Tisková konference Svazu zdravotních pojišťoven ČR, 6.3.2007 Na základě tiskové konference nebo kontaktů z ní vzešlých bylo zveřejněno v českých médiích (deníky, TV, internet, v období 6.-12. 3. 2007) celkem 12 výstupů. Počet mediálních výstupů mohl být ovlivněn informacemi ministra zdravotnictví o odvolání ředitelů tří fakultních nemocnic. Tato informace byla zveřejněna souběžně s tiskovou konferencí SZP ČR. I přes tuto skutečnost, byla medializace informací poskytnutých na tiskové konferenci dostatečná. Mediální výstupy ČTK: 1x Tištěná média: 4x Internet: 5x Televize: 2x + opakování ČTK, 06.03.2007 Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny vítají reformní plány ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Budou se snažit pojištěncům pomoci informacemi, aby se na změny připravili. Novinářům to dnes řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Dodal, že už nyní vedou zaměstnanecké pojišťovny klienty k tomu, aby se uměli orientovat v systému. Nově jim chtějí pomáhat při výběru kvalitního zdravotnického zařízení. Pojišťovny jsou pro větší konkurenci v nabízení zdravotních služeb. Podle Kothery by pojišťovny začaly z opačného konce než ministr. Julínek chce nejprve vymezit roli zdravotních pojišťoven a ustavit nad nimi státní dozor, teprve pak by si mohly konkurovat v nabídce. Pojišťovny chtějí začít individualizací smluvních vztahů s pojištěnci. To znamená, že by každý občan věděl, jaká je nabídka péče a co si může za své peníze dopřát. Pojišťovny by neměly jako dosud smlouvy jen s lékaři, ale i s jejich pacienty. K tomu by podle Kothery bylo nutno přesně vymezit standard, který by byl v základním pojištění, a služby nadstandardní. Pacient by si mohl doplatit na dražší endoprotézu, nadstandard by měl z připojištění. V akutní péči, kam patří třeba onkologie, by pojišťovny garantovaly, že zaplatí potřebné léčení v plné šíři. Kothera podotkl, že pokud má bdít nad pojišťovnami státní úřad, bylo by lépe, aby na jejich "finanční zdraví" dohlížela Česká národní banka. Státní úřad by dohlížel na kvalitu péče a její dostupnost. Pojišťovny podle Kothery souhlasí s Julínkovým plánem zavést regulační poplatky pro pacienty za návštěvu lékaře, pobyt v nemocnici, ošetření na pohotovosti a za recept. Češi s 13 návštěvami lékaře za rok mají dvojnásobek ošetření proti evropskému průměru. O víkendu až 80 procent návštěv pohotovosti je zbytečných. Podle analýz je tím systém zatěžován zhruba šesti miliardami korun. Z tohoto pohledu jsou podle Kothery poplatky správným řešením. Pojišťovny jsou podle něj připraveny i na to, aby sledovaly souhrn doplatků u jednotlivých pacientů. Pokud ministr stanoví roční hranici na 3000 korun, informační systému pojišťoven to podle Kothery umějí sledovat. O této hranici se nyní vedou diskuse, špatně nastavená by totiž mohla vést k finančnímu propadu systému, dodal. Ceskenoviny.cz, 6.3.2007 Pojišťovny připraví klienty na reformy Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny vítají reformní plány ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Budou se snažit pojištěncům pomoci informacemi, aby se na změny připravili. Novinářům to dnes řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Dodal, že už nyní vedou zaměstnanecké pojišťovny klienty k tomu, aby se uměli orientovat v systému. Nově jim chtějí pomáhat při výběru kvalitního zdravotnického zařízení. Pojišťovny jsou pro větší konkurenci v nabízení zdravotních služeb. Podle Kothery by pojišťovny začaly z opačného konce než ministr. Julínek chce nejprve vymezit roli zdravotních pojišťoven a ustavit nad nimi státní dozor, teprve pak by si mohly konkurovat v nabídce. Pojišťovny chtějí začít individualizací smluvních vztahů s pojištěnci. To znamená, že by každý občan věděl, jaká je nabídka péče a co si může za své peníze dopřát. Pojišťovny by neměly jako dosud smlouvy jen s lékaři, ale i s jejich pacienty. K tomu by podle Kothery bylo nutno přesně vymezit standard, který by byl v základním pojištění, a služby nadstandardní. Pacient by si mohl doplatit na dražší endoprotézu, nadstandard by měl z připojištění. V akutní péči, kam patří třeba onkologie, by pojišťovny garantovaly, že zaplatí potřebné léčení v plné šíři.
Kothera podotkl, že pokud má bdít nad pojišťovnami státní úřad, bylo by lépe, aby na jejich "finanční zdraví" dohlížela Česká národní banka. Státní úřad by dohlížel na kvalitu péče a její dostupnost. Pojišťovny podle Kothery souhlasí s Julínkovým plánem zavést regulační poplatky pro pacienty za návštěvu lékaře, pobyt v nemocnici, ošetření na pohotovosti a za recept. Češi s 13 návštěvami lékaře za rok mají dvojnásobek ošetření proti evropskému průměru. O víkendu až 80 procent návštěv pohotovosti je zbytečných. Podle analýz je tím systém zatěžován zhruba šesti miliardami korun. Z tohoto pohledu jsou podle Kothery poplatky správným řešením. Pojišťovny jsou podle něj připraveny i na to, aby sledovaly souhrn doplatků u jednotlivých pacientů. Pokud ministr stanoví roční hranici na 3000 korun, informační systému pojišťoven to podle Kothery umějí sledovat. O této hranici se nyní vedou diskuse, špatně nastavená by totiž mohla vést k finančnímu propadu systému, dodal. ČT 24, 06.03.2007 Pojišťovny: Informace připraví klienty na reformy Praha - Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny vítají reformní plány ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Budou se snažit pojištěncům pomoci informacemi, aby se na změny připravili. Novinářům to dnes řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Dodal, že už nyní vedou zaměstnanecké pojišťovny klienty k tomu, aby se uměli orientovat v systému. Nově jim chtějí pomáhat při výběru kvalitního zdravotnického zařízení. Pojišťovny jsou pro větší konkurenci v nabízení zdravotních služeb. Podle Kothery by pojišťovny začaly z opačného konce než ministr. Julínek chce nejprve vymezit roli zdravotních pojišťoven a ustavit nad nimi státní dozor, teprve pak by si mohly konkurovat v nabídce. Pojišťovny chtějí začít individualizací smluvních vztahů s pojištěnci. To znamená, že by každý občan věděl, jaká je nabídka péče a co si může za své peníze dopřát. Pojišťovny by neměly jako dosud smlouvy jen s lékaři, ale i s jejich pacienty. K tomu by podle Kothery bylo nutno přesně vymezit standard, který by byl v základním pojištění, a služby nadstandardní. Pacient by si mohl doplatit na dražší endoprotézu, nadstandard by měl z připojištění. V akutní péči, kam patří třeba onkologie, by pojišťovny garantovaly, že zaplatí potřebné léčení v plné šíři. Kothera podotkl, že pokud má bdít nad pojišťovnami státní úřad, bylo by lépe, aby na jejich "finanční zdraví" dohlížela Česká národní banka. Státní úřad by dohlížel na kvalitu péče a její dostupnost. Pojišťovny podle Kothery souhlasí s Julínkovým plánem zavést regulační poplatky pro pacienty za návštěvu lékaře, pobyt v nemocnici, ošetření na pohotovosti a za recept. Češi s 13 návštěvami lékaře za rok mají dvojnásobek ošetření proti evropskému průměru. O víkendu až 80 procent návštěv pohotovosti je zbytečných. Podle analýz je tím systém zatěžován zhruba šesti miliardami korun. Z tohoto pohledu jsou podle Kothery poplatky správným řešením. Pojišťovny jsou podle něj připraveny i na to, aby sledovaly souhrn doplatků u jednotlivých pacientů. Pokud ministr stanoví roční hranici na 3000 korun, informační systému pojišťoven to podle Kothery umějí sledovat. O této hranici se nyní vedou diskuse, špatně nastavená by totiž mohla vést k finančnímu propadu systému, dodal. ČT 1, 06.03.2007 Reforma zdravotnictví Moderátor Svaz zdravotních pojišťoven nemá zásadní výhrady proti chystané reformě ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Prezident svazu Vladimír Kothera to řekl dnes na tiskové konferenci. Další informace má Barbora Sudová. Autor Reforma zdravotnictví je podle zástupců pojišťoven nutná. Pojišťovny jsou připraveny na chystané změny i na změnu právní formy zdravotních pojišťoven. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek chce, aby byly zdravotní pojišťovny na akciové společnosti převedeny během roku 2008. Opoziční ČSSD ale už před časem varovala, že pro chystanou transformaci pojišťoven ruku ve sněmovně nezvedne. Zástupci pojišťoven souhlasí například i se zavedením poplatků za návštěvu u lékaře. Podmínkou ale musí být, že takové poplatky budou zdravotnickým zařízením evidovány například jako správní poplatky a nebudou v˙žádném případě souviset s˙financováním zdravotní péče a zasahovat do smluvního vztahu zdravotnického zařízení a pojišťovny. Zástupci pojišťoven ale budou dál s ministerstvem o chystaných krocích jednat. Zdrav.cz, 6.3.2007 Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny vítají reformní plány ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Budou se snažit pojištěncům pomoci informacemi, aby se na změny připravili. Novinářům to dnes řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Dodal, že už nyní vedou zaměstnanecké pojišťovny klienty k tomu, aby se uměli orientovat v systému. Nově jim chtějí pomáhat při výběru kvalitního zdravotnického zařízení. Pojišťovny jsou pro větší konkurenci v nabízení zdravotních služeb. Podle Kothery by pojišťovny začaly z opačného konce než ministr. Julínek chce nejprve vymezit roli zdravotních pojišťoven a ustavit nad nimi státní dozor, teprve pak by si mohly konkurovat v nabídce. Pojišťovny chtějí začít individualizací smluvních vztahů s pojištěnci. To znamená, že by každý občan věděl, jaká je nabídka péče a co si může za své peníze dopřát. Pojišťovny by neměly jako dosud smlouvy jen s lékaři, ale i s jejich pacienty. K tomu by podle Kothery bylo nutno přesně vymezit standard, který by byl v základním pojištění, a služby nadstandardní.
Pacient by si mohl doplatit na dražší endoprotézu, nadstandard by měl z připojištění. V akutní péči, kam patří třeba onkologie, by pojišťovny garantovaly, že zaplatí potřebné léčení v plné šíři. Kothera podotkl, že pokud má bdít nad pojišťovnami státní úřad, bylo by lépe, aby na jejich "finanční zdraví" dohlížela Česká národní banka. Státní úřad by dohlížel na kvalitu péče a její dostupnost. Pojišťovny podle Kothery souhlasí s Julínkovým plánem zavést regulační poplatky pro pacienty za návštěvu lékaře, pobyt v nemocnici, ošetření na pohotovosti a za recept. Češi s 13 návštěvami lékaře za rok mají dvojnásobek ošetření proti evropskému průměru. O víkendu až 80 procent návštěv pohotovosti je zbytečných. Podle analýz je tím systém zatěžován zhruba šesti miliardami korun. Z tohoto pohledu jsou podle Kothery poplatky správným řešením. Pojišťovny jsou podle něj připraveny i na to, aby sledovaly souhrn doplatků u jednotlivých pacientů. Pokud ministr stanoví roční hranici na 3000 korun, informační systému pojišťoven to podle Kothery umějí sledovat. O této hranici se nyní vedou diskuse, špatně nastavená by totiž mohla vést k finančnímu propadu systému, dodal. Haló noviny, 07.03.2007 Svaz zdravotních pojišťoven podporuje zavedení poplatků pro pacienty PRAHA - Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny se ve svém včerejším vyjádření stavějí kladně k reformě navrhované ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem a hodlají v tomto směru informovat své pojištěnce, aby se dokázali v navrhovaném systému orientovat. »Zaměstnanecké pojišťovny jsou pro větší konkurenci v nabízení zdravotních služeb,« řekl včera novinářům prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Zatímco ministr zdravotnictví Tomáš Julínek chce nejprve stanovit roli zdravotních pojišťoven, určit nad nimi státní dozor a teprve následně umožnit konkurenci, tak podle Kothery by pojišťovny začaly reformu individualizací smluvních vztahů s pojištěnci, aby každý z nich věděl, jaká je nabídka a co si za své peníze může dovolit. Pojišťovny by neměly, jako je tomu dosud, smlouvy jenom s lékaři, ale také s pojištěnci. K tomu by bylo podle prezidenta pojišťoven nutné přesně určit standard jako základ pojištění a péči nadstandardní, která by umožnila pacientovi doplatek například na dražší endoprotézu, anebo by měl pacient nadstandard ze svého připojištění. V onkologické péči by však pojišťovny garantovaly, že zaplatí léčení v plné šíři. »Pokud má nad pojišťovnami bdít státní úřad, bylo by nejlépe, kdyby na jejich finanční zdraví dohlížela Česká národní banka a státní úřad by dohlížel na kvalitu a dostupnost péče,« poznamenal Kothera. Podle něj pojišťovny souhlasí s regulačními poplatky pro pacienty. »Češi s třinácti návštěvami lékařů za rok čerpají dvojnásobek ošetření proti evropskému průměru. O víkendu až 80 procent návštěv pohotovosti je zbytečných. Podle analýz je tak systém zatěžován zhruba šesti miliardami korun,« zdůvodnil Kothera potřebu regulačních poplatků a dodal, že pojišťovny jsou připraveny sledovat jejich souhrn u pacientů. O hranici tří tisíc korun se podle Kothery vedou ještě diskuse, protože její špatné nastavení by mohlo způsobit finanční propad systému.
Lidové noviny, 07.03.2007 Pojišťovnám se Julínkovy plány líbí PRAHA Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny s drobnými výhradami schvalují reformní plány ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. "Reformní kroky jsou nezbytné. Jinak nebudeme schopni udržet stabilitu a během pěti, deseti let kvůli nepříznivému demografickému vývoji zdravotní péči ufinancovat," prohlásil prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Pojišťovny ale ministrovi navrhují, aby zvolil trochu jiné pořadí priorit. Nejprve chtějí získat možnost uzavírat s klienty individuální smlouvy s konkrétními nabídkami péče a služeb a teprve pak řešit například regulační poplatky pacientů. Aktualne.cz, 07.03.2007 Lobby pojišťoven chce rozpustit VZP Skutečná privatizace, rozpuštění VZP, povinnost lékařů předepisovat lacinější léky. Pojišťovny objevily, co nabízí Julínkova zdravotnická reforma. Oborové zdravotní pojišťovny se staly první zájmovou skupinou, která má zájem podpořit změny zdravotnického systému. Ministru Tomáši Julínkovi už doporučily kroky, kterými by mohl své záměry prosadit. Pokud se za pojišťovny postaví silné podniky, které je v devadesátých letech zakládaly, nebude moci jejich hlas přeslechnout vláda ani opozice. Místo poplatků bonusy Pojišťovny především pochybují o tom, jestli je správné zavádět poplatky u lékaře. Zvláště na počátku reformy mohou vzbudit všeobecný odpor. "Zatím není jisté, jak poplatky vybírat, aby na tom pojišťovny neprodělaly," upozornil také prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Pojišťovny doporučují postupovat po jednotlivých krocích, které začnou zdravotnický systém průběžně měnit podle ekonomických principů. "Začít by se mělo u léků," navrhuje ekonom Miroslav Zámečník, který se svazem pojišťoven spolupracuje. Svaz by měl podle něho nakupovat léky prostřednictvím jediné distribuční firmy. Lékárníkům by pak nabídl smlouvy se zárukou jednotné marže a s podmínkou, že budou nahrazovat léky předepsané lékařem lacinějšími
preparáty, pokud to dovolí zdravotní stav pacienta. Pacienti, kteří na to přistoupí, dostanou od lékárníků bonus za každý recept. Pravidla pro záchranu života Zároveň pojišťovny spolu s odbornými lékařskými společnostmi začnou pracovat na standardech, které určí, jak se mají léčit jednotlivé druhy onemocnění. "To není práce na měsíce nebo na jeden rok," upozorňuje na složitost takového úkolu prezident Kothera. První standardy se budou týkat operací, které se dají odložit - například kloubních protéz nebo žlučníku. Stanovením závazného postupu mohou pojišťovny ušetřit. Například pacient nad šedesát let bude mít nárok na českou protézu Beznoska, která v jejich případě vydrží o pět let déle, než činí očekávaná délka dožití. Na dvakrát dražší protézu Johnson&Johnson mohou mít nárok ti mladší. Pojištěnci zároveň dostanou možnost, aby za nadstandardní služby připlatili, například v alternativních pojistných plánech nebo přes připojištění. Složitější bude postup při léčbě zhoubných nádorů, kde nemůže předpis pojišťovny rozhodnout o tom, kdy zastavit léčbu, která nepřináší další efekt, a předat pacienta medicíně tišící bolest. K tomu bude nutná dohoda s Českou onkologickou společností. Privatizace a zisk Pojišťovny mají jasno v postupu, jak zařídit ve zdravotnictví konkurenci. Stanou se z nich akciové společnosti, které budou předány firmám, které je zakládaly. Tehdy šlo například o mladoboleslavskou Škodu, OKD, Novou huť, České dráhy nebo banky. Prezident Kothera nevylučuje, že struktura vlastníků se může změnit. "Stát nabídne firmám převzetí pojišťoven jako možnost, musí však naplánovat další kroky v případě, že firmy odmítnou," vysvětluje. Kothera přitom považuje za přirozené, že na efektivní správě zdravotního pojištění mají největší zájem zaměstnavatelé, kteří nejvíc platí. Experti nepovažují za nutné dělit VZP, která má s 62 procenty dominantní postavení na trhu. "Během roku si mohou její pojištěnce rozebrat ostatní, k tomu není těžké najít ekonomické nástroje," vysvětluje ekonom Zámečník. Obavy z tunelování pojišťoven považuje za přehnané. Stačí předepsat, že management může na provoz včetně marketingu využít jen tři procenta vybraného pojistného. Zisk může vykázat jen tehdy, pokud na provozu něco ušetří. Další možností zisku může být situace, kdy pojišťovna splatí všechny závazky, naplní rezervní fond i fond prevence a ještě nějaké peníze zůstanou. Ze zbylých peněz mohou pojišťovny například čtyři pětiny vyplatit jako bonusy pojištěncům a pětinu si nechat. Krutá vzpomínka na Ratha Pojišťovny se domnívají, že není nutné zřizovat speciální nový úřad, který by je kontroloval. "Jestli pojišťovny dodržují finanční předpisy, může dohlížet Česká národní banka," navrhuje Kothera. V žádném případě by regulační úřad neměl podléhat vládě ani parlamentu. Pojišťovny tak reagují na období, kdy Paroubkova vláda a levicová sněmovna obsazovala správní rady pojišťoven svými lidmi a průběžně hrozila nucenou správou. "Bylo to nejhorších jedenáct měsíců mého života," vzpomíná prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Deficit zdravotnictví je podle ekonoma Raiffeisen banky Pavla Mertlíka největší okamžitou hrozbou pro státní rozpočet. Pojišťovny slibují, že změny podle jejich návrhu dalším dluhům spolehlivě zabrání. Petr Holub Aktualne.cz, 7.3.2007 Zaměstnanecké pojišťovny nemají problém s placením léčby rakoviny Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny nemají problém s placením péče onkologickým centrům jako Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Nebudou proto přistupovat k dohodě o platbách, kterou uzavřela minulý týden VZP s Českou onkologickou společností. ČTK to řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. "Užší spolupráci s odbornou společností ale podpoříme," uvedl. Zaměstnanecké pojišťovny mají podle něj zájem o data o úspěšnosti léčby v jednotlivých centrech. Onkologové je slíbili dávat VZP, ta jim za to zaručila, že zaplatí drahé léky každému pacientu a nebude centra omezovat jako dosud limity. Zaměstnanecké pojišťovny dávaly peníze na každého pacienta už dříve, nestanovily tedy limity. Halonoviny.cz, 7.3.2007 Svaz zdravotních pojišťoven je pro poplatky pacientů Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny se ve svém včerejším vyjádření stavějí kladně k reformě navrhované ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem a hodlají v tomto směru informovat své pojištěnce, aby se dokázali v navrhovaném systému orientovat. Zaměstnanecké pojišťovny jsou pro větší konkurenci v nabízení zdravotních služeb, řekl včera novinářům prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Zatímco ministr zdravotnictví Tomáš Julínek chce nejprve stanovit roli zdravotních pojišťoven, určit nad nimi státní dozor a teprve následně umožnit konkurenci, tak podle Kothery by pojišťovny začaly reformu individualizací smluvních vztahů s pojištěnci, aby každý z nich věděl, jaká je nabídka a co si za své peníze může dovolit. Pojišťovny by neměly, jako je tomu dosud, smlouvy jenom s lékaři, ale také s pojištěnci. K tomu by bylo podle prezidenta pojišťoven nutné přesně určit standard jako základ pojištění a péči nadstandardní, která by umožnila pacientovi doplatek například na dražší endoprotézu, anebo by
měl pacient nadstandard ze svého připojištění. V onkologické péči by však pojišťovny garantovaly, že zaplatí léčení v plné šíři. Pokud má nad pojišťovnami bdít státní úřad, bylo by nejlépe, kdyby na jejich finanční zdraví dohlížela Česká národní banka a státní úřad by dohlížel na kvalitu a dostupnost péče, poznamenal Kothera. Podle něj pojišťovny souhlasí s regulačními poplatky pro pacienty. Češi s třinácti návštěvami lékařů za rok čerpají dvojnásobek ošetření proti evropskému průměru. O víkendu až 80 procent návštěv pohotovosti je zbytečných. Podle analýz je tak systém zatěžován zhruba šesti miliardami korun, zdůvodnil Kothera potřebu regulačních poplatků a dodal, že pojišťovny jsou připraveny sledovat jejich souhrn u pacientů. O hranici tří tisíc korun se podle Kothery vedou ještě diskuse, protože její špatné nastavení by mohlo způsobit finanční propad systému.
Haló noviny, 08.03.2007 Zaměstnanecké pojišťovny limity nemají PRAHA - Zaměstnanecké pojišťovny nemusejí přistupovat k dohodě o platbách s Českou onkologickou společností, protože nemají stanovené limity na péči, jako měla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), dávají peníze na každého pacienta. Informoval o tom novináře prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera a dodal: »Užší spolupráci s odbornou onkologickou společností podpoříme. Máme zájem o data o úspěšnosti léčby v jednotlivých onkologických centrech.« Onkologové dosud slíbili poskytovat data VZP, která jim zaručila, že zaplatí potřebné drahé léky každému pacientovi a nebude onkologická centra omezovat limity. Minulý rok chyběly onkologickým centrům peníze od VZP na drahé léky, když jim dávala paušál, který nepostačoval na to, aby léky dostali všichni pacienti. VZP bude, jak vyplývá z dohody s onkology, sledovat úspěšnost léčby a kvalitu péče v jednotlivých centrech. Podle Kothery jsou analytické údaje, týkající se výsledků léčby, jedním z prvků, které potřebuje reforma zdravotnictví. »V současné době to ale vypadá tak, že pojišťovny platí všem zařízením stejně, bez ohledu na to, jestli jsou tam opakované operace,« řekl. Podle něj by se při analýzách měla propojit data zdravotních pojišťoven a odborných společností. Pojišťovny však už mají se zveřejňováním dat nepříjemnou zkušenost, když informovaly kolik porodů mají jednotlivé porodnice. Vzbudily nelibost těch, které mohly vykázat poměrně malý počet porodů. »Ukázalo se, že se od sebe liší data v kartách pacientů a ta, která byla nahlášena pojišťovnám,« vysvětlil Kothera. Medical Tribune, 12.03.2007 Na pojišťovny by stačila ČNB Svaz zdravotních pojišťoven ČR (SZP) svolal na 6. března tiskovou konferenci, na které jeho představitelé nabídli svůj pohled na některé kroky obsažené v legislativním plánu ministerstva zdravotnictví (viz MT 6/2007). Zaměstnanecké pojišťovny obecně vítají vůli ke změnám vedoucím ke skutečnému nákupu zdravotní péče pro jejich klienty, v některých bodech zveřejněného legislativního plánu však vidí potenciální problém při jejich převodu do praxe. "V plánu se hovoří například o tom, že by zákonem měla být definována časová a geografická dostupnost zdravotní péče. To znamená, že bynapříklad pojištěnec METAL-ALIANCE třeba v Opavě měl mít k dispozici v dojezdové vzdálenosti, dejme tomu, 15 minut lůžkové zařízení. Potíž je, že naše pojišťovna zrovna v Opavě nemá svou pobočku a kvůli jedinému klientovi by musela uzavřít smlouvy se všemi poskytovateli zdravotní péče v regionu na celé spektrum služeb, aby dostála zákonu. Nebo - a to je druhý extrém -by musela klienty v určitých oblastech účelově odmítat." Citelný dopad by podle SZP mělo i avizované zavedení osobních účtů klientů zdravotních pojišťoven, ze kterých by pojištěnec dostával čtyřikrát ročně poštou výpis. Protože by zásilka obsahovala citlivé údaje, musela by být doručována do vlastních rukou. V tom případě je prý nutno počítat s náklady v řádu 300 milionů až jedné miliardy korun - podle rozsahu informací, které budou výpisy obsahovat. Podle SZP je otázkou, k čemu takový výpis pojištěnci bude. Na příjmové straně totiž bude uvedena částka z přerozdělení v dané věkové skupině, která nemá žádnou souvislost s platbou pojištění. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny se nebrání existenci orgánu, který nad nimi bude v budoucnu vykonávat dozor. "Není sporu o tom, že takový dohled je nutný a musí být důsledně oddělen od státu i od politiky," řekl V. Kothera. S představami ministerstva se však rozchází v názoru na to, o jaký úřad by se mělo jednat. "Domníváme se, že k dozoru nad finančním zdravím pojišťoven není nutné vytvářet zvláštní instituci, ale tohoto úkolu by se mohla a měla ujmout Česká národní banka, která již vykonává dozor nad celým finančním trhem. Pokud jde o kontrolu dostupnosti a kvality péče, pro ni by mohl být zřízen nějaký vládní úřad," řekl V. Kothera. Prezident SZP se na tiskové konferenci vyjádřil i k jednomu z legislativních návrhů, který nepochází přímo z dílny ministerstva zdravotnictví. Jedná se o záměr vlády centralizovat výběr daní, cel a pojistného. Podle SZP se tím zkomplikuje možnost využívání bonusů, zhorší se dostupnost informací o klientovi a prakticky se tak znemožní tvorba fondu prevence. "Centralizace by byla v přímém rozporu se záměrem posílit konkurenci zdravotních pojišťoven, snížila by transparentnost procesů a nevhodně by zasahovala i do uvažované transformace pojišťoven," vysvětlil V. Kothera. jak Foto - Názory Svazu zdravotních pojišťoven tlumočili (zleva) jeho prezident Vladimír Kothera a výkonný ředitel Jaromír Gajdáček.
