EU Peníze školám
Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2
EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146 Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Sada č. I Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA I_Z , DUM 5 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis
Název: Přírodní krajiny I – tundry, lesy mírného pásu, stepi, tvrdolisté lesy Autor: Mgr. Ilona Bartošková Stručná anotace: Pracovní list k doplnění informací o přírodních krajinách může být využit při frontální výuce, skupinové práci žáků nebo jako test k zopakování daného tématu. Metodické zhodnocení: Materiál byl odpilotován ve třídě 6.C dne 3. 5. 2011. Časová dotace 1 2 hodiny. Naplňuje očekávaný výstup „žák vysvětlí závislost rozšíření přírodních krajin (vegetačních pásů) na přírodních podmínkách, vyjmenuje jednotlivé přírodní krajiny na Zemi, charakterizuje je, ukáže na mapě a zařadí do podnebného pásu. Je schopen uvést příklady hospodářského využití, chápe nutnost ochrany narušených oblastí.“
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ilona Bartošková
EU Peníze školám
Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Tundra Pás
tunder
se
rozkládá
kolem
…............................................................................ oceánu. Podnebí je subpolární, vyznačuje se krátkými 2 – 3 měsíčními …....................... a dlouhými …....................... . Díky nim půda promrzá do velkých hloubek a přes krátké léto rozmrzá jen tenká svrchní vrstva. Této dlouhodobě zmrzlé půdě se říká permafrost. Je problém na něm stavět, protože …............................................................................................. V
tundře
rostou
…..................................................,
…..............................................,
…...................., …............................... a lišejníky. Žijí zde …............................., vlci, …...................... a lumíci. I přes nepříznivé klima zde žijí lidé – Inuité (nesprávně označovaní jako
Eskymáci).
Jsou
to
pastevci
…................
a
kočují
(to
znamená,
že
se
…........................................................................................)
Lesy mírného pásu Ve srovnání s oblastí tunder jsou lesy mírného pásu bohatší na …........................... a také teploty jsou zde …......................................... Pásmo lesů se rozkládá od …..................... severní šířky po …............ severní šířky. Protože severní polovina pásma je chladnější, rostou zde odolnější …........................ lesy nazývané také …............................. . Nejčastěji zde rostou …...............
a
…...........................,
ze
zvířat
zde
žije
…...................,
…............................................, …..................... atd. Česká republika leží v pásmu …....................................................................................... lesů. Nejčastějším stromem zde dřív byl …................, ale dnes je většina lesů jehličnatá, protože ….................................................................................................................................................. ….................................................................................................................................................. Les
je
pro
člověka
i
zvířata
velmi
důležitý,
protože
….....................................................................................…........................................................... .....................................................................................................................................................
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ilona Bartošková
EU Peníze školám
Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Stepi Stepi leží ve stejné zeměpisné šířce jako ….........................................................., ale ve vnitrozemí kontinentů, protože …................................................................ a voda tak nestačí pro
…...................................................................................
Stepi
najdeme
v
…........................................., kde se jim říká …......................, v Jižní …......................................, kde
je
nazývají
….......................,
….................................................... .
ale
také
ve
východní
Evropě
a
v
Ve stepích žijí např. ….........., …................................,
…................................. a také velcí …................................., ale ti jen v Severní Americe. Dnes jsou stepi využívané jako „......................................... světa“. Jsou velmi úrodné, protože ….................................................................................................................................................. a také zde voda neodplavovala …........................................, protože zde …................. jen málo.
Tvrdolisté lesy (subtropické rostlinstvo) Tato krajina leží především v Evropě v oblasti kolem ….................................... moře. Leží v …..................................................... podnebném pásu, který se vyznačuje …....................... a …...................... zimami a …...................... a ….............................. léty. Stromy se dokázaly těmto podmínkám přizpůsobit - ….............................................................................................. ….................................................................................................................................................. Původní krajinu tvrdolistých lesů dnes už na mnoha místech nenajdeme, protože ve starověku ….................................................................................................................................. ….................................................................................................................................................. Např. …........................... je dnes už velmi vzácný strom. Původní porosty nahradily …................... - husté neprostupné keře. Do České republiky se z těchto
oblastí
…............................,
dováží
….........................,
….......................,
….................,
…...........................,
…............... nebo …......................................, ze kterého se vyrábí zátky nebo lehké pantofle.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ilona Bartošková
EU Peníze školám
Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Řešení Tundra Pás tunder se rozkládá kolem Severního ledového oceánu. Podnebí je subpolární, vyznačuje se krátkými 2 – 3 měsíčními léty a dlouhými zimami. Díky nim půda promrzá do velkých hloubek a přes krátké léto rozmrzá jen tenká svrchní vrstva. Této dlouhodobě zmrzlé půdě se říká permafrost. Je problém na něm stavět, protože základy staveb by byly nepevné (musí se stavět na pilotech) V tundře rostou mechy, zakrslé vrby, silenky, lomikámeny a lišejníky. Žijí zde sobi, vlci, a lumíci. I přes nepříznivé klima zde žijí lidé – Inuité (nesprávně označovaní jako Eskymáci). Jsou to pastevci sobů a kočují (to znamená, že se pohybují z místa na místo se svými státy a nemají stálé bydliště.)
Lesy mírného pásu Ve srovnání s oblastí tunder jsou lesy mírného pásu bohatší na srážky a také teploty jsou zde vyšší. Pásmo lesů se rozkládá od 65. stupně severní šířky po 45. stupeň severní šířky. Protože severní polovina pásma je chladnější, rostou zde odolnější jehličnaté lesy nazývané také tajgy. Nejčastěji zde rostou smrky a modříny, ze zvířat zde žije vlk, medvěd, los atd. Česká republika leží v pásmu listnatých a smíšených lesů. Nejčastějším stromem zde dřív byl buk, ale dnes je většina lesů jehličnatá, protože listnaté lesy byly vykáceny kvůli dřevu a nahrazeny jehličnany, které rychleji rostou. Les je pro člověka i zvířata velmi důležitý, protože produkuje kyslík, zadržuje vodu, má krajinotvorný význam.
Stepi Stepi leží ve stejné zeměpisné šířce jako listnaté lesy, ale ve vnitrozemí kontinentů, protože zde méně prší a voda tak nestačí pro růst stromů. Stepi najdeme v Severní Americe, kde se jim říká prérie, v Jižní Americe, kde je nazývají pampy, ale také ve východní Evropě a v Asii. Ve stepích žije např. sysel, liška, křeček, zajíc a také velcí bizoni, ale ti jen v Severní Americe. Dnes jsou stepi využívané jako „obilnice světa“. Jsou velmi úrodné, protože z odumřelých rostlin a trav vzniká velké množství humusu a také zde voda neodplavovala vzniklý humus protože zde prší jen málo. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ilona Bartošková
EU Peníze školám
Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Tvrdolisté lesy (subtropické rostlinstvo) Tato krajina leží především v Evropě v oblasti kolem Středozemního moře. Leží v subtropickém podnebném pásu, který se vyznačuje mírnými a deštivými zimami a dlouhými a suchými léty. Stromy se dokázaly těmto podmínkám přizpůsobit – mají tuhé kožovité listy, které brání výparu vody. Původní krajinu tvrdolistých lesů dnes už na mnoha místech nenajdeme, protože ve starověku byly lesy vykácené kvůli dřevu na stavbu lodí. Např.cedr je dnes už velmi vzácný strom. Původní porosty nahradily makchie - husté neprostupné keře. Do České republiky se z těchto oblastí dováží pomeranče, grepy, citrony, olivy, hroznové víno nebo korek, ze kterého se vyrábí zátky nebo lehké pantofle.
Použité zdroje: Pižmoň severní [cit. 2011-05-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ovibos_moschatus.jpg ChampagneCorksLarge [cit. 2011-05-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ChampagneCorksLarge.jpg
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ilona Bartošková