Štola Křemelná. Vý lom Peklo

Sč ítá nínetopýrů

Vespertilio 5: 35–46, 2001 ISSN 1213-6123

v zimoviš tích Č R

Zimoviš tě netopýrů v NP a CHKO Š umava Libor DVOŘÁK1, Luděk BUFKA1 & Jaroslav Č ERVENÝ 2 1

Sprá va NP a CHKO Š umava, Suš ická 399, CZ– 341 92 Kaš perské Hory 2 Ú stav biologie obratlovců AV Č R, Květná 8, CZ– 603 65 Brno

V tomto příspěvku jsou shrnuty výsledky zimního sčítá ní v podzemních lokalitá ch lež ících na ú zemí vymezené m hranicí Chrá něné krajinné oblasti Šumava s výjímkou zimovišť v Amá lině ú dolí u Kašperských Hor. Výsledky sledová ní populace netopýrů zimující ve štolách v Amálině ú dolí je uvedena v samostatné m shrnutí (Dvořá k et al. 2001).

Štola Svatá Kateřina Alternativní ná zev. Uhliště – štola. Lokalisace. 6744 – zá padní Č echy, CHKO Šumava, okr. Klatovy, asi 2,4 km ZJZ obce Svatá Kateřina a 1,6 km J obce Uhliště, 615 m n. m. Popis. Štola se nachá zí na levé m břehu potoka. Dolní patro nezná mých rozměrů je zcela zatopeno vodou. Horní patro začíná malým dómem, za ním je mostkem překlenutá zatopená šachta do spodního patra. Dá le pokračuje krá tká odbočka, ale také chodba o světlosti 2,5×1,5 m zakončená menší zatopenou propastí, v levé části té to chodby je asi 10 m dlouhá odbočka o světlosti cca 1,4×1 m. Celková dé lka chodeb je přibliž ně 55 m. Od roku 1997 byl původně propadlý vchod zabezpečen betonovou vyzdívkou a uzamykatelnou mříž í. Vý zkum netopý rů a sč ítá ní. Lokalita je po chiropterologické strá nce sledová na teprve 7 sčítacích sezón. Sč ítatelé. Hlavním sčítatelem je J. Č ervený, při většině kontrol se spoluú častnili L. Bufka nebo L. Dvořá k. Shrnutí vý sledků . Viz tab. 1. Při sčítá ní zastiž eno celkem 7 druhů, dominantními jsou Myotis myotis a M. daubentonii. Zcela výjimečné jsou ná lezy Myotis bechsteinii a Eptesicus nilssonii. Jedná se co do počtu nalé zaných exemplá řů o třetí největší zimoviště na ú zemí NP a CHKO Šumava. Mimo data v tabulce bylo provedeno i několik dalších kontrol, při nichž se objevily stejné druhy netopýrů a ani počty nebyly nikterak významné .

Javorná , Bastlova štola Alternativníná zvy. Javorná – štola, Javorná – Bastlova štola. Lokalisace. 6745 – zá padní Č echy, CHKO Šumava, okr. Klatovy, 0,4 km V od vrchu Javorná a 1,6 km Z od obce Keply, 1050 m n. m. Popis. Lokalita se nachá zí hluboko uvnitř lesního komplexu. Vstup je čá stečně propadlý a rozvalený, stejně tak celá štola. Vnitřní prostora má charakter vysoké ho dómu, z něhož postupně odpadá vají kamenné bloky. Uprostřed dómu je velký suťový kuž el, místy se nachá zejí zbytky ztrouchnivělé výdřevy. Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. První kontrolu provedl v roce 1989 J. Č ervený, v devadesá tých letech zde pravidelně sčítá L. Bufka za občasné asistence L. Dvořá ka. Vzhledem k nepřístupnosti lokality se zde sčítá pouze jednou za rok.

35

PDF byl vytvořen zkušebníverzíFinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

Tab. 1. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole Svatá Kateřina Datum / druh

Mbec

Mmys

Mdau

Mmyo

Mnat

Enil

Paur

28. 1. 1995 31. 12. 1995 16. 2. 1997 17. 2. 1998 9. 2. 1999 13. 1. 2000 4. 1. 2001

– – – – 1 2 1

– – – 1 3 1 1

9 9 11 9 16 13 16

11 13 10 17 15 18 17

– 7 2 – 3 6 2

– 1 – – – – –

2 7 3 2 5 4 7

Σ 22 37 26 29 43 44 44

Shrnutí vý sledků . Viz tab. 2. Vyskytuje se zde pouze 5 druhů běž ných v těchto polohá ch Šumavy. Dominantním druhem je Myotis myotis, který byl také zastiž en při všech kontrolá ch, ostatní druhy jsou zastoupeny velmi sporadicky. Malé počty netopýrů mohou být dá ny i častým řícením stropu štoly.

Štola Křemelná Alternativní ná zev. Stodůlky – malá štola. Lokalisace. 6846 – zá padní Č echy, NP Šumava, okr. Klatovy, od kóty vrchu Křemelná 0,2 km Z, od bývalé obce Stodůlky asi 1,1 km V, od bývalé osady Malý Babylon 1,7 km J, 1085 m n. m. Popis. Dosti krá tká (asi 15 m) štola, jejiž vchod je situová n pod kořeny buku. Pod ú hlem přibliž ně 50°klesá vstupní chodba 1,5×1 m dolů, kde je 3 metrová kapsa zatopená vodou. Nad ní po jaké si rampě pokračuje stále stejně široká chodba o výšce okolo 1,5 m. Pouze v její první čá sti je vylá má na do 3–4 m výšky. Vý zkum netopý rů a sčítatelé. Štola je společně s několika dalšími nachá zejícími se na hoře Křemelná sledová na od poloviny 80. let. Vzhledem k nízké mu počtu netopýrů však nebyla kontrolová na pravidelně. První sčítá ní prová děl J. Č ervený, pravidelnější výzkum od poloviny 90. let L. Bufka a L. Dvořá k. Shrnutí vý sledků . Viz tab. 3. Štola je jako zimoviště malá a poměrně dosti vymrzající, proto jsou počty netopýrů zcela mizivé a při některých kontrolá ch se tu vůbec neobjevují. Pět jedinců při jedné z kontrol je zcela výjimečných, celkem je zaznamená n výskyt 6 druhů. Několik dalších kontrol bylo provedeno mimo sčítací období, většinou s negativním výsledkem. Mimo druhy uvedené v přehledu zde byl ještě zastiž en Myotis mystacinus.

Vý lom Peklo Alternativní ná zvy. Peklo – výlom ve ská le, Peklo – krasová dutina, jeskyně Peklo I (speleologové ). Lokalisace. 6846 – zá padní Č echy, CHKO Šumava, okr. Klatovy, cca 1 km SZ od centra města Hartmanice, 635 m n. m. Tab. 2. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v Bastlově štole Datum / druh

Mmys

Mdau

Mmyo

Enil

Paur

Σ

18. 12. 1989 19. 2. 1993 7. 1. 1995 9. 1. 1996 17. 12. 1996 29. 12. 1997 8. 12. 1998 29. 11. 1999 4. 1. 2001

1 – – – – – – – –

– – 2 – – – 1 – –

1 2 2 1 5 3 4 4 2

1 – – – – – – – –

– – – – 2 – – – –

3 2 4 1 7 3 5 4 2

36


Tab. 3. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole Křemelná Datum / druh

Mdau

Mmyo

Mnat

Enil

Paur

Σ

8. 3. 1986 22. 1. 1994 15. 3. 1995 17. 12. 1996 20. 1. 1998 8. 2. 1999 12. 12. 2000

1 – – 1 – 1 1

– 1 – – – 1 –

– – 1 1 – – –

2 – – – – – –

– – – – 1 3 1

3 1 1 2 1 5 2

Popis. Lokalita se nachá zí na pravé m břehu Pstruž né ho potoka. Jedná se o široce otevřený výlom o dé lce asi 10 m ve vá pencové čočce. Je plný krasových dutin, nejvýznamnější jsou v jeho pravé a zadní čá sti. Mezi speleology je lokalita klasifiková na mezi jeskyněmi. Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. Lokalitu navštěvoval J. Č ervený v letech 1974 až 1989 za ú čelem kontroly kolonie druhu Myotis nattereri. Poté nastala kratší přestá vka do roku 1995, kdy začala být nepravidelně sledová na L. Bufkou a L. Dvořá kem. Shrnutí vý sledků . Viz tab. 4. Za celou dobu výzkumů zde bylo zastiž eno 6 druhů netopýrů. Jediným pravidelným obyvatelem je Myotis nattereri, nejcennějším druhem je Barbastella barbastellus, jejíž ná lezy odsud směrem do vnitrozemí Č ech jsou velice řídké . Lokalita vzhledem k své mu charakteru velice rychle vymrzá , takž e jsou k dispozici ná lezy pouze z podzimního nebo předjarního období, kterých je mnohem více, než udá vá tab. 4. Kontroly z pravé zimy (pokud se uskutečnily) dopadly vž dy negativně. Mimo druhy uvedené v přehledu zde byly zastiž eny ještě Myotis mystacinus, M. daubentonii a Plecotus auritus.

Jeskyně Peklo Alternativní ná zev. Jeskyně Peklo II (speleologové ). Lokalisace. 6846 – zá padní Č echy, CHKO Šumava, okr. Klatovy, cca 1 km SZ od centra města Hartmanice, 635 m n. m. Popis. Jedná se o vá pencovou krasovou jeskyni v ú dolí Pstruž né ho potoka. Vchod asi 1 m2 je vybetonovaný s mříž í, která není zabezpečena proti vniknutí. Dno krá tce 2 m klesá a poté asi 5–6 m prudce stoupá vzhůru. Tato čá st je plazivá chodba o světlosti 1×1,5 m a jsou zde zachová ny zbytky výdřevy. Za tímto horizontem je krá tká přímá plazivka, vedle níž směrem vlevo odbočuje hlavní systé m. Ten je tvořen krá tkou a nízkou chodbičkou zakončenou 8–10 m dlouhým dómem, který se prudce (asi 70°) svaž uje vlevo do jezera, které zasahuje jak zpět ke vchodu, tak do dalších nepřístupných prostor. Dóm je v zadní čá sti ukončen zá valem, skrz který se nikdo při sčítá ní nepokusil proniknout. V horní a levé čá sti dómu jsou poměrně rozsáhlé krasové dutiny.

Tab. 4. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve vý lomu Peklo Datum / druh

Mmyo

Mnat

Bbar

Σ

8. 2. 1975 22. 10. 1978 2. 12. 1979 11. 11. 1989 15. 3. 1995 24. 3. 1995 29. 3. 1996 10. 12. 1998 22. 11. 1999

– – – – 2 3 3 – –

– 8 2 1 – – – 1 1

1 – – – – – – – –

1 8 2 1 2 3 3 1 1

37


Tab. 5. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v jeskyni Peklo Datum / druh

Mmys

Mmyo

Rhip

Paur

Σ

12. 11. 1974 15. 3. 1995 29. 3. 1996 22. 1. 1997 10. 12. 1998 13. 1. 2000 8. 1. 2001

– – – 1 – 1 –

– 6 2 – – – 1

2 1 – – – 1 –

– – 1 – 1 – –

2 7 3 1 1 2 1

Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. Lokalita byla navštívena roku 1974 J. Č erveným, v posledních 6 letech zde sčítali také L. Bufka a L. Dvořá k. Shrnutívý sledků . Viz tab. 5. Zjištěno bylo celkem 5 druhů netopýrů, ž á dný z nich se neobjevuje pravidelně. Zajímavý je výskyt Myotis mystacinus, jehož ná lezy odsud do vnitrozemí Č ech se dají označit jako vícemé ně sporadické , nejcennějším ná lezem je ale zá znam Rhinolophus hipposideros, který na ú zemí NP a CHKO Šumava v posledních letech zimuje mimo tuto lokalitu pravidelně pouze v okolí Kašperských Hor. Mimo hlavní sčítací termíny uvedené v tab. 5 byla lokalita ještě několikrát navštívena, z druhů neuváděných v tabulce zde byl nalezen také Myotis daubentonii.

Štola Stodů lky Alternativní ná zev. Stodůlky – ledová štola. Lokalisace. 6846 – západní Č echy, NP Šumava, okr. Klatovy, SZ ú bočí vrchu Křemelná , 0,9 km SV od centra bývalé obce Stodůlky, 1015 m n. m. Popis. Jedná se o středověké dílo, tvarem se blíž í jak štole, tak podzemnímu lomu. Za krá tkým vstupním dómem se prudce zvedá strop do výše 10–12 m a současně se uklá ní dno v ú hlu přibliž ně 30°, šířka chodby kolísá od 3 do 5 m. V pravé čá sti stěny je po uzoučké římse přístupná jedna kapsa 4–5 m nad zemí. Za výše popsanou chodbou je hluboké jezero, kolem něhož se dá po pravé straně stěny po římse proniknout do zá věrečné čá sti štoly, která je tvořena dalším malým dómem. Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. S výzkumem započal v roce 1985 v rá mci výzkumu všech štol na vrchu Křemelná J. Č ervený, od roku 1992 spolupracuje s L. Bufkou a od roku 1995 s L. Dvořá kem. Tab. 6. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole Stodů lky Datum / druh

Mdau

Mbra

Mmyo

Vmur

Enil

Paur

Bbar

indet

6. 4. 1985 8. 3. 1986 11. 3. 1989 11. 11. 1989 27. 12. 1990 2. 2. 1992 17. 2. 1993 22. 1. 1994 19. 1. 1995 30. 12. 1995 30. 1. 1997 8. 12. 1997 8. 2. 1999 20. 2. 2000 1. 2. 2001

– – – 1 – – – – – – – – – – 1

– – – – – – – – – – – – – – 1

– – – – – – 1 1 1 1 – 1 – – –

– 6 – – – – – – – – – – – 4 –

12 63 9 4 4 4 1 2 2 2 2 1 3 9 2

– – – – – – 2 2 – – 1 – 1 – 2

– 2 1 1 8 3 3 7 3 6 7 9 6 3 5

– – – – – – – – – – – – – 1 –

38


Σ 12 71 10 6 12 7 7 12 6 9 10 11 10 18 11

Tab. 7. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole U jelena Datum / druh

Mmys

Mdau

Mmyo

Mnat

Enil

Paur

Bbar

Σ

11. 1. 1986 11. 3. 1989 27. 12. 1990 2. 2. 1992 26. 2. 1995 30. 1. 1996 17. 12. 1996 8. 12. 1997 10. 12. 1998 20. 2. 2000 1. 2. 2001

– 2 – – 2 1 3 – 1 – 4

– – – – – – 1 1 – – –

– – – – – 2 1 – 1 – 2

– – – – 1 – – – – – –

– – – – – – – – – 1 1

– – – – 2 1 1 1 – – –

1 – 1 1 – 3 1 1 1 1 2

1 2 1 1 5 7 7 3 3 2 9

Shrnutí vý sledků . Viz tab. 6. Zastiž eno bylo 7 druhů netopýrů, všechny jsou mimo Vespertilio murinus a Myotis brandtii běž nýmy druhy těchto nadmořských výšek. Extré mní počet jedinců Eptesicus nilssonii v roce 1986 je ve zřejmé souvislosti s nedaleko umístěnou letní kolonií, která však poslé ze zanikla. Dominantními druhy jak počtem, tak stá lostí výskytu jsou Eptesicus nilssonii a Barbastella barbastellus. V posledních 10 letech se počty zimujících netopýrů udrž ují ve stá lé m rozmezí 6–10 kusů, počet při předposlední kontrole je výjimečný. Několik dalších kontrol bylo provedeno i mimo hlavní sčítací období, výsledky byly druhovým slož ením velmi podobné .

Štola U jelena

Alternativní ná zvy. Stodůlky – štola U jelena. Lokalisace. 6846 – zá padní Č echy, NP Šumava, okr. Klatovy, 1 km S od kóty vrchu Křemelná , 0,7 km J od bývalé samoty Malý Babylon, 1075 m n. m. Popis. Vchod do štoly je ve formě 10 m dlouhé ho trychtýře (suťové ho kuž ele) zakončené ho malým dómem. V jedné z jeho zadních čá stí je proraž en otvor o průměru přibliž ně 1 m do další čá sti. Ta má rozměry asi 4×8 m o výšce do 2,5 m, v levé čá sti je systé m menších zá valů. Dno bývá vícemé ně pravidelně zatopeno vodou nebo vyplněno ledem. Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. Počá tek sledová ní lokality J. Č erveným od roku 1986 souvisí s výzkumem chiropterofauny štol na vrchu Křemelná . K pravidelnějším kontrolá m přistoupili až od roku 1995 L. Bufka a L. Dvořá k. Shrnutí vý sledků . Viz tab. 7. Zjištěno bylo 7 druhů netopýrů tvořících klasické slož ení pro tuto lesnatou oblast ve značné nadmořské výšce. Vzhledem k poměrně malým rozměrům lokality nejsou počty netopýrů nijak vysoké . Typickými druhy pro lokalitu jsou především Barbastella barbastellus a Myotis mystacinus. Mimo data uvedená v tabulce je k dispozici ještě několik kontrol s podobnými výsledky.

Štola U kaplič ky Alternativní ná zev. Staré Hutě – šachta. Lokalisace. 6846 – zá padní Č echy, NP Šumava, okr. Klatovy, 1,2 km JJZ od kóty Radkovský vrch a 0,9 km SSV od středu bývalé obce Přední Paště, 800 m n. m. Popis. Šachta o průměru 4 m klesající do hloubky asi 8 m, poté pokračuje severním směrem stejně dlouhá chodba o sklonu asi 60–70°směrem dolů, kde je zakončena nepatrným dómem. Z něho odbočuje zá padním směrem také prudce klesající chodba o šířce 1–3 m a výšce 3–4 m. Přerušena je dvěma menšími dómy a zakončena jedním větším asi 3×6 m. Z prostředního dómku je od let 1997–98 vykutá na vodorovná poloplazivá chodba, která tuto šachtu spojuje s šachtou vedlejší. Po několika metrech je však zaplavena vodou v dalším nevelké m dómu.

39


Tab. 8. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole U kapličky Datum / druh

Rhip

Mbec

Mbra

Mdau

Mmyo

Enil

Paur

Bbar

21. 1. 1977 15. 1. 1978 13. 1. 1979 28. 12. 1982 2. 2. 1985 12. 1. 1986 16. 3. 1987 27. 12. 1990 1. 2. 1992 16. 1. 1996 30. 1. 1997 8. 12. 1997 8. 2. 1999 4. 12. 1999 9. 12. 2000

– – – – – – – – – – – – – – 2

– – – – – – 1 – – – – – – – –

– – – – – – – – 1 – – – – – –

– – – – – – – 1 – – – – 1 2 1

– – – 1 – – – – – – 2 1 3 4 2

– 3 – – 3 – 4 1 3 1 2 – 1 1 1

1 2 6 3 2 – 7 3 5 – 1 1 1 – –

2 2 2 2 4 5 3 4 4 5 7 2 7 1 1

Σ 3 7 8 6 9 5 15 9 13 6 12 4 13 8 7

Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. Od roku 1977 do roku 1992 byla lokalita sledová na J. Č erveným, i když ne kaž dou sezónu se uskutečnilo sčítá ní. Poté zde začali sčítat od roku 1996 L. Bufka a L. Dvořá k. Shrnutí vý sledků . Viz tab. 8. Zjištěno bylo celkem 7 druhů netopýrů, kromě běž ných také dva významné lesní druhy – Myotis brandtii a M. bechsteinii. Nejčastěji se vyskytujícím druhem, přítomným té měřpři všech kontrolá ch za celé období, je Barbastella barbastellus, také Plecotus auritus a Eptesicus nilssonii se objevují velmi pravidelně. Jednoznačně nejcennějším ná lezem jsou 2 jedinci Rhinolophus hipposideros, neobvyklý je také jejich výskyt v té to nadmořské výšce. Menší množ ství kontrol bylo provedeno hlavně v pozdním podzimu a na jaře, druhové slož ení je při kaž dé kontrole jiné , ovšem jiné druhy zjištěny zatím nebyly.

Štola Krejč ovice Lokalisace. 7049 – již ní Č echy, CHKO Šumava, okr. Prachatice, 0,7 km V od obce Krejčovice a cca 0,6 km S od kóty vrchu Blanice. 635 m n. m. Popis. Lokalita se nachá zí ve skalnaté m svahu na levé m břehu řeky Blanice. Vstup do štoly je zakryt dveřmi z vlnité ho plechu o rozměrech přibliž ně 2×1 m. Štola samotná je přímá a poměrně ú zká chodba bez postranních chodbiček nebo kapes. Při většině kontrol je dno celé nebo alespoň z čá sti zatopeno menším množ stvím vody. Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. První kontrolu provedl J. Č ervený v roce 1993, od roku 1996 zde sčítají L. Bufka a L. Dvořá k. Shrnutívý sledků . Viz tab. 9. Celkem bylo na lokalitě zastiž eno 7 druhů netopýrů, při malých počtech není ž á dný z nich dominantní. Mimo data v tabulce bylo provedeno ještě několik kontrol s podobnými výsledky, Tab. 9. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole Krejčovice Datum / druh

Mmys

Mdau

Mmyo

Mnat

Paur

Bbar

14. 1. 1993 17. 1. 1996 3. 12. 1996 26. 1. 1998 15. 12. 1998 16. 12. 1999 22. 1. 2001

– – 1 – – – –

– 1 1 3 2 1 5

2 2 3 2 4 3 5

– – – 1 2 – –

– 2 3 3 3 3 –

– – – – 1 1 1

40


Σ 2 5 8 9 12 8 11

při jedné z nich byl ale zastiž en Plecotus austriacus. Lokalita je zajímavá tím, ž e se zde objevují jak chladnomilné druhy (Myotis mystacinus, Barbastella barbastellus), tak druhy vá zané na niž ší polohy (Plecotus austriacus).

Sklepy pivovaru Volary Lokalisace. 7049 – již ní Č echy, CHKO Šumava, okr. Prachatice, na S okraji města Volary při silnici na Mlyná řovice, 770 m n. m. Popis. Dva navzá jem nesouvisející komplexy sklepů v objektu bývalé ho pivovaru. První komplex sestá vá z chodby, k níž se po kaž dé straně přimyká několik výklenků, při výstupu z chodby na ní navazuje jedna menší místnost, která lež í o něco výše. Všechny stěny jsou omítnuté . Druhý komplex sestá vá z točité ho schodiště, pod nímž se nachá zí větší místnost se starou a odpadá vající omítkou. Větší systé m cihlových sklepů, který navazuje, je svými podmínkami pro zimová ní netopýrů zcela nevhodný. Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. Lokalitu jako netopýří zimoviště objevil v roce 1992 L. Bufka. Pravidelně se zde sčítá ale až od roku 1996 (L. Bufka a L. Dvořá k). Shrnutí vý sledků . Viz tab. 10. Jediným druhem, který se zde pravidelně vyskytuje v obou sklepních komplexech, je Plecotus austriacus. Pouze při dvou kontrolá ch zde byly zastiž eny také dva další druhy, Plecotus auritus a Myotis mystacinus. Volary jsou druhou nejvýše polož enou lokalitou druhu P. austriacus na Šumavě.

Schwarzenberský kaná l u Jeleních vrchů Alternativníná zvy. Jelení vrchy – tunel Schwarzenberské ho kaná lu, tunel Schwarzenberské ho plavebního kanálu. Lokalisace. 7149 – již ní Č echy, NP Šumava, okr. Prachatice, na SZ okraji obce Jelení, 900 m n. m. Popis. 389 m dlouhý tunel o šířce 2,7 m a výšce 2,5 m. Při jeho pravé polovině vede kamenná rampa, kdež to v levé je bývalý kaná l na plavení dříví. Na začá tku a na konci je lokalita ze skládaných kamenů, ve střední části je místy vylá má na jako štola. V přední třetině se nachá zí ve stropě široký otvor komunikující s povrchem, za ním je kvůli zateplení lokality umístěna dřevěná zá stěna, omezující rovněž průvan. Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. Lokalita byla objevena v roce 1965 jako hromadné zimoviště druhu Barbastella barbastellus. Od té doby je kontrolová na pravidelně, nejprve J. Č erveným a P. Bürgerem (sporadicky i jinými chiropterology – P. Haná k), v posledních letech také L. Bufkou a L. Dvořá kem. Shrnutívý sledků . Viz tab. 11. Celkem bylo na lokalitě zastiž eno 9 druhů netopýrů, to ji společně s celkovými zjištěnými počty netopýrů řadí na první místo na ú zemí NP a CHKO Šumava. Zpočátku lokalita fungovala jako hromadné zimoviště Barbastella barbastellus, po rekonstrukci kaná lu došlo k velkým změnám mikroklimatu, který vedl ke sníž ení počtů zimujícícch jedinců tohoto druhu ze 185 až na současných 2–5 kusů. Poslední vyšší počet byl zaznamená n v roce 1979. Od let 1986 a 1987 došlo naopak k ná růstu početnosti druhů Myotis myotis a M. daubentonii, které jsou v posledních více než deseti letech na lokalitě dominantní. Přibliž ně stejné početnosti jako tyto dva druhy dosahuje od sezóny 1997–1998 také Myotis nattereri. Tab. 10. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve sklepech pivovaru ve Volarech Datum / druh

Mmys

Paur

Paus

Σ

30. 12. 1992 17. 1. 1996 3. 12. 1996 26. 1. 1998 15. 12. 1998 16. 12. 1999 22. 1. 2001

– – – – – – 1

– – – – 2 – –

1 6 2 3 2 2 2

1 6 2 3 4 2 3

41


Tab. 11. Vý sledky zimního sčítá ní netopý rů ve Schwarzenberském kaná le u Jeleních vrchů Datum / druh

Mbec

Mmys

Mdau

Mmyo

Mnat

Enil

Eser

Paur

Bbar

17. 12. 1965 2. 1. 1968 17. 1. 1969 26. 2. 1971 16. 2. 1972 22. 2. 1973 21. 2. 1974 27. 2. 1975 19. 2. 1976 22. 2. 1977 27. 2. 1978 23. 2. 1979 20. 12. 1980 16. 1. 1982 2. 12. 1986 19. 12. 1987 8. 2. 1989 30. 1. 1990 4. 12. 1990 22. 1. 1992 30. 12. 1992 18. 12. 1993 24. 1. 1995 13. 3. 1996 26. 1. 1997 19. 2. 1998 15. 12. 1998 20. 1. 2000 22. 1. 2001

– – – – – – – – – – – – – – – 1 1 – – – – – – – – – – – –

– – – – – – – 1 – 1 – 1 1 2 1 1 5 – 3 – – – 1 – 5 – 1 – –

– – 5 – – – 2 2 1 1 4 3 10 5 2 16 29 30 15 18 6 13 18 26 14 24 19 21 18

– – – 2 1 – – 1 1 4 4 2 2 5 11 15 19 18 12 7 3 11 17 17 17 16 20 26 29

– – – – – – – – – – 1 – – – – 2 3 – 3 – – 3 1 2 5 14 21 16 15

– 1 1 2 1 2 1 4 4 5 6 8 4 2 2 7 7 4 7 6 2 4 7 9 5 5 3 3 1

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 1 –

– 1 – – – – 1 3 5 1 1 1 3 6 1 5 10 8 2 2 4 7 6 18 7 8 7 11 4

185 74 14 121 43 27 12 53 5 46 17 18 3 5 6 5 7 5 9 5 3 8 5 3 2 – 2 2 2

Σ 185 76 20 125 45 29 16 64 16 58 33 33 23 25 23 52 81 65 51 38 18 46 55 75 55 67 73 80 69

Štola Sv. Josef u Černé v Pošumaví Alternativníná zvy. Štola v Č erné v Pošumaví, Josefova dědičná štola Lokalisace. 7250 – již ní Č echy, CHKO Šumava, okr. Č eský Krumlov, 730 m n. m. Popis. Lokalita se nachá zí na břehu Lipenské vodní ná drž e. V době své ho vzniku slouž ila jako odvodňovací štola pro grafitové doly v oblasti Mokré . Dosá hla dé lky 2240 m, její světlost je zhruba 2×2 m. Větší část štoly je vyzděna. Jako zimoviště netopýrů se v posledních letech nedá kontrolovat, poněvadž slouž í jako zá sobá rna pitné vody a je té měř celá zaplavena (do výšky asi 160 cm). Vý zkum netopý rů a sč ítatelé. První ú daje z lokality jsou zná my již z 50. let (Gaisler & Haná k 1972, Haná k & Gaisler 1972), poté se té to lokalitě v 70. a 80. letech věnovali J. Č ervený a P. Bürger. V roce 1996 se pokusili sčítá ní obnovit L. Bufka a L. Dvořá k, ovšem pokus ztroskotal pro již výše zmíněný stav vody ve štole. Shrnutívý sledků . Viz tab. 12. Již v době sčítá ní bylo na lokalitě dosti vody a proto výsledky zimního sčítá ní byly vzhledem k rozměrům lokality slabé . Zastiž eno bylo celkem 5 druhů netopýrů, jednoznačně dominantním po celé období byl Myotis daubentonii. Ná lez Rhinolophus hipposideros z roku 1958 představuje jeden z má la starých ú dajů o ná lezech tohoto druhu z vá pencové oblasti v okolí Č eské ho Krumlova.

Méně vý znamné lokality NP a CHKO Šumava Kromě výše uvedených lokalit pro ú plnost uvá díme i stručný přehled dalších, které byly kontrolová ny nepravidelně, ná hodně, nebo se jedná o lokality mé ně významné z hlediska dé lky časové ho období při

42


sledová ní zimujících netopýrů. Další popisné ú daje o těchto lokalitá ch jsou deponová ny na Sprá vě NP a CHKO Šumava v Kašperských Horá ch. Sklepení pod farou v Březí Kvadrá t 6745, 610 m n. m. Kontrola J. Č erveným 3. 1. 1992, zjištěni pouze 3 Myotis myotis. Sklepy u ná drže v Březí Kvadrá t 6745, 625 m n. m. První kontrola L. Dvořá kem a L. Bufkou v roce 1998, od té doby sčítá no pravidelně. Vyskytuje se zde Myotis myotis, jednou byl zastiž en i M. nattereri. Ná lezy. 7. 12. 1998 – 1 Mmyo, 2 Mnat; 13. 1. 2000 – 2 Mmyo; 4. 1. 2001 – 2 Mmyo. Sklep tvrze Dešenice Kvadrá t 6745, 500 m n. m. Při jediné kontrole J. Č erveným 25. 12. 1972 zjištěn 1 Plecotus austriacus. Sklep budovy v Jesení Kvadrá t 6745, 750 m n. m. Jediná kontrola J. Č erveným 8. 12. 1978, nalezen byl 1 Myotis bechsteinii. Sklep školy v Hartmanicích Kvadrá t 6846, 715 m n. m. Jediná kontrola J. Č erveným 18. 10. 1974, nalezen 1 Rhinolophus hipposideros. Šachta v Hořejším Těšově Kvadrá t 6846, 810 m n. m. Při kontrole J. Č erveným 19. 12. 1982 nalezen 1 Eptesicus nilssonii. Sklepy kaple Hů rka Kvadrá t 6846, 1005 m n. m. J. Č ervený zde 5. 10. 1991 nalezl 1 Plecotus auritus, L. Dvořá k 23. 5. 1998 1 Myotis nattereri. Sklep u zá mku Kundratice Kvadrá t 6846, 675 m n. m. Lokalita objevena roku 1997 L. Bufkou a L. Dvořá kem, poté 2 zimy sledová na až do jejího uzavření (ú častnil se i J. Č ervený). Zjištěny celkem 3 druhy: Myotis nattereri, Rhinolophus hipposideros a Plecotus auritus. Ná lezy. 26. 12. 1997 – 2 Paur; 26. 12. 1998 – 1 Mnat, 3 Rhip.

Tab. 12. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole Sv. Josef Datum / druh 8. 4. 1955 5. 11. 1955 24. 3. 1958 16. 1. 1976 5. 12. 1976 25. 3. 1978 6. 1. 1979 30. 1. 1980 19. 2. 1983

Mbec

Mnat

Mdau

Paur

Psp.

Rhip

2 – – – – – – – –

– – 1 – – – – – –

1 3 2 7 6 8 5 13 7

1 – – 2 2 – – – 2

– – 2 – – – – – –

– – 1 – – – – – –

Σ 4 3 6 9 8 8 5 13 9

43


Sklepy zá meč ku Palvínov Kvadrá t 6846, 650 m n. m. Nalezen druh Plecotus austriacus. Ná lezy. 27. 12. 1981 – 2 Paus; 29. 12. 1984 – 1 Paus. Sklep zbořeného domu v Pekle Kvadrá t 6846, 630 m n. m. Při jediné kontrole 28. 9. 1974 zde byl J. Č erveným zjištěn 1 Myotis daubentonii. Pivovarské sklepy v Prá šilech Kvadrá t 6846, 895 m n. m. 8. 1. 1997 (p řed rekonstrukcí sklepů) zde L. Bufka a L. Dvořá k nalezli 1 Myotis nattereri a 2 Plecotus auritus. Štola v Radkovském vrchu Kvadrá t 6846. Při kontrole 3. 3. 2001 zde L. Bufka nalezl 1 Plecotus auritus. Sklep v Rapaticích Kvadrá t 6846, 585 m n. m. 3. 12. 2000 zde J. Č ervený nalezl 1 Myotis nattereri a 1 Plecotus austriacus. Sněžné já my, skalní štěrbiny (= Stodůlky, výlomy u kóty) Kvadrá t, 6846, 1090 m n. m. V roce 1985 zde J. Č ervený zaznamenal v jarním období cca 80–100 kusovou kolonii Barbastella barbastellus. V letech 1986, 1996–1998 a 2000 zde byly v podzimním období zjištěny druhy Myotis mystacinus, M. daubentonii, Eptesicus nilssonii a Plecotus auritus (L. Dvořá k, J. Č ervený). Ná lezy. 11. 5. 1985 – 80–100 Bbar; 11. 1. 1986 – 1 Enil; 21. 11. 1996 – 2 Mmys, 1 Mdau; 8. 12. 1997 – 1 Enil; 5. 11. 1998 – 1 Paur; 20. 2. 2000 – 1 Paur; 1. 2. 2001 – 1 Paur, 1 Enil, 1 Mmys. Sklep v Zalužicích Kvadrá t 6846. jediná kontrola J. Č ervené ho 3. 12. 2000, nalezen 1 Plecotus auritus. Sklep zá meč ku Annín Kvadrá t 6847, 525 m n. m. 25. 12. 1972 zde J. Č ervený nalezl 1 Plecotus austriacus. 2 štoly mezi Annínem a Radešovem Kvadrá t 6847, 545 m n. m. Od roku 1974 kontrolov á no J. Č erveným, v 90. letech také L. Bufkou. Většina kontrol negativních, zastiž eny byly druhy Myotis daubentonii, M. nattereri, M. myotis, Plecotus auritus a Barbastella barbastellus. (Alternativní ná zvy: štola mezi Annínem a Radešovem, štolička u Mouřence, průzkumná štola ve svahu u kostela Sv. Mouřence, štoly mezi Annínem a Mouřencem.) Ná lezy. 17. 2. 1974 – 1 Mdau, 1 Mnat, 2 Paur; 21. 2. 1976 – 1 Mmyo; 27. 12. 1977 – 2 Bbar; 3. 2. 1980 – 1 Bbar; 9. 2. 1986 – 1 Mnat, 1 Bbar; 4. 1. 1997 – 1 Paur; 26. 12. 1997 – 1 Mnat; 26. 12. 1998 – 1 Enil, 2 Paur. Štola u mostu v Dlouhé Vsi Kvadrá t 6846, 530 m n. m. V roce 1998 zde J. Č ervený nalezl druhy Plecotus auritus a Eptesicus nilssonii. Sklepy zbořeného mlý na v Buzošné Kvadrá t 6847, 785 m n. m. Na podzim roku 1996 (31. 10.) zaznamen á n 1 Myotis mystacinus L. Dvořá kem a L. Bufkou.

44


Vojenský bunkr vzor 37 v Grosswieselu Kvadrá t 6847, 790 m n. m. Na podzim roku 1999 (13. 10. 1999) zde L. Dvo řá k nalezl 1 Rhinolophus hipposideros. Sklepy domu č p. 184 v Kašperský ch Horá ch Kvadrá t 6847, 735 m n. m. Mezi roky 1995–1997 zde zimovaly druhy Rhinolophus hipposideros a Plecotus austriacus (L. Dvořá k, L. Bufka). Ná lezy. 13. 12. 1995 – 1 Paus; 25. 3. 1996 – 1 Rhip; 19. 2. 1997 – 1 Paus; 11. 3. 1997 – 1 Rhip. Sklep muzea (obytného domu) v Kašperský ch Horá ch Kvadrá t 6847, 735 m n. m. V roce 1956 zde zimoval Plecotus auritus, v letech 1965 a 1969 Plecotus austriacus (Gaisler & Haná k 1972, Haná k & Gaisler 1972, Hůrka 1971, 1973). Ná lezy. 15. 4. 1956 – 1 Paur; 1. 12. 1965 – 3 Paur; 4. 2. 1969 – 7 Paus. Hotel Šumava V Srní Kvadrá t 6946, 855 m n. m. V roce 1997 (5. 12.) zde L. Bufka zjistil zimní kolonii Vespertilio murinus v počtu 57 ex. Bunkr u plošiny Huťské hory, Zhů ří Kvadrá t 6947, 1185 m n. m. Na podzim roku 1998 (24. 11.) zde L. Dvořá k nalezl 1 Plecotus auritus. Sklep zá meč ku Zdíkov Kvadrá t 6948, 730 m n. m. 8. 3. 1976 zde byl J. Č erveným zaznamená n 1 Plecotus auritus. Štola Mlyná řovice Kvadrá t 7049, 700 m n. m. 15. 12. 1998 byl na lokalit ě objeven 1 Plecotus auritus (L. Dvořá k). Sklep obytné budovy v Poleč nici Kvadrá t 7150, 805 m n. m. 16. 2. 1996 zde byly J. Č erveným zjištěni 1 Myotis brandtii, 1 Plecotus auritus a 1 Barbastella barbastellus. Sklep ruiny v Žumberské dolině Kvadrá t 7150, 805 m n. m. V zimě 2000–2001 zde L. Dvořá k nalezl 1 Plecotus auritus. Štoly v lomu Huťský Dvů r Kvadrá t 7249, 805 m n. m. V roce 1998 zde L. Bufka a L. Dvořá k nalezli Plecotus auritus, v roce 2001 J. Majer tentýž druh. Ná lezy. 15. 12. 1998 – 2 Paur; 18. 1. 2001 – 1 Paur. Sklep budovy v Hodňově Kvadrá t 7250, 800 m n. m. Při jediné kontrole 16. 1. 1976 zjištěn J. Č erveným 1 Plecotus austriacus. Faitlů v sklep ve Frymburku Kvadrá t 7351, 735 m n. m. Při první kontrole v roce 2000 se zde objevil 1 Plecotus auritus (L. Bufka a L. Dvořá k).

45


Literatura CÍCHA J., 1999: Jeskyně a historická důlnídíla v jižních Č echách a na Šumavě. Kletr, Plzeň, 120 pp. DVOŘÁ K L., BUFKA L. & Č ERVENÝ J., 2001: Netopýři zimující ve štolá ch v Amá lině ú dolí u Kašperských Hor. Vespertilio, 5: 47–56. Č ERVENÝ J. & BÜ RGER P., 1989: Bechstein’s Bat, Myotis bechsteini (Kuhl, 1818) in the Šumava Region. Pp.: 591–598. In: HANÁ K V., HORÁ Č EK I. & GAISLER J. (eds.): European Bat Research 1987. Charles Univ. Press, Praha, 718 pp. Č ERVENÝ J. & BÜ RGER P., 1987: The Parti-coloured Bat, Vespertilio murinus Linnaeus, 1758 in the Šumava Region. Pp.: 599–607. In: HANÁ K V., HORÁ Č EK I. & GAISLER J. (eds): European Bat Research 1987. Charles Univ. Press, Praha, 718 pp. GAISLER J. & HANÁ K V., 1972: Netopýři podzemních prostorů Č eskoslovenska. Sbor. Západočes. Muz., Přír., Plzeň, 7: 3–46. HANÁ K P., 1970: Výskyt netopýra severního (Eptesicus nilssoni Keyserling et Blasius, 1839) na Šumavě. Sborn. Jihočes. Muz. Č es. Budějovicích, Přír. Vědy, 10: 118–119. HANÁ K V. & GAISLER J., 1972: Přehled netopýrů podzemních prostorů Č ech. Práce a Studie –Přír., Pardubice, 4: 141–156. HŮ RKA L., 1971: Zur Verbreitung und Okologie der Fledermäuse der Gattung Plecotus (Mammalia, Chiroptera) in Westböhmen. Fol. Mus. Rer. Natur. Bohem. Occ., Plzeň, Zool., 1: 1–25. HŮ RKA L., 1973: Výsledky krouž ková ní netopýrů v zá padních Č echá ch v letech 1959–1972 s pozná mkami k jejich rozšíření, ekologii a ektoparazitům. Sbor. Západočes. Muz., Přír., Plzeň, 9: 3–84.

46


Štola Křemelná. Vý lom Peklo

Recommend Documents