TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ZLÍNSKÉHO KRAJE 3. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ZLÍNSKÉHO KRAJE

3. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

TEXTOVÁ ČÁST

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ZLÍNSKÉHO KRAJE 3. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Pořizovatel:

Krajský úřad Zlínského kraje tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

1

1. Obsah 1. Obsah ............................................................................................................................ 2 2. Cíl řešení ....................................................................................................................... 4 2.1. Legislativní vazby ....................................................................................................... 4 2.2. Metoda hodnocení ...................................................................................................... 6 3. Postup řešení ................................................................................................................ 7 3.1. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ................................. 7 3.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (ÚPD) .................... 8 3.3. Využití gridové mapy................................................................................................... 8 3.4. Vymezení zastavěného území .................................................................................... 9 3.5. Využití RURÚ ORP Zlínského kraje ............................................................................ 9 4. Podklady pro aktualizaci RURÚ ....................................................................................10 4.1. Přehled změn v aktualizačním období .......................................................................10 5. Hodnocení stavu ...........................................................................................................11 5.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.................................................................................................11 5.1.1. Horninové prostředí a geologie ..............................................................................11 5.1.1.1. Obce s dobývacími prostory těženými ................................................................12 5.1.1.2. Hodnocení SWOT...............................................................................................13 5.1.2. Vodní režim ............................................................................................................14 5.1.2.1. Záplavová území ................................................................................................14 5.1.2.2. Hodnocení SWOT...............................................................................................15 5.1.3. Hygiena životního prostředí ....................................................................................16 5.1.3.1. Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí ...................................16 5.1.3.2. Území v dosahu liniových zdrojů emisí ...............................................................18 5.1.3.3. Území se zhoršenou kvalitou ovzduší .................................................................19 5.1.3.4. Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV ............................................21 5.1.3.5. Zastavěné území nenapojené na plyn ................................................................23 5.1.3.6. Hodnocení SWOT...............................................................................................24 5.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek ........................................................................25 5.1.4.1. Území uvnitř chráněné krajinné oblasti ...............................................................25 5.1.4.2. Území uvnitř přírodního parku.............................................................................27 5.1.4.3. Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 ...................................30 5.1.4.4. Obce s památkovou rezervací nebo zónou .........................................................31 5.1.4.5. Hodnocení SWOT...............................................................................................32 5.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................33 5.1.5.1. Koeficient ekologické stability území ...................................................................34 5.1.5.2. Hodnocení SWOT...............................................................................................35 5.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura............................................................36 5.1.6.1. Území v dosahu dálnic a vybraných silnic ...........................................................37 5.1.6.2. Území v dosahu železnice ..................................................................................39 5.1.6.3. Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV ................................................41 5.1.6.4. Zastavěné území napojené na plyn ....................................................................43 5.1.6.5. Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů ............................................45 5.1.6.6. Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV .................................46 5.1.6.7. Hodnocení SWOT...............................................................................................47 5.1.7. Sociodemografické podmínky ................................................................................48 5.1.7.1. Dlouhodobá změna počtu obyvatel .....................................................................49 5.1.7.2. Krátkodobá změna počtu obyvatel ......................................................................51 5.1.7.3. Podíl obyvatel ve věku 0–14 na celkovém počtu obyvatel ...................................53 5.1.7.4. Podíl obyvatel se základním vzděláním ..............................................................55 2

5.1.7.5. Hodnocení SWOT...............................................................................................56 5.1.8. Bydlení ...................................................................................................................57 5.1.8.1. Intenzita bytové výstavby ....................................................................................58 5.1.8.2. Obce nad 5000 obyvatel .....................................................................................60 5.1.8.3. Obce s méně než 500 obyvateli ..........................................................................61 5.1.8.4. Obce bez základní školy .....................................................................................63 5.1.8.5. Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu ........................................64 5.1.8.6. Podíl bytů v panelových domech ........................................................................66 5.1.8.7. Místně obvyklé nájemné bytů..............................................................................68 5.1.8.8. Hodnocení SWOT...............................................................................................69 5.1.9. Rekreace a cestovní ruch .......................................................................................70 5.1.9.1. Lázeňská místa...................................................................................................70 5.1.9.2. Intenzita druhého bydlení ....................................................................................71 5.1.9.3. Intenzita hromadné rekreace ..............................................................................73 5.1.9.4. Obec s rekreační vodní plochou .........................................................................74 5.1.9.5. Hodnocení SWOT...............................................................................................75 5.1.10. Hospodářské podmínky ......................................................................................76 5.1.10.1. Tržní ceny bytů ...................................................................................................76 5.1.10.2. Podíl nezaměstnaných osob ...............................................................................79 5.1.10.3. Hodnocení SWOT...............................................................................................81 5.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ................................82 5.2.1. Příznivé životní prostředí ........................................................................................83 5.2.1.1. Přehled kritérií ....................................................................................................83 5.2.1.2. Výsledky hodnocení ............................................................................................83 5.2.2. Hospodářský rozvoj ................................................................................................86 5.2.2.1. Přehled kritérií ....................................................................................................86 5.2.2.2. Výsledky hodnocení ............................................................................................87 5.2.3. Soudržnost společenství obyvatel území................................................................89 5.2.3.1. Přehled kritérii .....................................................................................................89 5.2.3.2. Výsledky hodnocení ............................................................................................89 5.2.4. Hodnocení vyváženosti ..........................................................................................92 5.2.4.1. Způsob hodnocení ..............................................................................................92 5.2.4.2. Výsledky hodnocení ............................................................................................92 5.3. Souhrnné hodnocení..................................................................................................95 6. Závěry ..........................................................................................................................96 6.1. Vymezení vyvážených a problémových regionů.........................................................96 6.2. Celková tabulka SWOT..............................................................................................97 7. Návrh opatření směřujících k vyváženosti udržitelného rozvoje území..........................99 7.1. Celková opatření........................................................................................................99 7.2. Opatření podle jednotlivých SO ORP .......................................................................100 8. Seznam kartogramů ...................................................................................................104 8.1. Podklady ..................................................................................................................104 8.2. Hodnocení stavu ......................................................................................................104 8.3. Změna stavu vyvolaná aktualizací RURÚ (za období 2012 - 2014)..........................105 8.4. Souhrnné hodnocení stavu ......................................................................................105 8.5. Změna souhrnného hodnocení stavu vyvolaná aktualizací RURÚ (za období 2012 2014) 105 9. Podklady.....................................................................................................................106 10. Literatura .................................................................................................................106

3

2. Cíl řešení Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) Zlínského kraje se zaměřuje především na:  zapracování zpřesněných podkladů z ÚAP Zlínského kraje,  zhodnocení rozdílů mezi stavem území kraje v roce 2012 a mezi jeho současným stavem (rok 2014),  identifikaci aktuálních trendů vývoje jednotlivých složek RURÚ i dílčích ukazatelů,  vyhodnocení aktuálnosti problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (střety záměrů s limity využití území),  prověření aktuálnosti návrhů opatření ke zmírnění negativních trendů ve vývoji území. 2.1. Legislativní vazby Při zpracování rozboru udržitelného rozvoje území, který je součástí územně analytických podkladů, se postupuje podle příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisu. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Pořizovateli územně analytických podkladů jsou: a) krajské úřady b) úřady územního plánování obcí s rozšířenou působností (ORP). Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí předpis a tím je vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů (dále „vyhláška“). Podle § 4 této vyhlášky územně analytické podklady obsahují: a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území,

4

2.

určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území.

Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území je stanoven v části B přílohy č. 1 k vyhlášce. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje:  výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických  výkres limitů využití území  výkres záměrů na provedení změn v území  výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (problémový výkres)  další výkresy, schémata, tabulky, grafy či kartogramy Aktualizace územně analytických podkladů se provádějí v souladu s § 28 stavebního zákona: (1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. (2) Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti jimi poskytnutých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil.

5

2.2. Metoda hodnocení Metoda hodnocení je založená na kombinaci SWOT analýzy a multikriteriální analýzy, pomocí které je zpracováno vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Z uvedených analýz vyplývají problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích, doplněné zjištěním střetů záměrů na provedení změn v území s limity využití území a vzájemných střetů těchto záměrů. Důležitou vlastností celé metody, především části vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, je možnost kvantifikovat výsledky analýz, a tudíž i numericky porovnávat změny v území za aktualizační období. Rozbor udržitelného rozvoje území, který je součástí územně analytických podkladů na úrovni kraje, hodnotí zejména jevy, které jsou obsaženy v krajských ÚAP a jsou relevantní pro zpracování zásad územního rozvoje. Detailní hodnocení jednotlivých obcí se provádí v rámci rozboru udržitelného rozvoje území, který je součástí ÚAP ORP.

6

3. Postup řešení Hlavní částí řešení je provedení multikriteriální analýzy vyváženosti vztahu územních podmínek podle sady vybraných kritérií. Při zpracování aktualizace RURÚ byly využita stejná kritéria jako při původním zpracování RURÚ, aby bylo možné porovnávat změny mezi stavem v roce 2012 a současnou aktuální situací na území kraje. Kritéria byla vybrána z územních jevů, obsažených v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje. Byl kladen důraz na jejich vypovídací schopnost a možnost dobrého promítnutí do územních jednotek - buněk. Důležitou částí rozboru udržitelného rozvoje je využití výsledků dlouhodobého monitoringu tržních cen bytů a tržního nájemného pro celé území ČR. Výsledků tohoto monitoringu bylo využito především pro zhodnocení ekonomického potenciálu území (tržní ceny bytů) a soudržnosti obyvatel území (tržní nájemné bytů). Obě tato kritéria jsou kvalitním syntetickým ukazatelem, který zachycuje ekonomickou sílu území. Tato hodnota by se musela jinak složitě generovat z mnoha dílčích údajů o zaměstnanosti, příjmech do rozpočtů obcí, příjmech obyvatelstva atd., které se nesnadno získávají a často mají i nízkou informační kvalitu. Kritéria jsou rozdělena dvěma způsoby:  3 skupiny podle složek udržitelného rozvoje (environmentální, ekonomická a sociální),  10 skupin podle výčtu v odst. b, § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. (horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody, krajiny a památek*, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky) * přidáno pořizovatelem Pro převod měřitelných číselných hodnot do hodnot bodových jsou zpracovány tzv. indikátorové listy, pomocí kterých se k určitým číselným hodnotám přiřazují bodové hodnoty podle zvolené stupnice. Pro aktualizaci byly použity stejné indikátorové listy, jako při původním zpracování.

3.1. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Vyhodnocení vyváženosti bylo provedeno pomocí průmětu vybraných jevů (kritérií) do území a jejich vzájemnému poměření pomocí gridové analýzy. Výsledkem jsou přehledné kartogramy vyjadřující výsledky hodnocení za jednotlivé složky udržitelného rozvoje území Zlínského kraje i jeho celkové hodnocení. Kartogramy jsou doplněny číselným vyjádřením výsledků hodnocení, které slouží k posouzení udržitelného rozvoje jak pro současný stav. Analýza při aktualizaci RURÚ byla provedena ve stejných postupných krocích, jako při původním zpracování:  Bylo využito stejné pokrytí území kraje šestiúhelníkovou sítí (průměr buňky 500m, výměra buňky 16,2375 ha).  Hodnoty podle jednotlivých kritérií byly promítnuty do území prostřednictvím jednotlivých buněk.

7

  

Byly použity stejné váhy kritérií jako při předchozích hodnoceních. Bylo zpracováno hodnocení pro každou složku udržitelného rozvoje (včetně změny v aktualizačním období). Bylo zpracováno celkové hodnocení udržitelného rozvoje území kraje (včetně změny v aktualizačním období).

Důležitou vlastností použité metody je možnost kvantifikovat ukazatele udržitelného rozvoje a tak číselně vyjádřit jeho kvalitu i kvalitu jeho změn.

3.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (ÚPD) Vyhláška č. 500/2006 Sb. požaduje určení problémů v územně plánovacích dokumentacích zahrnujících zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území. V rámci řešení rozboru udržitelného rozvoje území byly k řešení v ÚPD vymezeny dva okruhy problémů:  problémy celkové, které vyplývají z hodnocení slabých stránek a hrozeb a z výsledků hodnocení vyváženosti územních podmínek,  problémy lokální, dané střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území a případnými vzájemnými střety těchto záměrů. Při aktualizaci RURÚ byly provedeno prověření platnosti lokálních problémů i problémů celkových.

3.3. Využití gridové mapy Pro aktualizaci RURÚ byly využita stejná šestiúhelníková gridová mapa jako při původním hodnocení. Šestiúhelníky byly použity z těchto důvodů:  prvotním podnětem pro využití šestiúhelníkové sítě byly teorie německého geografa Waltera Christallera (Christaller, W.: Die zentralen Orte in Sűddeutschland, 1933), který rovněž pokrývá území šestiúhelníkovou sítí,  jedná se o přírodě nejbližší pokrytí území - viz včelí plástve,  šestiúhelníkový grid umožňuje přenos vlivu objektu šesti směry pouhou adicí objektů o stejné velikosti (u čtverců tak lze postupovat pouze ve směru os souřadného systému, ve směru úhlopříček to není možné, neboť úhlopříčka čtverce je podstatně delší, než jeho hrany). Mapa je zpracována ve formátu ESRI SHAPEFILE, každá buňka má svůj jednoznačný identifikátor. Do buněk jsou primárně vloženy tyto informace:  zda v buňce převažuje zastavěné území, či nikoliv (podle zastavěného území z územních plánů),  jaký je teoretický počet obyvatel v každé buňce (vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici dostatečně podrobné podklady z hlediska počtu obyvatel v územních jednotkách - ideální by byly údaje za sčítací obvody, byl do buněk stejnoměrně přepočten počet obyvatel celé obce, aby bylo možné alespoň přibližně kvantifikovat míru dopadu jevů na obyvatele a nikoliv jen na území), který byl aktualizován.

8

3.4. Vymezení zastavěného území Výběr polygonů se zastavěným územím byl proveden na základě zastavěného území, které bylo převzato z územních plánů. V každém polygonu, který byl zasažen čarou, vymezující zastavěné území byla vypočítána výměra zastavěného území. Polygony s výměrou větší jak 1,623 ha (10% buňky) byly označeny jako zastavěné území.

3.5. Využití RURÚ ORP Zlínského kraje V aktualizaci 2012 byly využity údaje z RURÚ ORP Zlínského kraje. Některé z nich byly nyní aktualizovány z jiných zdrojů. Jedná se o tyto položky:  Obce bez základní školy (S08-04) – ČSÚ – změna u 2 obcí  Intenzita druhého bydlení (S09-02) – ČSÚ  Intenzita hromadné rekreace (S09-03) – beze změn  Obec s rekreační vodní plochou (S09-04) – změna nastala jen u 2 obcí, které se odtrhly od Valašského Meziříčí

9

4. Podklady pro aktualizaci RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území byl zpracován s využitím aktuálních podkladů z portálu JUAP (Jednotné územně analytické podklady a území plány, Zlínský kraj), z RURÚ ORP Zlínského kraje, z Českého statistického úřadu (Územně analytické podklady za obce České republiky) a ze systému KISEB (Institut regionálních informací, s.r.o.). 4.1. Přehled změn v aktualizačním období Do současného byla promítnuta aktuální situace v odkanalizování a plynofikaci území, bylo upřesněno vymezení záplavových území. Koeficient ekologické stability byl aktualizován podle nové blokové mapy. Podle aktuálního počtu obyvatel byl změněn výčet obcí s méně než 500 obyvateli. Byla rovněž aktualizována socioekonomická data: intenzita bytové výstavby, intenzita druhého bydlení, dlouhodobá změna počtu obyvatel, krátkodobá změna počtu obyvatel, podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel, podíl obyvatel se základním vzděláním, podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu, podíl bytů v panelových domech a obce bez základní školy. Míra nezaměstnanosti byla nahrazena údajem o podílu nezaměstnaných. Od ledna 2013 se přechází v ČR na tento nový ukazatel registrované nezaměstnanosti, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míry nezaměstnanosti nesrovnatelný. Vizuálně úroveň nezaměstnanosti zmenšuje, je však výrazně objektivnějším ukazatelem. Změna rovněž nastala u dobývacích prostorů těžených - ve správním území města Zlín se již nenachází dobývací prostor těžený).

10

5. Hodnocení stavu Hodnocení udržitelného rozvoje bylo provedeno pro současný stav území a jeho změny v aktualizačním období.

5.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Výroky vyjadřující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby (hodnocení SWOT) byly vyřčeny na základě výsledků analýzy stavu území podle vybraných kritérií v tematickém členění, které je v souladu s § 4, odst. 1, bodem b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Jedná se především o tyto výsledky:  zhodnocení míry dopadu daného jevu na území z hlediska průměrné hodnoty nevážených bodů, která je vyjádřena pro: o všechny buňky bez rozlišení funkčního využití území o buňky, ve kterých převažuje zastavěné území, stanovené podle blokové mapy o pro obyvatele přepočtené do buněk, ve kterých převažuje zastavěné území. 5.1.1. Horninové prostředí a geologie Zlínský kraj není z hlediska těžby nerostných surovin významný. Větší dopad mají ložiska štěrkopísku v nivě řeky Moravy a ložiska cihlářských surovin. V omezené míře se ve Zlínském kraji těží ropa a zemní plyn. Limity rozvoje území:  výhradní ložiska nerostných surovin  chráněná ložisková územím (CHLÚ) Vlivy na území:  dobývací prostory těžené Těžené dobývací prostory byly z hlediska znečištění ovzduší začleněny do kapitoly 5.1.3. mezi stacionární zdroje emisí. Potenciál území:  Obce s dobývacími prostory těženými

11

5.1.1.1.

Obce s dobývacími prostory těženými

Existence těžených dobývacích prostorů zlepšuje ekonomickou situaci obce, což se promítá i do předpokladů jejího hospodářského rozvoje. Byly hodnoceny tyto těžené dobývací prostory:  Bzová (stavební kámen)  Hulín (štěrkopísek)  Koryčany (ropa a zemní plyn)  Kostelany (ropa, zemní plyn)  Lešná (zemní plyn)  Ostrožská Nová Ves (štěrkopísek)  Polešovice (štěrkopísky)  Rožnov pod Radhoštěm (zemní plyn)  Žopy (cihlářská surovina)  Komňa – Bučník (stavební kámen) Změny z hlediska aktualizace: Ve správním území města Zlín se již nevyskytuje dobývací prostor těžený (Malenovice – cihlářská surovina). Ostatní změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S01-01 Indikátorový list Obce s dobývacími prostory těženými Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 v buňce se nachází obec s dobývacím prostorem těženým 0 v buňce se nachází v obci bez dobývacího prostoru těženého Výsledné hodnocení Obce s dobývacími prostory těženými – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 84,497 15,503 Přepočtení obyvatelé v buňkách 76,834 23,166 Obce s dobývacími prostory těženými – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 89,791 10,209 Přepočtení obyvatelé v buňkách 89,669 10,331 V současné době pozitivně ovlivňuje těžba nerostných surovin cca desetinu zastavěného území, kde žije desetina obyvatel.

Změna po aktualizaci

12

Obce s dobývacími prostory těženými ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj 5.1.1.2.

Aktualizace 2012 0 3,955 2,247 0 0 2,690 1,071 1,373 0 1,394 0 0 4,901 1,550

Body - průměr Aktualizace 2014 0 3,923 2,443 0 0 2,402 1,185 1,429 0 1,406 0 0 0 1,021

Změna 0 -0,032 +0,196 0 0 -0,288 +0,114 +0,056 0 +0,012 0 0 -4,901 -0,529

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Horninové prostředí a geologie Silné stránky Příležitosti  Vymezení nových ploch pro těžbu surovin

Slabé stránky Hrozby -

Kartogram: Z01-01 Bodové hodnoty pro aktualizaci byly vypočítány na základě zpřesněných podkladů. Pokles, který se týká zastavěného území města Zlína byl vyvolán vypuštěním dobývacího prostoru Malenovice. Nárůst bodů v některých jiných sídlech byl vyvolán rozšířením zastavěného území.

13

5.1.2. Vodní režim Z hlediska vodního režimu byly do hodnocení vzat základní faktor: rozsah záplavových území. Stanovená záplavová území jsou výrazným faktorem, ovlivňujícím využití ohroženého území a snižujícím jeho ekonomický potenciál. Limity rozvoje území:  Záplavová území 5.1.2.1.

Záplavová území

Existence záplavového území výrazně omezuje využitelnost okolí vodních toků z hlediska investičního rozvoje. Změny z hlediska aktualizace: Byla provedena aktualizace dat podle JUAP. Ke změně (zvětšení i zmenšení) záplavového území řeky Moravy došlo v Záříčí, Chropyni, Kyselovicích, Žalkovicích, Břestu, Skašticích, Hulíně, Kroměříži, Střížovicích, Tlumačově, Bělově, Kvasicích, Otrokovicích a Žlutavě. k výraznějšímu rozšíření záplavového území řeky Moravy došlo v Ostrožské Nové Vsi, Kunovicích, Kostelanech nad Moravou a Uherském Ostrohu. Záplavové území vodního toku Březnice bylo rozšířeno v Kněžpoli, Mistřicích, Bílovicích a Březolupech. Nově byly stanovena záplavová území vodních toků Stanovnice (ORP Vsetín), Kotojedka, Olšinka, Zacharka (ORP Kroměříž) a Salaška (ORP Uherské Hradiště). Kartogram: S02-01 Indikátorový list: Omezení využití záplavového území Bodová hodnota Hodnota indikátoru 0 buňka nezasažena -1 až -10 10% až 100% zasažení buňky Výsledné hodnocení: Záplavová území – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 88,460 7,158 Buňky se zastavěným územím 73,096 20,572 Přepočtení obyvatelé v buňkách 65,168 26,072

-5 až -10 vč. 4,382 6,332 8,760

Záplavová území – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota

-5 až -10 vč.

14

Všechny buňky Buňky se zastavěným územím Přepočtení obyvatelé v buňkách

87,139 71,243 63,331

7,77 21,395 26,844

5,091 7,362 9,825

Záplavovými územími je ovlivněna zhruba čtvrtina zastavěného území, nejvíc zasaženy jsou oblasti podél toku řeky Moravy – jedná se o SO ORP Kroměříž, Otrokovice a Uherské Hradiště. Změna po aktualizaci Záplavová území ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 -0,117 -0,019 -1,611 -0,145 -1,077 -0,137 -1,031 -0,148 -0,175 -0,492 -0,193 -0,199 -0,181 -0,497

Body - průměr Aktualizace 2014 -0,117 -0,019 -1,790 -0,145 -1,115 -0,137 -1,424 -0,148 -0,175 -0,484 -0,193 -0,212 -0,178 -0,571

Změna 0 0 -0,179 0 -0,038 0 -0,393 0 0 +0,008 0 -0,013 +0,003 -0,074

Kartogram: S02-01 Bodové hodnoty pro aktualizaci byly vypočítány na základě zpřesněných podkladů, došlo k malému celkovému nárůstu plochy záplavových území, nicméně bez zásadního dopadu na rozvojový potenciál území.

5.1.2.2.

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Vodní režim Silné stránky Příležitosti  Vymezení ploch pro protipovodňová opatření

Slabé stránky  Poměrně velký rozsah zastavěných ploch v záplavových územích Hrozby  Ohrožení zastavěného území povodněmi  Rozvoj výstavby v záplavových územích

15

5.1.3. Hygiena životního prostředí Hygiena životního prostředí je chápána jako negativní dopady exhalací ze stacionárních a liniových zdrojů znečištění, které jsou doplněny předpokládanými negativními vlivy, danými absencí čistíren odpadních vod a plynofikace obcí. Vlivy na území:  Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí  Území v dosahu liniových zdrojů emisí  Území se zhoršenou kvalitou ovzduší  Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV  Zastavěné území nenapojené na plyn 5.1.3.1.

Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí

Základem pro hodnocení vlivu stacionárních zdrojů znečištění je seznam významných zdrojů znečištění REZZO 1, který je doplněn o těžené dobývací prostory, které mají dopad na své okolí. Do hodnocení nevstupují méně významné lokální zdroje znečištění a není šetřen ani vliv lokálních topenišť spalujících tuhá paliva, byť se rozsah míry znečištění stále zvyšuje v závislosti na růstu cen zemního plynu, případně na růstu rizikovosti jeho dodávek. Nelze také podchytit budoucí kladný dopad alternativních zdrojů energie, které budou snižovat závislost území na spalování fosilních paliv. Byly vybrány tyto těžené dobývací prostory:  Ostrožská Nová Ves (štěrkopísek)  Hulín (štěrkopísek)  Žopy (cihlářská surovina)  Hustopeče n. Bečvou (štěrkopísek)  Bzová (stavební kámen)  Komňa – Bučník (stavební kámen) Změny z hlediska aktualizace: Ve správním území města Zlín se již nevyskytuje dobývací prostor těžený (Malenovice – cihlářská surovina). Ostatní změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S03-01 Indikátorový list Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí Bodová hodnota Hodnota indikátoru -10 zdroj se nachází v buňce -5 buňka vedle buňky, která je v přímém sousedství 0 buňka nezasažena

16

Výsledné hodnocení: Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 94,032 3,549 2,419 Buňky se zastavěným územím 81,027 9,424 9,549 Přepočtení obyvatelé v buňkách 66,109 15,468 18,423 Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 94,092 3,517 2,391 Buňky se zastavěným územím 81,676 9,152 9,172 Přepočtení obyvatelé v buňkách 66,676 15,244 18,080 Významné stacionární zdroje znečištění výrazně zasahují cca desetinu zastavěného území kraje, vliv na obyvatelstvo je však vyšší, neboť jsou situovány u větších center osídlení, zasažena je skoro pětina obyvatel. Vliv dobývacích prostorů je zanedbatelný. Změna po aktualizaci Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí Body - průměr ORP Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 Bystřice pod Hostýnem -0,296 -0,296 Holešov -0,594 -0,594 Kroměříž -0,443 -0,443 Luhačovice -0,456 -0,456 -0,754 -0,754 Otrokovice -0,259 -0,259 Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště -0,545 -0,545 Uherský Brod -0,441 -0,441 -0,163 -0,163 Valašské Klobouky -0,650 -0,650 Valašské Meziříčí Vizovice -0,290 -0,290 Vsetín -0,318 -0,318 Zlín -0,526 -0,475 Zlínský kraj -0,419 -0,415

Změna 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +0,051 +0,004

Kartogram: ZS03-01 Vzhledem ke zrušení dobývacího prostoru ve Zlíně – Malenovicích došlo ke snížení rozsahu zasaženého zastavěného území i ke snížení počtu obyvatel zde se nacházejících.

17

5.1.3.2.

Území v dosahu liniových zdrojů emisí

Vliv liniových zdrojů znečištění je považován v rámci hodnocení za významný. Hlavním nositelem znečištění je automobilová doprava, která se projevuje negativně po celé délce silnic ve volném i zastavěném území. Jedná se o emise škodlivin ze spalování pohonných hmot, prach a hluk. Úroveň a dosah znečištění jsou závislé na intenzitě dopravy a podle toho je nastaven i indikátorový list. Liniové zdroje emisí se projevují především v okolí dálnic, rychlostních silnic a čtyřpruhových komunikací. Menší míra znečištění se předpokládá u silnic I. třídy a u vybraných silnic II. a III. třídy, které tvoří krajskou dopravní síť. u těchto silnic je hlavním problémem jejich průchod zastavěným územím. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S03-02 Indikátorový list Území v dosahu liniových zdrojů emisí Bodová hodnota Hodnota indikátoru -10 dálnice nebo rychlostní silnice prochází buňkou buňka v přímém sousedství nebo ostatní vybrané silnice prochází -5 buňkou 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení Území v dosahu liniových zdrojů emisí – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 91,897 7,646 Buňky se zastavěným územím 78,523 21,161 Přepočtení obyvatelé v buňkách 71,931 27,757

-5 až -10 vč. 0,457 0,316 0,312

Území v dosahu liniových zdrojů emisí – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 91,897 7,646 Buňky se zastavěným územím 79,052 20,684 Přepočtení obyvatelé v buňkách 72,384 27,322

-5 až -10 vč. 0,457 0,264 0,294

18

Stav po aktualizaci Území v dosahu liniových zdrojů emisí ORP Body – průměr Bystřice pod Hostýnem -0,553 Holešov -0,368 -0,632 Kroměříž Luhačovice -0,442 -0,884 Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm -0,367 Uherské Hradiště -0,364

ORP Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Body – průměr -0,432 -0,241 -0,431 -0,435 -0,405 -0,343 -0,428

Významnější negativní dopad z hlediska hygieny prostředí najdeme v SO ORP Otrokovice, kde je realizován dlouhý úsek rychlostní silnice R55. SO ORP Otrokovice se tak dostává na první místo z hlediska celkového zatížení území liniovými zdroji emisí. Následuje SO ORP Kroměříž. Nejlepší situace je v SO ORP Uherské Hradiště, Rožnov pod Radhoštěm a Holešov.

5.1.3.3.

Území se zhoršenou kvalitou ovzduší

Vzhledem k tomu, že ani stacionární, ani liniové zdroje znečištění nejsou schopny vyjádřit celkovou situaci ve znečištění, danou množstvím vypouštěných emisí z různých zdrojů, rozsahem automobilové dopravy, vlivem geomorfologie terénu i rozsahu ploch zemědělské půdy a lesů, je nutné využít i celkový indikátor. Použit byl podklad z Českého hydrometeorologického ústavu, který vyjadřuje zhoršenou kvalitu ovzduší. Jeho informační úroveň je však poměrně nízká, neboť území rozděluje pouze do dvou kategorií. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S03-03 Indikátorový list: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší Bodová hodnota Hodnota indikátoru -10 až -1 100% až 10% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení Území se zhoršenou kvalitou ovzduší – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 42,910 3,581 Buňky se zastavěným územím 24,127 3,576 Přepočtení obyvatelé v buňkách 14,062 3,048

-5 až -10 vč. 53,509 72,297 82,890

19

Území se zhoršenou kvalitou ovzduší – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 42,910 3,581 Buňky se zastavěným územím 24,588 3,559 Přepočtení obyvatelé v buňkách 14,261 2,966

-5 až -10 vč. 53,509 71,853 82,773

Stav po aktualizaci Území se zhoršenou kvalitou ovzduší ORP Body – průměr Bystřice pod Hostýnem -6,560 Holešov -9,902 Kroměříž -8,523 Luhačovice -1,522 -10,000 Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm -3,664 Uherské Hradiště -7,945


Body – průměr -3,725 -0,214 -9,904 -3,843 -1,477 -7,313 -5,349

Podle celkového indikátoru (zdroj ČHMÚ) je kvalita ovzduší na většině území kraje nízká, projevují se zde jak vlivy osídlení a průmyslové výroby v západní části kraje (Pomoraví), tak i severní (vliv ostravské aglomerace). Nejnižší míru celkového znečištění ovzduší najdeme především v horských oblastech (SO ORP Valašské Klobouky a Vsetín) a v okolí Luhačovic.

20

5.1.3.4.

Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV

U obcí, které nemají kanalizaci vůbec nebo ji nemají napojenou na čistírnu odpadních vod, lze očekávat zhoršenou hygienickou situaci spojenou s vypouštěním odpadních vod do vodotečí. Změny z hlediska aktualizace: Došlo k rozšíření kanalizace v Břestku a Slopném. k rozšíření napojení na ČOV došlo v obcích Březolupy, Brumov-Bylnice, Drslavice, Fryšták, Holešov, Chropyně, Kostelany, Lípa, Nedachlebice, Napajedla, Osíčko, Poteč, Slavičín, Střítež nad Bečvou, Vidče, Vsetín a Želechovice nad Dřevnicí. Některé menší změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S03-04 Indikátorový list Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) -10 území v buňce není napojené na kanalizaci -5 území v buňce je napojené na kanalizaci bez ČOV 0 území v buňce je napojené na kanalizaci a ČOV Výsledné hodnocení Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) -5 -10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 44,552 27,387 28,061 Přepočtení obyvatelé v buňkách 66,112 20,314 13,574 Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) -5 -10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 47,976 25,808 26,216 Přepočtení obyvatelé v buňkách 69,458 18,711 11,831 Většina zastavěného území má kanalizaci, nicméně jenom cca 48% zastavěného území kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod. Z pohledu obyvatel je však situace výrazně lepší, skoro 70% obyvatel kraje bydlí v obcích s kanalizací a ČOV. Je to dáno tím, že většina velkých měst již má vybudované čistírny odpadních vod. V aktualizačním období se navíc situace zlepšila vzhledem k vybudování dalších kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod.

21

Změna po aktualizaci Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV Body - průměr ORP Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 Bystřice pod Hostýnem -4,477 -4,167 Holešov -4,068 -3,564 Kroměříž -3,953 -3,924 Luhačovice -4,241 -3,990 -3,288 Otrokovice -3,535 Rožnov pod Radhoštěm -4,462 -4,218 -3,507 Uherské Hradiště -3,477 Uherský Brod -4,485 -4,509 Valašské Klobouky -4,126 -3,855 Valašské Meziříčí -4,517 -3,979 -5,000 -4,856 Vizovice -5,168 -4,579 Vsetín -3,174 -2,778 Zlín -4,175 -3,912 Zlínský kraj

Změna +0,310 +0,504 +0,029 +0,251 +0,247 +0,244 +0,030 -0,024 +0,271 +0,538 +0,144 +0,589 +0,396 +0,263

Kartogram: ZS03-04 Nižší míru likvidace odpadních vod (v porovnání se zbytkem kraje) vykazují SO ORP Vizovice a Vsetín. Nejlepší situace je SO ORP Otrokovice a Zlín, kde stav zlepšují velká města s čistírnami odpadních vod. Do změn pořadí SO ORP se mírně promítlo zpřesnění zastavěného území.

22

5.1.3.5.

Zastavěné území nenapojené na plyn

Plynofikace obcí v současné době významně ovlivňuje kvalitu ovzduší, její pozitivní dopad se však neustále snižuje vzhledem k růstu cen zemního plynu a v poslední době i k větším rizikům se zabezpečením jeho dodávek. Příklon k využívání lokálních topenišť na tuhá paliva především v menších obcích výrazně zhoršuje hygienickou situaci, která může být do budoucna zlepšena výstavbou např. výtopen na biomasu, případně vyšším využíváním elektrické energie. Změny z hlediska aktualizace: Došlo k rozšíření plynofikace v obcích Bělov, Boršice u Blatnice, Machová, Popovice, Tlumačov, Uherský Brod, Vsetín, Zborovice, Zdounky, Zlín a Želechovice nad Dřevnicí. Další menší změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S03-05 Indikátorový list Zastavěné území nenapojené na plyn Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) -10 území v buňce není napojené na plyn 0 území v buňce je napojené na plyn Výsledné hodnocení Zastavěné území nenapojené na plyn – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) -10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 78,544 21,456 Přepočtení obyvatelé v buňkách 88,020 11,980 Zastavěné území nenapojené na plyn – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) -10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 77,547 22,453 Přepočtení obyvatelé v buňkách 87,627 12,373 Situace se v aktualizačním období zlepšila z hlediska plynofikace jednotlivých obcí, podíl obyvatelstva v zastavěném území s napojením na plyn se blíží 90%. Malý nárůst počtu obyvatel bez napojení na plyn byl způsobem rozšířením neplynofikovaného zastavěného území.

23

Změna po aktualizaci Zastavěné území nenapojené na plyn ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 -2,733 -0,904 -1,605 -2,670 -2,651 -3,101 -1,705 -2,609 -1,883 -2,038 -1,626 -2,813 -1,682 -2,146


Změna -0,170 -0,035 -0,175 -0,007 +0,140 -0,586 -0,310 -0,137 +0,033 -0,084 -0,009 +0,200 +0,015 -0,099

Kartogram: ZS03-05 Velká většina zastavěného území kraje je plynofikována, nejlepší situace je v SO ORP Holešov a Vizovice, nejhorší situace je nyní v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm a Bystřice pod Hostýnem. Do změn pořadí SO ORP se do jisté míry promítlo zpřesnění zastavěného území.

5.1.3.6.

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Hygiena životního prostředí Silné stránky  Velký rozsah zastavěného území s plynofikací Příležitosti  Vymezení nových ploch pro ČOV  Výstavba dopravních obchvatů sídel

Slabé stránky

Hrozby

24

5.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Ochrana přírodních a civilizačních hodnot je důležitou součástí fungování naší společnosti a její význam neustále roste. Díky dlouhodobé ochraně došlo jak v územích přírodních, tak i v historických obcích a městech k vytvoření vysoce hodnotných enkláv, které na jedné straně zvyšují kvalitu celkového prostředí, na druhé straně však znamenají pro obyvatele i investory v těchto oblastech různá omezení, která omezují možnosti využití území a tím negativně působí na jeho ekonomický potenciál. Limity rozvoje území:  Území uvnitř chráněné krajinné oblasti  Území uvnitř přírodního parku  Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 Potenciál území  Obce s památkovou rezervací nebo zónou 5.1.4.1.

Území uvnitř chráněné krajinné oblasti

Ve Zlínském kraji se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti – Beskydy a Bílé Karpaty. Především Beskydy mají velký význam z hlediska kvalitního přírodního prostředí, který se projevuje na rozsáhlejším území než v případě Bílých Karpat, jejichž zalesněný hřeben je podstatně užší. Hodnocení bylo provedeno strukturovaně podle zón ochrany, kdy I. zóna znamenala největší kvalitu přírodního prostředí, ale také nejvyšší omezení možností změn ve využití území. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S04-01 K hodnocení jsou použity 4 indikátorové listy. Území uvnitř I. zóny CHKO Bodová hodnota Hodnota indikátoru 10 až 1 100% až 10% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Území uvnitř II. zóny CHKO Bodová hodnota Hodnota indikátoru 9 100% zasažení buňky 8 88,9% zasažení buňky 7 77,8% zasažení buňky 6 66,7% zasažení buňky 5 55,6% zasažení buňky 4 44,4% zasažení buňky 3 33.3% zasažení buňky 2 22.2% zasažení buňky 1 11,1% zasažení buňky 0 buňka nezasažena 25

Území uvnitř III. zóny CHKO Bodová hodnota Hodnota indikátoru 8 100% zasažení buňky 7 87,5% zasažení buňky 6 75% zasažení buňky 5 62,5% zasažení buňky 4 50% zasažení buňky 3 37,5% zasažení buňky 2 25% zasažení buňky 1 12,5% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Území uvnitř IV. zóny CHKO Bodová hodnota Hodnota indikátoru 7 100% zasažení buňky 6 85,6% zasažení buňky 5 71,4% zasažení buňky 4 57,1% zasažení buňky 3 42,9% zasažení buňky 2 28,6% zasažení buňky 1 14,3% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Výsledná bodová hodnota pro buňku je dána součtem bodových hodnot získaných ve výše uvedených čtyřech kategoriích. Výsledné hodnocení Území uvnitř chráněné krajinné oblasti – stav (RURÚ 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 68,717 1,671 Buňky se zastavěným územím 75,873 2,482 Přepočtení obyvatelé v buňkách 81,597 2,099

5 až 10 vč. 29,612 21,645 16,304

Území uvnitř chráněné krajinné oblasti – stav (RURÚ 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 68,717 1,671 Buňky se zastavěným územím 75,290 2,440 Přepočtení obyvatelé v buňkách 81,706 2,065

5 až 10 vč. 29,612 22,270 16,229

Stav po aktualizaci je z územního hlediska prakticky beze změn, malá změna byla způsobena aktualizací zastavěného území.

26

Stav po aktualizaci Území uvnitř chráněné krajinné oblasti ORP Body – průměr Bystřice pod Hostýnem 0 Holešov 0 Kroměříž 0 Luhačovice 4,868 Otrokovice 0 7,994 Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště 0,083


Body – průměr 4,944 5,528 0,699 0 4,754 0 2,481

Pozitivní vliv na životní prostředí (a zároveň omezení ekonomického potenciálu) se nejvíce projevuje ve východní části kraje (SO ORP Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky a Uherský Brod). Vysokou úroveň najdeme i v SO ORP Luhačovice a Vsetín. Na ostatní správní obvody je vliv chráněných krajinných oblastí nulový nebo nevýznamný.

5.1.4.2.

Území uvnitř přírodního parku

Přírodní parky nemají takový význam z hlediska kvality přírodního prostředí jako CHKO. Ve Zlínském kraji patří k nejvýznamnějším přírodním parkům Chřiby, Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy a Prakšická vrchovina, dále se zde nacházejí přírodní parky Záhlinické rybníky a Želechovické paseky. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S04-02 Indikátorový list Území uvnitř přírodního parku Bodová hodnota Hodnota indikátoru 5 100% zasažení buňky 4 80% zasažení buňky 3 60% zasažení buňky 2 40% zasažení buňky 1 20% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení ukázalo Území uvnitř přírodního parku – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 81,523 18,477 Buňky se zastavěným územím 84,363 15,637 Přepočtení obyvatelé v buňkách 89,906 10,094

5 až 10 vč. 0 0 0

Území uvnitř přírodního parku – stav (aktualizace 2014) 27

Ukazatel Bodová hodnota Všechny buňky Buňky se zastavěným územím Přepočtení obyvatelé v buňkách

0 (neovlivněno) 81,523 84,686 89,796

Míra ovlivnění v % 0 až 5 vč. 18,477 15,314 10,204

5 až 10 vč. 0 0 0


28

Stav po aktualizaci Území uvnitř přírodního parku ORP Body – průměr 2,924 Bystřice pod Hostýnem Holešov 0,124 Kroměříž 1,063 Luhačovice 0,511 Otrokovice 0,931 Rožnov pod Radhoštěm 0 1,816 Uherské Hradiště


Body – průměr 0,162 0,383 0,003 3,608 0,015 1,473 0,837

Přírodní parky pozitivně ovlivňují střední a západní část kraje a doplňují tak území CHKO na východě. Vliv přírodních parků se projevuje především v SO ORP Vizovice, Bystřice pod Hostýnem a Uherské Hradiště.

29

5.1.4.3.

Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000

Evropsky významné lokality (EVL) jsou většinou vymezeny v místech stávajících chráněných území přírody, největší z nich jsou v Beskydech, Chřibech a v Bílých Karpatech. Vzhledem k důrazu na ochranu znamenají evropsky významné lokality významné omezení možností změn využití území, nicméně díky této vysoké míře ochrany slibují do budoucna růst kvality přírodního prostředí na svém území. Vliv ptačích oblastí na území nebyl do hodnocení zařazen. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S04-03 Indikátorový list: Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 Bodová hodnota Hodnota indikátoru 10 až 1 100% až 10% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 66,022 5,507 28,471 Buňky se zastavěným územím 78,439 5,848 15,713 Přepočtení obyvatelé v buňkách 84,487 5,315 10,198 Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 66,022 5,507 28,471 Buňky se zastavěným územím 77,893 5,878 16,229 Přepočtení obyvatelé v buňkách 84,583 5,26 10,157 Stav po aktualizaci Území uvnitř přírodního parku ORP Body – průměr Bystřice pod Hostýnem 1,505 0,005 Holešov Kroměříž 1,534 Luhačovice 0,393 Otrokovice 1,032 9,649 Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště 2,569


Body – průměr 3,700 1,911 0,908 0,006 5,936 0,333 2,853

Lokality NATURA pozitivně ovlivňují východní, jižní a západní část kraje. Pozitivní vliv lokalit (a zároveň omezení ekonomického potenciálu) se projevuje především v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín, nejméně v centrální části kraje – SO ORP Holešov, Vizovice, Zlín a Luhačovice.

30

5.1.4.4.

Obce s památkovou rezervací nebo zónou

Památkově chráněná území zvyšují ekonomický potenciál obcí z hlediska cestovního ruchu. Ochrana území však znamená omezení investičních rozvoje v chráněných územích. Nejvýznamnější městská památková rezervace je v Kroměříži, která zahrnuje centrum města s Podzámeckou a Květnou zahradou a která je i památkou UNESCO. Velký význam mají rovněž tři vesnické památkové rezervace v Rymicích, Veletinách a ve Vlčnově. Ve Zlínském kraji se nachází dále čtrnáct městských památkových zón a tři památkové zóny vesnické. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S04-04 Indikátorový list Obce s památkovou rezervací nebo zónou Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 území s památkovou rezervaci nebo zónu 0 území mimo památkovou rezervaci nebo zónu Výsledné hodnocení ukázalo Obce s památkovou rezervací nebo zónou – stav (RURÚ 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 95,036 4,964 Přepočtení obyvatelé v buňkách 88,603 11,397 Obce s památkovou rezervací nebo zónou – stav (RURÚ 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 95,241 4,759 Přepočtení obyvatelé v buňkách 88,621 11,379 Stav po aktualizaci je z územního hlediska prakticky beze změn, malá změna byla způsobena aktualizací zastavěného území. Stav po aktualizaci Obce s památkovou rezervací nebo zónou ORP Body – průměr 0 Bystřice pod Hostýnem Holešov 0,718 0,761 Kroměříž Luhačovice 0,556 Otrokovice 0,685 0 Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště 0,339


Body – průměr 0,446 0,749 0,371 0,625 0,145 0,932 0,476

Největší vliv památkově chráněných území se projevuje v SO ORP Zlín a Kroměříž. 31

5.1.4.5.

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Ochrana přírody, krajiny a památek Silné stránky  Vysoký podíl ekologicky stabilních ploch na většině území Příležitosti  Nové plochy rekreace v návaznosti na památku UNESCO (Kroměříž)  Zvýšený důraz na ochranu vymezených chráněných území přírody, krajiny i památek

Slabé stránky Hrozby  Další navyšování rozsahu chráněných území přírody

32

5.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Jako základní ukazatel pro příznivé životní prostředí byl zvolen koeficient ekologické stability Kvalita životního prostředí se zvyšuje se zastoupením lesů, trvalých travních porostů a vodních ploch v krajině a klesá v závislosti se zastoupením orné půdy a zpevněných zastavěných ploch. Volba územní jednotky, za kterou je KES počítán, má zásadní vliv na výsledky výpočtu. Většinou bývá KES počítán za území vymezené administrativními hranicemi, např. obcí. Takový výpočet však určí kvalitu obytného prostředí často nepřesně, protože výměra obcí je velmi rozdílná a do výpočtu mohou být zařazeny např. plochy lesů na vzdálených hřebenech hor, přičemž zastavěné území obce je obklopené ornou půdou a obytné prostředí je tudíž podstatně horší, než ukazuje výpočet KES. Rovněž není zohledněno sousedství obcí, kdy dochází k přenosu kvality i přes hranice obcí. Rozbor udržitelného rozvoje území podle postupu, navrženého Institutem regionálních informací, pracuje s promítnutím všech údajů o území do šestiúhelníkové sítě, která se skládá z buněk o průměru 500 m, čemuž odpovídá výměra buňky 16,2375 ha. Vzhledem k tomu se i KES počítá pro území takto vymezených buněk, přičemž jejich velikost byla navržena právě s ohledem na potřebu výpočtu KES. Pro tento postup se jako nejvýhodnější ukázala metodika J. Löwa (Löw Jiří a spol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, 1995), která dává jednotlivým kategoriím využití území různou váhu. Koeficient ekologické stability se počítá dle tohoto vzorce: Váha 1,5 1,0 0,5 0,2 0,8

Skupina A B C D E

Způsob využití území Lesy, vodní plochy Trvalé kultury Louky, pastviny Orná půda Zastavěné území, ostatní

Koeficient ekologické stability byl vypočten podle vztahu: KES = 1,5 a + B + 0,5 C / 0,2 D + 0,8 E Charakteristika krajiny v závislosti na hodnotách KES: KES Krajina < 0,1 devastovaná krajina 0,1 - 1 narušená krajina schopná autoregulace = 1,0 vyvážená krajina 1,0 - 10,0 krajina s převažující přírodní složkou = 10,0 krajina přírodní až přírodě blízká, > 10 přírodě blízká krajina Potenciál území:  Koeficient ekologické stability území

33

5.1.5.1.

Koeficient ekologické stability území

Podkladem pro stanovení KES je bloková mapa Zlínského kraje. Byly vypočteny výměry jednotlivých druhů pozemků v šestiúhelníkových polygonech. Druhy pozemků byly zařazeny do skupin (viz následující tabulka). Poté byl vypočten koeficient ekologické stability podle výše uvedeného vzorce. Zařazení druhů pozemků do skupin Skupina A

Kategorie využití území lesy, vodní plochy

B

trvalé kultury

C D

louky, pastviny orná půda

E

zastavěné území, ostatní

Druh pozemku lesní pozemek (kód 10), vodní plocha (kód 11) vinice (kód 4), zahrada (kód 5), ovocný sad (kód 6), trvalý travní porost (kód 7) orná půda (kód 2) zastavěná plocha a nádvoří (kód13), ostatní plocha (kód 14)

Změny z hlediska aktualizace: Koeficient ekologické stability území byl nově stanoven podle aktualizované blokové mapy. Kartogram: S05-01 Indikátorový list Koeficient ekologické stability území Bodová hodnota Hodnota indikátoru 10 KES>=10 (přírodně blízká krajina) 9 až 1 funkce y=1,111x-1,111 (když KES>1) 0 KES=1 (vyvážená krajina) -1 až -9 funkce y=10x-10 (když KES<1) -10 KES<0,1 (devastovaná krajina) Výsledné hodnocení Koeficient ekologické stability území – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 19,571 7,238 0 19,862 Buňky se zastav. územím 21,329 20,761 0 42,533 Přepočtení obyvatelé 31,182 25,530 0 36,48

5 až 10 vč. 53,329 15,377 6,808

Koeficient ekologické stability území – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 19,402 7,234 0 19,923 Buňky se zastav. územím 21,09 20,155 0 42,119 Přepočtení obyvatelé 31,143 25,087 0 36,607

5 až 10 vč. 53,441 16,636 7,163

34

Změna po aktualizaci Koeficient ekologické stability území ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 4,524 -4,052 -1,342 6,431 -0,479 7,638 0,620 2,496 6,032 3,316 5,802 7,860 4,009 3,604

Body - průměr Aktualizace 2014 4,532 -3,876 -1,300 6,403 -0,341 7,648 0,708 2,588 6,107 3,352 5,934 7,869 4,040 3,656

Změna +0,008 +0,176 +0,042 -0,028 +0,138 +0,010 +0,088 +0,092 +0,075 +0,036 +0,132 +0,009 +0,031 +0,052

Hodnota koeficientu ekologické stability je na území Zlínského kraje velmi rozdílná. Vysokou úroveň najdeme především ve východní části v lesnatých oblastech Beskyd a Bílých Karpat a na západě v oblasti Chřibů. Údolí řeky Moravy s rozsáhlými plochami zemědělské půdy a plochami sídelních aglomerací vykazuje naopak velmi nízkou úroveň KES. Nejvíc přírodně vyváženou krajinu má SO ORP Vsetín, těsně následovaný Rožnovem pod Radhoštěm. Vysoký koeficient má i SO ORP Luhačovice. Na konci tabulky se nacházejí SO ORP v zemědělské krajině – především Holešov, Kroměříž a Otrokovice. 5.1.5.2.

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby  Vymezení dalších skladebných prvků  Zhoršení hodnoty KES zvyšováním ÚSES podílu zastavěných ploch  Vymezení dalších ekologicky stabilních  Zábor kvalitního půdního fondu ploch v území

35

5.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Z hlediska veřejné dopravní infrastruktury bylo hodnoceno napojení území na silniční síť, především napojení na čtyřpruhové silnice, kterými je zajištěna návaznost kraje na celoevropskou dálniční síť. Doplňkově byla posuzována dopravní dostupnosti pomocí železniční dopravy. Veřejná technická infrastruktura byla hodnocena z hlediska míry zásobení území plynem a míry odkanalizování území s využitím čistíren odpadních vod. Rovněž byl hodnocen potenciál území z hlediska možnosti napojení dalších velkých odběratelů na sít vysokotlakých plynovodů a vedení elektrické energie 110 kV. Dopravní dostupnost:  Území v dosahu dálnic a vybraných silnic  Území v dosahu železnice Vybavení území:  Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV  Zastavěné území napojené na plyn  Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů  Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV

36

5.1.6.1.

Území v dosahu dálnic a vybraných silnic

Dopravní napojení lokalit je z hlediska ekonomického potenciálu území klíčové. Především možnost napojení na dálnice nebo rychlostní silnice výrazně zvyšuje atraktivitu území jak z hlediska investic do výrobních či skladovacích kapacit, tak i pro bytovou výstavbu a lokalizaci velkých obchodně obslužných center. Na čtyřproudových silnicích (včetně čtyřproudových silnic I. třídy) jsou z hlediska dopravního napojení rozhodující mimoúrovňové křižovatky, až druhotně je posuzována vzdálenost od celé dopravní linie. u silnic I. třídy je nejvíc hodnocena přímá návaznost území, druhotně pak jejich širší okolí. Kromě silnic i třídy byly hodnoceny i vybrané silnice II. a III. třídy, tvořící krajský silniční systém. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S06-01 Indikátorový list Území v dosahu dálnic a vybraných silnic Bodová hodnota Hodnota indikátoru 10 víc než 50 % buňky je v zóně do 3 km od mimoúrovňové křižovatky víc než 50 % buňky je v zóně do 5 km od mimoúrovňové křižovatky 5 nebo v zóně do 2 km od dálnice nebo rychlostní silnice nebo buňkou prochází silnice I. třídy 3 buňkou prochází vybrané silnice II. třídy nebo III. třídy 2 víc než 50 % buňky je v zóně do 3 km od silnice I. třídy víc než 50 % buňky je v zóně do 2 km od vybraných 1 silnic II. třídy a III. třídy 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení Území v dosahu dálnic a vybraných silnic – stav (RURÚ 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 30,365 66,190 Buňky se zastavěným územím 18,153 75,936 Přepočtení obyvatelé v buňkách 11,623 78,328

10 3,445 5,911 10,049

Území v dosahu dálnic a vybraných silnic – stav (RURÚ 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Všechny buňky 30,365 66,190 Buňky se zastavěným územím 18,426 75,635 Přepočtení obyvatelé v buňkách 11,731 78,268

10 3,445 5,939 10,001


37

Stav po aktualizaci – beze změn Území v dosahu dálnic a vybraných silnic ORP Body – průměr 0,873 Bystřice pod Hostýnem Holešov 3,191 3,517 Kroměříž 0,832 Luhačovice 5,062 Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm 1,458 Uherské Hradiště 1,357


Body – průměr 1,537 1,089 1,514 1,516 1,291 1,713 1,788

Nejlepší dopravní dostupnost mají SO ORP Otrokovice a Kroměříž, dobrou dostupnost má i SO ORP Holešov. Zbytek kraje trpí nízkou mírou dopravní obslužnosti, která je realizována pouze silnicemi I. a II. třídy. Nejhorší je situace v SO ORP Bystřice pod Hostýnem a Luhačovice.

38

5.1.6.2.

Území v dosahu železnice

Dopravní dostupnost daná dosažitelností železničních stanic a zastávek má v současné době především význam z hlediska dopravní dostupnosti obyvatelstva a je příspěvkem k zvyšování soudržnosti obyvatel území. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S06-02 Indikátorový list Území v dosahu železnice Bodová hodnota Hodnota indikátoru buňka zastavěného území se nachází v zóně do 1 km od železniční 10 zastávky buňka zastavěného území se nachází v zóně 1 - 2 km od železniční 5 zastávky 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení Území v dosahu železnice – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 52,629 18,427 Přepočtení obyvatelé v buňkách 37,963 19,901

5 až 10 vč. 28,944 42,136

Území v dosahu železnice – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 53,203 18,182 Přepočtení obyvatelé v buňkách 38,197 19,767

5 až 10 vč. 28,615 42,036


Stav po aktualizaci – beze změn Území v dosahu železnice ORP Body – průměr Bystřice pod Hostýnem 4,005 Holešov 3,729 Kroměříž 3,714 Luhačovice 3,737 4,977 Otrokovice 1,774 Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště 3,654


Body – průměr 3,382 4,427 5,066 2,380 4,456 3,566 3,771

39

Nejlepší dostupnost území z hlediska jeho obsluhy železniční dopravou mají SO ORP Valašské Meziříčí a Otrokovice, naopak nízkou míru vykazují SO ORP Rožnov pod Radhoštěm a Vizovice.

40

5.1.6.3.

Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV

Zastavěné území, které má kanalizaci, případně připojenou i na čistírnu odpadních vod, vykazuje z hlediska investorů vyšší atraktivitu, čímž přispívá k vyšší úrovni ekonomického potenciálu území. Změny z hlediska aktualizace: Došlo k rozšíření kanalizace v Břestku a Slopném. k rozšíření napojení na ČOV došlo v obcích Březolupy, Brumov-Bylnice, Drslavice, Fryšták, Holešov, Chropyně, Kostelany, Lípa, Nedachlebice, Napajedla, Osíčko, Poteč, Slavičín, Střítež nad Bečvou, Vidče, Vsetín a Želechovice nad Dřevnicí. Některé menší změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S06-04 Indikátorový list Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 území v buňce je napojené na kanalizaci s ČOV 5 Území v buňce je napojené na kanalizaci bez ČOV 0 území v buňce není napojené na kanalizaci Výsledné hodnocení Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 5 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 28,040 27,408 Přepočtení obyvatelé v buňkách 13,556 20,332

10 44,552 66,112

Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 5 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 26,215 25,808 Přepočtení obyvatelé v buňkách 11,832 18,711

10 47,977 69,457

Většina zastavěného území má kanalizaci, nicméně jenom cca 48% zastavěného území kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod. Z pohledu obyvatel je však situace výrazně lepší, skoro 70% obyvatel kraje bydlí v obcích s kanalizací a ČOV. Je to dáno tím, že většina velkých měst již má vybudované čistírny odpadních vod. V aktualizačním období se navíc situace výrazně zlepšila vzhledem k vybudování dalších kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod.

41

Změna po aktualizaci Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 5,523 5,932 6,047 5,759 6,465 5,554 6,494 5,515 5,874 5,483 5,000 4,832 6,826 5,826

Body - průměr Aktualizace 2014 5,833 6,436 6,076 6,010 6,712 5,782 6,523 5,491 6,145 6,021 5,144 5,421 7,222 6,088

Změna +0,310 +0,504 +0,029 +0,251 +0,247 +0,228 +0,029 -0,024 +0,271 +0,538 +0,144 +0,589 +0,396 +0,262

Kartogram: ZS06-04 Nejnižší míru obsluhy území z hlediska likvidace odpadních vod vykazují SO ORP Vizovice a Vsetín, investice do infrastruktury z poslední doby ještě nestihly dorovnat její dlouhodobý deficit v tomto území. Nejlepší situace je SO ORP Otrokovice a Zlín, kde stav zlepšují velká města s čistírnami odpadních vod. Do změn pořadí SO ORP se také promítlo zpřesnění zastavěného území.

42

5.1.6.4.

Zastavěné území napojené na plyn

Zastavěné území napojené na plyn vykazuje z hlediska investorů vyšší atraktivitu, čímž přispívá k vyšší úrovni ekonomického potenciálu území. Do hodnocení vstoupil pouze stávající stav vzhledem k tomu, že v záměrech ZÚR není obsažen návrh dalšího rozšiřování sítí STL. Změny z hlediska aktualizace: Došlo k rozšíření plynofikace v obcích Bělov, Boršice u Blatnice, Machová, Popovice, Tlumačov, Uherský Brod, Vsetín, Zborovice, Zdounky, Zlín a Želechovice nad Dřevnicí. Další menší změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S06-05 Indikátorový list Zastavěné území napojené na plyn Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 území v buňce je napojené na plyn 0 území v buňce není napojené na plyn Výsledné hodnocení Zastavěné území napojené na plyn – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 21,456 78,544 Přepočtení obyvatelé v buňkách 11,980 88,020 Zastavěné území napojené na plyn – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 22,453 77,547 Přepočtení obyvatelé v buňkách 12,373 87,627 Situace se v aktualizačním období zlepšila z hlediska plynofikace jednotlivých obcí, podíl obyvatelstva v zastavěném území s napojením na plyn se blíží 90%. Malý nárůst počtu obyvatel bez napojení na plyn byl způsobem rozšířením neplynofikovaného zastavěného území.

43

Změna po aktualizaci Zastavěné území napojené na plyn ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 7,267 9,096 8,395 7,330 7,349 6,899 8,296 7,391 8,117 7,963 8,374 7,187 8,318 7,854


Změna -0,170 -0,035 -0,175 -0,007 +0,14 -0,586 -0,311 -0,136 +0,033 -0,085 -0,009 +0,201 +0,015 -0,099

Kartogram: ZS06-05 Velká většina zastavěného území kraje je plynofikována, nejlepší situace je v SO ORP Holešov, Vizovice a Zlín, nejhorší situace je nyní v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm, Bystřice pod Hostýnem a Uherský Brod.

44

5.1.6.5.

Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů

Z hlediska dalšího investičního rozvoje území je důležitá možnost připojení nové zástavby na sítě vysokotlakých plynovodů. To je řešeno předávacími stanicemi, v jejichž okolí se potenciál napojení zvyšuje. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S06-06 Indikátorový list Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) buňka je v dobrém dosahu (zóna 2 km) předávací stanice na VTL 10 plynovodu 0 buňka je mimo dobrý dosah předávací stanice na VTL plynovodu Výsledné hodnocení Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 5 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 28,586 71,414 Přepočtení obyvatelé v buňkách 16,151 83,849 Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 5 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 29,429 70,571 Přepočtení obyvatelé v buňkách 16,363 83,637 Stav po aktualizaci je z územního hlediska prakticky beze změn, malá změna byla způsobena aktualizací zastavěného území. Stav po aktualizaci – beze změn Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů ORP Body – průměr ORP 5,161 Bystřice pod Hostýnem Uherský Brod 9,448 Holešov Valašské Klobouky Kroměříž 8,430 Valašské Meziříčí Luhačovice 6,364 Vizovice 9,406 Otrokovice Vsetín 3,184 Rožnov pod Radhoštěm Zlín Zlínský kraj Uherské Hradiště 7,523

Body – průměr 7,589 7,930 6,817 7,115 5,486 7,957 7,057

Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů je ve Zlínském kraji poměrně dobrý, skoro tři čtvrtiny zastavěného území jsou v dobré dosažitelnosti předávacích stanic. Nejlepší situace je v průmyslových SO ORP Otrokovice a Holešov, nejhorší v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm. 45

5.1.6.6.

Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV

Z hlediska dalšího investičního rozvoje území je důležitá možnost připojení nové zástavby na vedení elektrické energie velmi vysokého napětí 110 kV. To je řešeno rozvodnami, v jejichž okolí se potenciál napojení zvyšuje. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S06-07 Indikátorový list Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 buňka je v dobrém dosahu (zóna 5 km) rozvodny 110/22(35) kV 0 buňka je mimo dobrý dosah rozvodny 110/22(35) kV Výsledné hodnocení Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV – stav (RURÚ 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 5 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 50,367 49,633 Přepočtení obyvatelé v buňkách 37,091 62,909 Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV – stav (RURÚ 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 5 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 50,519 49,481 Přepočtení obyvatelé v buňkách 37,193 62,807 Úroveň napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV je ve Zlínském kraji průměrná, cca 50% zastavěného území se nachází v okolí rozvoden. Stav po aktualizaci je z územního hlediska prakticky beze změn. Stav po aktualizaci – beze změn Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV ORP Body – průměr ORP Bystřice pod Hostýnem 5,914 Uherský Brod 0,166 Holešov Valašské Klobouky Kroměříž 5,307 Valašské Meziříčí Luhačovice 3,586 Vizovice 9,772 Otrokovice Vsetín Rožnov pod Radhoštěm 4,749 Zlín Zlínský kraj Uherské Hradiště 4,892

Body – průměr 3,080 2,026 7,109 4,904 4,543 6,308 4,948

Největší potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV je v SO ORP Otrokovice a Valašské Meziříčí, což jsou tradiční průmyslové oblasti. Nejnižší potenciál nejdeme v SO ORP Holešov, Valašské Klobouky a Luhačovice.

46

5.1.6.7.

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky  Velmi dobré pokrytí území kraje  Nedostatečné napojení východní a jižní z hlediska zásobování plynem části kraje na síť dálnic a rychlostních komunikací Příležitosti Hrozby  Výstavba nových kapacitních dopravních tahů a jejich propojení se stávající dopravní infrastrukturou

47

5.1.7. Sociodemografické podmínky

Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých sídlech (vybraná kritéria dlouhodobého a krátkodobého vývoje) jsou základním ukazatelem odrážejícím soudržnost obyvatel území. Obce s poklesem počtu obyvatel jsou většinou postiženy i stárnutím obyvatel, poklesem podílu dětí a mladých rodin, narušením přirozené sociální soudržnosti obyvatel, funkčnosti obce (zánik základní školy). V extrémních případech hrozí vylidnění obce spojené s postupným zánikem trvalého bydlení. Na druhé straně nadměrný růst počtu obyvatel v obci vede k růstu nároků na základní vybavenost, výraznějším konfliktům se stávajícím obyvatelstvem, popř. negativním dopadům na sociální soudržnost obyvatel. Potenciál území:  Dlouhodobá změna počtu obyvatel (2004–2013)  Krátkodobá změna počtu obyvatel (2012–2013)  Podíl obyvatel ve věku 0–14 na celkovém počtu obyvatel  Podíl obyvatel se základním vzděláním Níže uvedené statistické hodnoty byly přepočteny na základě indikátorového listu na bodové hodnoty s převedením do vymezeného zastavěného území. Vzhledem k tomu, že při přidělování bodů jsou stanoveny horní a dolní hranice (např. růst vyšší než 20% a pokles nižší než 20%), nekopírují výsledky územní analýzy průměrné hodnoty daných veličin, ale jsou modifikovány kromě těchto hranic i rozsahem vymezeného zastavěného území. Vzhledem k těmto přepočtům mohou někdy nastat rozdíly v pořadí SO ORP z hlediska statistických a bodových hodnot. Na celkové výsledky hodnocení to však nemá praktický vliv.

48

5.1.7.1.

Dlouhodobá změna počtu obyvatel

Za dlouhodobý vývoj počtu obyvatel je v tomto případě i nadále považována změna v období 1991-2011, ke změně dojde až po dalším sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. Základní informace Dlouhodobá změna počtu obyvatel Počet obyvatel (ČSÚ) SO ORP

Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Změna

SLDB 1991 abs.

SLDB 2001 abs.

SLDB 2011 abs.

15770 21686 70290 19921 36154 35102 90393 54795 23701 42232 15619 68831 102409 596903

16015 21620 70176 19816 35305 35625 90281 54236 24215 42009 16101 68680 100931 595010

15864 21657 70148 19223 34971 35454 90690 53435 23729 42073 16774 66985 99456 590459

1991-2011 % +0,60 -0,13 -0,20 -3,50 -3,27 +1,00 +0,33 -2,48 +0,12 -0,38 +7,39 -2,68 -2,88 -1,08

Změny z hlediska aktualizace: beze změny (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S07-01 Indikátorový list Dlouhodobá změna počtu obyvatel Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 růst o víc než 20 % 9 až 1 funkce y=0,5 x -50 0 beze změny -1 až -9 funkce y=0,5 x -50 -10 pokles o víc než 20 %

49

Výsledné hodnocení Dlouhodobá změna počtu obyvatel – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 6,332 49,916 3,723 30,017 Přepočtení obyvatelé 4,062 62,002 2,769 24,783

5 až 10 vč. 10,012 6,384

Dlouhodobá změna počtu obyvatel – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 6,427 49,278 3,62 30,71 Přepočtení obyvatelé 4,018 61,675 2,774 25,024

5 až 10 vč. 9,965 6,509

Stav po aktualizaci – beze změn Dlouhodobá změna počtu obyvatel ORP Body – průměr Bystřice pod Hostýnem -0,75 Holešov +0,191 Kroměříž -0,888 -1,508 Luhačovice Otrokovice -0,048 Rožnov pod Radhoštěm +0,89 Uherské Hradiště +0,021


Body – průměr -2,744 -1,408 +0,414 +2,894 -1,581 0,788 -0,421

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve Zlínském kraji stagnuje, což je z celorepublikového hlediska pozitivní situace. Nepatrný propad 0,94 % z hlediska statistiky se při přepočtu na bodové hodnoty dokonce změnil na mírný růst. Navíc velká váha některých měst v rámci SO ORP do značné míry zkresluje pohled na vývoj v regionech. Příkladem může být právě okolí Zlína, u kterého řada menších obcí vykazuje příznivý vývoj počtu obyvatel vzhledem k významným suburbanizačním procesům. Na posledních místech se nachází SO ORP Luhačovice a Valašské Klobouky. Výrazně se zlepšila situace v SO ORP Vizovice a Valašské Meziříčí, největší zpomalení úbytku obyvatelstva vykázal SO ORP Uherský Brod.

50

5.1.7.2.

Krátkodobá změna počtu obyvatel

Za krátkodobý vývoj počtu obyvatel je v tomto případě považována změna v období 20042013, v předchozí aktualizaci šlo o změnu v období 2001-2011. Základní informace Krátkodobá změna počtu obyvatel Počet obyvatel (ČSÚ) SO ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

SLDB 2001 abs. 16015 21620 70176 19816 35305 35625 90281 54236 24215 42009 16101 68680 100931 595010

1.1.2004 abs. 15928 21597 70100 19692 35154 35208 89942 54068 24223 41995 16048 68163 99748 591866

Změna 31.12.2013 abs. 15677 21512 69503 18877 34655 35356 90307 52822 23535 41727 16830 66485 99013 586299

r. 2004-2013 % -1,58 -0,39 -0,85 -4,14 -1,42 +0,42 +0,41 -2,30 -2,84 -0,64 +4,87 -2,46 -0,74 -0,94

Změny z hlediska aktualizace: místo změny počtu obyvatel v období 2001-2011 byla zapracována změna v období 2004-2013 (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S07-02 Indikátorový list Krátkodobá změna počtu obyvatel Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 růst o víc než 20 % 9 až 1 funkce y=0,5 x -50 0 beze změny -1 až -9 funkce y=0,5 x -50 -10 pokles o víc než 20 %

51

Výsledné hodnocení Krátkodobá změna počtu obyvatel – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 2,125 53,954 12,305 28,208 Přepočtení obyvatelé 0,993 65,854 11,400 19,787

5 až 10 vč. 3,408 1,966

Krátkodobá změna počtu obyvatel – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 6,332 49,916 3,723 30,017 Přepočtení obyvatelé 4,062 62,002 2,769 24,783

5 až 10 vč. 10,012 6,384

Změna po aktualizaci Krátkodobá změna počtu obyvatel ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 -0,642 0,090 -0,508 -1,780 -0,047 -0,176 0,110 -2,080 -2,233 -0,090 1,746 -1,720 0,463 -0,577

Body - průměr Aktualizace 2014 0,589 0,986 0,136 -1,053 0,689 1,078 0,975 -0,828 -1,077 1,085 2,810 -0,561 0,849 0,366

Změna +1,231 +0,896 +0,644 +0,727 +0,736 +1,254 +0,865 +1,252 +1,156 +1,175 +1,064 +1,159 +0,386 +0,943

Kartogram: ZS07-02 Z hlediska krátkodobého vývoje počtu obyvatel došlo ve Zlínském kraji ve všech SO ORP ke zlepšení, v některých SO ORP však stále přetrvávají tendence k poklesu počtu obyvatel, což se týká především SO ORP Luhačovice a Valašské Klobouky. Nejvyšší růst počtu obyvatel si udržuje SO ORP Vizovice, dále SO ORP Valašské Meziříčí nebo Rožnov pod Radhoštěm.

52

5.1.7.3.

Podíl obyvatel ve věku 0–14 na celkovém počtu obyvatel

Zhoršování věkové struktury obyvatel je dlouhodobým procesem vyspělých zemí včetně ČR. Tento vývoj se promítá zejména do růstu potřeb sociálně zdravotní péče a komunitního plánování, přičemž došlo už k významnému snížení počtu žáků na školách. Zhoršování věkové struktury zhoršuje i předpoklady růstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Základní informace Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (%) SO ORP SLDB 2011 31.12.2013 Bystřice pod Hostýnem 13,29 13,63 Holešov 14,52 14,86 Kroměříž 13,81 14,20 Luhačovice 13,48 13,75 Otrokovice 14,24 14,46 Rožnov pod Radhoštěm 14,15 14,42 Uherské Hradiště 13,88 14,20 Uherský Brod 14,17 13,99 Valašské Klobouky 15,21 14,92 Valašské Meziříčí 15,10 15,25 Vizovice 15,18 15,26 Vsetín 14,57 14,75 Zlín 13,81 14,33 Zlínský kraj 14,17 14,42

Změna (%) 2011-2013 +2,56 +2,34 +2,82 +2,00 +1,54 +1,91 +2,31 -1,27 -1,91 +0,99 +0,53 +1,24 +3,77 +1,76

Změny z hlediska aktualizace: aktualizace dat, (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území)

Kartogram: S07-03 Indikátorový list Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 maximální hodnota v kraji = 22,7086 9 až 1 funkce y=1,317 x -19,91 0 průměrná hodnota v kraji = 15,117 -1 až -10 funkce y=1,317 x -19,91

53

Výsledné hodnocení Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 2,461 68,763 0 27,198 1,578 Přepočtení obyvatelé 1,317 77,872 0 20,015 0,796 Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 1,912 65,019 0 32,032 1,037 Přepočtení obyvatelé 0,780 76,854 0 21,892 0,474 Změna po aktualizaci Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel Body - průměr ORP Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 -1,755 -1,141 Bystřice pod Hostýnem Holešov -0,261 -0,151 Kroměříž -1,331 -0,919 -1,241 Luhačovice -1,270 Otrokovice -0,562 -0,079 Rožnov pod Radhoštěm -1,152 -0,614 -1,358 Uherské Hradiště -1,055 Uherský Brod -1,168 -0,999 +0,059 Valašské Klobouky -0,219 +0,608 +0,769 Valašské Meziříčí +0,016 Vizovice -0,010 Vsetín -0,787 -0,622 Zlín -1,238 -0,625 Zlínský kraj -0,882 -0,602

Změna +0,614 +0,110 +0,412 +0,029 +0,483 +0,538 +0,303 +0,169 -0,278 +0,161 +0,026 +0,165 +0,613 +0,280

Z územního hlediska se jako nejproblematičtější jeví zhoršování věkové struktury malých, z hlediska bydlení neatraktivních obcí s poklesem počtu obyvatel. Proces stárnutí se promítá do soudržnosti obyvatel území diferencovaně z hlediska regionálního. V obcích s tradičně silnými sociálními vazbami (stabilitou rodin), např. na Valašsku jsou nepříznivé důsledky daleko menší, než u velkých měst s omezeně fungujícími sociálními vztahy. K zlepšení situace došlo prakticky na celé, území kraje, situace se zhoršuje především v SO ORP Valašské Kloubouky, výrazné zlepšení najdeme v SO ORP Zlín. Tento vývoj odpovídá do jisté míry migračním trendům, kdy se mladé rodiny stěhují z okrajových regionů do velkých měst a jejich okolí.

54

5.1.7.4.

Podíl obyvatel se základním vzděláním

Obecně je vzdělanost obyvatel diferencovaná v závislosti na velikosti obcí. Do měst a atraktivních obcí dlouhodobě migrovali a migrují obyvatelé s vyšší vzdělaností, s vyšší sociální mobilitou. Nízká úroveň vzdělanosti u malých obcí v kombinaci se záporným saldem migrace se promítá i do snížení soudržnosti obyvatel území. Základní informace Podíl obyvatel se základním vzděláním Podíl obyvatel nad 14 let se základním a neukončeným základním vzděláním SO ORP SLDB 2001 SLDB 2011 Bystřice pod Hostýnem 22,90 17,85 Holešov 26,70 19,75 Kroměříž 22,30 17,70 Luhačovice 24,90 18,24 Otrokovice 23,90 19,08 Rožnov pod Radhoštěm 26,00 19,54 Uherské Hradiště 25,60 19,34 Uherský Brod 28,00 21,13 Valašské Klobouky 29,50 22,21 Valašské Meziříčí 22,60 16,70 Vizovice 27,40 20,10 Vsetín 26,20 19,18 Zlín 22,50 16,62 Zlínský kraj 24,80 18,71

Změna (%) 2001-2011 -22,05 -26,03 -20,63 -26,75 -20,17 -24,85 -24,45 -24,54 -24,71 -26,11 -26,64 -26,79 -26,13 -24,56

Změny z hlediska aktualizace: beze změny (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S07-04 Indikátorový list Podíl obyvatel se základním vzděláním Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 až 1 funkce y= -0,849x+26 0 průměrná hodnota v kraji = 30,612 % -1 až -9 funkce y= -0,849x+26 -10 hodnota je vyšší než 42%

55

Výsledné hodnocení Podíl obyvatel se základním vzděláním – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 0,042 1,241 0 11,191 Přepočtení obyvatelé 0,005 0,45 0 7,022

5 až 10 vč. 87,526 92,523

Podíl obyvatel se základním vzděláním – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 0,041 1,566 0 12,060 Přepočtení obyvatelé 0,007 0,631 0 8,015

5 až 10 vč. 86,333 91,347

Stav po aktualizaci – beze změn Podíl obyvatel se základním vzděláním ORP Body – průměr 8,779 Bystřice pod Hostýnem Holešov 8,431 Kroměříž 8,563 Luhačovice 8,760 Otrokovice 8,148 Rožnov pod Radhoštěm 7,615 Uherské Hradiště 7,852


Body – průměr 6,327 6,351 9,816 7,688 7,643 8,741 8,037

Ve všech SO ORP se ukazuje převládající trend zvyšování vzdělanosti obyvatelstva, především stále se zjednodušující přístup ke středoškolskému i vysokoškolskému vzdělání. Rozdělení kvality mezi jednotlivé SO ORP však v zásadě zůstává nezměněno. Příznivou vzdělanostní strukturu vykazují ve Zlínském kraji zejména SO ORP Kroměříž, Zlín a Valašské Meziříčí, nepříznivou SO ORP Valašské Klobouky, Uherský Brod a Vsetín.

5.1.7.5.

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Sociodemografické podmínky Silné stránky  Vysoká stabilita struktury obyvatelstva na většině území Příležitosti  Využití aktuálního růstu počtu obyvatel z hlediska jejich setrvání na území kraje  Rozvoj služeb navazujících na proces stárnutí obyvatel

Slabé stránky  Dlouhodobý pokles počtu obyvatel Hrozby  Úbytek počtu obyvatel ve větších městech  Zrychlení poklesu počtu obyvatel některých regionů v důsledku zvýšení pohybu za prací  Zhoršování věkové struktury malých, z hlediska bydlení neatraktivních obcí

56

5.1.8. Bydlení Bydlení zásadním způsobem ovlivňuje sídelní strukturu a využití území. i v posledních dvaceti letech pokračuje v ČR i Zlínském kraji další extenzivní rozvoj bydlení. Na této skutečnosti nic nemění ani pokles rozsahu nové bytové výstavby po roce 1990, neboť výsledky sčítání v roce 2001 potvrdily existencí tzv. neevidovaných přírůstku bytů (nemalá část nových bytů a zejména ploch bydlení vzniká bez nároků na nové plochy a často i evidence stavebních úřadů, zejména v rodinných domech). Ve srovnání s minulostí vzrostl i podíl nových bytů dokončovaných v rodinných domech s vyšší průměrnou plochou. Přepočtená průměrná plocha na obyvatele tak dlouhodobě roste. I přes pokračující pozitivní vývoj kvantitativních i kvalitativních charakteristik systému bydlení nelze nevnímat rostoucí nefunkčnost sociálního sektoru bydlení, procesy územní separace bydlení vedoucí v některých případech až k etnizaci vzniklých problémů. Tyto problémy ve fungování systému bydlení se projevují zejména ve vybraných lokalitách měst, velkých sídlišť. Potenciál území:  Intenzita bytové výstavby v letech 2004–2013  Obce nad 5000 obyvatel  Obce s méně než 500 obyvateli  Obce bez základní školy  Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu  Podíl bytů v panelových domech  Místně obvyklé nájemné bytů Níže uvedené statistické hodnoty byly přepočteny na základě indikátorového listu na bodové hodnoty s převedením do vymezeného zastavěného území. Vzhledem k tomu, že při přidělování bodů jsou stanoveny horní a dolní hranice (např. růst vyšší než 20% a pokles nižší než 20%), nekopírují výsledky územní analýzy průměrné hodnoty daných veličin, ale jsou modifikovány kromě těchto hranic i rozsahem vymezeného zastavěného území. Vzhledem k těmto přepočtům mohou někdy nastat rozdíly v pořadí SO ORP z hlediska statistických a bodových hodnot. Na celkové výsledky hodnocení to však nemá praktický vliv.

57

5.1.8.1.

Intenzita bytové výstavby

Intenzita nové bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok) je velmi důležitým ukazatelem obytné (v některých případech i rekreační) atraktivity území. V jednotlivých obdobích značně kolísá, je podmíněna makroekonomickými podmínkami (zejména možnostmi hypotéčního financování, vývojem příjmů domácností a nastavením podpor nové bytové výstavby). Vlastní rozsah bytové výstavby v jednotlivých obcích závisí na řadě faktorů (poloze obce a dopravní dostupnosti, kvalitě obytného a životního prostředí). Významným faktorem je i přiměřená nabídka disponibilních stavebních (alespoň částečně připravených) pozemků. V posledních cca 10 letech se na území ČR rozvinul proces suburbanizace, prudkého rozvoje příměstských sídel v atraktivních polohách, kde se koncentruje i nová bytová výstavba. Tyto procesy je možno pozorovat částečně i na území Zlínského kraje. Základní informace Intenzita bytové výstavby Dokončené byty na 1000 obyvatel ročně SO ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

2001-2007

2004-2013

2012-2013

1,98 2,05 2,11 3,09 1,97 2,93 3,76 2,89 2,13 2,24 3,27 1,97 2,12 2,53

1,22 1,63 2,06 2,72 1,83 2,99 3,27 2,09 1,91 2,28 3,56 1,91 2,05 2,30

0,38 1,02 1,51 1,60 0,80 2,60 2,34 1,89 1,14 1,30 2,23 1,85 1,26 1,64

Změna (%) 2004-2013 k období 2012-2013 -68,85 -37,42 -26,70 -41,18 -56,28 -13,04 -28,44 -9,57 -40,31 -42,98 -37,36 -3,14 -38,54 -28,70

Změny z hlediska aktualizace: nová data (2004-2013), nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území Kartogram: S08-01 Indikátorový list Intenzita bytové výstavby Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 2 x průměrná hodnota v kraji 9 až 1 funkce y=1,47x 0 0

58

Výsledné hodnocení Intenzita bytové výstavby – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 0,631 76,441 Přepočtení obyvatelé v buňkách 0,170 80,826

5 až 10 vč. 22,928 19,004

Intenzita bytové výstavby – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 0,956 75,981 Přepočtení obyvatelé v buňkách 0,294 80,808

5 až 10 vč. 23,063 18,898

Změna po aktualizaci Intenzita bytové výstavby ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 2,887 3,379 3,010 4,109 3,203 5,161 5,115 3,803 3,204 4,159 5,095 3,325 3,653 3,869


Změna -0,755 -0,520 -0,312 -0,073 -0,115 0 -0,459 -0,730 -0,106 -0,088 +0,234 -0,071 -0,111 -0,234

Kartogram: ZS08-01 V aktualizačním období došlo k poklesu intenzity bytové výstavby ve všech SO ORP Zlínského kraje, kromě SO ORP Vizovice. Z územního hlediska byla nejintenzivnější bytová výstavba realizována v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm a Uherské Hradiště. Především v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm je intenzita nové bytové výstavby spjata i s rozvojem rekreačních funkcí a druhého bydlení. .

59

5.1.8.2.

Obce nad 5000 obyvatel

Obce (města) s velikostí nad 5000 obyvatel představují jednoznačná střediska osídlení místního a většinou i regionálního významu. Vyznačují se většinou poměrně komplexní občanskou vybaveností z hlediska základního (popř. středního či vysokého) školství, zdravotnictví, obchodu, služeb a veřejné správy. Změny z hlediska aktualizace: aktualizace počtu obyvatel, stav beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S08-02 Indikátorový list Obce nad 5000 obyvatel Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel vyšším než 50 000 8 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 20 001 – 50 000 6 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 10 001 – 20 000 4 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 5 001 – 10 000 0 buňka se nenachází v obci s počtem obyvatel vyšším než 5 000 Výsledné hodnocení Obce nad 5000 obyvatel – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 67,333 32,667 Přepočtení obyvatelé v buňkách 46,114 53,886 Obce nad 5000 obyvatel – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 67,806 32,194 Přepočtení obyvatelé v buňkách 46,427 53,573

Stav po aktualizaci – beze změn Obce nad 5000 obyvatel ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště

Body – průměr 1,140 2,354 2,259 1,919 2,621 1,888 1,477


Body – průměr 1,138 1,374 3,416 0 1,718 4,857 2,161

60

Sídelní struktura Zlínského kraje je silně diferencovaná, velikost sídel ovlivněna dlouhodobých vývojem a přírodními podmínkami. Rozptýlená zástavba je vázána na východ kraje, hustá síť menších obcí vznikla na severozápadě kraje, velké obce v úrodných regionech na jihu. Tato založená struktura osídlení vykazuje dlouhodobou setrvačnost, stabilitu.

5.1.8.3.

Obce s méně než 500 obyvateli

Podíl obcí podle jejich velikosti (počtu obyvatel) do značné míry charakterizuje sídelní strukturu regionů. Velký podíl malých obcí (do 500 obyvatel) se promítá zejména do nízké základní i komerční vybavenosti rozsáhlých regionů. Velikost obcí determinuje i daňové příjmy obcí vlivem rozpočtového určení daní. Mnohdy se promítá i do jednostranné nabídky pracovních míst, zejména v priméru. Změny z hlediska aktualizace: aktualizace počtu obyvatel a změna zastavěného území, změna bodových hodnot nastala u těchto obcí změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území):  Březová - růst počtu obyvatel  Jestřabí - růst počtu obyvatel  Komárno - pokles počtu obyvatel  Loučka - růst počtu obyvatel  Lutonina - růst počtu obyvatel  Malá Bystřice - pokles počtu obyvatel  Oldřichovice - růst počtu obyvatel  Podhradí - růst počtu obyvatel  Podhradní Lhota - pokles počtu obyvatel  Troubky - pokles počtu obyvatel  Uhřice - růst počtu obyvatel  Vápenice - pokles počtu obyvatel  Velká Lhota - růst počtu obyvatel  Vrbka - pokles počtu obyvatel  Zlámanec - pokles počtu obyvatel Kartogram: S08-03 Indikátorový list Obce s méně než 500 obyvateli Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) -10 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel nižším než 100 -8 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 100-199 -6 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 200-299 -4 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 300-399 -2 buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 400-499 0 buňka se nenachází v obci s počtem obyvatel nižším než 500

61

Výsledné hodnocení Obce s méně než 500 obyvateli – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) -10 až 0 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 87,674 12,326 Přepočtení obyvatelé v buňkách 94,455 5,545

Obce s méně než 500 obyvateli – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) -10 až 0 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 88,041 11,959 Přepočtení obyvatelé v buňkách 94,607 5,393

V porovnání s rokem 2012 došlo k nepatrným změnám pouze v několika obcích. Celková situace se vlastně nezměnila. Změna po aktualizaci Obce s méně než 500 obyvateli ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 -0,744 -1,085 -0,997 -0,880 -0,279 0 -0,500 -0,824 -0,700 -0,290 -0,897 -0,134 -0,401 -0,540

Body - průměr Aktualizace 2014 -0,796 -1,116 -1,010 -0,788 -0,256 0 -0,532 -0,933 -0,608 -0,175 -0,731 -0,168 -0,405 -0,539

Změna -0,052 -0,031 -0,013 +0,092 +0,023 0 -0,032 -0,109 +0,092 +0,115 +0,166 -0,034 -0,004 +0,001

Kartogram: ZS08-03 Velký podíl malých obcí vykazují zejména SO ORP Holešov, Kroměříž, Uherský Brod, Bystřice pod Hostýnem a Luhačovice. Z hlediska urbanistické ekonomie je mnohem větším problémem než vysoký podíl malých obcí rozsah rozptýlené typické valašské zástavby. Tato historicky vzniklá zástavba výrazně zvyšuje náklady na zajištění inženýrských sítí, jejich údržbu a provoz. Navíc je výskyt této zástavby vázán na hornatá území, z velké části v CHKO.

62

5.1.8.4.

Obce bez základní školy

I přes rostoucí mobilitu obyvatel zůstávají základní školy významným prvkem vybavenosti sídel, ovlivňujícím jejich atraktivitu bydlení zejména pro mladé rodiny s dětmi, což má vliv na přirozenou dlouhodobou sídelní stabilitu obcí. Základní školy mají mnohdy i nezanedbatelnou funkcí kulturně společenskou, promítající se do soudržnosti obyvatel obcí. Změny z hlediska aktualizace: nová data (2013), dále se do hodnocení nevýznamně promítla změna vymezení zastavěného území. Základní škola je nově otevřená v Horní Lhotě a Študlově. Kartogram: S08-04 Indikátorový list Obce bez základní školy Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) -10 buňka se nachází v obci bez základní školy 0 buňka se nenachází v obci se základní školou Výsledné hodnocení Obce bez základní školy – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) -10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 83,235 16,765 Přepočtení obyvatelé v buňkách 91,489 8,511 Obce bez základní školy – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) -10 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 83,567 16,433 Přepočtení obyvatelé v buňkách 91,58 8,42 Výsledné hodnocení zastoupení obcí se základními školami za jednotlivé SO ORP je výrazně ovlivněno strukturou osídlení a velikostí obcí a má spíše orientační charakter. Např. v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm a Vsetím existují i přes horský reliéf plošně rozsáhlé obce, jejichž docházkové vzdálenosti z odlehlých sídel - samot do základních škol mohou být podobné jako u malých obcí na Kroměřížsku.

63

Změna po aktualizaci Obce bez základní školy ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 -2,035 -2,938 -2,872 -2,094 -0,698 0 -1,851 -1,808 -2,422 -0,965 -2,167 -1,137 -1,447 -1,676

Body - průměr Aktualizace 2014 -1,935 -2,983 -2,799 -1,566 -0,731 0 -1,877 -1,897 -2,07 -1,008 -2,115 -1,132 -1,505

-1,643

Změna +0,100 -0,045 +0,073 +0,528 -0,033 0 -0,026 -0,089 +0,352 -0,043 +0,052 +0,005 -0,058 +0,033

Kartogram: ZS08-04 Situace se v kraji se v zásadě nemění. Situace je podprůměrná v SO ORP Kroměříž, Holešov, Vizovice a Valašské Klobouky, ve kterém došlo v uplynulém období ke zlepšení, stejně jako v SO ORP Luhačovice.

5.1.8.5.

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu

Samotný termín neobydlené byty je poměrně zavádějící, z více než 90% je tento soubor tvořen byty sloužící k nějaké formě druhého bydlení. Podíl neobydlených bytů v ČR výrazně rostl i po roce 1991 (rychleji než trvale obydlených bytů), podobně je tomu i ve Zlínském kraji. Evidence neobydlených bytů a druhého bydlení je neúplná, závislá na výsledcích sčítání, v intercenzálním období jsou možné pouze odhady vývoje a počtu neobydlených bytů. Základní informace: Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu Podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů (%) SO ORP ČSÚ, SLDB 2001 ČSÚ, SLDB 2011 13,5 Bystřice pod Hostýnem 14,6 10,2 Holešov 11,5 Kroměříž 13,0 13,3 16,5 Luhačovice 11,4 8,5 Otrokovice 10,2 16,2 Rožnov pod Radhoštěm 12,6 Uherské Hradiště 12,1 13,8 13,4 16,8 Uherský Brod 16,9 Valašské Klobouky 11,8

64

Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

10,6 15,0 11,8 8,9 11,4

12,3 17,5 15,5 12,2 14,0

Změny z hlediska aktualizace: nová data (SLDB 2011), nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území. Kartogram: S08-05 Indikátorový list Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) -10 maximální hodnota v kraji = 56,7708 % -9 až -1 funkce y=-0,176 x 0 0% Výsledné hodnocení Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 0 96,445 Přepočtení obyvatelé v buňkách 0 98,935 Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 0 92,923 Přepočtení obyvatelé v buňkách 0 97,634

-5 až -10 vč. 3,555 1,065 -5 až -10 vč. 7,077 2,366

Změna po aktualizaci Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 -2,686 -1,936 -2,909 -2,278 -1,922 -2,759 -2,525 -2,979 -2,246 -2,263 -2,767 -2,598 -1,958 -2,498


Změna -0,385 -0,263 -0,114 -0,817 -0,244 -0,920 -0,436 -0,728 -0,846 -0,427 -0,540 -0,775 -0,567 -0,545

65

V uplynulém intercenzálním období došlo k výraznému nárůstu počtu neobydlených bytů. Největší růst se projevuje v SO ORP s vysokým rekreačním potenciálem, Rožnov pod Radhoštěm, Luhačovice a Valašské Klobouky Často se zde neobydlenými byty stávají i nově dokončované byty, přičemž část nové bytové výstavby tak posiluje rekreační zátěž území i v rekreačně nejzatíženějších lokalitách Zlínského kraje. Nejmenší růst najdeme v regionech s tradičně nízkým zastoupením individuální rekreace – SO ORP Kroměříž a Otrokovice.

5.1.8.6.

Podíl bytů v panelových domech

Průměrný podíl bytů v panelových domech v ČR (32 % z obydlených bytů) je poměrně vysoký a zásadním způsobem ovlivňuje systém bydlení zejména ve městech. Hlavním problémem těchto bytů není životnost nebo stavebně technický stav, ale jejich fungování a koncentrace na velkých sídlištích, doprovázená řadou negativních sociálních jevů, kriminalitou či ztrátou sociálních vazeb. Základní informace Podíl bytů v panelových domech (obydlené byty) Podíl bytů v panelových domech (%) SO ORP ČSÚ, SLDB 2001 ČSÚ, SLDB 2011 9,3 9,4 Bystřice pod Hostýnem Holešov 18,0 16,7 Kroměříž 23,0 22,7 Luhačovice 19,4 18,4 42,7 40,3 Otrokovice 35,2 34,9 Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště 18,2 17,3 Uherský Brod 15,1 15,5 12,5 11,3 Valašské Klobouky 35,4 34,2 Valašské Meziříčí 14,5 13,6 Vizovice Vsetín 29,2 28,3 35,1 33,7 Zlín Zlínský kraj 26,1 25,2 Změny z hlediska aktualizace: nová data (SLDB 2011), nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území. Kartogram: S08-06

Indikátorový list 66

Podíl bytů v panelových domech Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) -10 50 % -9 až -1 funkce y=-0,2 x 0 0% Výsledné hodnocení Podíl bytů v panelových domech – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 24,989 44,868 Přepočtení obyvatelé v buňkách 15,607 33,657

-5 až -10 vč. 30,143 50,736

Podíl bytů v panelových domech – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 19,727 52,777 Přepočtení obyvatelé v buňkách 12,349 39,121

-5 až -10 vč. 27,496 48,530

Změna po aktualizaci Podíl bytů v panelových domech ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 -1,948 -2,481 -2,69 -2,669 -4,708 -3,578 -1,591 -1,916 -1,821 -4,79 -1,855 -2,799 -4,224 -2,874


Změna +0,904 +0,115 +0,067 -0,012 +0,088 +0,371 +0,131 -0,037 +0,202 +1,036 +0,078 -0,033 +0,074 +0,194

Vysoký podíl bytů v panelových domech je ve Zlínském kraji vykazován především ve SO ORP Valašské Meziříčí a Zlín, významný je i v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm. Na rozdíl od jiných krajů však pouze v omezené míře týká menších obcí. Problémem zůstává koncentrace této zástavby na velkých sídlištích, zejména v lokalitách s nižší atraktivitou bydlení. Problémy zde často prohlubuje i vyšší míra nezaměstnanosti, nízká sociální kooperativnost obyvatel a etnizace problémů. Výskyt těchto lokalit je v kraji velmi omezený. Vzhledem k pokračující výstavbě především zděných bytů podíl panelových bytů klesá ve všech SO ORP, nejvíc v SO ORP Valašské Meziříčí. Mírný nárůst podílu bytů v panelových domech v SO ORP Uherský Brod může být způsoben deklarací některých nových bytů jako panelových nebo i úbytkem obydlených bytů a jejich přesunem do kategorie bytů neobydlených.

67

5.1.8.7.

Místně obvyklé nájemné bytů

Vyšší úroveň tržního nájemného signalizuje větší zájem o bydlení v daných sídlech, vyšší příjmovou úroveň obyvatelstva, což má přeneseně kladný vliv na úroveň soudržnosti společenství obyvatel území. Základní informace Místně obvyklé nájemné bytů SO ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

2009 78,5 89,6 84,4 86,4 92,0 85,0 91,3 89,1 71,7 85,4 82,4 83,4 96,1 88,7

Místně obvyklé nájemné (Kč/m2/měsíc) 2011 73,1 81,3 81,6 92,7 100,4 96,1 102,2 80,3 74,8 94,1 92,1 84,6 106,7 93,0

Změna (%) 2013 73,1 81,3 81,6 92,7 100,4 96,1 102,2 80,3 74,8 94,1 92,1 84,6 106,7 93,0

2011-2013 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Změny z hlediska aktualizace: beze změny (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S08-07 Indikátorový list Místně obvyklé nájemné bytů Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 maximální hodnota v kraji = 111 9 až 1 funkce y=0,253x-18,15 0 průměrná hodnota v kraji = 71,57 -1 až -10 funkce y=0,253x-18,15

68

Výsledné hodnocení Místně obvyklé nájemné bytů – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 0 17,880 0 60,202 Přepočtení obyvatelé 0 10,305 0 53,538

5 až 10 vč. 21,918 36,157

Místně obvyklé nájemné bytů – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 0 17,958 0 61,684 Přepočtení obyvatelé 0 10,278 0 54,356

5 až 10 vč. 20,358 35,366

Stav po aktualizaci – beze změn Místně obvyklé nájemné bytů ORP Body – průměr -0,758 Bystřice pod Hostýnem Holešov 0,751 Kroměříž 0,648 Luhačovice 4,374 5,557 Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm 4,885 Uherské Hradiště 5,141


Body – průměr 0,627 0,253 3,710 3,935 1,899 6,233 3,033

Úroveň místně obvyklého nájemného v uplynulém období ve Zlínském kraji stagnovala a proto byly údaje ponechány beze změny. Nejvyšší nájemné najdeme v SO ORP Zlín a Otrokovice, které jsou atraktivní z hlediska pracovních příležitostí a veřejné infrastruktury. Nízkou úroveň má nájemné především v odlehlejších regionech s vyšší nezaměstnaností, jako jsou SO ORP Bystřice pod Hostýnem nebo Valašské Klobouky.

5.1.8.8.

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Bydlení Silné stránky  Dobrá vybavenost obcí základními školami Příležitosti  Optimalizace přípravy nových ploch pro bydlení, zejména z hlediska lokalizace a rozsahu  Zvýšení atraktivity bydlení a zlepšení salda migrace, zejména v regionech s úbytkem počtu obyvatel

Slabé stránky  Omezená nabídka disponibilních a připravených pozemků pro novou bytovou výstavbu Hrozby  Neřízený rozvoj suburbanizace  Nepřiměřený rozvoj bydlení v rekreačních obcích  Růst počtu neobydlených bytů

69

5.1.9. Rekreace a cestovní ruch Rekreace a cestovní ruch jsou velmi širokým fenoménem s prudkým rozvojem v posledních desetiletích a významnými územními dopady. Na formy a alokaci rekreačních aktivit působí zejména:  změna preferencí zdravého životního stylu a pobytu v atraktivním rekreačním prostředí  růst hybnosti obyvatel (zejména míry automobilizace) a zvětšování rekreačních regionů (od krátkodobé až pod dlouhodobou rekreaci)  rostoucí požadavky na kvalitu a rozsah služeb, mnohdy ovlivněné módními vlivy. Tyto trendy se poměrně rychle promítají do území a podobně jak u skladových, obchodních a výrobních areálů způsobují stále nové tlaky na nové plochy, přičemž zastarávající areály nejsou využívány (klesá u nich poptávka). Vlastníci pak do nich neinvestují, či je nechávají dožít, což vede ke vzniku jakýchsi „rekreačních brownfieldů“. Je to mimo jiné důsledek absence ekonomických nástrojů, vyvíjejících tlak na přiměřené využití území a nemovitostí a zpoplatňujících přírodní i veřejné externality. Role územního plánování je z tohoto pohledu pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu nezastupitelná, i když do značné míry omezená. Nelze ji však jednostranně vykládat jako preferenci ochrany přírodních podmínek území, ale jako nástroj hledající optimální řešení udržitelného rozvoje ze všech tří základních pohledů (hospodářského, životního prostředí a dopadu na soudržnost obyvatel území). Potenciál území:  Lázeňská místa  Intenzita druhého bydlení (objekty individuální rekreace)  Intenzita hromadné rekreace (lůžka v rekreačních zařízeních)  Obec s rekreační vodní plochou (vč. koupališť a lázní)

5.1.9.1.

Lázeňská místa

Lázeňská místa představují jednoznačné póly cestovního ruchu a rekreace, které mají většinou dlouhodobou tradici a jejichž rozvoj se opírá o přírodní lokalizační předpoklady. V současnosti se jejich rozvoj ubírá novým směrem, nabývá nových forem (např. aquaparků a wellness center), ale je do značné míry závislý i na poptávce systémů zdravotní péče. Změny z hlediska aktualizace: beze změny (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S09-01 Indikátorový list Lázeňská místa Bodová hodnota 10 0

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) v buňka se nachází v zóně 2 km od středu lázeňského místa v buňka se nachází mimo zónu 2 km od středu lázeňského místa

70

Výsledné hodnocení Lázeňská místa – stav (RURÚ 2012) Ukazatel Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím Přepočtení obyvatelé v buňkách

Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 10 98,170 1,830 97,632 2,368

Lázeňská místa – stav (RURÚ 2014) Ukazatel Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím Přepočtení obyvatelé v buňkách

Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 10 97,946 2,054 97,544 2,456

Stav po aktualizaci – beze změn Lázeňská místa ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště

Body – průměr 0 0 0 1,768 0 0 0,554


Body – průměr 0 0 0 0 0 0,538 0,205

Nejvýznamnějším lázeňským centrem Zlínského kraje jsou lázně Luhačovice, soustřeďující rozsáhlé lázeňské a ubytovací kapacity. i přes svůj nadregionální význam však tyto lázně nejsou součástí intenzivně využívaného turistického regionu. Lázně v Kostelci u Zlína (SO ORP Zlín) a lázně v Ostrožské Nové Vsi (SO ORP Uherské Hradiště) nejsou svým významem i dopadem na své okolí s Luhačovicemi srovnatelné.

5.1.9.2.

Intenzita druhého bydlení

Druhé bydlení představuje v ČR rozsáhlý územní fenomén, jeho intenzita je velmi vysoká i ve srovnání s mnohem bohatšími zeměmi, regiony. Druhé bydlení je většinou (mimo města) tvořeno bydlením s převažujícími rekreačními funkcemi. Sezónně zvyšuje počet přítomných obyvatel v sídlech zátěž krajiny antropogenními činnostmi i kapacity infrastruktury (zejména technické). Při posuzování rozsahu druhého bydlení je nutno vycházet ze skutečnosti, že je možné pracovat pouze s odhady počtu jednotek druhého bydlení (založené na počtech tzv. neobydlených bytů, vykazovaných ve sčítání v roce 2001 a v roce 2011 a počtech individuálních rekreačních objektů v roce 1991). Úplná a aktuální evidence druhého bydlení v ČR neexistuje. Pro aktualizaci byla využita data, převzatá z RURÚ ORP Zlínského kraje, která obsahují především evidenci chat a chalup a nikoliv neobydlených bytů, došlo prakticky na celém území k poklesu intenzity druhého bydlení.

71

Změny z hlediska aktualizace: nová data (2013, odhad), nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území. Kartogram: S09-02 Indikátorový list Intenzita druhého bydlení Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 dvojnásobek průměrné hodnoty v kraji (0,61921) 9 až 1 funkce y=16,15 x 0 0 Výsledné hodnocení Intenzita druhého bydlení – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 0,294 86,517 Přepočtení obyvatelé v buňkách 0,259 94,138

5 až 10 vč. 13,189 5,603

Intenzita druhého bydlení – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 1,546 83,486 Přepočtení obyvatelé v buňkách 1,083 93,086

5 až 10 vč. 14,968 5,831

Změna po aktualizaci Intenzita druhého bydlení ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 3,732 0,667 1,947 1,704 0,675 4,530 1,648 1,950 0,964 1,716 2,390 2,977 1,356 2,064


Změna +0,354 -0,154 -0,123 +0,363 +0,140 +0,125 +0,124 +0,232 +0,261 +0,094 +0,010 +0,191 -0,078 +0,116

Kartogram: ZS09-02 Aktualizovaná data ukazují na růst intenzity druhého bydlení ve většině SO ORP Zlínského kraje, pokles se týká jen průmyslových regionů, jako jsou SO ORP Zlín, Kroměříž nebo

72

Holešov. Největší nárůst najdeme ve venkovských regionech, SO ORP Bystřice pod Hostýnem, Luhačovice, Uherský Brod nebo Valašské Klobouky, které jsou zároveň postiženy i problémy s poklesem počtu obyvatel.

5.1.9.3.

Intenzita hromadné rekreace

Největší podíl na ubytování návštěvníků mají hromadná ubytovací zařízení, která jsou jedním ze základních předpokladů cestovního ruchu a rekreace, zvyšují však celkovou zátěž území. To může negativně ovlivnit vlastní přírodní podmínky a ohrozit tak rekreaci samotnou, na druhé straně zvýšený počet uživatelů území přináší z hlediska cestovního ruchu i přínos financí, tedy hospodářský rozvoj Změny z hlediska aktualizace: beze změny (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S09-03 Indikátorový list Intenzita hromadné rekreace Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 1 (počet lůžek/počet obyvatel) 9-1 funkce y=10 x 0 0 Výsledné hodnocení Intenzita hromadné rekreace – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 25,768 69,415 Přepočtení obyvatelé v buňkách 18,335 79,487

5 až 10 vč. 4,817 2,178

Intenzita hromadné rekreace – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 25,463 69,697 Přepočtení obyvatelé v buňkách 18,485 79,352

5 až 10 vč. 4,84 2,163

Stav po aktualizaci – beze změn Intenzita hromadné rekreace ORP Body – průměr 2,738 Bystřice pod Hostýnem 0,078 Holešov Kroměříž 0,378 3,248 Luhačovice Otrokovice 0,358 Rožnov pod Radhoštěm 2,685 Uherské Hradiště 0,530


Body – průměr 0,739 0,369 0,221 0,518 1,140 0,279 0,881

73

Míra koncentrace ubytovacích zařízení ve Zlínském kraji je poměrně vysoká. Hromadná ubytovací zařízení jsou soustředěna ve třech SO ORP – Luhačovice, Bystřice pod Hostýnem Rožnově pod Radhoštěm a Vsetín.

5.1.9.4.

Obec s rekreační vodní plochou

Rekreační vodní plochy vhodné ke koupání vytvářejí lokalizační póly rekreace a cestovního ruchu, v omezených případech i liniového charakteru (ve Zlínském kraji řeka Morava). Jejich množství stoupá s preferencí rekreačních aktivit u vody v posledních letech. Průzkumy veřejných mínění, ankety obcí apod. poukazují na rostoucí požadavky obyvatel zejména na budování populárních aquacenter, jejichž realizace je mnohdy podporována i z veřejných zdrojů. Výhodou těchto zařízení je, že mohou být lokalizována bez ohledu na přírodní předpoklady území, požadavkem investorů je zejména dobrá dopravní dostupnost. Změny z hlediska aktualizace: změna vymezení zastavěného území, obce Krhová a Poličná po odtržení od Valašského Meziříčí už nemají rekreační vodní plochu. Kartogram: S09-04 Indikátorový list Obec s rekreační vodní plochou Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) v buňce se nachází obec s rekreační vodní plochou a koupalištěm nebo 10 lázněmi v buňce se nachází obec s rekreační vodní plochou nebo koupalištěm 5 nebo lázněmi 0 v buňce se nenachází obec s rekreační vodní plochou Výsledné hodnocení Obec s rekreační vodní plochou – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 5 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 46,130 37,463 Přepočtení obyvatelé v buňkách 30,783 40,856

10 16,407 28,361

Obec s rekreační vodní plochou – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % 0 (neovlivněno) 5 Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím 46,939 36,709 Přepočtení obyvatelé v buňkách 31,681 40,023

10 16,352 28,296

74

Změna po aktualizaci Obec s rekreační vodní plochou ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

Aktualizace 2012 3,140 1,977 3,446 3,796 4,047 4,525 3,912 4,085 3,565 2,56 1,921 2,121 5,353 3,514


Změna -0,075 -0,016 -0,056 +0,017 -0,052 -0,098 +0,134 +0,044 -0,041 -0,584 -0,022 -0,017 -0,048 -0,043

Územní rozložení lokalit s vodními plochami je v rámci Zlínského kraje poměrně rovnoměrné. Na přední pozici se nacházejí SO ORP Zlín a Rožnov pod Radhoštěm, nejhorší pozici mají SO ORP Vizovice a Holešov.

5.1.9.5.

Hodnocení SWOT

Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Rekreace a cestovní ruch Silné stránky  Velmi dobré přírodní předpoklady rekreace zejména ve východní části kraje  Vysoká míra koncentrace ubytovacích zařízení  Dobré infrastrukturní předpoklady rekreace ve vybraných regionech (Luhačovicko, Rožnovsko) Příležitosti  Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v přírodně kvalitních oblastech  Využití lokalizačních rekreačních předpokladů území v rekreačně méně zatížených obcí na Luhačovicku a ve východní části kraje  Rozvoj rekreace v širší oblasti řeky Moravy a Baťova kanálu

Slabé stránky -

Hrozby  Přecenění rozvoje cestovního ruchu a rekreace jako nástroje posílení hospodářských podmínek území  Omezení rekreačního potenciálu vzhledem k velkému důrazu na ochranu přírody  Nadměrný růst intenzity druhého bydlené v regionech s úbytkem počtu obyvatel

75

5.1.10. Hospodářské podmínky Hodnocení hospodářských podmínek území menších než krajů je v současných podmínkách poměrně omezené. Především chybí regionální ukazatele hospodářského výkonu (hrubého domácího produktu, přidané hodnoty za menší územní jednotky než kraje). Nedostupné jsou i ukazatele daňového potenciálu a daňového úsilí obcí a regionu (regiony a obce neví, kolik by mohly vybrat daní a ani nerozhodují o výběru daní). Rozpočtové určení daní se řídí především počtem obyvatel obcí, jen málo souvisí s výkonem a potřebami obcí, regionu. Hospodářské podmínky Zlínského kraje je nutno z celkového pohledu ČR hodnotit jako podprůměrné a poměrně silně územně diferencované. Nejhorší situace je především na východě kraje. Je však otázkou, jak rozdílné hospodářské postavení regionů interpretovat např. s ohledem na potřebu pomoci, podpory z veřejných zdrojů. V minulosti nebyl žádný z okresů Zlínského kraje zařazen mezi hospodářsky slabé nebo strukturálně postižené regiony. Nejnovější vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 20072013 (příloha k usnesení vlády ze dne 17. května 2006 č. 560) zahrnuje pouze obvody obcí s rozšířenou působností Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Klobouky, které jsou zařazeny mezi regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Potenciál území:  Tržní ceny bytů  Míra nezaměstnanosti Níže uvedené statistické hodnoty byly přepočteny na základě indikátorového listu na bodové hodnoty s převedením do vymezeného zastavěného území. Vzhledem k tomu, že při přidělování bodů jsou stanoveny horní a dolní hranice (např. růst vyšší než 20% a pokles nižší než 20%), nekopírují výsledky územní analýzy průměrné hodnoty daných veličin, ale jsou modifikovány kromě těchto hranic i rozsahem vymezeného zastavěného území. Vzhledem k těmto přepočtům mohou někdy nastlat rozdíly v pořadí SO ORP z hlediska statistických a bodových hodnot. Na celkové výsledky hodnocení to však nemá praktický vliv.

5.1.10.1. Tržní ceny bytů Tržní ceny starších bytů představuji informaci o nejrozsáhlejším segmentu bydlení, zejména ve městech. Výhodou těchto údajů je jejich srovnatelnost, vyšší než např. u cen rodinných domů.

76

Základní informace Tržní ceny bytů Obvyklá cena staršího bytu (tis. Kč) 2009 2011 2013

SO ORP

Změna (%) 2011-2013

Bystřice pod Hostýnem

1132

1012

1012

0

Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

1425 1288 1341 1488 1302 1468 1412 953 1314 1235 1261 1596 1400

1236 1150 1196 1254 1209 1287 1119 886 1161 1132 1040 1390 1215

1236 1150 1196 1254 1209 1287 1119 886 1161 1132 1040 1390 1215

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Změny z hlediska aktualizace: beze změny (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S10-01 Indikátorový list Tržní ceny bytů Bodová hodnota 10 až 1 0 -1 až -10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) funkce y=0,022 x-23,81 Průměrná hodnota v kraji (1056368 Kč) funkce y=0,022 x-24,09

77

Výsledné hodnocení Tržní ceny bytů – stav (aktualizace 2012) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 28,145 36,495 0 25,978 Přepočtení obyvatelé 15,353 30,836 0 34,360

5 až 10 vč. 9,382 19,451

Tržní ceny bytů – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 27,964 38,093 0 24,893 Přepočtení obyvatelé 15,296 31,752 0 33,562

5 až 10 vč. 9,05 19,39

Stav po aktualizaci – beze změn Tržní ceny bytů ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště

Body – průměr -4,325 -0,631 -2,983 1,577 0,356 0,216 -0,035


Body – průměr -3,587 -5,876 -2,322 -1,419 -5,05 1,876 -1,802

Úroveň tržních cen starších bytů v uplynulém období ve Zlínském kraji stagnovala, údaje byly ponechány beze změny. Nejvyšší ceny si stále udržuji Zlín a většina ostatních větších měst. Z hlediska územního rozložení se jedná především o SO ORP Zlín a Luhačovice a o regiony s vyšším ekonomickým potenciálem nebo s vysokou atraktivitou pro rekreaci (SO ORP Holešov, Otrokovice, Uherské Hradiště a Rožnov pod Radhoštěm). Okrajové regiony s vysokým podílem malých zemědělských obcí se naopak vyznačují nízkými cenami nemovitostí pro bydlení.

78

5.1.10.2. Podíl nezaměstnaných osob Míra nezaměstnanosti byla nahrazena „podílem nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Vzhledem k tomu, že nový ukazatel je s původním ukazatelem nesrovnatelný, byla provedena rekonstrukce dat i pro aktualizaci 2012, aby bylo možné provést porovnání údajů a prověřit vývojové trendy. Podíl nezaměstnaných osob představuje syntetický ukazatel hospodářské prosperity území i soudržnosti obyvatel území, který má velmi silnou vypovídající schopnost, zejména v územním detailu obcí a mikroregionů pohybu za prací. Základní informace Podíl nezaměstnaných osob Míra v % 2011 Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj

13,2 9,3 11,9 8,5 9,1 10,5 9,0 9,9 12,0 10,1 8,4 12,1 8,3 10,0

Nezaměstnanost Podíl nezaměstnaných v % 1.1.2012 31.3.2014 8,3 6,6 8,1 6,0 5,8 8,0 6,6 6,6 9,3 7,2 5,6 8,3 5,6 7,0

10,8 8,0 9,5 6,7 6,8 9,3 7,8 7,3 9,9 8,6 7,0 10,3 7,0 8,3

Změna (%) 2012-2014 +30,12 +21,21 +17,28 +11,67 +17,24 +16,25 +18,18 +10,61 +6,45 +19,44 +25,00 +24,10 +25,00 +18,57

Změny z hlediska aktualizace: byla provedena rekonstrukce dat pro aktualizaci 2012 a doplněna nová aktuální data. Kartogram: S10-02 Indikátorový list Podíl nezaměstnaných osob Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 až 1 funkce y=-1,583 x +13,74 0 průměrná hodnota v kraji -1 až -9 funkce y=-1,583 x +13,74 -10 15 % a více

79

Výsledné hodnocení Podíl nezaměstnaných osob – stav (aktualizace 2012) – rekonstruovaná data Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 2,019 19,689 0 64,114 14,178 Přepočtení obyvatelé 0,769 13,069 0 74,847 11,315 Podíl nezaměstnaných osob – stav (aktualizace 2014) Ukazatel Míra ovlivnění v % -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. Bodová hodnota Buňky se zastav. územím 7,403 34,757 0 54,159 Přepočtení obyvatelé 3,907 32,781 0 60,322 Změna po aktualizaci Podíl nezaměstnaných osob – rekonstruovaná data Body - průměr ORP Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 -3,430 Bystřice pod Hostýnem 0,792 Holešov 3,610 1,478 -0,007 Kroměříž -1,828 3,201 Luhačovice 3,802 3,442 Otrokovice 4,506 Rožnov pod Radhoštěm 0,434 -1,615 Uherské Hradiště 3,047 1,243 Uherský Brod 1,991 1,056 -0,531 Valašské Klobouky -1,485 Valašské Meziříčí 2,754 1,044 5,061 Vizovice 2,675 -2,470 Vsetín 0,426 4,830 Zlín 2,931 Zlínský kraj 2,156 0,231

5 až 10 vč. 3,681 2,99

Změna -4,122 -2,041 -1,813 -0,367 -0,958 -1,954 -1,625 -0,867 -0,976 -1,581 -2,264 -2,873 -1,836 -1,826

Kartogram: ZS10-02 Dlouhodobě je nejnižší nezaměstnanost vykazována v centrálním území kraje (SO ORP Zlín, Vizovice, Otrokovice, Luhačovice a Holešov). Okrajová území kraje vykazují vesměs nezaměstnanost nadprůměrnou, nejhorší situace je v SO ORP Bystřice pod Hostýnem a Vsetín, v SO ORP Kroměříž se negativně projevuje především jeho západní část. V aktualizačním období nezaměstnanost rostla nezaměstnanost ve všech SO ORP v kraji, nejvíc v SO ORP Bystřice pod Hostýnem.

80

5.1.10.3. Hodnocení SWOT Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Hospodářské podmínky Silné stránky  Existence hospodářsky nadprůměrných oblastí především v západní části kraje  Podprůměrná úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Zlín a jeho okolí  Existence připravené průmyslové zóny Holešov Příležitosti  Změny využití brownfields  Nové plochy pro podnikání ve vybraných dopravně dobře dostupných lokalitách (v návaznosti na D1, R55, R 49, I57)  Podpora rozvoje cyklistických tras a stezek

Slabé stránky  Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti ve východní a severní části kraje  Poměrně vysoký podíl ploch brownfields

Hrozby  Dlouhodobé zvýšení úrovně nezaměstnanosti

81

5.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Vyhodnocení vyváženosti bylo provedeno ve dvou základních krocích:  vyhodnocení jednotlivých složek udržitelného rozvoje: o příznivé životní prostředí o hospodářský rozvoj o soudržnost obyvatel území  vyhodnocení vzájemné vyváženosti těchto složek Výsledná hodnota se stanoví pro každou buňku jako součet vážených bodů za kritéria pro každou složku. Přehled kritérií a jejich vah je obsažen v tabulkách v příslušných kapitolách dále v textu. Při hodnocení se podle potřeby provádí odděleně sčítání vážených bodů pro zastavěné a nezastavěné území takto:  příznivé životní prostředí – všechny buňky mají stejný počet kritérií,  hospodářský rozvoj – buňky se zastavěným územím mají jiný počet kritérií než buňky s územím nezastavěným,  soudržnost obyvatel území – hodnotí se pouze buňky se zastavěným územím, takže mají všechny stejný počet kritérií. Aby bylo možné vyhodnocovat úroveň hospodářského rozvoje jednotně za celé území, je nutné výsledné maximální a minimální hodnoty v buňkách zastavěného území přizpůsobit (normalizovat) na maximální a minimální hodnoty v buňkách území nezastavěného. Tato normalizace je podmínkou také pro zpracování jednotného kartogramu za celé území. Stejné principy normalizace je nutné použít při zpracování souhrnného zhodnocení vyváženosti všech tří složek. Výsledky byly zpracovány jednak pro současný stav, a také jako vyhodnocení změn mezi roky 2012 a 2014.

82

5.2.1. Příznivé životní prostředí Základním ukazatelem podmínek životního prostředí je koeficient ekologické stability (KES) území. V hodnocení je KES chápán jako komplexní ukazatel životní pohody obyvatel území. Koeficient ekologické stability je doplněn ukazateli, které indikují zlepšenou situaci v kvalitě životního prostředí, přičemž se předpokládá, že území ve vymezených velkoplošných zvláště chráněných územích přírody, v přírodních parcích, uvnitř evropsky významných lokalit a regionálních a nadregionálních biocentrech poskytuje vyšší kvalitu, než mají plochy mimo tato území. Kvalita životního prostředí je zhoršována v územích, která jsou v dosahu stacionárních zdrojů a liniových zdrojů emisí a dále klesá z hlediska celkově zhoršeného stavu ovzduší. Negativní vliv na kvalitu životního prostředí má rovněž existence starých ekologických zátěží, absence napojení obcí na plyn a v neposlední řadě také chybějící čistírny odpadních vod. 5.2.1.1.

Přehled kritérií

Kladné vlivy (body plus) Kartogram Kritérium S04-01 Území uvnitř a v okolí chráněné krajinné oblasti S04-02 Území uvnitř přírodního parku S04-03 Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000

Váha 0,5 0,5 0,2

Záporné vlivy (body minus) Kartogram Kritérium S03-01 Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí S03-02 Území v dosahu liniových zdrojů emisí S03-03 Území se zhoršenou kvalitou ovzduší S03-04 Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV S03-05 Zastavěné území nenapojené na plyn

Váha 1,0 1,0 0,2 0,5 0,5

Souhrnné indikátory (body plus i minus) Kartogram Kritérium S05-01 Koeficient ekologické stability území

Váha 1,0

5.2.1.2.

Výsledky hodnocení

Hodnocení bylo provedeno za stav v roce 2014 a porovnáno se stavem v roce 2012. Příznivé životní prostředí najdeme především v oblastech, ve kterých převažují lesní plochy a které se nacházejí ve velkoplošných chráněných územích a jejich blízkém okolí. Zhoršené životní prostředí najdeme především v oblastech s nízkým koeficientem ekologické stability, ke kterému se přidává špatná kvalita ovzduší a exhalace z liniové dopravy. Obecně je nejhorší kvalita životního prostředí v zastavěném území sídel, především v inverzních neprovětrávaných polohách podél zatížených komunikací. Nejlepší je v nejvíce chráněných a rekreačně málo využívaných horských oblastech Beskyd, Vsetínských vrchů, Bílých Karpat a Chřibů. Kartogram: CS01 83

Změna po aktualizaci Příznivé životní prostředí ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Celkový index

Aktualizace 2012 3,514 -7,471 -3,820 7,394 -4,408 11,393 -0,919 3,640 8,502 -0,077 5,420 9,743 1,859 3,313

Vážené body - průměr Aktualizace 2014 3,485 -7,255 -3,816 7,367 -4,227 11,253 -0,888 3,706 8,591 0,011 5,549 9,815 1,989 3,366

Změna -0,029 +0,216 +0,004 -0,027 +0,181 -0,140 +0,031 +0,066 +0,089 +0,088 +0,129 +0,072 +0,130 +0,053

Srovnání SO ORP po aktualizaci Příznivé životní prostředí – pořadí ORP Body – průměr Rožnov pod Radhoštěm 11,253 Vsetín 9,815 Valašské Klobouky 8,591 Luhačovice 7,367 Vizovice 5,549 Uherský Brod 3,706 Bystřice pod Hostýnem 3,485

ORP Zlín Valašské Meziříčí Uherské Hradiště Kroměříž Otrokovice Holešov

Body – průměr 1,989 0,011 -0,888 -3,816 -4,227 -7,255

84

Příznivé životní prostředí – změna – pořadí ORP Body – průměr Holešov +0,216 Otrokovice +0,181 Zlín +0,130 Vizovice +0,129 Valašské Klobouky +0,089 Valašské Meziříčí +0,088 Vsetín +0,072

ORP Uherský Brod Uherské Hradiště Kroměříž Luhačovice Bystřice pod Hostýnem Rožnov pod Radhoštěm

Body – průměr +0,066 +0,031 +0,004 -0,027 -0,029 -0,140

Kartogram: ZCS01 Během posledních dvou let nedošlo k významným změnám ve většině indikátorů kvality životního prostředí, do hodnocení se však promítly změny ve vymezení zastavěného území a v neposlední řadě i v blokové mapě, která je využita především k výpočtu koeficientu ekologické stability. Hlavní změnou z hlediska životního prostředí je zlepšení kvality vody ve vodních tocích vzhledem k výstavbě nových čistíren odpadních vod a zvyšování podílu zastavěného území napojeného na kanalizaci. To se týká především SO ORP Holešov, Vsetín a Valašské Meziříčí. Kvalita ovzduší se celkově nemění, k dílčímu zlepšení došlo na Zlínsku vzhledem k uzavření dobývacího prostoru v Malenovicích. Mírné zhoršení lze přičíst zvýšení podílu zastavěného území bez plynofikace. V aktualizačním období nedošlo ke změnám v kvalitě obytného prostředí uvnitř obcí zasažených průjezdnou dopravou. Nová bloková mapa přinesla změny v koeficientu ekologické stability. Zlepšení hodnot najdeme především v SO ORP Otrokovice, Vizovice a Holešov, v ostatních regionech k zásadním změnám nedošlo. Největší zlepšení životního prostředí vykazuje SO ORP Holešov, mírné zhoršení najdeme v SO ORP Luhačovice, Bystřice pod Hostýnem a Rožnov pod Radhoštěm, které je dáno zhoršením koeficientu ekologické stability a nárůstem zastavěného území bez napojení na kanalizaci.

85

5.2.2. Hospodářský rozvoj Pro hodnocení hospodářského rozvoje až do úrovně obcí nebo dokonce do menších územních jednotek chybí relevantní ekonomické informace. Jako náhradního ukazatele bylo v tomto hodnocení využito cen starších bytů. Pomocí tohoto ukazatele bylo provedeno základní rozčlenění obcí dle jejich ekonomického potenciálu, neboť ten se ve velké míře promítá právě do cen bytů. Dalším důležitým indikátorem byla míra nezaměstnanosti. Vysoká váha uvedeného ukazatele výrazně ovlivňuje potenciál hospodářského rozvoje kraje. Potenciál pro hospodářský rozvoj naopak zvyšuje dopravní dosažitelnost, která je daná napojením na síť dálnic a rychlostních silnic. Kladný vliv má i atraktivnost sídla (lázeňství, památky) a potenciál napojení na technickou infrastrukturu. Ukazatelem celkové atraktivnosti jsou mimo jiné míra nové bytové výstavby a intenzita druhého bydlení (především lokalizace objektů individuální rekreace). Zhoršení podmínek je pak spjato s různými limity využití území, jako jsou záplavová území nebo ochrana přírody apod. 5.2.2.1.

Přehled kritérií

Kladné vlivy (body plus) Kartogram Kritérium S06-01 Území v dosahu dálnic a vybraných silnic S06-04 Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV S06-05 Zastavěné území napojené na plyn S06-06 Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů S06-07 Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV S08-01 Intenzita bytové výstavby S04-04 Obce s památkovou rezervací nebo zónou S09-01 Lázeňská místa S09-02 Intenzita druhého bydlení S09-03 Intenzita hromadné rekreace S01-01 Obec s těženými dobývacími prostory

Váha 0,8 0,5 0,5 0,4 0,4 0,5 0,2 0,2 0,5 0,5 0,2

Záporné vlivy (body minus) Kartogram Kritérium S02-01 Záplavová území S04-01 Území uvnitř chráněné krajinné oblasti S04-02 Území uvnitř přírodního parku S04-03 Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000

Váha 0,2 0,1 0,1 0,1

Souhrnné indikátory (body plus i minus) Kartogram Kritérium S10-01 Tržní ceny bytů S10-02 Podíl nezaměstnaných osob S07-04 Podíl obyvatel se základním vzděláním

Váha 1,0 1,0 0,5

86

5.2.2.2.


Hodnocení bylo provedeno podle stavu v roce 2014 a porovnáno se stavem v roce 2012. Na rozdíl od předchozího období, kdy se ekonomický potenciál zlepšoval, došlo nyní ve Zlínském kraji k jeho zhoršení. Největší podíl na tomto vývoji má rostoucí nezaměstnanost, která je nyní nově měřena pomocí podílu nezaměstnaných osob. Aby bylo možné prověřit změnu oproti roku 2012, byl stejnou metodikou dopočítán podíl nezaměstnaných osob v roce 2012 a pak porovnán s rokem 2014. Růst nezaměstnanosti se týká prakticky všech větších měst, v některých menších městech a venkovských sídlech, především na jihu a jihozápadě kraje, nezaměstnanost stagnuje, případně se dokonce zlepšuje. Nejnižší nezaměstnanost přetrvává v centrálním území kraje (SO ORP Zlín, Vizovice, Otrokovice, Luhačovice a Holešov). Nadprůměrnou nezaměstnanost vykazují okrajová území kraje, nejhorší situace je v SO ORP Bystřice pod Hostýnem a Vsetín, v SO ORP Kroměříž se negativně projevuje především jeho západní část. K dalším jevům, které negativně ovlivnily hospodářský rozvoj, patří především rozšíření záplavových území, což se týká především SO ORP Uherské Hradiště, Kroměříž a Otrokovice. Rozvoj ekonomiky ovlivňuje mj. i vzdělanost obyvatel, v řadě menších obcí se snižuje podíl obyvatel pouze se základním vzděláním, negativní dopady však najdeme v SO ORP Valašské Klobouky, kde se pojí i s úbytkem obyvatel a růstem intenzity druhého bydlení. Negativní dopad má i pokles intenzity bytové výstavby, který se projevuje v SO ORP mimo centrum kraje, Holešov, Bystřice pod Hostýnem a Uherský Brod. Dílčí negativní dopad má uzavření dobývacího prostoru v Malenovicích, čímž se mírně snížil ekonomický potenciál z hlediska těžby nerostných surovin v SO ORP Zlín. Z jevů posilujících ekonomický rozvoj se nejvíce prosazuje nárůst podílu zastavěného území napojeného na kanalizaci s ČOV, pozitivní změny se týkají především SO ORP Holešov, Valašské Meziříčí a Vsetín. Roste i intenzita druhého bydlení, především však v malých obcích . V posledních dvou letech nedošlo k žádnému výraznému zlepšení dopravní dostupnosti území. Stagnuje výstavba další části rychlostní silnice R55 od Otrokovic k hranicím kraje i nové rychlostní silnice R49 od Hulína ke slovenským hranicím. Nijak nepostoupila ani výstavba čtyřpruhové silnice I/57. Stav dopravní infrastruktury tak i nadále dělí kraj na ekonomicky prosperující západní část, navazující na koridor řeky Moravy, a na méně výkonnou část východní, nacházející se příhraničních pohořích Beskydy a Bílé Karpaty. Výjimkou je SO ORP Valašské Meziříčí, který však má výrazné vazby na sever, na Ostravskou aglomeraci. Kartogram: CS02 Změna po aktualizaci – byla použita rekonstruovaná data – podíl nezaměstnaných osob Hospodářský rozvoj ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž

Aktualizace 2012 3,006 7,230 5,563

Vážené body - průměr Aktualizace 2014 2,421 6,819 5,225

Změna -0,585 -0,411 -0,338

87

Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Celkový index

4,487 11,68 3,893 4,946 2,758 1,504 6,610 6,009 2,122 8,435 4,522

4,562 11,503 3,846 4,666 2,569 1,377 6,164 5,662 1,696 7,749 4,206

+0,075 -0,177 -0,047 -0,280 -0,189 -0,127 -0,446 -0,347 -0,426 -0,686 -0,316

Srovnání SO ORP po aktualizaci Hospodářský rozvoj – pořadí ORP Body – průměr Otrokovice 11,503 Zlín 7,749 Holešov 6,819 Valašské Meziříčí 6,164 Vizovice 5,662 Kroměříž 5,225 Uherské Hradiště 4,666

ORP Luhačovice Rožnov pod Radhoštěm Uherský Brod Bystřice pod Hostýnem Vsetín Valašské Klobouky

Body – průměr 4,562 3,846 2,569 2,421 1,696 1,377

Hospodářský rozvoj – změna – pořadí ORP Body – průměr Luhačovice +0,075 Rožnov pod Radhoštěm -0,047 Valašské Klobouky -0,127 Otrokovice -0,177 Uherský Brod -0,189 Uherské Hradiště -0,280 Kroměříž -0,338

ORP Vizovice Holešov Vsetín Valašské Meziříčí Bystřice pod Hostýnem Zlín

Body – průměr -0,347 -0,411 -0,426 -0,446 -0,585 -0,686

Kartogram: ZCS02 Nejvyšší míru ekonomického potenciálu i po aktualizaci vykazují SO ORP Otrokovice a Zlín, které těží nejen z baťovské tradice, ale především z polohy uvnitř dopravního koridoru spojujícího sever Evropy s jihem a jehož význam v poslední době neustále roste. Na třetím místě se stále drží SO ORP Holešov, čímž se potvrdila tendence posilování dobře dopravně napojené západní části kraje na úkor části východní, kde si vedoucí postavení udržuje Valašské Meziříčí, díky své orientaci na jich a východ Moravskoslezského kraje. Hospodářský rozvoj klesá prakticky ve všech SO ORP, výjimkou jsou Luhačovice, které sice nevykazují žádné výrazné rozvojové tendence, nicméně se zde s plnou silou neprojevily tendence negativní, především nezaměstnanost.

88

5.2.3. Soudržnost společenství obyvatel území Významným kritériím soudržnosti společenství obyvatel území je změna počtu obyvatel. Negativní dopad na soudržnost má i malý podíl dětí na celkové populaci a její celkové stárnutí. Zhoršení soudržnosti se vyskytuje v malých obcích bez základní školy, která je jedním z nejdůležitějších druhů občanské vybavenosti a mnohdy i spolutvůrcem života obce. Dalším negativním faktorem v malých obcích je i vyšší podíl neobydlených bytů v obci. Lepší stav soudržnosti najdeme spíš ve větších obcích a městech, kde je komplexnější nabídka služeb i pracovních příležitostí, tam se však často projevuje anonymita prostředí daná např. negativním vlivem velkého počtů bytů v panelových domech. Pro celkové hodnocení sociálně ekonomické situace obyvatelstva však chybí dostatečně podrobná data o příjmech, zadlužení nebo o majetkových poměrech domácností, podílu sociálně vyloučených osob, kriminalitě, kvalitě života apod. Jako náhradní komplexní ukazatel je v tomto hodnocení využita úroveň místně obvyklého (tržního) nájemného v bytech, která je v přímé souvislosti s ekonomickou silou obyvatel a s jejich zájmem v dané lokalitě trvale žít. 5.2.3.1. Přehled kritérii Kladné vlivy (body plus) Kartogram kritérium S08-02 Obce nad 5000 obyvatel S06-01 Území v dosahu dálnic a vybraných silnic S06-02 Území v dosahu železnice S09-04 Obec s rekreační vodní plochou

Váha 1,0 0,5 0,2 0,2

Záporné vlivy (body minus) Kartogram kritérium S08-03 Obce s méně než 500 obyvateli S08-04 Obce bez základní školy S08-05 Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu S08-06 Podíl bytů v panelových domech

Váha 1,0 0,5 0,5 0,5

Souhrnné indikátory (body plus i minus) Kartogram kritérium S07-01 Dlouhodobá změna počtu obyvatel S07-02 Krátkodobá změna počtu obyvatel S07-03 Podíl obyvatel ve věku 0–14 na celkovém počtu obyvatel S08-07 Místně obvyklé nájemné bytů

Váha 0,8 0,8 1,0 1,0

5.2.3.2.


Hodnocení bylo provedeno za stav v roce 2014 a porovnáno se stavem v roce 2012. V kontextu celého kraje se výrazně projevuje krátkodobá i dlouhodobá změna počtu obyvatel. Počet obyvatel v kraji dlouhodobě klesá, jeho úbytek je však nerovnoměrně rozložen. Počet obyvatel klesá nebo stagnuje v centrální části kraje a v SO ORP Luhačovice Valašské Klobouky, zbytek kraje vykazuje mírné růstové tendence. Do krátkodobé změny

89

počtu obyvatel se výrazně prosazuje suburbanizace, kterou najdeme najmě v okolí Uherského Hradiště, Valašského Meziříčí nebo Vizovic. Zajímavá je i růst počtu obyvatel v rekreačně atraktivních obcích v Bílých Karpatech nebo Beskydech. Zajímavý je vývoj z hlediska věkové struktury obyvatelstva, podíl obyvatel ve věku 0-14 let v kají stoupá, pozitivní tendence se objevují nejen v centru kraje ale i v odlehlejších regionech, jako jsou SO ORP Bystřice pod Hostýnem nebo Rožnov pod Radhoštěm. Faktorem, který pozitivní tendence mírně narušuje, je růst počtu neobydlených bytů, což se týká celé jihovýchodní poloviny kraje včetně Zlína. Negativně se tento jev dotýká především atraktivních horských a podhorských obcí, kde roste počet bytů sloužících k rekreačním účelům. Kromě uvedených indikátorů se do hodnocení soudržnosti obyvatel území promítají i jemnější těžko měřitelné charakteristiky kvality života v jednotlivých regionech, sociální kooperativnost a přirozené vazby mezi obyvateli. Z toho pohledu je možné postavení Zlínského kraje hodnotit pozitivně, neboť většina regionů má jednoznačnou vlastní identitu, rozvinuté tradice, území se nedotkl zásadní transfer obyvatel po II. světové válce, veřejný život v obcích i sociální soudržnost rodin jsou pak většinou nadprůměrné. Kartogram: CS03 Změna po aktualizaci – údaje za rok 2012 byly upraveny z hlediska nesrovnalostí v hodnocení velikosti obcí Soudržnost společenství obyvatel území ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Celkový index

Vážené body - průměr Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 -4,369 -2,645 1,068 1,693 -1,020 -0,153 0,192 0,678 8,477 9,406 5,584 6,688 4,418 5,171 -4,812 -4,333 -2,627 -2,168 6,534 7,614 5,028 5,903 -0,801 -0,119 9,690 10,272 2,263 3,047

Změna +1,724 +0,625 +0,867 +0,486 +0,929 +1,104 +0,753 +0,479 +0,459 +1,080 +0,875 +0,682 +0,582 +0,784

90

Srovnání SO ORP po aktualizaci Soudržnost společenství obyvatel území – pořadí ORP Body – průměr ORP Zlín 10,272 Luhačovice Otrokovice 9,406 Vsetín Valašské Meziříčí 7,614 Kroměříž Rožnov pod Radhoštěm 6,688 Valašské Klobouky Vizovice 5,903 Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště 5,171 Uherský Brod Holešov 1,693

Body – průměr 0,678 -0,119 -0,153 -2,168 -2,645 -4,333

Soudržnost společenství obyvatel území – změna – pořadí ORP Body – průměr ORP Bystřice pod Hostýnem +1,724 Vsetín Rožnov pod Radhoštěm +1,104 Holešov Valašské Meziříčí +1,080 Zlín Otrokovice +0,929 Luhačovice Vizovice +0,875 Uherský Brod Kroměříž +0,867 Valašské Klobouky Uherské Hradiště +0,753

Body – průměr +0,682 +0,625 +0,582 +0,486 +0,479 +0,459

Kartogram: ZCS03 U soudržnosti společenství obyvatele území, jako u jediné ze složek udržitelného rozvoje území, došlo u všech SO ORP ke zlepšení situace. Pořadí SO ORP na čele hodnocení se nezměnilo. Kromě centra kraje, SO ORP Zlín a Otrokovice, najdeme vysokou kvalitu i na Valašsku (především SO ORP Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Vizovice), o něco nižší pak v SO ORP Uherské Hradiště. Na posledních místech najdeme regiony s vyšším podílem zemědělství, zasažené útlumem průmyslové výroby (SO ORP Uherský Brod a Bystřice pod Hostýnem), kde se navíc ve srovnání s rokem 2012 situace zhoršuje. Pozitivní vývojové tendence najdeme především v SO ORP Vizovice, který se posunul na páté místo, a který těží především růstu počtu obyvatel. Výrazný pokles vidíme v SO ORP Luhačovice, kde dochází k úbytku obyvatelstva a k růstu počtu neobydlených bytů, podobné tendence se projevují i v SO ORP Valašské Klobouky.

91

5.2.4. Hodnocení vyváženosti Hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek bylo provedeno kombinací předchozích tří dílčích hodnocení. Vzhledem k tomu, že se hodnoty, týkající se především soudržnosti společenství obyvatel a také částečně i hospodářského rozvoje, promítají do zastavěného území, bylo celkové hodnocení rozloženo do dvou fází (hodnocení zastavěného a volného území) a výsledky pak byly sloučeny do jednoho kartogramu.

5.2.4.1.

Způsob hodnocení

Při provádění souhrnného hodnocení byly přiřazeny váhy jednotlivým složkám udržitelného rozvoje. Jednotlivým složkám není možné přiřadit stejnou váhu už proto, že by obě spíše socioekonomické složky příliš v souhrnu převažovaly nad složkou kvality životního prostředí, přičemž váha soudržnosti společenství obyvatel území se jeví nižší v porovnání s vahou hospodářského rozvoje. Váhy byly stanoveny kolektivem expertů Institutu regionálních informací takto: Váha 0,8 1,0 0,6

Oblast Příznivé životní prostředí Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území

Uvedené nastavení vah kritérii vychází z obecného vnímání preferencí bydlení mezi obyvatelstvem, kdy převažuje migrace obyvatel do ekonomicky silných regionů a velkých měst a pouze menší část populace preferuje život v oblastech sice s kvalitním životním prostředím, ale postižených nedostatkem ekonomického potenciálu a tím i pracovních příležitostí. Uvedené preference mají dopad i na rozvoj suburbanizace kolem velkých měst. Důležitou součástí hodnocení jsou vedle tabulkových výstupů a textových komentářů především kartogramy, které zachycují úroveň vyváženosti (popř. i jednotlivých složek) v poměrně velkém detailu území a tím se stávají přímým podkladem pro definování specifických regionů s podobnou situací. 5.2.4.2.


Do výsledného hodnocení vyváženosti se v současnosti promítají především negativní vlivy rostoucí nezaměstnanosti a pozitivní vývoj z hlediska počtu obyvatel a jeho věkové struktury. Mírné zlepšení životního prostředí je dáno především nárůstem zastavěného území napojeného na kanalizaci s čistírnami odpadních vod. Kartogram: VS01 Změna po aktualizaci – údaje ze rok 2012 byly upraveny z hlediska nesrovnalostí v hodnocení velikosti obcí a vzhledem k přepočtům z hlediska podílu nezaměstnaných osob.

92

Míra vyváženosti ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Celkový index

Vážené body - průměr Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 5,373 4,918 1,393 1,241 2,388 2,154 10,423 10,529 9,738 9,913 13,728 13,826 4,723 4,589 5,238 5,135 8,085 8,064 7,581 7,39 11,028 10,922 9,836 9,536 11,412 10,934 7,431 7,259

Změna -0,455 -0,152 -0,234 +0,106 +0,175 +0,098 -0,134 -0,103 -0,021 -0,191 -0,106 -0,3 -0,478 -0,172

Srovnání SO ORP po aktualizaci Míra vyváženosti – pořadí ORP Body – průměr Rožnov pod Radhoštěm 13,826 Zlín 10,934 Vizovice 10,922 Luhačovice 10,529 Otrokovice 9,913 Vsetín 9,536 Valašské Klobouky 8,064

ORP Valašské Meziříčí Uherský Brod Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Kroměříž Holešov

Body – průměr 7,390 5,135 4,918 4,589 2,154 1,241

Míra vyváženosti – změna – pořadí ORP Body – průměr Otrokovice +0,175 Luhačovice +0,106 Rožnov pod Radhoštěm +0,098 Valašské Klobouky -0,021 Uherský Brod -0,103 Vizovice -0,106 Uherské Hradiště -0,134

ORP Holešov Valašské Meziříčí Kroměříž Vsetín Bystřice pod Hostýnem Zlín

Body – průměr -0,152 -0,191 -0,234 -0,300 -0,455 -0,478

Kartogram: ZVS01 I po aktualizaci výsledky hodnocení vyváženosti potvrzují skutečnost, že nejvíce vyváženým regionem není správní obvod krajského města Zlína, ale je jím SO ORP Rožnov pod Radhoštěm, který má především velmi vysokou kvalitu životního prostředí. Ta přebíjí i nízký ekonomický potenciál a zřejmě se promítá i do poměrně vysoké úrovně soudržnosti obyvatel tohoto území. Navíc SO ORP Zlín vykazuje největší pokles vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje, což je dáno především zhoršením socioekonomického potenciálu krajského města. Za SO ORP Zlín se umísťují na dalších místech tři SO ORP, ve kterých situaci výrazně zlepšuje

93

kvalita životního prostředí (Vizovice, Luhačovice, Vsetín), nicméně Vsetín byl již v tomto aktualizačním období předstižen ekonomicky silným SO ORP Otrokovice. Na konci žebříčku se nacházejí dva SO ORP, Kroměříž a Holešov, které i přes zlepšování hospodářského a sociálního rozvoje trpí především nízkou kvalitou životního prostředí ve srovnání s podstatně lesnatějšími oblastmi kraje a navíc kvalita jejich sídel je výrazně nerovnoměrná. Především v případě Kroměříže je nutné rozlišovat mezi centrem a jeho úzkým okolím a zbytkem správního obvodu, ve kterém je úroveň vyváženosti podstatně horší.

94

5.3. Souhrnné hodnocení V této kapitole byly shrnuty výsledky hodnocení vyváženosti v podobě přehledné tabulky a rovněž zde najdeme i aktualizovaný přehled všech silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Změna po aktualizaci Stav Index

Vážené body - průměr Aktualizace 2012 Aktualizace 2014

Změna

Příznivé životní prostředí

3,313

3,366

+0,053

Hospodářský rozvoj

4,522

4,206

-0,316

Soudržnost společenství obyvatel území

2,263

3,047

+0,784

Vyváženost

7,431

7,259

-0,172

I přes pozitivní tendence z hlediska životního prostředí a soudržnosti společenství obyvatel území, je nutné konstatovat celkové mírné zhoršení vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje ve většině SO ORP. Výrazně pozitivním jevem je zlepšení úrovně soudržnosti společenství obyvatel území, které je především dáno nárůstem počtu obyvatel ve značné části území kraje a zlepšením jeho věkové struktury. Negativně se projevuje především růst nezaměstnanosti. Za největší riziko do budoucnosti lze považovat stagnaci při rozvoji dopravní infrastruktury, která má negativní vliv především v jihovýchodní části kraje, kde omezuje rozvoj tvorby pracovních míst.

95

6. Závěry Na základě výsledků multikriteriální analýzy a na základě dílčích hodnocení SWOT lze vyslovit níže uvedené závěry, doplněné souhrnnou tabulkou silných a slabých stránek, omezení a hrozeb. 6.1. Vymezení vyvážených a problémových regionů Na základě kartogramů míry vyváženosti v současnosti je možné na území kraje identifikovat některé regiony, které mají společné vlastnosti a které mohou být použity při definování nároků na změny vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí při aktualizaci ZÚR. Mezi regiony s nejvyšší mírou vyváženosti můžeme zařadit tyto oblasti:  vznikající pásová konurbace začínající u Vizovic a pokračující přes Otrokovice a Napajedla až do Uherského Hradiště,  dvojměstí Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm, kombinující dobrý ekonomický potenciál s vysoce kvalitním přírodním prostředím a zaměřující se na rozvoj rekreace a cestovního ruchu,  mikroregion Kroměříže a okolí, který využívá potenciál historicky významného města s dobrou polohou přímo na dálnici D1,  mikroregion Luhačovic a okolí, který využívá potenciál lázeňského města spojeného s kvalitním přírodním prostředím, které kompenzuje zhoršenou dopravní dostupnost tohoto regionu. Mezi problémové můžeme zařadit tyto oblasti:  část SO ORP Kroměříž severozápadně od Chřibů, ve které převažuje zemědělská půda, kde je nízká kvalita přírodního prostředí a obce trpí nízkým ekonomickým potenciálem, nezaměstnaností a dalšími negativními sociálními aspekty,  oblast Kopanic, která se nachází ve velmi kvalitním přírodním prostředí Bílých Karpat, její obce však trpí velmi nízkou úrovní ekonomického potenciálu, nezaměstnaností a dalšími negativními sociálními aspekty, přičemž se zde nedaří nastartovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu,  oblast jižně od Uherského Brodu, kde se projevuje rozdíl mezi nízkou kvalitou přírodního prostředí této převážně zemědělské krajiny a poměrně vysokou úrovní vyváženosti v obcích v této oblasti.

96

6.2. Celková tabulka SWOT

Silné stránky  Velký rozsah zastavěného území s plynofikací  Vysoký podíl ekologicky stabilních ploch na většině území  Vysoká stabilita struktury obyvatelstva na většině území  Dobrá vybavenost obcí základními školami  Velmi dobré přírodní předpoklady rekreace zejména ve východní části kraje  Vysoká míra koncentrace ubytovacích zařízení  Dobré infrastrukturní předpoklady rekreace ve vybraných regionech (Luhačovicko, Rožnovsko)  Existence hospodářsky nadprůměrných oblastí především v západní části kraje  Podprůměrná úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Zlín a jeho okolí  Existence připravené průmyslové zóny Holešov  Velmi dobré pokrytí kraje z hlediska zásobování plynem

Slabé stránky  Poměrně velký rozsah zastavěných ploch v záplavových územích  Nedostatečné napojení východní a jižní části kraje na síť dálnic a rychlostních komunikací  Dlouhodobý pokles počtu obyvatel  Omezená nabídka disponibilních a připravených pozemků pro novou bytovou výstavbu  Vyšší úroveň nezaměstnanosti ve východní a severní části kraje vůči ostatnímu území kraje  Poměrně vysoký podíl ploch brownfields

Příležitosti  Vymezení nových ploch pro těžbu surovin  Vymezení ploch pro protipovodňová opatření  Vymezení nových ploch pro ČOV  Výstavba dopravních obchvatů sídel  Nové plochy rekreace v návaznosti na památku UNESCO (Kroměříž)  Zvýšený důraz na ochranu vymezených chráněných území přírody, krajiny i památek  Vymezení dalších skladebných prvků ÚSES  Vymezení dalších ekologicky stabilních ploch v území  Výstavba nových kapacitních dopravních tahů a jejich propojení se stávající dopravní infrastrukturou  Využití aktuálního růstu počtu obyvatel z hlediska jejich setrvání na území kraje  Rozvoj služeb navazujících na proces stárnutí obyvatel

Hrozby  Ohrožení zastavěného území povodněmi  Rozvoj výstavby v záplavových územích  Další navyšování rozsahu chráněných území přírody  Zhoršení hodnoty KES zvyšováním podílu zastavěných ploch  Zábor kvalitního půdního fondu  Úbytek počtu obyvatel ve větších městech  Zrychlení poklesu počtu obyvatel některých regionů v důsledku zvýšení pohybu za prací  Zhoršování věkové struktury malých, z hlediska bydlení neatraktivních obcí  Neřízený rozvoj suburbanizace  Nepřiměřený rozvoj bydlení v rekreačních obcích  Růst počtu neobydlených bytů  Přecenění rozvoje cestovního ruchu a rekreace jako nástroje posílení hospodářských podmínek území

97

Příležitosti  Optimalizace přípravy nových ploch pro bydlení, zejména z hlediska lokalizace a rozsahu  Zvýšení atraktivity bydlení a zlepšení salda migrace, zejména v regionech s úbytkem počtu obyvatel  Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v přírodně kvalitních oblastech  Využití lokalizačních rekreačních předpokladů území v rekreačně méně zatížených obcí na Luhačovicku a ve východní části kraje  Rozvoj rekreace v širší oblasti řeky Moravy a Baťova kanálu  Změny využití brownfields  Nové plochy pro podnikání ve vybraných dopravně dobře dostupných lokalitách (v návaznosti na D1, R55, R49, I57)  Podpora rozvoje cyklistických tras a stezek

Hrozby  Omezení rekreačního potenciálu vzhledem k velkému důrazu na ochranu přírody  Nadměrný růst intenzity druhého bydlené v regionech s úbytkem počtu obyvatel  Dlouhodobé zvýšení úrovně nezaměstnanosti

98

7. Návrh opatření směřujících k vyváženosti udržitelného rozvoje území Na základě celkového hodnocení udržitelného rozvoje území lze definovat návrh opatření, která mohou posílit pozitivní tendence ve vývoji kraje a zároveň přispět k potlačení tendencí negativních. Navržená opatření jsou rozdělena podle složek udržitelného rozvoje. 7.1. Celková opatření Příznivé životní prostředí:  pokračovat v odstraňování zdrojů znečištění prostředí, likvidovat staré ekologické zátěže,  pokračovat v rozvoji plynofikace a především ve výstavbě čistíren odpadních vod a v odkanalizování území,  podpořit využití alternativních zdrojů energie bez negativních dopadů na krajinu,  zvýšit důraz na ochranu vymezených chráněných územích přírody a krajiny,  vymezit další chráněná území přírody a krajiny v místech, kde nebude omezován ekonomický rozvoj území,  rozšiřovat plochy územního systému ekologické stability a realizovat jeho neexistující části. Hospodářský rozvoj:  pokračovat v rozvoji sítě dálnic a silnic z hlediska zlepšení dopravní dostupnosti východní a jihovýchodní části kraje,  urychlit postup realizace rychlostních silnic R49 a R55 a čtyřpruhové silnice I/57,  dořešit otázku územní rezervy pro průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe z hlediska jejích dopadů na budoucí využití území,  podpořit využití strategické průmyslové zóny Holešov a vymezit další rozvojové plochy regionálního významu pro výrobu,  podpořit rozvoj rekreace v oblastech s kvalitním přírodním prostředím s důrazem na vyvážení ekonomických přínosů a možných negativních dopadů na přírodu a krajinu. Soudržnost společenství obyvatel území:  v územních plánech obcí v rozvojových oblastech a osách vymezit dostatek zastavitelných ploch pro bydlení,  podpořit další regeneraci sídlišť a potenciálně vyloučených lokalit,  zlepšovat dopravní dostupnost území z hlediska dosažitelnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení,  v územních plánech obcí vymezit rozvojové plochy pro sport a rekreaci.

99

7.2. Opatření podle jednotlivých SO ORP Výsledky hodnocení složek udržitelného rozvoje území – stav po aktualizaci 2014:

ORP


Hospod. rozvoj


Návrh opatření

  Bystřice pod Hostýnem

3,485

2,421

-2,645

     

Holešov

-7,255

6,819

1,693

     

Kroměříž

-3,816

5,225

-0,153

  

vymezení nových ploch rekreace (letní i zimní) zlepšení dopravní dostupnosti území (zlepšení průjezdnosti silnic II/150, II/438) vymezení nových ploch pro výrobu vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod vymezení cyklistických stezek vymezení nových skladebných prvků ÚSES zvýšení retenčního potenciálu krajiny vymezení nových ploch pro bydlení vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod vymezení nových ploch pro zajištění zásobování území elektrickou energií zlepšení dopravní dostupnosti území ve vztahu k D1 a R49 vymezení nových skladebných prvků ÚSES zvýšení retenčního potenciálu krajiny vymezení nových ploch rekreace návrh protipovodňových opatření vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod zlepšení dopravní dostupnosti území v návaznosti na D1

100

ORP


Hospod. rozvoj


Návrh opatření



 Luhačovice

7,367

4,562

0,678

    

Otrokovice

-4,227

11,503

9,406

  

Rožnov pod Radhoštěm

 11,253

3,846

6,688   

Uherské Hradiště

-0,888

4,666

5,171

   

Uherský Brod

3,706

2,569

-4,333  

vymezení nových ploch rekreace (především v rekreačně méně zatížených obcí) podpora rozvoje cyklistických stezek vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod vymezení nových ploch pro zajištění zásobování území elektrickou energií zlepšení dopravní dostupnosti území v návaznost na Zlín a silnici I/50 vymezení nových skladebných prvků ÚSES realizace protipovodňových opatření vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod vymezení nových ploch pro bydlení vymezení nových ploch rekreace (zimní i letní) zlepšení dopravní dostupnosti území (zlepšení průjezdnosti silnice I/35) vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod vymezení nových skladebných prvků ÚSES realizace protipovodňových opatření zlepšení dopravní dostupnosti území v návaznosti na připravovanou R55 snižování nadměrné zátěže z dopravy budováním obchvatů sídel zlepšení dopravní dostupnosti území ve vazbě na silnici I/50 snižování nadměrné zátěže z dopravy budováním obchvatů sídel vymezení nových ploch pro výrobu vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod

101

ORP


Hospod. rozvoj


Návrh opatření

 Valašské Klobouky

8,591

1,377

-2,168   

Valašské Meziříčí

 0,011

6,164

7,614     

Vizovice

5,549

5,662

5,903    

Vsetín

9,815

1,696

-0,119

 

zlepšení dopravní dostupnosti území v návaznosti na připravovanou R49 a silnici I/57 vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod vymezení nových skladebných prvků ÚSES vymezení nových ploch rekreace (letní a zimní) návrh protipovodňových opatření vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod zlepšení dopravní dostupnosti území ve vazbě na silnice I/35 a I/57 vymezení nových ploch rekreace (letní a zimní) vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod zlepšení dopravní dostupnosti území ve vazbě na připravovanou R49 a I/69 snižování nadměrné zátěže z dopravy budováním obchvatů sídel vymezení cyklistických stezek vymezení nových ploch rekreace (letní a zimní) vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod zlepšení dopravní dostupnosti území v návaznosti na silnici I/57 snižování nadměrné zátěže z dopravy budováním obchvatů sídel

102

ORP


Hospod. rozvoj


Návrh opatření

   Zlín

1,989

7,749

10,272

  

zvýšení podílu ekologicky stabilních ploch v území vymezení nových skladebných prvků ÚSES vymezení ploch pro výstavbu čistíren odpadních vod zlepšení dopravní dostupnosti území v návaznosti na připravovanou R49 a R55 snižování nadměrné zátěže z dopravy budováním obchvatů sídel vymezení a příprava nových ploch pro bydlení

103

8. Seznam kartogramů 8.1. Podklady         

1 – Bloková mapa – celkové zobrazení 2 – Rastrové pokrytí území A1 – ZÚR – uspořádání území A2S – Dálnice a silnice A3S – Železnice A4S – Zásobení území plynem a elektřinou A5S – Dobývací prostory těžené A6S – Územní systém ekologické stability A7S – Vodní plochy

8.2. Hodnocení stavu                                   

S01-01 – Obce s těženými dobývacími prostory S02-01 – Záplavová území S03-01 – Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí S03-02 – Území v dosahu liniových zdrojů emisí S03-03 – Území se zhoršenou kvalitou ovzduší S03-04 – Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV S03-05 – Zastavěné území nenapojené na plyn S04-01 – Území uvnitř chráněné krajinné oblasti S04-02 – Území uvnitř přírodního parku S04-03 – Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 S04-04 – Obce s památkovou rezervací nebo zónou S05-01 – Koeficient ekologické stability území S06-01 – Území v dosahu dálnic a vybraných silnic S06-02 – Území v dosahu železnice S06-04 – Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV S06-05 – Zastavěné území napojené na plyn S06-06 – Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů S06-07 – Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kV S07-01 – Dlouhodobá změna počtu obyvatel S07-02 – Krátkodobá změna počtu obyvatel S07-03 – Podíl obyvatel ve věku 0–14 na celkovém počtu obyvatel S07-04 – Podíl obyvatel se základním vzděláním S08-01 – Intenzita bytové výstavby S08-02 – Obce nad 5000 obyvatel S08-03 – Obce s méně než 500 obyvateli S08-04 – Obce bez základní školy S08-05 – Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu S08-06 – Podíl bytů v panelových domech S08-07 – Místně obvyklé nájemné bytů S09-01 – Lázeňská místa S09-02 – Intenzita druhého bydlení S09-03 – Intenzita hromadné rekreace S09-04 – Obec s rekreační vodní plochou S10-01 – Tržní ceny bytů S10-02 – Míra nezaměstnanosti

104

8.3. Změna stavu vyvolaná aktualizací RURÚ (za období 2012 - 2014)                  

ZS01-01 – Obce s těženými dobývacími prostory ZS02-01 – Záplavová území ZS03-01 – Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí ZS03-04 – Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV ZS03-05 – Zastavěné území nenapojené na plyn ZS05-01 – Koeficient ekologické stability území ZS06-04 – Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV ZS06-05 – Zastavěné území napojené na plyn ZS07-02 – Krátkodobá změna počtu obyvatel ZS07-03 – Podíl obyvatel ve věku 0–14 na celkovém počtu obyvatel ZS07-04 – Podíl obyvatel se základním vzděláním ZS08-01 – Intenzita bytové výstavby ZS08-03 – Obce s méně než 500 obyvateli ZS08-04 – Obce bez základní školy ZS08-05 – Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu ZS08-06 – Podíl bytů v panelových domech ZS09-02 – Intenzita druhého bydlení ZS10-02 – Míra nezaměstnanosti

8.4. Souhrnné hodnocení stavu  CS01 – Příznivé životní prostředí  CS02 – Hospodářský rozvoj  CS03 – Soudržnost společenství obyvatel území  VS01 – Míra vyváženosti 8.5. Změna souhrnného hodnocení stavu vyvolaná aktualizací RURÚ (za období 2012 - 2014)    

ZCS01 – Příznivé životní prostředí ZCS02 – Hospodářský rozvoj ZCS03 – Soudržnost společenství obyvatel území ZVS01 – Míra vyváženosti

105

9. Podklady Územně analytické podklady, rozbor udržitelného rozvoje území, Institut regionálních informací, s.r.o., 2008 Územně analytické podklady, aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010 Územně analytické podklady, aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území, Institut regionálních informací, s.r.o., 2012 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, Atelier T-plan, s.r.o., vydány 2008 Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Zlínského kraje, Atelier T-plan, s.r.o., vydána 2012 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, Ekotoxa s.r.o., 2008 Generel dopravy Zlínského kraje, UDIMO, spol. s r.o., schválen 2004, aktualizace 2010 Portál Jednotné územně analytické podklady a územní plány (JUAP) Politika územního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 Výsledky sčítání lidu, domů a bytů, ČSÚ, 2001 a 2011 ĆSÚ a územně analytické podklady za obce České republiky, www.czso.cz, 2014 Komplexní Informační Systém Ekonomiky Bydlení, Institut regionálních informací, s.r.o., 2013

10. Literatura Christaller, Walter.: Die zentralen Orte in Sűddeutschland, Gustav Fischer, Jena, 1933 Löw Jiří a spol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, metodika pro zpracování dokumentace, MŽP, nakladatelství Doplněk, 1995 Malý lexikon obcí ČR, ČSÚ, 2014

106

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ZLÍNSKÉHO KRAJE 3. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents