Těhotenský test pro zrakově postižené
Tereza Hyková
[email protected]
Zadání Cílem projektu je nalézt řešení, které by umožnilo nevidomým dívkám a ženám interpretovat výsledek těhotenského testu v soukromí a bez nutnosti pomoci další osoby. Výstupem by měl být návrh uživatelského rozhraní aplikace, která bude přijímat obraz provedeného testu a oznámí uživateli jeho výsledek. Navrhovaná řešení jsou buď využití scanneru a aplikace na PC, nebo využití fotoaparátu v mobilním telefonu a mobilní aplikace – výhody a nevýhody obou se pokusíme posoudit a zvolit jedno, popř. najít nějaké další možné řešení.
Cílová skupina Cílovou skupinou jsou ženy a dívky, které kvůli svému zrakovému postižení nejsou schopny interpretovat výsledek těhotenského testu samy, tzn. většinou se jedná o praktickou nebo úplnou nevidomost.
Screener Následující varianta screeneru předpokládá, že bude předložen pouze zrakově postiženým osobám. 1. 2. 3. 4.
Vaše pohlaví? (muž, žena) Váš věk? (<17, 17-30, >30) Jste nevidomý/á již od narození? (ano, ne) Máte nějaké zkušenosti s těhotenskými testy? (osobní zkušenost, zkušenost blízkých známých, žádná zkušenost, ostatní)
1. 2. 3. 4.
90% žena, 10% muž 50% 17-30 let, 50% 31 let a více 50% ano, 50% ne 80% osobní zkušenost nebo blízcí známí, 20% žádná zkušenost
Cíl:
Poznámky: 1. Cílovou skupinou jsou ženy, ale do uživatelského výzkumu můžeme zahrnout i nevidomé muže, díky jejich zkušenostem s obsluhou techniky, které nezávisí na pohlaví. 2. Snažíme se získat informace jak od mladých dívek, které se pravděpodobně budou častěji potýkat s problémem nedostatku soukromí, tak dospělých žen, pro které to již nemusí být taková překážka. 3. Domníváme se (a tuto domněnku chceme ověřit), že schopnost používat snímací zařízení jako fotoaparát, je do značné míry ovlivněna tím, zda je osoba nevidomá již od narození či nikoliv. 4. Informace o tom, jaké jsou největší potíže s aktuálními možnostmi těhotenských testů, nám pravděpodobně nejspíše sdělí respondenti, kteří s testy již nějakou zkušenost měli. I u respondentů, kteří se s danou problematikou setkali u blízkých známých, můžeme nějaký vhled očekávat. U těch, kteří nemají zkušenost žádnou, můžeme zjistit podstatné důvody, proč tomu tak je (např. o existenci testů vůbec neví).
Uživatelský výzkum (interview) Příprava 1. Role těhotenského testu a. Jak jste daný problém doposud řešila? b. Uvítala byste nové řešení? c. Máte nějakou osobní zkušenost s těhotenskými testy? d. Důvěřujete výpočetním zařízením, byla byste ochotná jim svěřit interpretaci testu? 2. Zkušenost s těhotenskými testy a. Jakou značku nebo typ testu jste použila? b. Jak jste zjistila, jak se daný test používá? c. Jak jste si odměřila potřebný čas? d. Jak jste výsledek testu interpretovala? 3. Scanner a PC a. Vlastníte nebo máte přístup k PC a scanneru? b. Jste zvyklá používat tato zařízení? Pokud ne, proč? c. Jak ovládáte PC, jakou formou s Vámi programy komunikují? d. Jak obecně pohlížíte na možnost scannování provedeného testu? 4. Mobilní telefon s fotoaparátem a. Vlastníte mobilní telefon s fotoaparátem? b. Jaký typ telefonu máte, lze do něj nainstalovat nové aplikace, umíte to? c. Používáte fotoaparát, pokud ne, proč? d. Jak ovládáte svůj mobilní telefon a jakou formou Vám sděluje odezvu? e. Jak obecně pohlížíte na možnost focení provedeného testu a interpretaci pomocí mobilní aplikace?
Shrnutí rozhovorů Respondent A: První respondentkou je přibližně čtiřicetiletá žena. Doposud těhotenské testy nevyužívala, s prvním se setkala až v lékařské ordinaci. Domnívá se, že mnoho nevidomých žen a dívek ani neví, že takové testy existují, a případné problémy řeší až pozdě s lékařskou pomocí. Uvedla, že nic, co by tento problém řešilo, neexistuje – současná možnost je pouze buď právě návštěva lékaře, nebo pomoc vidomých známých. Co se týče samotného provedení testu, paní A zjistila, že není problém si způsob použití dohledat na internetu u jednotlivých výrobců, ale návod přímo jako součást aplikace by uvítala. Zrovna tak odpočítávání času přímo v aplikaci. Potvrzování výsledku testu prostřednictvím zaslání vidomému člověku sice neodmítá, ale nedůvěřuje poskytované anonymitě.
Paní A je zvyklá používat scanner a notebook s nainstalovaným čtecím programem. S notebookem komunikuje pomocí kláves. Jejich užívání je pro ni věc naprosto samozřejmá a tvrdí, že je to naprosto běžné vybavení každého nevidomého člověka. K možnostem scanneru má ovšem menší nedůvěru – nevěří, že by byl schopen takového rozlišení, aby byl zřetelný malý testovací proužek. Rovněž se obává znečištění scanneru, ke kterému by při snímání proužku mohlo dojít. Také mobilní telefon používá často – jedná se o naprosto obyčejný mobilní telefon s nainstalovaným softwarem Mobile speak. Fotoaparát v něm ale vůbec nepoužívá, zejména z důvodu, že není schopná zaměřit fotografovaný objekt. Rovněž uvedla, že to není pouze její případ – fotoaparát v mobilním telefonu prý mezi nevidomými nepoužívá nikdo. Na vyfocení testovacího proužku na malou vzdálenost by si troufla, ale neumí vůbec odhadnout možnosti fotoaparátu ani alespoň přibližnou kompozici výsledného snímku. Kombinaci fotoaparátu v mobilním telefonu a mobilní aplikaci by nicméně uvítala mnohem více než scanování a aplikaci na PC. Hlavně z důvodu snadné přenositelnosti a již uvedené nedůvěře ke scanneru.
Respondent B Respondent B je muž, který nemá vůbec žádné zkušenosti s těhotenskými testy z pohledu zrakově postiženého člověka. Nicméně speciální řešení pro nevidomé považuje za užitečný a smysluplný nápad. Jak mobilní telefon, tak PC a scanner obsluhuje pravidelně a absolvoval i kurz, kde se nevidomí této obsluze učí, nicméně doporučení, jak má vypadat dobře ovladatelná aplikace, nechává výhradně na odbornících, kteří se touto problematikou zabývají. Obě zařízení považuje za naprostou samozřejmost pro sebe i ostatní nevidomé. PC i mobilní telefon s ním komunikují hlasově, přičemž mobilní telefon obsluhuje jako běžný telefon a PC pouze klávesami. Psaní na klávesnici mu nedělá nejmenší problém. Respondent B jednoznačně odsuzuje používání fotoaparátu v mobilním telefonu - považuje jej za naprosto nesmyslné zařízení pro nevidomé. Na druhou stranu se velmi přiklání použití scanneru a PC právě z důvodu, že je všichni nevidomí vlastní a používají. Uvádí, že je mnohem jednodušší zarovnat předmět na desku scanneru, než zaměřit fotografovaný předmět.
Shrnutí získaných vědomostí: Těhotenský test pro zrakově postižené osoby by cílová skupina bez pochyby uvítala, jelikož pro tento problém ještě neexistuje žádné řešení. Při uživatelském výzkumu jsme nenarazili na žádný nepředpokládaný problém, který by nebyl zřejmý již ze samotného zadání, pointou projektu tedy zůstává interpretace vizuální informace. Používání zkoumaných technických zařízení je pro zrakově postižené osoby naprosto samozřejmou záležitostí, kromě obsluhy fotoaparátu, který, jak se respondenti shodují, nepoužívá téměř nikdo, a to
hlavně z důvodu neschopnosti správně zaměřit a zvolit vhodnou vzdálenost od fotografovaného předmětu. Mobilní telefon i PC nevidomí ovládají výhradně klávesami a v těchto zařízeních mají nainstalovaný čtecí software.
Požadavky a doporučení Respondenti od aplikace požadují hlavně základní funkcionalitu – tzn. jednoduchý program, který oznámí, zda výsledek je pozitivní nebo negativní. Aplikace současně ale může poskytovat vítanou, ale nevyžadovanou funkcionalitu jako odpočítávání času nebo databázi nejčastějších typů těhotenských testů. Z technických důvodů bude nutné přiklonit se ke scannování testu a následnému použití aplikace na PC. Pořízená fotografie z mobilního telefonu pravděpodobně zdaleka nebude dosahovat dostatečné kvality na strojové zpracování, a tudíž nebude poskytovat akceptovatelně spolehlivou interpretaci.
