-~~p:C
l
cc;cccc
,/ tI~~
DUCHOVNÍ SLOVO Máme "za dveømi" opìt dobupostní. Jakji prožít? A vùbec-tìšíme se na ni? V pátek nás èeká navíc Køížovácesta,nìjaká modlítba -rùženec, dobrý skutek,nìco si odøíct Takto dostávázabrat naše do sebe zamilovanéJÁ. A vùbec-bude tato postní dobanaplnìná? Jakji naplnít? Již sámnázevnás upozoròuje.. že se budejednat pøedevšímo pùst, kterýje osvìdèenýmprostøedkemk obrácení -návratu k Bohu. Pøiznejmesi -i naše srdce otupìlo,jak øíkáprorok lzaiáš -pøímo ztuènìlo stylem dnešníhoživota pohodlnost,zhýèkanost,požitkáøství,konzumacetelevize,potìšeníèkoatd. atd. Odtuènìníse vìtšinou dìje skrzeredukènídietu,z dùvodunavrácenízdraví a prodloužení života, což znamená,že omezímepøísun vysokokalorických potravin. V duchovnímsmysluto také znamená"dietu ,. od všehotoho, co nás vzdálilo od Boha. Jeden knìz øíká,že se hodnì hovoøío støedovìku,že byl høíšný.Je to pravda, ale stejnì høíšníjsme i my, možnái více a hlavnì rafinovanìji. Ovšem je také pravdou,že støedovìkdìlal to, co mys nejvìtší pravdìpodobnostínedìláme. Støedovìkse nejenzpovídalze svýchhøíchùa tím smiøoval,ale èinil i pokání,postil se. Svátostí.fmíøení jsou nám odpuštìnyhøíchy,z kterých se vyznáváme.Již nás neèekázavržení-vìèný trest. Ale škoda,která tím høíchem byla zpùsobena,napravenánení.Proto èlovìk ve støedovìkuèinil nároènápokání za svéhøíchy-postil se. Tak napøíkladza manželskounevìru musel4 léta bìhem bohoslužebkleèetpøedkostelem,a to zajakéhokoliv poèasí -déšt: bláto, sníh, vedro,zima. Pøitomprosil vcházejícdo kostela o modlitbu za sebe. Potom 5 let smìl do chrámupouze na kázání,nìjaký rok smìl být pøítomen pouzena modlítbách,ale oddìlenì na místì urèenémpro kajícníky,pak 4 roky mezivìøícími s vylouèenímod sv. pøijímání. Za dob mírnìjších: kdo v kostele klábosil -musel sepostít JOdní o chlebì-a vodì. Spoleènékoupání -pokání J rok. Ženase líèila -pokání 3 roky, neèistýskuteks osoboudruhéhopohlaví -3 léta, ženatý7 let, vdaná5 let..V 1 J.století kající kázeòsepovažovalanad pomyšlenímírná. Na co bylo veøejnépokání, to bylo nahrazenoveøejnì nebo v soukromímrskáním-místo jednoho roku pokání- J500 až 3000 šlehù, chápe se,žene najednou. Snadse nìkdo nad tím všímpousmìje. Možná,že si øekne-to již opravdu patøí pouze do støedovìku.Možná si pomyslí,jak byl ten støedovìkýèlovìk hloupý,takseponižovat. My jsme zdánlivì nad støedovìkemvyzráli. Støedovìkhøešil,smiøovalse, postil se a my? Mypouzehøešíme, semtam se smiøujemea mále nebovùbecse nepostíme. "Skoèí" Pán Bùh na naširafinovanost? (JI'C Aloi.,
Strana 2
PØEDSTAVUJEME U oltáøe v našich kostelích slouží pravidelnì pøi bohoslužbách Bohu i naší farnosti trvalý jáhen Mgr.Antonín Glogar. Abychom jej lépe poznali, položili jsme mu nìkolik otázek.
Zlínì, Petrje karmelitán a je støídavì u PražskéhoJezulátka vPraze - na Malé S~ì a v klášteøeve Slaném.Nejmladší Pavel je ve støedisku salesiánù v Sebranicíchu Litomyšle.
První
otázka
nìco
je
tradièní.
øíci o svém Pocházím
ky
Hùrka
rodil
nosti
mých Starý
dy
rodièù.
do
2 dìvèata poøadí
podle
šel na
vìènost,
také
není
nej-
chlapcù
podceòování
a
žen,
Tatínek
maminka
far-
6. tøí-
Jsem
-5
narqzení).
do
od
školy.
sourozencù
(to
v cha-
patøí
jsem
základní
ze sedmi
Na-
doma,
Hùrka
kde
vesniè-
hradem.
skuteènì
Jièín,
chodil
starší
malebné
Starojickým
se
nám
a rodièích?
z blízké
pod
jsem
loupce
Mùžete
rodišti
žije
již
ale ode-
V mém
ro-
dišti. Jeden Nejmladší Váš bratr bratr je knìzem Josef
v posledních
mìsících
režimu.
Dnes
lik
a úsilí
èasu
rùzných kárna
mohla
už ~va
Po potom roky
Fryštáku. knìze mými
pro
ONV
jeho
vysvìcení
pùsobil
bratøi
Prostìjovsku
tis-
na
Ve-
a nyní
ještì
Glogarovi, Vojtìch
aby
primièní
støedisku
v rodinì
ko-
vyøizování
proto
v salesiánském
bratranci,
vìøit,
vytisknout
Máme -tøi
nechce
nutné na
na
vysvìcen
komunistického ani
bylo
povolení
oznámení. lehradì,
se už
byl
pùsobí
je ve
tøi
další
kteøí
jsou
nyní
ve
Co dìlají Vaši další sourozenci? Když to vezmupodle poøadí-Jiøího asi všichni znají, bydlí v našemmìstì a sloužípøi podávánísv. pøijímání.Mnoho lidí si nás plete, obèaspotkávám cizího èlovìka, jak mi øíká: "Ahoj Jirko". Samozøejmìslušnì odpovím,abychnedìlal bráchovi ostudu, a pevnì vìøím, že je tomu i opaènì. Karel bydli v Jeseníku nad Odrou, kde je starostouobce. Jaroslav pracuje v Drustolu a žije v Hùrce v rodnémdomku. O Josefovijsem se už zmínil. Sestru -Marii též mnozí znají, nebo• bydli také v Novém Jièínì a pracuje v obchodì drogerie Langer na námìstí. Nejmladší Ludmila je zdravotní sestrou.Žije s rodinou v Pøíboøe. Všichni mají minimálnì 4 dìti (samozøejmìkromì Josefa)jen Marie nám "kazí" prùmìr. Dìlám si z ní legraci,když jí škádlím,že má jen dvì holky, takže vlastnì nemá dìti. Mùžete nám nìco øícize svéhodìtství? Nepamatujise, že by se u nás nìjak zvláš• hodnì o víøea Bohu mluvilo. Ale samozøejmostí byla kromì nedìlní ještì alespoòpáteènímše svatá,svátostsmíøení na první pátky a pøesvyhrožovánio nemožnostidalšího studia úèastna vyuèovánínáboženstvíaž do nejvyššíchroèníkù. Byli jsme vedeni s láskoua hlavnì osobnímpøíklademk hodnotì mše svaté, úctì k eucharistiia jejimu èastémupøijí-
Strana 3
mání. A našebabièka,to byla ženamodlitby. Modlila se celé dny i pøi práci v kuchyni. Jsem pøesvìdèen,že pøedevším ona nám všemvyprosila dar víry a všechnaduchovnípovolánív našírodinì. Tatínka mám dosud pøed oèima, když jsem ho èastovidìl jak veèerkleèí u postele. SamoZøejmostibyla každodenní spoleènámodlitbarùžencev postnídobì. Rodièenás nikdy k nièemunenutili, vše se prožívalotak nìjak se samozøejmosti. MOŽnáVás pøekvapí,že jsem na rozdíl od mých mladšíchsourozencùa bratrancù nikdy nebyl minisffantem. Sloužit u oltáøejsem zaèal až po mém návratu z vojny. Do té dobyjsem seplnì vìnoval
Frenštátì,obajsou ministranti. Zbývají ti nejmenší.Liduška chodí do první tJ'ídya už setaké snažíve schole.Ondra,blidou mu v létì 4 roky, za mnou nìkdy po mši svatébìží do sakristie.Mám velice dobrou práci, jsem zamìstnán v malé soukromì [mnì jako revizní technik elektrických zaøízení.Je to rovnìž dùkazjak se Páno toho, koho volá, stará,protože v jiném podniku, jiné funkci a u jiného zamìstnavatele bych velmi nesnadno mohl vykonávatslužbujáhna a staratse o poèetnourodinu. Jste také znám jako èlovìk mnoha koníèkù... Jak pøibývalarodina a zvláštì potom pøi studiu a pøípravì na jáhenskou službu, tak musely koníèky jít stranou. Prakticky zùstalpouzejeden a to hudba. Každý má nebo mùže mít samozøejmì jiný náZor,ale pro mne muzika je Boží
sportu, jezdil jsem závodnì na kole. Tento sport mi dal do života houževnatost, vytrvalost a také urèitou otUžilost, která mi p.máhá v souèasnéslužbì ve studenýchkostelícha na høbitovì. Trvalý jáhen má svou rodinu a své zamìstnání Mám velice hodnou manželku Ludmilu (pøedevším její zásluhouzcela urèitì pøijl;iudo nebe).Letos v létì, dá-li Bùh. oslavíme ètvrt století spoleèného života. Pán nám svìøil šestdìtí, myslím, že naprostávìtšina úèastníkùbohoslužeb je všechnyzná. NejstaršíPetradle svých studijníchmožnostívede scholu,Janauž témìø rók pracuje na klinice v PrazeKrèi, Martin studuje v Bmì a Lukáš ve
dar pro lidi, aby si zkrášlili a zpøíjemnili pozemský život a snadnìji pøekonávali rùzné tìžkosti a starosti. Pokud se mi s ostatními spoluhráèipodaøípìknì zahrát, mám nejen pøekrásnýpocit v duši, aleje také využita svìøenáhøivna,kterou mohurozdávatradostostatnímlidem. Jak zrálo se Vás poslání stát se jáhnem? Nebylo to rozhodnutíze dne na den. Pøestože jsem vìdìl hned v roce 1990,že zaèalai v našírepublice pøípravakandi-
"crana 4
dátù trvalého jáhenství, dlouho jsem úspìšnì vnitønímuhlasu-Božímu volání "odolával". Rozhodnutípodat pøihlášku ovlivnila má službau oltáøeve Španìlské kapli, kdy jsem pomáhal nevidomému otci Krutilkovi a cítil jsem nutnosttuto službu "zlegalizova•'. Z dùvodu jeho zdravotního stavu jsem totiž' již tehdy vykonával to, co laici bìžnì nemohou. V roce 1992, kdy jsem v zimì už pøihláškuvyplnil, bylo mi øeèeno, že jsem ji podal pozdì. Vše jsem bral jakó Boží vùli. O rok pozdìji jsem šel k pøijímacím
zkouškámna Teologickou fakultu bez nìjaké pøípravy,s vìdomím, že pokud tam mám být, tak to udìlám. Pøípravana trvalé jáhenstvívšak neníjen studiumna fakultì, ale i duchovní formace v semináøi.Shodouokolnostív dobì mého zaèátkustudia tato formace byla u nových zájemcùpozastavena.Díky "náhodì", kteréjistì chtìl Pán,jsem se stal jediným z roèníkua na diouhoudobuposlednímstudentem,který setéto formace zúèastnil.Ono vùbec tìch "náhod" bylo v mém životì hodnì. 'Až mnohempozdìji jsem poznával,jak si mne Pán pøipravoval. Napøíkladve svých 23 letech jsém podal pøihláškuk dálkovémustudiu na prùmyslovkudo Frenštátu,ani mi nebylo jasné, proè. Bìhem tohoto studia
jsem se oženil, pøišly dìti, mnohokrát jsem toho chtìl nechat.Ale nìco mi øíkalo: "Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se za sebe " (Lk9,62). Nikdo po mnì nikdy nechtìl vidìt maturitní vysvìdèení. Až k pøihlášcena teologickou fakultu bylo nutného doložit. Mùžete nám struènì vysvìtlit, COto jáhen vùbec je a v èem se li~i od knìze?
Opravdu jen struènì, protože pro bližší vysvìtlení by zdalekanestaèilrozsahjednoho èíslanašehoèasopisu.Až do 5. století se místní církev bez biskupa, knìží a jáhnù jeví jako nemyslitelná. Pozdìji institucejáhenství z rùznýchdùvodù pomalusláblaa skonèilatím, že zùstala jen jako jedna etapapro kandidáty svìcení na 'knìze. ~oncil v Tridentu (1545-1563)sice uèinil rozhodnutío trvalém diakonátu,ale tento pøedpisnenašel konkrétníhouskUteènìní.K tomu došlo až díky II. Vatikánskému koncilu (1.962-1965).První svìcení trvalýchjáhnù probìhlo v roce 1.968v Kolmì nad Rýnem.Je nutné upozornit, že trvalé jáhenství.nebylo obnovenokvùli nedostatkU knìží. Jáhentotiž má specifické poslání v církvi. Také proto pøi svìcení vkládá ruce na jáhna pouze biskUp,což mimo jiné znamená,že je podøízenbiskupovi a plní hlavnì to, co mu on svìøí k èinnosti. V našífarnosti se už zcelaurèitì ví, že jáhen mùže køtít, asistovatpøi udíleníkøes•anského manželství,pohr"bívat, vést bohoslužbyslova a podávatsv. pøijímání, hlásat evangelium a kázat. Zvláštní úkol má pøi liturgii. Jistì, mše svatáje bezjáhna samozøejmìplatná,ale neníúplná. Jáhenje spojovacímèlánkem mezi božím lidem a knìzem a je pøieucharistické celebraci služebníkemkalicha. Tato jeho úloha být spojovacím èlánkemsemá projevit i v životì farnosti
Strana 5
~c'
a úèasti trvalého jáhna v jednotlivých spoleèenstvích.Ostatnì jáhen pøijímá svìcení ke službì, vždy• slovo diakon znamenáslužebník.
mým pøedchozímfunkcím v)idové stranì. Pøijetítéto službypak také pomohlo pøimém rozhodovánístátse trvalýp}jáhnem.
Jako diakon=služebník se úèastníte nejrùznìjších forem života naší farnosti...
Pøipravujete ve spoleèenstvírodin nìco ke Dni manželù v jubilejním roce? V den slavnosti Zvìstování Pánì 25.bøezna je první jubilejní den Svatého roku. Je to vlastní výroèí zaèátkupøebývání Božího Syna na naší zemi. V ten den uctíváme mateøství Panny Marie, proto by bylo velmi dobré vzpomenout n/amatky v tísni a hlavnì na nenarozené dìti. Také podìkujeme Bohu za ustanoven• svátostnéhomanželstv•a obnovíme své manže.lskésliby. Chtìli bychompozvat na tuto slavnost všechny manžely farnosti, kteøí by se mìli v rámci možností zapojit také do liturgie. Po mši svaté plánujeme neformální oslavu, setkání manželskýchpárùna faøe,malé pohoštìní z donesenýchdarù, besedu se "zasloužilými" manžely a možná malé pøekvapení od našichdìtí.
Mám radost z mnoha aktivit ve farnosti. Jsouto napøíkladspoleèenstvírodin, biblická setkání, velice hezké je spoleèenstvímužù. Aktuální je práce v snìmovnímkroužku,kde se zamìøujeme na našifarnost. Našímpøánímje pøispìt k vìtší soudržnosticelé velké farní rodiny vèetnì duchovních.Hovoøitby se dalo o životì tìchto spoleèenství mnoho. Vzhledem k rozsahu èasopisu nemohu mluvit o všem,proto vìøím,že postupnì jednotlivá spoleèenství se samana,tìchto stránkách pøedstaví,podají návrhy a zejménapøispìjík prohloubení,oživenía sjednoceníživota našífarnosti. K mé jáhenskéslužbì patøítaké køes•anskérozlouèeníse zesnulými.Už v roce 1991mì otecEliáš požádalo pomoc pøitéto službì, na kterou muselpro mne jako laika žádatzvláštnípovolenína arcibiskupství v Olomouci. Nejprve jsem se vylekal. Ale pak jsem si opìt uvìdomil, jak mne Pán vede. Byl jsem na tuto službuèásteènì pøipravendíky tomu, že jsem pøi pohøbechhrával jako muzikant. Navíc jsem se nebál mluvit na veøejnostidíky
Byl jste povìøen shromažïováním pøihlášek na národní pou• do Øíma. Jak vypadá souèasnásituace? Po mnohaletémútlaku a náboženské nesvobodìvykonámekající, dìkovnou a prosebnou pou• Velkého jubilea roku 2000. K 20.únoruje pøihlášeno70 poutníkù, ale z toho jen 28 z Nového Jièina. Mrzí mne, že z nìkterých spoleèenstvía skupinse nepøihlásilnikdo. Mnohdyje to z fmanèníchdùvodù.Napadámne, že by tato spoleèenstvímohla zvolit svéhozástupcestejnì jako kdysi apoštolovéMatìje -nejprve se pomodlili a pak zvolili nového apoštola losem. Tomuto svému zástupciby dané spoleèenstvimohlo pøispìt na cestu. Odjezd bude ve ètvrtek 30.bøeznav' 8 hodin ráno od farního kostela.
Strana 6
~
Ženatí muži nìkdy zlobí své manželky, že ty musí mít vždy poslední slovo. Udìlejme nyní výjimku a položte si posledníotázku sám. Této možnosti nevyužiji, ale øeknu Vám nìco dùležitého.Proti ostatnímženatým mužùm mám velikou výhodu, Z mSTORlE
protože mám posledníslovo alespoònìkde jinde. Doplácí však na to našiknìží. Možná, že jste si neuvìdomili, že jako jáhen mám posledníslovo na konci každé mše svatéa to i kdyby ji sloužil tøeba sám Svatýotec:"Jdìte ve jménu Pánì". //ozml('/I",,1Anl.llr""n ml
-ŠKOLA A KAPLESV.MICHALA VBLUDOVICícH
Jako jedna z nejvýznamnìjších, ale dnes již témìø' zapomenutých dominant Bludovic, se pøedstavujekaple sv. Michala s budovoupøilehléškoly. Poèátkytéto kaple jsou však dodnes zahaleny rouškou tajemství, na které nám odpovìï nedávají ani doposavadzachovanápísemnásvìdectví. Jisté pouze je, že obec Bludovice byla po celá dlouhá staletí pøifaøena k mìstu Novému Jièínu, bludovštíobyvatelévšak za poboŽnostmidocházelido sousednívesnice Žiliny. Zdejší starobylý filiální kostel svatého Mikuláše byl nejèastìji svìdkem køtù, svateb a pohøbù Bludovských, staré poèetní úèty obce Bludovice nám vypovídají,že obec sepodílelana výzdobì a vybavování tohoto kostela: v roce 1820 pøispìlaèástkou125zlatých(celoutøetinounákladù)na nové varhanyz dílny varhanáøe Staudingera z Andìlské hory, v témžeroce také pøispìli èástkou30 zlatýcha 24krejcarù na novoumonstranci,která byla pozdìji pøenesena do kaple svatéhoOndøejeve špitále v NovémJièínì. Když byl v,roce 1833 založenv Žilinì nový spoleènýhøbitov,zaplatila bludovickáobec250 zlatých. SamotnákaplesvatéhoMichala v Bludovicíchvšakmuselastátjiž dlouhopøed tímto datem. V roce 1737již byla obnovovánaa tehdyna ní byla také postavenamalá vìžièka. Barokní kaple obdržela v roce 1830 nové zastøešení, makovici a na ní bylo vztyèenoznameníkøíže.Tolik vypovídajímezerovitì dochovanépísemnéprameny. Ponìkud více se z pramenùdozvídámeo pøilehlévesnickéškole. Podobnì jako vìøící,takébludovickédìti chodívalypùvodnì za školním vzdìláním do nedalekéžiliny. Poèátkyvlastníhoškolstvív obci spadajíaž do samotnéhozávìru vlády císaøeJosefa ll. Podle protokoluz 8.7.1789tehdyv BludovicíchvyuèovaldornkaøKasparNeusser z èísla7, který byl sedláøem. Kromì svéhoøemeslavšak našelještì dostatekèasu,aby vyuèovalmístníškolnímládež. Výuka probíhalav jeho domì, u~il zde však pouze dìti od šestido devíti let vìku. Prvnímuèitelembyl ustanovenWilhelm Neusser,s~ uèitele
.
Strana 7
~
ze Žiliny, cožbylo pro dosavadnítìsné vztahymezi obìma obcemivíce než pøíznaèné. Vlastníbudova školy u kaple svatéhoMichala byla vysvìcena novojièínskýmfaráøem JosefemProkopemna sváteksvatéhoMichala v roce 1861. Celá stavbabyla situována tak, aby pøibohoslužbáchsloužilakaple svatéhoMichalajako knìžištì a na ní navazující školní tøídajako loï kostela (otvor mezi kapli a školou byl zazdìn v roce 1960). Bohoslužbyve vlastníkapli sezde konávalyvždy v nedìli po svátkusvatéhoMichala a svatéKateøinya dále zádušnímše vždy po dopoledníchslavnostníchpohøbech.Vlastní høbitov Bludovicíchbyl založenve svahunad kapli až v roce 1889.Až do tohoto roku byla tìla zemøelýchpohøbívánana žilinském hr"'bitovì.V zinmích mìsících se v kapli konávalaodpolednínedìlní ètení. Opsáno dle èlánku PhDrJarosleva Zezulèika Vydalo v roce v Bludovicích Redakènì zkrátil èást èlánku o vývoji školy AUrban ml
1999
Okresní
vlastívìdné
muzeum
pro obèanský
výbor
ZHØEŠILA JSEM Co teï mám nabídnoutsvémumuži, kteréhoještì neznám?Tìmito slovy zaèalo dìvèe svou vei'ejnouzpovìï: "K. Týdeníkè.29 1999(Bùh v mém životì). Vzpomínka manželùna pi'edmanželskou èistotuje nejkrásnìjšívzpomínkouv jejich životì. Opravdováláskanehi'eší,ale miluje. Bude asi stáleobtíŽnìjšínaléztdva snoubence,aby se k sobì tak èistì chovali. Jedenjediný chybnýkrok dìvèetejej mùžepoznamenat na celýjejí život. Abych nemluvil jen tak do vìtru, uvedunázorjednoho mladéhomuže ze souèasnosti. Byl mladýa hezkýa dìvèata se kolem nìj jenom toèila. Tehdy pi'i náhodnémsetkání jsem jej oslovil: "Tobì se žádnéz tìch dìvèat nelíbí" Jeho odpovìdí jsem byl pi'ekvapen."Já bych si nikdy v životì nevzaldìvèe, kteréjiž mìlo jiného." A jak se sámzachoval?Hlídal si dìvèe od jeho školníchlavic a když dospìla,pak sevzali. Potkávámje nìkdy na ulici a vždy sena nì usmìji, stejnì jako oni dva,se vždy usmívajína sebe. ,,~,- _u,~... '~_A-"_' n.."..
PØEJEME SI ZÁZRAK Pøijedné loòsképoutni cestìjsem sedìla v autobusuvedle paní, kteroujsem neznala. Cestoujsemjsme se daly do rozhovoru.Øekla mi, že zaèala chodit do kostela skrzesvéhosyna a tìší se,že už brzypùjde k svatémupøijímání. Paní byla støedního vìku ajá jsem vycítila,žeji nìco tíží. Poznalajsem, žejde o totéžco bolí nás, kdyžnìkdoz naší rodinyneboznámýchodpadlz víry. Kostel,kromì památek,jim už nic neøíká. Nicjim neøíkánekrvaváobìt' našehoPánaJežíšeKrista na oltáøi,kdeje s námi náš Spasitelpo všechnydnyaž do konce svìta, jak to pøislíbil pfi poslední veèeøi.Vìèné svìtlo, jež nás upozoròujena Svatostánek. A my bychomsi tolik pøáli, aby dbali Božích pøikázání,v nedìli chodili do kostela.Modlímese za nì. Proto asi paní øekla,kdybytak Bùh uèinil zázrak. Vybavilasemi jedna vzpomínka.Pøedèasemjsem byla na divadelnímpøedstavení v Praze.Byla to èinohra a hráli v ní jen dva herci. Staroupaní hrála Marie Rosùlková a mladíka Viktor Preis. Ona stará,ale plná elánu,vidìla svìt rùžovì. On naopakhledí ~lrana
O"
na svìt èernýmibrýlemi.Jednáse mi všako autora této hry. Pamatuji se,že byl kanadsko-francouzského pùvodu.'Na programu byla vytištìnajeho slova: " Øíkáte,že nejsou zázraky,pro mneje zázrakemvšechno,jestli tady s vámi sedím,mluvím,jdu po ulici, vidím ryby ve vodì atd.,prostì všechno". Z toho pohledu se mi jeví na svìtì všechnoúžasné.Žasnu,jak Bùh pro lidi vše stvoøil,abybyl na tétoplanetì život možný.A jelikož èlovìka stvoøilke svépodobì, obdivuji se ijemu, co dokázal,tøebavystoupit až na mìsíc. Avšak všelidské pomíjí, Bùh je vìèný. BøetislavKajka ve své knizeNovézákladyexperimentálnípsychologieøíká,že Bùh je a nemùžeme-lito poznat z toho,coje kolemnás a co nevidíme(a co on zkoumalpøes uspanéosoby)-iz tohoco vidíme,mùžekaždýpoznat,žeBùhje.
VZPOMÍNÁ PAMÌTNÍK V CIZINÌ Ty jièínské zvony, je slyšetv ~Iné hony, pøespole a háje zní ten krásnýhlas. Hlaholítak jasnì, hlaholítak krásnì, ty jièínské zvony,rád bych slyšelzas.
Truchlily jste se mnou, zvony hudbou jemnou, když jsem otci lùžko v èernézemistlal. A když stlali k nìmu, srdci mateøskému, se sirotkemsmutnýhlas vášnaøíkal.
Chaloupkatam sivá,shrbenáa køivá chudýmkrovemsvýmhejno dìtí krYla. Kuøátkajak èilá ukrývá si kvoènakøídlem
šedivým.
Milé sestry,není, bratøirozptýlení, jak podzimnívítr listí rozvívá, kopøivyjen hustékryjí místo pusté, kde chaloupkanašestálašedivá.
Když tu pod veèeremna zápražíšerém, sedalijsme s matkou,otcempospolu, ve blaženémsnìní k sobì pøituleni, pøislavièímzvonujasnémhlaholu.
Ty jièínské zvony, slyšetv dálnéhony, pøespole a háje zní ten svatýhlas. Hlaholí tak jasnì, hlaholítak krásnì, kdy vásuslyším,áchmilé zvonyzas.
REINKARNACE ? I mezi køes•any jsou lidé, kteøí vìøí v reinkarnaci. Pokud se modlí za zemøelé, jednají nelogicky. Ten zemøelý se pøece podle reinkarnace oèistí v pøíštích životech. Dokonce jeden Ind vytýkal matce Tereze její práci: ti chudáci si musí yytrpìt své minulé životy. Køes•ané žijí v nadìji, že se jednou setkají se svými drahými -reinkarnace jim tuto nadìji bere: on je pøece pøevtìlen do nìkoho jiného. Nìkteøí dokonce vìøí, že tøebas v kravièku. Jaké je tohle ponížení èlovìka! Pan Kafka mi kdysi øíkal, jak uspaný subjekt je nadšen, když má mluvit o èisté lidské duši. A právì Kafkùv objev protonace mùže vysvìtlit vzpomí"ání na minulé životy. V protonaci je zachyceno dìní celého svìta, a tedy i životy všech lidí. Má-Ii nìkdo schopnost v té protonaci èíst (hlavnì uspaný), vnímá pak minulé životy jako vlastní. Strana 9
~
To se týká i spiritismu: medium nemluví s duchy zemøelých, ale ète z protonace jejich životy a napodobí jejich mluvu. Zemøelý s tím nemá nic spoleèného. Zastánci reinkarnace tvrdí, že církev tomu kdysi vìøila a pak to odsoudila. Ale to je mýlka: církev tehdy odsoudila tzv. preexistenci duší. Podle ní by mìl Bùh zásobu duší a z ní by pøidìloval pro každého èlovìka. Vizionáøka Marie Valbtorta popsala celý život Kristùv. Tøikrát tam Kristus odmítá reinkarnaci. ./a/lK/lyll
POSTØEHY FARNÍKÙ Je první pátek v mìsíci. Stojím v øadì pøedzpovìdnicí a èekám,až na mì pøijde øada.Rozjímáma tu slyšímz øadyhlas: " Tenje tam dlouho,to není možné,co tam tak dlouhodìlá ". A pak pøijdeøadana toh9 èlovìka, co se nemohldoèkata reptal- a ejhle -ten èlovìk je ve zpovìdnici nejdéle. Èas strávený èekánímje pøece možno využít k dokonalejšímuzpytovánísvìdomí. Mùže to být také zkouškanaší trpìlivosti a tolerance, lásky ke spoluhøíšníkovia malá souèástnašehopokání. Proto nás nabádám(i sebe): buïme ohleduplní,respektujmeèlovìka ve zpovìdnici. Vždy•je tolik bolesti,tolik starostís kterýmase èlovìk setkáa s kterýmase musí vyrovnat,hledat útìchu a pomoc u zpovídajícíhoknìze pøi smíøenís Bohem.Èas strávenýve zpovìdnici a pøední nám nesmíbýt dlouhý. Buïme si vždy vìdomi, že každásvátostsmíøenímùžebýt poslednív našemživotì. Protoji sami konejmea dopøejmei ostatním.Èas strávenýu této svátostinámje a budemnohonásobnìzúroèen. .Iall.'ót,/af
Z NAŠí KNIHOVNY Je nadìje, že bude brzy blahoøeèena matka Tereza. Znáte její modlitby?
" Uèiònás hodny,Panesloužit v celémsvìtì našim bližním, kteøížijí a umírají v chud{jbì a hladu. Dejjim dnešníhodne skrzenašeruce denní chléb a prostøednictvímnaší všeobjímající lásky jim udìl pokoja rado~t." V knihovnì je 5 knih o matce Tereze. Jan Kllyll
NAD DOTAZY FARNÍKÙ Jdu k sv. pøijímání s chøípkou, jsem nachlazen atd. -kýchnu, Pánì mi vypadne (asi z ruky). Co ted~ jak se zachovat?
a Tìlo
Pøijímání.,na ruku" vyžadujevìt.fí zodpovìdnostpøijímajícího. Vìtšina vìøících pøijímajícíchna ruku s takovouzodpovìdnostía úctoupøistupují.Stane-li se nìco tak vyjímeèného, pak Tìlo Pánì, pokud to postøehnerozdávající knìz, mìl by zvednout Strana 10
knìz, položit na oltáøa v rámci oèiš•ováníbohoslužebnýchnádob vložit nejlépesv. Hostii do nádobkys vodou u svatostánku,kde se sv. Hostie rozpustí s tím, že se tak ukonèípøítomnostP.Ježíševe sv. pøijímání,nebo b jí mohl pøi oèiš•ovánínádob sám pøijmout.Pokud knìz nezaregistruje, pak pøijímající sámzvedneTìlo Pánì a okamžitì pøijmedo úst. Všeasi budezáležetna momentálnísituaci. Dùležitéje, abysv.pøijímání nebyloznesvìceno.
ZE ŽIVOTA FARNOSTÍ Putování k jeslièkám V pondìlí 27.12.199+ se uskuteènilaqspoleènáakce kunínské a šenovskéfarnosti pro dìti. Zahájení probíhalo oddìlenì v kunínskéma šenovskémkostele. Z pohledukunínskéhoúèastníkato vypadalo následovnì. Nejdøíve jsme vyslechlinìkolik slov z Písma sv., která nás pøiblížila dobì pøed dvìma tisíci lety a v tom se nad námi najednouna kazatelnì zjevil andìl, aby nám stejnì jako kdysi pastýøùmzvìstoval velikouradost.Vydalijsme se tedyza ním (byl celý bílý, mìl køídla a dokoncei lampu),abychompøivítaliSpasitele.Cestaby~ dlouháa namáhavá,ale vidina jeslièeka zpìv koled námpomáhaly.Na pomezíKunínaa Šenovase k nám pøidali šenovštípastýøia hned se nám putovalo veseleji. Vìøte-nevìøte,opravdujsme nalezli jeslièky s Ježíškem,Marií a Josefem.Zazpívalijmse Ježíškovikoledy, pomodlili jsme se,pøedalijsme dárky a muselijmse zpìt ke svým stádùm,nebo• se zaèalostmívat.Na cestì zpátky se nás ujali dobøílidé (Nevìøilovi) a všechnyunavenépoutníky (a bylo jich dost) pohostili a posilnili na zbytek cesty. Chtìl bych na závìr svého vyprávìní moc podìkovat všemorganizátorùmi uèinkujícím,kteøíse zasloužilio to, abychomzažili aspoònìco z pocitù,které mìli kdysi opravdovípastýøia abychomk sobì mìli jako rodinablíž. PelrMahïak, Huk"..;ce
Jak'
b I? 000 aneb ohlédnutí za maškarním bálem Stalosejiž pìknou tradicí, že spoleèenstvírodin a mládežepøipravujekaždoroènì pro dìti z našichfarnostíodpoledneplné pøekvapení,soutìží, písnièeka her. Nejinak tomubylo i v letošnímroce. V samotnémúvoduna dìti èekalúkol -pomoct Honzovi pøemocizlého èarodìje, který zaklelprinceznu. Jehomoc však mohla být zlomenajen velkým množstvím"lásky" .Proto všechnydìti daly k dispozici Honzovi "své èervené srdíèko"jako symboltoho, že se chtìjí snažitmít rádi všechnylidi kolem sebe.Zlá moc byra pøemožena , princeznavysvobozenaa maškarníbál mohl zaèít. Bylo pøipraveno mnoho zajímavýchsoutìží. Nejvìtší úspìchjako již tradiènì sklidila soutìž manželskýchpárù, jejímž výhercembyl atypickýpár složenýz otce Karla ajáhna Antonína Strana 11
.
.A pak se již netrpìlivì oèekávalo na losování cen tomboly. "Nejlepšími trofejemi" byly nádherné perníkové chaloupky, jejichž autorembyl jedenáctiletý David Prudiè. Celý program byl zakonèenspoleènou modlitbou a požehnáníma pak už se dìti rozcházely do svých domovù s pocitem krásnì prožitéhoodpoledne.Vše by se však jen stìží dalo zrealizovatbez podpory a záštityotceAloise. Taktéž poskytnutí sálu JednotouOrel, jejich ochota, obìtavosta skromnost,s jakou k této akci pøistupovali, je v dnešnídobì víc než vyjÍmeèná. V neposlední øadì je tøeba zmínit firmu Plynomont , která již di-uhým rokem zajistila pro všechnydìti dostatekovoce. Je mnoho lidí, kterým patøídík za toto krásné odpolednepøipravenépro naše dìti. Rodièùmi mládeži (pøedevšímGabce Novákové) , ale i samotnýmdìtem za to že pøišli, za jejich pìkné masky, za to že se snažilyvytváøettoto velké farní spoleèenství.Ten nejvìtší dík však patøísamotnému Pánu, který byl po celé odpolednes námi, za to, že nás chránil a naplòovalnaše srdcepokojema radostí. ,/ola//a (}i"likovó
POZNÁMKA REDAKCE Máme velikou radost,že na výzvuotceAloise v mìsíci lednu reagovalacelá øada fáÝníkù.V hístoríckémokénkupostupnì vytísknemeèlánkypana Korèáka o kaplièkách na Svinci a okolí, vzpomínkypana Balona na život našífarnosti v období války,pøekladpana JKnitla z nìmeckéknihy o kostelev Žilinì, cožje v této dobì aktuálnívzhledem k zapoèatýmopravámtohoto kostela.Pøipravenyjsou i vzpomínkyA.Pospíšílana obdobípo válce. Vìøíme,že skuteènost postupnéhootískovánítìchto èlánkù Vásneod:' radí v psaní dalšich pøíspìvkù,vždy• mámestále v historii svéfarnosti toho stále co objevovat! Totéžse týkárubríky" odpovídámena vašedotazy". Tìšímese všakna vìtší sdílnostjednotlivých spoleèenství, která mají prostøednictvímnašehoèasopisupøíležitostsepodìlit s našimjfarnostmio své radosti a zkušenostia tímpøispìt k postupnému sblížováníjednotlivých èástí naší velikéfarní rodiny. Pøivítámei podnìty k hlubšímu prožíváníjubílejního roku, jakož i ohlasyna jednotlivé události v nìm prožité. Pøíští èíslo bychomrádi vìnovali rodinì s ohledemna doporuèeníprožití Dne rodin v rámci jubílejniho roku v mìsici bøeznu.Takžese tìšíme na Vašedalšípøíspìvky. -
VydáYa Øímskokatolická farnost Nový Jièín, Žerotínova 24, Nový Jièín, 741 01, telefon 707 698 Dotazy, pripomínky, podnìty a prispìvky možno podat formou schránky slogem èasopisu ve famím chrámu nebo na faøeèi u Ant. Urbana mladšího (703 197). Vydáno pro vnitrní potrebu farností.
Strana 12
'c
, .,c'C
ci
2/2000
t"~hoh~;Ok~nka novP.JJ.èJ.ps~étarnpst,J. Zdravím
Vás všechny,
klucí a holky!
Máme tady zaèátek bøezna, jarní prázdniny jsou za námi maškarní ples taky (byl jsem tam a vaše masky byly opravdu úžasné) a tak si možná mùžete ølct -na co se teï máme tìšit? Ale žádné strachy už jenom za 45 dní jsou velikonoce a pak jaro je za dveømi a urèitì má pro nás schováno mnoho zajímavých a tøeba i voòavých pøekvapení. A pak nás èeká ještì nìco! Anebo nás dìti ne ? Ale já myslím že pøece jenom ano. 25. bøezna .budou mlt svátek všechny maminky a tatínci. Budou si pøipomínat, co si slíbili v den své svatby a o co se stále spolu snaží. Myslím, že i my bychom jim mohli k tomu jejich svátku pøipravit nìjaké pøekvapení, udìlat jim radost. A jak na to? Možností je spousta, urèitì i vás ledacos napadne. V souvislosti s tímto svátkem mám pro vás ještì jeden úkol, ten je na rozdíl od toho pøedchozího povinný! !! Zjistìte od svých rodièù datum jejich svatby. Jména maminky a tatínka s pøesným datem, kdy se stali manžely, napište na papír a odevzdejte buï v náboženství katechetovi nebo v kostele do krabièky na stoleèku, popøípadì pøímo knìzi. Lísteèek každého z vás je velmi dùležitý a v pøíštím èísle se dozvíte, proè. Mám však ještì nìco na srdci. Vím, že jsou v našich farnostech mezi námi i ti, kdo žijí jenom s jedním ze svých rodièù. Je mi to moc líto a vím, že to èastokrát nemáte lehké, ale vìøte mi, Bùh o vás ví a má pro vás pøipraveno jako váš nebeský rodiè mnoho dobrého. A zvláštì
vám je urèený dnešní pøíbìh.
Dane , nesmíš Danovi bylo sedmrokù a rozhodl se,že uteèe z domu. Byly prázdniny,všichni ostatníchlapcia dìvèata byli nìkde pryè,jen on nikamnejel. Jehotatínekod nich odešel a maminkamìla plné ruce práce s mladší sestøièkou, která poøádplakala,takže už mamincenezbylèas,aby si s Danempohrála. Nemìl co dìlat. Jediné,co slyšel,bylo "vane nelezna støechugaráže.Dane, netrapkoèku." Dan byl unavenz nic nedìlání. "Nesmímnic dìlat," mumlal si pro sebea šel si sednoutna obrubníkcesty.Tam seDan rozhodl,že uteèe. KdyŽ pøišelDal! domù,maminkapávì prostírala k veèeøi."Chystám se,že dnes uteèuz domu" tekl. "Možná,že bychjá mìla utéci místotebe," tekla mammka.Dan byl pøekvapený.Byl si jistý, že maminka øekne: "Neutíkejpryc"'. "Já jsem to øekl
první!" køièelDan, jakoby se pøel s jedním ze svýchkamarádù."Hnedpo veèeøisi sbalím svùj kuføík." Maminka chvíli neøíkalanic. Koneènì pøerušilaticho. "Kam chcešnejdøívejít?" "Mohu se zastavit v parku." "To je dobrý nápad. Myslím, že bych se taképravdìpodobnì zastavíla v parku. Bylo bypìkné sednoutsi a klidnì odpoèívat," øeklamaminka. Dan vyskoèil ze židle a vybìhl z kuchynì do garáže,kde na dnì police leželjeho kuføík. "Už abych byl pryè z domova," myslel si. "Mamince to stejnì urèitì nevad~sestraje pøíliš malá, ta se nebudestarat, kdejsem ci stejnì s ní nebylažádnázábava a táta ten užtady taky není."Ve spìchunaházel nìjaké obleèenía vìci do kufru a tiše probìhnul chodbouke dveøím.Zastavilsena okraji cestya pøemýšlel,kam by mìl jít nejdøív? Sedl si a pøemýšlel.Mamince øekl,že chce jít do parku, ale venku se už zaèalostmívat. Stromy zaèaly èernat.Podívalse zpátkya vidìl choditmaminku sema tam po obývacímpokoji s malou sestrouv náruèí.Asi zaseplakala. "Co bychomdìlali, kdybynám maminkautekla?" pøemýšlelDan.Nikdo by mu sicenezakazoval lézt na støechugaráže,nebo trápit koèku.Nikdo by neøíkal nesmíš.Ale kdo by se staralo jeho malou sestøièku, kdo by mu dìlal jídl, kdo by se o nìj strachoval,aby si neublížil a øíkalpøitom "nesmíš".Dan zvedl svùjkuføík a šel pomaluzpátky. Otevøel dveøe,rychle prošeldo svéhopokoje, svlékl si šatya vlezl do postele.Mohl bych mamincevíce pomáhat.Tøebasi hrát se sestøièkou, aby tolik neplakala.Mohl bych pøestat dìlat vìci, které maminkuzlobí. Možná,že by pak nemìla chu• utíkat pryè. Za malou chvíli maminkapøišlado pokoje a uvidìla kuføíkpostavenývedlepostele."To jsem ráda, že jsi pøišel zpátky", øeklaa pohladila chlapce. "Mami, utekla bys pryè, kdybys mìla pøíležitost?" ptal se Dan. "Obèas, Dane, myslím,že bych ráda utekla, ale ve skuteènostinemohubýt beztebe. Je mi to líto, i kdyžna tojen pomyslím." Dan se zvedl a pevnì maminkuobjal. To proto, aby poznala,jak moc ji má rád a že už nikdy nebude od ní utíkat. A na závìr nìco pro vaše hlavièky! Možná jste si všimli, že "náš" kousek Okýnka nemá svùj název. Jako správný èasopis název potøebujeme. Je ukrytý v následujfcf tajence.
Zakroužkujte každé tøetí písmeno a pøeètìte pozpátku název naší stránky
v Okýnku. ;
v,"'
VL~UJELACAPISENUBRALAMAFEN
,
,
.J) ~
~,~~~c~c""c
JubiJ..s Pøíloha
Okénka
~
j ního novolièín,.k"
2/2000
f"",nn",t.i
Touto pøílohou chceme pøispìt k hlubšímu prožívání Jubilejního roku. Vìøící má mnoho možností jak se do nìj zapojit. (viz napø. rozhovor s otcem Aloisem v lednovém èísle Okýnka). Sv. otec vyzývá pøedevším k osobnímu vykonání jubilejní pouti na nìkterá mlsta, která jsou zvláštním zpùsobem spojena s vtìlením Božího Slova, událostI, kterou si ve Svatém roce pøipomínáme. Nìkteøí z nás možná budou putovat až do Svaté zemì, mnozí se úèastnI národní pouti do Øíma. Vìtšina z nás dle svých zdravotních možností na-
~
~ ~
,
,
.
~
.--
vštíví nìkteré poutní místo. Tento list nech• je Vám pøíležitostí zapojit se do prožívání Jubilejního roku putováním po místech spojených s Jubilejním rokem po celý rok ve Vašich domovech. Využíváme v nìm iniciativy farnosti Jindøichùv Hradec a postupnì budeme otiskovat úvahy spojená s jed-notlivými místy Jubilea. Mùžeme toho využít k chvílím modlitby a zamyšlení napø. u malých papírových jeslièek, které jsme si v tomto roku mohli ponechat vystaveny i mimo dobu vánoèní.
Sv. otec v listu o putování na místa spojená s dìjinami spásy mimo jiné napsal: "Odevzdávám se zcela zámìrùm Boží vùle a byl bych rád, kdyby se tento plán mohl uskuteènit alespoò ve svých základnich bodech. Jedná se o pout' výluènì náboženského charakteru, at' už pro její povahu, nebo pro její cíl, a velice by mì bolelo, kdyby se tomuto mému projektu pøikládaly jíné významy. Až dosud jej stále plnim ve smyslu duchovním, i když jít na tato místa tøeba jen v myšlenkách znamená 'urèitým zpùsobem znovu èíst samotné evangelium, znamená to procházet cestami, jimiž prošlo Zjevení. " Zkusme proto na zaèátek putovat do Betléma. Tento list nech• je pobídkou najít si i pøíslušná místa v Písmu sv., podívat se do své knihovny a s dìtmi èi vnuky prohlídnout obrázky a putovat tam alespoò v myšlenkách.
.c::lrana 1
-
arabsky
Bayt
Lahm
A ty, Betléme efratský,. aèkoliv jsi nejmenší ~"hM~~, ,;J~~':;;c;i'; mezi judskými mìsty z tebe mi vzejde ten jenž ~Ú!~.Sh~J~IA.~:~' vládcemv1zra~li, jehožiipùvodje odpra7~'"""-~ .!i; cc) pude " o vv. .ii', ~~"-~/1.jer~salem ;davna, ode dnu vecnych(MI. 5..1} ;~
---~ ?b
'.
':,~~~ ~~:~:iC(ij•';'; liji V tìch dnechivyšlO naøizení od cís~øe AuOO,;iÍ~J;Š:C\~;;{~';..'gusta, aby se vykonat soupis celé øíše. Sli tedy ~.',"__,..-'1 .~';ii~ ;;;:~;..'..';, všichni, Také aby seJosef nechali do svého -,.. mìsta. se napsat, ..'odebralkaždý z galilejského mìsta Nazareta vzhùru do mìsta Davidova, které se jmenuje Betlém, protože byl z rodu a kmene Davidova, aby se nechal zapsat spolu s Marii, sobì zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu{lk2,1-5};; Nacházíse 8 kilometn"lod Jeruzalémapo starésilnici z Jaffskébrány. V pøekladuse jmenuje Dùmchleba,arabskydùmmasa.Patøído oblastikmeneJuda.Toto maléknížecí mìsteèkoJudeydosáhlonesmrtelnéslávyskrzeslavnéhopotomkaDavidova,slíbenéhoMesiáše,JežíšeKrista. Souèasné obyvatelstvotvoøíz plné vìtšiny Palestinci.Poèetobyvatel(odhad 1987)je 34.180osob.
naplnily se ji dny, A porodila svého, prvorozeného syna d zavinula . I" ho do v plének a položila o Jes I, protoze v zájezdním útulku nebylo pro nì Když tam byli, kdy mìla porodit.
místa.
(Lk 2,6-7) J ;'~'L~
nejstaršího Komplex Božího budov
~~'1
pevnosti..
: ~ I I
--menší kteøí
tento
-poklonit
Boží
dùm
se Božímu
se do
má
musejí který
se hluboce
se stal
Strana 2
èlovìkem.
sklonit
za roku
císaøe
330.
byl postupnì 1,3 m kamen~i
chrámu
chrám ze
seNarození, podobá
.postaven
vchod výšku
vchod
navštíví, Synu,
aby
domu, kostela
Velikého
nwpentální šen až na dry,
nechtìjí
Byl
Konstantma
Takto
Všichni,
:,
~,
nemohlo
Narozeni všech -a
tak,
koòmi. Pánì
kostelù a•
Mozmenkvá-
na chtìjí
nejsvìtì. nebo
~
~:~~~. .,,"'C;" .~
8' 'Ci'! f , "' """ ,c:l:.::";;'"
" ".'h
..,
" i1",,;A .o ~ ,,' '" .,,'c ~"'
:1/ "~i":".
Ètyøiadvacetsloupu z naèervenaléhomramoru,témìø neozdobenéboèní lodi. Všechno dýchá úctyhodným stáøím. Zdøevìného stropu visí n'l dlouhých šòÍlrách støíbrné svícny s hoøícímu svícemi. I Boèními schody v chóru se I sejdedo krypty. Prostorje asi 12 m dlouhý a 3 m široký. Na stìnách visí orientálníkoberce a brokáty. Je vidìt místo jeslí, studnu, ze které brala Maria vodu, místo, kde kleèeli a kla~ìli se pastýøi a .mudrci z vychodu. V podlaze jeskynì
je zapuštìna IOti cípá hvìzda s nápisem:>Hic de virgine Maria JesusChristus natis ~ Zde senarodilJežíšKristus z PannyMarie. V té krajinì byli: pastýøi"po býVa I.i pod širým nebem a støídali se v noèní hlídce nad stádem. Najednou u nich stál andìl Pánì a sláva Pánì se kolem nich rozzáøila, a bázeò na nì padla, veliká bázeò, Andìl jim øekl: "Nebojte se! Zvìstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid: V mìstì Davidovì se:vám dnes narodil Spasitel -to je Mesiáš, Pán. Toto vám "bude znamením: Naleznete dì•átko zavinuté do p.lenek a ležíclvJeslích.."" A náhle bylo s andìlem celé množství nebeských zástupù a taktQchválili Boha: "Sláva na '" , výsostech Bohu a na zemi :pokol:".lidf>m, v kterých má zalíbení," Když andìlé od nich odešli do nebe, pastýø.i si mezi sebou øekli: "Pojïme do Betléma podívat,se"na to, 'co nám:Bùh "oznámil, že se tam stalo.",LK2..8;,1,Ql,c",,_w._-,",""'""""'iiii"i'.'" cC , východ, Jdeme-li dojdeme po k silnici mìsteèku z Betléma Bet Sachur. na Toto místo je považováno za domov pastýru, kteøí oné svaté noci slyšeli zpìv andìlu. Zda tak zvané pole zvìstování pastýøubylo umístìno do této krajiny, nedá se pøesnìøíci. Tato krajina bývá nazývána pole Boasovo.Boas se bìhem žní seznámil s moabitskouvdovouRut -byl pradìdeèkem DavidoVÝ}D -a tu si vzal zaženu.
Strana 3
.~r:-_,
Velké požehnání -dítì. také ještì dnes Rodina je centrem života i dnes, a dìti mají své místo v rodinì takéještì dnes.Na tom se nic nezmìnilo. Spojenímezi rodièi, dceramia syny,ale i vnuky jsou na východì silnìjší nežve vyspìlých prùmyslovýchstátech.Pokudje to nìjak možné,sejde se rodina nejménì jednou ;a týden, povìtšinou v pátek nebo sobotu ke spoleènému jídlu. Narozeninya dny svatebse slaví spoleènì. Všichni se dìlí o radosti v rodinì.. Yìtšina mladých lidí opouštíotcovskýdùm v 18 letech,aby zadostiuèinilivojensképovinnosti. Tím se ale rodinné svazkyneuvolní. Pøimalýchvzdále.. nostechsedá rodinný dùm vždy dosáhnout.Hospodáøská závislostna rodièíchje kvùli vojenskéslužbì velká. Témìøneexistujípronajatébyty. Takový tøípokojovýbyt odpovídá cenou5-7 roènímplatùm.Proto bydlí povìtšinou mladémanželsképáry první léta u rodièù. Je samozøejmé, žerodièe už bìhem školní docházkydìtí pro nì šetøípro nastávajícívýdajea též pomáhajípøivýchovì vnukù. Podle knihyDamasuseBu/lmannaŽivá bible
Jestliže si takto pøibližujeme místa Je.žíšova pozemského nás mùže napadnout než slova modlitby:
života, co jiného
.
Hledej mì, protože jsem vše, co ti schází, protože jsem smyslem tvého bytí, protože beze mne nemùžeš nic. Ve mnì se nacházejí všechny poklady moudrostí a vìdomostí. Já jsem svìtlo svìta. Já jsem Pravda. Když jsi ve mn~, jsi naplnìn pravdou. Já jsem Cesta. Když jsi ve mnì, nezabloudiš. Já jsem Život. Když jsi ve mnì, jsi prostoupen životem. Mám slovo života vìèného. Jsem ten, skrze kterého mùžeš nebeskému Otci vzdávat. úctu a chválu.
Pøíštíputování nászavededo Jeruza/émského chrámu
Strana 4
