Textová část
Abstrakt
Zahradní u objektu interny. Síť vykazuje známky, žívelného rozšiřování pro řešení tehdy utilitárního problému postupnéhu nárůstu areálu, bez vazby na okolní zástavbu za jeho hranicí. Napojení na organismus města nebylo prioritou, převážila naivní představa "ostrůvku klidu". Nemocniční park pokrývá plochu západního okraje areálu a prostor mezi objekty gynekologie a kožního oddělení. Je ve špatném stavu: náletové dřeviny (zčásti odstraněné), neudržované prvky drobné architektury a všeobecná zpustlost, kombinovaná s tzv. 'bruntálskou dírou' – rozsáhlým výkopem pro zamýšlenou stavbu dalšího nemocničního pavilonu – vytvořila prostředí, které zajisté neskýtá místo pro příjemně strávené chvíle. Nicméně systémová zeleň areálu notně chybí. Proto by nové uspořádání prostor mělo zeleň zahrnout už do konceptu.
dlouhodobě komplikuje snahu o využití potenciálu levné pracovní síly. Bruntál má v současnosti přes 17tis.obyvatel, většinou středoškolsky vzdělaných, zaměstnaných převážně v dělnických nebo technických profesích. Největšími průmyslovými podniky jsou OSRAM, Gardena a AlfaPlastik. Pouze malá část populace je činná v zemědělství, které se v živočišné výrobě zaměřuje na investičně nenáročnou produkci masa, v rostlinné výrobě na brambory a řepku olejnou. Významnou součást ekonomické základny okolí Bruntálu tvoří turistika – v nemalé míře přeshraniční. Bohužel zisky, produkované - často za cenu bezohledného drancování přírody a ochoty místních obyvatel pracovat za nepřiměřeně nízké platy - na území Bruntálska jsou v důsledku vlastnické struktury užívány v Brně, zčásti v Praze. Na Bruntálsku zůstávají pouze následky v podobě finančně slabé populace a znečisťování chráněných území. Areál nemocnice vlivem extenzivního růstu města získal mezičasem vynikající polohu, kde v dosahu 100-600m má jeho obyvatel možnost dosáhnout pěšky atraktivní cíle: na jihu centrum města s náměstím Míru a zámkem, na jihozápadě městský park a Wellness centrum, na severu diskont s potravinami a drogerií pro bydlení, na na západě dopravní terminál vlakových a autobusových linek a městský úřad. Tato kombinace atraktivit a dostupnosti předurčuje využití areálu hlavně staršími občany bez nutnosti každodenního užití motorového vozidla, přesto uprostřed dění a sociálního kontaktu.
Urbanistický koncept reaguje na potřebu revitalizovat a do budoucnosti nově strukturovat plochy areálu bývalé nemocnice mezi ul Nádražní a Zahradní. Areál nemocnice je uprostřed oblasti, oslabené strukturální nezaměstnaností a stárnutím populace. Budoucí využití je možné, musí se kromě poskytování zdravotní péče v optimalizovaném rozsahu soustředit na pokrytí mezer v trhu specializovaného bydlení pro starší spoluobčany, generovaných pouze obyvatelstvem do vzdálenosti cca 20km od středu města. Jako náplň je optimální směs bytových domů, DPS, LDN, hospice a sociálních lůžek, s doplňující výstavbou privátních ambulancí napojených na objekt polikliniky a i samostatně stojících. Podmínkou je ale zásadní změna vnitřní organizace areálu spojená s rozdělením přístupů mezi pěší, automobilové 2. Územní a historický kontext lokality a vozidla RZP. Hlavní přístup do areálu nutno přesunout od ulice Město Bruntál leží na rozhraní Hrubého a Nízkého Zahradní. Jeseníku, téměř na historické hranici Moravy a Slezska. Oblast je hustě protkána sítí pramenů, potoků a říček, je v podstatě nezasažená znečištěním vzduchu, nicméně jen velmi pomalu se 1. Vymezení řešené plochy a stávajícího stavu zbavuje zátěží intentivního zemědělství v půdě. Jsou tu rozsáhlé lesy a hluboká údolí s dobrými předpoklady na zachování biotopu, Řešená plocha je ohraničena na východní straně ulicí pokud bude ochrana přírody důsledná. Bruntálsko se nachází na Nádražní, na jižní straně ulicí Bezejmenná, na západní ulicí okraji CHKO Jeseníky, v okolí je několik lokalit fungujících jako Zahradní a částečně železniční tratí do Malé Morávky, na severní ÚSES. straně areálem Centra odborné přípravy a prodejnou Penny Matket. Geografické předpoklady, odlehlost a limitované osídlení Na ploše areálu bývalé nemocnice stojí stávající objekty dalo vzniknout atmosférickým lázním – v nedaleké Karlově 3. Sociální a komunitní kontext lokality Chirurgie-Gynekologie (č.p.991), související garáže (parc.č.2646), Studánce, či napr. obci Žáry. objekt Kožního oddělění (č.p.1940), ředitelství s garážemi pro Geologické podloží - bohaté na v té době cenné rudy Strukturální krize v průběhu 90-tých let naplno odhalila sanitní vozidla (parc.č.2640/1 a 2640/2), jídelna s kuchyní vytvořilo předpoklad kolonizace oblasti již v dávné minulosti, kde existenci umělých pobídek k osídlování Bruntálska – v důsledku (parc.č.2640/3), kotelna (parc.č.2636/2), lékárna (č.p.1778), hospodářský význam i rozsah osídlení vedl k udělení městských změny hospodářského modelu se postupně většina do té doby poliklinika (č.p.4186/1) a dialýza (č.p.1983). V západním rohu práv již počátkem 13.stol. Od té doby město prošlo postupnou nosných hospodářských činností prokázala jako neefektivní řešené plochy se nachází objekt Interního oddělení (parc.č.2644/1změnou ekonomické základny od těžby rud k pěstování a neživotaschopná. Následovala strukturální nezaměstnanost, 2) a márnice (parc.č.2643), dále bývalý Dům sester (č.p.1891). a zpracování lnu. Jeho umístění blízko hranice Slezska a Moravy dlouhodobě se držící na nejvyšších procentech v rámci celé ČR. Tyto objekty - s výjimkou márnice, polikliniky, dialýzy, jídelny a podporovalo rozvoj obchodu a následně i bohatství města. Jedním z negativních důsledků dlouhodobé masivní garáží ředitelství - dnes již neslouží původnímu účelu a jsou bez Průmyslová revoluce 19.století spolu s rozvojem nezaměstnanosti byl m.j. i rychlý exodus mladé, intelektuálně užitku, interiery zčásti vyklizeny. těžkotonážní dopravy postupně odsunula Bruntál z předních pozic zdatné a flexibilní populace do vzdálených sídel (Ostrava, Brno, Objekty v užívání jsou různého stavu - od novostavby výnosnosti lnářství. Následně upadal i hospodářský význam. Město Praha), přičemž došlo ke změně struktury obyvatelstva, dialýzy v bezvadném stavu, přes objekt polikliniky po provedené není přirozeným spádovým centrem oblasti, protože Bruntálsko kde významnou část začali tvořit sociálně slabí příjemci dávek značné investici a nadstavbě, přes "samospádem pokračující" je v důsledku morfologie terénu vysoce distribuovaným řídkým podpor v nezaměstnanosti a soc.péče. Spolu s migrací z okolních objekt lékárny a jídelny po devastované objekty gynekologie, osídlením, zatěžovaným překonáváním velkých terénních překážek obcí v důsledku plošné ztráty pracovních míst na venkově a velmi interny, kožního oddělení, garáže a márnici. a proto samoregulovaným jen na utilitární úrovni. V důsledku toho omezeného dopravního napojení na Bruntál začal vznikat tlak na Plochy pro dopravu jsou omezeny na přístup z ulice je silniční síť dlouhá léta podfinancovaná a ani v současnosti není obsazování malometrážních bytů, které ale v původně standartně Nádražní kombinované s parkovištěm zcela nedostačující kapacity, hospodářských impulzů k investicím do zvýšení její kapacity. strukturované zástavbě bytových domů nebyly dostupné přes vnitřní skromnou síť úzkých komunikací, propojujících Vodní cesty ani železniční síť nemohou silnice zastoupit, což v potřebných počtech. jednotlivé objekty, až k uzavřenému pomocnému výjezdu na ulici Ing.arch.Radim Lýsek
Areál bývalé nemocnice v Bruntále Urbanistický koncept
Strana 1
Textová část Souběžně s odchodem velké části mladých vzdělaných lidí se začala měnit nejen intelektuální, ale i věková struktura populace, kdy v narůstající míře převážily starší ročníky. Tento proces se urychluje a spolu s narůstající střední délkou života v dohledné době začneme čelit problému masivní potřeby péče o spoluobčany v důchodovém věku. Stávající kapacity asistovaného bydlení seniorů, presentní v okresu, jsou zcela vytíženy a pořadovníky na umístěnky se značně prodlužují. Vysoce difusní osídlení oblasti rovněž komplikuje situaci zvýšenými režiemi na dopravu, nemluvě o nezanedbatelném počtu dní v roce ,kdy povětrnostní podmínky mohou dojezd značně ztížit, případně vyloučit. Důsledkem je pak celý souhrn problémů, výrazně snižujících kvalitu života starších spoluobčanů a tím i jejich zdravotní stav – což vede k nárůstu nákladů za jejich léčení. Tento problém se dá efektivně řešit pouze v jisté koncentrovanosti obyvatel do areálu, kde jsou potřebné služby dostupné (zimní měsíce, efektivita, malé nároky na režie spojené s návštěvami lékařů). I v samotném městě Bruntál je zajisté nemalý počet starších spoluobčanů, který si snaží zachovat společenský kontakt s okolím. Fakta života jsou ale neúprosná a proto mnozí z nich žijí jako ovdovělí, ve zbytečně velikém bytě, případně umístěném v objektu který neúměrně zvyšuje nároky na jejich každodenní aktivitu – chybějící výtah, případně lokální topení na tuhá paliva. Byty není možno rekonstruovat a případně využívat efektivněji, protože stavající obyvatel nemá kam jít - odstěhovat se z města by pro něj ještě zvětšilo již beztak komplikovaný denní rytmus a v jiné obci by si již nejspíš neuvyknul. Zdravotní obtíže by pak byly pouze otázkou (krátkého) času. Poskytování zdravotnických služeb je pod nepřetržitě pod tlakem k úsporám procesu. Vlivem sociologických faktorů, ale i v důsledku vývoje celostátní i regionální koncepce zdravotní péče se z původně víceméně celospektrální nabídky zdravotnícho oborů nemocnice v Bruntále přesouvá těžiště na úzce vymezený soubor specializací: interní medicína, neurologie, krátkodobá chirurgie, základní rozsah gynekologie. Do budoucnosti získá na perspektivitě navíc diabetologie, gerontologie, paliativní medicína, psychiatrie, nutriční specialisté a rehabilitace. Nároky provozování těchto oborů mohou být uspokojeny pouze cíleným mixem staveb od koncentrovaných v poliklinice, přes integrované k poliklinice až po zcela samostatně stojící. 4. Determinující vlivy z okolí. Územní plán města, schválený v září roku 2010, stanovuje pro oblast areálu občanskou vybavenost, související se
zdravotnictvím, s výjimkou plochy nad 'bruntálskou dírou' (výkop Západní okraj řešeného území bude v budoucnosti vystaven pro zamýšlený a nerealizovaný objekt na JZ okraji areálu), která je výraznému zvýšení dopravní zátěže, protože pro plochu navrhována přesunout do ploch občanské vybavenosti – komerční ul.Skrbovické je územním plánem předpokládána výstavba (s výškovým limitem max.12m nado okolním terénem), kde je bytových domů, která má jediné kapacitní napojení na město právě možné: ulicí Zahradní. V době ranní špičky se budou na ulici Zahradní – komerční vybavení (maloobchod, stravovací a ubytovací služby, proto setkávat proudy vozidel, mířící do severní průmyslové zóny ostatní nevýrobní služby, s vozidly obyvatel směřujících přes Zahradní k centru města. - administrativa) Jistě bez významu nebude i vliv automobilové dopravy, – veřejná vybavenost (zdravotnická zařízení, správa) generovaný jistým nárůstem obyvatel i návštěvníků samotného – pro tělovýchovu a sport areálu nemocnice, který je rovněž nevhodné směřovat na severní – pro kulturu a církevní účely část ulice Nádražní. - jako podmínečně přípustné je bydlení. Nemalý vliv na dnešní problémy má i příliš malá plocha Zbytek areálu je nadále veden jako plocha občanské parkování vozidel na stávající nástupní ose od Nádražní ulice vybavenosti, kde je možné umístovat do výškové úrovně 30m a zablokování využití prostor v objektu bývalého ředitelství nad okolní terén objekty pro: provozními potřebami garážování sanitních vozidel. Zcela – sociální služby, zařízení péče o děti, školská zařízení, signifikantní je potom míchání pěší a pacienty generované sanitní zdravotnická zařízení, správa; dopravy na neúměrně malé ploše prostoru před stávajícím hlavním – kulturu a církevní účely; vstupem do polikliniky. jako podmínečně přípustné: stavby pro bydlení. Na východní straně areálu lokalizovaná ulice Nádražní je 5. Koncept řešení areálu a náplně objektů jednou ze tří hlavních dopravních a i historických rozvojových os města. Dnes - jako vnitroměstská silnice 1.třídy I/11. - je zatížena Východisko řešení nutno hledat ve strukturaci dopravy, neúměrně vysokou hou tranzitní nákladní dopravy, která nejen dopravního napojení a tím orientace objektů na novou organizaci generuje vysoké hlukové a ekologické zátěže, ale i značně území. komplikuje příjezd a výjezd do areálu z jediného provozovaného Těžiště funkčního využití ploch v severovýchodní polovině nástupního bodu mezi objekty gynekologie a lékárny. Vozidla areálu je léčebná starostlivost v podobě koncentrované péče návštěvníků i pracovníků areálu jsou vystavena nebezpečným (poliklinika), ambulance integrované s poliklinikou (soukromá situacím při snaze vjet nebo vyjet z areálu v výjimečných aktivita využívající těsné návaznosti na vnitřní provoz polikliniky) mezerách mezi těžkotonážními kamiony, rozjetými v dlouhé řadě a distribuované/privátní (soukromé objekty ordinací na severním z kopce nebo do kopce. Do toho komplikuje dopravní situaci okraji plochy mezi nefrologií a hranicí areálu). koncentrace autobusové dopravy místní i regionální, projíždějící Přechodovou funkční plochou je střed areálu:v objektech Nádražní ulicí a čas od času také uzavření železníčního přejezdu ředitelství a jídelny hostující ůzné služby komerčního chrakteru, na Opavské ulici, cca 150m SV. víceméně navázané na charakter areálu včetně dobré nadmístní Severní a severozápadní část areálu je odříznuta od města dostupnosti existencí kapacitního parkoviště. existující ale dlouhá léta již nevyužívanou železniční tratí do Malé Těžištěm funkčního využití v jihozápadní polovině areálu Morávky, která je v procesu zrušení, dále zadní částí plochy školy je bydlení převážně seniorů s různou mírou asistence či ingerence Centrum odborné přípravy (COP), která neumožňuje dopravní od zcela neasistovaného bydlení na západním a jihozápadním napojení - a pokud, vedlo by k dalšímu zhoršení zátěže křižovatky okraji plochy, přes DPS, LDN až po případný hospic v centrální Krnovská / Nádražní. Samotné zrušení železniční tratě do Malé poloze. Jihozápadní neasistované bydlení má šanci využít výkop Morávky nejen umožní téměř celou trasu konvertovat na po nerealizovaném pavilonu nemocnice jako podzemní parkoviště cyklostezku s krásnými výhledy na Jeseníky a optimálním nejen pro obyvatele bydlení ale i pro obyvatele sousedního profilem pro rodinné vyjíďky s dětmi, ale i ponechat zbylou část panelového bytového domu. tratě od ul.Krnovská po hranici areálu s plochou Centra odborné Nárůst budoucí hustoty dopravy na ul.Zahradní sebou přípravy v železničním svršku jako železniční vlečku, zásobující přinese zvýšení významu této ulice - a spolu se zrušením plochy průmyslového areálu VD-04 a SP-02. Tím se uvolní železniční tratě do M.Morávky i možnost vybudovat od této tepny převážnou část náspu mezi ul.Zahradní a hranicí COP pro severozápadní napojení areálu pro vozidla. Bylo by jistě optimální automobilovou a pěší dopravu od ulice Zahradní.
Ing.arch.Radim Lýsek
Areál bývalé nemocnice v Bruntále Urbanistický koncept
Strana 2
Textová část učinit tak v podobě kruhového objezdu, propojujícího ulice Skrbovická, Zahradní, Na výsluní a Nemocnici. Odbočka z kruhového objezdu má i jistou psychologickou hodnotu zřetelného a důstojného vjezdu do celého nověkoncipovaného areálu. Umožní následně strukturovat jednotlivé cíle odbočením až uvnitř areálu a zvyšuje tím i "čitelnost" organizace dopravy pro neuvyklé návštěvníky. Demontáž železničního svršku v úseku mezi ul. Zahradní a hranicí plochy COP umožňuje v převážné části této plochy vybudovat silniční těleso, umožňující odbočením od hlavního vjezdu přístup k samostatně stojícím ambulantním objektům z (optimální) severozápadní strany, ponechávaje jihovýchodní směr k nemocnici otevřený pro nekonfliktní přístup pěších či provátní rodinné využití. Současně umožňuje zbylou část náspu uvolnit pro výrobní a skladovou aktivitu, která v územním plánu je pouze ve fragmentu, v praxi obtížně využitelném. Zásadní podmínku revitalizace je rozdělení přístupů do areálu nemocnice na pěší dopravu a automobily. Pěší návštěvníci musí být schopni nekonfliktně (od nástupu z chodníku podél Nádražní ul.) vstupovat do polikliniky bez omezení dopravou pacientů vozidly a sanity. Proto je nutno směr od Nádražní ulice vyhradit pěším návštěvám. Novězískaný přístup vozidel do areálu nemocnice od severozápadu umožňuje na ploše, získané zbouráním dnes již zcela zbytečného objektu bývalé centrální kotelny, vytvořit kapacitní parkoviště návštěvníků, soustřeďující aktivitu do tohoto nového centra a odlehčující tak přístupu od osy Nádražní. Parkoviště bude mít výhodnou polohu v doteku s obnoveným využitím přístupu pacientů do polikliniky ze dvora, dále může sloužit i návštěvám pacientů LDN (a případně hospice) v jeho blízkosti. Navíc umožňuje toto parkoviště dále napojit možný budoucí objekt integrovaných ambulancí, přistavitelný v rozvojové ploše na SZ straně polikliniky, Důležitým faktorem, zlepšujícím organizaci dopravy v areálu, je využití plochy stávajícího parkoviště (na přístupu od ul. Nádražní) jako vyhrazeného parkoviště pro vozidla zaměstnanců resp. lékařských nájemců prostor polikliniky. Umožňuje jim garantovat vyšší standart parkování a lépe odpovídá frekvenci příjezdů/odjezdů. Současně vzhledem k technickému provedení terasy před poliklinikou je pod ní nutno zřídit garáže sanitních vozů, blokujících v současnost objekt bývalého ředitelství a znemožňující jeho smysluplnou revitalizaci. Přímý kontakt na objekt polikliniky bude zajisté velice prospěšný všem nejen řidičům - a současně psychologicky posíli vnímání parkoviště jako služebního / zaměstnaneckého, kde návštěvníci nejsou přípustní. Objekt bývalého ředitelství má šanci zásadním způsobem
"obživnout", když uvolněním garáží v suterénu jižní strany bude nad nimi, ale i mladých bydlících v objektu bývalé chirurgie, navíc možno tyto technicky méněcenné a substanci objektu značně kapacita umožňuje vyřešit i potřeby obyvatel panelového domu na poškozující přístavby zbourat a uvolnit tak hodnotný parter objektu Nádražní, kteří nedisponují tak potřebnými plochami / prostory směrem ke kapacitnímu parkovišti službám a hlavnímu přístupu do garážových stání v rozumné dostupnosti od vstupu do objektu. objektu. Díky tomu bude možno existující komunikaci na severní Důsledky vidíme v podobě přeplněných ploch u paty objektu straně, vedenou v doteku s objektem, demontovat a přivést zelenou panelového BD, kde atombily zvláště v zimních měsících jsou plochu až k objektu. Mimo stavebněfyzikálních bonusů je hlavní překážkou údržby komunikací. výhodou získání kontaktu se zelenou expanzní/relaxační plochou, Zelené plochy získají uspořádaním území dle tohoto která ve stávajícím uspořádaní bolestně chyběla a m.j. vedla k konceptu na kompaktnosti, strukturovanosti. Budou proto dobrým právě stávajícímu stau objektu. Komunikace na severní straně východiskem pro následnou údržbu. Park na SZ straně areálu nutno bezezbytku asanovat až po vstup do jídelny, kde se napojí na posílí svoují oddělovací funkci od ul. Zahradní. Nekonfliktním nověvytvořenou odnož severního přístupu z tělesa bývalé pěším přístupem od bytových domů neasistovaného bydlení železniční tratě. seniorů bývalé Interny i novostavby u Domova sester bude Přesunutí přístupu do areálu ze severovýchodu pak umožní atraktivním relaxačním místem, které svou navštěvovaností zajistí vyhradit stávající vjezd od ulice Nádražní pouze pro příjezd dobrou ochranu proti devastaci i shlukování asociálních jedniců. vozidel RZP do nemocnice v případě urgentního převozu pacientů Parková úprava nad garážemi v místě dnešního výkopu bude svou k existujícímu urgentnímu příjmu na západním rohu objektu pozicí mezi objekty LDN (případně i hospice), DPS a dalšími BD polikliniky z ulice Nádražní. Vzhledem k vysoké rychlosti a malé pro neasistované bydlení seniorů má rovněž zajištěny všechny četnosti takových převozů je ponechání "zadních dvířek" předpoklady pro dobrou ochranu před tímtéž. Je vysloveně v konceptu dopravy zdůvodnitelné a žádoucí. nevyhnutné koncipovat parkovou plochu jako otevřenou - ze všech Stávající objekt Interny je smysluplné po očištění staršího stran přístupnou. Ze symbolického oddělení nemocnice od objektu zbouráním zcela nevhodné přístavby na SZ straně ostatního okolního života města ploty (po celou předešlou historii) konvertovat na bydlení pro aktivní seniory, bez potřeby asistence. se bude areál vzpamatovávat ještě velice dlouho. Je důležitým Nadstavba ploché střechy novějšího objektu zajistí další kubatury cílem vrátit tuto část plochy Bruntálu (nejen psychologicky) pro efektivní využití stávajícího fondu. Zásadní důležitost pro zpátky do města. atraktivitu a kvaůlitu bydlení má odstranění příjezdu vozidel z ulice Zahradní, rozšíření zelené plochy přes toto zrušené 6. Plochy uvolnitelné k prodeji investorům napojení až do plochy uvolněné odbouráním SZ přístavby. Plocha před obejkty se stane terminální a klidnou, využívanou pouze Integrované ambulance jsou plochou, na které je možné majiteli bytů a jejich hosty. Pěší přístup od ul.Zahraní je vhodné vybudovat (např.soukromým investorem) přístavbu objektu zachovat. polikliniky, vyžadující provozní napojitelnost na vntiřní Jižní konec areálu, tvořený objektem Gynekologie / komunikační síť polikliniky. Pro tento účel je použitelná pouze chirurgie, je svojí plochou, charakterem stavební substance a její plocha části parc.č. 2636/5 o velikosti cca 3300m2, která může po možnou orientací obytnou stranou na západ (do klidné zahradní oddělení mít vzhledem ke platnému KZP=0,5 velikost objektu až plochy mezi objekty bydlení pro seniory), vhodné konvertovat na 1600m2 zastavěné plochy - což je více než dostatečná rezerva mladé a služební bydlení. Zvláště střední zdravotní personál je rozvojového potenciálu polikliniky. Prodej a výstavbu nutno obtížné stabilizovat při dnešních nárocích na pořízení vlastního bezpodmínečně vázat na přesun přístupu do areálu se bytu. Poloha přímo u nemocnice a velice dobrá vazba na okolí severozápadu včetně dokončeného kapacitního parkoviště ve můžou vytvořit atraktivní bydlení (nejen) pro sestřičky a jejich středu areálu. partnery, ale i jiné mladé páry. Rovněž použitelnost pro stabilizaci Privátní ambulance jsou jako plocha pro výstavbu lékařského personálu není mimo rámec kontextu objektu. kombinace provozního a bytového objektu koncipovány do Dopravní napojení jak dovnitř areálu, tak kontakt na severního okraje areálu, kde je možné realizovat až 4 takovéto ul.Bezejmennou umožňují využívat výhod obou a vyhovět samostatně stojící stavby. Pro tento účel nutno nejdřív oddělit nárokům mladého - rychlého - životního stylu. z parc.č.2654/1 4 parcely o velikostech mezi 834m2 až 1520m2. Kryté garáže s vegetační střechou a parkovou úpravou, Pro stavby platí rovněž KZP=0,5 t.j. je možné postavit objekt od které je nutné zřídit v prostoru stávajícího výkopu na jižní straně 415m2 do 750m2 zastavěné plochy, což je více než dostatečná areálu, jsou v dosahu nejen objektů neasistovaného bydlení seniorů
Ing.arch.Radim Lýsek
Areál bývalé nemocnice v Bruntále Urbanistický koncept
Strana 3
Textová část rezerva. Reálně se dá očekávat spíše výstavba polovičně velikých objektů. Prodej parcel nutno bezpodmínečně vázat na přesun přístupu vozidel do areálu nemocnice ze severozápadu, včetně dokončeného připojení komunikace na SZ okraji prodávaných parcel. Přístup k parcelám jinak než od SZ je nebezpečným zásahem do funkčnosti celého konceptu, protože bude m.j. např generovat tlaky na zachování severní komunikace kolem objektu ředitelství vč. rozvodu sítí, generovat další nežádoucí dopravu přes vstupní bod od Nádražní a pod. Takže úzké partikulární zájmy by znehodnocovaly veliký rozsah plochy ostatního areálu nemocnice, co je zcela obtížně dodatečně zvrátitelné. Rovněž dominantní osa objektů musí směřovat dle konceptu (SZ-JV), protože by docházelo ke konfliktům při insolaci okolní zástavby. Výšková úroveň náspu pod bývalou tratí skýtá velice cennou možnost řešit nástup do provozní části interieru v úrovni 2.NP od parkoviště ve výšce náspu, kdyz 1.NP zůstává volné pro soukromou část objektu včetně přístupu do zahrady ve výšce terénu. Jiné plochy areálu není možno doporučit k prodeji soukromým subjektům, protože rozvoj jednotlivých staveb bude zajisté úzce souviset s dostupností finančních prostředků a je více než nepravděpodobné, že by čistě soukromý subjekt v Bruntále investoval do staveb pro více či méně asistovaný život důchodců. Kupní síla bruntálskych důchodců bude předurčovat pro tento účel použití kombinace městských a státních/krajských financí, který zajisté bude vázán na prokázání zcela nezatíženého vlastnictví pozemků pod financovanou stavbou. Proto by krátkodobá výhoda jistého finančního zisku prodeje pozemků mohla přinést trvalou nemožnost realizovat v předmětné ploše část zde definovaného záměru.
V Bruntále 20. června 2012
Ing.arch.Radim Lýsek
(c) 2012 Ing.arch. Radim Lýsek, Bruntál. Tento urbanistický koncept je architektonické dílo ve vlastnictví autora. Nevýhradní licence k užití tohoto díla přenechává autor Městu Bruntál. Žádná část textu a grafických příloh nesmí být použita jako součást komerčního produktu bez vědomí a souhlasu autora. Žádná část textu či grafických příloh nesmí být přetiskována bez vědomí a souhlasu autora a současně bez výslovného uvedení celého jména a titulu autora. Autor si vyhrazuje právo na dodatečné úpravy konceptu v čase a rozsahu výhradně dle jeho vlastního rozhodnutí.
Ing.arch.Radim Lýsek
Areál bývalé nemocnice v Bruntále Urbanistický koncept
Strana 4
Textová část
Příloha A: historie bruntálské nemocnice: V roce 1868 předložil městský stavitel Heřman Gruner návrhy na zřízení nemocnice v zahradě fary, v místech, kde stál městský sirotčinec. V roce 1869 získalo město Bruntál stavební místo a za finančního přispění občanů města začala stavba nemocnice. Během stavby obdrželo město další příspěvky a dne 7.9.1885 byla nemocnice slavnostně otevřena a stala se první nemocnicí ve Slezsku. Tato nemocnice měla 24 lůžek. V roce 1888 byla ve dvoře nemocnice postavena prádelna a o čtyři roky později byla přistavěna i márnice. V roce 1908 se nemocnice rozšířila o dva operační sály a v budově bylo instalováno ústřední topení. V září roku 1914 byl dokončen izolační pavilon. Nemocniční komplex byl v roce 1925 značně rozšířen a to zakoupením stodoly od rodiny Rohnerovy a zakoupením obytného domu. Dřívější suterén hlavní budovy byl adaptován pro kanceláře a byty. V roce 1922 následovala přístavba centrální kuchyně. Postupně od roku 1923 až 1925 byly moderně vybaveny operační sály, zřízena parní prádelna se sušícími aparáty a přistaveny pokoje pro sestry. V letech 1925 - 1926 bylo na dvorní straně prostředního traktu postaveno nové schodiště a zřízen výtah pro nemocné. Centrální kotelna byla uvedena do provozu 1930. Ve stejném roce došlo k dálkovému vytápění protější budovy, patřící Okresnímu úřadu. Asi v letech 1935 -1937 byla nemocnice velikým nákladem přebudována. Bylo vystaveno I. a II. poschodí a v podkroví zřízeny byty pro lékaře a ostatní personál. Pro chirurgicko - gynekologické oddělení byly zmodernizovány dva aseptické operační sály s přilehlými místnostmi pro sterilizaci a přípravnu. Dále byla zřízena moderní ambulance s čekárnou, urologickou vyšetřovnou a septickými operačními sály. Těsně před vypuknutím druhé světové války měla nemocnice přes 200 postelí a řadila se k jedné z nejmodernějších nemocnic v pohraničí. Během okupace zůstala nemocnice v nezměněném stavu až do ukončení druhé světové války. V roce 1945 bylo vnitřní vybavení nemocnice v dezolátním stavu. Lůžka byla dřevěná se slamníky, budovy neudržovány, zařízení bylo před osvobozením odstěhováno neznámo kam, a tak lékaři pracovali s vlastním zařízením a s tím, co postupně z jiných ústavů, nebo nákupem získali. Dne 14.11.1945 za přítomnosti zástupců okresní a místní správní komise v Bruntále byla tehdejší všeobecná městská veřejná nemocnice v Bruntále předána okresní správní komisi, čímž se tato nemocnice stala okresní veřejnou nemocnicí.. V roce 1946 začal fungovat v areálu nemocnice, která měla šedesát lůžek, starobinec.V tomto období měla nemocnice dvě oddělení a to chirurgické a interní s izolačním pavilonem. Chirurgické
oddělení se v roce 1946 rozdělilo na dvě části: samostatnou chirurgii a oddělení gynekologicko - porodnické. V roce 1946 bylo do ústavu přijato celkem 3.218 osob. Počátkem roku 1946 byla zajištěna pro účely dětského oddělení samostatná soukromá vila, stojící poblíž nemocnice a to po Marianě Berlové, která ji před vystěhováním se do Švýcarska předala pro sociální účely. Od roku 1945 až do roku 1948 pracovali všichni obvodní lékaři ( 6 lékařů ) v konfiskovaných zařízeních po občanech německé národnosti. V období od 1945 - 1965 proběhla celá řada staveb a jiných významných akcí : * 1946 - 1950 postavena nová hospodářská budova; * 1948 - vybudováno dětské oddělení (lůžková část na Husově ulici); * 1951 - 1955 - vybudování nemocničního parku - stavba vrátnice a přístavba interního oddělení s novou laboratoří, výměna oken v hlavní budově, generální oprava operačních sálů na chirurgickém oddělení, vybudování autodílny, gen. oprava kotelny; * 1953 - adaptace zubního oddělení; * 1956 - vybudována oddělení : RDG, UNK, orthopedické a neurologické; * 1957 - získána budova na Zahradní ulici (pro ředitelství) oplocení ústavu, stavba centrálních garáží, vybudování dlážděných silnic v celém areálu nemocnice. Okresní ústav národního zdraví začal pracovat 1.12.1951. V ústavu samotném byla dána do provozu okresní transfuzní stanice, v roce 1946 zřízen neurologický ordinariát, upraveny prostory pro porodní oddělení, přebudovány velké sály v hlavní budově na malé pokoje, v terénu pak zaveden obvodní systém, upravena obvodní zdravotní střediska. V této podobě nemocnice fungovala po celou "totalitní" éru. V letech 1976 - 1979 byla provedena dosud nejrozsáhlejší přístavba - výstavba nového komplexu polikliniky na Krnovské ulici. Po "sametové revoluci" nadešlo období privatizace státních podniků a organizací, které se dotklo i nemocnice. Nemocnice byla v roce 1993 zprivatizována firmou Brumeda s.r.o. Od roku 1994 tedy nemocnice funguje jako "nestátní zdravotnické zařízení". (převzaté z webových stránek společnosti Podhorská nemocnice, a.s., kráceno)
Ing.arch.Radim Lýsek
Areál bývalé nemocnice v Bruntále Urbanistický koncept
Strana 5
