Tematický blok 2 - Zásady a postup vypracování Úvodu ZP

Tematický blok 2 - Zásady a postup vypracování Úvodu ZP Obsah kapitoly

Vysvětlit význam úvodu ve struktuře ZP, zdůraznit členění úvodu a charakterizovat jeho jednotlivé části a jejich návaznost. Prezentovat interní normy VŠFS ve vztahu k ZP.

Studijní cíle

Po absolvování 2. bloku předmětu by studenti měli: Porozumět významu a obsahu úvodu ZP, Dokázat zpracovat úvod ZP dle interních poţadavků, Vyuţívat is.vsfs pro zpracování ZP, Znát a respektovat interní normy VŠFS, o.p.s. ve vztahu ke zpracování a hodnocení ZP.

Doba potřebná ke studiu

Studium Vám zabere 60 minut. Projití příkladů a nácvik tvorby vlastních bibliografických citací dalších 60 minut.

Pojmy k zapamatování

Úvod

Úvod ZP, hypotéza, cíl ZP, metoda odborné práce. Vypracováním úvodu závěrečné práce si student ujasňuje svůj záměr pro zpracování vybraného tématu. Deklaruje cíl, popřípadě hypotézu práce a metody odborné práce, které pro zpracování tématu vyuţije. V Úvodu také zmiňuje teoretická východiska řešeného problému. Interní normy VŠFS poţadují předloţení zpracovaného Úvodu jako podklad pro ukončení předmětu bakalářský seminář. Důvodem tohoto poţadavku je motivovat studenta k přemýšlení o cíli, konstrukci závěrečné práce a metodách, které v práci pouţije. Takto zpracovaný úvod není konečnou variantou a po zpracování práce je dotvářen a upravován.

Výkladová část

1 Metodika vypracování úvodu ZP 1.1 Předmět zkoumání a cíl bakalářské a diplomové práce 1.1.1 Zpřesnění předmětu zkoumání Definice předmětu zkoumání bývá klíčovou otázkou první fáze zpracování závěrečné práce. Je nutné si stanovit oblast zkoumání daného tématu a zaměřit na ni metody zkoumání vybrané tak, aby její řešení směřovalo k ţádoucímu cíli. Logická struktura zpracování závěrečné práce je v tomto případě nápomocna. Shromaţďování literatury a zpracovávání teoretické části práce má za důsledek to, ţe se student více ponoří do zkoumaného tématu, téma „načte“, vytvoří si určitý přehled a pochopí další vztahy v řešené oblasti. S tímto

teoretickým rozhledem je jiţ student schopen identifikovat a vybrat „bílá místa“, která by byla vhodná pro zpracování. 1.1.2 Stanovení cíle práce V okamţiku, kdy student jiţ prostudoval dostatečné mnoţství odborné literatury, a absolvoval konzultace se svým vedoucím práce, je čas na stanovení přesného cíle práce. Je také vhodné, aby si student udělal představu na jakém stupni poznání se v současné době daný problém (předmět zkoumání) nachází. Měl by získat přehled o existujících základních přístupech k řešení problému a na tomto základě vybírat metody, které ve své práci pouţije. Tímto postupem lze dospět ke dvěma základním variantám pohledu na cíl práce: cíl práce se podaří ztotoţnit s tématem bakalářské práce, téma bakalářské práce je velmi rozsáhlé a stanovení cíle práce téma zuţuje a zpřesňuje.1 Po těchto krocích student úţeji specifikuje problém, který chce v závěrečné práci řešit a formuluje cíl práce pokud moţno co nejkonkrétněji. Lze v této souvislosti také zmínit moţnost stanovení „pracovní hypotézy“, domněnky nebo představy o moţnostech řešení daného problému. Samotná hypotéza2 představuje předběţné tvrzení, představu o vztahu mezi zkoumanými proměnnými a s tím související předpoklad budoucího chování systému. „Hypotézy jsou lešením, které se staví před budovu a pak se strhává, je li budova postavena. Jsou nutné pro vědeckou práci, avšak skutečný vědec nepokládá hypotézy za předmětnou pravdu, podobně jako nelze pokládat lešení za stavbu samu“. (Johann Wolfgang Goethe).3 Při formulaci hypotézy bychom se měli drţet určitých zásad:4 měla by být formulována stručně, jednoznačně, logicky a jednoduše, 1

POSTLER, M. Metodika zpracováni a úprava diplomových prací: (určeno pro inženýrský stupeň studia). Praha: VŠE, 1994. ISBN 80-7079-976-5. s. 12. 2 Hypotéza je předpoklad, domněnka, navrţená teorie, konstatování opírající se o naše domněnky či tentativní (pokusný, nezávazný) výrok o vztazích mezi dvěma nebo více pozorovanými nebo nepozorovatelnými jevy nebo proměnnými. 3 ŘEZÁČ, P. Úvod do výzkumné práce. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. ISBN 80-7157-589-5. s. 29. 4 PAVLICA, K. a kol. Sociální výzkum, podnik a management: průvodce manažera v oblasti výzkumu hospodářských organizací. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2000. 161 s. ISBN 80-86119-25-4.

2

měla by být formulována ve formě oznamovací věty, nejčastěji implikace, měla by být ověřitelná, tj. všechny proměnné musejí být definovány operacionálně, měli bychom se vyhýbat slovům, která vyjadřují osobní a kulturní soudy či preference, za hypotézu by neměla být vydávána definice nebo neurčité tvrzení. Operacionalizace „operační definice“ hypotézy znamená, ţe nám nevysvětluje, co určitá věc či jev je, ale jak se to pozná (změří). Jinými slovy to znamená, ţe hypotéza obsahuje proměnné, které vstupují do zkoumaného problému a pro které máme operacionální vymezení, tj. určení toho, jak je změříme. V dalších etapách zpracování diplomové práce dochází k verifikaci (ověřování) hypotéz. V průběhu těchto etap student můţe hypotézu potvrdit, upřesnit nebo vyvrátit. Tím postupně řeší vymezený problém.

1.2 Konstrukce Úvodu Úvod závěrečné práce obsahuje stručné vyjádření účelu, cílů, metodický přístup v hrubých rysech. Rozhodně by se neměl opakovat text abstraktu, ani by zde neměly být popisovány výsledky – to je téma pro závěrečné zhodnocení. Není-li pouţita předmluva, pak můţe úvod obsahovat i témata, jeţ by měla být v předmluvě. Tato kapitola má čtenáře uvést do problematiky, nastínit širší kontext problému a blíţe popsat předmět, který bude v bakalářské práci řešen (definování obsahu práce). Rozsah Úvodu činí u BP 1-2 strany. Podle tzv. deskriptorů platných v prostoru ECTS musí text obsahovat obligatorně stanovené části, členěné do samostatných odstavců. Úvod definuje obsah práce, obsahuje 4 odstavce: 1. Zdůvodnění zvoleného tématu, nastínění problému, který bude v práci řešen. 2. Charakteristiku současného stavu řešené problematiky v odborných kruzích. 3. Stanovení cíle práce (případně hypotézy). a. Cíl musí být přesný, exaktně hodnotitelný, měřitelný, atraktivní, reálný, termínovaný (SMART). V závěru práce musí být zhodnocení naplnění stanoveného cíle ZP. Lze formulovat dílčí cíle. 4. Popis metod práce, které k dosaţení cíle budou vyuţívány, včetně zdůvodnění jejich výběru. První odstavec úvodu by měl obsahovat zdůvodnění aktuálnosti tématu a nastínění problému, který student bude řešit. Tato část 3

obsahuje také zdůvodnění, proč bylo téma zvoleno. Druhý odstavec úvodu je zaměřen na současný stav problematiky a přehled nejvýznamnějších literárních pramenů, které jsou k zadanému tématu zpracovány, a to včetně jejich autorů. Měl by zde být zmíněn aktuální vývoj v oboru, a jak je téma frekventováno v odborných kruzích (zde je třeba prokázat základní znalost problému). V tomto, třetím, odstavci se nachází stanovení cíle bakalářské práce. Cíl musí být exaktně hodnotitelný, měřitelný, musí iniciovat přínosy ZP ve srovnání s vývojem problematiky. Doporučuje se formulovat nejen hlavní cíl ZP, ale i další dílčí cíle, umoţňující autorovi naplnění cíle hlavního. Cíl bakalářské práce by měl být zformulován tak, aby se následně mohl, v rozvinutější a kvalitativně vyšší podobě, stát cílem i kontinuálně navazující DP. Cíle závěrečné práce nemusí být vyjádřeny explicitní otázkou, ale je nutné je jasně popsat. Na takto stanovené cíle (exaktně hodnotitelné, měřitelné) nebo původní teze je potřeba odpovědět v závěru práce. Zodpovězení splnění nebo nesplnění cílů závěrečné práce musí být v Závěru stejně exaktní a zdůvodněné a doloţené hlavními výsledky a odkazy do praktické části práce. V posledním odstavci nabídneme popis vědeckých metod práce, které budou v průběhu zpracování ZP pouţity k dosaţení cíle, včetně zdůvodnění jejich výběru. Musíme předpokládat, ţe čtenářem můţe být i laik, který o vámi řešené problematice neví téměř nic. Úvod začneme nejlépe půlstranou zcela obecného úvodu (víceméně pro neodborníky), kde nastíníte, o čem vlastně celá Úvod bude. Ideálním stavem by bylo, pokud by dříve nepoučený čtenář na základě této půlstrany a cílů na konci Úvodu pochopil, o čem by vaše závěrečná práce měla být. Co by úvod neměl obsahovat: Podrobný popis obsahu a jednotlivých kapitol ZP - obsah jednotlivých kapitol ZP můţe být charakterizován ve třetím odstavci, kde za stanovením cíle lze provést jeho rozvinutí a zpřesnění. Je zde moţné naznačit, čím se budete v jednotlivých kapitolách zabývat pro zdárné splnění cíle práce. Taktéţ můţe být obsah jednotlivých kapitol ZP nastíněn ve čtvrtém odstavci, kde student hovoří o zvolených metodách odborné práce, které pro dosaţení svého cíle pouţije. Osobní beletristická konstatování a podobné úvahy – v krátkosti je přípustné v úvodu uvádět osobní úvahy a názory, nemělo by to ovšem narušit celkovou logickou strukturu úvodu a koncepci jeho věcnosti. Historie a podrobný popis subjektu, kde bude realizována aplikační část ZP – na tento text bude prostor na začátku 4

praktické části. Další reálie (věcné údaje, charakteristická dílčí fakta), úvahy – tyto texty jsou jiţ předmětem zpracovávání vlastní práce. V diplomové práci je poţadováno jiţ v teoretické části zpracovávat vlastní závěry rešerší uvedených literárních zdrojů.

2 Možnosti is.vsfs a jejich využití při zpracování a odevzdání ZP Je nutné si uvědomit, ţe VŠFS disponuje v rámci ISu plagiátorským software, který umoţňuje kontrolu Vámi vloţené ZP s ostatními pracemi v dané databázi. Váš text je moţné automaticky zkontrolován na shodu s jiţ obhájenými pracemi a vysoká míra shody můţe znamenat problémy při odevzdání a obhajobě ZP. VŠFS je zapojena do projektu THESES.cz, coţ je nejen celorepublikový repositář závěrečných prací, ale zejména systém na odhalování plagiátů. Studentem vloţená ZP bude porovnána nejen se všemi pracemi v rámci VŠFS, ale také v rámci všech vysokých škol, zapojených do databáze THESES.cz. Studentova práce je také zahrnuta v této databázi a bude k dispozici při porovnání závěrečných prací napsaných na ostatních vysokých školách zapojených v tomto projektu.

2.1 Odhalování plagiátů – softwarová pomoc Vymoţeností poslední doby většiny informačních systémů škol je aplikace pro vyhledávání podobných souborů se zaměřením na odhalování plagiátů. Sluţbu této aplikace ocení studenti i učitelé. Po vloţení nového dokumentu do systému je soubor zpracován a připraven k dohledání podobností. Vlastní vyhledání podobných dokumentů můţe trvat delší dobu. Kaţdý uţivatel dohledá podobné soubory vţdy jen mezi dokumenty, které jsou mu dostupné podle individuálně nastavených práv. Podobné dokumenty se vyhledávají ve všech úloţištích systému a archivních systémů jiných vysokých škol, které jsou součástí databáze Vysokoškolských kvalifikačních prací (www.theses.cz) pro odhalování plagiátů. Výpis podobností z informačního systému školy se můţe stát, tak jako Zadání ZP, nebo posudky vedoucího a oponenta ZP nedílnou součástí obhajované závěrečné práce a můţe být k dispozici celé zkušební komisi při SZZ. Při vyhledávání se srovnávají texty v českém, slovenském a anglickém jazyce. U nalezených podobných souborů se vypíše míra shody v procentech a lze také u jednotlivých souborů zobrazit podobné texty. Aplikace sama o sobě nemůţe rozhodnout, zda se 5

jedná o plagiát nebo citaci (systém tedy hlásí podobnost u seznamů literatury, normou vyţadovaných formulací, které se pak vyskytují v řadě dokumentů. Dodrţování autorského práva posuzuje čtenář. Vedoucí závěrečné práce nebo oponent ZP bude prověřovat originalitu (původnost) a posuzovat výslednou shodu textu při psaní posudku ZP. O sluţbu zjišťování podobnosti budou mít zájem také sami studenti. Před odevzdáním závěrečné práce ji mohou takto testovat a vyvarovat se neúmyslných omylů.

3 Úloha vedoucího semináře a hodnocení seminářů k BP Cílem předmětu bakalářský seminář je poskytnout studentům seminární formou odbornou podporu a průpravu ke kvalitnímu vypracování závěrečné práce (bakalářské, nebo diplomové). Zároveň je cílem uvést účastníky do problematiky odborné práce a seznámit je s pravidly, postupy a technikou tvorby odborných kvalifikačních textů na úrovni nezbytné pro terciární stupeň vzdělání. Vedoucí semináře ke zpracování závěrečné práce by se měl se studenty věnovat metodice zpracování závěrečné práce na dané úrovni studia a vedoucí závěrečné práce by měl vést studenta „po odborné linii“. Vedoucí semináře by měl zvyšovat stupeň vědomostí a dovedností studentů pro zpracování ZP (obsahová struktura práce, formální podoba práce, znalost příslušných norem, také cíl práce, pracovní postup, informační zdroje, ze kterých bude čerpat, vnitřní strukturu textu, celkový časový plán aj.). V rámci semináře student s pomocí vedoucího tvoří Zadání BP. Vedoucí semináře můţe směrovat studenty k potenciálním vedoucím závěrečných prací a pomáhat jim zadání sestavovat. Stává se tak dalším odborným garantem kvality zpracovaného Zadání ZP, kromě samotného vedoucího práce a vedoucího katedry, kteří toto stvrzují na zadání svým podpisem. Linie odborné a metodické přípravy studentů v průběhu seminářů k ZP se spojují při samostatném vypracování Úvodu k ZP (úvodní části) studentem. Struktura úvodní části (Úvodu ZP) vede studenta jako budoucího autora ZP k hlubšímu promyšlení obsahového zaměření, cíle i metod a forem vypracování závěrečné práce. Návrh úvodní části ZP tvoří student podle metodiky seminářů k ZP a pod vedením vedoucího závěrečné práce. Odevzdání tohoto materiálu odsouhlaseného vedoucím ZP je obvykle základní podmínkou pro udělení zápočtu za úspěšné absolvování semináře k ZP. 6

V aktivizačním pojetí výuky seminářů k ZP se studentům i lektorům osvědčuje prohloubit osvojení metod a forem zpracování ZP v podobě seminární práce odpovídající první (pracovní) verzi úvodních pasáţí (prvních kapitol) Teoretické části připravované ZP (v rozsahu 5 – 10 stran textu). Aby v takovém případě nedocházelo k odevzdávání nekvalitních textů s vyhovující formou, je vhodné po vyţadovat souhlasné stanovisko vedoucího práce odevzdávaného textu. Tento systém je schopen do garantovat odbornou stránku textu.

obsahově studentech s kvalitou jisté míry

Základní prvky obsahu předmětu bakalářský seminář tvoří podrobné a srozumitelné seznámení studentů s obsahem metodiky pro vypracování bakalářské práce, a to aţ do úrovně schopnosti tuto metodiku aplikovat při vlastním zpracování bakalářské práce. Bakalářský seminář můţe být rozčleněn do následujících dílčích témat: 1. Význam, struktura, téma a pravidla vypracování ZP, Zadání ZP 2. Zásady a postup vypracování Úvodu ZP 3. Prameny a informační zdroje, studium a zpracování odborných textů 4. Metody odborné práce, tvorba textu ZP, formální podoba ZP 5. Formy ZP, etika tvůrčí práce, odkazy a citace 6. Závěr ZP, dokončení ZP a obhajoba.

3.1 Úloha vedoucího práce a hodnocení závěrečné práce Po ukončení předmětu úvodní bakalářský seminář vedoucí práce vystupuje jako lektor individuálních konzultací se studentem. Tyto konzultace probíhají v posledním roce studia a jsou zaměřeny především na prohlubování, upřesňování a dolaďování stanoveného záměru práce, předpokládaných etap jeho naplňování, dosud dosaţených výsledků a upřesňování metod zaměřených na dosaţení stanoveného cíle. Úspěšné dokončení zpracování diplomové práce je předpokladem pro udělení zápočtu, jako formy zakončení celé přípravy ZP a připuštění k obhajobě práce, jako organické součásti státní závěrečné zkoušky. Zpracování závěrečné práce je především záleţitostí studenta. Vedoucí závěrečné práce vede studenta k soustavné, samostatné, iniciativní a tvůrčí práci a v ţádném případě nezodpovídá za výsledné zpracování závěrečné práce. Vedoucí práce pomáhá studentovi řešit základní otázky metodologické a koncepční, atd. Dbá na kontrolu dodrţení rozvrhu konzultací podle Zadání ZP za účelem dodrţení jednotlivých etap práce (průběţná kontrola zpracování práce). 7

Vedoucí práce poskytuje studentovi nezbytné konzultace, kontroluje formální stránku práce, zaměřuje se na provázanost teoretické a aplikační části práce, zhodnocení plnění cílů a úvodní hypotézy řešení, doporučení jak postupovat v případě dalšího rozpracování problematiky. Upozorňuje studenta na další zdroje literatury, zpracovaných analýz a odborných statí v dané oblasti apod. Vedoucí práce usměrňuje práci studenta tak, aby práci dokončil v co nejvyšší kvalitě a odevzdal v poţadovaném a plánovaném termínu při splnění cíle práce. Odpovídá za kontrolu správného postupu při tvorbě závěrečné práce nejen z hlediska jejího odborného obsahu, ale i zvládnutí poţadavků na formální podobu práce. Student také můţe při zpracování jednotlivých etap a částí ZP pouţít konzultanty dle vlastního výběru, jejich jména je však nutné uvést v textu práce. Vedoucí bakalářské práce je oprávněn se přesvědčit o tom, ţe student vypracoval práci samostatně. K tomu účelu musí být student schopen na vyzvání předloţit koncepty, poznámky, zápisky a další dokumentaci, s jejíţ pomocí student svou závěrečnou práci samostatně vypracoval. Ukončenou závěrečnou práci po jejím odevzdání studentem vedoucí práce hodnotí písemně předepsanou formou. Je nutné zde zmínit povinnost studenta dodrţovat pravidla spolupráce se svým vedoucím práce stanovená vedoucím práce, včetně časového rozvrhu dílčích postupových kroků. Student je povinen systematicky shromaţdovat podklady, provádět potřebné analytické práce a relativně ucelené části práce předávat k posouzení vedoucímu práce. V případě zásadního narušení kontaktů s vedoucím práce (jeho nemoc, sníţená ochota nadále studenta vést, obtíţná komunikační dostupnost) je student povinen neprodleně informovat příslušného vedoucího (oborové) katedry.

4 Výčet interních norem VŠFS ve vztahu k ZP VŠFS, o.p.s. vydává interní normy, které se věnují zpracování, odevzdání a hodnocení závěrečných prací. Tyto normy, pokyny a nařízení jsou aktualizovány dle potřeby, nebo vydávány pro kaţdý akademický rok zvlášť. Odkazy na aktuální normy máte uvedeny v Úvodním bloku studijní opory.

8

Kontrolní otázky a úkoly

Studijní literatura

Sestavte Úvod ZP na Vámi vybrané téma ZP. Stanovte cíl ZP, popřípadě postupný cíl nebo hypotézu. Proveďte výběr metod zpracování ZP.

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Rozhodnutí rektorky č. 66/2009. Bakalářské a diplomové práce na VŠFS. 1.10.2009. Praha: VŠFS, o.p.s., 2009. BUDINSKÝ, Petr. Metodický pokyn prorektora pro vzdělávací činnost a vnější vztahy č. 4 / 2012-2013. Metodika vypracování bakalářské a diplomové práce pro studenty B12 a N12. TICHÝ, Jaromír a Václav NETOLICKÝ. Příprava, tvorba a hodnocení bakalářských a diplomových prací [CD-Rom]. Praha :VŠFS, 2009. 218 s. ISBN 978-80-7408-001-2. BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan SKŮPA. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011. In: Citace.com [online]. © 2004-2012 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf Doporučená literatura • KUŢELÍKOVÁ, L.; NEKUDA, J.; POLÁČEK, J. Sociálněekonomické informace a práce s nimi. Brno: Masarykova univerzita, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/esf/js08/informace/socialne_eko nomicke_informace.pdf • LIŠKA, V. Zpracování a obhajoba bakalářské a diplomové práce. Praha: Professional Publishing, 2010. • VYMĚTAL, J. Informační zdroje v odborné literatuře. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Doplňková literatura BRATKOVÁ, Eva. (zprac.). Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 : metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř. Praha: Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2008. 60 s. (PDF). Dostupné z: http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf ČÍRTEK, Pavel a Milan KAŠÍK. Marketingová komunikace podniku s médii. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2008, 113 s. ISBN 978-807-4080-081. ČMEJRKOVÁ, Světla. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 80-859-2769-1. ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997, 271 s. ISBN 80-719-8173-7. HOLOUŠOVÁ, Drahomíra. Jak psát diplomové a závěrečné práce. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000, 110 s. ISBN 80-7067-841-0. 9

ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, 209 s. ISBN 80-8642940-7. VYMĚTAL, Jan. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000, 287 s. ISBN 80-861-9919-3. ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2004, 115 s. Eupress. ISBN 80867-5419-7.

10