Teoretické a praktické aspekty měření daňové incidence u spotřebních daní

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta

Teoretické a praktické aspekty měření daňové incidence u spotřebních daní Diplomová práce

Práci vypracoval:

Jiří Eliáš

Vedoucí práce:

Ing. Petr David, Ph.D.

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května 2008

2

Poděkování Děkuji panu Ing. Petru Davidovi, Ph.D., za odborné vedení a cenné rady při zpracování této diplomové práce. Dále děkuji firmám: Berentzen Distillers, Stock Plzeň-Božkov, Palírna u Zeleného stromu – Starorežná Prostějov a Velkoobchod Interdrinks za poskytnutá data a v neposlední řadě děkuji své rodině za podporu a trpělivost.

3

Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na určení daňové incidence u výrobků zatížených spotřební daní, konkrétně cigaret a alkoholu. Pro průzkum bylo použito sekundárních dat poskytnutých z Českého statistického úřadu. Dále bylo použito primárních dat poskytnutých firmami: Berentzen Distillers, Stock Plzeň-Božkov, Palírna u Zeleného stromu – Starorežná Prostějov a Velkoobchod Interdrinks. Z dostupných dat byl kvantifikován dopad zvýšení sazeb spotřební daně každého ze sledovaných produktů. Poté byl určen druh daňové incidence, dle daňové teorie, v daném časovém intervalu a její rozložení. Ukazuje se na rozdílný postup sledovaných výrobců (dovozců) při zvýšení sazby spotřební daně.

Abstract: The thesis focuses on determination of tax incidence of products burdened with consumer tax, in particular cigarettes and alcohol. The research is based on secondary data from the Czech Statistical Office and primary data from the following companies: Berentzen Distillers, Stock Plzeň-Božkov, Palírna u Zeleného stromu - Starorežná Prostějov and Velkoobchod Interdrinks. The impact of consumer rate increase of observed products was quantified on the basis of available data. Then, the type and distribution of tax incidence was determined within given period of time according to the tax theory. The results show that different producers (importers) use different procedure of increasing consumer tax.

4

Obsah 1 Úvod a cíl práce .........................................................................................................................6 2 Spotřební daně ...........................................................................................................................7 2.1 Členění daní ......................................................................................................................8 2.2 Daň z minerálních olejů ..................................................................................................13 2.3 Daň z lihu........................................................................................................................14 2.4 Daň z piva .......................................................................................................................14 2.5 Daň z vína a meziproduktů .............................................................................................15 2.6 Daň z tabákových výrobků .............................................................................................15 3 Daňová incidence....................................................................................................................16 3.1 Daňový přesun na konkurenčních trzích ........................................................................17 3.2 Daň placená subjekty na různých stranách trhu..............................................................23 3.3 Snahy ekonomických subjektů (Ramseyovy daně) ........................................................24 3.4 Přesun a dopad v monopolním prostředí ........................................................................25 3.5 Specifická spotřební daň .................................................................................................25 3.6 Přesun a dopad v oligopolním prostředí .........................................................................28 3.7 Významnost zdaněného trhu...........................................................................................29 3.8 Otevřenost ekonomiky....................................................................................................29 3.9 Časový faktor..................................................................................................................29 4 Metodika .................................................................................................................................31 5 Vlastní práce ...........................................................................................................................33 5.1 Tabák ..............................................................................................................................33 5.1.1 Vývoj daňové incidence vzhledem k vývoji základu daně dle cenového věstníku .35 5.1.2 Sledování vývoje průměrných cen dle spotřebního koše.........................................46 5.2 Tabák shrnutí ..................................................................................................................49 5.3 Alkohol ...........................................................................................................................54 5.3.1 Berentzen Distillers..................................................................................................54 5.3.2 Stock Plzeň-Božkov.................................................................................................58 5.3.3 Palírna u Zeleného stromu – Starorežná Prostějov ..................................................60 5.3.4 Velkoobchod Interdrinks .........................................................................................61 5.3.6 Sledování cen vybraných výrobků ze spotřebního koše..........................................72 5.4 Alkohol shrnutí ...............................................................................................................76 Diskuze a závěr...........................................................................................................................81 Zdroje..........................................................................................................................................86 Přílohy.........................................................................................................................................88

5

1 Úvod a cíl práce Spotřební daně, jak vyplývá z názvu, jsou vázány na spotřebu vybraných výrobků. Spotřební daně svou konstrukcí nezatěžují výrobce nebo dovozce, ale zatěžují obvykle až konečného spotřebitele. Z hlediska daňové teorie se jedná o jednofázovou nekumulativní daň, která je vybírána při předání vybraných výrobků ke spotřebě, tedy při uvedení do volného daňového oběhu. Spotřební daně historicky vycházejí již ze středověkých akcízů, přesněji vznik daní byl spjat se vznikem organizovaných států a se vznikem peněžního hospodářství. V otrokářské společnosti byly příjmy panovníkovy pokladny, které měly charakter daní, pouze jejím příležitostným zdrojem a byly většinou vybírány v naturální podobě. Ve feudální společnosti vznikají nové druhy daní, začínají mít peněžní charakter a přestávají být pouze nahodilým odvodem, existují daně tzv. „domény“, což jsou odvody z výnosů z panovníkova majetku (většinou v naturální podobě) a „regály“, což jsou poplatky za propůjčení práv patřících výlučně panovníkovi (např. právo razit mince, právo vařit pivo, právo těžby). Později přibývají také „kontribuce“, které jsou předchůdkyněmi přímých daní (např. z hlavy, majetku a výnosů) a „akcízy“, které představují první formu nepřímých daní. Jedná se vlastně o modernější formu regálů. Jako daň z oběhu zboží vystupoval akcíz ve funkci spotřební daně a postihoval jednotlivé druhy komodit v oběhu. Podstatou akcízu ve formě obchodové daně bylo zaplacení poplatku z právního převodu zboží podle jeho ceny, při vícenásobném prodeji mohlo být jedno zboží podrobeno dani opakovaně. Po nástupu kapitalismu měly daně charakter pravidelných plateb, byly povinné pro všechny ekonomické subjekty, byly všeobecné a tvořily hlavní zdroj příjmů rozpočtů států. Z kontribucí a akcízů vznikaly první ucelené daňové soustavy přímých a nepřímých daní. Na přelomu 19. a 20. století byl vlivem změn ve složení společnosti (např. vznikem početného stavu dělnictva) nastolen požadavek progresivnosti daní. Ve většině států stoupl podíl přímých daní, spotřební daně už nebyly vybírány u nezbytných zboží, ale většinou pouze u lihu, cigaret, petroleje, cukru, čaje a kakaa.1 Po druhé světové válce se začaly projevovat tendence ke zvyšování podílu nepřímých daní na celkových daňových výnosech a také byly uskutečněny první pokusy o harmonizaci Jak vidíme, spotřební daně byly původně zavedeny k tomu, aby omezovaly nežádoucí spotřebu vybraných výrobků. Postupně se však jejich hlavní funkcí stalo získávat prostředky pro veřejné finance (tzv. fiskální funkce daní); z tohoto důvodu jsou uvalovány především na to zboží, u kterého dochází jen k malé změně spotřeby v závislosti na změně ceny . Spotřební daně mají i nezanedbatelnou funkci alokační, redistribuční a stimulační. Právě posledně jmenovaná funkce může ovlivnit podmínky pro pracovní a majetkovou

1

Blíže Široký (2003)

6

angažovanost podnikatelů na rozvoji národního hospodářství, proto je nezbytné určit dopad zvýšení daní. Daňové břemeno v případě spotřebních daní ve skutečnosti nenese výrobce nebo dovozce zboží (ten je jen plátcem), ale až konečný spotřebitel. Spotřební daně jsou vybírány jednorázově a to obvykle při uvádění do volného daňového oběhu (zejména prodej od výrobce ke konečnému spotřebiteli). Tato daň se tedy uplatňuje jen jednou. Jejich ekonomický dopad dále zvyšuje skutečnost, že jsou součástí daňového základu pro výpočet daně z přidané hodnoty (DPH). Otázkou zůstává rozložení této daně v případě jejího navýšení, tedy jakým způsobem je daňové břemeno strukturováno z hlediska dopadu na výrobce, prodejce a kupující. Toto bude cíl práce analyzovat dopad zdanění na jednotlivé subjekty. Vzhledem k tomu, že tato práce se zabývá dvěmi komoditami na českém trhu a to jsou cigarety a lihoviny. Je předpoklad, díky konkurenčnímu prostředí a otevřenosti ekonomiky, že bude vyvinut tlak na přesun daně směrem dozadu, uskuteční se tedy parciální přenos na odběratele a to v krátkém období, tato práce se pokusí tuto hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit.

2 Spotřební daně Pro nutnou orientaci v problematice daní a spotřebních daní zvláště je praktické vysvětlit některé pojmy, které jsou základní prvky daňových systémů. Pojem daňový subjekt označuje toho, kdo je povinen odvádět daň. Daňový základ určuje z čeho se daň vyměřuje a sazba daně uvádí v jaké výši a jak se daň vyměřuje. Dle Novotného (1999), daně nejsou ve většině zemí jedinými zdrojem veřejných financí. Vedle celostátních daní se vyskytují jako další příjmy veřejných rozpočtů nižších samosprávných celků i místní daně a poplatky. Na rozdíl od daní poplatky představují platby za konkrétní služby poskytované veřejným sektorem (např. soudní a správní poplatky, místní poplatky). Jak uvádí Bakeš (2003), fyzické nebo právnické osoby vystupují v daňových vztazích jako daňové subjekty. Taková osoba pak na základě právních předpisů podléhá daňové povinnosti. Daňová teorie často rozlišuje daňové subjekty na plátce a poplatníky. Daňový poplatník je taková osoba, která je povinná hradit daň ze svého předmětu zdanění. spotřebních daní je tedy bezprostředně postižen jeho majetek. Někdy je však vhodné, jak uvádí Pelka (2006), aby daňový poplatník nehradil daň sám, ale aby daň byla zaplacena jinou osobou. Takovou osobou je pak plátce daně, který je povinen hradit daňovou povinnost za jiné poplatníky. Předmět spotřební daně je hospodářská skutečnost, na jejímž základě je možné uložit poplatníkovi daňovou povinnost. Může se tedy jednat např. o příjem, úkon, majetek nebo o věc jako takovou v případě spotřebních daní. Daňový základ představuje určitou skutečnost na jejímž základě se daň vyměřuje. Základem daně je oceněný předmět daně, nejčastěji v penězích. V současných daňových systémech jsou tímto předmětem především důchody nebo množství zboží (v případě spotřebních daní). Zjednodušeně můžeme říct, že daňový základ je to, z čeho se daň vyměřuje.

7

Velmi důležitým pojmem je rovněž sazba daně. Sazba daně je kvantifikovaným vyjádřením daňové zátěže základu daně. Je to rovněž způsob, na základě kterého se stanovuje konkrétní daňová povinnost. V žádném případě nemůžeme zaměňovat pojmy sazby daně a daně. Daň je de facto výše platby, která se určí jako násobek základu daně a sazby daně. Sazba daně může být konstruována různými způsoby. Nejčastěji se jedná o pevnou sazbu, která se vztahuje k množstevní jednotce, a to bez ohledu na cenové vyjádření, nebo o sazbu relativní,2 která se vztahuje k hodnotovému vyjádření daňového základu. Sazba daně může být však rovněž konstruována jako jednotná (paušální). V takovém případě se pak vztahuje na každý daňový základ nebo na každého poplatníka bez dalšího rozlišovacího kritéria. Dle Novotného (1999), v ekonomice států hrají daně velmi důležitou úlohu. Jejich hlavním úkolem je zajistit příjmy do státního rozpočtu a rozpočtu jednotlivých stupňů územní samosprávy. Spotřební daně rovněž přispívají k provádění fiskální politiky státu. Státní fiskální politika bezprostředně působí na veřejné finance, které směřující do veřejného sektoru. Takto má stát kontrolu nad celým reprodukčním hospodářským procesem na svém území. Jak dále uvádí Pelka (2006) cílem zásahů státu do ekonomiky je snaha o spravedlivější rozdělení důchodů a bohatství, zajištění vysoké zaměstnanosti, přiměřené stability cen a přiměřené míry ekonomického růstu. Proto jsou státy velmi citlivé na případné omezování autonomie v oblasti daňové politiky. Daně plní čtyři základní funkce. Jedná se o funkce alokační, redistribuční, stabilizační a fiskální. Alokační funkce, jako nejstarší funkce státu, souvisí se zabezpečováním veřejných statků, jako jsou obrana státu, soudnictví a policie, které nemohou být realizovány prostřednictvím tržního systému, jelikož zde dochází k selhání tržních mechanizmů. Redistribuční funkce souvisí s přerozdělováním části hrubého domácího produktu. Funguje jako zásah státu na zmírnění sociálních nerovností. K tomuto zmírňování může docházet přímo prostřednictvím různých peněžních transferů anebo nepřímo prostřednictvím daní a konstrukcí daňových sazeb. Stabilizační funkce směřuje ke stabilizaci tempa ekonomického růstu, vývoje zaměstnanosti i cenového vývoje. Děje se tak i prostřednictvím progrese daňových sazeb. Fiskální funkce slouží k plnění veřejných rozpočtů.

2.1 Členění daní Daně jsou, jak popisuje Pelka (2006), na základě různých kritérií a teorií, členěny do několika skupin. Nejčastěji jsou však rozdělovány na daně přímé a daně nepřímé. Vzhledem k zaměření této práce se budu věnovat pouze daňovým kategoriím, které mají nejbližší vztah ke spotřebním daním, tedy daním nepřímým. V určité rovině můžeme nepřímé daně chápat jako všeobecné spotřební daně, protože jejich prostřednictvím je zdaňována spotřeba. Všeobecné jsou proto, že se vztahují na spotřebu všech výrobků a služeb konečnými spotřebiteli. Při hlubším zkoumání můžeme 2

Relativní sazba může být buď proporcionální, kdy daň roste stejně rychle jako daňový základ, nebo progresivní, kdy daň roste rychleji než daňový základ. Zcela výjimečně se používá degresivní sazba, kdy daň roste pomaleji, než daňový základ.

8

nepřímé daně, v terminologii současně platných právních předpisů, rozdělit na daň z přidané hodnoty a daně spotřební. Jelikož pojmy všeobecné spotřební daně a spotřební daně neznamenají totéž, je třeba je důsledně rozlišovat. Spotřební daně historicky vycházejí již ze středověkých akcízů. Jako podmnožina všeobecných spotřebních daní, byly dále v novověku uvalovány na zboží, u kterého chtěl stát regulovat jeho spotřebu.3 Historicky jako první podléhaly spotřební dani tabákové výroky a alkoholické nápoje, přičemž jejich zdanění bylo ospravedlňováno tím, že jde o spotřebu škodlivých látek, kterou je třeba omezovat. Později se spotřební daně začaly vztahovat i na pohonné hmoty, což bylo vysvětlováno tím, že jde o kompenzaci za budování dopravní sítě státem. Všeobecné spotřební daně jsou obecně založeny na principu „ad valoram“, což znamená, že konečná výše daně je odvozená z ceny předmětu zdanění. U spotřebních daní se však princip „ad valoram“ uplatňuje jen výjimečně (pouze u zdanění cigaret). Daleko běžnější je zdaní na základě principu zvláštní sazby daně, která vychází z množství vybraných výrobků a nijak neodráží jejich cenu. Jak uvádí Bakeš (2003), spotřební daně, jak vyplývá z názvu, jsou vázány na spotřebu vybraných výrobků. Spotřební daně svou konstrukcí nezatěžuje výrobce nebo dovozce, ale zatěžuje až konečného spotřebitele. Z hlediska daňové teorie se jedná o jednofázovou nekumulativní daň, která je vybírána při předání vybraných výrobků ke spotřebě, tedy při uvedení do volného daňového oběhu. Spotřební daně byly původně zavedeny k tomu, aby omezovali nežádoucí spotřebu vybraných výrobků. Postupně se však jejich hlavní funkcí stalo získávat prostředky pro veřejné finance (tzv. fiskální funkce daní); z tohoto důvodu jsou uvalovány především na to zboží, u kterého dochází jen k malé změně spotřeby v závislosti na změně ceny. Sazba spotřební daně je ve většině případů určená absolutní částkou, která se vztahuje k jednotkovému množství daného výrobku a je součástí základu pro výpočet daně z přidané hodnoty, což zvyšuje dopad této daně na měnovou stabilitu. Předmět spotřební daně v ČR Dle zákona spotřební daně zatěžují 5 skupin výrobků, které se označují jako vybrané výrobky a jsou to: minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty, tabákové výrobky. Předmětem daně, jak popisuje Přeučilová (2006) nejsou vybrané výrobky spotřební daní již jednou zdaněné, čímž je zaručena jednorázovost spotřebních daní, pokud nedojde k porušení podmínek, např. není-li prodejce schopen doložit nákup prodávaného zboží za cenu včetně spotřební daně. Předmětem spotřebních daní jsou tedy vybrané výrobky

3

Blíže Široký (2003) str. 148.

9

vyrobené na daňovém území Evropského společenství nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Vznik daňové povinnosti je tedy okamžik výroby nebo dovozu. V důsledku toho, že mezi členskými státy Evropské unie stále existují rozdíly v úpravě konkrétních sazeb u jednotlivých vybraných výrobků, uplatňuje se princip zdanění až v zemi, ve které se uskuteční prodej pro konečnou spotřebu. Tento způsob má zajistit, aby v daném členském státě podléhaly vybrané výrobky stejného charakteru stejné sazbě daně. Všechny státy unie jsou při stanovení sazeb spotřebních daní povinny respektovat výši minimálních sazeb stanovených směrnicí. Výše uvedený způsob zdanění je zajištěn tím, že okamžik vzniku daňové povinnosti se odlišuje od okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Povinnost daň přiznat a zaplatit se váže k okamžiku uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu na daňovém území Evropského společenství. V době mezi těmito dvěma situacemi je výrobek v režimu podmíněného osvobození od daně4 (viz schéma na další stránce). Režim podmíněného osvobození je umožněn díky využívání daňových skladů. Daňový sklad je objekt (stavebně nebo prostorově označené místo), ve kterém se vybrané výrobky nezatížené spotřební daní vyrábějí, zpracovávají, skladují, přijímají nebo odesílají. Je zabezpečen proti daňovým únikům a v případě nutnosti je vybaven měřidly. Pro jeho provozování je nutné povolení, které uděluje Celní ředitelství. Osoba, které takové povolení vydá, je provozovatelem daňového skladu a současně plátcem spotřební daně.

4

Obdobně Vančurová (2004)

10

Zdanění spotřebních daní daňový sklad

daňový sklad

prodejna

výroba

doprava

velkoobchod

vznik daňové povinnosti, zajištění daně

režim podmíněného osvobození

uvedení do volného daňového oběhu = dodání ke konečné spotřebě

vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

Vančurová (2004)

V těchto skladech a při dopravě mezi těmito sklady jsou vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození a pod daňovým dohledem, který vykonává stát prostřednictvím

11

celních orgánů. Důležitým nástrojem daňového dohledu v tomto režimu jsou průvodní daňové doklady a zajištění daně, bez nichž není možná přeprava ani na území České republiky ani mezi členskými státy Evropské unie. Daňovým skladem jsou např. Česká rafinérská, a. s. (zpracovatel minerálních olejů) nebo pivovar Bernard (výrobce piva). Provozovateli daňového skladu vzniká automaticky povinnost přiznat a zaplatit daň v těchto případech: - uvádí-li vybrané výrobky do volného daňového oběhu, - při ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků (kromě z důvodu živelní pohromy), - při porušení podmíněného osvobození.5 Kromě podmíněného osvobození od spotřebních daní (které má jen dočasný charakter), se také uplatňuje běžné osvobození od daně (s trvalým charakterem) pro tyto účely: - líh používaný jako surovina na výrobu léčiv a potravinářských výrobků, - tichá vína do 2000 l vyrobené fyzickou osobou pro vlastní potřebu, - pivo vyrobené fyzickou osobou pro vlastní potřebu do množství 200 l na kalendářní rok, - vybrané výrobky osvobozené od cla, - líh, pivo nebo víno v potravinářských výrobcích do stanovené výše obsahu alkoholu, - minerální oleje používané jako pohonná hmota pro mezinárodní a vnitrostátní vodní a leteckou přepravu, - vybrané výrobky určené pro povinné poskytnutí vzorků pro stanovené účely jako povinné zkoušky a hygienický dozor a výzkumné účely týkající se testování paliv pro vývoj ekonomicky šetrnějších směsí. Pokud jsou vybrané výrobky nakupovány pro některý z výše uvedených účelů, musí nárok na osvobození tohoto nákupu oznámit prodávajícímu dříve, než dojde ke vzniku daňové povinnosti. Nárok na osvobození totiž musí nabyvatel uplatnit většinou písemně před dnem jejich vydání. Fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje vybrané výrobky od daně osvobozené je uživatelem, který musí získat zvláštní povolení Celního ředitelství, jinak nárok na osvobození automaticky zaniká.6 Plátci spotřebních daní jsou fyzické nebo právnické osoby, které provozují daňové sklady, nebo které jsou oprávněnými příjemci, případně výrobci vybraných výrobků a dovozci, kteří při dovozu výrobků neuplatní režim podmíněného osvobození od daně. Zákon také uplatňuje všeobecnou povinnost nákupu vybraných výrobků za ceny včetně daně, čímž postihuje i nedovolenou podnikatelskou činnost. Plátcem daně se tak může stát fyzická nebo právnická osoba, která skladuje nebo vyskladňuje větší množství vybraných výrobků, neprokáže-li, že tyto výrobky již byly zdaněny nebo byly oprávněně nabyty bez daně. Také se může osoba fyzická nebo právnická stát plátcem spotřební daně, pokud použije nebo vyskladní vybrané výrobky od daně osvobozené k jiným než zákonem stanoveným účelům.

5

Blíže k tomu Vančurová, Alena, a kol., Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva, 7. rozšířené vydání, Praha, nakladatelství VOX – Ing. Zdenka Vostrovská, Csc., 2004, s. 246, 247

6

Obdobně Vančurová, Alena, a kol., Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva, 7. rozšířené vydání, Praha, nakladatelství VOX – Ing. Zdenka Vostrovská, Csc., 2004, s. 245, 246

12

Plátcem naproti tomu nejsou fyzické osoby, které vyrábějí tiché vína pro vlastní potřebu do množství 2000 l za kalendářní rok a pivo pro vlastní potřebu do množství 200 l za kalendářní rok. Základem daně u spotřebních daní je množství vybraného výrobku vyjádřeného v měřících jednotkách a u tabákových výrobků také cena pro konečného spotřebitele. Každá skupina vybraných výrobků má odlišné měřící jednotky, konkrétní daň se vypočte vynásobením základu daně příslušnou sazbou a u tabákových výrobků součtem dvou spotřebních daní. Sazby jsou pevné a diferencované podle skupin výrobků, v rámci skupin jsou sazby dále diferencovány podle vlastností výrobků. V některých situacích může plátci nebo osobě, která od plátce nakoupila vybrané výrobky za cenu včetně spotřební daně, vzniknout zaplacené spotřební daně. Tento nárok se objevuje jen v určitých situacích a jednorázově, např.: - plátce vyveze vybrané výrobky v režimu vývozu nebo v režimu pasivního zušlechťovacího styku, - výrobky zdaněné v české republice jsou v rámci podnikání převáženy do jiného členského státu unie (daň musí být odvedena ve státě příjemce), - výrobek je vrácen provozovateli daňového skladu z důvodu uplatnění oprávněné reklamace a je opětovně uveden do režimu podmíněného osvobození, - výrobky jsou u výrobce (který není provozovatelem daňového skladu) prokazatelně zničeny z důvodu nepředvídatelné a neodvratitelné události, - zaplacená spotřební daň se vrací diplomatickým misím, mezinárodním organizacím a osobám jiných států požívajících výhod diplomatické imunity, u minerálních olejů: - pokud jsou použity do lihobenzinových směsí jako pohonné hmoty, - užitých na výrobu tepla (prokáží-li osoby, že je použili na vytápění nebo výrobu tepla – nárok na vrácení se uplatňuje podle spotřeby vždy k 25. dni následujícího měsíce), - použitých pro zemědělskou prvovýrobu (daň se vrací ve výši stanoveného procenta dle druhu minerálních olejů), - použitých zahraničními ozbrojenými silami členských států NATO.7

2.2 Daň z minerálních olejů Předmětem daně jak uvádí například Sodomka (200?) jsou minerální oleje jako motorové benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu, střední a těžké oleje, některé těžké topné oleje, některé odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo výrobu tepla, stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo výrobu tepla.

7

Blíže k tomu Vančurová, Alena, a kol., Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva, 7. rozšířené vydání, Praha, nakladatelství VOX – Ing. Zdenka Vostrovská, Csc., 2004, s. 251, 252

13

Předmětem daně jsou také jakékoliv směsi jmenovaných vybraných výrobků, směsi benzínu s lihem a další směsi, u nichž to stanoví zákon.8 Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje, zkapalněné ropné plyny a pro stlačené plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. Osvobození od daně se vztahuje na minerální oleje používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce nebo pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání nebo pro soukromá rekreační plavidla. Od daně jsou také osvobozeny minerální oleje dodávané od výrobce nebo dovezené do státních hmotných rezerv.

2.3 Daň z lihu Předmětem daně je líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, který je obsažený v jakýchkoliv výrobcích, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu. Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C. To znamená, že pokud výrobek neobsahuje 100 % koncentraci etanolu, ale např. pouze 40 %, je základem daně pouze 40 % obsahu výrobku, který obsahuje etanol. Od daně je osvobozen líh určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných. Dále je od daně osvobozen líh pro výrobu a přípravu léčiv a líh obecně nebo zvláštně denaturovaný. Od daně je také osvobozen líh dodávaný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv.

2.4 Daň z piva Předmětem daně je pivo. Pivem se rozumí výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 (pivo ze sladu) obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo jeho směsi s nealkoholickými nápoji uvedenými pod kódem nomenklatury 2206 (Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné, hruškové, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji) obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu. Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech. Od daně je osvobozeno pivo pro výrobu octa, pro výrobu a přípravu léčiv a pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových. Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost,

8

Jelikož je výčet minerálních olejů a jejich směsí podléhajících spotřební dani velmi rozsáhlý, uvádím jen ty nejzákladnější. Jejich taxativní výčet je obsažen v ustanovení § 45 zákona o SPD.

14

osob jí blízkých nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

2.5 Daň z vína a meziproduktů Předmětem daně jsou vína a fermentované nápoje (dále jen „vína“) a meziprodukty, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu. Zákon o SPD dále rozlišuje vína na šumivá vína a tichá vína. Šumivým vínem jsou všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého. Tichým vínem jsou pak výrobky, které nejsou šumivým vínem. Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech. Osvobození od daně se podobně jako u piva vztahuje na víno a meziprodukty pro výrobu octa, pro výrobu a přípravu léčiv, pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových. Od daně je dále osvobozeno tiché víno vyrobené fyzickou osobou, která s osobami tvořícími s ní domácnost vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů včetně účasti na výstavách a soutěžích vín tiché víno v celkovém množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

2.6 Daň z tabákových výrobků Předmětem daně jsou tabákové výrobky jako cigarety, doutníky, cigarillos a tabák. Předmětem daně jsou také výrobky určené ke kouření obsahující zcela nebo částečně i jiné látky než tabák, což je novinkou oproti starému zákonu o SPD. To znamená, že předmětem daně jsou také např. „ovocné tabáky do vodních dýmek“ nebo „bylinné cigarety“, které neobsahují žádný tabák.9 Základ daně u cigaret je poněkud odlišný od ostatních spotřebních daní, což je výsledkem harmonizace práva České republiky s právem Evropského společenství v oblasti spotřebních daní. Základ daně se skládá z pevné a procentní části daně. Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele. Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech. Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku množství vyjádřené v kilogramech.

9

Viz ustanovení § 101 odst. 4 zákona o SPD. Tato definice však není úplná a vztahuje se pouze na výrobky upravené ke kouření a odpovídající definici „cigaret“, definici „tabáku ke kouření“ nebo definici „ostatního tabáku“. Zákon neupravuje zdanění těchto výrobků v případě, že odpovídají definici „doutníků a cigarillos“.

15

3 Daňová incidence Dle Kubátové (2003) daň dopadá na subjekty dvěma způsoby a to ze zákona – tzv. zákonný dopad daně, nebo skutečně (po daňovém přesunu) – tzv. skutečný neboli efektivní dopad daně. Z hlediska daňové praxe je důležitý dopad zákonný – subjekty jsou povinny daň řádně a včas platit, jinak se vystavují nebezpečí sankcí. Z hlediska ekonomického je důležitý efektivní dopad, determinující ceny outputy a důchody. Efektivní dopad daně se týká pouze jednotlivců. Daně placené společnostmi ve svém konečném důsledku dopadají vždy na jednotlivce. Daň placená subjektem, jednotlivcem či společností může být přesunuta dopředu nebo dozadu. Přesuny se realizují na trzích výrobních faktorů či kapitálu, a to buď dopředu (na kupujícího na trhu), nebo dozadu (na prodávajícího na trhu). Přesun může být částečný, plný nebo dokonce i více než stoprocentní, pokud k přesunu nedojde, říkáme, že je nulový. Jedna daň může být přesunuta zároveň dopředu i dozadu a subjekt, na nějž se přesune, ji může opět přesunout na jiné subjekty. Může docházet i ke křížovému přesunu daně, kdy daň uložená na jednom trhu sníží nebo zvýší ceny na jiném, a tak se přesune do jiné oblasti ekonomiky. Možnost přesouvat daň si lze ukázat na dani uložené akciové společnosti. Především je třeba si uvědomit, že efektivně tuto daň ponesou jednotlivci či domácnosti, a ne akciová společnost. Vlastníky společnosti jsou akcionáři, a část daně ponesou právě oni. Záleží na jejich příjmové struktuře, jak progresivní bude dopad této části daně. Společnost přenese část daně dopředu v cenách na své odběratele, takže konečný dopad postihne spotřebitele. Opět závisí na důchodových poměrech spotřebitelů daných výrobků, zda bude dopad progresivní, proporciální či regresivní. Pokud se bude jednat o výrobky nutné potřeby můžeme očekávat regresivní dopad. Část daně se přesune dozadu na dodavatele výrobních faktorů. Mezi ně patří zaměstnanci – kterým tak daň uložená akciové společnosti může snížit mzdy, dále dodavatelé výrobních zařízení, polotovarů a materiálu – jimiž mohou být i samostatně hospodařící fyzické osoby. Vidíme, že daně ukládané právnickým osobám postihují i osoby fyzické, dalším přenosem dozadu postihují i jejich zaměstnance atd. Daňový přesun nemůže být z výše uvedených důvodů podceňován, neboť v jeho důsledku jsou značně modifikovány původní záměry daňové politiky. Přehled faktorů ovlivňujících daňový přesun a dopad Významné faktory daňového přesunu a dopadu, určující velikost přesunu: elasticita nabídky, elasticita poptávky, charakter trhu – konkurenční, monopolní nebo oligopolní. Další významné faktory daňového přesunu a dopadu jsou: významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky, časový faktor.

16

3.1 Daňový přesun na konkurenčních trzích Na konkurenčním trhu je cena prodávaného zboží a tudíž i rozsah daňového přesunu determinován průběhem křivek poptávky a nabídky. Situace „před a po“ zdanění na dokonale konkurenčním trhu znázorňuje graf 1.a , před zdaněním je rovnovážná cena P0, stejná je pro kupujícího i prodávajícího. Je-li uložena specifická spotřební daň na výrobek X o velikosti t s tím, že ji mají odvádět prodávající, sníží se nabídka na S1, a důsledkem bude nová rovnovážná cena p1. Cena p1 je placena kupujícímu na trhu. Prodávající odevzdává státu daň t, takže realizuje čistou cenu p2 = p1 – t. Daň byla ve výši t uložena prodávajícímu, avšak došlo k přesunu na kupujícího – cena, za kterou kupuje vzrostla. Přesun se uskutečnil jen částečně – z daně o velikosti t se přesunula jen částka p1 - p0. část daně o velikosti p0 – p2 se nepřesunula, zaplatil ji prodávající. Dle Širokého (2003), na zcela konkurenčním trhu je jedno, které straně trhu je daň uvalena. Nezávisí na tom, kdo je ze zákona plátcem daně, dopad daně je totožný, jak ilustruje graf 1.a) a b).. V grafu 1.a jsou plátci daně výrobci, kteří mají povinnost zaplatit daň ve výši E1E2. V důsledku této daně se posune křivka nabídky z poloh S0 do polohy S1. Výsledným efektem zdanění je růst ceny z původní hodnoty p0 na hodnotu p1 a pokles množství zboží na trhu z objemu Q0 na objem Q1. Jaká situace nastane, budou-li shodnou daň ze zákona platit kupující, znázorňuje graf 1.b). V tomto případě se křivka poptávky posune z polohy D0 do polohy D1. Výsledný efekt tohoto způsobu výběru daně je stejný jako v případě, kdy plátci této daně byli výrobci (pro snažší komparaci jsou v obou grafech použity stejné symboly). Obě daně působí na tržní mechanizmus stejně. Daňový výnos je násobkem velikosti daně a počtu výrobků na trhu po zdanění. Tento součin má v obou grafech hodnotu E1E2 krát 0Q1 a plocha chrakterizující tyto vládní příjmy z daní je v obou případech rozdílných platců totožná. Správci daně z hlediska výše daňového výnosu nezáleží na tom, zda výběr daně bude ponechán na bedrech výrobců, či zda bude daň vybírána až od kupujících. Obě zkoumané daně jsou dvojicí daní ekvivalentních. Ekvivalentní daně mají kromě stejného působení na tržní mechanizmus a shodného daňového výnosu i tu vlastnost, že se na tomto výnosu podílejí jak výrobci, tak i spotřebitelé vždy ve stejném poměru, ať už je plátcem daně kterýkoliv z nich. Pokud bude daň vybírána u výrobců a ti se budou na celkovém daňovém břemenu podílet např. 60 %, potom tento poměr jejich platby bude zachován i v případě výběru daně od kupujících. ¨

17

Graf 1.a Ekvivalence daňového břemene v případech uvalení jednotkové daně na konkurenčním trhu S1 cena S0 t E1 P1 spotřebitel E3

E0

P0 výrobce P2

E2 D

0

Q1

Q0

množství

Pramen: Kubátová (2003)

I v případě ekvivalentní dvojice daní platí, že pokud bude pouze jeden účastník trhu plátcem daně, skutečnými nositeli daňového břemene se stanou oba. Na rozdělení daňového břemene (a tím i velikosti daňových plateb) mezi kupující a prodávající má opět rozhodující vliv cenová elasticita jejich poptávky a nabídky. Pokud se bude měnit, bude se měnit i posun daňového břemene, tedy i jejich ochota platit daň. Velikost daňového přesunu (podíl přesunuté daně) na konkurenčním trhu, jak popisuje Kubátová (2003), závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky, neboť jsou to právě ony, kdo určují sklon křivek v jednotlivých bodech a taktéž rozdělení daňového břemene mezi subjekty na trhu. Absolutní velikost přesunuté daně závisí navíc na velikosti daně.

18

Graf 1.b Přesun daně cena S

E1 P1 spotřebitel

E3 E0

P0 výrobce P2

E2 D0

D1 0

Q1

Q0

množství


Graf 2. a) a b) objasňuje, jak závisí velikost daňového přesunu na elasticitě poptávky. Pokud je elasticita poptávky nulová (a), kupující trvá stejném množství zboží při jakékoliv ceně a prodávající může cenu zvýšit o celou daň. Dojde ke stoprocentnímu přesunu daně. Nízkou elasticitu poptávky mají, jak víme, základní životní potřeby – potraviny apod., ale také alkohol a tabák. U těchto komodit se uskutečňuje velký přesun spotřebních daní (také daně z přidané hodnoty) na spotřebitele. Zatímco u potravin je tento fakt předmětem kritiky již po staletí, tabák a alkohol jsou tradičně oblíbenými předměty akcízů, neboť se považuje za spravedlivé a výchovné postihovat jejich spotřebitele.

19

Graf 2.: elasticita poptávky a přesunu daně a) elasticita poptávky = 0 S1 cena S0 t E1 P1

kupující E0 P0

D

Q0 = Q0

množství


Při nekonečné elasticitě poptávky (b) nesou celou daň prodávající, neboť na jakékoliv zvyšování ceny reagují kupující nekonečně pružně snížením požadovaného množství. Cena na trhu se nemění, ale čistá cena pro prodávajícího klesla přesně o jednotkovou daň. Velkou elasticitu poptávky mají luxusní předměty, takže jejich zdanění doléhá převážně na výrobce – se všemi důsledky, o nichž jsem se zmínil. Zobecníme-li získané poznatky, můžeme uzavřít: čím je poptávka pružnější, tím menší je přesun daně z prodávajícího na kupujícího a naopak.

20

b) elasticita poptávky = ∞ S1 cena S0 t

E1

E0

D

P1 = P0

prodávající

P2

Q1

Q0

množství


Závislost daňového přesunu na elasticitě nabídky ukazuje graf 3.a) a b). Při nulové elasticitě nabídky (a) nese celou daň prodávající; daňový přesun je nulový. Proto daň z pozemků, domů apod., u nichž je elasticita nabídky velmi nízká, dopadne alespoň v krátkém období vždy na jejich vlastníky, kteří mají jen malé možnosti přesunu na jiné subjekty. Při nekonečně elastické nabídce (b) nese naopak celou daň kupující – došlo ke stoprocentnímu daňovému přesunu. Elasticita nabídky zboží a služeb na trhu závisí na možnostech výrobců měnit výrobní kapacity, což je obvykle snazší v investičně nenáročných oborech. Rovněž v oborech s pružnou nabídkou práce, např. v těch, které využívají ženské práce, je možno nabídku přizpůsobovat rychleji. Závěrem můžeme říci: daňový přesun z prodávajícího na nakupujícího na trhu je tím větší, čím vyšší je pružnost nabídky a naopak

21

Graf 3.: Elasticita nabídky a přesun daně elasticita nabídky = 0 cena

S1 = S0

E0 P1 = P0

prodávající

t D

P2

Q1

Q0

množství


b) elasticita nabídky = ∞ cena

E1 S1 P1

t

kupující E0

S0

P0

D

množství Q0 = Q0


22

3.2 Daň placená subjekty na různých stranách trhu Zamysleme se nyní, zda velikost skutečně nesené daně závisí na tom, který subjekt na trhu odvádí daň státu. Na grafu 4 je zachycena změna křivky nabídky při dani placené prodávajícím (z S0 na S1), která vede k již známému rozdělení daňového břemene na část placenou kupujícím a prodávajícím. Pokud má daň ze zákona odvádět kupující, sníží se jeho poptávka z D0 na D1, opět rovnoběžně s křivkou původní poptávky, a nový bod rovnováhy bude E1. Prodávající bude realizovat cenu p2, kupující zaplatí navíc jednotkovou daň t, takže jeho kupní cena bude celkem p1. Je zřejmé, že dopad daně je v tomto případě totožný s dopadem daně placené prodávajícím. Na konkurenčním trhu nezávisí na tom, kdo ze zákona platí daň – zda prodávající či kupující. Skutečný dopad daně je totožný, daně jsou tedy ekvivalentní. Graf 4.:Daň placená na různých stranách trhu

cena

S1

t

S0

E1 P1 kupující E0 P0 prodávající P2

E´1 t D0 D1

Q1

Q0

množství


Shrneme-li předchozí dílčí závěry, docházíme k těmto poznatkům o velikosti placené daně: čím je poptávka elastičtější, tím větší část daně nese prodávající; čím je poptávka méně elastická, tím větší část daně nese kupující,

23

čím je nabídka elastičtější, tím větší část daně nese kupující; čím je nabídka méně elastická, tím větší část daně nese prodávající.

3.3 Snahy ekonomických subjektů (Ramseyovy daně) formulace snah ekonomických subjektů v případě zavedení jednotkové daně lze popsat následovně. Dle Širokého (2003) s nárůstem cenové elasticity nabídky budou výrobci nést menší daňové břemeno. Současně však chtějí zachovat výrobu v co možná největším rozsahu, a proto pro ně bude pozitivem, když zároveň spotřebitel bude mít na jimi prodávaný výrobek co nejmenší cenovou pružnost poptávky. V tomto případě jsou kupující nuceni výrobek žádat i přesto, že se jeho cena vlivem zavedení daně zvýšila. Podobně je tomu i u spotřebitelů, u nichž opět s nárůstem cenové pružnosti poptávky klesá jejich podíl na daňovém břemenu. Rovněž oni chtějí mít zachovaný objem nabízených výrobků, a proto by uvítali nepružnou cenovou nabídku firem. Vláda má zájem na tom, aby jak výrobci, tak spotřebitelé nepřestali výrobek, na který je daň uvalena, vyrábět, resp. kupovat. Pro vládu bude tedy výhodné zdaňovat výrobky s co nejmenší cenovou elasticitou nabídky i poptávky. Uvedená snaha státu vyplývá z potřeby zajištění vydatného a zejména stabilního daňového příjmu. Někdy se též nazývá Ramseyovým pravidlem po autorovi této poučky a je uplatňováno u tvorby akcízů. Ramseyovy daně se rovnají součtu převrácených hodnot cenové elasticity poptávky a nabídky. T/p = k(1/E*D + 1/ES), Kde k je konstanta závisející na celkových vládních příjmech z daní, T - analyzovaná jednotková daň, p - rovnovážná cena po uvalení daně, E*D - tzv. kompenzovaná cenová pružnost poptávky (poptávka spotřebitelů po jejich kompenzaci zaplacené daně) ES - cenová elasticita nabídky. I když Ramseyovu pravidlu nelze po teoretické stránce nic vytknout, těžko ho můžeme uplatňovat v praktickém životě doslova, neboť jeho použití by znamenalo vysoké daňové zatížení především základních potravin a tzv. nezbytného zboží a služeb. To je politicky vyloučeno. Bývá proto používáno jen na vybrané druhy zboží. Jejich selekce je často odůvodňována snahou o omezení spotřeby " nežádoucích" komodit (alkohol, cigarety ), v některých zemích jsou však akcízovaným daním podrobeny i jiné výrobky právě pro jejich nízkou cenovou pružnost. Výnosy z daní konstruovaných na základě Ramseyova pravidla jsou nejstabilnějším daňovým příjmem veřejných rozpočtů a jejich skutečný výnos se zpravidla málo liší od výnosu plánovaného.

24

3.4 Přesun a dopad v monopolním prostředí V monopolním prostředí (výroba energie, těžba surovin) výrobce určuje množství a ceny na základě rovnosti svých mezních nákladů a mezních výnosů. Daňový přesun může být u monopolu od 0% až do více než 100%, a to podle průběhu křivek mezních nákladů a výnosů.

3.5 Specifická spotřební daň Jak uvádí Široký (2003), uvažujme specifickou spotřební daň uloženou na monopolní výrobu a sledujme, kdo skutečně tuto daň ponese. Pokud křivka mezních nákladů bude horizontální (mezní náklady vlastně konstantní a rovné průměrným), záleží dopad na křivce mezních výnosů, resp. křivce poptávky. Teoreticky můžeme uvažovat poptávkovou křivku jako klesající přímku, nebo jako křivku konvexní (konstantní elasticita poptávky). Situaci s přímkou poptávky znázorňuje graf 5. Před zdaněním je rovnováha výrobce v bodě E0, kde se protíná křivka mezních nákladů MC0 s křivkou mezních výnosů MR0. monopolista bude vyrábět množství Q0, ale při něm mu křivka poptávky na trhu D umožňuje stanovit cenu větší než mezní náklady – p0. Po zdanění specifickou daní o velikosti t stoupnou mezní náklady monopolisty právě o t ; křivka mezních nákladů bude nyní MC1 a nový bod rovnováhy E1. výroba po zdanění je Q1 a cena pro spotřebitele p1. Z daně je částka p1-p0 přenesena na spotřebitele – přenos je částečný a právě padesátiprocentní, pokud jsou mezní náklady konstantní a poptávka je znázorněna přímkou tak jako na daném grafu. Graf 5.: Částečný přesun daně uložené monopolu cena

P1 spotřebitel P0 E1 M C1 m im ořádný zisk

E0

t M C0

MR D Q1

Q0

m nožství


25

Křivka poptávky má však zřídka lineární tvar podle grafu 5. Spíše můžeme čekat poptávku s konstantní cenovou elasticitou, jak ukazuje graf 6 - poptávková křivka je prohnutá. Přitom může nastat dokonce více než stoprocentní přesun! S daní t cena vzroste o p1-p0, což je jak vidíme, více než t. Zdanění výroby monopolního zboží má zdánlivě paradoxně opačný dopad. Místo aby byla postižena monopolní výroba, ponesou celé břemeno daně spořebitelé. Graf 6.: Více než stoprocentní přesun daně

cena

P1

spotřebitel MC1

P0 t

D MC0 MR

Q1

Q0

množství


Pokud křivka mezních nákladů bude vertikální, podobá se situace konkurenčnímu trhu s nulovou elasticitou nabídky a důsledky budou stejné jako na konkurenčním trhu – celé břemeno daně uložené výrobci ponese výrobce sám (přesun nulový) – jak uvidíme na grafu 7. Jeho mimořádný zisk se prostě jen snížil o daň. Co to znamená, když je křivka mezních nákladů vertikální? Je to situace pro monopol značně nepříjemná, kdy rozsah výroby není možno měnit, neboť tomu brání příliš vysoké výrobní náklady (nekonečně vysoké náklady při nepatrném zvýšení výroby). Pokud ale monopol nemůže měnit prodávané množství, nemůže ani dosáhnout vyšších prodejních cen, do kterých by zahrnul i daň. Samozřejmě, že není vyloučen případný přesun dozadu na zaměstnance a dodavatele. Přesun dozadu by byl obsahem grafu zobrazujícího trh výrobních faktorů.

26

Graf 7.: Nulový přesun daně cena spotřebitel MC0

P1 P0

MC1

t mimořádný zisk

MR D Q1 = Q0

množství


Až doposud jsme předpokládali monopol s cílem maximalizace zisku. Maximalizace zisku není však pokaždé převažujícím motivem monopolního chování. Mnohdy (zvláště krátkodobě) mohou převážit snahy udržet postavení na trhu neboli udržet rozsah výroby, nebo jej i maximalizovat. Jedna ze situací, použijeme-li nejjednodušší podoby křivek poptávky a mezních nákladů, je objasněna grafem 8. Graf 8 vychází z předpokladu původní maximalizace zisku a snahy po zachování původního rozsahu i po uložení specifické daně.před zdaněním je vyráběno množství Q0 a prodáváno za monopolní cenu p0. po uložení specifické daně t, placené monopolem, stoupnou jeho mezní náklady na MC1. Vzhledem k tomu, že monopol zachovává původní rozsah výroby Q0, nemůže již zvýšit cenu nad p0 a nese celou daň. Pokud by cílem monopolu byla maximalizace obratu (což bývá cílem u monopolů vedených manažery), byla by před zdaněním i po něm rovnováha v bodě, kde MR = 0. Opět by to znamenalo nulový přesun daně dopředu.

27

Graf 8.: Přesun daně monopolem při zachování obratu

cena

P0 t MC1 t MC0

MR D Q0

množství


Graf 8 vychází z předpokladu původní maximalizace zisku a snahy po zachování původního rozsahu i po uložení specifické daně.před zdaněním je vyráběno množství Q0 a prodáváno za monopolní cenu p0. po uložení specifické daně t, placené monopolem, stoupnou jeho mezní náklady na MC1. Vzhledem k tomu, že monopol zachovává původní rozsah výroby Q0, nemůže již zvýšit cenu nad p0 a nese celou daň. Pokud by cílem monopolu byla maximalizace obratu (což bývá cílem u monopolů vedených manažery), byla by před zdaněním i po něm rovnováha v bodě, kde MR = 0. Opět by to znamenalo nulový přesun daně dopředu.

3.6 Přesun a dopad v oligopolním prostředí Podle Kubátové (2003) v ekonomice stěží existuje dokonale konkurenční nebo dokonale monopolní trh. Často je trh oligopolní – žádný z výrobců nemůže stanovit cenu libovolně, bez ohledu na ostatní, a zároveň pro žádného z nich není zcela neměnným parametrem. Typickým oligopolními odvětvími jsou: autobusová doprava, letecká doprava nebo výroba železa.. vzhledem k tvorbě cen na oligopolním trhu je poptávková křivka pro

28

každého oligopolistu zcela nepředvídatelná. Zároveň je každý z nich ovlivňován ostatními při tvorbě ceny. O chování oligopolní formy neexistuje žádná široce přijímaná teorie, která by umožnila predikci daňových dopadů.

3.7 Významnost zdaněného trhu Jak uvádí Kubátová (2003) pokud uvažujeme nepřímé dopady daně na ostatní trhy, je velikost zdaněného trhu dalším faktorem ovlivňujícím skutečný dopad daně. Změny na malém trhu, tj. změny v outputu, v cenách, a následné změny v množství použitých výrobních faktorů a investičních fondů nebudou mít pozorovatelný vliv na nabídku a poptávku na ostatních trzích. Například u nás nemůže způsobit odliv zaměstnanců z odvětví zpracování mramoru celkové zvýšení nabídky práce v jiných odvětvích. Proto u malých odvětví vystačíme při zkoumání daňového přesunu a dopadu s analýzou dílčí, na zdaněném trhu. Naproti tomu důsledky zdanění na velkém trhu, u nás např. v textilním průmyslu, by zasáhly i ostatní odvětví ekonomiky. Analýza se zde nemůže omezit na dílčí trh, ale musí zahrnout dopady na ostatní odvětví (tzv. analýza přesunu a dopadu daně při celkové rovnováze – blíže literatura)

3.8 Otevřenost ekonomiky Dle Kubátové (2003) daňový přesun a skutečný daňový dopad závisí na elasticitách poptávky a nabídky. Čím je ekonomika otevřenější, tím jsou obě ceteris paribus vyšší. Pružnější je nabídka výrobních faktorů včetně práce – faktory se totiž při změně ceny mohou přesunout do zahraničí. Pružnější poptávka po domácích produktech – uživatelé při zvýšení jejich cen přesunou poptávku na cizí výrobky. Skutečná změna daňového dopadu při otevření ekonomiky není obecně jednoznačná, protože v tomto případě se elastičtější stane jak poptávka, tak nabídka. U konkrétního trhu záleží na tom, jaká změna převáží – zda změna v poptávce, nebo v nabídce.

3.9 Časový faktor Jak píše Kubátová (2003) stejně jako je poptávka a nabídka v otevřené ekonomice pružnější, je pružnější i v delším časovém období. V krátkém období jsou mnohé faktory nezměnitelné. Není možno okamžitě přesunout kapitál z odvětví do odvětví, změnit profesi či spotřební zvyk. Platí, že každou daň okamžitě nese spíše její zákonný poplatník či plátce než ostatní subjekty. U daní spotřebních (i u daně z přidané hodnoty) však dochází k přesunu dopředu v cenách zpravidla okamžitě, někdy dokonce již při ohlášení budoucí změny. Je-li oznámeno zamýšlené zvýšení spotřební daně od určitého dne, často dochází k růstu cen před tímto

29

datem! (jde o jev zvaný „oznamovací efekt daně“) Dlouhodobě je však daň stále více přesouvána i na jiné vlastníky, spotřebitele atd. Závěrem poznamenejme, že až doposud jsme v případě zavedení nové daně nebo v případě změny v dani již existující uvažovali neměnnost vládní výdajové politiky a také neměnnosti ostatních daní. Ve skutečnosti je však každá dílčí daňová změna provázena jinou změnou ve veřejných příjmech či výdajích. Vždyť ke zvyšování daně dochází právě proto, aby mohla být jiná daň snížena, nebo aby mohl být financován nový vládní program. Proto přesun a dopad jedné daně probíhá simultánně s jinými přesuny a dopady – s přesuny a dopady daňovými a výdajovými. Uvažované problémy tak získávají další dimenzi a činí sledování skutečného daňového zatížení jedinců ještě složitějším.

30

4 Metodika V této práci bylo použito metod analýzy, syntézy, deskripce a komparace. Data ke zpracování byly použity jak primární tak sekundární. Primární data z mnoha oslovených firem poskytly pouze tyto firmy: Berentzen Distillers CR spol. s r.o., Stock Plzeň-Božkov a.s., Palírna u Zeleného stromu - Starorežná Prostějov, a.s., velkoobchod Interdrinks, s.r.o.. Sekundární data byla čerpána ze stránek České statistického úřadu a výňatek ze spotřebního koše sledovaných spotřebitelských cen na požádání zaslán. Další sekundární data poskytla Celní správa České republiky10, případně byly získány na jejich stránkách. Zvýšení sazby u spotřebních daní umožňuje aplikaci teorie k měření daňové incidence. Rozhodující bude zvýšení prodejních cen sledovaných komodit. Na základě těchto nárůstů, dojde k určení, zda se jedná o parciální, úplný či neúnosný přesun spotřební daně na odběratele. U tabákových výrobků je spotřební daň součtem pevné částky (za kus) a procentní hodnoty z konečné ceny pro spotřebitele. Jako výchozí hodnota je stanovena cena v roce 2003. Navýšení spotřební daně je vždy porovnáno s cenami v roce 2003. Ve sledovaném období došlo šestkrát k navýšení sazby (tabulky P13 až P18, příloha). Výše daně se rovná procentní sazba daně v setinách krát konečná cena pro spotřebitele, plus pevná sazba daně krát počet cigaret v krabičce. Pokud je výše daně menší než stanovená minimální výše, pak se bere minimální výše. Zaokrouhlování zákon neřeší, ale vzhledem k tomu, že daň je vyjádřena na dvě desetinná místa (haléře), počítá se daň z krabičky v tomto případě s přesností na haléře. V tabulkách daň a její konstrukce je pro přehlednost vyjádřena cena pro konečného spotřebitele jednotlivého balení, dále pak sazba daně. Další sloupec zobrazuje již vypočítanou daň, pro přehlednost je doplněna i minimální výše daně a pokud je minimální daň vyšší než vypočítaná, tak je pro určení navýšení, oproti hodnotám z roku 2003, použita právě ta. V tabulkách určení daňového přesunu SPD je pak uveden rozdíl daně a rozdíl cen oproti hodnotám z roku 2003. Rozdíl mezi těmito hodnotami pak určuje stupeň přenosu. Sazba u lihu byla změněna jednou a to 1. lednu 2004 z 234 Kč/litr etanolu na 26 500 Kč/hl. Došlo tedy k nárůstu o 31 Kč/litr 100% lihu. U ovocných destilátů z pěstitelského pálení se sazba změnila z 95 Kč/litr na 13 300 Kč/hl – nárůst o 38 Kč. Pro výpočet daně z lihu u jednotlivého balení je rozhodující krom objemu lahve i obsah alkoholu. V tabulkách sestavených z ceníků zkoumaných firem je proto uveden objem i obsah jednotlivých lahví. V tabulkách, kde je zobrazen přesun daně, je proto v jednom sloupci vyčíslena nominální změna spotřební daně a v následujícím pak změna ceny výrobku. Diference je pak zachycena ve sloupci přesun daně, jednotlivé podíly zapsány pod dodavatele a odběratele jak v nominální hodnotě tak i v relativním vyjádření. Z těchto hodnot je pak určen stupeň přenosu spotřební daně na odběratele.

10

Jedná se o interní materiály

31

V úvodu byla stanovena hypotéza o parciálním přesunu daňové zátěže na odběratele. Krátké období je u lihu stanoveno na dva roky a poměrné množství zachycených parciálních přesunů (případně plných či neúnosných) dopadů daně na odběratele tuto hypotézu potvrdí nebo vyvrátí. U tabáku je situace komplikovanější, protože a ve sledovaném období pěti let dochází ke změně sazby každý kalendářní rok. Přesto nebylo přistoupeno k očištění dat, protože samo zdanění se podílí na výši inflace (tabulka 1). Bylo proto abstrahováno od růstu nákladů. Tabulka 1 Míra inflace Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen V letech 2003 2004 2005 2006 2007 V procentech 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 Pramen: český statistický úřad (ČSÚ)

Použité zkratky SPD CÚ ČSÚ

spotřební daň celní úřad Český statistický úřad

32

5 Vlastní práce 5.1 Tabák Pro porovnání konečných cen vybraných tabákových výrobků zde byly vybrány výrobky ze spotřebního koše dle šetření spotřebitelských cen dle ČSÚ.11 Jak je uvedeno v příručce12 ČSÚ – ceny jsou zjišťovány při přímé návštěvě zpravodajské jednotky v období od 1. do 20. dne v měsíci. Právě proto, že při změně pevné ceny dochází k doprodeji tabákových výrobků s předešlými cenami, zjišťují ceny ve vybraných prodejnách pracovníci terénního zjišťování ČSÚ. U sledovaných cigaret se jedná vždy o papírovou krabičku tvrdou s obsahem dvaceti kusů cigaret. Cena vyznačená na tabákové nálepce je konečnou cenou pro spotřebitele, to znamená, že nesmí být prodána za nižší cenu. Konečnou cenu pro spotřebitele schvaluje Celní úřad Kolín (dříve to byl Celní úřad Kutná Hora), ten vydá Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví pevné ceny pro konečného spotřebitele cigaret, ceny vstupují v platnost po zveřejnění v cenovém věstníku. CÚ Kolín též vydává tabákové nálepky nejen výrobcům, ale i dovozcům. Zvýšením spotřební daně mohou nastat různé reakce výrobce a distributora. Například výrobce poníží svůj zisk o daň, nebo výrobce přenese daňovou zátěž na distributora, tomu však brání odběratelsko dodavatelské smlouvy, protože se tímto sníží marže distributora. Může dojít ke kompromisu a přenese se jen část daňové zátěže na distributora a část dopadu ponese výrobce ze svého zisku. Pravděpodobnější je však zvýšení ceny za balení cigaret pro konečného spotřebitele, velikost přesunu spotřební daně z tabákových výrobků se poté zjistí porovnáním částky, o kolik se navýší konečná prodejní cena za jednotkové balení dané značky cigaret s částkou navýšení spotřební daně z daného výrobku. Předchozí varianta, že část daňové zátěže se přesune na distributora a část dopadu ponese výrobce ze svého zisku, bývá obvykle krátkodobá a to v rámci konkurenčního boje. Podíl spotřební daně na celkové ceně cigaret se do listopadu 2006 zvyšuje, pak klesá a končí na vyšších hodnotách než v roce 2003.

11

Dle informací dostupných na WWW stránkách ČSÚ je vývoj spotřebitelských cen (životních nákladů) se sleduje na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Za cenové reprezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Celkový počet reprezentantů je cca 730. Jejich soubor je postupně agregován až do 12-ti hlavních oddílů spotřebního koše a to formou váženého aritmetického průměru individuálních cenových indexů.Váhy ve spotřebních koších byly pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) stanoveny na základě struktury výdajů domácností podle výsledků statistiky rodinných účtů v roce 2005, které byly korigovány statistikou národních účtů. 12 Indexy spotřebitelských cen (metodická příručka pro uživatele)

33

Tabulka 2 Podíl spotřební daně na celkové ceně cigaret v procentech Značka Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box

1.11.2001 40,00 38,55 35,58

8.1.2004 44,82 43,87 39,84

1.3.2004 48,00 45,86 41,11

1.4.2004 44,82 43,87 39,84

1.7.2004 44,82 43,87 39,84

1.6.2005 44,82 43,87 39,84

42,28

47,30

50,04

47,30

50,81

53,71

Tabulka1 Podíl spotřební daně na celkové ceně cigaret v procentech - pokračování Značka

1.8.2005

1.11.2005

1.10.2006

1.11.2006

1.12.2006

1.2.2007

Petra Box

48,49

51,36

54,20

61,82

54,40

54,40

Sparta light Box

47,08

50,09

53,08

59,13

53,08

53,08

Malboro Box

43,35

44,00

49,33

47,12

47,12

45,86

Start filter KS Box

56,50

56,50

68,00

68,00

63,26

68,00

Tabulka1 Podíl spotřební daně na celkové ceně cigaret v procentech - pokračování Značka Petra Box Sparta lightBox Malboro Box Start filter KS Box

1.3.2007 58,82 56,83 50,78

1.9.2007 58,82 56,83 52,14

1.10.2007 58,82 56,83 50,78

1.11.2007 58,82 55,85 50,78

1.1.2008 60,55 58,29 53,12

1.2.2008 67,37 62,95 55,84

65,60

65,60

65,60

65,60

65,08

75,29

Pramen: ČSÚ, vlastní výpočty

Jak je z tabulky 2 patrno, u cigaret Petra Box se podíl spotřební daně na konečné ceně pro spotřebitele zvýšil za sledované období ze 40 % na druhou nejvyšší hodnotu 62 % k 1.11.2006 a k 1.2.2008 činí podíl 67 %. U cigaret Sparta light Box, byla druhá nejvyšší hodnota zaznamenána též k 1.1.2006, kdy podíl spotřební daně na ceně krabičky činil 59 % oproti podílu 38 % z roku 2003. U cigaret Marlboro Box je pozorován stabilní růst podílu z 35 % na 56 %. Start filter KS Box, nejlevnější sledované cigarety, mají nejvyšší podíl spotřební daně na ceně pro konečného spotřebitele za krabičku, který se po růstu na 68 % (1.10.2006) z 42 % opět částečně snížil, aby zakončil na 75 % 1.2.2008. Pro přehlednost viz graf 1.

34

Graf 1 Podíl spotřební daně na celkové ceně cigaret v procentech za sledované období

70,00 Petra Box

65,00

Sparta lightBox Malboro Box

60,00

Start filter KS Box 55,00 50,00 45,00 40,00 35,00

II. 08

X I.0 7

V .0 7 V III .0 7

II. 07

X I.0 6

V .0 6 V III .0 6

II. 06

X I.0 5

V .0 5 V III .0 5

II. 05

X I.0 4

V .0 4 V III .0 4

II. 04

X I.0 3

30,00


5.1.1 Vývoj daňové incidence vzhledem k vývoji základu daně dle cenového věstníku Jak bylo dříve zmiňováno, ve sledovaném období došlo k několika změnám sazeb spotřební daně za tabákové výrobky a cigarety, a tím i k reakcím výrobce na určení nové ceny krabičky cigaret pro konečného spotřebitele. Tyto reakce lze vysledovat právě v cenových věstnících vydávaných ministerstvem financí. Pokud budeme vycházet z těchto informací a pomineme předzásobení distributorů, dostaneme okamžitý dopad zvýšení spotřební daně.

35

Tabulka 3 Spotřební daň a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v letech 2001 až 2004, pokud není uvedeno jinak hodnoty jsou Kč/krabička, navýšení spotřební daně je vždy vztaženo k prvnímu sledovanému období (před 1.1.2004). Cena – konečná cena pro spotřebitele stanovena v Cenovém věstníku Ministerstva financí Sazba daně Změna sazby

Značka

1.11.2001 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 8.1.2004 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.3.2004 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.4.2004 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.7.2004 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box

Cena 40,00 43,50 53,00 35,50 44,00 46,00 57,00 39,50 40,00 42,00 53,00 35,50 44,00 46,00 57,00 39,50 44,00 46,00 57,00 37,00

Pevná Kč/kus 0,36 0,36 0,36 0,36 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48 0,48

Procentní % 22 22 22 22 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23

Vypočítaná Minimální Navýšení výše SPD výše SPD SPD 16,00 16,77 18,86 15,01 19,72 20,18 22,71 18,69 18,80 19,26 21,79 17,77 19,72 20,18 22,71 18,69 19,72 20,18 22,71 18,11

15,80 15,80 15,80 13,40 19,20 19,20 19,20 18,00 19,20 19,20 19,20 18,00 19,20 19,20 19,20 18,00 18,80 18,80 18,80 18,80

3,72 3,41 3,85 3,68 3,20 2,49 2,93 2,76 3,72 3,41 3,85 3,68 3,72 3,41 3,85 3,79

Pramen: Cenové věstníky, vlastní výpočty

Z tabulek 3 až 7 lze vypozorovat rozdílné chování cen jednotlivých značek cigaret. Na první pohled výrobce po zvýšení sazby spotřební daně konečnou cenu zvýšil až po určité prodlevě a pak zase snížil (nutno upozornit na znovu zvýšení cen k prvnímu dubnu 2004). Přes tyto výkyvy převládá v roce 2004 a 2005 neúnosný přenos spotřební daně. V roce 2006 je převážně přesun parciální. Rok 2007 je nejednoznačný ohledně přesunu daně, ale relativně stabilní v cenách. Za sledované období je parciální přesun dopadu daně zaznamenán ve čtyřiceti případech, neúnosný ve dvaceti osmi případech při změně ceny pro konečného spotřebitele, ale za celé období převažuje parciální přesun, výjimku tvoří cigarety Marlboro Box, jejichž vysoká cena dovolovala převážně neúnosný přenos spotřební daně na spotřebitele. Přesun daně dopředu lze vysvětlit snahou zachovat konečné ceny pro spotřebitele na co nejnižší možné úrovni v rámci konkurenčního boje a ochotou nést tak část

36

daňového břemena. Také zákon umožňuje šest týdnů před změnou sazby, respektive šest týdnů před účinností změny objednat tabákové nálepky a po změně sazby může odběratel použít odebrané tabákové nálepky na cigarety, jejichž cena pro konečného spotřebitele a počet kusů v jednotkovém balení odpovídá údajům natištěným na tabákové nálepce (není povinnost je vracet), i to je jeden z faktorů, proč dopad na spotřebitele není okamžitý. Tabulka 4 Spotřební daň a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v roce 2005, pokud není uvedeno jinak hodnoty jsou Kč/krabička, navýšení spotřební daně je vždy vztaženo k prvnímu sledovanému období (před 1.1.2004). Cena – konečná cena pro spotřebitele stanovena v Cenovém věstníku Ministerstva financí Sazba daně Změna sazby

Značka

Cena

Start filter KS Box 1.11.2005 Petra Box Sparta light Box Malboro Box

44,00 46,00 57,00 35,00 49,00 52,00 62,00 40,00 44,00 46,00 60,00

Pevná Kč/kus 0,48 0,48 0,48 0,48 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6

Start filter KS Box

40,00

0,6

1.6.2005 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.8.2005 Petra Box Sparta light Box Malboro Box

Vypočítaná Minimální Navýšení SPD Procentní výše SPD výše SPD % 23 19,72 18,80 3,72 23 20,18 18,80 3,41 23 22,71 18,80 3,85 23 17,65 3,79 18,80 24 23,76 22,60 7,76 24 24,48 22,60 7,71 24 26,88 22,60 8,02 24 21,60 7,59 22,60 24 22,56 6,60 22,60 24 23,04 22,60 6,27 24 26,40 22,60 7,54 24

21,60

22,60

7,59


V tabulce 4 Spotřební daň a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v roce 2005 je patrno, že k 1. červnu 2005 minimální výše SPD u cigaret Start filter vypočítaná daň nižší než minimální. Po změně sazeb 1. července 2005 je nadále u značky Start filter vypočítaná daň nižší než minimální, od 1. listopadu 2005 to platí i pro značku Petra. Pokud bude uplatněn druhý pohled na změnu sazby, bude navýšení SPD, oproti poslední platné sazbě a cenám nižší.

37

Tabulka 5 Spotřební daň a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v roce 2006, pokud není uvedeno jinak hodnoty jsou Kč/krabička, navýšení spotřební daně je vždy vztaženo k prvnímu sledovanému období (před 1.1.2004). Cena – konečná cena pro spotřebitele stanovena v Cenovém věstníku Ministerstva financí Změna sazby

Značka

1.10.2006 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.11.2006 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.12.2006 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box

Cena 50,00 52,00 60,00 40,00 44,00 46,00 66,00 40,00 50,00 52,00 66,00 43,00

Sazba daně Vypočítaná Minimální Navýšení Pevná Procentní výše SPD výše SPD SPD Kč/kus % 0,73 25 27,10 11,10 27,20 0,73 25 27,60 27,20 10,83 0,73 25 29,60 27,20 10,74 0,73 25 24,60 12,19 27,20 0,73 25 25,60 11,20 27,20 0,73 25 26,10 10,43 27,20 0,73 25 31,10 27,20 12,24 0,73 25 24,60 12,19 27,20 0,73 25 27,10 11,20 27,20 0,73 25 27,60 27,20 10,83 0,73 25 31,10 27,20 12,24 0,73 25 25,35 12,19 27,20


Tabulka 5 Spotřební daň a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v roce 2006 obsahuje již výpočty po změně sazby k 1.4.2006. Zde jsou cigarety Petra a Start filter zdaněny minimální výší SPD již po celý rok, přesněji do další změny sazby daně pro tabákové výrobky a to k 1. březnu 2007. V měsíci listopadu 2006 se to týká i značky Sparta light.

38

Tabulka 6 Spotřební daň a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v roce 2007, pokud není uvedeno jinak hodnoty jsou Kč/krabička, navýšení spotřební daně je vždy vztaženo k prvnímu sledovanému období (před 1.1.2004). Cena – konečná cena pro spotřebitele stanovena v Cenovém věstníku Ministerstva financí Změna sazby

Značka


Cena 50,00 52,00 70,00 40,00 57,00 59,00 74,00 50,00 57,00 59,00 70,00 50,00 57,00 59,00 74,00 50,00 57,00 61,00 74,00 50,00

Sazba daně Vypočítaná Minimální Navýšení Pevná Procentní výše SPD výše SPD SPD Kč/kus % 0,73 25 27,10 11,20 27,20 0,73 25 27,60 27,20 10,83 0,73 25 32,10 27,20 13,24 0,73 25 24,60 12,19 27,20 0,88 27 33,53 32,80 17,53 0,88 27 33,53 32,80 16,76 0,88 27 37,58 32,80 18,72 0,88 27 31,10 17,79 32,80 0,88 27 33,53 32,80 17,53 0,88 27 33,53 32,80 16,76 0,88 27 36,50 32,80 17,64 0,88 27 31,10 17,79 32,80 0,88 27 33,53 32,80 17,53 0,88 27 33,53 32,80 16,76 0,88 27 37,58 32,80 18,72 0,88 27 31,10 17,79 32,80 0,88 27 33,53 32,80 17,53 0,88 27 34,07 32,80 17,30 0,88 27 37,58 32,80 18,72 0,88 27 31,10 17,79 32,80


Z tabulky 6, která zachycuje SPD a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v roce 2007, je zřejmý nárůst cen od března 2006, který koresponduje se změnou sazby daně k 1. březnu 2006. Po této změně je minimální výše SPD uplatňována jen u cigaret Star filter. V tabulce 7 spotřební daň a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v roce 2008 lze opět pozorovat trvající užití pro výpočet sazby u cigaret Start filter minimální výše. V měsících únor a březen 2008 došlo opět ke snížení cen, takže u značek Petra a Sparta light je použito minimální výše sazby . Pokud bude sledována cenová strategie firmy, tak lze konstatovat, že v období změny sazby dojde k navýšení cen. Po kterém na krátkou dobu dojde opět ke snížení cen, pak se opět cenová hladina zvýší. .

39

Tabulka 7 Spotřební daň a jejich konstrukce u sledovaných výrobků v roce 2008, pokud není uvedeno jinak hodnoty jsou Kč/krabička, navýšení spotřební daně je vždy vztaženo k prvnímu sledovanému období (před 1.1.2004). Cena – konečná cena pro spotřebitele stanovena v Cenovém věstníku Ministerstva financí Sazba daně Změna sazby Značka 1.1.2008 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.2.2008 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.4.2008 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box

Cena 65 68 82 59 57 61 74 51 65 69 82 53

Pevná Procentní Vypočítaná Minimální Navýšení výše SPD výše SPD SPD Kč/kus % 1,03 28 39,36 38,40 23,36 1,03 28 39,64 38,40 22,87 1,03 28 43,56 38,40 24,7 1,03 28 37,12 23,39 38,40 1,03 28 37,12 22,4 38,40 1,03 28 37,68 21,63 38,40 1,03 28 41,32 38,40 22,46 1,03 28 34,88 23,39 38,40 1,03 28 38,8 38,40 22,80 1,03 28 39,92 38,40 23,15 1,03 28 43,56 38,40 24,70 1,03 28 35,44 23,39 38,40


Tabulka 8 Určení daňového přesunu spotřební daně z tabákových výrobků včetně kvantifikace údajů potřebných k určení přenosu spotřební daně z tabákových výrobků na spotřebitele pro rok 2004 Změna sazby

Značka

8.1.2004 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.3.2004 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.4.2004 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.7.2004 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box

Rozdíl daně 3,72 3,41 3,85 3,68 3,20 2,49 2,93 2,76 3,72 3,41 3,85 3,68 3,72 3,41 3,85 3,79

Rozdíl cen 4,00 2,50 4,00 4,00 0,00 -1,50 0,00 0,00 4,00 2,50 4,00 4,00 4,00 2,50 4,00 1,50

Daňový dopad 0,28 -0,91 0,15 0,32 -3,20 -3,99 -2,93 -2,76 0,28 -0,91 0,15 0,32 0,28 -0,91 0,15 -2,29

Přesun neúnosný parciální neúnosný neúnosný

neúnosný parciální neúnosný neúnosný neúnosný parciální neúnosný parciální


40

Z tabulky 8 je zřejmé, že v roce 2004 v březnu nesl daňovou zátěž z navýšené sazby výrobce, stalo se tak proto, že v tomto měsíci došlo k poklesu cen na úroveň roku 2003 a u značky Sparta light pod úroveň ceny z roku 2003. Tabulka 9 Určení daňového přesunu spotřební daně z tabákových výrobků včetně kvantifikace údajů potřebných k určení přenosu spotřební daně z tabákových výrobků na spotřebitele pro rok 2005 Změna sazby

Značka

Rozdíl daně


Rozdíl cen

3,72 3,41 3,85 3,79 7,76 7,71 8,02 7,59 6,60 6,27 7,54 7,59

4,00 2,50 4,00 -0,50 9,00 8,50 9,00 4,50 4,00 2,50 7,00 4,50

Daňový dopad 0,28 -0,91 0,15 -4,29 1,24 0,79 0,98 -3,09 -2,60 -3,77 -0,54 -3,09

Přesun neúnosný parciální neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný parciální parciální parciální parciální parciální


Z tabulky 9 je zřejmé,u cigaret Start filter nese v měsíci červnu a červenci 2005 daňový dopad výrobce. Pokud bude incidence porovnána s poslední změnou sazby a posledními cenami dle Cenového věstníku změní se pohled následovně – tabulka 9a Tabulka 10

Určení daňového přesunu spotřební daně z tabákových výrobků včetně kvantifikace údajů potřebných k určení přenosu spotřební daně z tabákových výrobků na spotřebitele pro rok 2005 – vztaženo k poslední změně sazby.

Změna sazby

Značka

1.8.2005 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box 1.11.2005 Petra Box Sparta light Box Malboro Box Start filter KS Box

Rozdíl daně 4,04 4,30 4,17 3,80 2,88 2,86 3,69 3,80

Rozdíl cen 5,00 6,00 5,00 5,00 0,00 0,00 3,00 5,00

Daňový dopad 0,96 1,70 0,83 1,20 -2,88 -2,86 -0,69 1,20

Přesun neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný

parciální neúnosný


41

Z předchozí tabulky 10 lze konstatovat, že v červenci 2005 nesl dopad daně výrobce, a u značek Petra a Sparta light taktéž a to od listopadu 2005 až do dubna 2006 (tabulka 10a). v tomto období zaznamenán parciální přesun u cigaret Malboro. Neúnosný přesun je zaznamenán v ostatních případech. Je zřejmé že se jedná o zásadní rozdíl v pohlížení na daňovou incidenci. Tabulka 11 Určení daňového přesunu spotřební daně z tabákových výrobků včetně kvantifikace údajů potřebných k určení přenosu spotřební daně z tabákových výrobků na spotřebitele pro rok 2006 Změna sazby

Značka


Rozdíl daně 11,10 10,83 10,74 12,19 11,20 10,43 12,24 12,19 11,20 10,83 12,24 12,19

Rozdíl cen 10,00 8,50 7,00 4,50 4,00 2,50 13,00 4,50 10,00 8,50 13,00 7,50

Daňový dopad -1,10 -2,33 -3,74 -7,69 -7,20 -7,93 0,76 -7,69 -1,20 -2,33 0,76 -4,69

Přesun parciální parciální parciální parciální parciální parciální neúnosný parciální parciální parciální neúnosný parciální


Z tabulka 11 lze vyčíst parciální přesun daňové zátěže na spotřebitele (výjimku tvoří značka Marlboro, kde je zaznamenán od listopadu 2006 neúnosný přenos daně na spotřebitele), pokud porovnáme sazbu a ceny z roku 2003. Pokud i zde bude incidence porovnána s poslední změnou sazby a posledními cenami dle Cenového věstníku změní se údaje následovně – tabulka 10a. V případě tabulky 10a nese dopad poslední změny sazby v dubnu až září 2006 výrobce. Pro cigarety Start filter to platí až do 1. prosince 2006, poté je přenos na spotřebitele parciální, a to až do 1. února 2007. Cenová politika výrobce má v ostatních případech za následek buď neúnosný přenos na spotřebitel, nebo nese plný dopad posledního navýšení výrobce.

42

Tabulka 12


Změna sazby

Značka

Rozdíl daně


Rozdíl cen

4,50 4,56 3,20 4,60 4,60 4,16 4,70 4,60 4,60 4,56 4,70 4,60

Daňový dopad

6,00 6,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6,00 0,00 6,00 6,00 6,00 3,00

1,50 1,44 -3,20 -4,60 -4,60 -4,16 1,30 -4,60 1,40 1,44 1,30 -1,60

Přesun neúnosný neúnosný

neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný parciální



Značka


Rozdíl daně 11,20 10,83 13,24 12,19 16,99 16,76 18,72 17,79 16,99 16,76 17,64 17,79 16,99 16,76 18,72 17,79 16,99 17,30 18,72 17,79

Rozdíl cen 10,00 8,50 17,00 4,50 17,00 15,50 21,00 14,50 17,00 15,50 17,00 14,50 17,00 15,50 21,00 14,50 17,00 17,50 21,00 14,50

Daňový dopad -1,20 -2,33 3,76 -7,69 0,01 -1,26 2,28 -3,29 0,01 -1,26 -0,64 -3,29 0,01 -1,26 2,28 -3,29 0,01 0,20 2,28 -3,29

Přesun parciální parciální neúnosný parciální neúnosný parciální neúnosný parciální neúnosný parciální parciální parciální neúnosný parciální neúnosný parciální neúnosný neúnosný neúnosný parciální


43

Ceny v roce 2007 jsou od 1 března 2007 nejstabilnější oproti fluktuaci cen v předchozích letech. Cigarety Petra, jak lze pozorovat v tabulce 13, zaznamenávají neúnosný přenos daně na spotřebitele od změny sazby (1.3.2007). Tento trend lze pozorovat i u značky Marlboro (kromě září 2007, kdy je v důsledku přechodného snížení ceny přenos parciální). U cigaret Star filter je zaznamenán po celý rok parciální přenos. Tabulka 14 Určení daňového přesunu spotřební daně z tabákových výrobků včetně kvantifikace údajů potřebných k určení přenosu spotřební daně z tabákových výrobků na spotřebitele pro rok 2007 – vztaženo k poslední změně sazby.

Změna sazby

Značka


Rozdíl daně 4,60 4,56 5,70 4,60 5,79 5,93 5,48 5,60 5,79 5,93 4,40 5,60 5,79 5,93 5,48 5,60 5,79 6,47 5,48 5,60

Rozdíl cen 6,00 6,00 10,00 0,00 7,00 7,00 4,00 10,00 7,00 7,00 0,00 10,00 7,00 7,00 4,00 10,00 7,00 9,00 4,00 10,00

Daňový dopad 1,40 1,44 4,30 -4,60 1,21 1,07 -1,48 4,40 1,21 1,07 -4,40 4,40 1,21 1,07 -1,48 4,40 1,21 2,53 -1,48 4,40

Přesun neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný parciální neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný parciální neúnosný neúnosný neúnosný parciální neúnosný


Pokud bude sledován dopad změny poslední sazby k posledním cenám, změní se výsledná data v tabulce a je nutné vyvodit rozdílné názory. V tabulce 14 převažuje neúnosný přenos daně na spotřebitele a ve dvou případech nese dopad daně výrobce (v tabulce 11 není zaznamenán ani jeden případ, že dopad spotřební daně nese výrobce).

44


Značka


Rozdíl daně 22,80 22,87 24,70 23,39 22,40 21,63 22,46 23,39 22,80 23,15 24,70 23,39

Rozdíl cen 25,00 24,50 29,00 23,50 17,00 17,50 21,00 15,50 25,00 25,50 29,00 17,50

Daňový dopad 2,20 1,63 4,30 0,11 -5,40 -4,13 -1,46 -7,89 2,20 2,35 4,30 -5,89

Přesun neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný parciální parciální parciální parciální neúnosný neúnosný neúnosný parciální


Z tabulky 15 je zřejmé, že v lednu 2008 došlo k neúnosnému přesunu SPD na spotřebitele, tento převládá při cenách od dubna 2008 (výjimku tvoří cigarety Start filter, které od února 2008 zaznamenávají parciální přesun na odběratele). V únoru a březnu 2008 dochází k přechodnému snížení cen, tedy i k parciálnímu přesunu spotřební daně na odběratele. Tabulka 16


Změna sazby

Značka


Rozdíl daně 5,81 5,57 5,98 5,60 5,41 4,33 3,74 5,60 5,81 5,85 5,98 5,60

Rozdíl cen 8,00 7,00 8,00 9,00 0,00 0,00 0,00 1,00 8,00 8,00 8,00 3,00

Daňový dopad 2,19 1,43 2,02 3,40 -5,41 -4,33 -3,74 -4,60 2,19 2,15 2,02 -2,60

Přesun neúnosný neúnosný neúnosný neúnosný

parciální neúnosný neúnosný neúnosný parciální


45

V tabulce 16 lze pozorovat nejdříve neúnosný přesun SPD, v případě poslední změny sazby spotřební daně a vůči posledním cenám před tou to změnou. V únoru a březnu 2008 nese, při přechodném snížení cen, dopad daně výrobce a to u značek Petra, Sparta light a Marlboro. Cigarety Start filter zaznamenávají parciální přesun.

5.1.2 Sledování vývoje průměrných cen dle spotřebního koše U cigaret Petra Box (tabulka 17) lze pozorovat navýšení na cenu 44,- Kč za krabičku (což je cena stanovená v cenovém věstníku od 8. ledna 2004, dále viz tabulka číslo 12) až v listopadu 2004, což znamená, že prodejci byli značně předzásobeni cigaretami za „starou“ cenu, tato nebyla vychýlena ani cenovým vzestupem na 49,- Kč za krabičku trvajícím od 1. srpna 2005 (patrně reagující na zvýšení spotřební daně k prvnímu červenci 2005) do 31. října 2005 a ani cenovým vzestupem na 50,- Kč za krabičku cigaret od 1. října 2006 do 31. října 2006 (zde pravděpodobně reakce na zvýšení spotřební daně k prvnímu dubnu 2006). V roce 2007 dochází k růstu cen a ustálení na 57 Kč v druhé polovině roku, což je cena stanovená k prvnímu březnu 2007 po dalším nárůstu spotřební daně. U cigaret Sparta lights Box došlo k ustálení na 46,- Kč v srpnu 2004, cenové výkyvy viz tabulka č. 12 nejsou patrny. Cena cigaret Sparta lights box je ze sledovaných výrobků nejstálejší, což platí pouze do roku 2007, kde následuje růst průměrných cen ve spotřebním koši, což je následek zvyšování cen pro konečného spotřebitele dle Cenového věstníku. U cigaret Start filter KS Box je historie cen pro konečného spotřebitele za krabičku nejpestřejší, a to ze sledovaných značek a za sledované období. Zde se patrně odráží oscilace cen určených pro konečného spotřebitele v cenovém věstníku. Jako jediná značka ze sledovaných balíčků cigaret měla dle cenového věstníku od 1. června 2005 do 31. srpna 2005 cenu nižší než před 8. lednem 2004, proto její trend není pouze růstový, ale má tvar sínusovky. Ustálení ceny lze pozorovat v září 2006 a to na ceně 40,- Kč určenou cenovým věstníkem ze dne 1.8.2005, tedy až po roce prodeje zásob za „starou“ cenu. V roce 2007 již tato značka není ve spotřebním koši zahrnuta. Tabulka 17Vývoj průměrných cen ze spotřebního koše v letech 2003 až 2007 Cena jedné krabičky v Kč

2003 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Petra Box

40,00

40,00

40,00

40,00

40,00

40,00

40,00

40,00

40,00

40,00

40,00

40,00

Sparta light Box

42,00

42,00

42,00

42,00

42,00

42,00

42,00

42,00

42,00

42,00

42,00

42,00

Start filter KS Box

35,50

35,50

35,50

35,50

35,50

35,50

35,50

35,50

35,50

35,50

35,50

35,50

Malboro Box

53,00

53,00

53,00

53,00

53,00

53,00

53,00

53,00

53,00

53,00

53,00

53,00

46

Tabulka 17 Vývoj průměrných cen ze spotřebního koše v letech 2003 až 2007 - pokračování Cena jedné krabičky v Kč

2004 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Petra Box

40,00

40,00

40,00

40,02

42,36

43,28

43,75

43,83

43,93

43,93

44,00

44,00

Sparta light Box

42,00

42,00

42,00

42,84

44,79

45,61

45,82

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

Start filter KS Box

35,50

35,50

35,50

35,52

35,75

36,90

38,31

38,30

38,13

37,79

37,67

37,51

Malboro Box

53,00

53,01

53,00

54,60

56,13

56,71

56,84

56,93

56,93

56,96

57,00

57,00

Tabulka 17 Vývoj průměrných cen ze spotřebního koše v letech 2003 až 2007 – pokračování Cena jedné krabičky v Kč Petra Box

2005 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

Sparta light Box

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

Start filter KS Box

37,59

37,58

37,56

37,51

37,51

37,14

36,65

36,41

36,29

36,16

36,38

37,26

Malboro Box

57,00

57,00

57,00

57,00

57,00

57,00

57,00

57,00

57,00

57,00

57,00

57,66

Tabulka 17 Vývoj průměrných cen ze spotřebního koše v letech 2003 až 2007 – pokračování Cena jedné krabičky v Kč

2006 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Petra Box

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

44,00

Sparta light Box

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

46,00

Start filter KS Box

38,78

39,49

39,59

39,73

39,79

39,88

39,86

39,87

40,00

40,00

40,00

40,00

Malboro Box

59,01

59,37

59,55

59,78

59,84

59,84

59,90

59,95

60,00

60,00

60,00

60,00

Tabulka 17 Vývoj průměrných cen ze spotřebního koše v letech 2003 až 2007 – pokračování Cena jedné krabičky v Kč Petra Box Sparta light Box Malboro Box

2007 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

44,00 44,89 46,71 50,26 53,23 55,34 56,20 57,00 57,00 57,00 57,00 57,00 46,47 49,80 51,37 51,82 54,04 55,59 56,90 57,37 58,14 58,14 59,00 59,41 61,45 63,87 65,37 65,82 67,74 68,74 69,41 69,68 69,68 70,00 70,59 72,17

Pramen: ČSÚ

47

Graf 1

Porovnání cen ze spotřebního koše s cenami stanovenými v Cenovém věstníku – značky Petra Box a Marlboro Box

90

80

70

60

50

30

XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II

40

2004

Petra Box

2005

Petra Box -věstnik

2006

Malboro Box

2007

2008

Malboro Box - věstník

Pramen: ČSÚ

Graf 2

Porovnání cen ze spotřebního koše s cenami stanovenými v Cenovém věstníku – značky Sparta light Box a Start filter ks Box

70 65 60 55 50 45 40

30

XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II

35

2004

2005

2006

2007

Sparta light Box

Sparta light Box - věstnik

Start filter KS Box

Start filter KS Box - věstník

2008

Pramen: ČSÚ

48

5.2 Tabák shrnutí Z předchozích kapitol je zřejmé, že dochází k podílu distributora a výrobce na navýšení spotřební daně. K přenosu dopadu zvýšení spotřební daně na spotřebitele dochází v určité časové prodlevě, tato je závislá na obratu dané značky a výši předzásobení cigaret prodejci, případně kolky výrobcem. Toto se týká porovnání s cenami a sazbou platnou v roce 2004. Druhý pohled vytváří více kontrastů, a odpověď není jednoznačná, respektive převládá neúnosný přenos spotřební daně na spotřebitele a při přechodném snížení cen naopak nese dopad daně výrobce. Jako příklad lze uvést rok 2006, kdy došlo ke změně sazby 1. března, ale výrobce navýšil cenu až po půl roce v říjnu. Pokud bude porovnán dovoz a vývoz tabákových výrobků, lze pozorovat růst dovozu tabáku a tabákových výrobků (v roce 2005 je zaznamenán nižší dovoz tabáku a tabákových výrobků oproti předchozímu roku, ale vyšší než v roce 2003), vývoz vykazuje mírný růst kromě předposledního roku, přesto vývoz v roce 2006 je vyšší než v roce 2003 a v roce 2007 rekordní. Pro doplnění je předložena bilance v jednotlivých letech. Lze říci, že trend bilance kopíruje trend dovozu. Hmotnost u cigaret a doutníků bylo nutné pro rok 2007 dopočítat, Český statistický úřad od 1. 1. 2006 údaje o vlastní hmotnosti v kg vykazuje pouze u těch položek zboží Kombinované nomenklatury, u kterých není množství vykazováno v doplňkových jednotkách. Tabulka 18 Dovoz tabáku v letech 2003 až 2007 V letech

Dovoz tabák - kg

2004

2005

2006

2 007

23 840 410 31 336 468 29 465 242 36 094 131 54 316 510

Tabák

16 244 089 20 937 262 15 889 718 16 342 076 17 152 115

Odpad tabák Doutníky Z toho například

2003

Vše

1 780 840

2 485 400

1 403 140

1 276 180

1 964 643

116 372

83 434

176 355

118 979

132 555

Cigarety

3 516 267

7 401 460 10 955 010 17 063 756 26 872 930

Cigaretový tabák balený

3 014 414

2 011 022

1 635 246

1 691 186

2 488 146

Homogenizovaný

934 288

871 388

788 465

856 750

1 086 390

Žvýkací, šňupací

5 768

6 643

6 013

9 424

13 466

Pramen: ČSÚ

49

Tabulka 19 Vývoz tabáku v letech 2003 až 2007 V letech

Vývoz tabák - kg

2003

2005

2006

2007

Vše

9 707 731 10 549 952 13 892 882 12 666 871 18 588 704

Tabák

1 161 283

1 252 919

1 127 549

3 039 329

2 237 186

764 322

500 015

726 720

553 920

705 600

172

360

14 148

259

Odpad tabák Doutníky Z toho například

2004

193

Cigarety

7 819 551


9 277 869 12 592 326

9 477 157 13 529 871

726 519

15 932

172 167

11 803

2 046 529

Homogenizovaný

0

3 060

480

124 270

69 260


185

0

0

164

0

Pramen: ČSÚ

Tabulka 20 Bilance obchodu tabáku v letech 2003 až 2007 Bilance tabák kg

V letech

2003

2004

2005

Vše

-14 132 679

-20 786 516

-15 572 360

-23 427 260

-35 727 806

Tabák

-15 082 806

-19 684 343

-14 762 169

-13 302 747

-14 914 929

-1 016 518

-1 985 385

-676 420

-722 260

-1 259 043

Odpad tabák Z toho například

2006

2007

Doutníky

-116 179

-83 262

-175 995

-104 831

-132 296

Cigarety

4 303 284

1 876 409

1 637 316

-7 586 599

-13 343 059

-2 287 895

-1 995 090

-1 463 079

-1 679 383

-441 617

Homogenizovaný

-934 288

-868 328

-787 985

-732 480

-1 017 130


-5 583

-6 643

-6 013

-9 260

-13 466


Pramen: ČSÚ

Pokud porovnáme výběr spotřební daně z tabáku a tabákových výrobků v jednotlivých letech (tabulka 21) objem vybrané daně narůstá (údaje za rok 2007 jsou k dispozici pouze souhrnně a zaokrouhleny na stokoruny).

50

Tabulka 21 Výběr spotřební daně z tabáku a tabákových výrobků Výběr SPD v Kč

2 003

17 691 214 935

-

Z toho Doutníky a cigarillos -

2 004

21 524 553 743

3 741 853 916

38 422 622

17 744 277 205

2 005 2 006

25 427 898 110 32 241 357 288

2 075 275 907 3 471 091 721

35 241 414 45 770 204

23 317 380 789 28 724 495 363

2 007

46 997 454 100

-

-

-

Rok

Celkem

Cigarety

Tabák -

Pramen: ČSÚ

Všimněte si v následující tabulce 22 zvýšeného odběru tabákových nálepek v srpnu 2005 a v květnu 2006 (předcházející dva měsíce došlo téměř k dvojnásobnému výběru spotřební daně z tabákových nálepek), souvisí to ze snahou výrobců a dovozců propustit co nejvíce výrobků s nižší spotřební daní do volného oběhu, před platností vyšší sazby (zákon umožňuje nepoužité tabákové nálepky s nižší sazbou nevracet – tedy použít). V prvním jmenovaném případě došlo ke změně sazby 1.7.2005, ve druhém jmenovaném případě se jedná o zvýšení sazby k 1.4.2006. K masivnímu vyzvednutí objednaných nálepek v roce 2006 došlo až v květnu, většina dovozců a výrobců odložila z různých důvodů (pravděpodobně ekonomických) nákup (vyzvednutí) kolků na tento měsíc. Když si prohlédnete graf 3, je evidentní předzásobení tabákovými nálepkami, které prokazují zdanění tabáku a tabákových výrobků. Je zavádějící, že došlo u výběru spotřební daně v roce 2006 v květnu k rekordnímu růstu, když změna sazby byla platná již od 1. dubna 2006. Je to proto, že poptávka po tabákových nálepkách byla uspokojena až v květnu, z grafu 4 dovoz tabáku v roce 2006 a grafu 5 dovoz doutníků a cigaret v roce 2006 je zřejmé, že dovozy byly realizovány před termínem zvýšení sazby spotřební daně. V říjnu 2005 a červnu až v srpnu 2006 lze pozorovat záporné hodnoty – došlo k vracení tabákových nálepek, tyto převýšily prodané tabákové nálepky – tedy došlo k vrácení daně.

51

Tabulka 22 Výběr spotřební daně z tabáku a tabákových výrobků v jednotlivých měsících v letech 2003 až 2006 Výběr SPD v Kč leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem

2003 1 196 027 583 880 435 895 1 030 238 010 1 729 027 111 1 600 676 936 1 476 553 458 1 791 642 400 1 325 470 493 1 534 023 344 1 361 544 399 1 442 416 872 2 323 158 434 17 691 214 935

2004 1 819 994 933 1 334 515 168 2 262 203 180 1 779 043 649 1 766 292 938 547 559 403 1 549 224 800 2 138 989 264 1 831 968 029 2 266 712 103 2 285 597 322 1 942 452 954 21 524 553 743

2005 2 536 524 082 1 383 384 966 2 784 047 087 2 370 634 292 3 262 717 453 4 176 741 782 2 078 878 428 6 282 254 084 97 143 217 -617 593 112 445 364 903 627 800 928 25 427 898 110

2006 2 642 690 008 2 523 229 481 4 389 507 851 4 572 801 801 13 451 582 614 -88 868 349 -361 049 637 -103 733 448 64 417 028 1 296 090 250 1 576 707 484 2 277 982 205 32 241 357 288

Pramen: ČSÚ

Předchozí tabulku pro přehlednost lze vyjádřit graficky Graf 3

Výběr spotřební daně z tabáku a tabákových výrobků v jednotlivých měsících v miliardách korun v letech 2003 až 2004

16

14

12

10

8

6

4

2

0

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

-2

2003

2004

2005

2006

Pramen: ČSÚ

52

Graf 4

Dovoz tabáku v roce 2006 v tunách

3 500

3 000

2 500

2 000 tabák 1 500

1 000

500

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Pramen: ČSÚ

Graf 5

Dovoz doutníků a cigaret v roce 2006 v miliónech kusů

6 000 000

5 000 000

4 000 000

doutníky

3 000 000

cigarety

2 000 000

1 000 000

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Pramen: ČSÚ

53

Z předchozího je zřejmé, že zvýšení sazeb spotřebních daní nesnížilo spotřebu tabáku a tabákových výrobků a byl tak zajištěn stabilní příjem do státního rozpočtu. Dále se na vybraném vzorku cigaret prokázal přesun spotřební daně na výrobce a distributora. K přenosu dopadu zvýšení spotřební daně na spotřebitele dochází v určité časové prodlevě, tato je závislá na obratu dané značky a výši předzásobení cigaret prodejci, případně předzásobením tabákovými nálepkami výrobcem nebo dovozcem.

5.3 Alkohol Předmětem daně dle zákona o spotřebních daních13 jsou vybrané výrobky na daňovém území České republiky vyrobené nebo dovezené. Povinnost spotřební daň z lihu přiznat a zaplatit vzniká uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu, tj. vyskladněním z daňového skladu nebo propuštěním do volného oběhu při dovozu. V prvním případě se daň odvede na základě řádného daňové přiznání v určených termínech, zdaňovací období je jeden měsíc. Pokud se jedná o dovozce, pak povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit vzniká při dovozu. Výrobce lihovin v České republice je vždy provozovatelem daňového skladu a to na základě zákona o spotřebních daních. Od 1.7.2005 je povinnost značit balení lihovin kontrolními páskami, které vydává celní správa, jejímž vylepením se zajišťuje legálnost výrobku, ne však zaplacení spotřební daně, jak tomu je třeba u tabákových nálepek. Sledované lihoviny jsou již ve volném oběhu, avšak vybrané subjekty jsou v postavení výrobců, dovozců – takže jejich reakce je primární (zanedbáme-li roli lihovarů v případě výrobců lihovin, protože lihovary prodávají svou produkci v režimu podmíněného osvobození, tedy bez spotřební daně) nebo v postavení velkoobchodu. Je zde tedy možnost sledovat část jejich strategie.

5.3.1 Berentzen Distillers Firma Berentzen Distillers CR spo. S r.o. je dceřinou společností německé firmy Berentzen-Gruppe, která vznikla fúzí dvou společností, J. B. Berentzen a Pabst & Richard (firem s bohatou historií a trsdicí). Johann Bernhard Berentzen, vyráběl alkohol z obilí, založil svou firmu v emžském městě Haselünne přibližně ve stejné době kdy v Königswinteru v roce 1861 začal pálit víno Wilhelm Josef Richard.14 Berentzen Distillers na našem trhu vystupuje jako dovozce právě těchto výrobků a zároveň jako velkoobchod.

13 14

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Podrobně Berentzen Distillers, profil firmy

54

Firma Berentzen Distillers mi poskytla ceníky vydané 1.10.2003,15 1.1.2004, 22.10.2004 a 2.11.2005. Ceny vybraných výrobků jsou zachyceny v tabulce P1 (v příloze). V následujících tabulkách je zachycen přesun spotřební daně na odběratele. Tabulka P2 zachycuje přesun spotřební daně z lihu k 1.1.2004 Ve sledovaném období došlo ke zvýšení ceny jen vyjímečně a to například u vodek Rasputin, Rasputin 70 a Fjodor Clear, nebo u Napoleonů. K poklesu ceny o pět procent a více došlo u Berentzen Saurer Apfel, Berentzen Peach, Berentzen Johannis Beer, Berentzen Apfel Korn, Berentzen Grüne Birne, Berentzen Herber Zwetsch, Berentzen Rote Grütze, Berentzen Wild Kirsch, Berentzen Schoko Geheimnis, Berentzen Vanille Geheimnis, Polar Limes, GMG Dry Gin, Godet Pearadise. Největší absolutní pokles zaznamenaly značky Berentzen Saurer Apfel, Cuvée Jean Godet – VS. Proto je dopad spotřební daně na odběratele minimální. Neúnosný přesun dopadu spotřební daně na odběratele je pouze v případě značky Licor 43. Parciální přesun dopadu spotřební daně na odběratele je u značek Rasputin, Rasputin 70%, Fjodor Clear, Napoleon Duclos - čirá láhev, Napoleon Duclos - matná láhev, Napoleon Duclos - čirá láhev, King Runcán (tabulka 23). Tabulka 23 Značky alkoholu s parciálním přesunem spotřební daně na odběratele k 1.1.2004 Změna SPD (Kč/lahev)

Rozdíl cen (Kč/lahev)

Rasputin

8,14

Rasputin 70% Fjodor Clear

Značka

Přesun daně na odběratele

Placení daně dovozci

Absolutní (Kč/lahev)

Relativní (%)


Relativní (%)

1,64

1,64

20,15

6,50

79,85

21,7

6,56

6,56

30,22

15,14

69,78

8,14

1,64

1,64

20,15

6,5

79,85

Napoleon Duclos / čirá láhev

7,81

2,46

2,46

31,48

5,35

68,52

Napoleon Duclos / matná láhev

7,81

1,64

1,64

20,98

6,17

79,02


8,68

1,64

1,64

18,89

7,04

81,11

King Duncan

8,68

0,82

0,82

9,44

7,86

90,56

Pramen: ceníky firmy Berentzen Distillers, vlastní výpočty

Tabulka P3 zachycuje přesun spotřební daně z lihu k 22.10.2004. Většina cen je nadále nižší oproti roku 2003, ale vyšší než k 1.1.2004, vyšších cen oproti roku 2003 je sedmnáct ze čtyřiceti devíti. Cuvée Jean Godet – VS, King Duncan, Hansen Rum dále klesají. Firma B nadále absorbuje většinu dopadu spotřební daně. Neúnosný přesun dopadu spotřební daně na odběratele je pouze v případě značky Licor 43. Parciální přesun dopadu spotřební daně na odběratele je u značek Puschkin Clear, Puschkin Red, Puschkin Black Sun, Puschkin Time Warp, Rasputin, Rasputin 70%, Fjodor Clear, Napoleon Duclos - čirá láhev, Napoleon Duclos - matná láhev, Napoleon Duclos - čirá láhev, Amaretto Beatino, Paloma Blue Curacao, Jagdtraum Kräuter, Marshal Scotch Whisky, Ouzo Helena (Tabulka 24).

15

starší již nebyl k dispozici

55

Tabulka 24 Značky alkoholu s parciálním přesunem spotřební daně na odběratele k 22.10.2004

Přesun daně na odběratele


Změna SPD (Kč/lahev)


Puschkin Clear

8,14

3,82

3,82

46,89

4,32

53,11

Puschkin Red

3,80

0,31

0,31

8,16

3,49

91,84

Puschkin Black Sun

3,60

0,31

0,31

8,60

3,29

91,4

Puschkin Time Warp

3,84

0,31

0,31

8,07

3,53

91,93

Rasputin

8,14

4,06

4,06

49,86

4,08

50,14

Rasputin 70%

21,7

12,8

12,8

58,98

8,90

41,02

Fjodor Clear

8,14

4,00

4,00

49,09

4,14

50,91


7,81

4,63

4,63

59,25

3,18

40,75


7,81

4,02

4,02

51,4

3,8

48,6

Značka

Absolutní Absolutní Relativní (%) Relativní (%) (Kč/lahev) (Kč/lahev)


8,68

4,06

4,06

46,74

4,62

53,26

Amaretto Beatino

3,91

1,47

1,47

37,56

2,44

62,44

Paloma Blue Curacao

3,10

0,75

0,75

24,22

2,35

75,78

Jagdtraum Kräuter

6,51

2,18

2,18

33,43

4,33

66,57

Marshal Scotch Whisky

8,68

3,41

3,41

39,28

5,27

60,72

Ouzo Helenas

8,14

3,04

3,04

37,41

5,09

62,59


Tabulka P4 zachycuje přesun spotřební daně z lihu k 2.11.2005. Zde můžeme sledovat další propad cen těchto značek Berentzen Saurer Apfel, Berentzen Peach, Berentzen Johannis Beer, Berentzen Apfel Korn, Berentzen Grüne Birne, Berentzen Herber Zwetsch, Berentzen Rote Grütze, Berentzen Wild Kirsch, Berentzen Saurer Apfel, Berentzen Winter Apfel (jedná se o ovocné likéry). Sedmnáct cen je nadále vyšších než v roce 2003, u těchto cen se sice snížil podíl dovozce na dopadu spotřební daně, přesto nadále absorbuje většinu dopadu spotřební daně. Oproti předchozí tabulce došlo k rozšíření počtu značek kde je parciální přesun dopadu spotřební daně na odběratele o tyto tři: Brandy Versayes VSOP, King Duncan. Amaretto Romanza + hrnek (Tabulka 25)

56

Tabulka 25 Značky alkoholu s parciálním přesunem spotřební daně na odběratele k 2.11.2005 Přesun daně na odběratele




Puschkin Clear

8,14

5,50

5,50

67,55

2,64

32,45

Puschkin Red

3,80

1,99

1,99

52,42

1,81

47,58

Puschkin Black Sun

3,60

1,99

1,99

55,26

1,61

44,74

Puschkin Time Warp

3,84

1,99

1,99

51,83

1,85

48,17

Rasputin

8,14

5,74

5,74

70,51

2,40

29,49

Rasputin 70%

21,70

14,48

14,48

66,72

7,22

33,28

Fjodor Clear

8,14

5,68

5,68

69,75

2,46

30,25

Brandy Versayes VSOP

8,25

-136,89

3,45

41,85

4,80

58,15

Značka

Absolutní Absolutní Relativní (%) Relativní (%) (Kč/lahev) (Kč/lahev)


7,81

6,31

6,31

80,77

1,50

19,23


7,81

5,70

5,70

72,92

2,12

27,08


8,68

5,74

5,74

66,10

2,94

33,90

Amaretto Romanza + hrnek

4,34

1,15

1,15

26,50

3,19

73,50

Amaretto Beatino

3,91

3,15

3,15

80,59

0,76

19,41

Paloma Blue Curacao

3,10

2,43

2,43

78,43

0,67

21,57

Jagdtraum Kräuter

6,51

3,86

3,86

59,25

2,65

40,75

Marshal Scotch Whisky

8,68

5,09

5,09

58,64

3,59

41,36

King Duncan

8,68

-5,70

0,82

9,44

7,86

90,56

Ouzo Helenas

8,14

4,73

4,73

58,07

3,41

41,93


Při sledování cen firmy Berentzen Distillers lze pozorovat jejich pokles, přestože by se očekával růst po zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Nemám k dispozici starší ceník, firma Berentzen Distillers nebyla schopna ho poskytnout, proto lze spekulovat, zda nedošlo k navýšení cen v očekávání předzásobení odběratelů, právě kvůli vyšší sazbě spotřební daně, a poté k úpravě cen dle tlaku konkurence. Nezbývá než vycházet z dostupných údajů. Na základě získaných podkladů a z tabulek v této kapitole je zřejmé, že ve velmi krátkém a krátkém období nedošlo, až na jednu výjimku, k úplnému, či neúnosnému přenosu spotřební daně na odběratele. Lze říci, že ve velmi krátkém období došlo k jednomu neúnosnému přenosu spotřební daně na odběratele a to u Licoru 43 o objemu balení 0,05 (panák), a k sedmi parciálním přenosům spotřební daně na odběratele (Rasputin, Rasputin 70%, Fjodor Clear, Napoleon Duclos - čirá láhev, Napoleon Duclos - matná láhev, Napoleon Duclos - čirá láhev, King Duncan), kde 70 % až 90 % procent dopadu nese výrobce, lze tedy vyslovit domněnku, že dopad byl přesunut směrem dozadu. V období dvou let (k 2.11.2005) došlo k jednomu neúnosnému přenosu spotřební daně na odběratele a to u Licoru 43 o objemu

57

balení 0,05 (panák) a k devatenácti parciálním přenosům spotřební daně na odběratele (Puschkin Clear, Puschkin Red, Puschkin Black Sun, Puschkin Time Warp, Rasputin, Rasputin 70%, Fjodor Clear, Napoleon Duclos - čirá láhev, Napoleon Duclos - matná láhev, Napoleon Duclos - čirá láhev, Amaretto Beatino, Paloma Blue Curacao, Jagdtraum Kräuter, Marshal Scotch Whisky, Ouzo Helenas, Amaretto Romanza Brandy Versayes VSOP, King Duncan), kde zhruba šedesát procent dopadu nese odběratel a čtyřicet výrobce. Vezmeme-li v úvahu i propad cen ovocných likérů, lze přijmout názor, že firma B absorbovala větší část daňového dopadu.

5.3.2 Stock Plzeň-Božkov Firma Stock Plzeň-Božkov a.s. je největším výrobcem lihovin na českém trhu s podílem zhruba 35 %. Historie největší domácí likérky Stock Plzeň - Božkov začíná v italském přístavu Terst, tehdy patřícímu k Rakousku - Uhersku. Zde v roce 1884 založil Lionello Stock společnost Camis & Stock, která dodávala své produkty na území celého mocnářství. Po skončení první světové války se však pro italskou likérku kvůli rozpadu monarchie staly dříve domácí trhy zahraničními a ve vývozu jí bránily cla, kvóty a jiné překážky. Lionello Stock se proto rozhodl založit v jednotlivých zemích bývalého Rakouska - Uherska dceřiné společnosti. V roce 1920 koupil Lionello Stock již existující likérku v Božkově a založil svou pobočku pod názvem Stock Cognac Medicinal. Od roku 1990 se stává Stock Plzeň akciovou společností.16 Společnost Stock Plzeň mi poskytla ceníky lihovin (Tabulka 26) vydané k 1.1.2003, 1.9.2003, 1.1.2004, 8.10.2004, 1.1.2005, 1.6.2005. Tyto ceníky obsahovaly i ceny bez spotřební daně a daně z přidané hodnoty, proto v tabulce P5 (příloha) jsou ceny výrobků uvedeny právě bez spotřební daně a daně z přidané hodnoty. K prvnímu lednu 2004 došlo k poklesu cen (oproti cenám k 1. září 2003) u dvaceti pěti výrobků ze sledovaných čtyřiceti devíti, jednalo se však o snížení v řádu haléřů, výjimečně deseti haléřů. Porovnejme předchozí zvýšení cen (prvního září 2003 oproti cenám k prvnímu lednu 2003), které bylo v řádu desetihaléřů i v řádu korun, tedy znatelnější.

16

Podrobně Stock Plzeň-Božkov, historie

58

Tabulka 26 seznam vybraných lihovin společnosti Stock Plzeň-Božkov

FERNET STOCK FERNET STOCK CITRUS FERNET STOCK ORANGE NRG BRANDY STOCK 84 V.S.O.P COGNAC CHANTRÉ Božkov Vodka Božkov Griotte Božkov Meruňka

Božkov Vaječný likér Božkov Peprmint WHISKY PRINTER`S STOCK Božkov Tuzemský BRANDY STOCK ORIGINAL WHISKY CREAM STOCK NAPOLEON AMBASSADOR BRANDY MAGISTER Božkov Jablko

Božkov Švestka KEY RUM KEY RUM WHITE KEY RUM CREAM SLIVOVICE STOCK VODKA AMUNDSEN Božkov Švestkovka WHISKY CUTTY SARK STROH RUM

Pramen: ceníky firmy Stock Plzeň-Božkov

V následujících cenících dominuje zvyšování cen, jen v ceníku k 1. červnu 2005 je výrazná změna ceny směrem dolů u Fernet Stock Citrus a to o dvacet čtyři procent oproti ceně k 1. září 2003. Za pozornost stojí, že v ceníku k prvnímu 1. ledmu 2005 nebyla v lihovinách oproti ceníku k 8. říjnu .2004 žádná změna. V tabulce P6 přesun spotřební daně z lihu k 1. lednu 2004 je vidět sto procentní nebo téměř sto procentní přesun spotřební daně z lihu z výrobce na odběratele. Výrobce se podílel na dopadu spotřební daně v dvaceti pěti případech (ve zbývajících dvaceti čtyřech případech se jednalo o neúnosný přenos) a to v průměru 1,7 %, tedy zanedbatelně. Nejvyšší relativní podíl na dopadu spotřební daně z lihu, který nese výrobce, vykazuje Božkov Meruňka 0,2 l a Brandy Stock Originál a to ve výši 5,5%. V tabulce P7 (příloha) přesun spotřební daně z lihu k 8. říjnu 2004 je zřejmý neúnosný přenos spotřební daně z výrobce na spotřebitele téměř ve všech případech, výjimku tvoří Whisky Pirnter´s Stock (přesun spotřební daně na odběratele výrobcem tvoří 98,62 %), Slivovice Stock (přesun spotřební daně na odběratele výrobcem tvoří 99,60 %) a Božkov Švestková 1l (přesun spotřební daně na odběratele výrobcem tvoří 95,27 %). Lze tedy říci, že přesun daně na odběratele je téměř stoprocentní. V tabulce P8 (příloha) přesun spotřební daně z lihu k 1. červnu 2005 dochází k neúnosnému přesunu spotřební daně z lihu na odběratele. Výjimku tvoří Fernet Stock Citrus, kdy celou výši dopadu daně nese výrobce. Firma Stock Plzeň-Božkov zvýšila ceny svých výrobků čtyři měsíce před změnou sazby spotřební daně z lihu (mohl zde zapůsobit oznamovací efekt daně). K 1. lednu 2004 došlo k mírnému poklesu cen dvaceti pěti výrobků a růstu cen dvaceti tří výrobků, jedna cena se nezměnila. Z tabulky P7 a P8 vyplývá, že ve velmi krátkém období došlo téměř k úplnému přesunu spotřební daně na odběratele, a výrobce zvýšením cen v předchozím roce nesledoval úmysl si vytvořit „polštář“ pro snížení cen při změně sazby spotřební daně z lihu, neměl v úmyslu se podílet na dopadu daně a pokud se podílel, tak zanedbatelně. Ke zvýšení cen v roce 2003 ho vedly patrně i zvýšené náklady, nejednalo se o oznamovací efekt daně.

59

5.3.3 Palírna u Zeleného stromu – Starorežná Prostějov Palírna u Zeleného stromu, Starorežná Prostějov, a.s. je druhou největší likérkou v České republice. Historie výroby lihovin, na kterou činnost společnosti navazuje, sahá až do 16. století, kdy roku 1518 bylo uděleno pánem Vilémem z Pernštejna právo vyráběti slad, vařiti pivo a páliti "kořalku" domu U Zeleného stromu nacházejícím se na náměstí města Prostějova. Tento dům překonal celá staletí a výroba kořalek nebyla přerušena ani válkami ani velkými požáry, které město Prostějov postihly. Kořalky se zpočátku vyráběly pálením zkaženého piva a vína, až do 17. století, kdy po skončení třicetileté války se stal majitelem Domu U zeleného stromu Michal Storch a začal pálit kořalku ze rži. Dalším převratem byl rok 1920. Po prodeji domu městu byl vytvořen Družstevní podnik hostinských, který dům opět od města vykoupil a hospodařil v původních prostorách až do znárodnění v roce 1948. Následně koncem 50-tých let se celá výroba přestěhovala do bývalého pivovaru Binko, kde se dosud nachází. V roce 1992 byl provoz privatizován a to přímým prodejem komanditní společnosti Starorežná Prostějov, která dále pokračovala ve staleté tradici výroby lihovin.17 Jejich výběr je uveden v tabulce 27, většina výrobků je nabízena v lahvích o různých objemech. Tabulka 27 Seznam vybraných lihovin společnosti Palírna u Zeleného stromu, Starorežná Prostějov Starorežná Režná Výčepní lihovina Stomach Elixír Fernet Citrus Absinth Fernet pocker Absinth Bylinná hořká Karpatská hořká Griotte Kokosový likér GRANY Kyselé jablko Pepermitový likér Kmínový likér Amareto

Vaječný likér Advokát Vaječný crem Očechový cream Karameelový cream Čokoládový cream Cesare Borgia Dubois brandy řezané Slivovice Meruňkovice Hruškovice Hanácká vodka Vodka Sibiř Vodka Polar Vodka Pelíškova Vodka

Zlatá Praha - Vodka Líh Rum tuzemský Meruňka Borovička Pálenka Chalupářská Režná PANÁK Vodka konzumní PANÁK Rum tuzemský PANÁK Meruňka PANÁK Fernet pocker PANÁK Griotte PANÁK Peprmint PANÁK Fernet citrus PANÁK Blinná hořká PANÁK Borovička Pálenka PANÁK

Pramen: ceníky firmy Starorežná Prostějov

Společnost Starorežná Prostějov mi poskytla ceníky vydané k 1.3.2003, 1.1.2004, 20.1.2005, 1.7.2005. Ceny v tabulce P9 (příloha) jsou uvedeny bez daně z přidané hodnoty. 17

Podrobně Palírna u Zeleného stromu, Starorežná Prostějov, historie

60

V následujících tabulce P10 (příloha) je zachycen přesun spotřební daně na odběratele. Pokud budeme sledovat vývoj cen v tabulce P9 nenajdeme zde žádné snížení cen, proto jak vyplývá z tabulky P10 došlo k přesunu spotřební daně na odběratele výrobcem, a to již k 1.1.2004 byl tento přesun ve všech případech neúnosný. Výjimku tvoří vodka Zlatá Praha, kde nárůst ceny lze pozorovat až k 1.7.2005 a k tomuto datu je přesun spotřební daně na odběratele parciální, do této doby nesl zvýšení daně výrobce. Navýšení cen bylo v průměru 155 % z hodnoty spotřební daně. Nejvyšší relativní zvýšení zaznamenali produkty s malým objemem výrobku (mezi prvníma deseti je osm výrobků o objemu 0,04 litru a po jednom o objemech 0,05 litru a 0,02 l. U společnosti Palírna u Zeleného stromu, Starorežná Prostějov došlo k přenosu daňové zátěže ve velmi krátkém období a zvýšení cen bylo vyšší než spotřební daň. V následujících obdobích nedošlo ke snížení cen pod úroveň cen k 1. březnu 2003. Proto lze konstatovat, že daňový dopad byl přenesen výrobcem na odběratelé okamžitě.

5.3.4 Velkoobchod Interdrinks Firma Interdrinks, s.r.o. vznikla v roce 1992 a zabývá se obchodní činností s tabákovými výrobky. Postupem času se stala distributorem pro všechny v té době působící výrobce a distributory tabákových výrobků. Další rozvoj firmy byl směrován k rozšíření sortimentu o nápoje, a to jednak postupným navazováním spolupráce s klíčovými tuzemskými výrobci, ale především vytvořením vlastní řady diskontních produktů, které začali importovat ze zemí EU na základě licence Ministerstva obchodu a průmyslu. Tyto produkty jsou vyráběny jako tzv. "privátní značky" v zemích EU a jejich design je v mnoha případech duševním vlastnictvím firmy.18 Firma poskytla ceníky pro rok 2003 a 2004, výběr sledovaných značek je uveden v tabulce 28. V tabulce P11 (příloha) jsou uvedeny ceny bez daně z přidané hodnoty.

18

Podrobně Interdrinks, profil společnosti

61

Tabulka 28 seznam vybraných lihovin společnosti Absinth Becher Božkov Tuzemský Fernet Stock Fernet Stock citrus Gold Cock Whisky Griotka Hanácká vodka Hořká bylinná Karpatská hořká Konzumní vodka Magister Meruňka b Meruňka Režná Sibiř vodka Slivovice stock Starorežná Tuzemský

Vaječný likér Vodka Amareto Villa Viola Absolut Vodka Bacardi Baileys Balantines Beefeater gin Blue curacao Bols Blue Curacao Finlandia Vodka Gordons Gin Jack Daniels Jagermaister Jameson Whiskey Jelzin vodka Jelzin Black Jelzin Erdbeeren Jelzin Kirsch

Jelzin Plum Jelzin Power Gold Jelzin Saurer Apfel Jim Bean Jim Bean Johnnie Walker Label 5 Scotch Whisky Malibu Martell V. S. Metaxa 3* Metaxa 5* Napoleon Cardinal Pastis Brilliants Richardson Whisky Rossia vodka Rossia vodka currant Rossia vodka lemon Rossia vodka pure black Smirnoff

Pramen: ceníky firmy TP interdrink,

Tabulka P12 (příloha) zobrazuje případy, kdy došlo k neúnosnému přenosu spotřební daně na odběratele. Stalo se tak ve třiceti čtyřech případech z osmdesáti jedna sledovaných. Nejvyšší relativní zvýšení zaznamenali tyto produkty: Baileys 0,7 litr (360 % výše spotřební daně), Bols Blue Curacao 0,7 litr (289 %), Baileys 1 litr (263 %), Absolut Vodka 1 litr (256 %), Gold Cock Whisky 0,7 litr (247 %). Nejvyšší navýšení v absolutních hodnotách proběhlo u těchto výrobků - Absolut Vodka 1l (navýšení 31,80 Kč), Finlandia Vodka 1litr (23,00 Kč), Absinth 0,7 litr (22,50 Kč), Gold Cock Whisky 0,7 litr (21,50 Kč), Tuzemský 1 litr (20,20 Kč).

62

Tabulka 29 Značky alkoholu s přesunem spotřební daně na prodejce

Značka

Objem v litrech



Přesun daně na odběratele Absolutní (Kč/lahev)

Relativní (%)

Placení daně obchodníkem Absolutní (Kč/lahev)

Relativní (%)

Fernet Stock

1

12,40

-0,60

12,40

100

Fernet Stock

0,5

6,20

-2,70

6,20

100

Fernet Stock citrus

1

9,30

-0,60

9,30

100

Fernet Stock citrus

0,5

4,65

-2,70

4,65

100

Magister

0,5

4,65

-0,10

4,65

100

Slivovice stock

0,5

6,20

-0,10

6,20

100

Bacardi

0,7

8,68

-2,40

8,68

100

Bacardi

1

12,40

-10,60

12,40

100

Balantines

0,7

8,68

-2,40

8,68

100

Beefeater gin

0,7

8,68

-1,70

8,68

100

Beefeater gin

1

12,40

-5,20

12,40

100

Jack Daniels

0,7

8,68

-32,30

8,68

100

Jack Daniels

1

12,40

-30,20

12,40

100

Jagermaister

0,7

7,60

-1,80

7,60

100

Jagermaister

1

10,85

-3,70

10,85

100

Jim Bean

0,5

6,67

-9,40

6,67

100

Label 5 Scotch Whisky

0,7

8,68

-0,20

8,68

100

Label 5 Scotch Whisky

1

12,40

-0,10

12,40

100

Metaxa 3*

0,7

1,74

0,00

1,74

100

Metaxa 5*

1

11,78

-1,60

11,78

100

Rossia vodka

0,5

6,20

-9,50

6,20

100

Rossia vodka currant

1

12,40

-4,40

12,40

100

Rossia vodka lemon

1

12,40

-4,40

12,40

100

Rossia vodka pure black

1

12,40

-3,40

12,40

100

Pramen: ceníky firmy TP interdrinks, vlastní výpočty

V tabulce č. 29 je zaznamenáno dvacet čtyři výrobků, u kterých došlo ke snížení ceny (v jednom případě zachování ceny), tedy se jedná o případy, kdy daňovou zátěž nesl prodejce (případně dodavatel) v plné výši. Tabulka 30 popisuje stav, kdy daňová zátěž byla posunuta na spotřebitele jen částečně, stalo se tak ve dvaceti tří případech z osmdesáti jedna.

63

Tabulka 30 Značky alkoholu s parciálním přesunem spotřební daně na odběratele Přesun daně na odběratele

Placení daně obchodníkem

Objem v litrech




Relativní (%)


Relativní (%)

0,5

5,89

4,4

4,4

74,7

1,49

25,3

Božkov tuzemský

1

12,4

3

3

24,19

9,4

75,81

Božkov Tuzemský

0,5

6,2

2,2

2,2

35,48

4

64,52

Hanácká vodka

0,5

6,2

4,8

4,8

77,42

1,4

22,58

Konzumní vodka

1

12,4

1,7

1,7

13,71

10,7

86,29

Konzumní vodka

0,5

6,2

0,5

0,5

8,06

5,7

91,94

1

10,85

2,3

2,3

21,2

8,55

78,8

Meruňka

0,5

5,43

2,6

2,6

47,93

2,83

52,07

Absolut Vodka

0,7

8,68

5,2

5,2

59,91

3,48

40,09

1

12,4

8

8

64,52

4,4

35,48

jelzin vodka

0,7

8,14

2,7

2,7

33,18

5,44

66,82

Jelzin Black

0,7

3,6

2

2

55,52

1,6

44,48

Jelzin Erdbeeren

0,7

4,34

2

2

46,08

2,34

53,92

Značka Becher

Meruňka b

Jameson Whiskey

Jelzin Kirsch

0,7

4,34

2

2

46,08

2,34

53,92

Jelzin Plum

0,7

4,34

2

2

46,08

2,34

53,92

Jelzin Power Gold

0,7

3,84

1

1

26,04

2,84

73,96

Jelzin Saurer Apfel

0,7

3,91

2

2

51,2

1,91

48,8

Jim Bean

1

13,33

5,1

5,1

38,26

8,23

61,74

Malibu

1

6,51

0,1

0,1

1,54

6,41

98,46

Martell V. S.

0,7

8,68

8

8

92,17

0,68

7,83

Pastis Brilliants

1

13,95

7,6

7,6

54,48

6,35

45,52

Rossia vodka

1

12,4

3,6

3,6

29,03

8,8

70,97

Smirnoff

1

12,4

6,8

6,8

54,84

5,6

45,16

Pramen: ceníky firmy TP interdrinks, vlastní výpočty

K 1.1.2004 byla spotřební daň přenesena v plné výši u třiceti čtyř sledovaných výrobků, došlo tedy k neúnosnému přenosu spotřební daně na odběratele. Naopak u dvaceti čtyř výrobků nebyla daňová zátěž posunuta na odběratele a částečně byla na odběratele přesunuta daňová zátěž u dvaceti výrobků. Pro vyslovení závěrů, by bylo vhodné získat více informací, jako například nákupní ceny firmy, aby bylo zřejmé, zda například daňovou zátěž nevstřebal již výrobce nebo dovozce, případně v jaké výši. Také není známa obchodní strategie firmy a možnosti předzásobení této firmy.

64

5.3.5 Sledování vývoje objemu obchodů konkrétní firmy Jako podklady byly poskytnuty objemy prodeje významného dovozce nápojů za období 2003 až 2005. Jedná se však o citlivé údaje, proto nebude použito přesné označení výrobků. Použité pojmenování by mělo však vystihovat podstatu nápoje, mělo by tedy být zřejmé zda se jedná o vodku, ovocný likér, destilát apod. Je nutné se zmínit, že firma dodávala na český trh v roce 2003 okolo tři sta druhů nápojů, a její sortiment se neustále rozšiřoval. Pro porovnání bylo zvoleno šestnáct nejvíce prodávaných alkoholických nápojů, které za sledované období tvořili více jak 70 % objemu prodeje. Záměrně bylo ve výběru ponecháno i víno, přestože nebylo zatíženo spotřební daní. Tabulka 31 Podíl vybraných jednotlivých výrobků v letech 2003 až 2005

Druh nápoje 0.70 Ovocný likér s kofeinem 17.7% 0.70 Ovocný likér jablko 16.0% 0.50 Ovocný nápoj 10.5% 1.00 Ovocný likér s kofeinem 17.7% 0.70 Napoleon 36.0% 0.70 Ovocný likér švestka 16.0% 0.70 Jemná vodka 37.5% 1.00 Ovocný likér jablko 16.0% 0.70 Amaretto 18.0% 0.70 Gin 37.5% 0.70 Ovocný likér z lesních plodů 16.6% 0.70 Ovocný likér hruška 15.0% 0.75 víno - Merlot 13.5% 0.75 víno - Cabernet Sauvignon 13.0% 0.70 Ovocný likér rybíz 18.0% 0.70 Ovocný likér lesní plody 15.0% Celkem jednotlivé podíly

2003 23,83 14,39 7,59 0,00 5,45 4,42 3,12 1,82 2,38 2,24 2,49 1,97 0,92 0,84 1,78 1,46 74,69

Podíl na celkovém prodeji v % 2004 2005 2003 až 2005 20,64 10,43 19,37 7,45 5,75 9,78 7,74 7,58 7,93 4,34 10,60 4,89 3,27 2,97 4,11 3,66 3,56 4,05 3,42 3,55 3,48 3,66 3,51 3,07 1,80 2,05 2,16 2,40 1,26 2,07 1,93 0,98 1,91 1,55 1,35 1,70 2,27 1,12 1,49 1,87 1,33 1,39 1,17 0,96 1,38 1,09 1,00 1,24 68,26 58,00 70,04

Pramen: informace firmy

65

V tabulce 31 je uveden v prvním sloupci druh nápoje a v následujících sloupcích je uveden podíl objemu prodeje jednotlivého druhu nápoje na celkovém objemu prodejů za dané období. Dle tabulky 31 bylo zjištěno, že největší zájem je o ovocné likéry, z vybraných šestnácti je devět výrobků právě ovocný likér, a tvoří tak v roce 2003 52 % z objemu všech prodejů. V roce 2004 pak 45 % z objemu všech prodejů. V roce 2005 38 % z objemu všech prodejů a za sledované období tří let je podíl na celkovém objemu prodeje těchto sledovaných ovocných likérů více jak 47 %. Pro větší přehlednost je v následujících grafech 6, 7 a 8 zobrazeno množství uskutečněných prodejů v jednotlivých letech. Graf 6

Množství prodaných výrobků z prvního až šestého místa velikosti prodejů v jednotlivých letech. V grafu došlo k součtu hodnot ovocného likéru s kofeinem o objemu lahví 0,7 litr a 1 litr

800000 700000 600000

0.70 a 1.00 Ovocný likér s kofeinem 17.7%

500000

0.70 Ovocný likér jablko 16.0% 0.50 Ovocný nápoj 10.5%

400000

0.70 Napoleon 36.0%

300000

0.70 Ovocný likér švestka 16.0%

200000 100000 0 2003

2004

2005

Pramen: informace firmy, vlastní výpočty

66

Graf 7

Množství prodaných výrobků ze sedmého až desátého místa velikosti prodejů v jednotlivých letech

120000

100000 0.70 Jemná vodka 37.5% 80000

1.00 Ovocný likér jablko 16.0% 0.70 Amaretto

60000

0.70

18.0%

Gin 37.5%

40000 0.70 Ovocný likér z lesních plodů 16.6% 20000

0 2003

2004

2005


Graf 8

Množství prodaných výrobků z jedenáctého až patnáctého místa velikosti prodejů v jednotlivých letech.

70000

60000 0.70 Ovocný likér hruška 15.0%

50000

0.75 víno - Merlot

13.5%

40000 0.75 víno - Cabernet Sauvignon 13.0% 30000

0.70 Ovocný likér rybíz 18.0%

20000

0.70 Ovocný likér lesní plody 15.0%

10000

0 2003

2004

2005


67

V příloze v grafech P1, P2, P3 je pak znázorněno množství prodaného zboží za jednotlivé měsíce v letech 2003 až 2005. Pro přehlednost bylo těchto šestnáct nejprodávanějších výrobků rozděleno na tři části. Graf P1 obsahuje tyto druhy nápojů Ovocný likér s kofeinem 17.7 %, Ovocný likér jablko 16.0 %, Ovocný nápoj 10.5 %, Ovocný likér s kofeinem 17.7 %, Napoleon 36.0 %, Ovocný likér švestka 16.0 %. Graf P2 zobrazuje tyto nápoje - Jemná vodka 37.5%, Ovocný likér jablko 16.0%, Amaretto 18.0%, Gin 37.5 %, Ovocný likér z lesních plodů 16.6 %. A graf P3 zobrazuje zbývající nápoje a to Ovocný likér hruška 15.0 %, víno - Merlot 13.5 %, víno - Cabernet Sauvignon 13.0 %, Ovocný likér rybíz 18.0 %, Ovocný likér lesní plody 15.0 %. V následující tabulce 32 jsou uvedeny ceny třinácti lihovin z předchozí tabulky 26, které jsou v prodeji po celé sledované období. Z tabulky je zřejmé, že v roce 2004 – přesněji k 1.1.2004 došlo k mírnému zdražení Napoleonu a Jemné vodky oproti předchozímu roku 2003, ostatní nápoje zlevnili. V roce 2005 k prvnímu listopadu došlo u nápojů k poklesům i růstům cen oproti předchozímu roku 2004, ale cen vyšších než v roce 2003 bylo dosaženo jen u Amareta, Napoleonu a Jemné vodky. Tabulka 32 ceny lihovin v letech 2003 až 2005 Druh nápoje 0.70 0.70 0.50 0.70 0.70 0.70 1.00 0.70 0.70 0.70 0.70 0.70 0.70

Ovocný likér s kofeinem 17.7% Ovocný likér jablko 16.0% Ovocný nápoj 10.5% Napoleon 36.0% Ovocný likér švestka 16.0% Jemná vodka 37.5% Ovocný likér jablko 16.0% Amaretto 18.0% Gin 37.5% Ovocný likér z lesních plodů 16.6% Ovocný likér hruška 15.0% Ovocný likér rybíz 18.0% Ovocný likér lesní plody 15.0%

2003 137 160 131 102 160 144 210 71 116 137 160 160 160

Ceny v Kč bez spotřební daně 2004 134 152 124 105 152 145 199 71 113 134 152 152 152

2005 136 136 124 107 136 147 181 73 115 136 136 136 136

Pramen: informace firmy

Jak bylo zjištěno z tabulek 33 a 34, byla daňová zátěž přesunuta na odběratele jen částečně, a to k prvnímu lednu 2004 u Napoleonu a Jemné vodky a k prvnímu listopadu 2005 byla daňová zátěž přesunuta na odběratele i u výrobku Amaretto.

68

Tabulka 33 Přesun spotřební daně z lihu v roce 2004

Značka

Změna Rozdíl cen SPD (Kč/lahev) (Kč/lahev)


Relativní (%)

Placení daně Přesun dovozci spotřební Absolutní Relativn daně na (Kč/lahev odběratele í (%) ) 3,84 100,00

0.70 Ovocný likér s kofeinem 17.7%

3,84

-3

0.70 Ovocný likér jablko 16.0%

3,47

-8

0.50 Ovocný nápoj 10.5%

1,63

-7

0.70 Napoleon 36.0%

7,81

3


3,47

-8

0.70 Jemná vodka 37.5%

8,14

1


4,96

-11

0.70 Amaretto 18.0%

3,91

0

3,91

100,00

0.70 Gin 37.5% 0.70 Ovocný likér z lesních pl. 16.6%

8,14

-3

8,14

100,00

3,60

-3

3,60

100,00

0.70 Ovocný likér hruška 15.0%

3,26

-8

3,26

100,00


3,91

-8

3,91

100,00


3,26

-8

3,26

100,00

3

38,40

1

12,29

3,47

100,00

1,63

100,00

4,81

61,60

3,47

100,00

7,14

87,71

4,96

100,00

parciální parciální


Tabulka 34 Přesun spotřební daně z lihu v roce 2005

0.70 Ovocný likér s kofeinem 17.7%

3,84

-1

Placení daně dovozci Absolutní Relativní Relativn (Kč/lahev (%) í (%) ) 3,84 100,00


3,47

-24

3,47

100,00

0.50 Ovocný nápoj 10.5%

1,63

-7

0.70 Napoleon 36.0%

7,81

5


3,47

-24

0.70 Jemná vodka 37.5%

8,14

3


4,96

-29

0.70 Amaretto 18.0%

3,91

2

1,91

48,80

0.70 Gin 37.5% 0.70 Ovocný likér z lesních pl. 16.6%

8,14

-1

8,14

100,00

3,60

-1

3,60

100,00

0.70 Ovocný likér hruška 15.0%

3,26

-24

3,26

100,00


3,91

-24

3,91

100,00


3,26

-24

3,26

100,00

Značka

Změna Rozdíl cen SPD (Kč/lahev) (Kč/lahev)


1,63

100,00

5

64,00

2,81

26,00

3,47

100,00

3

36,87

5,14

65,13

4,96

100,00

2

51,20

Přesun spotřební daně na odběratele

parciální parciální parciální


69

Sledovaná firma přesunula daňovou zátěž na odběratele jen částečně, pokud bude vyjádřena hodnotově, tak za sledované období (2004 a 2005) a ze sledovaných lihovin (např. tabulka 26) odvedla spotřební daň ve výši 106 753 761 Kč, navýšení po změně sazby spotřební daně činilo 12 728 333 Kč, a z této částky jen 6 % (757 079 Kč) přenesla na odběratele! Dále bylo zjištěno, viz tabulka 31 (podíly na celkovém prodeji v %), že podíl nejprodávanějších nápojů v jednotlivých letech na celkovém objemu klesá. Klesající tendenci lze pozorovat u těchto výrobků: Ovocný likér s kofeinem 17.7 %, Ovocný likér jablko 16.0 %, Napoleon 36.0 %, Ovocný likér švestka 16.0 %, Amaretto 18.0 %, Ovocný likér hruška 15.0 %, Ovocný likér rybíz 18.0 %), Ovocný likér lesní plody 15.0 % ( vše 0,7 litr) a Ovocný nápoj 10.5 % (0,5 litr). U ovocného likéru s kofeinem nelze tvrdit jednoznačně, že klesá podíl na celkovém objemu prodeje nápojů, protože tuto ztrátu plně kompenzuje prodej tohoto ovocného likéru v litrovém balení. Nárůst podílu jednotlivých nápojů na celkovém objemu prodeje lze pozorovat u Jemné vodky. Za poklesem jednotlivých podílů je snaha firmy rozšiřovat nabídku produktů ( v lednu 2003 je v nabídce okolo sto třiceti druhů nápojů a v prosinci 2005 okolo 180 nápojů). Co se týká prodaných lahví (viz grafy P1 až P3 v příloze) pokles nezaznamenaly Jemná vodka 37.5 %, Ovocný likér jablko 16.0 %, Amaretto 18 %. Tabulka 35 Podíl šestnácti nejprodávanějších alkoholických nápojů na celkovém prodeji v % pro rok 2003 Podíl alkoholických nápojů na celkovém prodeji v % pro rok Druh nápoje % 0.70 Ovocný likér s kofeinem 17.7% 23,83 0.70 Ovocný likér jablko 16.0% 14,39 0.50 Ovocný nápoj 10.5% 7,59 0.70 Napoleon 36.0% 5,45 0.70 Ovocný likér švestka 16.0% 4,42 0.70 Jemná vodka 37.5% 3,12 0.70 Ovocný likér z lesních plodů 16.6% 2,49 0.70 Whisky 40.0% 2,44 0.70 Amaretto 18.0% 2,38 0.70 Gin 37.5% 2,24 0.70 Ovocný likér hruška 15.0% 1,97 1.00 Ovocný likér jablko 16.0% 1,82 0.70 Ovocný likér rybíz 18.0% 1,78 0.70 Ovocný likér lesní plody 15.0% 1,46 0.70 Scotch Whisky 40.0% 1,14 0.70 Ovocný likér pomeranč 17.5% 0,99 celkem 77,50


70

V tabulkách 35 až 37 je zaznamenáno pořadí značek dle prodejů v jednotlivých letech, s uvedením podílu na objemu prodejů v daném roce. Tabulka 36 Podíl šestnácti nejprodávanějších alkoholických nápojů na celkovém prodeji v % pro rok 2004 Podíl alkoholických nápojů na celkovém prodeji v % pro rok Druh nápoje 2004 0.70 Ovocný likér s kofeinem 17.7% 20,64 0.50 Ovocný nápoj 10.5% 7,74 0.70 Ovocný likér jablko 16.0% 7,45 1.00 Ovocný likér s kofeinem 17.7% 4,34 0.70 Ovocný likér švestka 16.0% 3,66 1.00 Ovocný likér jablko 16.0% 3,66 0.70 Jemná vodka 37.5% 3,42 0.70 Napoleon 36.0% 3,27 0.70 Gin 37.5% 2,40 0.75 víno - Merlot 13.5% 2,27 0.70 Ovocný likér z lesních plodů 16.6% 1,93 0.75 víno - Cabernet Sauvignon 13.0% 1,87 0.70 Amaretto 18.0% 1,80 0.70 Ovocný likér hruška 15.0% 1,55 0.75 Víno - Australia 13.5% 1,41 0.70 Ovocný likér M 18.0% 1,40 celkem 68,80


Z těchto dat je patrna sezónnost některých výroků. Např. prodej tohoto nápoje Ovocný likér M 18.0% byla hlavně módní záležitost v roce 2004. Za „stálice v žebříčku prodejnosti“ lze považovat tyto nápoje: Ovocný likér s kofeinem 17.7%, Ovocný likér jablko 16.0%, Ovocný nápoj 10.5%, Napoleon 36.0 %, Ovocný likér švestka 16.0 %, Jemná vodka 37.5 %, Ovocný likér jablko 16.0 %, Amaretto 18.0 %, Gin 37.5 %.

71

Tabulka 37 Podíl šestnácti nejprodávanějších alkoholických nápojů na celkovém prodeji v % pro rok 2005 Podíl alkoholických nápojů na celkovém prodeji v % pro rok Druh nápoje 2005 1.00 Ovocný likér s kofeinem 17.7% 10,60 0.70 Ovocný likér s kofeinem 17.7% 10,43 0.50 Ovocný nápoj 10.5% 7,58 0.70 Ovocný likér jablko 16.0% 5,75 0.70 Ovocný likér švestka 16.0% 3,56 0.70 Jemná vodka 37.5% 3,55 1.00 Ovocný likér jablko 16.0% 3,51 0.70 Napoleon 36.0% 2,97 0.70 Amaretto 18.0% 2,05 0.50 Ovocný nápoj - EV 10.5% 1,94 0.70 Ovocný likér hruška 15.0% 1,35 0.50 Medovina Klášterní 11.5% 1,33 0.75 víno - Cabernet Sauvignon 13.0% 1,33 0.70 Ovocný likér jablko 20.0% 1,32 0.75 víno - Cabernet Sauvignon Chile 12.0% 1,29 0.70 Gin 37.5% 1,26 celkem 59,81


Z grafu P4 v příloze lze usuzovat na to, že listopad a prosinec jsou patrně díky vánočním svátkům nejúspěšnější měsíce prodejce. Rekordní prodeje v listopadu a prosinci 2003 mohly být zapříčiněny i předzásobením se alkoholem s nižší spotřební daní.

5.3.6 Sledování cen vybraných výrobků ze spotřebního koše V tabulce 38 je vývoj cen lihovin sledovaných ve spotřebním koši v letech 2002 až 2007. Vše jsou litrové lahve a kromě Karlovarské Becherovky se jedná o čtyřiceti procentní alkohol, Karlovarská Becherovka je třiceti osmi procentní alkohol, změna spotřební daně u ní činí 11,78 Kč k prvnímu lednu 2004, u ostatních sledovaných výrobků je změna spotřební daně k 1. lednu 2004 12,40 Kč.

72

Tabulka 38 Vývoj průměrných cen lihovin ze spotřebního koše v letech 2002 až 2007

2002

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Průměrná cena za rok

Název Tuzemský tmavý (tuzemák)

167,05 167,62 167,09 166,84 166,69 166,52 167,24 167,57

169,3 169,41 169,18 166,86

167,61

Vodka jemná

209,87 210,77 209,76 211,89 216,88 218,86 219,21 219,14 220,82 220,37 219,73 218,61

216,33

Fernet Stock

223,5 223,53 221,67 221,41 222,03 222,12 221,08 221,75 220,59 220,74 221,32 220,88

221,72

Karlovarská Becherovka 282,8 282,56 280,62 283,32 285,01 285,98 286,33 287,68 288,12 289,21 292,08 290,26 Pravá Skotská whisky 656,45 658,56 648,4 645,97 641,65 647,31 644,55 640,29 629,84 645,67 637,24 621,23 Brandy

216 207,34 207,19 213,17 214,68 214,17 214,41

218,4 219,13 217,37 216,39 217,26

286,16

643,10 214,63

Tabulka 38 Vývoj průměrných cen lihovin ze spotřebního koše v letech 2002 až 2007 pokračování

2003

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII


166,44 169,38 169,25 169,28 170,23 171,05 169,39 171,21 170,85 171,31

170,7 169,45

169,88

Vodka jemná

217,75 218,06 218,23 217,01 217,82 218,62 220,32 218,93 217,89 220,14 219,96 220,01

218,73

Fernet Stock

221,13 221,37 224,99 225,83 225,38 225,66

224,98

226,1 225,94

IX

X

XI

XII


225,7 226,05 225,85 225,81

Karlovarská Becherovka 293,53 292,62 295,38 292,64 292,77 292,76 291,84 290,07 290,71 290,49 290,63 291,3 Pravá Skotská 626,79 626,6 616,69 618,23 601,85 599,67 595,95 593,22 586,15 586,33 585,1 566,57 whisky

Brandy

216,58 216,95 215,21 215,22 215,53 217,09 216,42 218,51 217,79 215,33 215,98 216,48

292,06

600,26

216,42

73


2004


I

II

III

IV

V

VI

173,44 177,66 179,73 179,71 182,24

Vodka jemná

226,48

Fernet Stock

230,85 228,77 230,32 231,64 234,15 232,17

VII

VIII

182,3 183,85 182,53

IX

X

XI

XII

182,4

181,8 180,25 176,65

180,21

229,8 229,48 230,34 229,17 228,14 229,12 227,62 227,64

226,7 224,18 219,56

227,35

232,2 232,36 230,64 229,73 230,65 229,12

231,05

Karlovarská Becherovka 294,93 293,44 295,23 297,96 298,08 298,25 294,49 292,64 293,43 291,78 292,99 291,08 Pravá Skotská 596,3 611,17 610,62 599,22 589,07 592,84 590,55 584,51 581,44 579,52 571,17 551,83 whisky Brandy


219,16 222,25

222,9 224,39 223,61 222,34 224,79 222,26 220,84

218,7 217,12 214,77

294,53

588,19 221,09


2005

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII



177,59 178,08 180,34 182,14 183,24 185,92 185,75 186,78 185,88 186,87 186,56 186,13

183,77

Vodka jemná

221,61 220,99 222,15 225,07 225,07 227,14 227,85

230,9 230,11 230,89 232,61 233,16

227,30

Fernet Stock

231,76 237,98 239,24 239,56 239,72 246,94 247,59 248,21 250,33 250,34 247,84 249,44

244,08

Karlovarská Becherovka 291,81 296,13 296,69 297,77 299,62 303,83 306,5 308,29 307,35 307,19 307,95 299,04 Pravá Skotská whisky 555,22 555,93 547,24 550,51 550,87 541,54 540,93 536,1 528,81 523,38 517,06 526,15 Brandy

218,54 218,76 218,69

218,4

218,3 220,18 219,98 221,09 217,74 217,37 215,33 213,69

301,85

539,48 218,17

74


2006


188,24 190,79 190,92 189,32

Vodka jemná

237,71 238,58 239,14

Fernet Stock

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

190,7 192,22 191,63 191,06 184,99

X

XII

183,5 187,17 185,62

188,85

239,4 239,23 241,31 240,22 241,27 246,85 256,26 256,17 256,02

244,35

252 254,52 256,12 252,37 254,74 256,98 255,79 256,33 249,07 245,01 252,08 246,47

252,62

Karlovarská Becherovka 307,99 305,89 307,77 300,68 306,08 303,02 305,25 304,2 287,38 288,47 Pravá Skotská 528,24 523,43 526,87 531,87 536,1 537,75 536,89 536,43 525,96 528,56 whisky Brandy

XI


217,19 216,79 216,11 215,99 216,23

217,9

291,1 281,88

299,14

519,6 501,22

527,74

215,6 215,02 211,36 211,88 211,84 213,06

214,91


2007 Název Tuzemský tmavý (tuzemák)

192,50 190,26 190,01 190,35 193,14 193,14 192,15 193,28 194,47 193,38

Vodka jemná

253,42 259,12 260,65 260,97 266,38 269,52

Fernet Stock Karlovarská Becherovka Pravá Skotská whisky Brandy

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI


XII

193,5 188,93

192,09

268,8 266,11 266,15 263,23

264,03

253,31 254,39 254,72 252,66 259,28 262,25 262,53 262,53 261,02 261,78 264,04 261,36

259,16

291,85 291,58 291,04 288,26 292,44 289,93 291,02 291,22 288,52

287,6 292,43 289,32

290,43

516,5 513,09 511,94 508,11 499,19 509,96 500,59

509,01

211 207,82 215,72 214,75 212,66 210,48 212,26 210,53 209,17 213,54

211,58

512,9 505,07 514,58 211,09 209,96

502,2 513,97

267,3 266,66

Pramen: ČSÚ

Pokud bude vzata průměrná cena nápojů za rok 2003 jako výchozí pro sledování přenosu spotřební daně na spotřebitele, lze na základě cen konstatovat, že v lednu 2004 byl

75

přesun spotřební daně na spotřebitele parciální a u Pravé Skotské whisky nesl daňovou zátěž v plné výši dodavatel. U lihoviny Tuzemák tmavý došlo k úplnému přenosu daňové zátěže na spotřebitele v červnu 2004, u Vodky jemné došlo k přesunu daně na spotřebitele až v listopadu 2005. U Fernetu Stock nesl spotřebitel celé zvýšení od února 2005, u Karlovarské Becherovky od července 2005. U Pravé Skotské whisky dochází k trvalému poklesu ceny, z toho plyne, že daňovou zátěž nese dodavatel. Cena Brandy kolísá, lze však konstatovat, že cena z července 2006 je nižší než průměrná cena roku 2003, z toho plyne, že od tohoto měsíce nese navýšení spotřební daně dodavatel.

5.4 Alkohol shrnutí Na základě předchozích kapitol nelze vyslovit jednoznačný závěr. Firma Berentzen Distillers k 1.1.2004 přenesla jen zlomek zvýšené spotřební daně na odběratele, a téměř po dvou letech (k 22.10.2005) došlo jen u poloviny sledovaného zboží k parciálnímu přesunu daně na odběratele a to v průměru 40 %. Naopak firma STOCK Plzeň a.s. přenesla zvýšenou daň na odběratele okamžitě a téměř v plné výši. Palírna u Zeleného stromu, Starorežná Prostějov a.s. nejenže přesunula zvýšenu spotřební daň na odběratele, ale využila zvýšení sazby spotřební daně k navýšení vlastního zisku. V tabulce 34 je zobrazen dovoz alkoholu do České republiky v letech 2003 až 2007, údaje v roce 2003 a 2004 nejsou zcela přesné, protože do vstupu České republiky do Evropské unie byly v mezinárodním obchodě sledovány litry dovezených alkoholických nápojů, od prvního května 2004 jsou sledovány v mezinárodním obchodě litry čistého alkoholu, proto bylo provedeno hrubé očištění údajů v roce 2003 a 2004. Ve zmiňovaném období byl obsah alkoholu předpokládán dvacet procent a ostatních lihovin 40 %, toto očištění bylo provedeno i v následujících tabulkách 35 a 36, zobrazujících vývoz a bilanci alkoholu České republiky. Z dat v tabulkách 39 a 40 dovoz a vývoz alkoholu v litrech čistého alkoholu je zřejmé, že největší dovoz a vývoz byl uskutečněn v roce 2005 a největší podíl na tom mají likéry. Z bilance lze usoudit, že rok 2005 byl mimořádný na dovoz alkoholických nápojů z lihu. Dále lze konstatovat, že od roku 2005 rozdíl mezi dovozem a vývozem se zmenšuje.

76

Tabulka 39 Dovoz alkoholu v litrech čistého alkoholu (LPA) v letech 2003 až 2007 Dovoz alkoholu v litrech čistého alkoholu (LPA) v jednotlivých letech 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem 5 252 537 8 761 006 19 402 813 7 990 975 8 522 879 Likéry,cordialy,

1 153 344 2 412 438 11 649 875 1 303 252 1 359 983

Nápoje lihové ostatní,ne:likéry,destiláty

706 075 2 896 453

Vodka-alkohol do 45,4%vol

762 602 1 265 156

1 628 891 1 343 693 1 433 061

320 905

5 940

294 661

Scotch whisky míchaná

614 740 1 633 387

1 113 452

758 963

911 005

593 544

845 114

803 508

920 618

836 330

239 466

835 643

1 396 490

668 870

750 306

Džin,

282 102

495 560

318 747

415 898

427 020

Slivovice,hruškovice,třešňovice,ne:likéry

100 793

42 551

42 551

220 520

273 387

74 777

204 518

422 793

515 985

612 114

309 498

311 809

311 809

247 184

290 362

z toho Whisky ostatní,ne:bourbon,scotch například Ostatní destiláty z vinných matolin,hroznů

Rum,nádoba do 2 l-podmínky viz sazebník Whisky bourbon

Pramen: ČSÚ

Tabulka 40 vývoz alkoholu v litrech čistého alkoholu (LPA) v letech 2003 až 2007 Vývoz alkoholu v litrech čistého alkoholu (LPA) v jednotlivých letech 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem 2 347 102 4 174 787 7 346 216 4 686 098 5 471 099 Likéry,cordialy Nápoje lihové ostatní Vodka-alkohol do 45,4%vol

662 560 1 537 746 3 235 828 2 036 450 2 479 188 1 048 681

727 079 1 719 048 1 297 073 1 306 620

127 692

270 725

434 203

300 547

369 600

4 477

774 126

461 365

131 536

171 513

6 574

89 425

119 418

61 912

102 347

1 156

28 546

74 961

54 249

65 695

132 762

160 372

253 157

318 931

430 650

Rum,nádoba do 2 l-podmínky viz sazebník

8 118

20 707

97 736

58 247

82 754

Whisky bourbon

2 008

48 460

107 051

36 704

38 046

Scotch whisky míchaná z toho Whisky ostatní,ne:bourbon,scotch například Ostatní destiláty z vinných matolin,hroznů Džin, Slivovice,hruškovice,třešňovice

0


77

Tabulka 41 obchodní bilance Dovoz alkoholu v litrech čistého alkoholu (LPA) v letech 2003 až 2007 Bilance alkoholu v litrech čistého alkoholu (LPA) v jednotlivých letech 2003 2004 2005 2006 Celkem -2 905 435 -4 586 219 -12 056 597 -3 304 877 Likéry,cordialy

-490 784

-874 692

-8 414 047

733 198

342 606

-2 169 374

1 398 143

1 291 133

1 011 959

Vodka-alkohol do 45,4%vol

-634 910

-994 432

-1 194 688

-1 043 146

-1 063 461

Scotch whisky míchaná

-610 263

-859 261

-652 087

-627 427

-739 492

Whisky ostatní,ne:bourbon,scotch Ostatní destiláty z vinných matolin,hroznů

-586 970

-755 689

-684 090

-858 706

-733 983

-239 466

-835 643

-1 396 490

-668 870

-750 306

Džin,

-280 946

-467 013

-243 786

-361 649

-361 325

31 968

117 821

210 606

98 411

157 263

-66 659

-183 811

-325 057

-457 738

-529 360

-307 490

-263 349

-204 758

-210 480

-252 316

Nápoje lihové ostatní

z toho například

2007 -3 051 780 1 119 205

Slivovice,hruškovice,třešňovice Rum,nádoba do 2 l-podmínky viz sazebník Whisky bourbon


Výběr spotřební daně roste - tabulka 42, pro porovnání byl proveden přepočet na množství zdaněného lihu (při tomto přepočtu není počítáno s pěstitelským pálením, je považováno za zanedbatelné), viz tabulka 43. Co se týká množství zdaněného lihu, došlo v roce 2004 k nepatrnému poklesu, které lze vysvětlit právě zvýšenou sazbou daně. V dalších letech však množství zdaněného lihu stoupá, v roce 2006 je množství zdaněného lihu o třicet pět procent vyšší než v roce 2003 a oproti roku 2004 došlo v roce 2006 k nárůstu o více než třicet sedm procent zdaněného lihu. Rok 2007 byl rekordní, na spotřební daní bylo vybráno 7 107 092 300 Kč. Je nutné doplnit, že za nárůstem výběru spotřební daně může být i kontrolní akce Celní správy u řetězců,19 která proběhla v letech 2004 - 2006 a byla zaměřena na prokázání zdanění vybraných výrobků (lihovin), což se u nemalého množství lihovin nepodařilo, a bylo proto toto zboží zajištěno. Po této zkušenosti odběratelé více pátrají po původu zboží.

19

Např. Hospodářské Noviny 22.1.2008 píší - Likérkám v poslední době rostou tržby, aniž by zároveň rostla tuzemská spotřeba. Zčásti to je vyšším exportem, ale hodně se o zisky lihovarníků i státní pokladny zasloužila celní správa. Už dva roky totiž využívá důslednějších zákonů a úspěšně likviduje nejrůznější černé palírny i podvodníky s lihem. Odhaduje se, že černý trh lihovin klesl po zavedení kolkování a důslednějším dohledu celníků z někdejší téměř třetiny na jednotky procent. O to větší prostor mají nyní k růstu svých prodejů legální výrobci.

78

Tabulka 42 Výběr spotřební daně z lihu v letech 2003 až 2006 Výběr SPD v Kč 2004

2003 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

517 426 335 497 034 485 287 977 818 311 511 859 334 657 029 318 478 806 282 921 474 270 426 982 306 763 468 344 601 367 364 685 751 607 636 064 4 444 123 441

770 497 067 653 165 160 170 478 242 225 612 097 143 807 333 287 310 206 446 095 845 264 561 076 414 833 422 422 001 205 516 252 613 618 200 924 4 932 815 190

2005

2006

690 759 720 733 305 753 336 000 004 383 049 119 513 623 315 386 119 704 376 463 367 437 798 894 370 735 975 485 678 672 475 259 902 572 802 517 5 761 596 941

704 461 452 812 770 367 407 575 237 452 329 290 535 468 588 579 820 114 396 179 648 512 356 224 430 882 279 599 897 112 590 128 566 771 344 217 6 793 213 093

Pramen: ČSÚ,

Z grafu 9 je patrno, že největší výběr spotřební daně je okolo konce (začátku) roku. Nutno připomenout, že daň je splatná ve lhůtě padesáti pěti dnů po skončení zdaňovacího období, tedy za zboží propuštěné do oběhu v prosinci bude zaplacena daň až v únoru. Tabulka 43 Množství zdaněného čistého lihu v letech 2003 až 2006 Množství zdaněného lihu v litrech leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

2003

2004

2005

2006

2 211 224 2 124 079 1 230 674 1 331 247 1 430 158 1 361 021 1 209 066 1 155 671 1 310 955 1 472 655 1 558 486 2 596 735 18 991 981

2 907 536 2 464 774 643 314 851 366 542 669 1 084 189 1 683 381 998 344 1 565 409 1 592 457 1 948 123 2 332 834 18 614 397

2 606 640 2 767 192 1 267 925 1 445 468 1 938 201 1 457 055 1 420 616 1 652 071 1 399 004 1 832 750 1 793 434 2 161 519 21 741 875

2 658 345 3 067 058 1 538 020 1 706 903 2 020 636 2 188 000 1 495 018 1 933 420 1 625 971 2 263 763 2 226 900 2 910 733 25 634 766

Pramen: ČSÚ,

79

Graf 9 Výběr spotřební daně z lihu v letech 2003 až 2006 900 000 000

800 000 000

700 000 000

600 000 000

500 000 000

400 000 000

300 000 000

200 000 000

0

I. II. III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

100 000 000

2003

2004

2005

2006

Pramen: ČSÚ

80

Diskuze a závěr Dílčí závěry jsou uvedeny za jednotlivými komoditami, v případě lihovin i za jednotlivými výrobci (dovozci, prodejci). Pro doplnění je nutné zmínit, že závěry vycházejí ze zjednodušeného předpokladu, že jedině změny v daních povedou ke změnám cen zboží. A to jak z krátkodobého tak i z dlouhodobého hlediska. Právě u selektivní daně z lihu se nepodařilo zohlednit, z nedostatku podrobných informací, i jiné faktory, které mohly právě z dlouhodobého hlediska cenu ovlivnit. Proto jsou převážně zpracována data z let 2004 a 2005, tím byla provedena určitá eliminace ostatních faktorů. Z širšího pohledu je patrné, že spotřeba tabáku je ovlivněna návykem kuřáků, který snižuje elasticitu poptávky po cigaretách.20 Dalším specifikem tabákových výrobků jsou pevné ceny, tedy stanovení cen je formou Cenového rozhodnutí pověřeného Celního úřadu Kolín. Návrh na výši cen je podáván výrobci, případně dovozci. Sledované cigarety jsou výrobky firmy Philip Morris ČR a.s.. Z tabulek 8, 9, 11, 13, 15 určení daňového přesunu SPD (k roku 2003) je zřejmý převládající podíl parciálního přesunu spotřební daně na spotřebitele. Vzhledem k tomu, že cenu navrhuje výrobce, bylo by zajímavější sledovat pohyb marží jednotlivých distributorů a tím i skutečný přesun daně, tyto údaje však nejsou k dispozici. Přesto je možné získat kusé informace z Výročních zpráv firmy Philip Morris ČR a.s. na stánkách RM- systému. Dle výročních zpráv objem domácího odbytu v roce 2004 poklesl v porovnání s předchozím rokem o 3,6 %, což odráží ztrátu tržního podílu ve prospěch levnějších konkurenčních značek po vstupu České republiky do Evropské unie k 1. květnu 2004 a zrušení 55 % dovozního cla na cigarety. Zvýšení cen cigaret v roce 2004, které bylo zapříčiněné nárůstem spotřební daně a přesáhlo úroveň inflace, také přispělo k přechodu konzumentů k levným značkám. Podle výzkumu poklesl podíl našich značek na trhu o 4,7 % na 73,5 % v porovnání s rokem 2003. V posledním čtvrtletí roku 2004 společnost Philip Morris ČR a.s. uvedla na trh levné značky Clea a Next. Ty zvýšily naši konkurenceschopnost mezi levnými značkami, ale zároveň způsobily pokles tržeb.21 Objem domácího odbytu v roce 2005 poklesl v porovnání s předchozím rokem o 1,7 %, což odráží ztrátu tržního podílu ve prospěch levnějších konkurenčních značek v prvním celém roce od vstupu České republiky do Evropské unie k 1. květnu 2004 a zrušení 55 % dovozního cla na cigarety. Snížení objemu prodaných cigaret a ztráta tržního podílu byly zmírněny naším razantním vstupem do nižšího cenového segmentu, a to díky uvedení značek Clea a Next a zároveň snížením ceny značky Red & White. Tržby v tuzemsku poklesly v porovnání s předchozím rokem o 13,9 %. Kromě snížení odbytu bylo příčinou i zvýšení podílu levných značek na objemu prodejů a absorbování zvýšené spotřební daně od července 2005, které bylo promítnuto do cen dražších značek včetně Petra a L&M. 20 21

Svátková (2007) Blíže Výroční zpráva 2004 PHILIP MORRIS ČR

81

Podle výzkumu poklesl podíl našich značek na trhu o 5,9 procentních bodů na 67,6 % v porovnání s rokem 2004. V dubnu 2005 oznámila společnost Philip Morris ČR a.s. plán na sloučení výroby cigaret v České republice do továrny v Kutné Hoře a ukončení výroby v hodonínském výrobním závodě ke konci července 2005. Restrukturalizace, jejímž cílem je zvýšit konkurenceschopnost ve výrobě v prostředí měnících se podmínek na trhu a preferencí spotřebitelů, probíhá podle plánu. V souvislosti se sloučením výroby vznikly společnosti Philip Morris ČR a.s. v roce končícím 31. prosince 2005 mimořádné náklady ve výši 380 miliónů Kč.22 Objem domácího odbytu v roce 2006 poklesl v porovnání s předchozím rokem o 7,2 %, což zejména odráží ztrátu tržního podílu ve prospěch levnějších konkurenčních značek. Výrazný nárůst odbytu značky Red & White po snížení její ceny nestačil kompenzovat snížení prodejů jiných našich značek v levném cenovém segmentu. Tržby v tuzemsku poklesly v porovnání s předchozím rokem o 22,1 %. Kromě snížení odbytu bylo příčinou i zvýšení podílu levných značek na objemu prodejů a tvorba cen včetně plného absorbování zvýšené spotřební daně od července 2005, které bylo promítnuto do cen dražších značek Petra, Sparta a L&M, a částečně také do cen cigaret Marlboro. Abychom udrželi cenovou konkurenceschopnost po zvýšení spotřební daně od 1.4.2006, dočasně jsme absorbovali spotřební daň u většiny značek našeho portfolia ve druhé polovině roku 2006. Podle maloobchodního výzkumu poklesl podíl našich značek na trhu o pět procentních bodů na 62,6 % v porovnání s rokem 2005. Pokles byl zejména zapříčiněn dostupností levnějších konkurenčních značek.23 Z tabulky 5 je zřejmé, že změna ceny sledovaných cigaret, dle Cenového věstníku proběhla až k 1.říjnu 2006. To znamená, že ve zmiňovaném období (1.4.2006 až 1.10.2006) byla vypočítaná výše SPD nižší než minimální výše SPD u výrobků Petra, Sparta light a Start filter KS. Objem domácího odbytu v roce 2007 vzrostl v porovnání s předchozím rokem o 3,1 %, což zejména odráží vyšší prodeje do obchodních řetězců před zvýšením spotřební daně od 1.1.2008, částečně snížené o ztrátu tržního podílu ve prospěch levnějších konkurenčních značek. Významné posílení odbytu značky Red & White bylo částečně oslabeno snížením odbytu našich ostatních značek. I přes nárůst objemu odbytu čisté tržby v tuzemsku bez spotřební daně a DPH poklesly o 2,3 % v porovnání s předchozím rokem. Tento pokles byl zapříčiněn zvýšeným podílem levných značek na celkových prodejích a částěčně byl kompenzován příznivou cenovou strategií Společnosti. Podle maloobchodního výzkumu poklesl podíl našich značek na domácím trhu o přibližně 4,7 procentních bodů na 57,9 % v porovnání s rokem 2006. Pokles byl zapříčiněn zejména dostupností levnějších konkurenčních značek po zvýšení spotřební daně od 1.3.2007. V květnu 2007 oznámila společnost Philip Morris ČR a.s. plán na konsolidaci výrobních aktivit do továrny v Kutné Hoře a ukončení výroby ve výrobním zařízení ve Strážnici ke konci srpna 2007. Cílem této restrukturalizace je zvýšení výrobní konkurenceschopnosti s ohledem na měnící se podmínky trhu. Zařízení ve Strážnici včetně 22 23

Blíže Výroční zpráva 2005 PHILIP MORRIS ČR Blíže Výroční zpráva 2006 PHILIP MORRIS ČR

82

infrastruktury bude využíváno pro aktivity spojené se skladováním tabáku. Tímto rozhodnutím bylo dotčeno třicet šest pracovních pozic ve Strážnici, ale patnácti pracovníkům byly nabídnuty nové pozice v továrně v Kutné Hoře. Společnost nabídla kompenzační plán těm pracovníkům, se kterými byl rozvázán pracovní poměr i těm, kteří se nemohli či nechtěli přemístit do Kutné Hory. Odcházejícím zaměstnancům byl nabídnut poradenský servis při hledání nových pracovních příležitostí, právní pomoc a asistence při rekvalifikaci. Restrukturalizace přinesla společnosti Philip Morris ČR a.s. mimořádné náklady před zdaněním ve výši 44,1 milionů Kč. Odhadujeme, že konsolidace a investice do nového zařízení v kutnohorské továrně přinesou ročně úspory v hrubé výši přibližně 17 milionů Kč.24 Předchozí informace z jednotlivých Výročních zpráv firmy Philip Morris ČR a.s. z let 2004 až 2007 potvrzují závěr, že dochází k daňové incidenci směrem dopředu i dozadu a to v rámci tvrdého konkurenčního boje. Naznačuje to i tabulka 1 Podíl spotřební daně na celkové ceně cigaret, kde tento podíl u cigaret Petra k 1. únoru 2008 činí 67.37 %. U Spart Light činí 62,95 %. Současně je u těchto dvou značek vypočítaná výše SPD nižší než minimální SPD, to se dle vyjádření vedení firmy jedná o dražší značky. Toto lze využít i pro další závěr, že prodej levných cigaret nesníží výrazně příjem ze spotřební daně do státního rozpočtu v tomto tržním segmentu. Čeští výrobci lihovin přenesli dopad selektivní daně na výrobce téměř okamžitě. Reakce velkoobchodu Interdrinks není jednoznačná, pravděpodobně využila možnosti se předzásobit některými značkami ještě s nižší spotřební daní. Naopak u dovozu alkoholu lze sledovat značný posun selektivní daně směrem dozadu, patrně vlivem konkurenčního prostředí. Lze předpokládat, že sledovaný vývoj u anonymní firmy postihlo více dovozců. Třeba i pro rekordní dovoz lihovin v roce 2005. O předzásobení například vypovídá text z Výroční zprávy Stock Plzeň - Božkov s.r.o. 2003, kde se uvádí: z důvodu několikrát odkládaného zvýšení spotřební daně u lihovin byl rok 2003 pro prodej firmy zcela ojedinělý a netypický. Výsledky prodeje v prvních deseti měsících roku plně potvrzovaly původní předpoklad dalšího poklesu celkového trhu, zvláště pak v segmentu hořkých a bylinných lihovin. Zohlednění této skutečnosti dávalo reálný předpoklad meziročního poklesu prodeje o cca 10 %. Spolu se stanovením závazného termínu zvýšení sazby spotřební daně u lihovin k 1. lednu 2004 (z 234 na 265 Kč/litr 100 % alkoholu) došlo k předpokládanému předzásobení trhu, což zcela zásadně ovlivnilo prodej firmy zejména u produktů s nejvyššími tržními podíly (fernety a lihoviny řady Božkov). Vlivem extrémního prodeje v listopadu a prosinci (3,6 a 4,3 mil. litrů) došlo k vylepšení celkového výsledku až na konečných 25,9 mil. litrů lihovin, čímž se prakticky podařilo vyrovnat nejlepší prodeje firmy z let 2001 a 2002. Toto předzásobení však negativně ovlivní výsledek roku 2004, v jehož prvních měsících bude docházet k postupnému odprodeji nahromaděných zásob na trhu.25 U tohoto největšího domácího výrobce byl konstatován přesun daně směrem dopředu, téměř okamžitě a to bez mála stoprocentní. To dle teorie svědčí o velmi nepružné poptávce. Což následující graf 10 naznačuje 24 25

Blíže Výroční zpráva 2007 PHILIP MORRIS ČR Blíže Výroční zpráva 2003 STOCK PLZEŇ

83

Graf 10 Zisk společnosti v letech 1996 až 2006

Pramen: Výroční zpráva 2007 STOCK PLZEŇ

Avšak je nutné doplnit, že výkyv v zisku firmy v roce 2004 mohl být zapříčiněn i vstupem České republiky do Evropské unie, tedy pádem celních bariér. Napovídal by tomu zvýšený dovoz lihovin v roce 2004 oproti roku 2003 a to o 66 %. Pokud by se nezměnila sazba spotřební daně, byl by výběr spotřební daně z lihu v roce 2004 pouze o 2 % nižší Byla vyslovena hypotéza, že díky konkurenčnímu prostředí a otevřenosti ekonomiky, bude vyvinut tlak na přesun daně směrem dozadu, uskuteční se tedy parciální přenos na odběratele a to v krátkém období. V případě tabáku se hypotéza potvrdila pouze pokud je porovnáván přenos daně s cenami a sazbou z roku 2003, převládá parciální přesun. Při sledování a porovnávání jednotlivých po sobě jdoucích změn sazeb nelze hypotézu potvrdit. Z důvodu kolísání cen, nese při nižší cenové hladině dopad výrobce, naopak po zvýšení cen se projevuje neúnosný přenos na spotřebitele. Parciální přesun spotřební daně na konečného zákazníka je méně častý. V případě alkoholu je hypotéza rovněž zamítnuta. U sledovaných výrobců byl přenos zvýšené spotřební daně uskutečněn okamžitě.26 Sledovaní dovozci naopak nesou převážně dopad daně sami.27 26

U firmy Stock Plzeň-Božkov byl k 1.1.2004 zaznamenán parciální přesun spotřební daně na spotřebitele, ale dopad na výrobce byl převážně okolo 1 %, tedy zanedbatelný. 27 Například firma Berentzen Distillers v listopadu 2005 nese daňový dopad u 30 značek a parciální přeno spotřební daně na spotřebitele je zaznamenán v 18 případech c celkového počtu 49 sledovaných značek.

84

Tato práce nepopírá obecně platné teorie, a potvrzuje úspěšnost hospodářské politiky, která vidí ve spotřebních daních stabilní příjem do státního rozpočtu, lze ji využít pro její argumentaci. Při platnosti velkých čísel, státní rozpočet netrpí výpadky z výběru spotřební daně. Avšak na jednotlivé firmy na našem trhu má zvýšení daně různé následky. Přesto je potřeba se na problematiku dívat ze širšího úhlu pohledu. Byly zaznamenány dvě zásadní změny, které mohly ovlivnit daňovou incidenci. Vstup země do EU (odstranění celních barier) a změna správce spotřební daně (důslednější potírání nelegální výroby). Dále by bylo zajímavé podrobit výzkumu i další daňový dopad a to daně ze spotřeby, přesněji sníženou sazbu DPH, která byla zvýšena z 5 na 9 % k 1. lednu 2008.

85

Zdroje 1.

BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. Praha: C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-667-0.

2.

BERENTZEN DISTILLERS, profil firmy, [citováno 2008-04-15], dostupné na WWW: http://www.berentzen.cz/index2.php?page=profil_firmy

3.

ČSÚ, Indexy spotřebitelských cen (metodická příručka pro uživatele), [citováno 2008-04-15], dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace.

4.

INTERDRINKS, profil společnosti, [citováno 2008-04-15], dostupné na WWW: http://www.tpinterdrinks.cz/index_menu.php

5.

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-86861-84-7.

6.

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Cenové věstníky obsahující Cenové rozhodnutí CÚ Kolín, kterým se stanoví pevné ceny pro konečného spotřebitele cigaret, z let 2003 až 2008, [citováno 2008-04-15], dostupné na WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/cenovy_vestnik.html

7.

NOVOTNÝ, J. Daňová soustava. Ostrava: VŠB-TU, 1999.

8.

PALÍRNA U ZELENÉHO STROMU, STAROREŽNÁ PROSTĚJOV, historie, [citováno 2008-04-15], dostupné na WWW: http://www.starorezna.cz/historievyroba-lihovin.html

9.

PELKA, R. Rigorózní práce Spotřební daně v právu ES. Masarykova univerzita Brno. 2006.

10.

PETR, M., Likérky zdraží, obchody ale růst cen ztlumí, Hospodářské noviny, ze dne 22.1.2008, Rubrika: Z domova, Strana: 19.

11.

PŘEUČILOVÁ, V. Bakalářská práce Právní regulace spotřebních daní. Masarykova univerzita Brno. 2006.

12.

RM-Systém, informace o emitentovi PHILIP MORRIS ČR, Výroční zprávy, [citováno 2008-04-15], dostupné na WWW: http://www.rmsystem.cz/inf/inf_emitdet.asp?ideicp=0014803534.

13.

SODOMKA, J. Bakalářská práce Správa spotřebních daní Celní správou České republiky. Masarykova univerzita Brno. 2006.

14.

STOCK PLZEŇ, Výroční zprávy, [citováno 2008-04-15], dostupné na WWW:

http://www.stock.cz/profil/zprava.do. 15.

historie, [citováno http://www.stock.cz/profil/historie.do STOCK

PLZEŇ,

2008-04-15],

dostupné

na WWW:

86

16.

SVÁTKOVÁ, SA KOL. Zatížení spotřebního koše domácností daněmi ze spotřeby v České republice. Praha: Eurolex Bohemia, 2007. ISBN 80-7379-001-7.

17.

ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: nakladatelství C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-413-9.

18.

VANČUROVÁ, A., a kol., Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva, 7. rozšířené vydání, Praha, nakladatelství VOX – Ing. Zdenka Vostrovská, Csc., 2004. ISBN 80-8632-442-7.

19.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

20.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

21.

Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění platném do 31.12.2003.

87

Přílohy Tabulka P1

Ceny vybraných lihovin firmy Berentzen Distillers

Tabulka P2

Přesun spotřební daně z lihu k 1.1.2004, změny cen jsou porovnávány s cenami z 1.10.2003 - Berentzen Distillers

Tabulka P3

přesun spotřební daně z lihu k 22.10.2004, změny cen jsou porovnávány s cenami z 1.10.2003 - Berentzen Distillers

Tabulka P4

Přesun spotřební daně z lihu k 2.11.2005, změny cen jsou porovnávány s cenami z 1.10.2003 - Berentzen Distillers

Tabulka P5

Ceny vybraných lihovin firmy Stock Plzeň - Božkov

Tabulka P6

Přesun spotřební daně z lihu k 1.1.2004, změny cen jsou porovnávány s cenami z 1.10.2003 - Stock Plzeň - Božkov

Tabulka P7

Přesun spotřební daně z lihu k 8.10.2004, změny cen jsou porovnávány s cenami z 1.9.2003 - Stock Plzeň - Božkov

Tabulka P8

přesun spotřební daně z lihu k 1.6.2005, změny cen jsou porovnávány s cenami z 1.9.2003 - Stock Plzeň – Božkov

Tabulka P9

Ceny vybraných lihovin firmy Starorežná Prostějov

Tabulka P10 Přesun spotřební daně z lihu k 1.1.2004, změny cen jsou porovnávány s cenami z 1.3.2003 - Starorežná Prostějov Tabulka P11 Ceny vybraných lihovin firmy TP Interdrinks Tabulka P12 Neúnosný přenos spotřební daně na odběratele, v roce 2004 - TP Interdrinks Graf P1

Vývoj prodeje konkrétní firmy vybraných značek

Graf P2


Graf P3


Graf P4

Vývoj prodeje konkrétní firmy celkem

Tabulka P13 Sazby daně platné od 1.1.2004 do 30.4.2004 Tabulka P14 Sazby daně platné od 1.5.2004 do 30.6.2005 Tabulka P15 Sazby daně platné od 1.7.2005 do 31.3.2006 Tabulka P16 Sazby daně platné od 1.4.2006 do 28.2.2007 Tabulka P17 Sazby daně platné od 1.3.2007 do 31.12.2007 Tabulka P18 Sazby daně platné od 1.1.2008

88

Teoretické a praktické aspekty měření daňové incidence u spotřebních daní

Recommend Documents