MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Trendy v čalouněném nábytku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012/2013
Klára Hečková
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Trendy v čalouněném nábytku zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 29. dubna 2013 …………………………….. podpis studenta
Poděkování Mé poděkování patří především vedoucí práce doc. Ing. arch. Ludvice Kanické CSc. za odborné vedení, ochotu a poskytnuté rady. Ze srdce děkuji své rodině za obrovskou trpělivost a za důvěru, kterou do mě celý život vkládají. V neposlední řadě děkuji svým přátelům, za povzbuzení, které mi během psaní práce poskytovali. Brno, duben 2013
Klára Hečková
ABSTRAKT Jméno studenta: Klára Hečková Název práce: Trendy v čalouněném nábytku Bakalářská práce se zabývá problematikou sedacího čalouněného nábytku, který plní odpočivnou funkci. Shrnuje historický vývoj, typologické členění, analyzuje zdravotní aspekty sezení, zabývá se otázkou ergonomie, ekologie a hygieny. Jsou v ní popsány technologie výroby čalouněného nábytku a přehled základních druhů materiálů používaných při jeho výrobě. Značná část se věnuje trendům z hlediska designu a funkcí pro letošní a nadcházející sezónu a tyto trendy porovnává se současným stavem čalouněného nábytku v českých domácnostech. Součástí práce jsou také výsledky průzkumu stavu čalouněného nábytku v českých domácnostech. Klíčová slova: čalounění, čalounický materiál, design, ergonomie, historie, odpočivný nábytek, sedací nábytek, trendy
ABSTRACT Name of student: Klára Hečková Name of thesis: Trends in upholstered furniture The thesis deals with sedentary upholstered furniture that fulfils the resting function. It summarizes the historical development, the typological classification and analyzes the health aspects of sitting as well as it deals with the issues of ergonomics, ecology and hygiene. There is described the technology of production of upholstered furniture and given an overview of the basic types of materials used in its manufacture. Considerable part of the thesis is devoted to the trends regarding design and functionality for this and next season and compares them with the current state of upholstered furniture in the Czech households. A part of the paper includes results of a survey concerning the estate of upholstered furniture in the Czech households. Keywords: upholstery, upholstery material, design, ergonomics, history, resting furniture, seating furniture, trends
OBSAH 1.
ÚVOD........................................................................................................................ 1
2.
CÍL PRÁCE ............................................................................................................... 2
3.
METODIKA PRÁCE ................................................................................................ 3
4.
HISTORICKÝ VÝVOJ ČALOUNĚNÉHO NÁBYTKU ......................................... 4 4.1.
Pravěk ................................................................................................................. 4
4.2.
Starověk.............................................................................................................. 4
4.2.1.
Mezopotámie .............................................................................................. 4
4.2.2.
Egypt ........................................................................................................... 4
4.2.3.
Řecko .......................................................................................................... 5
4.2.4.
Řím.............................................................................................................. 6
4.3.
Středověk............................................................................................................ 7
4.3.1.
Románský sloh ............................................................................................ 7
4.3.2.
Gotika.......................................................................................................... 7
4.4.
Novověk ............................................................................................................. 8
4.4.1.
Renesance ................................................................................................... 8
4.4.2.
Baroko ......................................................................................................... 8
4.4.3.
Rokoko ........................................................................................................ 9
4.4.4.
Klasicismus ............................................................................................... 10
4.4.5.
Empír ........................................................................................................ 11
4.4.6.
Biedermeier ............................................................................................... 12
4.4.7.
Historismus ............................................................................................... 12
4.4.8.
Přelom 19. a 20. století – secese, moderna ............................................... 13
4.4.9.
Meziválečné období, meziválečný funkcionalismus ................................ 14
4.4.10. Doba po válce, poválečný funkcionalismus ............................................. 15 5. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ A CHARAKTERISTIKA SEDACÍHO ČALOUNĚNÉHO NÁBYTKU ..................................................................................................................... 17 5.1.
Dělení čalouněného nábytku ............................................................................ 17
5.1.1.
Podle konstrukce ....................................................................................... 17
5.1.2.
Podle typu čalounění ................................................................................. 17
5.1.3.
Podle variability ........................................................................................ 17
5.1.4.
Podle přidané funkce ................................................................................ 17
5.1.5.
Typologické členění .................................................................................. 18
6. ANALÝZA ZDRAVOTNÍCH ASPEKTŮ SEZENÍ, ERGONOMIE, EKOLOGIE, HYGIENA ...................................................................................................................... 21 6.1.
Antropometrie .................................................................................................. 21
6.2.
Anatomie páteře ............................................................................................... 22
6.3.
Ergonomie ........................................................................................................ 23
6.4.
Tvar a rozměry sedacího nábytku, správné sezení ........................................... 23
6.5.
Ekologie ........................................................................................................... 26
6.6.
Hygiena ............................................................................................................ 26
VLIV POUŽITÉ TECHNOLOGIE NA VLASTNOSTI NÁBYTKU .................... 27
7.
7.1.
Klasická technologie ........................................................................................ 27
7.2.
Soudobá technologie ........................................................................................ 27
7.3.
Materiály pro výrobu čalouněného nábytku .................................................... 28
7.3.1.
Hlavní materiály ....................................................................................... 28
7.3.2.
Pomocné materiály ................................................................................... 35
TRENDY V ČALOUNĚNÉM NÁBYTKU ........................................................... 36
8.
8.1.
Trendy pro sezónu 2013/2014 .......................................................................... 36
8.1.1.
Barevnost .................................................................................................. 36
8.1.2.
Tvary ......................................................................................................... 37
8.1.3.
Modularita ................................................................................................. 38
8.1.4.
Technické příslušenství............................................................................. 39
8.1.5.
Plasticita .................................................................................................... 40
8.1.6.
Výrazné švy .............................................................................................. 40
8.1.7.
Masážní a polohovací systémy ................................................................. 41
VYHODNOCENÍ POZNATKŮ Z TUZEMSKÝCH DOMÁCNOSTÍ A TRHU .. 42
9.
9.1.
Zájem o problematiku čalounění, trendy, výrobce........................................... 43
9.2.
Místo nákupu nového čalouněného nábytku a požadavky na něj .................... 43
9.3.
Srovnávací část................................................................................................. 45
9.4.
Příklady nábytku v českých domácnostech...................................................... 49
10.
DISKUSE............................................................................................................. 50
11.
ZÁVĚR ................................................................................................................ 52
12.
SUMMARY ......................................................................................................... 53
13.
POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................. 54
14.
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ....................................................................... 58
15.
SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................... 59
1. ÚVOD Čalouněný nábytek je v dnešní době nedílnou součástí většiny soukromých a stejně tak i veřejných interiérů. Je možné se s ním setkat v domácnostech, kde se usedá na křesla, pohovky a židle či ulehá na postele. Na čalouněném nábytku se sedí v divadlech, kinech, bankách, restauracích i u kadeřníka. Je to právě tento typ nábytku, který by měl lidem navodit pohodlí, pocit uvolnění a relaxace. V bakalářské práci se věnuje velká pozornost trendům, tedy tomu, co je v dané době zrovna aktuální. V čalouněném nábytku se trendy projevují ve tvarech, funkčnosti a především v potahových materiálech. Ty už dnes nejsou pouze nositeli estetické hodnoty, ale také hodnot přidaných, jako je například nehořlavost, omyvatelnost a mnoho dalších. Trendy je nutné sledovat také tam, kde nejsou přímo vidět, tedy ve skladbě vnitřních materiálů a v technických možnostech. Čalouněný nábytek se však nepořizuje jen pro jeho estetické hledisko, předmětem zájmu by měla být především funkčnost a také zdravotní aspekty sezení, popřípadě ležení na něm. Právě to je zajištěno kostrou a souborem užitých vnitřních materiálů. Vymezení pojmů: Trend znamená směřování, tendenci spíše dlouhodobého procesu změny. Výraz trend je často nesprávně zaměňován s výrazem móda. Móda je aktuálně upřednostňovaný způsob toho, jak se věci dělají nebo používají.
1
2. CÍL PRÁCE Cílem práce je poskytnout základní přehled v charakteristice čalouněného nábytku, v jeho historickém vývoji a typologickém členění. Podrobněji se práce zabývá analýzou čalouněného nábytku z hlediska zdravotních aspektů sezení, ergonomie, ekologie a hygieny. Konkrétně je pak rozebírána problematika trendů, jejich vznik a aktuálnost. Trendy jsou analyzovány nejen na úrovni potahových látek, jejich barevnosti a vzorování, ale také v oblasti tvarosloví nábytku, jeho celkovém vzhledu a funkčnosti. Hlavním cílem práce je poskytnout informace o aktuálním stavu čalouněného nábytku v domácnostech na území České republiky, a porovnat, zda tento stav odpovídá světovým trendům či se jim alespoň blíží. Snaha je zachytit, o jaký trend v čalounění je v současné době největší zájem a porovnat, jak moc je tento trend ovlivněn finančními možnostmi jedince. Ambicí práce je poskytnout všechny tyto informace v ucelené a přehledné formě, obohatit je o vlastní pohled a názor autorky a podat je tak, aby byly srozumitelné nejen odborníkům, ale také širší veřejnosti.
2
3. METODIKA PRÁCE Z metodického hlediska je práce v úvodní části postavena na literární rešerši dostupných zdrojů, jimiž byla odborná literatura, webové stránky výrobců, odborné časopisy a katalogy firem. Z načerpaných informací byly posléze formulovány kapitoly věnující se obecné problematice čalouněného nábytku. Text je průběžně prokládán obrázkovou dokumentací, která názorně vysvětluje a doplňuje řešenou problematiku a vyvažuje strohost psaného slova. Informace týkající se trendů byly získány návštěvou veletrhů Mobitex v Brně a IMM v Kolíně nad Rýnem. Důležité informace z oblasti problematiky trendů byly získány také četbou článků v odborných časopisech a návštěvou přednášek, jež se zabývaly aktuálními trendy z předních světových veletrhů. Tyto informace byly zhodnoceny v praktické části této práce. Průzkum aktuálního stavu čalouněného nábytku byl proveden formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo přes 100 respondentů. Výsledky jsou vyhodnoceny v závěrečné části práce. Jejich přínos je zhodnocen v závěrečné diskusi.
3
4. HISTORICKÝ VÝVOJ ČALOUNĚNÉHO NÁBYTKU
4.1.
Pravěk
Z archeologických nálezů z doby před deseti tisíci lety je možné soudit, že už tehdy lidé cílevědomě vyráběli nábytkové předměty. Člověk si dokázal vymezit místo na odpočinek a to vystýlal travinami a kůží (Dlabal, 2000; Brunecký, 2009).
4.2.
Starověk
4.2.1. Mezopotámie Nábytek Mezopotámie se nedochoval, o jeho existenci se ví pouze ze zobrazení na nástěnných reliéfech. Lidé již dobře ovládali základní truhlářské techniky. Za slavnostní nábytek byla považována židle, která měla jednoduchou pravoúhlou stavbu. Muži jedli vleže, ženy vsedě a pro tento účel byly tvořeny různé druhy stolků a lůžek, většinou jednoduše čalouněných (Dlabal, 2000; Brunecký, 2009).
4.2.2. Egypt Ačkoliv je Egyptské umění především symbolické, mnohé kusy nábytku mají konkrétní podobu. Typický sedací nábytek pro vyšší vrstvy měl nohy tvarovány jako nohy skutečných zvířat. Často byla znázorňována kopyta koní nebo býků a tlapy lvů, přičemž drápy směřovaly vždy jedním směrem. Existovalo jak čalounění volné v podobě nejrůznějších polštářů, tak čalounění pevné, které čalouník přišíval ke kostře. Rozdíl se dělal i v čalounění pro dámy a pro pány. To dámské se plnilo nejčastěji prachovým peřím, pánské čalounění bylo z koňských žíní a travin. K potahování se používaly textilní látky i kůže. Tkaniny byly často bohatě vyšívané, zdobené stuhami a nejrůznějším řasením, usně se barvily. Velké oblibě se těšila především červená barva (Dlabal, 2000; Prokopová, Štork 2006; Brunecký, 2009).
4
Obr. 1 Tutanchámonův trůn
4.2.3. Řecko Řekové jsou považováni za zakladatele antropometrie. Již Prótagorás 450 let př. n. l. prohlašoval, že: ,,Člověk je měřítkem všech věcí“. U nábytku se dále zdokonaloval tvar a konstrukce. Typická byla lehká skládací stolička diphros, která sloužila jako provizorní sedací nábytek. Židle klismos měla prohnuté nohy, zakloněné a kruhově tvarované opěradlo, což dokládá znalost ohýbání dřeva. Klismos sloužil k sezení výhradně ženám. Starším mužům a božstvu sloužilo ceremoniální křeslo s područkami thronos. Strnulý způsob sezení v tomto křesle vyjadřoval nadřazenost a povýšenost nad ostatními. Čalounění tohoto nábytku bylo převážně pevné. Velké uplatnění měla lehátka, na kterých se hodovalo, psalo i diskutovalo. Součástí těchto lehátek byly matrace, polštáře a přikrývky. Pro jejich čalounění se používaly látky světlých pastelových barev drobně vzorované kresbami a meandrovým dekorem v tmavších barvách. Stejná barevnost se používala i na závěsy a ostatní textilie v interiéru (Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 2 Klismos
5
4.2.4. Řím Velmi důležitou součástí římského mobiliáře byla stejně jako v Řecku lehátka. Ta měla v domech vyhrazenou přímo jednu místnost, tzv. triclinium. Zde se nacházela sestava tří lehátek u kulatého stolu, uspořádaných tak, aby bylo možné ze čtvrté strany servírovat jídlo. Lehátka tvořila kovová nebo dřevěná konstrukce s lehací plochou vypletenou koženými nebo bronzovými pásy. Římané zavedli v užívání manželskou postel, velmi podobnou té, jaká je známá dnes. Lehací plochu tvořila matrace z vlny a travin. Neodmyslitelnou součástí každé postele bylo množství polštářů plněných nejčastěji husím peřím, vzácné přikrývky a čínské hedvábí. Ze stran bylo lůžko kryto mušelínovými závěsy, shora lehkým prodyšným baldachýnem. Sedacího nábytku nebylo mnoho a většinou sloužil pouze ženám. Oblíbená byla skládací židle faldistorium, která v domácnostech sloužila jako čestné sedadlo. V Římě vznikl nový druh sedacího nábytku, takzvané biselium. Jednalo se o dlouhou bohatě zdobenou čalouněnou lavici, určenou pouze pro jednu osobu. Sezení na této lavici vyjadřovalo svrchovanost a důležitost osoby, pro niž bylo určeno. K čalounění se používal samet a plyš v purpurové barvě. Polštáře byly zdobeny zlatými vyšívanými ornamenty, lemováním a střapci (Dlabal, 2000; Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 3 faldistorium
6
4.3.
Středověk
4.3.1. Románský sloh (11. – 13. Stol.) Nábytek doby románské se ve většině domácností omezoval pouze na lavici, která sloužila zároveň k sezení i ke spaní, takzvaný kozový stůl, který tvořila deska položená na podstavcích a truhlu, která byla nejdůležitější součástí každého příbytku a do níž se ukládal nejcennější majetek. Sedací nábytek byl tvořen především již dříve zmiňovanou lavicí a truhlovými křesly. Židle byla považována za nábytek vznešeného sezení a byla určena pouze významným osobám. Dalším typem sezení byly malé skládací stoličky převzaté z dob antiky. Uplatnění nalezly v sakrálních stavbách a na dvorech panovníků. Na počátku románského období bylo za nejpřirozenější považováno spát na zemi pokryté slámou a kožešinami. Postel se vyvíjela až postupně a stala se centrem společenského dění, když se kolem ní shromažďovali nejen rodinní příslušníci, ale také jejich přátelé k událostem, jakými byl například porod či úmrtí (Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 4 románská truhla
4.3.2. Gotika (12./13. – 15. stol.) I v době gotiky měla postel zásadní postavení. Stále sloužila ke shromažďování rodiny a nebylo neobvyklé, že s rodiči spaly v posteli i děti, popřípadě návštěvy. Lehací plocha byla tvořená prkenným roštem a matrací ze slámy nebo žíní. Postel překypovala množstvím polštářů, přikrývek, závěsů a jiných drapérií vytvářejících intimitu a teplo. Polštáře byly plněny peřím, přikrývky bývaly z vlny podšité plátnem. Z látek se 7
používal aksamit, samet, hedvábí a bavlna. Chudé vrstvy používaly i nadále jako přikrývky kožešiny, které později nahradily lněné tkaniny. Základním sedacím prvkem ve světských i sakrálních stavbách byly stále lavice. Křesla byla určena významným osobnostem a v místnostech se začínaly objevovat třínohé židle s opěradly. Sedací plocha bývala změkčována volně položenými polštáři s náplní z žíní, peří nebo rostlin (Dlabal, 2000; Brunecký, 2009).
4.4.
Novověk
4.4.1. Renesance (16. stol.) Pro renesanci bylo typické pevné čalounění, velké mosazné hřeby, jimiž se potahová látka přichycovala a krátké třásně, doplňující většinou červený plyš nebo kůži. V Itálii se stala velmi oblíbenou lavice zvaná cassapanca, která je považována za předchůdce dnešní pohovky. Šlo v podstatě o truhlu, která měla kromě zadního opěradla také opěradla postranní, na sedací plochy se pokládaly polštáře a viditelné části byly zdobeny řezbou. Cassapanca sloužila k ukládání, sezení i ke spaní. Velké oblibě se těšily malé skládací židle s nohami ve tvaru písmene X, zvané dantesky (Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 5 cassapanca
Obr. 6 danteska
4.4.2. Baroko (17. – ½ 18. stol.) Řemeslníci vyrábějící nábytek se tehdy dělili na ebenisty, tvořící skříňový nábytek a chaisieres, výrobce sedacího nábytku a čalouníky. Barokní sedací nábytek charakterizuje monumentalita, robustní konstrukce a pevné čalounění. Sezení této doby mělo pevně daná pravidla a bylo součástí etikety. Podle důležitosti sedící osoby byla 8
dodržována výška sedací plochy. Typickými nábytkovými prvky byly židle ,,chaise“, čalouněná lavice ,,banquette“, čalouněné lehké lůžko ,,canapé“, pohodlné křeslo ,,fauteil“, křeslo s plnými bočnicemi ,,bergère“, skládací sedadlo ,,ployant“, a taburet ,,placet“. Na francouzském dvoře se objevilo lehátko ,,lit de repos“, jež bylo bohatě zdobené, vyřezávané, s mnoha polštáři a osmi i více nohami. Nejúčinnějším dekoračním prostředkem se stal textil. Na francouzském dvoře se textilní zařízení vyměňovalo dvakrát do roka, za vlády Ludvíka XIV. i čtyřikrát. K potahování se často užívalo hedvábí, benátská brokatela a samet. Oblíbené bylo zdobení vyšívanými vzory. Ložnice s postelí, jež je naprosto zbavena intimity, je stále jedním z nejvýznamnějších míst barokního interiéru. Je například známo, že Ludvík XIV. přijímal návštěvy a činil rozhodnutí týkající se státu právě v posteli (Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 7 banquette
Obr. 8 bergère
4.4.3. Rokoko (1. pol. 18. stol.) V období rokoka docházelo k odlehčování konstrukce nábytku, který se stával vzdušnějším a jemnějším. Nohy byly ohýbány do tvaru ladných elastických křivek a nábytek tak působil dojmem, že je v pohybu. Proto se často hovoří o tzv. tančícím nábytku. Velká část tehdejšího společenského života se odehrávala v salonech, kde se hovořilo a posedávalo, proto lze právě v období rokoka zaznamenat velký vývoj sedacího nábytku. Stále byly uplatňovány již známé nábytkové kusy jako bergère, canapé a fauteil. Novinkou bylo odpočívadlo turquise, obdoba canapé s plnými čalouněnými loketníky, otomane a tète-a-tète, hovorové křeslo pro dvě osoby, jehož sedací části byly umístěny proti sobě. Charakteristická je pro rokoko chaise longue, čalouněné křeslo s prodlouženým sedákem. Sedací nábytek se musel přizpůsobovat také 9
tehdejší módě. Dámy nosily široké sukně s kovovými obručemi, které si vynutily zkrácení loketníku u křesel na zhruba 2/3 původní délky. V Anglii se vyvíjel nábytkový sloh chippendale, pojmenovaný podle svého tvůrce Thomase Chippendalea. Nejznámějším prvkem Chippendalovy tvorby je židle s prolamovaným opěradlovým vlysem. Chladné anglické podnebí dalo vzniknout také křeslu s pevnými čalouněnými bočnicemi, chránícími hlavu, tzv. ušáku (Dlabal, 2000; Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 9 tète-a-tète
Obr. 10 chippendalova židle
4.4.4. Klasicismus (2. pol 18. stol.) Sedací nábytek doby klasicismu se typologický již téměř nerozšiřuje. Nejčastějším nábytkem byly židle, křesla a lenošky. Mezi novinky lze zařadit voyeuse – židli pro kibice. Klasicistní motivy se znovu navracely k přírodě a inspiraci čerpaly také z antiky. Nohy přecházely ze zahnutého rokokového tvaru do tvaru rovného popřípadě lehce kuželovitého s častým kanelováním. Potahové textilie byly často pruhované s drobnými vzory. Užívalo se jak čalounění volného v podobě polštářů, tak čalounění pevného, spojeného s kostrou. Ústřední postavou této doby byla královna Marie Antoinetta, která určovala trendy a dovedla kulturu bydlení a odívání ve Francii k dokonalosti (Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
10
Obr. 11 voyeuse
4.4.5. Empír (1. pol. 19. stol.) Empírový nábytek se snažil napodobit nábytek antiky a Egypta. Nohy a také loketníky byly často ukončovány volutami a zvířecími tlapami. Do viditelných částí bývaly vyřezávány tvary labutí, sfing, a okřídlených lvů. Čalounění sedacího nábytku nebylo příliš měkké, což vyhovovalo důstojnějšímu vzpřímenému sezení. Pro potahové látky se často využíval damašek, který se bohatě řasil a často se i on svým nabíráním stylizoval do tvarů lvích hlav, kopí, oštěpů či vavřínových věnců. Okolo roku 1800 se začaly ve Vídni a v Paříži v čalounění uplatňovat kovové pružiny, které byly roku 1828 v Anglii patentovány. Zároveň bylo zavedeno mnoho nových plnících materiálů jako kokosové vlákno, sisal, africká tráva a jiné (Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 12 empírová pohovka
11
4.4.6. Biedermeier (1815 – 1848) Měšťanský sloh biedermeier se svým pojetím navracel zpátky k přírodě, typické byly zaoblené tvary, plynulé linie a symbolika květů. Jako součást čalounění se začaly masově využívat tlačné pružiny, což přispělo k velkému zpohodlnění sedacího nábytku. Běžně se začínala uplatňovat takzvaná ,,garnitura“, což byla souprava čalouněného sedacího nábytku, většinou pohovky a několika židlí i křesel, vše dokončeno stejnou potahovou látkou. Všechny kusy garnitury měly stejnou výšku sedací plochy, trochu vyšší, než je běžné například dnes. Tato výška umožňovala pohodlné a elegantní usedání, sezení i vstávání. Čalounění je doplňováno volnými polštáři, které se v období biedermeieru těšily velké oblibě. Ústřední postavou tohoto období je Michael Thonet, výborný podnikatel, truhlář a vynálezce nového způsobu ohýbání dřeva za pomoci kovové pásnice. Z dílen firmy Thonet pochází mnoho ikonických kousků, mezi něž se řadí židle č. 14, houpací křeslo vyráběné také v dětské verzi nebo první čalouněná divadelní křesla se sklápěcími sedadly (Šimoníková, 1992; Prokopová, Štork 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 13 Thonetovy židle
4.4.7. Historismus Typologická skladba nábytku se v této době příliš nemění, lidé se rádi uchylovali k ověřené klasice, kterou znali z minulosti. Centrem bytu se stal takzvaný parádní pokoj se sedacím koutem, kde se scházela rodina a kde byly přijímány návštěvy. Čalouněný sedací nábytek tvořily především prošívané pohovky, křesla a taburety. Až přehnaně se používaly čalounické dekorace v podobě třásní, střapců prýmek aj. (Brunecký, 2009).
12
4.4.8. Přelom 19. a 20. století – secese, moderna Secese vznikala mezi lety 1895 – 1918 jako protest proti těžkopádnosti a přepychovosti dřívějších měšťanských slohů. Byty jsou prosvětlovány velkými okny, nábytek byl lehký, elegantní, jeho povrch byl často dokončován lesklým lakem. Inspiraci secese čerpala v říši rostlin a společným znakem celého slohu je dynamická křivka, která se objevuje v architektuře, v nábytku i ve všech uměleckých odvětvích. Velké oblibě se stále těšil ohýbaný nábytek firmy Thonet, právě díky svým ladným křivkám, dynamičnosti a vzdušnosti. Dalším směrem vznikajícím na přelomu 19. a 20. století byla moderna. Vznikla jako reakce na zdobnou a ornamentální secesi a na rozdíl od ní prosazovala výrobky spíše konstruktivního charakteru, s jasně danými liniemi a ostrými hranami. Převládala tmavá barevnost, dominující byla černá a odstíny tmavě hnědé. Veškerý nábytek, sedací nevyjímaje, byl stylizován dle geometrického řádu. Významnou osobností této doby byl Josef Hoffmann, ktereý společně s Kolomanem Moserem založil uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte (1903 – 1932), kde se vyráběl i sedací nábytek a potahové textilie. Cílem dílen bylo obnovit výtvarné i technické kvality umělecko-řemeslných výrobků. Ikonou mezi sedacím nábytkem je polohovací křeslo Sitzmaschine, navržené Josefem Hoffmannem roku 1905. Mezi české návrháře této doby se řadí například Jan Kotěra, Josef Gočár, Otakar Novotný a Josef Chochol. I do této doby se dá zařadit jméno významného českého architekta a návrháře Adolfa Loose, jeho tvorba se však více projevovala až v období funkcionalismu (Šimoníková 1992; Prokopová, Štork, 2006; Brunecký, 2009).
Obr. 14 logotyp Wiener werkstätte
Obr. 15 sitzmaschine
13
4.4.9. Meziválečné období, meziválečný funkcionalismus V období po první světové válce ztratil nábytek svou zdobnost a hlavním kritériem pro jeho výrobu se stala funkce. Doba byla rychlá, nábytek nezdobný, typický přímými liniemi, hladkými plochami, barevnost se uplatňovala pouze v neutrálních barvách. Technická stránka výrobků byla však dokonale promyšlená, uplatňovaly se nové technologie zpracování materiálu, především ohýbání kovových trubek, trendem se stalo polohování a pohupování. Do popředí začínaly vystupovat materiály jako kov, beton, železobeton a sklo. Veškerá hnutí přelomu století, nazývaná souhrnně jako moderna, se ve 20. a 30. letech 20. století vyvinula ve sloh zvaný funkcionalismus. Pod hesly jako ,,tvar sleduje funkci“ (Louis Henri Sulivan) a ,,ornament je zločin“ (Adolf Loos) ubral funkcionalismus nábytku i poslední zbytky zdobnosti a zaměřil se pouze na strohou funkci. Roku 1919 vznikla v německém Výmaru uměleckoprůmyslová škola Bauhaus. Pod vedením Waltera Gropia shromažďoval Bauhaus vynikající umělce a výtvarníky, kteří se zde učili řemeslné práci, kterou měli zaměřovat na tvorbu užitých předmětů. Mezi přední postavy Bauhausu patřili kromě Waltera Gropia také Ludwig Mies van der Rohe, Marcel Breuer, Wassily Kandinski nebo Theo van Doesburg. V Československu
založil
uměleckoprůmyslové závody a.s.
architekt
Josef
Vaněk
roku
1921
Spojené
Podobně jako německý Bauhaus i UP závody
usilovaly o čistou funkci a jakoukoliv zdobnost zatlačovaly do pozadí. Čalouněnému nábytku se zde věnovali architekti Vaněk a Halabala. Pozornost si zaslouží rozkládací pohovka Modela, dílo Jana Vaňka, a křesla H 70 a H 74 s možností polohování Jindřicha Halabaly (Šimoníková 1992; Halabala a kol, 2003; Brunecký, 2009).
Obr. 16 znak Bauhausu
Obr. 17 křeslo H70
14
4.4.10. Doba po válce, poválečný funkcionalismus Vývoj bydlení v 2. polovině 20. století je značně poznamenám 2. světovou válkou. Tvůrčí práce byla potlačována prostou nutností zajistit bydlení velkému množství lidí, kteří o něj v době války přišli. To mělo za následek zmenšování půdorysné plochy bytu a stísněnější životní podmínky. Doba tedy stále nahrávala funkcionalismu. Jednou z mála válkou nepostižených oblastí byla Skandinávie a právě skandinávský nábytek přejímá vedoucí roli v Evropě i ve světě. Mezi významné architekty a designéry této doby patří například Alvar Aalto (Finsko) či Arne Jacobsen (Dánsko), kteří experimentovali s ohýbaným lamelovaným dřevem, jež používali jako nosné prvky pro sedací nábytek. Významnou designérskou dvojici tvořili Charles a Ray Eamesovi. Jejich židle a křesla z tvarovaného sklolaminátu jsou nábytkovým evergreenem a jejich design je dodnes velmi ceněn. Vlastností sklolaminátu využil také Verner Panton (Dánsko) a vytvořil ikonickou židli Panton chair. Přelom v oblasti čalounění přinesl počátkem 50. let vývoj polyuretanové pěny. PUR pěna přinesla naprosto nové možnosti ve výrobě čalounění, čehož využili především Italové a díky svým experimentům s novými materiály se začali postupně stávat ikonou evropského designu. Gaetano Pesce navrhl roku 1969 kolekci sedacího nábytku z PUR pěny inspirovanou tvaroslovím ženského těla. V Československu se UP závody považovaly za nejlépe organizovaný podnik. Roku 1946 byla společnost znárodněna. V druhé polovině šedesátých let byl vystavěn závod v Rousínově, tehdy nejmodernější ve střední Evropě a roku 1986 se začala stavět další hala v Kožichovicích u Třebíče. Po roce 1989 dochází k restituci a po privatizaci se UP závody proměnily na firmu Tusculum. a.s., kterou v roce 2003 ovládla Jitona a.s.. Vývoj se však nezdařil tak, jak bylo očekáváno a dnes je funkční pouze závod v Třebíči (Šimoníková 1992; Halabala a kol, 2003; Brunecký, 2009).
15
Obr. 18 Alvar Aalto - křeslo Tank
Obr. 19 Arne Jacobsen - křeslo Swan
Obr. 20 Charles a Ray Eames - Lounge chair
Obr. 21 Verner Panton - Cone chair
16
5. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ A CHARAKTERISTIKA SEDACÍHO ČALOUNĚNÉHO NÁBYTKU Pojmem čalouněný nábytek se rozumí sedací a lehací nábytek upravený technologií čalounění. Tato práce se zabývá především sedacím nábytkem odpočivným, z toho důvodu nebude ostatním druhům čalouněného nábytku, jako jsou například jídelní či pracovní židle, věnována přílišná pozornost.
5.1.
Dělení čalouněného nábytku
5.1.1. Podle konstrukce -
Lehký: má viditelnou kostru ze dřeva, kovu, popřípadě plastu
-
Těžký: celočalouněný
5.1.2. Podle typu čalounění -
Čalounění pevné: pevně spojeno s kostrou
-
Čalounění volné: odnímatelné v podobě různých polštářů, podušek, atd.
-
Kombinace pevného a volného: například pevně očalouněný sedák, opěradlo v podobě odnímatelného polštáře
5.1.3. Podle variability -
Pevné
-
Rozkládací
5.1.4. Podle přidané funkce -
Otočné, houpací, s odkládací plochou, s úložným prostorem, s polohováním výšky sedu, s polohováním opěradel, se zabudovaným audiovizuálním systémem a jiné (Prokopová, Štork, 2006; Kanická, Holouš, 2011).
17
5.1.5. Typologické členění
5.1.5.1.
Křeslo
Křeslo nabízí pohodlné sezení pro jednu osobu. Rozlišují se křesla odpočivná a hovorová -křeslo odpočivné Sedací plocha u křesla odpočivného je umístěna zpravidla níž než u křesla hovorového, opěradlo bývá zvýšené s mírným sklonem vzad. U speciálního druhu křesel může být opěradlo tvarované tak, že částečně chrání hlavu a umožňuje její pohodlné opření. Takovýto druh křesla se nazývá ušák. - křeslo hovorové Hovorové křeslo se používá pro krátkodobější sezení. Jde v podstatě o přechod mezi křeslem odpočivným a čalouněnou židlí. Sedací plocha u hovorového křesla je umístěna výš než sedací plocha u křesla odpočivného, což zajišťuje pohodlné usedání i vstávání. Područky bývají často ve stejné výšce jako opěradlo. Tato výška nijak nebrání pohybu a konverzaci sedící osoby (Prokopová 2006; Kanická, Holouš, 2011).
Obr. 22 křeslo odpočivné, typ ušák
Obr. 23 křeslo hovorové
18
5.1.5.2.
Pohovka
Pohovka nabízí odpočivné sezení pro více osob. Může mít regulovatelnou výšku opěrky hlavy a regulovatelnou hloubku sedu. Rozlišují se dvoumístné pohovky (sezení pro dvě osoby), trojmístné pohovky (sezení pro tři osoby) i vícemístné pohovky (sezení pro více než tři osoby) (Prokopová 2006; Kanická, Holouš, 2011).
Obr. 24 trojmístná pohovka
5.1.5.3.
Taburet
Jedná se o čalouněné sedátko pro jednu osobu, bez opěradla a područek. Často slouží také k opření nohou nebo jako sedátko před toaletní stolek (Kanická, Holouš, 2011).
Obr. 25 taburet
5.1.5.4.
Sedací souprava
Pod pojmem sedací souprava je myšlena sestava tvořená kombinací kusů nábytku popsaných výše. Často se jedná o kombinaci pohovky a dvou křesel. Výjimkou není ani kombinace trojmístné pohovky, dvoumístné pohovky a křesla. Velmi častým prvkem bývá také taburet. Celá sedací souprava má stejné tvarosloví a je dokončena stejnou potahovou látkou (Prokopová 2006; Kanická, Holouš, 2011).
19
Obr. 26 sedací souprava
5.1.5.5.
Chaise longue
Výraz chaise-longue pochází z francouzštiny a do češtiny by se dal přeložit jako prodloužená židle nebo lehátko. Jde o křeslo s prodlouženou integrovanou podnožkou, která slouží k podepření nohou (Togner, 1993; Prokopová, Štork, 2006; Kanická, Holouš, 2011).
Obr. 27 chaise longue
20
6. ANALÝZA ZDRAVOTNÍCH ASPEKTŮ SEZENÍ, ERGONOMIE, EKOLOGIE, HYGIENA Sezení je jednou ze základních lidských funkcí. Je to proces skládající se z usednutí, sezení a vstávání. Kvůli značným fyzickým odlišnostem v tělesné stavbě lidí je nutné, aby byl nábytek do jisté míry unifikován, tak aby vyhověl potřebám širokého spektra uživatelů. (Kanická, Holouš, 2011).
6.1.
Antropometrie
Nábytek, má-li být pro člověka pohodlným a bezpečným, musí vycházet z rozměrů lidského těla. Antropometrie je věda zabývající se poměřováním člověka a zjišťováním odlišností v jeho tělesné stavbě. Vznikla koncem 19. století v kriminalistice, jako pomocná metoda pro zjišťování totožnosti zločinců. Louis Alphonse Bertillon, jenž by se dal považovat za zakladatele této metody, vypracoval systém měření částí lidského těla, pomocí něhož byli usvědčováni zločinci. V souvislosti s problematikou nábytku se začala tato věda užívat až ve 20. letech 20. století. Významnou úlohu v dějinách antropometrie sehrál francouzský architekt Le Corbusier. Pracoval s proporčními vztahy tzv. zlatého řezu, který je považován za harmonický zákon v oblastech umění, architektury, ale i biologie. Le Corbusier navrhl tzv. Modulor, stylizovanou postavu muže se zdviženou rukou, který má být syntézou konvenční velikosti člověka a harmonie zlatého řezu. Podle Modulora
chtěl
odvozovat
proporce
Le
Corbusier interiérů
i
používaných předmětů. Nevýhodou bylo, že Modulor vychází z těla muže a nebere v úvahu antropometrické odlišnosti jedinců.
Obr. 28 Bertillonova identifikační metoda
V našich zemích proběhl první velký antropometrický průzkum v roce 1895. Příležitosti k dalším antropometrickým 21
měřením na území Československa poskytly celostátní spartakiády v letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985. Roku 1985 bylo poměřeno 10 450 cvičenců ve věku 6 – 55 let (Kanická, Holouš, 2011).
6.2.
Anatomie páteře
U sedacího nábytku je obzvlášť důležitá správná anatomická opora páteře a meziobratlových plotének. Páteř tvoří základní osu lidského těla. Je sestavena ze sedmi krčních obratlů, dvanácti hrudních, pěti bederních, kosti křížové, vzniklé srůstem pěti obratlů a kosti kostrční, která vzniká srůstem čtyř až pěti obratlů. První dva krční obratle se tvarově liší od ostatních a nazývají se nosič (atlas) a čepovec (axis). Nosič umožňuje kývavé pohyby hlavy. Je tvořen dvěma oblouky, na kterých spočívá lebka. Čepovec má na předním okraji těla čep, kterým se opírá o atlas a umožňuje tak otáčivé pohyby hlavy. K obratlům hrudní části se připojují žebra. Největší část hmotnosti člověka nesou obratle bederní. Při pohledu z boku se dá pozorovat typické esovité zakřivení. Střídají se prohnutí dopředu – lordosy (krční a bederní) a prohnutí dozadu – kyfosy (hrudní a křížová). Občas lze pozorovat i jisté vychýlení páteře do boku. To je však nežádoucí a označuje se jako skoliosa. Středem páteře probíhá mícha, která je součástí centrálního nervového systému a zajišťuje přenos všech informací mezi mozkem a zbytkem těla. Sahá od otvoru týlního až po druhý obratel bederní. Skrz meziobratlové otvory probíhají k ostatním částem těla nervové kořeny. Každá páteř je unikátní a na světě neexistují dva jedinci s identickou páteří (Dlabal, Kittrichová a kol. 1978; Jelínek, Zicháček a kol. 2000; Kanická, Holouš, 2011).
22
Obr. 29 páteř
6.3.
Ergonomie
Slovo ergonomie pochází z řečtiny a skládá se ze slov ergon = práce a nomos = zákon. Je to věda zabývající se optimalizací lidské činnosti, zejména vhodnými rozměry a tvary nástrojů, nábytku a jiných předmětů. Cílem ergonomie je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek fyzickým i psychickým možnostem člověka. Ergonomicky správně řešený sedací nábytek pomáhá celkové regeneraci uživatele tím, že adekvátně podepírá lidské tělo při poloze vsedě. Současně musejí být zachovány fyziologické pochody lidského těla (dýchání a zažívání) (Dlabal, Kittrichová a kol 1978; Kanická, Holouš, 2011).
6.4.
Tvar a rozměry sedacího nábytku, správné sezení
Tvar a rozměry sedacího nábytku by měly být takové, aby sedící osoba mohla volně měnit polohy. Je-li toto umožněno, nedochází k přetěžování pouze jedné části páteře, jak je tomu u statického sezení, ale tlak na páteř je rovnoměrnější. Rizika vznikající při lokálním přetěžování páteře jsou například oslabování a křehnutí meziobratlových plotének nebo časté bolesti hlavy, zejména u přetěžování krční části páteře (Kanická, Holouš, 2011). Základními parametry pro rozměry nábytkových předmětů jsou jejich poměr k tělesným rozměrům uživatele a rozměrový vztah k prostředí, v němž budou užívány. 23
Jak bylo uvedeno již dříve, určit univerzální rozměry lidského těla je téměř nemožné vzhledem k odlišné tělesné stavbě jedinců. Uvádí se však několik obecně platných zásad, podle kterých se sedací nábytek odpočivného charakteru konstruuje. (Dlabal, Kittrichová a kol 1978; Haškovec, 1989). Důležitým parametrem pro konstruování sedacího nábytku je výška sedací plochy. Správné sedadlo musí převzít hmotnost sedící osoby v místě sedacích hrbolů pánevní kosti. Oblast sedacích hrbolů je jediné místo na lidském těle, kde jsou kůže i nervový systém přizpůsobeny dlouhodobějšímu stlačení a nesení váhy. Při zdravém sezení se 70 – 80 % váhy přenáší právě do oblasti sedacích hrbolů. Není li tomu tak, sedadlo začne tlačit na spodní stranu stehen, kde dochází ke zhoršenému proudění krve a při déletrvajícím sezení až k odkrvení. Místo odpočinku se pak mohou dostavit nepříjemné až bolestivé pocity. Udává se, že výška sedací plochy u odpočivného sedacího nábytku by neměla přesáhnout 460 mm (Dlabal, Kittrichová a kol 1978; Haškovec, 1989). Sklon opěradla a sedadla je další důležitý parametr pro správně řešený sedací nábytek. U odpočivných křesel se používá sklon dozadu kolem 15°, důležité je k němu zohlednit sklon opěradla. Sklon plochy sedadla k ploše opěradla se udává v rozmezí 100° - 108° pro křeslo hovorové a 105° - 110° pro křeslo odpočivné (Dlabal, Kittrichová a kol 1978; Haškovec, 1989). Hloubka sedadla by neměla přesahovat délku stehenní kosti člověka a to opět z důvodů odkrvování spodní části stehen. Parametry pro hloubku odpočivného sezení se stanovují podle délky stehenní oblasti těla průměrně rostlých žen. Hloubka sedu se udává v rozmezí 420 – 550 mm (Dlabal, Kittrichová a kol 1978; Haškovec, 1989). Šířka sedáku by měla zajistit dostatečný prostor pro změnu polohy sedící osoby. Odlišná je také pro sedací nábytek s područkami a bez nich. Obecně se šířka pohybuje v rozmezí 470 – 500 mm (Kanická, Holouš, 2011) Výška opěradla je parametr velmi odlišný a závisí na funkci, pro kterou je čalouněný nábytek určen. Jinou výšku opěradla bude mít křeslo hovorové, jinou křeslo odpočivné. Minimální výška se však udává 450 mm. Určit výšku maximální je obtížné. Trendem obzvláště poslední doby, je neustále se zvyšující výška opěradlové části,
24
zejména u nábytku určeného do veřejných prostor. Takto konstruovaný nábytek má navodit pocit soukromí a intimity (Dlabal, Kittrichová a kol 1978; Haškovec, 1989). Součástí opěradla může být také bederní opěrka, zajišťující větší komfort sedící osoby. Umisťuje se proti bedernímu ohybu do výšky 4. až 5. obratle, tj. zhruba 165 – 200 mm nad sedákem (Haškovec, 1989; Kanická, Holouš, 2011). Loketníky neboli područky se mohou umisťovat po obou stranách sedadla a to ve výšce zhruba 230 mm nad sedadlem a široké by měly být 40 – 50 mm. Jejich konstrukce musí zajišťovat pohodlné usedání a vstávání tak, aby se o ně mohl člověk plnou vahou opřít a zároveň, aby si na ně při sezení mohl položit celé předloktí (Haškovec, 1989; Kanická, Holouš, 2011). Tab 1 základní rozměry odpočivného nábytku (mm)
Společenské
Odpočivné s nízkým Odpočivné
křeslo
opěradlem
Výška přední hrany sedáku
min 400
min 370
Výška opěradla při zatížení
min 450
min 510
100 – 170
100 - 150
min 300
min 250
Parametr
Výška bederní opěrky při zatížení Výška sedací plochy při zatížení Výška područky nad sedací plochou Hloubka sedací plochy
s vysokým opěradlem
min 780
max 240 420 - 600
Úhel sklonu sedací plochy min 3° k horizontále
optimálně 7 – 10 – 15°
15 – 25°
11° Úhel
sklonu
opěradla
k sedadlu Úhel
opěrky
hlavy
k opěradlu
max 100°
102 – 110°
104 – 130°
-
-
0 – 18°
Šířka sedací plochy pro křesla min 470 jednu osobu Vnitřní vzdálenost mezi područkami
křesla min 500
pohovky min 500 min 470
min 500
25
6.5.
Ekologie
Když starý čalouněný nábytek doslouží, může nastat být problémem s jeho ekologickou likvidací. Čím složitější je stavba nábytku a čím více materiálů bylo použito při jeho výrobě, tím obtížněji se i likviduje. Někteří výrobci poskytují bezplatný odběr starého nábytku a jeho ekologickou likvidaci, za to, že si u nich zákazník pořídí nábytek nový. Ke každému kusu nově zakoupeného nábytku by měl zákazník požadovat návod na jeho ekologickou likvidaci. Ekologickou likvidaci čalouněného nábytku zajišťují sběrné dvory popřípadě speciální kontejnery. Ekologický problém představují především umělé hmoty v kostrách čalounění, nejčastěji polyuretanové pěny. V minulosti se pro vypěňování polyuretanu používaly rozpínavé plyny, tzv. freony, jejichž poločas rozpadu se uvádí až kolem 100 let. Tyto plyny pomalu unikají do ovzduší, kde přispívají k degradaci ozonové vrstvy. Polyuretany musejí být likvidovány speciálním způsobem ve spalovnách domovního odpadu.
6.6.
Hygiena
Z hlediska údržby čalouněného nábytku je vhodné, aby si zákazník vyžádal od prodejce návod k údržbě a dbal jeho pokynů. Praktickým hygienickým opatřením může být snímatelnost potahů a možnost jejich praní v pračce. Výhodou tohoto systému je i to, že si zákazník může koupit více potahů v různých barvách, s různým vzorem a měnit je podle aktuálního ročního období, popřípadě aktuálních trendů. Ne každý čalouněný nábytek však tuto možnost nabízí. Na trhu je dnes nabízeno nepřeberné množství potahových textilií s různou úpravou, která usnadňuje údržbu a zlepšuje hygienu výrobku. Mezi tyto vlastnosti patří například snížená špinavost, omyvatelnost, antibakteriální a antialergické úpravy, odolnost vůči pachům, vlhkosti a plísním (Prokopová, Štork, 2006). Těmto a dalším úpravám potahových materiálů bude tato práce věnovat pozornost v následující kapitole.
26
7. VLIV POUŽITÉ TECHNOLOGIE NA VLASTNOSTI NÁBYTKU Podle ČSN 91 0015 Nábytek. Čalouněný nábytek. Základní ustanovení jsou definovány dvě technologie čalounění:
7.1.
Klasická technologie
Jedná se o technologii, která používá klasické postupy a klasické materiály. Základním nosným podkladem je rám z rostlého dřeva, spojený tradičními metodami (např. čepování). Na rám jsou nataženy popruhy. Dále můžeme rozlišovat dva systémy klasického čalounění, a to vysoký pružinový a nízký bezpružinový systém. Bezpruživnové čalounění vzniká vrstvením přírodních materiálů, jako jsou juta, africká tráva, žíně, bavlněná nebo kapoková vata. U pružinového systému jsou na popruhy kladeny tlačné pružiny, které svou velikostí a vyvazováním udávají pružnost jednotlivých částí čalounění. Výhoda pružinových systémů spočívá především ve vyšší pružnosti čalounění a v menší spotřebě svrchních materiálů. Oba systémy čalounění jsou dokončeny potahovou látkou připevněnou čalounickými hřebíčky. Klasická technologie čalounění je dnes užívána pouze v rukodělných dílnách k renovaci nebo výrobě replik historického nábytku. V běžné výrobě již nemá uplatnění. (Cook a kol 2005; Prokopová, Štork, 2006; Kanická, Holouš, 2011)
Obr. 30 klasické čalounění
7.2.
Soudobá technologie
Soudobá technologie čalounění využívá novodobých materiálů, zpracovaných odpovídající technologií. Na kostry výrobků se používá rostlé dřevo, popřípadě kov. Nosný podklad může být pružný z kovových vlnitých nebo tažných pružin, mohou ho tvořit dřevěné lamely, popruhy a další kombinace. Nepružný podklad je většinou 27
z materiálů na bázi dřeva, plastu nebo kovu s otvory pro průchod vzduchu. Na něj se umisťují nejrůznější druhy pružin a pružících systémů, PUR pěny a pryže. Jako potahové materiály se užívají textilie, často upravené tak, aby bylo dosaženo lepších vlastností a usně (Prokopová, Štork, 2006, Kanická, Holouš, 2011).
7.3.
Materiály pro výrobu čalouněného nábytku
7.3.1. Hlavní materiály 7.3.1.1.
Kostra výrobku
Může být vyrobena z rostlého dřeva, velkoplošných materiálů na bázi dřeva a kovu. Nejčastěji je tvořena kombinací těchto materiálů, kdy nosné prvky bývají z masivního dřeva a plošné prvky z velkoplošných materiálů. Ke spojování se užívají sponky a kolíky. 7.3.1.2.
Nosný podklad
Nosný podklad může být pružný nebo nepružný. Pružný je tvořen kovovými vlnitými nebo tažnými pružinami, mohou ho tvořit také popruhy nebo přepjaté dřevěné lamely. Nepružný bývá z překližky, vrstveného dřeva, vláknitých desek, kovu, plastu apod. s otvory umožňujícími proudění vzduchu. 7.3.1.3.
Tvarovací vrstva
Určuje tvar výrobku. Je složena z jednoho nebo více tvarovacích materiálů. U klasického čalounění byly používány přírodní vlákenné materiály jako africká tráva nebo žíně, ty byly překryty tvarovacím plátnem a prošity. V současné době se užívají kovové tlačné pružicí prvky a pružiny, polyuretanová pěna, pryž nebo pryžokokos (Togner, 1993; Prokopová, Štork, 2006; Kanická, Holouš, 2011). 7.3.1.4.
Kypřicí vrstva
Kypřicí vrstva má za úkol změkčovat výrobky. Nejčastěji ji tvoří tyto materiály:
• Přírodní rostlinné kypřicí materiály Africká tráva - listy palmy žumary nízké (Chamaerops humilis). Jedná se o jeden z nejtrvanlivějších výplňových materiálů a je používána od 16. století.
28
Kapok – vlákna ze semen banánovitých plodů, označována jako rostlinná vlna. Je voděodolný, vhodný do dětských přikrývek a matrací. Vata – vyrábí se ze dřeva nebo z textilních odpadů, dříve hodně používaná Sisal – textilní vlákno získávané z listů agáve sisalové (Agave sisalana). Ve výplních čalounění se jím často nahrazovaly žíně. Kokosová vlákna – získávají se z kokosových ořechů palmy kokosové. Dalšími často používanými rostlinnými materiály jsou například bavlna, len, konopí, juta, lesní tráva, koudel, fíbr a jiné.
Obr. 31kapok
Obr. 32 africká tráva
Obr. 33 sisal
• Přírodní živočišné kypřicí materiály Peří – husí, kachní, kajčí. Pro rovnoměrnější výplň čalounění se používá systém oddělovaných komor. Vlna – získávána nejčastěji z ovcí, angorských koz (mohérová vlna), angorských králíků (angorská vlna). Žíně – jedná se o velmi kvalitní surovinu získávanou z hřívy a ohonu koní. Hedvábí – živočišné vlákno z kukly motýla bource morušového. Jedná se o velmi jemný a luxusní materiál.
29
Srst – velbloudí, kozí, kravská, prasečí štětiny.
Obr. 34 peří
Obr. 35 vlna
Obr. 36 žíně
• Syntetické kypřicí materiály Pryžokokos – směs kokosového vlákna a přírodního nebo syntetického latexu. Pryžoafrik – africká tráva a přírodní nebo syntetický latex. Pryžopropylen – propylen a přírodní nebo syntetický latex. Polyuretanová pěna – zkráceně se označují jako PUR pěny. Vyrábějí se vypěňováním do forem a až z 98 % je může tvořit vzduch. Mohou se vyrábět v provedeních se sníženým nebo zvýšeným odporem proti stlačení, se sníženou hořlavostí, viskoelasticé (tzv. líné) a jiné. Dalšími kypřícími materiály jsou například polyesterová pěna nebo latexová pěna. 7.3.1.5.
Separační (izolační) vrstva
Umisťuje se mezi tvarovací a kypřicí vrstvu a mezi kypřicí a potahovou vrstvu. Používá se z technických a hygienických důvodů. Velmi často se k tomuto účelu používá netkaná textilie (Togner, 1993; Prokopová, Štork, 2006; Kanická, Holouš, 2011). 7.3.1.6.
Potahová vrstva
Dotváří konečný vzhled výrobku. Musí být zdravotně nezávadná, snadno udržovatelná a příjemná na omak. Potahové materiály se dnes vyrábějí v nepřeberném množství barev a vzorů. Často mají přidané funkce, zlepšující jejich užitné vlastnosti.
30
Potahové materiály mohou být rozděleny do dvou základních skupin a to na textilie a usně.
• Textile Podle normy ČSN EN 14465 (80 4206) platné v České republice od června 2004 se potahové textilie dělí na: -
hladké tkaniny
-
žinylkové textilie
-
pleteniny
-
textilie s řezaným vlasem
-
textilie s neřezaným vlasem
-
vločkované
-
netkané
-
počesané
Podle hmotnosti se textilie rozdělují na lehké a těžké. Kvalita materiálu je dána hustotou vazby, které se uvádí jako jednotka hmotnosti vztažená na plochu, přesněji gram/m². Podle původu se rozlišují na přírodní a syntetické. Mezí přírodní se řadí textilie bavlněně, lněné a vlněné. Jsou příjemné na dotek, ale poměrně náročné na údržbu. Mezi syntetické textilie lze zařadit materiály jako plyš, polyester, viskóza, polyamid, akryl a další.
Obr. 37 sortiment potahů
31
Povrchové úpravy textilií Nehořlavost – je zajištěna pomocí vláken na bázi skla, kevlaru, celulózy, polyesteru, polypropylenu a jiných. Nehořlavá úprava je vyžadována především ve veřejných prostorách, zejména pak v interiérech hotelů a gastronomických zařízení. Nešpinivost – úpravy jsou zajišťovány nejčastěji impregnací textilie látkou na bázi teflonu a jiných chemikálií, které zabraňují pronikání tekutiny. Potahy s nešpinivou úpravou ocení zejména rodiny s malými dětmi. Antialergické a antibakteriální úpravy, ochrana proti roztočům – bakterie, roztoči a jejich metabolity jsou jednou z primárních příčin alergií. Hlavním cílem antialergických úprav je omezit množení bakterií a roztočů a tím snížit tvorbu jejich metabolitů. Do potahových materiálů se nejčastěji vpravují nanočástice stříbra nebo desinfekční činidla na bázi fenolchloru. Úpravy se provádějí buďto nanesením povrchové vrstvy na vlákno nebo aplikací přímo do hmoty vlákna při jeho výrobě. Nevýhodou takto upravených potahových materiálů je především nízká odolnost antialergické látky vůči praní a chemickému čištění. Odolnost vůči UV záření – textilie odolné vůči UV záření musejí vykazovat především barevnou stálost. To neplatí pouze pro exteriérové čalounění, ale také pro čalounění do interiéru, které může být vystaveno slunečnímu svitu přes okno. Hřejivé, chladivé textilie – fungují na principu syntetických vláken, která mají napodobovat vlákna přírodní. Je známo, že rostlinná vlákna jsou spíše chladivá. Může za to jejich hladký kompaktní povrch s malým množstvím obloučkovitostí, tudíž s malým podílem vzduchu. Oproti tomu živočišná vlákna, tedy srst, jsou vlákna hřejivá. V srsti ledního medvěda nebo králíka se nacházejí vzduchem vyplněné dutinky, s výbornými izolačními vlastnostmi. Tyto vlastnosti se snaží napodobit syntetická dutá vlákna. Odolnost proti plísním a vlhkosti – tato úprava je vyžadována zejména pro exteriérové čalounění a pro čalounění nábytku do koupelen a k bazénům. Nejvhodnější potahové látky jsou na bázi syntetických materiálů, neboť tato syntetická vlákna mají nejnižší hygroskopické vlastnosti. Ačkoliv se voda nedostane dovnitř vláken, stále může ulpívat na povrchu, kde se mohou množit bakterie, řasy, houby atd. Je tedy dobré tyto
32
materiály upravovat podobně jako antialergické a antibakteriální látky, nejlépe tedy nanočásticemi stříbra. Mezi další úpravy potahových textilií patří například neplstivá úprava, protimolová úprava, zvýšená odolnost vůči opotřebení, antistatická úprava, pachy pohlcující nebo vůně uvolňující úprava (Prokopová 2006; Kanická, Holouš 2011)
• Usně (kůže) Přírodní kůže je považována za velmi drahý a luxusní materiál. Jsou na ni vidět všechny znaky jako jizvy a šrámy, které zvíře za svůj život utrpělo. Zvířata na kůži jsou chovaná na speciálních farmách, kde je kladen značný důraz na výživu a ochranu zvířete (například před poškrábáním nebo před bodavým hmyzem), aby nedocházelo ke znehodnocování jeho kůže. Useň se získává činěním surových kůží. Její šířka není ve všech částech stejná, nejširší je na hřbetu, směrem k břichu se tenčí. Usně jsou získávány z kůží hovězího dobytka, vepřů, koz a nedomestikovaných zvířat, nábytek se však většinou potahuje hovězinou. Usně se podélně řežou na vrchní useň, která je velmi kvalitní a spodní štípenku, s horšími kvalitativními vlastnostmi.
Typologie usní Vrchové usně Anilinová useň – má otevřené póry, takže je schopna přijímat a vylučovat tělesnou vlhkost. Zachovává si své přírodní znaky. Na nejkvalitnější nábytek se používá v tloušťkách 2,2 – 2,5 mm, tloušťka 1,2 – 1,8 mm se používá na nábytek nižší kvality. Poloanilinová useň – na povrchu je jemný nános apretury, což způsobuje stejnoměrný vzhled, ale zároveň překrývá charakteristické přírodní znaky. Póry zůstávají částečně otevřené. Pigmentovaná useň – má stejnoměrný povrch a uzavřené póry. Je odolnější proti působení světla, proti otěru a dlouhou dobu si udržuje přírodní vzhled.
33
Lakovaná useň – má hladký povrch, přírodní znaky jsou překryty vrstvou laku a má uzavřené póry. Je velmi odolná proti opotřebení, ale kvůli uzavřeným pórům je chladná a neprodyšná. Nubuk Jedná se o broušenou useň se sametovým vzhledem. Broušení se provádí z líce pomocí brousicího válce s brusným papírem na povrchu. Povrch je měkký a velmi příjemný na omak. Nejvíce namáhané části dostanou v průběhu užívání přirozenou patinu. Velur Velur je z rubu broušená useň hrubšího vzhledu. Semiš Z rubu nezbroušená useň. Kožešina Na kožešiny se většinou zpracovávají kůže divokých zvířat, telat, ale i psů nebo pštrosů. Hlazenice Je to tlustá useň, v čalounictví se používá jako doplňkový materiál nebo na nosné části sedadel, opěradel a područek. Syntetické usně (koženky) Používají se jako náhražka přírodních kůží. Často nesou názvy jako koženka, plastik nebo poromer. Pro jejich výrobu se používají látky na bázi polyamidu, polyesteru, ale i bavlněná vlákna, kombinovaná s polyuretanem a polyvinylchloridem. Jsou příjemné na omak, ohebné, pevné pružné, mají vysokou životnost a odolnost vůči oděru. Velkou výhodou je i snadná údržba.
34
Alcantra Jedná se o umělý semiš vyrobený z mikrovláken polyuretanu, polyesteru a bavlny. Alcantra je měkká, odolná proti opotřebení a má sametový vzhled. (Togner, 1993; Prokopová, Štork, 2006; Kanická, Holouš, 2011)
Obr. 38 příklady luxusních kůží
7.3.2. Pomocné materiály Slouží ke spojování, tvarování a zdobení hlavních materiálů. Patří sem lepidla, hřebíky, sponky, zdrhovadla, stuhové uzávěry, ozdobné hřebíky, knoflíky, prýmky a jiné.
Obr. 39 různé příklady čalounických knoflíků
35
8. TRENDY V ČALOUNĚNÉM NÁBYTKU Trendy každoročně udává několik předních světových veletrhů. K těm nejdůležitějším patří IMM Cologne v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí je každý druhý rok i výstava kuchyní a kuchyňského příslušenství Living Kitchen. Dalším je Maison&objet v Paříži, který svým zaměřením nepokrývá pouze problematiku nábytku, ale interiéru celkově. Návštěvník zde může nalézt a často si i zakoupit nepřeberné množství bytových doplňků, textilií, nádobí, tapet, květin a mnoho dalšího co v interiéru potřebuje i nepotřebuje. Největší význam má veletrh Salone Internazionale del Mobile v italském Miláně. Právě sem jezdí představovat své výrobky přední světové firmy a účastní se ho i ty nejuznávanější osoby ze světa designu. Mezi české veletrhy zabývající se trendy v nábytkářství a designu patří brněnský Mobitex a pražský Designblok. Mobitex se zaobírá v nejvyšší míře trendy z oblasti nábytku a interiérů, kdežto Designblok je veletrh designu v širším měřítku. Kromě nábytkových firem zde své produkty vystavují také šperkaři, módní návrháři, skláři, grafičtí designéři a je možné se zde setkat i s výrobci spotřební elektroniky. Nemělo by se zapomínat také na významný veletrh nábytku a bytových doplňků Nábytok a bývanie v Nitře na Slovensku.
8.1.
Trendy pro sezónu 2013/2014
8.1.1. Barevnost Nejzjevnější změny lze každý rok pozorovat v barevnosti potahových materiálů a doplňků. Už delší dobu vládne světu nábytku určitý minimalismus a v tomto ohledu se příliš nemění ani v trendech pro nadcházející rok. Potahové materiály jsou většinou jednobarevné bez jakéhokoliv vzorování. Za dobré znamení lze brát to, že návrháři začínají upouštět od strohé bílé a černé, nicméně barevná škála se posouvá pouze o kousek do takzvaných ,,špinavých barev“. Zásadní postavení mají odstíny šedé, světle hnědé, béžové a krémové. Kontrastní barvy se objevují spíše na doplňcích, jakými jsou polštáře, přehozy, deky nebo závěsy, zkrátka na věcech, které lze často a bez velkých finančních nákladů obměňovat. Mezi těmito kontrastními barvami je velmi oblíbená
36
tmavě modrá, modrofialová a tyrkysová. U některých výrobců se objevují ještě pastelové odstíny žluté, růžové a tyrkysové.
Obr. 41 pohovka firmy Cor v béžovém provedení
Obr. 40 Nendo pro firmu Moroso. Čalouněné křeslo v neutrálních barvách
8.1.2. Tvary I tvarosloví čalouněného nábytku začalo pomalu upouštět od striktního minimalismu a objevují se nové, více organické a ležérní tvary. Velkým trendem u křesel a pohovek je jakási ,,naducanost“. Čalounění je nafouklé a připomíná péřové duchny, které doslova vybízejí k odpočinku. Nejprestižnější výrobci do sedáků u svých luxusních řad sedacího nábytku doopravdy používají prachové peří. Dojem nafouknutí ještě umocňují velké kypré polštáře, které jsou volně položené na pohovkách i křeslech a nechybí skoro u žádné soupravy. Hmotnost nábytku je pak odlehčována subtilními nohami, v kovovém provedení, ale často také dokončenými v barvě celé pohovky.
Obr. 42 pohovka Cloud, design Francesco Rota
37
Obr. 43 Nadýchanost a výrazné švy, Patricia Urquiola pro Moroso
8.1.3. Modularita Ne zcela novým, ale přetrvávajícím a stále se zdokonalujícím trendem je modularita sedacího nábytku. Mnoho firem nabízí možnost si svou sedací soupravu složit z jednotlivých kusů – modulů. Takováto souprava může fungovat buď vcelku, jako pohovka nebo může být libovolně dle potřeby rozkládána na menší segmenty. Druhým typem modularity je pouhé otáčení či překlápění částí pohovky pomocí speciálního kování do různých poloh. Z jedné pohovky pro dvě osoby tak lze vytvořit dvě hovorová křesla, která jsou pootočena čely k sobě. Jiné typy umožňují vytvářet z obyčejných pohovek pro sezení několika osob pohovky rohové s relaxační zónou a otáčením jednotlivých segmentů se mohou odkrývat různé úložné a odkládací prostory. Velmi běžnou věcí se začínají stávat polohovatelná opěradla a odnímatelné opěrky hlavy. Většina čalouněného nábytku je dnes vyráběna s nízkými opěradly, což neposkytuje přílišné pohodlí a časem to může vést až k problémům s páteří. Kompromisem tedy je pohovka s nízkým opěradlem, která interiér tolik nezatěžuje svou hmotností, ale v případě potřeby zde je možnost vyklopení opěrky, která umožní pohodlné a ze zdravotního hlediska správné sezení.
38
Obr. 44 polohovatelná pohovka Mirela firmy Nadop Ořechov
Obr. 45 polohovatelná pohovka Volage girevole
8.1.4. Technické příslušenství Dnešní doba nahrává používání moderní techniky a nábytek, chce-li jít s dobou, se tomuto trendu musí přizpůsobovat. Designéři zabudovávají do svých pohovek nejen odkládací plochy na notebooky, ale také příslušenství jako nabíjecí kabely, které jsou kompatibilní s mobilními telefony, tablety a notebooky. Že takovýto nábytek nemusí být pouze funkční a praktický, ale také moderní, dokazuje například pohovka My World od předního světového designéra Philippa Starcka, kterou vytvořil pro firmu Cassina.
39
Obr. 46 pohovka My world od Philippa Starcka
8.1.5. Plasticita Výrazným trendem především v polštářích, ale i v čalounění menších ploch je plasticita materiálu. Používají se textilie, které už na sobě nějaký plastický dekor mají nebo textilie, které jsou řaseny a prošívány tak, aby plastický dekor vytvářely. Často se uplatňují řemeslné techniky patchwork a quilting.
Obr. 47 plasticita potahu, firma Gan
Obr. 48 plasticky prošívané polštáře, Moroso
8.1.6. Výrazné švy Obrovským trendem především letošního veletrhu v Miláně bylo výrazné štepování na čalouněném nábytku. Nit, kterou je šev tvořen, bývá hrubá a často v kontrastní barvě. Pro ještě větší zdůraznění štepování bývají švy velmi často obrácené. Hrany nábytku bývají prošité tak, aby plasticky vystupovaly.
40
Obr. 49 výrazné prošívání u taburetů, firma Vibieffe
8.1.7. Masážní a polohovací systémy Zavedení elektroniky do konstrukce čalouněného sedacího nábytku přináší výrobcům i uživatelům mnoho nových možností. Často jsou do koster zabudovávány masážní systémy, které ještě zvyšují míru relaxace při používání takto upraveného nábytku. Masážní systémy jsou schopny masírovat oblast krku, zad, ruce i nohy a to buď samostatně a nebo vše dohromady. Velmi častou funkcí u takto upraveného nábytku je navíc i elektronické polohování. Ovládání masáží a polohování může být umožněno samostatným dálkovým ovladačem nebo může být zabudováno přímo v kostře.
41
9. VYHODNOCENÍ
POZNATKŮ
Z TUZEMSKÝCH
DOMÁCNOSTÍ A TRHU Vlastní průzkum byl proveden formou dotazníkového šetření. Správně vyplněné dotazníky odevzdalo přes sto respondentů různých věkových kategorií, z celé České republiky. Dotazník vyplňovala vždy ta osoba, která rozhoduje o zařízení domácnosti. Hlavním cílem průzkumu bylo především zjistit následující poznatky: -
Zda mají obyvatelé ČR zájem o současné trendy v čalounění
-
Zda mají na českém trhu dominantní postavení řetězce s nábytkem či renomovaní výrobci
-
Kde by respondenti uskutečnili nákup nového kusu čalouněného nábytku, jaký by měl nábytek vzhled a vlastnosti
-
Do jaké míry je výběr čalouněného nábytku ovlivněn finančními možnostmi zákazníka
Samotný dotazník pak byl rozdělen do dvou částí. V první části odpovídal respondent na otázky podle jeho skutečné finanční situace. V části druhé bylo respondentovi řečeno, aby si představil situaci, kdy má na nákup nového čalouněného nábytku neomezený finanční rozpočet a následně mu byly položeny podobné otázky jako v části první. Tyto otázky měly za úkol zjistit, zda by se zákazník, v případě, že by mu byl nabídnut neomezený rozpočet, více informoval o nabídce trhu a zda by šel raději k renomovanému výrobci, neboť právě tam se aktuální trendy projevují a výrobky pro tyto firmy navrhují přední světoví designéři. Součástí dotazníku byly také otázky, které měly za úkol zjistit, jak moc se respondenti zajímají o trendy, z jakých zdrojů čerpají informace a jaké mají povědomí o tuzemských i zahraničních firmách, prodávajících čalouněný nábytek. Na konci dotazníku bylo místo, kde měl každý respondent přiložit fotografii své stávající pohovky, sedací soupravy, popřípadě jiného sedacího čalouněného nábytku, který plní odpočivnou funkci.
42
9.1.
Zájem o problematiku čalounění, trendy, výrobce
84 % ze všech dotázaných respondentů uvedlo, že se o problematiku trendů v čalounění a v interiéru celkově zajímá. Informace čerpají nejvíce z internetu, ze stránek jako www.idnes.cz – sekce bydlení nebo www.novinky.cz – rovněž sekce bydlení.
Několikz
nich
uvedlo,
že
sleduje
odborné
webové
stránky jako
www.archiweb.cz. O něco méně se lidé zajímají o informace, které jim poskytují televizní pořady a časopisy. I z těchto zdrojů však lidé čerpají inspiraci. Nejčastěji byly zmiňovány televizní pořady Jak se staví sen, Bydlení je hra a Vítejte doma. Z časopisů pak byly uváděny tyto: Dům a byt, Dům a zahrada, Dolce Vita, Doma dnes, Bydlení, Moderní byt, Mariane bydlení, ELLE bydlení… Asi třetina respondentů uvedla, že navštěvuje veletrhy a výstavy zabývající se bydlením interiéry a designem. Velmi oblíbený je brněnský Mobitex, WOOD - TEC a pražský Designblok a veletrh For Furniture. O problematice obchodních řetězců a renomovaných výrobců nábytku se dá obecně říct, že lidé mají mnohem lepší povědomí o řetězcích. Obchodní dům IKEA znalo 100 % dotázaných osob. Velmi dobře si vede také Kika (97 %), Jysk (89 %), Sconto (86 %) a Möbelix (79 %). 24 % respondentů zároveň uvedlo, že zná ještě alespoň jeden další obchodní řetězec, který nebyl ve výběru. Co se týče renomovaných výrobců, tak nejlepších výsledků v oblasti informovanosti veřejnosti dosáhla firma Jelínek, kterou znala nadpoloviční část, přesně 57 % respondentů. Nad hranicí 30 % se pohybovaly firmy Natuzzi (41 %) a Jitona (37 %). Zbylé firmy – Polstrin, Böhm, Jech a Vespera znala pouze malá část dotazovaných. Z 16 % lidí, kteří uvedli, že se o trendy nezajímají, jich několik znalo firmu Jelínek a pouze zanedbatelná část (asi 2 %) někdy slyšela o jiném renomovaném výrobci. Oproti tomu alespoň dva obchodní řetězce znali vždy.
9.2.
Místo nákupu nového čalouněného nábytku a požadavky na něj
Pouze 31 % dotazovaných osob uvádí, že by si nový čalouněný nábytek koupilo u renomovaného výrobce, a to i přesto, že na otázku, zda si myslí, že je nábytek zakoupený v řetězci srovnatelný s nábytkem od renomované firmy, odpovědělo 87% ,,ne“. 43
65 % osob by nakupovalo v obchodním řetězci, z toho 82 % by šlo do IKEA. Zbylé 4 % respondentů by provedly nákup v bazaru s nábytkem nebo na internetové aukci. Názorněji je tato situace zobrazena na obrázku č. 50.
Místo nákupu čalouněného nábytku 4%
Obchodní řetězec
31% Renomovaný výrobce 65%
Bazar s nábytkem, aukce
Graf 1 .
Většina dotázaných by si vybrala pohovku s přidanou funkcí rozkládání, klasickou pohovku by požadovalo pouze 39 %
Rozkládací/klasická
39%
Rozkládací 61%
Klasická
Graf 2
V otázce potahu se 70 % respondentů shoduje na tom, že by dala přednost jednobarevnému potahu před potahem vzorovaným. Často je za odpověď uváděno, že by potah ladili podle ostatních barev v interiéru. Textilní potahovou látku by volilo 76 % lidí, zbylých 24 % by dalo přednost potahu z usně. 44
Potah Jednobarev ný
30% 70%
Vzorovaný
Graf 3
V otázce, zda dotázaný upřednostňuje osobní nákup nebo nákup po internetu či formou katalogu, se všech 100 % respondentů shodlo na tom, že je pro ně důležitý nákup osobní, s možností si daný kus nábytku vyzkoušet a zeptat se odborníka na prodejně na případné nejasnosti. U otázky, jak dlouho plánuje uživatel nový čalouněný nábytek používat, se odpovědi poměrně odlišovaly. Obecně se dá říct, že lidé mladší generace mají požadavky na dobu používání nižší (do 10 let), kdežto lidé starší generace počítají s delší dobou užívání (15 někdy až 20 let). Největší zastoupení měla kategorie ,,5 – 10 let“. Procentuální zastoupení jednotlivých kategorií znázorňuje obrázek č. 53.
Plánovaná doba používání 2% 14%
do 5 let 5 - 10 let
34%
50%
10 - 15 let více než 15 let
Graf 4
9.3.
Srovnávací část
V následující části budou uvedeny výsledky, které byly získány položením otázky, na kterou respondent odpovídal vždy dvakrát. V prvním případě odpovídal podle svých aktuálních finančních možností, v druhém případě odpovídal tak, jako by byly jeho finanční prostředky pro nákup nového nábytku neomezené. Cílem těchto 45
otázek bylo dozvědět se, jak moc je výběr nového čalouněného nábytku ovlivněn finanční stránkou věci. Především mělo být zjištěno, zda by zákazník za předpokladu, že má dostatek financí, kladl vyšší požadavky na výběr nábytku z hlediska trendů,, designu, kvality, ceny a typu potahového materiálu. Nemalá pozornost byla věnována také otázce, kde by respondent uskutečnil koupi nového kusu čalouněného nábytku. U otázky jak moc je pro dotázaného důležitý design a jak kvalita, byly dotázaným poskytnuty 4 možnosti odpovědi a to: rozhodující, velmi důležité, důležité a nedůležité. Odpovědi zobrazuje tabulka č.2. Tab 2
Design
Kvalita
Aktuální
Neomezené
Aktuální
Neomezené
situace
finance
situace
finance
Rozhodující
22 %
59 %
46 %
79 %
Velmi důležitý
53 %
36 %
43 %
18 %
Důležitý
18 %
5%
11 %
3%
Nedůležitý
7%
0%
0%
0%
Z tabulky je patrné, že 37 % dotazovaných by zvýšilo své nároky na kvalitu, pokud by měli dostatek financí. Nároky na design by zvýšilo až 47 % dotázaných. Cena by byla rozhodujícím faktorem při výběru u 34 % respondentů. 36 % uvádí cenu jako velmi důležitou a 30 % jako důležitou. Investice do nového kusu čalouněného nábytku (zde myšleno pohovky, popřípadě sedací soupravy) se dost liší, přesnější informace podává obrázek č. 54.
46
100% 90%
procentuální zastoupení
80% 70% 60% 48%
50% 40% 30%
22%
21%
24%
20% 10% 0%
9% 3%
0%
do 5
15% 6%
0% 5 - 10
0%
1%
15% 8%
20% 5%
1%
2%
10 - 15 15 - 20 20 - 30 30 - 40 40 - 50 50 - 60 více než 60
investice do nového nábytku v tisíci Kč Aktuální situace
Neomezené finance
Graf 5 investice do nového čalouněného nábytku
V případě neomezených finančních možností by bylo 96 % dotázaných ochotno do koupě investovat vyšší částku, než jakou uvedli v první části a až 48 % uvádí, že by neměli problém investovat částku vyšší než 60 000 Kč. U neomezených finančních možností by 92 % lidí využilo nákupu u renomovaného výrobce, což je o 61 % více, než v případě aktuálních finančních možností. Těchto 61 % by tedy vyměnilo obchodní řetězec nebo bazar s nábytkem za renomovaného výrobce. 31 % dotázaných uvedlo, že by šlo k renomovanému výrobci za jakékoliv finanční situace, mnoho by si však u neomezených financí vybralo výrobce vyšší cenové kategorie. Velkou důvěru a dobré mínění mají zákazníci především o značce Natuzzi. Dobré jméno mají ale také české firmy Polstrin a Hanák. Obrázek č. 55 ukazuje preference v oblasti materiálu potahu a obecně se dá říct, že látkový potah je oblíbenější v obou kategoriích. Za stávající finanční situace by textilní potah volilo 76 % dotázaných, useň pouze 24 %. 20 % dotázaných však uvádí,
47
že pokud by mělo více peněz na nákup pohovky, dalo by přednost raději potahu z usně před textilní verzí. I v tomto případě však zůstává poměr látka k usni 56 % ku 44 %.
100%
procentuální zastoupení
90% 80%
76%
70% 56%
60% 50% 40%
44% 37%
Látka Useň
30% 20% 10% 0% Aktuální situace
Neomezené finance
Graf 6
48
9.4.
Obr. 50
Obr. 52
Obr. 54
Příklady nábytku v českých domácnostech
Obr. 51
Obr. 53
Obr. 55
49
10. DISKUSE Sedací čalouněný nábytek se stal v dnešní době nedílnou součástí jak soukromých, tak veřejných interiérů. Jeho funkce je v první řadě odpočivná, ale stejně jako všechny předměty, kterými se obklopujeme, je částečně i reprezentativní a výběr čalouněného nábytku může prozradit mnoho o vkusu svého uživatele. Mluvit v dnešní době o trendech se může zdát poněkud ošidné. Doba je rychlá a vše se vyvíjí takovým tempem, že je někdy obtížné zachytit cokoliv, co chvíli přetrvá. Trendy však nejsou v historii lidstva nic nového. Je to pouze reakce na přirozený vývoj společnosti, na politickou a sociální situaci. V oděvním průmyslu se trendy mění až čtyřikrát do roka, podle ročního období. V nábytkářství je tomu většinou jednou za rok, podle toho co přinesou přední světové výstavy a veletrhy. Je tedy zřejmé, že udržovat interiér stále v duchu aktuálních trendů je věc téměř nemožná. Proto se mnoho spotřebitelů uchýlí spíše k tomu, že nábytek, který si nemohou dovolit obměňovat co dva roky, kupují v neutrálním provedení a obměňují interiérové doplňky. Shrnou-li se trendy pro tuto a nadcházející sezonu, lze obecně říct, že se jak v tvarosloví, tak v barevnosti projevuje určitý návrat k přírodě. Tvary čalouněného nábytku pozbyly strohých minimalistických tvarů a rovné linie hran byly vyměněny za oblé přechody. Může se zdát, že čím je doba rychlejší, tím víc pohodlí člověk očekává od svého domova a má větší tendence zařizovat si interiér věcmi měkkými, příjemnými a pohodlnými. O návratu k přírodě svědčí také barevnost potahů. Ta je umírněná, v odstínech hnědé, šedé a béžové. Největším trendem, jež bylo možné letos zaznamenat, bylo výrazné a precizní prošívání hran. Ačkoliv vzhled hraje velkou roli, neměl by být u výběru nového výrobku kladen na první místo. Nejdůležitější by měla být vždy ergonomie výrobku a jeho zdravotní nezávadnost. Dobře zvolený sedací nábytek může předejít řadě problémů s klouby a páteří a jeho uživatel si určitě více užije pocit relaxace. Dále nesmí být opomíjena kvalita a trvanlivost výrobku. Tendencí dnešní doby je mimo jiné i to, že se nábytek vyrábí spíše jako spotřební zboží, které za pár let doslouží a uživatel je nucen jej vyměnit. Zde by bylo dobré se zamyslet, zda je tento způsob správný. Je jisté, že rychlá 50
obměna trendů tomuto spotřebnímu koloběhu nahrává, ale nebere se už v potaz to, že starý nábytek musí být nějakým ekologicky správným způsobem likvidován. U čalouněného nábytku to může být problém, vzhledem k množství umělých hmot použitých pro jeho výrobu. Co se českých domácností týče, nelze říct, že by se český zákazník otázkou trendů a designu příliš zabýval, ačkoliv většina respondentů dotazníkového šetření uvedla, že trendy sleduje. Většina sedacích souprav v českých domácnostech, je více než deset let stará a tvaroslovím ani potahovou látkou trendům neodpovídá. Podmínkou v dotazníku však bylo, aby jej vyplňovala osoba, které má rozhodující vliv na zařízení domácnosti. Většinou to byli lidé ve věku od 40 let výš, kteří mají zcela jistě odlišný vkus od dnešní mladší generace. Při výběru nového sedacího nábytku by většina dotázaných šla do obchodního řetězce, což je pravděpodobně způsobeno především výrazně nižší cenou, za jakou se dá nábytek v řetězci pořídit, ale také jistým pohodlím, které nákup v řetězci přináší. Nábytek renomovaných značek se většinou vystavuje a prodává v showroomech (reprezentační prostory, často plní také funkci prodejny), které nemusí být pro každého zákazníka vždy dobře dostupné. To je další výhoda pro obchodní řetězce, které bývají na okraji téměř každého většího města, navíc bývají součástí větších nákupních zón. Další výhodou, kterou velké řetězce s nábytkem poskytují, je poměrně velká anonymita při nakupování. Ne každému zákazníkovi je příjemný osobní kontakt s prodavačem na menších prodejnách a raději volí prostředí řetězce, kde mu není při nákupu věnována taková pozornost, a výrobek si lépe prohlédne a vyzkouší. Částka, jakou by zákazník do nákupu nové pohovky investoval, se poměrně liší. Většina z dotázaných se pohybuje v intervalu mezi 10 000 Kč až 30 000 Kč. Zajímavé zjištění je, že pokud by měli zákazníci na nákup nové pohovky neomezené finanční možnosti, skoro polovině z nich by nebylo líto investovat do tohoto nábytku i více než 60 000 Kč. Za další zajímavost je možné považovat velkou oblíbenost textilních potahů. Dlouhou dobu byl potah z usně považován za vrchol prestiže a je příjemné zjistit, že lidé dnes považují textilní potahy za rovnocenné a upřednostňují je. Navíc s novými technologiemi, které se dnes ve výrobě textilních potahů uplatňují, jsou nejen rovnocenné, ale často mívají i lepší vlastnosti než useň. 51
11.ZÁVĚR Práce poskytuje základní přehled v charakteristice čalouněného nábytku, v jeho historii a typologii. Poukazuje na zdravotní aspekty sezení, ergonomii, ale také na ekologickou stránku nábytkové problematiky. Hlavním cílem však bylo zmapovat aktuální světové trendy, popsat je a porovnat je s aktuálním stavem čalouněného nábytku v českých domácnostech. Tento stav byl mapován pomocí dotazníkového šetření. Součástí dotazníků byla i část, ve které se řešilo, jak moc ovlivňuje výběr čalouněného nábytku finanční situace zákazníka. Při tvorbě práce se autorka seznámila s nejnovějšími trendy, především prostřednictvím výstavy IMM Cologne, které se měla možnost zúčastnit. Další trendy například
z veletrhu
Salone
Internazionale
del
Mobile
v Miláně
zjišťovala
prostřednictvím článků v odborných časopisech a na internetových stránkách zabývajících se problematikou bydlení. Závěrem je možno říci, že český spotřebitel je nenáročný. Na prvním místě při rozhodování stojí vždy cena, až potom se ohlíží na kvalitu a v konečné fázi na vzhled. Stav čalouněného nábytku tomu často odpovídá. Ve většině domácností je zastaralý, nemoderní a často i poškozený. Z průzkumu však také vyplývá, že mladší generace se o trendy zajímá ve větší míře a bude tedy na ní, aby současnou pokulhávající kvalitu čalouněného nábytku v českých domácnostech posunula o kus dopředu.
52
12.SUMMARY The work gives a basic overview of the characteristics of upholstered furniture regarding its history and typology. It not only adverts to the health facets of seating, ergonomics, but also to the environmental aspect of furniture issue. The main aim was to map the current global trends, to describe them and compare them with up to date estate of the upholstered furniture in Czech households. This was enquired by means of a survey. One part of the questionnaire was concerned with how much the financial situation of the customer influences the selection of upholstered furniture. During the writing of the paper, the author became acquainted with the latest trends, mainly through the exhibition IMM Cologne, of which she had the opportunity to attend. Other trends, such as those introduced at the Salone Internazionale in Milan, were examined by the medium of articles in professional journals and websites dealing with the issue of housing. In conclusion, it can be said that the Czech consumer is unpretentious. During the decisive process, the price comes always first, only after that, the quality is looked at and the appearance is ultimate. The estate of the upholstered furniture often corresponds with that. In the majority of the households, it is outdated, outmoded and often damaged. However, the survey also shows that younger generation is interested in trends to a greater extent. Therefore, it could be upon them to shift a little the current lagging quality of the upholstered furniture in Czech households.
53
13. POUŽITÉ ZDROJE
LITERATURA: DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění: vybrané kapitoly z historie. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 309 s. ISBN 80-716-9655-2. BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení: vybrané kapitoly z historie. 2., přeprac. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 264 s. ISBN 978-80-7375354-2. PROKOPOVÁ, Helena a Vladimír ŠTORK. Čalouněný nábytek: vybrané kapitoly z historie. 1. vyd. Brno: ERA, 2006, 138 s. Dům a zahrada (ERA). ISBN 80-736-6053-9. ŠIMONÍKOVÁ, Jaromíra. Nábytek z Bystřice pod Hostýnem. 1. vyd.. Praha, Polygrafia a.s., 1992144 s. NK2635.C9 Š56 1992. HALABALA, J. a kol. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno, ERA Group, spol. s.r.o. 2003, 140 s. ISBN: 8086517659 9788086517650 KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 159 s. Dům a zahrada (ERA). ISBN 978-80-247-3746-1. TOGNER, Milan a Zdeněk HOLOUŠ. Historický nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Brno: Datel, 1993, 134 s. Dům a zahrada (ERA). ISBN 80-901-9612-8. DLABAL, Stanislav a Emanuela KITTRICHOVÁ. Nábytek - člověk - bydlení. 1 vyd. Praha: ÚBOK, 1979, 178 s. ISBN C13784, B7077. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. HAŠKOVEC, František a Vladimír ZICHÁČEK. Čalouněný nábytek: (teoretická a praktická část). 2., upr. a dopl. vyd. Praha: SNTL, 1989, 319 s. Polytechnická knižnice. ISBN 80-030-0149-8.
54
COOK, William a Vladimír ZICHÁČEK. Restaurování a opravy nábytku: (teoretická a praktická část). 2. vyd. Překlad Ladislav Ptáček. Čestlice: Rebo, 2010, 256 s. Polytechnická knižnice. ISBN 978-80-255-0408-6. HOLOUŠ, Zdeněk a Eliška MÁCHOVÁ. Konstrukce čalouněného nábytku II: konstrukce nosných koster čalouněného nábytku. Vyd. 1. Překlad Ladislav Ptáček. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 130 s. Polytechnická knižnice. ISBN 978-80-7375-104-3. KANICKÁ, Ludvika. Design nábytku v současném světě. 1. vyd. Brno: ERA, 2007, 120 s. ISBN 978-80-7366-107-6. SPARKEOVÁ, Penny. Století designu: průkopníci designu 20. století. 1. vyd. Praha: Slovart, 1999, 272 s. ISBN 80-720-9142-5. KANICKÁ, Ludvika. Česko-slovenská prezentace na lednových výstavách. Dřevařský magazín. 2013, roč. 14, č. 5, 44 - 45. NOVÁK, František. Jarní veletrhy pro bydlení zaznamenaly téměř 30 % vyšší návštěvnost. Dřevařský magazín. 2013, roč. 14, č. 5, 48 - 49. PROKOPOVÁ, Helena. Trendy čalounění v Miláně 2013. Dřevařský magazín. 2013, roč. 14, č. 5, 52 - 53. KANICKÁ, Ludvika. Maison&objet 2013 ve sněhové bouři. Dřevařský magazín. 2013, roč. 14, č. 3, 44 - 45. KANICKÁ, Ludvika. Výstava NOW! 2013. Dřevařský magazín. 2013, roč. 14, č. 4, 42 - 43. KANICKÁ, Ludvika. Bleskově z Kolína 2013. Dřevařský magazín. 2013, roč. 14, 1 - 2, 44 - 45.
55
WEBOVÉ STRÁNKY: OBRAZEM: Veletrh nábytku v Miláně určil trendy a barvy na příští rok. In: ŘEZNÍČKOVÁ, Alena. IDNES.cz: bydlení [online]. 2013 [cit. 2013-05-9]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/veletrh-nabytku-milano-079/architektura.aspx?c=A130420_123626_architektura_rez
Nadvláda bílé v Miláně skončila. Opět zazářily české židle. In: ŘEZNÍČKOVÁ, Alena. IDNES.cz:
Bydlení [online].
2013
[cit.
2013-05-11].
Dostupné
z:
http://bydleni.idnes.cz/sklo-v-interieru-soutez-0wv/architektura.aspx?c=A130406_181815_dum_osobnosti_rez
Milan Furniture Fair Trends: Top 6 For 2013. In: Decor8 [online]. 2013 [cit. 2013-0511]. Dostupné z: http://decor8blog.com/2013/04/15/milan-furniture-fair-trends-top-6for-2013/
Co jsou to polyuretany – PUR?. In: Step: síť ekologických poraden [online]. 2010 [cit. 2013-05-3].Dostupné z: http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=stavby:co_jsou_to_polyuretany_pur
Příručka pro zelené nakupování: interiéry [online]. 2005 - 2006 [cit. 2013-05-3]. Dostupné z: http://zeleneuradovani.cz/download/zk_barvy-nabytek.pdf
Čalounictví
Tomáš
Koníř [online].
2013
[cit.
2013-05-2].
Dostupné
z:
http://www.calounictvikonir.cz/material-nabytek
Freon. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-2]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Freon 56
NORMY: ČSN EN 14465 Textilie - Potahové textilie - Specifikace a metody zkoušení ČSN 91 0015 Čalouněný nábytek - Základní ustanovení ČSN 91 0016 Nábytek. Měření rozměrů čalouněného nábytku
57
14. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
TABULKY: Tab 3 základní rozměry odpočivného nábytku (mm) zdroj: KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 159 s. Dům a zahrada (ERA). ISBN 978-80-247-3746-1.
Tab 4 zdroj: vlastní
GRAFY: Graf 7 Místo nákupu čalouněného nábytku; zdroj: vlastní Graf 2 Rozkládací/klasická; zdroj: vlastní Graf 3 potah; zdroj: vlastní Graf 4 plánovaná doba používání; zdroj: vlastní Graf 8 investice do nového čalouněného nábytku; zdroj: vlastní Graf 9; zdroj: vlastní
58
15. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Tutanchámonův trůn [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na
Obrázek 2 klismos [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 3 faldistorium [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 4 románská truhla[online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 5 cassapanca [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 6 dantovka [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 7 banquette [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 8 bergére [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 9 téte-a-téte [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 10 chippendalova židle [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na
59
Obrázek 11 voyeuse [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 12 empírová pohovka [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 13 Thonetovy židle [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 14 logo Wiener werkstätte [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 15 sitzmaschine [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 16 logo Bauhausu [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 17 křeslo H70 [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 18 Alvar Aalto - křeslo Tank [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 19 Arne Jacobsen – křeslo Swan [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na
60
Obrázek 20 Charles a Ray Eames – Lounge chair [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 21 Verner Panton – Cone chair [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 22 křeslo odpočivné, typ ušák [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 23 křeslo hovorové [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 24 trojmístná pohovka [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 25 taburet [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 26 sedací souprava [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 27 chaise longue [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 28 Bertillonova identifikační metoda [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na
61
Obrázek 29 páteř [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 30 klasické čalounění 28. dubna 2013 Obrázek 31 africká tráva [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 32 kapok [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 33 sisal [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 34 žíně [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 35 vlna [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 36 vlna [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 37 sortiment potahů [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 38 příklady luxusních usní [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 39 různé příklady čalounických knoflíků [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na 62
Obrázek 41 Nendo pro firmu Moroso. Čalouněné křeslo v neutrálních barvách [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 42 pohovka Cloud, design Francesco Rota [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 43 Nadýchanost a výrazné švy, Patricia urquiola pro Moroso [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 44 polohovatelná pohovka Mirela firmy Nadop [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 45 polohovatelná pohovka Volage girevole [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 46 pohovka My world od Philippa Starcka [online] citováno 28. dubna 2013. Dostupné na Obrázek 47 plasticita potahu, firma Gan. Zdroj vlastní Obrázek 48 plasticky prošívané polštáře, Moroso. Zdroj vlastní 63
Obrázek 49 výrazné prošívání u taburetů, firma Vibieffe. Zdroj vlastní Obrázek 50 – 55 příklady nábytku v českých domácnostech
64
