Teorie údržby základní pojmy, systémy údržby, postup údržby
Terminologie údržby – ČSN EN 13306
Údržba – kombinace všech technických, administrativních a manažerských činností během životního cyklu objektu zaměřených na jeho udržení ve stavu nebo jeho navrácení do stavu, v němž může vykonávat požadovanou funkci. Cíle údržby – je udržovat výrobní zařízení v technicky dobrém a provozuschopném stavu při vynakládání optimálních nákladů (pohotovost, snížení nákladů, bezpečnost, ekologičnost apod.). Plán údržby – strukturovaný soubor úkolů, do něhož se zahrnují činnosti, postupy, zdroje a časové plánování nutné k provádění údržby.
1
Zajištěnost údržby – schopnost údržbářské organizace mít v daném časovém okamžiku nebo v daném časovém intervalu správné zajištění údržby na místě, kde je nutné provést údržbářský zásah.
Objekt – jakákoliv část, součástka, zařízení, subsystém, funkční jednotka, přístroj nebo systém, se kterým je možné se individuálně zabývat. Náhradní díl – objekt určený k náhradě odpovídajícího objektu za účelem obnovy původní požadované funkce tohoto objektu (jednoúčelový nebo výměnný objekt – výměnná jednotka). jednotka).
2
Vlastnosti objektů
Pohotovost – schopnost objektu být ve stavu schopném vykonávat požadovanou funkci v daných podmínkách, v daném časovém okamžiku nebo v daném časovém intervalu za předpokladu, že jsou zajištěny požadované vnější zdroje (závisí na bezporuchovosti, udržovatelnosti, zajištěnosti údržby). Bezporuchovost – schopnost objektu vykonávat požadovanou funkci v daných podmínkách a v daném časovém intervalu. Udržovatelnost – schopnost objektu v daných podmínkách používání setrvat ve stavu nebo být navrácen do stavu, v němž může vykonávat požadovanou funkci.
Vlastnosti objektů
Životnost – schopnost vykonávat požadovanou funkci v daných podmínkách používání a údržby do dosažení mezního stavu. Užitečný život – za daných podmínek časový interval začínající od daného časového okamžiku a končící v okamžiku, kdy se intenzita poruch stane nepřijatelnou nebo kdy je objekt v důsledku poruchového stavu nebo v důsledku jiných závažných faktorů považován za neopravitelný. Intenzita výskytu poruch – počet poruch objektu v daném časovém intervalu dělený délkou tohoto časového intervalu (jednotka času může být nahrazena jednotkami používání – tkm, tkm, km, mth). mth).
3
Poruchy a události
Porucha – ukončení schopnosti objektu vykonávat požadovanou funkci (po poruše je objekt v poruchovém stavu – částečný, úplný). Příčina poruchy – důvod vzniku poruchy (výrobní porucha, instalační porucha, porucha z nesprávného zacházení apod.).
Čerpadlo
El. motor
Poruchy
Porucha opotřebením – porucha jejíž pravděpodobnost výskytu vzrůstá s dobou provozu nebo počtem operací vykonaných s objektem či s namáháními, kterým je objekt vystaven (sjíždění pneumatik, opotřebení vložky válce). Porucha stárnutím – porucha jejíž pravděpodobnost výskytu vzrůstá s časem a tento čas nezávisí na době provozu stroje (stárnutí pryže, degradace maziv). Degradace; zhoršení – nevratný proces změny jedné nebo více charakteristik objektu probíhající v závislosti na čase či používání nebo způsobený vnější příčinou. Porucha se společnou příčinou – poruchy různých objektů způsobené stejnou příčinou pokud tyto poruchy nejsou závislé (přetížení – zadřený motor, ulomené kolo).
4
Poruchy
Primární, nezávislá porucha – porucha objektu způsobená přímo ani nepřímo poruchou nebo poruchový¨m stavem jiného objektu. Sekundární, závislá porucha – porucha objektu způobená buď přímo nebo nepřímo poruchou nebo poruchovým stavem jiného objektu. Náhlá porucha – porucha, která nemohla být očekávána na základě předchozího zkoumání nebo monitorování. Mechanismus poruchy – fyzikální, chemické nebo jiné procesy, které vedou nebo vedly k poruše.
Stavy objektu
Poruchový stav – stav objektu charakterizovaný neschopností vykonávat požadovanou funkci, kromě neschopnosti během preventivní údržby, či jiných plánovaných činností nebo v důsledku nedostatku vnějších zdrojů. Použitelný stav – stav objektu charakterizovaný skutečností, že objekt může vykonávat požadovanou funkci za předpokladu, že vnější zdroje, jsoujsou-li požadovány jsou zajištěny. Nepoužitelný stav – stav objektu charakteriztovaný poruchovým stavem, nebo možnou neschopností vykonávat požadovanou funkci během preventivní údržby.
5
Stavy objektu
Provozuneschopný stav – stav objektu charakterizovaný jeho neschopností vykonávat z jakýkoliv důvodů požadovanou funkci (vnější příčina – nedostatek paliva, nejde elektřina apod.). Provozní stav – stav, kdy objekt vykonává požadovanou funkci. Pohotovostní stav – prostoj v použitelném stavu během doby požadované funkce. Nebezpečný stav – stav objektu při němž je pravděpodobné, že dojde ke zranění osob, k významné materiální škodě nebo k jiným nepřijatelným důsledkům. Odstávka – předem plánovaný provozuneschopný stavza účelem údržby nebo s jiným záměrem.
Nepoužitelný stav
Použitelný stav
Nevyužitý stav
Doba požadované funkce
Doba nepožadované funkce
Pohotovostní stav
Provozní stav
Doba požadované funkce
Provozuneschopný stav z vnějších příčin
Doba nepožadované funkce
6
Typy a strategie údržby
ÚDRŽBA
Preventivní údržba
Podle stavu
S předem stanovenými intervaly
Plánovaná, nepřetržitá nebo na požádání
Plánovaná
Údržba po poruše
Odložená
Okamžitá
Typy a strategie údržby
Preventivní údržba – údržba prováděná v předem stanovených intervalech nebo podle předepaných kritérií a zaměřená na snížení pravděpodobnosti poruchy nebo degradace fungování objektu.
Údržba s předem stanovenými intervaly – preventivní údržby prováděná v souladu se stanovenými časovými intervaly nebo stanoveným počtem jednotek používání, avšak bez předchozího zjišťování stavu. Údržba podle stavu (diagnostická údržba) – preventivní údržba, která se skládá z monitorování výkonnosti a/nebo pramenů a z následných opatření.
Údržba po poruše – údržba prováděná po zjištění poruchového stavu a zaměřená na uvedení objektu do stavu, ve kterém může vykonávat funkci.
7
Údržbářské činnosti KONTROLA; KONTROLA; INSPEKCE
ověřování shody měřením, pozorováním, zkoušením nebo srovnáváním významných charakteristik objektu
MONITOROVÁNÍ
činnost vykonávaná buď ručně, nebo automaticky, zaměřená na pozorování skutečného stavu objektu
OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKA
zkouška používaná k prokázání, zda je nějaká charakteristika nebo vlastnost objektu v souladu se stanovenou specifikací či nikoliv
KONTROLA FUNKCE
činnosti prováděné po údržbářských zásazích zaměřené na ověřování, že objekt je schopen vykonávat požadovanou funkci
RUTINNÍ ÚDRŽBA; ÚDRŽBA; BĚŽNÁ ÚDRŽBA
pravidelné nebo opakované jednoduché údržbářské zásahy, které obvykle nevyžadují speciální kvalifikaci
GENERÁLNÍ OPRAVA
obsáhlý soubor vyšetření a zásahů prováděných za účelem udržení požadované úrovně pohotovosti a bezpečnosti objektu
RENOVACE; RENOVACE; REKONSTRUKCE
zásah následující po rozebrání objektu a opravě, nebo výměně jeho dílčích objektů, které se blíží ke konci užitečného života
Údržbářské činnosti OPRAVA
fyzický zásah prováděný za účelem obnovy požadované funkce objektu, který je v poruchovém stavu
DOČASNÁ OPRAVA
fyzické zásahy umožňující, aby objekt, který je v poruchovém stavu, prováděl požadovanou funkci po omezenou dobu dokud nebude možné provést opravu
DIAGNOSTIKA PORUCHOVÉHO STAVU
činnosti prováděné za účelem zjištění poruchového stavu, lokalizace poruchy a identifikace příčiny
LOKALIZACE PORUCHOVÉHO STAVU
činnosti prováděné za účelem zjištění objektu v poruchovém stavu na příslušném stupni rozčlenění
ZLEPŠOVÁNÍ
kombinace všech technických, administrativních a manažerských opatření prováděných za účelem zvýšení spolehlivosti objektu beze změny jeho požadovaných funkcí
MODIFIKACE
kombinace všech technických, administrativních a manažerských opatření zaměřených na změnu funkce objektu
8
Porucha
Doba mezi poruchami
Doba nepoužinepoužitelného stavu Doba údržby po poruše
Porucha
Doba použitelného stavu
Doba preventivní údržby
Nevyužitá doba
Doba nepožadované funkce
2004
2005
Doba pohotovostního stavu
Doba provozu mezi poruchami
Provozuneshopný stav z vnějších příčin
Doba požadované funkce
Kalendářní doba
2008
2009
Preventivní údržba Cílem je: udržení výrobku v provozuschopném (bezvadném) stavu po stanovenou dobu, zabránění vzniku poruch nebo oddálení okamžiku jejich vzniku. Pro preventivní údržbu je typické, že vykonávané práce jsou velmi podobné nebo totožné pro různé stroje. Vliv preventivní údržby na spolehlivost, životnost, hospodárnost a ekologičnost provozu strojů je zásadní. Pečlivá a správná preventivní údržba nepřímo výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost.
Obecný technologický postup údržby • • • • • • • • • •
vnější čištění mazání (+ péče o mazací systémy) vnější kontrola, dotahování spojů, seřizování kontrola vybraných funkcí péče o pneumatiky péče o akumulátory péče o řemenové a řetězové převody doplňování provozních hmot garážování a uskladňování konzervace a dekonzervace
9
Vnější čištění strojů Proč stroje čistit? čistit? • • • •
nečistoty působí nebo iniciují korozi nečistoty zhoršují chlazení (zvyšují tepelné namáhání) nečistoty vnikají mezi funkční povrchy a působí jejich opotřebení a korozi nečistoty brání normální funkci mechanismů (zanášejí pracovní prostory, omezují pohyb) nečistoty jsou příčinou nebo zvyšují nebezpečí požáru nebo výbuchu nečistoty znesnadňují a znepříjemňují práci obsluhovatelů i údržbářů
• •
Nečistoty na strojích • • •
zemina, prach, posypový materiál ropné látky (oleje, paliva, mazací tuky, řezné kapaliny, rozpouštědla) zbytky zpracovávaných a používaných materiálů (tráva, seno, osiny, hnojiva, chemické přípravky, třísky, piliny . . . )
Účel čištění • • •
ukončení běžné směny údržba (oprava, demontáž) stroje konzervace stroje, oprava nátěru
Způsoby čištění • • • •
mechanické setření, seškrabání, ometení ofoukání stlačeným vzduchem vysátí vysavačem mytí
Mytí strojů Možnosti: Možnosti: • • •
mytí studenou (beztlakovou nebo tlakovou) vodou mytí horkou tlakovou vodou mytí párou
Účinky vody při mytí: • •
mechanický účinek (zvyšuje se s tlakem) odplavovací účinek (zvyšuje se s množstvím)
Optimální účinek: účinek: • •
tlak 5 - 10 MPa průtok 10 - 25 l/min
10
Pracoviště a zařízení pro mytí strojů Mycí pracoviště • •
Nutné vybavení
vnější vnitřní (použitelné i v mrazech)
• • • • • •
nepropustná, vyspádovaná plocha záchytná jímka zvedák nebo rampa zdroj (tlakové) vody mycí zařízení (např. vysokotlaký agregát, mycí rám, mycí box, mycí stůl) zařízení pro čištění vody
Předpisy pro mytí strojů • Zákon č. 254/2001 Sb. O vodách (Vodní zákon) • Nařízení vlády č. 82/1999 Sb. kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod • Zákon č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích • Vyhláška MZe č. 428/2001 kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích • ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování. Účinnost: 1992.11.01 Harmonizována: NV č. 178/1997 Sb. • ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. Účinnost: 1992.03.01 Harmonizována: NV č. 178/1997 Sb.
Řádové koncentrace ropných látek: látek:
u splachů ze stání vozidel 10 v odpadní vodě po mytí vozidel 10 2 v odpadní vodě po mytí sudů a nádrží 10 2 - 10 3 mg/l u cirkulujících emulzí (řezné kapaliny) 10 3 - 10 4 mg/l
mg/l mg/l
Uzavřený oběh vody Zdroj vody
MYTÍ SEDIMENTACE ODDĚL. OLEJE REAKTOR ZÁSOBNÍ NÁDRŽ FILTR
Odtok
11
nádrž
Možnosti zneškodňování odpadů •
•
•
•
Skládkování • technicky jednoduché • umístění a kapacita skládky • škodliviny nejsou likvidovány ale kumulovány • jedná se o nebezpečné odpady • vysoké poplatky Kompostování • technicky jednoduché • umístění a izolace od podloží • dlouhodobý proces (řádově roky) • nutnost trvalého ošetřování kompostu • omezené použití kompostu Přepracování • komplikovaná technologie • škodliviny nejsou likvidovány • nejisté chování materiálu v budoucnosti Spalování • relativné spolehlivé zneškodnění • všestranně použitelné • komplikovaná technologie • investičně a provozně velmi nákladné • možná závadnost spalin
12
Mazání strojů Mazání je velmi důležitou a častou prací při údržbě. Dobře zvolené mazivo plní zejména tyto funkce: funkce • maže funkční povrchy, tj. snižuje tření • konzervuje mazané povrchy, tj. chrání před korozí • chladí mazané povrchy, tj. odvádí třecí teplo • dotěsňuje mazané povrchy, tj. zlepšují účinnost a brání vnikání nečistot zvenčí • vynáší cizí částice, tj. brání sekundárnímu abrazivnímu opotřebení
Způsoby mazání Nejčastější je mazání: •
olejovou náplní, průběžně filtrovanou a periodicky vyměňovanou (pasivní x aktivní)
•
tukovou náplní, periodicky doplňovanou (vyměňovanou) nebo jednorázově použitou olejovou mlhou, je vhodné k mazání (tepelně vysoce zatížených valivých ložisek) rozprašováním tuku, je vhodné k mazání (okolků kol kolejových vozidel) preparací povrchu vhodnými mazivy pracovní kapalinou
• • • •
Technologie mazání Jsou velmi jednoduché. Nutná je úzkostlivá čistota. Mazání olejovou náplní: • kontrola množství oleje • kontrola kvality (stupně znehodnocení) • doplnění oleje • výměna oleje a olejového filtru (+ proplach) Doplňování tukové náplně: • sejmutí ochranných čepiček a očištění mazací hlavice • vtlačení odměřené dávky tuku • očištění, nasazení ochranných čepiček
Technické pomůcky pro mazání • •
jednoduchá ruční zařízení jednoduchá mechanizovaná zařízení
• •
automatické dávkovače maziva centrální mazací systémy
•
olejová hospodářství
13
Vnější kontrola strojů Jednoduché, zpravidla pouze všeobecně specifikované práce, s významným dopadem na technický stav a provozní náklady. Možnosti provádění:: •
trvale, sledováním práce stroje a jeho částí
•
periodicky, při údržbě nebo zkušebním chodu stroje
Způsoby provádění: •
vizuální kontrola: množství a únik provozních hmot, dezén pneumatik, poloha a upevnění částí stroje ...
•
kontrola dotažení šroubových spojů
•
seřizování přístupných částí: vůle brzd, napětí řemenů, průhyb řetězů, polohy krytů …
•
kontrola vybraných funkcí: brzdy, signalizace, osvětlení, koncové vypínače ...
14
Údržba pneumatik Pneumatiky jsou namáhané a drahé součásti; ovlivňují bezpečnost, jízdní vlastnosti a namáhání dalších částí stroje. Údržba pneumatik je specifická, je dána zejména vlastnostmi technické pryže. Technické pryži škodí zejména: • kontakt s organickými rozpouštědly a ropnými látkami (chemické působení na pryž) • styk s kyslíkem a ozónem (urychluje stárnutí pryže) • působení UV záření (urychluje stárnutí pryže) • dlouhodobé statické zatížení (v důsledku „tvarové paměti“ pryže působí trvanlivé deformace) • působení zvýšené teploty (urychluje stárnutí pryže, působí měknutí a tím zrychluje opotřebení) • provozní vlivy, které vyvolávají, podporují nebo zesilují uvedené účinky (huštění, zatížení, geometrie podvozku …) Podmínky skladování: • suchý prostor • chladný prostor (teplota do 10 oC) • tmavý prostor • uložení ve vhodných regálech na stojato • časté (1x měsíčně) přerovnávání
Údržba akumulátorů Kyselé olověné, tzv. startovací akumulátory slouží především jako zásobárna energie pro spouštěč. Jejich technický život je omezený, nesprávným používáním a nedostatečným ošetřováním se dále zkracuje. Akumulátor se skládá z článků, seriově spojených do baterie. Články obsahují elektrody, separátory, elektrolyt. Na kladných elektrodách (nejčastěji deskách) je aktivní hmotou oxid olovičitý PbO2. Na záporných elektrodách je aktivní hmotou houbovité olovo. Separátory brání mechanickému dotyku elektrod. Elektrolytem je zředěná čistá (tzv. akumulátorová) kyselina sírová H2SO4 o výchozí hustotě 1285 kg.m-3.
15
Chemické děje v akumulátoru Vybíjení
PbO2 + Pb + 2H2SO4 • •
2PbSO4 + 2H2O + 4e-
uvolňují se elektrony aktivní hmoty se mění na síran olovnatý
hustota elektrolytu klesá
Nabíjení
2PbSO4 + 2H2O + 4e• •
PbO2 + Pb + 2H2SO4
elektrony jsou přiváděny síran olovnatý se mění na aktivní hmoty
hustota elektrolytu vzrůstá
Sulfatace PbSO4 (sulfát olova) je krystalická látka. Má mírně větší objem než původní PbO2 nebo Pb → mechanické napětí v aktivních hmotách → postupné oddělování a vypadávání aktivní hmoty i krystalů PbSO4. Při vybíjení se ukládá PbSO4 přednostně na již existujících krystalech. Při neúplném nabití zůstanou velké krystaly PbSO4 nerozloženy → postupně se zvětšují. Stále více aktivní hmoty se tedy nemůže podílet na reakcích v akumulátoru. Kapacita akumulátoru proto klesá. Tento jev se nazývá sulfatace. Projevuje se klesající hustotou elektrolytu, kterou nelze nabíjením obnovit na původní hodnotu.
Uvádění akumulátoru do provozu Akumulátor suchý, nenabitý: nenabitý: • alespoň 24 h temperovat na teplotu okolí (15 - 25 oC) • vyšroubovat zátky, uvolnit větrací otvory, odstranit záslepky • články naplnit odměřeným množstvím elektrolytu, ρ = 1285 kg.m-3 při 25 oC • 3 až 5 h v klidu (pro nasáknutí desek a separátorů), případně upravit výšku hladiny • připojit na nabíječ ( + pól akumulátoru na + pól nabíječe) • nabíjet proudem I = 0,06 C20 do dosažení znaků plného nabití • sledovat hustotu a teplotu elektrolytu (nesmí překročit 40 oC) • po dosažení znaků plného nabití (asi 50 h) provést vyrovnávací dobíjení • alespoň 1 h otevřený akumulátor odvětrávat • zazátkovat články, otřít a osušit povrch, nakonzervovat vývody • namontovat na stroj
16
Akumulátor suchý, nabitý: Normální postup • alespoň 24 h vytemperovat na teplotu okolí (15 - 25 oC) • vyšroubovat zátky, uvolnit větrací otvory, odstranit záslepky • články naplnit odměřeným množstvím elektrolytu, ρ = 1285 kg.m-3 při 25 oC • max. 3 h v klidu (pro nasáknutí desek a separátorů), případně upravit výšku hladiny • připojit na nabíječ ( + pól akumulátoru na + pól nabíječe) • nabíjet proudem I = 0,1 C20 do dosažení znaků plného nabití • sledovat hustotu a teplotu elektrolytu (nesmí překročit 40 oC) • po dosažení znaků plného nabití vyrovnávací dobíjení (asi 5 h) • alespoň 1 h otevřený akumulátor odvětrávat • zazátkovat články, otřít a osušit povrch, nakonzervovat vývody • namontovat na stroj Akumulátor suchý, nabitý: Zrychlený postup Je možný pouze do 6 měsíců od data výroby • vyšroubovat zátky, uvolnit větrací otvory, odstranit záslepky • články naplnit odměřeným množstvím elektrolytu, ρ = 1285 kg.m-3 při 25 oC • 20 min. v klidu (pro nasáknutí desek a separátorů), případně upravit výšku hladiny • zazátkovat články, otřít a osušit povrch, nakonzervovat vývody • namontovat na stroj Musí bezprostředně následovat alespoň 5 h provozu nebo musí být po skončení kratšího provozu akumulátor dále dobíjen do znaků plného nabití
Uskladnění provozovaného akumulátoru • Plně nabitý, čistý, suchý akumulátor se umístí do skladu akumulátorů. Jedenkrát za měsíc se dobíjí do znaků plného nabití, podle potřeby doplňuje destilovaná voda. • Plně nabitý, čistý, suchý akumulátor se umístí do skladu akumulátorů a připojí na trvalé napětí 2,20 až 2,25 V/čl (nebo se nastaví odebíraný proud na 0,0004 až 0,001 C20). Ve dvou až tříměsíčních intervalech se kontroluje hustota a hladina elektrolytu. Při obou způsobech skladování se doporučuje vždy • po třech až šesti měsících skladování • klesne-li hustota pod 1,24 g.cm-3 • před opětovným zařazením do provozu akumulátor vybít normálním proudem do hodnoty 1,75 V/čl a poté ihned nabíjet do znaků plného nabití.
17
Údržba řemenových převodů Pro dobrou funkci a životnost je důležité: důležité • celkové uspořádání převodu • vzájemná poloha hřídelů a řemenic • stav povrchu řemenic • napnutí řemenu
Nejvíce péče vyžaduje řemen
Podle materiálu jsou řemeny: řemeny • kožené • gumotextilní • polyamidové
Kožené řemeny
Provoz: Provoz • jsou citlivé na změnu vlhkosti a teploty a montážní polohu • pro zlepšení adheze se mohou mazat řemenářským voskem Údržba: Údržba • při trvalém provozu každé 3 měsíce sejmout, vyčistit od vosku, impregnovat směsí rybího tuku a hovězího loje (2 až 3 : 1) • při odstavení stroje sejmout, očistit, impregnovat a uložit v suché, tmavé místnosti buď stočené do kotouče nebo rovně zavěšené na dřevěných kolících • spojují se: • lepením, šitím nebo šněrováním koženými řemínky, kovovými spojkami
Gumotextilní (klínové) řemeny Provedení: Provedení • klínové • vícenásobné klínové • ozubené Provoz: Provoz • nemažou se voskem, neimpregnují se, nespojují se Údržba: Údržba • pravidelně se kontroluje povrch řemenů i řemenic a napnutí řemenů • při výměně se u vícenásobných řemenů vyměňují vždy všechny řemeny • při odstavení stroje povolit (snížit napnutí)
18
Polyamidové řemeny Provedení: Provedení • ploché řemeny Provoz: Provoz • neimpregnují se • mohou se mazat řemenářským voskem • nemohou se provozovat při záporných teplotách Údržba: Údržba • pravidelně se kontroluje povrch řemenů i řemenic a napnutí řemenů • spojují se lepením
Pásy dopravníků Provedení: Provedení • ploché, gumotextilní nebo plastové, s textilní nebo kovovou výztuží Provoz: Provoz • neimpregnují se • nemažou se Údržba: Údržba • pravidelně se kontroluje povrch pásů, hnacích bubnů a nosných válečků • pravidelně se kontroluje napnutí pásů a jejich běh uprostřed bubnů • spojují se vulkanizací nebo lepením
Údržba řetězových převodů Pro dobrou funkci a životnost je důležité: důležité • celkové uspořádání převodu • mazání řetězu • opotřebení řetězu a řetězových kol
Nejvíce péče vyžaduje řetěz
Články řetězu konají vzájemný pohyb, třecí plochy mají být mazány. mazány V důsledku opotřebení se řetězy v provozu „vytahují vytahují“, tj. mění se rozteč jejich článků. Řetězová kola se opotřebovávají a tím se zvětšuje šířka zubových mezer.
Mazání řetězů Řetězy je nutno mazat v místech, kde se opotřebovávají. Mazání ostatních ploch řetězu má význam pouze jako ochrana proti korozi, v prašném prostředí je spíše na závadu. Způsoby mazání řetězů: řetězů: • • • • •
Broděním řetězu v olejové lázni Postřikováním řetězu olejem nebo olejovou mlhou Občasným nebo trvalým skrápěním řetězu olejem Impregnací řetězu suchým mazivem (PTFE) Impregnací řetězu mazadlem na řetězy (za tepla)
19
Doplňování provozních hmot Provozní hmoty: • • • • • • •
paliva maziva chladicí kapaliny brzdové kapaliny hydraulické kapaliny kapalina do ostřikovačů akumulátorová kyselina aj.
Hlavní zásadou je čistota. čistota Z toho vyplývá: • vyloučit (maximálně omezit) manipulaci s provozními hmotami, tj. dávkovat je přímo ze zásobníků či originálních obalů • používané nádoby zřetelně označit a používat je pouze na určenou provozní hmotu Většina provozních hmot jsou pro prostředí škodlivinami. Při skladování a manipulaci je nutno dbát na ochranu půdy, vody a ovzduší. Důležitá je i přesná a pečlivě vedená evidence • o používaných druzích provozních hmot • o spotřebě jednotlivých druhů provozních hmot • o termínech výměny
Garážování a uskladňování strojů Účel: Účel • ochrana proti neoprávněné manipulaci, poškození nebo odcizení v období mimo pracovní směnu nebo sezonu • ochrana před povětrnostními vlivy • usnadnění provozu v zimním období • vytvoření nebo zlepšení podmínek pro ochranu proti korozi v mimosezonním období
Garážování strojů Garážování = krátkodobé odstavení stroje do další pracovní směny U strojů v trvalém provozu má garážování význam především jako ochrana před zneužitím a odcizením. Vliv na korozní poškození strojů je malý nebo žádný. V zimním období usnadňuje provoz. Požadavky na garáže: garáže • podlahy nehořlavé, bez kanalizace, upravené tak, aby případně uniklé provozní hmoty nemohly odtékat mimo prostor garáží • osvětlení přirozené nebo umělé • elektrická instalace musí vyhovovat pro prostředí s hořlavými kapalinami • prostory musí být odvětrávány a musí vyhovovat příslušným hygienickým, bezpečnostním a požárním předpisům
20
Uskladnění strojů Uskladnění = odstavení stroje do další pracovní sezony U sezónních strojů má uskladnění význam jako ochrana před zneužitím a odcizením. Ve spojení s konzervací strojů významně ovlivňuje korozní poškození strojů. Požadavky na odstavné plochy: plochy • povrch ploch nebo alespoň komunikací mezi nimi zpevněný a nepropustný • plochy tak velké, aby byl přístup k jednotlivým strojům bez manipulace s ostatními • plochy tak uspořádány, aby nebyla možná neoprávněná manipulace nebo odcizení strojů (uvnitř uzavřeného areálu, oplocené a střežené apod.)
Technologický postup uskladňování strojů • zbavit stroj důkladně všech nečistot • opravit nátěry • umístit stroj na vyhrazené místo, podložit nápravy, snížit tlak v (odlehčených) pneumatikách • zasunout (popř. proto odpojit) pístnice hydromotorů • uvolnit řemeny, namazat a nakonzervovat řetězy • odejmout, ošetřit, označit a vhodně uskladnit akumulátor, citlivější vybavení, nářadí a příslušenství (kontrolní a měřicí přístroje a čidla, palubní počítače, lékárnička, zvedák aj.) • provést konzervaci stroje • zakrýt všechny otvory, vstupy a prostory, kam by mohla vnikat voda nebo sníh (nádrže, násypky, zásobníky, výfuková potrubí apod.)
21
Konzervace strojů Konzervace = dočasná antikorozní ochrana Způsoby konzervace: konzervace • pokrytím povrchu vrstvou konzervační látky • úpravou mikroklimatu obklopujícího chráněný předmět Zásady pro konzervaci strojů: strojů • konzervované povrchy důkladně zbavit všech nečistot a rzi • konzervované povrchy opatřit dostatečně silnou, souvislou a dobře ulpívající vrstvou konzervačního prostředku • všude kde je to možné používat konzervační prostředky, které nemusí být odstraňovány před dalším provozem
Dekonzervace strojů Z vnějších povrchů se konzervační látky zpravidla odstraňují (obsahují prach a další nečistoty, znehodnocují zpracovávaný materiál). Z dutin a potrubí se konzervační oleje vypouštějí. Z vnitřních povrchů se film konzervačních látek obvykle neodstraňuje (volí se takové, které se nemusí odstraňovat)
Obecný postup následné údržby Porucha je jev, spočívající požadovanou funkci.
v
ukončení
schopnosti
objektu
vykonávat
Oprava je fyzický zásah prováděný za účelem obnovy požadované funkce objektu, který je v poruchovém stavu. Obecný technologický postup rozsáhlé (generální) opravy: opravy: • převzetí stroje do opravy • vnější čištění stroje • demontáž • čištění a odmašťování součástí • technická kontrola a třídění • renovace součástí • kompletace pro montáž • montáž a seřízení • záběh • povrchová úprava • předání stroje zákazníkovi
22
Teorie údržby základní pojmy, systémy údržby, postup údržby
23
