TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNCE 6. 6. 2012 ZÁZNAM Z POZOROVÁNÍ
Zdroj: www.astro.cz, foto: Stephan Seip
OBSAH
1. Obecné údaje o tranzitu Venuše 6. 6. 2012
3–8
2. Záznam z pozorování tranzitu Venuše 6. 6. 2012
9
Rozhled z místa pozorování
10
Pozorovatelé
11
Snímky tranzitu Venuše – projekce refraktor 70 mm, přiblížení 60 x
12
Snímky tranzitu Venuše – reflektor Dobson, zrcadlo 250 mm, ohnisko 1500 mm
13 – 23
3. Obrazová přílohy
24 - 30
2
1. OBECNÉ ÚDAJE O TRANZITU VENUŠE 6. 6. 2012
Ve středu 6. června 2012 spatří všechny současně žijící generace poslední přechod Venuše přes Slunce před více jak 105-ti letou přestávkou. Tento úkaz patří do série jediných dvou přechodů 21. století (první z nich se odehrál 8. června 2004 a z České republiky jsme jej mohli spatřit v celém průběhu). Z České republiky spatříme jen poslední přibližně třetinu úkazu v časných ranních hodinách po východu Slunce. To bude vycházet (pro Prahu) ve 4 hodiny 54 minut letního času a 4. kontakt (okamžik úplného výstupu Venuše před slunečním kotoučem) nastane v 6 hodin 55 minut (ve výšce kolem 16° nad obzorem). Venuše bude sluneční kotouč opouštět z pravého horního okraje. Z téměř 7 hodin se v České republice poslední dvě hodiny úkazu odehrají nad obzorem. Úkaz se dá klasifikovat jako druh zatmění, neboť přes sluneční kotouč přechází neprůsvitný kruhový objekt, který ovšem oproti Měsíci ani zdaleka Slunce nezakryje. Na obloze přes bezpečný filtr spatříme na slunečním kotouči malý temný kotouček, jehož úhlový průměr je přibližně 30x menší než sluneční (asi 0.9'). Zajímavé úkazy však nabízí bezprostřední přiblížení Venušina kotoučku k vnitřnímu okraji slunečního disku, kdy se mohou projevit ohybové jevy ve Venušině atmosféře (tzv. kapkovitý jev, při němž se Venušin kotouček jakoby protáhne směrem k slunečnímu okraji; tímto byla mj. dokázána přítomnost atmosféry na Venuši M. Lomonosovem v roce 1761). Z úkazu se též dalo velmi přesně spočítat, jak daleko je v době úkazu Země od Slunce (tj. v jakých hodnotách se pohybuje Astronomická jednotka; poprvé měřeno při přechodu Venuše v roce 1882, dále až během celosvětového projektu Venus Transit 2004). Další přechod Venuše přes sluneční kotouč se odehraje až 10./11. prosince 2117.
3
4
Průběh úkazu ve světě Na obrázku níže se rozkládá mapa světa a diagram viditelnosti úkazu. V ploše označené not visible bude Slunce v době úkazu pod obzorem a úkaz tam tedy lidé nespatří. Oblast nalevo mezi liniemi označená june 5 je ta část světa, kde bude pozorovatelný alespoň kus úkazu při západu Slunce (večer 5. června). Čím více na západ, tím delší část úkazu tam lidé spatří. Obdobná situace je v oblasti označené june 6, odkud přechod Venuše spatří lidé při východu Slunce (ráno 6. června). Čím více na východ, tím větší část úkazu tam bude vidět. Dvojitá hraniční linie označuje pásma, odkud budou vidět jednotlivé kontakty (dotyky kotouče Venuše s vnitřním či vnějším okrajem Slunce na začátku [pravý oblouk] či na konci [levý oblouk] úkazu). Z mapky je dobře vidět, že Česká republika leží blíže k záverečným liniím úkazu, nicméně oba poslední kontakty (dokyt Venuše s vnitřním okrajem Slunce a výstup Venuše ze slunečního kotouče) nastanou poměrně dlouho po východu Slunce (asi 2 hodiny poté). V celém průběhu úkaz lidé spatří například ve východním Rusku, v Číně a Mongolsku, v Japonsku, ve východní polovině Austrálie nebo v západní Kanadě a na Aljašce (stejně tak na severním pólu, kde bude polární den).
5
Tranzit Venuše z pohledu nebeské mechaniky Rovina oběžné dráhy Venuše svírá s rovinou oběžné dráhy Země úhel 3,4°. Důsledkem je, že během dolních konjunkcí (kdy se obě planety nacházejí na téže straně Slunce) Venuše obvykle projde nad nebo pod slunečním kotoučem. [5] Vzdálenost planety od Slunce při pohledu ze Země může být až 9,6°.[6] Protože úhlový průměr Slunce je asi půl stupně, může kolem něj Venuše během běžné konjunkce procházet i ve vzdálenosti větší než 18 průměrů slunečního kotouče.[5] Přechod je ze Země viditelný pouze tehdy, pokud konjunkce Venuše se Zemí nastane poblíž jednoho z uzlů její dráhy (tj. místa, kde dráha Venuše protíná oběžnou rovinu Země, tzv. ekliptiku) nebo přímo v něm. Přechody Venuše sledují 243letý cyklus. Během něj lze obvykle pozorovat dvě dvojice přechodů. Každá dvojice je od sebe oddělená 8 lety a mezi dvěma dvojicemi uběhne vždy střídavě 121,5 a 105,5 roku.[3] Cyklus má délku 243 let, protože 243 pozemských siderických let má 88 757,3 dní a současně 395 siderických let Venuše má 88 756,9 dní. V těchto periodách se tedy obě planety vrací do přibližně stejné vzájemné polohy. Tato doba odpovídá také 152 synodickým periodám Venuše. Současné periody o délce 105,5, 8, 121,5 a 8 let v rámci 243letého cyklu jsou způsobeny malým rozdílem v délkách siderických let obou planet. Před rokem 1518 se v rámci cyklu střídaly tři periody o délkách 8, 113,5 a 121,5 let a před rokem 546 proběhlo 8 přechodů za sebou vždy po 121,5 letech. Současná podoba cyklu skončí roku 2846, kdy se počet period opět sníží na tři a jejich délky budou 105,5, 129,5 a 8 let. Z toho vyplývá, že 243letý cyklus je poměrně stabilní a mění se pouze počet přechodů planety a doba, kdy nastávají.
6
7
Použité zdroje: ESPENAK, Fred. Transits of Venus, Six Millennium Catalog: 2000 BCE to 4000 CE [online]. NASA, [cit. 2012-06-09]. WALKER, John. Transits of Venus from Earth [online]. Fourmilab Switzerland, [cit. 2012-06-09]. Der Zyklus der Venusdurchgänge [online], [cit. 2012-06-09]. GIESEN, Juergen. Transit Motion Applet [online]. 2003, [cit. 2012-06-09]. www.astro.cz [online], [cit. 2012-06-09].
8
2. ZÁZNAM Z POZOROVÁNÍ TRANZITU VENUŠE 6. 6. 2012 Pozoroval: Milan Skrbek, Jaroslav Vyskočil Místo a čas pozorování: Příkrý u Semil 5:00 – 7:00 SELČ Specifikace místa: Nadmořská výška: 518 m n. m. Zeměpisná délka: 15.3 ° Zeměpisná šířka: 50.6 °
Obr. 1.: Přibližná poloha místa pozorování je označena šipkou.
9
Rozhled z místa pozorování Obr. 2.: Pohled z místa pozorování – severovýchod.
Obr. 3.: Pohled z místa pozorování – severozápad.
10
Pozorovatelé Obr. 4.: Milan Skrbek
Obr. 5.: Jaroslav Vyskočil
11
Snímky tranzitu Venuše – projekce refraktor 70 mm, přiblížení 60 x Promítáno skrz dalekohled na bílý papír. Foceno z ruky. Obr. 6., 7.: Projekce slunečního kotouče s Venuší na papír.
12
Snímky tranzitu Venuše – reflektor Dobson, zrcadlo 250 mm, ohnisko 1500 mm Foceno z ruky za okulárem, okuláry 26 mm a 40 mm. Fotoaparát Samsung, i7, 2 Mpix. Dalekohled opatřen slunečním filtrem. Pozn.: Snímky jsou výškově převráceny. Fotografie jsou upraveny v programu Picasa 3. Obr. 8.: Detail sluneční fólie:
13
Obr. 9.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami.
14
Obr. 10.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami.
Obr. 11.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami – detail.
15
Obr. 12.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami – detail.
Obr. 13.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami – detail.
16
Obr. 14.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší. Pruhy přes sluneční kotouč jsou způsobeny slabou oblačností – výřez.
17
Obr. 15.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší. Pruhy přes sluneční kotouč jsou způsobeny slabou oblačností – skutečná velikost.
Obr. 16.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší. Pruhy přes sluneční kotouč jsou způsobeny slabou oblačností – detail.
18
Obr. 17.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší – detail.
Obr. 18.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší.
19
Obr. 19.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší – barevně upraveno.
Obr. 20.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší – barevně upraveno.
20
Obr. 21.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší – barevně upraveno.
Obr. 22.: Sluneční kotouč se skvrnami po tranzitu.
21
Obr. 23.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší v nepravých barvách.
Obr. 24.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší v nepravých barvách – umělý výřez.
22
Obr. 25.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší v jemné oblačnosti v nepravých barvách.
23
3. OBRAZOVÉ PŘÍLOHY Obr. P1.: Pohled z místa pozorování – SVV. Stromová alej je lemována silnicí.
Obr. P2.: Pohled z místa pozorování – SZ.
24
Obr. P3., P4.: Milan Skrbek
25
Obr. P5., P6.: Jaroslav Vyskočil
26
Obr. P7., P8, P9.: Detaily tranzitující Venuše.
27
Obr. P10., P11.: Sluneční skvrny.
28
Obr. P12., P13.: Sluneční skvrny.
29
Obr. P14., P15.: Sluneční skvrny.
30
Počet stran: 31 Počet obrázků: 44 Klíčová slova: Venuše, tranzit, sluneční kotouč, sluneční skvrny.
Vydáno v Liberci v červnu 2012. Grafická úprava a sazba: J. Vyskočil. © Jaroslav Vyskočil, Milan Skrbek
31
