Tematický blok 8 - Význam a zpracování Závěru DP; Průběh hodnocení a obhajoba ZP

Tematický blok 8 - Význam a zpracování Závěru DP; Průběh hodnocení a obhajoba ZP Obsah kapitoly

Obsahem kapitoly bude zdůraznit význam a způsob zpracování Závěru DP. Studenti zde budou seznámeni s kritérii hodnocení ZP. Kapitola poskytne návod na zpracování tezí ZP. Student zde bude seznámen s průběhem a náležitostmi obhajoby ZP.

Studijní cíle

1. Studenti by měli porozumět problémům: struktura závěru DP, kritéria hodnocení ZP, struktura teze ZP, prezentace ZP, obhajoba ZP. 2. Naučit studenty zpracovat následující: základní text závěru DP, základní text teze DP, strukturu a základní text prezentace DP, strukturu a základní text obhajoby DP.

Doba potřebná ke studiu

Pojmy k zapamatování

Studium Vám zabere 60 minut. Při zopakování předchozí kapitoly dalších 60 minut. Závěr DP, kritéria hodnocení ZP, oponent ZP, teze ZP, prezentace ZP, obhajoba ZP.

Úvod

V této kapitole bude zdůrazněn význam a způsob zpracování Závěru DP. Studenti zde budou seznámeni s kritérii hodnocení ZP, s náležitostmi odevzdání ZP. Kapitola poskytne návod na zpracování tezí ZP. Student zde bude seznámen s průběhem obhajoby ZP.

Výkladová část

1 Obsah Závěru Závěr shrnuje poznatky získané ve všech sledovaných aspektech problému (prezentace dedukcí, posouzení kvality výsledků, srovnání s jinými metodami). Nemělo by se jednat o pouhé opakování dílčích částí textu, ale o vnitřně propojené shrnutí všeho, čeho bylo při studování a řešení dané problematiky dosaženo, co se podařilo prokázat a ozřejmit, čím případně student dosavadní stav poznání, dle jeho názoru, obohatil (prezentace výsledků). Okrajově lze uvést i

další zajímavé poznatky, které se tématu dotýkají jen vzdáleně. V Závěru závěrečné práce je autor povinen jasně deklarovat, zda byl splněn stanovený cíl práce, resp. zdůvodnění, proč byl splněn pouze částečně a z jakých důvodů. Autor zde porovnává dosažené výsledky s vyřčenými hypotézami a cíli, které si stanovil na začátku práce (třetí odstavec Úvodu) a posuzuje jejich potvrzení či vyvrácení nebo splnění, popřípadě nesplnění. Je třeba mít na paměti, že i negativní výsledek je výsledkem, je-li správně okomentován a je-li v jeho pozadí dostatečné úsilí. Lze zde uvést i kvantitativní hodnocení, ovšem neměly by se zde opakovat pasáže z hlavního textu, nebo přílišné podrobnosti. Lze nabízet určitá doporučení, jak studovanou problematiku dále pojímat, jak změnit dosavadní praxi, na základě jakých opatření, jak problematiku dále řešit a které otázky je žádoucí v budoucnu odpovědět apod. Student by si měl v Závěru kriticky zodpovědět na tyto otázky: Byl vybrán dostatečný vzorek pramenů nutných k získání potřebných teoretických podkladů? Jsou získané teoretické informace dostupné v potřebném rozsahu, je nutno něco vlastními silami doplnit? Byly použité metody získávání informací a jejich analýzy vhodně voleny, jsou závěry formulovány jednoznačně? Je formulování závěrů a doporučení v souladu se základními principy činnosti a kultury firem, etiky manažera? Umožňují získané závěry potvrdit naplnění cílů práce a potvrzení hypotéz? Má-li student prokázat, že je schopen samostatně pracovat a úspěšně řešit konkrétní problémy podnikatelské praxe, musí umět vyhodnotit výsledky, ke kterým dospěl. V Závěru musí student předvést svou schopnost uplatnit kritický odstup od jím dosažených výsledků tím, že dokáže posoudit, co se mu podařilo v souladu s očekáváním i to, co se mu nezdařilo. A naznačí, jaké poučení si z těchto zjištění odnáší. Obvykle má toto poučení formu rozboru příčin úspěchu i příčin neúspěchu a následného doporučení jak s výsledky závěrečné práce pracovat dál. Student by se neměl bát diferencovat, sdělit za které z nedostatků zodpovídá sám, a které jsou výsledkem souhry vnějších okolností. Student by se neměl obávat upozornit na nedostatky své práce, kterých si je vědom. Toto poznání je nepochybně přínosem pro jeho další profesní rozvoj. Sebekritický a s odstupem provedený rozbor dosažených výsledků je indikátorem zralé profesní osobnosti.

2

2 Forma a součásti odevzdání závěrečné práce Student, který splnil všechny studijní povinnosti dané studijním plánem všech ročníků studia školy, má možnost přihlásit se k vykonání státní závěrečné zkoušky1 (SZZ) předepsaným způsobem včetně odevzdání ZP. Student musí zároveň doložit, že má splněny všechny závazky k vysoké škole a jejím institucím. Ve stanoveném termínu pro odevzdání závěrečné práce je nutné předat a předložit příslušné katedře, nebo součásti vysoké školy (studijní oddělení, knihovna atd.) následující materiály: - vytištěnou a svázanou závěrečnou práci v požadovaném počtu vyhotovení, - teze předkládané práce v požadovaném počtu vyhotovení, - elektronickou verzi závěrečné práce pro uložení do archivu ZP v informačním systému vysoké školy, - index nebo výpis z informačního systému školy jako doklad o uzavření posledního ročníku studia (se záznamem udělení zápočtů z předmětu/ů zaměřených na přípravu závěrečné práce).

2.1 Odevzdání závěrečné práce Závěrečná práce se odevzdává v termínu stanoveném pro daný akademický rok. Obvykle vedoucí katedry může výjimečně povolit studentovi pozdější termín odevzdání ZP, ale tak, aby bylo možné dostát dalším časovým lhůtám a termínům. Příslušná katedra zajistí nejdéle do 14 dnů před termínem SZZ vypracování dvou posudků závěrečné práce (posudek vedoucího ZP a posudek oponenta ZP) a umožní studentovi nejméně 5 dnů před termínem obhajoby, aby se s nimi seznámil. Existuje-li posudek v elektronické podobě, je vhodné jej elektronicky zaslat studentovi. Závěrečná práce musí mít vysokou odbornou, jazykovou a stylistickou úroveň. Před jejím samotným odevzdáním do vazby je nutné provést korekturu odbornou (terminologie, obchodní jména, obchodní firmy, jména autorů, děl apod.) a technickou (řazení stránek, úplnost příloh, čitelnost textu, řazení kapitol apod.). Závěrečná práce se odevzdává v požadovaných identických výtiscích svázaných do tvrdých desek. Po obhajobě student/ka obdrží zpět minimálně jeden výtisk. 1

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) v § 45, odst. 3 stanovuje, že bakalářský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. (V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.) Podobně hovoří § 46, odst. 3, že magisterský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Změna nastává až v § 47, odst. 4 téhož zákona, který říká, že doktorský studijní program se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.

3

Student/ka odpovídá za to, že v předložené ZP nejsou uvedeny žádné důvěrné údaje a informace, které by mohly být zneužity v neprospěch organizace, která je poskytla, či k získání neoprávněných výhod v hospodářské soutěži. V ZP nebudou uvedeny části reklamního nebo inzertního charakteru a dílo nebude obsahovat údaje o skutečnostech tvořících státní či služební tajemství. Náležitosti ve vztahu k zveřejňování závěrečných prací upravuje Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění § 47b Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) takto: „Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Disertační, diplomové a bakalářské práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.“2 Odevzdání BP nebo DP nezakládá právo ani povinnost jejího připuštění k obhajobě. Závěrečná práce je prakticky vzata na vědomí až po splnění studijních povinností studenta a uzavření posledního ročníku studia. V tomto okamžiku má student právo svou závěrečnou práci odevzdat. Definitivnímu připuštění práce k obhajobě by mohlo bránit už jen hodnocení vedoucího i oponenta závěrečné práce ve znění „Práci k obhajobě nedoporučuji.“, viz níže. Vedoucí práce i oponent odevzdají písemné hodnocení práce (dále jen „posudek”) nejpozději 14 dnů před konáním obhajoby práce v souladu s organizací daného akademického roku školy. Při vypracování posudků je v rámci informačního systému vysoké školy možno s výhodou využívat softwarové nástroje pro odhalování plagiátů. Je-li výstupem takového kontrolního programu výpis podobností textu ZP, je třeba, aby byl přiložen k Posudku vedoucího závěrečné práce a stal se součástí ZP. Vedoucí práce i oponent ve svém posudku uvedou zejména, zda 2

Zákon č. 552/2005 Sb. ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Znění účinné od 01.01.2006 dosud. [online]. 20. 12. 2005 [cit. 2007-08-20]. Dostupný z WWW: .

4

práce splňuje obsahové a formální požadavky, které jsou na ni kladeny, zda práce obsahuje závažné nedostatky, a které to jsou. Posudky jsou obvykle zpracovávány na interních formulářích vysoké školy. Každý posudek musí obsahovat explicitní vyjádření, zda práci hodnotitel doporučuje k obhajobě či nikoli. V případě, že hodnotitelé práci doporučí k obhajobě, uvedou v posudku svůj návrh jejího hodnocení. Mohou také nastat jiné varianty hodnocení ZP. Např., když vedoucí i oponent práci k obhajobě nedoporučí, nebo pouze jeden z posuzovatelů práci k obhajobě nedoporučí, potom rozhoduje o právu studenta konat státní závěrečnou zkoušku interní norma vysoké školy, obvykle Studijní a zkušební řád, viz př.3. Příslušná katedra umožní studentovi nejméně pět dní před termínem obhajoby, aby se seznámil s posudky práce. Zde se také dozví povinné otázky oponenta závěrečné práce, na které by měl odpovědět u státní závěrečné zkoušky. Je zde tedy jistý časový prostor pro přípravu odpovědí na tyto otázky, které jsou součástí obhajoby závěrečné práce. Obhajoba práce se koná před zkušební komisí pro státní závěrečné zkoušky.

3 Teze závěrečné práce Teze BP/DP se odevzdávají v požadovaném počtu výtisků (obvykle odpovídajícím počtu členů zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky) zároveň se závěrečnou prací a dalšími dokumenty, v rozsahu 3 – 4 stran textu (pouze sešité, ne v kroužkové vazbě), obsahující základní záměr a formulace základních závěrů ZP. Teze by měly vždy stručně uvádět, zda autor pojednal práci jako teoretickou, výzkumnou, nebo uměleckou. Teze musí vysvětlovat, co bylo cílem závěrečné práce a proč a v jaké míře se cílové záměry autorovi podařilo naplnit. Dále musí obsahovat popis metody zpracování tématu práce a formu zpracování textu, zda se jedná o odbornou, případovou studii, výzkum, nebo repliku. Teze musí obsahovat následně výsledky, ke kterým autor dospěl v závěrech práce. Formální úprava titulního listu a textu je podobná úpravě závěrečné práce. Na titulní straně je místo nadpisu Bakalářská práce nebo Diplomová práce doplněný nadpis na znění „Teze bakalářské/diplomové práce“.

3.1 Elektronická kopie bakalářské nebo diplomové práce 3

Čl. 8, odst. 8-9. Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy finanční a správní. Č.j. 27 487/2006-30. [online]. 2005-2007 [cit. 2007-08-20]. Dostupné na WWW: .

5

Nejpozději současně s odevzdáním tištěné podoby ZP odevzdá student i její elektronickou kopii do archivu ZP v informačním systému školy ve formátu MS Office Word (s příponou *.doc, *.docx) nebo Adobe Akrobat (s příponou *.pdf). Při odevzdání ZP je prováděna kontrola materiálů a náležitostí ke SZZ, jejich úplnost, formát a čitelnost dokumentů uložených v archivu ZP. Elektronická verze ZP musí obsahovat alespoň úplný text práce v podobě, v jaké je vytištěna. Je-li součástí práce softwarový program (zdrojový kód, případně spustitelný kód) nebo nějaké větší soubory dat, doporučuje se současně přiložit i zdrojový kód Vašeho textového editoru (*.doc, *.docx, *.tex, *.odt atd.). Autor není oprávněn použít softwarové nástroje pro zabezpečení díla, ani dílo opatřit heslem. Použije-li autor ve svém díle fotografie, skeny či podobné grafické prvky, ať již v textu či formou samostatných příloh, budou tyto prvky připojeny k ostatním částem díla takovým způsobem, že dílo bude jako celek tvořeno datovým souborem *.pdf. Vedle toho však budou jednotlivé přílohy vždy samostatně uloženy i v samostatných pojmenovaných souborech formátů *.tif. Audiosnímky budou uloženy v samostatném pojmenovaném souboru formátu *.mp3, videopřílohy MPEG4 (*.avi). Pro posouzení odevzdání elektronické podoby ZP, a zda je archiv se závěrečnou prací dostatečně naplněn jsou v prostředí informačního systému školy použita tato kritéria: 1. Je vyplněna anotace anglicky (textem o délce alespoň 100 znaků). 2. Jsou vyplněna klíčová slova (textem o délce alespoň 30 znaků). 3. Archiv obsahuje v nejvyšší úrovni textovou verzi o velikosti alespoň 4000 znaků a k ní připojený soubor ve formátu *.doc, *.docx nebo *.pdf. Závěrečná práce bude podrobena testu na podobnost za využití softwarových nástrojů pro odhalování plagiátů. Tento test si také může provést student sám ještě před odevzdáním ZP, tedy před uzavřením Archivu ZP.

4 Průběh hodnocení a obhajoba ZP

4.1 Úloha oponenta práce a hodnocení závěrečné práce Ukončenou závěrečnou práci hodnotí písemně vedoucí práce a katedrou určený oponent závěrečné práce. 6

Student - autor práce obdrží oba posudky a pro vlastní obhajobu si připraví stručnou prezentaci své práce, zejména jejích výsledků a odpovědi na otázky oponenta (zřídka i vedoucího práce) v posudcích uvedené. Oponenti závěrečné práce z řad interních nebo externích lektorů zpracovávají na danou práci „Oponentský posudek diplomové práce“. Oponenti by měli vyplnit všechny rubriky hodnotícího formuláře a věnovat se posouzení správnosti a vyčerpání daného tématu a hodnocení autora jako odborníka na dané téma. Oponent je povinen své hodnocení ve stručnosti slovně zhodnotit nebo doplnit. Ve zvláště kritických bodech hodnocení, toto na posudku slovně dokladovat odkazem na patřičná místa závěrečné práce. Zásadní úlohou oponenta je dále formulovat pro účely obhajoby ZP před státní zkušební komisí u SZZ minimálně dvě otázky vyplývající z jeho posouzení textu ZP.

4.2 Obhajoba závěrečné práce Státní zkouška se koná před zkušební komisí. První část státní závěrečné zkoušky tvoří obhajoba bakalářské/diplomové práce. Obhajoba závěrečné práce jako celek hodnocený jednou známkou sestává z několika fází. Na začátku obhajoby dostává slovo student a ve stručnosti charakterizuje svoji práci. Další část tvoří odpověď na otázky oponenta závěrečné práce. Poslední fází obhajoby je diskuse, kde mohou být státní zkušební komisí kladeny dotazy týkající se závěrečné práce. Předseda i členové komise mají právo kdykoli přerušit, nebo jinak zasáhnout do projevu studenta. Obhajoby závěrečné práce se nezúčastňují jako členové zkušební komise její vedoucí a oponent, pokud nebyli do zkušební komise jmenováni z jiných důvodů. Průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné4, mohou se jich tedy účastnit jak vedoucí práce a oponent, tak i další osoby, ovšem jen jako „pozorovatelé“. Obhajobu si musíme upravit časově tak, abychom nemuseli z nedostatku času část vypustit. Obvyklou chybou je podcenění doby přednesu, který pak trvá i dvojnásobek času, než přednášející předpokládal. Je účelné si zkusit přednes nanečisto před vhodným posluchačem. Pak si promyslete, které části vypustíte. Problém se nevyřeší rychlejším ústním projevem.

4.3 Hlavní body obhajoby ZP V prvé části obhajoby bakalářské i diplomové práce, jak bylo popsáno výše, dostává slovo její autor. V této úvodní části stručně charakterizuje problém, který v práci řešil, cíl, který si vytýčil a 4

Odst. 1. § 53 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů.

7

výsledky, k nimž svým řešením dospěl a to zásadně z hlediska odpovědi na otázku zda a do jaké míry se podařilo splnit cíl práce. Může zde zmínit i problémy, na které při zpracování narazil a které ovlivnily výsledek jeho práce. Písemným podkladem pro tuto část obhajoby jsou Teze ZP. Málo vhodným je v této úvodní části uvádění struktury práce (co je obsahem jednotlivých částí či kapitol). Významným hlediskem pro hodnocení této části obhajoby je kromě jasné formulace cíle práce právě stručnost ale zároveň i výstižnost sdělovaných skutečností. Tomuto účelu může napomoci vhodně a výstižně připravená stručná elektronická prezentace (5 – 7 snímků) například ve formátu MS Office PowerPoint (*.ppt). Je-li tato forma prezentace na vysoké škole povolena, měl by obsah prezentace reflektovat obsah Tezí, neopakovat jejich text a pouze v potřebné, minimální míře dokumentovat tvrzení uvedená v Tezích ohledně výsledků a závěrů práce (tabulky, grafy, vzory, atd.). Poté bude student předsedou státní zkušební komise, popř. jiným členem komise vyzván aby přistoupil k druhé části slovního vystoupení. Jejíž součástí jsou doporučené otázky oponenta. Tyto otázky pro obhajobu jsou zaměřené na dílčí závěry či poznatky, na jejich doplnění, zdůvodnění nebo posouzení. Úkolem studenta je odpovědět na tyto otázky. Odpovědi může mít – stejně jako úvodní charakteristiku své práce – připraveny v písemné podobě, nebo zpracovány v podobě elektronické prezentace, lze také komisi předkládat (v dostatečném počtu kopií) doplňující tištěný materiál. Je však zřejmé, že samostatné slovní vystoupení, prokazující mj. schopnost o daném problému věcně a samostatně hovořit, bude pozitivněji hodnoceno (kromě věcné správnosti formulovaných odpovědí), než čtení napsaného textu. Po zodpovězení otázek oponenta (vedoucího práce může také doporučit položení otázky) následuje otevřena diskuse, kde bude mít každý z členů komise možnost položit k danému problému otázku. Na otázky je třeba reagovat „okamžitě“, bez přípravy odpovědět. Správná formulace odpovědí závisí v mnohém na správném pochopení otázky - není proto hodnoceno negativně, jestliže si je posluchač ověří krátkým dotazem. Pak je nutné rychle a správně zareagovat, využít a spojit poznatky získané studiem literatury i řešením praktických problémů, zapojit i poznatky získané v průběhu studia. Je zřejmé, že samostatná, rychlá a správná i zaujatá odpověď svědčí o přijetí problému, o jeho pochopení, o schopnosti využívat získané poznatky, přijmout odpovědnost za řešený úkol. Po ukončení diskuse, kdy již členové komise nemají žádné další otázky, obhajoba končí. Celková doba trvání obhajoby se 8

předpokládá – tak jako u ostatních částí státní zkoušky přibližně 15 minut. Z této části státní závěrečné zkoušky (Obhajoba závěrečné práce) není třeba mít přehnané obavy. Je vhodné k obhajobě přistupovat s klidem a jistotou, vždyť student v práci řešenou problematiku dobře zná, měl možnost o ní minimálně 2 semestry přemýšlet. Zkušební komise si je dostatečně vědoma jisté dávky stresu, kterou student podstupuje a právě proto je během obhajoby dáván studentovi maximální prostor pro jeho slovní projev. Neverbální projevy by měl student při obhajobě udržovat v mantinelech zdvořilého a slušného vystupování, měl by ctít akademickou půdu vysoké školy a důstojnost zkušební komise státní závěrečné zkoušky.

4.4 Používané technické pomůcky při obhajobě Student při obhajobě své závěrečné práce může použít dostupné a školou povolené technické pomůcky. Při obhajobě má k dispozici tabuli, zpětný projektor, počítač nebo notebook a datový projektor. Další technickou pomůckou jsou reproduktory, jimiž je dnes většina dataprojektorů osazena, také jejich světelný výkon již nevyžaduje přílišné zatemnění místnosti vyčleněné pro zkoušení. Instalaci, softwaru nebo prezentace do PC zajistí tajemník zkušební komise, kterému nosič s prezentací (CD, DVD, flashdisk, paměťovou banku, externí pevný disk nebo paměťovou kartu) předá student při příchodu ke zkoušce, ještě než si bude losovat otázky. Lze také, aby si student prezentaci instaloval sám anebo instaloval a vyzkoušel den předem, pokud to bude možné. Použití PC a dataprojektoru studentem doporučujeme, ovšem není to povinností. Použitá prezentace při obhajobě dokáže studentovi ušetřit drahocenný čas a je pro studenta textovou a obrazovou podporou jeho vystoupení (což neznamená, že student promítaný text pouze přečte). Student většinou volí skladbu snímků v logickém sledu, tak jak je zpracována jeho práce. V prezentaci by měl představit téma práce, cíl nebo hypotézu, výzkumné metody použité v praktické části práce a dílčí závěry praktické části, fakta a závěry ke kterým v práci došel. Součástí prezentace mohou být také otázky oponenta a odpovědi na ně. Pokud si spočítáme jednotlivé položky prezentace, není nutné, aby obsahovala více než sedm až osm snímků (včetně posledního s poděkováním za pozornost). Zkušební komisi se použitím prezentace nabízí obrazový materiál, který by měl být názorný, pochopitelný a „k věci“. Při doplňujících otázkách členů komise se může student v prezentaci vracet k vloženým tabulkám, grafům a výčtům. Neměl by ale zmateně v prezentaci listovat a hledat tam něco, co tam není. Zkušební komise hodnotí nejen obsahovou stránku obhajoby, ale i 9

kvalitu její prezentace.

4.5 Nejčastější chyby v závěrečných pracích V tomto výčtu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující nedostatky v již odevzdaných závěrečných pracích. Následující nedostatky nebo jejich kombinace při hodnocení ZP mohou mít vliv na její hodnocení, případně nepřipuštění k obhajobě Zásadní věcné nedostatky: obsah práce neodpovídá zadání, název práce neodpovídá obsahu, nebyl splněn cíl práce, nebyla potvrzena, nebo vyvrácena vyřčená hypotéza, nebyl stanoven jednoznačný cíl práce, ani hypotéza práce nevyřešila zadaný úkol, dělení práce neodpovídá zadání, jednotlivé kapitoly nemají požadovanou úroveň a tematicky neřeší problém, není dodržen princip komplexnosti a systémovosti, uváděná tvrzení nejsou podepřena argumenty, nepoužívají se správné termíny, pojmy a pojetí, závěry vycházejí z příliš malého vzorku, aniž by to bylo uvedeno, povrchnost, nedůslednost a podceňování či přeceňování faktů, obrázky, tabulky, grafy atp. nejsou okomentovány, z textu není jasné, co je převzato a co je dílem autora, zjevná kompilace práce (autor používá, často bez citace, pouze cizí výsledky a myšlenky), malý rozsah prostudované literatury, nejsou využívány moderní metody matematicko-statistické.

Kontrolní otázky a úkoly

1. 2. 3. 4.

Zpracujte základní text závěru DP. Zpracujte základní text teze DP. Zpracujte strukturu a základní text prezentace DP. Navrhněte scénář a základní text obhajoby DP.

Seznam použitých zkratek

ZP – závěrečná práce, PC – personal komputer, CD – kompaktní disk, DVD - Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc, SZZ – Státní závěrečná zkouška, MPEG 4 – software ke kompresi a uložení zvukových a obrazových dat, (*.ppt; *.pdf; *.tif; *.mp3; *.avi; *.doc; *.docx; *.tex; *.odt; ) třípísmenná přípona souboru označující jeho typ.

Studijní literatura

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Rozhodnutí rektorky č. 66/2009. 10

Bakalářské a diplomové práce na VŠFS. 1.10.2009. [online]. VŠFS, 2009 [cit. 2009-12-28]. Dostupné na WWW: . BUDINSKÝ, Petr. Metodický pokyn prorektora pro vzdělávací činnost a vnější vztahy č. 9 / 2009 [online]. VŠFS, 2009 [cit. 200912-28]. 10 s. Dostupný z WWW: . TICHÝ, Jaromír, NETOLICKÝ, Václav. Příprava, tvorba a hodnocení bakalářských a diplomových prací [CD-Rom]. Praha : VŠFS, 2009. 218 s. Dostupný z WWW: . ISBN 97880-7408-001-2. Doporučená literatura k dílčímu tématu: ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Dotisk 1. vydání. Praha : Leda, 2002. 256 s. ISBN 80-8592769-1. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc : Votobia, 1997. 271 s. ISBN 80-7198-173-7. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. HOLOUŠOVÁ, D., a kol. Jak psát diplomové a závěrečné práce. Olomouc : Univerzita Palackého, 2000. 110 s. ISBN 80-7067841-0. VYMĚTAL, J., VÁCHOVÁ. M. Úvod do studia odborné literatury. Praha : Orac, 2000. 287 s. ISBN 80-86199-19-3. SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 2.vyd. Praha : SPN, 1983. Odkazy

Rozhodnutí rektorky č. 66/2009. Bakalářské a diplomové práce na VŠFS. Dostupné na WWW: . Rozhodnutí rektorky č. 60/2009. Rozhodnutí o zajištění kvality obhajoby bakalářské a diplomové práce. Dostupné na WWW: . ROZH_60_2009_Priloha_c.2_Posudek_vedouciho_DP. Posudek vedoucího diploomové práce. Dostupné na WWW: . ROZH_60_2009_Priloha_c_3_Vzor_vypisu_podobnosti____png. Dostupné na WWW: 11

. Metodický pokyn prorektora pro vzdělávací činnost a vnější vztahy č. 9 / 2009. Metodika pro vypracování bakalářské a diplomové práce v akademickém roce 2009/2010. Dostupné na WWW: . Tento pokyn je každý akademický rok aktualizován. Samostatná příloha: Šablona bakalářské / diplomové práce metodicky_pokyn_PRVCVV_č._9_sablona_zaverecne_prace. Dostupné na WWW: . Organizace akademického roku 2010/2011. Dostupné na WWW: . Tento pokyn je každý akademický rok aktualizován. Studijní a zkušební řád Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. Dostupné na WWW: . Pravidla pro použití elektronické prezentace při obhajobě závěrečné práce u státní závěrečné zkoušky. Dostupné na WWW: . Uložení závěrečné práce do elektronického archivu : Textový manuál. Dostupné na WWW: . Uložení závěrečné práce do elektronického archivu : Obrázková pomůcka. Dostupné na WWW: .

12