Tematický blok 6 - Závěr ZP, dokončení ZP a obhajoba Obsah kapitoly
Obsahem kapitoly bude zdůraznit význam a způsob zpracování Závěru ZP. Studenti zde budou seznámeni s kritérii hodnocení ZP. Kapitola poskytne návod na zpracování tezí ZP. Student zde bude seznámen s průběhem a náleţitostmi obhajoby ZP.
Studijní cíle
1. Studenti by měli porozumět problémům: struktura závěru ZP, kritéria hodnocení ZP, struktura teze ZP, prezentace ZP, obhajoba ZP. 2. Naučit studenty zpracovat následující: základní text závěru ZP, základní text teze ZP, strukturu a základní text prezentace ZP, strukturu a základní text obhajoby ZP.
Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování
Studium Vám zabere 60 minut. Při zopakování předchozí kapitoly dalších 60 minut. Závěr ZP, kritéria hodnocení ZP, oponent ZP, teze ZP, prezentace ZP, obhajoba ZP.
Úvod
V této kapitole bude zdůrazněn význam a způsob zpracování Závěru ZP. Studenti zde budou seznámeni s kritérii hodnocení ZP, s náleţitostmi odevzdání ZP. Kapitola poskytne návod na zpracování tezí ZP. Student zde bude seznámen s průběhem obhajoby ZP.
Výkladová část
1 Obsah Závěru Závěr shrnuje poznatky získané ve všech sledovaných aspektech problému (prezentace dedukcí, posouzení kvality výsledků, srovnání s jinými metodami). Nemělo by se jednat o pouhé opakování dílčích částí textu, ale o vnitřně propojené shrnutí všeho, čeho bylo při studování a řešení dané problematiky dosaţeno, co se podařilo prokázat a ozřejmit, čím případně student dosavadní stav poznání, dle jeho názoru, obohatil (prezentace výsledků). Okrajově lze uvést i další zajímavé poznatky, které se tématu dotýkají jen vzdáleně.
V Závěru závěrečné práce je autor povinen jasně deklarovat, zda byl splněn stanovený cíl práce, resp. zdůvodnění, proč byl splněn pouze částečně a z jakých důvodů. Autor zde porovnává dosaţené výsledky s vyřčenými hypotézami a cíli, které si stanovil na začátku práce (třetí odstavec Úvodu) a posuzuje jejich potvrzení či vyvrácení nebo splnění, popřípadě nesplnění. Je třeba mít na paměti, ţe i negativní výsledek je výsledkem, je-li správně okomentován a je-li v jeho pozadí dostatečné úsilí. Lze zde uvést i kvantitativní hodnocení, ovšem neměly by se zde opakovat pasáţe z hlavního textu, nebo přílišné podrobnosti. Lze nabízet určitá doporučení, jak studovanou problematiku dále pojímat, jak změnit dosavadní praxi, na základě jakých opatření, jak problematiku dále řešit a které otázky je ţádoucí v budoucnu odpovědět apod. Student by si měl v Závěru kriticky zodpovědět na tyto otázky: Byl vybrán dostatečný vzorek pramenů nutných k získání potřebných teoretických podkladů? Jsou získané teoretické informace dostupné v potřebném rozsahu, je nutno něco vlastními silami doplnit? Byly pouţité metody získávání informací a jejich analýzy vhodně voleny, jsou závěry formulovány jednoznačně? Je formulování závěrů a doporučení v souladu se základními principy činnosti a kultury firem, etiky manaţera? Umoţňují získané závěry potvrdit naplnění cílů práce a potvrzení hypotéz? Má-li student prokázat, ţe je schopen samostatně pracovat a úspěšně řešit konkrétní problémy podnikatelské praxe, musí umět vyhodnotit výsledky, ke kterým dospěl. V Závěru musí student předvést svou schopnost uplatnit kritický odstup od jím dosaţených výsledků tím, ţe dokáţe posoudit, co se mu podařilo v souladu s očekáváním i to, co se mu nezdařilo. A naznačí, jaké poučení si z těchto zjištění odnáší. Obvykle má toto poučení formu rozboru příčin úspěchu i příčin neúspěchu a následného doporučení jak s výsledky závěrečné práce pracovat dál. Student by se neměl bát diferencovat, sdělit za které z nedostatků zodpovídá sám, a které jsou výsledkem souhry vnějších okolností. Student by se neměl obávat upozornit na nedostatky své práce, kterých si je vědom. Toto poznání je nepochybně přínosem pro jeho další profesní rozvoj. Sebekritický a s odstupem provedený rozbor dosaţených výsledků je indikátorem zralé profesní osobnosti.
2 Forma a součásti odevzdání závěrečné práce Student, který splnil všechny studijní povinnosti dané studijním 2
plánem všech ročníků studia školy, má moţnost přihlásit se k vykonání státní závěrečné zkoušky1 (SZZ) předepsaným způsobem včetně odevzdání ZP. Student musí zároveň doloţit, ţe má splněny všechny závazky k vysoké škole a jejím institucím. Ve stanoveném termínu pro odevzdání závěrečné práce je nutné předat a předloţit příslušné katedře, nebo součásti vysoké školy (studijní oddělení, knihovna atd.) následující materiály: - vytištěnou a svázanou závěrečnou práci v poţadovaném počtu vyhotovení, - teze předkládané práce v poţadovaném počtu vyhotovení, - elektronickou verzi závěrečné práce pro uloţení do archivu ZP v informačním systému vysoké školy, - index nebo výpis z informačního systému školy jako doklad o uzavření posledního ročníku studia (se záznamem udělení zápočtů z předmětu/ů zaměřených na přípravu závěrečné práce).
2.1 Odevzdání závěrečné práce Závěrečná práce se odevzdává v termínu stanoveném pro daný akademický rok. Obvykle vedoucí katedry můţe výjimečně povolit studentovi pozdější termín odevzdání ZP, ale tak, aby bylo moţné dostát dalším časovým lhůtám a termínům. Příslušná katedra zajistí nejdéle do 14 dnů před termínem SZZ vypracování dvou posudků závěrečné práce (posudek vedoucího ZP a posudek oponenta ZP) a umoţní studentovi nejméně 5 dnů před termínem obhajoby, aby se s nimi seznámil. Existuje-li posudek v elektronické podobě, je vhodné jej elektronicky zaslat studentovi. Závěrečná práce musí mít vysokou odbornou, jazykovou a stylistickou úroveň. Před jejím samotným odevzdáním do vazby je nutné provést korekturu odbornou (terminologie, obchodní jména, obchodní firmy, jména autorů, děl apod.) a technickou (řazení stránek, úplnost příloh, čitelnost textu, řazení kapitol apod.). Závěrečná práce se odevzdává v poţadovaných identických výtiscích svázaných do tvrdých desek, nebo jinou nerozebíratelnou vazbou. Po obhajobě student/ka obdrţí zpět minimálně jeden výtisk. Student/ka odpovídá za to, ţe v předloţené ZP nejsou uvedeny ţádné důvěrné údaje a informace, které by mohly být zneuţity v neprospěch 1
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) v § 45, odst. 3 stanovuje, ţe bakalářský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíţ součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. (V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.) Podobně hovoří § 46, odst. 3, ţe magisterský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíţ součástí je obhajoba diplomové práce. Změna nastává aţ v § 47, odst. 4 téhoţ zákona, který říká, ţe doktorský studijní program se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.
3
organizace, která je poskytla, či k získání neoprávněných výhod v hospodářské soutěţi. V ZP nebudou uvedeny části reklamního nebo inzertního charakteru a dílo nebude obsahovat údaje o skutečnostech tvořících státní či sluţební tajemství. Náleţitosti ve vztahu k zveřejňování závěrečných prací upravuje Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění § 47b Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) takto: „Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Disertační, diplomové a bakalářské práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být téţ nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlíţení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Kaţdý si můţe ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoţeniny. Platí, ţe odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.“2 Odevzdání BP nebo DP nezakládá právo ani povinnost jejího připuštění k obhajobě. Závěrečná práce je prakticky vzata na vědomí aţ po splnění studijních povinností studenta a uzavření posledního ročníku studia. V tomto okamţiku má student právo svou závěrečnou práci odevzdat. Definitivnímu připuštění práce k obhajobě by mohlo bránit uţ jen hodnocení vedoucího i oponenta závěrečné práce ve znění „Práci k obhajobě nedoporučuji.“, viz níţe. Vedoucí práce i oponent odevzdají písemné hodnocení práce (dále jen „posudek”) nejpozději 14 dnů před konáním obhajoby práce v souladu s organizací daného akademického roku školy. Při vypracování posudků je v rámci informačního systému vysoké školy moţno s výhodou vyuţívat softwarové nástroje pro odhalování plagiátů. Je-li výstupem takového kontrolního programu výpis podobností textu ZP, je třeba, aby byl přiloţen k Posudku vedoucího závěrečné práce a stal se součástí ZP. Vedoucí práce i oponent ve svém posudku uvedou zejména, zda práce splňuje obsahové a formální poţadavky, které jsou na ni kladeny, zda práce obsahuje závaţné nedostatky, a které to jsou. 2
Zákon č. 552/2005 Sb. ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Znění účinné od 01.01.2006 dosud. [online]. 20. 12. 2005 [cit. 2007-08-20]. Dostupný z: http://www.sagit.cz/pages/uztxt.asp?cd=76&typ=r&refresh=yes&det=&levelid=538355&levelidzalozka=&datu makt=01.01.2006
4
Posudky jsou obvykle zpracovávány na interních formulářích vysoké školy. Kaţdý posudek musí obsahovat explicitní vyjádření, zda práci hodnotitel doporučuje k obhajobě či nikoli. V případě, ţe hodnotitelé práci doporučí k obhajobě, uvedou v posudku svůj návrh jejího hodnocení. Mohou také nastat jiné varianty hodnocení ZP. Např., kdyţ vedoucí i oponent práci k obhajobě nedoporučí, nebo pouze jeden z posuzovatelů práci k obhajobě nedoporučí, potom rozhoduje o právu studenta konat státní závěrečnou zkoušku interní norma vysoké školy, obvykle Studijní a zkušební řád, viz čl.3. Příslušná katedra umoţní studentovi nejméně pět dní před termínem obhajoby, aby se seznámil s posudky práce. Zde se také dozví povinné otázky oponenta závěrečné práce, na které by měl odpovědět u státní závěrečné zkoušky. Je zde tedy jistý časový prostor pro přípravu odpovědí na tyto otázky, které jsou součástí obhajoby závěrečné práce. Obhajoba práce se koná před zkušební komisí pro státní závěrečné zkoušky.
3 Teze závěrečné práce4 Teze BP se odevzdávají v poţadovaném počtu výtisků (obvykle odpovídajícím počtu členů zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky) zároveň se závěrečnou prací a dalšími dokumenty, v rozsahu 3 – 4 stran textu (pouze sešité, ne v krouţkové vazbě), obsahující základní záměr a formulace základních závěrů ZP. Teze by měly vţdy stručně uvádět, zda autor pojednal práci jako teoretickou, výzkumnou, nebo uměleckou. Teze musí vysvětlovat, co bylo cílem závěrečné práce a proč a v jaké míře se cílové záměry autorovi podařilo naplnit. Dále musí obsahovat popis metody zpracování tématu práce a formu zpracování textu, zda se jedná o odbornou, případovou studii, výzkum, nebo repliku. Teze musí obsahovat následně výsledky, ke kterým autor dospěl v závěrech práce. Formální úprava titulního listu a textu je podobná úpravě závěrečné práce. Na titulní straně je místo nadpisu Bakalářská práce doplněný nadpis na znění „Teze bakalářské práce“.
3.1 Elektronická kopie bakalářské práce Nejpozději současně s odevzdáním tištěné podoby ZP odevzdá student i její elektronickou kopii do archivu ZP v informačním systému školy ve formátu MS Office Word (s příponou *.doc, 3
Čl. 8, odst. 8-9. Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy finanční a správní. Č.j. 27 487/2006-30. [online]. 2005-2007 [cit. 2007-08-20]. Dostupné z: http://www.vsfs.cz/urednideska/index.php?id=predpi 4 Na VŠFS, o.p.s. není teze ZP vyţadována. Je nahrazena prezentací obhajoby ZP.
5
*.docx) nebo Adobe Akrobat (s příponou *.pdf). Při odevzdání ZP je prováděna kontrola materiálů a náleţitostí ke SZZ, jejich úplnost, formát a čitelnost dokumentů uloţených v archivu ZP. Elektronická verze ZP musí obsahovat alespoň úplný text práce v podobě, v jaké je vytištěna. Je-li součástí práce softwarový program (zdrojový kód, případně spustitelný kód) nebo nějaké větší soubory dat, doporučuje se současně přiloţit i zdrojový kód Vašeho textového editoru (*.doc, *.docx, *.tex, *.odt atd.). Autor není oprávněn pouţít softwarové nástroje pro zabezpečení díla, ani dílo opatřit heslem. Pouţije-li autor ve svém díle fotografie, skeny či podobné grafické prvky, ať jiţ v textu či formou samostatných příloh, budou tyto prvky připojeny k ostatním částem díla takovým způsobem, ţe dílo bude jako celek tvořeno datovým souborem *.pdf. Vedle toho však budou jednotlivé přílohy vţdy samostatně uloţeny i v samostatných pojmenovaných souborech formátů *.tif. Audiosnímky budou uloţeny v samostatném pojmenovaném souboru formátu *.mp3, videopřílohy MPEG4 (*.avi). Pro posouzení odevzdání elektronické podoby ZP, a zda je archiv se závěrečnou prací dostatečně naplněn jsou v prostředí informačního systému školy pouţita tato kritéria: 1. Je vyplněna anotace anglicky (textem o délce alespoň 100 znaků). 2. Jsou vyplněna klíčová slova (textem o délce alespoň 30 znaků). 3. Archiv obsahuje v nejvyšší úrovni textovou verzi o velikosti alespoň 4000 znaků a k ní připojený soubor ve formátu *.doc, *.docx nebo *.pdf. Závěrečná práce bude podrobena testu na podobnost za vyuţití softwarových nástrojů pro odhalování plagiátů. Tento test si také můţe provést student sám ještě před odevzdáním ZP, tedy před uzavřením Archivu ZP.
4 Průběh hodnocení a obhajoba ZP
4.1 Úloha oponenta práce a hodnocení závěrečné práce Ukončenou závěrečnou práci hodnotí písemně vedoucí práce a katedrou určený oponent závěrečné práce. Student - autor práce obdrţí oba posudky a pro vlastní obhajobu si připraví stručnou prezentaci své práce, zejména jejích výsledků a odpovědi na otázky oponenta (zřídka i vedoucího práce) v posudcích 6
uvedené. Oponenti závěrečné práce z řad interních nebo externích lektorů zpracovávají na danou práci „Oponentský posudek bakalářské/diplomové práce“. Oponenti by měli vyplnit všechny rubriky hodnotícího formuláře a věnovat se posouzení správnosti a vyčerpání daného tématu a hodnocení autora jako odborníka na dané téma. Oponent je povinen své hodnocení ve stručnosti slovně zhodnotit nebo doplnit. Ve zvláště kritických bodech hodnocení, toto na posudku slovně dokladovat odkazem na patřičná místa závěrečné práce. Zásadní úlohou oponenta je dále formulovat pro účely obhajoby ZP před státní zkušební komisí u SZZ minimálně dvě otázky vyplývající z jeho posouzení textu ZP.
4.2 Obhajoba závěrečné práce Státní zkouška se koná před zkušební komisí. První část státní závěrečné zkoušky tvoří obhajoba bakalářské/diplomové práce. Obhajoba závěrečné práce jako celek hodnocený jednou známkou sestává z několika fází. Obhajoba probíhá pod vedením předsedy zkušební komise obvykle ve třech částech: ― Úvodní slovo studenta s podporou elektronické prezentace ZP. ― Odpovědi na otázky oponenta zapsané v posudku. ― Diskuse, otázky členů komise a rozprava k tématu. Na začátku obhajoby dostává slovo student a ve stručnosti charakterizuje svoji práci. Další část tvoří odpověď na otázky oponenta závěrečné práce. Poslední fází obhajoby je diskuse, kde mohou být státní zkušební komisí kladeny dotazy týkající se závěrečné práce. Předseda i členové komise mají právo kdykoli přerušit, nebo jinak zasáhnout do projevu studenta. Obhajoby závěrečné práce se nezúčastňují jako členové zkušební komise její vedoucí a oponent, pokud nebyli do zkušební komise jmenováni z jiných důvodů. Průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné5, mohou se jich tedy účastnit jak vedoucí práce a oponent, tak i další osoby, ovšem jen jako „pozorovatelé“. Obhajobu si musíme upravit časově tak, abychom nemuseli z nedostatku času část vypustit. Obvyklou chybou je podcenění doby přednesu, který pak trvá i dvojnásobek času, neţ přednášející předpokládal. Je účelné si zkusit přednes nanečisto před vhodným posluchačem. Pak si promyslete, které části vypustíte. Problém se nevyřeší rychlejším ústním projevem.
4.3 Hlavní body obhajoby ZP 5
Odst. 1. § 53 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů.
7
V prvé části obhajoby bakalářské i diplomové práce, jak bylo popsáno výše, dostává slovo její autor. V této úvodní části stručně charakterizuje problém, který v práci řešil, cíl, který si vytýčil a výsledky, k nimţ svým řešením dospěl a to zásadně z hlediska odpovědi na otázku zda a do jaké míry se podařilo splnit cíl práce. Můţe zde zmínit i problémy, na které při zpracování narazil a které ovlivnily výsledek jeho práce. Písemným podkladem pro tuto část obhajoby jsou Teze ZP. Členové zkušební komise mají při obhajobě k dispozici kromě 1 výtisku ZP v kniţní vazbě i výtisk Prezentace ZP, ve formátu tisku „tři snímky na stránku“, který student odevzdává společně se ZP. Obsah a struktura Prezentace ZP je zaměřena na podporu efektivního průběhu obhajoby. Sestává obvykle z vyjádření autora práce k: ― cíli práce a do jaké míry se jej zdařilo naplnit, ― pouţité metodě pro zpracování tématu a řešení problému, ― zvolené formě zpracování textu, ― výsledkům, ke kterým autor dospěl v závěrech práce. Málo vhodným je v této úvodní části uvádění struktury práce (co je obsahem jednotlivých částí či kapitol). Významným hlediskem pro hodnocení této části obhajoby je kromě jasné formulace cíle práce právě stručnost ale zároveň i výstiţnost sdělovaných skutečností. Tomuto účelu můţe napomoci vhodně a výstiţně připravená stručná elektronická prezentace (7 – 8 snímků) například ve formátu MS Office PowerPoint (*.ppt). Je-li tato forma prezentace na vysoké škole povolena, měl by obsah prezentace reflektovat obsah Tezí, neopakovat jejich text a pouze v potřebné, minimální míře dokumentovat tvrzení uvedená v Tezích ohledně výsledků a závěrů práce (tabulky, grafy, vzory, atd.). Poté bude student předsedou státní zkušební komise, popř. jiným členem komise vyzván aby přistoupil k druhé části slovního vystoupení. Jejíţ součástí jsou doporučené otázky oponenta. Tyto otázky pro obhajobu jsou zaměřené na dílčí závěry či poznatky, na jejich doplnění, zdůvodnění nebo posouzení. Úkolem studenta je odpovědět na tyto otázky. Odpovědi můţe mít – stejně jako úvodní charakteristiku své práce – připraveny v písemné podobě, nebo zpracovány v podobě elektronické prezentace, lze také komisi předkládat (v dostatečném počtu kopií) doplňující tištěný materiál. Je však zřejmé, ţe samostatné slovní vystoupení, prokazující mj. schopnost o daném problému věcně a samostatně hovořit, bude pozitivněji hodnoceno (kromě věcné správnosti formulovaných odpovědí), neţ čtení napsaného textu. Po zodpovězení otázek oponenta (vedoucího práce můţe také 8
doporučit poloţení otázky) následuje otevřena diskuse, kde bude mít kaţdý z členů komise moţnost poloţit k danému problému otázku. Na otázky je třeba reagovat „okamţitě“, bez přípravy odpovědět. Správná formulace odpovědí závisí v mnohém na správném pochopení otázky - není proto hodnoceno negativně, jestliţe si je posluchač ověří krátkým dotazem. Pak je nutné rychle a správně zareagovat, vyuţít a spojit poznatky získané studiem literatury i řešením praktických problémů, zapojit i poznatky získané v průběhu studia. Je zřejmé, ţe samostatná, rychlá a správná i zaujatá odpověď svědčí o přijetí problému, o jeho pochopení, o schopnosti vyuţívat získané poznatky, přijmout odpovědnost za řešený úkol. Po ukončení diskuse, kdy jiţ členové komise nemají ţádné další otázky, obhajoba končí. Celková doba trvání obhajoby se předpokládá – tak jako u ostatních částí státní zkoušky přibliţně 15 minut. Z této části státní závěrečné zkoušky (Obhajoba závěrečné práce) není třeba mít přehnané obavy. Je vhodné k obhajobě přistupovat s klidem a jistotou, vţdyť student v práci řešenou problematiku dobře zná, měl moţnost o ní minimálně 2 semestry přemýšlet. Zkušební komise si je dostatečně vědoma jisté dávky stresu, kterou student podstupuje a právě proto je během obhajoby dáván studentovi maximální prostor pro jeho slovní projev. Neverbální projevy by měl student při obhajobě udrţovat v mantinelech zdvořilého a slušného vystupování, měl by ctít akademickou půdu vysoké školy a důstojnost zkušební komise státní závěrečné zkoušky.
4.4 Používané technické pomůcky při obhajobě Student při obhajobě své závěrečné práce můţe pouţít dostupné a školou povolené technické pomůcky. Při obhajobě má k dispozici tabuli, zpětný projektor, počítač nebo notebook a datový projektor. Další technickou pomůckou jsou reproduktory, jimiţ je dnes většina dataprojektorů osazena, také jejich světelný výkon jiţ nevyţaduje přílišné zatemnění místnosti vyčleněné pro zkoušení. Instalaci, softwaru nebo prezentace do PC zajistí tajemník zkušební komise, kterému nosič s prezentací (CD, DVD, flashdisk, paměťovou banku, externí pevný disk nebo paměťovou kartu) předá student při příchodu ke zkoušce, ještě neţ si bude losovat otázky. Lze také, aby si student prezentaci instaloval sám anebo instaloval a vyzkoušel den předem, pokud to bude moţné. Pouţití PC a dataprojektoru studentem doporučujeme, ovšem není to povinností. Pouţitá prezentace při obhajobě dokáţe studentovi ušetřit drahocenný čas a je pro studenta textovou a obrazovou podporou jeho vystoupení (coţ neznamená, ţe student promítaný text pouze přečte). Student většinou volí skladbu snímků v logickém sledu, tak jak je 9
zpracována jeho práce. V prezentaci by měl představit téma práce, cíl nebo hypotézu, výzkumné metody pouţité v praktické části práce a dílčí závěry praktické části, fakta a závěry ke kterým v práci došel. Součástí prezentace mohou být také otázky oponenta a odpovědi na ně. Pokud si spočítáme jednotlivé poloţky prezentace, není nutné, aby obsahovala více neţ sedm aţ osm snímků (včetně posledního s poděkováním za pozornost). Zkušební komisi se pouţitím prezentace nabízí obrazový materiál, který by měl být názorný, pochopitelný a „k věci“. Při doplňujících otázkách členů komise se můţe student v prezentaci vracet k vloţeným tabulkám, grafům a výčtům. Neměl by ale zmateně v prezentaci listovat a hledat tam něco, co tam není. Zkušební komise hodnotí nejen obsahovou stránku obhajoby, ale i kvalitu její prezentace.
4.5 Nejčastější chyby v závěrečných pracích V tomto výčtu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující nedostatky v jiţ odevzdaných závěrečných pracích. Následující nedostatky nebo jejich kombinace při hodnocení ZP mohou mít vliv na její hodnocení, případně nepřipuštění k obhajobě Zásadní věcné nedostatky: obsah práce neodpovídá zadání, název práce neodpovídá obsahu, nebyl splněn cíl práce, nebyla potvrzena, nebo vyvrácena vyřčená hypotéza, nebyl stanoven jednoznačný cíl práce, ani hypotéza práce nevyřešila zadaný úkol, dělení práce neodpovídá zadání, jednotlivé kapitoly nemají poţadovanou úroveň a tematicky neřeší problém, není dodrţen princip komplexnosti a systémovosti, uváděná tvrzení nejsou podepřena argumenty, nepouţívají se správné termíny, pojmy a pojetí, závěry vycházejí z příliš malého vzorku, aniţ by to bylo uvedeno, povrchnost, nedůslednost a podceňování či přeceňování faktů, obrázky, tabulky, grafy atp. nejsou okomentovány, z textu není jasné, co je převzato a co je dílem autora, zjevná kompilace práce (autor pouţívá, často bez citace, pouze cizí výsledky a myšlenky), malý rozsah prostudované literatury, nejsou vyuţívány moderní metody matematicko-statistické.
Kontrolní otázky a úkoly
1. Zpracujte základní text závěru ZP. 10
Seznam použitých zkratek
Studijní literatura
2. Zpracujte základní text teze ZP. 3. Zpracujte strukturu a základní text prezentace ZP. 4. Navrhněte scénář a základní text obhajoby ZP. ZP – závěrečná práce, PC – personal komputer, CD – kompaktní disk, DVD - Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc, SZZ – Státní závěrečná zkouška, MPEG 4 – software ke kompresi a uloţení zvukových a obrazových dat, (*.ppt; *.pdf; *.tif; *.mp3; *.avi; *.doc; *.docx; *.tex; *.odt; ) třípísmenná přípona souboru označující jeho typ. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Rozhodnutí rektorky č. 66/2009. Bakalářské a diplomové práce na VŠFS. 1.10.2009. Praha: VŠFS, o.p.s., 2009. BUDINSKÝ, Petr. Metodický pokyn prorektora pro vzdělávací činnost a vnější vztahy č. 4 / 2011-2012. Metodika vypracování bakalářské a diplomové práce pro studenty B11 a N11. 23. 1. 2012. Praha: VŠFS, o.p.s., 2012. TICHÝ, Jaromír a Václav NETOLICKÝ. Příprava, tvorba a hodnocení bakalářských a diplomových prací [CD-Rom]. Praha: VŠFS, 2009. 218 s. ISBN 978-80-7408-001-2. BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan SKŮPA. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011. In: Citace.com [online]. © 2004-2012 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf Doporučená literatura KUŢELÍKOVÁ, L.; NEKUDA, J.; POLÁČEK, J. Sociálněekonomické informace a práce s nimi. Brno: Masarykova univerzita, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/esf/js08/informace/socialne_ek onomicke_informace.pdf LIŠKA, V. Zpracování a obhajoba bakalářské a diplomové práce. Praha: Professional Publishing, 2010. VYMĚTAL, J. Informační zdroje v odborné literatuře. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Doplňková literatura BRATKOVÁ, Eva. (zprac.). Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 : metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř. Praha: Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2008. 60 s. (PDF). Dostupné z: http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf ČÍRTEK, Pavel a Milan KAŠÍK. Marketingová komunikace podniku s médii. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 11
2008, 113 s. ISBN 978-807-4080-081. ČMEJRKOVÁ, Světla. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 80-859-2769-1. ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, 209 s. ISBN 80-8642940-7. VYMĚTAL, Jan. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000, 287 s. ISBN 80-861-9919-3. ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2004, 115 s. Eupress. ISBN 80867-5419-7. Odkazy
Rozhodnutí rektorky č. 66/2009. Bakalářské a diplomové práce na VŠFS. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/auth/do/6410/predpisy/68079/ROZR_66_2009_ Bakalarske_a_diplomove_prace_VSFS.doc?fakulta=6410;obdobi =33;kod=EQ_B_BSe Studijní a zkušební řád Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/auth/do/6410/predpisy/Zakladni_vnitrni/Studijni _a_zkusebni_rad_VSFS_zari_2009.doc?fakulta=6410;obdobi=33 Pravidla pro použití elektronické prezentace při obhajobě závěrečné práce u státní závěrečné zkoušky. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/auth/do/6410/ZP/Pravidla_pro_pouziti_ppt_prez entace_pri_obhajobe_ZP.doc?fakulta=6410;obdobi=33 Uložení závěrečné práce do elektronického archivu: Textový manuál. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/auth/do/6410/ZP/2010_ZP_text.pdf?fakulta=641 0;obdobi=33 Uložení závěrečné práce do elektronického archivu: Obrázková pomůcka. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/auth/do/6410/ZP/2010_ZP_obr.pdf?fakulta=641 0;obdobi=33
12
