Teoretický základ a odborný výcvik oboru truhlář

Ukázka pracovních materiálů pro účastníky

Teoretický základ a odborný výcvik oboru truhlář

Uplatnění absolventa v praxi: Absolvent se uplatní při vedení skupin dospělých účastníků vzdělávání v odvětví dřevozpracující výroby při výrobě nábytku a zařízení a dřevěných konstrukcí. Je připraven vykonávat řídící práce při výrobě nábytku, truhlářských výrobků, lehkých dřevostaveb, prvků zahradní architektury, při opravách a renovacích truhlářských výrobků. Zejména je však výstupem modulu kompletně připravený lektor, který bude dále pracovat s dospělými účastníky vzdělávání. Co si také účastníci modulu vyzkouší zážitkovou formou: - práce s návrhy, případně s výtvarnými návrhy, - vypracování jednoduché konstrukční a technologické dokumentace pro zhotovení jednouchého truhlářského výrobku nebo jeho části - čtení technické dokumentace - volba a použití vhodného způsobu uskladnění, ošetření a přípravy materiálů, - volba a použití vhodného materiálu a technologického postupu výroby pro daný výrobek nebo jeho části nebo jeho varianty - volba a použití ručních nástrojů - prováděné činností při výrobní kontrole a kontrole jakosti výrobků, - osazování truhlářských výrobků - provádění jednoduchých oprav a renovací výrobků, - rozeznání různých typů dřevin a práci s různě tvrdými dřevinami - uplatňování návyků čisté a pečlivě odvedené práce, tvořivý způsob práce Modul směřuje k tomu, aby absolvent - dbal na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, - přistupoval k práci s dospělými účastníky vzdělávání kreativně a kompetentně - usiloval o nejvyšší kvalitu své práce - jednal ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje. Klíčové kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent - pracoval s dospělými a předával jim informace přiměřenou formou, aby si aktivně osvojil principy vzdělávání dospělých, které se v modulu 10 naučil - byl schopen efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání a vzdělávání dospělých - byl schopen samostatně řešit běžné pracovní a mimopracovní problémy - byl schopen optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro Účastník modulu

Stránka 1


úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení

Dřevo Na naší planetě je mnoho druhů dřevin. Mají rozdílné vlastnosti a díky tomu se odlišuje jejich výsledné využití, zpracování a rozdělení. Rozdělujeme je tedy především podle tvaru, zeleně a tvrdosti (hustoty) dřeva. Úkol: přiřaďte dřeviny do skupin Jehličnaté………………………………………………………………………………………………………….. listnaté ……………………………………………………………………………………………………………. měkké ……………………………………………………………………………………………………………… tvrdé ……………………………………………………………………………………………………………….. smrk topol borovice buk jedle dub smrk jasan modřín javor jedle švestka

Technické kreslení

Účastník modulu

Stránka 2


Úkol: nakresli a okótuj jednoduchý výrobek podle pokynů lektora

Měření Pro měření délek se používá svinovací metr, ocelové měřítko, skládací metr, posuvné měřidlo a pro velmi přesné měření tzv. mikrometry (dokážou měřit s přesností na 0,01mm). Měření úhlů je realizováno úhelníky (pevná měřidla nejčastěji určená pro měření úhlu 90°) a úhloměry. Dále je k orýsování zapotřebí rýsovací jehla a tužka. Mezi základní nástroje při orýsování také patří ocelové kružidlo a kloubová měřidla na měření vnitřního a vnějšího 26 otvoru, rejsek. Při samotném orýsování dřeva je nejlepší použít tužku nebo jehlu, kterými na dřevě zaznamenáváme značky, čáry nebo body, ke kterým se při samotném zpracování přikláníme.

Účastník modulu

Stránka 3


Úkol: Poměřte výrobek podle pokynů lektora, zakreslete od ruky a okótujte.

Upínání materiálu Při seriózní práci s jakýmkoli materiálem, je (po orýsování) důležité správně materiál před začátkem práce uchytit, upnout. Pro práci se dřevem se pro upnutí materiálu používají zejména hoblice, svěráky (je určený především pro práci s železem), svěrky a ztužidla. Řezání: Ruční pily s rámem Pila s rámem se používá k řezání prken a menších kusů dřeva. Podle zvoleného pilového listu má své specifické vlastnosti řezu: na hrubší oddělování materiálů slouží list roztečový. Pro přesné truhlářské řezání se používá osazovačka, která má užší pilový list a jemnější ozubení. Poslední druh, který se používá k vyřezávání křivek, je pila vykružovačka, která má nejužší pilový list. Úkol: Pila se skládá z těchto částí:

Lupénková pila se používá k velmi jemnému vyřezávání z překližek a různých destiček. Má velmi tenký pilový list, který je podobně jako u rámové pily upnut mezi čelistmi v rámu a je dostatečně dotažený. Ručí pily bez rámu

Účastník modulu

Stránka 4


Ocaska se zejména používá k rozřezávání a vyřezávání tvarů z velkoplošných materiálů, k drobným pracím při vyhotovování truhlářských a tesařských spojů. Čepovka je pila s jemným ozubením. Jak nám již sám název napovídá, je především určena k drobným přesným pracovním úkonům při zhotovování čepových spojení a různých lišt. Aby řezání bylo přesné, její pilový list je na hřbetě vyztužen. Jako pomůcka při práci s touto pilou se velmi často používá pokosnice. Děrovka má pilový list upravený tak, že je na jeho konci zúžený, a to pokud možno co nejvíce do hrotu a pevnost je docílena proti ostatním pilám větší tloušťkou tohoto listu. Využití nalézá při vyřezávání děr z navrtaných otvorů. Mezi méně známé a používané pily patří dýhovka a svlakovka. Dýhovka díky jemnému nerozvedenému osazení a uspořádání zubů vhodná pro práci při řezání dýh a překližky. Svlakovka má proti tomu jednostranně ozubený pilový list, a tak se dá využít při řezání boků svlakových drážek. Broušení Broušení navazuje především na rašplování – pilování, jako povrchová úprava před impregnací, či lakováním výrobku. Broušením odstraňujeme nerovnosti vzniklé při opracování dřeva takovým způsobem, že na materiál působíme opakovaně hrubou - brusnou stranou brusného papíru. Četnost rozmístění brusných zrn na papíře nám dává hrubost, která je uváděna číslem na jeho rubu. Čím větší toto číslo je, tím je jemnější povrch brusného papíru. Při práci postupujeme systematicky od hrubších zrnitostí po jemnější, dokud nedosáhneme požadované jemnosti povrchu materiálu. Vrtání Při vrtání je na rozdíl od ostatních operací využit rotační pohyb, kterým za pomocí posuvného pohybu směrem do materiálu vrtákem odebíráme třísku a vytváříme tak v materiálu díry válcového či v některých případech kuželového průřezu. Nástroj k vrtání se nazývá vrták a skládá se ze šroubové části, na které je ostří a stopky. Při samotné operaci vniká do materiálu a břity, kterými je vybaven, odebírají materiál. Vrtáky se dělí dle využití na vrtáky do dřeva, kovu, zdi, atd. V současnosti je nejpoužívanějším druhem vrták šroubovitý, který se díky svému provedení stává univerzálním pro téměř všechny materiály. Dále máme následující druhy vrtáků do dřeva: nebozezy (s jehlicovitou stopkou, se zauzlenou rukojetí), šuplíře (obyčejný, vinutý), hvězdicové záhlubníky, hadovité vrtáky (jednoduchý, dvouchodý), vrtáky na vyvrtávání suků, trojhranné, korunkové. Podle využití se také volí materiál pro výrobu a technické provedení vrtáků. Stopka nám u vrtáku slouží k jeho upnutí do sklíčidla vrtačky, případně při některých operacích se dřevem je tato část upravena na ruční použití Dlabání

Účastník modulu

Stránka 5


Při této operaci se do dřeva vytvářejí pomocí dlát otvory a různé záseky dle potřeby. Dláto se skládá z čepele, krčku, rukojeti, předního a zadního zděnu. Nejčastěji se operace využívá k vytváření otvorů pro spoje, průchozí otvory atd. Dlátem se přesekávají vlákna dřeva a materiál se poté odštipuje. Kromě nejpoužívanějšího plochého dláta, existují ještě i další druhy a to jsou dláta dutá a zapouštějí. Pro konkrétní potřeby dlabání se vyrábějí v různých provedeních (šířka břitu, velikost). Úkol: Které technické postupy použijte a jaké nářadí budete potřebovat k výrobě jednoduchého věšáku:

Teoretický základ a odborný výcvik oboru truhlář

Hoblování Tato pracovní operace se provádí nástrojem zvaným hoblík, který se skládá z těchto částí: plaz, tělo, ústí, klín, nůž, kolík. Dá se jím odebírat materiál, zahlazovat a upravovat do výsledné podoby, a to především v podélném směru vláken (po vláknech). Základní druhy hoblíků jsou: uběrák (na hrubé opracování dřeva, odebírá velkou třísku, jeho ubírací nůž je mírně do oblouku), hladík (své použití nalézá při srovnávání povrchu materiálu), klopkař (používá se ke konečné úpravě materiálu a vyhlazení jeho povrchu – jeho nůž je vybaven klopkou zabraňující vytrhávání vláken). Speciální druhy hoblíků jsou: macek (díky své velikosti se používá při hoblování rozměrných materiálů), římsovník (v praxi se s ním hoblují polodrážky), zubák (jeho nůž je vybaven zubatým ostřím, které je v těle hoblíku strmě postaveno – slouží ke zdrsňování ploch). Pracovní postup hoblování Důležitým předpokladem pro správné hoblování je ostrost nože a seřízení hoblíku. Úhel nože v hoblíku má být 45° a nesmí příliš vyčnívat z lůžka plazu docházelo by k zatrhávání vláken. Vysunutím nože pod rovinu plazu se nastavuje tloušťka odebírané hobliny. Materiál před samotným hoblováním musíme dostatečně upnout k pracovnímu stolu. Dále musíme dávat pozor, jestli hoblujeme po směru (hoblování jde snadno, nůž dobře přeřezává vlákna a povrch je hladký) nebo proti směru vláken (hoblování jde těžko a dochází k vytrhávání dřevních vláken, povrch je drsný). Při hoblování se mírně předkloníme dopředu a Účastník modulu

Stránka 6


hoblík uchytíme levou rukou za kolík a pravou do něj tlačíme. Přitom musíme dávat pozor na správné přenášení váhy na hoblík (na začátku tlačíme na přední část hoblíku, uprostřed tento tlak rovnoměrně rozkládáme na celou plochu plazu a na konci ji přenášíme na zadní část hoblíku).

Úkol: správně spojte název a popis lůžko

přední rukojeť

ústí

spodní plocha hoblíku, po níž se hoblík posunuje po dřevě

kolík

tělo hoblíku

klín

dřevěný klín, upevňující želízko v lůžku

plaz

otvor, z něhož vyčnívá želízko

klopka

speciální další želízko, přiložené shora k želízku

Účastník modulu

Stránka 7


Spojování dřeva Spojování dřeva hřebíky patří mezi relativně nejjednodušší a nejrychlejší spojování, při kterém k sobě spojíme dvě a více částí materiálu. Pokud ale požadujeme kvalitní a pevný spoj, musíme dodržet jistá pravidla, jako jsou: plocha materiálu má být přibita dostatečným počtem hřebíků, musíme zvolit vhodný druh, průřez, délku a materiál hřebíku (plastový, hliníkový, nerezový, měděný). Stejně jako je tomu u vrutů v případě, že přibíjíme příliš široký hřebík, je lepší jej z důvodu vyvarování se před nebezpečím rozlomení či uštípnutí materiálu předvrtat.

Spojování vruty zároveň patří mezi rychlé spojování dvou a více materiálů, co se týče pevnosti, překonávají spojování hřebíky. V místě, kde chceme spojovat vrutem, bychom ve většině případů měli nejprve materiál předvrtat patřičným otvorem, který odvozujeme podle průměru dříku vrutu. Díra by neměla být příliš úzká ani široká, aby se v ní vrut dobře uchytil, vyřezal závit a nedošlo k poškození spojovaného materiálu. Hloubka díry má být zvolena podle druhu vrutu a nároků na spoj co nejoptimálněji – 1/3 až 2/3 délky vrutu. Dle potřeby se vruty vyrábějí v různých velikostech a materiálních provedení. Rozdělují se do několika skupin zejména podle tvaru hlavy na: vrut se zápustnou hlavou a drážkou, vrut s půlkulatou hlavou a drážkou, vrut s čočkovitou hlavou a drážkou, vrut s šestihrannou hlavou. Úkol: nakreslete hřebík a vrut

Vědomostní test 1. Levou zárubeň rozeznáme? a) podle polohy umístění kotvícího zámku b) podle závěsů, stojíme proti závěsům čelem a závěsy máme po levé ruce c) podle kliky, když držíme kliku levou rukou, tak je to levá zárubeň 2. Správné znění poučky váhorys zní: a) váhorys je výška jednoho metru od budoucí podlahy b) váhorys je délka jednoho metru od zárubně k ostění c) váhorys je součet šířky a výšky budoucí zárubně

Účastník modulu

Stránka 8


3. Typizovaná výška zárubní je? a) 1980mm b) 1970mm c) 1990mm 4. Správný technologický postup vyměření zárubně je? a) rovinatost nadpraží, kontrola svislého směru a váhorys b) kontrola svislého směru, váhorys a rovinatost nadpraží c) váhorys, kontrola svislého směru a rovinatost nadpraží 5. Vodorovné rozepření u zárubně šířky 800mm zhotovíme o délce? a) 805mm b) 850mm c) 855mm 6. Pravoúhlé zajištění zárubně provádíme? a) uprostřed zárubně b) v horní části zárubně c) v prahové části zárubně 7. Výrobci nám nabízí zárubně pro tyto tloušťky zdiva: a) 50mm, 75mm, 100mm b) 60mm, 85mm, 110mm c) 45mm, 65mm, 95mm 8. Výšková lať nám slouží: a) k přenášení svislých rovin a údajů b) k přenášení vodorovných rovin c) tato pracovní pomůcka se ve stavebnictví nepoužívá 9. Dilatační spára je: a) prasklina mezi zárubní a zdivem b) prasklina mezi betonovou mazaninou a zárubní c) záměrně vytvořená spára v konstrukci 10. Pracovní spára je: a) přerušení pracovní činnosti do druhého dne b) záměrně vytvořená spára v konstrukci c) prasklina mezi stropní konstrukcí a zdivem 11. Při zdění příček používáme vazbu: a) křížovou b) vazákovou c) běhounovou Účastník modulu

Stránka 9


12. Kotvení příček provádíme: a) ozubem, kapsou nebo ocelovým trnem b) kotvení není důležité c) cementovou maltou 13. Příčky jsou: a) nosné svislé konstrukce, dělí nám podlaží na jednotlivé místnosti b) nosné vodorovné konstrukce, dělí nám budovu na jednotlivá podlaží c) nenosné svislé konstrukce, dělí nám podlaží na jednotlivé místnosti 14. Spotřeba plných cihel CP 290×140×650 do jednoho metru čtverečného zdiva tloušťky 100mm je: a) 28 ks b) 25 ks c) 22 ks 15. Při zdění příčky na vápenocementovou maltu, doporučujeme tloušťku ložné spáry: a) 10 – 15mm b) 6 – 10mm c) 15 - 20mm

Účastník modulu

Stránka 10

Teoretický základ a odborný výcvik oboru truhlář

Recommend Documents