Tisková zpráva 22. července 2013, 0:00
Spíše zamračeno... 22. července 2013 Rolf Bürkl T +49 (0) 911 395-3056
[email protected]
Ursula Fleischmann Podniková komunikace T +49 (0) 911 395 2745 F +49 (0) 911 395 4041
[email protected]
Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013 Norimberk, 22. července 2013 – v důsledku špatných ekonomických dat a vysoké nezaměstnanosti v Evropě přetrvává nervozita. Navzdory tomu, že se recese v některých evropských zemích stabilizovala, finanční a ekonomická krize zatím překonána není. Toto jsou výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě, které přehledným způsobem informují o tom, jak se vyvíjejí ekonomická a příjmová očekávání a ochota nakupovat mezi spotřebiteli 12 evropských zemí. Ve druhém čtvrtletí roku 2013 se diskuse v Evropské unii (EU) i nadále soustředily především na finanční krizi. V důsledku toho se 1. července odehrál vstup Chorvatska do EU téměř bez povšimnutí. Debaty se stále více zaměřují na to, jak snížit obrovské hory dluhů. V souvislosti s tímto problémem se zatím vyslovují dva velmi odlišné, de facto protichůdné názory. Na jedné straně Německo a další severoevropské země obhajují trvalé uplatňování úsporných opatření a konsolidace. Na druhé straně země jižní Evropy a také Mezinárodní měnový fond (MMF) trvají na tom, že namísto dalších škrtů je zapotřebí krátkodobě poskytnout ekonomické pobídky. Podle jejich názoru musí hospodářství jednotlivých zemí nejprve nabrat obrátky, aby si občané mohli najít zaměstnání a vydělat peníze. Teprve potom bude možné splácet dluhy a přijímat strukturální opatření.
GfK SE Nordwestring 101 90419 Norimberk T +49 (0) 911 395 0 F +49 (0) 911 395 2209
[email protected] www.gfk.com Rada vedení: Matthias Hartmann (výkonný ředitel) Pamela Knapp (CFO) Dr. Gerhard Hausruckinger Debra A. Pruent Předseda dozorčí rady: Dr. Arno Mahlert Obchodní rejstřík Norimberk HRB 25014
V současnosti se zdá, že výsledkem bude kombinace obou postupů. Proto Francie a Španělsko dostaly další dva roky na snížení svých dluhů pod hranici deficitu 3 procent hrubého domácího produktu (HDP). Očekává se, že Itálie, stejně jako Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko, bude vyjmuta z procedury při nadměrném schodku. S ohledem na vysokou nezaměstnanost těchto zemí je Brusel nechce příliš zatěžovat. Místo toho chce ocenit jejich snahy. Evropská komise (EK) však nadále trvá na strukturálních reformách, zejména pokud jde o trh práce, důchodové systémy a ekonomiku obecně. Mezitím nyní v celé Evropě skutečně vzrostla naděje, že finanční krize ve střednědobém horizontu skutečně skončí. Eurozóna je sice i nadále v recesi, ale ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2012 se ekonomická situace mírně zlepšila. I Evropská centrální banka (ECB) zaznamenává od konce roku známky postupného oživení, ale ještě nepředpovídá opravdový růst. Ve všech zemích Eurozóny došlo k jasnému zlepšení hodnot systému včasného varování v rámci ukazatele Purchasing Manager Index, jenž sleduje agentura Markit. Purchasing Manager Index je považován za 1
obvláště spolehlivý včasný ukazatel, jelikož data jsou založena na průzkumech, a proto jsou aktuálnější než oficiální statistiky. Je založen na tvrdých datech, jako je výroba, zaměstnanost a ceny. Ve Francii se jeho hodnota zvýšila nikoli na předpovídaných 45,4 bodu, ale na 46,4 bodu. V Itálii tento ukazatel v červnu vzrostl na 47,3 oproti očekávané hodnotě 46,2 bodu. Španělsko zaznamenalo obzvláště významné zlepšení na 48,1 bodu, což je nejvyšší hodnota za 24 měsíců, rozhodně vyšší než předpovídaných 45,5 bodu. Ve Velké Británii se daný ukazatel nyní pevně drží na hranicí 50 bodů, což signalizuje hospodářský růst. V současné době činí 51,3 bodu. Východní Evropa: země musí investovat do ekonomického růstu Vývoj ve východní Evropě ukazuje, jak těžké je najít správnou rovnováhu mezi úspornými opatřeními a investicemi. V minulosti se především bývalé komunistické země důsledně zaměřovaly na úspory. Nicméně v poslední době začala politika škrtů těmto zemím spíše škodit. V Polsku byl růst v prvním čtvrtletí roku 2013 minimální a pokles v České republice se významně zhoršil. Naopak Maďarsko se postupně dostávalo z recese, ale na úsporná opatření diktovaná Bruselem nebralo ohled. Bulharsko bylo se svými úspornými opatřeními úspěšné. Vláda nejchudší země EU zavedla celkové krácení výdajů ve veřejné správě o 15 procent. To výrazně zlepšilo finanční situaci země. Veřejný dluh v současné době činí necelých 20 procent HDP. Rozpočtový deficit nedosahuje ani 2 procent hospodářského výkonu. Naopak nezaměstnanost se vyšplhala na dvojciferné hodnoty a ekonomický růst stagnoval. Důsledkem toho nyní zhruba 20 procent obyvatelstva žije v chudobě. Nový ministerský předseda ihned po volbách vyhlásil některá opatření, pomocí nichž chce stimulovat ekonomiku a bojovat proti chudobě. Má v plánu ukončit politiku úsporných opatření předchozí vlády a pomoci chudobnému obyvatelstvu zpočátku tím, že domácí ekonomiku nasměruje zpět na cestu rozvoje. K prvním opatřením, jež vyhlásil, patří zvýšení zimních příspěvků na palivo a zvýšení peněžních příspěvků v mateřství. Budou také zvýšeny penze a platy státních zaměstnanců. Kromě toho byla zahájena také reforma volebního zákona. Česká republika se i nadále nachází v recesi. V prvním čtvrtletí roku 2013 poklesl hospodářský výkon země o 1,3 procenta. Nezaměstnanost v současnosti činí 7,3 %. Ke stimulaci ekonomiky MMF doporučil opustit dočasně cestu tvrdých úsporných opatření a místo toho investovat do ekonomiky a přivést ji opět k růstu. Česká vláda se však rozhodla pokračovat v započaté cestě. V tomto roce má v plánu poprvé za 15 let snížit nový dluh pod 3 procenta.
2
Česká republika: Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat:
-21,3 bodu -8,4 bodu -28,1 bodu
Ekonomická očekávání: poté, kdy se ustoupilo od úsporných opatření, doufají Italové v ekonomické oživení Spotřebitelé v Německu, Itálii, Španělsku a Velké Británii věří, že k ekonomickému oživení dojde do konce letošního roku. Ve východní Evropě však ekonomická očekávání setrvávají na nízké úrovni. Naděje na růst se jen velmi pomalu vrací v Portugalsku (-43,0 bodu) i Řecku (-33,9 bodu). V květnu mělo Řecko tento ukazatel na úrovni -30,4, což je nejvyšší dosažená hodnota od dubna 2010. Francie nadále bojuje s poklesem a ze všeho nejdříve bude muset zavést tvrdé reformy. Teprve potom se její ekonomika bude moci navrátit k růstu. V souvislosti s tím země rovněž zaznamenala nejnižší ekonomická očekávání – ukazatel činí -48,7 bodu. Podobně pesimističtí jsou také spotřebitelé v Portugalsku (-43,0 bodu) a Řecku (-33,9 bodu). Nejpozitivnější pohled na ekonomický rozvoj během několika následujících měsíců mají (v současnosti) Němci (1,1
bodu), Rakušané
(-6,9 bodu) a Bulhaři (-10,7 bodu).
V Itálii se ukazatel ekonomických očekávání markantně zvýšill na 9,3 bodu. V květnu stále činil -32,3 bodu. Hlavním důvodem tohoto zlepšení je však řada změn ve výzkumné metodice. Proto není de facto možné srovnat současná data s dřívějšími výsledky. Přesto by se však neměl zcela ignorovat fakt, že Italové mají opět určitou naději. Nová vláda v nedávné době oznámila, že opouští cestu přísných úsporných opatření a že v tomto 3
roce nehodlá zvyšovat daně, ani zavádět další škrty. Italové doufají, že to bude pro ekonomiku dostatečný impuls, který zemi umožní vymanit se z recese obzvláště proto, že započaté reformy již skutečně zlepšily řadu obecných podmínek. Výrazně se například zlepšila konkurenceschopnost italských firem. I spotřebitelé ve Španělsku mají nyní naději, že hospodářství se zotaví a snahy o přísné úspory začínají mít konečně trvalý dopad. Ukazatel je v současné době na úrovni -24,4 bodu, což je nejvyšší hodnota od února 2012. Španělské snahy o úsporná opatření již po řadu měsíců chválí i Trojka, kterou tvoří Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Recese však ještě překonána není. Po roce 2012, kdy hospodářský výkon činil -1,4 procent se opět očekává jeho další pokles přibližně o 1,5 procenta. Dluh nadále roste a vláda musí vytrvat v přísné politice úspor. Léto s sebou přináší pracovní místa v cestovním ruchu. Ačkoli nezaměstnanost dosahuje rekordních hodnot kolem 27 procent, počet zaregistrovaných osob bez práce byl v květnu o hodně nižší, než se očekávalo. Celé Španělsko doufá, že dobrá turistická sezóna tak pomůže zemi dostat se o něco dále ve svém boji s ekonomickým poklesem. Portugalská vláda společně s Trojkou připravila nový program úspor, který by měl ve střednědobém horizontu hospodářství pomoci opět nabrat dynamiku. Součástí tohoto programu je i prodloužení pracovního týdne z 35 na 40 hodin a prodloužení věku odchodu do penze na 66 let. Tato opatření by měla přispět ke snížení státního deficitu pod stanovená 3 procenta do konce roku 2015. Navzdory neustávajícím protestům proti úsporným opatřením vlády spotřebitelé zjevně věří, že ve střednědobém horizontu lze recesi překonat. Ekonomická očekávání zůstávají na nejnižším možné úrovni a vykazují hodnotu -43 bodu. Ukazatel se však zlepšil ve srovnání se zářím 2012, kdy dosáhl nejnižší hodnoty -57,1 bodu a během několika posledních měsíců se stabilizoval. Trend je mírně vzestupný. Očekávané příjmy: Francouzi se připravují na těžké časy Ve většině zemí se příjmová očekávání stabilizovala, ale zůstávají na relativně nízké úrovni. Po malém poklesu v březnu se příjmová očekávání v Německu opět zlepšila. Pouze ve Francii se počítá i nadále s postupným zhoršováním situace. Francouzští spotřebitelé očekávají největší pokles příjmů, což má za následek nejnižší hodnotu tohoto ukazatele v Evropě, který činí -57,4 bodu. Situace je o něco lepší v Portugalsku (-43,6 bodu) a Řecku (-41,4 bodu). Němci (36,2 bodu), Češi (8,4 bodu) a Rakušané (-3,2 bodu) očekávají rostoucí, nebo alespoň stabilní příjmy.
4
Francie si stále více uvědomuje, že má-li existovat vůbec nějaká naděje na hospodářské oživení, jsou rozsáhlé reformy na trhu práce i ve společnosti jako celku absolutně nevyhnutelné. Vláda teprve nedávno oznámila nový program úsporných opatření, který pomůže zvládnout dluh a v roce 2014 snížit výdaje o 1,5 miliard EUR oproti roku 2013. Pro obyvatelstvo to znamená vyšší daně a příspěvky na pojištění, delší pracovní dobu za stejnou mzdu a pozdější odchod do důchodu. Navíc se měsíc po měsíci nezaměstnanost zvyšuje na nové rekordní hodnoty. V současnosti činí míra nezaměstnanosti ve Francii 10,4 procenta. Proto se příjmová očekávání Francouzů pohybují pouze jedním směrem: dolů. V květnu tento ukazatel dosáhl historicky nejnižší hodnoty -60,8 bodu. V červnu jeho hodnota vzrostla jen nepatrně a v současnosti činí -57,4 bodu. V České republice se příjmová očekávání od začátku roku významně zlepšila. V lednu tento ukazatel stále ještě činil -32,4 bodu, ale nyní se zvýšil na 8,4 bodu. Klíčovým faktorem pro zlepšení tohoto ukazatele je rozhodně kladný vývoj na trhu práce během několika posledních měsíců. Od března poklesla míra nezaměstnanosti o 0,5 procentního bodu. Podle českých statistických údajů činila nezaměstnanost v květnu 7,5 procenta. Na konci června byl premiér Petr Nečas po řadě skandálů nucen rezignovat. Spotřebitelé nyní vkládají naději v novou vládu, která bude schopna zavést nutné reformy. Navíc MMF radí zemi, aby upustila od předchozích tvrdých úsporných opatření a místo toho se soustředila na pobídky, které by stimulovaly ekonomický růst. V Řecku je vidět, že tvrdá úsporná opatření začínají mít pozitivní dopad. Hospodářství je nadále v recesi, ale záporné růstové hodnoty se zlepšují. Kromě toho reformy, jejichž cílem bylo opětné dosažení 5
konkurenceschopnosti, začínají přinášet ovoce, i když se to ještě neodráží na míře nezaměstnanosti. Letní sezóna je však za dveřmi a vypadá to, že přiláká kolem 17 milionů turistů - více než kdy dříve. Řekové mají proto oprávněnou naději, že situace na trhu práce se zlepší aspoň během letních měsíců. Dalším majákem naděje je pro Řeky debata o dalším snížení dluhu. Mnozí odborníci pochybují, že bez takových opatření by země byla schopná dlouhodobě přežít. Tyto různé názory vedou spotřebitele k očekávání mírného zvýšení příjmů. Ukazatel v současné době činí -41,4 bodu a stabilizuje se. Trend stálého zotavování ekonomiky pokračuje od loňského září, kdy dosáhl velmi nízké hodnoty -57 bodů. Ochota nakupovat: Rakušany nepříznivě ovlivnily povodně V mnoha evropských zemích jsou občané stále nuceni mít své peníze pod kontrolou a velmi opatrně plánovat. Němci (36,5 bodu), Rakušané (11,6 bodu) a Bulhaři (2,6 bodu) docela rádi utrácejí. Naopak v Itálii (-49,0 bodu), Portugalsku (-43,2 bodu) a Francii (-42,2 bodu) spotřebitelé tvrdě šetří.
6
Velká Británie je jednou z mála ekonomik v Evropě, která v prvním čtvrtletí zaznamenala růst. Podle Britské obchodní komory činil 0,3 procenta. Předpovídá se, že v roce 2013 dosáhne růst 0,9 procenta. Jiní odborníci na ekonomiku ve svých prognózách hovoří o růstu ještě vyšším. V souvislosti s tím se ukazatel Purchasing Manager Index zvýšil na 51,3 bodu v květnu a signalizoval tudíž návrat k růstu. Cílem různých vládních reforem je opětovné posílení ekonomiky. Nezaměstnanost byla po dobu jednoho roku více méně stabilní a v současnosti činí 7,8 procent. S ohledem na tyto faktory se Britové dívají do budoucnosti opět poněkud optimističtěji. Ačkoli spotřebitelé ještě nechtějí investovat do dražšího zboží, nálada se výrazně zlepšila. Ochota nakupovat se zvýšila z nízké úrovně v srpnu 2012 (-51,5 bodu) na současnou hodnotu -29,5 bodu. Toto je nejvyšší hodnota od prosince 2010. Poté, kdy v Rakousku až do května vládla značná ochota nakupovat (24,1 bodu), došlo v červnu k prudkému poklesu na 11,6 bodu. Toto se přičítá především silným povodním, které začátkem června postihly hlavně Rakousko, Českou republiku a Německo. Řeky vylévající se z břehů a sesuvy půdy v horských oblastech malou alpskou zemi značně zpustošily. Zatím ještě není možné předpovědět celkové následky povodní. Avšak dopad zejména na turistické regiony bude pravděpodobně velký. Hotely a restaurace postižené povodněmi nemohou pro návštěvníky otevřít. Ani mnohé firmy nemohou vyrábět. Rakušané budou muset mnoho věcí ve svých domácnostech vyměnit, někteří budou muset své domy renovovat, v některých případech je i zcela přestavět. Tudíž nezbývá mnoho financí na jiné investice. Ve druhém pololetí tyto nutné výdaje povedou k posílení ekonomiky. Jedna z nejchudších zemí v Evropě taktéž nadále bojuje se špatnou ekonomickou situací. V prvním čtvrtletí roku 2013 vzrostlo HDP v Rumunsku o 0,7 procenta (srovnání mezi čtvrtletími) a o 2,6 procenta v meziročním srovnání. Nezaměstnanost však nadále roste. Podle Eurostatu je to v současné době 7,5 procenta. Stoupá rovněž inflace. V současnosti činí 4,4 %, a patří tudíž k nejvyšším v Evropě. To má dopad na ochotu Rumunů nakupovat. Mnozí již spoléhají na ovoce a zeleninu z vlastních zahrádek a ochotu nakupovat ovlivňuje zejména růst cen za potraviny. Peníze stačí maximálně na věci každodenní potřeby. Tento ukazatel je tudíž nízký a činí -22,5 bodu. O skupině GfK Společnost Gfk je jedním z největších celosvětových podniků provádějících průzkum trhu. Jejich 13 000 odborníků pracuje na hledání nových náhledů na způsoby, jak lidé každý den žijí, přemýšlejí a nakupují ve více než 100 zemích světa. GfK provádí neustálé inovace a využívá nejmodernější technologie a nejchytřejší metodiky, aby poskytla svým klientům nejjasnější pochopení nejdůležitějších lidí na světě: jejich zákazníků. V roce 2012 činil 7
obrat GfK 1,51 miliardy EUR. Další informace najdete na stránce www.gfk.com Nebo sledujte skupinu GfK na Twitteru: www.twitter.com/gfk_group Odpovědnost podle tiskové legislativy GfK SE, Podniková komunikace Marion Eisenblätter Nordwestring 101 D-90419 Norimberk Německo Tel. +49 911 395-2645 Fax +49 911 395-4041
[email protected]
8