Teplo, uhlí a limity po prolomení Bíliny ve světle dat
Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998
Autor : Ing. Jan Vondráš Datum: leden 2016 Konference Luhačovice
Zpracováváme od roku 1998 Analýzy energetického komplexu ČR a SR Studie Rozhodující výrobci a distributoři energií ČR a SR (vydávána každoročně). Studie Regionální výrobci distributoři energií ČR a SR (vydávána každý lichý rok). Studie tzv. Balkánské energetiky (2006, další vydání 2009. Řada analýz z oblasti další dostupnosti hnědého uhlí a dřevní biomasy pro teplárenství a závodní energetiky.
V ČR je
evidováno 8 HU pánví a lokálních výskytů ale pouze ve 2 z nich je provozována aktivní báňská činnost. 1. Jihomoravská lignitová pánev byla finálně douhlena v roce 2009, kdy se vytěžilo již pouze 254 tis tun pro Elektrárnu Hodonín. 2. Sokolovská pánev mezi 1860- 2014 vytěžila 1 miliardu a 146,5 mil tun HU. K 1.1.2015 bylo v předpolí dvou posledních lomů již jen 99,5 mil. tun vytěžitelných zásob. V roce 20011 poklesla těžba poprvé v historii pod 8 mil tun/rok. V roce 2013 a 2014 dokonce již pod 7 mil.tun/rok (6,71, resp. 6,38). Navíc 52 mil tun zásob lomu Družba (Jiří II) půjde těžit až po vyuhlení lomu Jiří, tzn. nejdříve za 8 let. 3. Severočeská HU pánev: mezi 1860-2014 vytěženo 4,2 miliardy tun HU. K 1.1.2015 bylo v předpolí 5 lomů již jen 656 mil tun. Zbytkové zásoby lomu Šverma převzal lom Vršany. V roce 2016 ukončí činnost lom Centrum. Zbývají tedy fakticky jen 4 „živé“ lomy.
Přes všechny proklamace z let 2008-9, že těžba bude klesat, neboť HU bude potřebovat méně jak ČEZ, tak IPPs opak byl dlouhé roky pravdou. (pohádky o časném odstavování některých systémových el. ČEZ, omezení kondenzační výroby elektřiny u IPPs, náhrada části hnědého uhlí spoluspalováním energetické biomasy atd).
Výsledek: limitech se těžilo mnohem intenzivněji, než se před 6ti lety předpokládalo. V roce 2011 to bylo celkem 46,84 mil tun, v roce 2012 potom celkem 43,70.mil tun. Rok 2013 již zaznamenal pokles na 40,587 mil tun, teprve až v roce 2014 byla těžba pod 40 mil. tun - pouze 38,2 mil.t. Rok 2015 dle předběžných výsledků zaznamenal stejnou těžbu 38,15 mil.t.
Důvodem je skutečnost, že při dnešních cenách elektřiny na evropských burzách jsou vedle jádra jedinými ekonomicky prosperujícími zdroji hnědouhlené elektrárny. Nejvyšší těžbu dosáhly historicky v roce 2011 DNT (Libouš 14,8mil.t) doly Bílina (10,3mil.t) a lom Vršany (8,6 mil.t)
Rok 2012 2013 2014 2015 2018 2021 2024 Celk. v ÚEL 2016 Životnost do roku *ČSA+Centrum
Czech Coal, a.s. + Seven a.s. Vršany ČSA Šverma 8,47 4,04 0,95 6,74 3,07 0,10 6,45 3,37 0 5,91 4,78* 0 7 3 0 7 3 0 7 0 0 266,1 23,5 0 2054 2023 2012
Celkem včetně Centrum 13,46 11,16 10,30 10,70 10 10 7 289,6 2054
Rok 2012 2013 2014 2015 2018 2021 Celk. v ÚEL 2016 Životnost do roku
Severočeské doly, a.s. DNT (Libouš) Bílina 13,01 10,15 13,80 9,99 12,16 9,41 11,5 9,4 12 8 11 7 187,5 146,6 2035 2034
Celkem 23,16 23,79 21,57 20,9 20 18 334,1 2035
Rok 2012 2013 2014 2015 2018 2021 Celk. v ÚEL 2016 Životnost do roku *po dotěžení lomu Jiří
Sokolovská uhelná, a.s. Jiří Družba 6,39 0,25 6,24 0,25 5,59 0,16 6,49 0 6 0 6 0 41,9 51,5* 2023 2023-35
Celkem včetně Medard 6,71 6,49 6,38 6,49 6 6 93,4 2035
Došlo k posunu dostavby Elektrárny Ledvice z 2013 na 2016 (17,18?), což uvolňuje po 3 roky cca 2mil.tun HU na lomu Bílina pro využití teplárnami. Lom Bílina těžil více než předpokládala minulá SEK z 2004. V březnu 2013 došlo k dohodě mezi ČEZ a CzechCoal o dodávce HU z lomu Vršany do El. Počerady. Tento kontrakt je uzavřen na příštích cca 40 let a obě strany ho považují po 6ti letech bojů za velmi výhodný. Následně byl uzavřen kontrakt o prodeji El. Chvaletice do vlastnictví SEVEN, a.s., která se oddělila z CCG a vlastní nyní lom ČSA. V posledních dvou letech bylo mimořádné teplo a teplárny prodaly za rok 2014 v průměru o 19% méně tepla, snížila se tedy poptávka po hu. V letošní zimě však již bude propad podstatně menší.
Situace se velmi vyjasnila. Pohádka o volných 6 mil tun/ročně HU z Vršan pro teplárny, která byla rozšiřována 4 roky v mediích (studie Inergin apod.) skončila. Nejen že toto uhlí končí v El.Počerady (cca 5 mil tun. ročně) ale v dalších letech také v El.Chvaletice (cca 1,5 mil tun ročně) Znovu se potvrdilo, že toto „studené“ HU není vzhledem ke své výhřevnosti pro teplárenství vhodné a je mnohem lepší ho spalovat v kondenzačních elektrárnách. Pokud samozřejmě nebudou teplárny v rámci ekologizačních investic na toto uhlí přestavěny – fluidní zdroje. Pak je také nutno rozšířit těžební koridor na lomu Vršany, aby tento lom nahradil deficit teplého hu. ČEZ bude muset snížit roční těžbu na DNT k úrovni 12-12,5 mil tun a tím prodloužit životnost lomu pro nově rekonstruované ETU a EPRU II. Pokud tak neučiní, nemá ve 2. fázi životnosti pro tyto elektrárny palivo!! Pro teplárny se nezměnilo nic……až do 19.10.2015
Ještě přibližně 1-2 roky bude pro teplárny k dispozici cca 2,0 mil tun. „volného“ HU z lomu Bílina (do doby plného „najetí“ nadkritického bloku EL. Ledvice). Spolu s maximální těžbou v úrovni kolem 9,5 – 10 mil tun/rok požadavky tepláren spolu s lomem ČSA naplní. Ještě do roku 2023 bude k dispozici cca 3 mil tun/rok vysoce kvalitního HU v lomu ČSA o výhřevnosti cca 17,4 MJ/kg. Zásoby byly k 1.1 2015 přeceněny z 21 na 28 mil tun. V roce 2018 však dojde na Bílině v ÚEL k výraznému poklesu těžby na úroveň cca 8 a později po roce 2020 na 7 mil. tun/rok. Prolomení ÚEL na dole Bílina však umožní pouze mírný nárůst těžby a budoucí deficit nevyřeší. (viz. dále). Od SU, a.s. na lomu Jiří a Družba bude pro teplárenství k dispozici v příštím desetiletí pouze řádově několik stovek tisíc tun nízkosirnatého HU ročně. Vlastní spotřeba a závazky vůči 3 velkým externím odběratelům (PLTEP, ETI, TČB) jinou alternativu fakticky neumožňují. Dovozy nekvalitního německého uhlí z lomu Mibrag do EOP byly na konci 2015 ukončeny, což vyvolá další nárůst poptávky na našem kvalitním hnědém uhlí.
Situace: Na lomu dojde k omezení těžby v roce 2018 z důvodů formování vnitřní výsypky o cca -2 mil. tun (z 10 na 8) a v roce 2020 o dalších cca -1 mil.tun (z 8 na 7 mil. tun). Dále by těžba pokračovala v úrovni přibližně 7 mil.tun/rok až do úplného vyuhlení v roce 2035. Uhlí zde má dále pouze nadkrit. ELE a 8 „štastných“ IPPs Co to znamená na trhu v mil tun/rok??
Rozhodlo o využití 104 mil tun v rámci 2. etapy lomu, hranice limitů těžby bude stanovena na 500 m od zastavěného území obce Mariánské Radčice. Zamítlo prolomení ÚEL na lomu ČSA, nezrušilo však ani platné dobývací prostory, ani nepřevedlo uhlí do nebilančních zásob. Uložilo MPO do 31.12.2020 předložit v rámci periodického vyhodnocování SEK analýzu potřeb hnědého uhlí. Fakticky tak finální rozhodnutí o klíčovém lomu stejně jako předchozí vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase i Jiřího Rusnoka znovu odložilo……V nejistotě tak zůstanou nadále jak těžaři, tak lidé v Horním Jiřetíně a Černicích, tak teplárny. Uložilo těžební společnosti přednostní využití vytěženého uhlí pro pokrytí potřeb teplárenství…??? Uložilo MPO s ČBÚ do 31.12. 2015 zpracovat analýzu možnosti právní úpravy státní regulace způsobu využití hnědého uhlí pro potřeby teplárenství
Z hlediska báňsko-technického: Protože prolomením ÚEL na Bílině lze získat jen minimální množství hu navíc.
Protože do prostoru za ÚEL se nelze dostat jinak, než nejprve vytěžením uvnitř ÚEL (156 mil tun), kde lze zvýšit mírně těžbu v průběhu let pouze skloňováním těžební hrany lomu v množství cca 0,7mil tun/rok (viz.animace) Protože to není možné ani díky tvarování vnitřních výsypek při vzrůstajícím příkryvném poměru, který je v závěru těžby již více jak dvojnásobný.
Z hlediska bilančního: Protože potřeba chybějícího „teplého“ hu po roce 2020 zasáhne řadu velkých tepláren a dosáhne včetně tříděného hu deficitu 2,5 mil tun/rok.
Protože po 2023 a ukončení těžby na ČSA přibude dalších 7 velkých zdrojů bez kontraktu a bilanční schodek bude kolem 5 mil tun/rok. Pro většinu takto postižených zdrojů zde tedy volné uhlí není.
Z hlediska právního: Problém přednostního využití hu z Bíliny pro teplárenství. Právní rozbor renomované nadnárodní právní kanceláře Becker & Poliakoff vcelku jednoznačně stanovuje, že těžba nemůže být účelově vázána na využití určitými subjekty. Dále uvádí, že takováto inherence státu do trhu s uhlím by mohla být účastníky trhu napadána u Ústavního soudu jako protiústavní bránící svobodě podnikání. Dále i v případě úspěchu u Ústavního soudu by hrozilo řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zejména pokud by bylo některým subjektům „přikázáno“ využití uhlí k určitému účelu a jiným ne. Dále by se takové rozhodnutí o přednostní dodávce mohlo být nedovolenou podporou podnikání, poškozováním investic cizího subjektu na území ČR atd. Na komunitární úrovni by povolení vázané na určitý účel mohlo být napadeno u Evropské komise. Nelze si již vůbec představit, že by podmínkou přednostního dodání byla i cena uhlí, jeho kvalita, termíny dodávek a další parametry nezbytné pro teplárenství, které by někomu dodávku garantovaly a někomu ne...
z hlediska obchodního: Nakontrahované hu z Bíliny má tzv. 8 šťastných IPPs v množství cca 3 mil tun/rok, což jsou z velké většiny zdroje plně ekologizované s vysokou účinností, které splňují všechny podmínky ekologického provozu po 1.1.2016 a žádný z nich se kontraktu dobrovolně nevzdá, neboť s ním počítá ve svých strategických plánech.
Zprovozněný nadkritický blok ELE svou bilanční potřebu cca 4 mil. tun/rok také nikomu nepřenechá. Dle GŘ ČEZ naopak v letošním roce vzroste výroba elektřiny na nově rekonstruovaných zdrojích o 4,5 TWh…
Významné teplárenské zdroje ve skupině ČEZ hu z Bíliny velmi nutně potřebují (zejména Energotrans – smlouva s dodávkou tepla pro Prahu až do 2036) a T. Trmice pro dodávku do Ústí nad Labem. Toto „teplé“ hu je po 2020 po poklesu těžby možno získat pouze z výše uvedeného mírného nárůstu z těžby po prolomení. Opět je tedy zjevné, že pro nikoho dalšího zde volné uhlí není, nelze tedy přikázat ho přednostně dalším subjektům přidělit!! Co na to všechno řekl Jára Cimrmann?
Všechny zdroje bez dlouhodobých kontraktů začnou psát žádosti na SD, a.s., aby jim na příštích 25 let bylo hu z Bíliny přiděleno. Potřebují nutně znát jeho výhřevnost, sirnatost a ostatní kvalitativní parametry, aby mohly provést ekologizační investice. Rozhodnout se musí nejpozději v 2016. Velmi záhy se ukáže, že takové množství uhlí zde samozřejmě není k dispozici a řada z nich zůstane neuskopojena. Domníváme se, že vzhledem k výše uvedenému to bude většina. Následně se přidají i ty zdroje, kterým skončí kontrakty s ČSA, což bude další bilanční potřeba cca 3,3 mil tun/rok. Uběhnou tak max. 1-2 roky a celý problém zde bude v plné nahotě zpět, ale již nebude čas. Takže až přijde nová vláda, tak to bude muset již definitivně rozhodnout!!! Té stávající určitě poděkuje!!
MPO na konci roku předložilo vládě možnost úpravy přednostního využití hu pro teplárenství – dle požadavku vl.u z 19.10.2015 Z něho vyplývá, že aktuální právní úprava je jen dílčí a nekonkrétní, obecná právní úprava v našem právním řádu neexistuje. Půjde to jen buď novelou horního zákona, nebo zcela novým zvláštním zákonem. Podmínka slučitelnosti takového zákona s ústavním pořádkem ČR i mezinárodními smlouvami nastává však pouze tehdy, když nelze ohrožení dodávek hu řešit běžnými tržními mechanismy. Tzn. musí zůstat pouze mimořádným opatřením a nesmí se stát standardním nástrojem, který bude trh regulovat!!! ( v tomto kontextu argument, že přednostní přidělení hu konkrétní teplárně na např. 20 let je pouze mimořádným opatřením – lze chápat jen jako komickou obranu proti následným arbitrážím). Z hlediska evropského komunitárního práva navíc existuje pravděpodobnost, že by se zákon mohl dostat do rozporu s evropským právem hospodářské soutěže a veřejné podpory. Zároveň autoři upozorňují, že jakákoli takováto podoba regulace může být považována těžebními spol. za neoprávněný zásah do již nabytých vlastnických práv a budou po státu vymáhat náhradu škod, kdy stát zasahuje do tržního mechanismu.
Kdyby byla pravda, že uhlí na Bílině je dost pro všechny proč vozil EOP z Německa přes 1.mil tun nekvalitního hu z Mibragu a způsobil si tím zhoršení hospodářských výsledků a růst ceny tepla v HK, Pardubicích a Chrudimi? Proč když mu to nyní německá vláda zakázala chce pro změnu vozit podobně kvalitní „uhlí“ z polského Turowa? Proč všichni naši „velcí kluci“ kteří mají peníze chtějí náhle bojovat o hnědouhelné doly německého Vatenfallu, které jsou od 2015 na prodej?
Proč se vedle EPH a Carbounionu o tyto doly nyní zajímá i Kellner a nově Tykač, i ČEZ když je obrovské riziko uzavření dalších hu elektráren v Německu jako nyní Buschhouse a ztráty místního trhu ? Proč nechtějí s výjimkou SEVEN ostatní těžaři snížit na příští rok teplárnám ceny uhlí z důvodu poklesu ceny silové elektřiny ? Odpověď na všechny tyto otázky je stejná - protože tu zjevně hu chybí!!
Urychlené rozhodnutí o zrušení vládních Usnesení č.331 a 444/1991 blokujících výše uvedené zásoby HU ve 2.etapě tzn. zvolit plné prolomení na obou lomech, nikoli pouze na lomu Bílina, ale i na ČSA. Rozhodnutí již dále neoddalovat, posun řešení ČSA za 5 let je faktická likvidace 1,3 miliardy tun vysoce kvalitního hnědého uhlí, které žádná jiná země v Evropě nemá…. Tomuto rozhodnutí by měla předcházet dohoda mezi státem, těžebními společnostmi a teplárnami o dlouhodobých dodávkách HU a předem dohodnuté kvalitě, objemu a ceně. (viz. např. současná dohoda ČEZ a CCG v otázce El. Počerady)
Zbavovat se za této výše popsané situace tuzemských zásob hnědého uhlí jejich odpisem s poukazem na existenci vládních usnesení z období se zcela jinou palivoenergetickou a politickou situací je zcela neodpovědné. Proklamovaná obnova těžby hnědého uhlí někdy v budoucnosti jinými metodami při jeho neenergetickém využití je NEREALIZOVATELNÁ a je ve skutečnosti JEN NEZODPOVĚDNOU POLITICKOU A POPULISTICKOU PROKLAMACÍ, KTERÁ NÁS VŠECHNY MŮŽE PŘIJÍT VELMI DRAHO. DĚKUJI ZA POZORNOST . Ing. Jan Vondráš ředitel společnosti Invicta BOHEMICA, s.r.o.
