Tento projekt je spolufinancován

Školní asistenti – nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, CZ.1.07/1.2.33/02.0022 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Přidaná hodnota společenství – „Investice do rozvoje vzdělávání“

Začínáme s asistentem pedagoga studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu „Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji (reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022)“. Kurz je akreditován MŠMT na základě rozhodnutí ze dne 28.1. 2014 pod č.j. : MSMT – 42782/2013-1-963

Komu je kurz určen: Kurz je určen všem pedagogickým pracovníkům, včetně asistentů pedagoga

Obsah kurzu: • začátky spolupráce – vznik a vývoj pozice pedagogických asistentů ve světě a v ČR, příklady dobré praxe • tipy na spolupráci učitele a jeho asistenta • specifika práce asistenta pro sociálně znevýhodněné děti – mimoškolní a další aktivity školních asistentů • výhody a nevýhody zavedení asistenta na škole, možné styčné body spolupráce s dalšími subjekty (rodiče, NNO, OSPOD, PPP, ad.) • dosavadní spolupráce s ŠA na škole: co je a co není náplní práce ŠA, zkušenosti z jiných zemí i z jiných škol v ČR, jak moc se ŠA má/nemá zapojovat do hodnocení dětí, ŠA ve třídě/ŠA s dětmi mimo třídu, ad. • Diskuse (lektor bude k dispozici pro zájemce o individuální konzultace i po skončení kurzu)

Lektor: Mgr. Zbyněk Němec


Začínáme s asistentem pedagoga studijní materiál ke kurzu

• •

Kdo je asistent pedagoga? Je nějaký rozdíl mezi asistentem pedagoga a osobním asistentem?

AP X OA Asistent pedagoga zaměstnanec školy, financován pomocí dotace KÚ, o zřízení pozice žádá škola (u žáků se zdravotním postižením k žádosti nutno doložit doporučení SPC) pracuje i s ostatními žáky ve třídě, náplň práce viz. vyhlášky 73/2005 Sb. a 147/2011 Sb. nutné pedagogické vzdělání (minimálně akreditovaný kurz pro asistenty pedagoga) Osobní asistent zaměstnanec rodičů žáka nebo NNO; nutná smlouva mezi školou a zaměstnavatelem umožňující pohyb asistenta po škole pracuje pouze s žákem s postižením náplň práce určuje smlouva mezi asistentem a jeho zaměstnavatelem vzdělání se buď nevyžaduje (jde-li o zaměstnance rodičů) nebo podléhá zákonu 108/2006 Sb. O sociálních službách (u zaměstnanců NNO) Asistenti pedagoga u žáků se SZ – terminologie a historie V minulosti byla pro asistenty pedagoga pracující s žáky se sociálním znevýhodněním využívána pojmenování: romský asistent, romský pedagogický asistent, vychovatel-asistent pedagoga – dnes jen asistent pedagoga. Historie AP u žáků se SZ: 1993 – první asistent pedagoga pro romské žáky, soukromá ZŠ Přemysla Pittra v Ostravě 1993 – 1998 financování a vzdělávání romských asistentů se věnují zejména neziskové organizace Společenství Romů na Moravě a pražská nadace Nová škola 1997 – oficiální vytvoření profese asistenta pedagoga, zodpovědnost za zajišťování AP přebírá stát • • •

Jaká by měla být kvalifikace asistenta pedagoga? Jaké vlastnosti a dovednosti by měl asistent pedagoga mít? Jaký by měl být asistent pedagoga u žáků se sociálním znevýhodněním?

Data z výzkumu PedF UK, v rámci kterého se uskutečnilo 10 rozhovorů s řediteli, 12 rozhovorů s učiteli, 12 rozhovorů s asistenty a 12 rozhovorů s žáky se sociálním znevýhodněním (září 2012-červen 2013) Školní asistenti – nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, CZ.1.07/1.2.33/02.0022 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Přidaná hodnota společenství – „Investice do rozvoje vzdělávání“

Mít dobrý vztah k dětem (vstřícný přístup k dětem, být na straně dětí, vlídnost…) - zmíněno ve 27 rozhovorech (58,7%), důraz na tuto osobnostní dispozici kladou především žáci – podmínka, aby asistent „byl na nás hodný“, byla zmíněna jako klíčová ve všech 12 rozhovorech se skupinami žáků; Mít potřebné vědomosti a znalosti (mít alespoň střední školu, rozumět specifickým potřebám dětí…) - v 17 rozhovorech (37%), poněkud překvapivě nejčastěji v rozhovorech se skupinami žáků – formulace typu „aby uměl předměty, které potřebujeme“ nebo „aby uměl vysvětlit to, co se učíme“ se objevily v každém druhém rozhovoru s žáky; Mít schopnost empatie (rozumět chápání romských dětí, aby se dokázal vcítit do myšlení dítěte se sociálním znevýhodněním…), v 16 rozhovorech (34,8%), nejčastěji s učiteli a řediteli škol. Další požadované vlastnosti a dovednosti: • být trpělivý (17,4%), umět stanovit hranice a být důsledný (15,2%), porozumět rodinnému prostředí žáků (10,9%), umět komunikovat s rodiči dětí (10,9%), spolupracovat s učiteli (10,9%). Kvalifikace asistenta pedagoga V současnosti jsou rozlišovány dvě úrovně odbornosti asistentů pedagoga – podle nich je odlišeno i požadované vzdělání: •

a) vyšší úroveň činnosti (přímá pedagogická činnost ve třídě, ve které jsou vzdělávání žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole s integrovanými žáky) – AP musí mít SŠ s maturitou + pedagogické vzdělání (SŠ, VOŠ nebo VŠ zaměřenou na pedagogiku nebo alespoň kvalifikační kurz pro asistenty pedagoga);

•

b) nižší úroveň činnosti (pomocné výchovné práce ve škole nebo školském zařízení) – AP musí mít střední vzdělání s výučním listem nebo i jen základní vzdělání + kvalifikační kurz pro asistenty pedagoga.

Kompetence asistenta jako doplnění schopností a dovedností učitele „…učitelé si řeknou, zadají požadavek, a my potom se zástupkyní děláme ten konkrétní rozvrh podle těch potřeb, které nám byly sděleny…a víme, že některé ty předměty, že je tam zapotřebí asistent, nebo že některý učitel potřebuje asistenta, protože se i může stát, že máme úžasného odborníka, úžasného člověka, laskavého, milého, ale ty děti pubertálního věku někdy by to dokázaly zneužívat a pokud jich tam bude mít víc, tak ten asistent tam pomáhá i tak , aby ta náplň té hodiny, ten obsah té hodiny, aby opravdu byl splněný a aby se učitel nemusel zabývat nějakými kázeňskými problémy, se kterými by třeba on měl problém“ (ředitel ZŠ -SZ5)


•

Měl by asistent u žáků se sociálním znevýhodněním být Rom? Nebo umět romsky?

Plat asistenta pedagoga Plat AP se pohybuje od 4. platové třídy (cca 9 a půl tisíce korun při celém úvazku) výše; maximální platová úroveň je 8. až 9. platová třída (při rozsáhlé praxi v oboru cca 18 až 20 tisíc korun). Práce AP s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami DISS project – britský celostátní výzkumný projekt realizovaný v letech 2003 – 2008: • Někteří žáci s SVP podporovaní asistentem pedagoga dosahovali horších výsledků než srovnatelní žáci pracující bez podpory asistenta. Školní asistenti – nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, CZ.1.07/1.2.33/02.0022 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Přidaná hodnota společenství – „Investice do rozvoje vzdělávání“

•

Jak si to vysvětlujete?

DISS project – britský celostátní výzkumný projekt realizovaný v letech 2003 – 2008: •

Ve srovnání s učiteli asistenti žákům častěji napovídali, častěji za žáky odpovídali, častěji poskytovali žákům nesprávné nebo matoucí výklady.

•

Interakce mezi asistentem a žákem byly často zaměřeny na samotné splnění úkolů, namísto aby ověřovaly, že žák látku pochopil a že se látku naučil.

V praxi nezřídka dochází k tomu, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou intenzivně podporováni (méně kvalifikovaným) asistentem pedagoga mimo jiné i proto, aby se (více kvalifikovaný) učitel mohl intenzivně věnovat ostatním žákům ve třídě – jinak řečeno „žáci, kteří nejvíce potřebují efektivní profesionální a vysoce kvalifikovanou pozornost, mají nejmenší pravděpodobnost, že se jim takové pozornosti dostane“ (Balshaw, 2010, s. 337). Náplň práce asistentů – formy podpory žáků •

Z výzkumu PedF – formy práce asistenta s žáky: Podpora žáků v průběhu vyučování ve třídě – nejběžnější, u ¼ AP dokonce jediná forma práce, pouze u 1 asistentky byla tato forma podpory až druhořadá Podpora žáků v průběhu vyučování mimo třídu – jen u ¼ AP Doučování žáků před nebo po vyučování – necelá polovina AP (zaznamenáno v 5 případech, v jednom případě šlo o hlavní náplň práce AP) Užší spolupráce s rodinami žáků, obvykle formou docházky AP do rodin žáků – jen u ¼ asistentů K náplni práce AP Ve skupině prodiskutujte a napište: • „Jaké všechny činnosti ve svém zaměstnání děláte?“ • Snažte se být prosím konkrétní… V čem potřebují pomoc od AP žáci • Z výzkumu PedF: Důležité oblasti podpory asistenta pedagoga – podle výpovědí žáků s SVP„V jakých činnostech Vám pan/í asistent/ka pomáhá?“„V čem je pro vás jeho/její pomoc nejdůležitější?“(v závorce četnost výskytu v odpovědích – z celkového počtu 44 rozhovorů; otázka umožňovala více odpovědí) • Český jazyk (29) • Matematika (24) • Anglický jazyk (10) • Výtvarná a pracovní výchova (6) • Sebeobsluha a příprava pomůcek (6) • Zapisování poznámek (5) Školní asistenti – nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, CZ.1.07/1.2.33/02.0022 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Přidaná hodnota společenství – „Investice do rozvoje vzdělávání“

•

Vypracování domácích úkolů (5)

• •

Může si asistent vyměnit s učitelem role ve výuce? V jakých situacích? Má být asistent ve třídě k dispozici všem žákům nebo jen žákům se speciálními potřebami?

Práce s žáky, spolupráce s učitelem Z výzkumu PedF: • „…paní asistentka je hodně výtvarně založená, takže hodně v té výtvarné výchově, pracovních činnostech, tam si v podstatě vyměníme role tak, že já pomáhám a ona, dejme tomu třeba i řídí tu výuku, připravuje návrhy a tak…“ (učitel -ZP18) • „my rozhodně, pokud to jen trochu jde, nechceme, aby ten asistent byl u toho jednoho integrovaného dítěte, ale naopak, my se vždycky snažíme o širší chápání asistenta jako o vlastně druhého učitele v tý třídě, druhého pedagoga, jakéhosi pomocného učitele, který je tam vlastně neustále k dispozici celé třídě a především učitelce, všem dětem, a jen když to integrované dítě toho asistenta vysloveně vyžaduje, tak je v tu chvíli u něj, samozřejmě…“ (ředitel ZŠ -ZP16) Nepřímá pedagogická činnost AP • Podle Nařízení vlády č.72/2005 Sb., (ve znění Nařízení vlády 273/2009 Sb.), je přímá pedagogická činnost asistenta pedagoga – při plném úvazku – 20 až 40 hodin týdně. Určení konkrétního rozsahu přímé pedagogické činnosti v tomto rozmezí je v kompetenci ředitele školy. Suplování Měl by asistent pedagoga suplovat za chybějící učitele? „…nevíc co mě štve je to, že nemáme takový postavení, abysme třeba mohli suplovat, protože třeba konkrétně v naší třídě my máme menší počet dětí, je jich tam šestnáct, vlastně z důvodu toho Michala [žák druhé třídy s tělesným postižením – pozn.aut.], a já jsem tam přítomna pořád, takže přesně vím, jak, co, proč, jakým stylem paní učitelka probírá, jak to střídá ty činnosti a tak dále, ale jakmile je nemocná, tak tam musí přijít suplování, protože… a mě to jakoby se dotkne, protože to beru jakože nejsem dostatečně dobrá na to abych ty děti, byť třeba jeden den, vedla, a když tam přijde supl, tak většinou, minimálně třeba první druhej den, než si to nějak zkoriguje, tak si kreslí a zůstanou stát na místě, místo toho aby šli dál, takže to bych změnila…“ (asistentka -ZP28) •

Měl by asistent pedagoga působit i na druhém stupni? Proč?

Začátky s AP promyslete a formulujte náplň práce asistenta (jako přílohu smlouvy i do IVP žáků) představte asistenta ostatním členům pedagogického sboru Školní asistenti – nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, CZ.1.07/1.2.33/02.0022 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Přidaná hodnota společenství – „Investice do rozvoje vzdělávání“

umožněte asistentovi účast na setkáních pedagogů zajistěte pravidelný kontakt asistenta s poradenskými pracovníky školy, případně zprostředkujte kontakt s pracovníky školského poradenského zařízení představte asistenta dětem jako druhého pedagogického pracovníka ve třídě „oni žáci ze začátku vůbec nevěděli, že paní asistentka patří k tomu Honzovi [žák páté třídy s epilepsií, pozn.aut.], protože já jsem vlastně to uvedla tak, že oni už jsou starší, byla to trošku problémovější třída, a já jsme řekla že na ně musíme být dvě, a oni ze začátku vůbec nevěděli, že ona je k tomu Honzovi…“ (učitel -ZP19)

Žák se sociálním znevýhodněním •

Kdo jsou žáci se sociálním znevýhodněním?

Zákon č.561/2004 Sb.: §16 (4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona • a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, • b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo • c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Vyhláška 147/2011 Sb.: • (6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

Nedostatečná znalost vyučovacího jazyka Hübschmanová, M. (1993): „Štefan Mika (vyučený zedník, hudebník, 36 let) (zkrácený překlad rozhovoru)… Potom jsem přišel do školy a poprvé v životě jsem poznal, co to je být odstrčený. Poznal jsem, že jsem něco jiného než ostatní. Poznal jsem, co to je být nešťastný. Na prvním místě jsem vůbec neuměl, o čem je řeč. Rodiče s námi mluvili romsky i česky. Já myslel, že česky umím. Jenomže ta maminčina čeština byla úplně jiná, než čeština učitelky! Rozuměl jsem polovinu z toho, co učitelka říkala. Učitelka nebyla špatná, když se mi děti posmívali „cikán“, tak jim vynadala. Jenomže když po A toho jsem se nejvíc mě něco chtěla, já vůbec nevěděl, co po mě chce. … Školní asistenti – nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, CZ.1.07/1.2.33/02.0022 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Přidaná hodnota společenství – „Investice do rozvoje vzdělávání“

bál! Největší strach jsem měl z toho, že se mě učitelka na něco zeptá. Já nevěděl, co chce. Já byl v šoku. Já stál a strašně jsem se styděl. A děti se smály. A učitelka říkala: Štefane, Štefane, ty se neučíš! Dneska bych jí dovedl říct: já vám nerozumím! Jenomže tehdy jsem byl šestileté dítě.“ Dětství v sociálně vyloučené lokalitě Má podle Sedláčkové (in Nikolai 2007) tyto charakteristické rysy: • Dítě vyrůstá v chudobě absolutní (nejsou uspokojeny základní potřeby) i relativní (v porovnání s vrstevníky je na tom hůře) – to zhoršuje jeho postavení v kolektivu vrstevníků • Dítě má doma minimum prostoru, nemá klid, ani soukromí • Hygienické podmínky jsou špatné, někdy chybí i funkční toaleta a koupelna, často se objevují švábi nebo vši, v lokalitě chybí infrastruktura • V okolí dítěte se častěji vyskytují různé sociálněpatologické jevy • Rodiče dítěte mají velkou nedůvěru ve společenské instituce, úřady, školy…obávají se projevů rasismu a diskriminace • Dítě nemá téměř žádné pracovní ani studijní vzory pocházející vně lokality… Nikolai, T. (ed.). Příběhy ze špatné čtvrti. Člověk v tísni, o.p.s., Praha 2007 Volně ke stažení z www.varianty.cz

„naučili jsme se, že dva lidi ve třídě jsou lepší než jeden“ (ředitel ZŠ)

Kontakt na lektora: [email protected]


Tento projekt je spolufinancován

Recommend Documents