didaktické techniky prostor pro individuální nebo skupinové aktivity uplatn ní kooperativní techniky u ení využití vstupních motiva ních metod motivace v pr hu výuky dodržování stanovených pravidel hodnocení prov ování výchozích znalostí a dovedností pr žné vyhodnocování výsledk u ení vedení žák k sebekontrole a sebehodnocení prostor pro vyjad ování vlastního názoru dodržování pravidel komunikace psychosociální podmínky výuky nástroje: školní dokumentace kontrola a pozorování skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení t ídních u itel , u itel hodnocení žák (nap . technikou volného psaní) 6.2.1.4 Výsledky vzd lávání žák sledované jevy: výsledky vzd lávání vzhledem ke stanoveným cíl m vzd lávání kritéria: efektivní systém zjiš ování výsledk vzd lávání dosahování cílových kompetencí vzd lávání podle ŠVP zvládání o ekávaných výstup používání náro jších myšlenkových dovedností (aplikace, analýza, syntéza, kritické hodnocení) dovednost spolupracovat dovednost komunikovat pracovní dovednosti po et neúsp šných a trestaných žák stupe podpory žák se speciálními vzd lávacími pot ebami výsledky v testech uplatn ní žák výsledky žák v sout žích existence z etelného spole enského a kulturního chování žák a jejich dobré disciplíny nástroje: školní dokumentace kontrola a pozorování skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy

152

sebehodnocení t ídních u itel , u itel 6.2.1.5 Podpora školy žák m, spolupráce s rodi i, vzájemné vztahy sledované jevy: kvalita výchovného poradenství ístup k informacím a jejich p enos kvalita a využívání žákovské a rodi ovské iniciativy vzájemné vztahy mezi školou, žáky, rodi i a dalšími osobami a jejich dopad na vzd lávání vztahy se z izovatelem a školskou radou klima, kultura, étos školy kritéria: kvalita inností výchovného poradce ve vztahu k pot ebám školy, žák a rodi ístup pracovník školy, žák a rodi k pot ebným informacím poskytování pot ebných informací zákonným zástupc m žák kvalita spolupráce rodi se školou a využívání jejich nám a p ipomínek úrove spolupráce školy s odbornými pracovišti – nap . PPP, SPC existence pocitu sounáležitosti a hrdosti na školu existence z eteln p ív tivého prost edí existence d ry žák (i rodi ) k u itel m a vedení školy úrove morálky žák a u itel , vztah žák/u itel, kultury vzájemných kontakt nástroje: školní dokumentace skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení u itel a žák 6.2.1.6 ízení školy sledované jevy: kvalita systémového ízení plánování ídících inností (koncepce, ŠVP, ro ní plán, plán dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , kontrol) efektivita organizace školy metodická podpora kvality výuky – personální rozvoj, DVPP, samostudium… systém vedení pedagogických pracovník – p edevším efektivita výsledk hospitací kontrolní systém dokument – koncepce rozvoje školy dokument – školní ád dokument – pravidla hodnocení kritéria: vyhodnotitelnost cíl stanovených v koncep ním zám ru rozvoje školy realizovatelnost koncep ních zám – zejména ve vztahu k finan nímu rozpo tu koncep nost ídících inností ve škole – jejich z etelná strategie míra spoluú asti pracovník školy na innostech spojených s ízením školy innost organiza ní struktury ve vztahu k ízení školy elnost rozvrhu hodin kvalita a efektivita školního ádu koncep ní zajišt ní personálního rozvoj vztah systému dalšího vzd lávání pedagogických pracovník k dalšímu rozvoji školy a k realizovanému vzd lávacímu programu systém dalšího vzd lávání a samostudia ve vazb na pot eby školy zajišt ní pomoci za ínajícím a nekvalifikovaným vyu ujícím systém prosazování progresivních trend vzd lávání kvalita kontroly a hodnocení výsledk vzd lávání (žáci)

153

kvalita kontroly a hodnocení pr kvalita kontroly provozu nástroje: školní dokumentace práce p edm tových komisí skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení u itel a žák

hu vzd lávání (u itelé)

6.2.1.7 Úrove výsledk práce školy sledované jevy: kvalita výsledk vzd lávání prezentace školy spolupráce s partnery organizace akcí školy – sout že, prezentace školy v médiích,… dokument – výro ní zpráva kritéria: etelnost zkvalit ování výsledk vzd lávání propojení zp tné vazby s dalším rozvojem školy prezentace školy na ve ejnosti a odezva zapojení školy do vzd lávacích projekt a aktivit organizace akcí školy ast žák na sout žích, olympiádách, p ehlídkách ast žák a rodi na akcích školy kvalita výro ní zprávy nástroje: pozorování kontrola skupinová diskuse

154

6.2.2 Evalua ní standardy Standard kvalitní školy demokratické, srozumitelné a silné vedení, které zd raz uje vzd lávací cíle školy vedení školy ú inn , týmov ídí školu, zná sbor, vztahy a komunikace probíhají s v domím sociálních rolí vedení školy adekvátn hodnotí u itele, vzd lává se vedení školy motivuje u itele v jejich dalším vzd lávání a odborném r stu a vytvá í jim pro n j podmínky itelé mají možnost se ú astnit formulace školních pravidel a utvá ení klimatu školy itelé se ztotož ují s cíli výuky a výchovy a spolupracují p i jejich realizaci škola je orientována na žáka, na službu žák m, rodi m, ve ejnosti itelé adaptují výuku pro pot eby žák , opravují neporozum ní, používají r zné vyu ovací techniky a strategie itelé cítí a projevují odpov dnost za výsledky vzd lávání škola podporuje aktivitu, tvo ivost žák , kvalitní kognitivní (znalostní) cíle jsou vyrovnané cíli afektivními (osobnostními, sociálními) itelé vycházejí z p edpokladu, že všichni žáci se mohou vzd lávat itelé vycházejí z p edpokladu, že rozhodující pro výsledky vzd lávání je kvalita školy a výuky, nikoli domácí zázemí žák itelé dokáží být flexibilní k množství témat p i výuce, výb ru vyu ovacích metod; asto používají interaktivní výuku spolu s její individualizací, která bere na z etel možnosti žáka itelé jsou moderní osobnosti mající p ehled o sou asném sv a moderním zp sobu života, žáci je respektují ve škole je pozitivní klima, stanovený ád, disciplína, morálka a systém hodnot ve škole p evládá optimismus, lidský p ístup, podpora s ocen ním dobré práce, d ra a o ekávání úsp šného zvládnutí škola má kulturní, dynamicky se prom ující pracovní i relaxa ní prost edí, které je pro žáky dostate motiva ní a zajímavé škola podporuje spolupráci, u itelé se celoživotn vzd lávají a mají kolegiální a profesionální interakci itelé vystupují jako autority reprezentující modely chování a jednání interakce u itel – žák má vysokou úrove škola komunikuje úsp šn s rodi i a okolní komunitou, vytvá í spole enství podporující školu Standard kvalitního managementu existuje ú elné dlouhodobé plánování – strategie rozvoje školy i tvorb strategie se vychází z d kladné analýzy stavu proces rozvoje školy zahrnuje všechny pracovníky vedení školy ídí rozvoj školy jsou jasn stanovené role (kompetence) a odpov dnost (systémové ízení) podporují se kreativní a na rozvoji školy participující zam stnanci investuje se do lidí (vzd lávání, studium, podmínky, podpora) existují ú inné hodnotící mechanismy (v etn podpory sebehodnocení) jsou stanovena kritéria pro p id lování nadstandardních složek platu stuje se kultura školy (obraz o škole jako sociální instituci – osobnosti, image, normy jednání, hodnoty) ní ve škole se orientuje na službu (pot eby) žák m, rodi m, ve ejnosti (klient m) rozvoj školy je vnímán jako zlepšení uspokojení klient rozvoj školy je realizován na základ vlastního rozhodnutí existuje systematická a svobodná komunikace vnit ní i vn jší ídící innosti jsou zam eny na prevenci problém podn ty zven í jsou p ijímány jako p íležitosti ke zlepšení práce Standard kvalitního vzd lávání vyu ování je p ipraveno s jasným a vhodným cílem, který zapadá do zám ŠVP cíl m odpovídá obsah, metody a struktura hodiny výuka navazuje, využívá dosavadních znalostí jsou p ipraveny kvalitní pom cky, materiály, u ebnice, p ípadn podpora technikou

155

itel v nuje pozornost motivaci k práci, žáky vede k aktivní interakci s tématem v opakovacích i procvi ovacích ástech u itel poskytuje prostor k aktivit žák itel zvládá technologie moderního vyu ování – deduktivní a induktivní vyu ovací postupy, techniky metod výkladu, ízeného rozhovoru, diskuse, kooperativního u ení žáci mají p íležitost organizovat svou vlastní innost itel udržuje zájem o výuku zp sobem své práce a jednání, korekcemi apod. innosti jsou st ídány, vytvá í se prostor k odstran ní únavy v úvodu hodiny u itel vst ícn a nápadit motivuje žáky záv re ná fáze hodiny je ú eln využita k rekapitulaci, ohodnocení, motivaci itel aktualizuje u ivo itel pr žn hodnotí snahu, výkon, pokrok itel hodnotí úsp šnost žáka v kontextu jeho dispozic, zejména formativn a diagnosticky hodnotí s v domím motivace k další práci využívá širokou škálu možností hodnocení vhodn využívá opat ení k posílení kázn a zvládá káze ve t íd itel respektuje názory žák , podporuje jejich vyjad ování podn cuje k úsudku itel respektuje pot ebu dovednosti písemné komunikace klima je otev ené, vlídné s autoritou u itele itel p sobí na žáky povzbuzujícím zp sobem, podporuje jejich sebev domí, jedná d stojn a s úctou itel umí ešit konfliktní situace výuka má prosociální dopad káze není vynucovaná, je d sledkem pozitivního klimatu a u itelova stylu práce

156

6.3 MAPA ŠKOLY V roce 2009 si naše škola nechala vytvo it spole ností SCIO s.r.o. tzv. Mapu školy. Do dalších let p edpokládáme aktualizaci dotazníkových šet ení. Mapa školy pro st ední školy, na základ dotazníkového šet ení, které probíhalo od 9. b ezna do 3. dubna 2009. Odpov di z dotazník jsou tematicky rozd leny do jedenácti skupin, z nichž prvních sedm áste pokrývá tšinu hlavních oblastí vlastního hodnocení školy v souladu s §8 odst. 2 vyhlášky . 15/2005 sb.: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11)

Podmínky ke vzd lávání Pr h vzd lávání Podpora školy student m Spolupráce školy s rodi i Vzájemné vztahy školy, student a rodi Výsledky vzd lávání student ízení školy Bezpe né a zdravé prost edí školy Hodnocení Výb r školy Spokojenost se školou

Ad 1) Podmínky vzd lávání První zkoumanou oblastí byly podmínky ve vzd lávání. Lze tvrdit, že celkové prost edí a atmosféra školy je hodnocena mnohem lépe než v ostatních školách, zvlášt u rodi a kantor . Studenti jsou spokojeni s atmosférou, prost edím ve škole. Další zkoumanou oblastí bylo materiální vybavení školy. Podle získaných odpov dí lze konstatovat, že materiální vybavení je na vynikající úrovni. V porovnání s jinými školami, které se zú astnily stejného pr zkumu, je hodnocení u itel , rodi i student nadpr rn pozitivní. Otázky zam ené na zájem student o studium vykazují pr rné hodnoty ve srovnání s ostatními gymnázii. Skupiny respondent se rozcházejí v otázce zájmu studium. Pro naprostou v tšinu rodi je d ležité, aby jejich dít dosáhlo, co nejvyššího vzd lání. Zárove si myslí, že jejich d ti mají velký zájem o studium. U itelé i studenti se shodují na pr rném zájmu student o studium – domnívají se, že jen n kte í studenti mají o studium zájem. Za nejv tší p ekážku v dosahování lepších studijních výsledk studenti považují vlastní neochotu a nedostatek asu. Tém všichni u itelé považují za nejv tší p ekážku v dosahování lepších výsledk zejména vlastní neochotu student a relativn vysoký po et u itel se také zmi uje o nedostatku asu student . Škola má k dispozici dv t locvi ny, dv venkovní h išt , kopírky, knihovnu, p ovnu CD a DVD. Knihovna je p ístupná b hem p estávek, h íšt kdykoli mimo vyu ování, p ovna CD a DVD 1x týdn . Škola vlastní studovnu se 3 po íta i s celodenním p ístupem na internet a dále je nadstandartn vybavená každá ída audiovizuální technikou. V ková struktura pedagogického sboru je mladší, než odpovídá struktu e obvyklé na gymnáziích. Muži tvo í tém polovinu u itelského sboru. Se svými 95 % aprobovan odu enými hodinami pat í škola mezi školy s nejvyšší mírou aprobovanosti u itel . Všichni lenové pedagogického sboru mají dostate nou uživatelskou schopnost práce s po íta em.

Ad 2) Pr

h vzd lávání

itelé, rodi e i studenti se shodují na tom, že škola nadpr rn u í studenty ešit b žné životní situace, správn eší káze ské problémy, výuka je velmi kvalitní a probíhá ve t ídách zajímavým zp sobem, taktéž, že itelé dokáží dob e vysv tlit u ivo a dávají prostor student m na projevení a vyjád ení.

Ad 3) Podpora školy student m Rodi e i studenti jsou v naprosté v tšin , tak ka 90 %, p esv student .

eni, že škola rozvíjí zdravé sebev domí

Ad 4) Spolupráce školy s rodi i Rodi e, studenti i u itelé se domnívají, že škola respektuje názory rodi , dob e s nimi komunikuje a informuje je.

Ad 5) Vzájemné vztahy školy, student a rodi

157

Studenti, u itelé i rodi e se shodují na tom, že u itelé jsou otev eni ke spolupráci se studenty, mají ve t ídách autoritu a žáci se k nim vhodn chovají. 82 % student je spokojeno se svým t ídním u itelem. U itelé jsou mezi svými kolegy spokojeni.

Ad 6) Výsledky vzd lávání student 10 % student uvedlo na vysv ení p evážn jedni ky, 30 % p evážn jedni ky a dvojky a 48 % p evážn dvojky a trojky. Rodi e chválí fakt, že roste d ra jejich d tí ve vlastní schopnosti 74 %.

Ad 7) ízení školy Studenti, u itelé i rodi e se domnívají, že vedení celkem dob e organizuje chod školy a škola je dob e prezentována na webu a ve ejnosti.

Ad 8) Bezpe né a zdravé prost edí školy Se šikanou se setkaly 3 % student , což je naprosto stejné procento, jako v ostatních gymnáziích, nikdy se šikanou nesetkalo 87 %, v ostatních gymnáziích to je jen 76 %.

Ad 9) Hodnocení Studenti se vesm s domnívají, že u itelé jsou ke student m spravedliví, v 58 % jsou schopni odhadnout známku, kterou dostanou za sv j výkon. U itelé si hlavn cení u svých student originalitu a kreativitu, zvládnutí u iva a vyjad ování, ešení problém , analytické myšlení.

Ad 10) Výb r školy Rodi e se rozhodovali pro školu zvlášt s ohledem na její zam ení, pov st školy, pod dojmem z osobní návšt vy školy, dále p ihlíželi k vlastnímu rozhodnutí dít te a pro n které byla škola až druhou alternativou.

Ad 11) Spokojenost se školou Studenti, rodi e i pedagogové jsou vesm s se školou spokojeni. 85 % rodi 88 % u itel neuvažuje o odchodu z gymnázia.

by školu doporu ilo svým známým,

158

P ÍLOHA . 1/2010 P1. U EBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH P P.1.1 VOLITELNÝ P

EDM T:

T


Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk a literatura

EDM

Í PSANÍ

Vzd lávací obor eský jazyk a literatura je realizován v povinném p edm tu eský jazyk a literatura a ve volitelných p edm tech Humanitní základ, Moderní literatura a Tv í psaní. Vyu ovací p edm t Tv í psaní realizuje n které ásti vzd lávacích obor Jazyk a jazyková komunikace a rozvíjí a integruje v sob obsah pr ezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vymezení vyu ovacího p edm tu tv í psaní je vytvo eno ze vzd lávacího oboru eský jazyk a literatura z RVP GV. Integruje v sob obsah pr ezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. edm t je realizován ve ve dvouletých cyklech pro za áte níky a pokro ilé s následující hodinovou dotací: první ro ník a druhý ro ník dv hodiny týdn – pro za áte níky; t etí ro ník a tvrtý ro ník dv hodiny týdn – pro pokro ilé. Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzd lání, schopnost student využívat eštiny jako mate ského jazyka v jeho mluvené i písemné podob , jež umož uje žák m poznat a pochopit spole ensko-kulturní vývoj lidské spole nosti. Studenti získají kompetenci k efektivní mezilidské komunikaci, u í se interpretovat r zné komunika ní situace. V komunika ní a slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat r zná jazyková sd lení, íst s porozum ním, kultivovan psát, mluvit a rozhodovat se na základ p teného nebo slyšeného textu r zného typu vztahujícího se k nejr zn jším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho výstavbu. U í se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Studenti poznávají prost ednictvím etby literární teorii, u í se vnímat její specifické znaky, postihovat um lecká specifika literatur a formulovat vlastní názory o p teném díle. U í se také rozlišovat literární fikci od skute nosti. Postupn získávají a rozvíjejí základní schopnosti tvo ivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Výuka p edm tu je dopl ována o práci s odbornými texty a literárními prameny, samostatnou i skupinovou prací student , referáty, prezentacemi, projekty, literárními sout žemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a v cného tení a chápání významu klí ových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru text a tvorby text vlastních. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy p i práci s texty, které se nezam ují na konkrétní jev, i p i práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost ešení problém lze prokázat na literárních ukázkách a p i práci s nimi. Student je veden ke správnému použití jazykových jev . Student je schopen p tený text reprodukovat nebo vytvá et další texty vlastní – i s možností využití r zných jazykových vrstev. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel za azuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost v cn a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám poslucha a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjad uje své myšlenky a názory, je schopen vytvá et vlastní projevy.

159

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na r znorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). U í se aplikovat své znalosti, ešit odborné problémy v daném p edm tu, ale také vhodn a citliv komunikovat s okolím. KOMPETENCE OB ANSKÉ Studenti se prost ednictvím etby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovliv ováním a nutností tolerance. Školní výstupy Lexikální cvi ení slovní zásoba vztahy mezi slovy vrstvy slovní zásoby Heuristika shromážd ní materiálu ut íd ní materiálu práce s materiálem Struktura textu Osobnostní cvi ení uvol ovací cvi ení osobnost autora osobnost tená e Stylistická cvi ení, techniky tv ího psaní žánrové variace íb h postavy as a místo struktura stylistické útvary Stylistické nedostatky Metody oživení textu

ivo Seznámení s literární tvorbou student , pr zkum znalostí, orientace v žánrech. Setkání s interpretovanou poezií a reakce na zvukovou podobu poezie. Žánry poetického sd lení: Ji í Kolá : Návod k upot ebení 1 Vlastní tvorba student na téma z Ji ího Kolá e - Návod k upot ebení. Formální a obsahová jednota. Reakce na tématické zadání. Kritéria posuzování text . Kritické zkoumání literárních text vybraných studenty jako vizitky jejich literárních prací. Poezie a próza, sty né body a rozdíly. Alexandra Berková - Knížka s erveným obalem- text Miniromán. Možnosti prozaického experimentu. Váno ní povídka - zadání pololetní práce. Literární servery na internetu. Jak prezentovat osobnost spisovatele a jeho dílo? Sou asná próza a poezie orientace v mediální produkci literatury Kritické tení zadaných text . Hodnocení poetických a prozaických aktivit 1.pololetí.

Pr ezová témata, p esahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova jiny um ní ZSV – psychologie, sociologie Literární výchova Jazyková výchova Informatika (2. ro ník)

160

P.1.2 VOLITELNÝ P

EDM T:

MODERNÍ LITERATURA


Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk a literatura

Vzd lávací obor eský jazyk a literatura je realizován v povinném p edm tu eský jazyk a literatura a ve volitelných p edm tech Humanitní základ, Moderní literatura a Tv í psaní. Vyu ovací p edm t Tv í psaní realizuje n které ásti vzd lávacích obor Jazyk a jazyková komunikace a rozvíjí a integruje v sob obsah pr ezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Vymezení vyu ovacího p edm tu moderní literatura je vytvo eno ze vzd lávacího oboru eský jazyk a literatura z RVP GV. edm t je realizován ve ve dvouletém cyklu, pro první ro ník a druhý ro ník jedna hodina týdn . Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzd lání, schopnost student využívat eštiny jako mate ského jazyka v jeho mluvené i písemné podob , jež umož uje žák m poznat a pochopit spole ensko-kulturní vývoj lidské spole nosti. Studenti získají kompetenci k efektivní mezilidské komunikaci, u í se interpretovat r zné komunika ní situace. V komunika ní a slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat r zná jazyková sd lení, íst s porozum ním, kultivovan psát, mluvit a rozhodovat se na základ p teného nebo slyšeného textu r zného typu vztahujícího se k nejr zn jším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho výstavbu. U í se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Studenti poznávají prost ednictvím etby literární teorii, u í se vnímat její specifické znaky, postihovat um lecká specifika literatur a formulovat vlastní názory o p teném díle. U í se také rozlišovat literární fikci od skute nosti. Postupn získávají a rozvíjejí základní schopnosti tvo ivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Výuka p edm tu je dopl ována o práci s odbornými texty a literárními prameny, samostatnou i skupinovou prací student , referáty, prezentacemi, projekty, literárními sout žemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a v cného tení a chápání významu klí ových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru text a tvorby text vlastních. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy p i práci s texty, které se nezam ují na konkrétní jev, i p i práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost ešení problém lze prokázat na literárních ukázkách a p i práci s nimi. Student je veden ke správnému použití jazykových jev . Student je schopen p tený text reprodukovat nebo vytvá et další texty vlastní – i s možností využití r zných jazykových vrstev. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel za azuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost v cn a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám poslucha a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjad uje své myšlenky a názory, je schopen vytvá et vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na r znorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). U í se aplikovat své znalosti, ešit odborné problémy v daném p edm tu, ale také vhodn a citliv komunikovat s okolím.

161

KOMPETENCE OB ANSKÉ Studenti se prost ednictvím etby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovliv ováním a nutností tolerance. Ro ník: první a druhý Školní výstupy Žák se orientuje v prozaickém a básnickém textu, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a ú inek na tená e Rozliší a specifikuje motiv, téma, autorský postoj jednotky jazykové výstavby textu, figury, tropy, rytmus, rým, ustálené typy verše a vyšší veršové útvary žák rozliší a specifikuje jednotky vypráv ní kontext postavy, prost edí a íb hu žák je schopen vnímat a interpretovat literaturu v ur itém historickém kontextu žák je schopen práce s textem – postihne závislost osobní a dobové zkušenosti na tvorb – dokáže interpretovat text na základ osobní zkušenosti Po shlédnutí film se žák pokusí o jejich rozbor v závislosti na literární edloze

ivo Literární text, jako svébytné um lecké dílo teorie narativity základní kontexty prozaického textu a zp soby jejich vytvá ení, role a r zná pojetí vyprav e, kompozi ní prvky prózy Literární žánry R. Qeneau – Stylistická cvi ení Interpretace neznámého básnického textu F. Gellner: Babi ka Málková Teorie verše Obsah a forma básnického díla Interpretace neznámého prozaického textu G. Orwell: Farma zví at Obhajoba vlastní interpretace známého textu Samostatn vybrané literární dílo Odraz spole enských událostí v literatu e dvacátého století 1. sv. válka Fašismus 2. sv. válka Komunismus iny vzniku r zných literárních „generací“ ztracená generace beatnická generace Geneze literárního díla B. Hrabal: Kain - Ost e sledované vlaky Odraz sv tového vývoje v eské literatu e Samostatná práce s prameny – obhajoba argumentace mecky psaná literatura v echách Od minnesengr k A. Stifterovi Gustav Meyrink a Paul Leppin Franz Kafka a Max Brod Franz Werfel a další mezivále ní auto i Od Kische k Wernischovi Literatura a film (divadlo) Geneze filmového scéná e aneb od povídek k filmu – Bohumil Hrabal – Ost e sledované vlaky (Kain) ím se od sebe lišíme I. – B. Hrabal – Perli ky na dn v. Hlu ná samota ím se od sebe lišíme II. – M. Kundera – Žert v. Nesnesitelná lehkost bytí ím se od sebe lišíme III. – M. Forman – P elet p es kuka í hnízdo v. Ragtime

Pr ezová témata, p esahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova

ZSV – psychologie, sociologie Literární výchova Jazyková výchova jiny um ní jepis Informatika (2. ro ník)

162

P.1.3 VOLITELNÝ P Vzd lávací oblast: Vzd lávací obor:

EDM T:

HUMANITNÍ ZÁKLAD

lov k a spole nost / Um ní a kultura eský jazyk a literatura, D jepis, Základy spole enských v d, Výtvarný obor, Hudební obor

Vyu ovací p edm t Humanitní základ realizuje a rozvíjí n které ásti vzd lávacích obor eský jazyk a literatura, D jepis, Základy spole enských v d, Výtvarný obor, Hudební obor a rozvíjí a integruje v sob obsah pr ezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZA NÍ VYMEZENÍ Humanitní základ se stává sjednocovacím prvkem pro humanitní p edm ty. P ednášky humanitního základu uvozují jednotlivé kapitoly (epochy) specializovaných p edm , které z stávají samostatné. Toto sjednocení umožní daleko více se zam it na projektové vyu ování i na spole né opakování esejistickou i testovou formou. Podobn lze daleko více motivovat žáky se specifickými zájmy k jednotlivým historickým epochám pro jejich samostatné práce k referát m i p ednáškám, které by pak probíhaly práv v hodinách humanitního základy a odlišily by tak samostatné práce zam ené na konkrétní události a díla. edm t je realizován ve ve dvouletém cyklu, pro první ro ník a druhý ro ník jedna hodina týdn . Výuka je po celé dva roky realizována skupinovým vyu ováním – na po átku prvního ro níku se žáci rozd lují do skupin po 3 – 5 žácích, ve kterých spolupracují po celou dobu prvních dvou ro ník . Výuka p edm tu je dopl ována o práci s odbornými texty a literárními a kunsthistorickými prameny, referáty, prezentacemi, projekty, exkurzemi a diskuzemi. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a v cného chápání významu klí ových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru text a tvorby vlastních prezenta ních záv v rámci skupinového vyu ování. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jevy p i práci s prameny, i p i práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost ešení problém lze prokázat na p i práci s prameny a jejich interpretací. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel za azuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost v cn a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám poslucha a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjad uje své myšlenky a názory, je schopen vytvá et vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na r znorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). U í se aplikovat své znalosti, ešit odborné problémy v daném p edm tu, ale také vhodn a citliv komunikovat s okolím. KOMPETENCE OB ANSKÉ Studenti se prost ednictvím pramen ovliv ováním a nutností tolerance.

seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným

163

Ro ník: první a druhý Školní výstupy Žák objasní ve shod s aktuálními v deckými poznatky duchovní život lidské spole nosti v jednotlivých vývojových etapách prav ku Žák objasní kulturní p ínos staroorientálních stát , analyzuje jejich kulturu. Zorientuje se v náboženských systémech tohoto období. Žák objasní význam antické kultury jako ko en evropské civilizace, porovná antické období s p edchozí periodou. Žák objasní význam ran es anské kultury porovná období s p edchozí periodou. Rozpozná základní kulturní památky tohoto období. Žák vymezí spole enský a kulturní vývoj v daném období, charakterizujte kulturní p ínos evropských stát a získané jednotlivé poznatky z tohoto období analyzuje a uvádí do vztah s aktuálními i historickými um leckými výtvarnými projevy. Žák analyzuje kulturní prom ny eského státu v daném období.

ivo Teorie vzniku sv ta a vývoje lov ka Od náboženství k v Semperovy a Hostinského prvky Vznik hmotné a duchovní kultury Vznik kultury, náboženství animismus, totemismus, fetišismus, polyteismus, monoteismus Periodizace prav ku z hlediska vývoje hmotné a duchovní kultury Rozbor jednotlivých kulturních epoch se z etelem k jejich provázanosti a odkazu Mezopotámie Persie Hebrejci Egypt Mimoevropské civilizace Mykény a minojská kultura ecko Etruskové ím Po átky k es anství Patristika Vývoj na našem území Po átky státních útvar u Slovan Vznik Velké Moravy a eského státu Vzd lanost a um ní v Evrop – románské um ní ády a univerzity Vesnická kolonizace Lhota a Újezd Rozvoj m st radnice a cechy Obchod stská práva Spole nost ve st edov ku Gotika vertikální chápání sv ta ížové výpravy Renesance a humanismus horizontální chápání sv ta Zámo ské objevy Indie a Indiáni da, vzd lanost a kultura v 15.-16.st Reformace Utopie Rudolfinská doba icetiletá válka Simplicius Simplicissimus Baroko l Jirásek pravdu?

Pr ezová témata, p esahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Informatika ZSV – psychologie, sociologie Literární výchova Jazyková výchova jiny um ní jepis írodní v dy Zem pis

Ro níkové práce: 1. Antika kolem nás (1.r.) 2. Vývoj vybraného kulturního prvku (2.r) 3. Skupinová prezentace – Praha v architektonickém vývoji (1. a 2.r.)

164

P2. P ROJEKTY P2.1 CENA VÉVODY Z EDINBURGHU Od školního roku 2010/11 se naše škola zapojuje do programu Cena vévody z Edinburghu. Program samotný má t i stupn – Bronz, St íbro a Zlato. Je jedno, se kterým stupn m student za ne, hlavní je se zapojit a jednu z úrovní úsp šn dokon it. Cílem programu je motivace a sebezdokonalení studenta ve školních a mimoškolních aktivitách a rozvoj vyrovnané osobnosti. Více o programu na adresách: www.edie.cz i www.dofe.com. Program je charitativní a student platí pouze registra ní poplatek v rozmezí 50 - 100 K .

P2.1.1 Bronz: Celková doba trvání p l roku. Hodnoceny jsou ty i hlavní dovednosti: Dovednosti (tvo ivost a exprese) – nap . hra na hudební nástroj, divadlo, cizí jazyk, filmová tvorba, studentský parlament, výtvarný kroužek, tv í psaní, kurz první pomoci, i jiné kroužky, nebo seminá e. Rekrea ní sport (fyzická aktivita) – nap . jízda na koni, tanec, basketbal, posilovna, aerobik, jóga, plavání, atletika, bojová um ní, i jiné sporty Služba (ve ejn prosp šné práce) – nap . vylepšení školního prost edí i okolí a jejich údržba; pé e o nemocné i postižené, dobrovolnictví; vedení kavárny, práce v knihovn ; pedagogická innost pro žáky nižších ro ník (vedení vlastních kroužk IT, i dou ování), jednorázové akce pro spolužáky a jiné. Expedice – zahrnuje teoretickou p ípravu dovedností p ežití v p írod a následné prokázání dovedností v praxi ve form spole né expedice. Studenti si mohou (u bod 1 a 2) vybrat ze široké škály mimoškolních aktivit, které si sami zvolí podle vlastních zájm , i z inností, které škola sama nabízí ve volitelných seminá ích i jednotlivých p edm tech. Ne všichni si uv domují jak velmi podstatnou ádkou v životopisu m že být potvrzení toho, že daný student získal jednu i potvrzení toho, že dosáhl n eho podstatného, užite ného a navíc objektivn m itelného nad rámec svých obvyklých školních povinností (bod 3). Teoretické a praktické dovednosti (bod 4) vyžadují p edb žný výcvik formou p ípravného seminá e, kde je student obeznámen se základy p ežití (Požadavky na bezpe nost, tábornické dovednosti, orientace a plánování trasy, vybavení, první pomoc a chování v nebezpe í, stravování a va ení, pravidla chování v p írod , pozorování) a jsou zakon eny expedicí v terénu trvající dva dny.

P2.1.2 St íbro: Platí stejné požadavky jako pro Bronz, ovšem doba trvání je jeden rok. Expedi ní innost je prodloužena na t i dny, v tší d raz je kladen na skupinovou spolupráci a závislost jeden na druhého. Rekrea ní sport je prodloužen na ty i m síce. Služba trvá p l roku a dovednosti dvanáct m síc . Pokud student má již za sebou Bronz, snižuje se délka požadavk u St íbra na polovinu.

P2.1.3 Zlato: Doba trvání je 18 m síc (12 m síc , pokud má student již za sebou St íbo). Zlatá cena je obohacena o Akci s pobytem . Služba: 12 m síc Expedice: ty denní pobyt v odlehlé krajin . Rekrea ní sport: 5 m síc Dovednosti: 18 m síc Akce s pobytem: 5 dní. Spolupráce s cizími lidmi na spole ném projektu mimo domov. M že být i v zahrani í. Cena podporuje spolupráci se školami, kde je program taktéž zaveden a rozši uje tím nejen možnost nabídek, které zahrnují všechny ty i základní body, ale i vzájemnou pomoc b hem expedicí. Po úsp šném spln ní všech bod programu je student pozván na britskou ambasádu v Praze, kde mu je vydán certifikát bu lenem královské rodiny, i velvyslankyní. Certifikát platí po celý život a otev e studentovi širší škálu možností nejen b hem p ijímacího ízení na vysoké školy, ale je i cenným ádkem v životopise, který studentovi usnadní hledání kvalitního zam stnání.

165

166

P2.2 CELOŠKOLNÍ PROJEKT: „PROCHÁZKA PRAHOU ZE VŠECH STRAN“ Cíl projektu: seznámit studenty s pam tihodnostmi Prahy Skupina: studenti: 1., 2. a 3. ro ník Obsah projektu: samostatný výb r stanovišt na p edem dané trase, orientace ve m st Doba trvání a provedení projektu: projektový den Produkty projektu: pracovní listy, kvízy, tvorba mapy (bodování spolužák ) fotografická dokumentace Výb r trasy: pro každý ro ník jiná trasa Výb r stanoviš : u itel + student, mezip edm tové vztahy (DU, D, Jl, Bi, Ch, M, F, ZSV, HZ) – nejen architektura, ale i památné stromy, technické památky apod. Každý student: dovede skupinu od p edchozího stanovišt sám (orientace ve m st ), edstaví své stanovišt pro spolužáky p ipraví kvíz, pracovní list, hádání osobnosti spojené s daným místem, dotazování na míst co víte o …? (matematická statistika) apod. studenti b hem celého dne po izují fotodokumentaci – z ní pak ve škole vznikne výstava (v etn dalších produkt , které vzniknou) studenti si do rozdaných plánk budou hodnotit jednotlivá stanovišt – celkové výsledky pak budou sou ástí hodnocení projektu

P2.2.1 asové rozvržení DEN 1. nabídka skupin na nást nce v p ízemí vedle sborovny zápis student do tematických skupin kdo si sám nevybere bude za azen na volná místa DEN 2. (5.VH) setkání jednotlivých skupin ve škole konkrétní zadání pro studenty skupiny informace o ase a místu srazu a rozchodu, cenách vstupného, požadovaných pom ckách (fotoaparáty, kreslící pom cky …) DEN 3. cca za týden práce v terénu skupinová práce na míst (kvizy, dotazníky, pracovní list, fotografie…) DEN 4. cca za 10-14 dn prezentace všech skupin (POS + E) – p ednáška, web, PP

P2.2.2 Tématické skupiny a lokality ZAHRADY PRAŽSKÉHO HRADU Architektonické, biologické a historické zajímavosti zahrad Pražského hradu Doba Rudolfa II. ŽIDOVSKÉ M STO Historické, kulturní, architektonické a spole enské souvislosti Pov sti Židovského m sta Pražští Židé OKOLÍ UL. LEGEROVA Antika kolem nás Po kom, po em se jmenují ulice KUBISMUS - ARCHITEKTURA Jedine nost architektury kubismu Hlavní architekti a architektonické památky

167

168

Poj me listovat v sob tak jako v knize

Recommend Documents