Tříkrálová sbírka v Okříškách

Tříkrálová sbírka v Okříškách Celkový výtěţek letošní Tříkrálové sbírky za Oblastní charitu v našem okrese činil 1 757 312,- Kč, coţ bylo o 145 799,- Kč více neţ v loňském roce. Pro tuto akci bylo pouţito 349 pokladniček a zapojilo se do ní asi tisíc dobrovolných pracovníků. V Okříškách koledníkům občané Okříšek přispěli částkou 18 762 Kč. Z loňské Tříkrálové sbírky Oblastní charita Třebíč podpořila: • humanitární pomoc lidem postiţeným zemětřesením na Haiti v lednu 2010, ničivými záplavami v Pákistánu v červenci 2010, povodněmi v severních Čechách v srpnu 2010 • Důstojný ţivot - adopce seniorů a zdravotně postiţených osob na Zakarpatské Ukrajině • vybudování skleníku pro pracovní terapii lidí se zdravotním postiţením v objektu stacionáře Úsměv • pomoc rodinám v nouzi - jednorázová finanční pomoc • sluţbu ke svozu klientů stacionářů Úsměv a Domovinka • vybavení objektu K - centra Noe Třebíč pro pracovní terapii • projekt Sociální výpomoc v obcích • Dobrovolnické centrum

1

Zprávy z matriky Narození Adam Zeman Anna Zemanová Ondřej Kołodziej Tereza Pečtová Petr Vrtal Úmrtí Jiří Vejtasa Alois Hakl Připravila L. Smejkalová

Slovo starosty Váţení čtenáři, tři měsíce utekly jako voda a máme tu další číslo Zpravodaje z Okříšek, první v roce 2011. A stejně jako se přetočil letopočet, překulila se nám také zima do jara. Sluneční paprsky rozpouští poslední zbytky sněhu, aţ se vám zpravodaj dostane do rukou, nebude uţ po sněhu ani památky. S oteplením oţijí zazimované stavební firmy a započne čilý stavební ruch. I v Okříškách nás čeká několik investičních akcí, vesměs přecházejících z minulého volebního období. Nejdříve proběhne výměna oken v bytových domech U Stadionu č. p. 492 a 494. Na radnici budeme doufat, ţe začne fungovat i Státní fond ţivotního prostředí a konečně někdo rozhodne o tom, jak dál se Zelenou úsporám. Právě z ní by se nám totiţ měla vrátit větší část nákladů. Bydlení se bude týkat i další akce, prodlouţení sítí pro dva rodinné domy na ulici Jihlavská, která by měla být dokončena v dubnu. Největší akce nás budou čekat o prázdninách – výměna oken a zateplení v obou školách. Pozitivní zprávou je, ţe se díky krizi ve výběrových řízeních pravděpodobně podaří výrazně sníţit náklady, obavy však máme u základní školy

2

z termínů. Kvůli problémům s dodáním podkladů pro výběrové řízení jsme museli změnit projektanta, a pokud nakonec vše vyjde, bude to s odřenýma ušima. Ale jak se říká, naděje umírá poslední ... Projekčně máme připravené i další dvě investice – komunikace a chodníky v obytné zóně Boroví a sítě s komunikací v průmyslové zóně. Kaţdá z nich obnáší rozpočtované náklady okolo 6 milionů, které ovšem v pokladně městyse nejsou. Naopak budeme letos splácet více neţ 4 miliony úvěrů. Před zastupitelstvem proto bude nelehké rozhodování, jak stanovit priority v rámci programu výstavby. Finanční prostředky budou zřejmě vůbec hlavním tématem celého volebního období, v němţ se bude splácet větší část úvěru na kanalizaci. Rada městyse proto usilovně hledá další zdroje a podala jiţ 6 ţádostí do různých grantů, na několika dalších pracuje. Vedle budování nových investic před námi stojí řešení stavu některých systémů, které jiţ dlouho ţijí z podstaty a nutně potřebují rekonstrukci. Jedním z nich je veřejné osvětlení, druhým systém kabelové televize. Ani do jednoho jsme jiţ mnoho let nedali kromě havarijních oprav ani korunu. Schválně píši „nedali“, protoţe cítím i svůj podíl coby dlouholetého zastupitele a radního na jejích špatném stavu. O to více se snaţím spolu s kolegy v radě najít nová, moţná netradiční, řešení, která by přinesla rychlé zlepšení při minimálních nárocích na rozpočet městyse nebo alespoň jejich rozloţení v čase. Zmínil jsem kolegy radní a chtěl bych jim věnovat několik slov. Především poděkovat za nasazení, se kterým se vrhli po volbách do práce. Do konce roku zasedala rada kaţdý týden a na programu bývalo většinou více neţ dvacet bodů, průměrně trvalo jednání okolo čtyř hodin. Po novém roce jsme jiţ přešli na běţný čtrnáctidenní reţim, novinkou je na začátku kaţdé rady jedno hlavní téma – např. škola, SDH apod. a potom pokračujeme běţnými body. Obzvláště chci ocenit nadšení paní Hany Kühtreiberové, která se vedle práce v radě rozhodla vést také kroniku – Okříšky tak po deseti letech konečně mají opět kronikářku! Stejně jako rada si veřejné ocenění zaslouţí i úřad městyse. Ve sloţité kombinaci změny vedení městyse, konce roku, uzávěrek se všichni zaměstnanci postavili k situaci čelem a opravdu zabrali. Aby to ani tak nebylo jednoduché, odešla ke konci roku do zaslouţeného důchodu paní Zdena Šípová. Na úřadu městyse pracovala desítky let a zůstal za ní kus poctivé práce, za kterou děkuji a přeji hodně zdraví a pohody do dalších let. Ve výběrovém řízení rozhodla rada městyse o její nástupkyni, kterou se stala slečna Dita Nováková. I kdyţ je benjamínkem týmu, vrhla se do práce s obrovským nasazením, rychle zvládla problematiku a hodně nám pomohla v prvních týdnech s některými starými resty. Jak Ditě, tak všem ostatním zaměstnancům patří naše díky za podporu a spolupráci. Věřím, ţe i nadále budou společně se zastupiteli pracovat ve prospěch rozvoje městyse a ke spokojenosti jeho občanů. Začínal jsem dnešní úvodník zmínkou o jaru, dovolím si s ním i skončit. S prvními slunečními paprsky rozkvétá příroda kolem nás, dovolme proto sluníčku vstoupit i do svých srdcí. Vím, ţe doba není pro nikoho lehká a vţdycky není kaţdému do smíchu. Přesto, neţ se na někoho škaredě podíváte nebo vypustíte jedovaté slovíčko, zamyslete se, jestli zrovna on můţe za vaši špatnou náladu. A kdyţ ne, zkuste se přemoct a vyloudit na tváři úsměv. Říká se, ţe Češi jsou nejzamračenější národ – pojďme to změnit a udělat z Okříšek nejusměvavější městys. Myslím, ţe by se nám zde hned všem ţilo o něco lépe. Jen samé usměvavé jarní dny přeje Zdeněk Ryšavý

Slovo hejtmana Po týdnech velice hektického a především tvrdého vyjednávání o zajištění zdravotní péče pro občany kraje Vysočina se zdá být situace vyřešena. Lékaři mají garantované několikaleté zvýšení platů, jejich ústředí odvolalo výzvu Děkujeme, odcházíme. Jako lékař jsem chápal poţadavky na řešení za léta nakupených problémů v našem zdravotnictví. Jako lékaři i hejtmanovi zároveň mi chyběly včasné vstřícné kroky vlády k tomu, aby se situace vyřešila bez dramatických chvil s ohroţením zdraví našich občanů. Současně jsem ale po několikerém krachu jednání nesouhlasil s formou protestu odborářů, která se neohlíţela na

3

totéţ – na zachování podmínek pro léčbu našich pacientů. Jako hejtman jsem zároveň musel vše v našem kraji připravovat pro všechny alternativy krizového stavu tak, aby byla alespoň část zdravotní péče zajištěná v základní míře podle daných omezených moţností. Jako by nebylo dost problémů ve zdravotnictví, tak započatá diskuse o nutných změnách v organizaci našeho školství vyvolala místo seriózní diskuse vášně mající často rovněţ formu nátlakových akcí. Je mi líto, ţe se velmi často v české společnosti místo věcné a odpovědné rozpravy hned vede boj. Z faktických problémů se činí politikum, místo naslouchání argumentům a hledání východisek se vedou půtky, v nichţ nemohou být vítězové a poraţení. Pár slov o něčem jiném. Stále se snaţím kromě pracovních povinností spojených s mou funkcí myslet i na běţné starosti a radosti lidí na Vysočině – tedy i své. Tak se například těším na jaro, na více slunka a svěţí jarní větříky. Nic proti zimě jako takové – také má své kouzlo – ale jaro je jaro. A zase se mi mísí do myšlenek i pohled profesní – skutečnost, ţe zima v lednu a ve větší části února polevila, mě potěšila i proto, ţe jsme nemuseli vynakládat enormní částky za zimní údrţbu komunikací. Ty ušetřené prostředky nakonec budou potřebné na jejich opravu – i ta krátká intenzívní zima dala silnicím zabrat. Pěknou tradicí tohoto období jsou zvláště na vesnicích Vysočiny masopustní průvody – pestré veselé reje s mnoţstvím vynalézavých masek. To pěkné na nich je, jak skoro všichni sousedé otvírají maškarám dveře svých příbytků i srdcí, chystají s úsměvem pohoštění pro návštěvníky a jsou ochotni tolerovat s pochopením i jisté výstřelky a jinakosti ostatních. Však všichni v tom veselí vědí, čím a kým kdo je ve skutečnosti. Snad bychom to o něco veseleji a příměji mohli umět i v běţném praktickém ţivotě. V něm příliš často vidíme váţně se tvářící masky, které zastírají své skutečné osobní zájmy. Ale důleţitější pro mne jsou ti přímí pracovití přátelští lidé. A těch je naštěstí všude – i u nás na Vysočině - většina. Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina

Postřehy z kraje VII. V hektické povolební době jsem se nedostal k napsání informací o dění na kraji, takţe v minulém čísle Zpravodaje Postřehy z kraje chyběly. Času je sice málo stále, ale přece jen by byla škoda neinformovat alespoň o těch nejdůleţitějších věcech, takţe jsem si našel chvilku k napsání sedmého dílu této rubriky. Nejdůleţitějším dokumentem kaţdého zastupitelstva je rozpočet. Díky dobře nastavenému rozpočtu zakončil kraj Vysočina minulý rok s přebytkem a díky tomu mohl být rozpočet na rok 2011 s rezervou ve výši 200 milionů korun. Moţná se zeptáte, proč tato částka raději nebyla rozdělená do jednotlivých kapitol? Samozřejmě, politicky by to určitě přineslo kladné body, ale ekonomická situace v době (ne)vládnutí Nečasova kabinetu, plné chaotických a nekoncepčních rozhodnutí, nutí myslet na zadní kolečka. Kdo ví, nebude-li muset kraj zaskakovat za jednotlivá ministerstva, aby udrţel v chodu policii, hasiče, sociální sluţby nebo zdravotnictví… Právě ve zdravotnictví se „škrtací“ politika vlády projevila nejviditelněji a vedla k situaci, kdy reálně hrozil kolaps mnoha nemocnic – na Vysočině např. čtyř z pěti! Můţeme samozřejmě mít různé názory na způsob protestu, který lékaři zvolili, ani já z něj nejsem nijak nadšený, pravdou ovšem je, ţe dosavadní situace ve zdravotnictví je neudrţitelná. Na vrub všech polistopadových vlád padá to, ţe ji neřešili anebo pouze kosmetickými úpravami. Je naprosto zjevné, ţe se v resortu na jedné straně ohromně plýtvá, dovolím si dokonce říct, ţe někde i tuneluje, na druhé straně chybí peníze nejen pro slušné ohodnocení lékařů, ale i sester a dalšího personálu, nezbytného k fungování zdravotnických zařízení. Doufejme, ţe reformy neskončí pouze jednorázovým navýšením peněz na mzdy, ale budou pokračovat.

4

Ovšem nemohou to být reformy, které pouze sáhnou do kapsy pacientů a přitom zachovají dosavadní systém. Především se musí změnit celkové prostředí ve zdravotnictví. Nejmodernější techniku nakupovat uváţlivě tak, aby byla vyuţívána na dvě i tři směny a ne jen na několik hodin denně, zavést společné nákupy léků a ostatního zdravotnického materiálu prostřednictvím elektronických aukcí, kde se dají při zachování maximální transparentnosti ušetřit na cenách desítky procent – coţ celostátně znamená miliardy. Na Vysočině jsme se jiţ přesvědčili, ţe to jde. Stát musí navýšit platby za státní pojištěnce a prostřednictvím správních rad důsledně kontrolovat hospodaření zdravotních pojišťoven. Cestou budoucnosti, která zajistí sniţování nákladů a přitom zvyšování kvality zdravotní péče, je rozvoj eHealth – elektronického zdravotnictví. Opět je to Vysočina, která je lídrem v rámci České republiky a jiţ v současné době se můţe pochlubit několika zajímavými funkčními projekty jako je vybavení sanitek záchranné sluţby tablety, které umoţňují komunikaci posádky s lékařem pacienta i s nemocnicí, elektronický přenos zdravotní dokumentace a diagnózy, coţ umoţňuje rychlejší přípravu na příjmu v nemocnici a zvyšuje šanci pacienta na přeţití. Jiným projektem je e@mbulance – elektronický objednávkový systém k odborným lékařům, který zvyšuje efektivitu práce jednotlivých ordinací a pacientům šetří čas strávený v čekárně. Na tomto projektu spolupracuje Vysočina s Tchaj-wanem, jehoţ zkušenosti i finanční podíl nám velmi pomohly. Závěrem bych chtěl ještě zmínit jednu záleţitost týkající se krize okolo odchodu lékařů, o které obyvatelé Vysočiny moţná ani neví. Hejtman Jiří Běhounek z pozice předsedy zdravotní komise Asociace krajů významně přispěl k tomu, ţe se vůbec podařilo zahájit jednání mezi představiteli LOKu a ministrem zdravotnictví a i díky jeho mimořádnému nasazení nakonec vedla k oboustranně přijatelnému kompromisu. Zaslouţí si velké poděkování nejen obyvatel Vysočiny, ale všech občanů České republiky. Druhým velkým tématem, které nyní hýbá Vysočinou – i kdyţ spíš by se dalo říct, ţe hlavně vysočinskými médii – je diskuze o restrukturalizaci středního školství. O co jde? Jako vţdy v první řadě o peníze, ale samozřejmě také o kvalitu středoškolského vzdělání a o uplatnění absolventů středních škol. Základní problém je v tom, ţe tím, jak dlouhodobě klesá porodnost, ubývá ţáků, přitom se ovšem mnoţství středních škol a jejich kapacita nemění. Jiţ v současné době je převis několika tisíc míst a školy, které nenaplní kapacitu, samozřejmě mají problémy s financováním, protoţe příspěvek dostávají na ţáka. Proto odbor školství připravil materiál, který mapuje vývoj v dalších letech a navrhuje restrukturalizační opatření. Jejich cílem není rušení škol, ale spíše jejich slučování. Ovšem ne tak, jak to udělalo předchozí vedení kraje, které pouze sloučilo dvě nebo tři školy, takţe ušetřilo několik tisíc na platech ředitelů a to bylo vše. Nyní se především hledají moţnosti, kde by sloučení přineslo např. úsporu budov, a tím sníţení nákladů. A protoţe takto zásadní věc nechceme dělat jako minulé vedení, které přijelo, řeklo bude to takhle a takhle a hotovo, rozjeli jsme celokrajskou diskuzi. Ovšem její výsledky jsou zatím… no jak to říct… takové celkem k ničemu. Celá široká oblast se totiţ zúţila především na téma osmiletých gymnázií a obrovskou negaci celého záměru především ze strany gymnázií z menších měst, která se bojí, ţe by mohla být zrušena a převedena na čtyřletá. Podle mého názoru oprávněně, protoţe podle odborníků by mělo do víceletých gymnázií chodit cca 3 – 5% nejnadanějších dětí, takţe by stačilo jedno na okres. V současnosti to ovšem je tak, ţe hlavně na ta v menších městech berou např. 30 ţáků a hlásí se 32 nebo 34, takţe se dostanou skoro všichni, třeba i s trojkami – a to asi není to pravé ořechové. A tak se sepisují petice, píší nám učitelé, ţáci, zastupitelstva a všichni nás přesvědčují, ţe restrukturalizace samozřejmě ano, ale ne u nich. Argumenty? Naši absolventi mají velkou úspěšnost při přijímání na vysoké školy, absolvují i několik vysokých škol včetně zahraničních, gymnázium má 100 a víceletou tradici, je o něj zájem mezi studenty. Ano, na vysoké školy se dostane většina absolventů, ale to platí pro většinu škol, i vysoké školy mají příspěvky podle počtu studentů, a tak vezmou v podstatě kaţdého. To, ţe někdo absolvuje několik vysokých škol a navíc třeba i v USA, je pro něj osobně určitě dobré, otázkou je, jestli se vrátí na Vysočinu. Takto úspěšní studenti totiţ většinou nakonec zůstanou v Praze, Brně nebo v zahraničí a pro náš kraj tak neznamenají ţádný přínos. Ţe má něco x-letou tradici, to není argument – ševcovina v Borovině měla tradici více neţ 170 let, zaměstnávala tisíce lidí a koho to

5

zajímalo, kdyţ ji management dovedl do kytek? Ţe je o víceletá gymnázia zájem mezi studenty, to je pravda, ale potřebuje náš kraj takovou skladbu studujících, kdy gymnázia jsou přeplněná, ale chybí ţáci na středních odborných školách, které potřebují firmy v kraji, chybí ţáci na učebních oborech? Mnohé děti, které jsou šikovné a po vyučení by se bez problému uplatnily na trhu práce, tlačí rodiče raději na střední školy a po jejich absolvování s odřenýma ušima jdou rovnou na úřad práce. Nakonec se nabízí ještě jedna otázka – kdyţ jsou všechny školy tak skvělé a produkují samé skvělé studenty, jak je moţné, ţe při srovnávání znalostí ţáků v rámci zemí OECD se Česká republika propadá stále níţ a níţ? Asi je někde chyba, coţ koneckonců přiznává i pan ministr Dobeš. Rovněţ jeho názor na víceletá gymnázia není příliš pozitivní. Bohuţel, zatím jsem snad nezaznamenal ţádný příspěvek do diskuze, který by se zamýšlel na celkovou podobou středního školství na Vysočině a jeho budoucností. Klidně i kriticky vůči názorům kraje, to je v pořádku, proto diskuze běţí, hlavně kdyby byl. Jenţe to uţ je zřejmě mimo rozlišovací schopnosti kaprů, které zajímají jen jejich malé rybníčky. Coţ je především u ředitelů příspěvkových organizací kraje docela smutné zjištění ... Ale buďme optimisty, diskuze pokračuje a třeba se přece jen najde někdo, kdo se nad problematikou zamyslí trochu hlouběji. První dvě témata byla hodně rozsáhlá, a proto uţ jen stručně něco z mých resortů: Schvalovacím procesem úspěšně prošly všechny projekty eGovernmentu, které kraj podal v rámci 8. výzvy IOP, takţe brzy začnou práce na technologickém centru kraje, které je základem elektronizace veřejné správy na Vysočině. Osmi nových tras se dočká Rowanet, který tak bude pokrývat všechny obce s rozšířenou působností s výjimkou Humpolce a řadu dalších měst a obcí. Intenzivně pokračují práce na Integrovaném systému nakládání s odpady kraje Vysočina, byla vybrána firma, která zpracovává analytické podklady pro studii systému. Začátkem března navštívila delegace sloţená ze zástupců kraje a měst Dolní Rakousko, kde jsme si prohlédli nejmodernější spalovnu odpadů u Zwentendorfu a ţelezniční překladiště (90% procent odpadů totiţ přepravují Rakušané po ţeleznici). Součástí exkurze bylo i setkání s kolegou radním pro ţivotní prostředí dolnorakouské zemské vlády a představiteli svazku měst a obcí pro oblast odpadového hospodářství. Zkušenosti našich přátel určitě vyuţijeme při budování ISNOVu. Zastupitelstvo kraje schválilo Strategii ochrany krajinného rázu, důleţitý materiál, který mimo jiné je i významným nástrojem pro regulaci snahy o ţivelnou výstavbu větrných elektráren. Intenzivně probíhají práce v rámci evropského regionálního projektu eCitizen II, který je zaměřený na elektronická řešení zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů samospráv. Koncem března proběhl na Vysočině mezinárodní seminář, začátkem dubna chceme představit aplikaci „Váš názor“, který bude nabízet občanům diskuzi k významným tématům v sedmi městech a obcích kraje včetně Okříšek. Zdeněk Ryšavý, radní kraje Vysočina

Výsledky ankety V pořadí jiţ osmého ročníku ankety se zúčastnila téměř třetina oprávněných voličů - 496 respondentů, tedy stejně jako před čtyřmi roky. Je zřejmé, ţe občané přikládají komunikaci s radnicí velký význam a mají zájem vyjádřit svůj názor na důleţité oblasti ţivota městyse.

A. OPAKUJÍCÍ SE OTÁZKY VE VŠECH ROČNÍCÍCH ANKET 1/ Důvěřujete zastupitelstvu městyse? a) ano 224 = 45,2% b) ne 130 = 26,2% c) nezabývám se tím 121 = 24,4% 2/ Zajišťuje podle Vás zastupitelstvo městyse dobře potřeby městyse? a) ano, v plném rozsahu 26 = 5,2% b) ano, s drobnými nedostatky 221 = 44,6% c) jen částečně 196 = 39,5% d) ne 45 = 9,1%

6

3/ Myslíte si, že mají občané vliv na řízení městyse? a) ano 48 = 9,7% b) částečně 223 = 45,0% c) ne 208 = 41,9% 4/ Jak jste informováni o práci zastupitelstva městyse a úřadu městyse? a) velmi dobře 31 = 6,3% b) dostatečně 207 = 41,7% c) částečně 176 = 35,5% d) nedostatečně 39 = 7,9% e) vůbec 28 = 5,6% 5/ Jak hodnotíte práci úřadu městyse v jednotlivých oblastech? a) informování veřejnosti o činnosti 2,61 b) pověst, image úřadu 2,75 c) účelnost vyuţívání finančních prostředků 2,96 6/ Jak hodnotíte práci organizací městyse? a) Technické sluţby Okříšky 2,50 b) Knihovna Okříšky 1,81 c) Pečovatelská sluţba Okříšky 1,94 7/ Jak hodnotíte práci základní školy v následujících oblastech? a) řízení a odborná úroveň školy 2,39 b) spolupráce s veřejností 2,39 8/ Jak hodnotíte práci mateřské školy v následujících oblastech? a) řízení a odborná úroveň školky 1,96 b) spolupráce s veřejností 2,07

B. AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUČASNÉHO OBDOBÍ 9/ Třídíte odpad a proč? a) ano – pomáhám ţivotnímu prostředí b) ano – sniţuji náklady městyse c) částečně d) ne – nepřináší mi to ţádné úspory e) ne – povaţuji to za zbytečné

362 = 73,0% 50 = 10,1% 71 = 14,3% 10 = 2,0% 0 = 0,0%

10/ Využíváte kontejnery a sběrný dvůr na bioodpad a proč? a) ano – je to ekologické 295 = 59,5% b) ano – je to hygienické 48 = 9,7% c) někdy 62 = 12,5% d) ne – mám vlastní kompost 80 = 16,1% e) ne – povaţuji to za zbytečné 9 = 1,8% 11/ Vadí vám znečišťování ovzduší? Byl/a byste pro pravomoc městyse kontrolovat, čím domácnosti topí? a) vadí, byl/a bych pro 228 = 46,0%

7

b) vadí, ale s kontrolou nesouhlasím c) nevadí

223 = 45,0% 32 = 6,5%

12/ Jste pro zřízení malého místního muzea na zámku? a) ano 201 = 40,5% b) ne 162 = 32,7% c) nevím 105 = 21,2% 13/ Líbí se vám dětské hřiště ve Staré osadě, pokládáte za potřebné stavět další? a) líbí a mělo být ještě několik dalších 119 = 24,0% b) líbí a mělo by vzniknout ještě jedno 198 = 39,9% c) líbí, jedno pro Okříšky stačí 129 = 26,0% d) nelíbí, mělo by být lépe vybavené 9 = 1,8% e) je to zbytečnost 11 = 2,2% 14/Které z uvedených velkých investičních akcí preferujete? - rekreační areál – koupaliště, vycházkové trasy 170x - výstavba nových chodníků (Tovární, Cihelna, centrum městyse atd.) 166x - úprava náměstí v centru 109x - rekonstrukce budov ZŠ (okna, fasády, osvětlení, sociální zařízení) 105x - rekonstrukce místních komunikací (ke sběrnému dvoru, Stará osada – 2. část, Mlýnská – odbočka k řece, Za Tratí atd.) 104x - rekonstrukce budovy MŠ (okna, fasády, osvětlení, sociální zařízení) 104x - parkoviště na nejfrekventovanějších místech (centrum, školy, sídliště) 101x - dokončení rekonstrukce zámeckého areálu 62x - víceúčelové hřiště pro fotbal a školu 58x - výstavba nového hřbitova 54x - rekonstrukce budovy bývalého úřadu pro nové vyuţití 53x - příprava nových stavebních míst pro rodinné domky 45x - výstavba nových bytových domů 44x - přestavba domu č.p. 5 Na Vyhlídce 42x - rekonstrukce a rozšíření programové skladby kabelové televize 41x - rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice 35x - výkup pozemků pro kapacitní komunikaci z Masarykovy ul. Boroví a za zámkem pro likvidaci prasečáku a vytvoření rekreační zóny 35x - hřiště pro hokejbal, kolečkové brusle, skateboardy 32x - rozšíření školní tělocvičny o prostor pro diváky, posilovnu a další aktivity 23x - příprava nové průmyslové zóny 8x - garáţe a sociální zařízení pro Technické sluţby Okříšky 6x 15/ Které z drobnějších akcí preferujete? (zatrhněte max. 3 akce) - opravy chodníků 308x - opravy povrchu místních komunikací 205x - zvýšení počtu přechodů pro chodce 153x - rekonstrukce autobusového nádraţí 136x - městský mobiliář (lavičky, koše na odpadky, stojany na kola atd.) 112x - dětská hřiště a drobná sportoviště pro starší děti 111x - výsadba zeleně v městysi 92x - rekonstrukce a doplnění místního rozhlasu 86x - rekonstrukce veřejného osvětlení 86x - vnitřní vybavení školní tělocvičny 22x - nové dopravní značení komunikací 16x

8

16/ Jakou úpravu centra Okříšek z hlediska bezpečnosti a vzhledu preferujete? a) kruhový objezd - 272 = 54,8% b) rekonstrukce současné úpravy (opravy a doplnění nových přechodů a jejich lepší napojení na chodník Nádraţní) - 96 = 19,4% c) odbočovací pruh ve směru Jihlava – 44 = 8,9% d) nevím, nezabývám se tím - 52 = 10,5% 17/ V nejbližších letech zřejmě nebude z ekonomických důvodů reálné žádné zásadní dopravní řešení Okříšek. Přesto, jaké řešení byste preferoval? a) obchvat dostatečně daleko od Okříšek 204 = 41,1% b) obchvat v co nejbliţší vzdálenosti od Okříšek - 106 = 21,4% c) obchvat není tak důleţitý jako odklon kamionové dopravy z Huhtamaki a Mann - 138 = 27,8% d) ponechat stávající stav - 14 = 2,8% e) nevím, nezabývám se tím - 28 = 5,6% 18/ Líbí se vám projekt komunitní školy, zapojíte se aktivně? a) líbí a zapojím se 64 = 12,9% b) líbí, ale nezapojím se 203 = 40,9% c) povaţuji ho za zbytečný 29 = 5,8% d) nevím o něm 150 = 30,2% 19/ Jakou vodní plochu preferujete ve Staré osadě? a) ponechat stávající nádrţ 255 = 51,4% b) obnovit rybník 122 = 24,6% c) je mi to jedno 87 = 17,5% 20/ Jakého máte poskytovatele připojení na internet pro Vaši domácnost? a) kabelová televize 134 = 27,0% b) WiFi 132 = 26,6% c) telefonní linka 83 = 16,7% d) nemám internet 114 = 23,0% 21/ Souhlasíte se zbořením objektu čekárny na autobusovém nádraží a jeho nahrazením otevřeným přístřeškem? a) ano 316 = 63,7% b) ne 107 = 21,6% c) nevím 52 = 10,5% 22/ Pokládáte za důležité zachování obvodního oddělení policie v Okříškách? a) ano 416 = 83,9% b) ne 41 = 8,3% c) nevím 25 = 5,0% 23/ Jaký je Váš názor na řešení zimní údržby chodníků? a) ponechat stávající stav, tj. vyuţívat Technických sluţeb i dobrovolné pomoci majitelů nemovitostí podél chodníků 379 = 76,4% b) zajistit nezbytné prostředky (např. zvýšením daně z nemovitostí) na vybavení Technických sluţeb Okříšky potřebnou technikou a lidmi a zajišťovat řádnou údrţbu pouze jejich pracovníky v plném rozsahu 67 = 13,5% c) nevím, nezabývám se tím 19 = 3,8%

9

Pár slov k anketě „Okříšky 2010― Přiznám se, ţe kdyţ jsem zpracovával konečné výsledky ankety „Okříšky 2010“, nebyl jsem většinou příliš překvapený. Odpovídaly náladám, které mohl pozorný člověk ve veřejnosti sledovat jiţ delší dobu a které se projevily i tím, jak dopadly volby do zastupitelstva městyse. Určitě proto bude i pro čtenáře zajímavé porovnat např. odpovědi na trvale se opakují otázky v průběhu 14 let. Stejně tak ale v některých případech stojí za hlubší zamyšlení i odpovědi na aktuální otázky, zdánlivě jasná sdělení mají někdy sloţitější pozadí. Na první otázku „Důvěřujete zastupitelstvu městyse?― odpovědělo kladně 45,2%. To se na první pohled můţe zdát hodně, zvláště ve srovnání s důvěrou ve vládu nebo parlament. Ve skutečnosti je nejmenší od roku 1996, naopak na přelomu tisíciletí zastupitelům důvěřovalo 62,8%, v roce 2004 51,2% a ještě před čtyřmi roky téměř polovina (49,9%) obyvatel. Zajímavé je porovnání s další otázkou „Zajišťuje podle Vás zastupitelstvo městyse dobře potřeby městyse?―. Na tu totiţ celkem 49,8% odpovědělo ano nebo ano, jen s drobnými nedostatky, coţ je o 8% víc neţ před 4 roky. Poněkud překvapivé, ţe? Vysvětlení ale moţná dává třetí otázka „Myslíte si, že mají občané vliv na řízení městyse?― a odpovědi na ni. Pouze 54,7% respondentů si myslí ţe ano nebo částečně. V minulosti to bývalo 60 a více procent. Co nám tedy výsledky říkají? Kdybych to chtěl napsat hodně zjednodušeně, tak ţe jen plný pupek nestačí. Byť zastupitelstvo relativně dobře zabezpečuje potřeby občanů, nestačí to samo o sobě k jejich důvěře, protoţe mají pocit, ţe jejich názor zastupitele příliš nezajímá. To koneckonců několikrát zaznělo i v písemných připomínkách na konci ankety. Pro nové zastupitelstvo z toho plyne poučení, aby se snaţilo více vtahovat občany do hry, zajímalo se o jejich názory a snaţilo se je zohlednit při svém rozhodování. Varující je i názor veřejnosti na informovanost o práci zastupitelstva i úřadu městyse. Součet odpovědí velmi dobře a dostatečně (48%) byl cca o 8% niţší neţ před čtyřmi roky. Svědčí to o tom, ţe lidé si velmi rychle zvyknou na kvalitu a logicky poţadují stále vyšší. Přestoţe je mnoţství a kvalita zveřejňovaných informací vysoce nadstandardní a nad úrovní nejen okolních obcí, ale i mnohem větších měst, nemůţeme usnout na vavřínech. Hodnocení jednotlivých oblastí činností úřadu a zařízení městyse buď zůstalo na úrovni roku 2006 nebo se mírně zhoršilo, jedinou výjimkou je základní škola, která si jediná polepšila. Poslední dlouhodobě sledovanou oblastí jsou priority v oblasti výstavby. Mezi investicemi historicky poprvé neskončily na prvním místě rekonstrukce místních komunikací (tentokrát aţ 5.), ale nový rekreační areál. Za ním se umístila výstavba nových chodníků, opět zcela nově úprava centra městyse a také rekonstrukce a zateplení obou škol. Vysokou podporu měla i výstavba nových parkovišť, naopak proti minulosti se propadly pozemky pro RD i výstavba bytových domů a také překvapivě víceúčelové hřiště. Zde je ale hodně zajímavé podívat se na priority podle věkových nebo vzdělanostních kategorií, které se u některých akcí velmi výrazně liší. U drobnějších akcí tradičně respondenti hodnotí jako nejpotřebnější opravy chodníků a komunikací, hned za nimi následují nové přechody pro chodce a moţná překvapivě rekonstrukce autobusového nádraţí. A jsme u aktuálních otázek. Příjemným zjištěním – věřím, ţe nejen pro mě – je tvrzení, ţe prakticky všichni občané Okříšek třídí odpad, a to včetně bioodpadu. Sice kdyţ vidím ráno před svozem u některých domů dvě nebo i tři plné popelnice, tak bych za kaţdého ruku do ohně nedal, ale určitě uţ jen to, ţe většina lidí povaţuje třídění odpadů za normální věc, je hodně pozitivním zjištěním. Takřka přesně napůl se rozdělily odpovědi na otázku „Vadí vám znečišťování ovzduší? Byl/a byste pro pravomoc městyse kontrolovat, čím domácnosti topí?― Vadí to 91% respondentů, ale pouze 46% by bylo pro kontrolu, 45% je proti. Jde o zajímavý sociologický postoj, kdy v řadě občanů stále přetrvává obava z úřadu coby „nepřítele“ a neúměrný strach z porušování osobních práv. Tento postoj, který je často slyšet i od vládních představitelů a poslanců, bohuţel vede k tomu, ţe společnost víc chrání práva těch, kteří zákony porušují (např. spalováním odpadů) na úkor ostatních, kterým ti první vypouštěním toxického kouře včetně rakovinotvorných látek omezují právo na zdravé ţivotní prostředí a na vlastní zdraví.

10

Celkem podle očekávání má podporu výstavba dalšího dětského hřiště a poměrně hodně příznivců má i zřízení místního muzea na zámku, byť ta je jiţ o něco méně neţ poloviční. Hodně zvědaví jsme asi všichni byli na součty odpovědí u otázek k dopravnímu řešení. Osobně mě velmi potěšila jednoznačná podpora kruhovému objezdu jako nejlepšímu způsobu řešení nepřehledné křiţovatky v centru městyse – vyjádřilo se pro něj téměř 55% občanů. I proto jde v současné době naše úsilí tímto směrem. U obchvatu získala varianta vzdálenějšího řešení 2x více hlasů neţ varianta co nejblíţe Okříškám, která by omezila další rozvoj městyse. Pozitivním zjištěním je skutečnost, ţe stále více lidí si uvědomuje i nutnost odklonu kamionové dopravy od Přibyslavic, pro 27,8% respondentů je dokonce důleţitější neţ obchvat. Otázka na způsob připojení k internetu nám svým výsledkem zdůrazňuje nutnost řešení rekonstrukce systému kabelové televize, který přinese vyšší kvalitu připojení a také umoţní nabídnout uţivatelům různé cenové balíčky. Pokud tento problém nebudeme urychleně řešit, bude podíl kabelové televize na internetovém „koláči“ stále klesat. Jednoznačná podpora (83,9%) zachování místního oddělení policie asi nikoho nepřekvapila stejně jako většinový souhlas (63,7%) se zbouráním autobusové čekárny, která se stala centrem alkoholiků a bezdomovců. Na rozdíl od 76,4% podpory pro ponechání stávajícího stavu, tj. vyuţívat Technických sluţeb i dobrovolné pomoci majitelů nemovitostí podél chodníků pro zimní údrţbu komunikací. To se myslím nečekalo a je otázkou, jestli opravdu tolik občanů chce chodníky uklízet nebo se někteří zalekli moţného zvýšení daně z nemovitostí ve druhé moţnosti? Jako ţivotní optimista samozřejmě věřím spíš v uvědomělé občany ... Na závěr bych se věnoval návrhům a připomínkám na konci. Byť byly rozčleněny do tří otázek, v konečné podobě dost splývaly a mnohdy neodpovídaly zadání otázky, takţe se asi nic nestane, kdyţ je všechny vezmu dohromady jako náměty občanů. Velkou část tvoří přehled obchodů a sluţeb, které lidem v Okříškách chybí. Nejčastěji se objevuje ţenský lékař, fitcentrum, erotické sluţby!, opravna obuvi, čistírna oděvů, pekařství atd. Některé z těchto sluţeb zde v minulosti fungovaly a zanikly zřejmě pro nezájem zákazníků, některé jsou nové, ale v principu je nutné říct, ţe městys zde není pro zajišťování komerčních aktivit. Inspirovat by se měli spíš podnikatelé a chybějící sluţby nabídnout, městys můţe přispět např. pronájmem prostor. Do této oblasti patří i jeden hodně diskutabilní poţadavek na supermarket. Opět je to věc soukromé sféry, navíc je zde ovšem otázka, kam ho vůbec postavit, kdyby se našel investor a hlavně zda je v zájmu Okříšek, aby zde jeden velký hráč zničil všechny drobné obchodníky a postupně získal monopol? Ţe jde o sloţitou otázku, svědčí i opačné návrhy, doporučující nestavět supermarkety. Opět se objevují poţadavky na obchvat, na kruhový objezd, na přechody a opravy chodníků, v oblasti dopravy se ale najde i poţadavek podpory cyklistické dopravy či omezení parkování na Nádraţní ulici. Osobně jsem přesvědčený, ţe postupné zklidňování dopravy v centru se odvíjí od vyřešení hlavní křiţovatky a také od rozhodnutí, jak dál vyuţívat autobusové nádraţí. Za pozitivní povaţuji řadu návrhů na zlepšování ţivotního prostředí; je vidět, ţe i tato dříve nepříliš sledovaná oblast začíná obyvatele stále více zajímat. A to je dobře. Hodně lidí také trápí vzhled hřbitova včetně problémů s vodou nebo chybějící veřejné záchody. I kdyţ zrovna v posledně jmenovaném případě si nejsem jistý, jestli by náklady na realizaci odpovídaly přínosu. Naopak zkulturnění hřbitova se určitě budeme věnovat. Dalo by se psát ještě dlouho, ale i prostor Zpravodaje je omezený, na všechny dotazy odpovíme postupně na internetu. Samozřejmě, někdy bude odpověď kladná, ale někdy se tazateli třeba líbit nebude, protoţe není v silách městyse realizovat kaţdý nápad, někdy to také neumoţňuje legislativa – jako třeba u návrhu na omezení povalování opilců na autobusovém nádraţí zastřelením. Rozhodně ale mohu slíbit, ţe zastupitelstvo i rada budou s výsledky ankety pracovat a budou jedním z důleţitých podkladů pro rozhodování. Zdeněk Ryšavý, starosta

11

Na III. Zasedání zastupitelstva městyse Okříšky 10.2.2011 bylo projednáno 1.zpráva o činnosti rady městyse 2. zprávy o činnosti finančního a kontrolního výboru 3. změna jednacího řádu zastupitelstva 4. záměry prodeje pozemků 5. změna územního plánu městyse č. 2 6. hlavní úkoly městyse na volební období 7. příprava plánu výstavby 8. projekty do dotačních programů 9. žádosti NNO o příspěvky na investice 10. smlouvy se sdružením Rozvoj Třebíčska 11. MAS Podhorácko 12. zapojení městyse do programu Zdravá obec a MA 21 13. programy rozvoje kultury a sportu 14. oslavy 640. výročí první písemné zmínky o Okříškách 15. zajištění provozu kina 16. zajištění provozu kabelové televize 17. komise pro projednávání přestupků 18. diskuze o návrhu MMR na rušení stavebních úřadů 19. Interpelace

Podrobnosti ze zasedání zastupitelstva jsou na stránkách www.okrisky.cz

Nezaměstnanost je v Okříškách jedna z nejmenších na Třebíčsku Na konci ledna bylo podle údajů MPSV v Okříškách 119 nezaměstnaných z celkového počtu 997 ekonomicky aktivních obyvatel, tzn. ţe nezaměstnanost byla ve výši 11,94%. Ve srovnání s dalšími sídly okresu je to poměrně nízké číslo – v okresním městě je nezaměstnaných 13,13%, v Náměšti nad Oslavou 14,79% a v Moravských Budějovicích 15,21%. Ve velikostně podobných obcích pak je to 16,98% nezaměstnaných v Ţeletavě, 17,43% ve Vladislavi a dokonce 17,93 v blízké Starči. Nízkou míru nezaměstnanosti jistě pozitivně ovlivňuje koncentrace tří velkých firem – Mann Hummel Nová Ves, Huhtamaki Přibyslavice a domácí Fraenkische, které dohromady zaměstnávají cca 1 600 lidí. Přesto však zimní období znamenalo sezónní zvýšení počtu pracovníků na podpoře, kdy propouštěly především stavební firmy, ale také např. místní zemědělské druţstvo.

12

Tři čtvrtě milionu přístupů na webovou stránku V úterý 1. března se podíval na naši webovou stránku sedmisetpadesátitisící návštěvník. Současná webová stránka Okříšek je v provozu od 6. února 2002 a zájem o zprávy z dění v Okříškách se stále zvyšuje, coţ samozřejmě souvisí jak s mnoţstvím informací, tak se zvyšujícím se počtem lidí připojených k internetu. Zatímco zpočátku měla jen několik přístupů za den a první hranice deseti tisíc návštěvníků dosáhla po téměř roce a půl, v současné době se denní návštěvnost pohybuje okolo 600 přístupů denně, rekordu bylo dosaţeno 18. října 2010 – 1 133 návštěvníků. První čtvrt milion byl pokořen po více neţ šesti letech 17. 3. 2008, druhý po roce a tři čtvrtě, 15. 12. 2009 a třetí zhruba po roce a dvou měsících. Je tedy moţné, ţe se magické hranice 1 000 000 přístupů dočkáme ještě letos v závěru roku!

Informační hodnota okříšského webu patří mezi nejlepší v České republice Infoliga je projekt, který najdete na webu Otevřete.cz, provozovaném neziskovou organizací Otevřená společnost o.p.s. Ta realizuje několik projektů zaměřených na podporu zákona 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím, na otevřenost rozhodování státní správy a samosprávy (např. soutěţ Otevřeno x Zavřeno) a svobodu projevu. Jedním z nich je právě Infoliga, porovnávající informační hodnotu webových stránek samospráv. V současné době proběhlo hodnocení a ověření 179 webů krajů, měst a obcí. Suverénně vede kraj Vysočina se 73,18 body a velkým náskokem před městskou částí Praha 6, hlavním městem Prahou a Lanškrounem. Na krásném pátém místě je hodnocena webová stránka Okříšek se ziskem 49,51 bodů. Aţ za námi jsou např. krajská města České Budějovice, Olomouc, Hradec Králové, Brno, kraje Královéhradecký, Olomoucký či Liberecký. Jihlava je v ţebříčku 29. se ziskem 32,40 bodů a Třebíč aţ na 92. místě, na kontě má méně neţ polovinu zisku Okříšek – 21,28 b. Přes tento dobrý výsledek určitě nelze usnout na vavřínech, i na našem webu je stále co zlepšovat, třeba proto, abychom dohnali těch necelých 4,5 bodů, které nám schází na Prahu. Především ale pro co nejlepší informování občanů o dění v Okříškách a o rozhodování rady a zastupitelstva městyse.

Chcete Okříšky čisté, hezké a klidné? Myslím, ţe málokdo by na otázku v nadpisu odpověděl záporně. O tom, ţe občanům vadí šedivý vzhled městyse, nepořádek a nevhodné chování některých jedinců, svědčí mimo jiné i návrhy a připomínky z ankety „Okříšky 2010“, jejíţ výsledky najdete na jiném místě. Bohuţel ani na radnici nemáme kouzelnou hůlku, jejímţ mávnutím bychom odstranili všechny nešvary. Pokud chceme mít opravdu Okříšky čisté, hezké a klidné, musíme se o to přičinit všichni. Městys samozřejmě můţe udělat hodně pro upravenost veřejných prostranství. Počítáme s postupnou opravou chodníků a komunikací, rádi bychom rozmístili v centru květinovou výzdobu a také více odpadkových košů. Technické sluţby mohou zvýšit svoji aktivitu při úklidu, sekání trávy apod. To všechno ale nebude nic platné, kdyţ třeba zmíněné odpadkové koše nebudeme pouţívat a papírky či jiné odpadky pohodíme tam, kde zrovna něco rozbalíme. Kdyţ majitelé psů nechají exkrementy svých miláčků uprostřed chodníku, místo aby je vzali do sáčku a vyhodili do odpadkového koše. Kdyţ budeme nevšímaví k porušování vyhlášek městyse i pravidel slušného chování a dobrých mezilidských vztahů. V povolební době jsem se o sobě dočetl, ţe jsem lenoch, který si vozí zadek v autě a Okříšky moc nezná. Je pravda, ţe autem jezdím hodně, nese to moje práce a její časová náročnost, ale to

13

neznamená, ţe nemám přehled o dění v našem městysi. A tak jen namátkou několik nešvarů, které mi v poslední době hodně vadí a myslím, ţe nejen mně. První z nich je zlozvyk parkování na chodnících. Váţení řidiči, chodník, jak vyplývá z jeho názvu, slouţí pro chůzi, ne pro stání aut. Ještě bych to pochopil v zimě, kdy jsou ulice zúţené sněhovými bariérami, ale po sněhu uţ není ani památky, ale auta na chodnících stojí dál. Někdy dokonce tak, ţe třeba maminka s kočárkem má problém vůbec projet. Podobným nešvarem je i parkování na trávnících v okolí bytových domů U Stadionu, přitom hned vedle je velké parkoviště, z větší části prázdné. Stejně tak mi vadí manýry některých stánkových prodejců, kteří si klidně postaví své stánky na chodníku, bez ohledu na chodce, nebo před zdravotním střediskem na parkující řidiče. A to nemluvím o tom, ţe mnohdy ani nechtějí zaplatit poplatek za uţívání veřejného prostranství a ještě jsou sprostí na pracovnice úřadu. O problémech s psími exkrementy uţ jsem se zmínil, ovšem řada majitelů porušuje i vyhlášku městyse, podle které je moţné pohybovat se po Okříškách se psem pouze na vodítku a pro volné pobíhání jsou určené čtyři plochy mimo zastavěné území. Posledním, velmi kritizovaným, problémem je chování některých našich spoluobčanů, kteří pod vlivem alkoholu obtěţují kolemjdoucí, znečišťují zastávku na autobusovém nádraţí apod. Bohuţel, zrovna v této věci jsou pravomoci městyse minimální a ani policie nemá mnoho moţností, jak účinně zasáhnout. V kaţdém případě se chceme v nejbliţších měsících na všechny popsané zlozvyky zaměřit a věříme i v aktivní spolupráci vás, občanů. Bez ní totiţ změnit chování některých lidí nedokáţeme.

Odpojení septiků je podmínkou bezproblémového fungování ČOV V letech 2009 – 2010 proběhla největší investiční akce posledních let – rekonstrukce a rozšíření kanalizačního řádu. Díky této akci jdou konečně i odpadní vody z Nových Petrovic a ulice V Zahradách místo do řeky do čistírny odpadních vod. Vedle toho byla rekonstruována i část kanalizace ve Staré osadě a na Trţišti, kde byla vybudována oddílná kanalizace. Sníţení mnoţství dešťové vody a také balastních vod, vnikajících do kanalizace rozpadajícím se starým potrubím, je podmínkou větší koncentrace znečištění na vstupu do ČOV. Aby totiţ čistička dobře pracovala, potřebuje co největší koncentraci znečišťujících látek – ty slouţí jako potrava pro bakterie, které tak odpadní vody čistí. Při malé koncentraci znečištění mají bakterie nedostatek potravy, postupně odumírají a čistírna odpadních vod přestává fungovat. Vedle odstranění balastních vod a odklonění části dešťové vody projekt počítá také s napojením všech uţivatelů do kanalizace napřímo, bez průchodu odpadních vod septikem. V septiku totiţ dochází k částečnému čištění vody, a to způsobuje sniţování koncentrace jejího znečištění před vstupem do ČOV. Jiţ v době po vybudování čističky se proto městys obrátil na všechny občany, aby si přeloţili svoje kanalizační přípojky mimo septiky. Část občanů tak učinila, zdaleka ale ne všichni. Nyní platí stejná výzva i pro rodinné domy v Nových Petrovicích a V Zahradách: Přepojte si co nejdříve svoji kanalizační přípojku přímo do hlavního kanalizačního řádu mimo septik! Jako příspěvek na přepojení kanalizační přípojky můţete od městyse získat 1 000 korun, podmínkou je kontrola přepojení před zasypáním přípojky. V případě sloţitějšího přepojení je moţné o výši příspěvku jednat. Bezproblémové fungování čistírny odpadních vod je nejen příspěvkem ţivotnímu prostředí, ale velký význam má i z hlediska monitorování udrţitelnosti celého projektu rekonstrukce a rozšíření kanalizace. Ten byl realizován s vyuţitím evropské dotace a monitoring bude probíhat následujících pět let. Pokud by se nedařilo plnit kritéria, ke kterým se městys v projektu zavázal, mohla by nastat situace, kdy bychom museli vracet část dotace a takto zbytečně ztracené peníze by potom chyběly jinde. Proto ještě jednou prosím o zodpovědný přístup v této věci a přepojení kanalizačních přípojek co nejdříve.

14

Budoucnost kabelové televize S blíţícím se koncem analogového vysílání (na Vysočině bude ukončeno k 31. 5. 2011) se mnoţí dotazy uţivatelů kabelové televize, jak budou přijímat televizní signál, zda si budou muset pořídit set-top-box a jestli nezůstanou bez moţnosti sledovat televizní pořady. Konzultovali jsme budoucnost příjmu kabelové televize se zástupci společnosti Katro Servis, která zajišťuje její provoz, a dozvěděli jsme se následující informace: Pro majitele televizorů s digitálním příjmem nebo televizorů s analogovým příjmem vybavených set-top-boxem se nic nezmění, budou dostávat digitální signál tak jako je tomu jiţ nyní, pro majitele televizorů s analogovým příjmem bez set-top-boxu bude na hlavní stanici převáděn digitální signál na analogový a ten budou přijímat – část programů je takto přijímána ze satelitů a převáděna jiţ nyní. Z toho plyne, ţe i po 31. květnu budou všichni uţivatelé dostávat televizní signál ve stejné kvalitě jako doposud. Provozovatel samozřejmě doporučuje pořídit si k analogovým přijímačům set-top-boxy nebo koupit nový digitální přijímač, protoţe digitální vysílání nabízí mnohem vyšší rozlišení a kvalitu neţ klasické analogové. Chtěl bych vyuţít příleţitosti a informovat veřejnost ještě o jedné podstatné záleţitosti týkající se kabelové televize, a to je řešení její modernizace. Hlavní část kabelových rozvodů se budovala v letech 1994-95 a v té době se jednalo o vysoce nadstandardní nabídku kvalitního příjmu pozemních i satelitních programů. Postupně byla programová skladba rozšířená o místní informační kanál, k základní programové nabídce přibyla rozšířená a konečně začal být systém vyuţíván k rozvodu internetu, coţ bylo ve své době opět výrazně kvalitnější a rychlejší připojení, neţ nabízela konkurence. Vývoj v oblasti informačních a telekomunikačních technologií je ale velmi rychlý a není v moţnostech systému s relativně malým počtem uţivatelů stačit velkým hráčům na dynamicky se rozvíjejícím trhu. Navíc je nutno přiznat, ţe kromě rozšiřování počtu přípojek a nezbytných oprav městys během celé doby do kabelovky neinvestoval. V současné době proto čelíme především v oblasti internetu silné konkurenci nabídek bezdrátového připojení. V kombinaci se stále častějšími poruchami a výpadky systému jde o smrtící kombinaci, která ohroţuje budoucnost kabelové televize. Městys má jiţ několik let zpracovaný projekt na rekonstrukci systému, kalkulovaná cena je 6 milionů korun, coţ je mimo momentální moţnosti rozpočtu. V minulých letech se počítalo s vyuţitím dotací především z evropských fondů, aktuálně však ţádný dotační titul není vyhlášený a s ţádným se ani nepočítá. Ve zdánlivě neřešitelné situaci přišla firma Katro Servis s nabídkou odkoupení nebo dlouhodobého pronájmu systému, do jehoţ rekonstrukce by následně investovala. Rada i zastupitelstvo se nabídkou opakovaně zabývaly, proběhlo i jednání přímo s majitelem Katro Servisu panem Šírem. Firma má s tímto způsobem řešení bohaté zkušenosti, protoţe řada obcí a menších měst postupuje tímto způsobem. V současnosti mají v majetku nebo dlouhodobém pronájmu 35 kabelovek, v poslední době se pro toto řešení rozhodlo např. Milevsko. V případě dohody s městysem garantují zachování cen jak televizní nabídky, tak internetu, naopak nabízí vytvoření různých cenových balíčků podle potřeb jednotlivých uţivatelů. Po rekonstrukci by nabídli i nové sluţby jako jsou IP telefonie, IP televize, modernizovaný systém by umoţnil i např. provoz bezpečnostního kamerového systému, bezdrátového obecního rozhlasu apod. Nájemní vztah by v případě schválení zastupitelstvem začal 1. 1. 2012 a do půl roku by firma provedla rekonstrukci systému. Na programu jednání zastupitelstva bude bod kabelové televize na nejbliţším zasedání. Zdeněk Ryšavý, starosta

15

Z HISTORIE OBCE Stavební druţstvo Domovina v Okříškách a Dr Jos. Mareš Stavební druţstvo „Domovina“ ve Znojmě postavilo za předsednictví pana posl. dr Mareše činţovní domy a řadu domků rodinných za státní garance. V podzimních měsících roku 1929 po dlouhých poradách v politické straně soc. dem. – dělnické zřídilo v Okříškách odbočku druţstva stavebního „Domovina“ ze Znojma. Od velkostatku brtnického koupen pozemek za trţištěm a částečně směněn s obcí. Po poradách a schůzích, v nichţ schválen byl zastavovací i regulační plán jmenované části, přikročeno ke stavbě druţstevních domků v počtu 24 čísel. Stavbu provedli stavitelé z Okříšek Alois Matulík a Robert Skála nákladem cca ¾ milionu Kč kromě pozemků. V roce 1930 v letních měsících byla v části „Trţiště“ za rybníkem Ohrada dokončena výstavba druţstevních domků „Domovina.“ Jednalo se o 2 domky čp. 241 a 242 na dnešní ulici Boţeny Němcové, o 8 domků čp. 243 aţ 248 a 261 a 264 na dnešní ulici Druţstevní, dále pak o 6 domků čp. 249 aţ 254 na pravé straně a 6 domků čp. 255 aţ 260 po levé straně dnešní ulice 5. května.

Z místních občanů výstavbu vedli: vrchní revident ČSD Viktor Neuman, odborný učitel Josef Vala a ředitel místní školy Stanislav Nemeškal. Jedním ze zakladatelů druţstva „Domovina“ byl první český starosta města Znojma JUDr. Josef Mareš. Narodil se 17. října 1885 ve Vídni. Jeho otec brzy zemřel, matka se odstěhovala do Znojma (1897). První školní vzdělání získal na školách v Heralticích a Okříškách. Poté se měl stát bednářem, ale po matčině zásahu odchází, aby studoval na německém gymnáziu ve Znojmě (19011905). Po dokončení gymnázia odešel studovat Právnickou fakultu do Vídně. Roku 1914 přešel na Karlovu univerzitu, kde promoval.

16

V roce 1920 byl zvolen prvním českým starostou města Znojma a potom opakovaně v roce 1924 a 1929. V roce 1929 a v 1935 po druhé byl zvolen poslancem Národního shromáţdění Československé republiky. V r. 1938, kdy Znojmo bylo připojeno k Velkoněmecké říši, odešel do Brna a později do Jihlavy, kde vykonával advokátní činnost. Dne 23. června 1939 byl Josef Mareš v Brně zatčen gestapem a tři měsíce vězněn na policejní stanici na Orlí ulici. Po propuštění odešel do Třebíče, svoji rodinu odstěhoval do Okříšek. Začátkem srpna r. 1941 byl opět zatčen a po propuštění, které následovalo asi po měsíci, byl gestapem neustále sledován a vyslýchán. Koncem srpna r. 1944 byl zatčen potřetí, převezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde podlehl útrapám koncentračního tábora. Zemřel 12. dubna 1945. Jeho jméno je uvedeno na pomníku obětem 2.světové války před školou v Okříškách. Z původně postavených stejných domků v Okříškách na Trţišti se jich jiţ dnes moc nezachovalo. Během času docházelo k různým přístavbám a nadstavbám, dle potřeb jejich majitelů. Jsou ale svědky o práci našich bývalých občanů a jejich snaze získat na svou dobu jistě kvalitní obydlí. Bohuslav Buďa

Boudarovo řeznictví, Kučerův dům a Zárubova stodola, napravo Kohoutův dům - dříve a nyní

17

Šachy v Okříškách Šachový oddíl při Sportovním klubu Okříšky byl ustanoven v roce 1940 a jeho činnost se datuje aţ do konce války. V prvním roce byl jeho předsedou Apltauer a poté MVDr Krčma. V roce 1941 měl oddíl 22 členů, kteří se scházeli původně v hotelu Háva a později v restauraci u Dvořáčků. Základní kádr druţstva tvořili hráči: MVDr Krčma, Apltauer, Huta, B.Oberreiter, Hobza, Novotný, Matějka, MUDr. Mareš, Vala, Chlum, Šerý, Hospůdka. Pravidelně kaţdým rokem se hrál domácí přebor rozvrţený do dvou výkonnostních tříd, dále simultánky proti MVDr. Krčmovi a bleskové turnaje. Mimo to se závodní druţstvo zúčastňovalo mistrovské soutěţe, kde hrálo rovnocenné partie se šachovými kluby z Třebíče, Náměště, Vel. Meziříčí. Byl to na svoji dobu výkonnostně velmi silný oddíl a mistrovská utkání v Okříškách byla vţdy sledována velkým počtem diváků. Rokem 1945, po odchodu většiny hráčů, oddíl skončil svou bohatou a úspěšnou činnost. Novodobá historie šachu v Okříškách se vešla do let 1985-1999. Iniciátorem šachu v těchto letech byl učitel Petr Pavlík. Vedoucími šachového oddílu byli Miloslav Rojka a Jan Horák, později i další šachisté z řad juniorů. Nesmíme však zapomenout na rodiče mladých šachistů(-stek), kteří své děti podporovali. Během let 1985-1999 prošlo oddílem kolem stovky šachistů(-stek). Vzhledem k tomu, ţe v okrese byly šachy aktivním sportem, bylo zapojení Okříšek do soutěţí velice rychlé. V týdnu se trénovalo a o sobotách a nedělích se konaly soutěţe a turnaje. Šachy v Okříškách: praktický šach mládeţe korespondenční šach mládeţe praktický šach seniorů. Začneme korespondenčním šachem, kde dosáhli šachisté(-ky) našeho oddílu „ZŠ Okříšek“ výrazných úspěchů.

Z okresu Třebíč byli jediní, kdo se náročného a vytrvalostního turnaje zúčastňoval. Pořadatelem přeboru čtyřčlenných druţstev v korespondenčním šachu byl Okresní dům pionýrů a

18

mládeţe v Chrudimi. Druţstvo ZŠ Okříšky, jako nováček soutěţe, bylo nasazeno do III. ligy soutěţe. Jednalo se jiţ o XXI. ročník přeboru ZŠ v korespondenčním šachu v ČSSR. Termín soutěţe: září – červen 1986-1987. Systém hry – kaţdý hráč hraje 6-8 partií. Kaţdou partii hraje s jiným soupeřem z jiného druţstva. Z 13 druţstev se ZŠ Okříšky umístila na 3. místě, coţ jí zajistilo postup do II. ligy ZŠ v korespondenčním šachu čtyřčlenných druţstev v ČSSR. Rok 1987-1988 – účast v II. lize, z 16 druţstev jsme obsadili 4. místo. Rok 1988-1989 – účast v II. lize, z 16 druţstev jsme obsadili 3. místo, a tím jsme si vybojovali postup do I. ligy pro rok 1989-1990. V roce 1989-1990 jsme v I .lize, za účasti 20 druţstev, obsadili 10. místo. V roce 1990-1991 jsme byli přihlášeni v XXIII. ročníku přeboru ZŠ v korespondenčním šachu v ČSFR, ve skupině A. Po celoročních bojích ţáci ZŠ Okříšky v sestavě Rojka, Švarc, Rojková, Pacholík, pod vedením kapitána Miloslava Rojky a učitele Petra Pavlíka, zcela bezkonkurenčně zvítězili ziskem 22,5 bodů z 24 moţných a vybojovali si s velkým náskokem účast v I. lize a postup mezi nejlepší druţstva v republice. Do XXIV. ročníku (1991-1992) přeboru ZŠ v korespondenčním šachu I. ligy jsme jiţ nenastupovali jako amatéři, ale chtěli jsme zúročit zkušenosti získané z předchozích let. Soutěţ se hrála vyřazovacím způsobem. Po dvou třetinách, kdy jsme se udrţeli v soutěţi, jsme vybojovali celkově 3. místo, čímţ jsme dosáhli nejlepšího výsledku v korespondenčním šachu. Od prvního místa nás dělilo pouhého 1,5 bodu. Naše reprezentace v korespondenčním šachu byla ceněna i Okresním šachovým svazem v Třebíči. Pokračování příště. Miloslav Rojka

ŠKOLSTVÍ A KULTURA Okříšky mají po letech opět kronikářku Jiţ téměř deset let chyběl Okříškám kronikář, který by navázal na práci Mgr. Hudcové. Ta vedla obecní kroniku do roku 2000, poté se z Okříšek odstěhovala a od té doby se nedařilo najít jejího nástupce. Zájemci, kteří se přihlásili, nakonec vţdy z nedostatku času na funkci rezignovali. Aţ v novém volebním období se o problematiku vedení kroniky začala zajímat radní Hana Kühtreiberová. Ta se po prostudování starších kronik nakonec rozhodla věnovat se kronikářské práci a rada městyse ji na svém 9. zasedání schválila do funkce kronikářky městyse. V květnu se zúčastní kurzu pro kronikáře, jiţ nyní ale začíná dávat dohromady podklady pro zápisy. Okříšky mají kroniku z let 1924 - 1939 a potom nejnovější od roku 1977 - 2000. Paní Kühtreiberová proto chce vedle dopsání

19

chybějících deseti let po roce 2000 také zmapovat a zaznamenat válečná léta a potom období padesátých, šedesátých a počátku sedmdesátých let. Kronika z let 1945 - 1976 se totiţ v porevolučním období ztratila a bylo by potřebné získat informace od pamětníků, kterých je stále méně. Proto se městys a paní Kühtreiberová obrací na všechny starší spoluobčany s prosbou o spolupráci. Hledáme staré fotografie, doklady a dokumenty se vztahem k historii Okříšek a prosíme o jejich zapůjčení k okopírování nebo oskenování. Stejně tak máme zájem o setkání, kde by bylo moţné zaznamenat vaše vzpomínky a záţitky z chybějícího období. Pokud vlastníte staré dokumenty nebo můţete poskytnout zajímavé informace, obraťte se buď na úřad městyse nebo přímo na paní Kühtreiberovou a domluvíme setkání. Děkujeme za spolupráci – úřad městyse

Madam Colombová zasahuje V neděli 30. ledna 2011 divadelní soubor TJ Sokola Okříšky uvedl v premiéře krimikomedii J.Váchala „Madam Colombová zasahuje“. Členové souboru s napětím čekali, jak tuto současnou, megabláznivou komedii diváci přijmou. Potěšila je však velká návštěvnost a po prvních odehraných minutách, kdyţ se diváci bavili a řehtali, z nich obavy spadly. Nejvíce diváky šokovaly lordovy milenky v podání Tomáše Čamka, Jana Dokulila a Petra Malce. Vypadaly opravdu nádherně. Diváci i herci se dobře bavili i humorným textem, který se herci snaţili přibarvit, co jim síly stačily. A jak to hodnotí reţisérka E. Dokulilová: „Já i ostatní herci jsme rádi, ţe naši příznivci dokáţí ocenit snahu pobavit je nejen tradičními, známými divadelními hrami, ale ţe berou i novou, netradiční hru. Hlavně, ţe je sranda, ne? Všem divákům díky, ţe jste přišli!“

Okřešánek v Praze Okřešánek tančil v Kongresovém paláci letos jiţ potřetí. V loňském roce obsadil folklórní soubor Okřešánek na republikovém finále Sedmikvítku v Přibyslavi dvě první místa a byl vyslán do Prahy, kde byl vyhlášen jako nejúspěšnější soubor ve folklórním tanci a získal pohár předsedy vlády. Jelikoţ se však jednalo o pohár putovní, v letošním roce musel Okřešánek pohár předat zase dále. Z tohoto důvodu se vypravili tanečníci a tanečnice v pátek 4. února opět do Prahy. Koncert Děti dětem se koná pravidelně kaţdý rok vţdy jako součást akce Ledová Praha. Při této příleţitosti mohou děti navštívit některá muzea, historické památky či jiné atrakce buď zdarma, nebo za zvýhodněné vstupné. Také náš soubor této příleţitosti vyuţil a do Prahy vyrazil jiţ ráno. Děti navštívily Národní muzeum, kde zhlédly především výstavu Starých pověstí českých, ve druhém muzeu obdivovaly voskové figuríny a nakonec hledaly strašidla v Muzeu praţských pověstí. Nechyběla ani návštěva McDonald´s a Pizzerie a také projíţďka metrem. Po turistické části dne se celý soubor přesunul do Kongresového paláce, kde absolvoval krátkou prostorovou zkoušku a pak hurá do krojů. V 18.00 hod. začal slavnostní koncert, kde Okřešánek obdrţel náhradu za putovní

20

pohár v podobě futuristického talíře a také ocenění za dlouholetou práci. Samotné vystoupení se dětem moc povedlo, jednalo se o osmiminutové pásmo horáckých tanců s názvem Čtyřpárová.

Celý koncert byl zakončen vystoupením oblíbené skupiny Maxim Turbulenc. Známé hity zpívali snad všichni v sále včetně dospělých. A nejen to….skoro všichni vyskočili ze své ţidle, našli si prostor a vlnili se, skákali, dupali a tleskali. Prostě skvělá nálada doprovázela všechny zúčastněné po celý den, večer i celou cestu zpět domů…… Mgr. Ilona Mikešová

Pohádkový zápis 21. ledna 2011 se v Základní škole Okříšky konal zápis budoucích prvňáčků. Na předškoláky tam čekal Večerníček a postavičky

z pohádek. Děti hravou formou předváděly své znalosti a dovednosti, soustředěnost a pohotovost. Za kaţdý splněný úkol dostalo dítě razítko na papírový

21

dort, který jim připravil pejsek s kočičkou. Na konci pohádkové cesty čekaly všechny děti dárečky, které pro ně přichystali ţáci naší školy. Předškoláci opouštěli školu s úsměvem na tváři a s pocitem dobře vykonané práce. Paní učitelky se mohou na budoucí prvňáčky těšit. Zápisu se v letošním roce zúčastnilo 26 dětí. O odklad povinné školní docházky zatím oficiálně poţádali rodiče jednoho z nich. V příštím školním roce bude tedy naše škola mít jednu první třídu. Všem předškolákům i jejich rodičům přejeme šťastný start do další ţivotní etapy, naplněné jen radostí a spokojeností. Ředitelství školy

Kamarádi cest na Ledové Praze Pionýrská skupina Kamarádi cest se za doprovodu svých vedoucích Michala Nejedlého a Lucie Píšové, jako jiţ v dřívějších letech, opět letos zúčastnila třídenního poznávání pamětihodností Prahy. Akce Ledová Praha je určená pro všechny děti a dětské organizace. Výhodou je, ţe účastníci této akce mají po dobu jejího konání zadarmo vstupy do muzeí, slevu na městskou dopravu a různé atrakce. Děti tak mají jedinečnou moţnost poznat naše hlavní město. Z Okříšek se vyjíţdělo v pátek ráno autobusem a do Prahy se přijelo kolem desáté hodiny. Skupina byla ubytovaná kousek od metra stanice I. P. Pavlova v DDM Rytmus ve dvou menších tanečních zrcadlových sálech, kde měl kaţdý moţnost vybrat si svoje místečko na spacák. Po ubytování a malé svačince se ihned vyrazilo do policejního muzea. Zde se děti seznámily s historií policie od jejího prvopočátku, kdy ještě četníci jezdili na kolech a jednotlivé příkazy od vyšších nadřízených dostávali v určitou hodinu rádiem ve veřejném vysílání. Byly zde také k vidění jednotlivé moderní kriminalistické metody jako daktyloskopie, určování DNA a speciální přístroje na balistiku. Děti měly moţnost si vše pod kontrolou kriminalistických odborníků vyzkoušet. V rámci akce Ledová Praha zde byl pro návštěvníky muzea připraven doprovodný program, v kterém se představila ukázkami, jak zadrţovat narušitele, skupina rychlého nasazení. Kaţdý si mohl vyzkoušet, jak těţký je oděv s neprůstřelnou vestou a výzbrojí. Děti ale nejvíce lákalo navléci se do ochranného oděvu pyrotechnika. Z policejního muzea se šlo na Václavské náměstí, kde měli všichni na hodinu rozchod na jídlo a různé nákupy. Po srazu u sv. Václava se všichni odebrali na náročnou prohlídku Národního muzea. Zde děti tak zaujala zoologická expozice, ţe se jim odtud ani nechtělo. Ale nic naplat, musely se rychle přemístit do Kongresového centra, kde je čekal v 18°° hodin koncert „Děti dětem“. Koncert se konal pod záštitou RNDr. Petra Nečase, předsedy vlády ČR a PaedDr. Aleny Gajdůškové, místopředsedkyně Senátu ČR. Koncert se skládal z výběru nejzajímavějších představení republikových přehlídek soutěţe Pionýrský Sedmikvítek. V první části byli mezi účinkujícími i zástupci z Třebíče a Jihlavy. Před přestávkou

22

ještě vystoupila jako host punkrocková kapela „ Treska“. V druhé části koncertu byly zastoupeny i Okříšky, a to folklorním souborem Okřešánek, který zde vystoupil s programem „Horácko tančí“. Velice hezké bylo vystoupení „Pomáda“ taneční skupiny Domino z Ústí nad Labem. O závěr tříhodinového koncertu se postarali opět hosté, a to Maxim Turbulenc. A závěr to byl doopravdy velkolepý, kdyţ se většina dětí přemístila z hlediště za zpěváky na jeviště, aby jim pomohly zpívat. V sobotu čekal děti větší výstup, a to na rozhlednu Petřín a do zrcadlové síně. Z Petřína se šlo na Praţský hrad, kde si všichni také prohlédli chrám sv. Víta. Po zámeckých schodech a uličkami Malé Strany se postupně přesunuli na Karlův most, kde se všem za krásného sluníčka otevřelo nádherné panorama Hradčan. Samozřejmě, ţe nemohla chybět procházka po Staroměstském náměstí s orlojem a chodícími apoštoly. Po večeři se všichni těšili na relaxaci po celodenním chození a několika stovkách vyšlapaných schodů. Odpočali si ve vodním ráji, z kterého se na loţe dostali aţ o půlnoci. V neděli děti jiţ čekal jen úklid, sbalení spacáku a příprava na odjezd. Jako třešinka na dortu byla pro ně před odjezdem ještě návštěva bobové dráhy, které si velmi uţily. Z Prahou se rozloučily ve 14,02 odjezdem z hlavního vlakového nádraţí. Karel Dokulil

V knihovně se hrály piškvorky Dvacet čtyři dětí se zúčastnilo 1. piškvorkového turnaje, který v pátek 11. února 2011 připravila místní knihovna ve spolupráci se školní druţinou. Soutěţ byla velmi napínavá, protoţe výkonnost všech hráčů byla velmi vyrovnaná, je vidět, ţe piškvorky patří jiţ několik generací k oblíbeným školním zábavám. Děti ukázaly zdravou bojovnost a zápal do hry, jak se na správné sportovce sluší. A i kdyţ vyhrát můţe jen jeden, ani po vyhlášení výsledků nikoho neopustila dobrá nálada, vţdyť není důleţité vyhrát, ale zúčastnit se ! Výsledky turnaje: 1. místo Láník Libor 2. místo Vybíralová Adriana 3. místo Vybíralová Hana 4. místo Vávrová Pavla 5. místo Nováček David 6. místo Hekrlová Sabina

23

Březen - měsíc čtenářů Kaţdým rokem v březnu bývá tradicí knihoven upozornit na své aktivity. Pár minulých ročníků se prezentovalo jako Březen – měsíc internetu, ale zřejmě si uţ odborníci uvědomili, ţe internet se většině občanů chtě nechtě vloudil do domácností a je třeba se vrátit opět ke knihám a ke čtenářství. Kniha má svoji tradici a nezastupitelné místo v našem ţivotě. V knihách můţeme najít zábavu, odpočinek, ale i ponaučení. Knihovny si velice váţí svých čtenářů, snaţí se jít s dobou a nabízet nejen nové knihy a časopisy, ale chtějí se přizpůsobovat dle svých moţností potřebám uţivatelů. Prioritou letošního měsíce čtenářů je také snaha zaměřit se na nečtenáře. Nabídnout své sluţby i těm, kteří z nějakého důvodu knihovnu dosud nenavštívili. V loňském roce jsme uspořádali dvě cestovatelské besedy. Letos v této tradici pokračujeme. V březnu nás seznámil se svými toulkami po Číně pan Zdeněk Lorenc a dále se pokusíme připravit zajímavé besedy, o kterých budeme předem informovat. Pokud by byl někdo z řad čtenářů ochotný se podělit s ostatními o své cestovatelské záţitky, velice ráda tuto aktivitu uvítám. Jak jsem se jiţ zmínila, internet je běţnou samozřejmostí většiny domácností. Na internetu si lze pohodlně objednat téměř cokoli. Pozadu nezůstává ani prodej knih. Jednotlivé kniţní internetové obchody se předhánějí ve svých nabídkách a slevách. Své sluţby rozšiřují o moţnost přečíst si ukázku z knihy, přidávají recenze a názory jiných čtenářů, snaţí se nám nabídnout jinou kníţku podobného ţánru. Trendem začíná být i stahování elektronické verze knih do svých počítačů nebo e-čteček. V této souvislosti bych ráda upozornila na stránky – www.literarnidoupe.cz, kde je moţné získat plný text některých knih za mírný poplatek nebo volná díla úplně zdarma. Díla Boţeny Němcové, Karla Čapka, Karla Hynka Máchy a dalších je taktéţ moţné získat v elektronické podobě na adrese www.mlp.cz. Na závěr bych ráda upozornila i na další sluţby, které poskytujeme. V knihovně je přístup k internetu. Při letošním sčítání obyvatel bude k dispozici zdarma veřejně přístupný počítač pro ty, kteří si chtějí vyplnit a poslat formulář v elektronické podobě sami. Nabízíme moţnost kopírování, laminování a dále krouţkovou vazbu dokumentů. Mezi stále aktivně vyuţívané patří sluţba MVS (meziknihovní výpůjční sluţba), díky níţ můţeme objednat čtenáři knihu, kterou nemáme ve svém fondu, z jiných knihoven. Přeji Vám všem krásné jarní a slunečné dny. Na shledanou v knihovně se těší Radmila Malá

Beseda o Číně se vydařila V pátek 4. března v podvečer se uskutečnila jiţ třetí cestovatelská beseda v knihovně. Tentokrát jsme měli moţnost seznámit se s krásami Číny. Pan Zdeněk Lorenc, který je mimochodem místním rodákem, poutavě vyprávěl o svých záţitcích. Besedy se zúčastnilo 35 návštěvníků. Nejen z mého pohledu, ale i díky ohlasům, které jsem dosud získala, se večer moc vydařil. V těchto besedách bychom rádi pokračovali. Jakmile se nám podaří zajistit další besedu, budeme vás včas informovat. Radmila Malá

24

Ples SK Okříšky se opět vydařil Skvělou atmosféru jiţ XVII. Sportovnímu plesu vytvořila kapela ROOKIES. Hlavně milovníci klasických tanců jako polky a valčíku si chválili jejich dechovou sekci. K rozjetí dobré nálady hned na začátku přispělo předtančení dívčího tanečního souboru TS POSITIVE. Samozřejmě

nechyběla tradiční bohatá tombola s více jak 300 cenami, z nichţ ty nejlepší včetně první ceny „Roţněné prase s rautem v hodnotě 6500,-Kč“ se losovaly o půlnoční přestávce. Síly ztracené při tanci, který někdy trval aţ půl hodiny, mohli návštěvníci plesu doplnit ve dvou barech a také dole ve sklepě výborným gulášem z divočiny. I kdyţ sál tentokráte nebyl úplně zaplněn, většina návštěvníků se v dobré náladě, hlavně po poslední skladbě, kdy si všichni s kapelou zazpívali známou táborovou písničku Panenku, rozcházela aţ dlouho po třetí hodině. Sportovní klub Huhtamaki Okříšky má za sebou další zdařilou akci, kterou dokazuje, ţe nevěnuje pozornost jen fotbalu, ale významně přispívá i k obohacení kulturního ţivota v Okříškách. Karel Dokulil

XV. Obecní ples jiţ pořádalo nové zastupitelstvo V sobotu 12. února uspořádalo zastupitelstvo a úřad městyse v sále hasičské zbrojnice jiţ popatnácté obecní ples. I kdyţ účast byla tradičně poněkud menší neţ na ostatních plesech, přesto anebo právě proto - se necelá stovka účastníků dobře bavila. O dobrou náladu se postaraly dívky z taneční skupiny Cheerladies, v jejichţ repertoáru nechyběl ani kankán. Na tanečním parketu bylo dost místa pro páry, kterým hrála výborná kapela Garant, unavení tanečníci mohli zahnat ţízeň v baru a hlad v pekle gulášem nebo utopenci. O půlnoci se losovaly hlavní ceny bohaté tomboly. Výhercům gratulujeme a za sponzorské příspěvky děkujeme všem dárcům:

25

SPORT Výroční členská schůze SK Huhtamaki Okříšky Dne 7. ledna 2011 proběhla za účasti 84 členů z pozvaných 140 výroční členská schůze sportovního klubu. Zahájení provedl místopředseda výboru SK Huhtamaki Okříšky Václav Voda, který přivítal všechny přítomné, zejména pak pozvané hosty: předsedu KFS Vysočina-p. Vrzáčka, předsedu OFS Třebíč-p. Zímu a starostu městyse Okříšky-p. Ryšavého.

Pak následovaly zprávy o činnosti jednotlivých muţstev: a) přípravka: Petr Kremláček b) ţáci: Pavel Maruš c) dorost: Miroslav Račický d) muţi B: Milan Fila e) muţi A: PhDr. Tilahun Tesfay f) ţeny: Čeněk Heralecký Zprávu o hospodaření v roce 2010 přednesl – hospodář František Fučík Zprávu revizní komise přednesl – předseda komise Karel Dokulil Pak následovala volba nového výboru SK a revizní komise. Předsedou SK byl zvolen Mgr. Miroslav Heralecký, místopředsedou Václav Voda, hospodářem František Fučík, jednatelem Bc. Petr Kolář, členy výboru Jan Dokulil, Mgr. Jaroslav Jůza, Petr Molák, předsedou revizní komise Karel Dokulil, členy komise Petr Jůza, Lenka Bastlová. Dalším bodem schůze bylo schválení členských příspěvků na rok 2011: Po přestávce se ujal slova stávající předseda SK Mgr. Heralecký, který zhodnotil uplynulé období. Pan Vrzáček za KFS seznámil přítomné se změnami a s plány KFC v nastávající sezoně. Zástupce OFS p. Zíma si postěţoval na celorepublikový problém s dotacemi na sport od SAZKY. Dále jiţ následovala jen diskuse, v které dostali prostor i řadoví členové sportovního klubu.

26

Členské příspěvky SK Okříšky na rok 2011 přípravka:

600,-Kč

žáci:

1.000,-Kč 1.000,-Kč

dorost: muži:

1.000,-Kč

ženy:

600,-Kč

funkcionáři a trenéři:

200,-Kč

ostatní členové:

100,-Kč

dva mládežníci v rodině:

1.600,-Kč

tři mládežníci v rodině:

2.000,-Kč.

Dívčí fotbalový tým v Okříškách Tým ţen byl zaloţen v srpnu roku 2000. Od té doby pravidelně trénujeme 2- 3x týdně pod vedením trenéra Čendy Heraleckého. Tréninky probíhají jak v tělocvičně Základní školy, tak venku na vedlejším i hlavním travnatém hřišti a během přípravy také vybíháme do okolí Okříšek. V zimním období jsou halové tréninky zaměřené na fyzičku a posilování a hned, jak počasí dovolí, probíhají tréninky venku a piluje se vytrvalost a dovednosti s balonem. Hrajeme přátelská i mistrovská utkání v soutěţi Krajský přebor Vysočina, zápasy se odehrávají v městech a vesnicích převáţně na Třebíčsku, např. Přibyslavice, Kněţice, ale i Rešice nebo Jihlava. SK Huhtamaki Okříšky ţeny mají vlastní webové stránky www.skzeny.banda.cz, kde se můţete dočíst informace o trénincích, zápasech a dalších akcích. Rády bychom mezi sebe přivítaly nové hráčky (nábor věkově neomezený). Proto, pokud ráda sportuješ a fotbal tě láká, přijď rozšířit naše řady. Nabízíme: kolektiv, ve kterém je spousta legrace, zpevnění těla a krásný pocit, ţe pro sebe něco děláte. Přijď se podívat, jak probíhají tréninky nebo na náš zápas … kdy se co koná, najdeš na našich webových stránkách. Tým žen

27

Okříšští lyţaři na Jizerské padesátce V neděli 9. ledna proběhl jiţ 44. ročník populárního lyţařského dálkového běhu Jizerská padesátka. V konkurenci téměř 4 tisíc lyţařských nadšenců si to s náročnou tratí rozdali i zástupci našeho městyse. Svoji premiéru si zde odbyli zástupci SK Huhtamaki Okříšky Václav Voda, Václav Voda jr. a Marian Kotrba, výpravu doplnil Jan Svoboda z Číhalína. Václav Voda starší překonal sám sebe, náročnou trať zdolal pod pět hodin a v cíli rozdával úsměvy na všechny strany. Klobouk dolů, sníh byl po oblevě velice těţký a kdo tentokrát správně nenamazal, taky nejel – o čemţ by mohl hovořit třeba mladší z rodiny Vodových. Organizace a průběh samotného závodu i nádhera Jizerek účastníky nadchla, a tak není divu, ţe doyen týmu Václav Voda ještě druhý den v euforii sliboval: "Koleno nekoleno, za rok jedeme zas!" Průběh závodu na internetu sledovala pochopitelně celá Vodova rodina a příbuzní a tlačili palečky, co mohli. S výkonem svých reprezentantů byli spokojeni (tedy zejména s tím, ţe závod přeţili) a jak by ne, zdolat padesátikilometrovou náročnou trať není ţádná legrace a jiţ samotná účast na takovém podniku je ctí. Vţdyť mezi účastníky byli borci nejen z tradičně silných severských zemi, ale například i z Japonska, Irska, Nového Zélandu nebo Anglie a mnoho z nich, ač s vysokými ambicemi, se nakonec ve výsledkové listině krčilo aţ za našimi reprezentanty z Okříšek či Číhalína! Gratulujeme!

Okříšský univerzál Hujerův memoriál má dva vítěze v kategorii muţů Šestý ročník Okříšského univerzála zahájil – na rozdíl od předchozích roků – dvojboj ve šplhu na tyči a na laně - Hujerův memoriál. V malém sále tělocvičny se v neděli 16. ledna sešlo 48 závodnic a závodníků. Kaţdý závodník měl po dvou pokusech na lanu i tyči, do celkového hodnocení se počítal ten lepší výsledek. Ceny v tomto závodě bývají tradičně v podobě: „Trošky švestiček z naší zahrádky“. Kategorie dívek měla sedm startujících. Zvítězila Anhelina Midyanka, která z loňských časů srazila více neţ čtyři sekundy. Druhé místo vybojovala při svém prvním univerzálovském startu Karin Bodnárová z Brtnice a třetí skočila i přes zlepšení loňského času obhájkyně vítězství Leona Brabcová. U chlapců dosáhl na metu nejvyšší nováček Radim Novotný, za ním došplhal loňský celkový vítěz Tomáš Kývala a na třetí příčku dohmátl Ondřej Fiala. Mezi ţenami se o vítězství popralo dvanáct startujících, stupně vítězů obsadila stejná trojice jako před rokem, ale všechna děvčata si vyměnila pozice. Vyhrála Eva Hnízdilová, jejíţ čas se stal novým rekordem závodu. Na druhé místo se dostala Milada Brabcová před třetí Andreu Fialovou. Dámy nad 35 let tvořily více neţ polovinu startovního pole ţenské kategorie, stejně jako před rokem mezi nimi zvítězila Milada Brabcová před Hanou Štolzovou a novou účastnicí Univerzála Blankou Křivánkovou.

28

Muţů startovalo o čtyři méně neţ loni – dvacet dva, v časech se ale projevilo výrazné zlepšení. Na desetinu stejné výsledné časy na tyči i na laně znamenaly, ţe se na nejvyšším stupni museli mačkat vítězové dva – Pavel Brabec a Jan Doleţal. Loňský nejlepší výkon zlepšili oba o půl sekundy, za rekordními výkony Petra Brabce ovšem ještě dost zaostali. Za nimi skončil nejrychlejší ze silného bratrského tria Radek Novotný Třetina ze startujících muţů patřila do kategorie muţů nad 40 let, poprvé letos neslavil vítězství v kategorii Pavel Rous, který skončil třetí, před něj se dostali dva nováčci – druhý Jindřich Svoboda a vítězný Radek Novotný. U chlapců dosáhl na metu nejvyšší nováček Radim Novotný, za ním došplhal loňský celkový vítěz Tomáš Kývala a na třetí příčku dohmátl Ondřej Fiala.

Výškařské prvenství putuje do Prahy 27. února se v místní tělocvičně uskutečnil uţ VIII. ročník skoku do výšky. Po šesté to bylo v rámci Okříšského univerzála. V tomto klání bojovalo 54 závodnic a závodníků. Rekordy v kategoriích sice odolaly, ale i tak jsme mohli vidět kvalitní výkony a někdy i velmi zajímavé souboje. V kategorii dívek startovalo 9 závodnic. Výsledek prvních dvou závodnic byl stejný, o vítězství Anheliny Midyanky před Lenkou Linduškovou rozhodlo méně oprav na předchozích výškách. Třetí skončila loňská vítězka Zuzana Křivánková. Chlapců startovalo šest, loňské nejlepší výkony „velkých“ chlapců zůstaly nepřekonané, ale vítěz Radim Novotný ukázal velké srdce, kdyţ skočil 120 cm. Za ním se umístil Michal Hvězda a o třetí místo se stejným zápisem podělili Tomáš Kývala a Pavel Linduška jr. V patnáctičlenném startovním poli kategorie ţen obhájila prvenství Eva Hnízdilová, souboj o nejvyšší stupeň však byl mnohem vyrovnanější, protoţe Milada Brabcová bojovala a nakonec při stejné skočené výšce prohrála pouze na opravy na niţší výšce. Třetí příčku vybojovala stejně jako před rokem Eliška Vodová, následovaná Lucií Sedlákovou. Muţů se přihlásilo 24, závod byl velmi dramatický aţ do konce, kdy se o medailistech rozhodovalo aţ na výšce 163 cm. Tu nakonec skočil jediný Jiří Dehner z Prahy, který tak zlepšil svůj předloňský výsledek, kdy skončil druhý. V závěru za doprovodu bubnů na třetí pokus překonal hranici 170 cm. Mezi třemi borci s výkonem 160 cm nakonec mohli slavit brtničtí závodníci – dvojnásobný vítěz Jan Doleţal obsadil druhou příčku a jeho mladší kolega Jan Kruţík třetí. Nevděčná bramborová medaile zbyla na kněţického Karla Houzara. Fantastické výkony předváděl Luděk Gross, který středkem překonal 150 cm (o 15 cm více neţ loni) a po právu zvítězil mezi seniory. Bc.Silvie Široká

29

ZAJÍMAVOSTI FRÄNKISCHE letos oslaví 105 let trvání firmy Při příleţitosti tohoto výročí jsem poloţil několik otázek řediteli firmy ing. Jiřímu Novotnému. Co byste řekl čtenářům o historii firmy? Firma Fränkische byla zaloţena v roce 1906 v německém městečku Königsberg a nyní je řízena 3. generací původních zakladatelů. V roce 2003 byl otevřen závod v Jihlavě, odkud se firma v roce 2007 přestěhovala do nových výrobních prostor sem do Okříšek. A se zásadou, vyvíjet jiţ dnes výrobky pro budoucnost, jsme si úspěšně vybudovali naši pozici na evropském trhu. Co je náplní vaší výroby? Jsme inovativní, středně velká firma na průmyslové zpracování umělé hmoty s vedoucím postavením ve vývoji, výrobě a uplatnění na trhu technických, vysoce kvalitních aplikací pro velké, malé a vnitřní výstavby pro domácí spotřebiče, strojní, dopravní a automobilový průmysl. Hlavními odběrateli jsou jak automobilky, tak další dodavatelé v automobilovém průmyslu. A co konkrétně vyrábíte zde v Okříškách? Zdejší závod se zabývá výrobou vlnitých trubek pro automobilový průmysl a domácí spotřebiče (pračky, vysavače) a jejich následným tvarováním a montáţí. Měsíčně se v našem závodě vyrobí cca. 6 000 km vlnitých trubek, zformuje se 1 000 000 kusů a smontuje se 1 500 000 kusů.

Kolik má firma zaměstnanců? V Německé republice zaměstnáváme cca 1300 pracovníků. V současné době v pobočce v Okříškách je cca 400 pracovníků. Z toho je 70 pracovníků z Okříšek. Velkou část tvoří pracovníci z Třebíče a Moravských Budějovic. Dále k nám dojíţdějí zaměstnanci z Ţeletavy, Jihlavy, Brtnice, Jaroměřic nad Rokytnou, Kněţic a ostatních dalších obcí v okolí.

30

Co mimo zaměstnání vašim zaměstnancům nabízíte? Našim zaměstnancům, díky kterým se nám dosud dařilo uspět na náročném automobilovém trhu, nabízíme nejenom stabilitu 105leté rodinné firmy, ale i moderní pracovní prostředí, závodní stravování, svoz na pracoviště a moţnost osobního rozvoje jak po odborné stránce, tak po jazykové. Pořádáme pro ně různá společná setkání s občerstvením a hudbou a letos jsme pořádali i první ples. Zapojujete se také do sportovního a kulturního dění v Okříškách? Samozřejmě, podporujeme sponzorskými dary různé iniciativy, jako např. Okříšský universál a hlavně mládeţnické sportovní turnaje. Mimo to naše firma rozdělila finanční částku 200 000, - Kč místním organizacím – SK Okříšky, PO Kamarádi cest – florbal, Okřešánek, Gymnastky Přibyslavice, TJ JIPAP Přibyslavice, Sokol Kněţice a školka Okříšky. K 640. výročí první písemné zmínky o Okříškách připravujeme den otevřených dveří. Za rozhovor ing. Novotnému děkuje Karel Dokulil

Okříšské nádraţí nabízí sluţbu nástupní plošiny pro vozíčkáře Malá slavnost se odehrála v pátek 25. února po obědě na okříšském nádraţí. Byla zde předána mobilní plošina, umoţňující nastupování do vlaku tělesně postiţeným cestujícím, upoutaným na invalidní vozík. Jak uvedla zástupkyně Konta Bariéry, které tuto aktivitu zaštituje a připravuje, se v případě Okříšek jedná jiţ o jedenácté nádraţí na Vysočině, které umoţňuje bezbariérový přístup k ţelezniční dopravě. Vysočina je tak na prvním místě mezi kraji České republiky. Na pořízení plošiny sdruţily prostředky vedle Konta Bariéry také České dráhy, Správa ţelezniční dopravní cesty, kraj Vysočina a městys Okříšky. Náměstek hejtmana ing. Vladimír Novotný konstatoval, ţe není vţdy jednoduché přesvědčit volené orgány o potřebnosti podobných investic, ale naši tělesně postiţení spoluobčané si podporu určitě zaslouţí. Je vidět, ţe na Vysočině se to daří, protoţe jsou i další zájemci mezi městy, jako např. Nové Město na Moravě. Starosta Zdeněk Ryšavý připomenul, ţe rozvoj Okříšek je spjatý právě s výstavbou ţelezničních tratí a dráha je pro mnohé místní opravdu srdeční záleţitostí. Proto je rád, ţe i nové zastupitelstvo potvrdilo příspěvek ve výši 36 000 korun, který přispěje k zatraktivnění ţelezniční dopravy, a věří, ţe cestující veřejnost novou sluţbu ocení. Také zástupci Českých drah a SŢDC ve svých vystoupeních ocenili spolupráci se samosprávami a přislíbili, ţe podobná zařízení a další bezbariérové úpravy např. nástupišť se budou postupně objevovat i na dalších nádraţích. Přítomní zástupci vozíčkářů si hned mohli prakticky vyzkoušet, jak plošina funguje, z jejich úst zaznělo poděkování všem dárcům. Zdeněk Ryšavý

31

Jak předejít situaci, ţe se dítě ztratí či se stane obětí trestného činu? Rady pro rodiče 

komunikujte se svým dítětem, zajímejte se o jeho problémy, naslouchejte mu, vnímejte změny v jeho chování  mějte vţdy přehled o tom, kde a s kým se vaše dítě nachází, mějte přehled o jeho denních aktivitách  vysvětlete dítěti klidným a přiměřeným způsobem (v závislosti na jeho věku), jaká nebezpečí ho mohou potkat a jak jim můţe čelit, na koho se můţe obrátit s ţádostí o pomoc  dítě by mělo znát základní linky tísňového volání (112, 158, 155, 150, 156)  učte děti, aby věřily svým vlastním pocitům, ujistěte je, ţe mají právo říct kdykoliv „NE“, jestliţe cítí, ţe není něco v pořádku  vţdy velmi dobře zvaţte, komu své dítě svěřujete a tyto osoby si náleţitě prověřte (např. chůva)  pro případ zmizení dítěte mějte k dispozici (nejlépe vždy při sobě) aktuální fotografii vašeho dítěte Dojde-li ke zmizení vašeho dítěte... 

kontaktujte policii na kterékoliv policejní služebně nebo na lince tísňového volání 158 ihned, jakmile zjistíte, že se vaše dítě ztratilo, vyvarujte se pozdního oznámení, rozhodovat mohou i minuty  v závislosti na věku dítěte prohledejte všechna místa, kde by si dítě mohlo hrát nebo kde by mohlo usnout, uvědomte si, kdy a kde jste jej viděli naposledy, i malé dítě je schopno ujít několik kilometrů  poskytněte policii detailní popis vašeho dítěte včetně oblečení a zvláštních znamení (jizvy, tetování, mateřská znaménka), předejte policii aktuální fotografii vašeho dítěte v odpovídající kvalitě, informace o jeho zdravotním stavu a uţívaných lécích  informujte policii o okolnostech zmizení dítěte, kdy a kde, popř. s kým jste jej naposledy viděli  policii uveďte jen pravdivé a nezkreslené informace, v žádném případě informace nezatajujte, i sebemenší detail může být významný pro pátrání včetně změn v chování dítěte před jeho zmizením  zamezte přístupu sousedů, známých a dalších osob mimo rodinu do domu nebo bytu, odkud se dítě ztratilo, do doby, neţ policie provede šetření na těchto místech  buďte neustále na příjmu, aby vás policie mohla bez problémů kontaktovat  pohřešování dítěte představuje pro kaţdou rodinu velké psychické trauma, máte proto moţnost vyuţít sluţeb policejního psychologa, nebojte se také kontaktovat neziskové organizace pomáhající lidem v obtíţných ţivotních situacích, k dispozici jsou vám také linky důvěry Základní pravidla bezpečného chování pro děti vţdy bys měl informovat rodiče o tom, kam jdeš a s kým a poţádat je o svolení  neměl by ses venku pohybovat sám, vţdy je lepší mít doprovod kamaráda nebo dospělé osoby  neměl bys přeceňovat své síly, zbytečně riskovat, nechat se „vyhecovat“ kamarády k tomu, abys podstoupil něco, co by mohlo skončit nešťastnou náhodou, ohrozit tvé zdraví nebo ţivot

32

   



jestliţe se někdo pokusí tě odvést někam proti tvé vůli, snaţ se dostat od něj pryč, ať uţ za pouţití křiku, kopání nebo jiných metod pokud si tě někdo bude chtít vyfotografovat, máš právo říct „NE“ a informovat o tom své rodiče nebo jinou důvěryhodnou dospělou osobu nikdy nestopuj, nenastupuj do auta k ţádné osobě (ať uţ známé či neznámé), nemáš-li předem daný souhlas rodičů v případě, ţe se ztratíš rodičům na veřejně přístupném místě, nepátrej po nich sám a co nejdříve vyhledej uniformovaného policistu či stráţníka nebo jinou důvěryhodnou osobu (prodavačka v obchodě, maminka s dětmi,...) a řekni jim, ţe ses ztratil a potřebuješ pomoct najít rodiče zapamatuj si základní bezplatné linky tísňového volání, na které se můţeš obrátit 24 hodin denně, 7 dní v týdnu (158 – Policie ČR, 155 – Zdravotnická záchranná sluţba, 150 – Hasičský záchranný sbor ČR, 156 – Obecní policie, 112 – Jednotné evropské číslo tísňového volání) Česká policie

Zastupitelé diskutovali se spolky Ve středu 9. března proběhlo v zasedací síni úřadu městyse tradiční setkání zastupitelů se zástupci místních spolků. Za zastupitelstvo se zúčastnili čtyři jeho členové, spolků mělo tentokrát zastoupení sedm – SK Huhtamaki, TJ Sokol, divadelní soubor, Nová Kůţe, PS Kamarádi cest, Sportovní tenisový klub a Okříšský univerzál. Na začátku informoval starosta zástupce spolků o činnosti rady a zastupitelstva a o záměrech městyse na letošní rok. Seznámil je s obnovením komise společenského ţivota a představil jejího předsedu Ladislava Příhodu. Ten se ve svém vystoupení věnoval přípravě oslav 640. výročí první písemné zmínky o Okříškách, spojených se srazem rodáků. Poděkoval zástupcům spolků za vstřícnost a za zájem o spolupráci na oslavách. S oslavami souvisela i návštěva pana Růţka, který oslovil městys s nabídkou vydání obrazové publikace při příleţitosti výročí. Předloţil účastníkům ukázky několika kníţek vydaných pro obce z Vysočiny a Jihomoravského kraje a prezentoval zkušenosti z přípravy. Ze strany zastupitelů i zástupců spolků zazněla nejistota, zda by se podařilo prodat dostatečný počet výtisků, který by zaplatil náklady. Na druhou stranu se všem publikace líbily a povaţují je za vhodnou prezentaci městyse. Námětu se ještě bude věnovat rada i zastupitelstvo. Dalším bodem programu bylo tradiční kolečko spolků, kdy kaţdý krátce informoval o své činnosti v uplynulém roce, o plánech na rok letošní a také o stavu členské základny a finanční situaci. Je potěšující, ţe většina spolků zvládá nelehkou ekonomickou situaci a daří se jim zajistit dostatek prostředků na činnost a také na drobné opravy. Svým dílem k tomu i v letošním roce chce přispět zastupitelstvo městyse prostřednictvím Programů rozvoje kultury a sportu, pro které v rozpočtu navýšilo prostředky na celkovou částku 180 000 korun. V závěru setkání probíhala volná diskuze na nejrůznější témata ţivota spolků i městyse. Zdeněk Ryšavý

33

Podnebí okříšského regionu Počet letních dnů 30 – 40 Počet mrazových dnů 130 – 140 Průměrná teplota v lednu -2 aţ –3°C Průměrná teplota v červenci 16 aţ 18°C Sráţkový úhrn ve vegetačním období 350 – 400 mm Sráţkový úhrn v zimním období 250 – 300 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 – 80 Absolutní teplotní minimum (neoficiální) 10.2. 1929 -30 °C Absolutní červnové teplot. max. 11.6.2003 meteo. st. Náměšť nad Osl. 31,4 °C Absolutní červnové teplotní maximum 11.6.2003 meteo. st. Telč 32,2 °C Absolutní teplotní maximum 17.7.1983 meteo. st. Telč 37,1 °C Sluneční svit nejvyšší v červenci 247 hodin Sluneční svit nejniţší v prosinci 40 hodin Roční sráţkové úhrny 600 – 620 mm Průměrná sněhová pokrývka 15 – 20 mm Maximální sněhová pokrývka 8.2.1941 70 cm Proudění vzduch převládá severozápadní - asi 30%. Ovzduší je znečišťováno hlavně silniční dopravou, a to oxidem siřičitým a uhelným. Celkově je moţno hodnotit situaci v oblasti čistoty ovzduší velmi kladně a lokalitu zařadit jako jednu z nejčistších v kraji. Převzato z meteo. st. Náměšť nad Oslavou a Telč

DOPISY ČTENÁŘŮ Nejtrapnější první rande Snad všichni jsme zaţili špatný rande, ale tohle je něco. Byl zima a mráz… a kluk ji vzal na lyţování do hor. Byl to denní výlet (ne přes noc). Neznali se - koneckonců a ještě se nikdy nepotkali. Byla to trochu zábava, ale nic se celkem nedělo aţ do chvíle, kdy se pozdě odpoledne vydali na cestu domů. Sjíţděli autem z kopců, kdyţ si postupně začala uvědomovat, ţe si neměla dávat to extra kafe. Byli asi hodinu daleko od nejbliţšího záchodu a v úplné pustině! S rozpaky se mu svěřila. Společník jí navrhoval, ať to zkusí vydrţet, coţ na chvíli fungovalo. Naneštěstí, kvůli těţkému sněhu a následné pomalé jízdě se dostala do bodu, kdy uţ se to nedalo vydrţet - a tak buď ke krajnici, nebo u jeho auta. Zastavili a ona se rychle odplíţila za auto, strhla si kalhoty - začala. V hlubokém sněhu se jí špatně drţela rovnováha, tak se opřela půlkou zadku o nárazník, aby sebou nepraštila. Společník stál na druhé straně auta a dával pozor na silnici - byl to opravdový gentleman a ani ho nenapadlo se kouknout. Jediné, na co myslela, byla ta úleva v této poněkud ostudné situaci. Nicméně, hned jak skončila, začala si být vědoma jiného pocitu. Jak se ohnula, aby si natáhla kalhoty, zjistila, ţe její půlka zadku je pevně přilepena k tomu nárazníku. Myšlenky na jazyk mrazem přilepený k hůlkám jí vstoupily do hlavy, jak se marně pokoušela oddělit svou kůţi od ledového kovu. Rychle začínalo být jasné, ţe díky extrémní zimě má na krku úplně nový problém. Zděšena trapností situace a přesto si vědoma i humornosti té chvíle, odpověděla na otázku společníka, "proč jí to tak dlouho trvá", ţe jí opravdu přimrzla jedna půlka k autu a ţe potřebuje trochu pomoci! Jak obcházel auto, tak se pokoušela zakrýt svetrem a jak se tak dívala úpěnlivě do jeho očí, on se začal hrozně smát. Ona se také začala hihňat, a kdyţ se konečně uklidnili, začali to dilema řešit. Zřejmě čelili, i v této hystericko-komické situaci opravdovému problému. Oba souhlasili, ţe potřebují něco horkého, aby osvobodili její chladnoucí pozadí ze zajetí ledového kovu! Mluvíce o tom, co ji původně dostalo do tohoto problému, pochopili, ţe tímto způsobem jej také musí řešit. Takţe, jak se dívala odvráceným směrem, její nový nápadník jí na prvním rande " odčůral" půlku zadku od nárazníku! A jak jejich první "trapné" rande skončilo? Stal se jejím manţelem. Čtenářka zpravodaje

34

Pranostiky Duben Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne. Na mokrý duben - suchý červen. Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje. Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě. Kdyţ se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom. Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto. Květen Studený máj - v stodole ráj. Mokrý máj - v stodole ráj. Na mokrý květen přichází suchý červen. Kdyţ máj vláhy nedá, červen se předá. V máji hřímoty nedělají trampoty. Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Červen Kdyţ v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí. Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi. Červen mokrý a studený - bývají ţně vţdy zkaţeny. Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný. Co v červnu nedá do klasu, červenec naţene v času.

Velikonoční menu a pomlázka Ne jenom Vánoce, ale i Velikonoce mají své speciální menu i ingredience. Slavnosti Velikonoc začínají vlastně na vrcholu postní doby. Proto se pekly a pečou jidáše z kynutého těsta, které se pokapaly medem a podávaly se na velký pátek k obědu. Často měly církevní symboliku zkroucené jako provaz připomínaly ukřiţování Jeţíše Krista; v podobě ptáčků byly symbolem blíţícího se jara. Aţ první velikonoční svátek, jenţ začínal a začíná po obřadech Bílé soboty, nabízel bohatou tabuli, například pečené kůzle, telecí maso a nádivku z vajec, uzeného masa a mnoţství natí a bylinek. Vyuţívaly se také listy mladé kopřivy, které se dusily jako špenát, a z mladých listů pampelišky se připravoval salát. Beránci z kynutého nebo třeného těsta nechyběli ani na nejchudším stole. Velikonoční čas připomínal také mazanec z kynutého těsta s rozinkami. Významným velikonočním obyčejem je pomlázka. Pod tímto pojmem se skrývá několik věcí. Pomlázka je spletené vrbové nebo jívové proutí, jímţ se mládeţ o Velikonocích vzájemně šlehává. Pomlázka je také obvyklý velikonoční dar malovaná vajíčka, kraslice. V některých krajích dodnes zručné dívky a ţeny zdobí vajíčka voskem, škrábáním či rýsováním. Většina z nás zdobí velikonoční vajíčka ponořením do barev zakoupených v obchodě, případně polepením obtisky. Na víc nemáme čas a moţná ani schopnosti. Karel Dokulil

35

Okříšky budou slavit 640 let svého trvání Předběžný program oslav – 10. až 11. září 2011 Den otevřených dveří: škola, školka, zámek, fotbalové kabiny, klubovna KC, sokolovna, hasiči. Výstavy fotek městyse a jednotlivých organizací.

Sobota Sportovní klub - hřiště: fotbalová utkání na hřišti SK, výstava fotek sportovního klubu Hasiči v areálu hasičárny: dětský den, skákací hrad, hasiči - ukázka techniky, David Komárek -ukázka závodních aut, Lazárek Velorexy, šermířské představení, večer taneční zábava s místní hudební skupinou Nová Kůţe.

Neděle Sraz rodáků, jarmark na nádvoří zámku, výstava fotek - proměny Okříšek, mše, průvod obcí a předání práv Kulturní program na nádvoří zámku: Okřešánek, písničkový pořad „Z operetky do operetky“- divadelní soubor Sokola Okříšky, dechová hudba

Prosíme občany, aby předali adresy svých známých rodáků na úřad městyse. L. Příhoda – předseda komise společenského života Krajský úřad kraje Vysočina v rámci projektu Zdravý kraj Vysočina vyhlašuje III. ročník úklidu prostranství u silnic našeho kraje s názvem:

ČISTÁ

VYSOČINA

úklid veřejného prostranství a přírody na Vysočině ve dnech 8.–15.4.20011

Pozvánka – Přijďte uklidit Okříšky a jejich okolí! Rada městyse rozhodla o zapojení Okříšek do jarního úklidu přírody, který vyhlásil kraj Vysočina v rámci akce Čistá Vysočina. Ta bude letos probíhat od 8. do 15. dubna a navazuje na loňský úspěšný ročník, do kterého se zapojilo 14 534 obyvatel našeho kraje.

V Okříškách má brigáda na úklid Okříšek a okolí již několikaletou tradici, letos proběhne v sobotu 9. dubna od 9,00 hodin, sraz před firmou Fraenkische! 36

Tradičně budeme uklízet příkopy okolo silnic směrem na Zašovice, na Heraltice a od benzinky směrem na Třebíč. V případě většího počtu účastníků vytipujeme i další lokality. Vedle brigády dospělých se do akce zapojí i základní škola, za coţ jí patří velké poděkování. V anketě „Okříšky 2010“ se často objevovaly připomínky ke stavu ţivotního prostředí i k upravenosti městyse. Věříme, ţe přijdete v hojném počtu přiloţit ruku k dílu a proměnit přání v realitu.

Přijďte v sobotu 9. dubna, uklidíme společně kus našeho společného světa! Srdečně zve Zdeněk Ryšavý, starosta městyse

Oznámení Každou poslední sobotu v měsíci bude v areálu za sběrným dvorem od 10°° do 12°° hodin probíhat sběr šatstva pro charitu. Boţena Menoušková

INZERCE PRODEJ CHOVNÉ DRŮBEŢE

/ z veterinárně kontrolovaných chovů, které zaručují kvalitu a vysokou užitkovost /

trasa č.79 Okříšky parkoviště u Spořitelny/ /na návsi/ /na náměstí u požární zbrojnice/ /u Jednoty/ dislav /na návsi/ /náměstí Míru – Chovatelské potřeby/ Prodej 1.4.2011 při objednání 10ks —> 1 kuřice ZDARMA !!! Kuřice černé, červené, bílé /nesou bílá vejce/ stáří: 14-18týd. cena: 130-150,-Kč Prodej 7.6.2011 Kuřice černé, červené Kačeny pekingské /bílé brojlerové/ Kačeny barbarie /husokačeny/ Moularden /kříţenec piţmová+peking.kachny/ Husy /bílé/ Krůty /kanadské širokoprsé brojlerové/

stáří: 14-18týd. 1-3týd. 1-3týd. 1-3týd. 1-3týd. 6-8týd.

cena: 130-150,-Kč 60-80,-Kč 90-110,-Kč 60-80,-Kč 130-150,-Kč 250-290,-Kč

Drůbeţ, prosím,OBJEDNÁVEJTE na adrese:Gallus Extra s.r.o., Pražská 8, 586 01 Jihlava tel.567 212 754, 567 214 502, mob.731 701 331, po-pá 8-15h! [email protected]

37

Kamarádi cest na Pražském hradě

Letošní turnaj v mariáši vyhrál Ing. Pavel Majo

38