Teoretický úvod do oblasti projektové práce Projekt Projektová metoda Projektová práce Projektová výuka

Obsah Teoretický úvod do oblasti projektové práce .......................................................................................... 1 Projekt ................................................................................................................................................. 2 Projektová metoda .............................................................................................................................. 4 Projektová práce ................................................................................................................................. 5 Projektová výuka ................................................................................................................................. 5 Typologie a členění projektů ............................................................................................................... 6 Projektově a problémově orientované studium v terciární sféře s vazbou na aplikační sféru ........... 8 Průběh řešení projektových problémů ................................................................................................. 11 Fáze projektu, skupiny procesů projektového managementu .......................................................... 11 Fáze projektové výuky ....................................................................................................................... 12 Fáze řešení projektu vydefinované pro potřeby projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky ........................................ 14 Metodiky jednotlivých sekcí .................................................................................................................. 18 Metodika projektové výuky ekonomické sekce ................................................................................ 18 Metodika projektové výuky Jazykové sekce...................................................................................... 22 Metodika projektové výuky Technické sekce .................................................................................... 28 Metodika projektové výuky Informatické sekce ............................................................................... 46

Teoretický úvod do oblasti projektové práce Mgr. Jana Brcková, Metodik Tajemství úspěchu tkví ve stálosti cíle. Benjamin Disraeli V České republice probíhá již několik let diskuse o diverzifikaci vysokého školství1, jejímž výsledkem má být rozčlenění terciární sféry na studijní programy profesní (tedy programy s důrazem na zvládnutí dovedností nezbytných při výkonu povolání podložených teoretickými znalostmi) a programy výzkumné a akademické. Na rozdíl od akademického a výzkumného je existence profesního studijního programu jasně definována, vítaná a nevyvolává nesouhlas. Vedle komplexních univerzit s výzkumnými programy by měly současně existovat také školy zaměřené více profesně, které budou plnit spíše funkce pro region. Podniky jsou ochotny více spolupracovat s vysokými školami při účasti na výuce nebo při poskytování míst pro praxe studentů, očekávají však od státu systémovou podporu, která by jim alespoň částečně kompenzovala časové i finanční náklady. Školy jsou zase často kritizovány podniky, že jejich výuka je odtržena od praxe a že nevedou studenty k získání praktických znalostí a dovedností. Pádným důvodem pro diverzifikaci systému terciárního vzdělávání je uspokojení různorodé poptávky uchazečů po oborech i zaměstnavatelů po absolventech. Cílem následujících kapitol Metodiky projektové práce, která vznikla na základě zkušeností získaných při zpracovávání zakázek v projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky, je zpracovat podklady pro praktické inovace forem studijních programů pomocí řešení konkrétních praktických problémů regionálních subjektů. Jedná se o využití projektové práce a její implementaci do výuky v terciární sféře, přičemž jsou zohledněna specifika VŠTE, tedy profesně orientované vysoké školy neuniverzitního typu s nabídkou technických a ekonomických oborů. K těmto specifikům patří povinná dlouhodobá praxe, spolupráce s aplikační sférou v regionu, podíl odborníků z praxe na výuce, profesní zahraniční stáže apod. Odpovídající edukační proces je pak založen na vzájemných vazbách mezi akademickým prostředím a aplikační sférou, v případě tohoto projektu s aplikační sférou Jihočeského kraje a odborných znalostí je tudíž u studentů dosahováno přímým propojením výuky s firmami a jejich konkrétními problémy v rámci studovaného oboru. 1

Česká republika byla mezi prvními signatáři Boloňské deklarace (1999). Od roku 2010 je ČR součástí Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

1

V souladu se záměrem projektu směřuje včlenění projektové práce do vysokoškolského studia ke zcela konkrétním výstupům, kterými je vybudování vzájemné a dlouhodobé vazby mezi akademickým prostředím a aplikační sférou, zajištění transferu vědomostí, důraz na mezioborovost, zvýšení odborné kvalifikace pracovníků VŠTE a především uplatnitelnost absolventů VŠTE na trhu práce díky navázání kontaktů s potenciálními budoucími zaměstnavateli a prověřením svých teoretických znalostí na praktických problémech již v průběhu studia.

Projekt V odborných terminologiích se v posledních letech stalo slovo projekt téměř slovem mnohoznačným. Podle zapojení do různých kontextů nabývá i při zachování původního významu různých významových nuancí a tudíž i definic. Slovo „projekt“ je odvozeno z latinského proiectum, hozené dopředu. Pro potřeby této metodiky uvedeme definice vycházející z kontextu jednak manažerskoorganizačního, jednak pedagogického, neboť v praktické části této metodiky dojde k interakci obou pojetí projektu. Studenti VŠTE budou řešit projekt zadavatele z aplikační sféry a akademičtí pracovníci VŠTE budou zároveň implementovat zásady projektové výuky. I přes rozdíly v kontextech lze nalézt společné znaky pro vytyčení daného pojmu. Vyjděme z toho, že projekt představuje jednorázový záměr orientovaný na konkrétní cíl. Proces dosažení tohoto cíle se skládá ze schválených a řízených činností s počátečním a koncovým termínem. Smyslem provedení projektu je dosažení cíle s ohledem na omezení v čase, zdrojích (peníze resp. náklady, produkční a pracovní podmínky, personál) a kvalitě. Pro porovnání uvádíme několik definic projektu, zastoupeno je pojetí pedagogů i projektových manažerů: „Projekt je jedinečná soustava činností směřujících k předem stanovenému cíli, která má určitý začátek i konec. Vyžaduje spolupráci různých profesí, váže či spotřebovává jejich kapacity a využívá je pro tvoření výstupu.“ (Pokorná, 2008, s. 6)

Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

2

„Projekt je řízeným procesem, který má svůj začátek a konec a přesná pravidla řízení a regulace, jinak se jedná o sled úkolů, jejichž výsledek se nemusí v závěru snažení setkat s očekáváním, stejně jako původní předpoklad objemu vstupů nemusí odpovídat získanému výstupu.“ (Svozilová, 2006, s. 21) „Projekt je jasně vymezený záměr, vymezený jednak prostorově, časově, ale také s ohledem na zdroje. To, že je praktická činnost inovativní a orientovaná do budoucna nevymezuje ještě projekt jako takový: Chybí jasný cíl a časové a organizační náklady, které jsou pevně zaznamenány v projektovém plánu a které odlišují činnosti od jiných (běžných) prací.“ (Baumgartner, 2011, s. 320-1) „Projekt je jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji.” (norma ČSN ISO 10006) Projekt můžeme vymezit jako komplexní praktickou úlohu (problém, téma) spojenou se životní realitou, kterou je nutno řešit teoretickou i praktickou činností, která vede k vytvoření adekvátního produktu. (Maňák, Švec, 2003, s. 168) Na základě uvedených definic můžeme abstrahovat následující znaky projektu: 

Cíl - projekt musí mít jasný cíl, výsledek nebo užitek, tedy něco, co má realizovat, vytvořit či změnit.



Čas - projekt je v čase omezený sled činností, většinou v řádu měsíců.



Jedinečnost - jedná se o neopakovatelný, unikátní sled činností, který vyžaduje specifický způsob řízení - projektové řízení. (Project-Based Management)

V projektovém managementu vymezují projekt tři roviny, mluví se o tzv. trojimperativu projektu. Úspěšný projekt splňuje parametry ve třech dimenzích, a to věcné (co se musí udělat a jak kvalitně), časové (kdy se to má udělat) a nákladové (za kolik – práce, finance – se to má udělat).


3

Shrňme, v čem se naše pojetí projektu pro potřeby využití v edukačním procesu VŠTE liší od výše uvedeného. Metodiky jednotlivých sekcí jsou zamýšleny jako návod pro zpracování obdobných problémů z praxe v rámci práce se studenty v terciární sféře. Chceme tím umožnit opakovatelnost a znovu využitelnost vytvořených rámců a postupů. V tomto bodě tedy popíráme jedinečnost jako jeden ze znaků projektu, jak ho vnímá projektový management. Taktéž nákladová dimenze projektu je v našem pojetí zpracování projektového problému za účelem propojení výuky a firemního prostředí eliminována. Nakonec uveďme známý citát uznávaného českého pedagoga Stanislava Vrány z roku 1936 (Vrána, 1936, s. 90), který zdůrazňuje následující čtyři složky projektu: „Je to podnik. Je to podnik žákův. Je to podnik, za jehož výsledky převzal žák odpovědnost. Je to podnik, který jde za určitým cílem.“

Projektová metoda V pedagogické terminologii představuje projektová metoda vyučovací metodu, v níž jsou studenti vedeni k samostatnému zpracování určitých projektů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Je odvozena z pragmatické pedagogiky a principu instrumentalismu. Jedná se o metodu podporující motivaci studentů a kooperativní učení. Projekty mohou mít formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti vedoucí k vytvoření nějakého výrobku či produktu. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 184). Projektová metoda má svůj základ v koncepci pragmatické filosofie J. Dewey (1859-192), který vychází z tvrzení, že zkušenost je základem poznání. Za tvůrce projektové metody je považován jiný Američan profesor William Heard Killpatrick, který ji popsal ve stejnojmenném článku The Project Method už v roce 1918. V Čechách se projektové vyučování prosadilo již v době meziválečné, avšak po roce 1948 z našich škol téměř zmizelo a k jeho renesanci začalo postupně docházet až po roce 1989. Český pedagog Jan Průcha (2001, s. 184) vidí přínosy projektové metody v tom, že žáci jsou vedeni k samostatnému zpracování určitých projektů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním, je podporována motivaci žáků a kooperativní učení. Projekty mohou mít podle Průchy formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti vedoucí k vytvoření nějakého výrobku. Právě tento přístup k chápání projektu nejlépe reflektuje


4

projekty zpracovávané v rámci projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky.

Projektová práce Projektovou prací se rozumí samostatné zpracování úkolu či problému, ve většině případů skupinou, od plánování, přes provedení až po prezentaci výsledků. Projektová práce jako způsob učení vychází z nového, demokratického pochopení vyučování a interpretace rolí učícího se a učitele, resp. rádce a představuje učení orientované na jednání a na výkon. Při této metodě se schází studenti či zpracovatelé ke zpracování úlohy či problému, přičemž cílem procesu učení je v tomto případě zachování pokud možno nejvyšší míry vlastní zodpovědnosti. Předpokladem projektové práce je vlastní iniciativa studujících/řešitelů. Projekty by měly mít praktický rámec a spojitost s pozdějším zaměstnáním či běžnou pracovní rutinou. Samostatným provedením si účastníci osvojí nejen odborné, ale i organizační kompetence. Projektová práce má za cíl propojit život, učení a práci. Důležitý problém vycházející ze zájmů účastníků je zpracován (proces) a vede k výsledku (produkt). Přitom se studenti/řešitelé učí organizovat si a strukturovat pracovní a učební procesy samostatně co se týče času i obsahu. Důležitá je účast skupin, lépe řečeno jejich podíl již na výběru tématu a plánování celého procesu projektu, a to proto, aby se neztratil smysl této metody postavené právě na participaci.

Projektová výuka Projektové vyučování, tedy projekt jako forma výuky, vzniklo na začátku 20. století jako protiklad k frontální výuce. Částečně navazuje na metodu řešení problémů, jde v ní však o problémové úlohy komplexnější, o výukové záměry a plány, které mají vždy širší praktický dosah. (Maňák, Švec, 2003, s. 168) Projektové vyučování je nejkomplexnější vyučovací metodou. Projektová metoda totiž může zahrnovat celou řadu jednodušších vyučovacích metod, důležitým znakem je propojení teoretického poznání a praktického výkonu. Projekt je potom jakýmsi rámcem, v jehož mantinelech se odehrává výuka založená na nejrůznějších metodách, většinou činnostních. Téma projektu zůstává v přirozeném kontextu a není vytrháváno ze souvislostí. Řešitelé (studenti) se neučí na uměle vytvořených příkladech, ale na skutečných problémech. Z důvodu komplexnosti tohoto výukového modelu, kvůli jeho rozdílným didaktickým nárokům se dodnes nepodařilo najít jednotnou definici projektové výuky. Proto se projektové vyučování


5

vymezuje alespoň pomocí řady kritérií, která odlišují práci na projektech od ostatních forem výuky. Těmito kritérii jsou například: 

komplexnost úlohy,



orientace na jednání a výkon jedince nebo/a týmu,



zaujetí a zájem účastníků/řešitelů,



samostatnost v organizaci a zodpovědnost řešitelů,



vztah k životní realitě a společenská relevance,



mezioborovost,



společné plánování, provedení a vyhodnocení,



orientace na cíl.

Typologie a členění projektů Projekty mohou být klasifikovány dle různých kritérií. Individuální zvláštnosti v jednotlivých druzích projektů vedou v projektové organizaci ke vzniku speciálních postupů a technik zpracování. Podle obsahu/ odvětví/ branže např.: 

stavební projekty / investiční projekty,



IT-Projekty / projekty na vývoj softwaru,



projekty na vývoj produktů / inovační projekty,



výzkumné a vývojové projekty,



organizačně vývojové projekty,



logistické projekty,



projekty zaměřené na kvalitu a nové metody,



marketingové projekty,



kulturní projekty: o

hudební projekty.

Podle příležitosti např.: 

plánovací projekty, předprojekty,


6



vývojové nebo udržovací projekty,



migrační projekty (zrušení starších systémů).

Podle účasti/zapojení např.: 



interní projekty: o

projekty interní, nepřesahující rámec oddělení,

o

projekty přesahující rámec oddělení,

externí projekty: o

projekty pro zákazníky,

o

projekty přesahující rámec podniku,

Podle komplexnosti např.: 

malé projekty,



projekty,



velké projekty / programy,

Podle stupně opakování např.: 

pionýrské projekty,



rutinní projekty.

V projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky jsou zpracovávány zejména externí projekty pro zákazníky malé a střední velikosti. Konkrétně se jedná o projekty z odvětví informačních technologií a vývoje softwaru, marketingové projekty, organizačně vývojové projekty a zakladatelské projekty, projekty stavební a mnohé další. Pedagogické dělení projektů koresponduje především s organizací výuky. Maňák a Švec (2003) dělí projekty pro zpracování ve výuce s ohledem na časovou náročnost. Podle zvolených cílů a vybraných témat projektu se stanoví časový rozsah projektové výuky, který může být: 1. krátkodobý, tj. dvou až několika hodinový, 2. střednědobý, realizuje se v průběhu jednoho až dvou dnů. 3. dlouhodobý, tzv. projektový týden. Který se obvykle absolvuje jedenkrát ročně, Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

7

4. mimořádně dlouhodobý, zahrnuje několik týdnů nebo i měsíců, avšak většinou probíhá paralelně s obvyklou výukou. Pro potřeby této metodiky a především navazujících oborových metodik počítáme se začleněním projektu mimořádně dlouhodobého, tedy v řádu týdnů až měsíců. Učení v projektech umožňuje též volbu různých organizačních forem, neboť projekt se realizuje buď jako práce ve skupinách, nebo jako individuální zadání, anebo nejčastěji kombinované oběma způsoby. Ze zkušeností s projekty v terciární sféře můžeme doplnit další typy projektů, jako např. semestrální projekty, bakalářské práce, víceoborové a vícegenerační projekty, mezinárodní projekty, vize a soutěže apod.

Projektově a problémově orientované studium v terciární sféře s vazbou na aplikační sféru Předpokladem pro zavedení projektově orientovaného studia je vydefinování výstupních kompetencí studenta daného oboru. VŠTE je od roku 2012 držitelem ECTS Labelu a výstupní kompetence u jednotlivých oborů jsou popsány na úrovni předmětů (Course Learning Outcomes) i na úrovni oborů (profil absolventa, Program Learning Outcomes). Dobře specifikovaný projekt je vzdělávací model, v němž vlastní práce studentů na pečlivě definovaných projektech se stává prostředkem k nabytí požadovaných profesních znalostí a úspěšnému dosažení předmětových či oborových výstupních kompetencí, které shrnuje profil absolventa schválený akreditační komisí. Zatímco klasicky pojaté vyučování předpokládá, že studenti musí nejdříve získat určité množství poznatků a teprve pak mohou řešit projekt, projektově orientované studium vychází z reality a předkládá projekt, na jehož základě se určí množství poznatků, které studenti k vyřešení projektu potřebují a tyto poznatky si studenti zpracováním projektu efektivně osvojí.


8

Z dosavadních zkušeností s projektově (a problémově)2orientovanou výukou na profesně orientované vysoké škole neuniverzitního typu uvádíme následující poznatky o využití projektové práce ve snaze propojit studium s aplikační sférou: 

Projekt je koncipován tak, aby vedl k osvojení předmětových výstupních kompetencí (v daném semestru, či roku).



Preferujeme projekty, které jsou definovány podniky a odrážejí realitu vnějšího světa.



Projekty (a problémy) modelují situace z profesionálního prostředí.



Studenti formálně prezentují finální projekt učitelům, zástupcům aplikační sféry či veřejnosti.



U řešení problému studenti formálně prezentují řešení problému, i když nemusí dosáhnout technicky akceptovatelného výsledku.



Znalosti a dovednosti získané prací na projektu splňují akademické požadavky semestru či roku.



Učitelova role je (u problému i projektu) napomáhat a usměrňovat, student je středem akademického dění (Student Centred Learning).



Projekt (i problém) poskytuje studentovi příležitost k úvahám o kvalitě vlastní práce a sebekritickému hodnocení vlastního postavení a role v pracovním týmu.

Nároky na zúčastněné strany (student, firma, škola): 

Student: aktivní a intenzivní přístup, otevřenost



Firma: finanční podíl na řešení projektů, aktivní a okamžitá zpětná vazba



Škola: zvýšené nároky na akademické pracovníky v prvotní fázi projektu, zvýšené nároky na organizaci a management

Výhody pro zúčastněné strany (student, firma, škola): 

Student: schopnost aplikovat teoretický základ, umění rozpoznat podstatu problému, schopnost pracovat v týmu a efektivně komunikovat, orientace v problematice konkrétní firmy, přehled v dané oblasti, schopnost koncepční práce, uvažovat a řešit problémy v kontextu, možnost zaměstnání po ukončení studia

2

Zatímco u projektově orientovaného studia je počátečním bodem specifikace finálního projektu, tedy cíle, u problémově orientovaného studia je počátečním bodem prezentace problému, který budou studenti řešit. Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

9



Firma: vyřešení konkrétních projektů a problémů, aktivní podíl na výchově a specializaci absolventů, podíl na orientaci aplikovaného výzkumu školy, úspory v personální oblasti, zvýšení tvůrčího potenciálu



Škola: okamžitá zpětná vazba z aplikační sféry, ekonomický profit, zajištěná uplatnitelnost absolventů, výrazné zkvalitnění výuky, zvýšení prestiže školy díky kvalitní a žádané absolventy, zvýšení zájmu uchazečů o studium.

Vždy by při účasti studentů vysoké školy na řešení projektů externího zadavatele měla být dodržena zásada, že by tato spolupráce měla firmě ulehčit, ne přitížit.


10

Průběh řešení projektových problémů Mgr. Jana Brcková, Metodik V této kapitole bude nejdříve teoreticky popsán průběh řešení projektů a budou představena různá členění fází projektu. Cílem je vydefinovat jednotný postup pro následné praktické zpracování metodik projektové práce jednotlivých odborných sekcí v rámci projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky.

Fáze projektu, skupiny procesů projektového managementu Přestože je každý projekt jedinečný, z hlediska řízení projektů mají všechny projekty společné určité znaky. I když se v detailech mohou vzájemně lišit, shodují se normy a standardy projektového řízení na rozdělení 4 základních fází každého projektu. Jako první uvedeme fáze průběhu řešení projektů podle projektového managementu. 

Zahájení/iniciace



Plánování/definice



Realizace/implementace



Uzavření/předání

Obdobně udávají jiné prameny 4 hlavní kroky, které vytváří cyklus projektového managementu. Jedná se o popis projektu, plánování projektu, realizaci projektu a hodnocení projektu.

Obrázek 1: Cyklus projektového managementu Zdroj: G. Pokorná. Projekty – jejich tvorby a řízení. Olomouc 2008. S. 10


11

Postupný vývoj je charakteristickým znakem projektu, jednotlivé aktivity jsou zasazeny do časového rámce. Projekt není však jediným probíhajícím procesem, jedná se spíše o soustavu procesů (Svozilová, 2006, s. 24). Každý projekt tvoří postupné a na sebe navazující kroky, které Svozilové označuje jako hlavní skupiny procesů projektového managementu: zahájení, plánování, řízení a koordinace, monitorování a kontrola, uzavření. Procesy se sice popisují odděleně, ve skutečnosti se však prolínají, cyklicky opakují a doplňují, ale nenavazují na sebe postupně. Proto nelze procesní skupiny ztotožnit s fázemi projektu. (Svozilová, 2006, s. 60-61)

Fáze projektové výuky Jelikož jsme od začátku sledovali paralelně i pedagogické pojetí projektu a projektové výuky, uvádíme na tomto místě i členění výukového projektu dle dvou pedagogických pramenů. I když jsou tato členění úzce spojena s výukovým procesem a organizací výuky, odrazí se některé z těchto postupů i v níže zpracované šabloně metodiky projektové práce na VŠTE. Podle pedagogů Warwitze a Rudolfové (1987) by měl (výukový) projekt aspirující na úspěch proběhnout 6 fázemi: 

Průzkumná fáze

Získat poznatky o obtížnosti úlohy, zájmech, předznalostech, sociálních vazbách v projektovém týmu, o podkladech k financování. 

Motivační fáze

Společné vytváření nápadů, brainstorming, vytvoření hlavní motivace a zformování jednotné představy o cíli. 

Plánovací fáze

Stanovení dílčích cílů, podílu oborů a předmětů, časového rámce, vyřešení posledních otázek a úvah, uzavření tzv. „projektové smlouvy“. 

Přípravná fáze


12

Opatření peněžního a materiálního zabezpečení, rozdělení do skupin, zadání pracovních zakázek, osvojení si potřebných dovedností. 

Realizační fáze

Koordinace a průběh jako např. projektový den, týden, či semestr, mezipředmětové svazky, mimoškolní spolupráce. 

Vyhodnocovací fáze

Dokumentace a presentace výsledků projektu, potvrzení úspěchu projektu, sebekritika, plánování navazujících projektů. Na závěr uvádíme i fáze řešení projektu podle pedagogů Maňáka a Švece (2003, s. 169). 1. Stanovení cíle Stanovení cíle má zajistit vhodnost a realizovatelnost záměru vzhledem k daným podmínkám, přičemž významnou úlohu má účinná motivace studentů. Studenti se musí s tématem ztotožnit a přijmout je za své. 2. Vytvoření plánu řešení Vytvoření plánu řešení představuje kritický a rozhodující moment předurčující výsledek. Velmi proto záleží na společném prodiskutování plánu a na výběru úkolů pro každého studenta nebo skupiny studentů. Tato fáze zahrnuje také pokud možno přesný odhad spotřeby nezbytného materiálu, kalkulaci nákladů, zajištění zodpovědnosti za splnění jednotlivých úkolů a rovněž způsob prezentace výsledků (např. záznamy a dokumentace, výstavba výrobků, zhotovení modelů atd.). Účelné je vypracovaný plán zpřístupnit všem, aby bylo možno jeho průběžně plnění kontrolovat. 3. Realizace plánu Realizace plánu, pozorné a kritické sledování jeho plnění se opírá o vypracovaný plán, který vedoucí projektu srovnává s aktuálním stavem. Realizují se všechny aktivity, které mají podle plánu zajistit očekávané výsledky. Je to např. vyhledávání potřebných informací, zajišťování materiálu, provádění pozorování, měření, organizování exkurzí, interviewování důležitých osob, pořizování dokumentace,


13

přepracování nezdařených akcí atd. Studenti se cvičí v odpovědném jednání, zapojují všechny smysly, učí se vnímat, pozorovat, experimentovat, využívají média atd. 4. Vyhodnocení Vyhodnocení uskutečněného projektu se opírá o sebekritiku a objektivní posouzení přínosu jednotlivých řešitelů. Nepostradatelnou součástí této fáze je zveřejnění výsledků společného úsilí a celkové zhodnocení práce na projektu. Seznámení školní nebo i širší veřejnosti s konkrétními výstupy projektu má značný motivační vliv na řešitele, protože jim přináší pocit uspokojení a posiluje sebedůvěru ve vlastní schopnost, což v tradiční výuce, zejména u slabších žáků, se často nedostavuje.

Fáze řešení projektu vydefinované pro potřeby projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky V rámci projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky budou zpracovány metodiky projektové výuky jednotlivých sekcí, tedy sekce ekonomické, jazykové, technické a informatické. Cílem těchto metodik je přispět k inovaci studijních programů profesně orientované vysoké školy a přiblížit se edukačním procesem co nejvíce potřebám trhu práce ať už prostřednictvím modularizace, modernizací didaktických metod (projektově a problémově orientované studium), realizací výuky v cizích jazycích, ale především řešením konkrétní praktických problémů zadávaných externími subjekty a vedením studentů při zpracovávání těchto problémů. Abychom v rámci projektu postupovali v jednotlivých sekcích shodně, vydefinovali jsme na základě zkušeností s projektovou prací a řešením problémů v jednotlivých sekcích jednotný postup. V navržené šabloně metodiky jsou vždy stručně charakterizovány jednotlivé kroky řešení problému a podán návod pro vyplnění. Unifikace je vyloučena zohledněním a uvedením specifik jednotlivých sekcí.


14

Řešitelský tým K provedení projektu se zpravidla vytvářejí týmy, kterým náleží úkoly řízení. Řešitelský tým tvoří osoby, které se významným způsobem podílejí na řešení projektu. Je dobré naplánovat potřebné role a ty obsadit konkrétními lidmi. Řešitelský tým v každé sekci má svého garanta, tutory a určený počet studentů - řešitelů. Členové týmu by měli mít stanovenou svou roli, povinnosti a kompetence.

Odpověď na otázku: Kdo? S kým? Stručný popis projektového problému Zahrnuje průzkumnou fázi, specifikaci problému, popis výchozí situace, popis souvislostí a zároveň naznačení cíle projektu. Možné zapojení odborníků s aplikační sféry, potencionálního zadavatele. K nastartování projektu je vždy potřeba nějaký impuls, motiv k přípravě projektu, potřeba uspokojení nějakého požadavku. Vydefinování úkolu může být považováno za projekt, pokud problém, který se má řešit, se jeví být relativně komplexní, cesta k řešení je neznámá, směr a časový rámec jsou známé a/nebo je nutná spolupráce přesahující obor. Komplexnost problému spočívá například v tom, že existuje velké množství způsobů řešení, jejichž úspěch není na začátku projektu znám a cíl obsahuje při detailní analýze protichůdné dílčí cíle (konflikty v cílech). Odpověď na otázku: Proč se projekt řeší? Potřebné podklady Je třeba vydefinovat materiální zabezpečení, technické zabezpečení, zabezpečení formou služeb, potřebné dovednosti pro realizátory zakázky (řešitelský tým). Soupis materiálu, techniky, služeb, informací, podkladů a práv poskytnutých zadavatelem potřebných pro naplnění výstupů z projektu. Popis prostředí, kam bude výsledný produkt implementován.


15

Odpověď na otázku: Za jakých podmínek lze projekt realizovat? Očekávané výstupy projektu Musíme vydefinovat přínosy a výstupy projektu. Tato část nahrazuje cíl projektu a část plánu projektu v projektovém managementu. Cíl vyjadřuje to, co chceme tímto projektem uskutečnit. Stanovenému a definovanému cíli projektu musí odpovídat konkrétní výsledky projektu a způsob jejich předání a zpracování. Cíl projektu určuje strategický postup, který předurčuje obligátní procesy a činnosti a nápomocnou základní strukturu, která určuje zacházení se zdroji. Některé metodiky projektového managementu doporučují formulovat cíle projektu podle pravidel SMART (specifické, měřitelné, akceptovatelné, realistické, termínované). Cíl se stává i základním bodem komunikace mezi zadavatelem a řešitelským týmem. Podle Svozilové (2006) cíle ohraničují předmětnou stránku projektu a definují výstupy, které jsou od projektu očekávány, jsou základem pro plánovací procesy, pro volbu postupů a metod a jejich časování. Odpověď na otázky: Co se má v projektu dokázat, udělat? Jaké jsou očekávané výsledky a přínosy? Způsoby dosažení výstupů Zde je nutné představit základní principy a postupy řešení, popsat je a zdůvodnit je. Z této části se odborníci musí dozvědět, v čem spočívá jedinečnost, idea, myšlenka a vlastní řešení. Je třeba "přesvědčit" o správnosti navrženého způsobu řešení a dosažení výstupů, o jeho originalitě a odborné úrovni. Vyjadřuje část plánu projektu, způsob zpracování základního přehledného popisu projektu a jeho rozsahu, který definuje klíčové prvky. Jsou zde shrnuty jednotlivé kroky dosažení výstupu spolu s odpovědnými osobami, konkrétní činnosti a jejich vazby, všechny dílčí úkoly. Čím je plán realističtější, tím jsou větší šance na úspěšnou realizaci.


16

Odpověď na otázku: Jak se projekt řeší? Časový harmonogram Nyní je tedy jasné, proč má být projekt realizován, jak a co je konkrétním cílem projektu. Každý projekt by měl být rozdělen na etapy, resp. dílčí činnosti, z nichž každá má svůj vlastní dílčí cíl nebo cíle, jejichž dosažení musí být kontrolovatelné a měřitelné (viz Kontrolní mechanismy). Dosažení všech dílčích cílů by pak mělo zaručit dosažení cíle celého projektu. Odpověď na otázku: Kdy se projektové úkoly řeší? Návrh implementace Návrh implementace je pro každou sekci zpracován v podobě harmonogramu realizace, který obsahuje i odpovědné osoby za jednotlivé kroky a činnosti a zapojené členy týmu. Návrh implementace zahrnuje souhrn všech aktivit zaměřených na výkon, dokumentuje koordinaci, realizaci a průběh řešení. Je třeba se držet základního plánu. Výsledek je chápán jako nová informace, znalost nebo technické poznatky vzniklé při řešení projektu (např. nový produkt, metoda či vyvinutý postup). Kontrolní mechanizmy Součástí projektu je i evaluace. V průběhu a především na konci projektu je nezbytné zhodnotit, zda bylo dosaženo požadovaných výsledků. Jedná se o popis, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu (zpravidla po ukončení řešení výzkumného projektu) bude možno ověřit, že výše popsaných očekávaných přínosů a dílčích výstupů bylo dosaženo. Popis kontrolních mechanizmů (statistické či jiné ukazatele, analýzy či průzkumy), které budou odpovídat na otázku, zda očekávaných přínosů bylo opravdu dosaženo a jakou měrou. V projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky jsme se shodli na nasazení kontrolních mechanismů již v průběhu zpracování zakázky, takovým průběžným kontrolním mechanismem může být např. komunikace se zadavatelem atd.


17

Metodiky jednotlivých sekcí Metodika projektové výuky ekonomické sekce Bc. Jakub Hořický, garant sekce Projektová výuka v rámci ekonomických témat je velmi často používanou metodou vzhledem k tomu, že z ekonomického hlediska lze chápat každou zakázku jako jednotlivý a unikátní projekt. Díky tomuto poznatku lze převést znalosti a poznatky z běžného projektového řízení i do projektové výuky. Řešitelský tým Projektový tým by měl být složen z garanta projektu, který celý projekt vede a supervizuje, dále pak by měli být součástí týmu tutoři, kteří převezmou zodpovědnost za operativní řízení jednotlivých částí projektu a zároveň povedou menší skupinky studentů, ideálně dva až čtyři, jež budou s tutory pracovat na jednotlivých úkolech. Stručný popis projektového problému Popis problému by měl být jasně definován v písemné formě, ideálně elektronicky, aby bylo možné s textem jednoduše dále pracovat. Měl by být popsán výchozí stav, který je důvodem řešení projektového problému a také stav cílový, který má být výstupem od projektového týmu. Při zadání je nezbytné stanovit časový a finanční rámec a též úroveň odbornosti výstupu pro zadavatele, aby nedocházelo ke komplikacím ve srozumitelnosti řešení. Pokud se jedná o komplexní problém, je vhodné jej rozdělit na několik částí podle oblastí, do kterých tyto části zapadají, jako obchodní, marketingové, personální, finanční apod. Případnou druhou cestou je zadat komplexní problém více týmům, které jej budou řešit paralelně a poté společně diskutovat nejoptimálnější řešení. Potřebné podklady U materiálově technického zabezpečení je třeba vycházet ze znalosti problému, který má být řešen a z toho vyplývající potřebné nástroje, ať už literatura, výpočetní technika a další vhodné pomůcky. Personální zabezpečení se nejvíce odvíjí od oblasti, do které daný problém spadá, jak bylo popsáno výše. Podle oblasti je pak vhodné volit vedoucího týmu, tutora.


18

Posledním předpokladem zde je vhodné nastavení komunikačních kanálů se zadavatelem a pravidelná komunikace a vstřícnost ze strany zadavatele, aby mohl být projektový problém řešen efektivně. Očekávané výstupy projektu Očekávaným výstupem projektu je v tomto případě detailně vypracovaná analýza, která popisuje projektový problém, navrhuje jeho řešení a také vyhodnocuje celý postup v zakázce. Výstup by měl být v souladu s cílem stanoveným v počátečním popisu projektového problému. Důležité je také převzetí řešení zadavatelem, které by mělo mít jasně stanovenou podobu a strukturu. Nejvhodnější je elektronická verze dokumentu a doprovodných tabulek, aby mohl zadavatel s daty dále nakládat. Způsoby dosažení výstupů Postup dosažení výstupů je ve většině případů podobný, proto můžeme stanovit následující obecný sled kroků: 1)

Sestavení projektového týmu s rozdělením rolí, organizace práce a týmové komunikace.

2)

Seznámení se s obsahem zadání, studium potřebných materiálů.

3)

Příprava realizační fáze, převzetí kompletních podkladů od zadavatele. Návrh postupu v řešení zakázky a sestavení časového harmonogramu.

4)

Samotná realizace zakázky na základě navrženého postupu a stanoveného časového harmonogramu. Konzultace postupu v řešení se zadavatelem.

5)

Pilotní ověření na menším vzorku, na jehož základě lze postup řešení ještě zkorigovat.

6)

Závěrečné zhodnocení projektu, jeho výsledků, přínosů a sestavení závěrečné zprávy.

Časový harmonogram Harmonogram je vždy sestavován na základě podkladů od zadavatele, nicméně základní časové úseky ke krokům definovaným výše lze sestavit následovně: 1)

1. – 2. týden: Sestavení projektového týmu s rozdělením rolí, organizace práce a týmové komunikace. Aby bylo možné tento krok efektivně zpracovat, je nezbytné, aby vedoucí daného projektu (garant) obdržel od zadavatele minimální informace o zpracovávaném projektu. Bez této informace není možné vydefinovat potřebné specialisty a počet lidí v týmu, kteří na projektu budou kooperovat.


19

2)

3. - 4. týden: Seznámení se s obsahem zadání, studium potřebných materiálů, příprava realizační fáze, převzetí kompletních podkladů od zadavatele. Návrh postupu v řešení zakázky a sestavení časového harmonogramu.

3)

5. – xtý. týden: Samotná realizace zakázky na základě navrženého postupu a stanoveného časového harmonogramu. Konzultace postupu v řešení se zadavatelem. Rozsah realizace je odvislí od objemu a náročnosti projektu.

4)

Potí v rozsahu min. 3 týdnů, opět dle rozsahu projektu, bude následovat pilotní ověření na menším vzorku, na jehož základě lze postup řešení ještě zkorigovat.

5)

V posledních dvou týdnech by mělo proběhnout závěrečné zhodnocení projektu, jeho výsledků, přínosů a sestavení závěrečné zprávy.

Návrh implementace Návrh implementace sestavený v obecné formě, s detailním harmonogramem realizace jednotlivých činností: Odpovědná Zapojení osoba členové týmu

Činnost Sestavení projektového týmu s rozdělením rolí.

garant

celý tým

Organizace práce a týmové komunikace.

tutor

celý tým

Seznámení se s obsahem zadání, studium potřebných materiálů.

tutor

celý tým

Brainstorming projektového týmu k postupu řešení.

garant

celý tým

Příprava realizační fáze.

tutor

celý tým

Převzetí kompletních podkladů od zadavatele.

tutor

celý tým

Návrh postupu v řešení zakázky.

tutor

celý tým

Sestavení časového harmonogramu.

tutor

celý tým

garant

celý tým

Příprava a shromáždění podkladů pro tvorbu výstupů

Tvorba výstupů Realizace zakázky Porovnání nákladů pro jednotlivé navrhované varianty řešení a volba té nejvhodnější.


20

Sestavení analýzy výchozí situace a postupu řešení projektového problému.

tutor

celý tým

Detailní rozpracování jednotlivých kroků řešení.

tutor

celý tým

Kompletace řešení projektového problému.

tutor

celý tým

Pilotní ověření na menším vzorku.

tutor

celý tým

Vytvoření praktických příkladů řešení, zapracování připomínek od zadavatele.

tutor

celý tým

Aplikace řešení v rámci firmy, s účastí zadavatele.

garant

celý tým

Závěrečné zhodnocení projektu, jeho výsledků, přínosů.

garant

celý tým

Zakončení projektu, předání výstupů zadavateli, závěrečná zpráva.

garant

celý tým

Implementace

Tabulka 1: Harmonogram Ekonomická sekce Pozn.: Podrobná časová dotace, rozsah prováděních činností a počet zapojených studentů bude korespondovat s náročnosti a rozsahem zakázky.

Kontrolní mechanizmy Kontrolní mechanizmy můžeme v rámci zpracování zakázek rozdělit na dva základní kroky: 1)

Průběžná konzultace se zadavatelem, aby byl postup v zakázce kontinuální a ubíral se správným směrem. V rámci těchto konzultací má projektový tým i zadavatel možnost korigovat směr, kterým se zakázka ubírá.

2)

Průběžná komunikace mezi členy projektového týmu, zaměřená primárně na konzultaci postupů v rámci zpracování zakázky. Druhým cílem této komunikace je brainstorming pro nalezení nejvhodnějších alternativ v postupu v zakázce. Tato komunikace probíhá na pravidelné týdenní bázi, formou osobních schůzek.


21

Metodika projektové výuky Jazykové sekce Mgr. Zdeněk Caha, Ph.D., garant sekce Projektová výuka a s ní související zapojení studentů (praktikantů) v rámci jazykové sekce se bude ve vztahu k firmám vyznačovat především tím, že budou řešeny převážně projekty, které nejsou založeny na hlubokých lingvistických znalostech studentů (jedná o studenty, jejíž cílová úroveň je většinou na úrovni B1 – B1+, ve výjimečných případech vyšší). Řešeny budou především praktické problémy, které se nějakých způsobem dotýkají jazykového vzdělávání ve firmách a organizacích. Významnou roli bude sehrávat v rámci každého projektu odborný tutor sekce (AP z Katedry cizích jazyků). Řešitelský tým Řešitelský tým bude sestavován a následně pracovat podle následujících princů: a) Tým bude mít dle rozsahu projektu minimálně jednoho tutora – AP Katedry cizích jazyků, jež bude odborným garantem a zároveň supervizorem projektu. U větších projektů může být ještě využita pozice garanta, který bude řídit práci tutorů. b) Tým bude mít dle rozsahu projektu jednoho, popř. více studentů (praktikantů).

c) Na základě brainstormingu budou sumarizovány stávající poznatky jednotlivých členů týmu za účelem sjednocení, doplnění vstupních znalostí (zejména odborných, které budou třeba ve všeobecné

rovině

potřebné

v rámci

řešení

problematiky

s jazykovou

tematikou.

Brainstorming přispěje rovněž k prohloubení vazeb v týmu a zvýšení zainteresovanosti řešitelů projektu (praktikantů) na dané problematice. Výstupem této fáze je zmapování vstupních znalostí řešitelů (praktikantů), zvýšení jejich motivace, rozdělení rolí.

d) V průběhu této fáze bude na základě již známých konkrétních projektů (akceptovaných nabídkových listů, popř. poptávek samotných firem) projektový tým rámcově seznámen s konkrétními projekty (zakázkami) a jejich cíli, budou rámcově rozděleny kompetence a povinnosti v rámci týmu, a to písemnou formou.

e) Velikost týmu bude přímo úměrná rozsahu úkonů na zakázce časovém časovému rámci projektu.


22

Stručný popis projektového problému Jak již bylo zmíněno v úvodu, v rámci jazykové sekce se předpokládá všeobecně řešení projektů, které se sice nějakým způsobem dotýkají výuky cizích jazyků a jazykového vzdělávání, avšak bude nutno brát v potaz, že praktikanti (studenti VŠTE) nejsou studenty filologických oborů a jejich výstupní jazyková úroveň na konci bakalářského studia byla stanovena na úroveň B1+ dle SERR. Důležitou roli bude proto sehrávat tutor týmu. Jako vhodné problematiky k řešení se jeví např. projekty zaměřené na: a) Jazykový audit zaměstnanců/firem. b) Systémy jazykového vzdělávání ve firmách, organizacích. c) Provádění testování s využitím standardizovaných testů. d) Výběr vhodné jazykové agentury, kurzu pro firmy, organizace, popř. pro jejich jednotlivé zaměstnance. e) Příprava e-learningových kurzů s využitím databáze vlastních výukových materiálů Katedry cizích jazyků VŠTE. Strategii dosažení cílů v rámci jednotlivých projektů bude nutno řešit v závislosti na řešené problematice individuálně, přičemž b: u všech projektů nejprve dojde k seznámení s relevantní literaturou nejen jazykovou (především terminologickou), ale i s literaturou zahrnující sociální komunikaci a popř. firemní vzdělávání (především Společný evropský referenční rámec, elearning, relevantní software na zpracování výsledků testování, atd.), aby získali potřebný vhled do problematiky, protože se nejedná o studenty ani filologických oborů ani sociologie. Tato fáze se předpokládá u všech projektů s jazykovou tematikou (např. jazykové audity jednotlivců a firem, testování znalostí, systém jazykového vzdělávání v organizaci, výběr jazykového kurzu, příprava e-learningového kurzu). U všech projektů bude klíčová práce tutora a nesmí být podceněna ani příprava na sociální interakci praktikantů s firemními subjekty, organizacemi, jelikož budou reprezentovat celou instituci, pod jejíž hlavičkou budou řešit danou zakázku. V rámci projektů s jazykovou tematikou nepůjde většinou o problematiku s originálním způsobem řešení, nýbrž o návrhy inovativní a budou spíše aplikované již ověřené metody řešení, přičemž bude důležitá kvalita zpracování, materiálů, důkladné a fundované vyhodnocení a podání doporučení k zefektivnění činností, popř. procesů.


23

Potřebné podklady Pro realizaci projektu bude potřebné zejména: a) Materiálně-technické zázemí VŠTE: počítače, internet, spotřební materiál, odborná terminologická literatura (popř. její nákup). b) Eventuálně přístup do informačního systému VŠTE a využití jeho e-learnigové platformy a nástrojů. Např. využitím této platformy dojde ke značné úspoře finančních nákladů spojených s nákupem nutného software nezbytného pro realizaci projektu. c) Využití software VŠTE k vyhodnocování dat, zpracování analýz apod. d) Součinnost se zadavatelem projektu, který poskytne potřebné podklady (např. informace o stávajícím systému jazykového vzdělávání, o (certifikované) jazykové úrovni jednotlivých pracovníků, apod.) Očekávané výstupy projektu a) Výstupy každého projektu by měly přispět, dát podnět k zefektivnění dílčí činnosti, popřípadě činností organizace nebo firmy, jejich postupů (např. procesu výběru vhodné jazykové agentury), a dalších aktivit firmy související s jazykovou výukou (zefektivnění systému jazykového vzdělávání, zavedení kontrolních mechanismů, které dosud nebyly aplikovány, zavedení standardizovaného testování a certifikací), propagaci moderních nástrojů jazykové výuky (e-learning) apod. b) Přínosy jsou očekávány především ve zvýšení efektivity a s ní související úsporou finančních prostředků pro subjekty z aplikační sféry (např. zefektivnění jazykového vzdělávání, zavedení přesně cílených kurzů na konkrétní vybranou skupinou s adekvátním profesním, popřípadě odborným, zaměřením) aj. Způsoby dosažení výstupů Vzhledem k heterogennosti projektů s jazykovou tematikou nelze všeobecně řešení jednoznačně definovat a je vždy nutno přistupovat k jednotlivým zakázkám individuálně. U každého projektu proběhne: a) Vytvoření týmu řešitelů a budou určeny kompetence členů týmu, členové týmu budou rámcově obeznámeni s projektem. b) Teoretická příprava členů týmu (studium odborné problematiky, terminologie, apod.). Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

24

c) Příprava realizace projektu: detailní seznámení se s projektem, stanovení harmonogramu, důkladné již dostupných podkladů od zadavatele, volba relevantních metod řešení v závislosti na řešené problematice d) Realizace - sběr dat, popř. realizace, testování apod. a následnému vyhodnocení e) Zpracování výstupů f)

Vyhodnocení projektu, uskutečnění závěrečné komunikace s klientem.

Harmonogram Při řešení každého projektu je velmi důležitý celkový časový rámce řešení projektu a vhodné stanovení parciálních cílů. Je nezbytné navrhnout efektivní časové rozvržení jak z hlediska krátkodobých, střednědobých, tak i dlouhodobých cílů v rámci realizace projektu. V tomto konkrétním případě se bude jednat o rozvržení časového harmonogramu ideálně na úseky týden, měsíc a několikaměsíční časový interval v závislosti na přiděleném projektu a jeho celkové časové dotaci. Na závěr každé dílčí etapy musí dojít pro následující období k akceptaci přidělených cílů a časového harmonogramu ze strany řešitelů. Stanovení následující kontrolní schůzky, při které budou komunikovány případné problémové oblasti a garantován datum jejich nápravy. Projektové úkoly budou vždy časově řešeny ruku v ruce s předem definovanými kroky jednotlivých zakázek. Z hlediska časového rozložení činností bude každý projekt zahrnovat: a) Fázi vytvoření dobře fungujícího týmu řešitelů, v rámci níž dojde k přesné specifikaci kompetencí členů týmu, přičemž členové týmu budou rámcově obeznámeni s projektem. b) Fázi teoretické přípravy členů týmu (studium odborné problematiky, terminologie, obeznámení se s již řešenými podobnými projekty, ….). c) Fázi přípravy realizace projektu: dojde k detailnímu seznámení se s projektem, k stanovení podrobného harmonogramu, důkladnému studiu již dostupných podkladů od zadavatele, volbě relevantních metod řešení v závislosti na řešené problematice. d) Fázi realizace, při které dojede ke sběru dat, popř. testování apod. e) Fáze tvorby a předání výstupů f) Fáze vyhodnocení projektu, závěrečná komunikace s klientem. Návrh implementace Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

25

Konkrétní kroky je možno specifikovat následujícím harmonogramem realizace: Odpovědná Zapojení osoba členové týmu

Činnost

Vytvoření týmu a jeho příprava Vytvoření dobře fungujícího týmu řešitelů, v rámci něhož dojde ke specifikaci kompetencí členů týmu. Členové týmu budou rámcově obeznámeni s projektem. Odborná teoretická příprava členů týmu, rešerše a studium literatury

tutor

celý tým

tutor

celý tým

tutor

celý tým

tutor

celý tým

Sběr dat a podkladů pro tvorbu výstupů u zadavatele. Např. administrace případných dotazníků, uskutečnění testování nebo pohovorů u zadavatele dle konkrétní zakázky

tutor

celý tým

Analýza, zpracování a vyhodnocení získaných dat a dalších podkladů.

tutor

celý tým

Tvorba výstupů

tutor

celý tým

Předání vytvořených výstupů ke kontrole zadavateli

tutor

celý tým

(studium a samostudium odborné literatury a nastudování příslušné odborné terminologie).

Příprava realizace Příprava a realizace projektu: - detailní seznámení se s projektem - stanovení detailního harmonogramu - důkladné již dostupných podkladů od zadavatele - volba relevantních metod řešení v závislosti na řešené problematice. Příprava podkladů pro sběr dat a tvorbu výstupů. Např. příprava dotazníků, testů, výukových platforem aj. Realizace projektu

Tvorba a předání výstupů

Ukončení projektu, předání výstupů zadavateli, závěrečná zpráva. Tabulka 2: Harmonogram Jazyková sekce


26

Pozn.: Podrobná časová dotace, rozsah prováděních činností a počet zapojených studentů bude korespondovat s náročnosti a rozsahem zakázky.

Kontrolní mechanizmy Vzhledem k tomu, že se nejedná při řešení problematiky s jazykovou tematikou o experimentální přístupy, nýbrž o rutinní činnosti, je důležité zejména kvalitní provedení jednotlivých kroků a vstřícný přístup firem, respektive jejich zaměstnanců. Ty poté mohou vést k zavedení inovativních řešení a aplikaci inovativních nástrojů. Hlavním indikátorem úspěšnosti plnění cílů zakázky bude akceptace výstupů zadavatelem. Klíčové bude precizní elektronické zpracování a vyhodnocení veškerých shromážděných dat a dokumentů formou grafů, tabulek, závěrů, hodnotících komentářů a doporučeních. A to jednak ve vztahu k parciálním cílům, tak ve vztahu ke globálnímu cíli projektu. Důležitou roli bude rovněž sehrávat supervize garanta projektu, sebereflexe praktikantů a reflexe zadavatelů projektů (zakázek), půjde-li o projekty z aplikační sféry. Kladné stanovisko zadavatelů se může stát impulsem pro získání dalších zakázek od firmy a potenciálního získání pracovní pozice. Konkrétními kontrolními mechanizmy jazykové sekce v rámci řešení projektů budou především: a) Ústní komunikace -setkání projektového týmu v časovém rozmezí 1-2 týdny. Při těchto setkáních budou prezentovány a komunikovány dosavadní výsledky. Budou také diskutovány případné problémové oblasti a sjednána náprava případných nedostatků. b) ) Elektronická komunikace mezi členy týmu: e-mail, telefon, skype, apod. Jako účelné se jeví vytvořit společný úložný prostor a platformu pro společné sdílení úkolů (např. na Googlu formou interaktivní tabulky). c)

V závěrečné fázi písemné dotazníky členům týmu i zadavatelům.


27

Metodika projektové výuky Technické sekce Ing. Jiří Veselý, garant sekce V rámci projektu Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky zpracovala technická sekce 6 metodik: 

Metodika T01 Inženýrská činnost ve výstavbě



Metodika T02 Pasportizace staveb



Metodika T03 Posouzení skladeb konstrukcí a zpracování Energetického štítku obálky budovy



Metodika T04 Projektová dokumentace stavby



Metodika T05 Projektová studie



Metodika T06 Zpracování návrhu tepelných izolací

Úkolem metodik technické sekce je charakterizovat jednotlivé kroky řešení problému a shrnout postupy a návody ke splnění cíle zadaného projektu. Volba zvolených témat souvisí úzce se stavební praxí a to vytváří předpoklady pro příspěvek k inovaci studijních programů pro orientaci směrem ven, do vnějšího prostředí firem. Z pohledu profesně orientované vysoké školy se jedná o témata, která mohou přiblížit edukační proces více potřebám trhu, tedy požadavkům aplikační sféry na řešení vlastních konkrétních zadání. Hledání spojovacího článku mezi klasicky orientovanou výukou zaměřenou na získání znalostí a projektovou metodou výuky vede k potřebě modernizace didaktických metod, které budou směřovány na projektově a problémově orientované studium. Výhodou stavebního oboru je určitá jednoduchost a přímočarost, se kterou lze teoretická témata výuky přenést k řešení konkrétních praktických úloh. V tomto procesu je potřeba vnímat závažnou okolnost. Projektově orientovaná výuka spojuje dvě, navzájem do jisté míry nesourodé, činnosti. Je to činnost edukační, kterou lze vnímat s určitým nadhledem ve stylu „škola hrou“ a činnost pracovní na konkrétní zakázce, tedy „zodpovědná“. To vytváří určité třecí plochy, které se projevily již při řešení konkrétní zakázky technické sekce v rámci projektu, a to mezi zodpovědností vedení řešitelského týmu za výsledek práce a zapojenými řešiteli (studenty), jejichž představa o závažnosti situace při řešení konkrétního skutečného úkolu není vyzrálá. Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

28

Pro proces výuky je žádoucí, aby úlohy zadávané externími subjekty byly tematicky zařazeny tak, aby se metoda projektové výuky, tedy způsob vedení studentů při zpracovávání těchto problémů, mohly opakovat. Proto jsou témata metodik volena v oblastech, které jsou v praktické sféře nejčastěji a opakovaně žádány. Nejsou samozřejmě jedinými. Celý proces projektové výuky se tedy může obsahově dále vyvíjet a přizpůsobovat potřebám praxe i trhu, zobecněné formální postupy budou zůstávat stejné. Přestože každá sekce má svá specifika, v obecné rovině lze postupovat shodně i v případě oborově odlišných projektů. Jednotný postup umožní nejen porovnání na úrovni odlišných profesí, ale také vzájemné vazby, kdy výstupy jednoho řešení mohou být podkladem pro definování nové praktické úlohy, kterou bude řešit jiná sekce. Řešitelský tým Činnosti ve stavebnictví se vyznačují vysokou mírou zodpovědnosti za uskutečněné výsledky směrem k legislativě. Tato zodpovědnost je nepřenosná a ve stavební praxi leží na autorizovaných osobách, nebo pracovnících, kteří disponují oprávněním k vykonávání vybraných činností. Nejčastěji se jedná o autorizaci České komory autorizovaných inženýrů a techniků a České komory architektů, v případě energetických výpočtů je to oprávnění energetického specialisty udělované Ministerstvem průmyslu a obchodu. V daném kontextu tedy do popředí vystupuje funkce garanta, který v konečném výsledku zodpovídá za správnost výsledku a jeho soulad s legislativními předpisy a normami a kde je to vyžadováno, výstup autorizuje. Z toho důvodu nelze z pravomocí garanta vyjmout žádné rozhodovací činnosti o koncepčních řešeních a postupech, které vždy schvaluje a kontroluje. Vytváření týmu, určeného k provedení projektu, je tedy věcí garanta, který rozhoduje na základě povahy, složitosti a časové náročnosti úlohy o složení řešitelského týmu. Ten tvoří osoby, které se významným způsobem podílejí na řešení projektu. Naplánování potřebných rolí, které budou obsazeny konkrétními lidmi, závisí především na obsahu a technické složitosti zadání. Řešitelský tým velké zakázky bude mít kromě garanta minimálně jednoho tutora (u rozsáhlých realizací několik tutorů) a určený počet studentů - řešitelů. Počet studentů by ze zkušeností získaných v rámci projektu neměl přesáhnout 3 na jednoho tutora, ideální stav je, aby tutor řídil pouze jednoho. To umožní nejlepší kontrolu a odpadne problém s koordinací více řešitelů na jednom úkolu. V případě technicky a odborně složitých zadání s větším rozptylem oborů a velkého rozsahu by se Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

29

mělo na práci účastnit více tutorů různých odborností a profesně orientovaných na dané téma a s praktickou zkušeností v oboru. To se týká především zpracování projektové dokumentace stavby. Členové týmu by měli mít stanovenou svou roli, povinnosti a kompetence. V případě garanta, jak naznačeno výše, jsou to kompetence rozhodovací a schvalovací. Tutor v projektu velkého rozsahu představuje spojovací článek mezi garantem a studentemřešitelem. Jeho kompetence jsou směřovány k práci studentů, konkrétní dílčí úkoly zadává, při jejich řešení studenty vede a jejich dílčí výstupy kontroluje, koriguje, opravuje nebo dává přepracovat. Výsledky ucelených částí projektu prezentuje garantovi. Řešitelům (studentům) náleží podřízená role, řídí se pokyny tutora a garanta a zodpovídají především za plnění svých zadání v souladu s harmonogramem. Odborná zodpovědnost na ně nemůže být kladena, očekávají se především inspirativní podněty a kreativní přístup k řešení. V projektové práci mohou být využiti i pro rutinní činnosti, například technické kreslení. U projektů menšího rozsahu, které budou zahrnovat pouze provedení určitých výpočtů (především dle metodik T03 a T06) bude tým sestávat pouze z garanta a řešitele. Stručný popis projektového problému Projektová řešení technické sekce jsou z hlediska dlouhodobosti a pracnosti dvojího typu. Úlohy zaměřené na zpracování projektové dokumentace stavby budou mimořádně složité a dlouhodobé. Ostatní zadání uváděná v metodikách mají menší rámec a mohou být zpracovány i v kratších termínech a s nasazením malého týmu řešitelů., často pouze v kombinaci garant-student. Stavební projekty a úlohy orientované na stavebnictví, lze z hlediska typů projektů definovat následovně: Z hlediska obsahu se bude jednat o projekty stavební (metodiky T02, T04 a T05), tedy vytváření projektové dokumentace stavby jako takové. Obsahová orientace metodik T03 a T06 je specifická, zahrnuje výsek stavební problematiky zaměřený na konkrétní oborový úkol, technický výpočet a hodnocení. V případě metodiky T01 lze hovořit o projektu více méně organizačním, který ale předpokládá řadu odborných znalostí. Z hlediska účasti a zapojení se ve všech případech bude jednat o projekty externí. Podle komplexnosti a rozsahu se může jednat o projekt malý i střední, očekáváme ale především projekty velké.


30

Jednotlivá témata možných zadání se obsahově budou lišit, po stránce formální budou řešena shodnými postupy, například výpočetními nebo obecně definovanými stavební legislativou. Lze tedy říci, že z hlediska metody řešení se bude jednat o postupy rutinní. Nikoli však přístupem k řešení specifických problémů, který bude neopakovatelný. Časové hledisko řadí projekty stavební do kategorie dlouhodobých a mimořádně dlouhodobých, obvykle se bude jednat o týdny, výjimkou nebude délka trvání projektu v řádech měsíců. Projekty zahrnující zpracování projektové dokumentace: Jedná se o projekt časově i odborně nejnáročnější, zahrnuje široké spektrum oborů. Nejen technické stavební disciplíny, ale i záležitosti legislativní a složitou provázanou koordinaci. Prioritou je skutečná potřeba a zájem zadavatele, veškeré přípravné kroky se dějí v součinnosti s ním. Zadavatel by měl mít ujasněné přínosy, které zpracováním zadání získá a jeho úkolem je odsouhlasit věcný obsah řešení a formu výstupu. Vychází se tedy z definice úkolu, jehož řešení vede k uspokojení požadavků zadavatele. V případě stavební problematiky v rozsahu nabízených činností dle katalogu standardních nabídek lze konstatovat, že cíle jsou poměrně jednoznačně definované a cesta k naplnění cíle více méně známá ze zkušeností praktického projektování staveb. Relativně dobře lze odhadnout i časový rámec, ovšem za předpokladu specifik řešitelského týmu, tedy především jeho časových možností. Garant pohybující se v praktické sféře velmi dobře dokáže oddělit část činností realizovatelných týmem a ty části projektového řešení, do kterých musí vstoupit externí řešitelé. Komplexnost řešení spočívá v tom, že činnosti prováděné uvnitř týmu jsou odborně koordinovány se subdodavateli dílčích částí řešení. Projekty s obsahem výpočtového řešení: Jedná se o úlohy zaměřené na vyřešení konkrétního problému, časová a koordinační náročnost je menší. Prováděné činnosti jsou co do postupu shodné jako u zpracování projektové dokumentace. Jedná se však o výrazně menší objem, orientovaný na konkrétní stavebně technický (v daném příkladu metodik tepelně technický) výpočet. Zahrnují průzkumnou fázi, specifikaci problému, popis výchozí situace, popis souvislostí a zároveň stanovení cíle projektu (výpočtu). Možné zapojení odborníků s aplikační sféry se zde nepředpokládá, úlohu může garantovat odborný pracovník školy v daném oboru.


31

Impulsem k nastartování projektu se předpokládá potřeba ze strany zadavatele, je tedy žádoucí, aby aplikační sféra byla dostatečně informována o nabídce. Důvodem projektu, neboli proč se projekt řeší, je podnět ze strany zadavatele, který je motivován potřebou uspokojení daného požadavku na nákladově optimální úrovni s jistotou garance požadované kvality nebo kreativního, technicky pokrokového řešení. Vydefinování úkolu může vést k projektu obsahově nebo formálně upraveného podle skutečné potřeby zadavatele. Problém by měl být řešen vždy komplexně a práce by měla zahrnovat i posouzení alternativních způsobů řešení. Ty nemusí být nutně součástí finálního výstupu, který se zadavateli předává, ale měly by být diskutovány na začátku projektu Potřebné podklady Projekt lze realizovat za splnění řady podmínek, které lze členit na: Materiální zabezpečení Řešení zakázek je převážně povahy duševní práce, základní materiální vybavení zahrnuje především hardware a software. Jedná se tedy o dostatečně výkonná PC. Programové vybavení zahrnuje především samostatné licence na Autocad ve 2D verzi, která běžné projektové práci postačí. Pro architektonické vizualizace je však potřebná 3D verze nebo jiný architektonický program (např. Archicad) Dále vybavení základního balíku Office a balíku výpočtových programů Teplo pro tepelně technické výpočty. Dále není potřeba disponovat rozsáhlým zabezpečením po stránce materiálu, více méně se jedná o kancelářské potřeby a pro kompletaci výstupů běžný spotřební materiál.


32

Technické zabezpečení Realizátoři zakázky budou potřebovat příslušné technické zázemí, které je standardním vybavením projekční kanceláře. Kromě zmíněného počítačového vybavení vhodné prostory pro výkon práce, konzultace garanta s tutory a zapojenými studenty a společná jednání týmu, který bude na zakázce pracovat. Ideálním řešením je samostatná kancelářská místnost s prostorem pro jednání týmu a místem pro archivaci podkladů a dokumentů. Pro tisk průběžných výstupů a kompletaci je nutnou podmínkou možnost velkoformátového tisku stavebních výkresů, které budou na pracovních schůzkách společně prohlíženy. Samozřejmá je potřeba průběžného tisku malých formátů, kopírování, pořizování fotodokumentace. Důležitou částí technického zabezpečení by mělo být zařízení pro archivaci dat. Odborné podklady Členové týmu musí mít přístup k potřebným technickým podkladům, které zahrnují poměrně velký rozsah a pro řešení konkrétních úkolů jsou nezbytné. Jedná se především o technické normy v oboru stavebnictví, které nejsou běžně bezplatně k dispozici. Projektová práce musí dále respektovat široký obor legislativních podkladů a to především stavebního zákona a závazných vyhlášek na zákon navazujících, které jsou ale dobře veřejně přístupné například na internetu. Dále je nutno mít přístup do technické knihovny, nebo přístup k širokému spektru technických publikací obecně. Stejně tak jsou nezbytné technické podklady stavebních výrobků, technické listy, katalogy a další technické odborné podklady. Zabezpečení projektu formou služeb Zajištění externích služeb a zapojení subdodavatelů bude nutné v případě, že obsahem zakázky budou činnosti, které škola není schopna zajistit vlastními pracovníky. Jedná se buď o zajištění odborných podkladů pro projektování nebo dílčích částí projektové dokumentace, především o: 

průzkumy a měření

-

podrobný inženýrsko- geologický průzkum staveniště

-

radonový průzkum

-

podrobné geodetické výškopisné a polohopisné zaměření staveniště


33



dílčí části projektové dokumentace

-

konstrukční část projektu, statický výpočet

-

požárně bezpečnostní řešení stavby

-

projekty technického zařízení budov (ZI, ÚT, VZT, EI, měření a regulace, projekty slaboproudých rozvodů, datových sítí, EZS, EPS a další)

-

projekty komunikací, sadových úprav apod.

Dle povahy zakázky se může jednat o řadu dalších odborností. Většinou se jedná o činnosti, které vyžadují zvláštní oprávnění v projektování (autorizace v příslušném oboru) nebo jinou odbornost (např. vybrané činnosti v energetice, energetický auditor apod.). Potřebné dovednosti pro realizátory zakázky (řešitelský tým) Základním předpokladem realizátora zakázky je znalost konstrukčních systémů staveb, orientace v používaných stavebních materiálech, znalost výpočetních postupů energetického hodnocení staveb a v případě garanta a tutorů zkušenosti z praxe. Základním předpokladem realizátora zakázky je dále znalost, resp. dobrá orientace v problematice stavební legislativy. Jedná se především o: 

zákon č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)



navazující prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu a to především:



vyhláška č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území



vyhláška č.499/2006 Sb. ve znění 62/2013 Sb. o dokumentaci staveb



vyhláška č.500/2006 Sb. ve znění 458/2012 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti



vyhláška č.503/2006 Sb. ve znění 63/2013 Sb. o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebním řádu



vyhláška č.268/2009 Sb. ve znění 20/2012 Sb. o technických požadavcích na stavby


34



vyhláška č.398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb



prováděcí vyhláška zákona č.133/1985 Sb. O požární ochraně ve znění zák.č.186/2006 Sb.



základní technické normy v oboru stavebnictví (ČSN EN a ISO)

Zpracovatelé musí být schopni efektivně využívat stavební projekční software (nejlépe Autocad) a znát podrobně ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – kreslení výkresů stavební části. Základním předpokladem realizátora zakázky tepelně technických hodnocení je dobrá orientace v problematice stavební tepelné techniky a příslušné legislativy. Jedná se především o: 

zákon č.406/2000 Sb. ve znění zákona 318/2012 Sb. o hospodaření energií



vyhláška č.78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov



vyhláška č.268/2009 Sb. ve znění 20/2012 Sb. o technických požadavcích na stavby

Dále znalost norem v oboru teplené techniky, jedná se především o: 

ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Požadavky



ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov – Návrhové hodnoty veličin



ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov – Výpočtové metody



ČSN EN ISO 13 790 Výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení



TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Rodinné domy



TNI 73 0330 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Bytové domy

Dále znalost tepelných izolací a souhrnných energetických řešení, orientace ve vytápěcích systémech apod. Zpracovatel musí být schopen efektivně využívat příslušný software (např. soubory výpočtových programů TEPLO, případně jiný balík)


35

Profesní zaměření odborného garanta a tutorů by mělo být orientováno na odbornost příslušného zadání. Pokud by výstup (týká se dokumentace stavby) měl být autorizován, je žádoucí, aby garant byl oprávněnou osobou vedenou v seznamu ČKAIT nebo ČKA v příslušném oboru (především obor pozemní stavby). Profesní zaměření odborného garanta nebo tutora tepelně technických hodnocení by mělo být orientováno na stavební tepelnou techniku. Zapojení studenti by měli mít absolvovány základní technické stavební předměty a odborné předměty související s řešeným úkolem, měli by se ve svých teoretických znalostech orientovat a být schopni je při praktickém řešení problémů projektové výuky uplatnit. Soupis materiálu, techniky, služeb, informací, podkladů a práv poskytnutých zadavatelem potřebných pro naplnění výstupů z projektu Řešitel projektu technické sekce musí obdržet od zadavatele souhrn úplných a pravdivých informací, které se vztahují k zakázce. V případě zadání na vypracování projektové dokumentace stavby se jedná především o: 

zpracovanou architektonickou a dispoziční studii stavby (nebo jinou formou zpracovaný popis dispozičního řešení), plošné a objemové kapacity, provozní údaje (může být zajištěno na základě nabídkového listu „T05 Projektová studie“).



katastrální mapu nebo výškopisné a polohopisné zaměření staveniště



u stavebních úprav a oprav stávajících budov zaměření a dokumentace stávajícího stavu (dokumentace stávajícího stavu může být vypracována na základě nabídkového listu „T02 Pasportizace staveb“).



územně technické podmínky, výpis regulačních podmínek ÚPD, předběžné požadavky jiných orgánů státní správy a dotčených úřadů (může být zajištěno na základě nabídkového listu „T01 Inženýrská činnost ve výstavbě“).



informace o vedeních stávající infrastruktury pro napojení kanalizace, vody a energií, technické podmínky dodavatelů energií a vody pro připojení



potřebné průzkumy (mohou být zajištěny také jako součást zakázky prostřednictvím subdodávek)


36



umožnění přístupu na pozemek nebo do všech prostor stávajícího objektu nebo areálu

V případě projektové studie: 

grafické podklady a rámcový popis investičního záměru, který bude zahrnovat



účel stavby, požadované plošné a objemové kapacity, provozní údaje a další požadavky



katastrální mapu nebo výškopisné a polohopisné zaměření



u stavebních úprav a oprav stávajících budov zaměření a dokumentace stávajícího stavu (dokumentace stávajícího stavu může být vypracována na základě nabídkového listu „T02 Pasportizace staveb“).



územně technické podmínky, výpis regulačních podmínek ÚPD, předběžné požadavky jiných orgánů státní správy a dotčených úřadů (může být zajištěno na základě nabídkového listu „T01 Inženýrská činnost ve výstavbě“).



informace o vedeních stávající infrastruktury pro napojení kanalizace, vody a energií, technické podmínky dodavatelů energií a vody pro připojení



umožnění přístupu na pozemek nebo do všech prostor stávajícího objektu nebo areálu

Pokud se jedná o tepelně technické výpočty: 

poskytnutí příslušné dokumentace stavby



zaměření stávajícího stavu budovy nebo projektovou dokumentaci nové stavby



dokumentace musí obsahovat všechny potřebné údaje pro výpočet, tedy především jednoznačné informace o geometrickém tvaru, uspořádání, využití a rozměrech objektu a podrobný popis skladeb ohraničujících konstrukcí a tepelně technické vlastnosti výplní otvorů stávajících nebo navrhovaných


37

V případě inženýrské činnosti: 

poskytnutí

příslušné

kompletní

projektové

dokumentace

stavby

zpracované

v požadovaném rozsahu dle daného účelu v odpovídajícím počtu paré. 

poskytnutí dalších údajů z fáze přípravy stavby, např. územně plánovací informaci, kopie správních rozhodnutí, pokud byla v předchozích stupních vydávána (územní rozhodnutí), předchozí vydaná stanoviska orgánů státní správy a jiných subjektů



zápisy z jednání vedených v dané věci s účastníky řízení apod. Dále poskytnutí dalších informací podstatných pro inženýrskou činnost.

Popis prostředí, kam bude výsledný produkt implementován Výstup je adresován především do praktické firemní sféry. Jednalo by se o investory a developery, kteří mají v úmyslu investovat ve výstavbě, rozšířit stavební kapacity areálu, přestavět stávající objekt, provést nástavbu, přístavbu, zateplení objektu apod. Příjemcem služby mohou být projektové firmy nebo subjekty, které se zabývají stavebním inženýringem. Očekávané výstupy projektu Výstupy projektů stavební sekce lze charakterizovat po obsahové stránce obecně jako souhrn informací a návrhů technických řešení, které popisují cílový stav. Po stránce formální to bude složka dokumentů nebo projektová dokumentace v tištěné (i digitální) formě. Přínosy projektu lze definovat jak interní, tak externí. Interní přínosy projektu spočívají v realizaci praktické stránky procesu projektové výuky. Uskutečnění projektu řešitelským týmem prvořadě plní záměr zapojení studentů do projektové práce blízké praktické sféře. Umožní aplikaci jejich teoretických znalostí, jejich ověření a na základě řešených úkolů dává impuls k nabývání a prohloubení dovedností, které řešení úkolu vyžaduje. Pro zúčastněné tutory a garanta je to příležitost ke srovnání potřeb praxe a obsahu výuky, která by měla být k řešení praktických problémů směrována. Externí subjekt jako zadavatel projektu získává výstup, který může být svým způsobem originální v technickém řešení, které bude v širší míře aplikovat teoretické a inovativní poznatky, bude vycházet z posledních poznatků výzkumu a vědy, které jsou na akademickou sféru vázány. Praktickými výstupy zakázek a jejich prioritními cíli jsou: Napojení VŠTE na regionální subjekty prostřednictvím řešení praktických problémů formou projektové výuky Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0279

38



složka dokladů na podkladě které může zadavatel získat správní rozhodnutí, stavební nebo územní povolení (podrobně obsah metodiky T01)



pasport nebo dokumentace skutečného provedení stavby (T02), které slouží jako podklad pro další plánování využití a úpravy objektu



výpočtové řešení energetické náročnosti budovy včetně Energetického štítku obálky budovy (T03), které může být součástí projektové dokumentace nebo podkladem pro energetické audity, navrhované úpravy stavba apod.



projektová dokumentace nové stavby nebo stavebních úprav stávající stavby v rozsahu pro stavební povolení (T04), která je využitelná jako příloha žádosti pro stavební povolení, ale může být podkladem i pro další fáze projektové přípravy



projektová stavební dokumentace opravy stavby nebo udržovacích prací v rozsahu pro realizaci (T04), na základě které lze realizovat stavbu



architektonická, urbanistická a technická studie plánované stavby (T05) jako podklad pro územní rozhodování a další stupně projektové přípravy a stavby



složka energetických výpočtů (T06), která podává základní informaci o tepelně technických vlastnostech domu a je podkladem pro plánování oprav nebo dalších stavebních úprav

Cíle výše definovaných projektů implicitně definují strategický postup při jejich řešení. Tyto postupy jsou více méně obligátní a činnosti prováděné při řešení projektů známé a ověřené. Pro dané oborové zaměření jsou to cíle specifické pro stavební praxi, vždy realistické a ve všech případech termínované. Dosažení cíle vždy předpokládá komunikaci mezi zadavatelem a řešitelským týmem a to nejen při zadání a plánování projektu, ale i v průběhu jeho řešení. Prioritou náplně řešení a samotného cíle je, aby výstup projektu byl pro zadavatele přínosný především v tom, že postihuje veškeré předem definované požadavky na následné využití produktu. To je předpokladem úspěšné implementace projektu do praktické sféry, tedy uspokojení potřeb, které na začátku zadavatel definoval. Očekává se, že výstupy podmiňují další plánovací nebo realizační procesy, upřesňují jejich metody, postupy a časování. Způsoby dosažení výstupů


39

Jednotlivé kroky dosažení výstupu lze popsat obecným postupem, který se bude v konkrétních úlohách obdobně uplatňovat. 1.

Seznámení se zadáním a příprava

Zahrnuje schůzky se zadavatelem, zjištění potřeb zadavatele a jeho záměru, vyjasnění cílů projektu, jeho účelu a stanovení předběžných termínů. V této fázi je nutné vyhodnocení podkladů poskytnutých zadavatelem, které může vést k formulování požadavků na doplnění potřebných údajů a podkladů. Součástí přípravné fáze je prohlídka místa plánovaného projektu, tedy stavby nebo pozemku, pokud se jedná o stavební záměr. V přípravné fázi je klíčová role garanta, který bude za zpracování projektu odpovídat a celý proces bude řídit. 2.

Přípravné kroky k zahájení projektu

Základním předpokladem je vytvoření týmu a rozdělení rolí v něm. V této fázi se rozhoduje o profesním složení vedoucích osob v týmu, tedy tutorů. Výběr provede garant na základě profesních odborností a specializací, které budou pro řešení dané konkrétní zakázky nutné. Ve fázi vytváření týmu budou stanoveny organizační postupy a jednotlivé kompetence tutorů. Výběr řešitelů (studentů) provádí tutoři, kteří mají přístup ke studijním výsledkům jednotlivých studentů, se kterými se setkávají ve výuce. Při tomto výběru se zohledňuje skutečnost, že tutoři budou s jednotlivými řešiteli v pravidelném kontaktu, budou využívat rozsah jejich znalostí a dovedností. Řešitelé musí splňovat podmínku spolehlivosti při plnění zadaných úkolů, předpokládá se dobrovolnost zapojení do týmu. Následně budou řešitelé proškolení – bude jim stanoven rozsah témat pro samostudium, vyhledávání potřebných podkladů apod. Garant se zapojenými tutory zpracuje harmonogram prací na zakázce, rozdělení pracovních skupin a společně definují jednotlivé úkoly členů týmu. Provede sumarizaci podkladů zakázky. V této fázi dále probíhají jednání se zadavatelem zakázky, který je seznámen s podrobnostmi harmonogramu, postupu prací a rámcem předpokládaného řešení. Garant plánuje a vede kontaktní schůzky se zpracovateli subdodávek. Závěrečné odsouhlasení rozsahu zakázky po věcné a formální stránce, návrhu termínu a subdodávek se zadavatelem je závěrem této fáze. 3.

Vlastní realizace zakázky

Práce týmu řešitelů na konkrétních úkolech (etapách) zakázky probíhá pod vedením tutorů. Garant zajišťuje kontakt se zadavatelem za účelem předávání průběžných výstupů k odsouhlasení,


40

koordinuje prováděné činnosti, zajišťuje soulad s harmonogramem a zastřešuje odbornou stránku řešení. Za jednotlivé dílčí části zakázky odpovídá tutor, který danou část vede. Klíčovým prvkem rozsáhlejší zakázky (to bude obvykle projektová dokumentace) je koordinace jednotlivých činností uvnitř týmu ve vazbě na subdodávky řešení. Činnost se vyznačuje vzájemnou provázaností a závislostí jednotlivých dílčích dokončených fází na navazující činnosti. Odborná garance projektu je zajišťována odborníky z prostředí vysoké školy, kteří mají vazbu na praxi. To vytváří předpoklady pro dosažení vyšší odborné úrovně výstupu, především aplikací nových technických a technologických postupů. Základním předpokladem dosažení požadované kvality výstupu projektu je dostatečný časový rámec (časový harmonogram). V případě zakázky menšího rozsahu může tým sestávat pouze z garanta a jednoho řešitele. Veškeré popisované kroky tedy budou odpovídat rozsahu a náročnosti projektu. 4.

Ukončení zakázky, předání závěrečného výstupu

Zahrnuje kompletaci závěrečného výstupu, které se účastní celý tým. Výstup zakázky je následně v dohodnuté formě předán zadavateli. Zakázka by měla být vyhodnocena v rámci týmu z hlediska jak jejího průběhu, tak konečného výsledku a míry dosažení stanovených cílů. To může být součástí závěrečné zprávy, která je součástí výstupu, nebo bude toto vyhodnocení zpracováno pro vnitřní potřebu. Na hodnocení zakázky by se měl účastnit i zadavatel za účelem získání zpětné vazby. Hodnocení slouží pro korekci postupů a metod v dalších projektech, cílem je zkvalitnění procesu projektové výuky. Časový harmonogram Časový harmonogram projektů technické sekce bude stanoven dle konkrétního úkolu nebo zadání. Ve většině případů (především zpracování projektové dokumentace) předpokládáme projekty dlouhodobé. Výpočtové úlohy a zadání mohou být zpracovány v kratší době. Správně nastavený časový harmonogram je nezbytnou podmínkou zajištění kvality a úplnosti zakázky. Tento fakt je nutno zásadově prosazovat při úvodních jednáních se zadavatelem, který musí chápat, že spěšná a zbrklá řešení nevedou k dosažení vytčení cíle. Řešení technických problémů spočívá v hledání optimálních variant, jejich vzájemném porovnání a zdůvodnění vybraného řešení. Dostatečný časový prostor umožňuje provádění průběžné kontroly, vyhodnocení jednotlivých kroků a plánování dalšího řešení.


41

Časový harmonogram každého projektu je členěn do etap, které vycházejí ze členění způsobů dosažení cíle zakázky. Každá z etap je ukončena dílčím cílem, délka etapy se u různých typů projektů bude lišit (v závorce uvedeno očekávané rozpětí od malých projektů výpočetního typu po projektovou dokumentaci). 1.

Seznámení se zadáním – cílem je vytvořit předpoklady k tomu, aby projekt mohl být zadavatelem zadán (1 týden – 1 měsíc)

2.

Přípravné kroky – vytvořit všechny podmínky pro realizaci (1 týden – 2 týdny)

3.

Realizace zakázky – provedení všech činností vedoucích ke splnění úkolu (2 týdny – 4 měsíce)

4.

Ukončení a předání výstupu – dosažení cíle (1 týden – 3 týdny)


42

Návrh implementace Konkrétní kroky lze specifikovat detailním harmonogramem realizace: Odpovědná Zapojení

Činnost

osoba

členové týmu

Schůzky se zadavatelem – vyjasnění cílů projektu

garant

-

Vyhodnocení podkladů předaných zadavatelem

garant

-

Seznámení s místem projektu (staveniště, stavba)

garant

tutor

Sumarizace všech vstupních dat

garant

tutor

Vytvoření týmu a pracovních skupin, rozdělení rolí

garant

celý tým

Zpracování harmonogramu

garant

tutor

Rozdělení jednotlivých činností (částí řešení) mezi členy týmu

garant

celý tým

Seznámení se zadáním a příprava zakázky

Přípravné kroky k zahájení projektu

Proškolení řešitelů, sumarizace projektových a technických podkladů tutor

celý tým

Vstupní jednání se subdodavateli zakázky

garant

tutor

garant

celý tým

tutor

celý tým

Návrhy

koncepčních

variantních

řešení,

řešení

připomínek zadavatele

konkrétních

Vlastní realizace projektu Postupné zpracování jednotlivých částí zakázky


43

Průběžná kontrola dílčích výsledků

garant

celý tým

Zapojení subdodávek do řešení

garant

celý tým

garant

tutor

Zapracování a sumarizace všech dílčích částí zakázky

garant

celý tým

Závěrečné odsouhlasení navržených řešení zadavatelem

garant

tutor

Kompletace výstupu a předání zadavateli

garant

celý tým

Závěrečné vyhodnocení projektu

garant

celý tým

Průběžné konzultace se zadavatelem k postupu řešení, upřesňování návrhu

Ukončení projektu, předání výstupů zadavateli, závěrečná zpráva.

Tabulka 3: Harmonogram Technická sekce Pozn.: Podrobná časová dotace, rozsah prováděních činností a počet zapojených studentů bude korespondovat s náročnosti a rozsahem zakázky.

Podrobná časová dotace závisí na počtu zúčastněných garantů a studentů, na náročnosti a rozsahu zakázky. Kontrolní mechanizmy Celý tým projektu musí udržovat úzký kontakt pro zajištění koordinace činností a kvality výstupů. Vzájemná komunikace je zajištěna ve třech rovinách: 

Přímá osobní komunikace – ta je zajištěna pravidelnými setkáními celého týmu s periodou 7 dní. Setkání jsou využitelná jak pro kontrolu zadaných úkolů, tak zejména pro rozdělení úkolů do dalšího období.



Komunikace prostřednictvím elektronických médií – sdílení a předávání výkresů, zasílání podkladů a předávání rozpracovaných výstupů ke kontrole. Umožňuje operativně řešit denní problémy



Přímý osobní kontakt garanta s tutorem (tutory) a s jednotlivým studenty – je prováděna individuálně dle konkrétní potřeby pro danou pracovní činnost mimo pravidelné schůzky týmu


44

Kontroluje se: 

Soulad navržených řešení s obecně závaznými technickými předpisy a normami



Dodržení platných stavebních zákonů a vyhlášek



Úplnost zpracovaných dílčích části zakázky, věcná správnost



Kompletnost začlenění výstupů dílčích subdodávek do projektu



Formální úplnost a správnost výstupů



Dodržení všech požadavků zadavatele plynoucích ze vzájemné komunikace


45

Metodika projektové výuky Informatické sekce Ing. Jiří Jelínek, CSc., Mgr. Petr Pánek, garanti sekce Projektová výuka má v oblasti informačních technologií (dále jen IT) některá zásadní specifika. To nejvýznamnější spočívá v nutnosti výrazné technologické podpory celého projektu a to jak po stránce hardwarové, tak softwarové. Druhým specifikem je pak možnost a vyšší ochota využít vzdálenou spolupráci členů týmu s podporou vzájemné koordinace pomocí pokročilých IT, které obvykle standardní uživatelé nejsou schopni či ochotni využívat. Níže uvedený text se tedy soustřeďuje pouze na specifika projektové výuky v dané odborné oblasti. Řešitelský tým Tým projektu je vhodné složit z garanta projektu a tutorů v počtu odpovídajícím rozsahu a náročnosti projektu. Od náročnosti projektu se odvíjí i počet zapojených studentů, pro, projekty menšího rozsahu by mělo jít maximálně o 2 – 3 studenty, u rozsáhlejších projektů je pak vhodné studenty rozdělit do menších podtýmů o výše uvedeném počtu členů, dozorovaných tutorem. Stručný popis projektového problému Popis problému je obvykle předáván elektronickou cestou a měl by mít strukturovanou podobu jasně popisující cílový stav a požadovanou funkčnost či výstupy (které by měly být kvantifikované). Vhodné by bylo stanovit rovněž časový a případně finanční rámec problému a cílovou skupinu, pro kterou jsou výstupy projektu vytvářeny a která je bude využívat. Na škodu není ani specifikace současného stavu v problémové oblasti. Podle charakteru zadání pak lze volit mezi klasickými modely či agilními metodikami přístupu k řešení. Součástí specifikace by měly být i nefunkční požadavky na cílový stav (např. použitá technologie). Potřebné podklady Hlavním předpokladem úspěšné realizace projektu je zejména vstřícnost a spolupráce s jeho zadavatelem. Nastaveny musí být i komunikační kanály mezi zadavatelem a projektovým týmem. Od toho bude nutné získat základní představu o předmětu a rozsahu jeho činnosti a o technickém zázemí, které se obvykle k IT projektům váže. Nutné je také získat vstupní materiály vztahující se k práci projektového týmu v písemné, obrazové případně softwarové podobě. V případě nutnosti je na


46

zadavateli poskytnout členům týmu vstupní školení k používané technologii, aby mohli projekt úspěšně řešit. Očekávané výstupy projektu Tento bod souvisí s popisem požadovaného cílového stavu. V případě IT projektů jsou výstupy téměř vždy v elektronické podobě, čemuž musí být přizpůsobena pravidla pro jejich předání zadavateli. Klíčovým prvkem se v předávacím procesu stávají tzv. akceptační protokoly, které jsou konkrétní implementací pravidel SMART. Způsoby dosažení výstupů Pro realizaci projektu jsou k dispozici různé metodiky vývoje SW produktů, které se však výrazně liší podle konkrétních cílů projektu. V této oblasti je klíčová role garanta projektu, který musí na základě svých znalostí a odborného rozhledu ve spolupráci s tutorem navést studenty na vhodnou metodiku. Z té pak také vychází definice jednotlivých kroků, které povedou k dosažení cílů projektu. U většiny projektů lze uplatnit následující strukturu kroků: 7)

Vytvoření týmu a rozdělení rolí v něm. Stanovení organizačních a komunikačních postupů.

8)

Příprava členů týmu na realizaci zadání – seznámení s technologiemi pro tvorbu a návrh webu, školení, samostudium, cvičný přístup.

9)

Příprava realizace zakázky - shromáždění podkladů od zadavatele, rešerše literatury, příklady dobré a špatné praxe, definice metrik.

10)

Realizace zakázky - využití znalostí z předchozích kroků, technická realizace, konzultace se zadavatelem a zapracování připomínek.

11)

Pilotní provoz (pokud má smysl) - analýza reakcí cílové skupiny, zhodnocení přínosů řešení.

12)

Vyhodnocení projektu - zhodnocení výstupů a přínosů projektu ve formě závěrečné zprávy.

Harmonogram Konkrétní období se stanoví na základě obdržení projektu od zadavatele. Rozpis činností, které na sebe procesně navazují je následující: 1)

Vytvoření týmu a rozdělení rolí v něm. Stanovení organizačních postupů. Návrh harmonogramu realizace.


47

2)

Příprava členů týmu na realizaci zadání – seznámení s dostupnými technologiemi pro podporu řízení a administrativy, charakteristika aplikačního software, srovnání různých možností řešení pomocí IT, různé možnosti získání aplikačního software, způsoby integrace aplikačního software do aplikační architektury IS firmy, školení, samostudium, cvičný přístup.

3)

Příprava realizace zakázky - definice strategie společnosti v oblasti využití informační technologie odvozená od cílů společnosti, příklady dobré a špatné praxe. Analýza dotčených firemních procesů a datových toků z hlediska IT podpory.

4)

Realizace zakázky - systematizování požadavků na IT podporu, návrh využití vybraných typů aplikací a technologií ve firmě. Návrh variantních řešení použitého software s komentářem, optimalizace ekonomické stránky věci. Definice metrik.

5)

Realizace zakázky – pilotní zavedení vybraných IT technologií a aplikačních programů, testování v provozu firmy a vyhodnocení výstupu pomocí výše získaných znalostí.

6)

Vyhodnocení zakázky - zhodnocení výstupů a přínosů projektu ve formě závěrečné zprávy.

Návrh implementace Konkrétní kroky lze specifikovat detailním harmonogramem realizace: Odpovědná Zapojení osoba členové týmu

Činnost Vytvoření týmu a pracovních skupin, rozdělení rolí

garant

celý tým

Odborná příprava týmu - seznámení s možnostmi řešení podle zadání zadavatele, seznámení s technologiemi pro využití informačních technologií, školení členů řešitelského týmu.

tutor

celý tým

tutor

celý tým

garant

celý tým

tutor

celý tým

tutor

celý tým

tutor

celý tým

Analýza dotčených firemních procesů a datových toků z hlediska IT podpory Příklady a návrhy pro tvorbu výstupů – kulatý stůl. Příprava a shromáždění podkladů pro tvorbu výstupů Analýza využití navrhovaných informačních technologií ve firmě Návrhy využití informačních technologií využívaných ve firmě v současnosti Systematizování požadavků na IT podporu podle požadavků zadavatele


48

Návrhy variantních řešení použitého software s komentářem, řešení konkrétních připomínek zadavatele

tutor

celý tým

garant

celý tým

tutor

celý tým

tutor

celý tým

tutor

celý tým

Pilotní zavedení vybraných informačních technologií a aplikačních programů

tutor

celý tým

Vytvoření ukázek a praktických příkladů využití informačních technologií ve firmě, zpracování připomínek zadavatele

tutor

celý tým

garant

celý tým

Příprava na školení zaměstnanců zadavatele

garant

celý tým

Pasivní výuka v základních oblastech využití IT technologií v systému firmy včetně ukázky praktické využitelnosti ve firmě

garant

celý tým

Školící materiál pro zaměstnance používající navrhované IT technologie

tutor

celý tým

Předání vytvořených výstupů ke kontrole zadavateli

garant

celý tým

Ukončení projektu, předání výstupů zadavateli, závěrečná zpráva.

garant

celý tým

Tvorba výstupů Realizace zakázky Porovnání finančních nároků možných řešení pomocí IT Návrhy možného řešení z hlediska návrhů použití informačních technologií ve firmě, konzultace požadavků se zadavatelem Ekonomická analýza zavedení využití navrhovaného softwaru, definice metrik Výběr a porovnání využití software podle licencí a možností dané firmy Zavedení nových používaných IT technologií a programů

Testování v provozu firmy a vyhodnocení výstupu pomocí výše získaných znalostí Zaškolení uživatelů

Tabulka 4:Harmonogram IT sekce Pozn.: Podrobná časová dotace, rozsah prováděních činností a počet zapojených studentů bude korespondovat s náročnosti a rozsahem zakázky.


49

Kontrolní mechanizmy Celý tým projektu musí udržovat úzký kontakt pro zajištění koordinace činností a kvality výstupů. Vzájemná komunikace je zajištěna ve dvou rovinách: 1) Přímá osobní komunikace – ta je zajištěna pravidelnými setkáními celého týmu s periodou 14 dní. Setkání jsou využitelná jak pro kontrolu zadaných úkolů (např. formou prezentací), tak zejména pro brainstorming a rozdělení úkolů do dalšího období. 2) Komunikace prostřednictvím elektronických médií – protože předmětem projektu je obvykle IT produkt, je tato komunikace zajišťována primárně právě prostřednictvím IT technologií. Jedná se zejména o využití skupin v mailové komunikaci, společný úložný prostor a případně rovněž o sdílenou distribuci úkolů.


50

Použitá literatura BAUMGARTNER, P., 2011. Taxonomie von Unterrichtsmethoden. Waxmann : Münster. ISBN 978-38309-2546-0. ČSN ISO 10006:2004 Systémy managementu jakosti. Směrnice pro management jakosti projektů. Praha: Český normalizační institut, 2004. CZECHINVEST. 2005. Jak napsat podnikatelský plán [online][cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf DIN Deutsches Institut für Normung e. V., 1987. DIN 69901 – Projekt-management-Begriffe. Beuth : Berlin. Diverzifikace vysokých škol v ČR. [On-line][cit. 2013-10-10]. Dostupné zhttp://www.msmt.cz/vyzkuma-vyvoj/vladni-zmocnenec-pro-evropsky-vyzkum/diverzifikace-vysokych-skol-v-cr MAŇÁK, J., 1997.Alternativní metody a postupy. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. ISBN 80-210-1549-7. MAŇÁK, J.; ŠVEC, V., 2003.Výukové metody. Brno: Paido. ISBN 8073150395. POKORNÁ, G., 2008. Projekty – jejich tvorby a řízení.[online]Olomouc 2008. [citováno 2013-10-18]. Dostupné z: http://esfmoduly.upol.cz/publikace/projekty.pdf PRŮCHA, J., 1996. Pedagogická evaluace. Brno: MU. ISBN 80-210-1333-8. PRŮCHA, J., 2001. Alternativní školy a inovace ve vzdělání. Praha: Portál. ISBN 80–7178 584-9. PRŮCHA, J., 2005. Moderní pedagogika. 3. přepracované vydání, Praha: Portál. ISBN 807367047X. PRŮCHA, J., E. WALTEROVÁ a J. MAREŠ, 2009. Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha: Portál. ISBN 97880-7367-647-6. PRŮCHA, J., 2009. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-546-2. SVOZILOVÁ, A., 2006. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-1501-5. VRÁNA, S., 1936. Učební metody. 3. vyd. Brno – Praha : DK. WARWITZ, S., RUDOLF, A., 1980 (Hrsg.): Projektunterricht in Schule und Hochschule. Karlsruhe.

Seznam tabulek Tabulka 1: Harmonogram Ekonomická sekce ....................................................................................... 21 Tabulka 2: Harmonogram Jazyková sekce ............................................................................................. 26 Tabulka 4: Harmonogram Technická sekce ........................................................................................... 44 Tabulka 5:Harmonogram IT sekce ......................................................................................................... 49

Seznam obrázků Obrázek 1: Cyklus projektového managementu ................................................................................... 11

Teoretický úvod do oblasti projektové práce Projekt Projektová metoda Projektová práce Projektová výuka

Recommend Documents