46. Skautské stĜedisko „Sfinx“
TĜetí þíslo
ÚNOR 1998
BRATěI A SESTěI, þtČte stabilitu, þtČte ýíslo. Vychází už tĜetí þíslo našeho þasopisu, což je úctyhodný výkon (i druhé þíslo byl úctyhodný výkon). ýasopis možná vychází þastČji než jezdí mnozí z vás na výpravy. PĜicházíte tak o mnohé zážitky (napĜ. Nerost: „Je to omrzlina, když se kousnu do prstu a nebolí mČ to?"), o þásti etap a o velkou þást dČní v oddíle. Výprava je velký svátek; mĤžete být pohromadČ se svými kamarády z oddílu od rána do veþera, vyzkoušet si všechno, co jste se nauþili na schĤzkách. Spoleþné zážitky z výprav jsou to, co vytváĜí „oddílového ducha" - pocit, že já patĜím k oddílu a oddíl patĜí ke mnČ. Být þlenem oddílu neznamená jen pĜijít jednou týdnČ na dvČ hodiny na schĤzku, ale snažit se úþastnit všech akcí a snažit se je i podle svých sil pĜipravovat. Chceme-li se v oddíle všichni dobĜe poznat a nauþit se spolu spolupracovat a hrát si, abychom se spolu cítili dobĜe, nestaþí nám jen chvilka jednou týdnČ. Skauting je životní styl, cesta, kterou jsme se rozhodli vydat. Zkusme se zamyslet nad tím, jak vážnČ své þlenství v oddíle bereme. NČkdy se asi stane, že se výprava koná tĜeba v den babiþþiných narozenin nebo jiné významné události nebo onemocníme . Pak se nedá nic dČlat. Kdyby nám však v úþasti na výpravČ mČla bránit jen naše lenost bylo by to špatné. Zkusme tedy žít svĤj skautský život naplno a úþastnit se všech akcí, protože jinak se pĜipravujeme o mnoho.
Test the best - ýíslo
INDIÁNSKÉ MċSÍCE ýeské názvy mČsícĤ jsou krásné a þasto výstižné, ale pĜece jen patĜí k našemu všednímu životu. Do skautského svČta se však vydáváme ve volných hodinách a dnech. VymaĖujeme se pĜitom z šedivé každodennosti a indiánské názvy mČsícĤ vnášejí do naší þinnosti zvláštní barevnost a vĤni dálek. Na obrázku vidíš znaky, jak je nakreslil ýerný vlk - Ernest Thompson Seton. Luk a šíp jsou symbolem pro „mČsíc lovu" (záĜí). Listy oznaþují „mČsíc padajícího listí" (Ĝíjen). Hlava, u které je symbolicky naznaþeno opojení, znázorĖuje „bláznivý mČsíc" (listopad). ýerný dílek kruhu symbolizuje „mČsíc dlouhých nocí" (prosinec". VíĜící vloþky - mČsíc snČhu (leden).
TĜetí þíslo
2
Vychrtlý vlk - „mČsíc hladu" (únor). Vrána - „mČsíc vran" (bĜezen). Divoká husa - „mČsíc divokých husí" (duben). NČkteré kmeny mu Ĝíkaly „mČsíc zelené trávy" a symbolicky jej znaþily stébly rašící trávy. Rýþ s ptákem na rukojeti znázorĖuje kvČten - „mČsíc sazenic" nebo „mČsíc sázení". RĤže zastupuje þerven „mČsíc rĤží". Blesk þervenec - „mČsíc bouĜí". A kukuĜiþná palice patĜí k „mČsíci zrní", jinak též „mČsíci zelené kukuĜice", srpnu.
OHLASY NSHL V tomto ýísle vám pĜinášíme rozhovor s majitelem klubu HC UletČl mi Václavem Halbichem. • Proþ jste se pĜihlásil do NSHL ? => Mám rád tvrdou hru a sranda musí bejt. • ěeknČte nám nČco o vašem týmu. => Jmenujem se HC UletČl mi. Našima sponzorama jsou oveþka a beránek. Oveþka dává mlíþko pro zdraví a beránek vlnu na naše dresy. Nejlepší hráþ je T. Kosic. • Jak myslíte, :e váš tým dopadne ? Kdybychom pĜežili první kolo, byl bych spokojený • Jak jste dal dohromady tým ? => No, dal jsem si inzerát v Annonci a tým byl na svČtČ. • DČkujeme :a rozhovor a hodnČ štČstí v NSHL
Tak nám zaþíná naše stolní hokejová liga Po dlouhých letech pĜiprav a vyjednávání zaþíná ta nejlepší cvrnkací hra na svČtČ. MĤžeme se tČšit na napínavé zápasy, pĜekvapivé výsledky a ty nejlepší hráþe a týmy. U toho všeho nesmí chybČt naše ýíslo A tak vám na této stranČ budeme vždy pĜinášet ty nejnovČjší zprávy od hrací plochy.
FAIR - PLAV - dvČ zdánlivČ nedĤležitá slovíþka, ale schválnČ je zde uvádím pĜed zaþátkem ligy, protože, kdo se jimi
nechce Ĝídit, tak aĢ do naší ligy ani nevstupuje. MČjte se hokejovČ a hrajte fair play.
TĜetí þíslo
3
NESMċLÝ POKUS O NċCO, JAKO JE KRITIKA NA NESMċLÝ POKUS O NċCO, JAKO JE VESELÝ ýLÁNEK (Pod tímto pro nČkoho ponČkud zmateným názvem se však neskrývá nic svČtaborného; struþnČ nazváno: REAKCE NA ŠÍKOVU ÚVAHU) S první polovinou textu plnČ souhlasím. Jelikož jsem také byla þestnou þlenkou tohoto oddílu, na vlastni kĤži jsem zažila, þím se Ĝídí Humor je skuteþnČ to nejhlavnČjší, je to náš hnací motor, náš základ! Avšak absolutnČ nesouhlasím s druhou þástí þlánku. PĜedstavte si, jaké by to na svČtČ bylo laughterless1 Možná by se tak dalo žít, ale jen kdybychom byli již od narozeni zvyklí na samé mraþící se tváĜe kolem sebe, ale takhle jistČ ne!! Otázka, zda už nČkdo pĜemýšlel nad tím, k þemu nám ten smích a ta radost vlastnČ je, je in my opinion2 dost nedobrá. Leþ zastávám názor, že pĜemýšleni není jediný a už vĤbec ne nejlepší zpĤsob k Ĝešení jakýchkoliv problémĤ, o tomto staþí pĜemýšlet minimálnČ. Ani ne tak pĜemýšlet, jako spíše drobnČ uvažovat. VždyĢ smích lidem strašnČ moc pomáhá. Pokud jste to ještČ sami nezažili, ujišĢuji vás, že je to pravda pravdoucí! Když je þlovČku hodnČ mizernČ a lidé okolo nČho se neustále smČjí, jejich smích mu skuteþnČ zpoþátku pĜipadá otravný a strašný, ale za chvíli ho smutek pĜejde, smČje se s ostatními a na své trápení za pár okamžikĤ zapomene!! VždyĢ my bychom bez smíchu už nedokázali žít!!! Vy si snad myslíte, že ano? NechĢ si to tedy zkusí každý ,413 vlastní pČst" (ale to aĢ si na tu pČst oblékne velké množství mČkkých rukavic); zkuste, tĜeba jen týden, se nesmát, ani ten nejmenší úsmČv nesmí být na vaší rván vidČt, ani náznak. A pak do redakce napište, jaký bal výsledek této vaší zkoušky, jak reagovalo okolí, zvyklé na vČþný úsmČvná vašich rtech ... Pokud výsledkĤ pĜijde více, redakce bude jistČ ochotna je zveĜejnit3 a pak teprve uvidíme, jestli je truchleni krásné, jestli ten, kdo truchlí, dojde nejdál!!! Tomega - Velká svČtluška4
KNIHOVNIýKA V této rubrice bych vám chtČl pĜedložit ukázky z knih, které jsem þetl a zaujaly mČ. Dnes to bude, v rámci programu na podporu menšin v našem stĜedisku, kniha Proþ bychom se netopili aneb Vodácký prĤvodce pro Ofélii od ZdeĖka Šmída. Vyšla v nČkolikátém vydání v roce 1994 v nakladatelství Bongo a má dvČ volná pokraþováni: Proþ bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách a Proþ bychom se netČšili aneb Jak se držet nad vodou. V dohledné dobČ se možná doþkáme i filmové podoby této knihy s hudbou Jaroslava Samsona Lenka. » NČkdo chce být mistrem svČta v boxu, jiný touží stát se milencem Raquel Welchové. Kenyho nejvČtší ctižádostí bylo rozšíĜit dosavadní poþet svých dvaceti tisíc známých na aspoĖ þtyĜicet tisíc. Celá parta vlastnČ vznikla jako vedlejší produkt Kenyho seznamovacího obžerství. Na jaĜe, pĜi krátké plavbČ po Mži, propadli panice, neboĢ Keny nikoho nového nepĜivedl. Té noci vypukla snČhová bouĜe, aþkoli to bylo v dubnu, strhla stany a zasypala lodČ na bĜehu. Ráno padaly kroupy, šedý Ĝíþní vlk KĜižák natrhl loć, DanČ, nejkrásnČjší dívce našich vod, shoĜely zahraniþní tepláky a Keny ztratil brejle. Hned v létČ napravil Keny svĤj poklesek, pĜived] do party mladého muže a dvČ dívky. „To teda bude legendární plavba," Ĝekl KĜižák. „DyĢ ty holky neumČjí plavat. A jak má Bongo dČlat KateĜinČ kormidelníka, když v tom jaktČživ nesedČl?" „DyĢ je to jenom voda," urazil se Bongo. „Co nezvládnu grifem, to urvu silou, rozumíš. A za tĜi dny se vyrovnám každýmu kormidelníkovi. NevČĜíš?" konþil provokativnČ, chodil po bĜehu a pĜedvádČl hru svalĤ. „Byl jeden závozník," vyprávČl 1
bez láfu (pĜeklad redakce) v my cibuli (pĜeklad redakce) 3 Pište si, co chcete, my. co chceme otisknem´ (Poznámka redakce) 4 150 cm (poznámka redakce) 2
TĜetí þíslo
4
KĜižák, „a ten sednul omylem do letadla a omylem ho nastartoval Když to vzlítlo a voĖ ve snaze, aby to nevzlítlo, urval Ĝidiþi páku u samýho koĜene, spolehnul se taky jen na sílu svalĤ. NapĜed potĜeboval uzavĜít pĜívod benzínu. Protože nevČdČl, kterej to je, proboural se ranou pČstí skrz palubní desku do motoru a urval tam jeden ocelovČj šlauch. Nebyl to však pĜívod benzínu, ale výztuž kostry. Tak se s tou výstuží kostry natáhl dopĜedu, skrz sklo, který musel napĜed rozbít, a snažil se tu výstuž kostry vrazit do vrtule, aby zmírnil její otáþky. To se mu podaĜilo, vrtule uletČla, výstuž kostry taky a jeho to vytáhlo z kabiny, ale chyt se kĜidla. To kĜídlo se ulomilo -" „Jestli Ĝekneš, že to dobĜe dopadlo," povstal výhružnČ Keny, „pĜerazím ti pádlo o výstuž kostry nebo co to máš." „Já náhodou každej grif rychle pochytím," Ĝekl Bongo. „Jak znáš nČjakej sport, rozumíš, tak pak ti už jdou ty vostatní sporty sami. TĜeba takovej fotbal Tohle je sranda. DyĢ je to jenom voda." Poté zahájil Keny vodácký výcvik. Omezil se na teorii, protože vagón s loćmi mČl dorazit v poledne. „Tohle je pádlo," Ĝekl Keny, „a nikdo tomu nesmí Ĝíkat veslo. Kdo Ĝekne veslo, není žádnej vodák. Vodáci se zdraví ahoj. Kdo Ĝekne nazdar, taky není vodák. Je to sokol Kdo Ĝekne dobrý den, je pitomec. Má nČkdo dotaz?" „Hoć sem pádlo, ahoj," Ĝekla KateĜina. „Je to tak dobĜe? Jsem už vodákem?" SeþtČlá Lucie se dotázala, smi-li v pĜípadČ tonutí použít zprofanovaného výkĜiku „pomoc", þi trvá-li Keny na mezinárodních námoĜních hláskách es ó es. Bongo se neptal na nic, oznaþil Kenyho rychlokurs za blbost a rozhodl se dopravit loć z nádraží bez jakéhokoliv školení. Na námitky, že Ĝeka z nádraží sem je samá zátoþina, Bongo odvČtil, že loć je jeho a že si s ní mĤže dČlat, co chce. „Tak si trhnČte nohou," prohlásil Keny. „JeštČ budete prosit, Škemrat budete v Ĝevu peĜejí, abych vám zvopáknul svoje zkušenosti. Ale já se na vás vykašlu a váš náĜek se mnou nevotĜese." ... ... „PusĢte mČ na to," zvolal Bongo, když se jeho loć dotkla vody. Skoþil do ní obČma nohama, náraz jej zanesl do proudu. „To je žrádlo," jásal „Kluci, já jedu!" Oþi mu záĜily jako hvČzdy a zarazil se pálkou lodi do kĜoviska na protČjším bĜehu. „Zákontruj!" „Hned. Pádlo. Kde mám pádlo, pádlo mi sem hoćte. Házej! Au. Kraci, to nemĤžeš - dobrý. A krásnČ kontruju. Hele, jak mi to jede dozadu. Doprþic. Teć jsem to urþitČ vodĜel. Asi jsem to prorazil. Nebo neprorazil?" Bongo se vyklonil do strany, aby zvnČjšku ohmatal spodek lodi. Loć se položila na bok a levou 'stranou nabírala vodu. Bongo se postavil na ponoĜený bort, horní polovinou téla pĜevažoval loć zpátky. Nakonec loć tČžce žuchla na hladinu, aniž z ní Bongo vypadl Jeho výkon nemČl na stĜedoevropských Ĝekách obdoby. „Nervák, co?" Ĝekl. „Sranda. Ale mám to plný vody. Musím na bĜeh." „Chceš pomoct?" „Na co, to urvu sám." SkuteþnČ loć i s vodou vydĜel sám na bĜeh, naklonil ji a pokraþoval v radostném monologu. „Teć to takhle nadzvednu, rozumíš - a už to teþe. Doprþic, kolejda. Spadly mi tam kolejda!" Nad kolejdy se zavĜela voda. Bongo se vrhl pod hladinu. „Mám," pokraþoval, jakmile se vynoĜil, tĜímaje nad hlavou kolejda ozdobená žabincem, Jen jsem mátnul a hned - doprþic. Loć," vyjekl zdČšenČ a zmizel opČt pod hladinou. Nehlídaná loć sklonila pĜíć, svezla se po bĜehu a Ĝítila se na Bonga. Konnidelníci zavĜeli oþi Slyšeli plácnutí lodČ do vody, tupý úder, jak se Bongo pokusil vynoĜit tČsnČ pod lodí, a pak jeho nezniþitelnou reportáž. „Prima. Kolejda mám," vrhnul kolejda do lodi, Jod' mám vylitou, teć akorát pádlo - pani,, nemohla byste mi sem laskavČ hodit to pádlo? Takový to dĜevČný, jak s tím takhle - dČláme. Aúúúú! DČkuju mockrát. A já si sem takhle vlezu - a už to rvu. A už jedu. Áhop. Kluci, vy mi nestaþíte? Chachá! To jste kormidelníci? To jste hejno zvadlýho salátu!" « Pokud byste mČli zájem pĜeþíst si tuto knihu, mĤžete šiji vypĤjþit v mé knihovniþce (tedy u mé doma). Manuál
TĜetí þíslo
5
SKAUTSKÉ IDEÁLY TĜetí bod skautského zákona: „Junák je prospČšný a pomáhá jiný m." PatĜí k tČm nejdĤležitČjším, mČli bychom na nČj myslet tak þasto, až nám pĜejde do krve. PĜíkaz vykonat dennČ nejménČ jeden dobrý skutek je s tĜetím bodem zákona úzce spojen. PĜipomeĖte si: Kolikrát se nám tento pĜíkaz podaĜilo v minulých dnech splnit? Kdo udČlal nČjaký zvlášĢ zajímavý dobrý skutek? Pokuste se s družinou nebo oddílem vymyslet a provést v únoru nČjaký spoleþný velký dobrý skutek. MČl by to být váš mimoĜádný podnik.
Odvaha Ve skautském zákonČ se o ní výslovnČ nemluví, a pĜece je to dĤležitá vlastnost. Dovedeš pĜekonat strach ze tmy, samoty a cizího prostĜedí. Odvaha a strach však mají i tisíce jiných podob. NČkdo se bojí silnČjších rváþĤ z ulice, nČkdo zkoušení a písemky ve škole. Strach mĤžeme mít z táty, když vþas neudČláme uloženou práci, ze souseda, který nás nachytal na hruškách. Mnohé zkoušky odvahy bychom nemuseli vĤbec podstupovat, kdybychom vþas splnili své povinnosti a ĜádnČ se chovali. A pĜesto se i pracovitý, þestný þlovČk dostane obþas do situace, kdy musí bojovat se strachem a dokázat svou odvahu. Na táboĜe nás probudí uprostĜed temné noci na hlídku. Našeho pĜítele pĜepadne cizí výrostek - uteþeme, nebo mu pĤjdeme na pomoc? Stala se nám nepĜíjemná nehoda, nČco jsme rozbili. Budeme mít dost odvahy k pĜiznání? Provedli jsme nČjakou hloupost. Dokážeme þelit jejím následkĤm, pĜijmout trest? Kolik máme kdo odvahy, kdy a v þem? Jak budeme tuto vlastnost v sobČ pČstovat? Hledejte další pĜíklady ze svých zkušeností, kdy jste projevili odvahu a kdy jste se naopak zachovali zbabČle. I k tomu je tĜeba jisté odvahy, pĜiznat se ke zbabČlosti. Odvaha a zbabČlost spolu souvisejí. ZbabČlost je negativní vlastnost, nedostatek odvahy. PodobnČ jako tma je nedostatek svČtla. (podle: Miloš Zapletal - Rádce skautské družiny)
MAXIPES FÍK Dostává se vám do rukou nová hra. Je urþena pro malé a skoro stejnČ tak i pro velké þtenáĜe. Zde je uvedené (snad) pĜesné znČní þásti pohádky o Maxipsu Fíkovi. Když si vynechaná slova doplníte do kĜížovky, v tajence vám vyjde AUTOR tČchto známých pohádek o Fíkovi - maximálním psu. HodnČ štČstí a ještČ jedna rada pro vČtší „hráþe": Maxipes Fík na dobrou noc, jestliže si nevíš rady, tak velkou si pozvi pomoc, malé svoje kamarády!
Za zeleným lesem je bily dĤm a v nČm 1). . . . . . . . . . holþiþka. Jmenuje se Alenka, ale když ještČ neumČla skoro vĤbec 2). . . . . . . fikala si Ája, no a už ji to zĤstalo. 3 ) . . . . už umČla mluvit trošku víc, Ĝekla tatinkovi: „Táti, já byfem chtČla p f a . " Ona totiž ještČ neumČla Ĝíct „S". „ěiká se: já bych." 4 ) . . . . . . ji tatínek. „Já bych," 5). . . . . . . . . . „ale chtČla byfem p f a . " „A když se nČco chce, musí se Ĝíct: prosím." PĜipomnČl tatínek. „ 6 ) . . . . . . " Ĝekla Ája. Ona totiž ještČ neumČla Ĝíct ani „ R " , no ale tatínek jí toho psa stejnČ koupil. Totiž psa, takové malé, 7 ) . . . . . . . . . . štČĖátko, bylo ještČ mnohem menší než Ája a neumČlo skoro vĤbec 8 ) . . . , ani poĜádnČ štČkat. „Jmenuje se R e k . " Oznámil
TĜetí þíslo
6
tatínek. „ F e k ! " opakovala Ája, protože ještČ neumČla Ĝíct ani to „ R " . „Rek," zlobil se tatínek „a ne Fek. To už bys mu rovnou 9 ) . . . . . Ĝíkat F í k ! " „A proþ n e ? " Ája zaþala pejskovi Ĝíkat Fík, protože „ F " , to zase umČla dobĜe. NejdĜíve 10) . . . . . . . Fiká do krabice od bot, ale za den už mu byla malá. NČjak moc rychle rostl, teda podezĜele rychle. „Dáme ho do košíku." rozhodla maminka. A dali. .Jenže to štČnČ 1 1 ) . . . . . . . moc vyrostl, že už to nebyl Fíþek, ale Fík. Nikdo už na nČm 1 2 ) . . . . . . . . , že je to ještČ stČnČ. Košík mu byl samosebou malý, a tak mu tatínek udČlal z prken boudiþku. Fíkoví se tuze líbila, protože byla tak veliká, že v ni mohl i vrtČt ocasem. Bydlel v ní tĜi dny a tĜi noci, ale þtvrtou noc pak zaslechli ze dvorku mocné vrzání, sténáni a praskáni. . . . Tomega
Pokraþování pĜíštČ
7
TĜetí þíslo
ŠMUDLINA KěÍŽOVKA 1. Jaký je to signál -. • 2. Jak se Ĝíká skautskému obleþeni • 3. Prezident ýR • 4. Jinak skaut • 5. Komu patĜí toto heslo: „Naší snahou nejlepší buć þin." • 6. Jakou zkratku má krabiþka poslední záchrany • 7. Jak se jmenuje nejbližší zastávka tramvaje od klubovny • 8. Jakou ruku si podávají skauti pĜi pozdravu • 9. Kdo má telefonní þíslo ISO • 10. Na jakém námČstí leží kostel sv. Cyrila a MetodČje • II. DoplĖ adresu klubovny: ... 128 • 12. Heslo svČtlušek • 13. Co dostanete po složení slibu • 14. Nádoba na vaĜení v pĜírodČ • 15. Jak se jmenuje obchodní dĤm na NámČstí republiky • 16. Jakou barvu má šátek svČtlušek a vlþat • 17. Malá moucha • 18. Psací potĜeba • 19. ýím se zahajuje schĤzka tajenka: Co si musíš splnit, abys mohl(a) složit slib).
ŠÍKģV DOPIS Z HOR SKAUTģM A ROVERģM NA OTRHANÉM PAPÍěE PSANÝ ZELENOU MIKROFIXOU NAZDÁREK SKAUTI /STOP/ A ROVERI /STOP/ JÁ JSEM UŽ NA HORÁCH /STOP/ A JE TU PċKNÁ ZIMA /STOP/ SNÍH TU NENÍ /STOP/ A NIKDY UŽ NEBUDE /STOP/ VLCI UŽ VYJOU /STOP/ A PROTO PISU RYCHLE /STOP/ HOSPODA JE 5 M OD CHATY /STOP/ A TO JE DģLEŽITÉ /STOP/ BOD MRAZU JE 0° C /STOP/ KDYŽ ýLOVċK ZMRZNE /STOP/ UŽ NEŽIJE /STOP/ KDE JE MģJ MIC OD MARADONY /STOP/ NA HORÁCH SE Z1IE V CELIBÁTU /STOP/ HORY JSOU PLNÉ SNċŽNÝCH ZEN /STOP/ JEDNA HEZCÍ NEŽ DRUHA /STOP/ KDO JINÉMU JAMU KOPA /STOP/ MAMċ TADY VESELO /STOP/ MAK A JÁ /STOP/ TY JSOU TU TAKY /STOP/ PěÍSTI STANICE /STOP/ PROSÍME VYSTUPTE /STOP/ SLUNÍýKO SVÍTILO /STOP/ A NÁM SE TO LÍBILO /STOP/ UŽ BUDE HOKEJ
TĜetí þíslo
8
/STOP/ TAK UŽ TO SNAD BUDE STAýIT /STOP/ JSEM FURT STEJNEJ /STOP/ TESIM SE NA VÁS /STOP/ MċJTE SE PċKNÉ /STOP/
Zdraví vás: HOROMIL A KRAKONOŠ Z JIZEREK P.S. PROSIM, PROSIM : SNÍH !!!!!
JAK TO VLASTNċ BYLO SE ZÁVċREýNOU BITKOU NAŠÍ SAMOSTATNÉ ETAPOVÉ VÝPRAVY NA TÁBOěE (našem druhém Lanškroune, vedoucí Job + pomocníci [P., M., K., D., Š.,...]),
ANEB NESPLNċNÍ PLÁNU VERSUS SVċDOMÍ ... Je teplo. Skupinka mladých lidi šedi na kraji lesíka vedle silnice. Všichni cítí, že nedČlají správnou vČc, ale nenapravují to. TĜí mladíci se vzdalují od skupinky po silnici do mírného kopce. Jdou na tĜešnČ. Dvoum sleþnám ve skupince není dobĜe, je jim zima a chce se jim spát. Snad právČ proto nikdo nedČlá to, co by mČl Proto? Tato skupinka složená ze dvou družinek, mají být nepĜátelé, mají proti sobČ bojovat a po zabití si vymČnit kódy. Jsou unavení? Sedí v lesíku opĜeni o stromy, v mysli každého z nich je usazeno špatné svČdomí a každý se to snaží zamaskovat. VymČĖují si kódy. Ne však bojem, nýbrž šedi v hlouþku a pĜedávají si je z ruky do ruky. Napadají je rýmy. Všichni spoleþné se vrací do tábora a snaží se tváĜit jakoby nic, jako, že jsou po závČreþném boji hodnČ vyþerpáni. Složili básniþku. Na váleþném, leþ mírovém poli. Tyto verše na sebe mohli pokĜikovat pĜes hranice mezi jejich územími. Tato hranice však splynula s okolím, ponČvadž oni nebojovali... Když se Ti dívám do oþí, mé srdce se mi rozbuší. Když se Ti dívám do nosu, vidím tam velikou vosu. A když se dívám ze stránČ, tak vidím samé sršánČ. Když se Ti dívám na hrudník, vidím tam velký holubník. Když se Ti dívám na þelo, všechno se ve mnČ zachvČlo. Když se Ti dívám na tváĜe, vidím dva velké polštáĜe. Když se Ti dívám na stĜeva, je to jak jarní obleva, všechno taje, všechno teþe, hlavnČ aĢ to neuteþe. Když se Ti dívám do žaludku, udČlám na velkou budku. Když se Ti dívám na Tvá játra, už neudČlaj' ani: Trá, trá. Když vidím Tvoje nohy,
probouzejí se ve mnČ špatné vlohy. Když vidím Tvoje kolena, jsou to jen velká polena. Když se koukám na TvĤj nehet, v pohodČ bych vypil dehet. Když se dívám na Tvé uši, srdce ve mnČ strachem buší Když se Ti dívám do ucha, pĜipadám si jak ropucha. Když se Ti dívám na palec, vypadá jako mazanec. Když se Ti dívám na zuby, dostanu rychle do huby
(To mĤžeš nahradit: do pusy, ale to už nebude originál!!) Tomega (Otisk' jsem to jako odstrašující pĜíklad. Manuál)
9
TĜetí þíslo
ZE ZÁBOVKY •„Vánoþní výprava byla moc prima, až na smutné listopadové poþasí. Díky všem zúþastnČným, bylo mi s vámi fajn! P. S. ZLIKVIDUJTE NċKDO VLýATA AÚÚÚ !" (Kachna, 2. 12. '97) „Když jsem vyšla nahoru, byl to vskutku vcelku Sok! Teć se tady holky (svČtlušky) málem bijou. hrajou totiž 'Pepíþku, pípni', ale vĤbec nejsou action. To je zase nČco!!" (neznámý autor, asi Tomega, U. 12. 1997) • „PĜedstavte si, pĜedstavte si... Že jsem byl s roverama na výstavČ. Výstava se mi líbila a dokonce jsem stihl i schĤzku. Dneska probíhala vesele, možná ještČ trochu veseleji. Teć už je po ní a chytrý Nerost nás baví svými vČdomostmi. Ale to už je opravdu vše. Nazdáreþek Šik P. S. Na výstavČ byla spousta obrázkĤ, pĜekvapivČ! Nerost: „Zlomenina nohní, zlomenina prstní, zlomenina kolenní (jako že se zlomí v koleni); ucho se neláme; teplo, transport, továrna, tlumoþení." (14. I. 1998) • „To výše uvedený je DOST DOBRÝ a ... prostČ dobrý, no prostČ Šik !!! Je tak Ėák pĜed þtvrtou. Je tu ýeslo, Šik a ještČ nČkdo a já. Máme jít se svČtluškama plavat, ale zatím tu žádná není! Teć pĜišel Nerost a Sviža. Hraje ZNC a je vcelku sranda! Až na ty svČtlušky a Manuála!!" (Tomega, 15. 1. 1998) • „BOBINO! NEBUĆ SMUTNÁ!" (15. 1. 1998) • „Prý mám nČco napsat. SKOý WILLY!" (15. 1. 1998) • „Nazdárek lidiþky" Jsme tu a ještČ tu budem!... Zkoumáme, jaký jsme mČli akce od naší VRV, abysme to mohli napsat do naší nový docházka, kterou Šmudla velice dobĜe vyrobila. Šmudla vĤbec celou naši nástČnku vyrobila velice dobrou, fakt se jí to povedlo!! To je hrĤza, oni si ze mČ dČlají strašnou ... Furt do mČ rejou!! Jsou to šmejdi! Ale už je to v pohodČ! AKCE jsou O. K. Už jenom vymyslet program na Vánoþní. (22. 11. 1997)
VTIP NA JOBA ( NAŠEL HROŠÍK)
TĜetí þíslo
10
SIGNÁLY ŷ ŷƔ ƔƔƔ ŷ ŷƔƔ ŷ Ɣ ŷ Ɣ ŷ Ɣ ŷŷŷ
ticho, návČst pĜed dalším signálem nástup (do 15 vteĜin - vlþata a svČtlušky; do 10 vteĜin -skauti) sraz (do l min) zastav konec hry rádci ke mnČ jídlo
KRUPICOVÁ KAŠE Byl þervenec roku 1968 a v Sanopších na bĜehu Sázavy TáboĜilo nČkolik oddílĤ stĜediska Sfinx. Byl to první tábor, na kterém se skauti sešli poté, co stĜedisko téhož roku vzniklo. 33. Smeþka byla zastoupena asi deseti vlþaty pod vedením oddílového rádce - Mauglího. V kuchyĖské službČ se stĜídaly všechny družiny a ani ti nejmenší nebyly této povinnosti zproštČni. Tak se stalo - patrnČ pĜiþinČním místního zlého ducha, že se ve stejný den sešla v kuchyni vlþata a suroviny na krupiþnou kaši. Krupiþná kaše je jídlo, pĜed jehož pĜípravou na otevĜeném ohni couvne i ten nejotrlejší zálesák. Zkušený táborník zbledne a radČji zaþne držet hladovku. Tohle všechno ovšem vlþata nevČdČla. KoneckoncĤ nevČdČl to ani Mauglí, a to z prostého dĤvodu, že aþ už v životČ zapálil dost ohýnkĤ a uvaĜil dost jídel, krupicová kaše mezi nimi nebyla. VČdomi si však své povinnosti nakrmit tábor, ujali se svého úkolu. VždyĢ je to pĜece docela jednoduché. Mléko se uvede do varu, nasype se do nČj krupice, nechá se povaĜit, omastí se, posype se tím, co je zrovna k maní a sní se. Že to nebude tak jednoduché napadlo Mauglího v okamžiku, kdy se zásoba dĜeva zaþala povážlivČ tenþit, mléko se však stále odmítalo vaĜit, i když se už na stČny hrnce dĤkladnČ pĜipalovalo. Usilovné míchání mléka, kterým bylo povČĜeno jedno z vlþat, mČlo za následek þásteþné pĜevržení hrnce, ztrátu suroviny, ulití ohnČ a vznik velmi smrdutého oblaku. Ten se navzdory mírnému vánku vytrvale držel v místech, kde ho mohlo cítit co nejvíce táborníkĤ. Tato pachová signalizace pĜilákala samozĜejmČ všechny ke kuchyni. Bez ohledu na to, jaký meh' mít zrovna program, se rozdČlili na dvČ poloviny. Jedna polovina vlþatĤm spílal. že zamoĜili celé Posázaví, druhá jim radila, jak to zaĜídit, aby byl už koneþnČ obČd hotov. ZároveĖ jim obČ poloviny dohromady líbezným hlasem oznamovaly, co všechno se jim stane, jestliže za a) nebude obČd k jídlu, za b) nebude vþas, za c) nebude ani vþas ani k jídlu, za d) nebude vĤbec. Tyto podnČty zpĤsobily, že se vlþata vypjala k heroickému výkonu. PĜemluvila oheĖ, aby vzplál a mléko, aby se vaĜilo. Zbývala nejchoulostivČjší þást celé operace. Vsypání krupice. Tento úkon je nutno provádČt s pomalostí, které je schopen jen specielnČ trénovaný jogín v trpČlivosti, pro kterého je setrvání v naprosté nehybnosti po dobu tĜí dnĤ jako pro jiného udČlat jeden krok. Bohužel touto mírou trpČlivosti vlþata neoplývala. V radosti nad tím, že se vše koneþnČ už daĜí a spČje ke zdárnému konci, hned první vlþátko, které mČlo opatrnČ a pomalu vsypávat krupiþku, zatímco Mauglí se jal dĤkladnČ míchat, tedy hned toto první vlþátko obrátilo svĤj sáþek dnem vzhĤru takovou rychlostí, že veškerá krupiþka dopadla do mléka prakticky najednou. Ostatní vidouce tento nejrychlejší zpĤsob, jak už koneþnČ tu trapnou záležitost ukonþit, je hbitČ následovali. Než mohl Mauglí úþinnČ zasáhnout, skvČla se v hrnci krupicová koule zvící dČtské hlavy, okolo které vesele bublalo mléko nebo alespoĖ to, co se z nČj ještČ nestaþilo napálit na stČny hrnce. Hodokvas, který potom vlþata podávala, sestával z trochy silnČ spáleninou páchnoucího mléka, ve kterém plavalo nČkolik hrud zpola syrové krupice, tak jak se je podaĜilo oddČlit od mateĜské koule. Ke cti táborníkĤ - nebo spíš jejich hladu - budiž Ĝeþeno, že obČda se nevzdal nikdo. Nikdo si ale také nepĜidal, aþ vlþata usilovnČ nabízela. PatrnČ to bylo tím, že všichni už pospíchán' k dalšímu bodu programu. Tím bylo hbité pochytání vlþat, rychlé zlomení jejich chabého odporu a bravurní naházení do pĜíhodnČ umístČné Sázavy. VþetnČ Mauglího, neboĢ platí prastarý zákon -jsme jedné krve, ty i já.
lidová
[: až budou skĜivánci o pĤlnoci zpívat. :]
3. Trvej, lásko, trvej, nepĜestávej trvat,
[: žádnej neuvČĜí, co je mezi námi. :]
2. Já mám potČšení mezi hory doly,
G Ami 1. Nezacházej, slunce, nezacházej ještČ, D C D já mám potČšení na dalekej cestČ, G Emi Ami D G já mám potČšení na dalekej cestČ.
Nezacházej, slunce
4. Rejnoci placatí jak kuchyĖské utČrky šestého každý mČsíc dobijou baterky. Na moĜských kĜižovatkách blikají svČtlama, aby se nesrazily ryby s rybama
3 . Medúzy prĤhledné jak výkladní skĜíĖ, þím blíž jsou k hladinČ, tím vidČt jsou míĖ. Na vlnách houpají se, a když je nikdo nevidí, šĢouchají do lehátek, strkají do lidí.
2. V chaluhách pod hladinou perou se chobotnice, na každém chapadle boxerská rukavice. Perou se, perou i se, vstávají, padají a všechny ryby kolem ploutvema plácají.
C Ami 1. PodmoĜský koník kluše s nákladem moĜské pČny, F G cesta je velmi mokrá a on je unavený. Za první vlnou vlevo, okolo moĜských patníkĤ, napravo v Golfském proudu už vidí Afriku.
V moĜi je místa dost J. Nohavica C(F) G C R.: [: V moĜi je místa dost, :], v moĜi je místa, místa, G C ach, místa, v moĜi je místa dost.
11 TĜetí þíslo
TĜetí þíslo
12
KULTURA Divadla * Sluha dvou pánĤ -Národní divadlo, 10. 2. 19°° a 19. 2. 19°° * Slovenské divadlo v Praze - 22. 2. - 28. 2., Palác Adria (vystoupí Malá scéna SND, Studio S Bratislava, Stoka Bratislava, Divadlo A. Bagara Nitra, Radošínské naivné divadlo, Divadlo SNP Martin, Astorka korzo '90) * Jak jsem vyhrál válku - Divadlo ABC, 25 2., 19°° * Hobit - Divadlo Minor, 24. 2., 1930 * Jacobowski a plukovník - Divadlo na Vinohradech, 23. 2., 19°° * Tajný deník Adriana Krtka - Divadlo Rokoko, 15 2., 14°° * Královský hon na slunce - Divadlo v Celetné, 17. 2., 1930 * ýernošský Pán BĤh a páni Izraelité - Viola, 19. 2., 20°°
Výstavy * Krátký film dČtem - ýeské muzeum výtvarných umČni, do 8. 2., dennČ kromČ pondČlí 10 -12 a 13-18 hod. * Radek PilaĜ - Mánes, 13. 2. - 8. 3., dennČ kromČ pondČlí 10 -18 hod.
Film * Sedm let v Tibetu - Cinema Brodway, 16. 2. - 4. 3., 1100 * ýeská soda - Kotva, 5. -11. 2., 14°°, 1630, 19°°, 21°° * Zapomenuté svČtlo - Oko, 17. -18. 2., 1730, 20°°
... a to je konec.
Tisíce dČkovných dopisĤ - ýíslo Redakce: Michal Zikán - Manuál, Václav Zeman - Šik, Pavel Šochman - ýeslo, David Procházka David, Petra Tomeþková - Tomega, Michaela Votavová - Šmudla, Jan Astaloš - Hrošík Redakþní e-mail:
[email protected]
