Čtení o našem dění Čtení pro radost a pobavení Čtení od nás (pr)o vás

5

Čtení o našem dění Čtení pro radost a pobavení Čtení od nás (pr)o vás

Ach, školo, školo! Ty nám zas dáváš… Čas prázdnin na deset měsíců odvoláváš. Už to zas nastává, zadarmo nám nikdo nic nedává. Výpočty, pravidla,… už je to tady, v hlavě si to musíme dát všechno znovu dohromady. Prázdniny, prázdniny, byly jste horké a krásné! A že na další musíme si počkat? To je nám všem jasné. ZŠ a MŠ Svitavy, Sokolovská 6.2015 ročník / září 2015 SOKOLOVSKÝ KOKTEJL -1 1 - ZÁŘÍ

I v letošním roce se budeme ptát našich nejmladších na různé otázky a na jejich názory k určitému tématu. Tato „koktejlíková“ ingredience patří mezi velmi oblíbené, protože odpovědi dětí bývají velmi milé, vtipné, ale hlavně upřímné. Tentokrát jsme se zeptali prvňáčků paní učitelky Procházkové, jestli ví, co je to Sokolovský koktejl. Neodolali jsme a pár odpovědí umístili hned v úvodu našeho Koktejlu. Vojta: Sokolovský koktejl je Kravík. Ondra: Je to ochucené mléko. Patrik: Knížka, kde jsou lidi, co zde pracují. Elinka: To je koktejl ze Sokolovské. Pavlík: Škola z koktejlu. Kája: Koktejl ze sokola.

Milí čtenáři, po dvouměsíčním prázdninovém „nicnedělání“ se o svá práva přihlásil školní rok 2015 / 2016. Do rukou se vám dostává 1. číslo již 6. ročníku SOKOLOVSKÉHO KOKTEJLU. Naše řady opustila děvčata z devítky, včetně šéfredaktorky Káji, které nám velmi chybí!!! Přesto chceme a budeme ve své práci pokračovat. Zůstalo mezi námi několik tvůrčích duší, které se okamžitě pustily do každoročního závodu s časem a uzávěrkami, a přišly mezi nás nové posily plné elánu (co nejdříve vám je představíme), tak si moc přejeme, aby se jim dařilo a jejich zapálení vydrželo co nejdéle. Přejeme si, abychom měli stále o čem psát, aby se časopis líbil a abychom měli stále tolik (nebo i více) příznivců jako doteď. Věříme, že nebudeme mít ani v letošním roce nouzi o nové ingredience. Těšíme se na vaše nápady, příspěvky, literární pokusy, komiksy atd. Pište na: [email protected]. Příjemné chvíle s naším časopisem, úspěšný a pohodový školní rok 2015/2016 bez zbytečných nepříjemností a malérů Vám přeje tým redaktorů SK

Milí čtenáři, dva měsíce uběhly jako voda a už nám začal nový školní rok 2015/2016. Doufám, že jste si všichni užili krásné prázdniny a nabrali sil do další práce. Pro mě byly prázdniny částečně pracovní.

Anglie Hned na jejich začátku jsem připravila výběrové řízení na jazykový vzdělávací pobyt pro 40 žáků naší školy a jazykový kurz pro paní učitelku Půlkrábkovou, která absolvovala v měsíci srpnu čtrnáctidenní kurz. V době, kdy SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 2 - ZÁŘÍ 2015

vám píši příspěvek, se chystám společně s dalšími kolegy a našimi dětmi na týdenní jazykový pobyt do Brightonu. Odjíždíme už za pár hodin! Program, který je financován v rámci realizace projektu Jazyk a jazyková komunikace na ZŠ a MŠ Sokolovská, je opravdu nabitý. Žáci budou absolvovat jazykový kurz, seznámí se nejen s historickým městem Brighton, ale mnoha okolními městy a jejich památkami. A na závěr je čeká celodenní výlet do Londýna. Jak si to vaši spolužáci užili a další podrobnosti se jistě dozvíte přímo od našich dětí v příštím čísle Sokolovského koktejlu.

Knihy V rámci tohoto projektu jsme měli možnost nakoupit téměř tisíc knih do naší školní knihovny, tak se máte na co těšit.

Práce na Pražské V měsíci červenci a srpnu

Našim nejmenším z MŠ jsme zajistili venkovní stůl společně s lavičkami. Pískoviště, basketbalový koš a stůl s lavicemi byly financovány z darů, které jsme získali v loňském školní roce. Všem dárcům ještě jednou moc děkuji. Pokud chodíte po Pražské, tak jste si jistě všimli revitalizované zídky a nového plotu. Brána a branka, na kterou jsme dostali dotaci z MŠMT (celkem bylo podpořeno z více než 3000 žádostí pouze 65 škol z ČR), bude dokončena v době, kdy budete držet v rukou první vydání Sokolovského koktejlu. Naši nejmenší mají své nové dopravní hřiště přímo před budovou pavilonu A. Z obou budov byly dokončeny únikové skluzavky. Díky velmi teplému počasí jsme až úplně na závěr prázdnin mohli dokončit zeleň v areálu. Myslím si, že návrh Ing. Karla Kratěny je opravdu moc pěkný a celé dílo rekonstrukce Pražské tím uzavřel.

jsme realizovali další práce v areálu našeho odloučeného pracoviště školy na Pražské. Dokončili jsme nové osvětlení areálu, čisticí zóny před vchody do budovy, dětem ze ŠD jsme objednali velké pískoviště a basketbalový košík..

Ředitelna Na Sokolovské jsme realizovali drobné opravy a pozorní čtenáři si jistě všimli nové ředitelny, která si to po více než 30 letech také zasloužila.

Na závěr nám všem přeji úspěšný školní rok a příště zase na shledanou :) Alena Vašáková SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 3 - ZÁŘÍ 2015

Tentokrát jsme se vydaly na výzvědy za dospěláky naší školy my osmačky – Barča, Anička, Bára a Nikča. Zajímalo nás, jak a kde si užívali letní dny v době dovolené.

Paní uč. Škraňková: „Lenošila jsem, byla jsem u moře a v lázních. Pozdě jsem vstávala a už se těším na další prázdniny.“

Paní uč. Sirková: „Užívala jsem si s rodinou. Byli jsme na dovolené. Projeli jsme několik aquaparků.“

Paní vychovatelka Bobková: „Nejprve jsem byla se zálesáky na táboře. Tam jsme měli děti od 7 do 11 let. Potom jsem si odpočinula u moře v Řecku a zbytek prázdnin jsem se připravovala do školy a těšila se na děti.

Paní uč. Komůrková: „Byla jsem na Slovensku. Pak jsem hodně byla na chaloupce a na táboře v Pusté Rybné.“

Paní uč. Andresová: „První týdny jsem doháněla všechno, co jsem nestihla během školního roku. Pak už jsem přepnula na dovolenkový režim. Strávila jsem s rodinou pár dní v Turecku, kde jsem lenošila na pláži, četla jsem nebo luštila SUDOKU a křížovky. Po návratu nás čekalo překvapení – bazén na zahradě, takže lenošení v horkých dnech pokračovalo.“

Paní uč. Macenauerová: „Schovávala jsem se před sluníčkem. Užívala jsem si volno s dětmi. Byla jsem na túře v lese, u tety u Strakonic, na vzdělávacím kurzu BOV a hlavně na naší zahradě.“

Paní uč. Lašková: „Tak já jsem chalupařila.“

Paní uč. Rusková: „Většinu prázdnin jsem byla doma. S manželem jsme cestovali po západních Čechách. Navštěvovali jsme různé zámky a na nich se i ubytovávali, takže jsme občas bydleli v pohádce.“

Paní uč. Stavělová: „První měsíc prázdnin jsem pracovala a druhý jsem odpočívala. Starala jsem se o vnučku a rodiče. A nakonec jsem se chystala na svatbu mého syna Jonáše a pracovala v naší vinárně.“

Paní uč. Pospíšilová: „Odpočívala jsem, cestovala a pracovala jsem.“

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 4 - ZÁŘÍ 2015

Paní účetní Šrůtková: „S kolegyní Maruškou jsme byly ve škole, s výjimkou dvou týdnů, celé prázdniny. Dělaly jsme čtvrtletní uzávěrku účetnictví, fakturaci a archivovaly jsme dokumenty.“

Paní uč. Průšková: „Hned jak začaly prázdniny, vyhřívala jsem se u moře a relaxovala.“

Pan učitel Luňáček: „Celé prázdniny jsem rekonstruoval domeček ve Svitavách. Byl jsem týden s rodinou v Chorvatsku. Na Březinách jsem uspořádal turnaj v malé kopané a týden jsem trávil na soustředění se svitavskými florbalisty.“

Paní uč. Janků: „Byla jsem s rodinou na dovolené v Řecku a pak jsem se dávala dohromady po zdravotní stránce.“

Paní uklízečka Chaloupková: „Týden jsem si užívala v Rudici na Moravském krasu. Jinak jsme uklízela od rána do večera. Jen jedinkrát jsem se šla vykoupat do přírody. Horké dny nás vyhnaly do Lednice s velkým „el“ (zámek na jižní Moravě).

Paní uč. Ptáčková: „Byla jsem doma kvůli operaci kolene.“

Katka, Míša a Léňa ze sedmičky se zeptaly svých spolužáků:

Jak ses cítil(a), když jsi vstával(a) první den do školy po prázdninách? Sedmáci

Šesťáci

Páťáci

Áďa: Blbě Kája: Dobře Klárka: Docela dobře Lenča: Strašně Martin: Strašně Fanda: Zvláštně

Verča: Divně Julča: Normálně Honza: Nic moc Ondra: Normálně Kamila: Hrozně Vítek: Debilně

Jolča: Debilně Timča: Dobře Noemi: Těšila jsem se Jakub: Hrozně Anička: Hrozně Šárka: Hrozně

Čtvrtá A

Čtvrtá B

Třetí A

Třetí B

Lucie: Šťastně Kačka: Naštvaně Valča: Trochu se těšila Marek: Hnusně Honza: Špatně Tomáš: Hrozně

Mikuláš: Unaveně Tereza: Normálně Tina: Divně Kuba: Hrozně Edita: Normálně Matěj: Otráveně

Kryštof: Dobře Honza: Blbě Kristýnka: Dobře Petr: Dobrý Eva: Dobře Nela: Dobrý

Kryštof: Dobře David: Špatně Vojta: Dobře Jolana: Hrozně Terezka: Fuj Lucie: Dobře

SKÓRE:  14x  7x  21x vypovídá o tom, že nástup první den do školy nebyl až tak optimistický, ale neztrácejme hlavu, bude líp!!! Kačka, Léňa a Míša, 7. A SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 5 - ZÁŘÍ 2015

2. září byly v obřadní síni Městského úřadu za účasti Kláry van Sas a pana starosty Davida Šimka slavnostně předávány certifikáty za mezinárodní jazykové zkoušky.

Úroveň Starters splnil Daniel Nekvinda ze současné 4. třídy, Terezka Pavlíčková, Claudie Čadílková z 5. třídy.

Úroveň Flyers složili žáci současné 9. třídy - Filip Janko, Markéta Šauerová, Karolína Chovancová. Velmi úspěšný byl také bývalý žák 9. třídy Matyáš Mačát, který složil zkoušku KET. Všem moc gratulujeme a doufáme, že se budou i nadále zdokonalovat a budou vzorem i pro ostatní spolužáky. Andrea Komůrková

Bazén mých snů V průběhu jarních měsíců vyhlásily Mateřské a rodinné centrum Krůček Svitavy a Sportes Svitavy, s. r. o. výtvarnou soutěž Bazén mých snů. Cílem bylo zapojit rodiny, děti i dospělé a zjistit, jakou mají představu o budoucí podobě svitavského bazénu – co by tam rádi viděli, co tam nesmí chybět, co zlepšit a co jim případně vadí na současném stavu. Šlo prostě o to, zapojit veřejnost do diskuze a inspirovat realizátory, aby budoucí podoba bazénu vyhovovala a líbila se. Celkem se do soutěže zapojilo 53 dětí, většina z naší školy. Šlo především o žáky nynější 2. B a 3. B, kteří ve školní družině nakreslili

několik inspirativních obrázků. Někdo pracoval sám, jiní ve dvojici. Nejvíce si děti přály tobogány, vířivky, saunu a páru, místo na hraní, různé atrakce a bufet s občerstvením přímo u bazénu. Výkresy byly vystaveny 3. 9. 2015 na náměstí, kde proběhlo slavnostní vyhodnocení soutěže. Odměněni byli všichni zúčastnění – dostali volnou vstupenku na bazén a drobné dárky od VZP. Na závěr si mohli zajezdit na motokárách. Všechny obrázky budou zdobit okna svitavského bazénu. A protože jejich autorům ze Sokolovské začíná právě v září plavecký výcvik, mohou je ukázat i ostatním spolužákům. Marta Chybová

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 6 - ZÁŘÍ 2015

Držte nám pěsti! Několik žáků z naší školy navštěvuje atletický oddíl ve Svitavách. Někteří z nich se zúčastnili atletických závodů přípravky, které se konaly 9. 9. 2015 na svitavském stadionu. Závodilo se v družstvech. Z naší školy jsme se zúčastnily já (Thea Mačátová), Magdaléna Komůrková, Jolana Stupková. Závodily jsme ve skoku dalekém (jak my říkáme - dálka), v hodu míčkem, v běhu na 60 a 600 m. Po velkém úsilí jsme dosáhly druhého místa, což nám zajistilo postup do krajského finále. Takže se těšíme na finále a budeme statečně bojovat. Thea Mačátová, 6. A

O svá prázdninová NEJ se s vámi podělí někteří spolužáci.

NEJ

Podobnost čistě náhodná… Můj zážitek začíná příletem na slunný ostrov plný zábavy a 40° C veder. Každý den jsme si užívali s rodinkou, nejradši jsem soutěžil s českým animačním týmem a vyráběl spoustu výrobků v dílnách a rodiče se ségrou vylehávali na slunci a opalovali se. V hlavním městě jsme obešli spoustu památek. Poté jsme přijeli k termálním pramenům, šli jsme nebezpečnou cestou dolů, když v tom zafoukal prudký vítr. Ani jsem se nenadál a má nová čepice letěla doprostřed srázu. Má dobrodružná krev mi nedovolila, abych ji tam nechal. Zdolat jeden z NEJnebezpečnějších kopců se mi vyplatilo. Odměnou mi nebyla jedna, ale hned tři další čepice. Byla to ta nejlepší dovolená. František Vraspír, 7. A

Jednoho slunného a teplého dne jsme se vydali s mamkou, taťkou a naším psem do Jeseníků. Vyjeli jsme lanovkou na veliký „kopec“, kde byla obrovská vodní nádrž Dlouhé Stráně. Začalo tam hodně foukat. Při focení mi vítr sebral čepici a já jsem za ní musela běžet. Vítr stále zesiloval. Když se mi konečně podařilo čepku chytit, uklouzla jsem a spadla dolů. Bohužel si mě fotili turisti a smáli se mi. Toto byla moje NEJtrapnější a NEJnebezpečnější událost za prázdniny. Čepici mám, nic jsem si nezlomila, počasí nám přálo (až na ten vítr nahoře) a výlet se moc povedl. Veronika Stránská, 7. A

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 7 - ZÁŘÍ 2015

Můj NEJvtipnější zážitek se stal, když jsme s bráchou a dědou lovili bratránka z bažiny. Já, Ladik a bratránek jsme jeli na kole ke starému mlýnu, u kterého je bažina. Když jsme jeli z kopce, právě kolem bažiny, bratránek se naklonil a začal se smát, že by byla sranda, kdybych tam spadla. Jeli jsme k ní dolů a bratránek chtěl vědět, jak je hluboká. Šel pro dlouhý klacek a začal ho tam strkat, ale jakmile se naklonil, klacek křupl a on tam spadl. Ladik se začal smát, zato já jsem rychle běžela pro dědu. Já bych ho vytáhla, jenomže on se propadal stále hlouběji. Děda přiběhl a začali jsme ho tahat. Když jsme ho vytáhli, začal ječet, že mu tam zůstala bota… Míša Jánová, 9. A

Jednoho dne naše mamka vymyslela cyklovýlet na Svojanov. Ráno před odjezdem jsme měli všichni super náladu, ale nikdo nevěděl, co nás čeká. Výjezd ze Svitav byl v pohodě, ale potom to nastalo. Samé kopce nahoru. Myslela jsem, že umřu. Dále byla rovina, jenže mě tak bolely nohy z výjezdu kopce, že jsem musela slézt z kola. Pokračovali jsme dále a zase kopce, byla to hrůza! Jak už jsme se pomalu blížili k cíli, začalo to vypadat, že pojedeme z kopce. Ale nic, zase kopce nahoru nebo rovina. Už jsem byla hrozně unavená a musela jsem jít zase po svých. Najednou se před námi objevil dlouhý kopec dolů, který vedl už skoro do Svojanova. Bylo to super, když jste po tak dlouhé době nemuseli šlapat a pouze jste se nechali unášet. Už nikdy nepojedu na kole do Svojanova! Byl to ten NEJblbější, NEJbláznivější, ale i NEJlepší zážitek z mých prázdnin. Denisa Bajtková, 7. A

Z prázdnin mám mnoho zážitků, proto bylo těžké vybrat. Vybrala jsem ten NEJděsivější. Když jsme byli u moře v Chorvatsku, a zjistila jsem, že v moři jsou medúzy. Já mám do moře problém vlézt i normálně, ale ještě s medúzama? Tak to po mně nechtějte! Naštěstí jsem zjistila, že nežahají a mohla jsem se koupat v pohodě. Zdeňka Kladivová, 9. A

O prázdninách jsem odletěla s mojí nejlepší kamarádkou a jejími rodiči na Roatán. To jsem ještě nevěděla, že to nejlepší teprve přijde. Jeli jsme do Gumbalimba parku. To byl park, kde měli papoušky, leguány a opičky. Všechna tato zvířata se mohla volně pohybovat. Šli jsme k opičkám, většina se nebála a přicházela k nám. Bylo to skvělé. Ale víc se mi líbila jedna malá opička. Ta byla v parku nová a zatím se lidí bála. Sedla jsem si na lavičku a pozorovala ji. Pan průvodce mi dal do ruky křupku, já ruku natáhla a opička se začala přibližovat. Chytila si mě všema prstíkama za palec. Měla malinké hebké ručičky. Když se mě chytila, koukala se mi do očí. Byl to NEJkrásnější pocit, co jsem kdy o prázdninách zažila. Nikdy na to nezapomenu. Sofie Brýdlová, 7. A

Mě ty kopce nedostanou, mně teda náladu nezkazí…

Víte, co byl můj NEJnebezpečnější zážitek? Zapalování vos na táboře. Měli jsme tam asi pět jabloní a spoustu vos, které vylétávaly z jednoho hnízda a ohrožovaly nás. Nevím koho, ale někoho při pohledu na zapalovač napadlo vzít ještě můj deodorant a trochu jej na vosách vyplýtvat. Bylo to nebezpečné, proto jsem radši nezapaloval, ale sledoval. Ale i to bylo nebezpečné. Vojta Hajský, 9. A

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 8 - ZÁŘÍ 2015

Jako se hodí k hrnci poklička, tak se hodí kniha k pláži a loďka do vody. Letošní léto jsem se těšila, že budu knihomolkou s velkým K, ale nakonec zvítězila moje druhá velká záliba a stala jsem se vodomilkou s velkým V. Samozřejmě, kufr plný knížek byl mým dobrým společníkem, ale kdo by neodolal vodním sportům, které jsem si mohla na moři vyzkoušet. Jak vše probíhalo? Hned po ranním rozplavání, než začal foukat vítr, jsme využili sílu motorového člunu, připevnili lano a postupně testovali svoji rovnováhu. Nejdříve přišly na řadu vodní lyže, které vypadají podobně jako lyže na sníh, akorát nemáš obuté žádné těžké lyžařské boty. Druhý v řadě byl wakeboard, který je velmi podobný snowboardu. Pro mě byl nejzajímavější wakeskate, na kterém stojíš jako na skateboardu, tedy bez jakéhokoli vázání. Odpoledne jsme při příznivém větru trénovali „s plachtami“. Windsurfing? Prostě pereš se s větrem a báječně si to užíváš. Plavba na malé jednoposádkové plachetničce? Při slabém větru je opravdu v pohodě a při silném větru, ve velkých vlnách zažiješ fakt adrenalin. Nejšťastněji jsem se však cítila při vodním sportování podvečerním, což byly vyjížďky s maminkou a tatínkem na kajaku. Odmalička mám ráda vodu a letos to byly moje NEJlepší, NEJvodomilnější prázdniny. Noemi Nývltová, 5. A

Koncem léta jsem jela s rodiči a bratry na dovolenou do Maďarska. Chodili jsme do aquaparku, kde byla spousta atrakcí. Při jedné jízdě na mě čekalo nepříjemné překvapení. Nasedli jsme s Filipem na nafukovací člun a vrhli se z prudkého tobogánu, který nás měl vytlačit nahoru. Jenže kousek před vrcholem se člun zasekl a my jsme se zastavili. Nevěděla jsem se, co mám dělat, tak jsem začala křičet. To nepomáhalo, tak musel Filip vystoupit a tlačit člun. Po chvíli se mu to povedlo a vyprostil nás. Zbytek dovolené jsme si krásně užili, ale na tento tobogán jsem už radši nešla. Byl to NEJvtipnější zážitek. Vikča Vykopalová, 5. A

Můj NEJsportovnější zážitek. No takže… Jak to napsat … Jednoho krásného, říkám opravdu krásného dne… Ehhmmm, zrovna ten den pršelo, mi zazvonil budík do ouška. Bylo teprve 7 hodin ráno, tak jsem se nasnídala, oblékla, vyčistila si zoubky, učesala se a nachystala věci, jelikož jsem odjížděla do Lupenic na volejbalový turnaj. Bylo okolo půl deváté, stála jsem na autobusáku a čekala na ostatní. Když už všichni dorazili, tak náš 6členný tým nasedal do aut a mohli jsme vyrazit. Když jsme dorazili na místo, převlékli jsme se a turnaj mohl začít! Protože jsme hrály za kadetky, i když jsme starší žákyně, neskončily jsme ani první, ani druhý nebo pátý, ale poslední.  Markéta Šauerová, 9. A

Můj NEJodvážnější zážitek jsem prožil o letních prázdninách v lanovém centru v Jeseníkách. Když jsme přišli do lanového centra, uviděli jsme 10metrovou horolezeckou stěnu. Tomu se nedalo přece odolat! Při lezení nahoru se mi klepaly ruce a nahoře na mě čekal ještě těžší úsek. Točila se mi i hlava a klepaly nohy. Z té výšky jsem musel skočit a sjet dolů po laně, připnutý na karabině. Všechno dobře dopadlo, protože mi táta dodal odvahy a já to v klidu sjel. David Hladký, 5. A

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 9 - ZÁŘÍ 2015

Třetí týden v červenci jsme vyrazili s rodiči do ZOO v Praze. Bylo krásné počasí, které vybízelo ke krásné prohlídce. Míjeli jsme různé výběhy se zvířaty, až jsme přišli k ohradě, kde se volně pohybovali osli. S mamkou jsme si je přilákaly k sobě, abychom si je mohly pohladit a vyfotit. Při odchodu od oslů jsem nemohla odejít, protože mě něco drželo za tričko. Strašně mě to vylekalo, ale potom i hodně pobavilo. On mě totiž držel osel za triko, které mně pěkně rozžvýkal. Zavolala jsem na mamku, aby mi od oslíka pomohla. Ten se nechtěl mého trika vzdát. Hodně jsme se tomu zasmáli a vesele vyrazili dál. Byl to můj NEJvtipnější zážitek z prázdnin. Vendula Dvořáková, 7. A

O prázdninách jsme byli na dovolené v autokempu v Rapotíně. Šel jsem s bráchou na houpačku, která byla vysoká okolo 15 metrů. Ze země to vypadalo jako brnkačka, ale když nás vytáhli nahoru, tak jsme se báli, protože jsme zjistili, jaká je to výška. Pán zatáhl za provaz a letěli jsme volným pádem dolů a křičeli jsme jako o život. Jen co jsme se dohoupali, tak jsme chtěli jít ještě jednou. V noci se mi zdálo, že jsem znovu na té houpačce a cítil jsem, že padám. Vzbudil jsem se a zjistil, že to byl jen sen. Byl to můj NEJhustější zážitek. Tomáš Doskočil, 5. A

Můj NEJ zážitek z prázdnin byl, když jsme jezdili v Chorvatsku na lodi. Jezdili jsme na skútru, banánu a na kruhu. Jeli jsme na písečnou pláž, lovili tam mušle, které jsme pak přivezli domů. Nejlepší bylo, když jsme jezdili s tátou na kruhu a dostali jsme pořádnou facku od vody. Kája Chovancová, 9. A

Ilustrace: Max Čuhel Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jaký zážitek z prázdnin byl pro mě nejhezčí. Prázdniny byly tak hezké! Jenže jak si z toho vybrat? Rozhodl jsem se, že vám napíšu pár řádků o zážitku NEJriskantnějším a zároveň NEJhorším. Jednoho ráno jsme se s mamkou rozhodli, že se vydáme na kolech do České Třebové. Vyjeli jsme brzo ráno. Chystali jsme se za mým kamarádem z tenisu. V České Třebové jsme museli projet přes náměstí kolem prodejny kol. Držel jsem se za mamkou, když tu najednou ze zatáčky vyjelo auto. Mamka letí na kapotu, já vrážím do auta a letím přes auto. Byl jsem v šoku a hned jsem běžel za mamkou, která ležela před autem. Bolela mě ruka a koleno. Byl jsem naštvaný, že se nám takhle zkazil výlet. Paní v autě přehlédla značku - Dej přednost v jízdě! Naštěstí se nám nic hrozného nestalo, kromě modřin a rozbitých kol. Musím říct, že od té doby si dávám pozor na každém rohu. Martin Bahenský, 7. A

Za dva dny jsem měla jet na soustředění a byla jsem nachlazená. Proto mě mamka nechtěla pustit na koupaliště. Nakonec jsem ji přemluvila, aby mě pustila alespoň na chvilku. Na koupališti to bylo super, byla tam taky moje kamarádka. Byly jsme na klouzačce, tobogánu a koupaly se. Najednou se z ničeho nic zatáhlo a přihnala se bouřka, začaly padat kroupy. Slunečníky začaly létat vzduchem. Utíkaly jsme se společně

schovat do hotelu. Byl tak silný vítr, že jsem málem spadla, kamarádce kroupy udělaly modřiny a vše jsme měly promáčené. Malé děti brečely. Byl to NEJdobrodružnější zážitek z prázdnin. Přestože bydlím kousek od koupaliště, byla jsem ráda, že pro mě přijela mamka autem, protože jsem byla úplně zmrzlá a promočená. Naštěstí jsem neonemocněla a na soustředění mohla odjet. Klára Melicherová, 7. A

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 10 - ZÁŘÍ 2015

Prázdninové dny i vzpomínání na prázdniny jsou tatam, všichni už se naplno vrhají do práce. V hodinách to začíná „šlapat“. O metodě BOV nám napsala paní učitelka Macenauerová.

Otázky, které napadly žáky: BOV je zkratka pro badatelsky orientované vyučování. Naše škola v hodinách paní učitelky Šimkové a Stavělové ověřovala tyto vyučovací metody. Mne samotnou tato metoda zaujala, tak jsem se ji rozhodla vyzkoušet. Minulý rok šlo o téma „Pupeny“ ve 4. třídě. Tento rok se mi naskytla možnost odučit tuto metodu hned v září. Protože mnoho žáků 8. a 9. tříd odjelo do Anglie, byly tyto dvě třídy spojeny. Netrvalo mi moc dlouho vymyslet pro ně jinou a podle mne zajímavou hodinu. Zvolila jsem téma „Slunečnice“. Proč slunečnice? Protože slunečnice je krásná zářivá rostlina a má využití i v kuchyni jako olejnina. Na začátku hodiny vymýšleli žáci otázky, které se týkaly slunečnice. Poté se žáci rozdělili do čtyřčlenných skupin a svoje otázky si sdělili. Vybrali si jednu otázku a zkusili si na ni odpovědět a vytvořit domněnku, jak jejich výzkum asi dopadne. Poté si žáci zvolili postup svého bádání. Druhou hodinu jsme začali pokusem, kterým zkoumali to, co si zvolili. Buď potvrdili, nebo vyvrátili svoji hypotézu a vytvořili plakát, který prezentovali před ostatními, a podělili se o své poznatky, jež během pokusu získali.

Jaký má slunečnice kořen? K čemu se slunečnice používá? Proč se natáčí ke slunci? Jak hluboké mají kořeny? Z jakých částí se dá získávat olej? Kolik má semínek? Je jen jeden druh slunečnic? Proč má černý prostředek? Jakým ptákům nejvíce chutnají semínka?

Hypotézy: Jelikož je slunečnice velká, bude mít její květ více jak 300 semen. Květ slunečnice má 24 okvětních lístků. Slunečnice má 1350 semínek. Z jedné slunečnice se vyrobí 40 ml oleje. Květ slunečnice je přitahován světlem.

Pokus a ověřování hypotézy:

Tvorba a prezentace plakátů:

A jak žáci srovnávají BOV s laboratorní prací? Anička: Mně se tato práce líbila. Byla to příjemná změna. Byla bych ráda, kdyby se tento způsob zařadil do výuky. Jára: Tento styl výuky se mi rozhodně líbí a připadá mi zábavný. Chtěl bych více takových hodin. Karel: Líbilo se mi to. Podle mě je to lepší než laborka. Je lepší to dělat ve skupině než samostatně. Bylo by dobré to zařadit do výuky. Michal: Laborka je trochu lepší, ale tohle se mi líbí také.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 11 - ZÁŘÍ 2015

Výlet prvňáčků do ZOO Olomouc

Ve čtvrtek 17. září jsme vyrazili na adaptační výlet. Kdo my? No přece nejmladší žáčci a žákyňky naší školy, tedy celá 1. A a skoro celá 1. B. Také naše paní učitelky Milena Pešinová a Kateřina Procházková společně s paní vychovatelkou Janou Jenišovou a paní asistentkou Stáňou Kršákovou. Na cestu nám od samého rána svítilo sluníčko, takže po trošku delší cestě jsme se těšili na všechna zvířátka a jak si to společně vše užijeme. A také ano. Většina zvířecích kamarádů se nám vystavovala, jako kdyby to mělo být naposled, proto jsme mohli vidět obědvajícího lva, prskající velbloudy, spící netopýry, líné hady…

Na zpáteční cestu jsme se moc netěšili, protože jsme věděli, že už se blíží konec výletu. Ale na druhou stranu jsme byli plni zážitků, o kterých jsme doma všem vyprávěli. Už se těšíme, co nového pro nás paní učitelky vymyslí. Všichni z 1. A a 1. B

Ani děti v družině nezahálí… DOPRAVNÍ HŘIŠTĚ Se školní družinou jsme navštívili dopravní hřiště. Žáci se seznámili se základními pravidly silničního provozu, dopravními značkami, křižovatkami, přechody pro chodce a přecházením nebezpečných úseků, správným vybavením jízdního kola… Dále si vyzkoušeli jízdu dle semaforů a značek na kole, koloběžce a motokáře. Na dopravním hřišti se nám moc líbí a pevně věříme, že jej budeme moci za příznivého počasí navštěvovat.

OD KOLOBĚŽKY K LETADLŮM V pondělí 14. 9. a ve středu 16. 9. jsme v rámci školní družiny navštívili interaktivní výstavu v městské muzeu Počátky letectví v Pardubickém kraji. Na děti zde čekalo velké množství modelů letadel, které si prohlédly a seznámily se s jejich funkcí, historií, označením a barvou. Dále bylo pro děti připraveno několik interaktivních stanovišť, např. sestavování letadla ze stavebnice a papíru; na trenažéru si každý mohl vyzkoušet, jaké to je být pilotem; let děti mohly řídit i na monitoru počítače a vyzkoušet si různé akrobatické kousky. V muzeu se nám moc líbilo a těšíme se na další návštěvu. Jana Jenišová, vychovatelka ŠD SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 12 - ZÁŘÍ 2015

s Veronicou do Dánska

Ahoj, jmenuji se Veronica Bräuner a chodím do 6. třídy. Narodila jsem se v Dánsku, protože můj táta je Dán. Do Dánska jezdíme třikrát do roka. Letní prázdniny jsou nejlepší, protože tam jsou zábavné parky s vysokými horskými dráhami až 90 metrů. Jednu jsem letos vyzkoušela a bylo to super! Mají tam také výborné točené zmrzliny s různými barevnými a čokoládovými posypy. U babičky na Nr. Hostrupu je kravín, kam se chodíme vždy kolem 16. hodiny dívat na dojení krav a na krmení malých telátek. S dědou jezdíme na traktoru, chytáme ryby a k snídani máme speciální housky. V Dánsku mám také ráda výlety k moři, hlavně na západních plážích, kde jsou větší vlny a

dá se v nich parádně dovádět. Na východních pobřežích je zase spousta krabů a medúz. Pláže jsou téměř všude písčité a prostorné a dá se na nich jezdit autem. Jsem vždycky ráda, když mamka nachystá svačinu, my si uděláme piknik a večer třeba počkáme na západ slunce. Moje mamka je z Čech, ale dánsky mluvit umí, takže i doma mluví rodiče dánsky. Verunce děkujeme za příspěvek a doufáme, že se ještě o nějakých zajímavostech dočteme v dalších číslech SK.

s Noemi a s Terkou do knihovny Ráda bych Vám představila knížky oceňovaného britského herce, scénáristy a spisovatele Davida Walliamse. Tento autor vypráví i o věcech, které jsou k pláči, s takovým humorem, že budete plakat smíchy. Přestože nelze knihy soudit podle obalu, tady už obaly a názvy knížek napovídají, že o legraci nebude nouze. V České republice bylo zatím vydáno 6 titulů: Babička drsňačka, Pan Smraďoch, Kluk v sukních, Malý miliardář, Krysburger a Ďábelská zubařka. Nyní už netrpělivě očekávám vydání další knihy Příšerná teta. Doporučuji vám začít číst raději o víkendu, protože od těchto knih se nedá odtrhnout, a tak by mohly ohrozit vaši školní docházku. Noemi Nývltová, 5. A

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 13 - ZÁŘÍ 2015

Dobrodružství skřítka Valentýna Autor: Carlos Busquets Ilustrátor: Carlos Busquets Rok vydání: 2006 Počet stran: 87 Nakladatelství: Ottovo nakladatelství

s Katkou mezi aplikace

Tato aplikace je hlavně pro milovníky čtení. Můžeme tu najít spoustu fanfikcí o youtuberech, slavných osobnostech… Můžeme si vybrat, jestli chceme číst romány, sci-fi, fantasy, horrory nebo něco jiného. Je tady opravdu velký výběr knih. Nejlepší na tom je to, že si můžeme číst téměř kdekoliv. 

Skřítek Valentýn žije ve veliké houbě stejně jako ostatní v Zemi skřítků a má oči jen pro sousedovic Celestýnku. Je hodný a pracovitý, ale velmi stydlivý, a tak milá Celestýnka o jeho lásce nic netuší. Zato záludný čaroděj Drakodejm se snaží, seč mu jeho kouzla stačí, aby získal Celestýnku za ženu. Když si Valentýn konečně dodá odvahy jít za svou vyvolenou s kytičkou nejkrásnějších růží, už je nebohá Celestýnka pod vlivem zlého kouzla. Utrápený skřítek se jde poradit s moudrým Dobrorádem a nezbývá mu nic jiného, než se vydat pro kouzelného modrého ptáka, který mu pomůže přemoci kouzla zlého čaroděje a získat srdce krásné Celestýnky. Terka Pavlíčková, 5. A

s Ivem mezi PC hry Red Cruicible: Firestorm Tato hra je zdarma na Steamu. Je to MMS – Modern Military Shooter. Jde zde o to, že v různých modech, jako je například TDM nebo DM, stojí proti sobě dva týmy… Hra spoustu lidí odradí svojí grafikou a s tím spojenou neočekávanou náročností na HW, která ovšem není u této hry na správném místě. Hra je špatně optimalizovaná a na silných PC se vám bude držet na 60fps, což je samozřejmě super, ovšem při poměru 60fps/HW by hra měla jet minimálně na 120… Jinak je hra zábavná, pokud hrajete aspoň ve dvou lidech. A pokud se přenesete přes to, že hra je P2W a grind, tak vám nebude vadit už nic. Pokud máte alespoň 1 až 2 kamarády, se kterým můžete hrát, můžete si připočíst 1 až 2 body k hodnocení… Uděluji 6/10. Ivo Teplý, 8. A

O této aplikaci jste už určitě slyšeli. A pokud ne, tak jde o aplikaci, která se snaží co nejvíce pomáhat dětem s handicapem nebo něčemu jinému… Pomáháte vlastně tím, že chodíte, běháte nebo jedete na kole a tím sbíráte body. Body pak můžete dát na nějaký projekt, který si sami vyberete. Přijde mi to jako skvělý způsob pomoci. Sama to také využívám, nasbírala jsem něco přes 100 bodů a jsem na to hrdá.  Katka Ebertová, 7. A

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 14 - ZÁŘÍ 2015

Spolužáci Adélky z páté třídy využili veverku k veršování. U některých to vypadá, že mají před sebou „slavnou“ budoucnost. Doprovodné ilustrace mají na svědomí: Jan Sauer, 8. A, Klárka Melicherová, 7. A a Lukáš Kovář, 8. A

Po stromě šplhá veverka, rezavá, mrštná čiperka. Očka jí svítí jako baterka a tlapky má snad na pérka. Skáče si z větve na větev, ptáte se: „Kam ten spěch?“ No přece tu spoustu oříšků, musí teď schovat pod stříšku. Denis Hynek

Včera večer jsem viděla veverku. A představte si! Dneska mi běhala po dvorku. A druhý den zase! Tak jsem jí přinesla hrnek oříškové kaše, kterou předevčírem jsem měla. Proto možná za mnou veverka jít chtěla.

s Adélkou za … VEVERKOU OBECNOU Veverka obecná obvykle dorůstá 19 až 23 cm a dosahuje hmotnosti mezi 250 až 340 g. Má huňatý ocas, který jí napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako pokrývku těla při spánku, je 14,5 až 20 cm dlouhý. Stejně jako většina stromových veverek má i naše veverka ostré a zakřivené drápy, které jí pomáhají při lezení po větvích stromů. Zbarvení srsti veverky obecné se liší podle lokality rozšíření a období, ale vždy je srst na břiše a hrdle zbarvená krémově až bíle. V Česku se nejčastěji objevuje červená a černá forma, ve světě není výjimkou ani šedá nebo čistě bílá forma. Veverky se dožívají až 7 let, rekordní věk je 12 let. Dokáže běhat až 19 km/hod. Veverky mají dobrou paměť- výborně si pamatují veškeré spižírny (úkryty potravy), které si hlavně na zimu vytváří během celého roku. Ve Finsku v dávných dobách sloužily veverčí kožky jako platidlo (když ještě nebyly peníze), byly nazývány kiihtelys. Dodnes se ve Finsku penězům občas lidově říká veverčí srst. Adéla Kratěnová, 5. A

Za chvilku přiběhla druhá, třetí a najednou jich bylo pět. Pak seběhly se sousedovic děti a pozorovali jsme veverky a jejich svět.

Co to šplhá do větví? Má rezatý kožíšek. Možná ti teď napoví, že si nese oříšek. V našem parku je jak doma maličkatá čiperka. Všichni si ji oblíbili, je to přece veverka. Adéla Kratěnová

Krásný hnědý kožíšek, V doupěti má pelíšek. Po stromě si leze a oříšky nese. Hopsá rychle do spížky, dát tam všechny oříšky.

Noemi Nývltová

Oči má jak korálky,

Je-li v lese chvíli klid,

hravě skáče do dálky

Jde si houby ulovit.

a v rezavém kožíšku

Ty pak suší ve své spíži,

zdolá snadno každou výšku.

když se krutá zima blíží.

Ocásek jí pomáhá,

Častokrát si v zahradě

aby dolů nespadla. dobrý ořech ukradne. Stromy jsou jí domovem Stále nevíš, kdo to je? bezpečnějším nežli zem. Kdo hbitě běhá po stromě? Když se snaží, nemá hlad, Kdo uši jak dva štětce má stačí šišky nasbírat, a jí nejraději semínka? Potom vsedě na babku, louská tuhle dobrůtku.

Lenka Kopečná

Šárka Kovářová SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 15 - ZÁŘÍ 2015

Začíná školní rok a my jsme se vrátily tentokrát ve třech - Káťa Ebertová a Míša s Lenčou Liškutinovy. Venku jsou ještě letní dny, tak jsme pro vás připravily crop-topy a k nim pár vhodných doplňků.

Tenhle crop-top je obyčejný, ale pěkný.

Okay? Okay? Tenhle je zajímavý ;)

Vhodný k pláži, typicky letní...

Pasové kraťasy teď letí ;)

Modrá, proč ne?? K outfitu vypadá skvěle .

Emoji jsou roztomilí.

Boyfriend jeans se teď hodně nosí. Tyto světle modré s imitací potrhaného vzoru jsou bomba .

Bílé tenisky se hodí ke všemu . Kabelky MK jsou velmi elegantní. Korzetový crop-top je velmi elegantní .

Boty na vyšší podrážce jsou super . Ke kabelce MK jak dělané.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 16 - ZÁŘÍ 2015

1. KAPITOLA - DISKOTÉKA A NOVÁ SPOLUŽAČKA Barča se učí…

Hmm… Snad to zvládnu…

Barča 1.

Láďa Barča

Co teď? Kuba je prima kamarád, ale…

Kuba a další…

Láďa odešel a přišel Kuba za Barčou… Láďa je docela fajn kluk…

2.

Proč ne, půjdu ráda.

Ahoj Baru, nešla bys se mnou na diskotéku?

Baru, nešla bys se mnou večer ven? Nevím, jak mi to vyjde. Už jsem něco slíbila.

3.

Báru jsem pozval na diskotéku, tak se mezi nás nepleť, jasný!!! Hele, Bára mi řekla, že jí to možná vyjde. Tak všechno dobrý?!

5.

No, teda…

Au, to bolí! Nech toho! Moje brýle!!! Tak to je dobrý, kámo!

6. S Bárou jsme už dlouho kamarádi, známe se od mala, ale vím, že má ráda tebe.

4.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 17 - ZÁŘÍ 2015

Nová spolužačka se učí…

Barča se seznamuje s novou spolužačkou…

Snad to tady nějak zvládnu…

Ahoj, jak se jmenuješ? Já Bára.

Ahoj, to je náhoda. Máme stejné jméno. Pojď, někoho ti představím.

8.

Tak fajn…

Barča jde Barču představit Láďovi… Láďo, to je naše nová spolužačka Bára.

7.

Ahoj, těší mě. Mohla bys jít s námi na diskotéku. Řekneme i Kubovi, ne?

Láďa je rád, že s ním Barča půjde na diskotéku… Doufám, že už nechá Kuba moji Báru být…

Mě taky těší… Půjdu ráda.

To není špatný nápad…

9.

Nakonec si dávají společnou fotku SELFIE

Jsem rád, že jdeme spolu na diskotéku.

10.

Já také. Třeba si bude Bára s Kubou rozumět a budeme chodit společně. A Kubu nechej už na pokoji, jo!? 11.

Vypracovaly: Nikča, Barča a Anička z 8. A SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 18 - ZÁŘÍ 2015

Doufáme, že si to všichni na diskotéce užijeme.

Malý chlapec stojí v poli a radostně pozoruje rudý obzor. Kolem jde pocestný a říká: "To je nádhera! Taky tě tak těší ten západ slunce?" "To není západ slunce. To hoří škola!" Učitel k žákovi: "Kdybys měl sedm jablíček a já tě o dvě poprosil, kolik by ti jich zůstalo?" "Sedm!" Při hodině tělocviku si žáci lehají na záda a napodobují jízdu na kole. "Pavlíku, proč necvičíš s ostatními?" "Zrovna jedu z kopce."

Vtipy ze školní chodby… Znáte televizní pořad – Vtip za stovku? Thea Mačátová ze šestky vyrazila o přestávce mezi spolužáky a ptala se jich na vtipy. Stovku sice nedostali, ale za to se jejich vtipy dostaly se do Sokolovského koktejlu. Kryštof Kratochvíl 3. A: Maminka učí Pepíčka říkat ano. Když jde Pepíček do obchodu a prodavačka se ho ptá: „Chceš chleba?" Pepíček říká: „Ano". Jde dál a potká boxera a ten se ho ptá: „Chceš dostat do nosu?" Pepíček říká: „Ano." A tak mu dal boxer do nosu. Druhý den Pepíčka maminka učila říkat ne. A tak Pepíček šel do obchodu a paní prodavačka se ho ptá: „Chceš chleba?" Pepíček říká: „Ne." Jde dál a potká boxera a ten říká: „Tobě to včera nestačilo?" a Pepíček říká: „Ne." Kateřina Sauerová 4. A: Pepíček si jde koupit do obchodu vydru. Jenomže neumí říci R! A tak se ptá prodavače: „Mohl bych jednu vydvu?“ „Ale jistě," říká pan prodavač. Pepíček vyjde na ulici a potká dva policisty a ten jeden říká: „Co to tady tak páchne?" a Pepíček říká: „Vydva!" Denisa Pecáková 4. A: Večer: „Maminko, maminko, táta je zase opilý!“ „Jak jsi to zjistila?“ Protože v koupelně holí zrcadlo!" Jára Rozlívka 6. A: Přijde malý indián k náčelníkovi a ptá se ho: „Proč mají indiáni tak ošklivá jména?" "Jak ošklivá?" ptá se náčelník. „Tobě se nelíbí Silný medvěd nebo Bystrý sokol?" „Líbí." „Tak o co ti vlastně jde, Smrdutý skunku?" SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 19 - ZÁŘÍ 2015

Osmáci si hned první dny ve škole vyzkoušeli, zda se jim podařilo přepnout z prázdninového režimu na režim pracovní (školní). Někteří si s úkolem poradili hravě, některým se moc nedařilo a některým se ještě moc nechtělo. Jak si poradíte vy? Výsledky najdete v říjnovém čísle.

Napiš dvojice, jak k sobě patří (číslo a jméno muže a ženy). Na zářijovém čísle Sokolovského koktejlu se podíleli: Členové redakční rady: Noemi Nývltová, Adéla Kratěnová, Tereza Pavlíčková z 5. A, Thea Mačátová z 6. A, Kateřina Ebertová, Michaela a Lenka Liškutinovy, Vendula Dvořáková, Vanesa Zelinková ze 7. A, Barbora Boušková, Barbora Bártková, Anna Kosinová, Nikola Valentovičová, Ivo Teplý z 8. A. Přispěvatelé z venku: Veronica Bräuner, 6. A, Marta Chybová, Jana Jenišová, Andrea Komůrková, Jitka Macenauerová, Kateřina Procházková s prvňáčky, Alena Vašáková, deváťáci, páťáci, sedmáci. Autorky Koktejlíků: Kristina Kösslerová a Noemi Nývltová Tempo a rytmus udávala: Petra Andresová Tisk zajistila: Jiřina Sirková

http://www.zs5.svitavy.cz /

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 20 - ZÁŘÍ 2015