Tento pr ojek t je Statutár spolufina ním měs ncován tem Čes Akce je ké Budě realizován jovice. Mgr. Jur aje Thom a pod záštitou y, primát ora měs ta
5.
festiv a
lové n
oviny
václav jirá sek *cz 6 františek dostál *cz 7 anders pe tersen *swe 8 jan jedličk a *ch/cz 9 vanessa w inship *uk 10 bill mccul lough *usa 11 bára práš ilová *cz 12 gohar das hti *irn 13 tommaso ausili *ita 14 věra stuch elová *cz 1 5 kitra caha na *can 16 ilkka hals o *fin 17 alizare *irn 18 rafał mila ch *pl 19
fo tí m tedy fotojatk a!
brno
18.–19. b řezna
pátek 18. 3. kino Art / 19.00– od 19.00 22.30 h h hlavní fe s ti valové foto za účasti projekce vybraných autorů sobota 19 . 3. Morav ská galeri 10.00–16 e / works .00 h / sra hop Impulz z v 10.00 zz průmyslov h před Um ým muzee ěleckom / nechte se a poměřte inspirovat s vů j u m v e focení n v omezen a zadaná ém prosto témata ru a čase (str. 20)
praha
25. březn a
pátek 25. 3. kino Ae ro / 19.0 od 19.00 0–22.30 h hlavní fe h s tivalové fo vybraných toprojekce autorů za účasti
české bud ějovice 7.–9 . dubna
čtvrtek 7. 4. centrum města / 2 fotoprojek 0.00–23.0 ce pod šir 0h ý m n e b e m na v centru m vybrané e ěsta, místo xteriéry srazu sled na www.f ujte otojatka.c z (str. 21) pátek 8. 4 . kino Kotv a / 19.00 od 19.00 –22.30 h h hlavní fe s ti valové foto vybraných projekce z autorů, po a účasti projekcích kina, hraje afterparty DJ Sali v kavárně sobota 9. 4. Horká vana / 10 workshop .30–17.00 Impulzzz, h focení na prostoru a z adaná tém čase (str. ata v ome 20) zeném Horká van a / 18.00 – 20.00 h / na téma – přednáška Fotografie Václava Ji na pomez Dům u Be ráska í s jinými mé ránka / 2 d ii 0 (s .0 tr 0 . – 6 ? , 20) nejlepšího h / fotopro s opékáním jekce toho fotojatečn ího čuníka
3
Vítejte na f es který vidí ji tivalu, nak! Fotojatk
a jsou fest ival, který a světové tv představuj ůrčí a doku e tvorbu šp mentární fo iček české galerie, rozh tografie. Pře odli jsme se stože mám před pěti le jinak než vy e rádi ty ukázat fo stavené na tografie troc tich plátna kin, hu pod širým ne ých bílých stěnách. P romítáme je bem nebo na komentářů na . Myslíme si fasády dom totiž, že fo ů – a bez Společný di tografie by vácký zážite měla mluvi k, který vá galerie ani t sama. m nemůže žádný jiný fo nabídnout tografický fe či zvukov ý žá dná st doprovod pr ival, umocňu omítaných je jen hude fotosérií. bní Protože by ale festival měl být mís me se, aby tem setkáv autoři prom ání a ítaných sním pokud je to ků byli na pr diskuse, snažíjen trochu ojekcích př možné. Foto kromě Česk ítomní, jatka jsou ých Budějov festival pu ic, Brna a P v mnoha m tovní – rahy se v oz ěstech celé věnách obje republiky i v časových vují za jejími hr možnostec anicemi – a h všech au neformální není torů být vš setkávání s ude; věříme těmi, kteří případnou ale, že za vámi přije nepřítomno li, vám vyna st těch osta hradí tn íc h. K Fotojatkům neoddělitel ně patří také se namísto na ovládání workshopy fototechniky Impulzzz, kt a originalit eré zaměřují na u; jsou prot o určeny úp vaši nápadi fotoaparát lně každém tost (více na str. u, koho baví 19). používat Dalším rozm ěrem festiv alu jsou au loňském ví torské před tězi WPP Je nášky a díln anu Revillar fotografovi y: po dovi a význ Miro Švolík amném slov ovi převzal enském letos štafet Budeme rá u Václav Jirá di, když si sek. letošní Foto že stovky úž jatka užijete asných foto a do grafií přiměj ufáme, í i vás vidě t jinak.
Welcome a tF the festival otojatka, that sees o The aim of utside the b the festival ox! is to pr crea
tive and do esent works cumentary by some of photograph photograph the best y on cinem ers of the w a screens or orld. It pres and town fa projects it ents cades, acco on outdoor mpanied by atmosphere. screens music that The festival cr ea should be a tes the righ and we try place of mee t to let the au ting and disc thors meet it is imposs ussion the audien ible to brin ce g in al person. Thou l the author we believe s to each an that the ar gh tists who ar d every scre up for the e here to m ening, ones who co eet you will uld not com make e. Besides th e screenings , Fo toworksho tojatka also ps, aimed at creativity an organizes Impulzzz ph pants, as w od originalit ell as semin y of their pa ars and wor photograph rticikshops led ers. by noted You can read all about th e festival an www.fotoj atka.cz/en d its author .php. s on We hope yo u‘ll enjoy th e festival an you‘re abou d that the t to watch photograph will also m s ake you se e outside th e box. 4
Pohled tam a zase zpátk y ..
2007
.
První ročník Fotojatek, po v Českých Bu řádaný v dubn dějovicích, ne u 2007 chtěl jen ukáz grafií během at maximum jediného veče fotora, dal si za a rozmanitost úkol vybrat kv pohledů na sv alitu ět. Diváci zh nějších žánrů: lédli fotografi od čisté abst e nejrůzrakce přes sn mikroskopu, ímky z elektr reportážní fo onového to grafie z paříž demonstrací, ských studen snímky z kraj tstkých in nám nepříli lidí, které de š známýchaž nně potkávám po portréty e a míst, jimiž procházíme. často bez po Hlavním host všimnutí em večera by Press Photo l Ibra Ibrahim 2003), který ovič (Czech př ije ze severních l předvést sv ou sérii fotogr Čech a diskut ovat o osudec afií dokumentova h lidí, jejichž l. život
2008
Druhý ročník Fotojatek prov a stal se celo ěřil životascho republikovou pnost koncep akcí s mezinár České Budějo tu odní účastí (P vice). Vyslou raha, Brno, žil si pochvaln autorů, diváků é ohlasy od zú i odborníků. Na častněných festivalu osob tvorbu řada re ně představila nomovaných autorů: Jindř svou Barbora Krej ich Štreit, Mar čová, Tereza tin Kollár, Vlčková, Kam Weyda a mno ila Musilová, Fran ho dalších. Ro tišek čníku 2008 se ceny World Pr zúčastnil i nos ess Photo, po itel lský fotograf Rafał Milach. 2009 Třetí ročn ík přivítal na hosty z řad př festivalov ých edních českýc večerech dalš h i světových í Ackerman se fotografů. M objevil na praž ichael ské projekci, proslulý česk všech večerů ý dokumenta se zúčastnil rista Bohdan diskutovali i M Holomíček, os ichal Macků, obně s diváky Jan Zatorsky, Lenka Pužman Miro Švolík, To ová, Jan Hoda máš Pospěch, č, Soňa Gold Fotojatka 20 ová a Milan Kr 09 představila ištůfek. i tvorbu řady autorů: Jean skvělých zahr a Revillarda, aničních Zoltána Vanc Stawiarze a só , Michała Szla Eliny Brothe gy, Marcina rus. V září m několik set di ělo v Českých váků možnost Budějovicích zhlédnout ví jekcí na nafu ce než tři ho kovacím plát diny fotoproně pod širým nebem.
2
010 V roce 2010 se počtvrté ro vých i v ýznam zzářila plátna ných českých kin díly světoautorů. Netrad představil An iční část své tonín Kratoc tvorby hv íl, konceptuál Anji Jensen, ní koutek za Mitry Tabrizia plnila tvorba n a Pavla Mar fotografii zast ii Smejkala, oupili Evžen dokumentárn Sobek, Chris Němec a Jean í topher Herw -Marc Caracc ig, Tomki i. Pro mnoho Chema Madoz diváků byl ve , proslulý foto lkým objevem graf imaginat vlastní výroby ivních, vtipný . Nositel něko ch zátiší lika cen Wor lard vedl v Bu ld Press Phot dějovicích je o Jean Revilden z worksho rost Miro Švol pů, druhý si ík. V Brně a Vo vzal na stadňanech prob py Impulzzz, ěhly kreativní v historickém workshoce ntru Budějovi fasády domů, c jsme promíta ozvěny festiv li na alu proběhly České republ v mnoha měs iky... tech nejen 5
františek dostál * cz
6 Známý če ský autor představí sv ými pro na festiva jekty: pro lu průřezy slulou séri v Rudolfin dvěma i Industria u (2006) , která po vzbudila zn a dosud n v ýstavě ačný záje epublikova m i v kniž ná Auta. D nacházet n í p o d o bě iváci tedy jak rozdíl , budou mít né přístup tak styčné y ke dvěm možnost body auto a o d lišným tém rova ruko pisu. atům, Industria (2003–20 0 5 ). Cílem to tace pozů statků ind hoto proje ustriální é ktu byla d České rep ry minulé okumenubliky, za ho století ch yc a částečn e n í na území p ro ce ý zánik tě su p ro m ěn v nové žkého prů dokumenta m tisíciletí myslu. Sk ce prosto ládá se ze r těžkého pracujících dvou pilíř p rů myslu a c lidí. ů: yklu portré tů Auta (od ro ku 2005) je dlouho pování zt dobý proje roskotanýc kt v yhled h a odsta měnu auta ávání a m vených au z pyšného atomobilů. symbolu m srůstajících Zkoumá p oderní do s přírodou roby d o p o d a v ytváře „... vraky a oby vraků jících novo ut (2005– dobou kra ...) z noci ale to, co jinu. v ytrhává odhaluje, pa p není adre na silnici, nalinová p arazzovský blesk, ale polito ři ta vá žl iv níhodný, h skon zapo anebně sm ost rychlé smrti mněním m ěš ezi plevele těch civili m. Místo sm ný, ale i dojemný začních o dznaků st rti v autech atutu ...“ – smrt aut, V sobotu Michal Na 9. 4. 2011 noru, 200 navíc od 1 kém klubu 9 8 .00 h prob Horká van ěhne v če a přednášk grafie na skobudějo a Václava pomezí s vicjinými mé Jiráska na zdroje od dii“. Auto téma „Foto roku 1989 r představí (v pracích až po sou sv é inspiračn skupiny B časnost. í ratrstvo), přes Indu strii-
václav jirásek
* cz
Jeden z m ála českýc h fotogra kteří se o fů, jehož fotografi jméno zna i jinak ne od 60. let, jí i lidé, zajímají. Č v ydal něk asopiseck olik autors úvahy o fo y publikuje kých knih tografii ja fotografií, ko médiu i ve vlastn je a umění v ím náklad ycházejí ča ho em zveřejň sopisecky ovaném Fo Wikipedie tořečišti. o F roku 1960 rantišku Dostálovi: , nikdy se Fotografo vat začal však nest Prvotní in o al reporté spirací ve rem z povo kolo fotografii Zachycova lání. m u byla jeho l lidi ve zd rodná čtvr ánlivě obyč tehdy mě ť Vršovice ejných situ ly v ýrazný . acích, kte v ýtvarný víkendy v n ré však už á b oj. Krátce posázavsk na to zača é obci Zle nafotogra nice. Zde l trávit foval obra mezi roky zovou son ti, kterou 1968–199 du do živo nazval Le 0 ta trampské tní lidé. společnosJeho prvn í snímek b yl otištěn a následo v roce 19 valy tisíce 64 v týde dalších. Z fotografií níku Květy pohledu i účastí na množství mezinárod Dostál do publikova ních salon dnes mezi ných ech a v ýs české pře tavách pa borníky. Dostálov y tří snímky oti skovala vě v období le tšina dob t 1975–19 ov ých novi 89. Oceňo a jemný h na valy boha umor, kte tost autoro časopisů rý částečn české ma ě navazova v ých moti gazínové vů l na mezivá fotografie . lečnou vln Právě sním u ky ze séri e Letní lid uvede Fra é, která se ntišek Do připravuje stál na Fo tojatkách pro tisk, .
7
anders petersen
* swe
Anders Pe tersen je zn ámý jako černobílýc svébytný a h d o ku me utor intim ntárních fo ve Švédsk ních, osob tografií. N u, žije ve ních arodil se Stockholm fotografii roku 1944 u. V letech pod veden 1 9 ím Christe 66–1967 fotit stálé ra Stromh studoval zák olma. V ro transvestit azníky baru Café Le ce 1967 za hmitz v H y, opilce, m čal a m ilence, nark burku – p další tři ro rostitutky, omany – a ky. Od rok s projekte u 1978, k v Německu m pokračo dy byly fo a následn val tografie v ě i ve Fran považová ydány kniž cii a Švédsk na za jedn ně u, je série o z nejvlivn fotografie z Café Leh ějších děl . mitz evropské dokumentá „Lidé v Ca rní fé Lehmit z v sobě m samotném ě li u chyběla živost a u . Bylo tam přímnost, něžný, se která mně zcela v po dět sám n řádku být ebo sdílet prostředí zoufalý, b sp o byla spou le čn o ýt st o sta vřelost statních. V tom ubo i a toleran V roce 197 hém ce.“ 0 Peterse n založil sp SAFTRA , st olečně s K ockholmsk ennethem ou skupin zároveň vy Gustavsso u sociálně učoval na ne m kritických škole Chri workshop fotografů stera Stro ů Göteborg , mholma. D ské školy časopisy a nes je ved filmu dod oucím tů z prostře nes fotí svůj fotogra a fotografie. Začal fo fický deník dí věznic a . Vytvořil řa tit pro zařízení p ro duševn du dokum V roce 20 ě nemocné en03 b a pro staré 2007 se st yl zvolen Fotografe lidi. m roku v al jedním Recontres ze čtyř fin Photograp alistů cen d’Arles a r hy Prize. y £30,000 o ku Deutsche Publikova Börse l více než 20 knih, vě zastoupen tšin y v mnoha sbírkách v ou ve Švédsku, jeh o práce js Evropě, A ou sii a USA .
8
Narodil se v Praze, k 9 de v 60. le umění. Ro tech vystu ku 1969 o doval Aka dešel do Š projekty, d e m ii výtvarnýc v ýcarska. ve kterých Zabý vá se h používá rů fotografie dlouhodo zná média , tisky, film bými : k resby, mís i video zd tní pigme e hrají svo nty, u roli. V roce 197 8 poprvé na vštívil Mare uměle v yt mmu, kraj vořený lid v jihozápa skou ruko Ombrone dním Tosk u za posle a Brunou ánsku, dních 200 na území florentští let mezi ře mořské la Medici až ka m i guny a ba po Musso dělskou p ži n . liniho éru Od 16. sto ůdu a osi přetvářeli letí dlovali ji n bažiny na ov ými oby zeměvateli. Jeho cyklu s Il Cerchio – The Circl během jed e vznikl za noho ročn ího cyklu opakovan materiálu kamerou ých pobyt Ilford 400 Hasselbla ů , který um vidět jen d Su p e r W ožnil kvali zprostřed ide na tu snimků kovaně – a zcela v ýj . Člověk je v podobě imečně ja opuštěnýc zde ko agreso h staveb, r. cest Autor nevz dává v Il C erc v ysoké ob loze s jasn hio hold pouze skro ým horizo mně maje jak za žha nte státní kra vého pole jině, dne, tak za m, ale hlavně světl trvá tísici u: přítomn soumraku letí navzd ému a svítání, ory všem proměnám světlu, kte ré země.
jan jedlička
* ch/cz
10
bi l l mcculloug h
Vanessa W inship (* 1 960) po st pracuje o udiích foto d roku 19 92 jako fo grafie a fi Pohybuje lmu tografka n se zejmén a volné no a v oblast pochází vě ze. i Balkánu tšina jejích , odkud ta fotografick ké ých sérií. Vanessa W inship pře dstaví na starší séri Fotojatká i d o ku me n ch v ynika tárních sn Černé mo jící ímků, kte ře (The Bla ré spojuje ck Sea). titul Vystavova la ve Fran cii, Tureck a Řecku, je u, Německ zastupová u, Slovinsk na Agence v Londýně u Vu. Žije st a v Istanb řídavě ulu.
* usa
V hledáčk u origináln ího ameri příbuznéh ckého foto o slavnějš grafa, styl ímu Martin lidé – úča em u Parrovi, stníci slavn se objevu o stí, turist Ne nadarm jí é, n á h o d n o nazval a í chodci. utor své sé precizních rie barevn snímků, k ě a technic teré uved „Souvenir ky e na Fotoja s“ a „Tech tkách, nicolor Li fe “. Mimochod em, na své m komerč dokazuje, ním webu že i tak fo Bill McCullo tograficky jakou je sv ugh provařeno atba, lze u záležito nafotit na snímky zc st, tolik origin ela nezná álně, že n mých lidí pár desíte ad strávíte v k minut. úžasu pěk ných
vanessa winship * uk
11
13
bára prášilová
* cz
Díky origin alitě svýc h snímků, plánovém pečlivému u humoru aranžmá, a neotřelé Prášilová neprvomu stylu nepřehléd začíná být nutelnou a reklamn Bára osobností í fotografi české mó e. dní Výrazně st ylizované , barevné snovou, p snímky ok oetickou, amžitě za absurdní atmosféro ujmou nebo plán u. ovitě retr o
To, že dva ročníky Fo tojatek pře autory (ve dstavují h dle Gohar ned tři írá Dashti jso a Alizare), nské u to také svědčí o fa Mitra Tab ktu, že – kinemato rizian p o d o b ně grafie – d jako íránsk okáže írá poskytnou nská foto á t do grafie Evr přitom jazy sud neviděný pohle opanovi d na svět kem, který am je mu důvě rně známý. luvit Skromná série aran žovaných and War“ fotografií (Živ cyklu „Tod Dashti (* 1 ot a válka dnes) írá ay’s Life nské foto 980) je vi grafky Go zuálně pů komentáře ha r sobiv ým, m na otisk smutně ir írácko-írá život ve fu onickým nského ko ndamenta n fl listicky islá iktu na dn v yniknout ešní mské zem mn i. Cyklu zmítané ze ohdy neviděnému a spektu živo s nechává mi: totiž a spektu ka ta ve válk běžného ži ždodenno ou vota, jehož sti, pokra nedramati naděje, že čování čnost je zá se situace ro ve vrátí do n ň vyjádřen ormálu. ím
gohar dashti
12
* irn
15
tommaso ausili * ita Na cestě mezi živ ým zvířetem masa na p a úhledně ultu superm zabaleným arketu sto schované balíčkem jí tiché an za ploty n onymní bu a okrajích zvířata ch dovy, poho měst. V nic irurgicky dlně h zruční děl studeným Zvířata sv níci dopro i chodbam ůj osud cí vázejí i na jejich tí, vzduch sledují, ja ce stě za sm je prosyce k se za da rtí. n pachem lším ze zv už je slyš krve. Něm ířat zavíra et jen tlum é oči jí ocelové d ený křik a veře, za n tlukot ko Výtvarně imiž pyt... i em jatek, nazv ocionálně neobyče jně působ aná „The ivá série z Hidden De na World umbrijskýc ath“ (Skry Press Pho h tá smrt), zí to 2010. skala oce něn í
Techniku H DR zejména fo fotografie (high dyn amic rang tografové e) dosud p -krajináři oťukávají oužívali a reklamn i někteří d í tvůrci, o okumenta patrně ji risté. Věra Stuch elová ji vš ak běžných d omácích zá použila ke zdokum entování tiší a záko dodala no naprosto utí. Každo v ý rozměr, denní rea křiklavé b na jednu litě tak arv y jejích stranu ag resivně, n snímků pů vtahují do a druhou sobí zobrazené stranu div scény. Ost oceňovan áka magic atně, už v ého cyklu ky samotném „Hyperrea že realita lity“ se od názvu , kte ráží i náš skutečnost rou na snímcích vid pocit, íme, je sk . utečnější n ež
věra stuchelov á
14
* cz
17
kitra cahana
* can
Narozena v USA v ro ce 1987, v v Kanadě yrůstala ve , rok 2010 Švédsku, strávila m bydlela ezi Moldá Její fotog vií a Bělo rafická ka ruskem. ri é ra New York začala, kd Times otisk yž jí bylo l na předn 17 let – te Izraelců z í straně je hdy pásma Gaz jí fotografi y. S titul baka tu d o i ze stažen va la v Izraeli, It láře filozo í álii, v Kan fie, mome a mediáln adě získala ntálně stu í antropolo duje v Be gii. V roce graphic v yb rlíně vizuá 2009 ji ča ral coby in lní sopis Nati terní foto onal Geografku. Její vizí je spojit v ýs ledky etn fotografii, ografickéh antropolo o v ýzkum gii a vlast celku. u, d o k u m e ní poezii d ntární o jediného mnohovrst Na Fotoja natého tkách uve de výběr ze hippies po svých dok d souhrnn umentů z ým názve nazvaná R prostředí m N o ma d ainbowlan nových ia. Jedna d, je v Novém M živým port z částí No rétem účas exiku. Kit madie, ra Cahana tníků festiv v rámci prá nafotila sé a ce rii v létě ro lu Rainbow za něj získ pro magazín Colors ku 2009 ala první fi rm y B ennetton cenu v so Arts and E a v roce 2 utěži Worl ntertainm 010 d Press P ent: Stori hoto v ka es. tegorii
16
Tvorba fin ského auto ra (* 1965 cykly Rest ), který na oration (R fe ekonstruk přírody), se ce) a Muse stivalu představí točí kolem um of Natu jediného té vztahu člo re (Muzeu matu: exp věka k pří m loitativníh rodě – na jeho snah o, komerč jednu stra u zachova n íh n o u t a či ž stranu po zachránit ironicky zo dmínku, s vzácnou p brazuje níž to činí řírodu, na a že se m – že v ýsle druhou u to kome dek bude rčně v ypla zábavný tí... Ilkka Hals o pracuje ve sv ých fo stejně voln tografiích ě jako s p s prostřed očítačovo ky landart u 3D grafi Autor o své u k o u. sérii Muse um of Natu budov y, k am je možn re: Předst o uložit ce avuji si kry v současn lé ekosyst ty, masivn ém stavu. émy, aby Masivní st hrozbami se zachova í avby chrá znečištěn ly ní lesy, je í a – před ného. Záro zera a řek evším – p veň studu y před řed činno ji různé a k vzácném st í čl o sp věka sam ekty vzta u, ohrože othu člověk nému mís a k přírod tu. S tím, že ě coby přírodu dá te do muze bude jejím a, přichází div také úvah zábavné tu ákem či konzumen a o to tem. Příro ristické jí da se stává m, kdo zdy; nádh tivní diva erná kraji kulisou delní show na je přetv . ořena v m Celý proje editakt je zalo žen na pe na Zemi. D simistické ívám se d vizi toho, o bu Své obrazy co se ode , vnichž vo doucnosti a nejsem hrává lně kombin z grafiku, p ovažuji sp uji fotogra toho příliš šťastný. íš za vizu fi e a 3D po ální pamfl čítačovou ety než za hezké obrá zky.
ilkka halso
* fin
19
alizare
* irn
Alizare (* 1981) je ír ánský foto Poté, co b graf a film yl za foto ař – d o ku grafování íránskou mentarist na d e m o n policií, na a. straci zad šel politick opět v Írá ržen a mu ý azyl v P nu. Zabý vá če n a ří ži , v současn se jak dok Ve sv ých umentárn osti žije pracech se í, tak voln téměř vžd humanisti ou tvorbo y dotýká ckých tém u. politickýc at. h či obecn Na Fotoja ě tkách pře dstaví náp nazvanou aditou sé Silhouette rii fotogra . fických ko láží,
18
Snad nejv ýraznější mladý pols na Fotoja ký fotogra tka. Zatím f se podru co v roce částí své tv hé vrací 2009 nás orby (port seznámil réty pro ti loděnic), le s komerčn sk , dokumen tošní dávk ější t z p a jeho fote tedy o čist k je v ýběre rostředí gdańských ě osobní sn m ím – o to zře z ky, focené telněji je jakoby mim jeho blogu. Jde na nich vi ochodem, pohledu n dět mimo bez přípra a svět, sc řádná orig v hopnost n umění v ys inalita au acházet v tihnout ná torova b a nalitách n ladu okam si všímat eobyčejné žiku, nezv věcí i lidí , yklým způ kolem seb sobem e.
rafał milach
* pl
workshop impulzzz
Brno / so bota 19. 3 . Moravsk / sraz v 1 á galerie 0.00 h pře / 10.00–1 d Uměleck 6.00 h oprůmyslo České Bud vým muze ějovice / em s obota 9. 4 / sraz v 1 . Horká va 0.30 h v H n a / 10.30–17 orké vaně .00
Impulzzz je ne v tom smys tradiční fotografick ý worksho lu, že se n p – netrad esnaží úča nepředvá iční stníky na dí jim žád učit JAK fo n é nové te postupy. N tit, chnické fi aopak – cí nesy a osv lem každé kohokoli, ědčené ho Impulz kdo přijde zzu je pob s digitáln obrázky, a ídnout ím fotoap by se zku ará sil na svě Jinak, než t kolem se tem a chutí dělat se díval d be p oposud, ji nak, než se odívat jinak. Jak Impulz dívají osta zz funguje tní. ? Princip Im pulzzzu je jednoduch ráno) na u ý: účastníc rčen i se sejdou vyfotit, v ja ém místě a dostan (většinou ou zadání, kém prost oru je moh jaká téma Témata m ou fotit a ta mají ohou být k kolik času onkrétní („ rie“) nebo na to mají portrét“), absurdní . abstraktn („Vladimír omezen h í („symetRemek“). ranicemi n P ro a st mapce ne or může b na, zácho bo určen ýt dek, ulice typem mís ...). ta (kavárOdpoledn e je v yhra zeno pro večer pak v ýběr a ú proběhne pravu foto společné ní a načerp grafií, pod prom ávání ene rgie a insp ítání, diskuse, srovn může sku irace. Úča tečně kdo stnit se Im ávákoli, kdo to jednotl přijde s fo pulzzzu ivec, dvoji to aparátem ce či skup který příst , ať už je ina, profe roj drží v sionál neb ruce poprv o člověk, é. Chceme vě řit, že Imp u lz zúčastní, skutečným zz je pro každého, kdo se ho imp detailů a s ouvislostí, ulzem k tomu, aby si začal vš které dosu svět zača ímat l dívat jin d přehlíže ak – a urč l, aby se n nebo disp itě ne jen a lej foťáku om přes h . ledáček
přednáška
České Bud ě
jovice / s ob
ota 9. 4. H
o
rká vana / Známý česk od 18.00 ý autor Vá h clav Jiráse Fotojatka k (str. 6) si připravil p ře p ro dnášku na s jinými m téma „Foto českobudějovická édii“, jejíž součástí b grafie na tvorby. Au pomezí ude i kom tor předst entovaná aví své in (v pracích projekce je spirační zd skupiny B ho ro je ratrstvo), přes Indust od roku 1989 rii až po so učasnost.
20
exteriérov é projekce h
České Bud ějovice / čtvrtek 7. 20.00–23 4. centrum .00 h / sra města / z sledujte na www.f Samostatn o tojatka.cz ou kapito lu tv e
xteriéry. P oří velkop o pozitivn lošné pro jekce na m í zkušeno dějovicko sti s prom ěstské u Černou ítáním na věž v březn firmy Scre českobuu 2008, n enrental v a ve zá lk fasády v ce ří 2009 a oplošné p s „potuln látno ntr ým“ prom spolupraco u Českých Budějovi ítáním na cích v roce vali s Diva dlem Kve 2 010, kde lb, neváhá jsme me pokra Na čtvrtek čovat i dá večer od 2 le. 0.00 h je v centru m při ěsta Česk ých Budějo praveno venkovní upřesněn p ro vi y na našich mítání c. Jednotl ivé lokace webov ých v sekci Če bud ou stránkách ské Budě jovice. www.foto jatka.cz Promítání představí průřez pro jekcí z min ulých ročn íků.
21
poznámky
kontakt ředitel fe stivalu Ing. Mart in Šálek, Ph.D. * m +420 775 artin.sali 954 318 @post.cz * www.sa * www.sa liphoto.co liphoto.blo m gspot.com grafické p odklady, tiskoviny Milan Kri štůfek * p intos@tisc +420 608 ali.cz 509 168 * www.p intos.cz technic ké zajištění, webové st Jan Flašk ránky a * flaska @email.c +420 777 z 637 108 * www.yd iot.com ma na g e m ent Mgr. Barb ora Čepic ková * ba +420 776 ra.cepic ko 325 440 va@email .cz
