troluje. Je pĜece chytrá, zdĤvodĖuje si. Musí ji kontrolovat ještČ dĤkladnČji. Zaþíná ji pronásledovat. Sleduje ji na cestČ z práce domĤ, do obchodu, kamkoliv. Jeden den ho Pam náhodou zahlédne. Konfrontuje ho a chce vysvČtlení, co to proboha dČlá. Když se dozvídá, jak moc ji podezĜívá, samozĜejmČ zuĜí. Výsledek? Opouští ho, aby potvrdila jeho víru, že pro ni není dost dobrý. Lori i James ilustrují ego-mysl v akci – našeho „vnitĜního Faraona“. Jeho zámČry mohou být ušlechtilé – chtít se dostat se na lékaĜskou fakultu nebo odmítnutí stát se paroháþem. Jsou ale Ĝízeny iracionálním strachem a pocitem nedĤvČry, který hraniþí s paranoiou. Jejich konání konþí pohromou. MČlo Faraonovo zacházení s Hebrejci nČjaký lepší výsledek? Opravdu ochrání své království, když z nich udČlá otroky? Deseti devastujícími ranami byl celý Egypt o jednu generaci pozdČji doveden ke zkáze, prvorození umírají. FaraónĤv jediný následník – pĜedpokládáme, že jeho syn – se utopil, když ho vody Rudého moĜe zaplavily s celou armádou. Protože zotroþil Hebrejce, pĜivolává zkázu na celé své království a ukonþuje tak panování svého královského rodu. StejnČ jako Lori a James vytváĜí to, þeho se nejvíce obával. Jelikož je ego–mysl odstĜihnutá od Ducha, její konání je nutnČ krátkozraké. Pokouší se hledČt do zamlžené budoucnosti a touží se dozvČdČt, co leží pĜed ní. Pro ego je budoucnost místem plným dČsu. Tam nČkde þíhá smrt, která nás polapí. Ego tak vynakládá enormní energii, aby mČlo budoucnost pod kontrolou. Neustále plánuje, aby pĜedešlo tČm nejhorším scénáĜĤm, a þasto si pĜitom vĤbec nevšímá souþasných okolností. S oþima upĜenýma k budoucnosti ego pĜehlíží souþasnost, která probíhá teć, a naše snažení je odsouzené ke krachu. ANATOMIE EGA Náš život zaþínáme žít svobodnČ stejnČ jako Hebrejci. Máme mysl otevĜenou, vnímavou a nekontaminovanou strachem. 38
kniha_cesta_k_zazrakum.indd 38
CESTA K ZÁZRAKģM
9/23/13 7:11 PM
Jenomže ještČ pĜed tím, než dosáhneme školního vČku, jsme zajati. Jsme otroci našeho omezujícího systému víry a rolí, které ovládají každou oblast našeho života. PĜicházejí k nám prostĜednictvím našich rodiþĤ, pĜátel, uþitelĤ a médií. Urþují, jak máme vypadat a jak se oblékat, kým máme pohrdat, po þem toužit a þeho se dČsit. NČjak, bez našeho svolení a dokonce vČdomí, jsme se stali otroky. Podobenství Exodu nám Ĝíká, že tato zotroþující síla, tento nový Faraon, je naše ego. Když jsme odstĜihnuti od vyššího vedení, když zapomeneme naši opravdovou pĜirozenost, zaþínáme se bát. Nastupuje ego, aby nás našeho strachu zbavilo. Slibuje bezpeþí, stabilitu, kontrolu. Ego je tedy pĜedevším odpovČdí na náš strach – strach, který vzniká jako odpovČć na skuteþnost, že jsme oddČleni od Ducha. Je to mechanizmus, který má zajistit naše pĜežití ve svČtČ, který vnímáme jako nebezpeþný. Ego–mysl se v našem životČ utváĜí brzy. Zpoþátku je nástrojem k uspoĜádání našeho vnímání. Abychom pĜežili, musíme se nauþit zpracovat hrubá data pĜinášená našimi smysly – tvary, barvy, zvuky, hmatové vjemy, vĤnČ a chutČ. PotĜebujeme rozumČt tomu, co znamenají, a to se nauþíme vytváĜením spojení. Kruþení v bĜiše znamená hlad a ten pĜestane brzy po tom, co ucítíme dotek þlovČka, který o nás peþuje. Ležet v mokré postýlce nás pČknČ štve, a aþkoliv nechápeme pĤvod našeho trápení, víme, že cítíme nepohodu, která nás nutí plakat. Když nám nČkdo vymČní plenku, cítíme úlevu. Pokud to dČlají pravidelnČ, nauþíme se, že naše trápení vyjádĜené pláþem vyvolává pozitivní odezvu a máme pocit, že je o nás peþováno. Když nás nikdo neslyší nebo se námi nechce zabývat, máme pocit, že naše pohodlí je mimo naši kontrolu. Trpíme a nemĤžeme s tím nic dČlat. Když vyrosteme, stávají se tato spojení celistvČjšími. ZaĜazujeme lidi podle toho, jak se k nám chovají a místa podle toho, co jsme v nich zažili (napĜíklad zápach dezinfekce v ordinaci lékaĜe znamená ponižující zážitky a bolestivé OTROCI V EGYPTċ A PģVOD EGA
kniha_cesta_k_zazrakum.indd 39
39
9/23/13 7:11 PM
oþkování). Tato smČsice zkušeností a emoce, které s nimi spojujeme, se stávají základem našeho sebepojetí, rodící se ego–mysli. Ego je na svém poþátku zprostĜedkovatel tČlesného vnímání. Ego je software, operaþní systém, který uspoĜádává naše vnímání, pĜiĜazuje k nČmu emoce a podporuje tak pĜežití. Napomáhá nám rozvinout schéma našeho fyzického tČla a jeho místa ve svČtČ. A pokud by bylo pouze toto jeho úkolem, pak by žádný problém neexistoval. Ale to není vše. ZtotožĖuje se s tČlem. TČlo se teć stává mým jedineþným tČlem, které je oddČlené od všech ostatních tČl. Pouze já mohu cítit to, co cítí. Jeho slasti a bolesti jsou moje slasti a moje bolesti. A po slastech toužím a bolesti se vyhýbám. Tímto procesem se fyzické tČlo stává základem pro rozvinutí pocitu sebe sama. Když se nauþíme mluvit, naše ego roste ještČ rychleji. Jazyk pĜiĜazuje názvy vČcem našeho svČta. Pomáhá nám bezpeþnČ proplout životem. NapĜíklad hadi jsou nebezpeþní, skunkové páchnou, babiþka je hodná a dává mi bonbóny, dČti, se kterými jezdím školním autobusem, jsou lakomé, hlavnČ Billy. S jazykem se naše schopnost organizovat a porozumČt zkušenostem dostává o velký krok dopĜedu. Ale naše schopnost chápat propojení všeho se zaþíná vytrácet, je obČtována svČtu rozdČlenému do jednotlivých subjektĤ nesoucích svá jména. S jazykem ve svém vlastnictví s námi ego vlastnČ zaþíná komunikovat. A když zaþne mluvit, nikdy neskonþí. Nabízí nekoneþný komentáĜ našich zážitkĤ, opravdových nebo imaginárních. Varuje nás, spílá nám, chválí nás a nabádá nás, abychom byli akþní. Tento hlas ega, tento vnitĜní monolog, s námi prakticky zĤstává až do naší smrti. Je velmi tČžké ho vypnout – každý, kdo se pokoušel meditovat, vám to potvrdí. Velmi dávno jsme se s tímto hlasem ztotožnili, jako kdybychom to byli my. Nakonec jsme to jen my sami, kdo slyší tento hlas ve své hlavČ. ZdánlivČ má na vše, co dČláme, 40
kniha_cesta_k_zazrakum.indd 40
CESTA K ZÁZRAKģM
9/23/13 7:11 PM
jednoznaþné názory a je pĜítomné v každiþkém okamžiku, když zrovna nespíme. Kdo jiný by to mČl být, když ne „já“? Naše sebepojetí je postavené na tČle, které vzájemnČ komunikuje s okolním svČtem pod vedením hlasu, který pĜebývá v naší hlavČ. Hlas a naše tČlo, oba zdánlivČ tvoĜí naše já. Existuje ještČ jeden prvek, který spoluvytváĜí naše ego a pravdČpodobnČ je nejobtížnČji uchopitelný. Je to náš pocit nepĜetržité pamČti. Psychologie má jasno v tom, že pamČĢ není nepĜetržitý proud a že ani není fakticky pĜesná. Naše mozky nejsou videokamery, které zaznamenávají každý probíhající moment s absolutní pravdivostí. Vzpomínky jsou formovány, pĜetváĜeny a upravovány pokaždé, když je vyvoláme. PamČĢ je tvárná. Je snadno formovatelná sugescí nebo zkušenostmi, které zahrnují i vše, co jsme þetli v knihách, vidČli v televizi nebo na internetu. V mojí rodinČ není neobvyklé, když mladší sourozenec tvrdí, že zažil událost, kterou þasto vyprávČl starší bratr nebo sestra, ale fakticky byl pĜíliš malý na to, aby ji mohl zažít. PamČĢ je rovnČž omylná. Studie svČdectví poĜízených na základČ vizuálních vjemĤ to jasnČ potvrzují. Policejní úĜedník, který to myslí dobĜe, ale je pĜíliš horlivý, mĤže popostrþit svČdka, aby identiÞkoval podezĜelého z fotograÞe s daleko vČtší jistotou, než je to možné. A jakmile je identiÞkován, vzniká utkvČlá pĜedstava, i když je svČdek pozdČji konfrontován s fakty, která vyvracejí jeho tvrzení. NicménČ naši pamČĢ považujeme za pĜesnou a kontinuální, sahající až k našemu ranému dČtství. StejnČ jako naše jedineþné fyzické tČlo nebo hlas v naší hlavČ, se tato nepĜetržitá šĖĤra dlouhodobé pamČti stává souþástí našeho sebepojetí. NapĜíklad pĜed pČti lety se mi stalo to a to. Teć je to souþástí mého života. ProstĜednictvím pamČti nás ego poutá k naší minulosti zpĤsobem, který mĤže být destruktivní, a je velmi složité ho zmČnit. „NemĤžu si pomoci, takový jsem odjakživa“. OTROCI V EGYPTċ A PģVOD EGA
kniha_cesta_k_zazrakum.indd 41
41
9/23/13 7:11 PM
Když zkombinujeme zdánlivČ nepĜetržitý ĜetČzec vzpomínek s hlasem v naší hlavČ, naše sebepojetí je kompletní. Ego je vytvoĜené. Ale už nemá jen funkci styþného dĤstojník pro uspoĜádání vnímání a emocí. PĜijalo svĤj vlastní život. Opravdu vČĜí, že Ĝídí show a dČlá vše samo. V tomto smyslu se stalo samo o sobČ Bohem – falešným Bohem, který není pouze oddČlený od Ducha, ale má z takového spojení navíc strach. PĜedstavte si, že by se váš poþítaþový software rozhodl, že je samostatná živoucí bytost. Dáváte mu pĜíkazy, zuĜivČ píšete, ale nic se nedČje. PĜístroj se sám odstĜihl od svého zdroje, od vás. Teć nemĤže provést žádný úkol, který by mČl opravdový smysl. To vyžaduje Ĝídící program a zadání úkolu, kterého má být dosaženo, ale on už to tímto zpĤsobem nevnímá. PodobnČ když je ego-mysl kompletnČ vytvoĜena a nahlíží na sebe jako na samostatnou bytost – když se tento nový Faraon dostane k moci a nezná Josefa – Duch je vyhnán z mysli. Už není naší souþástí, už to nejsme my. Ego je naším novým vládcem a my jsme se stali otroky, kteĜí plní jeho pĜíkazy. OTROK SI NEMģŽE UVċDOMIT, ŽE JE OTROKEM Proþ si neuvČdomujeme, že se stáváme otroky ego–mysli, jako v pĜípadČ HebrejcĤ a Faraona? Proþ nemĤžeme toto otroctví rozpoznat a snažit se osvobodit? Pokud se narodíte svobodný a pozdČji upadnete do otroctví, pak samozĜejmČ rozpoznáte, že se váš život dramaticky zmČnil k horšímu. Pamatujete svĤj svobodný život a toužíte po tom, aby se vrátil. Budete vyprávČt svým dČtem o tom, jaké to bylo pĜed vaším zotroþením. Možná budete plánovat útČk. Nebo alespoĖ budete mít stále nadČji a budete sledovat možnosti, jak se osvobodit. Ale co když si nemĤžete na svobodu vzpomenout? Co když jste se narodili rodiþĤm, kteĜí byli otroky, zrovna tak jako jejich rodiþe a další pĜedcházející generace? Co když 42
kniha_cesta_k_zazrakum.indd 42
CESTA K ZÁZRAKģM
9/23/13 7:11 PM
každý þlovČk okolo vás nezná nic jiného než otroctví? V tomto pĜípadČ je uvČznČní jasnČ dané. Neexistuje nic jiného. Výsledkem je, že vás nemĤže napadnout myšlenka na útČk. Ani by nedávala smysl. Utéct z þeho? Kam? Pokouší se ryba uniknout ze svého otroctví - závislosti na vodČ? Touží se þerv vymanit ze zemského zajetí? Sní jeden nebo druhý, že uteþe a osvobodí se? Pokud þteme Exodus jako podobenství naší mysli, musíme se ptát, co pro nás v dnešní dobČ znamená otroctví. Jak je naše mysl zotroþena? Když ĜetČzy omotané kolem naší mysli nerozpoznáme, nemáme šanci na útČk. Tak se pojćme podívat.
OTROCI V EGYPTċ A PģVOD EGA
kniha_cesta_k_zazrakum.indd 43
43
9/23/13 7:11 PM
