Transformace industriálních prostor na kulturní centrum Provoz Hlubina

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA

Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství

Transformace industriálních prostor na kulturní centrum Provoz Hlubina Bakalářská práce

Autor práce: Anna Plevová Vedoucí práce: MgA. Dagmar Bednariková Oponent práce: MgA. David Lobpreis, MBA

Brno 2016

Bibliografický záznam PLEVOVÁ, Anna. Transformace industriálních prostor na kulturní centrum, Provoz Hlubina [The Transformation of Industrial Buildings into the Cultural Centre Provoz Hlubina]. Brno: Janáčkova akademie múziských umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2016, 101 s. Vedoucí bakalářské práce: MgA. Dagmar Bednariková

Anotace Cílem bakalářské práce Transformace industriálních prostor na kulturní centrum, Provoz Hlubina je zmapovat průběh vzniku kulturního a vzdělávacího centra Provoz Hlubina a posoudit, zda se jim daří naplňovat cíle, které si na začátku projektu stanovili. V práci se zabýváme programovou linkou centra a její atraktivitou pro širokou veřejnost. Na základě rozhovorů jsme posoudili, zda se centrum drží stanovených cílů a zda je naplňuje. Atraktivitu programu můžeme zhodnotit na základě archívu akcí.

Klíčová slova Ostrava Nezávislé kulturní centrum Provoz Hlubina Industriální prostory

Abstract The goal of this bachelor's thesis, "The Transformation of Industrial Buildings into the Cultural Centre Provoz Hlubina", is to describe the development of the cultural and educative centre Provoz Hlubina and assess whether it has been successful. In this thesis, we will be concerned with their program and its attractiveness for the general public. On the basis of interviews, we will assess whether the centre has met the goals set at the beginning of the project. We can assess the attractiveness of the program on the basis of the archive of events

Key Words Ostrava Independent Culture Centre Provoz Hlubina Industrial Buildings

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.

V Brně dne 22. 5. 2016

Podpis:

Poděkování Především bych chtěla poděkovat MgA. Dagmar Bednarikové za vedení při psaní této práce a za její rady. Dále bych chtěla poděkovat za podporu a pomoc v poslední fázi psaní MgA. BcA. Petře Vodičkové, Ph. D., která byla velkou oporou. A v neposlední řadě patří dík Martě Pilářové za poskytnuté materiály a informace k tématu práce.

Obsah Úvod ................................................................................................................................................. 10 1.

2.

Nezávislé kulturní centrum ...................................................................................................... 12 1.1.

Historie Nezávislých kulturních center ............................................................................ 12

1.2.

Charakteristika Nezávislého kulturního centra ................................................................ 12

1.3.

Podporující organizace Nezávislých kulturních center .................................................... 14

Statutární město Ostrava .......................................................................................................... 14 2.1.

Charakteristika města ....................................................................................................... 14

2.2.

Ostrava a kultura .............................................................................................................. 15

2.2.1.

Divadla ......................................................................................................................... 15

2.2.2.

Kulturní domy .............................................................................................................. 16

2.2.3.

Galerie .......................................................................................................................... 17

2.2.4.

Hudební kluby .............................................................................................................. 17

2.2.5.

Festivaly ....................................................................................................................... 17

2.3. 3.

Dolní oblast VÍTKOVICE ....................................................................................................... 20 3.1.

4.

Nezávislá kulturní centra v Ostravě ................................................................................. 18

Projekt NOVÉ VÍTKOVICE ........................................................................................... 20

Provoz Hlubina ........................................................................................................................ 21 4.1.

Prvotní myšlenka.............................................................................................................. 21

4.2.

Cíle projektu ..................................................................................................................... 22

4.3.

Spolek Hlásím se k továrně .............................................................................................. 23

4.3.1.

Organizační struktura spolku Hlásím se k továrně ................................................... 24

4.4. Vztah spolku Hlásím sek továrně a zájmového sdruţení právnických osob Dolní oblast Vítkovice ...................................................................................................................................... 26 4.5.

Marketing ......................................................................................................................... 26

4.5.1.

Výchozí stav ............................................................................................................. 27

4.5.2.

Marketingová strategie ............................................................................................. 30

4.5.3.

Marketingový mix .................................................................................................... 30

4.6.

Finanční zajištění projektu ............................................................................................... 32

4.7.

Prostory ............................................................................................................................ 35

4.8.

Dramaturgie ..................................................................................................................... 39

4.8.1. 4.9.

Programové okruhy .................................................................................................. 39

Projekty realizované v prostoru Provoz Hlubina ............................................................. 40

4.9.1.

Projekty za rok 2010 .................................................................................................... 41

4.9.2.

Projekty za rok 2011 .................................................................................................... 41

4.9.3.

Projekty za rok 2012 .................................................................................................... 41

4.9.4.

Projekty za rok 2013 .................................................................................................... 42

4.9.5.

Projekty za rok 2014 .................................................................................................... 44

4.9.6.

Projekty za rok 2015 .................................................................................................... 46

4.10.

Hodnocení projektu Provoz Hlubina ............................................................................ 49

Závěr ................................................................................................................................................ 51 Pouţité zdroje................................................................................................................................... 52 Seznam zkratek ................................................................................................................................ 57 Seznam tabulek ................................................................................................................................ 58 Seznam obrázků ............................................................................................................................... 59 Seznam grafů.................................................................................................................................... 60 Seznam příloh .................................................................................................................................. 61

Úvod V současné době se v mnoha městech obrací pozornost ke starým a zchátralým budovám továren a přemýšlí se nad tím, co s nimi bude dál, jinak tomu není ani v Ostravě. V této práci jsme se rozhodli zabývat tématem vyuţití starých industriálních prostor ke kulturním a vzdělávacím aktivitám, konkrétně v Ostravě. Ostrava bude vţdy povaţována za město, kde se těţilo uhlí a zpracovávalo ţelezo. Nyní se však nachází v tzv. postindustriálním stavu a je na čase zaměřit se na kulturní ţivot. K rozvoji kultury je dobré vyuţít to, co město nabízí. Nám Ostrava nabízí prostory Vítkovic, které jsou pro toto město charakteristické, a proto je dobré jejich potenciál vyuţít k rozvoji kultury. V roce 2002 byly tyto prostory prohlášeny za národní kulturní památku a v roce 2008 zařazeny do Evropského kulturního dědictví. V té době se také začaly plánovat rekonstrukce prostor a jejich následné vyuţití. Nyní jiţ ve Vítkovicích fungují zrekonstruované prostory: Multifunkční aula Gong, Svět techniky a prostory NKP Hlubina. V této práci se budeme zabývat právě NKP Hlubina, která je otevřena teprve rok a vznikla zde kulturní čtvrť Provoz Hlubina. Kulturní akce se zde však konaly ještě v nezrekonstruovaných prostorách. První menší akce proběhly v roce 2009. Oficiální zahájení Provozu Hlubina se konalo v roce 2010, kdy také vzniklo občanské sdruţení (dnes spolek) Hlásím se k továrně, které většinu akcí spoluorganizuje. Cílem této práce je popsat vznik kulturní čtvrti Provoz Hlubina a jeho dosavadní fungování. Na začátku práce si stručně charakterizujeme pojem kulturní centrum. Poté se věnujeme charakteristice města Ostravy a kulturnímu ţivotu v Ostravě. Následně stručně popisujeme Dolní oblast Vítkovice, coţ je komplex, ve kterém se Provoz Hlubina nachází. Druhá část práce se věnuje samotnému Provozu Hlubina a všem jeho stránkám (marketing, finance, dramaturgie, vztah s partnerem apod.). Touto prací bychom rádi zjistili, zda kulturní a vzdělávací centrum Provoz Hlubina po roce svého fungování, naplňuje cíle, které si stanovil na začátku projektu. V práci chceme také zhodnotit a zmapovat akce pořádané v těchto prostorách v letech 2010–2015, které zaštiťoval Provoz 10

Hlubina. V závěru práce, na základě rozhovorů s předsedkyní spolku Hlásím se k továrně, zhodnotíme projekt Provoz Hlubina a potvrdíme či vyvrátíme naplnění jejich cílů.

11

1. Nezávislé kulturní centrum Pro potřeby této práce si budeme charakterizovat Nezávislé kulturní centrum. Informace k tomuto pojmu budeme čerpat z knihy od Jana Dvořáka, Kapitoly k tématu realizace divadla.

1.1. Historie Nezávislých kulturních center V České republice rozvíjel koncept nezávislého kulturního centra jiţ v meziválečném období E.F.Burian ve svém divadle D, které se uţ tehdy stalo multifunkčním kulturním centrem. Konaly se zde výstavy, večery poezie, koncerty soudobé hudby, festivaly, filmové experimenty a při centru vznikla také herecká škola. (Dvořák, s. 171, 2005) Mezi první Neziskové kulturní centra v České republice můţeme řadit Jazzové sekce, Junior-klub Na chmelnici, Branické divadlo pantomimy nebo brněnské kluby Šelepka a Křenova. Začátkem 90. let předloţil tehdejší ředitel divadla Labyrint Karel Kříţ pod názvem Projekt Labyrint koncept uměleckého centra. Vyuţil rekonstrukci smíchovské divadelní scény a rozšířil činnost také mimo hlavní sál. Vyuţívaly se sklepní prostory pro komornější představení a koncerty, foyer pro výstavy a komorní pořady, dále se zde nacházela kavárna s čítárnou a divadelní klub. (Dvořák, s. 173, 2005) V zahraničí se nezávislá kulturní centra podobná dnešním, začala objevovat v šedesátých letech dvacátého století, první ve Velké Británii. V 80. letech začaly být tyto aktivity rozvíjeny i ve spolupráci s místní samosprávou. Významným kulturním centrem bylo a stále je Barbovo divadlo Odin Teatre v dánském Holstebro. Jako nezávislá kulturní centra byla vnímána například divadelní komunity typu Living Theatre nebo The Bread and Puppet Theatre. (Dvořák, s. 172, 2005)

1.2. Charakteristika Nezávislého kulturního centra V dnešní době můţe kulturní centrum fungovat jako produkční centrum, prostor pro performing arts nebo jako vzdělávací středisko s nejrůznějšími worshopy a kurzy, slouţí také jako místo k setkávání, k pořádání festivalů a nejrůznějších přehlídek. Nezávislá kulturní centra

12

jsou místa, kde dochází k přesahu kultury do kulturně-společenského ţivota. V současné době existuje mnoho kulturních center, která jsou situována do bývalých industriálních budov, středisek nebo malých klubů a slouţí právě nezávislé a alternativní kultuře. (Dvořák, s. 171, 2005) V Praze jsou to například Roxy a NoD, Palác Akropolis, MeatFactory, Citadela; v Brně: Skleněná louka nebo Industra; v Ostravě: Multiţánrové centrum Cooltour, Stará Aréna, Provoz Hlubina. Cíle nezávislých kulturních center definoval Lukáš Novotný ve své studii Independents (Dvořák, s. 172, 2005): 

„nabídnout alternativu ke kulturnímu mainstreamu, který je prosazovaný prostřednictvím státem spravovaného či bohatě dotovaného kulturního zařízení,



poskytnout prostor novému umění, které se do státních kulturních struktur dostává mnohem pomaleji a obtížněji,



pomáhat vytvořit prostor kvalitnější ‚kulturní výměny‘ a svobodné komunikace. Nabídkou více možností v oblasti kultury se zkvalitňuje divácký vkus v daném prostředí, což v konečném důsledku vede ke zkvalitnění uměleckých produkcí samotných,



vzdělávat občana (v našem případě návštěvníka, posluchače, diváka, apod.), učit ho přijímat ‚jiné umění, jiných kultur‘ a tím mu otevřít prostor pro svobodné uvažování o umění



umožnit zapojení státních institucí ‚nezávislou kulturou‘ do mezinárodních souvislostí a podporovat mezinárodní kulturní výměnu,



udržovat dostatečný podíl národní kultury v globalizovaném prostředí.“ K ekonomické a finanční stránce nezávislých kulturních center je nutné dodat,

ţe jejich nezávislost neznamená finanční nezávislost. Jan Dvořák uvádí názor Jana Šímka: „V každé zemi, která má zájem o dynamický rozvoj své vlastní kultury, jsou Nezávislá kulturní centra částečně financována ze státních zdrojů. Nezávislost je chápaná ve smyslu programové a tvořivé nezávislosti, ne finanční nezávislosti. “ (Dvořák, s. 172, 2005)

13

Nejčastějším financováním Neziskových kulturních center je vícezdrojové financování, tedy kombinování státních dotací spolu s granty různých fondů, nadací, sponzorských příspěvků a vlastních příjmů (pronájmy, příjmy ze vstupného). (Dvořák, s. 173, 2005)

1.3. Podporující organizace Nezávislých kulturních center Nezávislá kulturní centra se díky společným zájmům sdruţují do mezinárodních organizací nebo sítí. Mezi tato sdruţení patří Mezinárodní federace nezávislého divadla, která působí v Evropě a USA od 70. let a sdruţuje přední alternativní soubory a centra, dále asociace Neformální setkání evropského divadla, která sdruţuje profesionální divadelníky a tanečníky, producenty, organizátory a reprezentanty divadelních institucí současného divadla a tance (Dvořák, s. 175, 2005) a posledním příkladem je mezinárodní síť nezávislých kulturních center Trans EuropeHalles, která nyní sdruţuje 59 kulturních center a 20 partnerských organizací z celé Evropy a jejími členy jsou z České republiky například: Studio Alta v Praze, Joahan Centrum v Plzni a Cooltour v Ostravě. (Trans Europe Halles, 2016?)

2. Statutární město Ostrava Tato práce se zabývá kulturním centrem v Ostravě, proto je nezbytné popsat situaci kulturního ţivota a kulturních center v Ostravě. Vývoj kultury ve městě úzce souvisí s jeho charakteristikou, která je popsána v následující kapitole.

2.1. Charakteristika města Ostrava je třetím největším a nejlidnatějším městem v České republice. Rozkládá se na ploše 214 km2, počet obyvatel je 315 000. Hlavním faktorem pro rozvoj Ostravy bylo objevení kvalitního černého uhlí v roce 1763, které mělo za následek vytvoření těţkého průmyslu – zaloţení ţelezáren. Těţba uhlí byla zastavena v roce 1994 a docházelo k výraznému sníţení pracovních míst. Nová pracovní místa byla částečně vytvořena drobným podnikáním, řemeslnou výrobou a obchodní sítí. V současné době s postupným poklesem těţkého průmyslu na území města, se Ostrava stává obchodním, administrativním,

14

vzdělávacím a kulturní centrem regionu. (Český statistický úřad, Charakteristika okresu Ostravaměsto, 2012)

2.2. Ostrava a kultura Ostrava vţdy byla a nejspíš také bude spojována především s těţebním průmyslem. Kultura však v Ostravě nikdy nechyběla. V Ostravě se nachází čtyři kamenná divadla, několik kulturních domů, galerií a během roku je ve městě pořádáno nespočet festivalů.

2.2.1. Divadla Národní divadlo Moravskoslezské Národní divadlo Moravskoslezské bylo zaloţeno v roce 1919. Divadlo je vícesouborové a na svém repertoáru uvádí činohru, balet, operu, muzikál a operetu. Má dvě stálé scény: Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona. Právní formou je příspěvková organizace a jejím zřizovatelem je statutární město Ostrava. (Národní divadlo Moravskoslezské, c2010 – 2016) Komorní scéna Aréna Působí od roku 1991 aţ do současnosti jako příspěvková organizace města Ostrava. Během svého dosavadního působení získalo divadlo mnoho ocenění, jako největší úspěch povaţují získání titulu Divadlo roku 2013. (Aréna komorní scéna, c2016?) Divadlo Petra Bezruče Divadlo Petra Bezruče se začalo formovat v roce 1945, nejdříve sídlilo v bývalém Divadle Loutek na Masarykově náměstí, poté se přesunulo do bývalého Katolického domu v Přívozské ulici. O 10 let později začalo působit v nově postaveném Domu kultury Vítkovice. V roce 1990 se divadlo přesunulo z Domu kultury do podstatně menších prostor na ulici 28. října, coţ je téměř vedle Domu kultury Vítkovice a v této budově působí dodnes.(Divadlo Petra Bezruče, 2012?) Divadlo je společností s ručením omezeným a jeho provozování je finančně podporováno statutárním městem Ostrava a Moravskoslezským krajem. (Divadlo Petra Bezruče, 2012) Divadlo loutek Ostrava V roce 1953 byla v Ostravě zřízena profesionální loutková scéna. Divadlo je zaměřeno především na dětská představení. V rámci své činnosti pořádá také festivaly: Loutkářský 15

mezinárodní festival Spectaculo Interesse nebo festival Divadlo bez bariér, který má za cíl bourat nejrůznější bariéry (zdravotní, etnické, názorové, generační).(Divadlo loutek Ostrava, 2014a) Právní formou je Divadlo loutek Ostrava příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava. (Divadlo loutek Ostrava, 2014b)

2.2.2. Kulturní domy V Ostravě se nachází mnoho kulturních domů. My si tady, ale uvedeme pouze tři, které svým programem jsou ve městě nejvýraznější. Dům kultury města Ostravy Dům kultury města Ostravy je akciová společnost – partnery této organizace je statutární město Ostrava, Program, společník všech ostravanů a Ostravský informační servis.(Dům kultury města Ostravy, c1999 – 2016a) V budově kulturního domu se nachází velký sál, kde se pořádají koncerty Janáčkovy filharmonie Ostrava nebo plesy, sál se dá také pronajmout pro firemní akce. V přízemí se nachází divadelní sál, kde hostují různé divadelní soubory. Další podstatnou částí budovy je kino Art a galerie. Kulturní dům nabízí zájemcům kaţdý rok divadelní předplatné, ve kterém jsou zahrnuta divadelní představení hostujících souborů. Výraznou část programu tvoří také přímé přenosy z Metropolitní opery nebo Bolšoj baletu. (Dům kultury města Ostravy, c1999 – 2016b) Dům kultury Akord Dům kultury Akord stojí v Ostravě jiţ od roku 1959. Jeho programovou náplní je pořádání kulturních akcí (divadelní představení, koncerty, plesy), vzdělávacích a pohybových kurzů. V budově se nachází 3 sály, 7 salónků, 4 učebny a 3 taneční sály. Většina těchto prostor jsou pronajímány za účelem firemních akcí, koncertů nebo pohybových kurzů. Od roku 2005 je tento kulturní dům ve vlastnictví města Ostrava se 100% majetkovou účastí a je společností s ručením omezeným. (Dům kultury Akord, c2015a) Kulturní dům také nabízí divadelní předplatné nebo moţnost objednání různých vzdělávacích programů pro školy a školky. (Dům kultury Akord, c2015b)

16

Kulturní zařízení Ostrava-Jih Toto kulturní zařízení je příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem statutární město Ostrava a městský obvod Ostrava-Jih. Svou činnost realizují ve třech budovách: Kulturní dům K-Trio, Kino Luna a Komorní klub. Jejich cílem je rozvoj kulturních a vzdělávacích aktivit v obvodu Ostrava-Jih. (Kulturní zařízení Ostrava-Jih, c2011)

2.2.3. Galerie V Ostravě se nachází několik malých galerií, které fungují jako součást klubů nebo kaváren. Mezi větší galerie patří v Ostravě Galerie výtvarného umění, která pořádá výstavy v Domě umění nebo v Nové síni Poruba. Tato galerie je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem. (Galerie výtvarného umění v Ostravě, c2008 – 2011) Další větší galerií je Plato – Galerie města Ostravy neboli platforma pro současné umění v Ostravě. Tato galerie realizuje své akce a výstavy v Multifunkční aule Gong v Dolní oblasti Vítkovic a v Trojhalí Karolína. Provozovatelem je zájmové sdruţení právnických osob Trojhalí Karolína. (Plato, c2016)

2.2.4. Hudební kluby Hudební scéna v Ostravě je velmi bohatá. Koncerty velkých formátů jsou většinou pořádány v Bonver Aréně, Garrage klubu, Ostravar Aréně nebo Multifunkční aule Gong. Mezi menší hudební scény patří Klub Parník, Barrak music club, Marley club nebo nedávno otevřený klub Heligonka.

2.2.5. Festivaly Nedílnou součástí kulturního ţivota v Ostravě jsou festivaly. Z oblasti hudby patří mezi nejznámější Colours of Ostrava, který se koná v Ostravě od roku 2002. První ročník se konal na ulici Stodolní a na Černé louce. Během 10 let se neustále jeho rozměry zvětšovaly a v roce 2012 byl poprvé pořádán v oblasti Dolních Vítkovic.(Colours, c2016a) Pořadatelem festivalu je Colours Production, spol. s.r.o. (Colours, c2016b) Současně s festivalem Colours of Ostrava je pořádán také Festival v ulicích, který je zdarma a koná se v samotném centru Ostravy, dále Czech Music Crossroads, coţ je mezinárodní hudební konference, zaměřená na hudbu střední a východní Evropy (Czech Music Crossroads, c2016?) a Meltingpot coţ je mezinárodní fórum, které má slouţit jako

17

platforma pro diskuzi o současné politice, ekonomice, vědě, designu a filozofii. (Meltingpot, c2015). Všechny výše zmíněné akce (Meltingpot, Festival v ulicích a Czech Music Crossroads) se konají buď v průběhu nebo těsně před začátkem festivalu Colours of Ostrava. K hudebním festivalům je důleţité zmínit festivaly NODO – Dny nové opery Ostrava a Ostravské dny, které pořádá Ostravské centrum nové hudby. Mezi významné divadelní festivaly patří Letní Shakespearovské slavnosti, festival Dream Factory, během kterého se v Ostravě představí nejúspěšnější inscenace z českých divadel, dále mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse nebo OST–RA–VAR, coţ je festival pořádaný ostravskými divadly a je určen především pro kritiky, odbornou veřejnost a pedagogy a studenty divadelních oborů.

Důleţitým bodem v rozvoji kultury v Ostravě byla kandidatura na Evropské hlavní město kultury 2015. Tato kandidatura pomohla zahájit důleţité projekty pro rozvoj kultury Ostrava. Všechny projekty plánované v rámci kandidatury jsou popsané v publikaci Ostrava, Kandidát na evropské hlavní město kultury 2015. I přesto, ţe Ostrava titul nezískala, byl tento neúspěch impulsem k rozvoji kultury ve městě a mnoho projektů realizovaných v rámci kandidatury se neustále rozvijí a realizuje.

2.3. Nezávislá kulturní centra v Ostravě V kapitole 1. jsme si popsali, co to nezávislé kulturní centrum je a jak začalo vznikat. V této kapitole se budeme věnovat jednotlivým nezávislým kulturním centrům v Ostravě. Multižánrové centrum Cooltour Cooltour je centrem současného umění a soustředí se na uvádění zahraniční i tuzemské umělecké tvorby, začínající umělce a na vznik nových forem tanečního a divadelního umění. Toto centrum vzniklo v roce 2011 jako Občanské sdruţení Kulturní Ostrava o.s., pod kterým fungovala veškerá nezisková činnost. S tímto sdruţením spolupracovala organizace PaS de Theatre, s.r.o., která organizuje Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě a sdruţení vyuţívalo jejich technické vybavení, poslední organizací, která v budově působila, byla Artwise s.r.o., která provozovala

18

kavárnu a bar. Kvůli sloţitému řešení účetnictví se vše v květnu 2015 převedlo na zapsaný ústav Kulturní centrum Cooltour Ostrava z.ú. (Soňa Frídlová, dotaz k bakalářce, 2016) Kulturní centrum Cooltour je podporováno z rozpočtu statutárního města Ostrava, Ministerstva kultury ČR a Moravskoslezského kraje. (Cooltour, 2016a?) V budově se nachází sál určený pro koncerty, plesy a divadelní představení; taneční sál, kde jsou pořádány taneční workshopy; Coolna, která slouţí také pro workshopy, ale je zde moţnost promítání nebo zkoušení různých projektů např. divadelních. Nepostradatelnou součástí je také BarKavárná, kde je moţnost pořádání vernisáţe nebo menších divadelních představení či koncertů. (Cooltour, 2016b?) Stará Aréna Stará Aréna je kulturní centrum umístěné v centru Ostravy na Masarykově náměstí. Soustředí se především na mladé a začínající umělce. Budova Staré Arény má velmi dlouhou historii. Jiţ v 60. letech 19. století zde byla kavárna s hostincem. Postupem času se kavárna přejmenovávala, měnila své vlastníky a proměňoval se také její prostor. Ke kavárně byla připojena čítárna a herna. V roce 1935 působilo v domě Café Stachelkaktus, ze kterého se stalo centrum kulturního a intelektuálního dění. V roce 1951 působilo v tomto domě vydavatelství Ultraphon Divadlo hudby a v jeho prostorách také hrávalo Divadlo Waterloo. Soubor produkoval především autorské hry, ale také text-appealy, večery poezie s hudbou apod. Na podzim roku 1969 se soubor přejmenoval na Divadelní klub Waterloo, ale rok na to byla jeho činnost ukončena. Roku 1994 vzniká z Divadla Hudby Komorní scéna Aréna. V roce 2005 se Komorní scéna Aréna přesunula do nových prostor k Sýkorovu mostu. Od té doby se scéně říká Stará Aréna a postupně se proměnila na místo pro setkávání mladých lidi a jejich tvorbu. (Stará Aréna, 2016a?) Právní forma Staré Arény je společnost s ručením omezením. Stará Aréna se skládá z malého divadelního sálu, ve kterém realizují své projekty např. studenti ostravské konzervatoře, pořádají se v něm také menší komorní koncerty. Další část Staré Arény je kavárna, ve které se pořádají různé společenské akce – kvízy, bazar, tančírna,

19

Mezi pravidelné produkce Staré Arény patří improvizační show IMPÉČKO a Šest statečných, kabaret Zajíc v pytli, divadelní představení Zuřivec, Hřeby v hlavě, Haprdans, Kouzelná noc, Dívky ze Sorok a Zlý jelen v domě.(Stará Aréna, 2016b?) Provoz Hlubina Tomuto prostoru se věnuje celá práce, tudíţ je podrobně popsán v kapitole 4. Provoz. Za prostor obdobný kulturnímu centru můţeme povaţovat také Absinthový klub Les, který byl otevřeny před třemi lety v blízkosti Masarykova náměstí. Jeho sklepní prostory, byly zprovozněny v roce 2014 a od té doby jsou zde produkovány nejrůznější koncerty, autorská čtení, vernisáţe, ale také zde vznikají menší divadelní produkce, na kterých se podílejí především herci z ostravských divadel.

3. Dolní oblast VÍTKOVICE Dolní oblast VÍTKOVICE je zájmové sdruţení právnických osob, které vzniklo za účelem zachování, rozvoje a propagace kultury, vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji v roce 2007. Náplní zájmového sdruţení je financování, příprava a realizace projektů, které budou přispívat k proměně Dolní oblasti Vítkovic. Členy sdruţení jsou: VÍTKOVICE, a.s.; VÍTKOVICE REVMONT, a.s.; VÍTKOVICE HEAVY MACHNERY, a.s a Vysoká škola báňská – Technická univerzita. Toto zájmové sdruţení má také pod sebou provozování areálu Hornického muzea Landek a spravování NKP Hlubina. (Stanovy zájmového sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE, 1. 9. 2011) Stanovy zájmového sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE viz. Příloha B.

3.1. Projekt NOVÉ VÍTKOVICE V roce 1998 byla ve Vítkovicích v tzv. Dolní oblasti ukončena těţba surového ţeleza, koksu a aglomerátu. Část této lokality spolu s hlubinným uhelným dolem byla prohlášena Nařízením vlády č.337/2002 Sb. za Národní kulturní památku. Industriální objekty a technologické soubory po zastavení hutní výroby patří strojírenské skupině VÍTKOVICE MACHINERY GROUP. Tyto objekty byly v roce 2008 zapsány do Evropského kulturního dědictví. 20

Projekt Nové Vítkovice je především unikátní tím, ţe spojuje staré s novým. Součástí Nových Vítkovic bude vysoké školství, výzkum, věda, objekty určené pro kulturu a sport. Vytvořením tohoto areálu se tak zmenšuje prostor pro průmyslové vyuţití a budují se nové moţnosti pro rozvoj Ostravy. Tím, ţe oblast navazuje na Novou Karolinu1, dochází také k rozšíření centra Ostravy. V rámci projektu bude realizována rekonstrukce třech základních objektů národní kulturní památky. Jsou to objekty: VI. Energetická ústředna, Vysoká pec č. 1 a plynojem. Součástí programové náplně bude expozice Svět techniky, která bude spojovat muzeum s interaktivním science centrem a Naučná stezka, jejíţ součástí bude prohlídková trasa s vizualizací technologického procesu výroby ţeleza, jímání plynu a výroby energie. (Dolní Vítkovice, 2010)

4. Provoz Hlubina V květnu 2015 se otevřela v bývalém černouhelném Dole Hlubina kulturní čtvrť s názvem Provoz Hlubina. Z peněz fondu Evropské Unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu byla financována rekonstrukce pěti budov, které mají slouţit pro aktivity neziskového charakteru. V roce 2011 byl vypracován projekt o dotaci z prostředků EU. Na tomto projektu spolupracovalo zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a zapsaným spolkem Hlásím se k továrně. Spolku Hlásím se k továrně je věnována kapitola 4.5. (Provoz, c2013–2016a)

4.1. Prvotní myšlenka Z rozhovoru s Martou Pilářovou (příloha A), předsedkyní spolku Hlásím se k továrně vyplývá, ţe prvotní impuls k vytvoření kulturního centra pocházel od aktivistů v Ostravě, kteří chtěli NKP Hlubina obnovit. Jejich motivací k této obnově byly staré nevyuţité budovy a potřeba vytvořit kulturní čtvrť, která v Ostravě chyběla.

1

Nová Karolína je komplex budov, kde v minulosti bývala šachta Karolina a koksovna. Nyní

se zde nachází obchodní a zábavní centrum, rezidence a office park. (Nová Karolina, c2012) 21

Jako první se začaly obnovovat a okrašlovat veřejné prostory, jako jsou podchody a oblast okolo NKP Hlubina. Tyto obnovy probíhaly jako první, protoţe k nim nebylo potřeba moc finančních nákladů. Dalším projektem, který se můţe zapsat pod toto volné sdruţení osob je festival Dream Factory, který se na Hlubině uskutečnil poprvé v roce 2009. Rok na to následovalo oficiální zahájení Provozu Hlubina a od té doby zde vznikaly a přesouvaly se projekty nejrůznějšího ţánrů. Ve stejném roce vznikl také spolek Hlásím se k továrně. (Rozhovor s Martou Pilářovou, příloha A)

4.2. Cíle projektu Tyto cíle si společně stanovilo sdruţení právnických zájmových osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně. Cílem projektu je rekonstrukce budov NKP Hlubina na ateliéry, klubovny, místnosti pro výuku a vzdělání a sály. Tyto zrekonstruované prostory mají slouţit pro neziskové aktivity z oblasti umění, ekologie a sociální sféry. Aktivity projektu jsou zaměřeny tak, aby se NKP Hlubina po dokončení projektu stala součástí městské a regionální vzdělávací infrastruktury. Hlavním cílem je zpřístupnění celého prostoru a jeho následné vyuţití pro edukativní a kulturně-společenské aktivity. Součástí tohoto cíle je také návrh prohlídkových tras. Prohlídkové trasy by měly vést přes NKP Vysoké pece, koksovnu a Důl Hlubina. Vedlejší cíle projektu jsou: 

záchrana technického a kulturního dědictvím zvýšení atraktivity území, a tak i celého města Ostrava,



zvýšení úrovně kvality kulturního ţivota,



zpřístupněni industriální památky odborníkům i široké veřejnosti,



vznik projektu "Provoz Hlubina" jako zázemí pro současné umělce,



vytvoření naučné stezky.

(Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 10–12, 2011) Spolek Hlásím se k továrně si zvlášť stanovil cíle, které by měl Provoz Hlubina naplňovat

22



rozvoj kultury a vzdělání,



práce s prostorem,



práce s komunitou,



vytvoření prostoru pro tvorbu a umění.

(Rozhovor s Martou Pilářovou, příloha A)

4.3. Spolek Hlásím se k továrně Spolek Hlásím se k továrně vznikl v roce 2010, kdy bylo oficiální otevření Provozu. Hlavním cílem spolku je podporovat a rozvíjet kulturní a občanské prostředí v Moravskoslezském kraji a obohacovat kulturní a sociální ţivot. Základními posláními spolku jsou: 

„organizace pravidelných i jednorázových kulturních akcí, výstav, přehlídek, koncertů, divadelních představení, atd.,



vyvíjení aktivit pro vznik a realizaci autorských projektů, hledání zázemí a finanční prostředky pro jejich tvorbu,



vytváření trvalých a udržitelných podmínek pro tvorbu a realizaci kvalitních nezávislých uměleckých projektů v Moravskoslezském kraji



oživování kulturních a technických památek v Ostravě a Moravskoslezském kraji



materiální a mediální podpora spřízněných tvůrčích či organizačních aktivit,



zvyšování kulturní gramotnosti obyvatel Moravskoslezského kraje,



podpora ediční činnosti v oblasti umění,



orientace na nekomerční, alternativní a nezávislé projekty a akce,



spolupráce s neziskovými organizacemi a institucemi pro děti a mládež a sdružení na podporu integrace menšinových či diskriminovaných skupin,



vytvoření plnohodnotného multikulturního centra se širokým spektrem prezentovaných a realizovaných uměleckých aktivit,



spolupráce s podobně zaměřenými sdruženími, institucemi i jednotlivci v ČR a zahraničí. “

(Stanovy občanského sdruţení Hlásím se k továrně, 24. 11. 2010) Stanovy spolku Hlásím se k továrně viz. Příloha C. 23

4.3.1. Organizační struktura spolku Hlásím se k továrně V dokumentaci o Zpřístupnění a novém vyuţití NKP Hlubina je organizační struktura spolku popsána takto. Sekce spolku budou řízeny ředitelem Provozu Hlubina. Profese v neřídících funkcích, budou právník, účetní, produkční, PR asistent a ostatní profese budou řešeny formou externích spolupracovníků. V řídících funkcích budou profese: PR manaţer zodpovědný za komunikaci Provozu Hlubina navenek, šéf provozu zodpovídající za organizaci produkce a techniky, hospodářský ředitel, který povede ekonomický a právní úsek a programový ředitel zodpovídající za programovou radu a veškeré dění v areálu. (Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 22, 2011) Popis jednotlivých funkcí v organizační struktuře spolku Hlásím se k továrně Dle dokumentace projektu Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina by se měly podílet na provozování Provozu Hlubina tyto pracovní pozice: Ředitel/ka Jedná za Provoz Hlubina a spolek Hlásím se k továrně navenek. Ředitelka podepisuje smlouvy a dokumenty týkající se provozu centra jménem spolku, plánuje a koordinuje vhodné strategie, pomocí kterých má centrum dosáhnout stanovených cílů. Dále kontroluje, zda dění kolem Provozu Hlubina je v souladu s projektovým plánem a informuje Sdruţení Dolní oblasti VÍTKOVICE v pravidelných reportech. Programový ředitel/ka Koordinuje programovou radu, která zodpovídá za výběr a sestavování programu, rozvíjí programovou filozofii Provozu Hlubina, monitoruje programové a komunikační aktivity konkurence a partnerů. Provozní ředitel/ka Organizačně a technicky zajišťuje akce, koordinuje program z hlediska času, udrţuje přátelské vztahy s kulturními institucemi v Ostravě.

24

PR manaţer/ka Komunikuje s veřejností a utváří marketingové strategie Provozu Hlubina, cíleně vytváří pozitivní mediální obraz Provozu. Finanční ředitel/ka Vede účetnictví, vytváří finanční plány, pečuje o ekonomické zdraví Provozu, informuje Sdruţení Dolní oblast VÍTKOVICE o stavu projektu. (Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 23–25, 2011) Nyní, téměř po roce fungování Provozu Hlubina, tato struktura ještě není zavedena, coţ vyplynulo z rozhovoru s předsedkyní spolku Martou Pilářovou. V současnosti pracuje v centru 10 lidí, kteří se podílejí na jeho provozování. Práce, kterou vykonávají je dobrovolná a tudíţ bez honoráře. Lidé pracující v Provozu Hlubina a jejich funkce: Marta Pilářová – předsedkyně spolku Hlásím se k továrně, programová produkční, David Mírek – programový produkční, Michal Štetiar, Petra Wenglarzyová – administrativa, David Pacult, Veronika Olšovská – kino a projekce, Marie Pilářová – web a grafika, Ondřej Turoň – prostorové projekty, Petr Polák, Zuzana Poláková – provozování kavárny Maryčka2. (Rozhovor s Martou Pilářovou, příloha A)

2

Kavárna Maryčka funguje jako podnikání OSVČ Petra Poláka a prostor, ve kterém se nachází má

dlouhodobě pronajatý od Provozu Hlubina. 25

4.4. Vztah spolku Hlásím sek továrně a zájmového sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovice Sdruţení právnických zájmových osob Dolní oblast VÍTKOVICE je hlavním ţadatelem dotace na projekt Zpřístupnění a Nové vyuţití NKP Hlubina. Spolu se zapsaným spolkem Hlásím se k továrně mají uzavřenou partnerskou smlouvu ohledně tohoto projektu. Ze smlouvy uzavřené mezi sdruţením právnických zájmových osob Dolní oblast VÍTKOVICE a zapsaným spolkem Hlásím se k továrně vyplývají povinnosti k jednotlivým stranám. Tyto povinnosti jsou vypsané ve smlouvě, která se nachází v příloze D. V rámci tohoto projektu se rekonstruovalo 5 budov – Průběţná jídelna, MTZ, Trafostanice, Staré koupelny a Kompresorovna. Budovy Průběţná jídelna, MTZ a Trafostanice má spolek Hlásím se k továrně k dispozici po celý rok. Prostory Staré koupelny a Kompresorovna si můţe 5x do měsíce pronajmout od sdruţení právnických zájmových osob Dolní oblast VÍTKOVICE. Ohledně pronájmu prostor má zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE se spolkem Hlásím se k továrně uzavřenou smlouvu o pronájmu, ze které vyplývají následující povinnosti. Spolek Hlásím se k továrně platí zájmovému sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE provozní náklady za všechny prostory, které mají pronajaté, a které mohou také pronajímat dál. Částka provozních nákladů včetně energií a poskytnutí 5 termínů ve Starých koupelnách činí za měsíc 216 000 Kč, z toho 20 000 Kč je paušál za pronájem Starých koupelen. K tomu se na kaţdou akci připočítávají náklady na zajištění hasiče a správce. Příjmům a výdajům Provozu Hlubina je věnována kapitola 4.6 Finanční zajištění projektu. (Rozhovor s Martou Pilářovou, příloha A)

4.5. Marketing V této kapitole popisujeme jakým způsobem je prostor Provoz Hlubina propagován. Na začátek jsme popsali výchozí stav, zmapovali konkurenci v okolí a zjistili poptávku po tomto objektu.

26

4.5.1. Výchozí stav Pro propagaci této lokality byla vytvořena na začátku roku 2008 značka Nové VÍTKOVICE. Značka byla vytvořena na základě výzkumu, který probíhal na území Ostravy. Z výzkumu vyplynulo, ţe hlavním symbolem areálu jsou „Vysoké pece―. „Značka nyní zastřešuje tyto aktivity: 

PR aktivity – prostřednictvím tiskových konferencí a tiskových zpráv je veřejnost informována o významu památky a budoucích záměrech využití památky,



Vizualizace značky projektu – jsou využity velkoprostorové reklamy v areálu a na budovách vlastníka,



Komunikace památky přes standardní ‚touchpoints‘ kraje a města (informační centra, publikace, web).“ (Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k

továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 37 , 2011) Cílové skupiny Cílové skupiny byly zvoleny podle programových okruhů, které jsou popsány v kapitole Dramaturgie. 

Ţáci a studenti mateřských aţ vysokých škol – pro tuto cílovou skupinu budou nabízené v rámci programu semináře, workshopy, přednášky v oblasti umělecké tvorby, ekologie, sociálních věd apod.,



Nezaměstnaní a senioři – sociální skupina, která má dostatek volného času, formou kurzů, seminářů, zapojení do organizace Provoz Hlubina jim můţe tento projekt nabídnout moţnost osobního rozvoje,



Rezidenti působící v Provozu Hlubina – jsou cílovou skupinou protoţe, se mohou také účastnit uměleckých kurzů a čerpat na nich inspiraci pro svou tvorbu nebo samotné kurzy vést,



Začínající umělci, kteří chtějí rozvíjet své schopnosti – jsou potenciálními účastníky uměleckých kurzů a také zákazníci pro pobyt v rezidenčních ateliérech.

27

(Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 25–26, 2011) Analýza nabídky Projekt Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina je z architektonického a památkového hlediska zcela jedinečný, tudíţ v tomhle ohledu není v kraji ţádné konkurence. Jde hlavně o vytvoření unikátního prostoru pro veřejnost a vhodného místa pro organizaci nekomerčních, vzdělávacích a kulturních aktivit. Nabídka v areálu Dolu Hlubina má tyto prvky: 

Prohlídková trasa



Výstavní prostory a galerie



Divadelní/koncertní síň



Ateliéry pro uměleckou tvorbu



Promítací sál



Kavárna Konkurenci přestavují subjekty zřízené nebo zaloţené městem, městským obvodem nebo

soukromým kapitálem. Pro doplňkové akce, jako jsou prodejní výstavy, můţou konkurenci představovat instituce jako Ostravské výstavy a.s. nebo Dům kultury. Po rekonstrukci budou k dispozici prostory, výrazně se odlišující od všech dosavadních prostor ve městě. Nejbliţší podobné prostory jsou v Brně (Vaňkovka), v Praze (industriální objekty v Karlíně) a ve Vídni (rekonstruované Císařské konírny). Vzhledem k velké vzdálenosti mezi těmito objekty a specifickým charakteristikám kaţdého z těchto objektů nelze hovořit o konkurenci. Zrekonstruované prostory Dolu Hlubina umoţní poskytování a organizováni těchto sluţeb 

vzdělávací akce



společenské akce



kulturní akce



neziskové akce na podporu cestovního ruchu

28

Na základě výše zmíněných sluţeb byla provedena analýza konkurenčních subjektů v Ostravě. Tato analýza byla provedena společností Datamar, která se zabývá marketingovými výzkumy, vzděláním a poradenstvím v oblasti marketingu. V analýze byly porovnávány pronájmy prostor ČEZ Arény, Výstaviště Černá louka, Slezskoostravský hrad, DK Ostrava, DK Akord Ostrava–Zábřeh, Kulturní dům K-Trio, DK Poklad Ostrava-Poruba a OC Futurum a pronájem několika kaváren. Analýza prokázala, ţe tyto nové prostory nebudou vytvářet konkurenci stávajícím prostorům a to i s ohledem na vybavení prostor a jejich kapacitu. (Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 42–43, 2011) Analýza poptávky V rámci analýzy poptávky byl prováděn výzkum, ze kterého iniciátoři projektu chtěli zjistit, jak velký je zájem o Důl Hlubina a co lidi na této industriální památce zajímá. Analýzu poptávky vypracovala firma Datamar a financování zajistilo zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE. Jako potenciální návštěvníky si stanovili osoby, kteří se nachází 30–60 minut jízdy autem od objektu. V oblasti do 30 minut jízdy autem bydlí 824 048 obyvatel ČR. Do 60 minut jízdy autem bydlí 1 514 144 obyvatel ČR. Spádová oblast do 60 minut jízdy autem je povaţována jako dojezdová hranice při pořádání větších akcí. V rámci výzkumu bylo dotazováno 677 respondentů, kteří patří do spádové oblasti 30 minut jízdy autem. Vzorek vybraných lidí je reprezentativní pro toto území a pro populaci věku 15–65 let. Otázky kladené v rámci výzkumu: 

„Znáte Důl Hlubina alespoň podle názvů?― – 94,2% zná Důl Hlubina z dotazovaných respondentů



„Měl/a byste zájem o návštěvu a prohlídku Dolu Hlubina po jeho rekonstrukci a zpřístupnění?― – Určitě by Důl Hlubinu navštívilo 36,5% dotazovaných obyvatel Ostravy a okolí

29



„Nakolik je pro Vás důleţité to, ţe chátrající areál Dolu Hlubina bude vyuţit pro kulturněvzdělávací programy a uměleckou činnost?― 85,7% respondentů povaţuje za důleţité vyuţití Dolu Hlubina pro kulturně-vzdělávací programy a uměleckou činnost



„Měl/a byste zájem o návštěvu následujících prostor v Dolu Hlubina po jeho zpřístupnění?― – největší zájem mají respondenti o návštěvu prohlídkových trasy a kavárny, jako nejméně atraktivní je vnímán sál pro pohybové aktivity

Seznam kladených otázek ve výzkumu je přiloţený v příloze E včetně grafů s odpověďmi. Typický návštěvník byl definován jako obyvatel ţijící v oblasti s dojezdem do 30 minut jízdy autem, navštěvuje multifunkční, zábavní a obchodní centra v rámci trávení svého volného času. (Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 44–48, 2011)

4.5.2. Marketingová strategie Marketingová strategie vychází z potřeb cílových skupin a ze stanovených cílů projektu. Cílem marketingové strategie je zařazení objektu Dolu Hlubina do architektury značky Nové VÍTKOVICE, oslovení cílových skupin a partnerů s nabídkou moţností projektů, vyuţití potenciálu v oblasti poptávky a dosáhnout předpokládané návštěvnosti. Marketing projektu probíhá v rámci značky objektů (jednotný vizuál), programových aktivitách pro dílčí cílové skupiny, integrované marketingové komunikace, která bude zahrnovat odkazy na stránky partnerů projektu, co-branding a spolupráci s partnery, vlastní propagační materiály a prezentace a realizaci kampaní. (Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 50, 2011)

4.5.3. Marketingový mix Marketingový mix je základním nástrojem marketingové strategie. Popisuje 4 základní nástroje, pomocí kterých můţe společnost ovlivnit poptávku po produktu. Pro marketingový mix

30

se pouţívá také označení 4P – produkt, cena, propagace, místo. V této kapitole budeme popisovat tyto nástroje v souvislosti s Provozem Hlubina. Produkt V případě projektu jde o samotné zrekonstruování industriální památky a budoucí programy a akce, které budou v objektu probíhat. Výstupem projektu Provoz Hlubina je vznik programových okruhů odkazující k historii místa. Těţištěm budou umělecké, vzdělávací a volnočasové aktivity organizované v prostorech Provozu Hlubina. Cena 1. Prohlídka objektů – prohlídky objektů budou spojené s prohlídkovými trasami v Dolní oblasti a bude připraveno více variant balíčků. 2. Pro vzdělávací aktivity budou k dispozici prostory bezplatně. 3. Ostatní programy a sluţby jako jsou pronájmy prostor, budou nabízeny za trţní cenu. Propagace Propagace bude zajištěna v rámci společných marketingových aktivit destinace a partnerů. Partnerství bude rozvíjeno s těmito subjekty: 

Statutární město Ostrava



Moravskoslezský kraj



Ostravská univerzita



Janáčkova konzervatoř



Vysoká škola báňská TU Ostrava



Umělecká sdruţení



Nestátní neziskové organizace a organizace působící v oblasti kultury, environmentálního vzdělání, cestovního ruchu apod.



Umělecké agentury

Propagace v průběhu realizace projektu Propagace v průběhu realizace projektu bude probíhat skrze články, webové prezentace a velkoformátový panel v místě realizace stavby.

31

Propagace v období udržitelnosti Po dokončení projektu bude propagace financována ze zdrojů zapsaného spolku Hlásím se k továrně. Propagační nástroje 

prostřednictvím internetu – internetové portály zabývající se kulturou,



prostřednictvím medií – způsob propagace bude záviset na typu organizované akce,



tiskoviny – v podobě plakátů a letáků.

Místo Prostory jsou postaveny v blízkosti centra města a jsou také dobře dostupné hromadnou dopravou nebo autem. Součástí objektu je velkokapacitní parkoviště. Výhodou je návaznost těchto prostor na aktivity Dolní oblasti VÍTKOVICE. (Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 51–53, 2011)

4.6. Finanční zajištění projektu Na přelomu roku 2010/2011 vypracovával spolek Hlásím se k továrně ve spolupráci se zájmovým sdruţením právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE projekt Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina a podali ţádost o dotaci z fondu Evropské unie, konkrétně Integrovaného operačního systému na období 2007–2013. Tato dotace byla uznána a projektu bylo přiděleno 192 mil. Kč. Z těchto peněz se platila celá rekonstrukce prostor. Integrovaný operační systém (IOP) „IOP je zaměřen na řešení regionálních problémů v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Mezi hlavní směry podpory patří rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti.“ (Strukturální fondy,c2012) Z rozhovoru s Martou Pilářovou jsme se o finanční stránce dozvěděli následující: Od května 2015 do prosince 2015 tvořily příjmy Provozu pouze nájmy z obsazených prostor – ateliéry, zkušebny, nahrávací studio, kinosály. Náklady Provozu Hlubina od května 2015

32

tvoří provozní náklady, energie, úklid a správa budov, tyto náklady platí zájmovému sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE na základě nájemní smlouvy, kterou mají uzavřenou. Zrekonstruované prostory Provozu Hlubina byly otevřeny 1. 5. 2015 a od té doby se začaly pronajímat veškeré prostory. Zpočátku (květen, červen, červenec, srpen) bylo obtíţné prostory obsadit, protoţe nikdo o nich nevěděl, a tak příjmy provozu byly téměř nulové a během těchto měsíců tedy naběhl Provozu Hlubina dluh u zájmového sdruţení právnických osob Dolní oblasti VÍTKOVICE. Tabulka č. 1 Optimální příjmy a náklady Provozu Hlubina, znázorňuje ideální stav nákladů a příjmů. Jde tedy o příjmy za jeden měsíc a při plné obsazenosti prostor – pronájem 5 zkušeben, 13 ateliérů, nahrávacího studia a v průměru se odehraje v Cineportu 8 akcí za měsíc, proto jsme počítali s tímto číslem. Příjmy se však kaţdý měsíc trochu odchylují a odvíjí se od toho, jak dlouho mají umělci prostory pronajaté nebo pokud se jedná o komerční či nekomerční akci. Nekomerční akce jsou konány většinou pouze za provozní náklady. Z tabulky můţeme vyčíst, ţe náklady nepřevyšují příjmy, takţe by Provoz mohl být výdělečný. Ale díky svému dluhu u zájmového sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE, který vznikl na začátku provozování tohoto centra, Provoz Hlubina výdělečný prozatím není.

33

Tabulka č. 1 Optimální příjmy a náklady Provozu Hlubina

Příjmy

Náklady

Prostor

Příjem za měsíc

Druh nákladu

Cena

5 zkušeben

37 400 Kč

Provozní náklady+energie

216 000 Kč

13 ateliérů

123 800 Kč

Úklid+správa

10 000 Kč

nahrávací studio

19 400 Kč

Cineport (2x kinosál, zasedací

234 200 Kč

Celkem

226 000 Kč

místnost) 414 800 Kč

Celkem Autor: Autorka práce

(Zdroj: Rozhovor s Martou Pilářovou, Příloha A) Na rok 2016 ţádal Provoz o dotaci Statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj. Z Moravskoslezského kraje jim bylo přiděleno 66 000 Kč na celoroční provoz a z města 300 000 Kč na celoroční provoz. (Rozhovor s Martou Pilářovou, Příloha A)

34

4.7. Prostory Na základě smlouvy se zájmovým sdruţením právnických osob Dolní oblast VÍTKOVIC má Provoz Hlubina pronajaté 3 zrekonstruované prostory, jimiţ je Průběţná jídelna, Materiálnětechnické zabezpečení (dále MTZ) a Trafostanice. Dalšími dvěma budovami, které prošly rekonstrukcí, jsou Staré koupelny a Kompresorovna. Součásti komplexu je také budova s názvem Nové koupelny, která zrekonstruována není, ale i přesto se v ní pořádají nejrůznější akce. (Provoz, c 2013–2016b)

Obrázek č. 1 Plánek Provoz Hlubina (Zdroj: Marie Pilářová, materiály do bakalářky, 2016)

35

Průběžná jídelna – Music Studios Přízemní budova, která navazuje na Nové koupelny. Za normálního provozu Vítkovic slouţila tato budova jako jídelna pro horníky. Pár let zpátky zde sídlila prodejna autodílů. Nyní se v této budově nachází 8 zkušeben a jedno nahrávací studio s reţií. Zkušebny mají rozměry 17– 38m2. Tyto zkušebny nyní slouţí k pronájmu mnoha mladým kapelám a hudebníkům. (Provoz, c2013–2016c)

Obrázek č. 2 Music Studios

Obrázek č. 3 Music Studios

(Zdroj: Provoz, c2013–2016c)

(Zdroj:Tamtéţ)

Materiálně-technické zabezpečení (MTZ)–Cineport V době provozu dolu se zde nacházely dílny a pracovníci, kteří zajišťovali chod šachty. Nyní se zde nachází filmové a audiovizuální centrum Provozu Hlubina. Tento prostor nabízí sluţby pro filmovou tvorbu a především experimentální tvorbu s projekcí. V budově se nachází dva kinosály, jeden s kapacitou 60 osob a druhý s kapacitou 22 osob. V prostorech nad kinosály jsou Open office prostory a střiţny. Přízemí této budovy je pronajaté kavárně Maryčka. (Provoz, c2013–2016d)

Obrázek č. 4 Cineport

Obrázek č. 5 Cineport

(Zdroj: Provoz, c2013–2016d)

(Zdroj: Tamtéţ)

36

Trafostanice – Art Studios V tomto prostoru se dříve nacházelo energetické centrum šachty a hornická sauna. Po skončení provozu dolu se v prostorech nacházel masáţní salón. Nyní je v budově 17 ateliérů, které si mohou umělci pronajmout. Ateliéry jsou velké od 16 m² do 50 m². (Provoz, c2013–2016e) V současnosti je pronajímáno 13 ateliérů a 4 slouţí pro rezidenční pobyty.(Rozhovor s Martou Pilářovou, Příloha A)

Obrázek č. 6 Art Studios

Obrázek č. 7 Art Studios

(Zdroj: Provoz, c2013–2016e)

(Zdroj: Tamtéţ)

Staré koupelny – BRICK HOUSE Tyto prostory jsou jedním z nejstarších budov areálu. Během provozu dolu se zde horníci převlékali do faraček3 a sjíţděli do podzemí. Také zde zkoušel hornický orchestr a vzniklo zde první ostravské loutkové divadlo. Z původních koupelen vznikl denní a hudební klub, učebny, dílny, sál pro divadlo, tanec i pohybové aktivity. (Provoz, c2013–2016f) Provoz tyto prostory nemá stále v pronájmu, ale na základě smlouvy s Dolní oblasti VÍTKOVICE si můţe pronajmout Staré koupelny pětkrát do měsíce.(Rozhovor s Martou Pilářovou, Příloha A)

3

Obrázek č. 8 Staré koupelny

Obrázek č. 9 Staré koupelny

(Zdroj: Provoz, c2013–2016f)

(Zdroj: Tamtéţ)

Hornické montérky/pracovní kalhoty v nichž se fárá neboli sjíždí do dolu.

37

Kompresorovna – Compress hall Compress hall je nejstarší zachovalá budova dolu Hlubina. Tento komplex budov vznikl spojením dvou různých částí. V Compres hall je moţné pořádat festivaly, koncerty, pohybové a volnočasové aktivity. (Provoz, c2013–2016g) Opět na základě smlouvy si můţe Provoz pronajmout tento prostor pětkrát do měsíce. (Rozhovor s Martou Pilářovou, Příloha A)

Obrázek č. 10 Kompresorovna

Obrázek č. 11 Kompresorovna

(Zdroj: Provoz, c2013–2016g)

(Zdroj: Tamtéţ)

Nové koupelny Tato budova se nachází hned za vstupní bránou do areálu. V Nových koupelnách působí Provoz Hlubina od roku 2013. Budova Nových koupelen jako jediná ještě není zrekonstruována, ale i přesto se zde pořádají akce. Před kaţdou akcí se musí z koupelen vymést velké mnoţství prachu a příprava kaţdé akce je poměrně náročná, protoţe do koupelen není zavedena elektřina. Avšak i přes tyto sloţité podmínky, mají pořádané akce jedinečnou atmosféru.(Provoz, c2013– 2016h)

Obrázek č. 12 Nové koupelny

Obrázek č. 13 Nové koupelny

(Zdroj: Provoz, c2013–2016h)

(Zdroj: Tamtéţ)

38

4.8. Dramaturgie Akce, které zde jsou a budou pořádány, si vybírá Provoz Hlubina. Většinovou část programu by měla tvořit především tvorba a realizace projektů začínajících umělců, druhá, menšinová část by měla tvořit zábavný program, jako jsou koncerty, divadla a festivaly. Jedním z výstupu projektu Provoz Hlubina je vznik programových okruhů. (Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 25, 2011)

4.8.1. Programové okruhy „Ranní směna“ Tento program bude naplněn především vzdělávacími kurzy pro široký okruh uţivatelů, pro které je dopolední program nejvhodnější. Tyto kurzy se budou odehrávat v učebnách, klubovnách, galeriích a přednáškových sálech. Programy budou vedeny odborníky, školiteli a profesionály jak z interních zdrojů spolku ―Hlásím se k továrně‖ a jeho spolupracujícími organizacemi, tak externisty. Cílové skupiny programu: 

ţáci a studenti od mateřských škol po vysoké školy – této cílové skupině budou nabídnuty kurzy v oblasti umělecké tvorby, ekologie, sociálních věd a další,



nezaměstnaní a senioři – mají dostatek volného času, budou jim nabídnuty nejrůznější kurzy a semináře, také se mohou prakticky zapojit do organizace Provozu Hlubina a rozvíjet tak svou osobnost a uplatnit se ve společnosti,



budoucí rodiče a rodiče s dětmi – v kurzech se budou seznamovat s různými formami péče o dítě a předávat zkušenosti,



rezidenti – budou navštěvovat kurzy vedené osobnostmi jednotlivých oborů a čerpat tak inspiraci pro svou rezidenční tvorbu.

39

„Odpolední směny“ Zaměří se na kreativní náplň volného času pro lidi, kteří chtějí aktivně rozvíjet své dovednosti. Tyto kurzy se budou odehrávat především v klubovnách, učebnách, přednáškových sálech, odborných pracovištích a také na veřejných plochách exteriéru NKP Důl Hlubina. Cílové skupiny: 

umělecké volnočasové kurzy budou zaměřeny na aktuální formy umění a jejich popularizaci mezi všechny věkové skupiny v oblasti hudby, filmu, výtvarného umění, divadlo, tanec, literaturu,



společenské programy, které budou postaveny na environmentálních tématech, jako jsou rozvoj komunity, rozvíjení vztahu k místu a historii, přírodě, neziskovým organizacím, spolkům, krouţkům a klubům.

„Noční směny“ Tento program bude zaměřen na zábavu a na prezentaci projektů Provozu Hlubina a s ním spolupracujících organizací a rezidentů. Program se bude odehrávat v těchto prostorech: 

„Staré koupelny― – klub, galerie, divadelní a koncertní sál, denní klub,



„Kompresorovna― – Kunsthalle – městská galerie, interaktivní koutek,



„Sklad MTZ― – malý a velký kinosál,



Veřejné plochy.

(Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina, 1. část, s. 25–26, 2011)

4.9. Projekty realizované v prostoru Provoz Hlubina V následující kapitole budou popsány projekty a akce realizované v prostorách Provozu Hlubina od roku 2010 aţ 2016. Je nutné připomenout, ţe v období květen 2010–květen 2015 se všechny akce konaly v nezrekonstruovaných prostorech.

40

4.9.1. Projekty za rok 2010 V roce 2010 byly pořádány v prostorách nynějšího Provozu Hlubina celkem 4 akce (Provoz, c2013–2016ch): 

Zahájení Provozu, 1. 5. 2010



Dream Factory II, 28. 5. 2010 Dream Factory je divadelní přehlídka profesionálního činoherního divadla v České

republice. Klade si za cíl oţivit kulturní ţivot v kraji. Od ostatních festivalů se liší především tím, ţe část festivalu se odehrává v prostorách ostravského industriálu. (Dream Factory Ostrava, 2016?). Jiţ od roku 2009 se část programu odehrává právě v prostorách Provozu Hlubina 

Pecha Kucha Night Ostrava #1, 21. 8. 2010 Pecha Kucha Night je večer, na kterém lidé prezentují svou tvorbu, především z oblasti

designu, architektury, fotografie, apod. Akce je pořádána pro širokou veřejnost, ne jen pro odborníky. Součástí je vţdy afterpárty, na které mají návštěvníci moţnost setkat se a pobavit s prezentujícími a organizátory. (PechaKucha Night Ostrava, 2016?) 

Music Ear, 27. 9. 2010

4.9.2. Projekty za rok 2011 

Děs v Hlubině I, 21. 5. 2011

Akce se konala v rámci Muzejní noci v Ostravě. (Provoz, c2013–2016i) 

Dream FactoryIII, 8.–11. 6. 2011, popis akce viz. kapitola 4.8.1. (Provoz, c2013–2016j)



Kemp Hlubina, 24.–25. 9. 2011 (Tamtéž)

4.9.3. Projekty za rok 2012 

Diplomové práce sochařského ateliéru Fakulty uměni Ostravská univerzita, 1.–30. 5. 2012

Obhajoba, vernisáţ a výstava diplomových prací studentů Fakulty umění Ostravské univerzity. Akce se konala v prostoru Starých koupelen. Finanční podporu akci poskytla Fakulta umění a dobrovolně na ní pomáhali lidé Provozu Hlubina. 

Dream Factory IV., 4.–10.6.2012, popis akce viz. kapitola 4.8.1



Deepcamp, 16.–28. 8. 2012 41

Deepcamp je tvůrčí letní dílna. Umělci se mohou na téměř 10 dní utábořit v budovách Provozu Hlubina a tam tvořit. Tento projekt byl realizován za pomoci: Think Big O2, Nadace OKD, OZO, Food not Bombs a dobrovolné práce lidí z Provozu Hlubina 

Zahájení smogové sezóny – Umění čistí vzduch, 10. 11. 2012

Celodenní festival, v rámci kterého se konaly koncerty, videomapping a byla odhalena malba na zdi kolem dolu. (spolek Hlásím se k továrně, Seznam akcí 2012–2014; spolek Hlásím se k továrně Společenský ohlas 2012–2014) Následující graf znázorňuje návštěvnost akcí za rok 2012. Graf č. 1 Návštěvnost Provozu Hlubina za rok 2012

Autor: Autorka práce (Zdroj: spolek Hlásím se k továrně, Společenský ohlas 2012–2014)

4.9.4. Projekty za rok 2013 

Úklid a oživení budovy Nových koupelen, 10. 4. 2013

Velký úklid budovy Nových koupelen před začínající sezónou. Akce dobrovolníků Provozu Hlubina 

Malování podchodu u Hlubiny, 20.–21. 4. 2013

Cílem akce bylo zkrášlit podchody u tramvajové zastávky Důl Hlubina. Akce dobrovolníků Provoz Hlubina

42



Umění v Provozu, 1. 5. 2013

Celodenní festival pořádaný dobrovolníky Provozu Hlubina. V rámci akce se konaly koncerty, performance, vernisáţ Důl Tůr. 

Děs v Hlubině, 25. 5. 2013

Akce pořádaná v rámci Muzejní noci v Ostravě. 

Á la Recherché de la Bohéme perdue, 12.–14. 6. 2013

Třídenní akce, na které vytvářela švýcarská umělecká skupina obří instalaci a po jejím dokončení následovala vernisáţ. Akci podpořila Kunsthalle Ostrava. 

Ticho a klid, 18.–21. 7 2013

Alternativní festival probíhající jako součást festivalu Colours of Ostrava. 

Deepcamp 2.0, 14.–24. 8. 2013, popis akce viz kapitola 4.8.3



hoWmYHeadfeElswHen i gOdoWn A bLoOdyCoaLmInE, 11. 9. 2013

Výstava a vernisáţ maleb Jamese Presleyho. Akce se konala pouze za dobrovolné pomoci dobrovolníků Provozu Hlubina. 

Zahájení festivalu Ostrava Kamera OKO, 27. 9. 2013

Zahajovací promítání k Mezinárodnímu filmovému festivalu. Akce byla podporována festivalem Ostrava Kamera OKO a dobrovolnou prací lidí z Provozu Hlubina 

Performance Festival Malamut, 29.–31. 10. 2013

Mezinárodní festival performance a akčního umění. 

Mural Ostrava, 31. 10.–3.11. 2013

Realizace vítězného návrhu murální malby na Národní kulturní památce, budovy Strojovny těţního stroje. (spolek Hlásím se k továrně, Seznam akcí 2012–2014; spolek Hlásím se k továrně Společenský ohlas 2012–2014)

43

Graf znázorňuje návštěvnost akcí za rok 2013. Graf č. 2 Návštěvnost Provozu Hlubina za rok 2013

Autor: Autorka práce (Zdroj: spolek Hlásím se k továrně, Společenský ohlas 2012–2014)

4.9.5. Projekty za rok 2014 

Den ZeMě, 22. 4.2014

Slavení Dne Země sázením sazenic okolo budovy Nových koupelen a promítání filmů s ekologickou tématikou 

Radio Wave live session, 23. 4. 2014

Koncert kapely The Prostitutes ve spolupráci s nezávislou scénou Českého rozhlasu, Radia Wave. 

Barvou na zeď, 23. 4. 2014

Domalování podchodu u tramvajové zastávky Důl hlubina ostravskými umělci z oboru streetart. 

Beats for Kids IX., 30. 5. 2014

Benefiční akce, pořádaná ke dni dětí. Během dne probíhaly aktivity pro děti jako je malování, výroba hraček a loutek. Součástí byla také tvorba grafitty na plátno, které bylo později prodáno a výtěţek byl věnován dětskému domovu v Budišově nad Budišovkou. Akci zakončil večírek v rytmu elektronické hudby. 

Dílna fyzického divadla světových performerů, 6. 6. 2014 44

Taneční seminář drţitelů mnoha cen Miřenky Čechové a Radima Vizváry v oboru tanečního a fyzického divadla. Akce probíhala ve spolupráci se studentkami tance a amerického performera Andrew Vallinsona. 

Dream Factory VI.,3.–8. 6. 2014, popis akce viz. kapitola 4.8.1.



Chee Chaak Fest, 13. 6. 2014

Dvoudenní festival alternativní a progresivní hudby. Součástí akce bylo promítání dokumentárních filmů studentů FAMU s doprovodným komentářem. 

Zub za Zub, 19. 6., 2014

Akce pořádaná platformou pro současné umění Plato. Probíhalo promítání jednoaktové video opery v rámci festivalu Dny Nové Opery v Ostravě. 

Diplomky fakulty umění, 20. 6.–1. 8. 2014

Výstava diplomových prací studentů Fakulty umění Ostravské univerzity ve spolupráci s galerií Plato. 

Kašna – workshop, 13. 7.–15. 7. 2014

Workshop studentů architektury a designu z technických univerzit. Jejich prací bylo navrhnout rekonstrukci kašny umístěné v prostorách Dolu Hlubina. 

Deepcamp 3.0, 14.–24. 8. 2014, popis akce viz. kapitola 4.8.3.



Restart the art, 12. 9. 2014

Multiţánrový večer na podporu mladého umění – poezie, hudby, divadla. 

Elektro, 26. 9 2014

Akce, která propojovala taneční párty a alternativní umění. 

Gottland, 4. 10. 2014

Promítání filmu Gottland. 

Jídlo Zblízka pro Ostravu, 14. 10. 2014

Akce, kde se setkali pěstitelé s návštěvníky. V rámci akce probíhaly diskuze, projekce a ochutnávky.

45

(spolek Hlásím se k továrně, Seznam akcí 2012–2014; spolek Hlásím se k továrně Společenský ohlas 2012–2014) Návštěvnost projektů za rok 2014 znázorňuje následující graf. Graf č. 3 Návštěvnost Provozu Hlubina za rok 2014

Autor: Autorka práce (Zdroj: spolek Hlásím se k továrně, Společenský ohlas 2012–2014)

4.9.6. Projekty za rok 2015 Od 1. 5. 2015 probíhají akce v zrekonstruovaných prostorách. 

Den otevřených dveří – Důl Hlubina, 1.5. 2015



Projekce v Cineportu v roce 2015

Od 13. 5. odstartovaly projekce v kinosálech v Provozu Hlubina. Během celého roku zde proběhlo několik projekcí, především z oblasti dokumentárního filmu. Mezi ty významnější projekce patří Ozvěny Letní filmové školy v Uherském Hradišti nebo Ozvěny Famufestu. Probíhalo zde také promítání filmů v rámci festivalu Dream Factory Ostrava nebo Chee Chaak festu. 

AV WORKSHOP Práce s jeřábem, 23. 5. 2015

Workshop zaměřený na práci s profesionálním filmovým jeřábem. 

Dream Factory Ostrava 2015, 2.–7. 6. 2015, popis akce viz. kapitola 4.8.1.



Výstava diplomantů 2015, 8. 6.–10. 7. 2015

Výstava diplomových prací studenty Fakulty umění na Ostravské univerzity. 46



OstravaPhoto2015 – Láska, 11. 6.–5. 7. 2015

Výstava studentů ateliéru fotografie Ostravské univerzity. 

CHEE CHAAK fest, 12.–13. 6. 2015

Hudební dvoudenní festival. Na akci vystoupilo 20 kapel ze 7 různých zemí. 

Den zdraví, 29. 6. 2015



Beats For Love 2015, 2.–5. 7. 2015

Festival taneční elektronické hudby. 

Colours of Ostrava 2015, 16.–19. 7. 2015

Provoz Hlubina se angaţoval v rámci tohoto festivalu jako jedna z workshopových scén. 

3ARTbeat Festival, 31. 7.–1. 8. 2015

Festival, který si dává za cíl propojit všechny moţné formy umění od videomappingu přes nový cirkus, výtvarné umění aţ po hudbu. 

Deepcamp 4.0, 14.–24. 8. 2015, popis akce viz. kapitola 4.8.3.



Beach Party, 15. 8. 2015



Světlo, stín a tma v Hlubině, 17. 8. 2015

Poznávací procházky Dolu Hlubina. 

Bez domova nebo s domovem?, 19. 8. 2015

Diskuze o bydlení. Akce byla pořádána ve spolupráci se spolkem Aslido. 

Ostravské Dny 2015, 21.–29. 8. 2015

Festival zaměřený na soudobou klasickou hudbu s avantgardními a experimentálními prvky. 

Last Minute – experimental&poetry, 21. 8. 2015

Koncert experimentální hudby spojený s autorským čtením Luboše Svobody 

Ostrava Kamera OKO 2015, 25. 9.–1. 10. 2015

Provoz Hlubina byl festivalovým centrem pro festival Ostrava Kamera OKO. V rámci festivalu probíhalo především promítání filmů, ale také workshopy, masterclass a setkání s tvůrci filmů. 

(Ne) tetovat umění, 5. 10. 2015

47

Přednáška „tatéra― Martina Kučmy a designérky a výtvarnice Sasancy v rámci festivalu Kavárny naţivo Ostrava. 

RAPMASTERS HipHopCulture Festival, 9. 10, 2015

Jednodenní putovní festival hiphopové hudby, 

Youth4Youth festival 2015, 10. 10, 2015

Festival mladých kapel pro mladé lidi. 

TEDx Ostrava 2015, 10. 10. 2015

Jednodenní konference s cílem ukázat nové cesty a směry v oblasti vědy, techniky, designu, politiky, vzdělání apod. (TEDxOstrava, c2015) 

PleasetheTrees, 20. 10. 2015

Koncert kapely PleasetheTrees v rámci pravidelné koncertní série Radia Wave. 

Země na talíři, 23.–25. 10. 2015

Festival dokumentárních filmů o jídle. 

Festival NORMA 2015, 13.–14. 11. 2015

Nový ostravský festival zaměřený na pohybové a činoherní divadlo. Akci pořádala galerie Plato a Studio Hrdinů z Prahy. 

Meat Design Ostrava 2015, 20.–22. 11. 2015

Prodejní přehlídka českého produktového designu. 

BarCamp Ostrava 2015, 5. 12. 2015

Konference zaměřena na nové trendy v oblasti internetových aplikací a technologií, webdesignu, marketing, internetovou reklamu, digitální média a podnikání. (Provoz, c2013–2016k) Za rok 2015 neexistují zpracovaná data ohledně návštěvnosti projektů, proto zde nejsou doloţeny. Na základě předloţeného seznamu a popisu jednotlivých akcí můţeme posoudit atraktivitu a různorodost programové linky Provozu Hlubina. V prvních dvou letech (2010 a 2011) se v Provozu Hlubina pořádalo pouze 7 akcí. Můţeme, ale říci, ţe uţ během těchto dvou let byl 48

program zaměřen na různá odvětví umění – divadlo (Dream Factory), hudba (Music Ear), tvorba (Pecha Kucha Night). Během dalších tří let se do prostor Provozu Hlubina přesunulo několik festivalů a akce nejrůznějšího charakteru. Ze seznamu akcí můţeme vyčíst, ţe většina z nich se orientuje na alternativní umění a tvorbu, coţ je jeden z cílů, které si Provoz Hlubina stanovil. Po rekonstrukci prostor v roce 2015 se v Provozu Hlubina pořádá kaţdý měsíc nespočet akcí a jejich zaměření je stále širší. Je tady, ale otázka cílových skupina, zda program Provozu Hlubina dokáţe přitáhnout všechny cílové skupiny, které si definoval. Můţeme říci, ţe program pro cílové skupiny jako jsou mladí lidé, umělci, rezidenti Provozu Hlubina a lidé angaţující se v kultuře je v prostorech realizován. Avšak akce pořádané pro seniory a děti jsou zastoupeny v programu málo a je potřeba se na ně více zaměřit.

4.10.

Hodnocení projektu Provoz Hlubina

V této kapitole budeme hodnotit, zda se Provoz Hlubina, během roku svého fungování drţí cílů, které si na začátku stanovilo a zda je plní. Zrekonstruování prostor Dolu Hlubina a zpřístupnění industriální památky široké veřejnosti Aby se v prostoru Dolu Hlubina mohly konat kulturní a vzdělávací akce, bylo nezbytné tento prostor zrekonstruovat. Tohoto cíle bylo dosaţeno a od května 2015 je prostor bývalého Dolu Hlubina přístupny široké veřejnosti. Zrekonstruování prostor pomohlo k většímu komfortu, a tudíţ se akcí mohou zúčastnit starší lidé či lidé s handicapem. Vytvoření prostoru pro tvorbu a umění Tento cíl se postupně naplňuje. Mnoho akcí, které se zde konají, jsou soustředěné právě na tvorbu a umění. A umělci začínají plně vyuţívat ke své tvorbě ateliéry a zkušebny Provozu Hlubina Rozvoj kultury a vzdělání Vzhledem k bohatému programu, který Provoz Hlubina realizuje, můţeme tvrdit, ţe tím přispívá k rozvoji vzdělání a kultury ve městě. (Rozhovor s Martou Pilářovou, Příloha A)

49

Můţeme tedy tvrdit, ţe aktivity, které Provoz Hlubina realizuje, směřují k naplňování jejich cílů. Věc, na kterou by se nyní měli zaměřit je finanční stránka Provozu Hlubina a snaţit se o vyrovnání nákladů a příjmů.

50

Závěr Bakalářská práce Transformace industriálních prostor na kulturní centrum, Provoz Hlubina měla za cíl popsat vznik kulturního a vzdělávacího centra Provoz Hlubina, zjistit, zda toto centrum naplňuje cíle, které si stanovilo a zmapovat projekty realizované od roku 2010 do roku 2015 v těchto prostorách. Informace k vypracování práce jsme čerpali z projektové dokumentace Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina. Pomocí, které jsme se v práci snaţili popsat, jak by měl Provoz Hlubina fungovat. Dále jsme čerpali z rozhovoru s Martou Pilářovou na základě, kterého popisujeme, jak Provoz Hlubina reálně funguje. Ze získaných informací vyplývá, ţe se Provozu Hlubina daří naplňovat cíle, které si stanovilo a ţe jejich nastavení a definování bylo správné. Můţeme říci, ţe programová náplň je atraktivní pro všechny cílové skupiny, které byly zvoleny. Podle dosavadních zkušeností je potřeba se více zaměřit na skupiny dětí a seniorů, pro které nejsou nabízené akce příliš atraktivní jako pro mladé lidi, umělce a lidi angaţující se v kultuře, kteří si jiţ kulturní dění a nabízené sluţby v Provozu Hlubina oblíbili.

51

Použité zdroje Referenční literatura LÉNYI, Peter. Design handbook for culture centres. Truc sphérique cultural centre Stanica ŢilinaZáriečie, 2014. ISBN 978-80-969392-8-2. DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla: příručka pro organizátory, producenty, manažery, produkční, studenty a adepty studia divadla, kultury a umění. Praha: Praţská scéna, 2005. Teatrologie. ISBN 80-861-0249-1. Managing Independent Cultural Centres: A Reference Manual. Dublin: Asia-Europe Foundation, 2008. Teatrologie. ISBN 978-981-08-1876-0.

Zdroje DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upravené a aktualizované vydání. Praha: Akademie múzických umění v Praze, divadelní fakulta, katedra produkce, 2005. ISBN 80-7331037-6. Český statistický úřad: Charakteristika okresu Ostrava-město [online]. 2012 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/charakteristika_okresu_ostrava_mesto NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ: O divadle; Národní divadlo morvaskoslezské [online]. c2010-2016 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://www.ndm.cz/cz/stranka/20-narodni-divadlo-moravskoslezske.html Aréna komorní scéna: Historie [online]. c2016? [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://www.divadlo-arena.cz/divadlo/historie Divadlo Petra Bezruče: Historie [online]. 2012? [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://www.bezruci.cz/text/46/historie Divadlo Petra Bezruče: Kontakty [online]. 2012 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://www.bezruci.cz/kontakty/ 52

Divadlo Loutek Ostrava: Historie [online]. 2014a [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://www.dloostrava.cz/o-divadle/historie/ Divadlo Loutek Ostrava: Kontakt [online]. 2014b [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://www.dloostrava.cz/kontakt/ Dům kultury města Ostravy a.s.: Partneři [online]. c1999-2016a [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://www.dkmoas.cz/index.php?a=cat.29 Dům kultury města Ostravy a.s. [online]. c1999-2016b [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://www.dkmoas.cz/index.php Dům kultury Akord: O společnosti [online]. c2015a [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://dkakord.cz/o-spolecnosti/ Dům kultury Akord: Program Kurzy [online]. c2015b [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://dkakord.cz/program-kurzy/kalendar-akci/ Kulturní zařízení Ostrava-Jih: O nás [online]. c2011 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://www.kzoj.cz/cz/page-o-nas/ Galerie výtvarného umění v Ostravě: O galerii [online]. c2008-2011 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://gvuo.cz/galerie.htm Plato: Kontakt [online]. c2016 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: http://plato-ostrava.cz/kontakt/ Colours of Ostrava: O festivalu [online]. c2016a [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: https://www.colours.cz/o-festivalu/colourspedia Colours of Ostrava: Kontakty [online]. c2016b [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: https://www.colours.cz/o-festivalu/kontakty Czech Music Crossroads [online]. c2016? [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://crossroadsmusic.cz/czech/

53

Meltingpot [online]. c2015 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.meltingpot.co/czech/ FRÍDLOVÁ, Soňa. dotaz k bakalářce[online]. 5. 5. 2016;[cit. 2016-05-09]. Osobní komunikace Cooltour: Kontakt [online]. c2016a? [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://cooltourova.cz/kontakt/ Cooltour: O nás [online]. c2016b? [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://cooltourova.cz/onas/prostory/ Stará Aréna: Historie Staré Arény [online]. 2016a? [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://staraarena.cz/o-stare-arene/historie-stare-areny Stará Aréna: Repertoár [online]. 2016b? [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://staraarena.cz/repertoar Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE. Stanovy zájmového sdružení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE. Ostrava, 2011. Dostupné z: Příloha B Dolní Vítkovice. Dolní Vítkovice [online]. 2010 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://brtnik15.vitkovice.cz/36/cs/node/1960 Nová Karolina: Historie Karoliny [online]. c2012 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.novakarolina.cz/clanky/historie-karoliny Provoz: O nás [online]. 2016 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/onas/ PILÁŘOVÁ Marta, 2016. Rozhovor s předsedkyní spolku Hlásím se k továrně. Ostrava, 30. 4. Dostupné z: Příloha A Zájmové sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a Zapsaný spolek Hlásím se k továrně. Zpřístupnění a nové využití NKP Hlubina, 1. část. Ostrava, 2011. Dostupné z: interní pdf dokument Zapsaný spolek Hlásím se k továrně. Stanovy občanského sdružení Hlásím se k továrně. Ostrava, 2010. Dostupné z: Příloha C 54

Strukturální fondy: Integrovaný operační program[online]. c2012 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy-20072013/Tematicke-operacni-programy/IOP PILÁŘOVÁ, Marie. materiály do bakalářky[online]. 18. 5. 2016;[cit. 2016-05-18]. Osobní komunikace Zapsaný spolek Hlásím se k továrně. Seznam akcí 2012–2014. Ostrava, 2015. Dostupné z: interní .doc dokument Zapsaný spolek Hlásím se k továrně. Společenský ohlas 2012–2014. Ostrava, 2015. Dostupné z: interní. doc dokument Provoz: Prostory [online]. c2013–2016b [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/prostory/ Provoz: Průběžná jídelna [online]. c2013–2016c [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/prostory/prubezna-jidelna/ Provoz: MTZ [online]. c2013–2016d [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/prostory/mtz/ Provoz: Trafostanice [online]. c2013–2016e [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/prostory/sauna/ Provoz: Staré koupelny [online]. c2013–2016f [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/prostory/stare-koupelny/ Provoz: Kompresorovna [online]. c2013–2016g [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/prostory/kompresorovna/ Provoz: Nové koupelny [online]. c2013–2016h [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/prostory/nove-koupelny/ Provoz: Archiv 2010[online]. c2013–2016ch [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/archiv/2010/

55

Provoz: Děs v hlubině [online]. c2013–2016i [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/archiv/ds-v-hlubin-i/ Provoz: Archiv 2011 [online]. c2013–2016j [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/archiv/2011 Provoz: Archiv 2015 [online]. c2013–2016k [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://provoz.net/archiv/2015/ PechaKucha Night Ostrava: O projektu [online]. 2016? [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.pkno.cz/o-projektu/ Dream Factory Ostrava: O festivalu [online]. 2016? [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.dfov.cz/o-festivalu/ TEDxOstrava [online]. c2015 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.tedxostrava.com/

56

Seznam zkratek NKP — Národní kulturní památka IOP — Integrovaný operační program MTZ — Materiálně-technické zabezpečení s.r.o. — Společnost s ručením omezeným o.s. — Občanské sdruţení EU — Evsropská unie OSVČ — Osoba samostatně výdělečně činná

57

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Optimální příjmy a náklady Provozu Hlubina (s. 33)

58

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Plánek Provozu Hlubina (s. 34) Obrázek č. 2 Music Studios (s. 35) Obrázek č. 3 Music Studios (s. 35) Obrázek č. 4 Cineport (s. 35) Obrázek č. 5 Cineport (s. 35) Obrázek č. 6 Art Studios (s. 36) Obrázek č. 7 Art Studios (s. 36) Obrázek č. 8 Staré koupelny (s. 36) Obrázek č. 9 Staré koupelny (s. 36) Obrázek č. 10 Kompresorovna (s. 37) Obrázek č. 11 Kompresorovna (s. 37) Obrázek č. 12 Nové koupelny (s. 37) Obrázek č. 13 Nové koupelny (s. 37)

59

Seznam grafů Graf č. 1 Návštěvnost Provozu Hlubina za rok 2012 (s. 41) Graf č. 2 Návštěvnost Provozu Hlubina za rok 2013 (s. 43) Graf č. 3 Návštěvnost Provozu Hlubina za rok 2014 (s. 45)

60

Seznam příloh Příloha A: Rozhovor s Martou Pilářovou Příloha B: Stanovy zájmového sdruţení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE Příloha C: Stanovy spolku Hlásím se k továrně Příloha D: Partnerská smlouva Příloha C: Analýza poptávky — výzkum prováděný firmou Datamar

61

Příloha A Rozhovor s Martou Pilářovou 30. 4. 2016, Ostrava Tazatel: Anna Plevová Dotazovaný: Marta Pilářová — předsedkyně spolku Hlásím se k továrně 1. Kdy a jak vznikla myšlenka udělat z NKP Hlubina kulturní a vzdělávací centrum? Prvotní impuls pocházel od aktivistů z Ostravy, kteří chtěli tuto památku obnovit. Jako první jsme začali obnovovat a okrašlovat veřejné prostory, jako jsou podchody a veřejné prostory okolo Dolu Hlubina, protože na to nebyly potřeba žádné finance. Mezi první projekty, které jsme spolupořádali, byl festival Dream Factory, který zde proběhl v roce 2009. O rok později proběhlo oficiální Zahájení provozu a vzniklo občanské sdružení Hlásím se k továrně. 2. Jaké jsou cíle spolku Hlásím se k továrně? V projektu, který jsme vypisovali společně s Dolní oblastí Vítkovice, je cíl pojmenovaný jako kultura a vzdělání, což rozhodně není v rozporu s našimi cíly, ale ráda bych vyjmenovala konkrétněji co je našimi cíly. Je to tedy kultura, vzdělávání, práce s prostorem dále ze sociální oblasti práce s komunitou. Základní věc pro nás je otevření veřejného prostoru jako další části města a vytvořit tady prostor hlavně pro tvorbu, umění. My umění nechceme vytvářet, ale chceme poskytovat hlavně zázemí pro tvorbu. 3. Jaké jsou vaše cílové skupiny? Zázemí, které poskytujeme, je pro všechny a nechceme se specializovat na jednu určitou skupinu lidí. Je tady samozřejmě vidět rozšíření cílové skupiny před a po rekonstrukci těchto prostor. Před rekonstrukcí tady nebylo žádné sociální zařízení, všechno bylo špinavé, nevytápěné takže přirozeně ta cílová skupina byli mladí lidi, kteří dokázali takové podmínky snést. Teď když jsou prostory zrekonstruované, tak na akci mohou přijít starší lidi a budou se zde cítit pohodlně. 4. Plní se Vámi zvolené cíle? Nemáme pocit a ubezpečujeme se v tom, že bychom si ty cíle stanovili špatně. To co jsme si stanovili na začátku tak se toho stále držíme. Akorát kde narážíme nejvíc, tak je to financování. Nechceme brát za pronájmy velké peníze a dělat tady komerční akce, ale na druhou stranu musíme platit provozní náklady a to je to, kolem čeho se pořád točíme. Co se týče programových a obsahových cílů, využívání prostoru a poskytování zázemí pro tvorbu, tak si myslíme, že tohle se daří. Lidé tady přicházejí, tvoří, jsou tady v různých módech, tak

jak jsme to koncipovali. My jsme právě nechtěli, aby tady večer byli nějaké velké akce a přes den mrtvo, ale je to o prezentaci a tvorbě. 5. Jaký je jsou uzavřené smlouvy mezi sdružením právnických zájmových osob Dolní oblast Vítkovice a spolkem Hlásím se k továrně? Na projekt o Zpřístupnění a nové využití NKP Hlubina máme se zájmovým sdružením právnických osob Dolní oblast Vítkovice uzavřenou partnerskou smlouvu kdy DoV je hlavním žadatelem projektu a my jsme jejich partneři. Dále máme s DoVem uzavřenou nájemní smlouvu ohledně prostor, kde sídlíme. Ze smlouvy vyplývá, že jim platíme provozní náklady za tyto prostory plus technické vybavení těchto prostor, revize, úklid apod. a dále platíme paušál na pronájem Starých koupelen, kde můžeme mít 5x za měsíc akci. 6. Jaké využíváte propagační nástroje? K propagaci využíváme facebookové stránky, webové stránky a nejúčinnějším nástrojem je pro nás tzv."šíření dobré pověsti". Říká se, že naše propagace není nic moc a přesto o nás hodně lidí ví. Můžeme tedy říci, že našim nejlepším propagačním nástrojem jsou lidi, kteří nás navštíví a řeknou o tom svým známým a tak se to předává dál a dál. Dále samozřejmě využíváme plakátů, kterých ale není moc, protože na ně nemáme finance. 7. Je to už skoro rok, co jste Provoz Hlubinu otevřeli. Jak zatím tento projekt hodnotíš? Já ho hodnotím velmi pozitivně, myslím, že se nám daří držet cílů, které jsme si stanovili. Nyní se snažíme o to, abychom měli vyrovnaný rozpočet, ale na druhou stranu to nechceme řešit tak, že bychom tady začali dělat velké komerční akce. Jsou nám kladeny otázky typu, co se stane, až skončí v roce 2020 udržitelnost projektu a náplní programu už nebudou muset být kulturní a vzdělávací akce. Může se stát, že s rokem 2020 si to vezme pod sebe Dolní oblast VÍTKOVICE a začnou zde dělat komerční akce. Naše pozice je, ale taková, že se to tady budeme snažit do roku 2020 obhájit a nikoho snad ani nenapadne, že by zde mohlo být něco jiného. 8. Co si myslíš o dopravní dostupnosti tohoto objektu? V Ostravě s oblibou zužuje centrum města pouze na okolí Masarykova náměstí. Dle mého názoru my jsme v srdci Ostravy. Našim problémem je, že tady máme okolo sebe bariéry v podobě velkých silnic jako je Místecka nebo Frýdlantské mosty. Dopravní dostupnost tady je, máme tady tramvajovou zastávku, velké parkoviště, lidé zde jezdi na kole. Problémem může být, že se ta dostupnost nezdá úplně komfortní. Městské prostředí se snažím právě rozšířit i tady pomocí okrašlovaní veřejných prostor lavičkami, kašnou nebo máme v plánu zde udělat malou pláž. Tohle všechno by snad mohlo časem přebít benzínky a autobazary, které se kolem nás nachází. 9. Kolik vás v současnosti v Provozu pracuje a jaké jsou jejich funkce? Je nás tady 10 a všichni zde pracujeme dobrovolně bez honoráře.

Jmenovitě to jsem tedy já a David Mírek, my máme na starosti dramaturgii a produkci, Michal Štetiar a Petra Wenglarzyová se starají o administrativu, David Pacult a Veronika Olšovská mají na starosti kino a projekce, Marie Pilářová se stará o webové stránky a grafiku, Ondřej Turoň má na starosti prostorové projekty a Petr Polák se Zuzanou Polákovou provozují kavárnu. 10. Chtěla bych se zeptat, jak to máte s financováním od té doby, co jste Provoz otevřeli? Od května 2015 do prosince 2015, tvořily naše příjmy pouze pronájmy prostor. Ale až v říjnu 2015 jsme měli pronajaté většinu ateliérů a zkušeben. Cena pronájmu se odlišuje podle toho, zda je to komerční nebo nekomerční akce. Většinou, když to jsou nekomerční akce, jsme moc rádi, že něco takového tady probíhá a cenu tvoří pouze provozní náklady prostor. Nyní pro rok 2016 nám přispěla Ostrava 300 000 Kč na celoroční provoz a Moravskoslezský kraj 66 000 Kč také na celoroční provoz. 11. Jaký máte příjem z pronájmů za měsíc? Za pronájem všech pěti zkušeben to je 37 400 Kč, 13 ateliérů 123 800 Kč, za nahrávací studio 19 400 Kč a Cineport, kde se koná v průměru 8 akcí za měsíc to je 234 200 Kč. Takže při plné obsazenosti bychom měli mít příjem 414 800 Kč, tento stav však zatím nenastal. 12. Zvládáte tedy pokrýt náklady nebo ne? Naše náklady tvoří především provozní náklady, které platíme zájmovému sdružení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE. Částka, kterou jim platíme je 216 000 Kč, v této ceně jsou zahrnuty provozní náklady a energie a také paušál 20 000 Kč na pronájem pěti termínů ve Starých koupelnách. A další náklady jsou úklid a správa prostor. U každého projektu chvíli trvá, než se plně rozjede a u nás to bylo stejné. Trvalo nám zhruba 4 měsíce, než jsme pronajali většinu prostor. Takže zatím nejsme schopni náklady plně pokrýt.

Příloha B

Tento výpis z veřejných rejstříků elektronicky podepsal "Krajský soud v Ostravě [IČ 00215732]" dne 17.5.2016 v 20:18:03. EPVid:EVEIESj9X4BbbZvoSyHhpQ

Úplný výpis ze spolkového rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl L, vložka 14989

Datum zápisu: Datum vzniku:

1. ledna 2014 21. prosince 2007 zapsáno 1. ledna 2014

Spisová značka:

L 12238 vedená u Krajského soudu v Ostravě zapsáno 1. ledna 2014 vymazáno 6. dubna 2016 L 14989 vedená u Krajského soudu v Ostravě zapsáno 6. dubna 2016

Název:

Dolní oblast VÍTKOVICE zapsáno 1. ledna 2014 vymazáno 6. dubna 2016 Dolní oblast VÍTKOVICE, z.s. zapsáno 6. dubna 2016

Sídlo:

Ruská 2887/101,70602 Ostrava - Vítkovice zapsáno 1. ledna 2014 vymazáno 9. února 2015 Ruská 2887/101, Vítkovice, 703 00 Ostrava zapsáno 9. února 2015

Identifikační číslo:

751 25 285

Právní forma:

Zájmové sdružení právnických osob

zapsáno 1. ledna 2014 zapsáno 1. ledna 2014 vymazáno 6. dubna 2016 Spolek zapsáno 6. dubna 2016 Účel: - přispět k zachování, rozvoji a propagaci kultury, vědy a výzkumu na území Moravskoslezského kraje, - financování, příprava a realizace projektů na proměnu území Dolní oblasti Vítkovice, které se stane místem ostravského kulturního života a výchovně vzdělávacím centrem, - provozování naučných a výchovně vzdělávacích tras Národní kulturní památky Vítkovice (NKP Vítkovice) a zajištění její realizace, včetně potřebné infrastruktury, - financování, příprava a realizace projektů v areálu LANDEK PARK s cílem vytvořit naučné a vzdělávací centrum nejen s hornickou tématikou, ale také active learnig s aktivním zapojením žáků a studentů do projektů vědy a výzkumu, centrum pro sportovní a kulturní vyžití široké veřejnosti, - provozování demonstračních center pro propagaci a informování o výsledcích vědy a výzkumu prostřednictvím popularizace vědy a techniky a komplexního zpřístupnění informací o výsledcích základního a aplikovaného výzkumu, - vytváření technických podmínek pro kulturní, výchovné a vzdělávací akce, Údaje platné ke dni: 17. května 2016 05:46

1/6

oddíl L, vložka 14989

zejména trvalé prezentace expozic, dočasné výstavy, koncerty, přednášky, semináře apod., -pronájem areálu Hlubina, jakožto součástí NKP a zajištění jeho udržitelného rozvoje, - provozování výstavní síně, galerie, Science technology centra, koncertního sálu, prostorů pro pořádání kulturních akcí apod., a to mj. formou pronájmu, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí v oblasti science communication, komercializace a ochrany duševního vlastnictví, - tvorba a realizace vzdělávacích programů a akcí pro školy i širokou veřejnost v oblastech různých přírodních a společenských věd a za tímto účelem zpřístupňování tematicky zaměřených expozic zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 - přispět k zachování, rozvoji a propagaci kultury, vědy a výzkumu na území Moravskoslezského kraje, - financování, příprava a realizace projektů na proměnu území Dolní oblasti Vítkovice, které se stane místem ostravského kulturního života a výchovně vzdělávacím centrem, - zajištění realizace a provozování naučných a výchovně vzdělávacích prohlídkových tras v rámci národní kulturní památky Důl Hlubina, Vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren včetně potřebné infrastruktury, - financování, příprava a realizace projektů v areálu LANDEK PARK s cílem vytvořit: - naučné a vzdělávací centrum nejen s hornickou tématikou, ale také active learning s aktivním zapojením žáků a studentů do projektů vědy a výzkumu, - centrum pro sportovní a kulturní vyžití široké veřejnosti, - provozování demonstračních center pro propagaci vědy a výzkumu, a to prostřednictvím popularizace vědy a techniky a komplexního zpřístupnění informací o výsledcích základního a aplikovaného výzkumu, - vytváření technických podmínek pro kulturní, výchovné a vzdělávací akce, zejména trvalé expozice, dočasné výstavy, koncerty, přednášky, semináře apod., spočívající zejména v prezentaci muzejních sbírek a výsledků své činnosti formou stálých expozic, výstavní činnosti, pořádáním výstav, přednášek a seminářů či v pronájmu prostor v tomto areálu třetím osobám za účelem realizace uvedených činností, - provozování areálu Hlubina, jakožto součástí NKP a zajištění jeho udržitelného rozvoje, a to mj. formou pronájmu, - provozování výstavní síně, galerie, Science technology centra, koncertního sálu, prostorů pro pořádání kulturních akcí apod., a to mj. formou pronájmu, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí v oblasti science communication, komercializace a ochrany duševního vlastnictví, - tvorba a realizace vzdělávacích programů a akcí pro školy a širokou veřejnost v oblastech různých přírodních a společenských věd a za tímto účelem zpřístupňování tematicky zaměřených expozice. zapsáno 6. dubna 2016 Předmět vedlejší hospodářské činnosti: - Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

Údaje platné ke dni: 17. května 2016 05:46

2/6

oddíl L, vložka 14989

zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 - Hostinská činnost. zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 - Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 Předmět vedlejší hospodářské činnosti: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona zapsáno 6. dubna 2016 Hostinská činnost zapsáno 6. dubna 2016 Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin zapsáno 6. dubna 2016 Název nejvyššího orgánu:

Správní rada zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 Shromáždění členů zapsáno 6. dubna 2016

Statutární orgán:  

Skotnicová Tereza Moravská 73/90, Zábřeh, 700 30 Ostrava zapsáno 1. ledna 2014 vymazáno 9. února 2015

 

Broskevič Rodan Jabloňová 440, 747 66 Dolní Lhota zapsáno 1. ledna 2014 vymazáno 9. února 2015

 

Koudela Petr Záhumenní 455, 747 22 Dolní Benešov zapsáno 1. ledna 2014 vymazáno 1. ledna 2014

 

JIŘÍ MICHÁLEK, dat. nar. 10. května 1953 Muglinovská 205/80, Muglinov, 712 00 Ostrava zapsáno 1. ledna 2014 vymazáno 9. února 2015

Statutární orgán Předsednictvo: Člen předsednictva:   Mgr. TEREZA SKOTNICOVÁ, dat. nar. 11. února 1981 Moravská 931/73, Hrabůvka, 700 30 Ostrava Den zániku funkce: 6. dubna 2016 Den vzniku členství: 1. září 2011 Den zániku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 Člen předsednictva:  

Mgr. RODAN BROSKEVIČ, dat. nar. 11. listopadu 1964 Jabloňová 440, 747 66 Dolní Lhota

Údaje platné ke dni: 17. května 2016 05:46

3/6

oddíl L, vložka 14989

Jabloňová 440, 747 66 Dolní Lhota Den zániku funkce: 6. dubna 2016 Den vzniku členství: 14. prosince 2010 Den zániku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 Předseda předsednictva:  

Počet členů:

Způsob jednání:

Ing. JIŘÍ MICHÁLEK, Ph.D., dat. nar. 10. května 1953 Mariánskohorská 2746/17, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava Den vzniku funkce: 14. prosince 2010 Den zániku funkce: 6. dubna 2016 Den vzniku členství: 14. prosince 2010 Den zániku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 3 zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 Jménem sdružení jedná předseda předsednictva samostatně nebo v případě jeho nepřítomnosti dva členové předsednictva společně. zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016

člen předsednictva:  

Mgr. TEREZA SKOTNICOVÁ, dat. nar. 11. února 1981 Moravská 931/73, Hrabůvka, 700 30 Ostrava Den vzniku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 6. dubna 2016 člen předsednictva:

 

Ing. JIŘÍ MICHÁLEK, Ph.D., dat. nar. 10. května 1953 Mariánskohorská 2746/17, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava Den vzniku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 6. dubna 2016 vymazáno 2. května 2016 Předseda předsednictva:

 

Ing. JIŘÍ MICHÁLEK, Ph.D., dat. nar. 10. května 1953 Mariánskohorská 2746/17, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava Den vzniku funkce: 8. dubna 2016 Den vzniku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 2. května 2016 člen předsednictva:

 

Mgr. RODAN BROSKEVIČ, dat. nar. 11. listopadu 1964 Jabloňová 440, 747 66 Dolní Lhota Den vzniku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 6. dubna 2016 Počet členů: Způsob jednání:

3 zapsáno 6. dubna 2016 Jménem spolku jedná předseda předsednictva samostatně nebo v případě jeho nepřítomnosti dva členové předsednictva společně. zapsáno 6. dubna 2016

Dozorčí rada:

Údaje platné ke dni: 17. května 2016 05:46

4/6

oddíl L, vložka 14989

Člen dozorčí rady:  

Ing. IVAN MYŠKA, dat. nar. 9. května 1961 Aviatiků 1497/12, Hrabůvka, 700 30 Ostrava Den zániku funkce: 6. dubna 2016 Den vzniku členství: 4. června 2013 Den zániku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 Předseda dozorčí rady:

 

Ing. JOSEF ZAJÍC, dat. nar. 26. února 1976 Cholevova 1460/27, Hrabůvka, 700 30 Ostrava Den vzniku funkce: 4. června 2013 Den zániku funkce: 6. dubna 2016 Den vzniku členství: 4. června 2013 Den zániku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 9. února 2015 vymazáno 6. dubna 2016 člen dozorčí rady:

 

Ing. JOSEF ZAJÍC, dat. nar. 26. února 1976 Cholevova 1460/27, Hrabůvka, 700 30 Ostrava Den vzniku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 6. dubna 2016 vymazáno 2. května 2016 Člen dozorčí rady:

 

KATEŘINA KALVAROVÁ, dat. nar. 11. ledna 1986 U Trati 133, Zábřeh, 747 22 Dolní Benešov Den zániku funkce: 6. dubna 2016 Den vzniku členství: 4. června 2013 Den zániku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 11. září 2015 vymazáno 6. dubna 2016 Člen dozorčí rady:

 

KATEŘINA KUPČÍKOVÁ, dat. nar. 11. ledna 1986 U Trati 133, Zábřeh, 747 22 Dolní Benešov Den vzniku členství: 4. června 2013 zapsáno 9. února 2015 vymazáno 11. září 2015 Předseda dozorčí rady:

 

Ing. JOSEF ZAJÍC, dat. nar. 26. února 1976 Cholevova 1460/27, Hrabůvka, 700 30 Ostrava Den vzniku funkce: 12. dubna 2016 Den vzniku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 2. května 2016 člen dozorčí rady:

 

Ing. NADĚŽDA SCHINDLEROVÁ, dat. nar. 23. dubna 1962 Nálepkovo náměstí 930/20, Poruba, 708 00 Ostrava Den vzniku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 6. dubna 2016 člen dozorčí rady:

 

KATEŘINA KALVAROVÁ, dat. nar. 11. ledna 1986

Údaje platné ke dni: 17. května 2016 05:46

5/6

oddíl L, vložka 14989

U Trati 133, Zábřeh, 747 22 Dolní Benešov Den vzniku členství: 6. dubna 2016 zapsáno 6. dubna 2016 Počet členů:

3 zapsáno 9. února 2015

Ostatní skutečnosti: Rozhodnutím předsednictva ze dne 14.3.2016 bylo rozhodnuto o změně právní formy zájmového sdružení právnických osob na spolek zapsáno 6. dubna 2016

Údaje platné ke dni: 17. května 2016 05:46

6/6

Příloha C

Tento výpis z veřejných rejstříků elektronicky podepsal "Krajský soud v Ostravě [IČ 00215732]" dne 17.5.2016 v 20:16:17. EPVid:JMkrrp+p6DexEtbo2ekDjg

Úplný výpis ze spolkového rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl L, vložka 9428

Datum zápisu: Datum vzniku:

1. ledna 2014 24. listopadu 2010 zapsáno 1. ledna 2014

Spisová značka:

L 9428 vedená u Krajského soudu v Ostravě zapsáno 1. ledna 2014

Název:

Hlásím se k továrně zapsáno 1. ledna 2014

Sídlo:

U Prodejny 999/1, Hrabůvka, 700 30 Ostrava zapsáno 1. ledna 2014

Identifikační číslo:

228 47 219

Právní forma:

Spolek

zapsáno 1. ledna 2014 zapsáno 1. ledna 2014

Údaje platné ke dni: 17. května 2016 05:46

1/1

Příloha D

Příloha E Analýza poptávky - výzkum prováděný firmou Datamar

(Zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE a spolek Hlásím se k továrně, Zpřístupnění a nové využití NKP Hlubina, 1. část, s. 45-48, 2011)