Třetinu velkých tepláren vlastní města

01_mh1008

20.10.2008 13:46

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE

ŘÍJEN 2008

HLAVNÍ TÉMA TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKA

ZAOSTŘENO NA BANKOVNICTVÍ

ČEZ chce postavit horkovod z Dukovan

Kam za vínem

9

Vliv světové krize na české banky

10–11

12

Třetinu velkých tepláren vlastní města TEPLÁRENSTVÍ NA MORAVĚ OVLÁDÁ SILNÝ HRÁČ. TŘETINU Z NEJVĚTŠÍCH PODNIKŮ, KTERÉ VYRÁBÍ A ROZVÁDÍ TEPLO, VLASTNÍ OKRESNÍ MĚSTA. PATŘÍ JIM DESET Z JEDENATŘICETI SPOLEČNOSTÍ. V DALŠÍCH TŘECH OVLÁDAJÍ VÍCE NEŽ ČTYŘICET PROCENT AKCIÍ. Morava – Moravské hospodáfiství oslovilo starosty okresních mûst, která vlastní sto procent akcií teplárensk˘ch spoleãností. V‰ichni z nich pfiípadn˘m zájemcÛm o koupi vzkazují: Na‰e firmy nejsou na prodej.

Hlasité „ne“ zaznívá napfiíklad z Brna. Tam letos zaãal fungovat teplárensk˘ gigant. Slouãením dvou mûstsk˘ch spoleãností vyrábûjících a rozvádûjících teplo vznikla firma, která bude mít roãní obrat pfies tfii miliardy korun. „Teplárny Brno v Ïádném pfiípadû nejsou na prodej. Tento krok jsme udûlali jen proto, abychom byli silnûj‰í pfii vyjednávání o cenû plynu. Ta se samozfiejmû promítne do ceny tepla pro zákazníky. U‰etfiíme i na provozních nákladech. Odhadujeme, Ïe to bude témûfi ãtvrt miliardy korun v následujících deseti letech,“ uvedl pfiedseda pfiedstavenstva a zároveÀ brnûnsk˘ radní Jifií Oliva. Podle ekonoma ze spoleãnosti Cyrrus Marka Hatlapatky jsou právû brnûnské teplárny pro investory zajímavé. Men‰í mûstské zdroje uÏ tolik byznysmeny nepfiitahují.

„Koupit v˘robce tepla v men‰ím mûstû se vyplatí spí‰e tomu, kdo spojí v jednom regionu více podobn˘ch firem. Hodnû tepláren je existenãnû ohroÏen˘ch. Neví, ãím budou za nûkolik let vytápût. Proto je na teplárenském trhu nejistota a ta investory pfiíli‰ neláká. Je ale jasné, Ïe se zájemci budou rozhodovat pfiípad od pfiípadu,“ myslí si Hatlapatka.

Nejistota na teplárenském trhu PfiestoÏe podle ekonomÛ není nejlep‰í doba kupovat teplárenské spoleãnosti, vedení mûst má jin˘ názor. Podle nich jsou teplárny Ïádan˘m zboÏím. V pozoru

je napfiíklad jedna z nejvût‰ích spoleãností Dalkia. Novû i finanãní skupina J&T. „Zájem o na‰i mûstskou spoleãnost na trhu je pomûrnû velk˘,“ uvedl napfiíklad starosta Bruntálu Franti‰ek Stru‰ka. A pfiizvukuje mu i dal‰ích devût starostÛ. Vût‰ina z nich se také shoduje v tom, Ïe dohled mûsta nad firmou dodávající lidem teplo zaruãuje niωí cenu, neÏ by si nasadil soukromník. A pokud je cena vy‰‰í neÏ v sousedním mûstû, argumentují pfiedstavitelé mûst tím, Ïe cenu pfiedãí ãist˘ vzduch nebo bezpeãnûj‰í technologie. Napfiíklad právû brnûnské teplárny nepatfií mezi nejlevnûj‰í podniky. Teplo prodávají letos v rozmezí od 466,50 korun aÏ do 631 korun za gigajoule. Podle Olivy ale BrÀané pfiesto zaplatí o tfiicet procent ménû, neÏ by museli pla-

tit soukromníkovi. „Máme i záloÏní zdroj na vyrovnávání poklesu v elektrické síti. Zisky z této sluÏby rozpou‰tíme do ceny tepla,“ fiíká Oliva. PfiestoÏe vût‰ina mûst vidí ve vlastnictví tepláren hlavnû v˘hodu, nevládní organizace Transparency International upozorÀuje na nev˘hody a obtíÏnou vefiejnou kontrolu, které mûstské vlastnictví sk˘tá. Podle prÛzkumu, kter˘ Transparency International provedla letos v únoru, nejsou mûstské firmy ani tak v˘hodné pro obãany, jako pro zastupitele samotné. „Obecní pfiedstavitelé by se mûli soustfiedit na vykonávání ãinností, pro které jsou urãeni zákonem o obcích, spí‰e neÏ na podnikání,“ fiíká Jan Pavel z Transparency International. âtûte více na stranû 2.

ARCELOR MITTAL ODSÍŘÍ TEPLÁRNU Nejvût‰í zneãi‰Èovatel Ostravy slíbil, Ïe do dvou let budou Ostraváci lépe d˘chat. Zmodernizuje totiÏ jejich nejzastaralej‰í provozy. Do odprá‰ení závodu na spékání Ïelezné rudy a odsífiení teplárny chce investovat jeden a pÛl miliardy korun. Mittal tak reaguje na vlnu protestÛ, které spustili zejména lidé z místní ãásti Radvanice-Bartovice. Ti poukázali na to, Ïe na sídli‰tích, která jsou nejvíce zasaÏena splodinami z Mittalu, bydlí dûti, které jsou dvojnásobnû nemocné neÏ dûti z jin˘ch regionÛ. Podle Mittalu po opravû nebudou nûkteré komíny ani vypou‰tût d˘m. Arcelor Mittal a jeho dcefiiné spoleãnosti zamûstnávají více neÏ deset tisíc lidí. Loni firma vydûlala více neÏ devût miliard korun. Viz strana 9 Konec nemocí v Ostravû...

Foto: Boris Renner. www.ostravaci.cz

TÉMA KRAJŮ: ENERGETICKÁ BUDOUCNOST JAK MŮŽE ZLÍNSKÝ KRAJ POMOCI V ENERGETICKÉ STRATEGII STÁTU?

LIBOR LUKÁ· hejtman Zlínského kraje

Existují tfii úrovnû, na nichÏ mÛÏe kraj pomoci v energetické strategii státu pro pfií‰tí desetiletí. Jsou jimi: dlouhodobé plánování a programy, organizování osvûtov˘ch a vzdûlávacích akcí a zavedení systémov˘ch technick˘ch opatfiení na vlastním majetku. Na základû Územní energetické koncepce zfiídil kraj Energetickou agenturu

Zlínského kraje. Agentura provádí bezplatné a nezávislé poradenství pro mûsta a obce i pro zájemce z podnikatelského sektoru a pro samotn˘ kraj i jeho organizace. V leto‰ním roce se mimo jiné podafiilo získat zhruba 300 milionÛ korun v dotacích na zateplování ‰kolsk˘ch budov, ale také na zateplení a vytápûní kulturních domÛ a obecních úfiadÛ. Zlínsk˘ kraj chce jít pfiíkladem zejména pro mûsta a obce a pfiipravuje rozsáhlé investice do svého majetku, jak do zlep‰ení tepelnû technick˘ch vlastností budov, tak technologií. Jedná se o objekty nemocnic, ‰kol, ústavÛ sociálních sluÏeb a domovÛ dÛchodcÛ. Energetická nároãnost budovy se stala jedním z hlavních parametrÛ pfii stavbû a rekonstrukci budov. RovnûÏ klademe dÛraz na uplatnûní obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. U objektÛ sociálních sluÏeb se nám osvûdãily zejména solární kolektory pro pfiípravu teplé vody.

Svatomartinské víno: 750 tisíc lahví JAKÉ VŮNĚ A CHUTĚ MĚLO LETOS SLUNCE? TEN, KDO SI OTEVŘE SVATOMARTINSKÉ VÍNO, ZJISTÍ, JAK LETOŠNÍ SLUNEČNÍ PAPRSKY CHUTNAJÍ. JiÏní Morava – Podle vinafiÛ bude mladé víno z roku 2008 velmi kvalitní. A uÏ teì je jasné, Ïe ho bude více neÏ v loÀském roce. Do obchodÛ mífií 750 tisíc lahví. Tedy o sto padesát tisíc sedmiãek víc neÏ loni. Do prodeje by letos mûlo pod spoleãnou znaãkou jít uÏ 276 tisíc bílého, 192 tisíc rÛÏového a 265 tisíc lahví ãerveného vína,“ uvedl fieditel Vinafiského fondu Jaroslav Machovec.

PfiestoÏe uÏ teì je jasné, kam vína poputují, není je‰tû jisté, která vinafiství budou leto‰ní znaãku Svatomartinského reprezentovat. Nejlep‰í mladá vína vybere tfiicátého fiíjna ve Valticích odborná porota. První lahve moravského „beaujolais“ otevfiou majitelé vybran˘ch vinoték a restaurací pfiesnû jedenáctého listopadu v jedenáct hodin dopoledne.

Mladé víno se vyrábí pouze ze čtyř odrůd „Svatomartinská vína jsou první vína nového roãníku. Jde o vína svûÏí a ovocitá, která sice zrála pouh˘ch nûkolik t˘dnÛ, ale za tu dobu uÏ staãila získat svÛj osobit˘ pÛvab a charakter,“ popsal fieditel Národního vinafiského centra Pavel Kr‰ka.

Vinafii mÛÏou do soutûÏe zaslat pouze odrÛdy, které dozrávají nejdfiíve, a tudíÏ mohly nabídnout potfiebnou kvalitu hroznÛ. Z bíl˘ch vín se mÛÏe jako Svatomartinské prodávat pouze Müller-Thurgau a Veltlínské ãervené. RÛÏová a ãervená mladá vína se vyrábí z odrÛd Modr˘ Portugal a Svatovavfiinecké. Mezi Svatomartinsk˘mi víny jsou jak vína vyrobená z jedné odrÛdy, tak i cuvée: vína vyrobená z více odrÛd. Zájem vinafiÛ podílet se na prodeji Svatomartinsk˘ch vín rok od roku roste. V roce 2005 bylo pfiihlá‰eno tfiiapadesát vzorkÛ, v roce 2006 sto sedm, v loÀském roce uÏ to bylo 144 vín. Letos padne rekord v poãtu lahví i pfiihlá‰en˘ch vinafiÛ. „Oãekáváme, Ïe budeme vybírat z více neÏ dvou stovek vzorkÛ,“ odhaduje Kr‰ka.

02_mh1008

20.10.2008 13:45

Stránka 1

ŘÍJEN 2008 TÉMA MĚST JAKÉ MÁ VAŠE MĚSTO VÝHODY Z VLASTNICTVÍ TEPLÁRNY? JE O NI ZÁJEM NA TRHU?

STRANA 2

TEPLÁRENSTVÍ

Městské teplárny: žádané zboží

Mûsto vloÏilo do této spoleãnosti svÛj majetek a má zájem mít dohled nad tím, jak se s ním hospodafií. Obãan mûsta musí mít pocit a jistotu, Ïe v dodávce tepla a teplé vody nebude „pfieválcován“ trÏním hospodáfistvím teplárenské firmy. Zájem o na‰i mûstskou spoleãnost na trhu je pomûrnû velk˘. Úvahy o pfiípadném prodeji lze z vût‰í ãásti zahrnout do kategorie politického rozhodnutí, v ãemÏ budou sehrávat roli urãité okolnosti v pfiíslu‰ném ãase. Do technologického zafiízení a horkovodních rozvodÛ jsme v posledních letech hodnû investovali. Topná média jsou v dané chvíli rozloÏena pomûrnû pfiijatelnû na tuhá paliva a plyn. Propojení tepeln˘ch zdrojÛ dává pfiedpoklad dal‰ích moÏn˘ch úspor.

Dodavatelem tepla do na‰í sítû je Hodonínská elektrárna v majetku âEZ. Do této chvíle nenastaly dÛvody, proã by se orgány mûsta mûly zab˘vat sníÏením na‰eho podílu v na‰í spoleãnosti. Ve srovnání s republikov˘m prÛmûrem patfií na‰e cena tepla mezi nejniωí. O na‰i spoleãnost Mûstská bytová správa je na trhu zájem. Je také selektivní zájem jen o tepelné hospodáfiství na‰í spoleãnosti. Souãasná koalice (ODS, âSSD, KDU-âSL) není v tuto chvíli jednotná v názoru na privatizaci tepelného hospodáfiství. TudíÏ o privatizaci neuvaÏujeme a ani o ní nevedeme diskusi. Nenutí nás k tomu Ïádné okolnosti.

Ing. FRANTI·EK STRU·KA, starosta mûsta Bruntálu

MUDr. LUBOR ·IMEâEK, starosta mûsta Hodonína

Jedním z cílÛ vedení mûsta je vytváfiet pfiijatelné podmínky pro Ïivot obyvatel a mezi nû patfií i zabezpeãení pfiijatelné ceny tepla. Díky stoprocentnímu vlastnictví teplárenské spoleãnosti má vedení mûsta moÏnost ovlivÀovat ãinnost spoleãnosti, stanovovat strategii a pfiímo se podílet prostfiednictvím sv˘ch zástupcÛ v pfiedstavenstvu na obchodním vedení spoleãnosti. Spoleãnost typu Teplárny Brno pÛsobí sice v trÏním prostfiedí, ale prakticky na zabezpeãeném trhu. Je samozfiejmé, Ïe o takovéto spoleãnosti je na „trhu“ velk˘ zájem. Mûsto ale nemá zájem spoleãnost prodat. Krátkodob˘ zisk z prodeje spoleãnosti nemÛÏe vyváÏit v˘hody z moÏnosti ovlivÀovat chod spoleãnosti k naplnûní cílÛ. ROMAN ONDERKA, primátor mûsta Brna

V souãasné dobû se radû mûsta, která je valnou hromadou spoleãnosti, jeví jako nejlep‰í stoprocentní vlastnictví této spoleãnosti, neboÈ tato spoleãnost mûstu spravuje i bytov˘ fond a provádí jeho údrÏbu. Zatím rada mûsta v roli jediného vlastníka nemûla potfiebu tuto spoleãnost na trhu nabízet. Dal‰í v˘voj bude záleÏet na pfiípadn˘ch pro a proti pfii nabízeném zámûru. RNDr. PETR HÁJEK, starosta mûsta Vy‰kova

V˘hody plynoucí z tohoto vlastnictví nejsou nijak extrémní. Spoleãnost pouze rozvádí teplo, nemÛÏe v‰ak sama v˘znamnû ovlivÀovat ceny, protoÏe ty jsou zavislé na dodavateli. Spoleãnost Teplo Zlín tedy sice hospodafií s mírn˘m provozním ziskem, ale Ïádné zvlá‰tní v˘hody nevidím. Zájem o tuto spoleãnost samozfiejmû je. Mûsto uÏ jednou zahájilo v˘bûrové fiízení na prodej akcií, ale pak je zru‰ilo a rozhodlo se, Ïe si akcie ponechá. V tuto chvíli o prodeji akcií spoleãnosti Teplo Zlín neuvaÏujeme. MARTIN JANEâKA, 1. námûstek primátorky mûsta Zlína

TÉMA MĚST

Podíl mûstského nebo soukromého podílu v teplárnách v pûti moravsk˘ch krajích

Gigajoul tepla se liší až o tři sta korun O CENĚ TEPLA NEROZHODUJE, ZDA JE TEPLÁRENSKÁ FIRMA VE VLASTNICTVÍ MĚSTA, NEBO SOUKROMNÍKA. Morava – Témûfi tfii sta korun, takov˘ rozdíl je mezi cenou tepla v Adamovû a v Tfiinci. Lidem se tak na faktufie z teplárny objeví za stejné mnoÏství odebraného tepla aÏ dvojnásobná ãástka. Vypl˘vá to z pfiehledu cen z roku 2007, kter˘ vydal Energetick˘ regulaãní úfiad. Redakce Moravské hospodáfiství z tûchto dat spoãítala prÛmûrnou cenu ve vût‰inû moravsk˘ch mûst. Ohled pfiitom brala pouze na zdroje, které

mají v˘konnost vy‰‰í neÏ 10 MWt. Lidé zaplatí za teplo nejvíce v jihomoravském Adamovû. Tamní teplárenská firma je vût‰inovû vlastnûná mûstem. Naopak nejlevnûj‰í teplo dodává do moravsk˘ch domácností a firem Energetika Tfiinec. Tu ze sta procent vlastní Tfiinecké Ïelezárny. Podle provozního technika z adamovského Zásobování teplem Jifiího Fi‰era je cena ovlivnûná pfiedev‰ím tím, Ïe firma rozvádí teplo dvûma zpÛsoby. A to znamená i dvû rÛzné ceny. Pro obyvatele mûsta je gigajoul tepla témûfi o sto korun levnûj‰í neÏ pro podnikatele v b˘valém areálu Adastu. „Tam rozvádíme teplo parovodem, zatímco lidem do bytÛ

vedou horkovody. Loni jsme investovali také do nov˘ch kotelen, a investice je ihned znát. Pfiedpokládáme, Ïe i pfies zdraÏování plynu a elektfiiny budeme letos teplo smûfiující do prÛmyslového areálu zlevÀovat,“ uvedl Fi‰er.

Jedno město, jiná cena Jedno z nejlevnûj‰ích tepel odebírají firmy a lidé, ktefií bydlí v Tfiinci. Tam jeden gigajoul stojí necel˘ch dvû stû dvacet korun. „Cenu drÏíme nízko zejména proto, Ïe vyrábíme z rÛzn˘ch zdrojÛ. Kromû hnûdého a ãerného uhlí vyuÏíváme zejména

Porovnání cen tepla v jednotliv˘ch b˘val˘ch okresních mûstech a vybran˘ch mûstech s více neÏ deseti tisíci obyvateli Pofiadí Mûsto Cena za gigajoul* 1. Adamov 526,1 2. Hranice 516,4 3. Bfieclav 509,9 4. Fren‰tát pod Radho‰tûm 505,3 5. Hole‰ov 503,3 6. KromûfiíÏ 493,8 7. Ti‰nov 484,8 8. Opava 484,4 9. Vy‰kov 476,7 10. Jeseník 468,5 11. Prostûjov 467,4 12. Uniãov 465,4 13. Vsetín 458 14. Uherské Hradi‰tû 446,6 15. Jihlava 441,1 16. Znojmo 440 17. Olomouc 435 18. ·umperk 430,8 19. Bruntál 421,1 20. Nov˘ Jiãín 418,2 21. Blansko 417,3 22. Tfiebíã 407 23. Karviná 386 24. Pelhfiimov 380 25. Brno 367 26. Îìár nad Sázavou 353,9 27. Kyjov 332,9 28. Pfierov 330,8 29. Otrokovice 318 30. Krnov 317,8 31. Fr˘dek-Místek 316,7 32. HavlíãkÛv Brod 299,5 33. Ostrava 289,5 34. Zlín 285,8 35. Vala‰ské Mezifiíãí 251,6 36. Tfiinec 218,8 * PrÛmûrná

cena ze v‰ech tepeln˘ch zdrojÛ na území mûsta s v˘konem vy‰‰ím neÏ 10 MWt.

hutní plyny, které produkují Tfiinecké Ïelezárny. Na‰e matefiská firma pak od nás odebírá teplo ze ãtyfi pûtin. Zbytek pak dodáváme firmám v areálu a lidem, ktefií bydlí v Tfiinci,“ uvedl fieditel spoleãnosti Energetika Tfiinec Petr Matuszek. Úplnû nejlevnûj‰í teplo na Moravû odebírají firmy v areálu dukovanské jaderné elektrárny. Tam zaplatí za jeden gigajoul 126 korun. Ve vût‰ích mûstech rozhoduje i místo, kde lidé bydlí. Nûkde se ceny za jeden gigajoul li‰í i o stovky korun. Podle ekonoma Marka Hatlapatky ze spoleãnosti Cyrrus pfiehled cen dokazuje, Ïe nehraje roli, zda v teplárnû má, nebo nemá podíl mûsto.

Podíl mûst Vût‰inov˘ podíl 52 % Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne âásteãnû 49 % âásteãnû 49 % Ano âásteãnû 34 % / ne Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ano / ne Ne Ano Ano Ne Ano / ne âásteãnû 35 % Ne / ano

Zdroj: Energetick˘ regulaãní úfiad, Moravské hospodáfiství

O mûstskou spoleãnost TEHOS projevila v minulosti tfiikrát zájem Teplárna Otrokovice. Mûst‰tí zastupitelé vÏdy rozhodli o tom, Ïe mûsto tuto svou spoleãnost neprodá. TEHOS, mimo dodávek tepla do domácností a vefiejn˘ch objektÛ, vykonává také správu ‰kolsk˘ch zafiízení vãetnû vedení jejich finanãního úãetnictví. Prodejem spoleãnosti by fakticky mûsto ztratilo kontrolu nad správou mûstsk˘ch nemovitostí i mûstsk˘ch rekreaãních oblastí. Otrokovická radnice vloÏila prostfiednictvím této spoleãnosti od roku 1995 do rekonstrukce tepeln˘ch zafiízení na území mûsta více neÏ dvû stû milionÛ korun. Ve‰keré zafiízení slouÏící k centrální dodávce tepla bylo kompletnû vymûnûno. RADOSLAVA MATUSZKOVÁ, starostka mûsta Otrokovic

Mûsto Îìár nad Sázavou má 61,7 procentní podíl v SATT, a. s. O spoleãnost je na „trhu“ zájem. Mûsto ale neuvaÏuje o jejím prodeji z dÛvodu moÏnosti lep‰í kontroly a moÏnosti ovlivnit cenu tepla, kabelové televize a internetu. Dal‰í v˘hody z vlastnûní této spoleãnosti vypl˘vají z obchodního zákoníku. Mgr. JAROMÍR BRYCHTA, starosta mûsta Îdáru nad Sázavou

Zásadní v˘hodou je to, Ïe prostfiednictvím sv˘ch zástupcÛ ve statutárních orgánech spoleãnosti mÛÏe mûsto Fr˘dek-Místek ovlivÀovat ãásteãnû cenu tepla, smûfiování investic a v neposlední fiadû prostfiedky získané ãinností spoleãnosti jsou reinvestovány ve sto procentech opût do mûstského majetku. Spoleãnost DISTEP je‰tû nikdy nevyuÏila maximálního povoleného zv˘‰ení ceny. Tu odvíjí pouze od skuteãn˘ch nákladÛ. O spoleãnost je urãitû zájem, nicménû na mûstû v souãasnosti neprobíhá Ïádná diskuse na téma prodeje spoleãnosti DISTEP. MÛj osobní názor je, Ïe by si mûsto mûlo ve spoleãnosti ponechat i nadále rozhodující vliv. Ing. EVA RICHTROVÁ, starostka mûsta Fr˘dku-Místeku

03_mh1008

20.10.2008 16:08

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 3

ENERGETIKA

Levnějším dřevem topí stále víc lidí PLYN, UHLÍ, ELEKTŘINA. TO JSOU STÁLE NEJČASTĚJŠÍ PALIVA, KTERÁ VYTÁPÍ BYTY NA MORAVĚ. LIDÉ PŘECHÁZÍ NA LEVNĚJŠÍ ZPŮSOB: TOPÍ PALIVOVÝM DŘÍVÍM. Domácnosti díky pfiechodu na palivové dfiíví mohou roãnû u‰etfiit aÏ nûkolik desítek tisíc korun. Podle údajÛ âeského statistického úfiadu roste poptávka po palivovém dfiíví jiÏ nûkolik let. Zatímco v roce 2000 bylo na tuzemsk˘ trh dodáno 940 tisíc metrÛ krychlov˘ch palivového dfiíví, tak v roce 2006 to jiÏ bylo 1,345 milionu a loni 1,77 milionu metrÛ krychlov˘ch. A zájem lidí o palivové dfiíví roste i letos. Dodavatelé kamen a krbÛ v regionu nestíhají a mají historicky nejvy‰‰í poãet zakázek. Majitel prÛ-

mûrného rodinného domu totiÏ u‰etfií na nákladech za vytápûní nejvíce, pokud topí právû dfievem.

Ušetří desítky tisíc korun

zhruba 1,34 milionu plynov˘ch pfiípojek. Asi 267 000 z nich ale zákazníci nevyuÏívají. „Není to tak masivní, jak by se mohlo zdát. Za posledních deset let evidujeme propady dvacet procent. Pokud ale porovnám poãet lidí,

Náklady na vytápûní RD (v Kã) Podle aktuálních údajÛ sdruÏení EkoWATT majitel rodinného domu s roãní spotfiebou 80 GJ tepla zaplatí pfii topení dfievem 13 881 korun. Náklady na vytápûní hnûd˘m uhlím pfiitom ãiní 22 626 korun, zemním plynem 24 824 korun, ãern˘m uhlím 39 040 korun a elektrick˘m pfiímotopem 52 325 korun. Pfiechod lidí na levnûj‰í druhy paliv zpÛsobuje plynárnám ztráty, které se podle odhadu odborníkÛ jiÏ vy‰plhaly na miliardy korun. KaÏdá pátá plynová pfiípojka v zemi je totiÏ nevyuÏitá, distribuãní firmy na nû ale mají stejné náklady jako na pouÏívané. V âesku je

Palivem jsou i stará okna Opavsko – KvÛli narÛstající cenû plynu nûkteré rodiny zaãínají topit, tím, co mají po ruce. ZdraÏení plynu tak pocítí lidé nejen ve sv˘ch penûÏenkách, ale i na vlastní nos. Lidé spalují i to, co by nemûli. „Ti, ktefií odhlásili plyn, nejvíc topí dfievem, ale také v‰ím moÏn˘m. Nûktefií pfiecházejí na jiné neekologické zpÛsoby vytápûní rodinn˘ch domkÛ. Nûkdo spaluje stará okna nebo plasty,“ fiekla starostka Radunû na Opavsku Ludmila JuráÀová.

Topné médium Koks Elektfiina pfiímotop Elektfiina akumulace Propan Lehk˘ topn˘ olej âerné uhlí Dálkové teplo Dfievûné brikety ·tûpka Zemní plyn Dfievûné pelety Hnûdé uhlí Tepelné ãerpadlo Dfievo

Náklady 52 364 52 235 48 447 46 294 46 014 39 040 36 000 29 257 29 013 24 824 24 216 22 626 16 659 13 881

Pozn.: spotfieba domu 80 GJ tepla za rok. Zdroj: EkoWATT

ktefií pfiipojení plynu odhla‰ují a na‰e nové zákazníky, jsme vÏdy v plusu, “ fiekl Du‰an Jureãka, ãlen pfiedstavenstva Jihomoravské plynárenské, a. s. Podle ministra Ïivotního prostfiedí Martina Bursíka je souãasné nekvalitní spalování dfieva a uhlí jednou z nejvût‰ích pfiíãin zneãi‰tûného ovzdu‰í. „Na vût‰inû území âeska jsou pfiekraãovány cílové imisní limity pro pfiízemní ozón, coÏ pfiedstavuje riziko pro lidské zdraví i ekosystémy,“ fiekl Bursík. Programov˘ fieditel Hnutí Duha Vojtûch Koteck˘ ale v tomto trendu vidí budoucnost. „Lidé ale musí topit v moderních kvalitních kotlích. Pokud vyjde plán ministerstva Ïivotního prostfiedí, tak od pfií‰tího roku mÛÏou domácnosti na nové kotle získat granty. Ve hfie je nûkolik miliard korun z Bruselu, které stát mÛÏe rozdûlit,“ uvedl Koteck˘. Veronika Hrdá

Teplárny využívají nejčastěji plyn Vût‰ina moravsk˘ch tepláren vyuÏívá jako svÛj zdroj zemní plyn. Ty, které topí na uhlí, pfiem˘‰lí o zmûnû. Z témûfi tfiiceti velk˘ch tepláren vyuÏívá zemní plyn devatenáct z nich. Dal‰í mají kotle pfiizpÛsobeny na ãerné a hnûdé uhlí a koks. Pût ze sledovan˘ch firem vyuÏívá lehké a tûÏké topné oleje. Energetické spoleãnosti, které jsou závislé na dodávkách hnûdého uhlí z dolu âSA, uÏ nyní hlásí zmûnu. Mostecká uhelná letos oznámila, Ïe za dvacet let uÏ nebude moÏné dál tûÏit.

„Od loÀského roku pomalu pfiecházíme na jin˘ zdroj, neÏ je hnûdé uhlí. Nyní klademe dÛraz na vybudování spalovny biomasy,“ uvedl mluvãí spoleãnosti E.on Vladimír Vácha. Tato firma vlastní otrokovickou teplárnu. Podle podobného scénáfie se fiídí i Elektrárna Hodonín, zdroj místní teplárny.

Nedostatek uhlí DÛl âSA dodává hnûdé uhlí i do dal‰ích moravsk˘ch tepláren a elektráren: do Îìáru nad Sázavou a Dût-

marovic. Podle zprávy, kterou vydala nezávislá energetická komise, je právû teplárensk˘ sektor nejohroÏenûj‰í z pohledu dodávek uhlí. „V˘voj tûÏby hnûdého uhlí a pfiedpokládaná struktura spotfieby povede k v˘raznému sníÏení dodávek uhlí pro teplárny,“ uvádí experti ve zprávû. Navíc tûÏební spoleãnosti pfiipravují ukonãení v˘roby tfiídûného uhlí, a bude tedy tfieba nahradit zhruba dal‰í dva miliony tun uhlí roãnû, které budou pro v˘robu tepla chybût,“ uvádí experti ve své zprávû. Podle nich by mûl stát zváÏit, zda neprolomí limity, které byly na tûÏbu uhlí stanoveny.

Foto: âEZ

Dlouhé Stráně: Bez aut a úniků vody Dlouhé Stránû – Nejvût‰í pfieãerpávací elektrárna v Evropû má nov˘ plá‰È. Podle stavitelÛ by tak z vodního díla nemûla unikat témûfi Ïádná voda. Spoleãnost âEZ po roce zku‰ebního provozu zjistila, Ïe se jí ãtyfiistamilionová investice vyplatila. V zimû prÛsak nepfiekroãil padesát procent stanovené normy a v létû pouh˘ch ‰est procent. Pro pfiedstavu to znamená, Ïe v létû unikne pouh˘ litr za sekundu, v zimû je to jedenáct vtefiinov˘ch litrÛ. Plá‰È ze ‰piãkov˘ch materiálÛ vydrÏí podle dodavatele stavby pûtadvacet let.

Vedle moderní nádrÏe bude mít elektrárna také ‰piãkov˘ fiídicí systém. Technici teì dolaìují poslední detaily. ProtoÏe kvÛli opravû mífiilo na vrchol elektrárny dennû nûkolik tûÏk˘ch nákladních aut, musel âEZ za devût milionÛ korun opravit i silnici. A teì uÏ ji jen tak nechce nechat zniãit. Vedení elektrárny proto zakázalo turistÛm vyjíÏdût k elektrárnû vlastními auty. Na úpatí je budou ãekat autobusy, do nichÏ roãnû nasedne pfies ‰edesát tisíc náv‰tûvníkÛ.

INZERCE

Máme pro vás recept na bruselské fondy Poradenský servis pro čerpání dotací z fondů EU

KB EUpoint MoravHosp 255x182.indd 1

13.10.2008 18:17:33

04_mh1008

20.10.2008 16:05

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 4

ROZHOVOR

Třinec: Katastrofa na silnicích, bezpečné ulice TŘINEC NEJSOU JEN TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY. JE TO TAKÉ NEJBEZPEČNĚJŠÍ MĚSTO S NEJSPOKOJENĚJŠÍMI ZAMĚSTNANCI. PODLE STAROSTKY VĚRY PALKOVSKÉ JE TO TAKÉ MÍSTO, KDE MÁ ŽIVOT GRÁDY. Tfiinec – KdyÏ máte ‰tûstí, cesta z Ostravy do Tfiince vám trvá tfii ãtvrtû hodiny. Vût‰inou ale ‰lapete na brzdu a modlíte se, aby vám pod kola nespadl cyklista. Je‰tû pfied deseti lety na Tfiinecku nemûlo práci sedmnáct procent lidí. Dnes je Tfiinec mûsto, kde je pûtiprocentní nezamûstnanost. Nové firmy, které chtûjí v Tfiinci podnikat, za pozemky platí nejvy‰‰í cenu v Moravskoslezském kraji. Na staronovou prÛmyslovou zónu, kterou vybudovalo mûsto spolu s Tfiineck˘mi Ïelezárnami, se uÏ nová spoleãnost nevejde. „Tfiinecké Ïelezárny jsou historicky s mûstem svázány pupeãní ‰ÀÛrou, a to je jeden z dÛvodÛ, proã se nám dobfie spolupracuje,“ vysvûtluje starostka Tfiince Vûra Palkovská. V internetov˘ch diskuzích Tfiineãtí vedení radnice kritizují za to, Ïe do mûsta dennû jezdí tisíce aut. Sama jsem si na cestû za vámi zanadávala… A obávám se, Ïe jen tak rychle nov˘ prÛtah nebude. Tato situace nás velmi trápí, a proto se snaÏíme pomoci investorovi, tedy ¤editelství silnic a dálnic, proces pfiípravy v˘stavby pfieloÏky I/11 urychlit. UÏ v této chvíli je cesta smûrem na Slovensko kritická a neúnosná. A to se je‰tû nespustila továrna v No‰ovicích. Jen pro pfiedstavu: prÛtahem pfies Vendryni dennû projede pûtadvacet tisíc aut. Neuvûfiitelnû pfiib˘vá poãtu dopravních nehod se smrteln˘mi následky. Hasiãi a záchranáfii mají obrovsk˘ problém dorazit vãas na místo nehody. Je‰tû nezaãala zima a nefie‰íme problém s tím, Ïe doprava se kvÛli jednomu fiidiãi s letními gumami úplnû zastaví. V souãasné dobû lidé poslali vládû petici, kterou podepsalo více neÏ sedm a pÛl tisíc obãanÛ v úseku od Tfianovic po Bystfiici. Ta na tuto kritickou situaci upozorÀuje. BohuÏel nám teì nezb˘vá nic jiného, neÏ

doma nebo u piva. TakÏe, kdyÏ to v‰echno seãtu, pak z toho mÛÏe vyjít pûkné ãíslo ve statistikách trestn˘ch ãinÛ a pfiestupkÛ.

Starostka Tfiince Vûra Palkovská vûfií, Ïe mûsto, ve kterém Ïije, je pro lidi pfiitaÏlivé. Ne kvÛli své kráse, ale kvÛli moÏnostem, které Tfiinec nabízí. „Lidé tady mÛÏou dûlat cokoli, co je napadne,“ fiíká starostka. Podle ní musí stát okamÏitû zaãít stavût silnici I/11. Jinak bude stále pfiib˘vat mrtv˘ch fiidiãÛ a cyklistÛ.

ZÛstaÀme u men‰inové problematiky. Zastupitelé údajnû chtûjí, aby v tfiineck˘ch ulicích visely ãeskopolské cedule. Jak˘ je vበnázor? Zastupitelé o tom je‰tû nejednali. Uvidíme, zda své souhlasné usnesení o zavedení dvojjazyãn˘ch nápisÛ pfiedloÏí zastupitelstvu v˘bor pro národnostní men‰iny. Zatím to jeho ãlenové neudûlali. I kdyÏ o této záleÏitosti jednali, ale usnesení nebylo platné. Myslím si ale, Ïe to v Tfiinci nebude zase tak horké jako v okolních obcích, kde uÏ dvojjazyãné nápisy visí. U nás Ïije sedmnáct procent PolákÛ. To není tfiicet procent, jako v jin˘ch okolních obcích. Navíc jejich zku‰enosti s dvojjazyãn˘mi nápisy nejsou pfiíli‰ pozitivní. Kromû kritiky ãelí i vandalismu. Dokonce i fiada polsk˘ch obãanÛ, se kter˘mi jsem mluvila, si myslí, Ïe dvû tabule nejsou to pravé ofiechové. Podle nich to mÛÏe dobr˘m vztahÛm mezi obûma národy ublíÏit. Souhlasila bych s tím, aby visela pfii vjezdu a v˘jezdu z Tfiince vícejazyãná vítací tabule.

Text a foto: Veronika Hrdá

zamûfiit se na zmírnûní následkÛ do doby, neÏ se silnice zaãne stavût. A to bude kdy? To je právû otázka, která mû znervózÀuje. Vláda ve svém vládním usnesení schváleném v souvislosti se vstupem automobilky Hyundai do No‰ovic poãítá se zprÛjezdnûním nové komunikace na Slovensko v roce 2012–2013. V souãasné dobû se objevuje termín 2015 v materiálech t˘kajících se rozpoãtu Státního fondu dopravní infrastruktury. To byl dÛvod, proã jsem jednala s ministrem dopravy Ale‰em ¤ebíãkem a generálním fieditelem silnic a dálnic. Oba nás ubezpeãili, Ïe termín 2015 znamená kompletní dokonãení stavby. PfieloÏka komunikace na Slovensko ale bude do ãtyfi let. PfiestoÏe je to sv˘m zpÛsobem potû‰itelná zpráva, i to je pro nás pozdû. Zaãal stát uÏ vykupovat pozemky? Nezaãal. ¤editelství silnic a dálnic uÏ poãítá s penûzi na stavbu a v˘kup pozemkÛ. Stále ale schází nûkteré podkladové materiály ze

strany Ïivotního prostfiedí pro podání Ïádosti o územním rozhodnutí. AÏ po nabytí jeho právní moci lze zaãít s v˘kupy. A to nebude dfiív neÏ do podzimu pfií‰tího roku. Pak teprve pfiijdou na fiadu samotné v˘kupy. Bavíme se tady o v˘kupu témûfi jednoho milionu metrÛ ãtvereãních. O sedmi stovkách vlastníkÛ. UÏ teì víme o více

cování dokumentu EIA. Nyní opravdu cítím, Ïe vláda vnímá nበproblém jako váÏn˘. Jak chcete udrÏet mladé, vzdûlané lidi ve mûstû, které je nejen zamofiené dopravou, ale i smogem z tûÏkého prÛmyslu? Takto pÛsobí Tfiinec na první pohled. Na druh˘ je to velmi zají-

KDO JE VĚRA PALKOVSKÁ… Na třinecké radnici působí už deset let. Starostkou je dva roky. Není členkou žádné politické strany. Je vdaná, má tři děti. Miluje třinecké lesy. Ráda jezdí na koni. Nedávno udělala myslivecké zkoušky. Hraje golf a lyžuje. neÏ sto padesáti nesouhlasech. TakÏe, pokud se pfiípravná fáze natáhne o dva roky, pak je jasné, Ïe termín 2012–13 nebude plnûn. Proã se ale celá situace fie‰í aÏ teì? Teprve loni se nám podafiilo vládu pfiesvûdãit, Ïe dopravní situace na Tfiinecku je neúnosná. Pak pfii‰ly na fiadu dal‰í problémy: schvalování jednotliv˘ch tras, zpra-

mavé mûsto. Není to jen prÛmysl, ale paradoxnû i krásná pfiíroda, ãisté potoky, kino, divadlo, sjezdovky, hokej, golfové hfii‰tû. Lidé tady mÛÏou získat zajímavá pracovní místa. Je to mûsto, kde se lidé umí bavit, sportovat. A teì nabízí i perspektivu pro mladé: poboãky vysok˘ch ‰kol. Lidé mÛÏou studovat na soukromé Vysoké ‰kole podnikání, která nabízí bakaláfiské i magisterské

vzdûlání. Vysoká ‰kola báÀská v Tfiinci otevfiela poboãku fakulty metalurgie a materiálového inÏen˘rství a fakultu strojní. Tuto moÏnost vyuÏívají pfiedev‰ím pracující lidé. DÛchodci nav‰tûvují univerzitu tfietího vûku. Hlad po vzdûlání byl v Tfiinci obrovsk˘. Tfiinec je podle policejních statistik také nebezpeãnûj‰ím mûstem v âesku. Je to podle vás pravda? Jako matka tfií dûtí musím fiíct, Ïe na tom asi nûco bude. Nebojím se, kdyÏ jdou moje dûti veãer po ulici. TakÏe si podvûdomû uvûdomuji, Ïe v Tfiinci je bezpeãno. âím to je? Urãitû je to o spolupráci mûstské policie. Tam pracuje ãtyfiicet stráÏníkÛ, ktefií se v˘bornû doplÀují se státními policisty. Hodnû také pracujeme s rizikov˘mi rodinami. V Tfiinci není problém s romskou komunitou. U nás neexistuje oblast, která je sociálnû riziková. Romové v Tfiinci pracují, mnozí jsou velmi aktivní. Spolupráce a komunikace funguje. Jak uÏ jsem naznaãila, v Tfiinci po práci nemusíte sedût

Leteck˘ pohled na areál Tfiineck˘ch Ïelezáren Foto: Tfiinecké Ïelezárny

Fota: mûsto Tfiinec

Vypovídá diskuze o nápisech nûco o vztazích mezi âechy a Poláky? Vztahy mezi námi jsou vynikající. A to z prostého dÛvodu. V na‰em regionu jsme v‰ichni, jak fiíkáme, „tutaj‰í“. Rodiny jsou vût‰inou smí‰ené. Nelze fiíct, Ïe by byla oblast ãistû polská, ãistû ãeská. Tím, Ïe Ïijeme v tûsné blízkosti Slovenska a Polska, vytváfiíme tu specifickou kulturu a tradice. O národnostních roztrÏkách proto vÛbec nemÛÏeme mluvit. A to i pfiesto, Ïe zvlá‰tû v pfiedvolebním období zkusí nûkter˘ z politikÛ na negativní vlnu naladit. Ale je‰tû se to Ïádnému nepodafiilo. âlovûk, kter˘ pochází z jiÏní Moravy, mÛÏe vnímat Tfiinecko jako ostrov… Na kterém se stra‰nû dobfie Ïije. Je to specifické území. Lidé jsou zde drsní, neradi nûkoho mezi sebe pou‰tí. Pod touto slupkou jsou ale velmi srdeãní, zábavní a plní emocí. Charakteristick˘m typem je takzvan˘ kovozemûdûlec. To je ãlovûk, kter˘ pracuje ve „werku“ a doma má pole nebo zahradu. TakÏe lidi na Tfiinecku spojuje vztah k pÛdû a tradicím. A to je umocÀující. VÏdycky se rozechvûji, kdyÏ si vzpomenu na to, kolik v˘znamn˘ch sportovcÛ nebo divadelníkÛ pochází z Tfiince. KdyÏ si pfieãtu v˘sledky ankety ManaÏer roku. Kolikrát uÏ se tam objevila jména lidí z Tfiince. Máme dvû nemocnice s nejspokojenûj‰ími zamûstnanci. Vynikající kardiocentrum Podlesí. A to je, myslím, dané tím, Ïe opravdu Ïijeme na takovém ostrovû. Ten zaãíná nûkde u âeského Tû‰ína, pokraãuje pfies StfiítûÏ a konãí nûkde u Jablunkova. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe bych mohla Ïít nûkde jinde. Îivot na Tfiinecku má grády. Proã to tak je? Víme, Ïe Ïijeme „na ostrovû“ na konci republiky. Do Prahy to máme daleko. TakÏe, my se musíme porvat a neãekat, Ïe za nás nûkdo vyfie‰í problémy. Podobnû, jako si musíme zafiídit i stavbu silnice I/11. To pfiece není problém Tfiince nebo Ïelezáren. Jak to, Ïe se soukromá firma uÏ nûkolik let angaÏuje v oblasti, která je ãistû v pravomoci státu? TakÏe my víme, Ïe pokud sami nûco neudûláme, tak to jednodu‰e nebude.

05_mh1008

20.10.2008 16:05

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 5

INZERCE

Developer centra České spořitelny, komplexní služby i úzce specializované poradenství Česká spořitelna je bankovním subjektem s nejrozsáhlejší šíří záběru a s největšími kapacitami v oblasti financování nemovitostních projektů a hypoték na českém trhu. Svoji pozici lídra v oblasti nabídky služeb pro developery dále potvrdila minulý rok, kdy představila jako první banka na českém trhu síť devíti specializovaných pracovišť – Developer center. Tato centra přinášejí investorům a developerům komplexní servis při projektovém financování rezidenční i komerční výstavby, propojený s realitní činností a financováním konečných uživatelů hypotékami. Moravské developery obslouží naše centra v Brně, Olomouci a Ostravě. Především o komplexní péči, rozsahu nabízených služeb a usnadnění celého procesu realizace developerských regionálních projektů jsme si povídali se ředitelem odboru developerská centra, panem Pavlem Kühnem. Co byste zmínil jako nejpodstatnější přínos regionálních Developer center? Developer centra zvýšila dostupnost služeb vysoce kvalifikovaného týmu specialistů projektového financování a zpřístupnila naše bohaté zkušenosti v oblasti financování nemovitostí také regionálním developerům a investorům. Stali jsme se tak jedinou bankou na českém trhu, která klientům nabízí samostatná specializovaná centra s více než třiceti odbornými poradci. Pro developer y a investor y jsme připravili širokou škálu služeb, kterou je možné dle jejich individuální potřeby kombinovat. Navíc Developer centrum, respektive Česká spořitelna, se může podílet i na společné prezentaci projektu, jako je např. návrh internetové nabídky a propagačních materiálů. Navíc nabízíme prodej bytů či rodinných domů prostřednictvím vlastní realitní společnosti a pro klienty developerů – kupující bytů či rodinných domů – je také k dispozici unikátní model obsluhy. Hypoteční úvěr y a ostatní související produkty privátním zákazníkům (klientům developerů) jsou nabízeny a poskytovány Hypotečními centry České spořitelny a pobočkami České spořitelny. Jak je z výčtu možností Developer center vidět, jsme bez nadsázky partnerem s největší šíří záběru – na jednom místě a s jednou kontaktní osobou u nás developer nebo investor vyřídí vše, co je pro realizaci jeho projektu nutné.

ISU4SU – řešení pro malé utility ŘEŠENÍ ISU4SU VYCHÁZÍ Z PRODUKTU SAP ERP A SAP IS-U, COŽ JE ODVĚTVOVÉ ŘEŠENÍ SPOLEČNOSTI SAP PRO UTILITY. ¤e‰ení vychází z maximálního vyuÏití standardní funkcionality a vyuÏívá v˘hodu, Ïe není tfieba budovat sloÏitá rozhraní zejména na popis obchodních partnerÛ, pfienos pfiedpisÛ záloh a faktur do ekonomick˘ch modulÛ, pfiíjem plateb, vazbu na banku, párování vydan˘ch pfiedpisÛ a pfiijat˘ch plateb. Plnû se vyuÏijí saldokontní funkce, upomínání, penalizace. Dojde pouze k pfiizpÛsobení exi-

stující funkãnosti potfiebám fakturace komodit v oblasti mal˘ch utilit. I pfiesto je souãástí fie‰ení fiada programov˘ch úprav. Není to v‰ak v˘voj ucelen˘ch modulÛ, ale spí‰e doplnûní urãit˘ch funkãních oblastí stávajících modulÛ nebo funkãnost smûfiující k vylep‰ení uÏivatelského chování. Dodateãn˘ v˘voj se t˘ká zejména oblasti v˘poãtu dodávky komodit, práce s odbûrov˘mi diagramy, tvorby faktur (zejména pfiíloh), bilance odbûrÛ v rámci rozvodné sítû a podobnû. Dále je v systému doplnûna správa smluvních dokumentÛ a to uÏivatelsk˘m propojení s aplikací Microsoft Office a v rámci fie‰ení jsou i v˘stupy a sestavy vytvofiené dle poÏadavkÛ zákazníkÛ z oblasti mal˘ch utilit.

Standardní rozsah řešení pro utilitní společnosti obsahuje:

• • • • • • • •

• • • •

PŘÍNOSY PRO ZÁKAZNÍKA • POKRYTÍ veškerých procesů souvisejících se vztahem se zákazníky • SOULAD s platnou legislativou. • JEDNOTNÝ pohled na všechny procesy fakturace tepla • PRUŽNÁ a jednoduchá fakturace • INTEGRACE služeb společnosti na jednotnou platformu • SNÍŽENÍ provozních nákladů

Modul FI (Finanční účetnictví) Modul CO (Controlling) Modul AM (Investiční majetek) Modul PS (Řízení projektů) Modul SD (Zakázka, distribuce a fakturace) Modul MM (Zásobování a skladové hospodářství) Modul PM (Řízení údržby) Odvětvové řešení na bázi SAP IS-U (zákaznický systém pro správu zákazníků, smluv, měřidel, fakturaci tepla a dalších komodit) Modul EDM pro podporu obchodování s elektřinou Modul DMS pro podporu oběhu dokumentů – DocMaster Řízení směrnic, norem a předpisů – ISOMaster Rozhraní na Geografický informační systém (GIS)

Procesy v oblasti multiutilitní fakturace

Řešení ISU4SU vychází z dlouhodobých zkušenosti v oblasti malých utilit a znalostí zákaznických informačních systémů. Následné schéma ukazuje komplexní pokrytí oblastí zpracování, které nám umožňuje systém SAP. • Obsluha zákazníka • Měření a metrologie • Výpočet, zúčtování komodit • Fakturace • Vyhodnocení závazků a pohledávek • Management prodeje

Dokážete díky komplexní nabídce služeb v Developer centrech i výrazně zkrátit celý proces realizace projektu? Přesně tak. Dokážeme zprostředkovat výraznou úsporu času a zjednodušení celého procesu, kter ý je od předání kontaktu na klienta až po podpisy smluv zajištěn a koordinován jedním poradcem a to v lokálním prostředí. Průběh realizace projektů ur ychlí také naše spolupráce při přípravě někter ých smluvních dokumentů k projektu i při sjednání produktů zajišťujících platby kupujících (bankovní garance, vázané účty, akreditivy, apod.). Zjednodušení, výraznou úsporu nákladů a profesionální prodej jednotek navíc zajistí i součinnost s dceřinými společnostmi České spořitelny jako je Realitní společnost České spořitelny (realitní služby), Consulting České spořitelny (podnikatelský plán, studie proveditelnosti, monitoring výstavby) či RAVEN EU Advisor y (čerpání zdrojů z fondů EU), ale také s regionálními smluvními znalci (ocenění nemovitosti). Jaké další výhody regionální developer či investor získá, pokud se obrátí na Vaše Developer centrum? Klíčovou roli Developer centrum sehrává v oblasti výrazně snadnějšího přístupu k finančním prostředkům. Klientům Developer center dokážeme zprostředkovat celé spektrum regionálního financování nemovitostí, které zahrnuje financování nemovitostí určených k bydlení i komerčních objektů (obchodních jednotek, kancelářských a skladovacích prostorů, polyfunkčních objektů, hotelů, lázeňských komplexů, apod.). Jsme tedy jedinou bankou, která své profesionální realitní a finanční služby posunula až k zákazníkům do regionů. Děkuji za rozhovor

www.developercentrum.cz

Havarijní a servisní služby Tepláren Brno přebírá dceřiná TB – služby s. r. o. HAVARIJNÍ SLUŽBY A SERVIS SÍTÍ TEPLÁREN BRNO, a. s. OD ŘÍJNA PŘEBÍRÁ NOVĚ ZALOŽENÁ SPOLEČNOST TB – SLUŽBY, s. r. o. Dcefiiná firma zÛstává pod stoprocentní kontrolou mûstské spoleãnosti Teplárny Brno. Prostfiednictvím TB – sluÏby budou teplárny i nadále poskytovat sluÏby zákazníkÛm a v‰em smluvním partnerÛm. Dcefiiná spoleãnost bude s teplárnami velmi úzce spolupracovat, a to zejména v oblastech zaji‰Èování non-stop havarijní sluÏby a poskytování sluÏeb v oblasti voda, plyn, topení a elektroinstalace.

DÛvodem kroku je racionalizace a reorganizace provozu následující po slouãení mûstsk˘ch firem Tepelné zásobování Brno, a. s. a Teplárny Brno, a.s. Fúze nejv˘znamnûj‰ího v˘robce dálkového tepla ve mûstû s jedním z nejv˘znamnûj‰ích distributorÛ byla dokonãena 1. ãervna tohoto roku. Tímto dnem spoleãnost Tepelné zásobování Brno zanikla a ve‰kerá práva a povinnosti na sebe pfievzala spoleãnost Teplárny Brno. Slouãení obou spoleãností s sebou pfiineslo roz‰ífiení podnikatelsk˘ch aktivit Tepláren Brno, a to o ãinnosti, které nepatfií mezi

její stûÏejní aktivity. K hlavním pfiedmûtÛm podnikání, kter˘mi jsou v˘roba, distribuce a prodej tepla a v˘roba a prodej elektrické energie, se pfiifiadily pomûrnû specifické sluÏby v podobû drobn˘ch fiemesel a stavebních a servisních sluÏeb rÛzného typu. Tyto sluÏby byly v rámci dnes jiÏ zaniklé spoleãnosti zaji‰Èovány samostatn˘m stfiediskem údrÏby a sluÏeb. Po slouãení spoleãností v této ãinnosti pokraãovalo. Z racionálních a zejména úsporn˘ch dÛvodÛ v‰ak bylo rozhodnuto o vyãlenûní stfiediska z organizaãní struktury spoleãnosti a zaloÏení dcefiinné spoleãnosti TB – sluÏby, s. r. o. Zákazníci tepláren tuto zmûnu nepocítí. S problémy spojen˘mi s dodávkami tepla se i nadále budou obracet na dispeãink Tepláren Brno, kter˘ bude s pracovníky spoleãnosti TB – sluÏby, s. r. o. v nepfietrÏitém kontaktu. S dal‰ími poÏadavky pak pfiímo na pracovníky spoleãnosti TB – sluÏby, s. r. o., se kter˘mi byli v minulosti zvyklí komunikovat.

TB – SLUŽBY, s. r. o. ZAJISTÍME PRO VÁS:

– non-stop havarijní službu v oborech topení, voda, plyn a elektroinstalace s výjezdem do 1 hodiny – opravy a rekonstrukce kotelen a výměníkových stanic včetně venkovních rozvodů tepla – rekonstrukce rozvodů ÚT, TUV a studené vody včetně odpadů – montáž, opravy, výměny měřidel spotřeby tepla, elektroměrů, plynoměrů a vodoměrů – kompletní elektroinstalační práce včetně revizí – drobné stavební práce a řadu dalších činností. Kontakt: TB – služby, s. r. o. Sídlo: Janouškova 1a, 613 00 Brno Jednatel: Ing. Roman PETRUCHA Telefon: 545 222 072, 545 224 059 Fax: 545 224 060 E-mail: [email protected] www.tbsluzby.cz

06_mh1008

20.10.2008 16:07

Stránka 1

ŘÍJEN 2008 AKUTALITY HEJTMANI PODEPSALI SMLOUVU O LETIŠTI Pfierov – Pfierov se opût stal kfiiÏovatkou Moravy. Zástupci dvou krajÛ, Olomouckého a Zlínského, potvrdili, Ïe v Pfierovû bude kromû Ïelezniãního uzlu fungovat také leti‰tû. To bude vyuÏívat nejen armáda, ale i spoleãnosti létající do turistick˘ch destinací. Proto, aby se mohlo leti‰tû rozvíjet, podepsal hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík, Zlínského kraje Libor Lukበa pfierovsk˘ primátor Jifií Lajtoch smlouvu o zaloÏení akciové spoleãnosti Regionální leti‰tû Pfierov. „Je to pro nás v˘znamn˘ krok, kter˘ fakticky stvrzuje na‰i dohodu o budování regionálního leti‰tû na stfiední Moravû. To zajistí celému regionu zv˘‰ení konkurenceschopnosti a vybavenost bûÏnou ve vyspûl˘ch regionech Evropy a svûta. ZaloÏená spoleãnost zajistí faktick˘ management celého projektu, do nûhoÏ mÛÏe b˘t postupem ãasu pfiedev‰ím z evropsk˘ch fondÛ investováno nûkolik stovek milionÛ korun,“ uvedl hejtman Libor Luká‰.

HAVÍŘOV: DOTACE ZA PŘITAŽLIVÉ MĚSTO Havífiov – Témûfi tfii sta milionÛ korun. Takovou dotaci získalo mûsto Havífiov za zpracování dokumentu Integrovan˘ plán rozvoje. Mûsto na Karvinsku se tak mÛÏe py‰nit titulem PfiitaÏlivé mûsto. Peníze z Evropské unie Havífiov vyuÏije v následujících pûti letech. „Chceme upravit parky, postavit cyklostezku, opravit ãást budovy magistrátu a mûstskou knihovnu,“ nastínila zámûr mluvãí havífiovského magistrátu Jana Pondûlíãková.

KONEC ČEKÁNÍ NA OTROKOVICKÉM ÚŘADĚ Otrokovice – Dûlat si v kanceláfii pofiádek ve fakturách a b˘t pfiitom na úfiadû. To není téma nového sci-fi filmu, ale Ïivot otrokovick˘ch podnikatelÛ. Ti totiÏ mÛÏou od zaãátku fiíjna ohlásit novou Ïivnost nebo její zmûnu, aniÏ by museli stát frontu u pfiepáÏky. Jednodu‰e zadají do formuláfie elektronické podatelny Ïivnostenského úfiadu svou Ïádost, a tu zpracují úfiedníci sedící u druhého poãítaãe.

STRANA 6

GOLF

Golfové štěstí přálo připraveným

Jinaãovick˘ areál. Îe by se anglickému stylu pfiizpÛsobila také kostkovaná krajina?

V nohách máme nûkolik mil... Anglick˘ch, nebo skotsk˘ch?

GOLFOVÝ AREÁL KASKÁDA UKÁZAL 8. ŘÍJNA ÚČASTNÍKŮM PÁTÉHO GOLFOVÉHO TURNAJE POŘÁDANÉHO BRNĚNSKÝM METROPOLITANEM A MORAVSKÝM HOSPODÁŘSTVÍM SVOU NEJPŘÍVĚTIVĚJŠÍ TVÁŘ.

Turnaj odstartovali fieditelka JMHA Magda Slaninová a moderátor Michal Hrub˘.

Pohled na hfii‰tû zahalené ranní mlhou. Po startu se rozpt˘lila jako na povel.

Na soustfiedûní opravdu záleÏí...

Vífiící písek se usadí, míãek v‰ak letí dál.

V doprovodném programu uchvátilo vystoupení Majitele nejkrásnûj‰ího ‰perku od firmy Diaoro Spokojení, pofiadatelé uÏ se tû‰í na dal‰í turnaj. moderních gymnastek, b˘val˘ch reprezentantek âR. urãil los. Cenu pfiedala Radoslava Umlá‰ková.

ného. Naopak. Golfová kolébka Anglie, ãi je‰tû spí‰ moÏná skotská varianta, jako vy‰itá. Tfii hráãe, ktefií dobov˘m obleãením doplnili atmosféru nejdokonaleji, dokonce neminula za kost˘my ve Scotish style zaslouÏená odmûna.

Ranní mlha nad Jinaãovicemi nejprve jako na objednávku evokovala atmosféru staré dobré Anglie. Pak se v‰ak poslu‰nû rozpt˘lila a pfienechala vládu nad celou nekoneãnou zelenou plání hfiejivému sluníãku. Uspofiádat poslední z leto‰ních turnajÛ v anglickém duchu pojali organizátofii uÏ zjara. S nad‰enou pfiedstavou, Ïe podzimní poãasí se

zvolna stoupajícími bíl˘mi chuchvalci mlhy nad greenem bude samo o sobû vynikající scenérií. Evokující náladu, odhodlání a vytrvalost, se kterou úãastníci turnaje vyz˘vají na souboj nejen vlastní schopnosti, ale i pfiírodní zákonitosti. A skuteãnû – stvrzením této vize se stala pfiedev‰ím plná úãast v‰ech pfiihlá‰en˘ch hráãÛ, a navíc i dosud nejvût‰í zastoupení turnajov˘ch partnerÛ. Pravá anglická snídanû, stará skotská whisky jako welcolme drink... A co dál? To uÏ bylo mimofiádnû vstfiícn˘m vkladem samotn˘ch úãastníkÛ, ktefií ochotnû pfiistoupili na hravá pravidla. Oblékli se tak, Ïe by Sherlock Holmes procházející se s pfiítelem Watsonem na rozlehl˘ch blatech ani nepohnul brvou. Na lidech v kostkovan˘ch kalhotách, vestiãkách, pfiípadnû i s nefal‰ovanû anglickou pokr˘vkou hlavy by se mu totiÏ nezdálo nic div-

K zápisu jedinû v anglickém baretu a ‰ále...

Ukázkov˘ postoj Simony KfiíÏové napovídá, Ïe golf je témûfi balet.

Správné patovaní vyÏaduje spojit mozek – ruce – jamku.

Golfistů přibývá Zatímco anglické ladûní vypovídalo o hravosti, soustfiedûní na cíl souãasnû s pregnantním dodrÏováním pravidel zase pfiipomnûlo sportovní poslání celého golfového dne. Zájem o tento sport, klasickou hru prav˘ch gentlemanÛ, totiÏ neustále stoupá. Tak, jak pfiib˘vá lidí, ktefií ve struktufie sv˘ch priorit preferují orientaci na v˘sledek. Ale pozor – ne za kaÏdou cenu. Jen pfii zachování zásad fair play a úcty k t˘mov˘m spoluhráãÛm i protihráãÛm. A samozfiejmû

s vûdomím, Ïe stoprocentní individuální nasazení je pfiedokladem patfiícím k této hfie tak neodmyslitelnû, jako k Holmesovi jeho d˘mka. Úãastníci jinaãovického golfového klání mûli dokonce k dobru i jeden mimofiádn˘ bonus. MoÏnost hrát na naprosto dokonale pfiipraveném hfii‰ti. Za pouhé dva dny, 10. fiíjna, se na nûm za asistence televizních kamer uskuteãnilo velké finále ãeské profesionální túry – Czech PGA Tour.

Hráãi tohoto nejvût‰ího golfového svátku ov‰em zÛstali na rozdíl od hostÛ „anglického“ turnaje o nûkolik bodÛ z absolutnû dokonalého celkového dojmu ochuzeni. Tûch, které jako zvlá‰tní pri-

vilegium u‰tûdfiuje pfiíroda. Ranní mlha se totiÏ nad Grandfinále Czech PGA Tour rozpt˘lila jen krátce po startu, ale pak se vrátila a zpÛsobila pfieru‰ení hry... Souhra pfiedvídateln˘ch a nepfiedvídateln˘ch faktorÛ má zkrátka v zásobû nesãetné mnoÏství variant. Jedna vûc je skvûlá pfiíprava, druhá poãasí a jeho podzimní vrtochy. ÚãastníkÛm turnaje Brnûnského Metropolitanu a Moravského hospodáfiství se slunce na Kaskádû pfiedvedlo v té nejlep‰í kondici. Jako by v záblesku chvíle dalo za pravdu v‰em, kdo dokáÏí koncentrovat své schopnosti do jednoho jediného bodu. Co na tom, Ïe nûkdy vypadá „jen“ jako malá bílá kuliãka. V porovnání s nekoneãnou plochou zelené trávy se mÛÏe jevit témûfi nepatrná. Její symbolika v‰ak pfiesahuje mnohem dál. Napovídá totiÏ, Ïe ‰tûstí pfieje právû tomu, kdo mu jde naproti.

ZaslouÏenou vítûzkou kost˘mové soutûÏe se stala Hana Jadrníãková.

·anci na hlavní v˘hru mûli do poslední chvíle v‰ichni. Získal ji Igor Gargo‰.

Zvlášní bonus od slunce

E.ON CHCE INVESTOVAT PADESÁT MILIARD Energetická spoleãnost E.ON chce v pfií‰tích patnácti letech investovat do distribuãního systému elektfiiny a plynu kolem padesáti miliard korun. Druh˘ nejvût‰í tuzemsk˘ distributor elektfiiny i plynu se tak chystá zv˘‰it své investice v âesku o více neÏ pÛl miliardy roãnû. Loni zde investoval dvû a pÛl miliardy korun, letos to dle plánu bude 2,75 miliardy. Skupina E.ON zatím v âR investovala pfies tfiicet miliard korun. Konkurenãní energetická skupina âEZ chce letos investovat do obnovy a posílení distribuãních sítí témûfi 8,7 miliard korun. (hrd)

PARTNEŘI TURNAJE

07_mh1008

20.10.2008 14:33

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 7

N OV E L A E N E RG E T I C K É H O Z Á KO N A

Podniky ušetří díky energetické novele až šedesát tisíc korun ENERGETICKÝ ZÁKON POSLANCI UŽ MĚNILI OSMKRÁT. NOVELA, KTEROU ZÁKONODÁRCI PUSTILI DO DRUHÉHO ČTENÍ, ALE PŘINÁŠÍ PODSTATNÉ ZMĚNY. TY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZPRACOVALA REDAKCE MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V NÁSLEDUJÍCÍM PŘEHLEDU.

Sjednocení evropských směrnic ■ Zákon reaguje na nové evropské nafiízení a smûrnice. Novela fie‰í evropské nafiízení o energetick˘ch sluÏbách, bezpeãnosti dodávek elektfiiny a plynu a zakotvení mezinárodní spolupráce provozovatelÛ pfienosov˘ch a pfiepravních soustav.

Přípojka nízkého napětí bude zadarmo ■ Pokud projde novela zákona, vût‰ina zákazníkÛ uÏ nebude platit za pfiípojku nízkého napûtí. Doposud je to tak, Ïe distributor hradí pfiípojku do padesáti metrÛ vzdálenosti. Novela poãítá s tím, Ïe provozovatel bude platit v‰echny pfiípojky. Opoziãní poslanci uÏ teì prohla‰ují, Ïe jim tento nápad pfiipadá nedotaÏen˘. Podle nich by mûl stejn˘ princip platit i pro plynové pfiípojky. Navrhovatelé ale oponují tím, Ïe zákazníci nevyuÏívají plynov˘ch pfiívodÛ tolik jako elektrick˘ch. „Byla by ‰koda, aby miliony korun zÛstaly zasypány pod zemí,“ myslí si ministr prÛmyslu a obchodu Martin ¤íman. ■ Men‰í podniky tak mÛÏou u‰etfiit aÏ ‰edesát tisíc korun.

Méně papírování

Ochrana ptáků

■ Licence bude stát udûlovat jen pro teplárny vyuÏívající zemní plyn. Ostatní druhy plynu, nejedná-li se o dopravu potrubím nebo pro více zákazníkÛ, budou bez licence. ■ Ménû regulaãních v˘kazÛ. Energetickému regulaãnímu úfiadu budou tento dokument pfiedkládat pouze vût‰í nebo nejvût‰í energetické firmy. ■ K udûlení licence se jiÏ nebude pfiedkládat podnikatelsk˘ plán. ■ Spoleãnosti uÏ mÛÏou poÏádat o prodlouÏení licence pro obchod s elektfiinou a plynem. Doposud musel podnik pokaÏdé, kdyÏ mu konãilo povolení, absolvovat cel˘ administrativní proces znovu. Po schválení zákona mÛÏe Energetick˘ regulaãní úfiad licenci prodlouÏit. PodnikÛm staãí, aby Ïádost podaly nejpozdûji devadesát dní pfied koncem licence. ■ Zru‰í se státní autorizace na v˘stavbu v˘roben elektfiiny. Nyní to je nad tfiicet megawatt v˘konu pfiím˘ch vedení a zdrojÛ tepla. Stejnou práci uÏ dûlá stavební úfiad.

■ Pokud novela projde, na nûkter˘ch stoÏárech elektrického vedení nad 110 kilovolt musí energetické firmy nainstalovat novou techniku, která pomÛÏe chránit ptáky.

Reagování na rozvoj tržních vztahů v energetice

Pryč se zastaralými výrazy

■ Firma, která obchoduje s elektfiinou, mÛÏe mít vût‰í nabídku: napfiíklad prodej plynu. ■ Odborníci diskutovali o pfiístupu tfietích stran k podzemním zásobníkÛm plynu. Nakonec se shodli na zachování sjednan˘ch pfiístupÛ tfietích stran s tím, Ïe pravidla bude schvalovat Energetick˘ regulaãní úfiad.

Co prosazuje opozice? – Poslanci âSSD chtûjí, aby Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetick˘ch potfieb âeské republiky v dlouhodobém ãasovém horizontu byla pfiijatá jako souãást zákona. Tak, aby byla vláda povinná plnit doporuãení odborníkÛ.

Starosta Vesnice roku 2008 Vojtûch Ryza

Îije tu 1840 obyvatel. Pût let je zdej‰ím starostou sedmatfiicetilet˘ Vojtûch Ryza. Nedávno byla v Lideãku velká sláva. Obec pod âertov˘mi skalami se pfiihlásila do ãtrnáctého roãníku soutûÏe Vesnice roku 2008. Nejprve zvítûzila v konkurenci dvaceti pfiihlá‰en˘ch úãastníkÛ Zlínského

■ Novela sniÏuje vûk podnikatelÛ, ktefií se rozhodou vstoupit na energetick˘ trh. Ru‰í se hranice 21 let. Podnikat v energetice mÛÏe ãlovûk, kter˘ dosáhne hranice osmnácti let. ■ Dodavatele uÏ nebude vybírat regulaãní úfiad, ale ze zákona to budou distributofii na jednotliv˘ch vymezen˘ch územích.

Nová rada Energetického regulačního úřadu ■ Energetick˘ regulaãní úfiad bude reprezentovat pûtiãlenná rada jmenovaná na pût let. ■ Za platy a provoz stát zaplatí témûfi patnáct milionÛ korun. ■ Rada je obdobou rady âeského telekomunikaãního úfiadu.

■ Zákon uÏ nebude znát pojem „oprávnûn˘ zákazník“ a „chránûn˘ zákazník“. Po otevfiení trhu uÏ to bude jen „zákazník“.

Nováček: Regulace je přežitek

Představujeme starostu

OBEC LIDEČKO, ODKUD POCHÁZÍ CERKA HLEDAJÍCÍ SI SYNEČKA, NAJDEME NA VALAŠSKU.

Mladší energetičtí podnikatelé

kraje, nakonec získala první místo i v celorepublikovém kole! Starosta Vojtûch Ryza pfiiznává, Ïe jej ocenûní hodnû pfiekvapilo. Samozfiejmû pfiíjemnû. Také pfiihlá‰ku do soutûÏe odkládali do té doby, neÏ budou hotové velké projekty a inÏen˘rské sítû. Pfiedloni dokonãili centrální stokovou kanalizaci a vloni rekonstrukci základní a matefiské ‰koly. Po rozhodnutí, Ïe se pfiihlásí do soutûÏe, informovali obãany a také v‰ech ‰estnáct spolkÛ v obci. „Nejvût‰í organizace si vzaly na starost nûkteré ãásti obce,“ vzpomíná starosta Ryza, jak

se o vítezství v soutûÏi zaslouÏili samotní obãané. „Organizace „své“ prostory uklidily a upravily – a starají se o nû i nadále. âlenové zastupitelstva, sdruÏení a pracovníci na úfiadû pfiipravili nûkolik velk˘ch tabulí s fotografiemi, které popisují nejen velké investice, ale pfiedev‰ím Ïivot v obci. Obãané si upravili okolí kolem domÛ stejnû, jak to dûlávají vÏdy, bez ohledu na to, zda soutûÏíme, nebo ne.“ Podly Ryzy je v Lideãku málo pracovních pfiíleÏitostí. Lidé jezdí za prací do Vsetína, Zlína, Vala‰ského Mezifiíãí nebo do velk˘ch podnikÛ v okolí. V obci je hodnû ÏivnostníkÛ, ktefií pracují v celé âeské republice. PfiestoÏe je Lideãko Vesnicí roku, i tady není Ïivot bezproblémov˘. „Chybûjí nám chodníky v jiÏní ãásti,“ fiíká Ryza. Ty chce nechat postavit v pfií‰tím roce právû z penûz získan˘ch za prvenství v soutûÏi. Vesnice se snaÏí získat také evropské peníze. „V osobním Ïivotû je prioritou rodina. Máme tfii dûti a ãekáme ãtvrté. BohuÏel jsem vÛãi nim velk˘ dluÏník.“ (tk) INZERCE

Alexej Nováãek, pfiedseda Teplárenského sdruÏení âR

Pfiedseda Teplárenského sdruÏení âeské republiky Alexej Nováãek zmûny v energetickém zákonû vítá. Podle nûj by ale stát mûl zváÏit, zda chce i nadále regulovat ceny tepla. „V souãasné dobû otevfieného trÏního hospodáfiství jsou regulace jiÏ pfieÏitkem,“ myslí si Nováãek. Jaké dopady bude mít novela Energetického zákona na oblast teplárenství? Pfiedkládaná novela je jiÏ nûkolikátá v pofiadí. Na její pfiípravû se podílela, jako vÏdy ve spolupráci s ministerstvem prÛmyslu a obchodu, fiada odborníkÛ ze v‰ech oblastí energetiky, vãetnû teplárenství. Stávající úprava v pfiedloÏené verzi

oblast teplárenství nepo‰kozuje a v zásadû odpovídá aktuálním potfiebám oboru. BohuÏel musím konstatovat, Ïe mnoho legislativních norem sezná ve schvalovacím parlamentním fiízení fiadu zmûn. Zmûny jsou povût‰inou vyvolány lobbingem rÛzn˘ch zájmov˘ch skupin a nemají vût‰inou s vlastní logikou zákona nic spoleãného. Pfiesto mohu konstatovat, Ïe v zásadû je stávající znûní odpovídající potfiebám teplárenství. ¤e‰í podle vás navrÏená novela zákona dostateãnû problematiku energetiky v âesku? Jaké máte vÛãi zákonu pfiipomínky? ProtoÏe podle tohoto zákona prakticky energetika funguje, tak se dá konstatovat, Ïe základní principy jsou obecnû nastaveny správnû. Já osobnû jsem pfiesvûdãen, Ïe regulace cen tepelné energie v souãasné dobû otevfieného trÏního hospodáfiství je jiÏ pfieÏitkem. Je tfieba vnímat, Ïe teplárenské spoleãnosti nakupují ve‰keré vstupy na neregulovaném trhu a jejich koneãná cena podléhá regulaci. Zvlá‰tû v dodávkách tepla je

prostor pro pÛsobení a jiÏ pÛsobí konkurence. Existuje jiÏ fiada pfiíkladÛ, které toto tvrzení dokladují. Naopak nûkteré ventilované problémy poslední doby vyúsÈující ve volání po zavedení tvrd‰í regulace jsou umûle vyvolány a mají de facto kofieny nûkde jinde. Ale to by bylo na del‰í a detailnûj‰í rozbory. Novela poãítá také se zfiízením Rady energetického regulaãního úfiadu. Je podle vás tato instituce potfiebná? Nebavíme se o nutnosti existence Regulaãního úfiadu, ale regulaãní rady. Jejím zfiízením se odpovûdnost za regulaãní rozhodnutí pfiená‰í na kolektivní rozhodování. Otázkou zÛstává sloÏení této rady a její odborné schopnosti. Bylo by zcela scestné podfiizovat rozhodování takového orgánu politick˘m vlivÛm, coÏ se bohuÏel v mnoha obdobn˘ch pfiípadech dûje. Obávám se, Ïe deklarovaná nezávislost regulaãního orgánu mÛÏe b˘t tímto krokem naru‰ena. Veronika Hrdá

08-09_mh1008

20.10.2008 14:25

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 8

NAPŘÍČ KRAJI

Obří nádrže u Loukova zvýší zásoby benzinu VESNICE, VE KTERÉ ŽIJE TISÍC LIDÍ. VESNICE, DÍKY NÍŽ MŮŽE JEZDIT V AUTECH STATISÍCE LIDÍ Z MORAVY. TO JE LOUKOV. Loukov – Kamery, vrátnice, velín, hlídací psi, monitorovací systém, detektory, tajné informace. To není popis armádního areálu, ale loukovské základny pro skladování benzinu státní firmy âepro. Za dva a pÛl roku bude muset spoleãnost zfiejmû najmout více hlídaãÛ. U malé obce na KromûfiíÏsku budou stát nejvût‰í nádrÏe na benzin a motorovou naftu v âesku. âepro totiÏ plní plán státu: Zv˘‰it objem rezerv pohonn˘ch hmot o jednu ãtvrtinu. V kopcích za hranicemi Loukova postavila spoleãnost âepro pfied více neÏ padesáti lety stfiedisko pro skladování pohonn˘ch hmot. UÏ teì je jedno z nejvût‰ích v âesku. A bude je‰tû dvakrát vût‰í. V ãervenci 2011 tam budou stát ãtyfii gigantické nádrÏe na benzin. „Budou zapu‰tûny do dvacetimetrové hloubky a vejde se do nich 140 tisíc metrÛ krychlov˘ch benzinu,“ pfiedstavil projekt místopfiedseda pfiedstavenstva âepra Jan Duspûva. Pro pfiedstavu: neÏ by z nov˘ch nádrÏí zmizel v‰echen benzin, muselo by do Loukova pfiijet pûtatfiicet tisíc nákladních aut s cisternou na ãtyfii tisíce litrÛ. Pokud by chtûl nûkdo natankovat na benzince takové mnoÏství paliva, zaplatil by za nûj témûfi dvaaãtyfiicet miliard korun. A pokud by sedl do klasické fabie, mohl by objet rovník Zemû témûfi padesáttisíckrát. Pro stát jsou ale takové poãty smû‰né. Spotfieba pohonn˘ch hmot v âesku pfievy‰uje ‰est milionÛ tun za rok. V âesku musí b˘t rezerva v zásobnících benzinu minimálnû na devadesát dní. To je asi jeden a pÛl milionu tun. Zv˘‰ení drÏby na sto dvacet dní by tedy zv˘‰ilo tyto rezervy na dva miliony tun pohonn˘ch hmot. „Rozhodli jsme se investovat 1,4 miliardy korun do stavby Ïelezobetonov˘ch

„V Loukovû pfiibude kolem dvou set lidí. Uvidíme, jak po nájezdu nákladních aut budou vypadat silnice a chodníky. Navíc teì zaãínáme s opravou cesty, která hned na zaãátku zaÏije tûÏkou zkou‰ku,“ obává se starosta. AÏ dûlníci z areálu odejdou, zÛstanou v zemi ãtyfii Ïelezobetonové zásobníky. KaÏd˘ bude vysok˘ jedenadvacet metrÛ s prÛmûrem padesáti metrÛ. Do jedné nádrÏe se vejde pûtatfiicet tisíc metrÛ

ZLÍNSKÝ KRAJ

Fota: Veronika Hrdá

nádrÏí, protoÏe potfiebujeme lep‰í skladovou kapacitu pro Moravskoslezsk˘ region. Vût‰í zásoba benzinu odlehãí také okolním obcím. KdyÏ budeme mít vût‰í zásobu, nemusí jezdit pfies Loukov tolik cisteren. Tak velká investice pomÛÏe

také rozvoji regionu v okolí Bystfiice pod Host˘nem,“ vysvûtlil Jan Duspûva. Na slib âepra spoléhá také starosta obce Loukov Antonín Zlámal. Podle nûj uÏ není stále rostoucí doprava ve vesnici schované v kopcích únosná. „Dennû pro-

OLOMOUCKÝ KRAJ

Olomouc – PfiestoÏe o olomoucké teplárnû se pohádky nenatáãejí, dostalo se vedení spoleãnosti Dalkia do podobnû trapné situace jako vûdci se ‰penátem. Museli pfiiznat, Ïe najaté externí firmy zpracovávající údaje o provozu chybovaly. Do registru zneãi‰ÈovatelÛ zapsaly aÏ trojnásobné hodnoty, neÏ ve skuteãnosti olomoucká divize do ovzdu‰í vypou‰tûla. Chyba z olomoucké teplárny udûlala pfiedního zneãi‰Èovatele Olomouckého kraje. „Nejvût‰ím pfiekvapením v hlá‰eních do integrovaného registru zneãi‰Èování za rok 2006 je nárÛst mnoÏství oznámení rakovinotvorn˘ch emisí o zhruba ãtyfii tuny,“ uvedla pfied rokem ve své zprávû spoleãnost Arnika, která zneãi‰tûní sleduje. Tehdy se nedivili pouze ekologové. Pfiekvapení byli i manaÏefii teplárny. Ti si teprve po zvefiejnûní v‰imli, Ïe rakovinotvorné látky jsou v tabulkách aÏ trojnásobnû vy‰‰í neÏ ve skuteãnosti. „Na chybu jsme pfii‰li vlastnû aÏ díky Arnice. Jinak bychom ji ani neodhalili. Îaloby na externí firmy, které nám mûfiení zaji‰Èovaly, jsme nepodali. Viníka navíc ani neznáme,“ uvedl fieditel teplárny Jan Holpuch.

Z chybn˘ch údajÛ napfiíklad vypl˘valo, Ïe Dalkia mûla do olomouckého vzduchu vypustit 81 kilogramÛ ‰kodlivin. Poté, co Dalkia reklamovala mûfiení, kleslo ãíslo na 26,1 kilogramÛ. „V tabulkách registru se pak objevilo dvanáct kilogramÛ, protoÏe arzén a kadmium byly podlimitní,“ uvedl mluvãí spoleãnosti Milan Wagner. Látka Arzén Kadmium RtuÈ

Skuteãné mnoÏství v kg 69,5 32,6 87,3

S teplárnou nemá problém ani olomouck˘ magistrát. „Teplárna není nejvût‰í zneãi‰Èovatel Olomouce. Tím je stále hustûj‰í doprava,“ uvedl mluvãí olomouckého magistrátu Ivan Ra‰Èák.

Největším znečišťovatelem je automobilová doprava Dalkia zásobuje v Olomouci více neÏ osmnáct tisíc domácností. Mezi nejvût‰í zákazníky patfií firma Olterm. Tu vlastní ze ãtyfiiatfiiceti procent mûsto Olomouc. Zbytek akcií vlastní Dalkia. Teplo odebírá také Fakultní nemocnice Olomouc, Olma, Nestlé âokoládovny, Farmak, âeská droÏìárenská spoleãnost. PfiestoÏe hlavním zdrojem pro spalování je uhlí, teplárenská firma se nebojí oznaãit olomouck˘ provoz za bezproblémov˘. „Divize v Olomouci je jedna z nejmodernûj‰ích v âesku. Kotel

jede Loukovem témûfi sto tfiicet kamionÛ s cisternami. Lidé jsou uÏ z toho nervózní. Pokud âepro splní, co slíbilo, pak se doprava sníÏí o ãtyfiicet procent,“ uvedl Zlámal. Podle nûj ale obec pfiíli‰ v˘hod z tak bohatého souseda nebude mít.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Olomouc: Chyba v údajích o teplárně způsobila zmatky JE TO PODOBNÝ PŘÍBĚH JAKO HISTORKA O ŠPENÁTU A JEHO OBŘÍM OBSAHU ŽELEZA. JEDNA DESETINNÁ ČÁRKA ZPŮSOBILA, ŽE SE ZELENÁ ROSTLINA STALA SYNONYMEM PRO SÍLU.

Vizualizace âepro

ãtvereãních benzinu. Chránit ho budou nejen stovky tisícÛ tun Ïelezobetonu, ale zabezpeãí ho také sklolaminátová izolace. Spojovat je bude podzemní chodba, kde se mÛÏou pohybovat technici. „Je to unikátní stavba. Nedá se to srovnat s tím, co stojí v Loukovû nyní. Dnes jsou technologie na jiné úrovni. Poprvé v âesku pouÏijeme místo klasické ocelové v˘stelky laminát,“ uvedl fieditel 7. divize spoleãnosti Metrostav Václav ·varc. Podle nûj musí dûlníci pfied zahájením stavby samotn˘ch nádrÏí zpevnit je‰tû podloÏí a postavit v okolí stavby podzemní „opevnûní“. „Musíme se vypofiádat se sloÏit˘mi geologick˘mi podmínkami. Pod budoucími sklady jsou totiÏ bobtnavé jílovce, prachovce a pískovce,“ dodal ·varc. Státní spoleãnost âepro skladuje témûfi polovinu ãesk˘ch pohonn˘ch hmot. Vlastní také síÈ dvou set ãerpacích stanic EuroOil. A pro stát také stfieÏí a za úplatu schraÀuje statisíce tun hmotn˘ch rezerv paliva. I pfies mediální skandály související s uprchl˘m podnikatelem Radomírem Kfiejãífiem loni utrÏila 43 miliard korun. To pro spoleãnost znamenalo zisk 445 milionÛ korun. Je to i firma miliardov˘ch investic do obnovy potrubí a skladov˘ch nádrÏí, z nich tfii ãtvrtiny z celkov˘ch 600 leÏí hluboko pod zemí. Dal‰ími nejznámûj‰ími sklady na Moravû je Tfiemo‰ná, Stfielice u Brna, Ple‰ovec na KromûfiíÏsku, Klobouky a Velká Bíte‰ na Brnûnsku.

funguje na principu fluidního spalování,“ vysvûtlil Wagner. I pfies chybu v registru zÛstává Dalkia siln˘m zneãi‰Èovatelem v jiném mûstû Olomouckého kraje. „Teplárna v Pfierovû vypustila do ovzdu‰í nejvíce rtuti a plynÛ zpÛsobujících kyselé sráÏky,“ upozorÀuje ve své zprávû Arnika. Podle jiÏ správn˘ch Chybnû nahlá‰ené údaje v kg 218 102 274 údajÛ vypustí tamní závod více neÏ sto deset kilogramÛ ‰kodlivin roãnû. V Olomouckém kraji se tak stala pfierovská divize ‰est˘m nejvût‰ím zneãi‰Èovatelem. I pfies varování ekologÛ pfierovsk˘ magistrát nemusí fie‰it stíÏnosti obyvatel. Teplárna má totiÏ stodvacetimetrov˘ komín, ze kterého ‰kodliviny odcházejí. Pfierov‰tí proto necítí siln˘ dopad emisí. „Pro záchyt popílku dûláme v Teplárnû Pfierov maximum. Plynnou formu rtuti odcházející ve spalinách ale nelze zachytit. Pro spalovací procesy zatím neexistuje technologie, která by toto dokázala,“ brání firmu Wagner. Podle úfiedníkÛ z pfierovského magistrátu nejvíce zneãi‰Èuje pfierovsk˘ vzduch polétav˘ prach. „Chybí nám dálniãní obchvat. Proto je ve mûstû velmi hustá doprava, a ta zpÛsobuje nejvût‰í zneãi‰tûní,“ uvedl Jan Zona z odboru Ïivotního prostfiedí pfierovského magistrátu. Situace by se mûla zmûnit v roce 2013. Za mûstem totiÏ povede dálnice.

Plyn zvítězil nad uhlím JEŠTĚ PŘED TŘEMI LETY BRNĚNSKÉ TEPLÁRNY TRVALY NA TOM, ŽE KOTEL NA UHLÍ VYROBÍ TŘIKRÁT LEVNĚJŠÍ TEPLO NEŽ TEN, KTERÝ JE SYCENÝ PLYNEM. LETOS VEDENÍ FIRMY SVŮJ PLÁN PŘEPOČÍTALO A ZJISTILO, ŽE DNES JE PLYN PRO TEPLÁRNU VÝHODNĚJŠÍ. Brno – ZapomeÀte na to, co jsme tvrdili pfied tfiemi lety. Dnes je situace úplnû jiná. Obracíme smûr. To vzkázalo vedení brnûnsk˘ch tepláren BrÀanÛm, ktefií se doma jiÏ chystali k protestÛm proti moderní teplárnû. Kotelníci tam totiÏ mûli v roce 2012 topit ãern˘m uhlím. KvÛli v˘voji na energetickém trhu v‰ak budou zamûstnanci do kotlÛ vhánût zemní plyn. „V dobû, kdy jsme poãítali pÛvodní studii, vycházely ekonomické ukazatele jinak neÏ dnes. Pfiedpokládáme, Ïe prodej emis-

ních povolenek bude stále draωí. Svou roli sehrála také ekologická daÀová reforma a obrovsk˘ skok cen za stavební práce a ocel. Ty stouply aÏ o jednu tfietinu,“ uvedl pfiedseda pfiedstavenstva spoleãnosti Teplárny Brno Jifií Oliva. Staré kotle na mazut a plyn tak nahradí moderní technologie za jeden a pÛl miliardy korun. Proto, aby teplárny mohly dorovnávat stále rostoucí ceny plynu, rozhodly se postavit unikátní turbíny pro v˘robu elektfiiny. „Dostaneme peníze za pohotovost. Navíc, pokud v elektrické síti dojde k poklesu, budeme schopní vyrábût obrovské mnoÏství elektfiiny do deseti minut. To dnes zvládnou pouze vodní elektrárny,“ dodal Oliva. Z rozhodnutí mají radost i lidé z brnûnské mûstské ãásti Malomûfiice. Ti proti pÛvodnímu zámûru ostfie protestovali. Obávali se totiÏ toho, Ïe jim kolem oken budou projíÏdût kamiony naloÏené uhlím a Ïe se jim bude v zad˘men˘ch ulicích tûÏce d˘chat. „Je to pro nás potû‰itelná zpráva. Dokud ale neuvidíme koneãné rozhodnutí, budeme pofiád obezfietní. Je nám jasné, Ïe teplárna nezmûnila svÛj názor jen kvÛli nám. Brno ani âeská republika nemá jasnou energetickou koncepci, a tak je zfiejmé, Ïe vÏdycky zvítûzí peníze,“ uvedla starostka mûstské ãásti Brno-Malomûfiice a Obfiany Jarmila Kocmanová.

Foto: Teplárny Brno

08-09_mh1008

20.10.2008 14:25

Stránka 2

ŘÍJEN 2008

STRANA 9

NAPŘÍČ KRAJI

ČEZ chce postavit horkovod z Dukovan do Brna TEPLÁRENSTVÍ. TO JE NOVÝ TRH, NA KTERÉM SE CHCE PODÍLET I GIGANT ČEZ. A ZAČÍNÁ SE MU DAŘIT. Dukovany, Brno – Sotva âEZ rozvedl teplo z dûtmarovické elektrárny do bohumínsk˘ch domovÛ, uÏ se ohlíÏí po dal‰í moÏnosti: chce vybudovat unikátní horkovod z jaderné elektrárny Dukovany do Brna. O pfiedrevoluãní my‰lence v‰ak zatím jednají technici pouze za zdmi polostátního podniku. Brnûnské teplárny ãekají, aÏ s jakou nabídkou manaÏefii âEZu dorazí. Pokud zjistí, Ïe jejich plán je levnûj‰í, neÏ stavût dal‰í zdroje v Brnû, pak si moÏná tfietina BrÀanÛ mÛÏe za nûkolik let fiíct: Topíme jadern˘m teplem.

KRAJ VYSOČINA „Pfiepoãítáváme variantu horkovodu, kter˘ by vedl z Dukovan do Brna. Zatím oficiálnû s nik˘m nejednáme, ale s brnûnsk˘mi teplárnami jsme v kontaktu,“ uvedl Jaroslav KuÏel z âEZu, kter˘ má na starost oblast teplárenství. O tom, zda si vedení Tepláren Brno a âEZu sedne k jednomu stolu, tak zatím není jasno. UÏ teì je ale jasné, s jak˘m argumentem by zástupci energetické spoleãnosti do Brna pfii‰li: Teplo by bylo levnûj‰í. A pro âEZ by znamenala investice dal‰í plus. Za deset let konãí jaderné elektrárnû oficiálnû Ïivotnost. Nov˘ horkovod by mohl b˘t jedním z dÛvodÛ, proã reaktory nechat je‰tû nûkolik desítek let v provozu. „Pokud bude Brno odebírat teplo z Dukovan, nebude toto rozhodnutí politickou záleÏitostí. Bude záleÏet na tom, zda âEZ nabídne Brnu lep‰í fie‰ení, neÏ má dnes,“ uvedl primátor Brna Roman Onderka. Pokud by horkovod byl pro BrÀany v˘hodnûj‰í neÏ spalování plynu, mazutu a biomasy v mûstsk˘ch kotelnách, pak by se podle nûj nemusela o své zisky bát ani mûstská spoleãnost Teplárny Brno. Ta by nadále vyrábûla teplo pro v˘chodní ãást mûsta a dukovanské teplo by rozvádûla ve sv˘ch sítích. „Zatím je to pro mû sci-fi,“ míní Onderka.

Fota: Jifií Sláma Podle pfiedsedy pfiedstavenstva Tepláren Brno Jifiího Olivy plán zatím není pro Brno pfiitaÏliv˘. „NejenÏe mûstská spoleãnost investovala do modernizace v˘topen hodnû penûz. Pokud bychom s âEZem jednali, museli bychom mít také jistotu, Ïe nebudeme na teplu z Dukovan závislí,“ uvedl Oliva. Padesátikilometrov˘ horkovod, jehoÏ trasa byla navrÏená uÏ pfied rokem 1989, by nebyl pro âEZ pouze drah˘. Pokud by energetická spoleãnost chtûla vést teplo aÏ do Brna, musela by vyfie‰it i spory s nûkter˘mi majiteli pozemkÛ. Právû ty totiÏ v devadesát˘ch letech stavbu horkovodu zastavily. „Po vlnû restitucí se majetkové spory uklidÀují,“ vûfií KuÏel. Odpadní teplo z jaderné elektrárny v âesku vyuÏívají pouze obyvatelé T˘na nad Vltavou. Tûm proudí do radiátorÛ pára z Temelína. A âEZ jedná i s vedením âesk˘ch Budûjovic. BûÏnû teplo z jaderné elektrárny vyuÏívají lidé ve slovenském mûstû Trnava nebo ve ·v˘carsku.

Elektrárna Dukovany podle Pačesovy komise... Přestože jsou chladicí věže dukovanské elektrárny na Třebíčsku téměř spjaty s okolním panoramatem, nestojí tam navždy. Oficiálně by je měla společnost ČEZ zlikvidovat do deseti let. Části atomového kolosu by podle plánu měly mizet už v roce 2015. Podle nezávislé Energetické komise, která v září vydala energetickou koncepci státu na příští desítky let, by měl stát prodloužit její fungování nejméně do roku 2045. Čtyři jaderné bloky s reaktory VVER 440 postavil v roce 1985 státní podnik Průmyslové stavby Brno. Ruskou technologii dodala Škoda Praha. Rusové v Dukovanech působí dodnes. Dnešní podnik Škoda JS totiž koupil ruský gigant OMZ. Elektrárna Dukovany pokrývá přibližně dvacet procent spotřeby elektřiny v Česku. Ročně

vyrobí více než 14 TWh. Taková energie by mohla pokrýt spotřebu všech českých domácností. „Provoz je bezpečný a spolehlivý. Elektrárna dosahuje úrovně srovnatelné s dvaceti procenty nejlepších jaderných elektráren na světě. V některých parametrech patří mezi absolutní špičku,“ uvádí Energetická komise ve své zprávě. Přestože jsou jaderné elektrárny kritizované zejména ekologickými aktivisty, podle „Pačesovy komise“ je právě ekologické hledisko argumentem, proč dukovanskou elektrárnu nechat stát. „Klasická elektrárna spalující severočeské hnědé uhlí obsahující síru vypustí ročně 237 milionů tun skleníkového plynu CO2. Jde o zhruba stejné množství, které ročně vypouští do ovzduší 5,2 milionu aut,“ uvádí komise.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Konec nemocí v Ostravě? ArcelorMittal slíbil lepší vzduch. NYNÍ JE ARCELORMITTAL NEJVĚTŠÍM ZNEČIŠŤOVATELEM OSTRAVSKA. V NĚKOLIKA KATEGORIÍCH I ČESKA. DO DVOU LET BY TO VŠAK PODLE PROHLÁŠENÍ VEDENÍ FIRMY TAK BÝT NEMĚLO. Z NĚKTERÝCH KOMÍNŮ NEJVĚTŠÍHO HUTNÍHO KOLOSU V REPUBLICE BY SE ÚDAJNĚ NEMĚLO ANI KOUŘIT. Ostrava – Koneãnû. Tak reaguje vût‰ina OstravanÛ na zprávu, Ïe jeden z nejvût‰ích zneãi‰ÈovatelÛ Severomoravského kraje, ArcelorMittal, chystá zmûnu ve sv˘ch závodech. Firma chce za modernizaci zaplatit témûfi miliardu a pÛl korun. Tyto peníze utratí za dva projekty: odprá‰í provoz spékání Ïelezné rudy a odsífií teplárnu. „Nበprovoz bude produkovat ménû neÏ polovinu toho, co povoluje zákon,“ slibuje fieditel ArcelorMittal pro Ïivotní prostfiedí Petr Baranek. Podle nûj Ostravané pocítí zmûnu uÏ za rok. Oba projekty by mûly b˘t ukonãené v roce 2012. „Lidé z komínÛ neuvidí Ïádn˘ d˘m,“ slíbil zástupce nûmecké firmy Luehr Filter Rüdiger Magraf. Ta je totiÏ jedním z dodavatelÛ nov˘ch technologií. PfiestoÏe sliby ArcelorMittal znûjí pozitivnû, obyvatelé nejzamofienûj‰í ostravské ãásti Radvanice nechtûjí polevit v tlaku, kter˘ pfied rokem na spoleãnost vyvinuli. Tehdy více neÏ tfii sta lidí podalo dvû Ïaloby, které leÏí na

stole u obãansk˘ch soudcÛ. A i pfies prohlá‰ení Mittalu Ïaloby stahovat nebudou. „Jsme rádi, Ïe ArcelorMittal plánuje zmûnu. Poãkáme si ale na v˘sledky. Na to, jak se jejich snaha projeví na ovzdu‰í v Ostravû, zejména v Radvanicích a Bartovicích. Není ani tak rozhodující, zda budou komíny bez koufie. Nej‰kodlivûj‰í látky nejsou vidût,“ uvedl ãlen v˘konného v˘boru Obãanského sdruÏení „Vzduch“ Vladislav Burda. Vût‰ina z témûfi pûti tisíc lidí, ktefií v nejpostiÏenûj‰í oblasti Ïijí, podle Burdy trpí d˘chacími problémy. „Je prokazatelné, Ïe za zamofien˘ vzduch v obci Radvanice-Bartovice mÛÏe právû Mittal. R˘mu máme od záfií do kvûtna. Máme strach o své dûti. V na‰em okolí umírá spousta lidí na rakovinu,“ vysvûtluje Burda. A jeho slova potvrzuje i dûtská lékafika Eva Schallerová. „Vût‰ina dûtí má hor‰í formy alergií. Jsou aÏ dvojnásobnû nemocné neÏ dûti z jin˘ch oblastí. TakÏe jakákoli investice do modernizace

provozu lidem pomÛÏe,“ vysvûtluje Schallerová. Spoleãnost ArcelorMittal tvrdí, Ïe lidé nemusí mít obavy. „Instalování tkaninov˘ch filtrÛ za stávající elektrostatické odluãovaãe sníÏí emise prachu pod dvacet miligramÛ na metr krychlov˘,“ uvedla mluvãí ArcelorMittal Vûra Breiová. Takové poãty znamenají, Ïe emise prachu by mûly klesnout aÏ trojnásobnû. Lidé by v˘sledek mûli pocítit uÏ za dva roky.

Odsíření teplárny „Pokud nenastanou Ïádné komplikace, odprá‰ení aglomerace Sever bude dokonãeno ve tfietím ãtvrtletí 2010 a u aglomerace Jih to bude do konce roku 2011,“ slíbil pfiedseda pfiedstavenstva ArcelorMittal Ostrava Sanjay Sammadar. Velk˘ balík penûz chce ArcelorMittal uvolnit právû na odsífiení teplárny v závodu Energetika. Ta dodává do více neÏ stovky tisíc bytÛ.

JAKÉ ŠKODLIVINY ARCELORMITTAL VYPOUŠTÍ DO VZDUCHU Největší zdroj emisí – oxidu uhelnatého – skleníkových plynů – látek způsobujících kyselé srážky – perzistentních organických látek – rtuti do ovzduší – kyanidů do vody Druhým největším producentem – rakovinotvorných látek – látek poškozujících rozmnožování

Další látky – olovo – kadmium – polyaromatické uhlovodíky – dioxiny – polychlorované bifenyly

Zdroj: Arnika

Firma odsífií dva parní kotle. „V˘sledkem investice za sto dvacet milionÛ korun bude padesátiprocentní sníÏení emisí SO2 ve spalinách,“ dodala Breiová. Takovou zprávu rádi sly‰í nejen obyvatelé Ostravy, ale i úfiedníci magistrátu a krajského úfiadu. „Vím, Ïe byly zvaÏovány i levnûj‰í varianty, které byly technicky srovnatelné. Jsem ale rád, Ïe ArcelorMittal pochopil, Ïe lidé potfiebují jistotu. Rovnováha mezi ekonomick˘m rozvojem kraje a Ïivotním prostfiedím se dá najít. KdyÏ to ‰lo v západní Evropû, mÛÏe to jít i tady,“ prohlásil hejtman Moravskoslezského kraje EvÏen To‰enovsk˘. Podle námûstka ostravského primátora Dalibora Madeje je krok Arceloru dÛsledkem soustavného tlaku nejen ze strany OstravanÛ, ale i úfiadÛ. „S firmou vedu dlouhodobá jednání a jedním z v˘stupÛ je právû projekt odprá‰ení aglomerace,“ uvedl Madej. Podle Breiové zaãal Mittal pracovat na odprá‰ení nûkter˘ch provozÛ je‰tû dfiív, neÏ spustí nové technologie. „Od jara jsme zdvojnásobili ãetnost ãi‰tûní ploch v na‰em areálu. Roãnû tak zachytíme navíc tisíc tun prachu,“ uvedla Breiová. Podnik se pustil také do vysazování stromÛ. Do pfií‰tího léta má na Ostravsku zakofienit 1111 stromÛ. „Tato my‰lenka vznikla v souvislosti s leto‰ním festivalem Colours of Ostrava, kde jsme byli garantem sbûru plastov‰ch kelímkÛ. Slíbili jsme za kaÏd˘ch sto sebran˘ch kelímkÛ vysadit na Ostravsku jeden strom. KelímkÛ bylo sebráno 111 tisíc,“ vysvûtila Breiová.

KDO JE… ArcelorMittal Ostrava, a. s., je největší hutní firmou v České republice a patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal. Ročně vyrobí přes 3 miliony tun oceli, exportuje zhruba šedesát procent produkce do více než osmdesáti zemí celého světa. Zaměstnává 7 450 lidí. Dohromady s dceřinými společnostmi 10 300 lidí. Největšími akcionáři jsou MITTAL STEEL HOLDINGS A. G. (71,579 % akcií), Havrton Investment Ltd. (13,881 % akcií) a Ministerstvo financí České republiky (10,969 % akcií). V účetním roce 2007 společnost vytvořila konsolidovaný zisk po zdanění 9,2 miliard korun při výnosech 57,7 miliard korun. ArcelorMittal Ostrava je jedním z největších plátců daní v ČR. Zdroj: ArcelorMittal

10_mh1008

20.10.2008 14:24

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 10

ROZHOVOR

Vinař roku: Letošní ročník vín bude unikátní PETR SKOUPIL VLASTNÍ MALÉ VINAŘSTVÍ VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH. OD LETOŠNÍHO ROKU SI NA VRATA MŮŽE PŘITLOUCT CEDULI „VINAŘ ROKU 2008“. Mal˘ dvÛr, vût‰í stodola, podzemní archiv, stroje a tfii traktory. To je vinafiství Petra Skoupila z Velk˘ch Bílovic. Na jeho víno nezapomenou v San Francisku ani v PafiíÏi. Tam jeho ãervená vína pfiedãila i francouzskou ‰piãku. Pfiitom, kdyby se burgund‰tí „Goliá‰ové“ vydali do Bílovic, divili by se, jak˘ „David“ je pokofiil. Jaká budou mít leto‰ní vína kvalitu? Hrozny jsme zaãali sbírat od dvacátého záfií. Je‰tû tehdy jsme si mysleli, Ïe cukernatost bude letos slab‰í. A to i pfiesto, Ïe leto‰ní jaro bylo plné slunce. Pfied sklizní bylo sucho, a tak vínu chybûla i voda. Mám ale dojem, Ïe pfiíroda letos chtûla, aby víno bylo jedno z nejlep‰ích za posledních deset let, a tak na úpln˘ závûr poslala dé‰È, kter˘ podtrhlo krásné slunce. V˘sledkem je ideální Ph, tedy hodnota 3,15, a cukernatost napfiíklad u savignonu 22,5. TakÏe ten uÏ patfií do kategorie pozdní sbûr. ZáleÏí také na mnoÏství, které sklidíte? Samozfiejmû. âím ménû sklidím z jedné hlavy, tím je víno kvalitnûj‰í. Napfiíklad u nás sklízíme z jednoho kmínku do jednoho kila hroznÛ. To staãí naplnit dvû lahve. Jak˘ bude rozdíl mezi roãníkem 2007 a 2008? V loÀském roce jsme mûli problém s niωím obsahem kyselin. UÏ v srpnu jsme je v mo‰tech skoro nenamûfiili. Proto víno nebylo úplnû vyváÏené, nebylo plné a chybûla mu svûÏest. Bez kyselin je víno fádní. Podobnû jako v roce 2003 bylo i loni hodnû sucho a svítilo moc sluníãka. Voda se nemûla ‰anci promûnit v kyselinu a extrakty. Myslela jsem si, Ïe ãím víc svítí slunce, tím je víno lep‰í. Není to tak vÏdycky. KdyÏ napfiíklad Francouz nebo Ital chce mít ‰piãkové bílé víno, musí sklízet hrozny v noci. Jakmile sbírají pfies den v horkém poãasí, víno ztrácí své hodnoty. Proto mají Francouzi lep‰í ãervená vína. Moravská ãervená vína údajnû nejsou tak dobrá. Pfiitom vám zahraniãní porota pochválila zejména ãervená vína. âím to je? Oblast Velk˘ch Bílovic, Vrbic, Bofietic a Kobylí je jako stvofiená pro ãervená vína. Jsou to tûωí vína. Napfiíklad moje vína mûla v roce 2006 cukernatost témûfi ‰estadvacet a obsah alkoholu

Fota: Stanislav Svoboda

témûfi 14,5 procenta. Obsahují hodnû taninu. Kvalita byla proto hodnû vysoká. Jsou to vína na uleÏení. Dobrá k tûÏkému masu. Jaká vína máte rád vy? Líbí se mi kofienitá frankovka. Z bíl˘ch si rád otevfiu vla‰sk˘ ryzlink. Za krále vín nûktefií vinafii oznaãují r˘nsk˘ ryzlink, pro mû je to ale rulandské ‰edé. Tady se mu dafií dobfie, témûfi vÏdycky má hodnû dobrou cukernatost. Voní po máslov˘ch hru‰kách. KdyÏ dozrává, cítím v nûm chlebovinku a nûkdy i vyzrálé vi‰nû. Dodává energii. Mûli by ho pít mladí lidé nebo lidé, ktefií jsou temperamentní a cítí se b˘t mladí. Získal jste ocenûní Vinafi roku. Co dûláte lépe neÏ ostatní? Nûkdy se vám dafií, jindy zase ne. Nedá se fiíct, Ïe bych byl nejlep‰í. Stejnû jako ostatní musím bojovat s chorobami, plísnûmi, které vinnou révu napadají. Asi mám ‰tûstí na vinohrady. Víno se totiÏ dûlá uÏ tam. Vinafi ho mÛÏe ve sklepû jen pokazit. Jsem taky rád, Ïe jsem si koupil nov˘ stroj. UÏ nepouÏívám Ïádné ãerpadlo, které rozbíjí zrníãka. Lisují se celé bobule a to je obrovské plus. Pracuje to na starodávném principu, kdy lidé obírali bobulky ruãnû. Teì tam akorát pfiibyl stroj a vysokozdviÏn˘ vozík.

Jak jste se stal vinafiem? Dá se fiíct, Ïe jsem samouk. Hodnû mû nauãila matka, která byla velmi dobrá vinafika. Od ní vím, jak vypadají rÛzné odrÛdy. Od maliãka jsem musel pomáhat ve vinohradû, kter˘ jsme mûli za barákem. Pak jsem se vyuãil opraváfiem zemûdûlsk˘ch strojÛ. Zaãal jsem pracovat v druÏstvu, které brzy skonãilo.

Král vín: rulandské šedé Potom jsem nastoupil k jinému vinafii do práce a zjistil jsem, Ïe mi nûkdo cizí fiíká, jak mám stfiíhat hrozny a kde mám ve vinohradû stát. Tak jsem fiekl dost. Koupil jsem si dva hektary vinic a zaãal jsem od roku 1992 vyrábût víno sám. Zaãal jsem úplnû od nuly. Studoval jsem za pochodu, tak, Ïe se mi nûco podafiilo, nûco zase pokazilo. Napfiíklad kvÛli tomu, Ïe jsem mûl ‰patn˘ lis, jsem mûl hofiká vína. A takové zku‰enosti získáte hlavnû pfii práci. Koncov˘ zákazník ãasto nemá na v˘bûr a musí si koupit víno podle etikety a ceny. Jak si vybrat kvalitní víno?

To je dost tvrdá otázka. Nama‰lené, krásné etikety svûdãí o tom, Ïe v˘robce chce své víno hlavnû prodat a zamûfiuje se na první dojem. To ale není v‰echno. Proto je dÛleÏité poznat vinafie, kter˘ vína vyrábí. Tfieba v dubnu ve Velk˘ch Bílovicích otevírají vinafii své sklepy. A tam je vhodná pfiíleÏitost najít si svou oblíbenou znaãku. KaÏd˘ ãlovûk je jin˘, kaÏdému mÛÏe chutnat také jiné víno. Podle mû proto není dobré rozhodovat se podle ceny. Vysoká cena mÛÏe vypovídat nûco o nedostatku, ale to neznamená, Ïe musí chutnat kaÏdému. O ãem vypovídá cena za lahev vína? Ve vinotéce nebo v restauraci mÛÏe cenu pfiihodit prodejce. Pfiitom vÛbec nemusí odpovídat kvalitû. To je stra‰n˘ problém. KdyÏ víno stojí pût set korun, je‰tû to neznamená, Ïe je ‰piãkové nebo Ïe bude vhodné pro ãlovûka, kter˘ ho pije. âasto se setkáváme také s tím, Ïe si restauratéfii vyberou víno, které bychom jim ani nedoporuãili. Pro nû je ale dÛleÏitá cena, a tak prodávají k veãefii vína, která jsou vhodná spí‰e pro rozlévání. V Rakousku jsem si také koupil víno za pût set euro a zjistil jsem, Ïe není k pití. Proto je dÛle-

Ïité nauãit se víno poznávat. DÛleÏitá je barva. KdyÏ uÏ vzhled vína není pfiíjemn˘, nebude pfiíjemné ani jeho pití. VÛnû, první dou‰ek, dozvuk. To jsou vûci, které musí souznít a vytvofiit v ústech koncert. Jak ãelí morav‰tí vinafii konkurenci z jin˘ch zemí? Je jasné, Ïe se nám cenovû ‰patnû konkuruje zemím, jako je Chile, Argentina, Nov˘ Zéland. Tam jim roste víno dvakrát do roka. Kopnou do zemû a s trochou nadsázky jim tryská víno. My si s tím musíme více pohrát. A to samozfiejmû stojí peníze. Ale i pfiesto vidím, Ïe lidé oceÀují moravská vína stále více. Lidé se uÏ koneãnû nauãili hledat krásu na‰ich vín. Jak ale konkurovat francouzsk˘m vínÛm, která jsou pfiece jen vût‰ím pojmem? KdyÏ chci super francouzské víno, musím poãítat s tím, Ïe za nû zaplatím i tfii tisíce korun. Minimálnû pût set korun. KdyÏ jsou na‰e vína dobfie zpracovaná, tak se jim mÛÏou vyrovnat. Francouzská ãervená vína jsou také stále na jedno brdo. My pûstujeme minimálnû deset odrÛd. ·kála jako frankovka, modr˘ por-

tugal, rulandské modré, zweigeltrebe, svatovavfiinecké, andré, to jsou rÛzné typy a lidi si mÛÏou mezi nimi vybrat to, co jim nejvíce sedne. Samozfiejmû, trh jde dopfiedu a dûláme i vína typu cuvée. Ale ta stále nejsou tak Ïádaná jako ta odrÛdová. A to se nebavím o na‰ich bíl˘ch vínech. Ta jsou velmi zajímavá. A je vidût, Ïe se o nich zaãíná mluvit i v zahraniãí, kde jsou úspû‰ná. Jak jsou mezi lidmi oblíbená speciální vína. Barique, slámová, ledová, botricitidní..? To jsou aperitivní vína, která se hodí spí‰e pro slavnostní pfiípitky. Osobnû bych si lahev neotevfiel víckrát jak jednou za t˘den. nebo spí‰ mûsíc. Tato vína se nám ale stále hÛfie prodávají. KdyÏ jsem s nimi pfied dvanácti lety zaãínal, tak o nû byl zájem. My ale pro tato vína nemáme moc vhodné podmínky. Ledová vína u nás témûfi nemají ‰anci. Dva roky skoro ani nemrzlo a neÏ pfii‰el mráz, tak ty bobule lidi rozkradli nebo je sezobali ptáci. Botrit˘da u nás skoro není. Ta se vyskytuje v podmínkách, kde je vlhkost vy‰‰í neÏ devadesát procent. Proã za kaÏdou cenu konkurovat, kdyÏ to nejde.

11_mh1008

20.10.2008 16:21

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 11

KAM ZA VÍNEM

Vinaři chystají slavnosti mladých vín Uherčice:

Starovice:

Bořetice:

Šardice:

CO: Svûcení vín KDY: 16. 11. od 15.00 KDE: Kulturní dÛm v Uherãicích

CO: Ko‰t mlad˘ch vín KDY: 26. 12. od 14.00 KDE: Sokolovna ve Starovicích

CO: Svatomartinské slavnosti ve SSRKH KDY: 11. 11. 2008 KDE: Areál sklepÛ pod Kraví horou v Bofieticích

CO:

Ochutnávka mlad˘ch vín spojená s husími a kachními specialitami KDY: 8. 11. od 17.00 KDE: Obecní hala U orla v ·ardicích

CO: Svatomartinské otevfiené sklepy Bofietice KDY: 15. 11. od 14.00 KDE: Bofietice

Hustopeče:

Bzenec:

CO:

Slavnostní vítání Svatomartinsk˘ch vín (ochutnávka svatomartinsk˘ch peãen˘ch hus) KDY: od 11. 11. do 30. 11. KDE: Stfied mûsta Hustopeãe

CO: Svatomartinské slavnosti KDY: 15. 11. KDE: Sklepy pod Sokolovnou, Bzenec

CO:

Pfiehlídka archivních vín âeského zahrádkáfiského svazu Hustopeãe KDY: 6. 12. 2008 KDE: Sklep âZS, Hustopeãe

Velehrad: CO:

Cisterciácká peãeÈ – mezinárodní soutûÏ a v˘stava me‰ních a ko‰er vín KDY: 8. 11. od 16.00 KDE: Velehrad, sklepy Stojanova gymnázia

BRNO

Boleradice:

Uherské Hradiště: Hustopeče

CO: Kfiest Svatomartinsk˘ch vín KDY: 11. 11. od 11.00 KDE: Masarykovo námûstí, Uherské Hradi‰tû

CO: III. ·tûpánsk˘ ko‰t mlad˘ch vín KDY: 26. 12. KDE: Kulturní dÛm Boleradice

Uherské Hradiště Velké Pavlovice

Mikulov:

Břeclav

CO: Svûcení vína roãníku 2008 KDY: 14. 11. od 16.00 KDE: Gajdo‰Ûv sál v mikulovském zámku, Mikulov

Strážnice: CO: Katefiinské chutnání vín KDY: 15. 11. 2008 KDE: KD StráÏniãan, StráÏnice

CO:

Mikulá‰ská fiízená degustce ‰piãkov˘ch vín KDY: 6. 12. 2008

Za vinařem roku 2007 do Tvrdonic

KDE: Hotel Zámeãek, Mikulov

Klentnice: CO: Svatomartinská v˘stava vín v Klentnici KDY: 6. 12. KDE: Sál místního hostince v Klentnici, Klentnice

Valtice: CO:

Velké Pavlovice:

Salon Vín âeské republiky. Nejvy‰‰í soutûÏ vín v âesku. Na vlastní soutûÏ navazuje celoroãnû otevfiená vefiejná degustaãní expozice nejlep‰í stovky vín. KDY: Otevfieno po cel˘ rok kromû února, kdy se instaluje nová expozice. Úter˘–ãtvrtek 9.30–17.00; Pátek–sobota 10.30–18.00 KDE: Zámek Valtice

CO:

Promenáda ãerven˘ch vín – Velké Pavlovice 2008 KDY: 28.–29. 11. KDE: Sokolovna, Hlavní 1, Velké Pavlovice

CO: Mikulá‰sk˘ ko‰t archivních vín KDY: 6. 12. 2008 KDE: víceúãelová hala SO·V, ul. Stfielecká, Valtice

Vinařství ČEBAV založili v roce 1996 místní vinaři Jan Čech a Jan Balga. V počátcích hospodařili na čtyřech hektarech, do budoucna plánují rozšíření plochy ze současných 32 ha vinic zhruba na 40 ha. ČEBAV nabízí pestrou škálu jakostních a přívlastkových vín, nechybí mezi nimi ročníky, s nimiž společnost slavila úspěchy. V roce 2007 získal jejich Sauvignon 2006 - výběr z hroznů ocenění "Šampion Valtických vinných trhů", Šampion Muvina Prešov-Frankovka rose VH 2006, stříbrná medaile Paříž 2007 V roce 2001 vybudovali nové sklepní hospodářství ve Tvrdonicích, kde je v současnosti provozovna. Návštěvníci si mohou prohlédnout jak moderní vinařskou technologii, tak i vinice. Prohlídka zahrnuje odborný výklad s vinařskou tématikou a také řízenou degustaci. Od roku 2003 je držitelem Certifikátu integrované produkce vín. Do budoucna se chce orientovat především na výrobu kvalitních přívlastkových vín. Společnost získala prestižní titul VINAŘ ROKU 2007, bronz VINAŘ ROKU 2008. Slovácká 711 691 53 Tvrdonice tel/fax: +420 519 339 124 e-mail: [email protected] www: www.cebav.cz

Viniãní tratû Vinafiství Josef MaÀák, Perná Fota: Stanislav Svoboda

12_mh1008

20.10.2008 16:09

Stránka 1

ŘÍJEN 2008 České banky: Krize nás neohrožuje PŘESTOŽE ZA HRANICEMI SOUSEDNÍCH STÁTŮ ZUŘÍ FINANČNÍ KRIZE, NEJVĚTŠÍ ČESKÉ BANKY VZKAZUJÍ SVÝM KLIENTŮM, ŽE JEJICH PENÍZE ZATÍM OHROŽENY NEJSOU. „Zdej‰í trh je zdrav˘, konzervativní a fungující, je to trh se siln˘m kapitálov˘m zázemím,“ uvádí mluvãí âeské spofiitelny Klára Gajdu‰ková. SníÏení zisku z 6,2 miliardy korun na 2,7 miliard deklarovala zatím pouze âSOB. Zisk pfiecenila také Unicredit Bank. Obû ale nepfiipou‰tí, Ïe by v âesku táhly své klienty ke dnu.

STRANA 12

B A N KOV N I C T V Í , D OTAC E

Každá šestá firma využívá evropské dotace ČEŠTÍ PODNIKATELÉ STÁLE NEVĚDÍ, JAK DOSÁHNOUT NA PENÍZE Z EVROPSKÝCH FONDŮ. POUZE SEDMNÁCT PROCENT Z NICH VÍ, JAK PENÍZE ZÍSKAT A TÉTO MOŽNOSTI VYUŽÍVÁ. Dal‰ích jedenatfiicet procent z nich chce své projekty rozjet také s podporou Bruselu. Zatím ale neví jak. Více neÏ polovina dotázan˘ch firem se o moÏnosti financování projektu z fondÛ Evropské unie nezajímá. Tato fakta vyplynula z prÛzkumu, kter˘ zpracovala

spoleãnost Factum Invenio pro Komerãní banku. „V˘sledky prÛzkumu naznaãují, Ïe fiada ãesk˘ch firem zatím není dostateãnû informována o moÏnosti vyuÏít evropské peníze pro své projekty. âást manaÏerÛ si moÏná neuvûdomuje, Ïe napfiíklad na projekty z oblasti vzdûlávání zamûstnancÛ ãi úspory energií mÛÏe dosáhnout takfika kaÏdá tuzemská spoleãnost,“ uvedl Jan Hanu‰ z Komerãní banky.

Podnikatelé mohou získat 225 miliard Nízká míra informovanosti je obecn˘m problémem, kter˘ tuzemské firmy od evropsk˘ch dotací odrazuje.

Podle v˘sledkÛ v˘zkumu pouze ãtrnáct procent z pûti set dotazovan˘ch firem aktivnû oslovil nûkdo, kdo nabízí pomoc ãi alespoÀ informace o problematice evropsk˘ch fondÛ. Nízká informovanost a nezájem tuzemsk˘ch firem o evropské dotace je zaráÏející také proto, Ïe témûfi 225 miliard evropsk˘ch penûz je urãeno právû velk˘m spoleãnostem a mal˘m a stfiedním podnikÛm. „Dobfie informované firmy tûÏí z pfiílivu dotací i v pfiípadû, Ïe samy nemohou o dotaci v rámci konkrétního dotaãního programu Ïádat. âasto se totiÏ stávají dodavatelem v rámci nûkterého z projektÛ, kde sám Ïadatel nemÛÏe nebo nechce realizovat cel˘ projekt vlastními zdroji,“ doplnil Hanu‰.

Nejbližší šance pro získání evropských dotací:

■ Program ICT v podnicích – dotace na nákup či outsourcing informačních systémů a systémů řízení podnikových zdrojů, žádosti lze podávat do 28. 2. 2009. ■ Program EKO-ENERGIE – dotace na úspory energií a obnovitelné zdroje energie, žádosti lze podávat od 1. 12. 2008. ■ Program Inovace – patent – dotace na ochranu práv průmyslového vlastnictví, žádosti lze podávat od 9. 9. 2008. ■ Program Prosperita – dotace na vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory a centra pro transfer technologií, žádosti lze podávat od 9. 9. 2008.

âSOB „Skupina âSOB v prvních devíti mûsících roku vykáÏe zisk zhruba 2,7 miliard korun. V˘borné v˘sledky obchodních ãinností byly sníÏeny nepfiím˘mi dÛsledky finanãní krize. âSOB se totiÏ rozhodla velmi konzervativnû pfiecenit své investiãní portfolio v souvislosti s aktuálním dûním na svûtov˘ch finanãních trzích. Nadále platí, Ïe svûtová finanãní krize nebude mít dopad na stabilitu âSOB ani na její klienty, pouze dojde ke sníÏení ãistého zisku za rok 2008. JelikoÏ v‰ak âSOB pfiistoupila k velmi obezfietnému pfiecenûní svého investiãního portfolia, do‰lo bûhem prvních devíti mûsícÛ roku 2008 k takovému sníÏení vykazované hodnoty investiãního portfolia, které sniÏuje ãist˘ zisk zhruba o 6,2 miliard korun. Jedná se o úãetní sníÏení vykazované hodnoty investiãního portfolia tak, jak vyÏadují platné standardy IFRS. Vykázan˘ neauditovan˘ ãist˘ zisk podle IFRS tak dosáhne zhruba 2,7 miliardy korun.“ ING „Klienti ING âR nemusí mít o své finance spravované ING Group Ïádné obavy. Souãasná situace na svûtov˘ch finanãních trzích nemá zásadní vliv na fungování ING v globálním mûfiítku, âR nevyjímaje. ING má velmi silnou finanãní pozici, kterou finanãní krize v Ïádném pfiípadû neohrozila. Likvidita prostfiedkÛ v ING je velmi robustní.“

Létající formule nad Brnem

www.offhorelegal.com

âeská spofiitelna „Nemáme Ïádné obavy o âeskou spofiitelnu a nemáme ani obavy o jiné banky na trhu. Zdej‰í trh je zdrav˘, konzervativní a fungující, je to trh se siln˘m kapitálov˘m zázemím. Politika âeské spofiitelny v oblasti úvûrování klientÛ i investování na kapitálov˘ch trzích byla, je a bude konzervativní. Proto nemÛÏe b˘t vystavena turbulencím, které postihly nûkteré americké a evropské finanãní domy. Navíc, jedním z dÛsledkÛ této krize mÛÏe b˘t i to, Ïe obchodní model vyuÏívan˘ ãesk˘mi bankami se ukáÏe jako dlouhodobû úspû‰n˘.“ UniCredit Bank

Foto: Stanislav Svoboda

Brno – Formule, helikoptéra, nejvût‰í firmy Jihomoravského kraje a kraje Vysoãina. Tyto ãtyfii vûci od pûtadvacátého záfií propojuje jedna spoleãnost: ING Wholesale Banking. Ta pûtadvacátého záfií otevfiela ve Spielberk Office Center svou druhou reprezentaãní kan-

celáfi na Moravû. Do ní by mûli mífiit zástupci nejbohat‰ích firem z jihu Moravy a kraje Vysoãina. Sekce Wholsale Banking se totiÏ zamûfiuje na podporu spoleãností, které mají roãní obrat od tfií set milionÛ korun do jedné miliardy. Aby vedení spoleãnosti pfiivítalo nové i stálé zákazníky, pfiipravilo si

pro nû velkolepou atrakci. Nad budovami Spilberk Office se vzná‰ela helikoptéra, která usadila pfiímo pfied vchod pfiedvádûcí vÛz ING Renault F1. „Chceme se do pûti let stát spoleãností, která bude v první pûtce nejv˘znamnûj‰ích bank v âeské republice,“ oznámil generální fieditel

Wholesale Banking Rolf-Jan Zweep. ING má pûtaosmdesát milionÛ klientÛ, ktefií mají na úãtech ING témûfi jeden a pÛl bilionu euro. âist˘ zisk ING Group v roce 2007 ãinil 9.241 miliard euro. To je témûfi 222 miliard korun. (hrd)

ANALÝZA: DOPAD SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE NA ČESKOU EKONOMIKU

Reiffeisenbank „âeské banky jsou zdravé, neinvestovaly do rizikov˘ch aktiv a chovají se obezfietnû pfii pÛjãování. Nemají tedy potíÏe se splácením úvûrÛ. Nehrozí jim jakékoli potíÏe a není sebemen‰í dÛvod k nedÛvûfie vÛãi ãesk˘m bankám. Konkrétnû Raiffeisenbank pokraãuje v dynamickém rÛstu, vykazuje rekordní v˘sledky a prodává rekordní objemy nov˘ch produktÛ. Nበzisk vzrostl do pololetí o 80 procent na 800 milionÛ korun.“

České banky: Krize nás neohrožuje

Jifií ·kop, analytik KB

Krize ve svûtû, která vypukla v loÀském roce v USA, byla dÛsledkem v˘voje v pfiedchozích letech. Americká centrální banka ponechávala nízké úrokové sazby a podmínky pro hypotéky byly velmi uvolnûné. K bublinû na trhu nemovitostí v‰ak svojí mûrou pfiispûly i finanãní inovace a ratingové agentury, nemající problém s pfiidûlováním nejlep‰ích ratingÛ.

Na ãeské ekonomice se ov‰em krize projevila úplnû v jiném svûtle. âeské banky jsou zdravé s dostatkem likvidity a dostateãn˘m kapitálem. Banky si tak mezi sebou nemusí tolik pÛjãovat. Samozfiejmû se i ãeské banky pouãily z krize. Úrokové sazby byly v ãeské ekonomice nízké po nûkolik let, úvûry rostly vysok˘m dvoucifern˘m tempem a úvahy o cenov˘ch bublinách na trhu nemovitostí se také objevovaly. âeské banky tak reagovaly pfiitvrzením úvûrov˘ch podmínek. To v‰e je z dlouhodobého hlediska prospû‰né, lépe se pouãit z cizích chyb neÏli z vlastních. Jak se tedy krize u nás projevila? Zpoãátku nejdÛleÏitûj‰í bylo v˘razné zhodnocení koruny.

Koruna dlouho tûÏila z toho, Ïe je oblíbenou mûnou. Vnûj‰í zadluÏení je také nízké, ekonomika rostla po nûkolik let vysok˘mi tempy, které ov‰em nevedly k v˘razn˘m inflaãním tlakÛm.

Lepší je poučit se z cizích chyb než z vlastních Druh˘ zprostfiedkovan˘ vliv se projevil pfies ochlazení poptávky v zahraniãí. Spojené státy i Eurozóna se nachází na hranû recese. To spolu s pfiíli‰ silnou korunou vede k poklesu objednávek ze zahraniãí. Následnû by pak rÛst ãeské ekonomiky mûfien reáln˘m hrub˘m domácím produktem mûl zpomalit z 6,6 procent v loÀském roce na

3,9 procent letos. Pfií‰tí rok dokonce oãekáváme pouze 3,4 procenta. A to se zde rozjede nová automobilka Hyundai, která pfiispûje necel˘m jedním procentním bodem. Zpomalení ekonomiky bude nejvíce zfiejmé v posledním ãtvrtletí leto‰ního roku. Ani zaãátek toho pfií‰tího nebude patfiit k nejrÛÏovûj‰ím. Finanãní krize se také projevila na propadu akciov˘ch trhÛ, zejména u realitních firem (v ãeském pfiípadû developerÛ Orco a ECM, jejichÏ akcie ztratily v prÛbûhu leto‰ního roku aÏ 90%). Dal‰í na fiadû byly ve svûtû i v regionu finanãní instituce. Finanãní krize bûhem záfií zaãala mûnit postoj investorÛ i k sektorÛm reálné ekonomiky. JiÏ od letních mûsícÛ, kdy zaãaly klesat ceny ropy, byly postiÏeny energetické tituly.

„Poslední tfii t˘dny byly pro cel˘ finanãní sektor nesmírnû nároãné. Pfiinesly mimo jiné dfiíve nevídanou volatilitu a tlaky, které se nevyhnuly ani akciím UniCredit. Podle prezentovaného scénáfie vychází cílová hodnota vlastního kapitálu Tier 1 na úrovni 6,7 % ke konci roku 2008, a to pfii oãekávaném ãistém zisku skupiny zhruba ve v˘‰i 5,2 miliard euro. To odpovídá zisku na akcii ve v˘‰i 0,39 euro pfied kapitálov˘m nav˘‰ením. Rozdíl oproti pÛvodnû oznámené cílové hodnotû 0,52 euro byl zpÛsoben jednak zhor‰en˘mi podmínkami na finanãních trzích, které ovlivnily v˘sledky u aktivit souvisejících s trhem, a zároveÀ zpoÏdûním v realizaci plánu prodeje nûkter˘ch aktiv skupiny.“ Komerãní banka „Likvidita KB je na vynikající úrovni. Nedochází k Ïádnému odlivu vkladÛ klientÛ. Objem vkladÛ naopak meziroãnû narÛstá a banka má v˘raznû více depozit neÏ úvûrÛ. Finanãní v˘sledky Komerãní banky za tfietí ãtvrtletí, které budou uvefiejnûny 7. listopadu, potvrdí pfiízniv˘ trend hospodafiení, kter˘ banka zaznamenala jiÏ v první polovinû roku a zároveÀ potvrdí silnou pozici banky. Spoleãnost Société Générale ve své tiskové zprávû dne 13. fiíjna uvedla, Ïe neutrpûla ze své ãinnosti v oblasti strukturovan˘ch produktÛ Ïádné v˘znamné ztráty, které by mohly vyvolat nutnost rekapitalizace jakéhokoliv typu.“ Zdroj: aktuální tisková prohlá‰ení citovan˘ch bank

13_mh1008

20.10.2008 16:10

ŘÍJEN 2008

Stránka 1

INZERCE

STRANA 13

14_mh1008

20.10.2008 16:11

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 14

K R A J S K É VO L BY 2 0 0 8

Levice na Moravě drtivě porazila pravici SOCIÁLNÍ DEMOKRATÉ VRÁTILI PO DVOU LETECH VLÁDNOUCÍCH OBČANSKÝM DEMOKRATŮM ÚDER. PO SVÉM VÍTĚZSTVÍ V KRAJSKÝCH VOLBÁCH OBSADILI V PĚTI MORAVSKÝCH KRAJÍCH 123 KŘESEL.

Právû ze zru‰ení poplatkÛ v krajsk˘ch nemocnicích sociální demokraté nesleví. „Koalici uzavfieme s tûmi, ktefií budou nejvíce respektovat nበvolební program. Máme dvû priority: Nevybírat, respektive

zaplatit za obãany regulaãní poplatky v krajsk˘ch nemocnicích a pfievést nemocnice na neziskovky místo souãasn˘ch akciov˘ch spoleãností,“ oznámil lídr âSSD ve Zlínském kraji Stanislav Mi‰ák. A stejnû mu pfiizvukují i dal‰í budoucí hejtmani i vedení strany v Praze. Obavy pravicov˘ch a stfiedov˘ch politikÛ z moÏn˘ch koalic sociálních demokratÛ a komunistÛ jsou zaloÏené na faktech. Pokud si totiÏ nejsilnûj‰í levicové strany seãtou ve v‰ech pûti krajích kfiesla, vytvofií v zastupitelstvech vût‰inu. A tuto variantu nezatracuje ani ‰éf âSSD Jifií Paroubek. Dal‰ím partnerem mohou b˘t také lidovci. Ti mají na rozdíl od ãesk˘ch krajÛ své lidi ve v‰ech zastupitelstvech. Nejsilnûj‰í jsou tradiãnû v Jihomoravském kraji. Tam letos ztratili oproti volbám v roce 2004 dvû procenta hlasÛ. Ve v‰ech pûti krajích je podpofiilo témûfi tfiináct procent voliãÛ.

A kdo ze sociálních demokratÛ povede dal‰í ãtyfii roky moravské kraje? Na jiÏní Moravû se vyplatila sebevûdomá kampaÀ dvaatfiicetiletému poslanci Michalu Ha‰kovi. Ve Zlínském kraji do kanceláfie, kde je‰tû nedávno sedûl Libor Luká‰, zfiejmû usedne Stanislav Mi‰ák z Otrokovic. Milo‰e Vystrãila v kraji Vysoãina vystfiídá Jifií Bûhounek z Pelhfiimova. Hejtmanem Olomouckého kraje se zfiejmû stane ãtyfiiapadesátilet˘ poslanec Martin Tesafiík. Odstupující hejtman Ivan Kosatík tak musel pfiiznat, Ïe následující ãtyfii roky bude vést obãanské demokraty z opozice. V Moravskoslezském kraji se lídr sociálních demokratÛ Jaroslav Palas mÛÏe pochlubit témûfi tfiiaãtyfiicetiprocentní podporou voliãÛ. ODS pod vedením EvÏena To‰enovského ztrácí na vítûze voleb témûfi osmnáct procent.

OLOUMOUCKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

KRAJ VYSOČINA

„NemÛÏeme jít do koalice s komunisty. A pokud s námi budou chtít jednat sociální demokraté, budou mi muset vysvûtlit, jak chtûjí splnit svÛj slib, Ïe v krajsk˘ch nemocnicích lidé nebudou platit poplatky. Nevím, kde bych pûtasedmdesát milionÛ na‰el,“ pfiem˘‰lí o koaliãním jednání Juránek.

Morava – V krajích Jihomoravském, Zlínském, Vysoãina, Olomouckém a Moravskoslezském tak bude vládnout o osmdesát sociálních demokratÛ více neÏ v pfiedchozích ãtyfiech letech. Zatímco fandové oranÏové strany mohli otevfiít ‰ampaÀské, pfiíznivci dal‰ích siln˘ch stran nemûli pfiíli‰ dÛvodÛ k oslavám. ODS, komunisté, lidovci a zelení musí do lavic krajsk˘ch zastupitelstev vyslat mnohem

ménû lidí, neÏ tomu bylo dosud. Obãan‰tí demokraté na Moravû pfii‰li o ‰estatfiicet mandátÛ. Komunisty a lidovce bude zastupovat o témûfi dvacet lidí ménû. Zelení se v krajské politice neprosadili vÛbec. Politologové pfiiãítají úspûch levice nejen kampani, zamûfiené na celorepubliková témata, ale i pfiekvapivû vysoké volební úãasti. Na Moravû pfii‰lo k urnám témûfi jedenaãtyfiicet procent lidí. „Je to v˘sledek, kter˘ nikdo nebyl schopen oãekávat," fiekl krátce po volbách hejtman Moravskoslezského kraje EvÏen To‰enovsk˘. Stejnû reagují dosavadní hejtmani i v ostatních krajích. Napfiíklad jedin˘ lidoveck˘ hejtman Stanislav Juránek, kter˘ vedl Jihomoravsk˘ kraj dvû volební období, po vyhlá‰ení v˘sledkÛ voleb naznaãil, Ïe je smífien˘ s tím, Ïe odejde do opozice. MoÏná i z politiky.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

1. Hašek Michal Mgr. 2. Božek Václav Mgr. CSc. 3. Pavlík Zdeněk Bc. 4. Janda Jiří Mgr. 5. Polák Ivo Mgr. 6. Ryšavý Oldřich MUDr. 7. Altman Jiří PhDr. 8. Kočí Irena 9. Dufek Zdeněk Ing. Mgr. 10. Hájek Petr RNDr. 11. Sklenář Marek Mgr. 12. Kalinová Kateřina Ing. 13. Ryšánek Aleš 14. Rajtšlégr Vít 15. Novák Václav JUDr. 16. Svoboda Stanislav PaedDr. 17. Záthurecký Viliam Ing. MBA 18. Slavíková Stanislava 19. Šujan František JUDr. 20. Šinogl Jan 21. Brzobohatá Zuzana Ing. 22. Ottová Daniela 23. Blažík Pavel Mgr. 24. Petřík Jiří 25. Soukal Tomáš Bc. DiS. 26. Václavek Jiří Ing. 27. Adam Vojtěch MUDr. 28. Březa Pavel Ing. 29. Navrkal Stanislav 30. Pojezný Ivo Mgr. 31. Koudelka Zdeněk Ing. arch. 32. Krátký Petr Ing. 33. Levák Leopold 34. Borecký Daniel RNDr. CSc. 35. Živná Ludmila 36. Navrátil Jan JUDr. 37. Juránek Stanislav Ing. 38. Cacková Marie JUDr. 39. Adamec František MUDr. 40. Koráb Jan 41. Šmíd Lubomír Ing. 42. Horák Václav Ing. 43. Ambrozek Libor RNDr. 44. Balík Pavel Ing. 45. Bedrava Martin Ing. 46. Bělehrádek Jiří Mgr. 47. Matějková Anna Ing. 48. Macek David Mgr. M.A. 49. Vybíral Alois Ing. 50. Havíř František Ing. 51. Prokop Pavel 52. Životský Jiří 53. Zemánek Richard Mgr. 54. Petrů Miloš RNDr. 55. Venclík Milan Ing. 56. Procházková Anna Ing. arch. 57. Juha Marek Ing. 58. Pospíšil Jaroslav Ing. 59. Šifalda Miloš RNDr. 60. Králová Jaroslava PhDr. 61. Fabík Vojtěch Ing. 62. Sokolová Ilona PaedDr. 63. Charvát Ivan Ing. 64. Šimeček Jiří Mgr. 65. Kadrnka Jiří Ing.

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD BZPP KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS

VOLEBNÍ ÚČAST

Drásov Brno Slavkov u B. Hodonín Blansko Břeclav Brno M. Krumlov Brno Vyškov Brno Brno Mokrá-Horákov Ráječko Dubňany Boleradice Brno Brno Bučovice Strachotice Tišnov Letovice Brno Rousínov Rajhrad Brno Ivančice Brno Blansko Kyjov Bučovice Znojmo Břeclav Brno Hustopeče Hodonín Brno Kunštát Vyškov Boleradice Kobylnice Šlapanice Hodonín Znojmo Veselí n M. V. Opatovice Hodonín Brno Plenkovice Rousínov Otnice Sokolnice Břeclav Břeclav Brno Břeclav Vranov Veselí n M. Brno Blansko Únanov Brno Slavkov u B. Bukovany Hustopeče

1. Palas Jaroslav Ing. 2. Kajnar Petr Ing. 3. Hanzel Tomáš 4. Vzientek Jiří Ing. 5. Váhalová Dana Bc. 6. Jirásek Zdeněk prof. PhDr. 7. Velebný Ladislav 8. Palková Věra Mgr. 9. Tichá Iva Mgr. 10. Jalowiczor Petr 11. Sibinský Karel Bc. 12. Polak Miroslav 13. Jordánová Zdeňka 14. Besta Zdeněk Ing. 15. Cvik Petr Mgr. 16. Kala Jaroslav Ing. 17. Lebiedzik Marian doc. 18. Novák Miroslav 19. Havlík Daniel Mgr. 20. Nováčková Hana PaedDr. 21. Krušinová Alena Mgr. 22. Stoklasa Jan Ing. 23. Hladík Michal MUDr. Ph.D. 24. Horváthová Dagmar Mgr. 25. Gawlas Petr 26. Gříšek Dalibor 27. Absolon Jiří Bc. 28. Berka Jindřich Mgr. 29. Štekbauer Jaroslav 30. Jedlička Vladimír 31. Jelonková Barbora MVDr. 32. Babka Josef JUDr. 33. Kuboš Karel RSDr. 34. Hanusová Jitka Ing. 35. Małysz Henryk 36. Boublík Miroslav Ing. 37. Adámek Jan Ing. 38. Strachoň Ivan Ing. 39. Konečný Karel Ing. RSDr. 40. Recman Svatomír Ing. RSDr. 41. Otáhalová Milada 42. Doležel Dušan 43. Lukša Pavol 44. Adamec Petr Ing. 45. Pomikálek Václav Ing. 46. Curylo Lukáš Mgr.et Mgr. 47. Slováček Vít Ing. 48. Tošenovský Evžen Ing. 49. Stanjura Zbyněk Ing. 50. Drobil Pavel Mgr. 51. Wenigerová Jaroslava PhDr. 52. Svoják Igor Ing. 53. Wlochová Andrea Mgr. 54. Vavrečka Marek Ing. 55. Veverka Jiří Ing. 56. Podstavka Petr Ing. 57. Adamová Dagmar Mgr. 58. Maňas David Ing. 59. Juras Petr Mgr. 60. Štěpánek Martin Ing. Ph.D. 61. Konůpka Petr Ing. 62. Jedlička Petr 63. Týle Ivan Mgr. 64. Jalůvka Josef Ing. 65. Hahn Andreas Ing.

41 %

VOLEBNÍ ÚČAST

Budoucí hejtman: Michal Hašek

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KSČM KSČM BEZPP KSČM BEZPP KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS

Krnov Ostrava Karviná Sviadnov Starý Jičín Opava D. Moravice Bohumín Ostrava Bukovec Ostrava Havířov Hrabyně Zbyslavice Frýdek-Místek Rýmařov Petrovice u K. Ostrava Ludgeřovice Ostrava Krnov Ostrava Klimkovice Orlová Jablunkov Ostrava Rychvald Opava Fulnek Bruntál Ostrava Ostrava Kopřivnice Albrechtice H. Suchá Třinec Mokré Lazce Ostrava Starý Jičín Frýdek-Místek Havířov Ostrava Čeladná Hlučín Studénka Ostrava Český Těšín Ostrava Opava Bohumín Ostrava Frýdek-Místek Ostrava Jistebník Krnov Havířov Jablunkov Hlučín Karviná Ostrava Frýdek-Místek Ostrava Nový Jičín Kopřivnice Kravaře

38,6 %

Budoucí hejtman: Jaroslav Palas 42.63

34.84 23.89

VOLBY 2008

1. Tesařík Martin Ing. 2. Mačák Alois Mgr. 3. Fischer Michael MUDr. 4. Rašťák Radovan Mgr. 5. Zemánek Jiří Mgr. 6. Pavličíková Eva Mgr. 7. Dvořák Jaromír Mgr.Ing. 8. Kubjátová Yvona Mgr. 9. Martínek Pavel Ing. 10. Holík Pavel MUDr. 11. Petřík Miroslav Bc. 12. Šoltys Pavel 13. Vomáčka Jaroslav Doc. 14. Kopečný Josef Ing. 15. Kaňovský Alexandr Mgr. 16. Mezihorák František prof. 17. Crhonek Karel PaedDr. 18. Krákorová Šárka Mgr. 19. Dvořáková Ivana 20. Muroň Zdeněk Ing. 21. Mimra Petr Ing. 22. Ščudlík Svatopluk Mgr. 23. Mikulec Vladimír Ing. 24. Gajdůšek Miroslav Mgr. MBA 25. Kapoun Miroslav Ing. MBA 26. Faltýnek Jaroslav Ing. 27. Tesařová Hana 28. Černý Alexander RSDr. 29. Vlčková Miroslava 30. Janíček Josef 31. Sumara Ivan MUDr. 32. Marek Miroslav Ing. 33. Nekl Josef RSDr. 34. Šmíd Václav Ing. 35. Hlavešová Alena Mgr. 36. Urbánek Vladimír DiS. 37. Vašíčková Milada 38. Horák Pavel Ing. 39. Chalánková Jitka MUDr. 40. Slavotínek Ivo Mgr. 41. Šiška Otakar JUDr. 42. Kubíček František 43. Kosatík Ivan RNDr. 44. Drmola Pavel Ing. 45. Wisiński Petr JUDr. Ing. 46. Novotný Martin 47. Sobotík Josef 48. Polášek Petr Mgr. 49. Lebedová Hana Ing. 50. Sekanina Pavel Ing. 51. Zapletal Marek Ing. 52. Horák Dalibor Bc. 53. Pořízka Dušan Ing. 54. Linhart Stanislav Mgr. 55. Papajk Blahoslav Mgr.

VOLEBNÍ ÚČAST

44,9 %

39.58

14.41

20.34

15.92

KDU - SL

ODS

KSM

SSD

ODS

KSM

KDU - SL

1. Mišák Stanislav MVDr. 2. Drozd Jaroslav Ing. 3. Doupovcová Hana Ing. 4. Řihák Vladimír MUDr. 5. Chumchal Miroslav 6. Příleská Hana Ing. 7. Navrátil Petr PaedDr. 8. Nersesjan Taťána Mgr. 9. Sehnalová Olga MUDr. MBA 10. Kovaříková Milena 11. Lacinová Dagmar Mgr. 12. Urban Ludvík Ing. 13. Bršlica Jiří Ing. 14. Kochwasser Petr 15. Malý Miloš Mgr. 16. Kryštof Ladislav Ing. 17. Lebloch Roman Mgr. 18. Kozáková Romana Mgr. 19. Mařák Ivan Ing. 20. Čejka Josef JUDr. 21. Štaudnerová Ludmila 22. Antolák Vlastislav Mgr. 23. Kučera Jaroslav Ing. 24. Ondruš Jindřich Ing., Bc. 25. Hradecký Petr Ing. 26. Jurčík Vojtěch 27. Mikušek Václav RNDr. 28. Benešík Ondřej B.B.S. 29. Studeník Pavel Ing. 30. Gazdík Petr Mgr. 31. Hanáková Alena Mgr. 32. Kubín Jaroslav JUDr. 33. Horák Pavel Mgr. 34. Seifert Rudolf Mgr. 35. Lukáš Libor 36. Slovák Josef Mgr. 37. Steska Hynek Mgr. 38. Fuksa Bronislav Ing. 39. Karásek Libor Ing. 40. Šimčík Tomáš Ing. 41. Kudera Zbyněk Ing. 42. Částečka Jiří 43. Tichavský Květoslav 44. Tomek Richard Ing. 45. Pijáček Jan

VOLEBNÍ ÚČAST

Otrokovice Bystřice p H. Uh. Hradiště Zlín Vidče Uh. Ostroh Slavičín Vsetín Kroměříž Brumov-Bylnice Val. Meziříčí Holešov Nivnice Jablůnka Kroměříž Uh. Brod Luhačovice Zlobice Uh. Hradiště Žlutava Holešov Vsetín Rožnov p R. N. Hrozenkov Slušovice Holešov Rožnov p R. Strání Slavičín Suchá Loz Vizovice Rožnov p R. Morkovice – Slížany Holešov Pitín Vsetín Zlín Hulín Uh. Hradiště Přílepy Luhačovice Val. Meziříčí Uh. Hradiště Zlín Vlčnov

41,1 %

Budoucí hejtman: Stanislav Mišák

ODS

1. Běhounek Jiří MUDr. 2. Novotný Vladimír Ing. 3. Joukl Libor Ing. 4. Kružíková Marie RNDr. 5. Ryšavý Zdeněk 6. Báňa Miroslav Mgr. 7. Škaryd Tomáš Ing. 8. Hyský Martin Ing. Bc. 9. Matějek Josef Ing. 10. Kovanda Bohumil Mgr. 11. Pačiska Karel Ing. 12. Doležal Jaroslav 13. Bečková Zdeňka 14. Krčál Petr Bc. 15. Antonín Pavel MUDr. 16. Černý Vladimír Ing. 17. Máca Stanislav RNDr. 18. Hromádková Dagmar Mgr. 19. Uchytil Jiří Ing. 20. Soukup Jaroslav Ing. MBA 21. Kučerová Pavla 22. Oulehla Drahoslav JUDr. 23. Slámečka Jan 24. Dobrý Zdeněk PhDr. 25. Vlach Jiří RSDr. 26. Brož Ladislav 27. Tvrdý Karel RSDr. 28. Rusová Marie JUDr. 29. Plodík Milan 30. Kodet Václav Ing. 31. Hulák Jaroslav 32. Karas Jan Ing. 33. Vondráček Jiří Bc. 34. Houška Miroslav Ing. 35. Vystrčil Miloš RNDr. 36. Fischerová Jana Ing. CSc. 37. Rohovský Ivo 38. Cejpek Stanislav 39. Hájek Pavel Ing. 40. Vymazal Jaroslav Ing. 41. Jež Jiří Ing. Bc. 42. Popelka Miloslav 43. Šíp Stanislav 44. Kučera Jiří Mgr. 45. Nekula Jan Ing.

VOLEBNÍ ÚČAST

KDU - SL

44,9 %

21 13.35

SSD

Pelhřimov Žďár n S. Přibyslav Brtnice Okříšky Velká Bíteš Chotěboř Jihlava Studenec Pelhřimov Bystřice n P. Ledeč n S. Č. Řečice Polnička Havl. Brod Rouchovany Telč Svratka Ždírec n D. Jaroměřice n R. Pelhřimov Dukovany Bystřice n P. Havl. Brod Dobronín Božejov Třebíč N. Město n M. Havl. Brod M. Beranov Žďár n S. Třebíč Havl. Brod Častrov Telč Havl. Brod Měřín Třebíč Pelhřimov Jihlava Zvole Přešovice Chotěboř Humpolec M. Budějovice

Budoucí hejtman: Jiří Běhounek

21.96 15.8

KSM

BEZPP ČSSD ČSSD BEZPP ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD BEZPP ČSSD ČSSD ČSSD BEZPP BEZPP ČSSD BEZPP ČSSD KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS

39.87

8.75

SSD

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL NSK BEZPP BEZPP BEZPP BEZPP ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS

35.4

7.1

SSD

Olomouc Prostějov Olomouc Přerov Šternberk Vidnava Kojetín Olomouc Loučná n D. Prostějov Olomouc Lipník n B. Olomouc Čechy p K. Jeseník Olomouc Zábřeh Přerov Němčice n H. Šumperk Javorník Olomouc Rapotín Olomouc Kojetín Prostějov Olomouc Olomouc Sobotín Ruda n M. Hranice Olomouc Přerov Prostějov Šumperk Uničov Milenov Grygov Prostějov V. Bystřice Přerov Písařov Olomouc Prostějov H. Moštěnice Olomouc Dubicko Javorník Smržice Olomouc Šumperk Uničov Jezernice Leština Litovel

Budoucí hejtman: Martin Tesařík

24.9 15.88

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM BEZPP BEZPP KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS ODS

ODS

KDU - SL

15.72

11.18

10.08

KSM

Starostové a nezávislí pro ZK

10.81

SSD

ODS

KSM

KDU - SL

15_mh1008

20.10.2008 13:45

Stránka 1

ŘÍJEN 2008

STRANA 15

INZERCE

Nejlepší vína v Evropě Na prestiÏní mezinárodní soutûÏi Vinoforum získala tfii zlaté medaile a jedenáct stfiíbrn˘ch. Top ãtrnáctce konkurovalo témûfi dvû stû tfiicet vzorkÛ. Jednu ze zlat˘ch medailí získala napfiíklad Stfiední odborná ‰kola vinafiská Valtice. Porotu zaujalo jejich Chardonnay z roku 2006. Dvû stfiíbra si odneslo napfiíklad vinafiství Kovacs, které si

získalo mezinárodní hodnotitele také sv˘m Chardonnay a Rulandsk˘m bíl˘m, obû z roku 2007. Titul Championa uniknul moravskému vinafii Josefu Valihrachovi, kter˘ získal ze ãtyfi pfiihlá‰en˘ch vín tfii medaile. „Mûl nejlépe hodnocená vína v kategorii bíl˘ch tich˘ch vín,“ uvedl fieditel Národního vinafiského centra Pavel (hrd) Kr‰ka.

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 20. 11. 2008 VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 257, fax: 542 425 235, e-mail: [email protected], www.jmha.cz

TÉMATA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA:

ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, e-mail: [email protected]

Nákladní doprava a logistika, mýtný systém

REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Mgr. Taťána Kuxová, e-mail: [email protected] fotograf: Stanislav Svoboda

Největší developerské projekty na Moravě

INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: 542 425 247, gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected], obchodní zástupci: Vladislav Drda, tel: 542 425 250 gsm: 774 112 138, e-mail: [email protected] Karel Marek, gsm: 606 740 730 [email protected]

Přehled hardware na úřadech měst a obcí

PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 248, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected]

ZAJÍMAJÍ NÁS UDÁLOSTI Z VAŠEHO MĚSTA, OBCE I Z VAŠÍ SPOLEČNOSTI

Své náměty, připomínky, zajímavosti a avíza zasílejte na: [email protected]

SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Litera, s. r. o., Tábor 43a, Brno, www.litera.cz

Příští vydání vychází 1. prosince 2008 Redakční uzávěrka: 20. listopadu 2008

www.moravskehospodarstvi.cz

GALAV

II. ročník slavnostního

GALAVEČERA

Brněnského M Moravského hospodářství Moravského aaBrněnského Metropolitanu Staňte se našimi partnerypř S muzikálovým a pozvěte své klienty a obchodní přátelé na motivy Danteh na krásný večer s muzikálovým představením, zakončený slavnostním rautem.

pátek 28. 11.2008 2008 28. listopadu hudební scéna Městs Městské divadlo v Brně Záštitu nad celým večerem převzal hudba: Zdeněk Merta I. náměstek primátora MUDr. Daniel Rychnovský.

libreto: Stanislav Moš režie: starosti Stanislav Moš Zanechejte se složitou přípravou na nás, ušetříte svůj čas i peníze. Kontaktujte nás: Magda Slaninová, tel.: 542 425 223, [email protected]

Letos vás zveme na I. díl magické muzikálové trilogie Peklo autorů Zdenka Merty a Stanislava Moši.

Osudová komedie

REGISTRACE: MK ČR E 18141

OMLUVA

V minulém čísle redakce Moravského hospodářství chybně uvedla jméno společnosti VEMA v článku Města: Většinu agend spravuje jeden systém, na straně10. Za tuto chybu se omlouváme. (red)

16_mh1008

20.10.2008 13:44

ŘÍJEN 2008

Stránka 1

P R E Z E N TAC E F I R M Y

Jihomoravská plynárenská, a. s.

Oznámení o kontrole těsnosti – zvýšená nárazová odorizace plynu Společnost Jihomoravská plynárenská, a. s., oznamuje, že v termínu od 29. 10. do 4. 11. 2008 provede tzv. zvýšenou nárazovou odorizaci zemního plynu. Občané tak mohou před začátkem nové topné sezóny snadno zjistit případný únik zemního plynu na svém odběrném zařízení a zajistit jeho odstranění. Tato každoroční nárazová odorizace se na začátku topné sezóny provádí s cílem prověřit eventuální netěsnosti potrubí a zjistit i nepatrné úniky nejen na plynárenském zařízení, ale především na zařízení zákazníků, a tím jim napomoci při identifikaci těchto netěsností. Při nárazové odorizaci se zvýší dávkování odorantu trojnásobně nad obvyklý provozní stav a lidé ho tak mohou snadněji zaregistrovat. Proč se přidává odorant? Zemní plyn je bez zápachu, proto se do něho přidává odorant, aby ho bylo možné čichem vnímat. Odorant je látka s mimořádně intenzivním a charakteristickým zápachem, který vyvolá rychlou reakci smyslů a přinutí osobu k obrannému jednání. Občané, kteří během uvedeného období zaznamenají únik zemního plynu nebo budou mít jen pouhé podezření na únik, nechť se obrátí na nepřetržitou Pohotovostní službu, na číslo 1239. Dispečerovi je nutné nahlásit jméno, adresu i telefonní číslo, druh poruchy a orientační body, podle kterých se pracovníci pohotovostní služby dostanou co nejrychleji na místo úniku. Celá akce má preventivní charakter a nedochází při ní k přerušení ani omezení dodávky zemního plynu pro zákazníky.

STRANA 16