TRAVâICE a NUâNIâKY ROâNÍK 8 • 4. âTVRTLETÍ 2011 • PRO OBâANY OBCE ZDARMA
Vánoãní pfiání a podûkování VáÏení obãané, ãas je neúprosn˘, jsou pfied námi opût Vánoce a zaãátek roku 2012. Zastupitelé obce Vám v‰em z celého srdce pfiejí pevné zdraví, aby proÏití svátkÛ probûhlo v klidu a s radostnou myslí, aby se duch silvestrovského veselí co nejãastûji zjevoval ve v‰edních dnech celého nastávajícího roku. Máme za to, Ïe je tfieba velmi podûkovat v‰em na‰im spoluobãanÛm, ktefií se podíleli na zabezpeãení chodu obce a údrÏbû jejich zafiízení, ktefií byli ochotni napomoci pfii pofiádání rÛzn˘ch akcí, mnohokrát na úkor vlastního volna. Dûkujeme Vám - dotãen˘m bezejmenn˘m za povzná‰ení Ïivota v na‰í obci.
❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄
Ukonãení sezóny Tfiicát˘m fiíjnem skonãila sezóna na Labi. Byl zazimován objekt pfiívozu, vytaÏena, o‰etfiena a uloÏena Svatá Anna. Bylo pfievezeno cca 5 600 osob a 4 500 bicyklÛ. Jen pro srovnání - obû lodû Porty Bohemiky svezly (jak uvádí majitel p. Svoboda) v leto‰ní sezónû 6 000 osob. V‰ední dny jsou na k‰eft chudé, av‰ak o víkendech, zvlá‰tû kdyÏ je pfiíznivé poãasí, je u pfiívozu doslova rojení. Celkovû v‰ak byla sezóna - na to, Ïe byla první úplná, úspû‰ná.
DraÏba V Nuãniãkách pod zahradou u ¤epÛ stojí ãtyfii jasany. Jeden se naklání, a ohroÏuje okolí, je nutno jej pokácet. Vyhla‰uji draÏbu obálkovou metodou. Pfiípadní zájemci vloÏí do obálky cenovou nabídku a adresu. Otvírání obálek bude 3. ledna 2012.
Nabídka práce Obecní úfiad hledá obsluhu kiosku u pfiívozu, pfiípadnû nájemce. Informace u starosty.
Oznámení pro obãany ■ Jubilejní 10. Obecní ples se koná v pátek 17. února. Veãerem Vás provede taneãní orchestr Tony Black band kapelníka âerného. Jako host vystoupí zpûvaãka Leona Machálková. ■ Paní provozovatelka restaurace Na Kuli‰i Brumlíková oznamuje, Ïe pofiádá silvestrovskou zábavu. Hrát bude orchestr Melodie kapelníka Vrány. Cena vstupenky je 150 Kã. ■ Pan námûstek provozovatele restaurace Na Kuli‰i Jirka Brumlík oznamuje, Ïe se oÏenil. Zji‰tûní, Ïe Ïivot po svatbû je ponûkud jin˘, neÏ pfied svatbou ho pfiimûlo opût pít zelenou. Pan N.... se k nûmu nepfiipojil, stále nepije. Tedy zelenou. Dále oznamuje, Ïe v zájmu zv˘‰ení náv‰tûvnosti s okamÏitou platností ru‰í poplatek za pouÏití WC kaÏdému, kdo vypije nejménû 3 piva. Soudí, Ïe nás v budoucnu nic pûkného neãeká. Abyste v‰ak budoucnost nevidûli ãernû, vyz˘vá - pijte zelenou jako já a svût pro Vás bude hned barevnûj‰í. ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
Na‰i hasiãi umí pfiiloÏit ruku k dílu... Umí nejen vyhrávat soutûÏe, bavit se v restauraci, ale i pfiiloÏit ruku k dílu. Z vlastní iniciativy pfii‰li s nabídkou pomoci pfii budování vjezdu a plotu na parcele vzniklé po zbofiení tzv. Husikárny. Ve svém volnu provedli v˘kopy a zabetonování plotov˘ch a vratov˘ch sloupÛ. Jejich iniciativa nás velmi a mile pfiekvapila. Za krásné gesto a odvedenou práci dûkujeme. ●
2 / 2011
Jak jsme si u Ï i l i zabíjaãku Ochránci zvífiat ochraÀují kdejakého Ïivoãicha, ale je ponûkud zvlá‰tní, Ïe chrání pouze nûkteré. Nechrání napfiíklad prasata. Ta se mohou normálnû zabíjet a mnoho národÛ je dokonce jí. Je v‰eobecnû známo, Ïe vepfiové nejí muslimové. I z tohoto dÛvodu jsem rád, Ïe muslimem nejsem. Jak bûÏel ãas, nám - pocházejícím z vesnice stále ãastûji vstupovaly do mysli vzpomínky na nepfiekonatelnou atmosféru, která vÏdy panovala na domácí zabíjaãce. Pfii ãast˘ch setkáních s manÏeli Soukupov˘mi a Top‰ov˘mi nad panáky domácí pálenky pomalu vznikal plán jak a kde zabíjaãku provést. Kupodivu i Véna Top‰ celoÏivotnû zaryt˘ vá‰niv˘ rybáfi a propagátor zdravého rybího masa projevil touhu konzumovat vepfiové. Zfiejmû pro to, Ïe uÏ drahnû let nic nechytil. Postupnû bylo dohodnuto, Ïe prase koupíme u jednoho malochovatele v Brozanech. ¤e‰ili jsme místo, které by bylo vhodné pro tento akt. Nበsoused a kamarád Lubo‰ Kruncl, kromû toho, Ïe má v‰echno, má i zafiízenou zabíjaãkovou místnost. Zkusil jsem jeho dobrou vÛli a oslovil jej, zda by nám toto zafiízení zdarma nepronajal. Mojí Ïádostí jsem ho oãividnû zaskoãil. Nakladl mi podmínky ohlednû úklidu a ãistoty a pak svolil. Domluvili jsme si tedy ãas, zajednali fiezníka a zajeli jsme k chovateli prasat do Brozan provést finální dohodu o odbûru prasete. Plán byl takov˘,Ïe v pátek k veãeru prase pfiivezeme k Lubo‰ovi na statek, necháme ho do rána zavfiené v kleci a v sobotu za úsvitu, Ïe ho fiezník (pan Lubo‰ ·up z Libotenic) zabije. KdyÏ uÏ bylo v‰e dojednané, vyvstal poslední problém-jak a ãím dopravit vepfie do Nuãniãek. Navrhl jsem, Ïe po mnoha létech zprovozním mÛj dvoukolov˘ pfiívûs, kter˘ vûzí ve stodole zasypan˘ slámou, bez SPZ a bez technického oprávnûní. Vozejk jsme s Franti‰kem Soukupem (Véna Top‰ byl pracovnû zaneprázdnûn, pozdûji se ukázalo, Ïe udûlal dobfie) vyprostili, oprá‰ili a nafoukli prázdná koleãka. Vzduch neucházel, usoudili jsme, Ïe jej pouÏijeme i pfies to, Ïe v mnoha pfiípadech odporuje pfiedpisÛm umoÏÀujícím provoz na silnicích. Naplánovali jsme trasu Nuãniãky-Brozany a zpût pfies Libotenice a Rohatce. Zde, dle na‰ich úvah, byla nejmen‰í pravdûpodobnost setkání s policejním orgánem. KdyÏ
bylo v‰e pfiipravené, zjistili jsme, Ïe ani jeden nemáme auto se závûsn˘m zafiízením. Z paty trn nám vytrhl soused a kamarád Jarda Mare‰. Vlastnil siln˘ vÛz sovûtské provenience - Ladu 1600, kter˘ pouÏíval pouze k cestám lesní trasou do restaurace Na Kuli‰i. ProtoÏe se pfii noãních návratech ãasto setkával se stromy a jin˘mi terénními nástrahami, vÛz zdaleka nebyl v pofiádku, nemûl technickou, nemûl tedy platné papíry, ale mûl to podstatné - taÏné zafiízení. Pfii pfiedávání auta nám Jarda sdûlil, Ïe auto nesvítí, abychom se tedy za svûtla vrátili domÛ. Îe alternátor nedobíjí, abychom tedy nevypínali motor. Îe málo maÏe, zfiejmû je v nûm ménû oleje, ale aÈ se nebojíme, Ïe urãitû dojedeme. Îe málo brzdí, aÈ radûji brzdíme ruãní brzdou. Jako vûãn˘ optimista nás stále uji‰Èoval, Ïe je to ruské auto, Ïe urãitû vydrÏí, a Ïe ‰Èastnû dojedeme. ProtoÏe nebylo jiné alternativy, za zdevastované auto jsme zapfiáhli zdevastovan˘ vozejk, Jarda nás rozstrkal a my jsme vyrazili nejprve do Travãic k ZdeÀku Kunertovi, kde byla sjednána v˘pÛjãka klece. Pfii nakládání klece jsme zjistili, Ïe je asi o 50 cm del‰í neÏli
je korba pfiívûsu. Pfiední stûna nebyla odmontovatelná, odstranili jsme tedy zadní a nechali klec do zadu pfiesahovat. ProtoÏe jsme pfiedvídali problémy, vrátili jsme se domÛ pro siln˘ provaz a silné prá‰ky na nervy. Poté jsme vyrazili smûr Libotenice. Pfii cestû do kopce k RohatcÛm se rozsvítila kontrolka mazání a teplota motoru se blíÏila bodu varu. Pfies poÏití uklidÀujícího prá‰ku se mi za volantem svíralo hrdlo v pfiedstavû, Ïe máme témûfi v‰e pfied sebou. Byli jsme v Brozanech a auto stále jelo. Sjeli jsme z hlavní silnice a zatím úspû‰nû dorazili na místo urãení. Pfiíjezdová cesta byla pra‰ná a úzká a nedalo se z ní odboãit na subtilní dvorek. Bylo nutno objekt kousek minout a do dvorka, kter˘ byl pod cestou ze svahu ‰ikmo zcouvat. Po pfiivítání s panem domácím za zvuku supícího motoru, kter˘ byl pfiehfiát˘ a nemazal jsme pfiistavili klec ke dvefiím chlívku. Byli jsme s Franti‰kem vyzváni, abychom ‰li prase nahánût. Ani jeden z nás nemûl mnoho chuti do zdivoãelé arény vstoupit pfii pomy‰lení na obalen˘ odûv praseãími v˘kaly. Po chvíli snaÏení a pod vlivem sedativ jsme uÏ nedbali ani zápachu, ani praseãího trusu, hlavnû, Ïe spadla klec, totiÏ dvífika u klece - prase bylo lapeno. Dal‰í problém následoval, kdyÏ jsme mûli klec s vepfiem dopravit k pfiívûsu a naloÏit. Ve tfiech bylo nad na‰e síly jej unést, museli jsme náklad na povel po zemi ‰oupat. Po vynaloÏeném vrcholném úsilí bylo prase i s klecí u vleku. Bylo
(Pokraãování na následující stranû)
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
3 / 2011
v‰ak neuvûfiitelnû rozzufiené. Pfii pohledu ze pfiedu byla v jeho oãích patrna odhodlanost se z klece za kaÏdou cenu dostat. Pfii pohledu ze zadu se pod jeho zadkem r˘sovala jedna kulka. Lajdácky provedená práce jakéhosi veterináfie byla zfiejmû pfiíãinou jeho zufiivosti. Vepfi se nedal uklidnit. Situace byla kritická. Pfiehfiát˘ motor je‰tû vrãel, oz˘valo se ostré syãení a zpod kapoty se valila pára. Prá‰ek, neprá‰ek, mé nervy byly napjaté k prasknutí. ·pinavej, smradlavej, auto pfied kolapsem, zufiící prase a dohadování o váze. Sedlák tvrdil, Ïe do dvou metrákÛ praseti moc nechybí a chtûl vyplatit 6000 Kã. âástku jsme mu odmítli vyplatit s odÛvodnûním, Ïe ‰patnû vykastrované prase mívá vadu na mase. Díky kulce jsme srazili cenu na 5000 korun. Po vyplacení následoval dal‰í úkol - naloÏení na vozejk. Za praseãího fivaní a motoru syãení jsme za pomocí rÛzn˘ch pák a podkladÛ prase naloÏili, jenÏe ouha! Jak jiÏ bylo zmínûno, klec byla del‰í, neÏ vozejk, a v ãásti, kde byl pfiesah mûlo prase zadek. Péra pfiívûsu se prohnula a klec smûfiovala v zadu ‰ikmo dolÛ, a mûla tendenci k se‰oupnutí na zem. Klecí jsme tedy protáhli provaz a uvázali za oj, abychom sesuvu zabránili. Abychom zabránili zneãi‰tûní auta praseãími exkrementy, oba dva jsme se kvapem svlékli do trenek a odûv vhodili na korbu dvoukoláku. V tu chvíli nám vÛbec nevadil venku panující mráz. Pohled na supící motor a pocit strachu z nadcházející cesty nás zahfiíval. Dûsilo mû pomy‰lení nad tím, jak vyjedu s tímto zufiícím a nav˘sost blbû naloÏen˘m nákladem do strmého kopce na cestu. ¤íká se, Ïe v kaÏdé krizi má ãlovûk vÏdy dvû moÏnosti. V na‰em pfiípadû se buì nestane nic a na cestu zdárnû vyjedeme, nebo odstfiedivou silou a váhou vepfie popraskají prk˘nka na kleci, pfiípadnû praskne provaz a prase bude v háji. Aã se motor vafiil, pfiidal jsem plyn, rusk˘ vÛz se vzepjal a pfies terénní zlom jsme se ocitli na rovné cestû. Uf!, to je úleva. Pokraãovali jsme volnû v cestû a já opût zaãal vnímat staré problémy. Auto nemazalo, motor vafiil, zfiejmû poslední zbytky vody, my bez svûtel a pomalu se zaãínalo stmívat. Do toho Franti‰ek hlásil, Ïe zdivoãel˘ vepfi kou‰e provaz, kter˘m je pfiesahující klec pfiipevnûna k pfiívûsu. Perspektiva na‰í cesty nebyla rÛÏová. Ocitli jsme se ve sloÏité situaci. Pfiedstava pfiehryzání provazu nutila jet domÛ co nejrychleji, s pfiehfiát˘m motorem bylo nutno jet co nejpomaleji. Zvolil jsem pomalej‰í jízdu s vidinou, Ïe je lep‰í pfiijít ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
o prase za 5000 korun, neÏ zniãit Jardovi motor za 20 000 korun. ·efiilo se, protijedoucí auta na nás blikala a nûktefií ‰oféfii si dokonce Èukali na ãela. Franti‰ek hlídal vepfie a komentoval situaci. âásteãnû mû uklidÀoval fakt, Ïe prase kou‰e s pfiestávkami. Na obzoru byly Nuãniãky s rozsvícen˘mi kandelábry, napûtí polevovalo. Ve chvíli, kdy jsme zastavili na dvofie Lubo‰ova statku, mou mysl podruhé opanoval nádhern˘ pocit uvolnûní. KdyÏ jsme v tren˘rkách odvazovali klec, vnímal jsem i popadávající sníh. Klec s kancem jsme strhli na zem a ze dvora odjíÏdûli ve vífie, Ïe do rána v kleci a mrazu nechcípne. Doma pfii koupeli jsem si pfiedstavoval zítfiej‰í den zdafiile ve vífie, Ïe musí pfiijít kompenzace za dne‰ní ‰ílené odpoledne. Zaãátek dne se jevil velmi klidn˘m, v‰e tak, jak bylo plánováno bylo splnûno. Ráno v 7 jsme se ve statku se‰li s Fandou a Vénou. Zji‰tûní, Ïe prase Ïije zadalo pfiíãinu k prvému napití. Po vypití rozbfieskov˘ch panákÛ jsme Vénovi
ukázali kancovu kouli. Shodnû jsme konstatovali, Ïe takové by jsme urãitû tahat nechtûli. Provedli jsme potfiebné práce vãetnû dopravy fiezníka. Ten, kdyÏ spatfiil v kleci ojínûného kance s varletem na zadním konci tûla konstatoval, Ïe jsme blbci a Ïádal velkého panáka slivovice. Pfied stfiílením dal‰ího. Zaãínali jsme mít obavy, aby nezastfielil pod vlivem alkoholu nûkoho z nás. ProtoÏe je z Libotenic, je schopen odvádût práci i pod vlivem alkoholu. Zastfielil prase. Jak ‰el ãas, pokraãovaly práce, vlivem alkoholu a vzpomínek na vãerej‰ek stoupala nálada. Radost z vepfiov˘ch hodÛ a pití alkoholick˘ch nápojÛ zaãala pfievaÏovat nad stresem z pfiedcházejících problémÛ. V‰eobecná radost panovala i pfii zji‰tûní, Ïe zbytek pohlavního orgánu prasete neovlivnil kvalitu masa. Spoleãné hodnocení akce v‰ak vyústilo v úsudek, Ïe v budoucnu si radûji budeme nakupovat kontaminované maso v obchodních fietûzcích. M¤
INZERCE
●
4 / 2011
PODZIM A ZIMA V NA·Í ·KOLCE Stejnû jako kaÏd˘ rok, tak i letos, jsme si podzim moc uÏili. Chodili jsme do lesa sbírat rÛzné podzimní plody, rÛznû barevné listy, se kter˘mi jsme ve ‰kolce pracovali. Z listÛ napfi. dûti lepily koruny stromÛ. Podzimní plody jsme vyuÏili pfii rÛzn˘ch ãinnostech - tfiídûní plodÛ, z plodÛ dûti zkou‰ely postavit rÛzné domeãky, zvífiátka a spoustu dal‰ích vûcí. Jako jsme na jafie vítali zvífiátka, která celou zimu spala, tak jsme zvífiátka, která se chystala na dlouh˘ zimní spánek sv˘mi básniãkami a písniãkami uspávali. Na tuto akci byly pfiipraveny spousty soutûÏí, které si uÏily nejen dûti, ale i maminky nebo tatínkové- napfi. lepení jeÏka z listÛ, házení ‰i‰ek na cíl, stání na jedné noze jako ãáp, chození po stopách medvûda a spoustu dal‰ích. Nezapomnûli jsme ani na nበles. Lesním zvífiátkÛm jsme odnesli ke krmelcÛm Ïaludy, ka‰tany a seno, aby vûdûli, Ïe myslíme i na nû a také jsme stavûli z mechu, klacíkÛ, trávy, ‰i‰ek a z mnoha dal‰ího domeãky pro nû. Na podzim samozfiejmû patfií drakování. proto jsme si s dûtmi vyrábûli draky z rÛzn˘ch materiálÛ. Dûti si do ‰kolky pfiinesly i své draky, které jsme chodili pou‰tût kam jinam, neÏ na hfii‰tû. A aby si drakování s námi uÏili i rodiãe, uskuteãnili jsme akci - odpolední vyrábûní drakÛ. V‰em se draci moc povedli, a také nám dlouhou dobu zdobily na‰i ‰kolku. I na podzim k nám pfiijelo divadlo Bublinka s pohádkou Jak si Honza hledal nevûstu- dûtem se pohádka moc líbila, byly do pohádky i zapojeny (zahrály si v pohádce). Ale v‰ichni víme, Ïe uÏ na dvefie
klepe zima. I kdyÏ poãasí tomu zatím nenasvûdãuje. Poslední mûsíc v roce, prosinec, nám zahájilo divadlo, které na‰i ‰kolku nav‰tívilo poprvé. Bylo to divadlo z Loun a pfiijelo s pohádkou Jak pejsek a koãiãka slavili Mikulá‰e a Vánoce- pohádka byla plná znám˘ch koled, které si dûti mohly spoleãnû s pejskem a koãiãkou zazpívat. Po víkendu, tedy 5. 12., si na zlobivé dûti mnuli ruce ãerti. Ale na‰e dûti se vÛbec nemusely bát, tedy aÏ na vyjimky. Letos poprvé se dûti doãkaly kromû Mikulá‰e a ãerta taky jejich vysnûného andûla, ze kterého byly moc une‰eny. Spoleãnû jsme ,,Svaté trojici“ zazpívali ãertovské písnû a básniãky, které jsme
pro nû mûli pfiipravené. KaÏdé z dûtí se vypovídalo ze sv˘ch hfiíchÛ a také naopak se vychválilo tím, ãím je vyjimeãné. V‰echny dûti byly asi hodné, protoÏe si ãert nikoho z dûtí neodnesl a naopak dostaly od Andûla a MIkulá‰e pûknou nadílku. âert mûl spadeno nejen na dûti, ale také na paní uãitelku, paní fieditelku i na paní Plchovou, ty ale zachránily dûti a ãert ode‰el do pekla s prázdnou. Dûti si vyrobily z krabic od dÏusu ãerta a andûla. Postavily si obrovské peklo, ve kterém si jako ãertíci hrají, ale peklo je peklo. Proto jsme si taky udû-
(Pokraãování na následující stranû)
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
5 / 2011
lali nebe, ve kterém se objevilo spoustu andûlíãkÛ. Nyní máme s dûtmi v plánu vánoãní úklid ‰kolky a také peãení cukroví, které o Vánocích nesmí chybût.
A kromû toho zpívání oblíben˘ch koled a hraní pohádky na Vánoãní besídce. A tímto bych vás jménem sv˘m i jménem ostatních zamûstnancÛ ‰kolky
chtûla pozvat na na‰i Vánoãní besídku, která se koná 20. prosince od 15.00 hod. V‰ichni jste srdeãnû zváni. Tû‰íme se na vás.. Uãitelka Hana Vítková
Spoleãenská kronika obce V‰em jubilantum blahopfiejeme Krejza Milan
02.10.1961
50 let
Travãice 148
·vecová Milena
12.10.1956
55 let
Travãice 48
Kotouãová Venu‰e
12.10.1956
55 let
Nuãniãky 53
Valentová Vlasta
30.12.1951
60 let
Nuãniãky 42
Dobrotková Alena
17.11.1951
60 let
Travãice 143
Kuãavová Ivana
03.11.1951
60 let
Travãice 140
Hudec Josef
21.10.1951
60 let
Travãice 66
Filák Josef
18.10.1951
60 let
Travãice 42
Oberman Pavel
26.12.1946
65 let
Travãice 52
RoÏec Miloslav
14.12.1946
65 let
Travãice 80
Svoboda Jan
11.12.1946
65 let
Travãice 90
Skokanová Vûra
28.11.1946
65 let
Travãice33
Matulová Jindra
27.11.1946
65 let
Travãice 117
Blahopfiání
·tûpánová Alena
16.11.1946
65 let
Travãice 5
BlaÏková Alenka
11.10.1946
65 let
Travãice175
Prosinec 2011 - Nበnejstar‰í obãan, pan Franti‰ek Barcal, oslavil 18. 7. 2011 své 90. narozeniny. Nav‰tívili jsme ho a jménem obce Travãice mu pfiedali dárek s pfiáním zdraví a je‰tû dlouh˘ch let.
Lorencová Jitka
06.10.1946
65 let
Travãice 21
Brabencová RÛÏena
08.12.1936
75 let
Travãice 58
Druhou nejstar‰í obãankou je paní Anna Setvínová, která své 88. narozeniny oslavila 26.5.2011. Je‰tû jednou jim blahopfiejeme a pfiejeme v‰e nejlep‰í.
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
Drábková Vlastimila
03.12.1936
75 let
Nuãniãky 33
Kankrlíková Jitka
29.10.1936
75 let
Travãice 114
Nováková Markéta
06.10.1936
75 let
Travãice 50
Hudecová BlaÏena
03.10.1926
85 let
Travãice 28
Údaje poskytnuty k 12.12. 2011
6 / 2011
Z historie obce Travãice pfied stavbou pevnosti Terezín Poãátky osídlení zdej‰í krajiny nedají se pfiesnû zjistiti, ani kdy na‰i pfiedkové do âech pfii‰li. Základní jednotkou osídlení byl rod. RozrÛstáním rodÛ vznikali osady, jedin˘m pfiíbuzenstvem osazené. V kraji na‰em byl usídlen rod LutomericÛ. První prokazatelná zmínka o osídlení zdej‰í krajiny jest zfiejma z listiny papeÏe Jana XV. pro klá‰ter benediktínÛ v Bfievnovû roku 993 kdeÏ se ãiní zmínka o Hrdlích (Heridel) jiÏ dávno osídlen˘ch. Poãátkem 13. století nastala kolonisace krajin lidem poddaného a nesvobodného. Kolonisté za vlády Pfiemysla II. volali k nám klá‰tery a statky kníÏetem jim darované. První kolonisté ze tfiídy pastevcÛ byli v tento kraj povolány vrchností Bfievnovského klá‰tera ku zalidnûní zdej‰í krajiny, neboÈ jim krajina od Dolánek aÏ k Labi byla darována kníÏetem Boleslavem II. v roce 993. Listina darovací zní Insuper ni Lutomiricensi provincia obtuli villam Heridel dictam cum hospitibus et silva adiacente cum paludibus et flumine Ogread Albiam V litomûfiické Ïupû daroval jsem ves Hrdly s osadníky a lesy pfiiléhající, s moãály a fiekou Ohfii aÏ k Labi, ktefií se zab˘vají chovem dobytka více neÏ polnímu hospodafiení a vyhledali sobû k tomu místo pfii fiece Ohfii, kde se nachází mnoho luk a pastvin pro dobytek a zaloÏili zde osady. V této dobû byla zfiejmû zaloÏena osada, jíÏ bylo dáno jméno Travozice (nejspí‰e od trávy zde hojnû rostoucí).Travãice se pfiipomínají i v roce 1239 jako sídlo zemana Litohnûva. První spolehlivá zmínka o existenci Travãic je zaznamenána k roku 1367 v souvislosti s nezaplacen˘mi desátky, které dûkan Albertus, kanovník praÏského kostela sv.Jiljí, dluÏil papeÏi z renty, plynoucí mu z církevního majetku v Sobûnicích a Travãicích (Trabezicz).V tomto roce nebylo zaplaceno 79 gro‰Û. Sobûnice 72 a Travãice 7 gro‰Û. V‰ichni obyvatelé kraje, zemané i lid klá‰teru poplatn˘, kromû ãlenÛ panského stavu byli poddáni úfiadu hradskému v Litomûfiicích. Dle stvrzovací listiny krále Václava roku 1395 náleÏely Travãice klá‰teru Bfievnovskému,panství Hrdly aÏ do roku 1406. Od roku 1406 patfiilo Hrdelskému panství 38 ãísel ostatních 13 jedné vûtvi pánÛm z Kam˘ka Janu a Hynkovi. Roku 1425 patfiila Hrdelská ãást Travãic Vilému z Konic pánu na hradû Kam˘k. Ze stvrzovací listiny krále Zikmunda ze 13. záfií 1436 náleÏela jedna ãást Travãic klá‰teru Bfievnovskému a vût‰í ãást neÏ Hrdelská dostala se v drÏení Adamu z Drahnic. V roce 1525 byla ãást Hrdelská koupena zpût od Viléma z Konic syna pfiede‰lého, kterému zastavena byla od krále Ludvíka. V roce 1547 byla druhá ãást Travãic dána Ulrichu z Duban, pánu z Libû‰ic, od císafie Ferdinanda I. za vûrné sluÏby jemu prokázané. V roce 1577 - 1613 byl pánem Záhofian Radislav Kinsk˘, kter˘ se psal z Travãic. V roce 1620 prodali stavové ãe‰tí Hrdelskou ãást Travãic a celé Poãaply direktoru stavÛ ãesk˘ch Václavu z Roupova. Panství toto netrvalo dlouho, neboÈ po bitvû na Bílé hofie se v roce 1622 nalézá opût v drÏení klá‰tera. V létech 1622 - 1630 byly Travãice vydrancovány ‰védsk˘m vojskem. V roce 1636 nalézá se druhá ãást Travãic v drÏení pána Franti‰ka Arno‰ta ·lika, pána ze Záhofian, kter˘ ji prodal Janu de la Gron v roce 1647. Po smrti jeho spravovala statek v Travãicích vdova po nûm Markéta Blan-
(Pokraãování na následující stranû) ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
7 / 2011
dina. V roce 1657 byl Záhofianskou vrchností sepsán urbáfi, kde jsou zaznamenáni 2 sedláci, 1 chalupník a 11 domkáfiÛ. V této ãásti vsi byl také 1 rybáfi,1 pfiadák lnu a 1 ovãáck˘ mistr. Panství toto mûlo v Travãicích dvÛr zvan˘ „Vlãice“ (odtud místní název a dodnes pouÏívan˘ na Vlãkovû) s pozemky a hospodou ã.p.19, ve které se prodávalo pivo Záhofianské, ale o posvícení, svatbách, kfitech, se smûlo prodávat pivo Hrdelské. DvÛr Vlãice se nacházel tûsnû u vesnice vedle panské Hrdelské louky. Panství Záhofianské mûlo v Travãicích prámov˘ pfiívoz pfies fieku Ohfii. DvÛr tento náleÏel rodinû de la Gron do roku 1676 a byl zru‰en roku 1771. Podle Bfievnovského urbáfie z roku 1710 bylo v Hrdelské ãásti Travãic 6 sedlákÛ a 1 chalupník. V roce 1708 - 1781 náleÏelo panství Záhofianské v Travãicích rodinû Ogiler v Záhofianech. Vdova Ester Anna Ogiler prodala panství Záhofianské v roce 1781 císafii Josefu II. Pozdûji pfie‰lo panství v dr-
Ïení hrabûte Chotka a pozemky byly rozprodány. Od roku 1771 do roku 1782 náleÏely ku panství Hrdly ãísla , 1, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 18, 23, 25, 26, 30, 32, 39. Ku panství Záhofianskému patfiily ãísla, 2, 3, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 24, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38. Správcem dvora Záhofianského v Travãicích byl v roce 1723 Vavfiinec Müller v roce 1763 Antonín Kohler. ·afáfii v roce 1689 byli Matûj HrÛza a roku 1691 Jifií RÛÏiãka. Osada Travãice se v prÛbûhu staletí rÛznû jmenovala, Travezicz, Travsechitz, Trabsitz, Dravezicz, Drabsicz. Poté pfii‰el pro obec osudn˘ rok 1780, kdy se císafi Josef II. rozhodl postavit pevnost, která byla pozdûji na poãest císafiovny Marie Terezie pojmenována Terezín a obec Travãice stála v cestû tûmto plánÛm, ale to uÏ je jiná kapitola dûjin, na kterou se podíváme v pfií‰tím vydání zpravodaje. Více o historii obce Travãice na www.staretravcice.cz
Fotbalov˘ klub - p o d z i m 2 0 1 1 Podzimní ãást sezóny, zaãala pro hráãe uÏ v druhé polovinû ãervence. Na prvním tréninku byl hráãÛm pfiedstaven nov˘ hlavní trenér p. Vodochodsk˘, kter˘ zachoval model pfiípravy A, B muÏstva dohromady. Mistrovské zápasy zaãaly obûma muÏstvÛm uÏ v srpnu. Po mírn˘ch zakolísáních v úvodních zápasech se obû muÏstva rozjela k pûknému závûru podzimní ãásti sezóny. A muÏstvo je první v tabulce OP a B muÏstvo o bod druhé ve své skupinû IV. tfiídy. Podzimní ãást byla ukonãena posledním zápasem A muÏstva 13. listopadu proti M‰en˘m Lázním. Bûhem zápasu a po zápasu se uskuteãnily vepfiové posvícenské hody. O zabijaãkové speciality se nám postarali manÏelé Zimandlovi s kolektivem za coÏ jim patfií velké podûkování. Co se t˘ãe na‰í mládeÏe do soutûÏe bylo pfiihlá‰eno muÏstvo mlad‰ích ÏákÛ kam pfie‰li vûkovû hráãi z pfiípravky, na‰im ÏákÛm patfií po podzimu 7. místo. Pfiípravka ÏákÛ hraje nesoutûÏní
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
turnaje a zápasy. Trénování ml. ÏákÛ a pfiípravky má na starosti p. Jifií Krejza, kterému za tuto dÛleÏitou práci patfií velké uznání. Následující akce FK. ■ 31.12. od 14,00 tradiãní fotbálek ■ 23. ledna 2012 soustfiedûní na Klínovci
●
8 / 2011
■ 9. února 2012 VH klubu ■ 3. bfiezna 2012 sportovní ples
Pfiíjemné proÏití vánoãních svátkÛ a hodnû ‰tûstí v novém roce Vám pfieje Lubo‰ Hfiíbal FK Travãic.
Zápis ze zasedání zastupitelstva konaného dne 24. listopadu 2011 Jednání se konalo v zasedací síni Obecního úfiadu od 18ti hod, bylo ukonãeno v 19.15 hod. ■ 1. ZAHÁJENÍ Starosta obce zahájil zasedání pfiivítáním pfiítomn˘ch. Konstatoval, Ïe je pfiítomno 8 zastupitelÛ a zastupitelstvo je tedy usná‰eníschopné.(viz. presenãní listina). Zapisovatelem urãil paní Jitku Mikuleckou. Ovûfiovateli zápisu byli zvoleni Mgr. Stará a Jan Rittich.
■
Starosta pfiednesl tento program.
■
11) Zahájení. 12) Kontrola usnesení z minulého zasedání 13) Zpráva o ãinnosti. 14) Vûcné bfiemeno k novému vedení NN v Nuãniãkách. 15) Vûcné bfiemeno k novému vedení NN v Travãicích 16) Dohoda u ukonãení dohody s mûstem Roudnice n. L 17) Koupû pozemku p.ã. 32/2 v k.ú. Nuãniãky 18) Koupû pozemku od WF Agrar Chvalín 19) Projednání rozpoãtu na rok 2012 10) Rozpoãtová opatfiení 11) Inventury obecního majetku 12) Diskuze 13) Závûr
■
Dal‰í doplnûní, nebo pfiipomínky ãlenÛ zastupitelstva nebyly vzneseny.
Návrh usnesení: zastupitelstvo schvaluje program zasedání a ovûfiovatele zápisu Mgr. Starou a Jana Ritticha Hlasování: Pro: 8 2. KONTROLA USNESENÍ DLE MINULÉHO ZÁPISU Kontrolu provedla pí. Mgr. Stará. Kontrolou bylo zji‰tûno, Ïe v‰echna usnesení byla splnûna. 3. ZPRÁVA O âINNOSTI Starosta seznámil pfiítomné s tûmito záleÏitostmi. ■ byl vypracován úfiední odhad na vedení vody a kanalizace na ma‰pulinku. Ten byl postoupen Severoãeské vodárenské. Na základû tohoto od-
■ ■
■
hadu bude vypracována kupní smlouva. Odhadní cena je cca 1 600 000,. Kã. Vojenské lesy a statky jako správce státních lesÛ vyzvali obec ke zji‰tûní majetku, kter˘ byl historicky obce. Pokud nûjak˘ byl, bude vrácen do drÏení obce. Tímto zji‰Èováním byl povûfien Ing. Kafka. úmysl postavit v Severofruktu bioplynovou stanici, kter˘ byl ventilován investory na minulém zasedání nebyl jiÏ dále konzultován. Zfiejmû na základû záporn˘ch reakcí ze zámûru se‰lo. p.ã. 7/5 pod kulturním domem jiÏ byla pfiipsána na list vlastnictví obce. dva projekty jsou dotaÏeny do konce. Máme stavební povolení na altány a na kurt - kluzi‰tû pfiívoz ukonãil sezónu. Bylo pfievezeno cca 5 600 osob a 4 200 bicyklÛ vánoãní zpívánky budou opût u Kulturního domu v sobotu 17.12. v 16,30 hod. probûhlo jednání s komisí st. úfiadu v Litomûfiicích a právním zástupcem italského vlastníka objektu kravína. Bylo zji‰tûno, Ïe smlouva dodaná na nበúfiad opravÀující k tûÏbû Ïeleza byla fale‰ná. Majitel o niãem neví, kravín byl tedy vykraden. Vlastník podá trestní oznámení.
5. VùCNÉ B¤EMENO K NOVÉMU VEDENÍ NN V TRAVâICÍCH. Starosta pfiedloÏil zastupitelÛm návrh smlouvy o zfiízení vûcného bfiemene k p.ã. 138/16, 144/15, 144/38, 144/39, 610/1, 610/2, 611, které jsou ve vlastnictví obce. Smluvním partnerem je âEZ Distribuce a.s. Smlouva je vedena pod ã. IV-12-4002772. DÛvodem zfiízení vûcného bfiemene je uloÏení kabelu nízkého napûtí. Smlouva obsahuje vyãíslenou jednorázovou úhradu ve v˘‰i 500 Kã. Zastupitelstvo projednalo návrh smlouvy a jednorázovou úhradu ve v˘‰i 500,-Kã zamítli. DÛvodem je nízká nabízená cena.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo se usná‰í: a) zamítá návrh smlouvy o zfiízení vûcného bfiemene ã. IV-12-4002772 z dÛvodu nízké ceny za bfiemeno b) povûfiuje starostu vyjednáváním o cenû vy‰‰í. Hlasování: Proti: 8 Usnesení bylo pfiijato. 6. DOHODA O UKONâENÍ DOHODY S MùSTEM ROUDNICE N. L Mûsto Roudnice zaslalo návrh dohody o zru‰ení dohody o platbách za Ïáky nav‰tûvující jejich základní ‰koly. Dle telefonického sdûlení je dÛvodem pfiehodnocení neinvestiãních nákladÛ, které jsou údajnû niωí. Z dÛvodu oznámeného sníÏení poplatku zastupitelstvo ukonãení dohody schválilo.
4. VùCNÉ B¤EMENO K NOVÉMU VEDENÍ NN V NUâNIâKÁCH Starosta pfiedloÏil zastupitelÛm návrh smlouvy o zfiízení vûcného bfiemene K p.ã. 45/75 v k.ú. ruãniãky, která je ve vlastnictví obce. Smluvním partnerem je âEZ Distribuce a.s. Smlouva je vedena pod ãíslem IV-12-4008486/ VB002. DÛvodem vûcného bfiemene je uloÏení vedení nízkého napûtí. Smlouva obsahuje vyãíslenou jednorázovou úhradu ve v˘‰i 2 900Kã. Zastupitelé návrh projednali a schválili.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo se usná‰í a) Uzavfiít dohodu o ukonãení dohody ze 16.6.2011 b) Povûfiuje starostu podpisem dohody ze dne 15.11.2011 Hlasování: Pro: 8. Usnesení bylo pfiijato.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo se usná‰í a) schvaluje návrh Smlouvy o zfiízení vûcného bfiemene ã. IV-124008486/VB002 b) povûfiuje starostu podepsáním smlouvy Hlasování: Pro: 8 Usnesení bylo pfiijato.
7. KOUPù POZEMKU P.â. 32/2 V K.Ú NUâNIâKY PfiibliÏnû pfied 6 ti lety podala obec Ïádost k Pozemkovému fondu o pfievod p.ã. 32/2 do vlastnictví obce. Pozemek leÏí v sousedství pfiívozu a je o plo‰e cca 300 m2. Úfiedníci se po 6 ti letech probrali a nabídli prodej. Zastupitelé se usnesli povûfiit starostu k jed-
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
9 / 2011
nání ohlednû získání pozemku do vlastnictví.
Návrh na usnesení: zastupitelstvo povûfiuje starostu jednáním o koupi p.ã. 32/2 v k.ú. Nuãniãky. Hlasování: Pro 8 Usnesení bylo pfiijato. 8. KOUPù POZEMKU OD FIRMY WF AGRAR CHVALÍN Starosta pfiedloÏil zastupitelÛm mapu trasy plánované cesty od hfii‰tû lesní cestou k pfiívozu. âást trasy je projektována pfies pozemek ve vlastnictví firmy WF Agrar Chvalín. Pfii pfiedbûÏném jednání poÏaduje firma 30,-Kã za m2. Zastupitelé s cenou souhlasí a povûfiují starostu dal‰ím jednáním, jehoÏ cílem bude podepsání smlouvy o smlouvû budoucí kupní. a) návrh na usnesení: zastupitelstvo se usná‰í. Uzavfiít s firmou WF Agrar Smlouvu o smlouvû budoucí kupní na plochu nutnou ke zfiízení cesty v cenové v˘‰i max 30,- Kã za m2. b) povûfiuje starostu k jednání a k pfiípadnému podpisu Smlouvy Hlasování: Pro: 8 Usnesení bylo pfiijato:
9. NÁVRH ROZPOâTU NA ROK 2012 Paní úãetní Mikulecká pfiedloÏila zastupitelÛm návrh rozpoãtu na rok 2012. Rozpoãet je navrÏen˘ jako vyrovnan˘. Zastupitelstvo návrh prodiskutovalo a schválilo. Návrh na usnesení: zastupitelstvo souhlasí s návrhem rozpoãtu na rok 2012 Hlasování: Pro: 8 Usnesení bylo pfiijato. 10. ROZPOâTOVÉ OPAT¤ENÍ Z dÛvodu pfiebytku financí v nûkter˘ch kapitolách a nedostatku v jin˘ch byl pfiedloÏen návrh jejich pfiesunu tak, aby se rozpoãet dostal do souladu s pfiedpokládan˘mi v˘daji do konce kalendáfiního roku. Zastupitelé návrh schválili. Návrh na usnesení: zastupitelstvo schvaluje navrÏená rozpoãtová opatfiení. Hlasování: Pro: 8 Usnesení bylo pfiijato 11. INVENTURY OBECNÍHO MAJETKU Starosta pfiedloÏil pfiíkaz k inventari-
VÁNOâNÍ V·EVùD VÁNOCE kofiení je‰tû v pfiedkfiesÈanském období ovlivÀovaném solárním kultem. V tradici indoevropsk˘ch národÛ byl 25. prosinec oslavován jako den renesance slunce. Teprve ve 4. století na‰eho letopoãtu jej církev urãila za jubilejní den Kristova narození. Podle starofiímského vzoru trvaly oslavy v˘znamn˘ch událostí nûkolik dnÛ a zaãínaly v pfiedveãer prvního svátku. Proto i Vánoce byly oficiálnû datovány 24.–27. prosince a v tomto rozsahu pfie‰ly do kalendáfie kfiesÈanského. První, kdo se pokusil s jejich oslavením skoncovat byl anglick˘ reformátor Oliver Cronwell. Proti zákazu se v‰ak lidé jednoznaãnû vzboufiili. Podle dochovan˘ch zápisÛ si v Oxfordu rozbíjeli hlavy, v Canterbury do‰lo ke ztrátám na Ïivotech pfii protestních akcích a v Ipswichi umlátili starostu, kter˘ CromwellÛv zákaz obhajoval. ·TùDR¯ DEN pro‰el nejen promûnn˘m v˘voje ceremoniálním, ale rovnûÏ jazykov˘m. PfiipomeÀme alespoÀ slovansk˘ termín "kraãún", pravdûpodobnû odvozen˘ od slova "krátiti" (24. prosinec patfií k nejZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
krat‰ím dnÛm v roce!). Roz‰ífiené bylo téÏ oznaãení "vilija", z latinského "vigilia" – znamenajícího "bdûní", "hlídání", podle nûkter˘ch badatelÛ uvádûné do souvislosti s kynutím tûsta na obfiadní peãivo. ·patnû vykynuté tûsto znamenalo v lidové povûfie hospodáfisk˘ úpadek rodiny. KOLEDY a koledování tvofií neodmyslitelnou souãást vánoãní obfiadnosti. V rÛzn˘ch, ãasto velmi podobn˘ch textov˘ch i hudebních variacích jich bylo zapsáno okolo ãtyfi tisíc. Vût‰ina z tûch znám˘ch a nejznámûj‰ích vznikla pfiibliÏnû pfied dvûma sty lety, v dobû pozvolného pfiechodu baroka ke klasicismu, kdy u nás vrcholil feudální útlak a germanizace. Vánoce prostého lidu b˘valy v˘jimeãn˘mi chvílemi pohody a radosti – jedineãnou pfiíleÏitostí k zachycení vlastního národopisného obfiadu, v nûmÏ vedle umínûné scény plné v‰ední lopoty a starosti o chléb. âesk˘m koledám, pfiípadnû písním past˘fisk˘m, jsou znaãnû vzdáleny vánoãní písnû umûlé, mezi nûÏ pafií i legendární Tichá noc, sloÏená o Vánocích roku 188 venkovsk˘m uãitelem F. Gruberem z Obern●
10 / 2011
zaci. Dále navrhl inventarizaãní komise ve shodné sestavû s minul˘m rokem. Zastupitelstvo návrh odsouhlasilo. Jmenn˘ seznam inventurních komisí bude pfiílohou zápisu. Návrh na usnesení: zastupitelstvo schvaluje ãleny inventurních komisí. Hlasování: Pro: 8 Usnesení bylo pfiijato. 12. DISKUZE ■ Starosta pfiedloÏil zastupitelstvu Ïádost Domova sv. Josefa v Îirãi o finanãní podporu. Îádost byla zamítnuta, starosta byl povûfien odpovûdí s konstatováním, Ïe kaÏdoroãnû finanãnû podporujeme Hospic sv. ·tûpána v Litomûfiicích. ■ Místostarosta L. Hfiíbal pfiedloÏil poãítaãov˘ návrh na rekonstrukci zasedací místnosti. Zastupitelé návrh schválili a povûfiili jej k dal‰ímu jednání této vûci s firmou Lattner. 13. ZÁVùR Starosta podûkoval pfiítomn˘m za úãast a zasedání v 19.15 hodin ukonãil. Starosta obce
dorfu na slova místního vikáfie J. Mohra. Od svého vzniku byla skladba "prodána" do 118 zemí a jen na gramofonov˘ch deskách existuje pfies 500 rÛzn˘ch interpretací. BETLÉMY zachycují biblick˘ m˘tus Narození pravdûpodobnû jiÏ od 10. aÏ 11. století zpoãátku pouze na obrazech. Hlavní aktér – JeÏí‰ek – se v‰ak na nich skvûl coby "císafi" obklopen˘ zlatem, prost˘ lid spí‰e odrazující. Teprve roku 1223 Ïebrav˘ mnich Franti‰ek z Assisi, na jedné ze sv˘ch poutí z ¤íma do Rieti, vyhledal vhodnou sluj, v níÏ postavil jesle naplnûné senem, obstaral do nich Ïivého osla, volka aby vytvofiil tak názorn˘ obraz pfiedpokládaného chléva betlémského. Neobvyklá podívaná svádûla k reprízám ve v‰ech evropsk˘ch zemích. Îivé aktéry postupnû nahrazovaly figuríny a vlastní biblickou scénu stále vehementnûji doplÀovaly skuteãné pfiíbûhy prost˘ch lidí, nûkdy pÛvodní náboÏensk˘ motiv aÏ potlaãující. Proto musely b˘t betlémy (tfieba v dobách josefínsk˘ch reforem) odstranûny z kostelÛ. O to masovûji se jim pak otevíraly dvefie lidsk˘ch pfiíbytkÛ. STROMEâKY pfiedcházely zdobené haluzky a pruty
(Pokraãování na následující stranû)
známé jako "dary past˘fiské" jiÏ pfii fiímsk˘ch saturnáliích pofiádan˘ch ve starovûku. Ve 3. století na‰eho letopoãtu popsali âíÀané kefie ovû‰ené umûl˘mi kvûty a lampiónky, o stromeãku s hofiícími svíãkami se pak ve 13. století zmiÀují trubadúrské ver‰e. Nejstar‰í popis jeho vzhledu a v˘znamu (byÈ kritick˘) je v‰ak uveden aÏ v díle kazatele Geilera z Kaserssbergu. Do na‰ich zemí pfii‰la "novinka" z Nûmecka poãátkem 19. století. K tomu v‰ak, aby zev‰eobecnûla a nabyla lidové podoby potfiebovala je‰tû málem dal‰ích sto let. Mal˘ vánoãní stromeãek, pfied první svûtovou válkou, prodávan˘ napfiíklad v Praze, stával od ãtyfi do deseti krejcarÛ, velk˘ (obzvlá‰È soumûrn˘) dvacet krejcarÛ a rozloÏit˘ (nad tfii metry) aÏ jednou tolik. Zbylé stromky nechávali prodavaãi na místû. Po poledni ·tûdrého dne si je smûla zdarma rozebrat praÏská chudina. UMùLÉ OZDOBY Vánoãních stromeãkÛ âe‰i dlouho neznali. Ke zdobení spí‰e pouÏívaly pfiírodní materiály, ofiechy, jablíãka. Teprve pozdûji na‰li oblibu v cukroví – vût‰inou medovém. PraÏáci mûli speciální figurální peãivo snûhové, bílé i barevné bretonem, pocházející z cukráfiské dílny Josefa Reimanna na Linhartském plácku. PouÏívání ozdob papírov˘ch bylo omezeno toliko na regiony nûkteré, napfiíklad Podkrkono‰í. Tam také vznikly na‰e první ozdoby sklenûné, koncem ‰edesát˘ch let minulého století navrhované Královehradeck˘m skláfisk˘m ústavem. Záhy se jejich v˘roba stala zamûstnáním ãetn˘ch domácích skláfiÛ – tfieba v Doubravici, Zdobínû a pod. Koncem osmdesát˘ch let století na‰eho jsme je dodávali témûfi stovce zahraniãních firem. Dnes nûkteré naopak dováÏíme. SVÍâKY jsou o mnoho star‰í neÏ ozdoby. Lojové znali jiÏ Féniãané a od 2. století na‰eho letopoãtu se pouÏívaly k bûÏnému svícení. Roku 1818 objevili Francouzi M.E. Chevreul a H. Braconnot stearin. Proto není divu, Ïe právû vánoãní stromky krá‰lené ve Francii zaãaly poprvé osvûtlovat stearinové svíãky. Hojnûji v‰ak aÏ po roce 1834, kdy byla v˘roba stearinu podstatnû zlevnûna. Z té doby také pochází moudrá rada do dnes pouÏitelná: Nechcete-li, aby svíãky po zapálení kapaly, ponofite je na 24 hodin do silného solného roztoku. JMELÍ povaÏovali jiÏ kelt‰tí druidové za byli-
nu seslanou bohy a pod duby jím vûnãen˘mi konali kultovní knûÏské obfiady. ¤ekynû Persefoné jeho vûtévkou odemykala brány podsvûtí a také Aeneas pr˘ bez nûj neudûlal ani krok. Pozdûji vánoãní obliba jmelí v‰ak zfiejmû souvisí s m˘tem jin˘m: o svátcích slunovratu byl pfii bohat˘rsk˘ch hrách zasaÏen ‰ípem z jmelí syn severské bohynû Friggy. Maminka plakala, slzy dopadaly na ‰íp, obalovaly ho bíl˘mi bobulkami, ranûn˘ hoch nûkolik bobulek pozfiel, uzdravil se a Frigga rostlinu prohlásila za "symbol lásky". VÁNOâNÍ ZELE≈ - vedle jehliãin a jmelí – dnes i v âesku pfiedstavuje hlavnû "vánoãní hvûzda". UÏ roku 1825 ji pfiivezl z Mexika a vysadil v greenvillském skleníku (odkud se roz‰ífiila dál) velvyslanec USA. Dodnes nese diplomatovo jméno: Poinsettia Pulcherima. Ze stejné zemû pochází také dal‰í u nás známá vánoãní a novoroãní ozdobná rostlinka – "ãtyfilístek" alias Oxalis deppei. Znaãnû dÛleÏitou roli v‰ak v ãeském zimním zvyklosloví hrála i "choulivka" – "rÛÏe z Jericha" (Anastatica hiepochuntica), pfiipomínající ‰edé klubíãko. Díky jejím hydroskopick˘m schopnostem ji bylo moÏné namáãet do vína a pouÏívat k úãelÛm vû‰tebním. Pokud se o Vánocích rozvila do hvûzdiãky, pfiedpovûdûla nejen muÏské pohlaví je‰tû nenarozeného dítûte, ale garantovala i zdraví a dobrou úrodu jeho rodiãÛm. VÒNù o Vánocích tradiãnû reprezentuje "purpura" (smûs vonn˘ch rozdrcen˘ch dfiev, bylin a kadidla) a "franti‰ky" o jejichÏ vzniku se rovnûÏ vypráví legenda: VÛnû byly vÏdycky drahé, obzvlá‰tû kadidlo – rychle zasychající bûlavá ‰Èáva vytékající z pfiibliÏnû pûtimetrov˘ch stromÛ (kadidlovnikÛ) rostoucích v Arábii. Stafiiãkému ceremoniáfii, kter˘ ho vÏdycky v jakémsi franti‰kánském kostele sypal na rozÏhavené dfievûné uhlí do kaditelnice, se uÏ tfiásly ruce a vzácnou látku obvykle utrousil. Aby tomu opat zabránil, nechal kadidlo s drcen˘m dfievûn˘m uhlím zpracovat do pevn˘ch jehlánkÛ. Postupnû pfiib˘valy dal‰í ingredience (ledek, benzoová pryskyfiice, hfiebíãek, kaskarilová kÛra, balzám) spojované klihovou vodou ãi klovatinou, aÏ vznikly "franti‰ky", jaké známe dnes. POKRMY mûly svou symboliku. – "kolik chodÛ na ‰tûdroveãerním stole" – tolik pfií‰tí rok mandelÛ na poli, tvrdili stafií hospo-
dáfii. ProtoÏe stolu bohatému pfiedcházel stÛl chud˘ (postní), bylo hlavním úkolem vánoãní gastronomie vyhladovûlé strávníky nasytit. O Ïádné kulináfiské extravagance v‰ak ne‰lo, sváteãní "menu" sestávalo hlavnû z krajov˘ch rostlinn˘ch produktÛ. Nejlépe to dokládá "‰tûdrovaãka" - hustá polévka vafiená snad ze v‰eho, co stavení dalo. Ryby – kupodivu – moc roz‰ífiené neb˘valy. Na ·tûdr˘ den je jedli pouze ve vyloÏenû rybníkáfisk˘ch regionech. Teprve od druhé poloviny 19. století, kdy do‰lo k renesanci ãeského rybníkáfiství, pfiicházely ryby (líni, candáti, kapfii a dal‰í) na vánoãní stÛl jiÏ ãastûji. VÁNOâKY jejich historie spadá aÏ na poãátek 14. století – a moÏná je‰tû dál – byly naz˘vány ‰tûdrovkami", "caltami", "houskami, "pleténkami" i "dûÈátka", protoÏe právû dûÈátko zabalené do pefiinky symbolizovaly. Nejvût‰í "vánoãka" u nás upeãená ve‰la do dûjin rekordÛ. VáÏila ãtyfii metráky a padlo na ni dvû stû kilogramÛ mouky, ãtyfii kilogramy kvasnic, stejné mnoÏství hrozinek, pûtatfiicet kilogramÛ cukru a tfii stav vajec. Mnohem men‰í – leã neménû zajímavé – "vánoãky" pekl koncem minulého století v praÏské Dlouhé tfiídû pekafi Marãan. Do kaÏdé dvacáté zadûlal stfiíbrnou minci, takÏe zákazníci byli souãasnû úãastníky jedineãné vánoãní loterii. Pozdûji ho napodobovali dal‰í pekafii. Pfiíbuzn˘mi "vánoãek" jsou "vrkoãe", známé pfiedev‰ím z v˘chodoãesk˘ch oblastí, základ tvofií vûncovité pletence z kynutého tûsta, spojované hÛlkami zdoben˘mi su‰en˘m ovocem, jablíãek mal˘ch odrÛd a dal‰ími pamlsky. PUNâ je tradiãní vánoãní hork˘ nápoj, jehoÏ název pravdûpodobnû souvisí s hindustánskou ãíslovkou "pan‰a" – pût – udávající poãet nezbytn˘ch ingrediencí: alkohol, cukr, kofiení, kyselinu a vodu. Prastarou orientální recepturu do jisté míry respektuje tzv. "punã anglick˘", jehoÏ historii psanou od 17. století pfiibliÏuje sympatická legenda: za vlády StuartovcÛ byly na oslavu Vánoc pofiádány ãetné radovánky, které se neobe‰ly bez alkoholu. Z desítek vzácn˘ch mokÛ pit˘ch do "polopita kaÏd˘ host ochutnal a zbytky slil do dÏbánu. Slivky si mohli odnést sluÏební, ktefií je míchali s ãajem, kofiením, aÏ vznikl "anglick˘ punã" - vlastnû... vánoãní nápoj chudiny! TALͤE b˘vají "vánoãní" téÏ. V zemích s kul-
ZPRAVODAJ - TRAVâICE A NUâNIâKY
●
11 / 2011
tivovan˘m stolniãením uvaÏovali nejen o tom, co o svátcích vafiit, ale téÏ na ãem to servírovat. Roku 1885 vyrobila dánská porcelánka "Bing+grondahl" první speciální vánoãní talífi – ruãnû malovan˘ modr˘m kobaltem a opatfien˘ identifikaãním nápisem "Jule 1885", coÏ ãiní dodnes., napodobují ji v‰ak i desítky zahraniãních porcelánek jin˘ch (napfiíklad nûmeck˘ch). Tyto talífie b˘vají krá‰leny idylick˘mi zimními motivy obvykle vnikajícího v˘tvarného zpracování. V letech 1909 – 1943 vyrábûla zmínûná dánská firma jednu sérii vánoãních talífiÛ dokonce s ãesk˘m nápisem "vánoce.." doplnûn˘m pfiíslu‰n˘m letopoãtem. POHLEDNICE – alespoÀ ty vánoãní ãi novoroãní stojí za zmínku rovnûÏ. Vynálezce korespondenãního lístku, jednotného porta, vroubkovan˘ch okrajÛ po‰tovních známek a hlavní organizátor Svûtové v˘stavy v "Lond˘nû – Henri Coley – poÏádal roku 1843 svého pfiítele, v˘tvarníka J. G. Horsleye, o zhotovení tisícové série litografick˘ch vánoãních pozdravÛ. Autor v rekordním ãase ãtr-
nácti dnÛ vytvofiil grafickou kompozici, do jejíhoÏ stfiedu umístil trojgeneraãní skupinu jedenácti osob pfiipíjejících osobû dvanácté, pfiedstavující adresáta. Nosn˘ motiv obohatil ãetn˘mi dekoraãními symboly, znázorÀujícími dobré lidské vlastnosti. Vynálezce první vánoãní pohlednice se v‰ak místo vdûku doãkal odsouzení za to, Ïe na obrázku dovolil "pfiípitek" i dûtem. ZNÁMKY inspirované Vánoci nechybí v emisních plánech vût‰iny po‰tovních správ kfiesÈanského svûta. Tak se pochopitelnû stávají i tématicky samostatn˘m objektem zájmu filatelistického. Jejich pfiekrásné sbírky b˘vají pfiehlídkou nejpÛvabnûj‰ích námûtÛ i v˘tvarn˘ch pfiístupÛ a zdaleka neh˘fií toliko motivy biblick˘mi. Nûkteré znázorÀují rovnûÏ specifické lidové vánoãní zvyky (Finsko, Nûmecko, Polsko, ·védsko), jiné vánoãní symboliku (Kanada, Maroko, Norsko, USA, Velká Británie). Samostatn˘m známkov˘m námûtem jsou pak Vánoce vidûné dûtsk˘ma oãima. Za nejkrásnûj‰í lze v‰ak dosud oznaãit známku rakouskou vydanou ke
170. v˘roãí vzniku písnû Tichá noc, pfiiná‰ející dvojportrét autorÛ J. Mohra, J. Grubera a ãást písÀového notového záznamu. MINCE b˘valy raÏeny spí‰e k Novému roku neÏ k VánocÛm. Ty nejstar‰í pocházejí uÏ z antiky. Jsou na nich vyraÏeny portréty tehdej‰ích vladafiÛ a rÛzné symbolické znaky v˘hradnû dárkového novoroãního urãení. Novoroãní penízky "pour féliciter" pfiicházely z fiady evropsk˘ch mûst, drÏících právo raÏby. Hezké b˘valy Würzburksé guldeny i frankfurské tolary - pfiející "·Èastn˘ nov˘ rok 1660". âeská vánoãní a novoroãní raÏba se omezovala spí‰e na plakety a medaile. Pfies jejich nûkteré exempláfie, deponované Národním muzeem v Praze, se dostaneme aÏ do Hole‰ovic, kde poãátkem tohoto století prosperovala slévárna barevn˘ch kovÛ Franti‰ka An˘Ïe. Byl to právû on, kdo u nás vydal pfies dvacet druhÛ vánoãní a novoroãních plaket autorÛ tak v˘znamn˘ch, jako byli ·paniel, Kavka, Sucharda a dal‰í. ( náfi)
PRO CHYTRÉ HLAVY
Nejprve si prohlíÏejte pÛldruhé minuty 25 kreseb. Potom zpravodaj odloÏte a na zvlá‰tní papír napi‰te v‰echny kresby, které jste si zapamatovali. Vyjmenujete-li v‰echny obrázky, máte fenomenální pamûÈ, více neÏ 15 obrázkÛ - dobrou a více neÏ 10 dostateãnou. Zapamatujete-li si jich ménû neÏ 10, pfiíli‰ se nechlubte.
Vydává Obecní úfiad v Trávãicích • Náklad tohoto vydání je 250 ks • Pro obãany obce v˘tisk zdarma •
