Tisková zpráva. Nízký růst ovlivňuje evropské spotřebitele. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za první čtvrtletí roku 2012

Tisková zpráva Nízký růst ovlivňuje evropské spotřebitele 20. dubna 2012 Rolf Bürkl T +49 911 395 3056 [email protected]

Ursula Fleischmann Podniková komunikace T +49 911 395 2745 F +49 911 395-4041 [email protected]

GfK SE Nordwestring 101 90419 Norimberk T +49 911 395 0 F +49 911 395 2209 [email protected] www.gfk.com Rada vedení: Matthias Hartmann (výkonný ředitel) Pamela Knapp (CFO) Dr. Gerhard Hausruckinger Debra A. Pruent Předseda dozorčí rady: Dr. Arno Mahlert Obchodní rejstřík Norimberk HRB 25014

Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za první čtvrtletí roku 2012 Norimberk, 20. dubna 2012 - Hospodářské údaje v zemích EU se v několika předchozích měsících výrazně lišily. Podle toho obyvatelé jednotlivých zemí hodnotí ekonomickou situaci svých zemí a svoji osobní situaci. Toto jsou zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě, který předkládá přehled vývoje ekonomických očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat mezi spotřebiteli v Bulharsku, České republice, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU. Začátkem roku 2012 v Evropě přetrvávala hospodářská a finanční krize. Ačkoli se zdá, že akutní nebezpečí bylo odvráceno sestříháním (haircut) neboli snížením objemu dluhu v Řecku, přetrvávají však obavy, že do zemí EU se vrátí recese důsledkem trvající hospodářské krize. V tomto kontextu se také jedná o tom, zda jsou přísná úsporná opatření v současnosti zaváděná ve všech zemích EU tím správným řešením. Je jisté, že Řecko, Španělsko, Portugalsko a Itálie se musely v počátku vypořádat s negativními hospodářskými daty. Přísná úsporná opatření v těchto zemích brání investicím a větším nákupům občanů. Teprve se uvidí, zda konsolidace rozpočtů funguje a poskytuje více peněz na investice ve střednědobí. Je jisté, že ekonomika téměř všech zemí EU bude v tomto roce generovat nižší hospodářský růst než v roce 2011. Proto také Evropští spotřebitelé reagují různým způsobem. Zatímco v některých zemích považují ekonomické údaje a vývoj jejich osobní situace v nadcházejících měsících za kladné, občané v jiných zemích v současnosti pociťují jen malou naději na zlepšení jejich situace v dohledné budoucnosti. Finanční trhy od sestříhání (haircut) neboli snížení objemu dluhu v Řecku zklidněly, ale krize není v žádném případě vyřešena. Spolu s Řeckem, Španělskem, Portugalskem a Itálií začíná být v posledních několika týdnech středem zájmu Velká Británie, která není členem eurozóny. Dvě agentury ocenění úvěruschopnosti již pohrozily snížením jejího nejvyššího ratingu v několika příštích měsících. Dluh země je enormní a úroveň nezaměstnanosti je rekordně vysoká. Krátce po odsouhlasení nového, dlouhodobého záchranného balíčku ESM několik zemí požadovalo zvýšení fondů celkem na 1 bilionu EUR. Tyto požadavky nedávno podpořily OECD a Francie. Účelem vyšší hodnoty 1

záchranného balíčku má být ochrana finančně slabých zemí před spekulanty a zklidnění finančních trhů. Je však velmi diskutabilní, zda tyto diskuze poskytnou větší důvěru spotřebitelům. Očekávání konjunktury: Francie překvapuje kladnými ekonomickými daty Na základě předpovídaných ekonomických dat je pohled na hospodářský rozvoj zemí EU nadále velmi negativní. Avšak ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2011 některé země vykazují o něco lepší hodnoty. Německo s hodnotou ukazatele 7,2 bodu je jedinou zemí s kladnou hodnotou. Jak v Polsku (s -6,2 body) tak ve Francii (s -10,4 body) vidí spotřebitelé budoucnost kladněji v březnu než v předešlém měsíci. V obou zemích ukazatel důvěry vzrostl pouze o méně než 20 bodů ve srovnání s předchozím měsícem. Češi (s -62,7 body) nadálé hodnotí vyhlídky hospodářského růstu nejpesimističtěji. V Řecku (-50,8) a Portugalsku (-40,6 bodu) jsou hodnoty očekávané konjunktury nadále záporné. Podíváme-li se však na vývoj několika posledních měsíců, vidíme, že lidé zde doufají v brzké vyřešení krize. Spotřebitelé ve Francii věří, že v několika příštích měsících dojde ke značnému oživení hospodářství. Ukazuje to vývoj ukazatele ekonomických očekávání. V listopadu loňského roku dosáhl nízké úrovně -54,1 bodu. Do konce března se úroveň zlepšila na -10,4 bodu. V několika minulých týdnech byly hospodářské údaje země překvapivě dobré. Loni na podzim se odborníci stále domnívali, že se v posledním čtvrtletí roku 2011 hospodářství zmenší o 0,1 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Ve skutečnosti vzrostlo o 0,2 %: více než německé hospodářství, které bylo doposud robustní. Vláda se domnívá, že je na cestě k dosažení růstu ve výši 0,4 %, který pro tento rok předpovídá Eurostat, jelikož každá z hlavních oblastí hospodářství – zahraniční obchod, domácí spotřeba a investice – v posledním čtvrtletí kladně přispěla. V loňském roce se polské hospodářství výrazně rozrostlo – jeho růst ve výši 4,3 % je největší mezi zeměmi EU. Vysoká úroveň růstu je převážně důsledkem silného domácího hospodářství, které se výrazně zlepšilo jak v oblasti investic tak výroby. Tyto kladné hodnoty mají také vliv na názory spotřebitelů. Hodnotí hospodářský rozvoj na -6,2 bodu: což je vysoká hodnota, která se od loňského podzimu zatím nevyskytla. V prosinci hodnota krátce klesla na -38,3 bodu. Občané v Portugalsku stále doufají, že se tvrdá úsporná opatření vlády ve střednědobí vyplatí a že poté opět dojde k hospodářskému růstu. Ministerský předseda Passos Coelho zavedl úsporná opatření schválená trojkou v měsících předcházejících jeho příchodu do vlády. Mzdy se snižují, aby byly firmy konkurenceschopnější, státem vlastněné elektrárny byly privatizovány (a jsou nyní řízeny čínskými veřejnými firmami) a více privatizačních plánů se očekává. Podpora v nezaměstnanosti, platby za 2

přesčasy a odstupné se snižují. Tato cesta však není bez rizika. K růstu hospodářství v Portugalsku za sedm čtvrtletí nedošlo. Pro rok 2012 ekonomové předvídají snížení hospodářství o více než 3 procentní body. Nezaměstnanost, která je na úrovni 15 % a roste, je zásadním problémem. Doufá se, že prostřednictvím reforem se země stane opět mezinárodně konkurenceschopnou, aby hospodářství opět rostlo. V několika posledních měsících byl také zaznamenám dobrý pokrok v sektoru vývozu. Jedním příkladem je dlouhodobá kladná obchodní bilance s Japonskem a také s Tureckem. Tento optimismus lze také vidět v ukazateli ekonomických očekávání, který má v současnosti hodnotu -40,6 bodu a který v nedávných

měsících vykazoval neustálé zlepšování. Nejnižší hodnoty -64 bodu dosáhl loni v září. Očekávané příjmy: vysoké ceny benzínu a energie zneklidňují evropské spotřebitele Hodnocení disponibilního příjmu spotřebitelů se v rámci zemí EU liší. V zemích s kladnějšími ekonomickými vyhlídkami také spotřebitelé kladněji hodnotí svoji ekonomickou situaci. Nejoptimističtějšími Evropany jsou Němci (s 34,3 body). Na druhém a třetím místě výrazně zaostávají Polsko (-14 bodů) a Rakousko (-21,2). Spotřebitelé v krizí postiženém Řecku (-60,2 bodu), Itálii (-48,4 bodu) a Portugalsku (-46,4 bodu) hodnotí jejich očekávané příjmy nejzáporněji. V prvním čtvrtletí roku 2012 se očekávání v oblasti příjmů v Bulharsku nezlepšilo. Harmonizovaná míra inflace nyní činí 2,0 %. Primárním inflačním činitelem je benzín. Ceny jsou rekordně vysoké. Spotřebitelé se obávají, že ceny elektřiny, služeb a dopravy se také zvýší a tím dále přispějí k inflaci.

3

Druhým problémem je nezaměstnanost, která v současnosti činí kolem 11 %. Odborníci však očekávají její zvýšení až na 19 % do konce roku. Tyto pesimistické vyhlídky také odráží ukazatel očekávaných příjmů, který od konce loňského roku nepřetržitě klesá a v současnosti má hodnotu -28,9 bodu. Pře šesti měsíci Španělsko pozvedlo naděje v EU, že bude samo schopno vyřešit vlastní krizi. To znamenalo, že zklamání španělských občanů a občanů EU jako celku bylo daleko větší, když země sklouzla zpět do recese. V letošním roce odborníci předpovídají negativní růst ve výši 1,3 %. Jedním z největších problémů ve Španělsku je nezaměstnanost. Na konci loňského roku činila o něco méně než 23 % a v průběhu tohoto roku se má zvýšit na 24 %. To ukazuje, že rok 2012 lze srovnávat pouze s rokem 2009, kdy krize dosáhla špičky. V únoru se spotřebitelé domnívali, že nezaměstnanost dosáhne úrovně nad 31 bodu, což je úroveň, které nedosáhla ani v prvním čtvrtletí krizového roku 2009. Ačkoli se hodnoty podobají hodnotám před třemi lety, situace je v současnosti ještě složitější. Nezaměstnanost ovlivňuje všechny vrstvy obyvatelstva – mladí lidé nemohou najít práci, mnoho firem krachuje a musí své zaměstnance propouštět. Navíc velký počet takto ovlivněných osob již vyčerpalo nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tento vývoj je zřetelný z příjmových očekávání Španělů. V prvním čtvrtletí roku 2012 ukazatel opět výrazně poklesl a v současnosti má hodnotu -29,7 bodu. Očekávaní konjunktury se v Německu od poloviny loňského roku výrazně snížilo, avšak optimismus občanů ohledně vývoje příjmů je nadále velmi vysoký. Je to převážně důsledkem stabilní ekonomické situace firem a extrémně kladné situace na trhu zaměstnání. To vedlo k tomu, že spotřebitelé kladou vysoká očekávání na vyjednávače mezd. Zaměstnaní doufají, že při nadcházejících jednáních bude zvýše mezd a platů lepší než v minulosti, aby bylo zvýšení stále patrné po inflaci. Avšak nové rekordní hladiny cen benzínu a nafty pozornosti Němců neunikají. Spotřebitelé, zvláště dojíždějící, vidí svoji kupní sílu ohroženu vysokými cenami. Nyní musí větší část disponibilního příjmu vynakládat na energii a benzín. Tento vývoj způsobil v březnu malý pokles ukazatele očekávaných příjmů a v současnosti má hodnotu 34,3 bodu.

4

Ochota nakupovat: Britové očekávají další úsporná opatření Úsporná opatření a vyhlídka nízkého hospodářského růstu vede spotřebitele v mnoha evropských zemích k tomu, že drží svoje peníze pod kontrolou. S ohledem na tento ukazatel si nejlépe stojí Němci (38,6 bodu), po nichž následují Rakušané (26,6 bodu). Na třetím místě je Polsko s -3,6 body. Na konci je Velká Británie (-49,5 bodu), kde občané očekávají drastická krácení a zvyšovaní daní. Stejně tak jako v krizí postiženém Řecku (-48,5 bodu) a Portugalsku (-41,5 bodu). Celkově zůstal na začátku letošního roku ukazatel ochoty nakupovat v Rakousku na relativně stálé, dobré úrovni . Ukazatel zaznamenal výrazné snížení od listopadu loňského roku, ale v současnosti opět stoupá. Opatření ke konsolidaci a daním přijatá vládou ve Vídni, která byla v nedávné době trvalým tématem v tisku, zjevně zneklidnila rakouské spotřebitele. V listopadu byl ukazatel stále na vysoké úrovni s 40,1 body, ale klesl na 21,3 bodu v únoru. Nyní se o něco zotavil na 26,6 bodu. Dominantním tématem ve Velké Británii je nadále nezaměstnanost. S 8,4 % je nezaměstnanost na stejné úrovni jako v roce 1995. Navíc britská vláda v nedávné době připustila, že ke splnění svých fiskálních cílů bude potřebovat o dva roky déle, než zpočátku plánovala. Důvodem je oslabení domácí ekonomiky a nižší poptávka z eurozóny. K dosažení cíle snížit roční deficit na 0 % budou pravděpodobně nutné další reformy. Britové hodnotí svoji situaci velmi střízlivě a neočekávají, že budou mít v několika nadcházejících měsících peníze na větší nákupy. Po krátkém zvýšení od prosince do ledna přibližně o 15 bodů na -38,3 bodu ukazatel ochoty

5

nakupovat od té doby neustale klesá. V současnosti má hodnotu -49,5 bodu. V minulém roce Polsko bojovalo s vysokou nezaměstnaností a vysokými úrovněmi inflace. Navzdory lepšímu výkonu hospodářství byla nezaměstnanost v prosinci stále 12,5 %. Poláci však doufají ve značné zlepšení na trhu zaměstnání v nadcházejících týdnech a měsících. Průměrná inflace loni činila 4,3% a na konci roku dosáhla dokonce 4,6 %. Aby toto bylo pod kontrolou, polská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu v prvním i druhém čtvrtletí roku 2011 o 0,25%. Ve spojení se slábnoucí globální ekonomikou se tato opatření projevují pomalu. Podle předpovědí Evropské komise bude letos inflace kolem 3,5 %. Tento vývoj dává Polákům o něco méně pesimistickou vyhlídku do budoucnosti, což má také dopad na jejich výdaje. Opět jsou ochotni provádět větší nákupy. Ačkoli byl ukazatel ochoty nakupovat v ledu 2012 na nejnižší úrovni s -18,8 body, na konci března došlo k jeho oživení na -3,6 bodu.

O průzkumu Výsledky jsou výtahem z průzkumu „GfK-Konsumklima MAXX“, založené na rozhovorech se spotřebiteli, které byly z pověření komise EU měsíčně prováděny ve všech zemích Evropské unie. Průzkum spotřebitelského klimatu GfK v Evropě předkládá přehled vývoje ekonomických očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat mezi spotřebiteli v Bulharsku, České republice, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU.

6

Na zde zmíněné země připadá následné měsíční rozdělení počtu rozhovorů: Rakousko Bulharsko Česká republika Francie Německo Řecko Itálie Polsko Portugalsko Rumunsko Španělsko Velká Británie

1 500 1 000 1 000 3 300 2 000 1 500 2 000 1 000 2 100 1 000 2 000 2 000

Další informace: Rolf Bürkl, tel. +49 911 395-3056, [email protected] nebo na webové stránce http://www.gfk.com/consumer_climate_europe V tabulce níže je uveden přehled jednotlivých ukazatelů: Ekonomická očekávání

Očekávané příjmy

Spotřeba a ochota nakupovat

Základem tohoto ukazatele je následující otázka pro spotřebitele: „Co myslíte, jak se bude vyvíjet obecná hospodářská situace během následujících 12 měsíců?“ (podstatně se zlepší - trochu se zlepší zůstane víceméně stejná - trochu se zhorší - podstatně se zhorší nevím) Základem tohoto ukazatele je následující otázka pro spotřebitele: „Jak se bude, podle vašeho názoru, vyvíjet finanční situace vaší domácnosti během následujících 12 měsíců?” (podstatně se zlepší - trochu se zlepší - zůstane víceméně stejná - trochu se zhorší - podstatně se zhorší - nevím) Základem tohoto ukazatele je následující otázka pro spotřebitele: „Myslíte si, že je v současné době záhodno podnikat větší nákupy?“ (Ano, je to příznivý okamžik - Tento okamžik není příznivý ani nějak zvlášť nepříznivý - Ne, je to nepříznivý okamžik - nevím)

7

O skupině GfK Společnost Gfk je jedním z největších celosvětových podniků provádějících průzkum trhu. Jejich 11 000 odborníků pracuje na hledání nových náhledů na způsoby, jak lidé každý den žijí, přemýšlejí a nakupují. GfK provádí neustálé inovace k využití nejmodernějších technologií a nejchytřejších metodik, aby poskytla svým klientům jasné pochopení nejdůležitějších lidí na světě: jejich zákazníků. V roce 2011 činil obrat GfK 1,37 miliardy EUR. Další informace najdete na naší webové stránce: www.gfk.com. Sledujte nás na Twitteru: www.twitter.com/gfk_group. Odpovědnost podle tiskové legislativy GfK SE, Podniková komunikace Marion Eisenblätter Nordwestring 101 90419 Norimberk T +49 911 395 2645 F +49 911 395 4041 [email protected]

8