TRANSPARENTNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V PRAXI

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

TRANSPARENTNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V PRAXI Transparent budgeting in the practice Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Jiří VELINSKÝ

Bc. Lenka SEDLÁKOVÁ Brno, 2016

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Bc. Lenka Sedláková

Ná z e v di pl omové pr áce:

Transparentní rozpočtování v praxi

Ná z e v pr ác e v angličt i ně:

Transparent budgeting in the practice

Ka t e dr a:

Regionální ekonomie

Ve douc í di pl omové pr áce:

Ing. Jiří Velinský

Rok obha j oby:

2016

Anotace Diplomová práce „Transparentní rozpočtování v praxi“ se zabývá analýzou transparentnosti nakládání s veřejnými financemi v rozpočtových procesech územně samosprávných celků České republiky. Především se zabývá zveřejňováním rozpočtu obcí se zaměřením na klikací rozpočty a participací občanů na procesu tvorby obecních rozpočtů a jejími teoretickými východisky. Práce se rovněţ zabývá konkrétními příklady obcí České republiky, které se rozhodly aplikovat proces participativního rozpočtování na svém území.

Annotation This thesis titled “Transparent budgeting in the practice” has analysed transparency of management of public finances in the budgeting processes in the local government units in the Czech Republic. It focuses especially on publication of the municipal budgets focusing on clickable budgets and the participation of the citizens on the creation of the municipal budgets and the theoretical basis. The thesis also analyses specific examples of the villages in the Czech Republic, which have decided to apply the process of participatory budgeting on their areas.

Klíčová slova Transparentnost, obec, městská část, územně samosprávný celek, rozpočet, klikací rozpočet, participativní rozpočtování.

Keywords Transparency, village, district, local government unit, budget, clickable budget, participatory budgeting.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Transparentní rozpočtování v praxi vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jiřího Velinského a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 9. května 2016

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu Ing. Jiřímu Velinskému za odborné vedení, pomoc a rady při zpracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat celé své rodině za podporu a trpělivost po celou dobu mých studií.

OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 9 1

DEFINICE ÚSC ............................................................................................................... 11

2

ROZPOČET OBCE ......................................................................................................... 13

3

ROZPOČTOVÝ PROCES .............................................................................................. 15

4

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ ........................................................................ 17

5

6

4.1

HISTORIE PARTICIPATIVNÍHO ROZPOČTOVÁNÍ .............................................................. 20

4.2

DRUHY PARTICIPATIVNÍHO ROZPOČTOVÁNÍ ................................................................. 22

4.3

MODELY PARTICIPATIVNÍHO ROZPOČTOVÁNÍ ............................................................... 23

4.4

PRINCIPY PARTICIPATIVNÍHO ROZPOČTOVÁNÍ .............................................................. 32

4.5

AKTÉŘI ......................................................................................................................... 35

4.6

PROCES (CYKLUS, FÁZE A ETAPY) ................................................................................. 40

4.7

KLADY A ZÁPORY PARTICIPATIVNÍHO ROZPOČTOVÁNÍ ................................................. 44

NADSTANDARDNĚ ZVEŘEJŇOVANÝ ROZPOČET ............................................. 49 5.1

WEBOVÉ STRÁNKY OBCÍ............................................................................................... 49

5.2

DELŠÍ ZVEŘEJŇOVÁNÍ ROZPOČTU ................................................................................. 50

5.3

ZVEŘEJŇOVÁNÍ ROZPOČTU V NADSTANDARDNÍ PODROBNOSTI..................................... 51

ROZKLIKÁVACÍ ROZPOČET .................................................................................... 53 6.1

KLIKACÍ ROZPOČET POSKYTOVANÝ MINISTERSTVEM FINANCÍ ..................................... 53

7

6.2

KLIKACÍ ROZPOČET POSKYTOVANÝ JINÝMI SUBJEKTY ..................................................55

6.3

KLIKACÍ ROZPOČTY NA WEBECH OBCÍ ..........................................................................56

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V ČR .............................................................61 7.1

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7 .......................................63

7.2

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 10 .....................................66

7.3

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA – ZBRASLAV .....................70

7.4

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3 .......................................75

7.5

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V MĚSTSKÉM OBVODU OSTRAVA – JIH ......................76

7.6

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V MOB OSTRAVA – PORUBA ....................................79

7.7

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V SEMILECH ..............................................................81

7.8

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V LITOMĚŘICÍCH .......................................................84

7.9

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V BRNĚ .....................................................................86

7.10

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ VE ŢĎÁŘE NAD SÁZAVOU ......................................87

ZÁVĚR ....................................................................................................................................89 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................92 SEZNAM TABULEK ...........................................................................................................101 SEZNAM OBRÁZKŮ ..........................................................................................................101 SEZNAM PŘÍLOH...............................................................................................................103 PŘÍLOHY ..............................................................................................................................104

ÚVOD Státu, který po nás vyţaduje platit daně, neunikneme. Daně jsou odváděny ze mzdy, z nemovitosti, ve které ţijeme nebo daň z přidané hodnoty platíme při veškerých svých nákupech, a kdyţ si člověk myslí, ţe daním po smrti unikne, je tu ještě poslední vůle a daň dědická. Čím více daní je odváděno z kapes daňových poplatníků, tím větší je jejich zájem o to, co se s odvedenými penězi stane. V poslední době se sílící pozicí médií, které na nás chrlí zprávy o korupčních skandálech a zpronevěrách ve veřejné správě, nebo předraţených státních zakázkách, roste poptávka po zprůhlednění nakládání s veřejnými prostředky, tedy penězi nás všech. Tím, jak se k transparentnosti a zprůhlednění hospodaření s veřejnými financemi postavily územně samosprávné celky v České republice, se bude zabývat následující text diplomové práce. Je jistě mnoho způsobů, jak zprůhlednit financování, některé jsou administrativně jednodušší, jiné sloţitější, některé stojí peníze, jiné čas a jiné zase vyţadují zájem místních aktérů. Kaţdý z těchto způsobů s sebou nese svá pozitiva i negativa. Některé způsoby jiţ řadu let dobře fungují v zahraničí a samosprávy v České republice se mohou inspirovat, jiné jsou tak závislé na specifických podmínkách států, ve kterých vznikly, ţe se o jejich zavedení v České republice nikdo ani nepokouší. Jak se za 27 let demokracie posunula informovanost veřejnosti? Jakou míru průhlednosti vyuţívají územně samosprávné celky ve svém rozpočtovém cyklu? Jak se do procesu tvorby rozpočtu můţe zapojovat veřejnost? Jaký je zájem veřejnosti o dění ve svém okolí? Na tyto a mnohé další otázky odpoví tato diplomová práce. Práce je zaměřena na analýzu současné situace transparentnosti v rozpočtových procesech lokálních samospráv České republiky. Zabývá se jednak zákonnými povinnostmi územně samosprávných celků, ale také transparentností zaloţené na dobrovolnosti zástupců municipalit, které poskytují i nepovinné informace nad rámec zákona. Práce uvede jednak zákony, jimiţ se musejí obecní samosprávy řídit, jednak teoretická východiska transparentnosti ve formě participativního rozpočtování, které je zatím nejpokročilejší formou 9

zprůhledňování veřejných rozpočtů. V analýze současného stavu budou odkryty i další metody zveřejňování rozpočtového procesu. Na teoretické poznatky participativního rozpočtování naváţe v poslední části práce praktické uchopení této metody některými obcemi v České republice, které jsou zatím povaţováni za průkopníky.

10

1 DEFINICE ÚSC Česká republika se ve své podstatě řadí mezi unitární státy. Neplatí však doslova, ţe by celá země byla řízena z centra, které má veškerou rozhodovací pravomoc. Pro přesun určité pravomoci na niţší samosprávné celky uţíváme dvou termínů, které se od sebe značně liší svým významem. Jedná se o princip decentralizace a dekoncentrace. Pojem dekoncentrace znamená delegování pravomocí z vyššího stupně orgánu státní správy na niţší, zpravidla se jedná o úřady státní správy (Ţivnostenský úřad, Stavební úřad, Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení aj.), případně soudy (krajské, okresní). Úřady jsou umístěny blíţe občanům, vykonávají však státní správu, která je jednotná na celém území České republiky, není zde ponechán prostor pro vlastní samostatné rozhodování, na rozdíl od decentralizovaných úřadů. Za decentralizované úřady povaţujeme prakticky územní samosprávy. V České republice se jedná konkrétně o vznik vyšších územně samosprávných celků – krajů a niţších územně samosprávných celků – obcí. Hlavním důvodem decentralizace je přiblíţení rozhodování o území blíţe občanům. Vláda deleguje přímo, avšak nedirektivně, jisté rozhodovací pravomoci a správu nad daným územím na územní samosprávu a ta tak vykonává správu jim svěřeného území samostatně a v rozmezí stanovaném centrální vládou. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) povaţuje za základní stavební jednotku tvořící celek a vymezenou územím obec. Jedná se o veřejnoprávní korporaci, vystupující v právních vztazích svým jménem a na svou zodpovědnost. Správní členění České republiky je uvedeno níţe, viz Obrázek 1 Mapa správního uspořádání ČR – obce (2014). Obce v České republice mají vlastní samosprávu, správním orgánem obcí je obecní zastupitelstvo. Je voleno jednou za 4 roky z řad občanů obce. Počet je volen zastupiteli nejpozději 85 dní před volbami do obecního zastupitelstva. Pohybuje se vţdy v určitém rozpětí, daném zákonem pro konkrétní velikost obce. Volí se od 5 zastupitelů v těch nejmenších obcích, po 55 členů zastupitelstva v obcích nad 150 000 obyvatel. Z obecního zastupitelstva si jeho členové zvolí radu obce, která má 5 – 11 členů, přičemţ počet je vţdy lichý a nesmí překročit třetinu počtu členů zastupitelstva. Rada je orgánem 11

výkonným a schází se častěji neţ zastupitelstvo a to na zasedáních, která jsou na rozdíl od zasedání zastupitelstva neveřejná. (Zákon č. 128/2000 Sb. Zákon o obcích (obecní zřízení), 2000) Obrázek 1 Mapa správního uspořádání ČR – obce (2014)

Zdroj: (Ústav územního rozvoje, 2015)

12

2 ROZPOČET OBCE Obec má ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územně samosprávných celků povinnost mít dva základní finanční plány. Jedním z nich je rozpočtový výhled, druhým je samotný rozpočet obce. Rozdíl mezi těmito dvěma dokumenty je především v jejich detailnosti a době platnosti. Střednědobým dokumentem je rozpočtový výhled, který schvaluje obecní zastupitelstvo na dobu 2 – 5 let. Jedná se o méně podrobný dokument a zachycuje především plány do budoucna: příjmy, výdaje, plánované investice, půjčené prostředky a jejich splátky, tak aby obce mohly s předstihem přemýšlet, co kdy jak a z jakých prostředků uskuteční. Základním dokumentem plánujícím strategické cíle obce, ze kterého by měl rozpočtový výhled vycházet je Strategický plán obce, v České republice však municipality nemají povinnost jej vypracovávat. Rozpočtový výhled by bylo při jeho existenci moţno popsat jako strategický plán obce vyjádřený v konkrétních číselných hodnotách. Problémem rozpočtového výhledu je však jeho dlouhodobost a pomalá reakce na změny a také to, ţe jej obce schvalují nedostatečně propracovaný, protoţe jeho rozsah není zákonem definován. Jeho vzhled se tedy v jednotlivých obcích liší svou podrobností. Propracovaný rozpočtový výhled se správně definovanými cíli se stává výhodným především při sestavování rozpočtu ročního. Zpřehlední, i pro občany, obraz o finančního zdraví obce, usnadní práci při rozhodování o investicích a řízení obecního dluhu. V návaznosti na rozpočtový výhled schvaluje zastupitelstvo územního samosprávného celku roční rozpočet, který je sestavován vţdy na dobu jednoho kalendářního roku a měl by být dlouhodobě vyrovnaný. Skládá se z příjmů a výdajů a financujících operací. Je více podrobný a v průběhu celého roku je moţno jej upravovat rozpočtovými opatřeními. Na rozdíl od účetnictví se v něm neprojevují pohledávky, závazky a podnikatelská činnost obce. Územně samosprávné celky mají povinnost členit svoje příjmy a výdaje druhově, odvětvově, zdrojově a konsolidačně. Nejvhodnější je pro tuto část práce uvést druhové členění, přičemţ příjmy se dělí na 4 druhy, konkrétně: daňové zahrnující jednak sdílené daně například z daně z přidané hodnoty, daně z příjmu fyzických osob nebo daně z příjmu právnických osob. 13

Sdílené daně jsou určeny tzv. „procentem“ z celostátního hrubého výnosu zmíněných daní. Dalšími daňovými příjmy jsou přímé daně místní – daň z nemovitostí nacházejících se na území ÚSC. Mezi nedaňové příjmy patří například příjmy z vlastní činnosti, přijaté splátky půjčených prostředků nebo příjmy z prodeje nekapitálového majetku aj. Třetím druhem příjmů ÚSC jsou příjmy kapitálové vznikající především prodejem kapitálového majetku. A naposledy přijaté transfery lze nazvat jako účelové nebo neúčelové dotace přijaté územně samosprávnými celky ze státního rozpočtu, rozpočtů vyšších územně samosprávných celků nebo Evropské unie. Výdaje se druhově člení pouze na dvě části a to běţné a kapitálové výdaje. Běţné výdaje zahrnují vše, co je třeba na běţný chod ÚSC a veškeré neinvestiční transfery, které ÚSC poskytují jak svým příspěvkovým organizacím, tak obyvatelstvu případně soukromým subjektům. Kapitálové výdaje zahrnují veškeré investiční výdaje jako například výdaje na investiční nákupy nebo investiční transfery atd. Tabulka 1 Dělení rozpočtu ÚSC Příjmy

Výdaje

Daňové příjmy

Běţné výdaje

Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy

Kapitálové výdaje

Přijaté transfery Zdroj: Autorka

14

3 ROZPOČTOVÝ PROCES Zastupitelstvo obce zpravidla na podzim zveřejní návrh rozpočtu na své úřední desce a to ve lhůtě alespoň 15 dní před plánovaným projednáváním na veřejném zasedání zastupitelstva. Občané se mohou k návrhu rozpočtu vyjadřovat dvěma způsoby: buď písemně v časovém předstihu před zasedáním zastupitelstva, nebo ústně při osobní účasti přímo na konkrétním veřejném zasedání obecního zastupitelstva. Po projednání případných změn v návrhu rozpočtu se schvaluje rozpočet pro nadcházející rok. (Předpis č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 2000) Můţe nastat i situace, ţe se rozpočet pro nadcházející rok nestihne schválit do 31. 12. roku předcházejícího. V této situaci následuje hospodaření obce v tzv. „rozpočtovém provizoriu“, neboli na posledním zasedání zastupitelstva se určí pravidla, podle nichţ se bude samospráva řídit do schválení rozpočtu nového. U rozpočtového procesu je důleţité si v návaznosti na participaci občanů povšimnout, ţe občané mohou pouze vznášet připomínky v jednotlivých fázích rozpočtového procesu, nemohou ho však sami navrhovat. To činí rada obce a následně jej schvaluje zastupitelstvo. Role občana jako aktivního účastníka rozpočtové tvorby je v pozadí. Moţnost vyjádřit svůj názor je jediná, kterou občan má. Jeho návrhy na případné změny jsou na radě i zastupitelstvu projednávány, nemusí se na ně však brát zřetel a pro volené zástupce nejsou nijak závazné. Pokud chce občan rozpočet tvořit, má jedinou moţnost a tou je kandidovat v komunálních volbách a nechat se zvolit alespoň do obecního zastupitelstva. Po uplynutí kalendářního roku, pro nějţ byl rozpočet sestaven, vypracuje obec závěrečný účet, v němţ uvede skutečné plnění rozpočtu. Příjmy a výdaje v závěrečném účtu jsou členěny podle rozpočtové skladby, je zde zahrnuto rovněţ nakládání s obecním majetkem a peněţními fondy, dále také vypořádání s institucemi v rámci souhrnného dotačního vztahu. Vše je uvedeno v takové podobě a rozsahu, aby bylo moţno hospodaření samosprávy přezkoumat. Přezkoumání je povinné a jeho výsledek je uveden rovněţ v závěrečném účtu. Kompletní závěrečný účet je následně vyvěšen na úřední desce alespoň 15 dní před veřejným projednáváním na obecním zastupitelstvu, umoţněn musí být rovněţ vzdálený přístup. 15

Nestačí dokumenty vyvěsit na tabuli v tištěné podobě, která se obvykle nachází v těsné blízkosti Obecního úřadu, ale také na internetové stránky obce. Občané k němu mohou opět vznášet připomínky stejným způsobem, jako se mohou vyjadřovat k návrhu rozpočtu. Ukončení celého rozpočtového procesu nastává ve chvíli, kdy je závěrečný účet schválen obecním zastupitelstvem. (Předpis č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 2000) Schválený rozpočet, upravený rozpočet a skutečné plnění rozpočtu je vyvěšeno k nahlédnutí na stránkách ministerstva financí na adrese: monitor.statnipokladna.cz. Pro běţného uţivatele jsou tyto stránky přehledné, protoţe částky jsou zde uvedeny v tzv. „rozklikávacích rozpočtech“. Nyní byl uveden klasický způsob tvorby rozpočtu v souladu se zákony České republiky a s téměř nulovou občanskou participací. Jediní občané, podílející se na tvorbě rozpočtu, jsou zvolení zástupci, coţ je pouhý zlomek ze všech obyvatel daného územního celku. Právě proto je třeba zapojit více iniciativu místních obyvatel do rozhodovacího procesu. Důvody zavádění participativního rozpočtování byly v různých oblastech odlišné, některé z nich budou uvedeny v části týkající se historie participativního rozpočtování.

16

4 PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ Pokud nahlédneme na slovo participace do slovníku cizích slov, zjistíme, ţe jej lze do češtiny přeloţit, jako podílení se na něčem, v našem případě na tvorbě rozpočtu obce. V praxi to tedy znamená, ţe obec zpravidla vyčlení určitý „balík“ peněţních prostředků, o kterém mohou občané dané obce sami rozhodovat. Je samozřejmé, ţe k rozhodování občanům nemohou být dány povinné odvody obce, které jsou pravidelné a kterým běţný občan nemusí nutně rozumět. Jako příklad lze uvést platby příspěvkovým organizacím obce, kterými obvykle bývají základní nebo mateřské školy. Běţný občan ze svého uţivatelského pohledu nemůţe posoudit, kolik je třeba na roční provoz. Můţe se mu proto zdát, ţe prostředky plynoucí například do základní školy jsou vysoké a škola je nepotřebuje, zatímco u něj v ulici chybí chodník, který by se ze škrtů mohl vystavět. Zastupitelé by tedy měli vyčlenit volné prostředky určené k investičním výdajům, o nichţ si mohou obyvatelé rozhodnout sami. Tak jako nikdo, ani zastupitelé obce nemohou vědět o všech problémech a potřebách svých občanů. Je proto třeba, aby se občané k tomu, co je trápí, vyjádřili sami a zapojili se do dění v obci. Ve většině obcí občané však ztratili motivaci zejména proto, ţe pokud sami nejsou zastupiteli nebo radními obce, o rozpočtu rozhodovat nemohou a na jejich názor, upozornění, zastupitelstvo reagovat můţe, nicméně nemusí. Pro občany je poté demotivující se jakkoli zapojovat, kdyţ se stejně nic nezmění. Druhým moţným překladem slova participace je zúčastnění se. V případě participativního rozpočtování jde o přímou účast občanů na setkáních, která se pravidelně opakují. Tato účast by však nebyla moţná nebo, lépe řečeno, smysluplná, pokud se občan neúčastní ţivota v obci. Pasivita obyvatel obce k dění v ní je bohuţel typická pro velkou část českých samosprávných celků jednak na venkově, kde můţe být důvodem například vysoká nezaměstnanost a nutnost jeho obyvatel venkova za prací, vzděláním i sluţbami dojíţdět do měst. Veškerý ţivot se tedy odehrává ve městech a vesnice slouţí pouze k přenocování. Pasivita je ovšem znatelná i u obyvatel měst, kteří naopak díky anonymitě osobně neznají ani své volené zástupce, proto neprojevují ţádnou iniciativu k samosprávě města. Poslední moţností překladu slova participace je spolupráce. Schopnost domluvit se a společnými silami dosáhnout nejlepšího moţného výsledku. Občané se musejí společně 17

dohodnout a vybrat z navrhovaných projektů, který je nejdůleţitější a nejprospěšnější, pokud moţno, pro největší část obyvatel dané obce. Vzhledem k tomu, ţe se občané sami zapojují do všech částí tvorby rozpočtu (určování účelu prostředků, které jim byly vyčleněny k participaci), dochází také ke zpětné vazbě a kontrole. Prof. Dr. Yves Sintomer, Dr. Carsten Herzberg a Dr. Giovanni Allegretti uvádějí ve své studii DIALOG GLOBAL No. 25 z roku 2013 pět hlavních kritérií participativního rozpočtování: 1. Veřejná diskuse o finančních a rozpočtových procesech by měla být nejdůleţitějším středobodem

celého

procesu

participativního

rozpočtování.

Participativní

rozpočtování se zabývá výdaji konkrétní municipality, o kterých, v rámci jistých pravidel, diskutují všichni zúčastnění obyvatelé, spolky, podnikatelé a místní samospráva, kteří mají zájem na dění v obci. Diskuse probíhá vţdy o předem jasně stanovené investiční části rozpočtu. Tabulka 1 Dělení rozpočtu ÚSC, uvedená dříve v textu, vyjadřuje, ţe se jedná o část prostředků nacházejících se pod poloţkou „kapitálové výdaje“. Občané tedy dopředu vědí, o jaké zdroje jde a mohou tomu přizpůsobit i své návrhy. 2. Participace občanů probíhá na konkrétním geograficky a politicky vymezeném území. Participativní rozpočtování mohou vyuţívat nejen obce, ale i města a městské části. Ve své podstatě by bylo teoreticky moţné aplikovat participaci i na území kraje a státu, z reálného pohledu je to ovšem těţko představitelné. U větších územních celků je řízení diskuse a nalezení koncensu mezi jednotlivými aktéry, kteří se neznají, nejsou si lokálně blízcí a nemají společné zájmy, poněkud sloţitější, neţ je tomu například u malých obcí. Na samotné velikosti území je závislý odlišný počet potřeb a názorů obyvatel. Čím rozmanitější a větší území, tím je sloţitější vést diskusi. S větší vzdáleností do místa diskuse také klesá ochota lidí se na schůzi dopravit. Proto se participativní rozpočtování na území států prakticky nevyskytuje. Pozn.: Je třeba zmínit, ţe přestoţe se participativní rozpočtování nevyskytuje na území celých států, poprvé se objevilo v brazilském městě Porto Alegre, které má o něco málo více obyvatel neţ naše hlavní město Praha a větší počet občanů, neţ některé evropské státy (Andora, Černá Hora, Estonsko, Island, Lucembursko, Malta, Monako 18

nebo San Marino). Vyplývá z toho, ţe městské státy, jako San Marino, nebo Monako by teoreticky mohly vyuţívat participativního rozpočtování, zatímco např. u Islandu nebo Černé Hory by mohla být překáţkou větší rozloha území a odlišné občanské preference. 3. Proces participativní tvorby rozpočtu je kontinuální, probíhající během celého roku. Diskuse a setkání musejí mít opakující se charakter s jistými pravidly, které zde určuje moderátor diskuse. Právě díky tomuto kritériu není povaţováno místní referendum za participaci občanů, protoţe je jednorázové a problematika řešená v referendech se zpravidla tvorby rozpočtu netýká. Rovněţ veřejné zasedání zastupitelstva s moţností vyjádření občanů k daným problémům obce se za participaci nepovaţuje. 4. Kaţdé setkání v rámci participativního rozpočtování má stanovený scénář zaloţený na vyjadřování názorů a aktivitě jednotlivých aktérů debaty. Stanovená pravidla určují přesný průběh procesu, začíná obvykle seznámením účastníků diskuse s tématem participativního rozpočtování, následuje zveřejnění výše finančních prostředků, které jsou k dispozici. Dále jsou očekávány návrhy projektů, které je moţno z daných prostředků realizovat. Z návrhů jsou vybrány ty, které jsou povaţovány za smysluplné a realizovatelné, o těch se na dalším setkání hlasuje. Návrh, který získá nejvíce hlasů, je následně realizován. 5. Posledním kritériem je kontrola a hodnocení celého procesu participativního rozpočtování. Lidé sami z vlastní vůle a zájmu provádí kontrolu průběhu realizace projektu, na kterém mají větší zájem neţ na kterémkoli jiném. Zajímají se především o viditelné výsledky a poměr kvality, kvantity a přidané hodnoty. Jinými slovy lze participativní rozpočtování popsat jako částečné přenesení rozhodovací pravomoci na občany územního celku neboli decentralizaci moci volených zástupců. Samozřejmě, ţe to platí pouze částečně. Jak jiţ bylo výše zmíněno, občan nemůţe rozhodovat o všech poloţkách rozpočtu, pouze o určité vyčleněné investiční části. Participativní rozpočtování je ve své podstatě pokládáno za projev přímé demokracie. Podobně, jako i referenda, občané přímo hlasují o vybraných tématech. Referendum je ovšem většinou zaměřeno pouze na projevení souhlasu, či nesouhlasu s daným problémem a především se 19

jedná o jednorázovou akci, na rozdíl od procesu participativního rozpočtování. Cyklus participativního

rozpočtování

viz

následující

Obrázek

2

Schéma

participativního

rozpočtování. Obrázek 2 Schéma participativního rozpočtování

Zdroj: ("Participativní rozpočtování" jako inovativní nástroj moderní veřejné zprávy, 2011), vlastní úpravy autorky

Důvodem k zavedení participativního rozpočtování je také snaha o zapojení do procesu tvorby rozpočtu všech skupin obyvatel daného území. Ať uţ jde o zástupce všech věkových skupin, tak o zástupce z řad studentů, ekonomicky aktivních občanů (zaměstnaní, nezaměstnaní, OSVČ, podnikatelé a další) a občanů v penzi. Dalšími skupinami jsou například zájmové spolky působící v obci, které mají vliv na dění v území, nebo zástupci z trţní sféry (podnikatelé, ţivnostníci).

4.1 Historie Participativního rozpočtování Participativní rozpočtování není pouze záleţitostí několika posledních let, ale první zprávy o něm se objevily jiţ v roce 1989 v brazilském městě Porto Alegre. Po mnoha letech diktátorského reţimu vyhrála v komunálních volbách levicová dělnická strana Partido dos Trabalhadores, která přebírala zničené město bez funkční byrokratické struktury, těsně před 20

vyhlášením bankrotu a velká část obyvatel ţila pod hranicí chudoby ve slumech v okolí města. Právě i proto se objevil prostor pro experiment s participací občanů na tvorbě rozpočtu města. Zpočátku se z celkem milionu a půl obyvatel zúčastnilo schůze zaměřené na diskusi problémových oblastí města asi 1.000 občanů. Zájem postupem času rostl a jiţ po dvou letech bylo občanů 8.000 a jejich počet stále rostl aţ na 20.000. Tato velikost schůze občanů se jiţ ustálila a dále se nezvyšuje. (Toţička, 2015) Partido dos Trabalhadores, jak lze také přeloţit jako Strana pracujících, uspěla ve volbách především proto, ţe slíbila občanům větší moţnost zapojení se do chodu města a hlavně „obrat ve výdajových prioritách “ (Wampler, 2000). V Porto Alegre totiţ bylo po mnoho let financováno pouze okolí bohatých vrstev obyvatel, tudíţ se stále více zvětšovaly rozdíly mezi bohatými a chudými obyvateli města. Prvními problémy, které musela dělnická strana řešit, bylo, ţe neměla prakticky skoro ţádné finanční prostředky, se kterými by mohla hospodařit. Následovala tedy restrikční opatření a částečná správa města byla svěřena do rukou občanů. Mohli se podílet bez rozdílu původu, tzn. ţe vyjadřovat své názory mohli i ti nejchudší obyvatelé města a moc tak nebyla soustředěna do rukou několika málo procent občanů z bohatých vrstev. Vzhledem k úspěchům získala Strana pracujících většinu i v dalších volbách v roce 1992. Od tohoto roku se veřejných diskusí zúčastňovalo jiţ zmiňovaných 20.000 obyvatel města. Model participace občanů se začal šířit i do dalších měst Brazílie. V roce 2000 bylo odhadnuto, ţe se na tvorbě rozpočtu podílí občané v téměř stovce brazilských měst. Participativní rozpočtování ovšem nezůstalo jen v Brazílii, ale postupně se rozšířilo do celého světa. Z níţe uvedené mapy na Obrázek 3 Rozšíření participativního rozpočtování ve světě v roce 2011 lze usoudit, ţe nejvíce se participativní rozpočtování rozšířilo především po Jiţní Americe (Argentina, Dominikánská republika, El Salvador, Chile, Mexiko, Uruguay, Nicaragua a Peru) a po Evropě (především do Albánie, Belgie, Bosny a Hercegoviny, Francie, Itálie, Německa, Portugalska, Španělska a Švýcarska). Nepatrné náznaky lze objevit i v Asii (Filipíny, Indie, Indonésie, Srí Lanka) nebo některé jihoafrické země. Je třeba uvést, ţe vzhledem k tomu, jak se liší jednotlivá města a státy ve své podstatě, formě vlády i specifických problémech, tak není moţno ani určit jednotnou definici participativního 21

rozpočtování. I důvody rozšíření nebo uţívání participace občanů na tvorbě rozpočtu byly v jednotlivých zemích odlišné. V chudých oblastech Afriky a Jiţní Ameriky jiţ nebylo jiným východiskem z chudoby a potíţí, neţ vyzkoušet něco nového, co se osvědčilo v Porto Alegre. V bohatších zemích Evropy šlo spíše o jistou společenskou sounáleţitost a vztah občanů k městu, ve kterém ţijí. Obrázek 3 Rozšíření participativního rozpočtování ve světě v roce 2011

Zdroj: ("Participativní rozpočtování" jako inovativní nástroj moderní veřejné zprávy, 2011)

4.2 Druhy participativního rozpočtování V základu lze participativní rozpočtování rozdělit na dva druhy, které se liší jednak logistickou náročností, jednak také oblastí, na které jsou realizovány. Konkrétně nazýváme jednodušší druh Public Works Programs – Veřejné projektové programy a sloţitější Thematic Programs – Tematické programy. (Wampler, A Guide to Participatory, 2007) 4.2.1

Veřejné projektové programy:

Jako projekt se začala projevovat občanská participace. Jedná se o to, ţe občané hledají problémové oblasti ve svých městských nebo obecních částech a jako jejich vyřešení navrhují projekty, které by se měly z obecního rozpočtu uskutečnit. Z projektů je následně vybrán ten 22

nejdůleţitější a nejvhodnější. Právě díky projektům je jasně patrná přímá souvislost mezi výsledky a předchozí participací místních občanů. Na základě toho, jak dopadne konkrétní odhlasovaný projekt po své realizaci, utvoří si obyvatelé obce názor i na celé participativní rozpočtování. Jako další pozitiva pro participativní projekty hovoří spolurozhodování obyvatel konkrétní oblasti o svých rozvojových prioritách a uvědomění si, jaké má kdo kompetence a jaká z kaţdého činu plyne odpovědnost. Díky participativnímu rozpočtování je zvýšena transparentnost a kontrola nad zadáváním veřejných zakázek za veřejné finanční prostředky. 4.2.2

Tematické programy:

Sofistikovanějším druhem participativního rozpočtování jsou tematické programy. Občané spolu se zastupiteli hledají společné strategické a rozvojové cíle. Velkým pozitivem na tomto druhu participace je přimění občanů zamyslet se a analyzovat současnou situaci obce, nahlédnout na ni jako na celek a určit si prioritní osy rozvoje, jimiţ se má obec v budoucnu ubírat. Zabývání se maličkostmi a nesystematické realizování jednotlivých vzájemně neprovázaných projektů je v tematických programech pasé.

4.3 Modely participativního rozpočtování Jak jiţ bylo výše zmíněno, participativní rozpočtování je tak závislé na podmínkách typických v konkrétních oblastech, ať uţ je to politická situace, bohatství nebo mentalita občanů, ţe neexistuje ţádná univerzální definice. Proto zde bude uvedeno sedm základních modelů, které byly aplikovány v Porto Alegre, model pouţívaný ve středomoří, ve zbytku Evropy a světa. Těchto sedm modelů však není absolutním výčtem a není vyloučeno, ţe se v některé oblasti světa nevyskytuje model další, který vyuţívá zcela odlišných zákonitostí. 4.3.1

Klasický model

Klasický model vznikl v brazilském městě Porto Alegre. Vychází ze tří stupňů zobrazených v pyramidové struktuře viz Obrázek 4 Zobrazení pyramidového modelu v Porto Alegre. Kaţdé patro pyramidy znázorňuje jednotlivé stupně participace občanů od nejmenších územních celků města nazývaných sousedství, přes ulice a sídliště, městské části na druhém 23

stupni aţ po město jako celek. Důleţité je propojení celé pyramidy skrze všechna patra. Niţší patro je vţdy základem pro patra vyšší, vypadnutím jednoho pole pyramidy by byla ztracena návaznost a celek by tak ztratil funkčnost. Obrázek 4 Zobrazení pyramidového modelu v Porto Alegre

Zdroj: Autorka

Nejdůleţitější je dle De Sousa Santose moţnost zapojení občanů do tvorby rozpočtu města bez rozdílu věku, původu, rasy, pohlaví a bohatství. Poprvé v historii byli u odrazu města ode dna právě chudí občané z příměstských slumových oblastí. (De Sousa Santos, 1998) Nejniţší úroveň je zaloţena na setkávání lidí ze sousedství, z jedné ulice nebo sídliště. Na setkáních jsou diskutovány problémy dané oblasti a navrhovány projekty, které by se měly realizovat pro pozvednutí ţivotní úrovně v konkrétním malém ohraničeném území. Diskusi nevedou ani neiniciují představitelé města (zastupitelé nebo radní), ale aktivní jedinci pocházející přímo z dané oblasti, mající k ní vztah. Na této úrovni se vyskytují veřejné projektové programy. První náznak tematických programů nastává aţ na druhém stupni pyramidy, kde se oba modely mísí. Na prvních oficiálních veřejných shromáţděních dochází k volbě rozvojových prioritních projektů, s jejichţ realizací by se oblast chtěla do budoucna posunovat blíţe k vyšší ţivotní úroveni obyvatelstva sousedství. Kaţdá oblast ze svých členů vybere zástupce, kteří budou prezentovat návrhy změn a prioritních oblastí na vyšším stupni pyramidy, konkrétně na úrovni městských částí. Proces voleb – viz Obrázek 5 Zobrazení modelu participativního procesu v Porto Alegre. V Porto Alegre je celkem 16 městských obvodů, respektive částí, které jou uţívány pro aplikaci participativního rozpočtování na střední úrovni. Tyto obvody nejsou nezbytně shodné s administrativním členěním města na městské části. (Spada, 2014)

24

Obrázek 5 Zobrazení modelu participativního procesu v Porto Alegre

Zdroj: (Lorenz & Menino, 2005), vlastní překlad autorky

Oficiální setkání pořádané na druhé úrovni jiţ iniciují zástupci města, zpravidla se zde schází mezi 100 aţ 2000 občany města, kteří byli jiţ pověřeni ze schůzí v sousedské úrovni, aby hájili zájmy jednak samotných ulic nebo bloků, jednak městského obvodu jako celku. (De Sousa Santos, 1998) Tyto schůze se nazývají Regionální shromáţdění, jenţ volí ze svých řad pověřené osoby, které budou zastupovat danou městskou část v regionálních fórech pro tvorbu rozpočtu. Regionální schůze se zabývá vnitřními a vnějšími analýzami jednotlivých sousedství. Vnitřní anylýza rozpoznává silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky čtvrtí, je to spíše analýza současného stavu, kdy k dosaţení lepšího stavu je moţno změnit situaci uvnitř bloků bez ohledu na to, jak se vyvíjí vnější okolí. Právě vnější analýza odhaluje příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), které jsou naopak od silných a slabých stránek ovlivněny vnějším okolím a není v silách zástupců konkrétních oblastí dospět ke zlepšení výchozího stavu pouze změnami uvnitř, jelikoţ na příleţitosti a hrozby působí vnější prostředí. SWOT analýzy jsou vhodným základem pro stanovení priorit jednotlivých sousedství a následné stanovení společných strategických cílů za celý městský okrsek. V návaznosti na účast na regionálních setkáních je závislý rovněţ počet zvolených zástupců do regionálního fóra pro 25

danou oblast, který vychází z pravidel – viz Tabulka 2 Kritéria pro volbu zástupců do Regionálního fóra. Tabulka 2 Kritéria pro volbu zástupců do Regionálního fóra Počet účastníků regionálního shromáţdění

Počet volených zástupců do regionálních fór

Do 100 účastníků

1 zvolený na 10 účastníků

101 aţ 250


251 aţ 400


401 aţ 550


551 aţ 700


701 aţ 850


851 aţ 1000


Nad 1000


Zdroj: (Menegat, 2002), vlastní překlad autorky

Pokračují jednání na Fórech zástupců, jeţ jsou veřejná, a účastnit se jich můţe kdokoli. Jediná omezení jsou při hlasováních o výběru konkrétních projektů (na úrovni čtvrtí), které budou zařazeny na seznam preferovaných projektů, kdy smějí hlasovat pouze, dle výše uvedených kritérií, zvolení zástupci. Jednotlivá fóra zástupců jsou pověřena vyjednáváním a kontrolou nad realizací projektů zastupiteli města. Mandát zástupců ve Fórech je vţdy pouze na jeden rok a veškeré jejich jednání je pod drobnohledem občanů, kteří si je z vlastní vůle zvolili, tím je zajištěna kontrola průběţná i následná. ("Participativní rozpočtování" jako inovativní nástroj moderní veřejné zprávy, 2011) Paralelně avšak odděleně se ve střední části pyramidy vyskytují jak projektové programy (konkrétní projekty např. kanalizace ve čtvrti A, silnice v ulici B nebo nemocnice v obvodu C) a tematické programy (prioritní osy – vzdělávání, zdravotnictví, dopravní infrastruktura atd.), o nichţ se hlasuje a jeţ jsou vybírány k předloţení městské rozpočtové radě na 3. stupni.

26

Na nejvyšším stupni pyramidy jedná městská rozpočtová rada – výkonný orgán formulující jasná kritéria procesu. Pomocí daných kritérií jsou alokovány finanční zdroje na konkrétní předkládané projekty, ať uţ regionální veřejné projektové programy, nebo tematické programy. V první řadě jsou podporovány projekty obsaţené na seznamu s nejvyššími prioritami za jednotlivé regiony a nejvíce preferovaný tematický okruh. Dále se přihlíţí na velikost populace v jednotlivých regionech z celkových 16 městských částí Porto Alegre a kvalitě

infrastruktury

(přednostněji

uspokojovány

projekty

na

doplnění

chybějící

infrastruktury – princip solidarity). Všechna zasedání jsou veřejná, ale pouze na nejniţším stupni mají občané moţnost se aktivně zapojit (všichni bez rozdílu diskutují a následně si volí své zástupce – cca 5 % do regionálního fóra). Dále jsou jiţ jen pasivními pozorovateli. Jelikoţ právo volit své zástupce do městské rozpočtové rady má jen cca 100 aţ 200 členů regionálních Fór zástupců, kteří za kaţdý z 16 městských obvodů vyberou 2 své zástupce, tzn. v městské rozpočtové radě sedí 32 zástupců za regiony. (Baiocchi, 2003) Městská rozpočtová rada následně po dosaţení koncensu předkládá návrh participativního rozpočtu starostovi, ten má zajistit schválení radou města. Kontinuálně avšak částečně stranou od programových projektů probíhá i na nejvyšším stupni proces tematický. Zde jej zastupuje 12 reprezentantů (za kaţdý z 6 tematických okruhů 2 zástupci), jeţ mnohem intenzivněji jednají s vedením města. (Prof. DR. Sintomer, Dr. Herzberg, & Dr. Allegretti, 2013). Díky vyšší míře abstraktnosti jsou tematická shromáţdění zpravidla méně navštěvována místními obyvateli. Formulovány jsou strategie města, tedy dlouhodobé cíle a priority pokrývající území celého města. Probíraná témata se dotýkají dopravní infrastruktury, oblastí sociálních sluţeb, vzdělávání a zdravotnictví. Neopomenutelnou součástí je strategie územního plánování, které zachová udrţitelný růst města do budoucna. Výsledkem zavedení participativního rozpočtování do Porto Alegre byla realokace finančních prostředků z velkých viditelných projektů, často nepromyšlených, bez návaznosti na další projekty, na projekty menšího rozsahu zaměřené na zkvalitnění infrastruktury (Kanalizační a vodovodní sítě, dopravní infrastruktura, školy, školky a jiné), které byly vzájemně propojeny 27

právě i díky dlouhodobým vytyčeným cílům. Dalším kladem, který lze participativnímu rozpočtování přisoudit, je aktivita místních obyvatel, iniciativa ke shromaţďování v různých zájmových společenstvích, spolcích a sdruţeních. Nelze také opomenout zrealizování reformy veřejné správy a zvýšení efektivnosti výkonu veřejné správy, které jsou nyní viditelné. 4.3.2

Porto Alegre pro Evropu

Nejpodobnějším modelem k původnímu z brazilských měst je tzv. model „Porto Alegre pro Evropu“, který je uţíván především v zemích s nejpodobnějšími podmínkami jako je Španělsko, Itálie a Francie. Rozšíření participativního rozpočtování v Evropě – viz Obrázek 6 Rozšíření participativního rozpočtování v Evropě (2005). Obrázek 6 Rozšíření participativního rozpočtování v Evropě (2005)

Zdroj: (Sintomer, Herzberg, & Röcke, Participatory budgets in a european comparatie approach, 2005)

Ve Španělsku byl princip participativního rozpočtování aplikován v mnohých městech, ale nejznámnějšími, které zde budou uvedeny, jsou: Sevilla – jedno z nějvětších a nejstarších měst leţící na jihu Španělska je hlavním městem provincie Sevilla s více neţ 700 000 obyvateli. A druhým městem je Córdoba – leţící nedaleko Sevilly je taktéţ hlavním městem stejnojmenné provincie s přibliţně polovičním počtem obyvatel, neţ ţije v Seville. 28

V Itálii lze zmínit především tato tři města: Grottammare – malé město s necelými 16 tis. obyvateli leţící uprostřed turisticky oblíbené oblasti zvané Palmová riviera. Pieve Emanuele – město, které má přibliţně o 1 000 obyvatel méně neţ Grottamare leţí v blízkosti severní italské metropole – Milána. Jistá participace je vidět i v některých městských částech hlavního města Říma. Za poslední jmenovanou zemi Francii je třeba v prvé řadě uvést hlavní město Paříţ, která implementovala participativní rozpočtování ve svém 20. okrsku. Dále lze za průkopníky participace uvést např. město Saint-Denis – leţí v bezprostřední blízkosti hlavního města Paříţe. V neposlední řadě lze zmínit město Pont de Caix na jihovýchodě Francie s pouhými 11 tis. obyvateli. (Sintomer, Herzberg, & Röcke, Participatory budgets in a european comparative approach, 2005) Zatímco v brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování postupem času zaměřilo na dva druhy programů (projektové a tematické) ve Středomoří se aplikuje především na řešení konkrétních investičních projektů. Místní vlády v tomto případě projevují velkou iniciativu především při prosazování návrhů vzniklých na základě koncensu na shromáţděních. Přestoţe zodpovědnost za rozpočet obce mají volení zastupitelé a radní, je co nejvíce přihlíţeno přáním občanů. Stejně jako v Porto Alegre byl sestavován seznam projektů seřazených na základě kritérií. V Evropském modelu je sestaven konkrétní vzorec pro alokaci investičních prostředků. Do vzorce jsou promítnuty veličiny jako např. poměr sociálně slabých občanů v městské části k celkovému počtu obyvatel, aktivita a participace občanů v jednotlivých fázích participačního cyklu. (Sintomer, Herzberg, & Röcke, From Porto Alegre to Europe: Potentials and Limitations of Participatory, 2013) Modelovou ukázkou je implementace modelu participativního rozpočtování z Porto Alegre na území španělského města Sevilla. Čtvrté největší město leţící v nejjiţnějším regionu – Andalusii, je největším evropským městem uţívajícím k realokaci zdrojů participativní rozpočtování na celém svém území. Participace občanů je realizována na třech stupních, viz Obrázek 4 Zobrazení pyramidového modelu v Porto Alegre. Na prvních oficiálních shromáţděních jsou voleni zástupci, viz Tabulka 2 Kritéria pro volbu zástupců do 29

Regionálního fóra. Na rozdíl od Porto Alegre se zde neobjevuje výše zmiňovaných 6 tematických okruhů, tudíţ nejsou ani za tyto oblasti voleni zástupci do regionálního Fóra zástupců – v Seville zvané jako Participativní rada městských částí a za kaţdý městský obvod postupují volbou vţdy dva zástupci do nejvyššího stupně na jednání Městské participativní rady. Zatímco na Radě městských částí se diskutují jednotlivé a konkrétní projekty, které se mají realizovat na úrovních sousedství, na Městské participativní radě se projednávají pouze projekty pokrývající území celého města (lze přirovnat k tematickým programům). V rámci principu solidarity je opět pohlíţeno k vyrovnání ţivotní úrovně na území celého města. Jsou tedy upřednostňovány oblasti s obyvateli ohroţenými sociální exkluzí, a městské obvody s chybějící infrastrukturou. 4.3.3

Neokorporativismus

Neokorporativismus lze povaţovat za pravý opak modelu Porto Alegre pro Evropu. Jinými slovy lze říci, ţe model z brazilského Porto Alegre se rozdělil do dvou pododvětví: Porto Alegre pro Evropu, které se specializuje na projektové programy, a neokorporativismus, který se naopak zabývá pouze tematickými programy. Aktivně místní shromáţdění iniciují městští zastupitelé a na shromáţděních se účastní zástupci místních spolků, školských institucí, podnikatelů a ţivnostníků, odboroví představitelé, případně zástupci z řad církve. Shromáţdění tudíţ nejsou zcela veřejné, jelikoţ se jich neúčastní obyčejní občané, kteří nejsou členy nějakých společenství. Setkání jsou rovněţ spíše neformální bez konkrétních předem stanovených pravidel. Zástupci jednotlivých organizací lobbují za svá odvětví, ve kterých působí, při jednáních o tematických programech. Rozhodnutí vyplynuvší z rozpočtových setkání jsou pro zastupitele a radní pouze poradním hlasem. Z toho vyplývá otázka, zda se vůbec jedná o participativní rozpočtování, nebo zda se pouze rozšířila veřejná zasedání zastupitelstva přizváním zástupců místních organizací. Asi i proto se tento model na území Evropy téměř nevyskytuje, jediným zástupcem, jeţ je moţno uvést je španělské město Albacette. (Sintomer, Herzberg, & Röcke, Participatory budgets in a european comparative approach, 2005) 30

4.3.4

Participativní modernizace

Jedná se spíše o modernizaci samosprávy samotné, neţ aplikace participace občanů do rozpočtového cyklu. Moderní obce chápou svou samosprávu jako sluţbu občanům, ve které si konkurují s okolními obcemi. Občané jsou dostatečně mobilní, aby začali vyuţívat sluţby jiné obce na úkor té, ve které ţijí. Je třeba zvýšit svou konkurenceschopnost a vzhledem k tomu vytvářejí zastupitelé iniciativu k participaci občanů, aby zjistili jejich potřeby a tím přizpůsobili správu více potřebám občanů. Dále se participativní modernizace od klasického modelu participativního rozpočtování liší tím, ţe neredistribuuje finanční zdroje na projekty, jeţ si vybrali občané. Schůze zástupců jednotlivých organizací zastupujících své zájmy je spíše poradním orgánem obecního zastupitelstva. Chybí zde třístupňový pyramidový model, z toho vyplývá, ţe nedochází k ţádné volbě do Fór zástupců, protoţe Fóra vůbec neexistují. Výsledky vyplývající z jednostupňových shromáţdění úředníci městského či obecního úřadu sami shrnou a uţ je dále neprojednávají s participativní radou města, protoţe ta se v tomto modelu rovněţ nevyskytuje. Carsten Herzberg přirovnává tuto participaci spíše k New public managementu – systému veřejné správy zaloţeném na trţních principech, jeţ chápe občana spíše jako zákazníka a poskytuje mu sluţby v rámci nejvyšší efektivnosti. Tento model moderní participace se vyskytuje především v německých městech, jako Emsdetten, Esslingen nebo Rheinstetten. (Sintomer, Herzberg, & Röcke, Participatory budgets in a european comparative approach, 2005) 4.3.5

Participativní PPP (Public – Private Partnership)

Participace občanů není v tomto modelu absolutní, k participativnímu procesu jsou přizváni pouze zástupci soukromých subjektů z trţního prostředí (oproti participativní modernizaci je ještě více zúţen okruh přizvaných občanů). Participace funguje jako diskuse místní samosprávy, soukromých subjektů a případně nevládních zájmových organizací. Na rozdíl od ostatních druhů participativního rozpočtování zde není zde uţíván princip solidarity. Jde i o původ prostředků vstupujících do participativního procesu, které nepocházejí od veřejných 31

samospráv, nýbrţ z Investičního projektového fondu, jenţ je z většiny financován soukromými investory. „Spravedlivé“ rozdělení finančních zdrojů především do oblastí sociálních je tedy nereálné a všechny prostředky vyčleněné pro participativní část rozpočtu plynou k podpoře trţního prostředí na územní obce či města. Tento model se nevyskytuje často a lze jej objevit např. v Polsku. (Sintomer, Herzberg, & Röcke, Participatory budgets in a european comparative approach, 2005) 4.3.6

Komunitní rozvoj

Od místních samospráv jsou zpravidla odštěpeny samostatné separované „Komunitní orgány“, jeţ mají za své hlavní poslání řešit problémy místních občanů. Iniciují veřejná shromáţdění a moderují výběr konkrétních projektů, které budou realizovány především z investičního projektového fondu, který je v tomto případě z větší části sponzorován místní samosprávou. Naopak od participativního PPP je většina projektů realizována k odstranění sociálních rozdílů mezi místními obyvateli. Komunitní orgány (společnosti) se vyskytují především ve Velké Británii (Bradford, Salford). (Sintomer, Herzberg, & Röcke, Participatory budgets in a european comparative approach, 2005)

4.4 Principy participativního rozpočtování Participativní rozpočtování se řídí stejně jako některé z nových alternativních přístupů k řízení veřejné správy, například Good Governance, pěti klasickými principy: demokracie, rovnost, komunita, vzdělávání a transparentnost, které uvádějí Chavez a Braathen ve své knize Progressive Cities. (Chavez & Braathen, 2006) Někteří jiní autoři přidávají ještě šestý princip, jímţ je účinnost, která se dá spolu s hospodárností povaţovat za tzv. „nepsané pravidlo“ hospodaření s veřejnými rozpočty. 4.4.1

Princip demokracie

Za nejvýznamnější princip se v procesu participativního rozpočtování povaţuje demokracie. Jiţ z logiky věci právě z principu přímé demokracie participace občanů municipalit na tvorbě

32

rozpočtu vychází. Přímá demokracie se na vyšších stupních procesu schvalování rozpočtu transformuje do reprezentativní (zastupitelské) demokracie. Lze namítat, ţe stejně je princip demokracie implikován jiţ v klasických lokálních volbách do zastupitelstev místních municipalit. Rozdíl je ale především shledáván v tom, ţe v klasických volbách nemůţe být zvolen kaţdý, občané si tedy volí jen z určitého vzorku obyvatelstva obcí, kteří byli osloveni politickými stranami a hnutími ke spolupráci. Pokud se občan rozhodně, ţe by chtěl kandidovat, přestoţe nebyl ţádnou organizací osloven, měl by si sám hnutí zaloţit, na coţ ovšem potřebuje určitý počet souhlasných podpisů od místních obyvatel, kteří se zaloţením další politické organizace souhlasí. Proces je tedy velmi zdlouhavý a s nejasným výsledkem. Na rozdíl od toho v procesu participativního rozpočtování je moţno zvolit jako svého zástupce kohokoli, kdo se účastní společných setkání a promluv o rozpočtových kapitolách. Proces moţného zvolení je tedy rychlejší a jednodušší. 4.4.2

Princip rovnosti

Na výše zmíněné přímo navazuje princip rovnosti. V rozhodovacím procesu je dosaţeno věší rovnoprávnosti mezi všemi zúčastněnými bez rozdílu pohlaví, postavení, majetkových poměrů aj. Prioritním cílem dodrţování rovnosti všech zúčastněných je zamezení zneuţití dominantního postavení v komunitě k alokaci veřejných zdrojů pro své potřeby. Většinovým důvodem k zavedení participativního rozpočtování bylo srovnání rozdílů a ţivotních podmínek všech obyvatel konkrétního území. Z daného vyplývá alokace veřejných prostředků do míst s vyšší potřebou. Yves Sintomer povaţuje princip rovnosti za jeden z nejdůleţitějších, ke kterému je v konečném důsledku nejvíce přihlíţeno při rozhodování o realokaci veřejných prostředků. (Sintomer, Herzberg, & Röcke, Participatory budgets in a european comparative approach, 2005) 4.4.3

Princip komunity

Nejprve je třeba si vysvětlit, co si pod pojmem „komunita“ představit. Pokud hovoříme o komunitě, míníme jí skupinu lidí, vyskytující se na konkrétním vymezeném území, která má 33

společné zájmy, je navzájem provázaná různými vztahy a ovlivňuje se navzájem (Chavez & Braathen, 2006). Princip komunity má za následek posílení vnitřních vzájemných vztahů komunity díky společným cílům, začlenění do komunity všech občanů, i těch dříve exkludovaných a vyvolat ve všech pocit sounáleţitosti s územím a místní komunitou, coţ má za následek pozitivní ovlivnění dalšího rozvoje území. 4.4.4

Princip vzdělávání

Jak by se mohli občané podílet na tvorbě rozpočtu, kdyby neznali principy jeho sestavování? Spolu s participativním rozpočtováním je spojeno vzdělávání občanů v oblasti fungování veřejné správy a veřejných rozpočtů, pouze tak si občané dokáţí definovat své cíle a rozčlenit je do jednotlivých projektů, které jsou schopni konkretizovat (Chavez & Braathen, 2006). Jednotlivé projekty jsou odrazem jejich potřeb. 4.4.5

Princip transparentnosti

Jak je všeobecně známo: „Víc očí, víc vidí“. To platí i při participativním rozpočtování, k tvorbě rozpočtu je přizvaná široká veřejnost, které jsou otevřeny veškeré informace nejen o rozpočtu, ale i o řízení dané municipality. Prostor pro případné korupční jednání zastupitelů je značně zúţen. Čím více osob se na něčem podílí, tím více vyvstává i otázek týkajících se jednotlivých provedených úkonů, které musejí být zastupitelé schopni zodpovídat. 4.4.6

Princip účinnosti

Princip účinnosti je totoţný s principem 3E: hospodárnost, účelnost a efektivnost. Jinými slovy je moţné říci, ţe projekt je účinný, pokud je dosaţeno maximálního výsledku s vynaloţením co nejméně peněz, času a úsilí. V procesu participativního rozpočtování dochází ke sníţení nákladů díky dobrovolníkům a uskupením, pro které je důleţitý výsledek a nikoli finanční ohodnocení jejich práce. Od volených zástupců ve vedení municipalit jsou určité iniciativy přesunuty na místní obyvatele, a tím dochází k úspoře času zastupitelů, protoţe by jinak museli sloţitými a časově náročnými průzkumy zjišťovat potřeby občanů. V procesu PR je sami občané z vlastní iniciativy přijdou povědět na veřejné shromáţdění.

34

4.5 Aktéři Celý proces participativního rozpočtování je zaloţen na spolupráci všech sloţek (organizací) v daném území včetně jedinců za účelem dosaţení společných cílů (naplnění společných potřeb). Mezi aktéry řadíme dvě hlavní sloţky: veřejnoprávní a soukromé subjekty. Nejdůleţitějším veřejnoprávním subjektem v území je bezesporu místní samospráva, která je shora ovlivňována samosprávou vyššího územního celku a legislativou schválenou na státní úrovni. Za nejstěţejnější soukromé osoby povaţujeme zcela jistě občany – obyvatele dané municipality. Občané se přirozeně sdruţují do zájmových spolků nebo podnikají ať uţ jako fyzická nebo právnická osoba, zároveň v územně samosprávných celcích ţijí lidé napříč všemi generacemi s různými pohledy na svět a odlišnými potřebami. 4.5.1

Místní samospráva

Lokální samospráva ÚSC je v procesu participativního rozpočtování povaţována za management a jednotliví volení zástupci v čele se starostou jsou vrcholnými manaţery, úředníci na obecním (městském) úřadě jsou poté manaţery druhé linie. Jejich úkolem je poskytování informací o participativním rozpočtu a o procesu tvorby rozpočtu jako takové, dále určují pravidla procesu a plánují jednostlivé činnosti v čase. Základem k získání co nejvíce reálných návrhů projektů a dosaţení co největší participace občanů je důleţité vhodné rozdělení ÚSC do obecních částí. Pravidla pro dělení si můţe kaţdá municipalita zvolit jiná. V jedné je moţné rozdělit obec z hlediska územní blízkosti, v jiné například podle oblastí zájmu občanů – tematicky (např. sociální oblast, cestovní ruch, vzdělávání, podnikání, zaměstnanost aj.) (Srinivasan, 2006) Jeremy Heimans uvádí ve svých doporučeních pro klíčové zainteresované aktéry (stakeholdery) v participativním rozpočtování tři moţné postoje, které nejčastěji zaujímají k procesu zavedení participace dotvorby rozpočtu: proaktivní, neutrální a pasivní (odmítavý nebo dokonce dle doslovného překladu Heimanse „nepřátelský“) postoj. (Heimans, 2002) Proaktivní postoj: Pochází původně z klasického modelu v Porto Alegre, kdy levicová strana aktivně iniciovala participaci občanů na rozpočtovém procesu, jako jedno z mála moţných východisek ze špatné ekonomické situace města. Bohuţel se 35

v ostatních městech, která participativní rozpočtování dále přejímala, vyskytuje jen ojediněle. Projevuje se ponecháním poměrně velkého prostoru přímé demokracii a radikálnějšími projekty. Neutrální postoj: Zaujmuvší neutrální postoj vysílá místní samospráva signál, ţe je jimi participativní rozpočtování povaţováno za určitou nutnost k dosaţení diskuse mezi místními aktéry a tím se snaţí dosáhnout vyšší transparentnosti při alokaci zdrojů z veřejných rozpočtů. Dosáhne tím také odstranění nejasností mezi vládou a místními občany. Pasivní (odmítavý) postoj: Tento postoj zaujímají především samosprávy, které nejsou tzv. „zdravé“. Z větší transparentnosti mají představitelé těchto vlád strach, a tudíţ si budují skeptický pohled na celou participaci občanů na rozpočtovém procesu. Větší transparentnost s sebou nese rovněţ větší zodpovědnost za své činy, coţ se můţe někomu jevit jako ohroţení, obzvlášť pokud provádí praktiky, které by raději udrţel v tajnosti. Z uvedených postojů, které místní vlády nejčastěji zaujímají k participativnímu rozpočtování, vyvstává otázka: Jaká byla jejich motivace participaci na lokální úrovni vůbec zavádět, kdyţ se k ní následně stavějí neutrálně, nebo dokonce odmítavě? Srinivasan se domnívá, ţe motivací mohou být tyto čtyři cíle (Srinivasan, 2006): Zvýšení oprávněnosti moci: Legitimita moci veřejných činitelů stoupá při participativním rozpočtování díky zprůhledňování práce úředníků a zastupitelů. Následkem toho dochází k mnohem kvalitnějšímu a příjemnějšímu dialogu všech lokálních aktérů. Úředníci poskytují transparentnost a soukromá sféra na oplátku poskytuje zpětnou vazbu a hodnocení veškerých postupů. Díky průběţné kontrole dochází rovněţ k odstraňování malých nedostatků dříve, neţ vzrostou do velkého problému. I díky tomu stoupá místní vláda v očích veřejnosti. Lepší cílování rozpočtu k občanům: Jedná se především o tzv. „zavírání nůţek“ mezi částmi obce/města s niţší a vyšší ţivotní úrovní. Právě participativní rozpočtování

36

disponuje právem alokace obecních prostředků do méně příznivých oblastí města s cílem narovnat rozdíly ve vybavenosti infrastrukturou. Usnadnění schvalování rozpočtu: Při participaci občanů v rozpočtovém procesu musí dojít ke shodě názorů mezi vícero sloţkami, neţ je tomu u běţného rozpočtování. Pokud se na podobě rozpočtu shodne širší plénum, jednotlivci např. ze stran politické opozice mají velmi těţkou pozici pro zasahování do jiţ občany schválených poloţek rozpočtu. PR omezuje stranické spory. Podpora Good Governance: Obrázek 7 Princip Good Governance

Zdroj: Vlastní zobrazení autorky na základě teoretických poznatků

V mnohých zemích jsou místní vlády vnímány jako uplatitelné a politika jako korupční prostředí. Sdílením přesného rozpočtu a informací o veřejných výdajích dochází ke sniţování nedůvěry občanů v místní samosprávy. Ty jsou otevřené a i navenek působí poctivě, uvolňuje se prostor k efektivní spolupráci všech zainteresovaných organizací v území a jejich společná cesta orientovaná na dosaţení sdílených vizí a cílů. Tímto jsou naplňovány základní principy dobrého vládnutí známého jako „Good Governance“ viz Obrázek 7 Princip Good Governance.

37

4.5.2

Občané

Obyvatelé území, občané, mají své potřeby, mezi něţ patří i veřejné statky a veřejně poskytované sluţby. Pro místní vlády je ovšem těţké rozpoznat, které veřejné statky je třeba poskytovat a které nejsou zcela nezbytné. Obyvatelé projevením své aktivní účasti na komunitním ţivotě v obci mohou diskutovat své potřeby se stakeholdery a dále před nimi prezentují své priority a snaţí se dosáhnout konsenzu. Na základě jasně stanovených pravidel a postupů dohlíţejí občané na dodrţování sjednaných závazků. Jejich „prací“ je monitorovat činnost orgánů místních samospráv a následně jejich práci hodnotit. Pro veřejné činitele je hodnotící proces důleţitou zpětnou vazbou, díky níţ se mohou ze svých chyb poučit. Stejně jako samosprávy mají i občané jisté motivace, které je vedou k přistoupení na participativní proces tvorby rozpočtu (Srinivasan, 2006): Přístup k veřejným informacím: Největší motivací je pro občany získání informací o řízení územně samosprávného celku, které zastupitelé a úředníci musejí poskytnout mimo jiné i proto, aby obyvatelé municipality pochopili funkce veřejných činitelů, procesy a struktury, které je třeba naplňovat při tvorbě rozpočtu. Mezi další důleţité informace patří poskytnutí vysvětlení o územním plánování a rozvojových dokumentech v území. Tyto informace slouţí k utvoření komplexní představy a demytizaci některých fám vznikajících díky desinformacím. Zvýšení pravomoci podílet se na rozhodování o změnách v území: Občané, byť nezvoleni do obecních zastupitelstev, jsou přímo schopni ovlivnit rozhodování místní samosprávy. Prostřednictvím participativního rozpočtování jsou občané, především zranitelné a znevýhodněné skupiny, vyzývány k vyjádření svých potřeb. Občané zároveň vytvářejí jistý tlak na lokální vládu k přijetí odpovědnosti za svá rozhodnutí. Získání přímých výhod: Kdyţ je občanům umoţněno rozhodovat o alokaci určitého vyčleněného obnosu na uspokojení svých potřeb a poskytování veřejných statků (sluţeb), mohou docílit pozitivního rozvoje ve svých čtvrtích (městských částech, obvodech, ulicích) a z toho plynoucí rozvoj místní komunity.

38

Prohloubení občanské sounáleţitosti a demokracie: Občan se při participativním procesu transformuje z pasivního pozorovatele veřejného dění k aktivnímu hráči v dosahování místního rozvoje, i protoţe je mu umoţněna přímější forma demokracie. 4.5.3

Neziskové organizace (Civil Society Organizations – Občansko – společenské organizace) a podnikatelská sféra

V České republice nazýváme tyto občansko – společenské organizace spíše jako nevládní neziskové organizace, mezi něţ patří především spolky, občanská sdruţení, odbory, církve a církevní instituce (charity) nebo nadace. Jednotlivé organizace se značně odlišují jak svou velikostí a vlastněným majetkem, tak i posláním, pro které byly zaloţeny. V čem se naopak shodují, je původ jejich vzniku: dobrovolné sdruţení občanů se společnými zájmy a cíli. Organizace budují pocit sounáleţitosti svých členů s územím (ÚSC, kraj, stát) a komunitou, v nichţ působí. Většího propojení s územím organizace dosáhnou zapojením se do procesu společné tvorby rozpočtu. Zisková sféra je v České republice zastoupena fyzickými (ţivnostníci) a právnickými osobami (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, státní a národní podniky). Motivací k zapojení se do procesu PR jim v nejčastějších případech je (Srinivasan, 2006): Posílení sociální důleţitosti: Organizace mají příleţitost přispět svým hlasem a zkušenostmi ke zlepšení prostředí, ve kterém působí. Zároveň mohou v lokální vládě nalézt společníka k realizaci svých nápadů a projektů, které mohou být na základě kooperace spolufinancovány z veřejných rozpočtů. Dalším nesporným pozitivem je zviditelnění jména organizace, která se více vryje do povědomí spoluobčanů. Poskytování sluţeb ve veřejném zájmu: Na základě zkušeností s administrativou, řízením lidských zdrojů nebo komunikací mohou být organizace nápomocny při jednotlivých setkáních a diskuzích o rozpočtu. Vyuţit můţe být rovněţ potenciál organizací, jako odborníků na určité konkrétní oblasti. Vzhledem k rozprostřenosti organizací je usnadněna mobilizace komunity a zapojení se do participace na rozpočtu

39

ÚSC. Ziskové i neziskové organizace mají velký zájem zmobilizovat své členy, aby dosáhli prosazení svých cílů. Účelnost platby daní: Kaţdý občan musí neustále platit daně, ne jinak je tomu i v případě organizací. Motivace platit daně je nízká, protoţe není vidět konkrétní výstupy za odvedené prostředky. Díky participativnímu rozpočtování kaţdý, včetně organizací, vidí, kam prostředky z odvedených daní putují a co se konkrétně na územní působnosti jednotlivých organizací zrealizovalo.

4.6 Proces (cyklus, fáze a etapy) Obrázek 8 Cyklus participativního rozpočtování s jednotlivými fázemi

Zdroj: Vlastní zobrazení autorky na základě teoretických poznatků

Proces participativního rozpočtování je cyklický, měl by se opakovat kaţdý rok, jelikoţ také rozpočty ÚSC jsou v České republice schvalovány na dobu jednoho kalendářního roku. V prvním roce zavedení participativního rozpočtu je vše nové a všichni aktéři se učí vzájemně spolupracovat a snaţí se naučit formulovat své potřeby. Mezi shromáţděním občanů se také postupně vyhledávají lokální leadeři, které je moţné volit do fór zástupců. V následujících letech uţ jsou vyjmenované aktivity snazší, ale zase probíhá více fází cyklu najednou (např. monitoring a kontrola realizací z implementace rozpočtu v současném roce s přípravou a formulací nových priorit pro rok následující). 40

Uvedené fáze, které zobrazuje Obrázek 8 Cyklus participativního rozpočtování s jednotlivými fázemi, se dále skládají z jednotlivých etap, jeţ znázorňuje následující Obrázek 9 Fáze a etapy participativního rozpočtování. Podstatou kaţdé fáze je setkávání a diskuse občanů, které jsou rozdílné podle toho, o jakou fázi a etapu procesu participativního rozpočtování jde. Obrázek 9 Fáze a etapy participativního rozpočtování

Zdroj: Vlastní úprava autorky, (Herzog, a další, 2006)

4.6.1

Oslovení místních aktérů – 0. Fáze

Je nutno si uvědomit, ţe uvedené fáze jsou součástí cyklu participativního rozpočtování. V případě, ţe se municipalita snaţí tento proces implementovat poprvé, předchází první fázi ještě fáze nultá, v níţ jsou oslovováni lokální aktéři. Toto oslovování by mělo pocházet od místní samosprávy, která se snaţí vyhledat aktivní jedince a vytvořit co nejvíce heterogenní skupinu aktérů, aby docházelo ke konfrontaci názorů a edukaci zúčastněných. Ze všech oblastí (témat), které by mohly být součástí tematických projektů, je třeba nalézt odborníky, kteří kromě umění pojmenovat konkrétní potřeby, umí své zkušenosti sdělit ostatním a rovněţ dokáţí argumentovat své postoje. Teprve po nalezení aktivních členů sousedských setkání 41

následuje I. fáze cyklu, jeţ s jednotlivými etapami zobrazuje Obrázek 9 Fáze a etapy participativního rozpočtování. 4.6.2

Příprava – I. Fáze

Přípravnou fázi lze označit jako nejdůleţitější. Zde dochází v první informativní etapě k seznámení účastníků sousedských setkání v městských částech s procesem tvorby rozpočtu, jak je dán zákony a jak je reálně uchopen v daném ÚSC. Následuje předloţení jiţ vypracovaného střednědobého rozpočtového výhledu, kde jsou zobrazeny příjmy, které se předpokládá, ţe do pokladny ÚSC přitečou (na základě rozpočtového určení daní), povinné výdaje, které obec musí kaţdoročně ze svého rozpočtu vydat na běţný chod a v neposlední řadě moţné výše investičních výdajů, o kterých mohou občané sami rozhodovat. Spolu s výhledy jsou občanům předkládány také priority lokální samosprávy, které jsou sice stanoveny, ale je moţno o nich diskutovat. Následuje velmi důleţitý okamţik, kdy je občanům předkládán návrh na implementaci participativního rozpočtu. Je třeba, aby zkušený facilitátor oslovil co nejvíce účastníků a vzbudil v nich zájem se do procesu participativního rozpočtování zapojit. Velmi těţkým úkolem je vzbudit v občanech nadšení, aby chtěli dělat něco víc, aby v obci jen nebydleli, ale ţili spolu s místní komunitou. Z prvního sousedského setkání by měli občané odcházet s tzv. „broukem v hlavě“, kdy se sami zamýšlejí, co potřebují a co by se v jejich okolí mohlo změnit. Ve druhé konzultativní (diskusní) etapě se očekává předkládání individuálních i kolektivních návrhů priorit místní komunity a jejich diskutování (Priority jsou v praxi vyjádřeny konkrétními projekty, které jsou pro laickou veřejnost snáze uchopitelné. Teprve na vyšších úrovních jsou po prozkoumání jednotlivých projektů stanoveny strategické priority). Kaţdý z přítomných občanů má nárok navrhnout projekty, které by měly být financovány z rozpočtu obce a má také nárok se vyjádřit k návrhu ostatních. Na těchto sousedských setkáních je opět vyzvednuta důleţitost facilitátora, který musí diskusi řídit tak, aby udrţel aktivní zapojení všech občanů a zároveň aby se diskuse nezvrtla ve

42

výměnu názorů dvou nebo úzké skupiny jedinců. Proto je třeba si předem učit pravidla, jak budou jednotlivá setkání probíhat, jaká práva a povinnosti budou všichni zúčastnění mít. Dalším krokem druhé etapy je plebiscit. Jaká budou pravidla volby, se opět určí předem, výsledkem voleb by měla být malá skupina zástupců, kteří jsou pověřeni komunikací s legislativním vedením obce. Tato skupina by měla obsahovat ve svém středu odborníky (Herzog, a další, 2006) na různé oblasti tak, aby o nich byli schopni na odborné úrovni diskutovat a zároveň aby byli aktivní v prosazování zájmů sousedské komunity, jeţ jsou schopni podkládat rozumnými podloţenými argumenty. 4.6.3

Formulace a schválení – II. Fáze

Ve druhé fázi rozpoznáváme opět dvě etapy: analýzu (zhodnocení) a následnou shodu ve výběru priorit. Analytická část řeší, zda a za jakých podmínek jsou realizovatelné předkládané projekty (studie proveditelnosti) a jaké z nich plynou priority. Vše probíhá v uţším kruhu zvolených delegátů a zástupců z obecního/městského úřadu. Poměr delegátů a zástupců z radnice by měl být 1:1, aby bylo dosaţeno sdílení nových nápadů a názorů, ale zároveň, aby nebyl narušen proces tvorby rozpočtu kvůli moţné neodbornosti. Delegáti zvolení z lidu spolu s legislativními zástupci z úřadu provádějí terénní šetření, kde prověřují, zda jsou předkládané projekty (priority) smysluplné. Na základě šetření v terénu je sestaven seznam priorit, který je předkládán starostovi. Při volbě priorit je přihlíţeno k různým hlediskům majícím vliv na alokaci zdrojů – velikost a počet obyvatel, doplnění základních potřeb do částí obce/města, kde nejsou zajištěny, pomoc ohroţeným skupinám obyvatel nebo místa s niţší ţivotní úrovní (A Guide to Participatory, 2007). Na seznamu se musejí shodnout delegáti s legislativními zástupci, aby byl seznam předkládán vedení města jednotně. 4.6.4

Implementace – III. Fáze

Ve třetí fázi rozpoznáváme etapu rozhodování. Jedná se o klasický legislativní proces schvalování rozpočtu (starosta obce/města předkládá návrh rozpočtu, do nějţ jsou zapracovány priority vyplynuvší z participativního procesu, zastupitelstvu, které jej na základě hlasování schvaluje). (Herzog, a další, 2006) 43

Po schválení finálního rozpočtu je dále zvolen rozpočtový výbor, který bude dohlíţet na plnění rozpočtu. Další dohled je vykonáván samotnými občany díky transparentnějšímu zadávání veřejných zakázek. Občané dále monitorují provedení a kvalitu prací navazujících na participativní část rozpočtu. 4.6.5

Monitoring a evaluace – IV. Fáze

Závěrečná čtvrtá fáze se jiţ nedělí na etapy. Dochází v ní k dohledu nad realizací jednotlivých projektů, ale také nad celým procesem participativního rozpočtování. Průběţná kontrola je pro občany upřesněna předkládáním zpráv o skutečném plnění rozpočtu, které má místní samospráva povinnost předkládat na základě stanovených pravidel participativního rozpočtování. Následuje rovněţ celkové zhodnocení participativního procesu. V případě úspěšné evaluace je dosaţeno zvýšení motivace lokálních aktérů se dále do participativního rozpočtování zapojovat. Jelikoţ jiţ na začátku bylo uvedeno, ţe se jedná o proces cyklický, měla by opět následovat I. fáze přípravy. Do níţ se zpravidla zapojuje více občanů a vše probíhá znovu od začátku, včetně volby nových delegátů do Fóra zástupců.

4.7 Klady a zápory participativního rozpočtování V počátečních kapitolách této práce bylo zmíněno, ţe participativní rozpočtování má mnoho podob, záleţí na specifikách místa, kde je aplikováno nebo na lokálních aktérech, jak proces uchopí, proto je těţké sestavit seznam kladů a záporů, které by byly aplikovatelné na všechny pojetí participativního rozpočtování. Následující výčet negativ a pozitiv PR je uveden na základě shodujících se a nejčastěji se vyskytujících potíţí nebo naopak přínosů napříč všemi pojetími participativního rozpočtování. (Wampler, 2000) Prvním nejčastějším problémem je zaměření participantů na konkrétní omezený počet specifických projektů. Je zde znatelná nechuť získat informace o legislativním procesu rozpočtování, o pravidlech financování aj. Jde jim především o to, prosadit odstranění problému, co je tíţí. Důsledkem toho je odstoupení od participace po úspěšné realizaci

44

„jejich“ projektu, nebo v horším případě uţ při prvním neúspěchu, kdy „jejich“ projekt nebyl vybrán k realizaci. Byť by mělo v základní logice participativního rozpočtování docházet k přenechávání určité části moci občanům, v praxi je toto přenechávání velmi omezené. Participanti jsou závislí na informacích, které jim poskytne lokální vláda, protoţe jen velmi malá část má obsáhlý přehled o rozpočtování. Místní samospráva v čele se starostou je v celém procesu klíčovým aktérem, přestoţe by si měli být všichni aktéři rovni. Způsob a úplnost podávání informací není nijak ukotvena, a tak se můţe stát, ţe jsou poskytovány pouze informace, které „se zrovna hodí“. Vláda je dále hlavním aktérem proto, ţe svolává veškerá setkání a v neposlední řadě se nesmí opomenout, ţe poslední rozhodující slovo má vţdy jen lokální vláda. Jinými slovy se dá říci, ţe pokud přijde od participantů podnět k řešení problému, jehoţ řešení není v plánu samosprávy, řešit jej nemusí a v nejčastějších případech ani řešit nebude. Navázán na první problém PR je omezenost participantů pouze na krátkodobé, v lepších případech střednědobé projekty, plánování do budoucna a vytváření tak strategických plánů je tabu. Přimět občany přemýšlet komplexně a na dekádu dopředu je dlouhodobý proces, kdy je potřeba změnit chápání a myšlení lidí, který se podaří jen v málo četných případech. Proces participativního rozpočtování stojí velkou spoustu času i finančních prostředků (např. uspořádání shromáţdění, zkušený moderátor aj.). Jako největší se tento problém jeví pro organizace působící na větším území, ne jen na území dané municipality, kteří řeší často potíţe celých regionů a kvůli zpracovávání informací a formulaci priorit pro jednu konkrétní obec nemají časové kapacity řešit problémy větších území. Participativní rozpočtování řeší v rámci realizace jednotlivých projektů následky problémů, ne jejich příčiny, nejde o to, ţe by participanti nebo lokální vlády tyto příčiny řešit nechtěli, ale není to v jejich silách. Například problém s nezaměstnaností je v mnohých případech problém celého regionu a řešitelný spíše z pozice stáru neţ samosprávy obce nebo města. Ale samozřejmě se nejedná jen o zápory, které participativní rozpočtování přináší, kdyby tomu tak bylo, tak se do něj nepouštějí další. Následující pozitiva většinou převáţí negativa, a

45

pokud se samosprávy rozhodnou participativní rozpočtování zavést, těmito pozitivy argumentují. Největším přínosem participativního rozpočtování je bezesporu aktivizace občanů, jejich participace na tvorbě rozpočtu a větší sounáleţitost místní komunity. Díky aktivní účasti jsou občané vzděláváni a je šířena osvěta o politickém rozhodování, zodpovědnosti všech zúčastněných, právech a povinnostech občanů i úřadů. Wampler uvádí, ţe participativní rozpočtování odstranilo, především ve státech Jiţní Ameriky, politický systém zaloţený na protekci, konexi a korupci (Wampler, 2000). Pomocí spolurozhodování občanů z především nízkopříjmových a tradičně vyloučených skupin obyvatelstva dochází k realokaci zdrojů do oblastí s niţší úrovní veřejné infrastruktury. Tyto oblasti jsou lokalizovány na základě indexu kvality ţivota, který zahrnuje kromě úrovně veřejné infrastruktury také úroveň zdravotní péče, lokální nezaměstnanost, příjmy a vzdělání obyvatel aj. Je všeobecně známo, ţe v oblastech s niţší úrovní sluţeb má i malá změna k lepšímu díky multiplikačnímu efektu velké pozitivní důsledky. Zatímco v oblastech s vyšší úrovní infrastruktury je třeba k dosaţení stejných výsledků většího počátečního vkladu. Na základě toho plynou prostředky jednak do potřebného území, ale i do potřebných tematických oblastí. Aby bylo moţno participativní proces rozpočtování zavést, je třeba učinit změny stávající byrokracie například administrativní reformou, která zajistí decentralizaci veřejné moci a přesunutí rozhodování do rukou občanů. Z toho dále plyne lepší komunikace mezi lokální samosprávou, úředníky, občany a jinými organizacemi působícími v území. V participativním rozpočtování je zajištěna naprostá transparentnost celého procesu. Díky vzdělávání občanů a seznamování i s technickými řešeními konkrétních projektů dokáţí občané porozumět a hodnotit všechny fáze projektu od plánování přes realizaci po následné uvedení do provozu. Všechny výše zmíněné klady a zápory jsou pro přehlednost uvedeny níţe, viz Tabulka 3 Shrnutí pozitiv a negativ participativního rozpočtování.

46

Tabulka 3 Shrnutí pozitiv a negativ participativního rozpočtování Pozitiva

Negativa

Občanská sounáleţitost s komunitou

Úzká specifikace na konkrétní projekty

Spravedlivější alokace zdrojů

Omezené přenechání moci veřejnosti

Participace občanů na rozhodovacím

Krátkodobost (absence strategického

procesu

plánování)

Komunikace samosprávy a občanů

Časová náročnost

Transparentnost, odstranění korupce a

Řešení následků (ne příčin) problémů v

protekce

území

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, (Wampler, 2000)

47

48

5 NADSTANDARDNĚ ZVEŘEJŇOVANÝ ROZPOČET V předchozím textu byla teoreticky popsána jedna z nejpokročilejších forem transparentního rozpočtování – participativní rozpočtování. V České republice je moţno tento způsob zprůhledňování veřejné správy nalézt pouze ve zlomku obcí. Proto budou v práci zmíněny formy předkládání rozpočtu občanům, které zahrnují také zvýšení transparentnosti, nejsou však tak administrativně náročné a jsou tedy v českých obcích více rozšířeny. Prvním z nich je nadstandardní zveřejňování rozpočtu nad rámec zákona, jehoţ součástí je i tzv. „klikací rozpočet“. Ze zákona mají obce povinnost zveřejňovat návrh rozpočtu a závěrečný účet (neboli rozpočet za minulý rok dle skutečného plnění rozpočtu) dvěma způsoby: V listinné formě na úřední desce obecního úřadu vyskytující se obvykle v těsné blízkosti budovy obecního úřadu, a proto je ze zákona nařízeno zveřejňovat tyto dokumenty ještě v elektronické podobě, která umoţní vzdálený přístup. Zveřejnění těchto dvou dokumentů je povinné alespoň 15 dní před jejich projednáváním na veřejném projednávání obecního zastupitelstva do doby jejich schválení obecním zastupitelstvem. (2000)

5.1 Webové stránky obcí Obce nejsou povinny si zřizovat vlastní webové stránky, jedinou jejich povinností je zveřejňovat některé dokumenty „způsobem umoţňující vzdálený přístup“ – tato povinnost je sice zmiňována v mnoha zákonech, v ţádném z nich však není přesně uvedeno, jakým způsobem musí být informace poskytnuty. Důleţité je, aby byly dokumenty s informacemi poskytnuty neomezenému mnoţství lidí přes volně přístupné medium (2000). Přesto, ţe dle nepřesně definovaného vzdáleného přístupu by obce mohly teoreticky zveřejňovat informace například prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích, se všechny obce v České republice rozhodly zřídit si webové stránky, z nichţ je umoţněn vzdálený přístup a sdílení potřebných dokumentů. Webové stránky obcí jsou zřizovány zásadně na základě dobrovolnosti, umoţňují však občanům pohodlný přístup k informacím v přehledné formě, a tím je dosahováno přibliţování veřejné správy blíţe občanům. 49

Obrázek 10 Ukázka úvodní webové stránky města Brna (2016)

Zdroj: (Statutární město Brno, 2016)

5.2 Delší zveřejňování rozpočtu Jelikoţ je povinné zveřejňovat pouze návrh rozpočtu a závěrečný účet obce a to před projednáváním na obecním zastupitelstvu do jeho schválení, jakákoli prodlouţená doba zveřejňování závěrečného účtu nebo poskytování schváleného rozpočtu občanům v elektronické podobě bez potřebného vyţádání je dobrovolným nadstandardem ze strany vedení ÚSC. Obce zpravidla vyvěšují rozpočet po jeho schválení na své webové stránky do sekce aktualit, stejně tak závěrečný účet a z této sekce ho nevymazávají. Po zadání klíčových slov do vyhledávače na webových stránkách je uţivateli hledaný dokument poskytnut. Některé obce zveřejňují své rozpočty a závěrečné účty například v sekci dokumentů, kde je řadí chronologicky a uţivatel se k nim snáze dostává, protoţe nemusí buď listovat v aktualitách, nebo vyhledávat pomocí hledáčku, ale dostane se k nim obvykle intuitivními prokliky. Ještě větším nadstandardem je kromě zveřejňování schváleného rozpočtu zveřejňování rovněţ všech rozpočtových opatření, nebo přímo upraveného rozpočtu, který je pro občany zajímavějším neţ konkrétní rozpočtová opatření a jistě ocení aktualizace změn rozpočtu v průběhu roku. 50

5.3 Zveřejňování rozpočtu v nadstandardní podrobnosti Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech mají obce zobrazovat na svých zveřejněných rozpočtech třídění dle jednotlivých poloţek. I přesto, ţe to není jejich povinností, rozepisuje mnoho obcí ještě i poloţky podle konkrétních příjmů viz Tabulka 4 Vzor detailnějšího rozpisu příjmů. Konkrétní rozpisy příjmů jsou v příkladové tabulce vyznačeny kurzívou. ÚSC detailnějšího třídění rozpočtu (případně závěrečného účtu) uţívají pro snazší porozumění dokumentu laickou veřejností, coţ má za následek dosaţení vyšší transparentnosti. Tabulka 4 Vzor detailnějšího rozpisu příjmů

pol. 1111 DPFO ze závislé činnosti 1211 DPH 2111 Příjmy z poskytování sluţeb a výrobků - Vstupné z kulturní akce - Kabelová televize - Tombola na plese - Vstupné z plesu 2131 Příjmy z pronájmu pozemků - Zemědělské druţstvo - Nezemědělský podnikatel B 3111 Příjmy z prodeje pozemků 4111 Neinvestiční přijaté transfery ze všeobecné pokladní správy SR - Dotace na volby do krajských zastupitelstev - Dotace na volbu prezidenta ČR Příjmy celkem (Třídy 1, 2, 3, 4)

Schválený rozpočet Skutečnost 2 000 000 Kč 2 500 000 Kč 5 000 000 Kč 5 100 000 Kč 110 000 Kč 122 000 Kč 30 000 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 45 000 Kč 20 000 Kč 22 000 Kč 10 000 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 100 000 Kč 0 Kč 60 000 Kč 70 000 Kč 30 000 Kč 35 000 Kč 30 000 Kč 35 000 Kč 7 285 000 Kč 7 807 000 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, 2016

Většinu občanů více neţ původ příjmů zajímá, jak s nimi vedení obce naloţí, kdyţ je ve výdajové části rozpočtu uvedena například poloţka 5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek – viz Tabulka 5 Vzor detailnějšího rozpisu výdajů, je těţko si představit, co přesně za daný finanční obnos bylo pořízeno, protoţe mnoţství moţných variant je velké. Ovšem při pohledu na detailnější rozpis, v němţ je uvedeno, ţe do poloţky drobného hmotného dlouhodobého majetku bylo zahrnuto pořízení nového počítače pro pracovníka na účetní oddělení a koupě pěti nových stolů s ţidlemi do kulturního domu v obci, dokáţe občan posoudit, zda bylo konáno hospodárně a efektivně a vykonává tak kontrolu nad hospodařením 51

obce. V případě, kdy občan rozumí předkládaným dokumentům, má rovněţ větší motivaci se na rozpočtovém procesu v obci podílet. Tabulka 5 Vzor detailnějšího rozpisu výdajů

pol. 5111 Platy zaměstnanců v pracovním poměru 5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek - 5 stolů, 20 ţidlí na KD - Počítač pro účetní obce 5171 Opravy a udrţování - Drobné opravy místní komunikace v ulici Nová - Knihovna - oprava vstupních dveří - Opravy místního rozhlasu 5222 Neinvestiční transfery občanským sdruţením - SDH - Český zahrádkářský svaz 6121 Budovy, haly a stavby Nová komunikace v ulici Stará Chodníky v ulici Stará Výdaje celkem (Třída 5, 6)

Schválený rozpočet Skutečnost 1 500 000 Kč 1 600 000 Kč 125 000 Kč 125 000 Kč 100 000 Kč 100 000 Kč 25 000 Kč 25 000 Kč 105 000 Kč 106 000 Kč 50 000 Kč 50 000 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 25 000 Kč 26 000 Kč 55 000 Kč 60 000 Kč 25 000 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 5 100 000 Kč 5 200 000 Kč 3 000 000 Kč 3 000 000 Kč 2 100 000 Kč 2 200 000 Kč 6 885 000 Kč 7 091 000 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, 2016

Vzhledem k dobrovolně zveřejňovaným informacím a způsobům předkládání dokumentů ÚSC týkajících se rozpočtu lze obce v České republice hodnotit velmi pozitivně. Snaţí se bez vyţádání prosazovat principy dobrého vládnutí – Good Governance: Otevřenost široké veřejnosti, efektivní nakládání se svěřenými prostředky, zvyšování výkonnosti úřednického aparátu

a spolupráce

napříč komunitou v obci. Základem k dosaţení maximální

transparentnosti je nejen poskytování informací, ale za ještě důleţitější lze povaţovat srozumitelnost předkládaných informací pro všechny z širokého spektra veřejnosti.

52

6 ROZKLIKÁVACÍ ROZPOČET „Rozklikávací“ nebo „klikací rozpočet“ je oblíbenou a stále více se rozšiřující formou zveřejňování rozpočtu českých obcí na svých internetových stránkách i přesto, ţe není ze zákona po obcích vyţadován. Tento způsob ztransparentňování veřejné správy nazýváme eGoverment.

6.1 Klikací rozpočet poskytovaný Ministerstvem financí Formou klikacích rozpočtů zveřejňuje údaje za všech svých 6246 obcí a měst (webs, 2002) i Ministerstvo financí na internetových stránkách monitor.statnipokladna.cz a to od roku 2010. Dřívější databáze Ministerstva financí (ÚFIS, ARIS) byly řešeny pouze klasickou tabulkovou formou s výkazy obcí rozepsanými dle jednotlivých poloţek a paragrafů. V této části práce jsou pro názornost uvedeny ukázky klikacího rozpočtu ze souhrnné databáze Ministerstva financí pro město Brno za poslední ukončený kalendářní rok (2015). Obrázek 11 Ukázka výdajové části rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015)

Zdroj: (Ministerstvo financí, 2016)

53

Obrázek 11 Ukázka výdajové části rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015) ukazuje jako příklad výdajovou část rozklikávacího rozpočtu statutárního města Brna, kterou poskytuje Ministerstvo financí na webových stránkách monitor.statnipokladna.cz. Pro lepší představu občanů, nahlíţejících do rozpočtu jsou výdaje členěny odvětvově, tedy dle tematických oblastí, do kterých prostředky plynou. Druhové členění by bylo v tomto případě hůře uchopitelné a těţce představitelné pro běţného uţivatele. Odvětvově členěný výsečový graf barevně odděluje jednotlivá odvětví a občanovi je umoţněno přímo shlédnout, jaká částka byla na které odvětví ve zvoleném roce pouţita. Po označení konkrétní výseče se rovněţ zobrazí, kolik procent tvoří daná částka za odvětví z celkového objemu výdajů. Na rozdíl od výdajové části rozpočtu, poskytuje Ministerstvo financí příjmy členěné druhově, viz Obrázek 12 Ukázka příjmové části rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015). Opět platí, ţe po rozkliknutí výseče se zobrazí procenta, kterými je zobrazeno, jak velkou část příjmů konkrétní druh činí. Obrázek 12 Ukázka příjmové části rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015)


Kromě výsečových grafů, které poskytují pouze základní a ne příliš podrobné informace, je na Monitoru uvedena identifikace obce v podobě IČa, sídla nebo počtu obyvatel. Občan snadno nahlédne, jak vypadá ukazatel dluhové sluţby obce a jsou mu poskytnuty informace o celkové výši majetku. V případě, ţe by občana zajímala podrobnější struktura rozpočtu, je mu 54

umoţněno pomocí rozklikávací tabulky, kterou uvádí Obrázek 13 Ukázka poloţkové tabulky rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015), nahlédnout na rozpočet členěný dle skupin, oddílů, pododdílů aţ na jednotlivé paragrafy nebo poloţky, podle toho, zda si občan vybere členění výdajů druhově nebo odvětvově, příjmy jsou tříděny pouze druhově. Nedílnou součástí rozklikávací tabulky je také financování. Ministerstvo financí dále poskytuje základní údaje o příspěvkových organizacích obce, rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přehled o finančních tocích (tzv. údaje o cash flow), přehled o změnách vlastního kapitálu a případné další přílohy. Obrázek 13 Ukázka poloţkové tabulky rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015)


6.2 Klikací rozpočet poskytovaný jinými subjekty Klikací rozpočet kromě ministerstva financí poskytují i jiné organizace. Jako příklad lze uvést občanské

sdruţení

Rozpočet

Veřejně,

který

na

svých

webových

stránkách

www.rozpocetobce.cz poskytuje rovněţ informace o všech obcích v ČR. Občan si ze seznamu obcí vybere, která ho zajímá a zobrazí se mu hospodaření obce v letech 2000 – 2013 ve formě klikacích rozpočtů. Příjmy jsou děleny druhově a výdaje odvětvově, stejně jako v Monitoru. Klikací rozpočet města Brna poskytovaný občanským sdruţením Rozpočet Veřejně uvádí Příloha 1 Ukázka rozklikávacího rozpočtu města Brna (2013).

55

Odlišnou informací, kterou poskytuje Rozpočet Veřejně, o. s. na rozdíl od ministerstva financí, je moţnost srovnání hospodaření dvou obcí. Dále si uţivatel zvolí rok, provozní nebo investiční výdaje a oblast rozpočtu (odvětvové třízení rozpočtu), pro které chce porovnání provést. Lze si i vybrat, zda budou srovnávány výdaje absolutní, coţ bývá často irelevantní, nebo výdaje přepočteny na počet obyvatel (Rozpočet Veřejně, 2013). Důleţitou informací, která je poskytována na portálu www.rozpocetobce.cz, pro občany, kteří se s rozpočtovým procesem zatím nesetkali, je popis toho, jak mají občané rozpočet číst. Text obsahuje informace o důvodu, proč se rozpočty zabývat, popis rozpočtového cyklu, příjmy, výdaje a financování obcí, ukazatele hospodaření obcí a jak poznat dobrý a špatný rozpočet. Nevýhodou těchto stránek je jejich neaktuálnost, protoţe poskytují informace pouze do roku 2013, coţ jsou data více neţ 2 roky stará, na druhou stranu poskytují oproti monitoru data jiţ z roku 2000 (monitor.statnipokladna.cz aţ od roku 2010)

6.3 Klikací rozpočty na webech obcí S rozklikávacím rozpočtem jako první v České republice přišlo Nové Město na Moravě (Redakce Noviny VM.cz, 2013). Jeho rozklikávací rozpočet je uvádí Příloha 2 Ukázka rozklikávacího rozpočtu Nového Města na Moravě (2016). Podoba rozpočtu je jednodušší a na první pohled méně podrobná neţ od ministerstva financí. Příjmy i výdaje nejsou na úvodní straně třízeny druhově ani odvětvově, ale jsou rozděleny na dvě části. Obrázek 14 Ukázka členění příjmů a výdajů v rozklikávacím rozpočtu Nového Města na Moravě (2016)

Zdroj: (Nové Město na Moravě, 2016)

56

Příjmy se dělí na ty, které jiţ do rozpočtu města přitekly a na ty, které město v průběhu roku teprve obdrţí, viz Obrázek 14 Ukázka členění příjmů a výdajů v rozklikávacím rozpočtu Nového Města na Moravě (2016). Obdobně jsou členěny i výdaje a to na ty, které jiţ vynaloţeny byly a na ty, které v průběhu roku teprve vynaloţeny budou. Vzhledem k tomu, ţe si kaţdá obec, která poskytuje občanům klikací rozpočty, spravuje své webové stránky individuálně, i mnoţství variant grafických podob rozklikávacích rozpočtů je různorodé. Liší se také podrobnost zveřejňovaných částí rozpočtu. Obce se také mohou rozhodnout, jaké členění rozpočtu na svých stránkách uvedou. Kromě výsečových grafů o aktuálním stavu příjmů a výdajů poskytuje úvodní strana aktuální saldo rozpočtu, dále výsledky hospodaření a jejich vývoj v průběhu několika let (konkrétně 2009 – 2015). Radnice Nového města na Moravě poskytuje i aktuální stav upraveného rozpočtu, nikoli pouze rozpočet schválený. Upravený rozpočet se dělí na běţné příjmy a výdaje a na ostatní příjmy a výdaje a také jejich skutečné plnění. Obrázek 15 Ukázka investic v klikacím rozpočtu Nového Města na Moravě (2016)


Co je ovšem pro občany nejkonkrétnější, jsou seznamy investic a velkých oprav ve městě. Investice jsou řazeny podle názvu investiční akce, dále je uvedena částka schváleného rozpočtu, aktuálně upraveného rozpočtu a změna je vyznačena šipkami. Pokud částka u 57

upraveného rozpočtu pro konkrétní investici je vyšší neţ schválená částka v rozpočtu, je v řádku vyznačena červená rostoucí šipka, pokud je tomu naopak a upravený rozpočet je niţší neţ schválený, znázorňuje tuto změnu klesající zelená šipka. V dalším sloupci jsou uvedeny částky, které jiţ byly na investiční akce skutečně vynaloţeny, a v posledním sloupci je procentuálně vyjádřeno, jaká část z rozpočtu konkrétní investice byla jiţ vynaloţena, viz Obrázek 15 Ukázka investic v klikacím rozpočtu Nového Města na Moravě (2016) Všechny poloţky ze seznamu investic jsou dále klikatelné. Po rozkliknutí například poloţky „Městské lázně“ si lze vybrat rok, pro který se nám investice zobrazí, dále jsou uvedeny zodpovědné osoby, na které je moţno se obrátit s případnými dotazy. Obrázek 16 Ukázka měsíčního čerpání Městských lázní Nového Města na Moravě (2016)


V uvedené tabulce, viz Obrázek 16 Ukázka měsíčního čerpání Městských lázní Nového Města na Moravě (2016), je opět zveřejněn schválený a upravený rozpočet, skutečnost a čerpání pro tuto investici. Dále je uvedeno, v jaké kapitole rozpočtu lze tuto investici nalézt, jaké poloţky a paragrafy jsou investicí dotčeny a v neposlední řadě je konkrétní čerpání investičních prostředků rozděleno dle jednotlivých měsíců, ve kterých byly výdaje uskutečněny. Zajímavým a pro transparentnost konání městské samosprávy důleţitým odkazem u investic je klikatelný rámeček s Veřejnými zakázkami. Po rozkliknutí lze získat detail veřejné zakázky. Na první pohled je viditelně označený název veřejné zakázky spolu se všemi identifikačními čísly a rovněţ všemi se lhůtami důleţitými pro veřejnou zakázku. Dále se 58

občan dozví profil zadavatele veřejné zakázky a její aktuální stav. Detailně je rovněţ popsán druh veřejné zakázky a popis předmětu výběrového řízení. O jaký druh zadávacího řízení a částku, o kterou se jedná, je moţno nalézt ihned pod popisem. Nedílnou součástí veřejné zakázky jsou dokumenty. Nové Město na Moravě zveřejňuje velké mnoţství souvisejících dokumentů, viz Tabulka 6 Související dokumenty – veřejné zakázky Nové Město na Moravě (2016). Tabulka 6 Související dokumenty – veřejné zakázky Nové Město na Moravě (2016) Druh dokumentu

Konkrétní příklady

dokumentace Kvalifikační a zadávací dokumentace, zadávací podmínky,

Zadávací

veřejné zakázky

přílohy aj.

Veřejné dokumenty

Dodatečné informace k ZD, písemné zprávy zadavatele, smlouvy a jejich změny a dodatky, skutečná cena VZ, seznam subdodavatelů, přílohy aj.

Formuláře

Formulář o zadání zakázky aj.

URL odkazy

Adresa profilu původního zadavatele, URL veřejné zakázky

Plnění

smlouvy

na Seznam uchazečů, vítězný dodavatel, seznam subdodavatelů,

základě veřejné zakázky

skutečná uhrazená cena

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, (Nové město na Moravě, 2016)

Rozklikávací rozpočty jsou v dnešní době populární, nicméně administrativně náročné. Je třeba stále doplňovat aktuální data, veškeré dokumenty a informace je třeba zveřejňovat na webových stránkách obce, a tak se zvyšuje vytíţenost zaměstnanců obcí. Na druhou stranu klikací rozpočty ušetří čas občanům. Nevýhodou je finanční náročnost poskytování klikacího rozpočtu občanům, proto jej mají spíše kraje a města (ORP), neţ obce I. typu, které by nebyly schopny z jiţ tak malého rozpočtu vyčlenit přibliţně 0,5 mil. Kč na tvorbu klikacího rozpočtu.

59

Otázkou dále je, zda by o klikací rozpočet na malých obcích byl ze strany občanů zájem a zda pro ně není vhodnější „pouhé“ nadstandardní zveřejňování rozpočtu.

60

7 PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V ČR Za jednu z forem participace, která je v České republice známa jiţ od dob Rakouska-Uherska, jsou povaţovány volby. Je pravdou, ţe volební právo se v průběhu století měnilo od povolení volit jen pro některé muţe přes volební právo pro všechny muţe aţ k současnému stavu, kdy mají právo volit všichni občané České republiky starší 18 let, kteří nebyli zbaveni svéprávnosti, tzn. včetně ţen. Vyšší míra participace ze stran občanů je samotná kandidatura ve volbách. Kandidátem se smí stát opět osoba starší 18 let s trvalým pobytem v dané obci, kde se hlásí ke kandidatuře a zároveň je občanem České republiky. V posledních letech je znatelný zvyšující se počet kandidátů do obecních zastupitelstev, dále vzrůstající počet kandidujících ţen a také přibývá kandidátů, kteří nejsou členy politických stran, nýbrţ kandidují za nestraníky. V návaznosti na tyto skutečnosti lze dospět k závěru, ţe občané České republiky usilují o depolitizaci obecních samospráv. (Haken, a další, 2015) Ze stále se zvyšujícího počtu kandidátů usilujících o zvolení do obecních zastupitelstev lze usoudit, ţe občané mají velký zájem se podílet na spolurozhodování o budoucnosti v obcích, kde ţijí. Bohuţel ale při neúspěchu ve volbách ztrácejí občané víru, ţe se jako řadoví občané dokáţí participovat na změnách v území, proto je patrná zpravidla nízká účast na veřejných zasedáních obecních zastupitelstev. Občané mají ze své podstaty zájem se přímo účastnit rozhodovacího procesu, nikoli mu pouze přihlíţet. Za tzv. „první vlaštovku“ v aplikování participativního rozpočtování v České republice lze uvést hlavní město Prahu. Interpelací na primátora hlavního města Prahy doc. MUDr. Bohuslava Svobodu, CSc. chtěl na 17. zasedání zastupitelstva v květnu roku 2012 pan Karel Růţička (člen občanské iniciativy „Alternativa zdola“) představit zastupitelům model participativního rozpočtování pouţívaný ve více neţ 1200 městech a obcích na celém světě a dále vyzvat zastupitele k úvaze o spuštění participativního rozpočtování na území hlavního města, případně jeho městských částí. Ve svém proslovu navrhoval, zda by nebylo rozumné uvaţovat jiţ v roce 2012 o vytvoření pracovní skupiny sloţené z městských zastupitelů, úředníků, odborníků a zástupců občanských sdruţení. Pan primátor na jeho návrh reagoval 61

veskrze pozitivně, sdělil svým kolegům, ţe o zavedení participativního rozpočtování jiţ uvaţoval a má v plánu jej spustit alespoň v rovině experimentu. (Alternativa Zdola, 2012) V prosinci téhoţ roku se v Praze konal seminář s workshopem s názvem: Od tradičního rozpočtu k rozpočtu s účastí obyvatel, na němţ se účastníci dozvěděli základní informace o PR přednášené členy bratislavské iniciativy Utopia, kteří především odkazovali na příklady z hlavního města Slovenské republiky – Bratislavy. Se členy občanské iniciativy Alternativa zdola – Ilonou Švihlíkovou a Tomášem Toţičkou si mohli na ukázce prakticky vyzkoušet zapojení veřejnosti do procesu PR. (Portál o participativním rozpočtu, 2015) Pozvánka na zmíněný seminář – viz Příloha 3 Pozvánka na seminář s workshopem. Alternativa zdola pokračovala v prosazování participativního rozpočtování především v Praze a jejich částech, vytvořila kampaň za vedení PR v Praze, kterou vedla od září 2013 a zaměřila se na širokou praţskou veřejnost. Šlo především o šíření informací o PR mezi co nejvíce občanů Prahy a cílem bylo realizovat model PR v Praze po komunálních volbách v roce 2014. (Portál o participativním rozpočtu, 2013) Od října 2014 sepsala Alternativa Zdola „PETICI dle zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním primátorovi Hlavního města Prahy ve věci posílení účasti občanů na přípravě rozpočtu Hlavního města Prahy s vyuţitím metody participativního rozpočtu. Zvyšme vliv nás občanů na veřejnou správu pomocí účasti na rozpočtování!“ (Portál o participativním rozpočtu, 2015) a začala se sběrem podpisů. Text petice viz Příloha 4 Celý text petice primátorovi hl. města Prahy a Příloha 5 Členové petičního výboru v petici primátorovi hl. města Prahy. V listopadu 2013 následovalo seznámení praţského primátora a ostatních zastupitelů a úředníků s obsahem petice a po dalších 3 měsících byla celá petice předána primátorovi RNDr. Tomáši Hudečkovi, Ph.D. s více neţ 900 podpisy. Primátor vyjádřil souhlasné stanovisko a přednesl reálnost zavedení PR spíše na úrovni městských částí. (Portál o participativním rozpočtu, 2015)

62

7.1 Participativní rozpočtování v městské části Praha 7 Obrázek 17 Pohled na MČ Praha 7

Zdroj: (Praha Neznámá, s. r. o., 2016)

Za pilotní spuštění procesu participativního rozpočtování v České republice povaţujeme participaci občanů na rozpočtu jedné městské části hlavního města Prahy – Prahy 7. Sice byl rozpočet pro rok 2014 schválen aţ v únoru, byla v něm však dodatečně vyčleněna zkušební částka – 1 000 000 Kč, o které měli rozhodovat sami občané této městské části. Tímto byl poloţen základ participativnímu rozpočtování v Česku. Cíl městské části tkví ve změně přístupu občanů k rozhodování o prostředí, ve kterém ţijí. (Vokoun, 2014) V září 2014 se sešli zástupci městské části Prahy 7 a zástupci Národní sítě Zdravých měst s několika desítkami občanů a diskutovali o problémech nejen městské části, ale i hlavního města jako celku. Na základě diskuse bylo definováno 16 klíčových problémů, které je potřeba řešit viz následující Tabulka 7 Šestnáct klíčových problémů MČ Prahy 7. Tabulka 7 Šestnáct klíčových problémů MČ Prahy 7 Názory mladých v pozadí

Nedostatek dětských sportovišť

Otevření tunelu Blanka

Rozšíření kapacit sociálního bydlení

Podpora zdravého stravování

Problémy lidí bez domova

63

Nedostatek odpadkových košů

Nedostatek místa pro volnočasové aktivity

Psí exkrementy

Parkování

Nedostatek laviček

Nedostatek stráţníků Městské policie

Nadměrná prašnost a hlučnost v ulicích

Neexistence nájemních smluv na nebytové

Jankovcova a Varhulíkové

prostory na dobu neurčitou

Zakázat zvyšování zástavby u nových

Absence léčebny pro dlouhodobě

domů

nemocné

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, (Hýř, 2014)

Tyto problémy se staly předmětem ankety, v níţ mohli všichni občané městské části hlasovat, který problém je pro ně nejpalčivějším a je třeba jej řešit urgentně. Před společným setkáním probíhal na webových stránkách Prahy 7 rovněţ sběr projektů, které by měly být z rozpočtu městské části financovány. Z těchto návrhů bylo na shromáţdění vybráno několik, které splňovaly kritéria reálnosti (nejde například budovat projekt na cizím pozemku aj.) nebo byla technicky řešitelná. Vybrané návrhy byly dále rovněţ dány k rozhodování všem občanům do ankety zveřejněné na webových stránkách nebo v informačních centrech Prahy 7. (Hýř, 2014) Hlasovat v anketě bylo umoţněno pouze občanům mající trvalý pobyt v MČ Praha 7, k prokázání byl vyuţit občanský průkaz, na jehoţ základě způsobilí občané dostali anketní lístek. Ten následně jako u klasických voleb vhodili do urny, jeţ byla označena nápisem „Anketa“. Po konci ankety byly všechny hlasy sečteny a vybrán vítězný projekt. (Městská část Praha 7, 2014) Tabulka 8 Realizovatelné projekty v Praze 7 Projektové náměty

Počet hlasů

Vybudování sportovního hřiště v dolních Holešovicích

64

40

Revitalizace okolí mostu Barikádníků

10

Obnova a doplnění odpadkových košů

4

Rekonstrukce chodníků v ulici Letohradská

4

Vybudování nového hřiště pro seniory v horní části Letné

3

Vybudování kavárny u metra Vltavská

1

Vybudování basketbalového koše pro děti

0

Zdroj: (Praha 7, 2014)

Do hlasování se zapojilo přes 66 respondentů, s tím, ţe pro vítězný návrh hlasovalo 65 % z nich (Praha 7, 2014). Vzhledem k celkovému počtu obyvatel MČ Prahy 7, který se pohybuje okolo 42 tisíc, se do ankety zapojilo pouhých 0,14 % celkového počtu obyvatel. Není to ţádné překvapení a nedá se povaţovat ani za neúspěch, ale spíše klasický průběh procesu zavádění PR. Ve srovnání s PR v Porto Alegre je na tom Praha 7 podobně. V Brazilském městě se po několika letech ustálil počet účastníků na 8000, coţ je 0,5 % všech obyvatel Porto Alegre, ale na začátku procesu tomu tak nebylo a prvního setkání se účastnilo zhruba podobné procento místních obyvatel jako v Praze 7. Vzhledem k tomu, ţe byla Praha 7 první vlaštovkou, která představovala pojem „Participativní rozpočet“ v České republice, nebyl její pilotní ročník moc úspěšný. 42 000 obyvatel vymyslelo pouhých 7 realizovatelných návrhů, viz Tabulka 8 Realizovatelné projekty v Praze 7, a hlasovat o nich přišlo pouze 66 občanů, velmi malé procento z celku. Návrhy, které vzešly z participativního rozpočtování, je moţno spíše pouţít jako inspiraci pro zastupitele města, do čeho by se mohlo v Praze 7 investovat, nicméně projekty nelze povaţovat za ty, které si občané sami zvolili a chtějí uskutečnit, protoţe pouze necelá jedna desetina procenta (0,1 %) obyvatel městské části hlasovala pro vítězný návrh. Další návrhy byly spíše individuální nápady bez větší podpory veřejnosti.

65

V následujících obcích by tyto návrhy nesplnily jiţ základní podmínky pro podání námětu, protoţe jednou z nich je v dalších českých městech zpravidla 15 podpisů od podporovatelů ze stran spoluobčanů. Poslední dostupné informace o participativním rozpočtu v Praze 7 jsou z konce roku 2014 – Výsledky hlasování o vyuţití participativní části rozpočtu. Na základě elektronické komunikace s referentem oddělení rozpočtu úřadu Městské části Prahy 7 byl údajně vítězný projekt realizován, šlo o zprovoznění školního hřiště pro veřejnost v době, kdy neprobíhá výuka. Náklady na tento projekt činily v roce 2015 něco málo přes 160 000 Kč. (Holeček, 2016) Dle dostupných informací participativní rozpočtování v Praze 7 dále nepokračuje.


Zdroj: (Městská část Praha 10, 2015)

Druhého pokusu zavést participativní rozpočet v Praze se chopila téměř stodesetitisícová městská část Praha 10, která ze svého rozpočtu pro rok 2016 vyčlenila 5 mil. Kč. Po červencové tiskové konferenci v roce 2015, která seznamovala s procesem PR

, probíhal

během podzimních měsíců sběr projektových námětů od občanů v elektronické i tištěné podobě

. Pro jeden projet byly stanoveny podmínky: 50 000 – 1 000 000 Kč na jeden projekt preferovány projekty zaměřené na veřejná prostranství a obecní zeleň 66

Následovalo posouzení „ţivotaschopnosti“ projektů prezentovány přímo svými tvořiteli veřejnosti

. V lednu 2016 byly vybrané projekty

. Praha 10 byla pro prezentace rozdělena na

4 obvody, kde probíhala jednotlivá setkání s občany (Praha 10, 2016). V únoru se o návrzích hlasovalo

. Hlasování probíhalo formou online ankety na stránkách

www.moje-stopa.cz. Radnice rovněţ počítala s variantou pro osoby, které nemají přístup k internetu. Ti mohli zvolit hlasování osobní na Středisku územního rozvoje. Protoţe ale budova Střediska územního rozvoje není bezbariérová, mohli občané s omezenou hybností vyuţít sluţeb mobilního úřadu – telefonní hlasování. (MČ Praha 10, 2016) Obrázek 19 Základní linie procesu PR v Praze 10


Na základě hlasování byly vybrány vítězné projekty. Celkem se sešlo téměř 50 projektů, z nichţ do hlasování postoupilo po prověření realizovatelnosti 33. Nejčastějšími důvody zamítnutí projektů byly finanční limity, kdy by projekty ve skutečnosti stály více neţ povolený limit 1 mil. Kč na jeden projekt. Nebo se jednalo o projekty, jeţ se nacházely na pozemcích, které nejsou v majetku města, případně dalším důvodem bylo staţení projektu navrhovatelem samotným (Praha 10, 2016).

67

Tabulka 9 Sedm vítězných projektů v Praze 10 Projektový námět:

Počet hlasů:

Revitalizace prostoru před metrem Strašnická

1204

Revitalizace parku Solidarita

795

Sejdeme se na dvoře

749

Revitalizace okolí Botiče

739

Bezpečné uloţení jízdních kol na Praze 10

608

Zvýšení

bezpečnosti

chodců

na

tramvajových

zastávkách

605

Radošovická a Kubánské náměstí Pietní a odpočinkové místo Kaplička Malešice

572


Vítězným návrhem se po čtrnáctidenním hlasování stal návrh na komplexní proměny prostoru před metrem Strašnická. Návrh se přesně vlezl do horní hlanice finančního limitu a hlasovalo pro něj více neţ 1200 občanů z celkového počtu 5024 hlasujících. Druhý nejlepší projekt – „Revitalizace parku Solidarita“ získal bez mála 800 hlasů a třetí návrh „Sejdeme se na dvoře“, který se zabýval revitalizací vnitrobloku na panelovém sídlišti, kde by měly být umístěny fitness prvky, získal důvěru 750 občanů. Výčet všech 33 projektů včetně počtu hlasů – viz Příloha 6 Seznam projektů z únorového hlasování – Praha 10 (2016). (Praha 10, 2016) Celkem bude Praha 10 realizovat 7 projektů s nejvyšším počtem hlasů, na kterou vynaloţí pibliţně 4 860 000 Kč, zbylých 140 000 si městská část ponechá jako rezervu. Mimo tři vítězné se uskuteční projekt „Revitalizace okolí Botiče“, „Bezpečné uloţení kol na Praze 10“, „Zvýšení bezpečnosti chodců na tramvajových zastávkách Radošovická a Kubánské náměstí“, „Pietní a odpočinkové místo Kaplička Malešice“. (MČ Praha 10, 2016)

68

Obrázek 20 Publikace vycházející z výsledků PR v ČR

Zdroj: (Agora CE, 2016)

Městská část Praha 10 zhodnotila pilotní ročník participativního rozpočtování, do kterého se zapojilo přibliţně 4,6 % všech obyvatel. Toto hodnocení bylo zahrnuto také do dvou publikací, které vytvořila obecně prospěšná společnost Agora CE. Nově vytvořenými metodikami jsou: „Metodika tvorby participativního rozpočtu pro města v ČR“ a „Metodika participace“ obsahují jednoduché postupy k zavedení participativního rozpočtování v obcích ČR. Metodiky spolu s hodnocením projektu „Moje stopa“ byly představeny 23. a 24. března 2016 na konferenci „Dobrá radnice 2016“, kterou pořádala Agora CE, o. p. s.. Vedení radnice Prahy 10 je velmi spokojeno s průběhem participativního procesu, který sice ještě není ukončen, chybí ještě provést poslední tři kroky: realizaci vítezných projektů, hodnocení celého procesu PR a implementace procesu PR do činnosti radnice. I tak je kladně hodnocena komunikace s občany a získání nových zkušeností díky zpětné vazbě od občanů. Je moţno posoudit, zda se navrţené projekty občanů shodují nebo alespoň směřují ke stejnému cíli, který zamýšlela radnice před participací. Tak můţe radnice zpětně posoudit svou práci.

69

7.3 Participativní rozpočtování v městské části Praha – Zbraslav Obrázek 21 Pohled na MČ Praha – Zbraslav

Zdroj: (Městská část Praha - Zbraslav , 2008)

Třetí městskou částí hlavního města, která se rozhodla pilotně spustit proces participativního rozpočtování, je Praha – Zbraslav. Je se svými 10ti tisíci obyvateli zatím nejmenší městská část, která se rozhodla zapojit občany do procesu tvorby obecního rozpočtu. O participativním rozpočtu bylo definitivně rozhodnuto na zasedání zastupitelstva v polovině září roku 2015. Zastupitelé se rovněţ shodli na vyčlenění částky 600 000 Kč pro rok 2016 k rozhodování veřejnosti. (Vejvodová, 2015) Koloběh s implementací participativního procesu se však na Zbraslavi rozeběhl jiţ dříve. Konkrétně započal na konci června 2015, kdy se rada MČ Prahy Zbraslavi ve svém prohlášení rozhodla připojit do projektu společnosti Agora CE, o. p. s. „Participativní rozpočtování - inovativní nástroj dialogu radnic s občany“, na jehoţ základě byla vypracována Metodika: Participativní rozpočet městské části Praha Zbraslav pro rok 2016. Tato metodika byla schválena na jiţ zmíněném zasedání zastupitelstva v polovině září. (MČ Praha Zbraslav, 2015) Na základě metodiky byla na přelomu června a července sestavena pracovní skupina sloţená ze zástupců vedení městské části a zástupců obecně prospěšné společnosti Agora CE. Účastníci setkání pracovní skupiny diskutovali nad detailní podobou navrhovaného postupu implementace participativního rozpočtování na Zbraslavi a komunikaci s občany. Jedním 70

z informačních kanálů byl pro občany Zpravodaj MČ, v němţ byl na přelomu července a srpna srozumitelně prezentován participativní rozpočet tak, aby upoutal občanskou pozornost. Vše bylo kromě tištěné podoby prezentováno rovněţ elektronicky na webových stánkách obce. Na neosobní informační kanály navazovalo přímé setkání s prezentací participativního rozpočtu prvně zastupitelstvu v měsíci září a poté rovněţ občanům. (MČ Praha Zbraslav, 2015) Obrázek 22 Logo a slogan participativního rozpočtu v Praze – Zbraslavi

Zdroj: (MČ Praha - Zbraslav, 2016)

Dne 15. října 2015 proběhla v prostorách obřadní síně Městského domu Zbraslav veřejná informační schůzka zástupců z úřadu městské části, obecně prospěšné společnosti Agora CE s místními občany. Občané byli seznámeni s projektem „Společně pro Zbraslav“ a participativním rozpočtem pro Prahu – Zbraslav 2016. Odborníci ze společnosti Agora CE představili občanům smysl participace občanů na tvorbě obecního rozpočtu a byli připraveni odpovídat na veškeré dotazy z řad občanů k tématu participativního rozpočtování. (MČ Praha Zbraslav, 2015) Obrázek 23 Grafické znázornění podávání projektových námětů v Praze Zbraslavi

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, (Participativní rozpočet, 2016)

Ihned po veřejné informační schůzce, při níţ občané zcela zaplnili obřadní síň a přicházeli s inspirativními nápady, byl zahájen sběr projektových námětů, na nějţ byla občanům ponechána lhůta jednoho a půl měsíce. Na webových stránkách MČ se občané mohli dozvědět 71

podrobný postup sběru námětů, viz Obrázek 23 Grafické znázornění podávání projektových námětů v Praze Zbraslavi. Občan je nejdříve vyzván k zamyšlení, co by bylo v jeho okolí potřeba změnit. Aţ si nápad ujasní, zjistí, zda splňuje potřebné podmínky: Občan má trvalý pobyt v Praze – Zbraslavi Je starší 18 let Návrh podporuje alespoň 15 obyvatel MČ Praha – Zbraslav Návrh se vejde do horní hranice 150 000 Kč na 1 projekt Projekt se uskuteční na pozemcích v majetku MČ Praha – Zbraslav Jsou uvedeny detailní podklady k posouzení proveditelnosti Realizace se uskuteční do konce roku 2016 V případě dotazů se občané mohli obracet na pracovníky úřadu městské části. Byla pro ně vytvořena e-mailová adresa, kam mohli dotazy zasílat. Občané byli dále vyzváni k diskusím nad svými návrhy s lidmi v jejich okolí k zajištění propagace jejich konkrétního návrhu. Poté stačilo vyplnit formulář, projekt odevzdat a čekat, zda byla propagace a přesvědčování dostatečné. (Participativní rozpočet, 2016) K 30. listopadu 2015 se sešlo na zbraslavské radnici celkem 18 projektových návrhů. Následovalo posouzení proveditelnosti návrhů a jejich zveřejnění na webových stránkách městské části, kde se s nimi mohli občané seznámit. Po hodnocení reálnosti bylo do hlasování postoupeno 7 návrhů, viz Tabulka 9 Seznam realizovatelných projektů v Praze – Zbraslavi (MČ Praha Zbraslav, 2015). Tabulka 9 Seznam realizovatelných projektů v Praze – Zbraslavi Projektové náměty postoupivší k hlasování

Počet hlasů

Vybudování bezbariérového přístupu do klubu aktivního stáří

322

Revitalizace autobusového přístřešku „U včely“

314

72

Revitalizace autobusového přístřešku „Pod zatáčkou“

130

Barevná Zbraslav

88

Veřejný gril

66

S učiteli společně pro Zbraslav

43

Omalovánky „Moje Zbraslav“

-122

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, (MČ Praha Zbraslav, 2015)

V únoru 2016 proběhla veřejná prezentace všech sedmi návrhů, které byly postoupeny k hlasování. Prezentace se chopili vţdy samotní autoři nápadu, kteří měli neomezené moţnosti pro svou kampaň. Mohli své spoluobčany seznamovat se svým projektem a zároveň je přesvědčovat, aby hlasovali pro jejich návrh. Ve Zbraslavi se do hlasování zapojilo celkem 678 občanů, coţ činí z celkového počtu cca 10 000 obyvatel téměř 6,8 %. Kaţdý z obyvatel mohl udělit dva pozitivní a jeden negativní hlas. Nakonec zvítězil projekt „Vybudování bezbariérového přístupu do klubu aktivního stáří“ s celkovým počtem 322 hlasů, na druhé a třetí příčce se umístily „Revitalizace autobusového přístřešku U včely“ se 314 hlasy a „Pod zatáčkou“ se 130 hlasy. Dále se umístily projekty „Barevná Zbraslav“ – 88 hlasů a „Veřejný gril“ s 63 hlasy. Zrealizovány budou projekty do částky 600 000 Kč. Jistě se tedy uskuteční projekty, které se v ţebříčku umístily na prvních 4 místech, zda se zrealizuje i pátý projekt v pořadí – Veřejný gril, závisí na tom, kolik finančních prostředků reálně zůstane nebo, zda se radnice Prahy – Zbraslavi rozhodne ušetřené prostředky ponechat jako rezervu, podobně jako Praha 10. Dalších 10 návrhů k hlasování nepostoupilo a jedenáctý byl shodný s jiţ předloţeným nápadem. Seznam a důvody zamítnutí kaţdého z deseti projektů jsou uvedeny níţe, viz Tabulka 10 Seznam nerealizovatelných projektů v Praze – Zbraslavi. Důvody zamítnutí jsou obdobné jako v Praze 10: projekty byly staţeny samotným navrhovatelem, nesplnily podmínky limitující období, ve kterém má být projekt uskutečněn, nebo překročily finanční limit. Některé z projektů nebyly přímo zavrţeny, nýbrţ se staly součástí jiných jiţ 73

zamýšlených projektů financovaných z jiných neţ participativních částí rozpočtu městské části. Tabulka 10 Seznam nerealizovatelných projektů v Praze – Zbraslavi Projektový námět

Důvod zamítnutí

Koupání na Zbraslavi

Vyřizování potřebných povolení by trvalo déle neţ rok, projekt by nebyl dokončen v roce 2016 – Bude realizován mimo participativní rozpočet.

Basketbalová přípravka

Projekt bude podpořen z dotací MČ Praha – Zbraslav pro volný čas, kulturu, sport, vzdělávání a sociální oblast.

Parkoviště pro návštěvy -

Technicky nerealizovatelné, pouze za částku převyšující

Strnady

povolený limit – přepracováno.

Vybudování parkovací

Okolí hřbitova = národní kulturní památka – vyřizování

plochy a vstupu na hřbitov

potřebných povolení by trvalo déle neţ rok, projekt by nebyl dokončen v roce 2016 – jiné moţnosti realizace.

Funkční plocha pro

Projekt je jiţ součástí většího projektu realizovaného mimo

skatepark

participativní rozpočet.

Osvětlení pomníku padlých

Potřeba nalézt vlastníka památníku a poţádat o povolení.

Multifunkční lavička

Projekt byl staţen navrhovatelkou.

Obnova českých tradic

Projekt podpořen z dotací MČ Praha – Zbraslav pro volný čas, kulturu, sport, vzdělávání a sociální oblast.

Zřízení bezbariérového

Časová náročnost – úprava projektu tak, aby mohl být

přístupu do kostela CČSH

součástí hlasování v příštích letech.

Revitalizace prostranství

Nelze zrealizovat pro komplikované majetkoprávní vztahy

kolem rybníku 74

v Lahovičkách

v dané lokalitě.

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, (MČ Praha Zbraslav, 2015)


Zdroj: ( Městská část Praha 3, 2016)

Nejnovější praţskou městskou částí, která se rozhodla pro participativní tvorbu rozpočtu, je třetí městská část hlavního města Prahy. Zastupitelstvo městské části zveřejnilo v první polovině února 2016, ţe ze svého rozpočtu vyčlení částku 2 000 000 Kč a ponechá rozhodování o jejím investování na svých občanech. (Městská část Praha 3, 2016) Občané byli pozváni na úvodní informační setkání, které se uskutečnilo ke konci února. Na něj navazovala v polovině března další dvě setkání v sousedských kruzích. Občané ze sousedství diskutovali, co je trápí a do čeho je třeba investovat. Padaly nejrůznější návrhy od úprav veřejných prostranství a výsadby zeleně přes parkovací plochy pro auta i jízdní kola, vydláţdění cest pro pěší v okolí kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad, odpadkové koše na tříděný odpad, aţ po veřejné toalety, nebo toalety pro psy. S dalšími návrhy mohli občané přicházet ještě celý měsíc, konkrétně do 15. dubna. (Městská část Praha 3, 2016) Kritéria, která pro sběr projektů radnice stanovila a projekty je tak musely splňovat, jsou především. (Městská část Praha 3, 2016): Projekt musí být investiční povahy Projekt bude realizován na majetku MČ Praha 3 75

Limit na 1 projekt stanoven na 300 000 Kč Projekt získá podporu alespoň 15 spoluobčanů (doloţeno podpisy v podpisovém archu) Radnice si od dubna ponechává lhůtu přibliţně čtyř měsíců na posouzení realizovatelnosti projektů a zpětnou vazbu jejich navrhovatelům tak, aby bylo moţno projekty nedoporučené k realizaci upravit a u ostatních projektů doladit detaily. V průběhu září je naplánována výstava, na níţ budou projekty postoupivší k hlasování představeny, a samotné hlasování by se mělo odehrát do konce září tak, aby se projekty daly ještě v posledních třech měsících roku 2016 (říjen – prosinec) realizovat. (Městská část Praha 3, 2016) S dalším rozšiřováním participačního procesu v Praze chce pomoci i Magistrát hlavního města Prahy tak, ţe bude financovat 50 % reálně vynaloţených prostředků na projekty vzniklé participací občanů (Holeček, 2016).

7.5 Participativní rozpočtování v městském obvodu Ostrava – Jih Obrázek 25 Pohled na Ostravu – Jih

Zdroj: (Úřad městského obvodu Ostrava-Jih, 2014)

Přestoţe ostravský městský obvod Jih patří mezi jedny z prvních obcí, které se snaţí zavádět participativní rozpočtování jako běţný proces, jsou zatím spíše na začátku. Ve druhé polovině roku 2015 se poprvé sešli vybraní zástupci občanů a úředníků a vytvořili tak participační 76

pracovní skupinu, jejíţ náplní práce bylo sestavit metodiku a pravidla procesu participativního rozpočtování v městském obvodu Ostrava – Jih. Na podzim téhoţ roku se uskutečnil první seminář na seznámení veřejnosti i zástupců města s tématem participativního rozpočtování. Následovalo schválení participativního rozpočtu zastupitelstvem města a byla na něj vyčleněna částka 5 mil. Kč na rok 2016. Vzhledem k tomu, ţe rozpočet MOb Ostrava – Jih činí okolo 750 mil. Kč, je 5 mil. Kč vyčleněných pro občany pouze nepatrným zlomkem. (Participativní rozpočet, 2016) V průběhu měsíců února, března a dubna probíhá informační kampaň pro občany, kteří se seznamují s procesem participativního rozpočtování, jeho pravidly a metodikou určenou pro ostravský městský obvod. Místostarostka MOb Ostrava – Jih začala s kampaní 10. února 2016 v pořadu moravskoslezské regionální televize polar, kde promluvila v pořadu Host dne o plánovaném zavedení participativního rozpočtování a dále uvedla plán činností na celý rok 2016. Obrázek 26 Znak MOb Ostrava – Jih a Logo PR MOb Ostrava – Jih

Zdroj: (Ostrava - Jih , 2016)

Na informační kampaň bude v květnu a červnu navazovat sběr návrhů projektů, které budou shromaţďovány

jednak

v elektronické

podobě

na

stránkách

městského

obvodu

v jednoduchém formuláři a jednak v tištěné podobě. V období letních prázdnin (červenec, srpen) bude komise posuzovat realizovatelnost projektů a vybrané představí občanům v září a říjnu. Ke konci roku budou občané moci hlasovat a vítězný projekt nebo více projektů budou zařazeny do rozpočtu na rok 2017, kdy budou fyzicky realizovány a zároveň bude probíhat participativní rozpočtování nového období. (polar, 2016)

77

Jak bylo v únoru z regionální televize referováno, byl v březnovém čísle Jiţních listů (měsíční Zpravodaj městského obvodu Ostrava – Jih) mimo základní informace a povzbuzení občanů k participaci otištěn seznam dubnových veřejných setkání, na kterých by mělo docházet k interakci zástupců města, úředníků a občanů a především k edukaci všech zúčastněných. Dále byly ve zpravodaji poskytnuty formuláře pro sběr projektových návrhů v procesu participativního rozpočtování, který Ostrava – Jih nazvala „Společně tvoříme JIH“. Důleţitou podmínkou pro kaţdý projektový návrh je Souhlas 15 občanů s daným projektem, který stvrzují svým podpisem do podpisového archu přiloţeného k formuláři. Vzor formuláře je uveden v Příloze 10 Vzor formuláře pro sběr projektů – Ostrava Jih (2016) a podpisový arch uvádí Příloha 11 Vzor formuláře pro sběr projektů – Ostrava Jih s podpisovým archem. (Šebestová, 2016) V průběhu celého roku informuje radnice občany na svých facebookových stránkách o příkladových projektech, o které mají zájem občané v dalších městech implementujících participativní rozpočet v České republice, na Slovensku a v Polsku a o aktualitách z českého světa participativního rozpočtu. Obrázek 27 Logo projektu „Společně tvoříme Jih“

Zdroj: (Ostrava - Jih, 2016)

Jak bude Ostrava dále úspěšná a zda participativní rozpočet u občanů vzbudí zájem, je věc budoucnosti, pozitivní ovšem je, ţe participace občanů má pro toto volební období u zástupců města podporu.

78

7.6 Participativní rozpočtování v MOb Ostrava – Poruba Obrázek 28 Pohled na MOb Ostravu – Porubu

Zdroj: (Městský obvod Ostrava - Poruba, 2015)

S nápadem zavést v Porubě participativní rozpočtování přišlo vedení městského obvodu Ostrava – Poruba. Důvodem k zavedení byl cíl aktivně zapojit spoluobčany do tvorby rozpočtu a zvýšit jejich podíl na společenském ţivotě v Porubě. Pro projekt zvolila radnice heslo „Zelená Porubě: Tvoříme Porubu společně.“ O projektu informovala radnice v březnovém čísle (2016) měsíčníku PRIO: Porubská radnice informuje občany a na internetových stránkách zelenaporube.cz, které byly pro tento účel speciálně vytvořeny. (MO Poruba, 2016) Obrázek 29 Vítězné logo a motto PR v Ostravě – Porubě

Zdroj: (MO Poruba, 2016)

79

Radnice se rozhodla zapojovat veřejnost do všeho, co se v souvislosti s participativním rozpočtováním uskuteční. Proto i logo a motto pochází od veřejnosti. Autorem loga je student gymnázia, které bylo spolu s ostatními základními a středními školami v MOb Ostrava – Poruba osloveno s prosbou vytvoření nápadů. Nakonec se jich sešlo více neţ 100 a vedení úřadu městského obvodu mělo těţkou práci mezi nimi vybrat. (MO Poruba, 2016) Logo uvádí předešlý Obrázek 29 Vítězné logo a motto PR v Ostravě – Porubě . Na projekt „Zelená Porubě“ byl z městského rozpočtu pro rok 2017 vyčleněn 1 000 000 Kč. Na začátku dubna 2016 se uskutečnila informativní schůzka se všemi zájemci z řad veřejnosti. Celkem jich přišlo 30. Byla představena pravidla projektu, která byla schválena na zasedání zastupitelstva 30. března 2016 (jaké projekty mají šanci uspět, jak se správně vyplňuje formulář, jaké má povinné přílohy a do kdy je jej třeba odevzdat). Občané mohli přímo na místě vznášet návrhy a pár se jich také sešlo. Šlo například o vybudování chodníků, sportovního hřiště nebo obnovení vodního prvku v krajině. Návrhy byly diskutovány, případně si mohli obyvatelé Poruby domluvit osobní setkání na úřadě, kde je moţno návrhy diskutovat konkrétně. Začátek sběru projektových námětů je stanovena na 2. května a zájemci mohou návrhy podávat po dobu dvou měsíců (do konce června). (MO Poruba, 2016) Pravidla pro podávané projekty jsou dle Zásad realizace projektu Porubský participativní rozpočet 2016: „Zelená Porubě“, které byly v březnu schváleny zastupitelstvem (Rada a Zastupitelstvo městského obvodu Poruba, 2016): Návrh nebo i více návrhů můţe podat obyvatel MOb Ostrava – Poruba starší 15 let Jedná se o veřejně prospěšný projekt lokálního charakteru zaměřený na úpravu veřejného prostranství Projekt podpoří alespoň 15 obyvatel MOb Ostravy – Poruby Návrh je podáván prostřednictvím formuláře s přiloţeným podpisovým archem, fotografiemi a mapou znázorňující lokalizaci realizace projektu Projekt musí být realizován na majetku MOb Ostrava- Poruba Po skončení sběru projektových námětů bude v období letních prázdnin po kontrole formálních náleţitostí provedena verifikace sesbíraných návrhů pracovníky ÚMOb Ostrava – Poruba. V září bude probíhat veřejná prezentace návrhů, které byly uznány jako 80

realizovatelné a od listopadu budou obyvatelé moci o vítězném projektu hlasovat. V prosinci bude hodnocen celý proces participativního rozpočtování a vítězné projekty budou zahrnuty do rozpočtu na rok 2017, ve kterém by měla probíhat i fyzická realizace projektů. (Rada a Zastupitelstvo městského obvodu Poruba, 2016)

7.7 Participativní rozpočtování v Semilech Obrázek 30 Pohled na město Semily

Zdroj: (Město Semily, 2015)

Město Semily je po Praze 7 (první zkušební vlna) spolu Prahou 10 a Prahou – Zbraslaví ve druhé vlně zavádění participativního rozpočtu v ČR, je však ze všech obcí se svými 8 550 obyvateli zatím obcí nejmenší, která se pro participaci občanů rozhodla vyčlenit finanční prostředky ze svého rozpočtu. Semilští zastupitelé se oficiálně rozhodli pro implementaci participativního rozpočtu na veřejném zasedání 20. dubna 2015, kde bylo rozhodnuto o vyčlenění částky 1 000 000 Kč do participační části rozpočtu na rok 2016. O participačním rozpočtu informovala radnice prostřednictvím informačního měsíčníku občanů Semilska „Semilské noviny“. Občané mohli své nápady zasílat na úřad poštou, elektronicky, nebo přinést osobně v období od začátku července do konce srpna. Kritéria, která návrhy měly splňovat, byla (Město Semily, 2016): Návrh podává občan starší 16 let Projekt má povahu investičního záměru na území města Semily 81

Návrh se musí vejít do horní hranice 500 000 Kč Návrh obsahuje jméno a kontakt na navrhovatele, popis nápadu Nakonec se sešlo 17 projektových námětů, které v průběhu září prověřil Odbor rozvoje a správy majetku a předloţil je Výboru pro rozvoje města Semily. Seznam postoupivších nápadů k hlasování – viz Tabulka 10 Seznam projektových námětů postoupivších k hlasování. Tabulka 10 Seznam projektových námětů postoupivších k hlasování Betonový stůl na stolní tenis

Studie rozšíření sportovní haly

Rekonstrukce dětského hřiště Na Vinici

Lezecká stěna na Riegrově náměstí

Dostavba rampy před Rubínem

Pouťové atrakce

Studie pěšího propojení centra s lokalitou Rekonstrukce místa na třídění odpadů v Na Hlínách

Benešovské ulici

Rozšíření dětského hřiště na Ostrově

Bezbariérový chodník v Jatecké ulici

Přístřešky na kontejnery a popelnice na Architektonická sídlišti Na Olešce

koupaliště

Oprava povrchu Archivní ulice

---

soutěţ

na

biotopové

Zdroj: (Sábl, 2015)

Čtyři návrhy k hlasování nepostoupily, jejich seznam a důvod zamítnutí – viz Tabulka 11 Seznam zamítnutých projektových námětů. Tabulka 11 Seznam zamítnutých projektových námětů Projektové náměty

Důvod zamítnutí

Toalety na Ostrově

Návrh se nevešel do horní hranice finančního limitu.

Lávka přes Olešku

Návrh se nevešel do horní hranice finančního limitu. 82

Nový přechod v Brodské ulici

Projekt bude realizován z jiné kapitoly rozpočtu města.

Název projektu nebyl zveřejněn

Sloučení dvou návrhů z důvodu shody.

Zdroj: (Sábl, 2015)

V listopadovém hlasování, kterého se mohli účastnit jiţ občané starší 16 let (aby byla zapojena i mladá generace), získal z celkového počtu 125 hlasů nejvíce návrh na „Rekonstrukci dětského hřiště Na Vinici“, druhé místo získal nápad „Architektonické soutěţe na biotopové koupaliště“ následoval návrh na „Opravu povrchu v Achivní ulici“ a posledním projektem, který postoupil k realizaci, byla „Studie pěšího propojení centra s lokalitou Na Hlínách“. (Město Semily, 2016) V roce 2016 by měla proběhnout realizace vítězných projektů vzešlých z participace občanů. Radnice se zároveň pouští do ročníku druhého, do nějţ zapracuje zkušenosti z ročníku prvního. Největší změnou bude povaha projektů. Projekty mohly být v předchozím roce vypisovány i na studie, v roce následujícím bude moţno podporovat pouze projekty přímých investic. Vzhledem k mírnému zklamání vedení města z malé účasti občanů v hlasování (zúčastnilo se pouhé 1,5 % všech obyvatel města) bude v roce 2016 umoţněno hlasovat i elektronicky. Pro nový ročník byla díky úsporám z předchozího ročníku mírně navýšena celková částka vyčleněná na participativní rozpočet z původního 1 000 000 Kč na 1 050 000 Kč. A poslední změnou bude posunutí lhůty sběru projektových námětů z původních 2 měsíců na 3 a začátek sběru je stanoven jiţ na začátek měsíce května. (Město Semily, 2016)

83

7.8 Participativní rozpočtování v Litoměřicích Obrázek 31 Pohled na město Litoměřice

Zdroj: (Město Litoměřice: Radnice, 2012)

Město Litoměřice začalo přemýšlet o participativním rozpočtu přibliţně ve stejné době jako Semily, Praha 10 nebo Praha Zbraslav. Poprvé se o zavedení participativního rozpočtu jednalo na radě města Litoměřic 26. března 2015 a jednání pokračovalo na veřejném zasedání zastupitelstva 9. dubna. Zastupitelstvo pověřilo svůj finanční výbor a oddělení projektů a strategií, aby vytvořili „Pravidla pro participativní rozpočtování v Litoměřicích“, která by měla být vyuţita v roce 2016 při spuštění prvního ročníku. Jednání o participativním rozpočtu na dalším zasedání zastupitelstva v červnu 2015 bylo staţeno a na zasedání v září se zastupitelé dohodli zřídit pracovní skupinu, která by vytvořila podklady na poslední zasedání zastupitelstva v roce 2015. Na začátku prosince byla na zastupitelstvu předloţena „Metodika pro participativní rozpočtování“ a byla schválena. (Město Litoměřice, 2015) Podle ní musejí projektové návrhy splňovat tato kritéria (Litoměřice: Zdravé Město, 2016): Navrhovatelem můţe být FO s bydlištěm v Litoměřicích nebo PO se sídlem v Litoměřicích Realizace projektu proběhne na veřejně přístupném prostranství nebo budově Realizace bude na pozemku ve vlastnictví města Litoměřice Bude dodrţena minimální a maximální částka na jeden projekt (50 000 – 150 000 Kč) Bude dodrţena podmínka realizovatelnosti 84

Sběr projektových námětů probíhal od poloviny ledna do poloviny února 2016. Navrhovatelé mohli své nápady předkládat buď v tištěné podobě osobně nebo poštou po vyplnění standardizovaného formuláře, nebo elektronicky vyplněním formuláře v MS Word a následném zaslání na e-mailovou adresu podatelny MěÚ. Součástí podaného návrhu musel být rovněţ podpisový arch, jako v předchozích příkladech, nicméně město Litoměřice poţadovalo podporu 30ti obyvatel Litoměřic. Jeden občan směl podat pouze jeden návrh projektu. Do zásobníku projektů se přihlásily pouze tři projekty, viz Tabulka 12 Seznam projektových námětů postoupivších k hlasování, které rovněţ prošly posouzením reálnosti a byly tak postoupeny veřejnosti k hlasování na občanském fóru „Desatero problémů Litoměřic“. Na tomto fóru byly jednotlivé projekty prezentovány přímo svými navrhovateli a poté se o nich hlasovalo. Celkem hlasovalo 71 občanů a z toho 31 pro vítězný návrh „Rozšíření dětského hřiště na Mostné hoře“. Na druhém místě skončila „Komunitní zahrada“ s 19 hlasy a nakonec „Herní prvky u beachvolejbalového areálu“ s 11 hlasy. (Litoměřice: Zdravé město, 2016) Tabulka 12 Seznam projektových námětů postoupivších k hlasování Kasárna Dukelských hrdinů - umístění herních prvků u beachvolejbalového areálu Komunitní zahrada Rozšíření dětského hřiště na Mostné hoře Zdroj: (Litoměřice: Zdravé město, 2016)

V následujících třech měsících by měla probíhat administrativní příprava projektů a od července do konce roku 2016 by mělo dojít k fyzické realizaci vítězného projektu. Částka alokace na rozšíření dětského hřiště je stanovena na 121 000 Kč, bude tedy zřejmě jediným projektem, který bude realizován, jelikoţ kaţdý z dalších dvou projektů dosahoval maximální částky alokace na jeden projekt, coţ je celková výše participativní části rozpočtu (150 000 Kč). (Litoměřice: Zdravé město, 2016)

85

V porovnání s ostatními městy, která se chopila projektu participativního rozpočtování, se ujala litoměřická radnice participace pouze částečně a spíše z ní udělala jednu z částí jiţ několik let běţícího projektu „Desatero problémů Litoměřic“. Do konečného hlasování se zapojilo 71 občanů, coţ je z celkového počtu obyvatel okolo 25 000 pouze velmi malý zlomek (necelé 0,3 %)

7.9 Participativní rozpočtování v Brně Obrázek 32 Pohled na Statutární město Brno

Zdroj: (Statutární město Brno, 2013) Statutární město Brno sice není pověstnou úplně první vlaštovkou v České republice, která se rozhodla vyčlenit část svého rozpočtu k rozhodování občanů, nicméně je první statutární město, které se rozhodlo pro participativní rozpočet na celém území města, nikoli jen městské části. Schválení projektu „Nasazení participativního rozpočtu ve městě Brně" radou města proběhlo 5. dubna 2016

na jejím zasedání. Dále byla určena řešitelská skupina, která se bude

v následujících měsících zabývat příklady „Dobré praxe“ z ostatních měst, která uţ mají za sebou první ročníky. V návaznosti na to vypracují členové pracovní skupiny Pravidla pro aplikaci participativního rozpočtu v Brně s přihlédnutím ke specifickým podmínkám města Brna. (Statutární město Brno, 2016) Schválení pravidel zastupitelstvem města je naplánováno na listopad 2016. Jiţ teď je plánováno, ţe participativní rozpočtování v Brně bude dvouletý cyklus s ročním opakováním. 86

V prvním roce by měla probíhat setkání občanů a sběr námětů s následným hlasováním a vybráním vítězného nápadu (2017). Následující rok (2018) by měla proběhnout fyzická realizace a zároveň by měl běţet další ročník sběru projektových námětů. Přesný harmonogram je ještě předmětem jednání a bude zveřejněn po schválení pravidel PR pro Brno v listopadu 2016. (Statutární město Brno, 2016)

7.10 Participativní rozpočtování ve Ţďáře nad Sázavou Obrázek 33 Pohled na Poutní kostel na Zelené hoře – dominanta Ţďáru nad Sázavou

Zdroj: (Město Ţďár nad Sázavou, 2015)

Na březnovém (2016) zasedání zastupitelstva města Ţďáru nad Sázavou vystoupil zástupce ze společnosti Agora CE, o. p. s. se svou prezentací participativního rozpočtu a uvedl i příklady měst, kde jiţ funguje. Zastupitelé hlasovali o návrhu předloţeném starostou: Vyčlenění 600 000 Kč na participativní rozpočet pro rok 2017 a o protinávrhu, který činil téměř 4x vyšší participativní část rozpočtu. Zastupitelstvo protinávrh zamítlo a odsouhlasilo tedy vyčlenění 600 000 Kč z rozpočtu města k rozhodování občanům. (Město Ţďár nad Sázavou, 2016) V průběhu měsíců dubna a května by měla následovat informativní setkání v sousedstvích. Jedno souhrnné informativní setkání je stanoveno na začátek května. Informace budou dále šířeny všemi dostupnými distribučními kanály (městský zpravodaj, portál participativnirozpočet.cz a webové stránky města) a médii. V červnu bude probíhat sběr projektů a jejich formální hodnocení. (Agora CE, o. p. s., 2016) 87

Město pro sběr projektových námětů stanovilo tato kritéria (Agora CE, o. p. s., 2016): Projekt bude realizován v průběhu 1 roku Projekt získá podporu alespoň 15 spoluobčanů Projekt bude realizován na pozemcích města Projekt nepřekročí maximální alokaci na 1 projekt, která byla stanovena na 150 000 Kč Odevzdání návrhů bude probíhat elektronicky i v tištěné podobě. V této době budou navrhovatelé moci konzultovat své nápady s odborníky na MěÚ. V červenci a srpnu naváţe na formální hodnocení odevzdaných projektů hodnocení odborné. V září a říjnu budou projekty, které projdou hodnocením, prezentovány navrhovateli spoluobčanům a od listopadu bude moţno pro ně hlasovat. Kaţdý občan starší 15 let s bydlištěm ve Ţďáře nad Sázavou bude mít dva pozitivní a jeden negativní hlas. V prosinci budou finanční prostředky na vítězné projekty zahrnuty do rozpočtu na rok 2017. Proběhne rovněţ hodnotící seminář, kde bude celý proces participativního rozpočtování prezentován občanům. Občané budou moci daný ročník hodnotit a vznášet návrhy na vylepšení. (Agora CE, o. p. s., 2016)

88

ZÁVĚR Z analýzy

současného

stavu

transparentnosti

v rozpočtových

procesech

územně

samosprávných celků vyplývá, ţe moţností, jak se přibliţovat občanům, mají radnice spousty. Je samozřejmé, ţe některé se hodí více pro obce menší, jiné jsou vhodnější pro větší města. Nejjednodušším způsobem, jak dokázat občanům průhlednost rozpočtu, nepřítomnost korupce a předraţených zakázek je zveřejňování rozpočtu v nadstandardní podrobnosti i v delším časovém horizontu, neţ územně samosprávným celkům ukládá zákon. Občané mohou kdykoli nahlédnout do rozpočtu zveřejněného zpravidla na webových stránkách obcí. Některé lokální samosprávy zveřejňují dlouhodobě kromě schváleného rozpočtu, také veškerá rozpočtová opatření, která v průběhu roku měnila podobu schváleného rozpočtu a v neposlední řadě také závěrečný účet, který odráţí skutečné plnění rozpočtu. Občané tak mohou srovnávat i průřezově za několik let hospodaření jejich obce. Ve své podstatě lze při nadstandardním zveřejňování rozpočtu s minimálním úsilím navíc dosáhnout větší spokojenosti občanů díky zvýšení transparentnosti. Administrativně náročnější a hlavně finančně draţší je zveřejňování rozpočtu rozklikávací formou. Je rozhodně uţivatelsky pohodlnější a maximálně transparentní, jelikoţ mnohé obce v České republice zveřejňují i jednotlivé faktury týkající se investic a především o ně občanům jde. Průhlednost výběrových řízení je zajištěna rovněţ díky klikacímu rozpočtu, kdy se uţivatel můţe dostat k seznamu přihlášených dodavatelů a dozví se i důvody výběru konkrétního dodavatele dané veřejné zakázky. Nevýhodou klikacího rozpočtu je ale především jeho cena. Řádově se hovoří o stovkách tisíc korun, záleţí na tom, pro jakou grafickou podobu se územně samosprávné celky rozhodnou. A dále je klikací rozpočet náročný na administrativu, jelikoţ jsou vyţadovány aktuální informace, tak je třeba neustále doplňovat dokumenty na web. Proto lze klikací rozpočet nalézt spíše u větších obcí – měst, která mají moţnost vyčlenit z rozpočtu přibliţně 500 000 Kč a zároveň mají personální kapacity na administraci webu s rozklikávacím rozpočtem. Přestoţe menší obce nemají klikací rozpočty na svých webových stránkách, poskytuje rozpočty všech obcí v České republice v klikací formě Ministerstvo financí na portálu 89

monitor.statnipokladna.cz. Vyvstává otázka, proč tedy obce samy poskytují klikací rozpočty, které je stojí úsilí i peníze, kdyţ je poskytuje Ministerstvo financí? Rozdíl je především v aktuálnosti a podrobnosti. Obce poskytují nanejvýš aktuální informace v největší únosné míře podrobnosti. Na rozdíl od toho monitor poskytuje rozpočty aţ po uzavření účetního období a rozklíčovány druhově (příjmy i výdaje) nebo odvětvově (výdaje). Coţ je pro běţného uţivatele nic neříkající. Navíc intuitivně by občané hledali rozpočty obcí na webových stránkách obcí a ne na stránkách ministerstva financí. V posledních přibliţně dvou aţ třech letech se začala některá česká města pokoušet zavádět tzv. participativní rozpočtování. Z výše uvedených 10 českých měst se tohoto úkolu zhostilo kaţdé trochu jinak. To jen potvrzuje teoretickou část této práce, ţe participativní rozpočtování nemá ţádnou jasnou univerzálně platnou definici a pravidla. Jediné, co platí všude je, ţe obce ze svého rozpočtu vyčlení určitou investiční část, o níţ si budou občané rozhodovat sami. U procesu participativního rozpočtování je především důleţitá publicita a probuzení zájmu místních aktérů o rozpočtový proces. Čím je větší a lepší publicita, tím je zapojení lokálních aktérů větší a rovněţ vzniká více návrhů projektů, ze kterých se následně vybírá. Pokud obce vyţadovaly rovněţ podporu alespoň 15 (nebo více) občanů pro jeden projekt, šířily se informace o participativním rozpočtu dále mezi občany a ti poté přicházeli na základě lobby navrhovatelů o projektech hlasovat. Ze zatím čtyř měst, která v České republice prošla procesem participativního rozpočtování do fáze hlasování o projektech je vidět, kde byla propagace lepší a kde horší. V Praze 7 se do hlasování zapojilo pouze 0,1 % obyvatel, Semily jsou na tom trochu lépe se 1,5 % zapojených občanů, Praha 10 uţ je na tom téměř 4 x lépe neţ Semily – hlasovalo zde 4,6 % obyvatel a nejlépe dopadla Praha – Zbraslav se svými 6,8 % hlasujících obyvatel. Počet hlasujících ale nelze přisuzovat pouze propagaci, ale také způsobům hlasování, pro které se města rozhodla. Zpravidla platí, ţe kde bylo umoţněno pouze listinné hlasování jako při klasických volbách, bylo platných hlasů méně neţ tam, kde bylo umoţněno také hlasování elektronické. Nejlépe měla hlasování podchyceno Praha 10, kde kromě dvou zmíněných způsobů pamatovala také na občany bez přístupu k internetu s omezenou hybností, ti si mohli zavolat na úřad a pověřený úředník přijel s urnou přímo k nim. 90

Ve všech obcích proběhla zatím první kola participativního rozpočtování, lze předpokládat, ţe s dalšími ročníky bude zainteresovaných občanů přibývat. Lze také očekávat, ţe se otázkou participativního rozpočtování budou zabývat také obce menší, které mohou mít prozatím strach vyčlenit jistou částku ze svého rozpočtu tak, aby neomezovala běţný chod radnice a zároveň, aby byla motivační pro občany se do participace zapojit. Vzhledem k tomu, ţe je participativní rozpočtování v České republice teprve na začátku, vyskytují se zde především veřejné projektové programy. Aţ bude participace občanů více zakořeněna v procesech rozpočtování českých obcí a občané na ni budou více zvyklí, lze uvaţovat i o tematických programech a tvorbách strategií území přímo s občany. Nejdůleţitějším, co z transparentnosti a potaţmo participativního rozpočtování vyplývá, je propojování občanů, úředníků a volených zástupců. Není důleţité transparentně zveřejňovat všechny dokumenty, pokud jim občan nerozumí, naopak je důleţité informovat občany srozumitelnou formou, která je dosaţena pouze na základě komunikace vedení obce a občanů. Dále je budována občanská sounáleţitost s místem bydliště a místní komunita tak posiluje svou jednotnost.

91

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Městská část Praha 3. 2016. O městské části Praha 3. Městská část Praha 3: oficiální webové stránky. [Online] 2016. [Citace: 20. Duben 2016.] http://www.praha3.cz/noviny/omc-praha-3/index.html. Wampler, Brian. 2007. A Guide to Participatory. Washington, DC : The International Bank for Reconstruction and Development / The World Bank, 2007. PARTICIPATORY BUDGETING. stránky 21-54. 0-8213-6923-7. Agora CE. 2016. Naše publikace. Agora central Europe. [Online] 2016. [Citace: 13. Duben 2016.] http://www.agora-ce.cz/nase-publikace/. Agora CE, o. p. s. 2016. Materiál pro zastupitelstvo města č. 13. Městský úřad Ţďár nad Sázavou.

[Online]

31.

Březen

2016.

[Citace:

21.

Duben

2016.]

http://www.zdarns.cz/media/files/zastupitelstvo-mesta/ZM2016-13/13-16-star-9.pdf. Alternativa Zdola. 2012. Karel Růţička - Interpelace na primátora - Participativní rozpočet. YouTube.cz.

[Online]

24.

Květen

2012.

[Citace:

4.

Duben

2016.]

https://www.youtube.com/watch?v=jXmyCiMYZpE&feature=youtu.be. Baiocchi, Gianpaolo. 2003. Radicals in Power: The Workers' Party and Experiments in Urban Democracy in Brazil. New York : ZED BOOKS, 2003. 1-84277-172-8. De Sousa Santos, Boaventura. 1998. Participatory budgeting in Porto Alegre: Toward a redistributive democracy. SSCC. [Online] Prosinec 1998. [Citace: 15. Únor 2016.] https://www.ssc.wisc.edu/~wright/santosweb.html. Haken, R., a další. 2015. Analýza participace v ČR. Participace, komunikace a transparentnoct.

[Online]

Leden

2015.

[Citace:

4.

Duben

2016.]

http://www.paktparticipace.cz/dokumenty/analyza. Heimans,

Jeremy.

EXPENDITURE

2002.

STRENGTHENING

MANAGEMENT:

POLICY 92

PARTICIPATION

RECOMMENDATIONS

IN

PUBLIC

FOR

KEY

STAKEHOLDERS. OECD DEVELOPMENT CENTRE. [Online] 2002. [Citace: 22. Únor 2016.] http://www.oecd.org/social/poverty/31649466.pdf. Herzog, Andre a Deane, Arsala. 2006. PARTICIPATORY BUDGETING: TOOLKIT FOR LOCAL GOVERNMENTS IN ALBANIA. siteresources.worldbank. [Online] Dezember 2006.

[Citace:

25.

Leden

2016.]

http://siteresources.worldbank.org/INTALBANIA/Resources/PBP_Toolkit_Dec_06_Eng.pdf. Holeček, Pavel. 2016. Participativní rozpočet . Praha 7, 14. Duben 2016. Hýř, Marek. 2014. Sedmičku trápí výkaly i málo laviček. Na největší problémy radnici upozornilo veřejné fórum. iDnes.cz. [Online] 23. Září 2014. [Citace: 4. Duben 2016.] http://praha.idnes.cz/metro.aspx?c=A140923_143903_co-se-deje_hyr. Chavez, Daniel a Braathen, Einaar. 2006. Participatory Budgeting in Canada. tni. [Online] 1. Febrero 2006. [Citace: 17. Únor 2016.] https://www.tni.org/es/node/13963#7. Litoměřice: Zdravé město. 2016. Participativní rozpočet 2016. Litoměřice: Zdravé město. [Online] 2016. [Citace: 21. Duben 2016.] http://zdravemesto.litomerice.cz/akce-2016/805participativni-rozpoet-2016.html. Litoměřice: Zdravé Město. 2016. Participativní rozpočet ve zdravém městě Litoměřice. Zdravé

město

Litoměřice.

[Online]

2016.

[Citace:

21.

Duebn

2016.]

http://zdravemesto.litomerice.cz/images/stories/file/akce_2016/Pravidla_pro_predkladatele_2 016_DEF_160111.pdf. Litoměřice: Zdravé město. 2016. Veřejné fórum: „Desatero problémů Litoměřic. Řešme společně“. Litoměřice: Zdravé město. [Online] 11. Duben 2016. [Citace: 21. Duben 2016.] http://zdravemesto.litomerice.cz//images/stories/file/forum/zapis_forum_2016_def_WEB.pdf. Lorenz, Jan a Menino, Frederico. 2005. Designing Participatory Budgeting. FESBrasilienprojekt

2005.

[Online]

2005.

[Citace:

http://www.janlo.de/papers/lorenz_menino_brazil_2005.pdf.

93

18.

Únor

2016.]

MČ Praha - Zbraslav. 2016. Co obyvatelé Zbraslavi navrhli do participativního rozpočtu? Městská část Praha - Zbraslav. [Online] Březen 2016. [Citace: 18. Duben 2016.] http://www.mc-zbraslav.cz/participativni-rozpocet-/podane-navrhy/. MČ Praha 10. 2016. Občané Prahy 10 určili hlasováním projekty, do nichţ bude radnice investovat. Městská část Praha 10. [Online] 4. Březen 2016. [Citace: 13. Duben 2016.] http://www.praha10.cz/urad-mc/tiskove-zpravy-aaktuality/TabId/74/ArtMID/4284/ArticleID/1144/Ob%C4%8Dan233-Prahy-10ur%C4%8Dili-hlasov225n237m-projekty-do-nich%C5%BE-bude-radnice-investovat.aspx. MČ Praha 10. 2016. Odstartovalo hlasování k projektu Moje stopa! Městská část Praha 10. [Online] 15. Únor 2016. [Citace: 13. Duben 2016.] http://www.praha10.cz/urad-mc/tiskovezpravy-a-aktuality/TabId/74/ArtMID/4284/ArticleID/1139/Odstartovalo-hlasov225n237-kprojektu-Moje-stopa.aspx. MČ Praha - Zbraslav. 2015. Informační setkání k participativnímu rozpočtu. Městská část Praha Zbraslav. [Online] 12. Říjen 2015. [Citace: 18. Duben 2016.] http://www.mczbraslav.cz/aktualne/informacni-setkani-k-participativnimu-rozpoctu-854cs.html. MČ Praha - Zbraslav. 2015. MČ Praha Zbraslav vyčlenila 600.000,- na nápady svých obyvatel. Městská část Praha Zbraslav. [Online] 2015. [Citace: 18. Duben 2016.] http://www.mc-zbraslav.cz/aktualne/mc-praha-zbraslav-vyclenila-600000-na-napady-svychobyvatel-832cs.html. MČ Praha - Zbraslav. 2015. Radnice dostala 18 návrhů pro participativní rozpočet. Městská část Praha - Zbraslav. [Online] 1. Prosinec 2015. [Citace: 18. Duben 2016.] http://www.mczbraslav.cz/aktualne/radnice-dostala-18-navrhu-pro-participativni-rozpocet-912cs.html. Menegat, Rualdo. 2002. Participatory democracy and sustainable development: integrated urban environmental management in Porto Alegre, Brazil. LOCAL AGENDA 21 IN PORTO ALEGRE. [Online] Říjen 2002. [Citace: 6. Únor 2016.] http://pubs.iied.org/pdfs/G00519.pdf. Město Litoměřice. 2015. Usnesení zastupitelstva. Zastupitelstvo města. [Online] 2015. [Citace: 21. Duben 2016.] https://www.litomerice.cz/usneseni-zastupitelstva/. 94

Město Litoměřice: Radnice. 2012. Fotky. Facebook. [Online] 29. Únor 2012. [Citace: 21. Duben

2016.]

https://www.facebook.com/Litomerice/photos/pb.136691329741947.-

2207520000.1461253333./264716093606136/?type=3&theater. Město Semily. 2015. Fotogalerie. Facebook. [Online] 12. Červen 2015. [Citace: 21. Duben 2016.] https://www.facebook.com/mesto.semily/photos/a.257067471044936.63737.1075990693251 11/855229141228763/?type=3&theater. Město Semily. 2016. Semilské noviny. Město Semily: Oficiální web města. [Online] 2016. [Citace: 21. Duben 2016.] http://www.semily.cz/semilske-noviny/ds-1093/p1=2519. Město Ţďár nad Sázavou. 2015. Fotogalerie. Ţďár nad Sázavou: Oficiální stránky města s památkou

UNESCO.

[Online]

2015.

[Citace:

21.

Duben

2016.]

http://www.zdarns.cz/cestovni-ruch/fotogalerie. Město Ţďár nad Sázavou. 2016. Zápis z 13. zasedání Zastupitelstva města Ţďáru nad Sázavou. Ţďár nad Sázavou: Oficiální stránky města s památkou UNESCO. [Online] 6. Duben 2016. [Citace: 21. Duben 2016.] http://www.zdarns.cz/samosprava/zastupitelstvomesta/zapisy/zapis-ze-13.-zasedani-zastupitelstva. Městská část Praha - Zbraslav. 2008. Základní informace. Městská část Praha - Zbraslav. [Online]

2.

Leden

2008.

[Citace:

20.

Duben

2016.]

http://old.praha-

zbraslav.cz/MC_ZBRASLAV_CZ/MESTO_A_OKOLI/ZAKLADNI_INFORMACE.HTM. Městská část Praha 10. 2015. Po rekonstrukci. Facebook. [Online] 2015. [Citace: 20. Duben 2016.] https://www.facebook.com/media/set/?set=a.10153518905235456.1073741884.13524871545 5&type=3. Městská část Praha 3. 2016. Praha 3 přijala návrhy o Participativním rozpočtu. Městská část Praha 3: Oficiální webové stránky. [Online] 18. Únor 2016. [Citace: 20. Duben 2016.] http://www.praha3.cz/noviny/zpravy/praha-3-letos-predstavuje-novy-projekt.html.

95

Městská část Praha 7. 2014. Zapojte se do hlasování o vyuţití části rozpočtu Prahy 7. Městská

část

Praha

7.

[Online]

30.

Říjen

2014.

[Citace:

4.

Duben

2016.]

http://www.praha7.cz/17356_Zapojte-se-do-hlasovani-o-vyuziti-casti-rozpoctu-Prahy-7. Městský obvod Ostrava - Poruba. 2015. Městský obvod Ostrava - Poruba. Facebook. [Online]

26.

Srpen

2015.

[Citace:

20.

Duben

2016.]

https://www.facebook.com/moporuba/photos/a.1555853221334662.1073741827.1555849084 668409/1600773856842598/?type=3&theater. Ministerstvo financí. 2016. Statutární město Brno. Monitor. [Online] 31. Březen 2016. [Citace: 20. Březen 2016.] http://monitor.statnipokladna.cz/2015/obce/detail/44992785. MO Poruba. 2016. Aktuality. Zelená Porubě. [Online] 2016. [Citace: 21. Duebn 2016.] http://zelenaporube.cz/. Nové Město na Moravě. 2016. Rozpočet 2016. Nové Město na Moravě - rozpočet města. [Online] 2016. [Citace: 29. Březen 2016.] http://rozpocet.nmnm.cz/cz/. Nové město na Moravě. 2016. Veřejná zakázka: Bazén-Relaxační centrum, Hornická, Nové město na Moravě. Nové Město na Moravě. [Online] 2016. [Citace: 7. Duben 2016.] https://zakazky.nmnm.cz/contract_display_12.html. Ostrava - Jih . 2016. Společně tvoříme JIH. Facebook. [Online] 17. Únor 2016. [Citace: 11. Duben 2016.] https://www.facebook.com/spolecnetvorimejih/photos/pb.1502776626698300.2207520000.1460399078./1503312803311349/?type=3&theater. Ostrava - Jih. 2016. Společně tvoříme Jih. Facebook. [Online] 17. Únor 2016. [Citace: 11. Duben 2016.] https://www.facebook.com/spolecnetvorimejih/photos/pb.1502776626698300.2207520000.1460399078./1503190766656886/?type=3&theater. Ostrava - Jih. 2016. Společně tvoříme Jih. Facebook. [Online] 17. Únor 2016. [Citace: 11. Duben 2016.] https://www.facebook.com/spolecnetvorimejih/photos/pb.1502776626698300.2207520000.1460399078./1503313459977950/?type=3&theater.

96

Participativní rozpočet. 2016. Smart Cities: Participativní rozpočtování v Ostravě. Participativní rozpočet: Portál o participativním rozpočtu. [Online] 10. Únor 2016. [Citace: 11. Duben 2016.] http://participativnirozpocet.cz/node/100. Participativní rozpočet. 2016. Společně pro Zbraslav – Podrobný postup. Participativní rozpočet.

[Online]

2016.

[Citace:

18.

Duben

2016.]

http://www.participativni-

rozpocet.cz/zbraslav-podrobny-postup/. polar. 2016. Host dne. polar: moravskoslezská regionální televize. [Online] 10. Únor 2016. [Citace: 11. Duben 2016.] http://polar.cz/porady/host-dne/host-dne-10-02-2016-17-14. Portál o participativním rozpočtu. 2015. Aktuality. Participativní rozpočet: Portál o participativním

rozpočtu.

[Online]

2015.

[Citace:

4.

Duben

2016.]

http://participativnirozpocet.cz/Aktuality?page=1. Portál o participativním rozpočtu. 2013. AZ spouští v Praze kampaň za Participativní rozpočet. Participativní rozpočet: Portál o participativním rozpočtu. [Online] 13. Září 2013. [Citace: 4. Duben 2016.] http://participativnirozpocet.cz/node/21. Praha 10. 2016. Moje stopa 2015 - participativní rozpočet MČ Praha 10 . d21. [Online] 26. Únor 2016. [Citace: 13. Duben 2016.] https://www.d21.me/vote/N1nmKGXKl/results. Praha 10. 2016. Veřejné prostory MČ Praha 10. Městská část Praha 10. [Online] 2016. [Citace:

11.

Duben

2016.]

http://verejneprostory.cz/aktivity-a-verejne-

prostory/participace/participativni-rozpocet.aspx. Praha 7. 2014. Výsledky hlasování o vyuţití participativní části rozpočtu. Městská část Praha

7.

[Online]

3.

Prosinec

2014.

[Citace:

7.

Duben

2016.]

http://www.praha7.cz/17488_Vysledky-hlasovani-o-vyuziti-participativni-casti-rozpoctu. Praha Neznámá, s. r. o. 2016. Letenské sady. Praha Neznámá: Průvodce po praţských čtvrtích. [Online] 2016. [Citace: 20. Duben 2016.] http://www.prahaneznama.cz/praha7/holesovice/letenske-sady/#fotogalerie.

97

Prof. DR. Sintomer, Yves, Dr. Herzberg, Carsten a Dr. Allegretti, Giovanni. 2013. Participatory Budgeting Worldwide - Updated Version. DIALOG GLOBAL No. 25. [Online] Listopad

2013.

[Citace:

11.

Leden

2016.]

http://www.ces.uc.pt/myces/UserFiles/livros/1097_DG-25_bf.pdf. Předpis č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 2000. Zákony

pro

lidi.

[Online]

9.

srpen

2000.

[Citace:

30.

Březen

2016.]

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250#cast1. Předpis č. 365/2000 Sb. Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 2000. Zákony pro lidi.cz. [Online] 14. Září 2000. [Citace: 30. Březen 2016.] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-365. Rada a Zastupitelstvo městského obvodu Poruba. 2016. Zveřejňujeme pravidla projektu Zelená Porubě! Zelená Porubě. [Online] 31. Březen 2016. [Citace: 21. Duben 2016.] http://zelenaporube.cz/p/zverejnujeme-pravidla-projektu-zelena-porube. Redakce Noviny VM.cz. 2013. Klikací rozpočet chceme také, ale zatím se nám zdá příliš drahý.

Novina

VM.cz.

[Online]

22.

Říjen

2013.

[Citace:

21.

Březen

2016.]

http://www.novinyvm.cz/5902-klikaci-rozpocet-chceme-take-ale-zatim-se-nam-zda-prilisdrahy.html. Rozpočet Veřejně, o. s. 2013. Brno: Rozpočet obce v roce 2013. Rozpočet obce. [Online] 2013. [Citace: 28. Březen 2016.] http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/582786-brno. Sábl, Tomáš. 2015. Rozhodněte o investicích v roce 2016. Město Semily: Oficiální web města.

[Online]

2.

Listopad

2015.

[Citace:

21.

Duben

2016.]

http://www.semily.cz/rozhodnete-o-investicich-v-roce-2016/d-3776. Sintomer, Yves, Herzberg, Carsten a Röcke, Anja. 2013. From Porto Alegre to Europe: Potentials and Limitations of Participatory. EUKN. [Online] 2013. [Citace: 18. Leden 2016.] http://www.eukn.eu/fileadmin/Lib/files/EUKN/2013/From-PortoAlegre%20to%20Europe.pdf.

98

Sintomer, Yves, Herzberg, Carsten a Röcke, Anja. 2005. Participatory budgets in a european comparative approach. construisons-democratie-participative. [Online] 2005. [Citace:

18.

Leden

2016.]

http://construisons-democratie-

participative.com/documents/budgetparticipatifeneurope.pdf. Spada, Paolo. 2014. Participatory Budgeting: Porto Alegre. Participedia. [Online] 27. Duben 2014. [Citace: 13. Leden 2016.] http://participedia.net/cases/participatory-budgeting-portoalegre. Srinivasan, Radhika. 2006. PARTICIPATORY BUDGETING: TOOLKIT FOR LOCAL GOVERNMENTS IN ALBANIA. siteresources.worldbank. [Online] December 2006. [Citace:

28.

Únor

2016.]

http://siteresources.worldbank.org/INTALBANIA/Resources/PBP_Toolkit_Dec_06_Eng.pdf. Statutární město Brno. 2013. Fotogalerie. Brno. [Online] 18. Září 2013. [Citace: 21. Duben 2016.]

https://www.brno.cz/turista-volny-cas/brno-

multimedialne/fotogalerie/?tx_odphotogallery_pi1%5Bgallery%5D=1&cHash=0f66f508a123 0d3bd9b62f81a5448e85. Statutární město Brno. 2016. Úvodní strana. Brno. [Online] Březen 2016. [Citace: 23. Březen 2016.] https://www.brno.cz/uvodni-strana/. Statutární město Brno. 2016. V Brně startuje příprava nasazení participativního rozpočtu. Brno. [Online] 5. Duben 2016. [Citace: 21. Duben 2016.] https://www.brno.cz/brnoaktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/v-brne-startuje-priprava-nasazeni-participativnihorozpoctu/. Šebestová, Kateřina. 2016. Na vaše nápady je připraveno 5 milionů korun. Jiţní listy. Měsíc, 2016, 3. Toţička, Tomáš. 2015. ÚVOD DO PARTICIPATIVNÍHO ROZPOČTU. Particiativní rozpočet.

[Online]

2015.

[Citace:

http://www.participativnirozpocet.cz/obrazky/uvod.pdf.

99

24.

Leden

2016.]

Úřad městského obvodu Ostrava-Jih. 2014. Sídliště Dubina a Bělský les. Statutární město Ostrava: Oficiální portál. [Online] 30. Červenec 2014. [Citace: 20. Duben 2016.] https://ovajih.ostrava.cz/cs/o-jihu/fotogalerie/fotogalerie/sidliste-dubina-a-belsky-les. Ústav územního rozvoje. 2015. Portál územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] Prosinec 2015. [Citace: 2. Únor 2016.] http://portal.uur.cz/spravni-usporadani-crorgany-uzemniho-planovani/obce.asp. Vejvodová, Zuzana. 2015. Zastupitelstvo městské části: Usnesení č. Z 6 40 15. Městská část Praha Zbraslav. [Online] 14. Září 2015. [Citace: 18. Duben 2016.] http://www.mczbraslav.cz/evt_file.php?file=1350. Vittek, Peter. 2011. "Participativní rozpočtování" jako inovativní nástroj moderní veřejné zprávy. Sophispol. [Online] 2011. http://sophispol.webnode.cz/participativni-rozpoctovani/. Vokoun, Tomáš. 2014. První vlaštovka participativního rozpočtu v ČR. Participativní rozpočet: Portál o participativním rozpočtu. [Online] 17. Únor 2014. [Citace: 4. Duben 2016.] http://participativnirozpocet.cz/node/45. Wampler, Brian. 2000. Průvodce participativním rozpočtem. Participativní rozpočet. [Online]

Říjen

2000.

[Citace:

30.

Leden

2016.]

http://www.participativnirozpocet.cz/obrazky/pruvodce.pdf. webs. 2002. Obce, okresy a kraje České republiky (CZ). obce.sweb. [Online] 1. Leden 2002. [Citace: 29. Březen 2016.] http://obce.sweb.cz/. Zákon č. 128/2000 Sb. Zákon o obcích (obecní zřízení). 2000. Zákony pro lidi.cz. [Online] 12. Duben 2000. [Citace: 4. Únor 2016.] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128.

100

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Dělení rozpočtu ÚSC ...............................................................................................14 Tabulka 2 Kritéria pro volbu zástupců do Regionálního fóra ..................................................26 Tabulka 3 Shrnutí pozitiv a negativ participativního rozpočtování ..........................................47 Tabulka 4 Vzor detailnějšího rozpisu příjmů ...........................................................................51 Tabulka 5 Vzor detailnějšího rozpisu výdajů ...........................................................................52 Tabulka 6 Související dokumenty – veřejné zakázky Nové Město na Moravě (2016) ............59 Tabulka 7 Šestnáct klíčových problémů MČ Prahy 7 ..............................................................63 Tabulka 8 Realizovatelné projekty v Praze 7 ...........................................................................64 Tabulka 9 Sedm vítězných projektů v Praze 10 .......................................................................68 Tabulka 10 Seznam projektových námětů postoupivších k hlasování .....................................82 Tabulka 11 Seznam zamítnutých projektových námětů ...........................................................82 Tabulka 12 Seznam projektových námětů postoupivších k hlasování .....................................85

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Mapa správního uspořádání ČR – obce (2014) .......................................................12 Obrázek 2 Schéma participativního rozpočtování ....................................................................20 Obrázek 3 Rozšíření participativního rozpočtování ve světě v roce 2011 ...............................22 Obrázek 4 Zobrazení pyramidového modelu v Porto Alegre ...................................................24 Obrázek 5 Zobrazení modelu participativního procesu v Porto Alegre ...................................25 Obrázek 6 Rozšíření participativního rozpočtování v Evropě (2005) ......................................28 Obrázek 7 Princip Good Governance .......................................................................................37 Obrázek 8 Cyklus participativního rozpočtování s jednotlivými fázemi .................................40 Obrázek 9 Fáze a etapy participativního rozpočtování .............................................................41 101

Obrázek 10 Ukázka úvodní webové stránky města Brna (2016) ............................................. 50 Obrázek 11 Ukázka výdajové části rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015) .................... 53 Obrázek 12 Ukázka příjmové části rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015) .................... 54 Obrázek 13 Ukázka poloţkové tabulky rozklikávacího rozpočtu města Brna (2015) ............. 55 Obrázek 14 Ukázka členění příjmů a výdajů v rozklikávacím rozpočtu Nového Města na Moravě (2016) .......................................................................................................................... 56 Obrázek 15 Ukázka investic v klikacím rozpočtu Nového Města na Moravě (2016) .............. 57 Obrázek 16 Ukázka měsíčního čerpání Městských lázní Nového Města na Moravě (2016) ... 58 Obrázek 17 Pohled na MČ Praha 7........................................................................................... 63 Obrázek 18 Pohled na MČ Praha 10......................................................................................... 66 Obrázek 19 Základní linie procesu PR v Praze 10 ................................................................... 67 Obrázek 20 Publikace vycházející z výsledků PR v ČR .......................................................... 69 Obrázek 21 Pohled na MČ Praha – Zbraslav............................................................................ 70 Obrázek 22 Logo a slogan participativního rozpočtu v Praze – Zbraslavi ............................... 71 Obrázek 23 Grafické znázornění podávání projektových námětů v Praze Zbraslavi ............... 71 Obrázek 24 Pohled na MČ Praha 3........................................................................................... 75 Obrázek 25 Pohled na Ostravu – Jih......................................................................................... 76 Obrázek 26 Znak MOb Ostrava – Jih a Logo PR MOb Ostrava – Jih ..................................... 77 Obrázek 27 Logo projektu „Společně tvoříme Jih“ .................................................................. 78 Obrázek 28 Pohled na MOb Ostravu – Porubu ........................................................................ 79 Obrázek 29 Vítězné logo a motto PR v Ostravě – Porubě ....................................................... 79 Obrázek 30 Pohled na město Semily ........................................................................................ 81 Obrázek 31 Pohled na město Litoměřice .................................................................................. 84 Obrázek 32 Pohled na Statutární město Brno ........................................................................... 86 Obrázek 33 Pohled na Poutní kostel na Zelené hoře – dominanta Ţďáru nad Sázavou ........... 87 102

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Ukázka rozklikávacího rozpočtu města Brna (2013) ..............................................104 Příloha 2 Ukázka rozklikávacího rozpočtu Nového Města na Moravě (2016).......................105 Příloha 3 Pozvánka na seminář s workshopem .......................................................................106 Příloha 4 Celý text petice primátorovi hl. města Prahy ..........................................................107 Příloha 5 Členové petičního výboru v petici primátorovi hl. města Prahy .............................108 Příloha 6 Seznam projektů z únorového hlasování – Praha 10 (2016) ...................................109 Příloha 7 Seznam realizovatelných projektů v Praze – Zbraslavi ..........................................110 Příloha 8 Seznam nerealizovatelných projektů v Praze – Zbraslavi .......................................111 Příloha 9 Výsledky hlasování projektu participativního rozpočtování „Společně pro Zbraslav“ ................................................................................................................................................112 Příloha 10 Vzor formuláře pro sběr projektů – Ostrava Jih (2016) ........................................113 Příloha 11 Vzor formuláře pro sběr projektů – Ostrava Jih s podpisovým archem................114

103

PŘÍLOHY Příloha 1 Ukázka rozklikávacího rozpočtu města Brna (2013)

Zdroj: (Rozpočet Veřejně, 2013)

104

Příloha 2 Ukázka rozklikávacího rozpočtu Nového Města na Moravě (2016)


105

Příloha 3 Pozvánka na seminář s workshopem

Zdroj: (Portál o participativním rozpočtu, 2015)

106

Příloha 4 Celý text petice primátorovi hl. města Prahy


107

Příloha 5 Členové petičního výboru v petici primátorovi hl. města Prahy


108

Příloha 6 Seznam projektů z únorového hlasování – Praha 10 (2016) Návrh projektu Metro Strašnická Revitalizace parku Solidarita Sejdeme se na dvoře Revitalizace okolí Botiče Bezpečné uloţení jízdních kol na Praze 10 Zvýšení bezpečnosti chodců na tramvajových zastávkách Radošovická a Kubánské náměstí Pietní a odpočinkové místo Kaplička Malešice Malešický fitness park Gočárovy schody na náměstí Svatopluka Čecha Osvětlení Jiráskovy aleje Stezka pro bosou chůzi Revitalizace dětského hřiště na ZŠ Hostýnská Revitalizace Jiráskovy aleje Vybavení Malešického parku pro návštěvníky Revitalizace parčíku U Trati - Na Spádu Zlepšení prostředí ZŠ Nad Vodovodem Naučná stezka Záběhlicemi Street workout park Sunflower Klidová zóna Eden Ovocný sad s lavičkou Jiřího Karena Přístupová cesta k ZŠ Švehlova Úpravy na sáňkovacím vrchu mezi ulicemi Jasmínová a Platanová Rekonstrukce zahrady Domu Um Zatraktivnění a rozšíření naučné stezky Zahrada ve městě Úprava prostoru před budovou Husova sboru s památným kamenem Revitalizace veřejného prostranství v Tulské ulici Oprava cest v parku Jiřího Karena Na Třebešíně Revitalizace ulice Šafránová a její napojení k parku Malinová Chrpová Revitalizace dvoru ve vnitrobloku mezi ulicemi Průběţná – V Olšinách – U Vesny – Na Hroudě Krytý stolní tenis v Gutovce Originální síťové lavičky - ul. Topolová u zastávky MHD Umístění houpací lavice u zastávky Topolová Revitalizace kruhového objezdu v ústí ulic Mikanova, Kamelova, Mattioliho – pohádková zahrádka s dřevěnými barevnými plastikami na pruţinách a LED osvětlením Zdroj: Vlastní úpravy autorky, (Praha 10, 2016)

109

Počet hlasů 1204 795 749 739 608 605 572 549 505 439 432 419 400 376 294 290 289 276 271 265 248 238 220 204 176 149 142 103 91 52 - 14 - 66 - 142

Příloha 7 Seznam realizovatelných projektů v Praze – Zbraslavi


110

Příloha 8 Seznam nerealizovatelných projektů v Praze – Zbraslavi


111

Příloha 9 Výsledky hlasování projektu participativního rozpočtování „Společně pro Zbraslav“


112

Příloha 10 Vzor formuláře pro sběr projektů – Ostrava Jih (2016)

Zdroj: (Šebestová, 2016)

113

Příloha 11 Vzor formuláře pro sběr projektů – Ostrava Jih s podpisovým archem

Zdroj: (Šebestová, 2016)

114

TRANSPARENTNÍ ROZPOČTOVÁNÍ V PRAXI

Recommend Documents