Téma prázdnin: válka aktivistů a dřevařů

„V otázce superzakázky jsem velmi „Zájmy občanů budeme hájit i kdybychom skeptický,“ se měli soudit s vládou,“ říká v komentáři k tématu předseda tvrdí v rozhovoru pro KN předseda Asociace poslaneckého Výboru pro ŽP Milan Šťovíček krajů ČR Michal Hašek KOMENTÁŘ STRANA 2

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Cestujte minulostí – historické slavnosti a bitvy, které musíte vidět!

Prezentace

ROZHOVOR STRANY 16 A 17

www.krajskenoviny.cz

číslo 5 / květen 2011

ročník 10

Téma prázdnin: válka aktivistů a dřevařů

cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 10 Radek Cikl, předseda Komise Rady pro Školství a sport, náměstek hejtmana Libereckého kraje

INZERCE

www.kudyznudy.cz

Jih Čech letos novinářům trochu pomohl při zápolení s okurkovou sezónou, když dodal spor mezi ekologickými aktivisty a zastánci kácení stromů na Šumavě. Aktivisté přivazující se ke stromům, pořezaný dřevorubec a řev motorových pil s asistencí policie, to všechno plnilo stránky novin a televizní zpravodajské bloky. Zda znepřátelené tábory najdou klidnou cestu k vyřešení sporu, to ukáže jejich vzájemné jednání, to, zda Národní park Šumava získá vlastní zákon z dílny Plzeňského kraje, to zase ukáže jednání poslanců. foto:REUTERS/Petr Josek snr.

KOMENTÁŘ Dnes a denně se stává, že spolu mluví dospělí rozumní lidé a nerozumí si. Hovoří stejným jazykem, o stejném tématu, přesto se nechápou a nejsou schopní se na čemkoliv shodnout. I ze strany toho třetího je často těžko posoudit, kdo má vlastně pravdu či kde je názorový průsečík. Krajské noviny v  několika posledních číslech otiskují velké rozhovory s hejtmany krajů a zatím všichni, kteří v čele regionů stojí, se shodují, že domluva krajů s vládou je špatná, ne-li nemožná. Přiznávám, že neumím posoudit, jestli větší díl pravdy mají ti nebo oni, nedal bych ani ruku do ohně za to, že předmětem neshody jsou věcná témata a ne rozdílnost politického smýšlení a následný „truc“. Je ale více než jasné, že pokud jednotlivá patra veřejné správy spolu nenajdou alespoň částečně společnou řeč, doplatí na to především člověk. Ten, který chodí do práce, platí daně, splácí hypotéku a chce jezdit po slušných silnicích a tu a tam potřebuje vyvrtat nemocný zub. Sice už z prázdnin moc času nezbývá, chvilku volna by si ale politici na přemýšlení najít mohli. Když už je léto škaredé, aby nebyla škaredá i naše budoucnost. Miloš Spáčil, editor

Změny ve školství: kraje slučují školy, ministr chystá změnu financování Je to problém, se kterým se Česká republika podle všeho bude potýkat i do budoucna. Demografické křivky prostě nejsou příznivé a školy by s tím měly počítat. Řeč je o úbytku žáků na našich středních školách. Právě to totiž přináší problémy nejen jednotlivým školám a jejich zřizovatelům, ale také například trhům práce. A to je už dost široká paleta na to, aby se tím zabývalo nejen kraje a ministerstvo, ale celá veřejnost. Že počty žáků pomalu klesají, dokládají statistiky. Podle údajů ČSÚ studovalo v roce 2009 odborně zaměřené obory na středních školách o 18 tisíc žáků méně než v roce 2006. Na základních školách je pokles ještě mnohem výraznější a lze tedy očekávat, že se v nejbližších letech přelije do škol středních. Nejlé-

pe z těchto statistik vycházejí gymnázia, která v  daném období zaznamenala jen velmi mírný úbytek žáků. Co to všechno znamená pro kraje? Jedním slovem problémy. Vždyť ve většině krajů ubyly v posledních letech stovky žáků a to znamená méně peněz na provoz škol. Objem financí, který dostáva-

jí jednotlivá školská zařízení od státu, se totiž odvíjí od počtu žáků sedících v jejich lavicích. A právě tento model chce změnit ministr školství Josef Dobeš. Podle něj je nutné pokračovat ve změnách, které začal jeho rezort. „Máme málo dětí, hustou síť škol, neměříme kvalitu a tzv. nasávacím efektem financování umožňujeme dotáhnout každé dítě až na vrchol vzdělávací pyramidy bez ohledu na jeho předpoklady. To vše způsobuje, že naše školství je nemocné a v mezinárodním srovnávání se propadá,“ prohlásil ministr. Většinu jeho kroků zatím zastínil projekt státních maturit, který také provázejí spory

a problémy. Ale jaká další opatření mají pomoci vyřešit nelichotivou situaci českého školství? Podle Dobeše je to několik kroků. Tak předně je nutné zvýšit platy učitelů. Na tom prý začal ministr už pracovat, když letos poskytl na jejich platy 2,1 miliardy korun. Příští rok to mají být 4 miliardy. ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ SE MÁ ZMĚNIT Kde na to ministr vezme? Podle všeho z  platů nepedagogických pracovníků ve školství. (pokračování na straně 2)

Spolupráce ČD a firem nevyšla, opraví nádraží kraje? Věčný problém Českých drah – zastaralá a chátrající nádraží – možná pomohou vyřešit kraje. Těm totiž dochází trpělivost a chtějí reagovat na řadu stížností na zoufalý stav některých nádraží. A jaký je plán? Pronajmout si jednotlivé objekty od Českých drah, a pak na jejich rekonstrukci a modernizaci získat dotaci z Evropské unie. Důvod je prostý – kraje mohou oproti soukromé firmě, jako jsou České dráhy, dostat až dvojnásobnou dotaci. Jde vlastně o takový byrokratický trik, jak pomoci tam, kde to

teď zas tak dobře nejde. Nabízí se ovšem otázka, zda není ta-

kováto malá klička mezi evropskými dotačními předpisy, spíše pořádným obcházením pravidel. Podle odborníků ze Středočeského kraje, který jako první region realizuje tento nápad, nikoliv. Podobně už totiž probíhají rekonstrukce několika staničních budov v Moravskoslezském kraji, kde však o dotace žádaly či žádají jednotlivé

obce a nikoliv kraj. Za všechny lze uvést příklad rekonstrukce havířovského nádraží, které se má rekonstruovat po 40 letech. „Vytvoří se zde komerční prostory, dispozičně se změní i vstupní hala a prostory pro veřejnost tak, aby byly maximálně využity,“ uvedla tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. (pokračování na straně 18)

Na střední školy nastupuje čím dál méně dětí a pokles bude pokračovat minimálně do roku 2018. Ani s  nástupem relativně silných ročníků 2007 – 2010 ale nedojde oproti současné situaci k  výraznému nárůstu. Střední školy se tak budou muset doslova „přetahovat“ o každého žáka, aby vůbec přežily. Ministerstvo školství financuje přímé náklady, tedy zejména platy pedagogů, v závislosti na počtu žáků ve škole. Jenže dětí ubývá a škol i otevíraných oborů je příliš mnoho, a tak ředitelé, aby si udrželi pedagogický sbor, přijímají téměř všechny děti, které se ke studiu na škole přihlásí. Výjimkou jsou některé renomované školy, ale i na těch se konkurence mezi dětmi postupně snižuje. Výsledkem je, že téměř všechny děti nastupují do maturitních oborů, přestože zdaleka ne všechny jsou pro studium úplně disponované. Zásadní problém, který s sebou nese přemíra nabídky maturitních oborů, by se dal rozdělit do dvou rovin. Za prvé, pokud ubývá dětí a kapacity škol přitom zůstávají takřka neměnné, někde žáci musí chybět. Nedochází však k  rovnoměrnému vyprazdňování všech škol. Pokud mluvíme o úbytku dětí, neznamená to, že je úbytek ve všech třídách rovnoměrný. Naopak, většina gymnázií a prestižních maturitních oborů má třídy stále plné, oproti tomu na některých učňovských oborech a na „méně zajímavých“, zejména technických maturitních oborech, je žáků po skrovnu. Tento trend vede k postupné devastaci odborných škol a může vyvrcholit tím, že za několik let bude nedostatek kvalifikovaných řemeslníků a technicky zaměřených pracovníků. zatímco úřady práce budou plné ekonomů, účetních a pracovníků v  administrativě. Velké podniky budou volat po technicky vzdělaných lidech a na opravu kohoutku v  domácnosti se bude čekat týdny. Problémem je i snižující se vypovídající hodnota maturitního vzdělání. Na maturitní obory jsou přijati takřka všichni zájemci, nelze se divit tomu, že mnozí

2

TÉMA

KN | srpen 2011 |

Změny ve školství: kraje slučují školy, ministr chystá změnu financování (pokračování ze strany 1)

Tedy od profesí jako jsou školníci, uklízečky nebo kuchařky. „Vím, že je to velmi nepopulární, ale musíme ušetřit čtyři miliardy korun. Na platech školníků, kuchařek a uklízeček uspoříme 700 milionů korun,“ prohlásil Josef Dobeš. Šetřit chce ministr také na pastelkovném, investicích a propouštět bude i samotné ministerstvo. Snižování platů se nelíbí opozici ani odborům. Ty vyzvaly ministra k  rezignaci. „Za vyložené sprosťáctví považujeme myšlenku šetřit na pracovnících, kteří dlouhodobě dosahují jednu z nejnižších výdělkových úrovní ve státě,“ uvedl předseda Odborového

svazu nepedagogických pracovníků školství Jan Langer. Odbory navíc pohrozily, že pokud skutečně dojde ke snižování platů, zemi čekají protesty. Ovšem Dobeš má v rukávu řadu dalších kroků, které chce do školství zavést. „Máme za sebou premiéru státních maturit, chystá se testování žáků pátých a devátých tříd a s  kraji pracujeme na optimalizaci sítě středních škol,“ uvedl Dobeš. Právě optimalizace středních škol je citlivé téma na krajské úrovni. V řadě krajů se letos nebo příští rok chystá slučování hned několika zařízení. A důvodem není jen nedostatek žáků, ale i plán ministra změnit způ-

sob financování škol. „Chci změnit financování regionálního školství tak, aby se vztahovalo nikoliv na hlavu žáka, ale na optimálně naplněnou třídu, což přinese zajímavý ekonomický efekt,“ řekl ministr. Kraje a školy se proto budou muset snažit, aby jejich školy neměly žáků ani moc, ani málo. Protože jedině tak dosáhnou na nejvyšší peníze. VĚTŠINA KRAJŮ SLUČUJE ŠKOLY Už v září tak v krajích ubude až 30 škol. Například v  Královéhradeckém kraji se slučuje gymnázium, obchodní akademie a zemědělská

škola v Hořicích. Nepomohly petice ani protestní pochody. Hejtman Lubomír Franc prohlásil, že kraj postupuje maximálně citlivě. „My nepostupujeme tak, že rušíme jednotlivé školy, ale omezujeme počet tříd a postupujeme i tak, že začínáme proces slučování některých škol.“ Podle něj se slučování týká i škol v Novém Městě nad Metují, v Lázních Bělohrad nebo v Nové Pace. V Plzeňském kraji se kvůli klesajícímu počtu žáků sloučilo deset škol do pěti subjektů. Kromě středních škol ale kraj sloučil s tamním Středním odborným učilištěm i základní školu v Plané na Tachovsku, což vyvolalo řadu nesouhlasných reakcí. Ještě větší rošády proběh-

ly v Moravskoslezském kraji. Jeho vedení letos sloučilo do sedmi nových organizací dokonce třináct středních škol. Ale jsou i regiony, kde se letos slučování nechystá. Jako například v Praze nebo na Vysočině. Vedení Kraje Vysočina se rozhodlo, že pokud potrvá nesouhlasné stanovisko obcí, školy se rušit nebo slučovat nebudou. To v Jihomoravském kraji je situace napjatější. Vedení regionu chtělo původně zavřít na dvanáct škol. Kvůli velkému množství připomínek však bude své plány ještě přehodnocovat. Gymnázium v Židlochovicích na Brněnsku, kvůli kterému přišlo na úřad nejvíc připomínek, se však studentům a učitelům nejspíš zachránit nepodaří. Školu čeká podle náměstka hejtmana Stanislava Juránka sloučení s Hustopečemi. MOTIVACE PENĚZI SLAVÍ ÚSPĚCHY Ovšem některé školy budou uchráněny před slučováním samotným ministerstvem. Půjde o zařízení s  velkou tradicí, tzv. školy „rodinného stříbra“. Ty měli ve svých krajích vybrat hejtmani. Ovšem někteří z nich to neudělali s  odůvodněním, že jde o nefér způsob zvýhodňování konkrétních škol. „Jistě by se našly i ty, které jsou svým způsobem jedinečné, ale neholáme vyzdvihovat jednu školu nad druhou,“ řekl například  hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Slučování by se také nemělo tolik dotknout učilišť a škol s technickým zaměřením, protože jejich absolventi jsou potřební na trhu práce. Právě s malým zájmem o technické a řemeslné obory se kraje potýkají dlouhodobě. „U nás klesá zájem hlavně o obory jako je krejčí, hodinář nebo pekař. Tam už jsme několik roků nenabrali,“ prohlásila radní Kraje Vysočina Marie Kružíková. S  nezájmem se ale potýkají i obory ve stavebnictví či kovoobrábění. Velmi oblíbeným, a zdá se že i účinným nástrojem, který pomáhá nalákat žáky k  takovým

oborům, jsou stipendia. Ty si pochvalují jak na Vysočině, tak třeba i v Libereckém kraji. „Jak ukazují předběžné počty přijatých, lákadlem v podobě stipendií se podařilo odvrátit to nejhorší – situaci, za které by takové obory ani nebyly pro totální nezájem otevřeny. Stipendijní program hodláme v  příštích letech rozšířit na další vybrané obory,“ řekl Krajským novinám náměstek hejtmana Radek Cikl. V INVESTICÍCH VEDE PRAHA V Praze mají na podporu řemesel přímo program podpořený Evropskou unií. V současnosti tam běží druhá část projektu „Řemeslo žije!“ s podporou z OPPA v celkové výši 23,5 milionů korun. Dalšími opatřením na podporu školství v krajích bývá spolupráce se soukromými firmami a samozřejmě investice. Právě investice do školství patří mezi nejdůležitější části krajské správy. Naprostá většina z  nich je realizována logicky během letních měsíců a některé kraje dají touto formou do svých škol i stovky milionů korun. V celoročních investicích vede Praha, která dá letos na investice do budov škol přes 666 milionů korun. Mezi největší akce patří rekonstrukce Střední odborné školy pro administrativu Evropské unie v Horních Počernicích za 73 milionů korun. Zmínit je nutné samozřejmě i města. Vždyť ta jsou vedle krajů dalšími důležitými investory do školských zařízení. Jako příklad lze uvést Karlovy Vary. Lázeňská metropole během letních měsíců rekonstruuje hned pět základních škol za celkem 50 milionů korun. Díky otevřeným tendrům se podařilo snížit původně rozpočtovanou částku o třetinu a to bez snížení kvality. „Viděl jsem při kontrolním dni skoro všechny stavby a musím říci, že na žádné nedostatky či závady jsme nenarazili. Tlak na snížení cen stavebních prací se vyplatil,“ řekl primátor města Petr Kulhánek. Filip Appl

KOMENTÁŘE Jedním z hlavních důvodů pro optimalizace školství je vývoj demografické křivky a potřeba zachovat poměr mezi nabídkou vzdělávacích míst maturitních a učebních oborů. Studentů od 90. let stále ubývá a to nejen v  Jihočeském kraji, kde je na středních školách a učilištích zhruba 10 000 míst. Letos z  9. ročníků vyšlo okolo 5 tisíc žáků. I se studenty, kteří do našeho regionu jezdí studovat z  okolních regionů, se podaří obsadit zhruba 6 tisíc míst na středních školách a učilištích. Jsem přesvědčen, že žádný kraj si nemůže dovolit dlouhodobě provozovat poloprázdné školy.  Zvlášť ve chvíli, kdy se podle demografů na 10 000 studentů v horizontu několika desítek let nedostaneme. Z  tohoto důvodu je nutné snižovat nabídku i maturitních oborů a lépe využívat kapacitu budov škol. Tento provoz nenaplněných škol

je neekonomický a dlouhodobě neudržitelný. Současnou vlnou optimalizace školství, kdy v  Jihočeském kraji dojde k  postupnému sloučení osmi škol ve čtyři zařízení a dvě školy se sestěhují do jedné budovy, ale změny v síti škol nekončí. Koncepce optimalizace školství v  Jihočeském kraji byla prodiskutována s  krajskou pobočkou Úřadu práce v  Českých Budějovicích, Jihočeskou hospodářskou komorou, Regionální agrární komorou, krajskou tripartitou, Radou pro rozvoj lidských zdrojů a s  profesní organizací škol tzv. CZESHA. Všichni tito partneři navrhovanou koncepci podporují. Zároveň si umějí představit daleko razantnější zásah do sítě škol a v  následujících letech požadují další redukci počtu škol a útlum všeobecně ekonomických oborů v  nabídce škol v návaznosti na sledování po-

ptávky pracovního trhu. Jihočeský kraj se především snaží zachovat poměr studentů gymnázií:středních škol:učilišť v  poměru 19:48:33. Ten po avizované optimalizaci sítě středních škol zůstane zachován.

Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje

z nich látku „nestíhají“, a přestože školu nakonec absolvují, kvalita jejich vzdělání se obecně snižuje. Na zhoršující se úroveň vědomostí českých dětí upozornily i katastrofální výsledky srovnávacího mezinárodního testování PISA 2009, v  němž se Česká republika ocitla mezi zeměmi s  nejhoršími výsledky v  rámci OECD. Podobný trend ovšem vykazuje také bující vysoké školství. Vysoké školy nabízejí volná

místa pro téměř 95 % všech maturantů! Je nepravděpodobné, že se začne rodit výrazně více dětí, proto bude muset dojít k  omezení kapacit škol, zejména všeobecně vzdělávacích. Jinak budou naše střední školy dál produkovat pro trh práce neuplatnitelné absolventy.

Optimalizace sítě středních škol zcela je v kompetenci jejich zřizovatelů, kterými jsou kraje. Ministerstvo školství do ní nemůže a nechce jakkoli zasahovat. Pouze tomuto kroku vyjadřuje svoji podporu. Je zřejmé, že v době, kdy naplněnost středních škol v některých oblastech dosahuje silného podprůměru, je jejich další existence značně nerentabilní. Z důvodu zachování kvality vzdělávání je však třeba něco dělat - řízené a promyšlené slu-

čování některých škol proto vidím jako ideální řešení. V žádném případě se optimalizace krajských škol nedotýká studentů, kteří již studují dané obory. Dochází ve většině případů hlavně k institucionální optimalizaci. V  tuto chvíli ministerstvo školství chystá nový systém financování regionálního školství, který optimalizaci, a tím zvýšení kvality výuky na našich školách, podpoří.

Radek Cikl, předseda Komise Rady pro Školství a sport, náměstek hejtmana Libereckého kraje

Ladislav Němec, náměstek ministra školství

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | srpen 2011 |

Optimalizace školství v kraji: jednotné testy, slučování a investice Školství v Pardubickém kraji zažívá těžké časy. Je málo peněz i žáků. Největší problém mají střední školy a učiliště a to především ty, které se zaměřují na technické obory. O ty je totiž velmi malý zájem. Ale s úbytkem žáků bojují téměř všude a kraj tak musí složitou situaci řešit. Podle krajské radní Jana Pernicové, která má na starosti právě školství, chce kraj hlavně zlepšit úroveň škol, podpořit učňovské školství nebo snížit oborovou roztříštěnost.

TÉMA Mezi další cíle řadí radní dosažení úspory provozních nákladů, nákup nových učebních pomůcek a navyšování platů pedagogů. „Tyto oblasti jsme začali konkrétními kroky řešit, a to ve spolupráci s řediteli škol, zástupci místních samospráv, zaměstnavateli a dalšími organizacemi.“ A jaké nástroje kraj využívá pro dosažení svých cílů? Tak předně je to samozřejmě snaha zvýšit zájem mladých lidí o technické obory. Kraj z toho důvodu zavedl systém stipendií v  oborech spadajících do oblastí stavebnictví, kovoobrábění či potravinářství. „Při hodnocení klademe největší důraz na úspěšnost žáků v  praktických dovednostech.“ Jedním z nástrojů ke zlepšení krajského školství jsou podle Pernicové i jednotné přijímací zkoušky. Ty si letos poprvé vyzkoušeli žáci hlásící se na padesát dva středních škol v kraji. Pilotní ročník měl za úkol hlavně

zmapovat úroveň žáků základních škol a prověřit organizaci zkoušek. „Díky tomu, že byly přijímací zkoušky jednotné, jsou i jejich výstupy hodnotným materiálem a vodítkem pro další postup.“ S  tím však nesouhlasí opozice. Zastupitel za ODS a člen výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Simeon Karamazov. Podle něj nemají testy smysl, protože neprověřují znalosti z  konkrétních oborů, na které se žáci hlásí. „Ve skutečnosti je to spíše nepochopitelná investice a odliv mnoha studentů z okrajových částí regionu na střední školy v krajích, kde přijímací zkoušky nejsou,“ uvedl Karamazov, který navíc zpochybnil transparentnost výběru dodavatele testů, kterým se stala společnost SCIO. SLUČOVÁNÍ SE NEOBEŠLO BEZ PROTESTŮ Další krok vyvolávající nelibost značné části veřejnosti je slučování škol. Kraj se začátkem července sloučil některé základní a střední školy a to i přes protesty

Slučování se nevyhnulo gymnáziu v Přelouči. Spojí se s místním technickým učilištěm. části veřejnosti. Dál společně tak budou fungovat obchodní akademie a střední škola cestovního ruchu v  Chocni nebo gymnázium a technické učiliště v Přelouči. Tedy školy, které předtím nenabízely právě stejný typ vzdělání. V  Přelouči vznikla proti slučování dokonce i petice.  Sloučení SOŠ a SOU Poděbradská v Pardubicích se Střední průmyslovou školou potravinářskou zase provázely demonstrace studentů. Kromě středních škol se ale sloučí i některé základky či mateřské školy. Podle radní umožní tato optimalizace udržet v  kraji jedinečné obory. „Další slučování v této chvíli neplánujeme, ale budeme samozřejmě stále řešit počet otvíraných tříd. Chceme se řídit požadavky trhu,“ dodává Jana Pernicová. Nabídka oborů se přitom v  kraji navzdory redukcím rozšiřuje. Od

září jich přibude hned několik. „Pardubický kraj vydává každoročně brožuru s nabídkou oborů, podle kterých mohou děti a jejich rodiče vybírat školu s ohledem k budoucímu povolání,“ doplnila radní. INVESTICE DO UČEBEN I VYBAVENÍ A co investice jako důležitá součást krajského školství? Školy potřebují nové budovy, budovy nové místnosti a místnosti nové vybavení. V   tomto roce patří mezi nejvýznamnější rekonstrukce školní kuchyně a jídelny na Gymnáziu Dašická v  Pardubicích, přístavba šaten a rekonstrukce Domova mládeže ve Vysokém Mýtě nebo rekonstrukce sociálního zařízení na Gymnáziu Mozartova v Pardubicích. Pomáhá samozřejmě

zdroj: www.stredniskoly.eu

i Evropská unie. V lednu tohoto roku rozděloval peníze na školní projekty ROP Severovýchod. Z  Pardubického kraje uspěla například Labská hotelová škola s  projektem výstavby nové gastronomické učebny za téměř 5 milionů korun. Zatím největší středoškolská investice je už tři roky stará. Šlo o opravu Střední odborné školy a učiliště v Rybitví za 120 milionů korun. Rozpočet Pardubického kraje na rok 2011 pro oblast školství, mládeže a sportu byl schválen ve výši necelých 312 milionů korun. „V průběhu roku ovšem dochází k některým úpravám rozpočtu, a to nejen k jeho navýšení, ale i k jeho snížení – s  ohledem na hospodaření a celkovou finanční situaci kraje,“ uzavírá radní Jana Pernicová. Filip Appl

3

STRUČNĚ A JASNĚ • V  prostorách informačního centra Tourist point v  budově Hlavního nádraží v  Praze se prezentovala Turistická destinace Východní Čechy. Organizátoři zde nabízeli například ochutnávku perníku. Cílem prezentace bylo oslovit turisty a představit jim nabídku turistických cílů v  kraji. „Těšme se, že alespoň s některými z návštěvníků se potkáme v destinaci Východní Čechy,“ řekl radní Miroslav Stejskal. • Nové smlouvy řešící spolupráci pro zajišťování kardiovaskulární péče v  Pardubickém kraji schválila valná hromada Pardubické krajské nemocnice. „Nové smluvní podmínky narovnávají předchozí nevýhodný stav, pro Pardubickou krajskou nemocnici jsou ekonomicky a provozně výhodnější. Do rozpočtu nemocnice to ročně přinese tři milióny korun navíc,“ uvedla Markéta Tauberová, radní Pardubického kraje pro zdravotnictví. • Bude brát Pardubický kraj další vlaky od polského výrobce? Společnost s  názvem PESA představila na hejtmanství své nové soupravy. A podle náměstka hejtmana Jana Tichého nejsou vůbec špatné. „Vlakové soupravy PESA jsou v současné době srovnatelné například se švýcarskými. Jejich technické podmínky se téměř neliší. Velkou výhodou je cena, která vychází proti konkurenci podstatně levněji.“

4

PRAHA

KN | srpen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Praha dokončuje svou protipovodňovou ochranu. Nyní mohou být jednotlivé prvky protipovodňové ochrany postaveny a aktivovány do 48 hodin. Výstavba zábran trvala čtrnáct let a Praha do ní investovala celkem 3,7 miliardy korun. „Vzhledem k dřívějším neblahým zkušenostem a mnohamiliardovým škodám je protipovodňová ochrana Prahy nadále jednou z našich investičních priorit,“ řekl primátor Prahy Bohuslav Svoboda.   • Primátor Bohuslav Svoboda se sešel s  ministrem dopravy Pavlem Dobešem. Společně jednali o možnosti města na získání příspěvku SFDI na údržbu a rozvoj komunikací provizorně nahrazujících Pražský okruh. „S panem ministrem jsme celou věc důkladně probrali – vysvětlil jsem mu, jak citelně by se na komunikacích v majetku města projevilo nedodržení závazků ze strany SFDI,“ řekl primátor. • Práce na prodloužení metra A pokračují podle plánu. Prorážku posledních metrů tunelu sledovali společně s techniky a raziči Metrostavu i primátor Bohuslav Svoboda náměstek primátora Karel Březina. „Čtyři nové, bezbariérové stanice metra zajistí dopravní obslužnost pro devadesát tisíc obyvatel v přímé docházce, ve spádové oblasti budou pokryty potřeby asi sto osmdesát tisíc potenciálních cestujících,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda.

Na investice do školství jdou v Praze stovky milionů korun Praha se může pyšnit vysokou mírou vzdělanosti svých obyvatel. To úzce souvisí i s vysokou konkurenceschopností na trhu práce a ovlivňuje to samozřejmě řadu ekonomických faktorů, jako je například průměrná výše platu. Přesto i v Praze jsou podobné problémy jako v ostatních regionech: Nových žáků ubývá a některé třídy začínají být poloprázdné.

TÉMA Pokles žáků přijímaných ke studiu na střední školy potvrzuje i magistrát. Podle tiskové mluvčí města Terezy M. Krásenské zaznamenávají nejvýraznější pokles žáků hlavně střední odborné školy a to hlavně ty, které připravují absolventy k  výkonu technických nebo náročných dělnických profesí. „V současné době je připravován návrh redukce počtu středních škol zřizovaných HMP. Ke sloučení se navrhuje 6 příspěvkových organizací, předpokládá se současně i regulace počtu otevíraných prvních ročníků gymnázií,“ řekla Krajským novinám tisková mluvčí. Podle ní ovšem budou zachovány všechny dosud vyučované obory vzdělání. Nutno dodat, že i po této redukci počtu škol nebude kapacita tříd prvních ročníků naplněna. Ze základních škol prostě vychází stále méně absolventů a to se v konečném důsledku jinak, než snižováním kapacity škol, řešit nedá. Kterých škol se plánované slučování týká? Čeká to s  velkou pravděpodobností třeba střední průmys-

lovou školu v Betlémské ulici. Ta se bude slučovat s průmyslovkou Na Třebešíně. „Snažíme se slučovat školy příbuzné oborem tak, aby se podařilo třídy zcela naplnit. Způsob, jakým školy dostávají peníze, není šťastný. Ale v současné době se musíme chovat podle těchto pravidel,“ uvedla předsedkyně magistrátního výboru pro školství Marie Kousalíková. MĚSTO PODPORUJE ŘEMESLA Ale slučování samozřejmě není jediným krokem k optimalizaci školství v našem hlavním městě. Velký problém má město s nezájmem o technické obory. „Neustále klesající křivka populace 15letých (v posledním školním roce ukončilo základní vzdělávání v devátých ročnících základních škol pouze 6 750 žáků; v roce předchozím to bylo 7 219 žáků) má za následek nenaplňování některých oborů vzdělávání, jejichž absolventi na trhu práce chybí,“ vysvětluje Krásenská. Město s touto situací bojuje kampaní s názvem „Řemeslo žije!“ a podle tiskové mluvčí slaví úspěchy. „Již můžeme říci, že opravdu v některých oborech středního vzdělání s výučním listem se díky propagaci zájem o jednotlivá povolání zlepšil.“ Stále však

Mezi největší pražské investice do školních budov patřila letos ta do SOŠ pro administrativu Evropské unie v Horních Počernicích. zdroj: sep_ne.bludiste.com prý dochází k výraznému poklesu uchazečů o studium oborů vzdělání s maturitních zkouškou na středních průmyslových školách. „Kampaň tak postupně rozšiřujeme i na tyto školy.“ Projekt momentálně pokračuje svou druhou částí a je financovaný z OPPA v celkové výši 23,5 milionů korun. Svou strategii má hlavní město i v oblasti jazykového vzdělávání. Jde o tzv. „Metropolitní program středoškolské jazykové výuky“ v oborech vzdělání s maturitní zkouškou. Program v Praze probíhá skrze navyšování hodinové dotace cizojazyčného vzdělávání ve výuce.

NA ŠKOLSTVÍ 1,3 MILIARDY Prázdniny jsou vždy příležitostí k  rekonstrukcím. A letos budou jednotlivé městské částí investovat za desítky milionů. Tak například samotná Praha 4 letos o prázdninách opraví školská zařízení za 75 milionů. Největších stavebních úprav se dočká Mateřská škola Boleslavova. „Čeká ji kompletní rekonstrukce, která vyjde zhruba na 20,7 milionu korun,“ uvedl mluvčí Prahy 4 Michal Sochor. Z celoročních investic celého města lze jmenovat například tu, která vyvrcholila letos v březnu. V Hor-

ních Počernicích se otevřela nově zrekonstruovaná Střední odborná škola pro administrativu Evropské unie. Hlavní město poskytlo na opravy částku 73 milionů korun. Celkem vynaloží Praha na letošní investice do budov škol přes 666 milionů korun. „Hlavní město Praha přispívá ze svého rozpočtu i městským částem, a to na odměny zaměstnancům škol, na asistenty pedagogů, vzdělávání pracovníků škol. V letošním roce vynaloží HMP finanční prostředky na školství v celkové výši téměř 1,3 miliardy korun,“ uzavírá Tereza M. Krásenská. Filip Appl

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Náměstí T.G. M. v  Příbrami se začalo rekonstruovat. Slavnostního zahájení oprav se účastnil středočeský hejtman David Rath. Náměstí se kompletně promění, opraví se chodníky, povrch náměstí, přibude více zeleně, náměstí oživí a zútulní veřejné osvětlení a lavičky. Pro větší pohodlí jsou v plánu také stojany na kole či více odpadkových košů.  • Veřejnost měla možnost se seznámit s  prací záchranářů na divoké vodě v Roztokách u Rakovníka. Ukázek záchranářů v umělém slalomovém kanálu na řece Berounce se účastnil i náměstek středočeského hejtmana Marcel Chládek. Kromě ukázky postupu záchranářského týmu na divoké vodě byl připraven také doprovodný program.Jeho součástí byla instruktáže první pomoci pro vodáky, hod házečkou na cíl nebo rafting s odbornými průvodci přímo ve slalomovém kanále. • Mateřská škola v  obci Pátek na Nymbursku potřebovala opravy jako sůl. Díky peněz z  krajských fondů EU se přestavba mohla konat a nedávno tak došlo ke slavnostnímu otevření zrekonstruovaných prostor. Ve špatném stavu byl celý objekt, školku trápily praskající stěny, opadávající omítka či zastaralé vybavení. Nevyhovující byly i hygienické podmínky a další potíž vzniklá stále rostoucím počtem obyvatel byla malá kapacita.

Kraj slučovat školy nehodlá Středočeský kraj v rámci optimalizace středního školství žádné slučování nechystá. A nejen to – kraj otevřeně kritizuje koncepci ministra školství Josefa Dobeše. A to navzdory tomu, že ve věkové skupině mezi 15 až 18 lety má do roku 2014 dojít až ke čtvrtinovému poklesu studentů a podle výroční zprávy České školní inspekce jsou již dnes střední školy naplněné v průměru z 65 procent.

TÉMA Ve Středočeském kraji v současnosti funguje 139 středních škol, které navštěvuje přes 44 tisíc studentů. Kraj je zřizovatelem 107 z nich. „Středočeský kraj má úplně jiné podmínky než zbytek republiky. S masivním omezováním kapacit, slučováním nebo rušením škol se nepočítá,“ řekla mluvčí kraje Berill Mascheková. Z osmadvaceti gymnázií, které zřizuje kraj, jsou pouze dvě osmiletá, jedno je pouze čtyřleté a ostatní kombinují obě formy studia. Počet osmiletých gymnázií ale kraj zatím omezovat nechce. Podle krajského radního pro školství Milana Němce by to věc stejně nevyřešilo, protože by talentované děti ze středních Čech přešly do těch pražských. „Středočeský kraj má jinou strategii, my se určitě žádná gymnázia redukovat nechystáme,“ řekl. NÁMĚSTEK: MINISTR OTOČIL Podle náměstka hejtmana a stínového ministra školství Marce-

la Chládka ministr školství Josef Dobeš v rozporu se svými původními výroky vyzývá kraje k tomu, aby při rušení či slučování středních škol a učilišť pro příští školní rok přihlížely k výsledku státních maturit. Přitom to byl podle Chládka právě Dobeš, kdo ještě na počátku projektu státních maturit vyzýval, aby kraje zbytečně nestresovaly středoškolská zařízení a ze státních maturit se nestal strašák. „Ministr Dobeš naprosto otočil a nyní jinými slovy říká, že na základě výsledků státních maturit mají kraje školy rušit. V minulosti přitom tvrdil, že výsledky státních maturit mají být jen jakýmsi měřítkem a pomocí pro školy, aby mohly najít správnou cestu. Nyní se ale z této pomoci stává bič,“ uvedl Chládek. Dodal, že Středočeský kraj nemá v současné době v ruce jediný dokument, podle kterého by mohl objektivně porovnávat výsledky jednotlivých škol. Jediné, s čím může kraj v současné době pracovat, je statistika výsledků státních maturit v jednotlivých krajích, což je ovšem v daném případě naprosto nedostatečné a zavádějící.

Kraj se proto zaměřil na podporu některých vybraných učňovských oborů. Podle úřadu je systémová podpora učňovského školství jednou z programových priorit Středočeského kraje. Cílem kraje je tak údajně pomoci zvýšit zájem žáků o řemeslné obory, které jsou požadovány trhem práce, především jde kraji o stavební, strojírenské, elektrotechnické, potravinářské a zemědělské obory. UČNI DOSTANOU STIPENDIA Vedení kraje říká, že řešení této situace je nutné vzhledem k poklesu zájmu žáků o některé učňovské obory a také vzhledem k očekávanému demografickému propadu počtu osob přicházejících do středních škol. Hlavní oblasti podpory stanovené ve Strategii Středočeského kraje jsou stipendijní program pro žáky vybraných oborů, propagace řemesel spojená s prezentací zainteresovaných středních škol, účast Středočeského kraje v projektech zaměřených na podporu a rozvoj odborného vzdělávání a spolupráce Středočeského kraje s Krajskou hospodářskou komorou Střední Čechy, se zaměstnavateli a úřady práce při řešení nedostatku absolventů potřebných oborů vzdělávání. Na jakou podporu kraje se mohou těšit samotní učni? Jsou

„Ministr Dobeš naprosto otočil,“ říká náměstek hejtmana a stínový ministr školství Marcel Chládek. foto: archiv to zejména stipendia a pololetní odměny při dosažení výborných studijních výsledků. Učni prvních ročníků mohou dostat až 300 korun měsíčně a tisíc korun za každé úspěšné pololetí,

ve druhém ročníku to je 400 a dva tisíce korun a učni vyšších ročníků mohou dostat 500 korun měsíčně a tři tisíce korun pololetně. Marek Turek

PREZENTACE

KN | srpen 2011 |

5

Soutěž „Vyfoť projekt“ se přehoupla do druhé poloviny Letní fotografická soutěž pod názvem „Vyfoť projekt“ vstoupila do druhé poloviny. Počet doposud zaslaných soutěžních snímků projektů podpořených z evropských fondů se blíží desetitisícové metě. Ještě do konce srpna mají šanci všichni, kdo rádi fotí. Na digitálním odpočítávání stránek www.vyfotprojekt.

cz zbývá už jen 12 dní do konce soutěže. Za více než jeden

měsíc, po který doposud mohli účastníci vkládat své fotografie na webové stránky, bylo přihlášeno skoro deset tisíc fotografií! „Je až neuvěřitelné, s  jakou energií většina účastníků do soutěže vstupuje. Jsem rád, že prostřednictvím svých fotografií

dokazují, jak významně evropské peníze pomáhají rozvíjet prostředí v  jejich nejbližším okolí,“ komentuje průběh soutěže 1. náměstek ministra Daniel Braun. Do projektu je momentálně zaregistrováno téměř 4 000 fotogalerií.

I když je konec soutěže vyhlášen až na 31. 8. 2011, některé ceny jsou losovány průběžně. Výherci se mohou těšit na velmi atraktivní ceny, jako jsou digitální zrcadlovky, vouchery na fotografické kurzy dle vlastního výběru nebo i rekreační ví-

kendové pobyty. Úspěch „Vyfoť projekt“ dokumentuje i fakt, že výsledky a průběh soutěže budou prezentovány všem členským zemím EU na mezinárodním pracovním fóru Inform Network v Bruselu.

Pilotní projekt na podporu pěstounských rodin se vydařil Na třineckém náměstí T. G. Masaryka se to ve čtvrtek 28. července hemžilo cyklisty. Byli totiž účastníky akce nazvané Třinec na kole. Jejím cílem bylo podpořit děti z pěstounských rodin, které sdružuje občanské sdružení Filadelfie – Přístav Oldřichovice. Kulturní a sportovní program přilákal mnoho diváků i aktivních účastníků a organizátoři teď říkají: „Dobrá věc se podařila“. Akci inicioval třinecký rodák Petr Gawlas, který chtěl tímto způsobem nejen pomoci dětem a jednomu z  vylosovaných předat jízdní kolo, ale chtěl především vyzdvihnout činnost občanské-

ho sdružení a přilákat další patrony a sponzory. „Při plánování jsem se řídil trochu vzletnou myšlenkou – Nezachráníme celý svět od utrpení a bídy, ale dokážeme svoji mysl nastavit tak, aby byla soucitná a připravená pomáhat potřebným. Zkrátka chci pomáhat dobré věci a rád bych, aby se ke mně při-

pojila co nejširší veřejnost. Pěstounské rodiny dělají pro opuštěné děti mnoho dobrého, nahrazují jim domov a milující rodiče. Za to jim patří velký dík,“ prohlásil Petr Gawlas. Akce Třinec na kole byla pilotním projektem v  rámci podpory občanského sdružení Filadelfie. V  různých aktivitách bude Petr Gawlas se svými přáteli pokračovat i nadále. Více informací o sdružení Filadelfie lze nalézt na www.oldrichovice.filadelfie.cz.

ROZHOVOR ROZHOVOR

2011 2011 | 66 KNKN| srpen | červenec |

„Obávám se, že asociace bude muset svoje vy

říká na otázku vztahu krajů s vládou hejtman Plzeňského kra Milan Chovanec, kterýstojí stojív čele v čelePlzeňského Plzeňskéhokraje, kraje, není není sice věkově Milan Chovanec, který věkově nejmladnejmladším hejtmanem v zemi, je ale nejmladším služebně. Od posledních ším hejtmanem v zemi, je ale nejmladším služebně. Od posledních krajských krajskýchvovovedla Plzeňský krajMilada MiladaEmmerová, Emmerová,která kteráovšem ovšem loni loni získala získala poslanecký lebleb vedla Plzeňský kraj poslanecký mandát a hejtmanské křesloopustila. opustila.Do Dovedení vedeníkraje kraje se se tak tak dostal dostal Milan mandát a hejtmanské křeslo MilanChoChovanec, který byl do té doby jejím prvním náměstkem. Ještě před tím, vanec, který byl do té doby jejím prvním náměstkem. Ještě před tím, než nežse sestal stal hejtmanem Plzeňského kraje,byl bylčlenem členemzastupitelstva zastupitelstva v krajském v krajském městě hejtmanem Plzeňského kraje, městěPlzni. Plzni. Náš rozhovor jsme snad aninemohli nemohlizačít začítjinak, jinak,než nežprávě právě změnou, změnou, která Náš rozhovor jsme snad ani kteráv jeho v jeho životě loni nastala. životě loni nastala. Jste vlastně služebně nejmladší hejtman, Jste vlastně služebně nejmladší do funkce jste nastoupil teprve v loňském hejtman, do funkce jste nastoupil teprroce poté, co vaše předchůdkyně Milada ve v  loňském roce poté, co vaše předEmmerová odešla do Poslanecké sněmovchůdkyně Milada Emmerová odešla do ny. Jak ten uplynulý rok v čele kraje hodPoslanecké notíte? sněmovny. Jak ten uplynulý rokUtíká v čeletokraje i díkyhodnotíte? velkému pracovnímu vytíUtíká i díky velkému ženítotak rychle, že jsempracovnímu si ani nestihlvytíuvěžení tak rychle, ani nestihl domit, že už že to jsem v  zářísibude rok, couvějsem domit, že hejtmanem. už to v  záříOproti bude rok, co jsem se stal mé předchozí se funkci stal hejtmanem. Oproti mé předchozí ekonomického náměstka mi samofunkci ekonomického náměstka mi samozřejmě přibylo mnoho dalších povinností. zřejmě přibylo dalšíchpovinností povinností. Tou pro mnemnoho nejvýraznější naje mne bezesporu reprezentace kraje naveTouvícpro nejvýraznější povinností nasetkávání s občany, starosty i zástupci vícnek, je bezesporu reprezentace kraje navestátu. To vše s občany, je časově dost náročné, ovšem nek, setkávání starosty i zástupci zároveň příjemné užitečné.ovšem Vzhlestátu. To všetaké je časově dostanáročné, dem k tomu, že se ale stále věnuji také ekozároveň také příjemné a užitečné. Vzhlenomice kraje, trávím v  práci často i více dem k tomu, že se ale stále věnuji také ekonež deset hodin denně. Musím ale upřímnomice kraje, trávím v  práci často i více říci, že i když byl uplynulý nánežnědeset hodin denně. Musímrok alevelmi upřímročný, hodnotím ho veskrze pozitivně. ně říci, že i když byl uplynulý rok velmi náročný, hodnotím ho veskrze pozitivně. Bylo pro vás složité po parlamentních volbách vyměnit funkci prvního náměstka Bylo pro vás složité po parlamentních hejtmanky za funkci hejtmana? volbách vyměnit funkci prvního náNebylo jednoduché nahradit doc. Emmeroměstka hejtmanky za funkci hejtmana? vou na pozici hejtmana, jelikož byla v kraNebylo jednoduché nahradit doc. Emmeroji oblíbenou političkou. Přijal jsem ale tuto voufunkci na pozici hejtmana, jelikož byla jiný v kras pokorou a snahou přinést poji oblíbenou političkou. Přijal jsem ale tuto hled na fungování kraje, kdy se zaměřujefunkci s pokorou a snahouukazatele. přinést jiný pome více na ekonomické Nahrahled na fungování kraje, kdy se zaměřujedit oblíbeného politika není nikdy snadmené, více na ekonomické Nahraa zda jsem se tohoukazatele. zhostil se ctí, musí ditohodnotit oblíbeného politika není nikdy kraji. snadobčané a voliči v našem né, a zda jsem se toho zhostil se ctí, musí ohodnotit občané a voliči v našem kraji. Před drtivým vítězstvím sociální demokracie v krajských volbách v roce 2008 vládla v Plzeňském kraji dvě volební období ODS Před drtivým vítězstvím sociální demoreprezentovaná Zimmermannem. kracie v  krajskýchPetrem volbách v  roce 2008 Je vaše vládnutí hodně rozdílné od obdob, vládla v Plzeňském kraji dvě volební kdyODS v čelereprezentovaná kraje byli občanští demokraté? dobí Petrem ZimDnes je módaJe svévaše předchůdce hanět, ale já mermannem. vládnutí hodně tento typ politiky kdyžobvirozdílné od dob, kdynezastávám, v čele kraje ibyli dím demokraté? mnohé věci, které naši předchůdci děčanští lalije a my je dělat nechceme. My se zaměřuDnes móda své předchůdce hanět, ale já jeme více na potřeby lidí v regionu, na spotento typ politiky nezastávám, i když vilupráci s  neziskovým sektorem, jako jsou dím mnohé věci, které naši předchůdci děsvazy, kluby a mládežnické spolky, kam lali a my je dělat nechceme. My se zaměřuupíráme naši finanční podporu v  daleko jeme více na potřeby lidí v regionu, na spovětší míře, než se to dělo za minulé politiclupráci s  neziskovým sektorem, jako jsou ké reprezentace. svazy, kluby a mládežnické spolky, kam Je třeba zdůraznit, že předešlé vedení kraupíráme naši finanční podporu v  daleko je bylo v čele v době ekonomicky stabilní a větší míře, se také to dělo za minulé politicvstřícné.než To je důvod, proč velmi poké zitivně reprezentace. hodnotím, že se nám i přes značné Je ekonomické třeba zdůraznit, žeposlední předešlédoby vedení krazvraty podařilo je bylo v čele v době ekonomicky stabilní a udržet kraj nezadlužený. vstřícné. To je také důvod, proč velmi pozitivně hodnotím,února že se jste námtaké i přes značné Od letošního předsedou ekonomické zvraty poslední doby podařilo krajské organizace sociální demokracie. udržet krajdemokraté nezadlužený. Sociální se v současné době dělí na „Sobotkovce“ a „Haškovce“, ke které se vy sám řadíte? Odskupině letošního února jste také předsedou Není žádným tajemstvím, na sjezd strakrajské organizace sociálnížedemokracie. ny jsem odjížděl jako zastánce MichaSociální demokraté se v  současné době Haška, jel jsem tama s přesvědčením, dělíla na „Sobotkovce“ „Haškovce“, keže je moje volbasesprávná. Už na sjezdu jsem které skupině vy sám řadíte? však jasně tajemstvím, deklaroval, že budu Není žádným že se na domů sjezd stravracet jako sociální demokrat, který ctí deny jsem odjížděl jako zastánce Michamokraticky zvoleného předsedu a vedela Haška, jel jsem tam s přesvědčením, že ní strany. A tím se také od doby ukončeje moje volba správná. Už na sjezdu jsem ní sjezdu řídím. Jestli něco neuznávám a však jasně deklaroval, že se domů budu nerad to vidím, pak jsou to různé vzkazy vracet jako sociální demokrat, který ctí depřes média mezi vrcholnými představitemokraticky zvoleného předsedu a vedeli ČSSD, které by měly být prodiskutování strany. A tím se také od doby ukončeny na vnitrostranických jednáních, ne před ní sjezdu řídím. Jestli něco neuznávám a veřejností. Diskuze je samozřejmě potřebnerad vidím, pak jsme jsou nakonec to různéstrana vzkazy ná i to uvnitř strany, depřes média mezi vrcholnými představitemokratická, ale neměla by probíhat touto li ČSSD, které by měly být prodiskutovány na vnitrostranických jednáních, ne před veřejností. Diskuze je samozřejmě potřebná i uvnitř strany, jsme nakonec strana de-

formou. Věřím ale, že ČSSD je schopna se mokratická, ale neměla by probíhat touto semknout a v zájmu občanů této země poformou. Věřím ale, že ČSSD je schopna se stupovat jednotně. semknout a v zájmu občanů této země postupovat jednotně. V rámci sociální demokracie zastáváte post stínového ministra dopravy. To je odvětví, V které rámci sociální demokracie zastáváje pro kraje jedno ze stěžejních. Zatečnu, post stínového ministra dopravy. To když dovolíte, vaším krajem. Jak velké jepotíže odvětví, které je se pro kraje jedno ze má váš region zajištěním údržby stěžejních. dovolíte, vaším silnic, jejichZačnu, obnovoukdyž a výstavbou nových? krajem. Jak velké potíže má kraji váš regiPředpokládám, že i v Plzeňském řešíon zajištěním údržbyprostředků… silnic, jejich obte se nedostatek finančních novou a výstavbou nových? PředpokláNedostatek financí na silnice nižších tříd je problém, který se řešil, řeší řešíte a řešit bude. dám, že i v Plzeňském kraji nedoPříspěvek státu, který je dán rozpočtovým statek finančních prostředků… určením daní, je zcela nedostačující. Nedostatek financí na silnice nižších Jen tříd informaci: silnic a dálnic jepro problém, kterýŘeditelství se řešil, řeší a řešit bude. ČR disponuje na 1který km dálnice silnice I. Příspěvek státu, je dána rozpočtotřídy v Plzeňském kraji částkou asi 500 tivým určením daní, je zcela nedostačující. síc korun, zatímco kraj má na 1 km Jen pro informaci: Ředitelství silnic silnia dálce necelých 40 tisíc vynic ČR disponuje nakorun. 1 km Z toho dálnicejasně a silnice plývá, že tento systém je nevyvážený a je I. třídy v Plzeňském kraji částkou asi 500 poctivé si říci, že na otázku „Kdy se zlepší tisíc korun, zatímco kraj má na 1 km silnistav krajských komunikací?“ v této chvíli, ce necelých 40 tisíc korun. Z toho jasně vya pokud se co nejrychleji nezmění současplývá, že tento systém je nevyvážený a je ný stav, existuje jediná odpověď: „Nikdy“. poctivé si říci, že na otázku „Kdy se zlepší stav krajských komunikací?“ v této chvíli, Někdejší ministr dopravy Vít Bárta prefea pokud se co nejrychleji nezmění současroval obchvaty měst, někteří z  jeho předný stav, existuje jediná odpověď: „Nikdy“. chůdců spíš tlačili prostředky do dálnic. Co z toho by nejvíc potřeboval Plzeňský kraj? Někdejší ministr dopravy Vít Bárta Které komunikace vám nejvíce chybí?preferoval obchvaty měst, někteří z  předMy se snažíme obchvaty obcí ajeho měst na chůdců spíš tlačili prostředky do dálnic. Co silnicích II. třídy stavět z  evropských pez toho by nejvíc potřeboval Plzeňský kraj? něz, jejichž využití považujeme za neopaKteré komunikace vám nejvíce kovatelnou příležitost. Někdy chybí? je však velMy snažíme a měst na mi se složitý výkupobchvaty pozemků obcí pro tyto infrasilnicích II. stavby, třídy stavět z evropských pestrukturní protože platit někomu za kus pole částky v řádu desetitisíczakorun něz, jejichž využití považujeme neoza metr čtvereční je prostě nereálné. pakovatelnou příležitost. Někdy je však Nejproblematičtější krajityto je velmi složitý výkupkomunikací pozemků v pro obchvat města Plzeň, které protože má zhrubaplatit 160 infrastrukturní stavby, tisíc obyvatel a jeho někomu za kus polenejvětší částkysídliště v řáduSeverdesení předměstí druhým je napojetitisíc korun nedisponuje za metr čtvereční prosna další důležité komunikace. Tento těním nereálné. obchvat hraje i významnou roli v  obslužNejproblematičtější komunikací v  kraji nosti plánované výstavby spalovny je obchvat města Plzeň, které má v Chozhruba tíkově – je nemyslitelné, aby nákladní auta 160 tisíc obyvatel a jeho největší sídliště s  odpady jezdila přes střed Plzně s  využiSeverní předměstí nedisponuje druhým tím jediného mostu, který sám o sobě je napojením na další důležité komunikav havarijním stavu. ce. Tento obchvat hraje i významnou roli v  obslužnosti plánované výstavby spalovVelkým problémem, který ale většinou zůny v Chotíkově – je nemyslitelné, aby nástává v pozadí, jsou vlastnické vztahy k pokladní auta s odpady přesUžstřed zemkům ležícím pod jezdila silnicemi. jste Plzněně s využitím jediného mostu, který jak tuto situaci u silnic II. a III. třídy,sám kte-o sobě je v havarijním stavu. řešili? Máte ré jsou ve vašem vlastnictví, představu, kolik by vás stálo, pokud byste Velkým problémem, ale většinou měli všechny pozemkykterý vykoupit? zůstává v  pozadí, jsou vlastnické Výkup těchto pozemků je problémem,vztaktehy pozemkům ležícím pod rý k  vznikl již před zřízením krajů.silnicemi. Tyto koUž jste nějak u silnic II. a munikace bylytuto totižsituaci za minulého režimu III. třídy, které jsou vašem vlastnicběžně budovány na ve pozemcích soukromých osob.Máte Kolikpředstavu, by stál jejich výkup, je tví, řešili? kolik by vás velmi pokud složité byste odhadnout. Stát sanuje výstálo, měli všechny pozemkup těchto pozemků částkou 40 Kč za metr ky vykoupit? čtvereční, ale my už evidujeme požadavky Výkup těchto pozemků je problémem, – především u významnějších komunikakterý vznikl již před zřízením krajů. Tyto cí – v řádech byly stovek i tisíců korun za metr komunikace totiž za minulého režičtvereční. vážněna se pozemcích obávám situace, mu běžně Velmi budovány soukdy soud rozhodne, že ochrana kromých osob. Kolik by stál vlastnickéjejich výho práva je nadřazená veřejnému zájmu, kup, je velmi složité odhadnout. Stát jelikož pak se může stát, že budeme muset sanuje výkup těchto pozemků částkou řešit pronájmy těchto lokalit, což by zna40 Kč za metr čtvereční, ale my už evidumenalo rozvrat krajských rozpočtů. jeme požadavky – především u významnějších komunikací – v řádech stovek i tiI v další otázce vás požádám o odhad, a to o síců korun za metr čtvereční. Velmi vážodhad finančních prostředků, které by Plně se obávám situace, k tomu, kdy soud rozhodzeňský kraj potřeboval aby podle ne, že ochrana vlastnického práva je nadsvých představ opravil všechny své komuřazená veřejnému zájmu, jelikož pak se může stát, že budeme muset řešit pronájmy těchto lokalit, což by znamenalo rozvrat krajských rozpočtů.

nikace, mosty atd.?vás požádám o odhad, a I v další otázce Plzeňský kraj finančních disponuje odborným odhato o odhad prostředků, ktedem firmy Pavex, kraj kterýpotřeboval uvádí, že v příparé by Plzeňský k  tomu, dě, žepodle by chtěl uvést všechny opravil své komuniaby svých představ všechkace II. akomunikace, III. třídy a všechny mosty do ny své mostysvé atd.? stoprocentního muselodborným by investovat Plzeňský kraj stavu, disponuje odhaněco okolo 16 miliard korun. Pro to, abydem firmy Pavex, který uvádí, že v přípachom zásadně zlepšili stav těchto komunidě, že by chtěl uvést všechny své komunikací, museli bychom investovat 4 až 5 mikace II. a III. třídy a všechny své mosty do liard korun v průběhu tří let s tím, že bystoprocentního stavu, musel by investovat chom nesměli omezit prostředky investoněco okolo 16 miliard korun. Pro to, abyvané do údržby. chom zásadně zlepšili stav těchto komunikací, museli bychom investovat 4 až 5 miDo nynějška jsme se bavili o vašich krajliard silnicích, korun v průběhu tří let s tím, že ských ale jak jsem předeslal, jstebychom nesměli omezit za prostředky investostínový ministr dopravy ČSSD. Zůstanevanéudotématu údržby. me-li silnic, jejichž věk se většinou pohybuje kolem padesáti let a jsou na Do nynějška jsme se bavilimne, o vašich krajzenitu své existence, zajímá jaké má skýchvássilnicích, aleřešení? jak jsem podle tato situace Stát předeslal, bude na jste stínový ministr zastovČSSD. zachování své silniční sítědopravy potřebovat Zůstaneme-li tématu silnic, ky miliard korun,u které nemá. Kdejejichž je vzít?věk se většinou pohybuje kolem padesáti let Stát si musí uvědomit, že obhospodařujea veřejný a musí si spočítat,zajímá kojsou nastatek zenitu své existence, lik údržba statku stojí. Za minulémne, jakétohoto má podle vás tato situace řeho režimu jsme vyčítávali zastaralost šení? Stát bude na zachování svébytosilničvého fondu, dneska se naše pozornost pření sítě potřebovat stovky miliard korun, souvá především na infrastrukturní stavkteré nemá. Kde je vzít? by. A jde zastaralostžesilnic, ale i neStát si nejen musí ouvědomit, obhospodařuexistenci některých zásadních rozvodů, je veřejný statek a musí si spočítat, kojako je plyn, tohoto voda či statku kanalizace. si, lik údržba stojí.Myslím Za minuléže poslední šance České republiky, jak si ho režimu jsme vyčítávali zastaralost bytovýznamně vylepšit tuto oblast, je v příštím vého fondu, dneska se naše pozornost přeplánovacím období EU alokovat prostředsouvá především na infrastrukturní stavky především do těchto infrastrukturních by. A jde nejen o zastaralost silnic, ale i nestaveb. Je však nezbytné se také zodpoexistenci některých zásadních rozvodů, vědně zamyslet nad tím, které investice jako je plyn, voda či kanalizace. Myslím si, dělat a které nedělat. Jedna věc je investože poslední České republiky, jak si vat, druhá věcšance je tento veřejný statek obvýznamně vylepšit tuto oblast, je v příštím hospodařovat, udržovat a opravovat. plánovacím období EU alokovat prostředky především do těchto infrastrukturních Mediálně vděčným tématem je cena u nás staveb. Je však nezbytné se také budovaných silnic. Je třeba právě totozodpodůvědně faktu, zamyslet nad tím, vodem že silnice jsoukteré u násinvestice silně dělat a které nedělat. věcto, je investopodfinancované? Mám Jedna na mysli že na vat, druhá je tento veřejný statek jednu stranuvěc vyhazujeme zbytečně velkéobhospodařovat, udržovat peníze za výstavbu silnic,a opravovat. které bychom mohli stavět daleko levněji, na druhou stranu nemáme penízetématem na údržbuje stávajíMediálně vděčným cena u rá vede od hranic s Německem až po hra- Tím chci říci, že vůbec nepřipouštím, že cích úseků.silnic. Je třeba právě nice Středočeského kraje. Je to silnice té- by 600 milionů korun, které vláda slíbila nássilničních budovaných Ceny silnic že je silnice nutné přezkoutoto budovaných důvodem faktu, jsou u nás měř paralelní s dálnicí, na kterou se při ja- a podepsala v  memorandu, krajům nakomat. potřeba se zamyslet nadna tím, jestlito, kémkoliv problému na dálnici svádí pro- nec nebyly poskytnuty. Samozřejmě pokud silněJepodfinancované? Mám mysli ježepravda, že silnice jsou výrazně předražena jednu stranu vyhazujeme zbyteč- voz. A samozřejmě kamiony ji zhusta vy- zmíněné finance nedorazí, bude to znamené, nebo cenaza opravdu zahrnuje ně velkéjestli peníze výstavbu silnic,dalekteré užívají pro objíždění placených úseků. Po- nat výrazný zásah do rozpočtu krajů, a to ko větší penzum práce např. sjezdy, větbychom mohli stavět daleko levněji, na kud tato komunikace bude zpoplatněna, v  době, kdy se už „nasmlouvává“ doprava šídruhou šířka komunikací, vyšší kvalita Je obávám se, že díky GPS se kamiony velmi na železnici pro příští rok. Bude-li nutné stranu nemáme peníze atd. na údržpravda, že některé nově zbudované komu- rychle přesměrují na jiné nezpoplatněné některé spoje omezovat, je nutné dohodbu stávajících silničních úseků. nikace po dvou letech užívání nesou tak silnice, čímž dostáváme nákladní dopravu nout se se starosty o tom, kde se omezoCeny budovaných silnic je nutné přezkoutěžkou újmu, že si nemyslím, že je to zrov- opět blíž k domovům občanů. Pro ilustraci vat dá, protože je k dispozici ještě autobus, mat. Je potřeba se zamyslet nad tím, jestli na s kvalitou nějak valné. Na druhou stra- uvádím jeden konkrétní příklad - obec Ej- a kde už to prostě možné není. Vláda sama je pravda, že silnice jsou výrazně předraženu je potřeba se opravdu zaměřit na to, aby povice v Plzeňské kraji velmi vítala výstav- vyhlásila, že prioritní dopravou je doprané, nebo jestli cena opravdu zahrnuje daletyto stavby předražované nebyly. Dalším bu dálnice D5. Dnes, když se sem přijedete va železniční. To že bere drahám 1,4 miliko větší penzum práce - např. sjezdy, vět- vozu nejsou budované. Bohužel, některé dělit mezi stát a kraje. Ale více než o tématem do diskuze je otázka, zda nejsou podívat, udiví vás čilá kamionová doprava, ardy nos korun na rychlíkové spoje a 600 milikomunikace, které jsou parametricky „jedší šířka komunikací, vyšší kvalita atd. Je výnos jdejev této chvíli o ochranu obyvatel nové silniční stavby zbytečně složité. Mož- téměř stejná jako před dokončením dálni- onů pro kraje, však ve světle tohoto proničkami“, dostaly kraje s označením „dvojpravda, že některé nově zbudované komuměst a obcí před negativními dopady kaná by i projektová „rozumnost“ těchto sta- ce. Můj názor je, že máme-li zpoplatnit sil- hlášení nečekaným krokem. ky“. V Plzeňském kraji se tato situace týká nikace po dvou letech užívání nesou tak mionové dopravy. nice I. třídy, musíme se zaměřit na ochraveb znamenala významnou úsporu. – komunikace, ktetěžkou újmu, že si nemyslím, že je to zrov- nu tzv. silnic„staré II. a III.pražské“ tříd. Zmínil jsem spor krajů s vládou. To je mysrá vede od hranic s Německem po hrana s kvalitou nějak valné. Na druhou straDopravaotázka, ale samozřejmě nejsou jenom Už poměrně dlouhou dobu se hovoří o Výběrčím výnosu z mýta by měl býtažstát. lím důležitá kterou od Krajských nice Středočeského kraje. Je to silnice ténu je potřeba se opravdu zaměřit na to, aby silnice. Kraje se nedávno dostaly možnosti zavést mýtné na silnicích II. a III. Samozřejmě pokud by se zpoplatňovaly sil- novin slyší většina hejtmanů. Zdá se, žedo pona kterou se při jatyto pro stavby předražované nebyly. Dalším niceměř měrně ostrého sporunynějších s  vládoukraja předeI. aparalelní II. třídy, s dálnicí, musí existovat generelní třídy vozidla nad 3,5 tuny. Výběrčím současná vláda je ze strany kémkoliv na dálnici svádío protématem do diskuze otázka, zda nejsou dohoda mezi problému Asociací krajů ČR a státem tohoto mýtného by siceje byl stát, nicméně vším ministrem financí ohledně ských samospráv vnímaná jako nejhorší.peněz voz. A samozřejmě ji zhusta vyjakým způsobem sekamiony tyto komunikace nové silniční stavby zbytečně Mož- tom, příjemci většiny výnosů by byly složité. kraje, kteSouhlasíte s tím? na regionální železniční dopravu. Na a podle jakéhoplacených klíče se bude vý- Porým tyto silnice patří. Jste příznivcem užívají pro objíždění úseků. ná by i projektová „rozumnost“ těchtoto-sta- zpoplatní, Hodnotit tutostranu, vládu jenení složité, protože druhou na čase, přiona tak husnoskud dělittato mezikomunikace stát a kraje.bude Ale více než o nevládne. hoto řešení? Zabývá sesíti, sama sebou, zpoplatněna, veb znamenala významnou úsporu. té železniční jakou ČRvlastními má, uvažovat jde v této ochranu obyvatelvelmi Pokud bude zavedeno mýtné pro náklad- výnos sporyoajejí nespravuje zemi, kterou by spravoobávám se, žechvíli díky oGPS se kamiony redukci? Je tato země tak ekonoa obcí před negativními ka- vat měla. níUždopravu na komunikace I. třídy,sepakhovoje měst Nevím, jestli ji můžu označit rychle přesměrují na jiné dopady nezpoplatněné poměrně dlouhou dobu micky silná, aby si mohla dovolitzaudržopotřeba zvažovatzavést jeho zavedení na ně- mionové vláduvat nejhorší, alelokálky? určitě ji mohu označit silnice,dopravy. čímž dostáváme nákladní dopravu ří o možnosti mýtnétaké na silnicích všechny které silnicpro nižších tříd.nad A to3,5 anituny. ne za vládu téměř zbytečnou. opět blíž k domovům občanů. Pro ilustraci II. a úseky III. třídy vozidla Nevím, čemu již více věřit v této zemi, než alejeden samozřejmě nejsou jenom sil- Ej- memorandu podepsanému premiérem. tak kvůli výnosu z mýta, protožeby tensice budebyl Doprava uvádím konkrétní příklad - obec Výběrčím tohoto mýtného Krajev Plzeňské se nedávno dostaly poměrčinit něco kolem 2 miliard korun ze sil- nice. MáteTím i vy chci osobně negativní zkušepovice kraji velmidovítala výstavstát,jennicméně příjemci většiny výnosů říci,nějaké že vůbec nepřipouštím, že ostrého sporu s vládou a především mi- nosti se současnou vládní garniturou? nic 1. třídy a vybraných úseků 2. třídy, ale ně bu dálnice D5. Dnes, když se sem přijedete by 600 milionů korun, které vláda slíbila a by byly kraje, kterým tyto silnice patří. víceméně proto, aby kamiony neobjížděly nistrem financí ohledně peněz na regio- Tato vláda vládne dle hesla: „ Vládneme podívat, udiví vás čilá kamionová doprava, podepsala v memorandu, krajům nakonec Jste příznivcem tohoto řešení? zpoplatněné úseky a neničily místní komu- nální železniční dopravu. Na druhou stra- dobře, vládneme rádi, ale za vaše…“. To Pokud bude zavedeno mýtné pro náklad- téměř stejná jako před dokončením dálni- nebylo poskytnuto. Samozřejmě pokud nikace, které na jejich váhu a četnost pro- nu, není na čase, při tak husté železniční znamená, že sahá nejenom do kapes obní dopravu na komunikace I. třídy, pak je ce. Můj názor je, že máme-li zpoplatnit sil- zmíněné finance nedorazí, bude to znamevozu nejsou budované. Bohužel, některé síti, jakou ČR má, uvažovat o její redukci? čanů, ale i do kapes obcí a krajů. Ať už je potřeba zvažovat jeho zavedení také na ně- nice I. třídy, musíme se zaměřit na ochra- nat výrazný zásah do rozpočtu krajů, a to komunikace, které jsou parametricky „jed- Je tato země tak ekonomicky silná, aby si to v  otázce memoranda na železniční dokteré úseky silnic nižších tříd. A to ani ne nu silnic II. a III. tříd. v  době, kdy se už „nasmlouvává“ doprava ničkami“, dostaly kraje s označením „dvoj- mohla dovolit udržovat všechny lokálky? pravu, zvýšení DPH, zrušení kofinancováVýběrčím výnosu z mýta by měl být stát. tak kvůli výnosu z mýta, protože ten bude na železnici pro příští rok.čiBude-li ky“. V Plzeňském kraji se tato situace týká Nevím, čemu již více věřit v této zemi, než ní evropských prostředků 7,5% v  otáz- nutné činit„staré jen něco kolem –2 miliard korunkteze sil- memorandu některé spoje omezovat, je nutné Samozřejměpodepsanému pokud by se zpoplatňovaly siltzv. pražské“ komunikace, premiérem. ce změn úhradových vyhlášek pro krajskédohodnic 1. třídy a vybraných úseků 2. třídy, ale nice I. a II. třídy, musí existovat generelní nout se se starosty o tom, kde se omezovíceméně proto, aby kamiony neobjížděly dohoda mezi Asociací krajů ČR a státem o vat dá, protože je k dispozici ještě autobus, zpoplatněné úseky a neničily místní komu- tom, jakým způsobem se tyto komunikace a kde už to prostě možné není. Vláda sama nikace, které na jejich váhu a četnost pro- zpoplatní, a podle jakého klíče se bude vý- vyhlásila, že prioritní dopravou je doprava

ROZHOVOR ROZHOVOR

| srpen 2011 KN |KN červenec 2011 | |

77

je vystupování více zradikalizovat,“

ho kraje Milan Chovanec

kraje. tyto regionální operačtách.Myslím Nesousi,zažeto podle vás odpovědní programy by do budoucna měli opravdu nost vaše samosprávy? řešit především financepodílu pro veřejný Zřejmě se určitého viny sektor. nezbavíTo znamená zaměřit se na projekty ve veme. Snažili jsme se pouze, aby prostředky řejném zájmu v  oblasti silnic, infrastruksloužily k rozvoji obou regionů. Je v popiturních staveb, ve  zdravotnictví nebo sosu práce politika snažit se zabezpečit legálciálních oblastech. Většinový názor v Asoním způsobem pro svůj region peníze. Já ciaci krajů ČR se kloní k zachování ROPů chci jen připomenout, že finanční korekce, s tím, že dojde ke sjednocení podmínek ve které budeme platit, se týkají období 2008, všech NUTSech.

kdy nevládla rada v tomto složení ani v Ji-

i turistické mapy – toposledního je hlavním lákadlem Co během toho roku chcete druhého nejméně osídleného kraje v  naší ještě stihnout, abyste měl pocit, že jste zemi. Samozřejmě je pro turisty lákavé i udělal všechno, co jste si předsevzal? krajské město Plzeň s věhlasnými pivovaChtěli bychom dokončit systém centry. Důvodů, proč kraj procestovat a poznat, ralizace, jako je Centrální nákup, centje však nepřeberně – máme řadu památek rální SÚS, centrální Zdravotnický holUNESCO, přírodních i adrenalinových parding. Snažili jsme se touto centralizaků, kraj hostí řadu známých festivalů a cí ne uchopit a uzurpovat moc, ale zasportovních soutěží. Kraj významně podjistit synergické efekty především v  náporuje gastroturistiku – nejen tu pivní, ale kupech. v  oblasti potravina centrálního nákupu díky soutěžiARegionální můžou se dneskaochutnat ukazuje,tradiční že se tato centralizanávštěvníci regionální ce vyplácí. Centrální nákup ušetří zhruba výrobky. Problém je, že logistika cestovní100zatím milionů korun ročně a naše hočástku ruchu není uchopena tak, aby člozdaleka nekončí. věkambice mohl potím kraji pohodlně cestovat. Cítím to jako výzvu pro kraj, aby se snažil do buDomníváte že se místa během toho doucna spojovatse, jednotlivá tak, aby polidésledního v kraji nestrávili noc,zbýroku, jeden kterýden, dojednu voleb alevá, abypodaří zůstali týden. je nabídnout zlepšitCílem vztah vlády a kraucelenou nabídku zajímavou návštěv-tak, jů, nebo se naopak budepro zhoršovat níka – počínaje dopravou a kvalitním uby-před jak se budou volby a volební boj továním, konče zábavou a vyžitím pro volnimi blížit? nýRuka čas proz všechny věkové skupiny. krajů směrem k  vládě je otevře-

hočeském, ani konci v  Plzeňském kraji. To ve znaBlížíme se ke rozhovoru. Vám mená, nyní že platíme za procesy, které byly funkci zbývá něco málo přes rok, pakrealizovány před našímvolby. nástupem přijdou další krajské S  čím do do funkcí. nich půjdete? Myslíte, že se sociální demokracii Co by se stalo, pokud by Plzeňský a Jihopodaří zopakovat vítězství, které přebarvičeský kraj zaplatit pokutu vylo regiony naodmítly oranžovo? Budeme všechno proto, rady? abychom měřenoudělat Úřadu Regionální Zauspěli. chtít ukázat občanům, že staviloBudeme by se veškeré čerpání evropských čtyři roky, kraj spravovala sociální dotací předkteré ROPy? demokracie, byly velmi Že senepropoPravděpodobně by toúspěšné. znamenalo vedla spousta dobrých věcí, dokončila se 2. plácení dotací, které byly přiděleny ve řada projektů. Samozřejmě jsme se nevya 3. výzvě, což je právě zmiňované období varovali chyb, ale kdojistě nic by nedělá, nic nená, my jsme připraveni diskutovat, my 2007 a 2008. Zcela to znamenalo připravil: řešit společná témazkazí. Chceme přesvědčit občany o tom, že Rozhovor jsme připraveni obrovské problémy pro žadatele, kteří mají cesta, kterou jsme nastolili, je cesta správ- Miloš Spáčil rozpracovány své projekty, a v polovině je- ta. Musí být ale odezva na druhé straně. ná a je dobré v  ní i v budoucnu pokračojich snažení by jim bylo zastaveno financo- Problém je v poměrně časté výměně mivat. To je poselství, se kterým chceme jít vání. Bavíme se o eventuelním pozastavení nistrů, v  častých změnách názorů a podo voleb. proplácení částky 2 až 2,5 miliardy korun. K zaplacení korekce jsme se rozhodli práCo během toho posledního roku chcete ješvěstihnout, v zájmu žadatelů, jsou často obce a tě abyste měljimiž pocit, že jste udělal mnohé neziskové organizace. všechno, co jste si předsevzal? Chtěli bychom dokončit systém centralizaZmění po zmíněné aféře nějakSÚS, kontce, jako se je Centrální nákup, centrální rolní mechanismy, které v ÚřaduSnažili Regiocentrální Zdravotnický holding. nálníserady selhaly? jsme toutozjevně centralizací ne uchopit a uzuHlavní moc, kontrolní roli sehrává ministerstvo rpovat ale zajistit synergické efekty především v nákupech. centrálfinancí a jím zřizovanýAa v oblasti ministerstvu podního nákupu se dneska že se tato řízený auditní orgán. ukazuje, To znamená, že je centralizace vyplácí. Centrálnífinancí, nákup ušetpředevším na ministerstvu jakým ří zhruba částku 100 milionů korun ročně způsobem kontrolu vyřeší či posílí. Tady aočekávám naše ambice tím zdaleka nekončí. finandiskuzi s  ministerstvem

nemocnice. Teď jsem vyjmenoval asi čtyři témata, která v součtu pro kraj znamenají ročně zvýšení jejich výdajů zhruba o 200 milionů korun. Což jsou peníze, které prostě chybějí jinde. A právě nekoncepčnost vládních kroků je zásadní problém.

především témata s celorepublikovou problematikou. Já si myslím, že asociace odvádí dobrou práci, minimálně v oblasti poskytování relevantních informací, průzkumů a analýz i v  rámci hledání společných řešení na úrovni státu. Obávám se však, že bude muset svoje vystupování vůči vládě více zradikalizovat, pokud vláda nezmění přístup ke krajům. Vláda totiž s kraji téměř nemluví, nenaslouchá jim a snaží se přehazovat veškeré svoje problémy směrem ke krajským rozpočtům, případně do kapes našich občanů.

Od vašich kolegů jsem mimo jiné slyšel i to, že jakýsi důkazem negativního vztahu vrcholových politiků ke krajům je skutečnost, že krajům dosud neprošel ani jeden návrh zákona, který předložily. Vnímáte to také tak? Plzeňský kraj v  současné době předkládá Asi žádný rozhovor s  představizákonTo, o Národním parku 1,4 Šumava. zvýšenísoučasný jejich výdajů zhruba o 200 železniční. že bere drahám miliar-Je tojí ročně telem jakékoliv samosprávy se neobejde zákon, který řeší, co s  národním parkem prody korun na rychlíkové spoje a 600 milio- milionů korun. Což jsou peníze, které bez evropských tento nebude výjakýmjezpůsobem se k němu chovat. jinde. A témat, právě nekoncepčnost nů proa kraje, však ve světle tohoto pro- Dostě chybějí jimkou. Váš je kraj tvoří jeden evropský reginávrhu zákona byly zapracovány při-vládních kroků zásadní problém. hlášenítoho nečekaným krokem. pomínky našich partnerů z  jižních Čech, on s Jihočeským krajem. NUTS II Jihozákteří jsou s námi v tomto tématu zaintere- pad řešil nedávno poměrně rozsáhlý skanZmínil jsem spor krajů s  vládou. To je Od vašich kolegů jsem mimo jiné slyšel sováni. Pokusíme se tento návrh prosadit dál, který vaše kraje přijde na velké peníze myslím důležitá otázka, kterou od Kraj- i to, že jakýmsi důkazem negativního v parlamentu. Osobně jsem velmi zvědav, na pokutách. Nesou za to podle vás odpoských novin slyší většina hejtmanů. Zdá vztahu vrcholových politiků ke krajům jakým způsobem se k tomu jednotlivé stra- vědnost vaše samosprávy? se, že současná vláda je ze strany nyněj- je skutečnost, že krajům dosud neprošel ny postaví. Sociální demokracie deklaruje, Zřejmě se určitého podílu viny nezbavíších krajských samospráv vnímaná jako ani jeden návrh zákona, který předložiže tento zákon pustí do druhého čtení, aby me. Snažili jsme se pouze, aby prostředky to také tak? nejhorší. Souhlasíte s tím? sloužily k rozvoji obou regionů. Je v popise mohl stát určitou platformou pro disku-ly. Vnímáte Plzeňský kraj v  současné době předkládá Hodnotit tuto vládu je složité, protože ona su práce politika snažit se zabezpečit legálzi. Nevím, zda jsou v očích poslanců krajNárodnímpro parku Je toJá nevládne. Zabýváméně se sama sebou,čivlastními nímo způsobem svůj Šumava. region peníze. ské návrhy kvalitní, jde jen o urči-zákon řeší, co s  národním parkem spory atou nespravuje zemi, kterou bykrajským spravo- sa-zákon, chcikterý jen připomenout, že finanční korekce, rivalitu parlamentu vůči se kseněmu Do vat měla. Nevím, jestli ji můžu označit kterézpůsobem budeme platit, týkajíchovat. období 2008, mosprávám. Ale pevně věřím, že nášza návrha jakým návrhu zákona zapracovány vládu zákona, nejhorší,byť alev upravené určitě ji mohu označit nevládla radabyly v tomto složení anipřiv Jipodobě, má šancitohokdy pomínky našich z  jižních za vládu téměř zbytečnou. hočeském, anipartnerů v  Plzeňském kraji. Čech, To znaprojít. že platíme za procesy, byly rekteřímená, jsou s námi v tomto tématukteré zainterealizovány před se naším nástupem do funkcí. mají svou asociaci, ve které Pokusíme tento návrh prosadit Máte iKraje vy osobně nějaké negativní zku- jsousováni. sdruženy. Má podle vás garniturou? Asociace krajů ČRv parlamentu. Osobně jsem velmi zvědav, šenosti se současnou vládní Cozpůsobem by se stalo,sepokud Plzeňský straa Jihodostatečně silný hlas v Praze nebo by mělajakým k tomubyjednotlivé Tato vláda vládne dle hesla: „ Vládneme český kraj odmítly zaplatit pokutu vyměbýt razantnější? Jak by se dalo zesílit slovo dobře, vládneme rádi, ale za vaše…“. To ny postaví. Sociální demokracie deklaruje, řenou úřadu regionální rady? Zastavilo českých a moravských regionů na poli vrznamená, že sahá nejenom do kapes ob- že tento zákon pustí do druhého čtení, abyby se veškeré čerpání evropskýchpro dotací před cholové stát určitou platformou diskučanů, ale i do politiky? kapes obcí a krajů. Ať už je se mohl ROPy? Asociace ve své podstatě plní roli komu-zi. Nevím, zda jsou v očích poslanců krajto v  otázce memoranda na železniční donikátora za kraje. Předmětem diskusí jsou Pravděpodobně by to znamenalo nepro-

pravu, zvýšení DPH, zrušení kofinancování evropských prostředků 7,5 % či v otázce změn úhradových vyhlášek pro krajské nemocnice. Teď jsem vyjmenoval asi čtyři témata, která v součtu pro kraj znamena-

ské návrhy méně kvalitní, či jde jen o určitou rivalitu parlamentu vůči krajským samosprávám. Ale pevně věřím, že náš návrh zákona, byť v upravené podobě, má šanci projít.

plácení dotací, které byly přiděleny ve 2. a 3. výzvě, což je právě zmiňované období 2007 a 2008. Zcela jistě by to znamenalo obrovské problémy pro žadatele, kteří mají rozpracovány své projekty, a v polovině jejich snažení by jim bylo zastaveno financování. Bavíme se o eventuelním pozastavení proplácení částky 2 až 2,5 miliardy korun. K zaplacení korekce jsme se rozhodli právě v zájmu žadatelů, jimiž jsou často obce a mnohé neziskové organizace. Změní se po zmíněné aféře nějak kontrolní mechanismy, které v úřadu regionální rady zjevně selhaly? Kraje mají svou asociaci, ve které jsou Hlavní kontrolní roli vás sehrává ministerstvo sdruženy. Má podle Asociace krajů financí a jím zřizovaný a ministerstvu podČR dostatečně silný hlas v Praze nebo by řízený auditní orgán. To znamená, že je měla být razantnější? Jak by se dalo zepředevším na ministerstvu financí, jakým sílit slovo českých a moravských regionů způsobem kontrolu vyřeší či posílí. Tady na poli vrcholové politiky? očekávám diskuzi s  ministerstvem finanAsociace ve své podstatě plní roli komucí. Myslím, že některé závěry, které vyplynikátora za kraje. Předmětem diskusí jsou nuly z již provedených kontrol, se začínají především témata s celorepublikovou propostupně implementovat do chodu úřadu.

blematikou. Já si myslím, že asociace odvádí dobrou minimálně v oblasti poKdyž jsem práci, byl u vašeho kolegy v Jihočesskytování informací, kém krajirelevantních Jiřího Zimoly, hovořiliprůzkujsme o mů a analýz i v tyto rámci hledání společných tom, zda jsou skandály v době, kdy se řešení úrovni státu. Obávám se však, hovořínao kanálech, kterými se evropské dožetace budebudou musetčerpat svojev vystupování vůči vlápříštím programovaděcím víceobdobí, zradikalizovat, vládamají nezměnáhodnépokud nebo zda vést ník centralizaci přístup ke krajům. Vláda s kraji téčerpání. Co sitotiž o tom myslíte vy?nemluví, Nemůže být odhalení problémů u vás měř nenaslouchá jim a snaží se či na severu načasované aby omezilo přehazovat veškeré svoje tak, problémy směROPy? rem ke krajským rozpočtům, případně do Slyšelnašich jsem tento názor také. Kdybych však kapes občanů. přijal tuto verzi, asi bych v  této zemi ani nemohl žít.současný Tím chci říci, že se mis nechce Asi žádný rozhovor předvěřit tomu, že by to mohlo být takto přistavitelem jakékoliv samosprávy se praveno. Problém ROPu, který já vnímám, neobejde bez evropských témat, tenjsou nejednotné podmínky pro všechny to nebude výjimkou. Váš kraj tvoří jeden evropský region s Jihočeským krajem. NUTS II Jihozápad řešil nedávno poměrně rozsáhlý skandál, který vaše kraje přijde na velké peníze na poku-

cí. Myslím, že některé závěry, které vyplyDomníváte se, že se během toho poslednínuly z již provedených kontrol, se začínají ho roku, který do voleb zbývá, zleppostupně implementovat do podaří chodu úřadu. šit vztah vlády a krajů nebo se naopak bude zhoršovat tak, jak se budou volby a volební Když jsem byl u vašeho kolegy v Jihočesboj před nimi blížit? kém kraji Jiřího Zimoly, hovořili jsme o Ruka z krajů směrem k vládě je otevřená, tom, zda jsou tyto skandály v době, kdy my jsme připraveni diskutovat, my jsme se hovoří o kanálech, kterými se evroppřipraveni řešit společná témata. Musí skéale dotace budou čerpat v  příštím být odezva na druhé straně. Problémproje gramovacím období, náhodné zda v  poměrně časté výměně ministrů,nebo v  časmajízměnách vést k centralizaci čerpání. si o tých názorů a postojů vládyCo - co tom myslíte vy? Nemůže být Myslím odhalení platilo v pondělí, neplatí ve středu. problémů vás či napotřebuje severu načasované si, že Českáurepublika stabilitu a tak, aby omezilo ROPy? výhled, nechce zažívat neustálé hádky poSlyšel My jsemurčitě tentonechceme názor také. Kdybych však litiků. eskalovat problémy, nechceme řešitbych neschopnost vlá-ani přijal tuto verzi, asi v  této zemi dy v určitých oblastech jakožehlavní nemohl žít. Tím chci říci, se mivolebnechce ní téma, ale samozřejmě, pokud vlávěřit tomu, že by to mohlo býtbude takto přida dál krajům škodit, bude jim dál brát pepraveno. Problém ROPu, který já vnímám, níze, nejsou peníze krajů, ale jsou což nejednotné podmínky proobčanů, všechny kteří v těch krajích žijí, může se stát, operačže se kraje. Myslím si, že tyto regionální tento střet ještě vyostří. ní programy by do budoucna měli opravdu řešit především finance pro veřejný sektor. Vím, že o tom budou především rozhodoTo znamená zaměřit se na projekty ve vevat vaši spolustraníci v  primárkách, nicřejném zájmu v  oblasti silnic, infrastrukméně chcete se i v těch následujících krajturních staveb, ve  zdravotnictví nebo soských volbách ucházet o post lídra kandiciálních oblastech. Většinový názor v Asodátky, jinými slovy měl byste chuť pokraciaci krajů ČRhejtmana se kloníPlzeňského k zachování ROPů čovat v křesle kraje? s tím, že dojde ke sjednocení podmínek Ano, uvažuji o tom, a to z důvodů zacho-ve všechurčité NUTSech. vání kontinuity, dotažení některých procesů, které jsme započali.

Blížíme se ke konci rozhovoru. Vám ve

funkci nyní zbývá něcood málo přes rok, Poslední otázkou odbočím všeho, o čem pak přijdou další krajské volby. iS čím jsme v rozhovoru hovořili, nicméně nadá-do nich půjdete? se sociální le se budu držetMyslíte, krajskéhožetématu. Je létodeamokracii pár týdnů podaří ještě bude, cestovní ruch je pro zopakovat vítězství, regiony důležitý, vyregiony jste Plzeňák a stojíte které přebarvilo na oranžovo? v čele kraje. Pokud bych se k vám jako Budeme dělat všechno proto, měl abychom „cestovatel“ vypravit, na co byste mne, uspěli. Budeme chtít ukázat občanům, že pane hejtmane, proč bych právědečtyři roky, které nalákal, kraj spravovala sociální k vám měl přijet? mokracie, byly velmi úspěšné. Že se povedPlzeňský je lákavý rozmanitosla spoustakraj dobrých věcí,svojí dokončila se řada tí. Přírodní krásy na Šumavě, v Brdech či projektů. Samozřejmě jsme se nevyvarovali v  Českém lese, řeky, dobře značené cyklo chyb, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. Chceme přesvědčit občany o tom, že cesta, kterou jsme nastolili, je cesta správná a je dobré v ní i v budoucnu pokračovat. To je poselství, se kterým chceme jít do voleb.

stojů vlády - co platilo v pondělí, neplatí ve středu. Myslím si, že Česká republika potřebuje stabilitu a výhled, nechce zažívat neustálé hádky politiků. My určitě nechceme eskalovat problémy, nechceme řešit neschopnost vlády v  určitých oblastech jako hlavní volební téma, ale samozřejmě, pokud bude vláda dál krajům škodit, bude jim dál brát peníze, což nejsou peníze krajů, ale občanů, kteří v těch krajích žijí, může se stát, že se tento střet ještě vyostří. Vím, že o tom budou především rozhodovat vaši spolustraníci v  primárkách, nicméně chcete se i v těch následujících krajských volbách ucházet o post lídra kandidátky, jinými slovy měl byste chuť pokračovat v křesle hejtmana Plzeňského kraje? Ano, uvažuji o tom, a to z důvodů zachování určité kontinuity, dotažení některých procesů, které jsme započali. Poslední otázkou odbočím od všeho, o čem jsme v rozhovoru mluvili, nicméně i nadále se budu držet krajského tématu. Je léto a pár týdnů ještě bude, cestovní ruch je pro regiony důležitý, vy jste Plzeňák a stojíte v čele kraje. Pokud bych se k  vám měl jako „cestovatel“ vypravit, na co byste mne, pane hejtmane, nalákal, proč bych právě k vám měl přijet? Plzeňský kraj je lákavý svojí rozmanitostí. Přírodní krásy na Šumavě, v Brdech či v  Českém lese, řeky, dobře značené cyklo i turistické mapy – to je hlavním lákadlem druhého nejméně osídleného kraje v  naší zemi. Samozřejmě je pro turisty lákavé i krajské město Plzeň s věhlasnými pivovary. Důvodů, proč kraj procestovat a poznat, je však nepřeberně – máme řadu památek UNESCO, přírodních i adrenalinových parků, kraj hostí řadu známých festivalů a sportovních soutěží. Kraj významně podporuje gastroturistiku – nejen tu pivní, ale díky soutěži Regionální potravina můžou návštěvníci ochutnat tradiční regionální výrobky. Problém je, že logistika cestovního ruchu není zatím uchopena tak, aby člověk mohl po kraji pohodlně cestovat. Cítím to jako výzvu pro kraj, aby se snažil do budoucna spojovat jednotlivá místa tak, aby lidé v kraji nestrávili jeden den, jednu noc, ale aby zůstali týden. Cílem je poskytnout ucelenou nabídku zajímavou pro návštěvníka – počínaje dopravou a kvalitním ubytováním, konče zábavou a vyžitím pro volný čas pro všechny věkové skupiny. Rozhovor připravil: Miloš Spáčil

8

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | srpen 2011 |

Téměř dvě miliardy korun chtějí žadatelé o evropské peníze v Operačním programu Doprava MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ČERVEN 2011

Během prvního pololetí letošního roku přijal Řídící orgán celkem dvaapadesát žádostí o dotaci z Operačního programu Doprava. Jejich výše dosahuje 1,9 miliardy korun. Vyplývá to z pravidelné monitorovací zprávy o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Již 42. pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání fondů a národních zdrojů vydal k 26. červenci 2011 Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v  rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. OPERAČNÍ PROGRAM DOPRAVA Z hlediska finančních alokací je nejobjemnějším operačním programem ČR Operační program Doprava (OP Doprava). Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou pro podporu podaných žádostí jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. OP Doprava je financován z  Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS). Podpora OP Doprava se soustře-

dí také na pražské metro – intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. POKROK V REALIZACI OP DOPRAVA V PRVNÍM POLOLETÍ ROKU 2011

Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 22 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Podané žádosti

Žádosti vyřazené z administrace Žádosti ve schvalovacím procesu

počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f od počátku období od počátku období aktuální stav 25 61 751,7 0 0,0 4 12 362,9 1.1 18 2 570,5 2 21,7 13 822,0 1.2 43 64 322,2 2 21,7 17 13 184,8 1 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 2 12 4 544,7 0 0,0 0 0,0 3.1 12 4 544,7 0 0,0 0 0,0 3 48 45 774,3 5 10 573,2 0 0,0 4.1 48 45 774,3 5 10 573,2 0 0,0 4 1 18 414,8 0 0,0 1 18 414,8 5.1 2 1 236,1 0 0,0 0 0,0 5.2 3 19 650,8 0 0,0 1 18 414,8 5 25 768,6 13 471,7 9 265,8 6.1 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 6.2 82 130,6 19 28,6 58 94,0 6.3 121 4 584,8 33 690,2 67 359,7 6 18 908,3 0 0,0 0 0,0 7.1 18 908,3 0 0,0 0 0,0 7 169 50 359,1 38 11 263,4 67 359,7 ERDF 86 159 287,9 2 21,7 18 31 599,6 FS       OP D Poznámka: Poznámka: - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. V OPMSC2007 D nejsou žádné nedokončené projekty. Zdroj: – 6.evidovány 7. 2011

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou počet mil. Kč g h od počátku období 21 49 283,1 3 1 726,8 24 51 010,0 10 72 098,6 0 0,0 10 72 098,6 12 4 532,3 12 4 532,3 43 35 338,2 43 35 338,2 0 0,0 2 1 236,1 2 1 236,1 3 31,1 13 3 495,6 5 7,5 21 3 534,2 18 1 503,6 18 1 503,6 64 38 872,4 66 130 380,6

V průběhu prvních šesti mě síců roku 2011 podali žadatelé na řídící orgán/ zprostředkující subjekt celkem 52 žádos tí o dotaci v celkové výši 1,9 mld. Kč, což představuje půl- REALIZACE OP DOPRAVA venci 2011 zvýšil o dvě poda- horském sedle. Celkově byla k roční nárůst o cca 0,9 %. Řídíné žádosti v hodnotě 1,7 mld. 6. červenci 2011 vydána Rozcí orgán vydal za uplynulé po- Od počátku realizace OP Do- Kč. Jedná se o železniční pro- hodnutí / podepsána Smlou51 loletí celkem 12 Rozhodnu- prava bylo k 6. červenci 2011 jekty předložené v  rámci kon- va u 130 projektů s  výší tí o poskytnutí dotace v hod- podáno 255 žádostí v celko- tinuální výzvy pro 1. priorit- schválené dotace 169,3 mld. notě 3,1 mld. Kč. To znamená, vé hodnotě 209,6 mld. Kč, to ní osu „Modernizace železnič- Kč, což představuje 100,8 % z že v půlročním srovnání došlo představuje 124,8 % z celko- ní sítě TEN-T“. Od počátku re- alokace na operační program k nárůstu schválených finanč- vé alokace na program. Z poda- alizace OP Doprava bylo k 6. na období 2007–2013. Nejních prostředků o cca 1,9 %. ných žádostí jich bylo schvále- červenci podáno 255 žádostí s vyšší podíl schválených proOd počátku programového ob- no 130 v souhrnné výši 169,3 finančním požadavkem 209,6 středků vzhledem k alokacím dobí bylo k 6. červenci 2011 na mld. Kč (100,8 % z alokace pro- mld. Kč, což o 24,8 % přesahu- jednotlivých oblastí podpory účty příjemců proplaceno cel- gramu). Příjemcům byly pro- je alokaci OP Doprava na pro- je stále evidován v oblastech kem 102,6 mld. Kč. Z toho jen placeny prostředky ve výši gramové období 2007–2013. podporujících modernizaci za poslední půlrok bylo příjem- 102,6 mld. Kč, což představusilnic a vnitrozemských vodcům proplaceno 8,2 mld. Kč (8 je 61,1 % z celkové alokace na PROJEKTY S VYDANÝM ních cest. % z celkové částky proplace- období 2007–2013. Certifiko- ROZHODNUTÍM/ ných prostředků). Objem cer- vané výdaje dosahují 28,7 mld. PODEPSANOU SMLOUVOU PROPLACENÉ PROSTŘEDKY tifikovaných výdajů se v půl- Kč, to je 17,1 % z alokace na OP PŘÍJEMCŮM ročním srovnání nezvýšil, což Doprava. Řídicí orgán vydal v průběhu je způsobeno stáhnutím žádosčervna 2011 jedno Rozhod- V průběhu června 2011 došlo ti o průběžnou platbu z Evrop- PODANÉ ŽÁDOSTI nutí o poskytnutí dotace a k nárůstu objemu prostředské komise řídícím orgánem s  vybraným příjemcem pode- ků proplacených příjemcům MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ČERVEN 2011 v květnu 2011. K 6. červenciMĚSÍČNÍ psal Smlouvu. Jedná se o mo- ve výši 1,9 mld. Kč, což zvýObjem finančních prostředků, 2011 dosahuje hodnota certifi- které jsou požadovány v po- dernizaci mimotransevrop- šilo celkový objem proplacekovaných výdajů 28,7 mld. Kč. daných žádostech, se k 6. čer- ské silnice I/44 v Červeno- ných prostředků příjemcům

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje)

Tab. 23 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Celková alokace podpory 2007–2013

Podané žádosti

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

Proplacené prostředky příjemcům

Prostředky v souhrnných Certifikované výdaje žádostech zaúčtovaných PCO předložené EK



Finančně ukončené projekty počet mil. Kč i j od počátku období 9 13 557,6 2 1 069,1 11 14 626,7 0 0,0 0 0,0 0 0,0 8 3 749,2 8 3 749,2 23 12 089,7 23 12 089,7 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 31,1 10 850,0 5 7,5 18 888,6 3 24,7 3 24,7 41 12 978,3 22 18 400,6 



Zdroj: MSC2007 – 6. 7. 2011 na 102,6 mld. Kč (61,1 % z celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava probíhá čerpání finančních prostředků zejména na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Ve sledovaném období nebyl v OP Doprava finančně ukončen žádný projekt. K 6. červenci 2011 bylo celkem finančně ukončeno 63 projektů o finančním objemu 31,4 mld. Kč (tj. 48,5 % z  celkového počtu schválených projektů). CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI Od počátku programového období byly certifikovány výdaje ve výši 28,7 mld. Kč, tedy 17,1 % z celkové alokace. V OP Doprava byl oproti minulému měsíci zaznamenán pokles certifikovaných výdajů předložených EK. Tato skutečnost souvisí s rozhodnutím řídícího orgánu stáhnout z  Evropské komise poslední žádost o platbu, čímž řídící orgán reaguje na závěry kontrol provedených ministerstvem dopravy na jednotlivých projektech spolufinancovaných z evropských fondů a předběžných nálezů auditu Evropského účetního dvora. Opatření potrvá do doby, než dojde k ověření správnosti a oprávněnosti výdajů. Do účetního systému Viola bylo zaúčtováno v rámci OP Doprava 50,1 mld. Kč, tedy 29,8 % z celkové alokace programu. K meziměsíčnímu nárůstu ve sledovaném období nedošlo.

mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 60 180,7 61 751,7 102,6 49 283,1 81,9 33 109,4 55,0 27 398,8 45,5 11 269,5 18,7 1.1 3 267,6 2 570,5 78,7 1 726,8 52,8 1 001,7 30,7 1 001,7 30,7 879,0 26,9 1.2 63 448,3 64 322,2 101,4 51 010,0 80,4 34 111,0 53,8 28 400,4 44,8 12 148,6 19,1 1 43 741,9 69 861,8 159,7 72 098,6 164,8 37 968,8 86,8 2 367,4 5,4 1 980,0 4,5 2.1 2 532,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 46 274,2 69 861,8 151,0 72 098,6 155,8 37 968,8 82,1 2 367,4 5,1 1 980,0 4,3 2 11 306,0 4 544,7 40,2 4 532,3 40,1 3 718,1 32,9 1 276,8 11,3 989,1 8,7 3.1 11 306,0 4 544,7 40,2 4 532,3 40,1 3 718,1 32,9 1 276,8 11,3 989,1 8,7 3 31 939,3 45 774,3 143,3 35 338,2 110,6 23 171,2 72,5 15 100,4 47,3 11 282,3 35,3 4.1 31 939,3 45 774,3 143,3 35 338,2 110,6 23 171,2 72,5 15 100,4 47,3 11 282,3 35,3 4 8 507,4 18 414,8 216,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 945,3 1 236,1 130,8 1 236,1 130,8 484,0 51,2 94,6 10,0 0,0 0,0 5.2 9 452,6 19 650,8 207,9 1 236,1 13,1 484,0 5,1 94,6 1,0 0,0 0,0 5 223,3 768,6 344,2 31,1 13,9 31,1 13,9 31,1 13,9 4,2 1,9 6.1 3 071,1 3 685,5 120,0 3 495,6 113,8 2 779,7 90,5 2 570,8 83,7 2 123,3 69,1 6.2 219,4 130,6 59,5 7,5 3,4 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 513,8 4 584,8 130,5 3 534,2 100,6 2 818,1 80,2 2 601,9 74,0 2 127,6 60,5 6 1 991,8 908,3 45,6 1 503,6 75,5 331,7 16,7 248,8 12,5 207,9 10,4 7.1 1 991,8 908,3 45,6 1 503,6 75,5 331,7 16,7 248,8 12,5 207,9 10,4 7 35 453,1 50 359,1 142,0 38 872,4 109,6 25 989,2 73,3 17 702,2 49,9 13 409,9 37,8 ERDF 132 473,0 159 287,9 120,2 130 380,6 98,4 76 613,6 57,8 32 388,1 24,4 15 325,6 11,6 FS 167 926,0 209 647,0 124,8 169 253,0 100,8 102 602,8 61,1 50 090,3 29,8 28 735,4 17,1 OP D Aktuální zpráva je vždy dostupPoznámka: ná na internetových stránkách Poznámka: - Měnový kurz: 1 EUR = 24,34 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem www.strukturalni-fondy.cz/ Měnový kurz: 1 EUR = 24,34 CZK měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Stav-cerpani/Mesicni-​monitorov- V době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. V meziměsíčním srovnání je u OP D ve většině oblastí podpory ve stavu“Certifikované výdaje“ evidován pokles meziměsíčním srovnání je u OP D ve většině oblastí podpory ve stavu“Certifikované výdaje“ evidován pokles objemu finančních prostředků (o 21,2 mld. Kč). Důvodem je zamítnutí žádosti o platbu vaci-zprava. objemu finančních prostředků (o 21,2 mld. Kč). Důvodem je zamítnutí žádosti o platbu ze strany EK na základě žádosti ČR. Zdroj: MSC2007 – 6. 7. 2011 ze strany EK na základě žádosti ČR. Zdroj: MSC2007 – 6. 7. 2011

52

JIHOČESKÝ KRAJ

KN | srpen 2011 |

Optimalizace škol od příštího roku K optimalizaci středních škol dochází take v Jihočeském kraji. Podle rozhodnutí zastupitelů z  letošního května dojde ke změnám v síti škol, které zřizuje kraj, s účinností od 1. ledna příštího roku.

TÉMA „Jedním z hlavních důvodů pro optimalizaci školství je především vývoj demografické křivky a dále pak potřeba zachovat poměr mezi nabídkou vzdělávacích míst maturitních a učebních oborů,“ říká k současné situaci Kamila Křížová z krajského oddělení informací a styku s veřejností. „Od 90. let dochází k poklesu počtu žáků vstupujících do středních škol, a to i v Jihočeském kraji. Nabídka středních škol je tedy vyšší téměř o jednu třetinu než počet žáků vycházejících z 9. tříd základních škol. I se žáky, kteří do našeho kraje jezdí studovat z okolních regionů, se školy nepodaří zcela naplnit. Takový provoz škol je neekonomický a dlouhodobě neudržitelný. Mírné zlepšení situace v počtu žáků je očekáván dle statistických údajů až kolem roku 2023.“ Na konci května tak krajští zastupitelé odsouhlasili sloučení a splynutí osmi škol a dvě školy se sestěhují do jedné budovy. Podle schváleného návrhu dojde ke splynutí Středního odborného učiliště technického v  Soběslavi a Odborného učiliště, Praktické školy a Základní školy také v Soběslavi. Dále splyne Vyšší odborná škola a Střední průmyslo-

vá škola ve Strakonicích se Střední školou řemesel a služeb také ve Strakonicích. Sloučeny budou Obchodní akademie v  Třeboni a třeboňská Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Jedna škola vznikne sloučením Středního odborného učiliště v  Netolicích se Střední školou ve Vimperku. Sloučena budou také dvě Gymnázia v  Českých Budějovicích. V  Písku se Obchodní akademie přestěhuje do budovy Střední zemědělské školy, ale obě organizace zůstanou zachovány jako samostatné školy.

obory zámečník, nástrojář, obráběč kovů, lakýrník, pekař, čalouník, klempíř-stavební výroba, tesař, zedník, pokrývač, farmář, kominík. Žák může finanční podporu získat již od prvního ročníku. Podmínkou je dobrý studijní průměr, aktivní účast na odborných praxích a samozřejmě dobrá školní docházka s  minimem zameškaných hodin. Kromě průběžně vyplácené měsíční podpory může žák získat také jednorázové odměny v pololetí a na konci roku. Samostatně je oceňováno studium s vyznamenáním. Za celé tři roky studia mohl získat až 20 tisíc korun, nyní to může být i více, neboť od nového školního

roku se částka měsíčního stipendia zvyšuje,“ uvádí Kamila Křížová. Kraj má především zájem na udržení oborové nabídky vzdělávání a zajištění její dostupnosti všem žákům, kteří na střední školy vstupují. Jako důležité vidí kraj nerozšiřovat nabídku maturitních oborů, ale zachovat segment učňovského školství, podpořit zájem o technické vzdělávání ze strany žáků základních škol a zlepšit vybavení škol především v  oblasti informačních technologií. Jihočeský kraj chce samozřejmě udržet i obory vzdělávání, které mají určitý ráz nadregionální nabídky.

9

STRUČNĚ A JASNĚ A jaké přináší optimalizace středních škol kraji úspory? „Připravené sloučení a splynutí škol je postupný proces, který bude zahájen prvního ledna příštího roku a dá se očekávat, že bude trvat zhruba čtyři roky. Cílem je uvolnit některé budovy škol, především ty, kde jsou krajské střední školy v  nájmu, ostatní volné objekty nabídnout k  využití jiné krajské organizaci nebo je prodat. Kvantifikovaným odhadem by měl kraj v následujících nejméně čtyřech letech ušetřit optimalizací škol na mzdových a provozních nákladech více než 20 milionů korun,“ shrnuje předpokládané úspory Kamila Křížová. Jana Bartošová

ŽÁDANÉ OBORY MAJÍ GRANTOVOU PODPORU

• Nemocnice na jihu Čech se staví negativně k  návrhu největší české zdravotní pojišťovny snížit počet lůžek. Pojišťovna tady požaduje zrušení 358 lůžek, nemocnice se domnívají, že reálné by bylo snížení počtu o 150. Na přelomu srpna a září se k tomuto tématu uskuteční jednání na krajském úřadu, kde otázku snížení počtu lůžek budou diskutovat zástupci kraje, společnosti Jihočeské nemocnice a zdravotní pojišťovny. Vedení společnosti Jihočeské nemocnice tvrdí, že pokud by byla snížena lůžková kapacita o 358 lůžek, ohrozilo by to malé nemocnice. • Jihočeský kraj připravil v rámci projektu Rožmberský rok 2011 soutěž pro malé čtenáře a milovníky pohádkových příběhů. • Zastupitelé Jihočeského kraje schválili poskytnutí dotace z krajského rozpočtu Regionální radě regionu soudržnosti. Prostředky ve výši 150 milionů korun budou použity na spolufinancování projektů Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Částku určil jako korekci Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Platební certifikační orgán Ministerstva financí, jenž zjistil nesrovnalosti při výběru a hodnocení projektů 2. a 3. výzvy ROP. Úřad regionální rady regionu soudržnosti však nedisponuje prostředky k úhradě a požádal proto o pomoc kraj.

A jaké obory Jihočeský kraj podporuje? „Jihočeský kraj vyhlásí v rámci Programu rozvoje kraje již druhý školní rok grantový program „Stipendijní motivační program pro žáky středních škol v podporovaných učebních oborech“. Vedle grantového programu „Podpora firem při přípravě učňů na povolání“ jde o další grant, který má za cíl to, aby učební obory absolvovali žáci dobře uplatnitelní na trhu práce. Podpora směřuje především na obory, o které není ze strany žáků základních škol velký zájem, ale jsou stále na trhu práce poptávány. Jedná se o

Jubilejní návštěvnice výstavy Rok Růže Výstavu Rok růže v  Rožmberském paláci Pražského hradu zhlédla třístá padesátá tisící návštěvnice. Do Rožmberského paláce, kde na ni s cenami čekal hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, přišla Pavlína Neumannová z Kladna 12. srpna krátce po 11. hodině. „Využila jsem toho, že děti jsou na prázdninách u babičky a vydala jsem sama v  klidu na Pražský hrad. Jsem hrozně ráda, že jsem se sem dostala. Myslela jsem, že to nestihnu, jako většinu výstav, které chci vidět“ řekla překvapená návštěvnice Pavlína Neumannová, když jí hejtman předával ceny. Jako 350 tisící návštěvnice obdržela stříbrnou rožmberskou medaili, kterých kraj u příležitosti Rožmberského roku nechal vyrazit pouhých 100 kusů. Dalším dárkem byl prodloužený víkendový pobyt pro dvě osoby v  Českém Krumlově, rožmberská keramika a pohádková knížka s rožmberskou tematikou. Nechyběly ani praktické dárky vhodné pro turisty – trekingové hole či cestovní taška. Výstava Rok růže byla první akcí, která zahájila projekt Rožmberský rok 2011 připomínající 400 let od smrti posledního Rožmberka Petra Voka. „Zájem o expozici mě samozřejmě těší.

Výstava Rok růže je historicky nejúspěšnější výstavou, jakou Jihočeský kraj uspořádal. Mám radost, že 350  000. návštěvnice jižní Čechy zná a ráda v nich tráví dovolenou. Vzpomína-

la na loňskou dovolenou v Třeboni, kterou s  rodinou trávili na kolech. Jako učitelka prvního stupně mi prozradila, že se o jednu z  cen určitě podělí se svými žáky. Pohádkovou knížku prý bude používat při výuce vlastivědy, když bude dětem vykládat o svých oblíbených Rožmbercích,“ řekl k  ocenění jubilejní návštěvnice hejtman Zimola. Projekt Rožmberský rok veřejnosti v širokých souvislostech představuje historickou úlohu i kulturní dílo rodu Rožmberků a hlavní rysy tohoto dědictví až do současné doby. Kromě dvou pražských výstav Rok Růže a Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami tvoří projekt výstavy s  rožmberskou tématikou

v  muzeích zřizovaných Jihočeským krajem, modifikované prohlídky rožmberských hradů a zámků ve správě českobudějovického Národního památkového ústavu a mnoho desítek kulturních, společenských, sportovních a gastronomických akcí podpořených z  grantu Jihočeského kraje. Výstava Rok růže byla v Rožmberském paláci Pražského hradu zahájena 9. prosince loňského roku. Nabízí nejen ucelený pohled na život členů rodu rožmberského, ale představuje i běžný život lidu na přelomu středověku a raného novověku. Vedle nástinu „velkých“ politických dějin návštěvníky čeká i exkurz do všedního dne dominia a příbytku aristokrata či ozřejmení nelehké úlohy ženy

ve společnosti té doby. V prostorách Rožmberského paláce Pražského hradu bude vý-

stava zhruba do poloviny září tohoto roku. Následně se přestěhuje do jižních Čech. (jčk)

České dráhy nasadily na tratě v kraji modernizované patrové vozy Snadné otevírání dvěří tlačítky, pohodlný nástup nejen pro maminky s kočárky a cyklisty, textilem potažené sedačky a kompletně rekonstruované WC, to jsou asi nejviditelnější změny u modernizovaných patrových vozů v Jihočeském kraji. Prvních tři jsou již v provozu na trati České Budějovice - Černý Kříž - Nové Údolí. Čtvrtý bude uvedený slavnostně do provozu ve středu 10. srpna na českobudějovickém nádraží. „Cestující si vylepšené vozy velmi chválí, ať jde o mladé lidi nebo starší spoluobčany. Osvědčily se především v prvním prázdninovém měsíci, kdy kromě běžných cestujících frekventovanou trať využívají vodáci a cykloturisté," uvedl ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah v Českých Budějovicích Jiří Kafka. V rámci modernizace byla na vozech provedena celá řada úprav. Hned při nástupu se cestující setká s novým ovládáním

vstupních dveří. Ty jsou nyní plně ovládány pouze tlačítky - jak otevírání, tak zavírání. Zavírání dveří je možné i automaticky - buď po určitém čase anebo v závislosti na rychlosti vozu. Pro ochranu před sevřením je v prostoru dveří pohybové čidlo a kontaktní lišta. Interiér vozu je zcela obnovený, je kompletně výměněné obložení stěn i stropů, k položení nové protiskluzové podlahy a jsou přečalouněná všechna sedadla. V prostoru spodního patra v místě s podél-

nými sedadly bylo zřízeno osm úchytů pro kola. Rovněž je nový venkovní nátěr v novém barevném schématu vozů Českých drah. „Věřím, že modernizace a úpravy vagonů přispějí ke znatelnému zlepšení komfortu služeb na železnici, po kterých cestující oprávněně volají. V praxi se tak naplňuje nejen dlouhodobá snaha vedení Jihočeského kraje o zvýšení kultury cestování, ale ukazuje se, že dlouhodobě uzavřená smlouva s Českými drahami umožňuje tomuto dopravci renovovat svůj vozový park a zlepšovat pohodlí všech cestujících na jihočeských železnicích. Jsem rád, že České dráhy vyslyšely mou žádost o revitalizaci vozů a Jihočeši tak budou do práce, do školy či na výlety jezdit v komfortních vozech,“ řekl hejtman Zimola.

ČESKÁ REPUBLIKA

10 KN | srpen 2011 |

Cestujte minulostí – slavnosti a bitvy, které musíte vidět! Patříte k obdivovatelům dávno zašlých věků, chtěli byste se alespoň na chvíli do historie vrátit a pohlédnout tváří v tvář statečným rytířům, historickým osobnostem anebo z bezpečné vzdálenosti zažít atmosféru válečné vřavy či touhu po vítězství na kolbišti? Pro milovníky oživlé historie přináší portál Kudy z nudy tipy na ty nejzajímavější historické slavnosti a bitvy, které během léta můžete navštívit, nebo se jich přímo zúčastnit!

DO VÍRU KRVAVÝCH BITEV I ZA RYTÍŘI NA KOLBIŠTĚ   Historické bitvě můžete přihlížet na hradě Helfenburk u Bavorova, kam přitáhnou Pasovští žoldáci tak, jako tomu bylo za doby panování císaře Rudolfa II. Hrad Petra Voka budou bránit mušketýři, pikenýři a další vojenská posádka.

Bitva bude vycházet ze skutečných událostí, kdy tehdy žoldáci z Pasova vyplenili předhradí a hospodářský dvůr. Termín akce: 27.8 - 28.8. 2011    Pokud dáváte přednost středověku, nenechte si ujít historický festival Táborská setkání, který se odehrává v historickém centru města a využívá jeho zajímavá a neokoukaná zákoutí. Tak jako každý rok i letos určitě přijede bratr Žižka na koni v doprovodu své družiny. Také na louce v Tismenickém údolí bude živo – odehraje se zde královský rytířský tur-

naj na koních a nebude chybět ani historický program s husitskými hrami pro děti. Termín akce 9.9.2011 - 12.9.2011  Pamatujete si z  hodin dějepisu na výklad o Bílé hoře? Přijďte se na vlastní oči přesvědčit, jak to tenkrát bylo – velké představení jedné z nejznámějších bitev v naší historii proběhne za účasti několika stovek účinkujících. Co nejvěrnější rekonstrukce bitvy bude doplněna hudbou a pyroefekty. Uvidíte útok jezdců katolického vojska po kterém se dal protestantský pluk Jindřicha Thuna na útěk a další „chrabré“ české oddíly ho ihned následovaly. Pád českých stavů nezachránil ani proslulý odpor Moravanů u královské obory. Termín akce: 17.9.-- 18.9.2011   Na prosinec připadá 206. výročí bitvy u Slavkova, která vstoupila do dějin jako Bitva tří císařů. V  čele vojsk stáli opravdu osobně francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. rakouský panovník František. Hlavními body programu bude sobotní ukázka bitvy pod kopcem Santon, večerní defilé s přehlídkou a ohňostrojem ve Slavkově u Brna a nedělní pietní akt na Mohyle míru, místu nejtěžších bojů. Bitva to byla vskutku nelítostná - zděšení obyvatelé až dvacet kilometrů vzdáleného Brna se tehdy shromáždili poblíž brněnské katedrály a s hrůzou naslouchali zvukům bitevní vřavy. Po skončení nejkrvavějšího střetu armád na území ČR, zůstalo bojiště poseto 60 tisíci mrtvými. Termín akce: 3.12. - 4.12.2011 

HISTORICKÝM OSOBNOSTEM TVÁŘÍ V TVÁŘ   Západočeské město Cheb je neodmyslitelně spjato s vévodou Albrechtem z Valdštejna, který ho několikrát navštívil. Důvodem jeho návštěv bylo především verbování vojáků. Jeho poslední návštěva roku 1634 se mu však stala osudnou – v Pachelbelově domě byl zavražděn. Během slavností, na nichž nebudou chybět slavnostní průvody, historický jarmark ani ohňostroje, budete mít možnost nahlédnout do osudu Albrechta z Valdštejna, a to především díky rekonstrukcím momentů z  jeho bohatého života. Úplně první Valdštejnské slavnosti byly v Chebu uspořádány v roce 1908. Podobně jako dnes jsou součástí dvoudenních slavností průvody městem, rekonstrukce bitev a všedního života Albrechta i členů jeho družiny a vojska. Termín akce: 26.8.2011   S  Karlem IV. se setkáte také v  Kadani. Tradiční slavnost Císařský den připomíná významnou historickou událost, a to že roku 1367 římský císař a český král město navštívil. Po celý den můžete sledovat na několika scénách rozmístěných po historickém centru města vystoupení hudebníků, kejklířů či ukázky útrpného práva. Ve Smetanových sadech bude slyšet chřestění zbroje a ryk rytířů na koních při napínavém turnaji. Prohlédnout si můžete také rytířské ležení s rytířským stanem,  středověkou lazebnou a katovnou, ve které nebude natahovací žebřík. Termín akce: 27.8.2011 - 28.8.2011 

Václava IV., který proslul svým zájmem o umění, lov, módu a ženy, potkáte na hradě Točníku, kde budou po celý víkend probíhat Václavské slavnosti. Uvidíte šermíře, kejklíře, hudebníky, dobové tržiště, připraveny budou divácké soutěže. Samotný král spolu se svým průvodem dorazí na hrad okolo 11 hodiny. Velkolepý rytířský turnaj bude zahájen ve 14 hodin. Termín akce: 17.9. - 18.9.2011   Dvoudenní slavnost vína, Karlštejnské vinobraní, s  bohatým programem bude probíhat za přítomnosti samotného krále a římského císaře Karla IV. a jeho choť Elišku Pomořanskou doprovází na Karlštejn každý rok 250členný průvod v  gotických kostýmech. Na Karlštejně si můžete vychutnat nejenom různé druhy vín, burčáku a kulinářských specialit, ale také vystoupení šermířů, kejklířů a pištců, ukázky lidových řemesel a pokud budete mít chuť naučíte se tančit historické tance. Večer čeká děti i dospělé ohňové představení. Termín akce: 24.9.2011   Velkolepou podívanou pro všechny příznivce historie a staré vojenské techniky jsou tradiční oslavy založení města Terezína. Během celého dne uvidíte přehlídku historických jednotek, kterým bude přihlížet i samotná císařovna Marie Terezie s  císařem Josefem II. Během dne můžete potkat vojáky i uvnitř pevnosti na speciálních prohlídkách. Program vyvrcholí bojem o terezínskou pevnost.

Takže ano, budeme Vás kontrolovat Ředitel Úřadu Regionální rady NUTS II Severovýchod Zdeněk Semorád odpovídal 2. srpna v redakci Hradeckého deníku na on-line dotazy čtenářů. Dotýkaly se zejména čerpání dotací z Regionálního operačního programu (dále ROP) NUTS II Severovýchod. Zkrácený rozhovor přinášíme i v Krajských novinách.

vý přístup, jaký zatím máme (předražené veřejné zakázky apod.), pak nám nic jiného nezbude.

Co známá rivalita mezi Hradcem Králové a Pardubicemi? Nevyčítá Vám někdo, že dáváte přednost tomu či onomu kraji, městu, obci? Působíme na území Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje. Rivalitu mezi Hradcem a Pardubicemi, ať na městské nebo krajské úrovni, si nijak zvlášť neuvědomuji. Nikdo nás zatím z „nadržování“ neobvinil. Jsem z jižní Moravy, tak ani já nemám žádnou preferenci.

Kolik peněz ještě máte k dispozici? A kolik jich skutečně rozdáte? Vyčerpá se všechno, nebo se bude vracet Unii? Máme k dispozici 656 milionů EUR z Evropská unie, tedy podle vývoje kurzu přibližně 16 miliard korun. Již jsme proplatili žadatelům polovinu a jsem přesvědčen, že vše vyčerpáme.

Co myslíte, je snazší žádat o dotace Unii, nebo si radši sehnat peníze sami? Prý to u vás hrozně dlouho trvá. Dost komplikovaná otázka, ale díky za ni. Záleží na požadova-

né částce i aktivitách. Jsem přesvědčen, že u nás - v regionálním programu - to jde poměrně rychle. Od konce výzvy do rozhodnutí, kdo dotaci dostane, je to maximálně půl roku.

Nezdá se Vám agenda kolem projektů přehnaná? Nejsme v Čechách papežštější než papež? Přehnaná je především agenda kontrol. Nicméně se obávám, že dokud budeme mít k veřejným prostředkům tako-

Jakou mám jistotu, že když požádám o dotaci, že ji opravdu dostanu? A jak je to potom s těmi kontrolami? To mě budete chodit kontrolovat? Poměrně těžká otázka - záleží na tom, na co byste dotaci požadoval. V aktivitách zaměřených na cestovní ruch uspěje přibližně každý třetí, v jiných

oblastech to může být malinko lepší. Kontroly využití dotací jsou poměrně přísné, takže ano, budeme Vás chodit kontrolovat. Jak se Severovýchod brání problémům s dotacemi, s nimiž se potýkal Jihozápad? Díky za otázku. Především tím, že máme třístupňový systém hodnocení, kdy hodnotí každý projekt na sebe nezávislé tři skupinky hodnotitelů. Celkem tedy zhodnotí projekt minimálně devět lidí. Možnost ovlivnění hodnocení projektů se tak minimalizuje. Musím taky konstatovat,

že jsme pod neustálým dohledem různých kontrolních orgánů - aktuálně nás bude půl roku kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad, zároveň je u nás v dnešních dnech kontrola Ministerstva financí ČR zaměřená na certifikaci výdajů Evropské unie (certifikací stát „posvěcuje“, že výdaje, které jsme poskytli, jsou v pořádku) a od 15. srpna se bude ministerstvem financí opět přezkoumávat naše hospodaření. K tomu naši auditoři již od února kontrolují celkem 52 projektů, zda jsou správně ohodnocené, námi zkontrolované a tak dále.

„Těším se na dostihy v Chuchli,“ říká žokej Lukášek Dostihové závodiště v Praze-Velké Chuchli je připraveno na druhou polovinu letošní sezóny, která začne poslední srpnovou neděli a skončí na sklonku října. Jedním z více než sta jezdců, které pražské publikum dobře zná, je i žokej Tomáš Lukášek (27). Člen absolutní špičky bude usilovat o zisk šampionátu a ví, že podstatná část soubojů se odehraje právě na chuchelské dráze. Letos se vám daří, bojujete o čelo šampionátu, který se hodnotí podle počtu jednotlivých triumfů, čekáte dramatický podzim? „Určitě, letos je šampionát hodně vyrovnaný a bojovat se bude o každé vítězství až do konce sezóny. Proto už se těším na druhou polovinu sezóny v Chuchli, kde se v devíti nedělích poběží sedmdesát rovinových dostihů, což je vysoké číslo a, doufám, i hodně šancí.“

Praha-Velká Chuchle je hlavním českým hipodromem, jezdíte v metropoli rád? „Chuchle patří mezi má nejoblíbenější závodiště. Má dostatečně dlouhou i širokou dráhu, na které koně opravdu mohou ukázat, co v nich je. A řekl bych, že za poslední sezóny se zkvalitnilo i zázemí pro jezdce a další účastníky dostihů, i když to asi pořadatelé nemají pokaždé jednoduché, vždyť v Praze se ročně koná více než dvacet dostihových dnů, což je značný nápor.“

To jistě, a vedle toho je Chuchle ještě významným tréninkovým střediskem s více než stovkou koní. „Ano, i během týdne panuje na dráze značný ruch. Pamatuji si to ze svých dostihových začátků, které se odehrávaly právě v pražských stájích.“ Vy osobně jste vyhrál již více než 150 dostihů. Který z  nich hodnotíte nejvýše? „Vážím si každého úspěchu, ať ve velkém či malém dostihu. Ale abych odpověděl, přeci jen nad ostatní stavím výhry v  chuchelských klasických dostizích, čili dva triumfy v  St. Leger a jeden v Jarní ceně klisen. Snad brzy přidám další.“

Termíny dostihových dnů v  Praze-Velké Chuchli: 28. srpna (od 12 hod.), 4. září (od 14 hod.), 11. září (od 14 hod.), 18. září (od

14 hod.), 25. září (od 14 hod.), 2. října (od 13 hod.), 16. října (od 13 hod.), 23. října (od 13 hod.), 30. října (od 12 hod.) Více na www.velka-chuchle.cz

INZERCE

KN | srpen 2011 |

11

Nezapomínejte na publicitu projektů!

Operační program DOPRAVA připomíná pravidla závazná pro příjemce projektů

Evropské předpisy požadují určitá pravidla na propagaci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie prostřednictvím Operačního programu DOPRAVA (OPD). Příjemce podpory v rámci OPD je totiž povinen informovat o tom, že jeho projekt je spolufinancován z fondů EU. V dokumentu „Pravidla pro publicitu v rámci Operačního programu Doprava“ teď mohou žadatelé a příjemci nalézt přehledné informace o požadavcích na tuto publicitu.

Pravidla jsou závazná pouze pro příjemce, nevztahují se však na projekty realizované v prioritní ose 7 – Technická pomoc, pro které je zpracován samostatný dokument. Pravidla obsahují obecné vymezení realizace publicity u projektů OPD a přehled konkrétních propagačních prostředků, kterými jsou požadavky na publicitu naplňovány. Na dokument navazují materiály týkající se grafického zpracování znaku Evropské unie, loga OPD a konkrétních opatření pro zajištění publicity. Těmito materiály jsou Grafický manuál pro jednotnou prezentaci OPD a Logotyp OPD, Dále jsou součástí Pravidel odkazy na nejdůležitější související dokumenty a samozřejmě i kontakty pro možnost konzultací k problematice publicity v rámci OPD. OBECNÉ POŽADAVKY A PODMÍNKY Výdaje na publicitu projektu jsou způsobilými výdaji projektu, pokud jsou zahrnuty v rozpočtu projektu, a jejich výše je přiměřená požadavkům na publicitu. Způsobilost výdajů projektu může být u některých oblastí podpory omezena v  rámci příslušné dokumentace programu dle vyhlášky č. 560/2006 v platném znění, resp.Rozhodnutím EK o veřejné podpoře, v rámci které je konkrétní podpora na projekt poskytnuta. Příjemce je povinen uchovat veškeré doklady související s propagací a publicitou pro potřeby kontrol. Příjemce je povinen informovat Řídící orgán o provedených propagačních opatřeních vztahujících se k projektu spolufinancovanému z OPD. Tyto informace jsou v průběhu realizace projektu Příjemcem předávány prostřednictvím Měsíčních monitorovacích hláše-

ní, Průběžných monitorovacích zpráv, po ukončení projektu pak prostřednictvím Závěrečných monitorovacích zpráv a Následných monitorovacích zpráv. Dle vydaných příslušných nařízení je také vymezen celkový příspěvek z veřejných zdrojů ve výši 500 000 EUR jako minimální hranice pro povinnou realizaci některých propagačních prostředků. Pro projekty OPD bylo Řídícím orgánem OPD stanoveno, že uvedenou hranicí 500 000 EUR se při vyčíslení celkového příspěvku z veřejných zdrojů v Kč rozumí vždy částka ve výši 12 000 000 Kč (bez ohledu na aktuálně platný směnný kurz). Příjemce je povinen informovat všechny spolupracující subjekty o skutečnosti, že je projekt (či operace v rámci projektu) spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnost (popř. Evropského fondu pro regionální rozvoj). Proto, jakýkoli dokument týkající se projektu, musí tyto informace obsahovat. Jedná se především o všechny dokumenty související s veřejnými zakázkami, smluvními vztahy a všechny ostatní dokumenty související se projektem. V průběhu realizace projektu a po jeho ukončení poskytuje Příjemce Řídícímu orgánu fotodokumentaci projektu. POVINNÉ NÁLEŽITOSTI PUBLICITY PROJEKTŮ OPD Veškeré propagační a informační materiály projektů podpořených z OPD musí obsahovat informaci, že projekt je realizován s finanční podporou Evropské unie (musí být také vždy zmíněn fond, tj. Evropský fond pro regionální rozvoj nebo Fond soudržnosti). POVINNOSTÍ Příjemce je na viditelné místo propagačního a informačního prostředku umístit logo OPD, text Operační program Doprava, znak EU, text Evropská unie, slogan „Investice do vaší budouc-

nosti“ a fond, ze kterého daný projekt čerpá. Pokud není uvedení všech výše zmíněných informací technicky proveditelné (např. u drobných propagačních předmětů), je možné některé prvky vynechat. Nikdy však nesmí chybět znak EU (vlajka). Jednotlivé výstupy propagačních a informačních prostředků pak musí být v souladu s Grafickým manuálem pro jednotnou prezentaci OPD. Podrobné grafické zpracování loga OPD je součástí Logotypu OPD. Obecná pravidla použití znaku EU jsou uvedena přímo na webových stránkách Evropské komise. V případě, že se Příjemce rozhodne realizovat grafický výstup bez použití výše uvedených materiálů, je vhodné tento výstup předem konzultovat s Řídícím orgánem OPD. KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY PROPAGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ Příjemce si z uvedeného přehledu propagačních prostředků může zvolit ty aktivity, které nejvíce odpovídají potřebám realizovaného projektu. Rozsah a forma všech realizovaných aktivit musí být adekvátní k velikosti projektu. Jedná se o velkoplošný reklamní panel umístěný po celou dobu realizace projektu na místě, kde budou pro veřejnost nejvíce viditelné. U liniových staveb to většinou je na začátku a konci daného úseku. Další variantou je tzv. stálá vysvětlující tabulka, neboli „pamětní deska“. Ta se umísťuje po skončení realizace projektu a kromě názvu a stručné charakteristiky projektu musí samozřejmě obsahovat znak EU a odkaz na příslušných fond. Pamětní deska musí mít trvanlivou formu. MEDIÁLNÍ PREZENTACE PROJEKTU Příjemce musí v rámci všech realizovaných mediálních prezentací souvisejících s projektem informovat veřejnost a své obchodní partnery o spolufinancování Evropskou unií. Každá prezentace projektu v médiích musí obsahovat minimálně informace o spolufinancování prostřednictvím Evropské unie (uvedení názvu operačního programu a uvedení příslušného fondu). Pro každý projekt, u kterého celkový veřej-

ný příspěvek překročil částku 12 mil. Kč, je Příjemce povinen zajistit minimálně jednou za kalendářní rok odpovídající mediální prezentaci. Tato prezentace může být případně realizovaná společně pro více projektů jednoho Příjemce. SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ A UKONČENÍ REALIZACE PROJEKTU Příjemce je dále povinen uspořádat slavnostní zahájení fyzické realizace projektu a uveřejnit zprávu o zahájení realizace projektu minimálně v regionálním deníku. Příjemce se také zavazuje uspořádat slavnostní akt u příležitosti úspěšného ukončení projektu, uveřejnit zprávu o úspěšném ukončení projektu minimálně v regionálním deníku a poskytnout ČTK tiskovou zprávu o úspěšném ukončení projektu. Slavností zahájení (ukončení) realizace projektu nemusí být realizováno pokud je celkový příspěvek na projekt z veřejných zdrojů menší než 50 mil. Kč. PUBLICITA PROJEKTU NA WEBU Příjemcem zřízené specifické internetové stránky musí obsa-

hovat minimálně stejné údaje, jako je požadováno pro Informační materiály. Jednotná publicita všech projektů podpořených v rámci OPD bude dále zabezpečována prostřednictvím webových stránek OPD. Za každý projekt zde jsou uvedeny základní informace, tedy název projektu a příjemce; prioritní osa, oblast podpory, fond; stručný popis projektu; výše spolufinancování projektu z EU, celkové náklady projektu; období realizace, údaje o termínech schválení; umístění projektu a fotografie. ZVLÁŠTNÍ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE Všechny materiály informující o realizovaném projektu z prostředků EU (např. brožury, letáky, oznámení, skládačky atd.) musí obsahovat znak EU a text Evropská unie; odkaz na příslušný fond; slogan: Investice do vaší budoucnosti; logo OPD s textem Operační program Doprava a název projektu. Informace o spolufinancování EU musí být umístěna viditelně minimálně na titulní straně letáku, či přední straně obalu brožury. Informace lze

umístit rovněž na zadní stranu obalu brožury. TISKOVÉ ZPRÁVY O PROJEKTU Příjemce produkuje v průběhu realizace projektu tiskové zprávy, které zvyšují pozitivní povědomí veřejnosti o přínosech projektu. Tyto zprávy jsou zveřejňovány minimálně na webových stránkách Příjemce. Pro účely publicity OPD se za uznatelnou tiskovou zprávu považuje pouze ta, která mimo jiné jednoznačně informuje o tom, že je projekt spolufinancován EU prostřednictvím OPD. Je nutné vždy uvést i evropský fond, ze kterého projekt čerpá. JINÉ FORMY PUBLICITY PROJEKTU Příjemce může pro plnění povinností souvisejících s publicitou projektu realizovat i jiné, výše neuvedené aktivity. Může jít např. o plakáty, štítky, samolepky, konference, semináře nebo veletrhy. I tyto formy musí být v  souladu s  požadavky uvedenými v Pravidlech. Kompletní znění pravidel je k dispozici i na webu http://www.opd. cz/cz/pravidla-pro-publicitu.

Nevíte si tady s žádostí Zvyšování transparentnosti poskytování o dotaci na cyklostezky? veřejných prostředků v sektoru dopravy Na fondu Vám poradí.

Státní fond dopravní obslužnosti, v  souladu s  Výborem SFDI, v  minulých týdnech zveřejnil pravidla pro poskytování dotací na výstavbu a údržbu cyklistických stezek pro rok 2011, a to již 2. kolo. Termín podání žádostí je už 16. září 2011. Nyní se SFDI rozhodl uspořádat pro žadatele konzultační dny. V jejich rám-

ci budou odborníci kontrolovat např. správnost potřebných údajů a podkladů, včetně položkového rozpočtu – tzn. uznatelných a neuznatelných nákladů akce. Tyto konzultace se týkají smíšených cyklostezek. Termíny konání konzultačních dnů jsou stanoveny na 24. srpna a 31. srpna 2011, vždy od 8.00 do 16.15 hod. v zasedací místnosti budovy SFDI v Sokolské ulici v Praze. Důležité je dojednat si schůzku předem, a na to na telefonním čísle 266 097 386.

Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) zpřístupnily veřejný portál pro informace o průběžných finančních tocích z rozpočtu SFDI. Na internetových stránkách SFDI lze u jednotlivých financovaných akcí zjistit celkové náklady deklarované příjemci podpory, aktuální stav rozpočtu, vyčerpanou částku za rok 2011 a termíny plateb mezi SFDI a investory. Dále jsou uvedena i jednotlivá čísla fakturací, kterými jsou požadavky na prostředky podloženy. Aplikace je v současné době ve zkušebním provozu, bu-

dou ještě dopracovány další funkcionality, např. vyhledávání podle faktur zhotovitelů. I když SFDI na požádání tyto informace v minulosti vždy poskytoval, předpokládáme, že zavedení přímého online přístupu zvýší informovanost o průběžných tocích pro odbornou veřejnost, zhotovitele staveb, ale i široké publikum a tím zvětší transparentnost celého procesu financování dopravní infrastruktury. Aplikace je přístupná na adrese: http://www.sfdi.cz/CZ/ cerpani.php.

KDO JE SFDI?

PŘÍJMY FONDU

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s účinností k 1. 7. 2000. Účelem SFDI je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby SFDI dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu.

Mezi příjmy SFDI patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic. Tímto způsobem je zajištěno, že část výnosů, které doprava produkuje, se do dopravy vrací. Příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, poplynou rovněž do SFDI. Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího.

PLZEŇSKÝ KRAJ

12 KN | srpen 2011 | STRUČNĚ A JASNĚ • Rozsáhlá rekonstrukce frekventované ulice Boženy Němcové v Rokycanech skončila. Rekonstrukce jedné z klíčových komunikací ve městě byla zahájena 7. června 2010. V rámci rekonstrukce vznikly nové parkovací zálivy, pruh pro cyklisty a pěší, došlo k zúžení místní komunikace, opravě a rozšíření veřejného osvětlení, opravě kanalizace a vodovodu, sadovým úpravám. • Tvrz a kostel v Dešenicích u Nýrska projdou postupnou rekonstrukcí. Zdejší radnice záchranu památek rozdělila do několika etap. Na tyto úpravy získal městys dotace z prostředků Plzeňského kraje – 120 000 korun na opravu věže kostela a 20 000 na opravu kapličky v Divišovicích. Celkové náklady na věž si vyžádají přibližně 645 000 a vstupních prostor kapličky na 82 000 korun. • O dotace na revitalizaci rybníka Hvížďalka požádalo město Spálené Poříčí. V okolí vojenského prostoru Brdy představuje tato nádrž největší hrozbu záplav při protržení hráze. Město získalo rybník do svého majetku v  loňském roce a ihned začalo připravovat největší protipovodňové opatření v oblasti. • Techmania Science Center je od 1. srpna zdarma otevřeno pro první stovku studentů vysokých škol a univerzit z Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje. Cílem této aktivity je maximálně podpořit zájem studentů o technické a přírodovědné obory i v době letních

Během dvou let bude o čtvrtinu méně studentů Školství u nás prochází v poslední době řadou změn. Jednou z nich je i optimalizace počtu škol. Nevyhnula se ani Plzeňskému kraji. „Školství v každém státě je oblast, která je odrazem celé společnosti. Neustále prochází řadou změn v souvislosti se změnami v naší republice. Jedním z hlavních problémů je současný demografický vývoj. V minulých letech se snižovaly počty žáků na základních školách. Nyní se tento jev přesouvá do středního školství. Varující je fakt, že věková skupina žáků, kteří studují na středních školách v Plzeňském kraji, má do roku 2014 klesnout až o jednu čtvrtinu,“ popisuje současný stav hejtman Milan Chovanec.

TÉMA Plzeňský kraj patří podle Milana Chovance z hlediska vzdělanosti v rámci České republiky k nadprůměrným. Aby si tuto pozici udržel, musí provést nezbytné úpravy v síti škol, jejichž je zřizovatelem. Existenční problémy by se brzy projevily, zejména na středních školách s nižším počtem žáků. Řešením této situace je vznik polyfunkčních škol s kompletní vzdělávací nabídkou. Kraj musel také respektovat systém financování ve školství, který je založen na normativním přidělování finančních prostředků na žáka. Z 12 ŠKOL VZNIKNE ŠEST SILNĚJŠÍCH SUBJEKTŮ A jaký je tedy rozsah této optimalizace? „Odbor školství, mládeže a sportu KÚPK připravil návrh, který byl projednán a schválen na zasedání Zastupitelstva Plzeňského

kraje letos v březnu. Podle něj se 12 škol sloučí do šesti silnějších subjektů,“ říká hejtman. K 1. červenci letošního roku došlo ke sloučení Střední odborné školy profesora Švejcara se Střední průmyslovou školou strojnickou Plzeň, Gymnázia Plasy a Střední odborné školy Plasy, Základní školy Planá a Středního odborného učiliště Planá, Integrované střední školy Stod a Středního odborného učiliště Domažlice, Střední zdravotnické školy Klatovy a Vyšší odborné školy, obchodní akademie a jazykové školy Klatovy. Sloučení Integrované střední školy Klatovy se Střední průmyslovou školou Klatovy se připravuje až k 1. červenci 2012 s tím, že zároveň dojde k převedení gastronomických oborů na Střední školu zemědělskou a potravinářskou Klatovy. Optimalizace přináší podle Milana Chovance pochopitelně také řadu problémů, ale její výsledek bude mít ve finále kladný vliv na situaci v krajském středním školství. Přináší také úspory. „Slučováním vzniknou ekonomicky silněj-

Soutěž propagačních materiálů cestovního ruchu na Veletrhu ITEP 2011 Plzeňský kraj v rámci 7. ročníku Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP 2011 pořádá Soutěž propagačních materiálů cestovního ruchu za podpory Dispozičního fondu euroregionů (Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013). Oceněné materiály budou k  vidění na  Krajském úřadu Plzeňského kraje. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže včetně doprovodného programu se uskuteční na Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP 2011 v termínu od 20. - 22. 10. 2011 v prostorách nové haly TJ Lokomotiva v Úslavské ulici v Plzni na  Slovanech. V  rámci doprovodného programu čekají na účastníky odborné semináře s tématy zaměřenými na tvorbu propagačních materiálů, vytváření a propagaci turistických destinací a bohatý kulturní program. „Účastníci soutěže se budou moci přihlásit podle stanovených podmínek soutěže se svými propagačními materiály do 4 soutěžních kategorií do 30. září 2011. Na základě různých kritérií pečlivým hodnocením a výběrem odborné poroty bude určen užší výběr soutěž-

ních materiálů do finále, jehož výsledky budou slavnostně zveřejněny na samotném Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP 2011,“ doplňuje vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Alena Svobodová. Veškeré informace o probíhající soutěži budou inzerovány prostřednictvím billboardů – reklamních poutačů, medií – inzercí v tisku v českém a bavorském příhraničí, rozhlasem a vydáním a distribucí plnobarevných skládaček v  českém a německém jazyce informačním centrům, spolu s pozvánkou vystavovatelům ITEP, zástupcům měst, obcí, turistickým regionům, krajům České republiky a dalším poskytovatelům služeb v cestovním ruchu. Podmínky soutěže a přehled vý-

sledků podle jednotlivých kategorií bude zveřejněn na  adrese: www.turisturaj.cz. Oceněné propagační materiály budou následně vystaveny v  prostorách Krajského úřadu Plzeňského kraje. 3. největší veletrh cestovního ruchu ITEP 2011 se přesouvá do nových prostor. Poprvé se bude konat v prostorách nové haly TJ Lokomotiva Plzeň v Úslavské ulici v Plzni na Slovanech. Nové prostory nabídnou návštěvníkům i vystavovatelům přehledný vystavovatelský sektor v jedné hale, bezbariérový přístup, bezproblémovou dostupnost městskou dopravou i autem, dobré parkovací možnosti, moderní prostředí, bezproblémovou logistiku apod. Pozvaní vystavovatelé z Čech i zahraničí a organizátoři opět předvedou všem návštěvníkům, že cestovní ruch v Plzeňském kraji, České republice i ve spřátelených regionech má co nabídnout.V minulých letech se veletrh konal v prostorách Domu kultury Inwest, který se bude bourat. (pzk)

ší víceoborové školy, které se lépe vyrovnají s demografickým vývojem. Je to řešení do budoucna, kdy bude žáků podstatně méně. Ekonomické efekty se pochopitelně projeví, ale zatím by bylo předčasné hovořit o konkrétních číslech. Cílem slučování škol je především zvýšení kvality vzdělávání. Větší celek může rozšířit nabídku volitelných předmětů - především cizích jazyků. Předpokládá se také zvýšení kvalifikovanosti výuky a případná zastupitelnost pedagogických pracovník,“ uvádí k této problematice hejtman Chovanec. KRAJ MÁ ZÁJEM O TECHNICKÉ OBORY A jaké obory mají v Plzeňském kraji zelenou? „Zvýšit zájem žáků základních škol o studium na technicky orientovaných středních odborných školách - to byl jeden z hlavních úkolů, které si v posledních dvou letech stanovil v oblasti školství Plzeňský kraj. Jednalo se o cíl velice náročný, neboť počet žáků vycházejících ze základních škol v posledních letech neustále klesá a mladí lidé se obvykle orientují na jiný typ studia. Přitom na trhu práce je o technicky vzdělané pracovníky stále větší zájem,“ říká Milan Chovanec. Rada Plzeňského kraje proto již ve školním roce 2009/2010 vyhlásila dotační program Motivace pro technické vzdělávání mládeže Plzeňského kraje. Na jeho realizaci vyčlenila milion korun. Do programu se zapojilo 16 středních škol.

Ty vytvořily pro žáky 8. a 9. tříd základních škol 44 technických kroužků. Žáci měli možnost nejen poznat obor a střední školu, ale vyzkoušeli si i práci s kovem, dřevem, různé strojírenské a stavební úkony. Nechyběly ani jednodušší práce z elektrotechniky. Pro pozitivní ohlas byl vyhlášen II. ročník jmenovaného programu. Tentokrát se přihlásilo 18 středních škol a připravily 52 kroužků. „Je třeba poděkovat všem školám, které se do programu zapojily, a především pedagogickým pracovníkům, kteří žáky vhodně motivovali. Svědčí o tom zvýšený zájem o obory Obráběč kovů, Mechanik a opravář motorových vozidel, Instalatér a Strojní mechanic,“ říká Milan Chovanec. „Řemeslo má zlaté dno“ je název rukodělné soutěže pro žáky základních a prvních dvou ročníků středních škol. Letos se konala již podruhé. Mezi soutěžními předměty byly hračky, doplňky, nábytek, suvenýry. Porota měla nelehký úkol vybrat ze 49 exponátů

ty nejlepší a nejzajímavější. Byla udělena také Cena diváka. O té rozhodli návštěvníci výstavy výrobků přihlášených do soutěže. To byly dvě hlavní akce organizované Plzeňským krajem. Důležitou roli při zvyšování prestiže technického vzdělávání sehrála také Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje, která realizuje projekt Aktivní motivace žáků ZŠ = jistota pro budoucnost technických oborů. Také Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje v rámci projektu Správná volba pomáhá žákům a jejich rodičům ve finální fázi rozhodování o budoucím povolání.  „Plzeň i celý kraj patřily ke špičce v technických oborech nejen u nás, ale i ve světě. Velkým úspěchem by bylo obnovení této tradice, což je nemyslitelné bez dobře připravených mladých technických pracovníků. A zde mají rozhodující význam střední školy technického zaměření, které náš kraj zřizuje,“ uzavírá hejtman. Jana Bartošová

INZERCE

KN | srpen 2011 |

13

ANKETA Je podle Vašeho názoru české střední školství na dobré úrovni, srovnatelné se zahraničím? ANO Ano, pokud za srovnatelnou úroveň považujeme průměr. České školství ztratilo v posledním období své špičkové pozice mezi vyspělými státy, zejména v matematice a přírodních vědách, nicméně se stále drží alespoň v průměru či Milan Štěch, předseda Senátu (ČSSD) nadprůměru. Má i nadále v řadě oblastí výborné výsledky, avšak velká liberalizace systému s širokou nabídkou na veřejných a soukromých školách vede při honbě za žákem ke snižování požadavků a velkým rozdílům v úrovni absolventů.

NE Česká veřejnost je sice s  úrovní našeho středního školství spokojena, avšak naše školství vykazuje průměrné, klesající a nerovnoměrné výsledky. Podle relevantních mezinárodních testů se od roku 1995 výsledky našich studentů výrazně Miroslav Antl, senátor (BEZPP) zhoršily a také kvalita výuky na jednotlivých školách se zásadně liší. Vlastní výuka je zaměřena převážně na teorii a encyklopedické znalosti, ale výrazně chybí možnosti tyto znalosti ověřovat vlastními experimenty, stanovit hypotézy a vyvozovat adekvátní závěry. V zahraničí preferují kreativní, kritické a analytické myšlení, které rozvíjí individuální osobní dovednosti. I přes tyto a další problémy (nízký plat, nárůst agresivity studentů, omezené výchovné možnosti pedagogů, nespolupráce rodičů, přístup ministerstva) učitelé naštěstí ze škol zatím neutíkají.

SPÍŠE NE

ANO

I tady se samozřejmě dá říci - jak kdy a jak kde. Celková informovanost a přehled studentů o společenském dění podle mě špatná není. Poznal jsem to na vlastní kůži při nedávných besedách se studenty několika středních škol v našem regionu. Výsledky mezináPetr Gawlas, senátor (ČSSD) rodních žebříčků sestavovaných orgány OECD na základě hodnocení znalostí a dovedností studentů ověřovaných v rámci objektivních testů sloužících pro srovnávání úrovně připravenosti studentů z různých zemí světa nám nicméně tvrdí něco jiného. Česká republika se v těchto srovnáních pohybuje spíše ve druhé polovině a to rozhodně není dobrá známka. Financování našich škol je ve srovnání s vyspělými evrospkými státy bezesporu nedostatečné, ono je ale i necílené. Veřejné střední školy dostávají ze státního rozpočtu peníze především na základě počtu studentů a jsou tím pádem zainteresovány spíše na vysokém počtu studentů, než na kvalitě jejich vzdělání a na jejich uplatnění v praxi. Problém vidím i v tom, že studenti nejsou vedeni k samostatnému myšlení. Jsou zahlceni množstvím teoretických poznatků, bez uvedení do širších kontextů a vazby na praktický život.

ANO

Soňa Paukrtová, senátorka (BEZPP)

Ano, české střední školství je na srovnatelné úrovni s evropským i zahraničničním středním školstvím. Čeští studenti většinou nemají problémy při studiu na středních školách v zahraničí. Řada studentů absolventů českých středních škol úspěšně studuje zahraniční vysoké školy.

Od doby,co jsem byl na střední škole již uběhlo spoustu času, ale měl jsem možnost toto prostředí pozorovat díky svým synům. Jistě je vždy,co zlepšovat a jelikož ve školství není prostředků přebytek je třeba brát tento fakt Jozef Regec, senátor (ČSSD) v  úvahu, na druhou stranu, je to hlavně o kvalitě vyučujících a tato je u nás na vysoké úrovni. Otázkou je , podle jakých parametrů , můžeme porovnat úroveň jednotlivých typů středních škol mezi sebou ? Jsou to výsledky státních maturit z letošního jara ? Je to úspěšnost přijetí absolventů středních škol při přijímacím říTomáš Kladívko, senátor (ODS) zení na vysoké školy,včetně jejich úspěšného ukončení ? Je to úspěšnost vystudovaných absolventů na trhu práce ? Pokud bychom hodnotili tyto parametry v porovnání jednotlivých středních škol,dojdeme asi k zajímavému srovnání. Osobně se domnívám,že úroveň našich středních škol je různá , máme školy ,kterými se můžeme úspěšné srovnávat se zahraničím, na druhé straně máme školy. o jejichž kvalitě vzdělání máme určité pochybnosti. Celková úroveň našeho středního školství směřuje do průměru, není to jen ,,zásluhou´´ středních škol , ale i úrovní znalostí žáků základních škol, kteří na střední školy přicházejí.

Tomáš Jirsa, senátor (ODS)

NE Hodnocení velmi záleží na tom, jaké zahraničí vezmeme v úvahu. Podle zprávy McKinsey ze září minulého roku výsledky studentů českých základních a středních škol klesají. Ve zprávě se píše, že naše školy vykazují „průměrné, klesající a nerovnoměrné výsledky.“ Od devadesátých let došlo ke zhoršení výsledků, a pokud bude tento trend pokračovat, tak se podle této zprávy ČR dostane „během deseti let na úroveň států s nižší kvalitou vzdělání, jako je Rumunsko nebo Gruzie.“ Domnívám se, že změna nebude jednoduchá – je potřeba změnit přístup ředitelů a učitelů, což (jak ukazují podobné snahy v zahraničí) může trvat velmi dlouho. Co se dá dělat hned? Zveřejňovat výsledky škol ve státních maturitách, dělat srovnávací zkoušky a školy bez výsledků zruší trh.

Když se řekne Paramo Akciová společnost Paramo se tradičně specializuje na zpracování ropy na rafinérské a asfaltářské výrobky a na výrobu mazacích a procesních olejů, včetně výrobků navazujících. Rafinerie také nakupuje a zpracovává olejové hydrogenáty. Získané meziprodukty využívá při výrobě základových a mazacích olejů s velmi nízkým obsahem síry. Produktové portfolio Parama zahrnuje motorovou naftu, topné oleje (těžké i lehké), tradičně asfalty a asfaltové výrobky jako jsou emulze, laky, suspenze a tmely, dále také mazací oleje a plastická maziva. Paramo vyrábí směsnou motorovou naftu, kde je vyšší podíl složek z obnovitelných zdrojů. Speciálními aditivy eliminuje negativní vlastnosti biosložek a tzv. bio nafta má nižší bod tuhnutí a delší skladovatelnost. Oblíbená je zejména u dopravních firem. Pardubická rafinerie má své kořeny v  roce 1898. Historie ale

není to, co určuje její přítomnost a budoucnost. Jsou to moderní technologie, výzkum a inovace! Výkon a spolehlivost motoru každé mobilní techniky přímo souvisí s  kvalitou používaného oleje. Ačkoliv při dnešních ekologických a bezpečnostních požadavcích jsou na výrobce maziv kladeny vysoké nároky, společnost Paramo dokáže na vývojové trendy citlivě reagovat. Motorové i převodové oleje plně pokrývají zvýšené nároky, které výrobci a provozovatelé benzinových i vznětových motorů před pardubickou rafinerii staví. Na

základě rozsáhlého výzkumu má Paramo, kde se vyrábí přes 150 druhů olejů, podíl i na úspěšném chodu zařízení provozovaných v průmyslu, energetice, těžebním průmyslu, ve stavebnictví apod. Oleje MOGUL využívají poslední pokročilou technologii syntetických základových olejů a přísad. Tím slouží výkonu motoru i životnímu prostředí bez kompromisu. Výběr je bohatý. Například motorové oleje MOGUL EXTREME. Jedná se hlavně o syntetické a polosyntetické oleje, které zaručují vynikající startovatelnost za velmi silných mrazů. Omezují tzv. studené starty a tím pádem výrazně snižují opotřebení motoru. Jedná se o lehkoběžné motorové oleje, které plní požadavky na zvýšenou úsporu paliva a tím i ekologické požadav-

Pardubická rafinerie patří mezi přední české výrobce motorových paliv. Stále větší oblibě, a to zejména mezi dopravci, se těší směsná motorová nafta (SMN).

ky při provozu. V této řadě jsou i oleje pro prodloužené výměnné intervaly (Long life service) a oleje pro motory PD (čerpadlo-tryska). Motoristická veřejnost měla možnost se seznámit i s  olejem MOGUL 5W-50 EXTREME určeným pro motory závodních vozů, se kterými jezdí rallye jezdec Roman Kresta. Významný krok k upevnění své pozice na trhu s motorovými oleji pro profesionální použití společnost Paramo učinila v závěru loňského roku novou prémiovou řadou MOGUL PROFESSIONAL, která vyhovuje všem nejnovějším požadavkům na výkonnost moderních motorů a zároveň ochraňuje životní prostředí. Pro nejmodernější motory s částicovými filtry extrémně namáhaných naftových motorů nákladních vozů a autobusů společnost Paramo vyvinula a na trh uvedla Low SAPS oleje s nízkým obsahem popele. Motorové oleje MOGUL splňují i přísné emisní limity EURO IV a V a jsou zárukou velmi dlouhých výměnných lhůt. Příkladem takového oleje je MOGUL DIESEL DTT PLUS. V  současné době Paramo realizuje projekční fázi nové výroby procesních olejů. Právě o upravené aromatické extrakty typu TDAE mají evropští výrobci pneumatik největší zájem. Jedná se o procesní olej, ze kterého jsou odstraňovány nežádoucí v  pneumatikách polyaromatické uhlovodíky uvolňující se při oděru, Paramo se historicky zaměřuje na asfalty. Modifikované asfalty se používají pro vozov-

V kolínském hospodářském středisku společnosti Paramo je výroba olejů značky Mogul založena na moderních základových olejích. ky s  vysokým dopravním zatížením, tj. městské křižovatky, stoupací pruhy či vozovky na mostech, přistávací a rozjezdové dráhy letišť. Například MOFALT SMA 45 Extra byl aplikován na mnoha významných stavbách, mimo jiné i na Pražském okruhu. Modifikovaný asfalt Mofalt SMA 45 Extra získal Zlatou cenu České stavební akademie za Stavební výrobek – technologii roku 2010. Velkou pozornost upírá Paramo k  trendům v  silničním stavitelství. Vlastní řešení formulace a způsob výroby nového asfaltu MOFALT SMA RMB splňují požadavky moderních technologií. Vývoj pojiva modifikovaného granulátem z  ojetých pneumatik má významný ekologický dopad. A to nejen v  lepším využití druhotné suroviny, ale i ve sníže-

ní hlučnosti na pozemních komunikacích. Společnost Paramo při svých výrobních aktivitách vždy preferuje odstranění nebo významné omezení zdrojů potencionálních rizik pro životní prostředí. Zodpovědné podnikání společnosti v chemii potvrzuje již pět úspěšných obhajob prestižního ocenění Responsible Care a Cena udržitelného rozvoje. Cenu udržitelného rozvoje SCHP ČR získalo Paramo za plnění principů udržitelného rozvoje tak, jak byly definovány na Summitu OSN v Rio de Janeiru. Cena se uděluje od roku 2006 a Paramo je teprve pátou společností v ČR, která ji kdy dostala. Do budoucna je prioritou pardubické rafinerie další vývoj unikátních výrobků, zejména procesních olejů.

KARLOVARSKÝ KRAJ

14 KN | srpen 2011 | STRUČNĚ A JASNĚ • Stavební ruch panuje v objektu Zlatý zámek na Domově mládeže a školní jídelně Mariánské Lázně, kde se vyměňují již dožívající výtahy. Zároveň s tím se provádí nová bezpečností opatření a opatření v rámci požární bezpečnosti. Tato akce za více než sedm milionů korun bude z hlediska náročnosti dokončena v průběhu letošních prázdnin a další etapa příští rok. • Během podzimu  se bude moci město Hranice pochlubit zrekonstruovaným Masarykovým náměstím. Obyvatelé i návštěvníci Hranic budou moci využít nové komunikace a chodníky, prostor oživí nově vysazená zeleň. Zbrusu nové náměstí zcela změní tvář Hranic, jeho součástí bude kašna o vnitřním průměru šest metrů opatřená chrličem vody nebo posedové zídky, jež budou moci využít obyvatelé k odpočinku • Radní Karlovarského kraje schválili návrh pravidel pro poskytování takzvaných inovačních voucherů. Pokud pro návrh zvednou ruce i krajští zastupitelé, budou moci fyzické i právnické osoby žádat o jednorázovou dotaci na své inovační aktivity. Z krajského rozpočtu by na to měly být vyčleněny dva miliony korun. Programem, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti Karlovarského kraje, má být podpořena spolupráce podniků s inovační nebo vědecko-výzkumnou institucí.

Karlovarský kraj zatím vyčkává Radní Karlovarského kraje označili loni na podzim čtyři střední školy jako nadbytečné, ale po protestech kantorů a rodičů je nakonec nezrušili. Jenže žáci přesto ztratili k vybraným školám důvěru a v Chodově, Aši, Nejdku i Lokti následně přijali o mnohem méně přihlášek. „Rozdíl oproti minulosti je dramatický,“ řekla Martina Fenclová z Gymnázia a obchodní akademie Chodov. Na ekonomické lyceum se přihlásila asi třetina dětí.

TÉMA Zatímco před rokem se sešlo 70 přihlášek a 22 dětí opravdu na-

stoupilo, tak teď je jen 25 přihlášek a vůbec není jisté, kolik studentů v září do lavic usedne. Pokles zájmu zaregistrovalo i Gymnázium a střední odborná škola v Aši a Střední průmyslová škola Loket, kde

se před rokem hlásilo  do první ročníku  180 dětí, letos jen 120. „Vedla jsem s rodiči rozhovory o oborech a jejich první otázka vždy zněla, jestli se škola bude rušit. Takže to ovlivnilo jejich rozhodování,“ uvedla ředitelka školy v Lokti Dana Krulišová. „Určitě nám nepomohlo, že na nás kraj ukázal,“ doplnila ředitelka z Aše Lenka Kalčicová. Karlovarský kraj tedy zatím nezruší žádné střední školy. Podle hejtmana Josefa Novotného musí nejprve ministerstvo na-

Loňským terciánům na gymnáziu v Aši zatrnulo, když se dozvěděli, že by se jejich škola měla rušit.. zdroj: Gymnázium Aš

stavit jasná pravidla. „Pro následující školní rok se žádná škola v kraji rušit nebude. Není možné měnit podmínky, když začal cyklus přijímaček,“ uvedl Novotný. HEJTMAN CHCE JASNÉ PODMÍNKY Podle něj by sice bylo zapotřebí omezit počet osmiletých gymnázií, ale není zatím jasné jakým způsobem. „Ministerstvo je před časem podporovalo, takže by nyní mělo stanovit nějaké podmínky, jestli se budou omezovat penězi nebo přijímačkami a podobně,“ řekl Novotný. Podmínky by navíc podle něj měly být nastaveny plošně pro všechny kraje. Nově se ale střední školy v kraji dohodly na tom, že na maturitní obory se budou dělat přijímací zkoušky. I to by mělo podle hejtmana přiblížit současné střední školství realitě. Na řadě maturitních oborů totiž studují studenti, kteří odpovídající schopnosti nemají. Jaká je tedy budoucnost vybraných, ale i dalších, středních škol v Karlovarském kraji? „Rada vzala zprávu o rušení středních škol na vědomí s tím, že bude předložena koaličním klubům a zastupitelům k posouzení,“ uvedl Novotný. Nejradikálnější variantou by podle návrhu bylo uzavření čtyř již zmíněných středních škol, gymnázií v Aši a Chodově, střední školy v Lokti a učiliště v Nejdku.

Mírnější varianta počítá jen s utlumením některých oborů nebo přesunu oborů mezi školami. Třetí možností je zachování současného stavu i s vědomím, že počet studentů bude i do budoucna klesat. Sám hejtman by dal přednost spíše zachování současného stavu. „Podle mě je na změny brzy. Lepší by bylo počkat na vyhodnocení vývoje. Navíc nejsou ještě dostavěny střední školy v Ostrově a Sokolově,“ dodal hejtman. MĚSTA SE TAKÉ BOUŘÍ Vedení města Aš, které by se také případné rušení škol dotklo, napsalo dokonce kraji otevřený dopis. „Jsme si ale jisti, že pro města v okrajových oblastech jako je Aš bude mít centralizace krajského školství fatální důsledky. Ve chvíli, kdy ve třináctitisícovém městě nebude střední škola, dojde logicky k odlivu vzdělanější části populace, tedy i k úbytku kvalifikovaných pracovních sil, který s sebou přinese i propad ekonomický,“ uvádí se v dopise. Podle hejtmana ale zatím situace není natolik vážná, že by kraj do optimalizace tlačily vysoké ztráty z provozu škol. „Kraj nyní dotuje provoz středních škol částkou asi 227 milionů korun ročně. Při zrušení zmíněných škol bychom ušetřili jen asi devět milionů,“ dodal. Marek Turek

ÚSTECKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Do původního stavu se v průběhu srpna vrací malby v ambitu Lorety v Rumburku. Restaurátorské práce probíhají v objektu Svatých schodů od roku 2008. Kompletně budou dokončeny v roce 2012, kdy dojde k znovuvysvěcení poutního místa. Obnovu rumburské Lorety ve výši 910 tisíc korun v roce 2011 podpořil také Ústecký kraj. Restaurátorské práce zde potrvají do začátku září. • Ústecký kraj odmítá postup Ministerstva životního prostředí, kterým chce umožnit přepravu toxických látek z Ostravska do severních Čech a jejich následné spalování v tomto regionu. Podle plánovaných změn by mělo být do Ústeckého kraje z Laguny Ostramo přepraveno celkem 110 tisíc tun toxických kalů za účelem skladování v zařízení CELIO a jejich následného spálení v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích. Svůj nesouhlasný postoj zaslala hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová na Ministerstvo životního prostředí. • Rada Ústeckého kraje se zabývala hrozbou možného snížení státní dotace na zajištění veřejné regionální železniční dopravy. Vláda totiž schválila záměr snížit krajům účelové dotace v každém roce o 600 milionů. Ústecký kraj s takovým postupem zásadně nesouhlasí.

Kraj buduje síť páteřních škol Z  hlediska středního školství se Ústecký kraj neliší od jiných regionů. I tady klesá počet studentů středních škol a žáků učilišť a je nutné tuto situaci řešit. V kraji proto už od roku 2006 funguje program, jehož hlavním cílem je vytvořit síť páteřních škol, která by měla poskytnout široké spektrum kvalitního vzdělání.

TÉMA „Ústecký kraj má schválen strategický materiál k realizaci procesu optimalizace středních škol známý ve zkratce jako Program páteřních škol Ústeckého kraje, který obsahuje metodiku postupu a řešení celého procesu tak, aby ve výsledku vznikla ekonomicky a pedagogicky optimální soustava středních škol s co nejširší, ale opět efektivně využitou vzdělávací nabídkou,“ uvedla Magdalena Hanáčková, tisková mluvčí Ústeckého kraje. Cílem je podle Hanáčkové vytvořit takzvané Páteřní školy, tedy školy polyfunkční a v procesu vzdělávání prostupné pro žáky jak horizontálně, tak vertikálně. Dodala, že program je realizován v plné míře od roku 2006. V roce 2010 byl program rozšířen o certifikaci již funkčních páteřních škol. „Ústecký kraj převzal od státu 96 středních škol. Z vyhodnocení jejich stavu vyplynulo, že pokud se nic nezmění, v roce 2015 bude třetina škol v regionu prázdná a neefektivně využitá. Proto byl zahájen projekt páteřních středních škol,

který optimalizuje systém středního vzdělávání. Cílem je vytvořit efektivní aparát vzdělávací soustavy, která bude poskytovat kvalitní a široké spektrum vzdělání na území kraje,“ uvedla Alena Tichá z kanceláře hejtmanky. Soustava středních škol v Ústeckém kraji bude podle Hanáčkové plně optimalizována v příštím roce k začátku školního roku tak, aby bez problému zvládla demografický pokles ve věkových skupinách od 15 do 19 let a současně zajistila postupný růst kvality vzdělávání a pestrou vzdělávací nabídku dle potřeb trhu práce.

potřebovat či v nich platí nájem. Nepotřebné nemovitosti mohou být uvolněny k prodeji. Předpokládané roční úspory jsou kolem padesáti milionů korun. Od začátku letošního školního roku tak dojde v Žatci ke sloučení Střední školy zemědělské a ekologické s Obchodní akademií, dále Gymnázia se Střední průmyslovou školou v Duchcově a Obchodní akademie a jazykové školy s  právem státní jazykové zkoušky v Ústí nad Labem s ústeckou Obchodní akademií. „Poslední velká vlna slučování proběhne k prvnímu září příštího roku,“ dodala Hanáčková.

Uvolněné a nyní už nepotřebné objekty kraj buď již prodal nebo je nyní nabízí k prodeji či v dražbě. To má přinést úsporu více než padesáti miliónů korun. Slučování škol se však v mnoha městech nesetkalo s kladným ohlasem. Protestovali proti němu studenti z Varnsdorfu, Děčína, Mostu i z Roudnice nad Labem. V polovině června studenti místního gymnázia uspořádali protestní pochod Děčínem, na konci minulého měsíce chtěli zvrátit hlasování krajských zastupitelů, ovšem neúspěšně.

SLUČOVÁNÍM VŠE NEKONČÍ Optimalizace ale nezůstává jen u slučování. Ústecký kraj nabízí žákům na krajských školách dva motivační programy. Jedná se o příspěvek na dojíždění a stipendium pro žáky středních škol ve vybraných oborech vzdělání. Žáci těchto oborů tak mohou získat za tři roky studia 12 tisíc korun, při vyznamenání až 21 tisíc korun. „Jedná se o obory čalouník, instalatér, klempíř, obkladač, pokrývač, tesař, řezník - uzenář, zámečník, strojní mechanik, zedník a aplikovaná chemie,“ vyjmenovala podporované obory Hanáčková. Marek Turek

SLUČOVÁNÍ SE ŽÁKŮM NELÍBÍ V rámci optimalizace jsou samozřejmě školy slučovány. Další optimalizační kroky budou směřovány již jen na zefektivnění oborové nabídky škol z jedné spádové oblasti tak, aby žáci docházeli do jedné dobře vybavené moderní školy a jejich počty se netříštily. Podle kraje dojde díky optimalizaci k úsporám v první fázi zejména v oblasti administrativy. Sloučení škol přinese také lepší využití objektů a uvolnění budov, které školy nebudou

Střední zemědělskou školu v Žatci čeká letos také sloučení.

zdroj: SZŠ Žatec

LIBERECKÝ KRAJ

KN | srpen 2011 |

Úbytek žáků může vést až ke krachu systému Liberecký kraj řeší hned několik problémů v  oblasti školství. Podle náměstka hejtmana Radka Cikla je to hlavně zhoršování výsledků žáků, financování pedagogických sborů a také zastaralost řady školních budov. „Třetina škol je ve své hlavní hospodářské činnosti ztrátová, protože se neustále zdražují náklady na jejich provoz.“ Jakým způsobem kraj nelichotivou situaci řeší?

TÉMA Podle radního souvisí největší část ubývajících finančních prostředků s úbytkem žáků. Jde o to, že stát dává školám peníze podle toho, kolik hlav se u nich učí. A to je kámen úrazu. Podle údajů Libe-

reckého kraje jen z  tohoto regionu ubylo v posledních třech letech na 1500 žáků. Na vyrovnání s tím souvisejícího finančního výpadku ale nikdo nemá peníze. A bude hůř. V  příštích třech letech kraj očekává pokles o další 3,5 tisíce žáků. „To představuje úbytek zhruba 180 milionů korun v přímých nákladech, tedy zejména na platy pedagogů. Pokud by nedošlo k  žádné

redukci sítě škol, mohlo by to znamenat postupný krach celého systému,“ varuje náměstek Cikl. A tak kraj nemá příliš možností. Může v omezené míře navyšovat peníze z  rozpočtu, omezovat některé obory nebo slučovat školy do větších celků, které mají logicky lepší finanční stabilitu. A tak se o to kraj snaží, byť je zde řada pochybných hlasů, zda je slučování škol opravdu nutným krokem. Podle radního kraj zatím sloučil jednu školu a omezil hned několik oborů tak, aby jejich skladba odpovídala zájmu žáků. Do budoucna se však plánují další změny. Alespoň některé schválilo za-

S pomocí EU rekonstruuje prostory například SOŠ a G na Bojišti v Liberci. Zajímavé je i tím, že zde před lety maturoval i hejtman Stanislav Eichler. zdroj: www.zivefirmy.cz

stupitelstvo kraje počátkem července. Redukce budou probíhat průběžně. Letos měly být zrušeny celkem čtyři třídy. S tím ale nesouhlasila veřejnost ani zastupitelé, a tak se budou rušit jen dvě třídy osmiletého gymnázia v Jablonci nad Nisou a v České Lípě. OBORŮM POMÁHÁ STIPENDIJNÍ PROGRAM Palčivým problémem je i téma technických oborů a řemesel. Celá země řeší nedostatek řemeslníků a odborníků v technických oborech. Liberecký kraj zavedl na podporu těchto oborů stipendijní program pro žáky středních škol se zaměřením na obory jako je strojní mechanik, nástrojař, zedník, tesař a další. „Jak ukazují předběžné počty přijatých, lákadlem v podobě stipendií se podařilo odvrátit to nejhorší – situaci, za které by takové obory ani nebyly pro totální nezájem otevřeny. Stipendijní program hodláme v  příštích letech rozšířit na další vybrané obory,“ uvedl náměstek. Další možností, jak alespoň nepřímo pomoci školství v  kraji jsou investice. V případě kraje jde hlavně o investice do škol a s tím související infrastruktury. Z konkrétních příkladů radní jmenuje například rekonstrukci části objektu Střední průmyslové školy technické v  Jablonci nad Nisou. Ve škole, která je největším centrem technické vzdělanosti, byly postaveny a vybaveny nové učebny a kabinety.

S FINANCOVÁNÍM POMÁHÁ EU Dalším příkladem větší investice je výstavba dvou rodinných domů ve Frýdlantu, které budou součástí místního dětského domova. „Dětský domov ve Frýdlantu se nám pomalu rozpadá a stavba nových domů pozitivně změní celý systém naší práce. V Řasnické ulici bude například bydlet osm romských dětí od tří do osmnácti let, kteří jsou téměř všichni z jedné rodiny a znovu se dostanou k sobě,“ řekl již dříve ředitel domova Tomáš Kahan. Souběžně s  těmito většími akcemi probíhá i řada menších rekonstrukcí ve školách a dětských domovech. V  liberecké VOŠ se například přestavuje školní jídelna, Střední škola a Gymnázium na Bojišti v  Liberci zase provádí přístavbu dílen za necelé tři miliony korun. S financováním projektu pomáhá ROP SV. Evropská unie je vůbec důležitým partnerem při modernizaci vybavení a prostor. Dokládá to i projekt zateplení SPŠT v  Jablonci nad Nisou. Část z 18 milionů korun půjde z OP Životní prostředí. V  letošním roce dává Liberecký kraj na provoz škol a školských zařízení více než 275 milionů korun. Na investice jde pak dalších 80 milionů. Kraj zároveň funguje jako přerozdělovatel dotací od ministerstva školství. Ty činí téměř 3 miliardy korun především na platy zaměstnanců. Filip Appl

15

STRUČNĚ A JASNĚ • Krajská nemocnice Liberec dostala peníze z evropského programu IOP za nákup přístrojů pro kardiocentrum za 60 milionů. Kontrola z ministerstva zdravotnictví neprokázala žádná vážná pochybení. „Nové přístroje znamenají významný pokrok v tom, že můžeme použít nejmodernější technologie, zároveň je tak technicky zajištěn rozvoj kardiocentra v dalších třech až pěti letech,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva KNL, Zdeněk Konrád. • Realizaci česko-saského projektu Cíl3 - Aktivně a zdravě – přeshraniční vzdělávací síť pro volný čas a sport odstartoval hejtman kraje Stanislav Eichler. „Svým rozsahem a obsahem se jedná o ojedinělý projekt v rámci zapojení Česka do nadnárodních projektů v oblasti dětí a mládeže, a také třetí největší,“ řekl hejtman. A náplň projektu? Do konce roku 2013 se uskuteční celkem 40 setkání české a německé mládeže v Seifhennersdorfu a v Českém Dubě. • V rekordním čase 12 dnů byl vyměněn poškozený most v  centru Chrastavy. Výměnu zajistil odbor dopravy ve spolupráci s  Krajskou správou silnic a za přispění náměstka kraje Martina Seppa. „Celý administrativní proces, který předcházel výměně, se podařilo s přispěním všech stran zvládnout během jediného týdne,“ uvedl Martin Sepp. Do normálního stavu by se situace v  Chrastavě měla dostat v  příštím roce, kdy má být postaven nový plnohodnotný most.

Hejtman vítá snahu společnosti GEA LVZ, a.s., o rozšíření výroby Hejtman LK Stanislav Eichler si prohlédl sídlo a výrobní haly společnosti GEA LVZ, a.s., v Liberci. Podnikem jej provedli ředitel a.s. Ivan Polívka a vedoucí oddělení čistých provozů Václav Daněk. „Společnost je jedním z největších výrobců a dodavatelů vzduchotechnických zařízení v celé Evropě. Zajímalo mě, jak se zde vypořádali s celosvětovou hospodářskou a ekonomickou krizí a jaké mají plány do budoucna,“ vy-

světlil hejtman. Ředitel a.s. seznámil hejtmana s  historií firmy, s  hospodářskými výsledky i vizemi do dalších let. „Krizové období jsme zvládli díky restrukturalizaci společnosti, díky úspo-

rám na materiálu, provozu i mzdách. V  současné době se situace na světových trzích stabilizuje, a tak počítáme s postupným nárůstem výroby,“ uvedl Ivan Polívka s  tím, že v  současné době zaměstnává liberecká GEA LVZ, a.s. na 350 zaměstnanců. „V současné době se některé výroby společnosti GEA přesouvají ze západních zemí do naší společnosti, a tak předpokládáme, že do konce roku rozšíříme výrobu a zaměstnáme minimálně 20 nových pracovníků,“ doplnil. Hejtman v  závěru návštěvy ocenil snahu firmy o rozšíření výroby a zvýšení počtu zaměstnanců. „Přeji vám, abyste se co nejdříve dostali na obrat 1, 6 miliardy Kč, jako byl před začátkem krize v roce 2008,“ poznamenal Stanislav Eichler. Firmy GEA LVZ,a.s. a GEA Klimatizace spol. s r.o. jsou součástí nadnárodního segmentu GEA HVAC systems a na českém trhu

zajišťují výrobu a prodej zařízení pro ohřev, chlazení, zvlhčování, odvlhčování a filtraci atmosférického vzduchu. Dále vyrábí sys-

témy pro čisté prostory. GEA LVZ, a.s., Liberec dodává vytápěcí jednotky SAHARA MAXX a MultiFlair, ventilátory RoofJETT,

klimatizační jednotky Geko, dveřní clony Viento, filtry kapsové, sorpční, EPA, HEPA,ULPA a čisté prostory. (lk)

Projekt Aktivně a zdravě – přeshraniční vzdělávací síť pro volný čas a sport, hejtman odstartoval Hejtman LK Stanislav Eichler v úterý 2. srpna v sídle kraje, v Liberci symbolicky odstartoval realizaci česko-saského projektu Cíl3 - Aktivně a zdravě – přeshraniční vzdělávací síť pro volný čas a sport. „Svým rozsahem a obsahem se jedná o ojedinělý projekt v rámci zapojení Česka do nadnárodních projektů v oblasti dětí a mládeže, a také třetí největší, za 2.401.861,26 €, “ připomněl hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler svá slova, která pronesl při příležitos-

ti podpisu smlouvy o spolupráci všech partnerů, které se uskutečnilo 19. listopadu 2010  v Českém Dubě. Projekt představili prezident fotbalového klubu PFC Český Dub Jaroslav Kašpar, Rüdiger Schaper, ředitel KiEZ Querxenland,.

Karin Berndt, starostka města Seifhennersdorf, Jiří Miler, starosta města Český Dub, a Jaroslav Zámečník, ředitel Euroregionu Nisa. Konference se dále zúčastnil za českou stranu Zdeněk Radosta, koordinátor projektu (P. F.C. Český Dub), Jan Javůrek, administrátor projektu (P.F.C. Český Dub), a Věra Kazderová, referentka ERN, za saskou stranu, Lenka Půlpánová, koordinátorka projektu (KiEZ Querxenland),

a Miluše Messerschmidt, (KiEZ Querxenland). „Budoucnost potřebuje investice do vzdělání a mladých! Pod tímto mottem jsme jako Rekreační středisko pro děti a mládež (Kinder- und Jugenderholugszentrum) – KiEZ Querxenland Seifhennersdorf a Podještědský FC Český Dub (PFC) iniciovali přeshraniční projek. Cíl3 - Aktivně a zdravě – přeshraniční vzdělávací síť pro volný čas a sport,“ uvedl Rüdiger Schaper. (lk)

16

KN | květen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Silnice druhé třídy mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou v Krkonoších byla zmodernizována. Za opravy zaplatil Královéhradecký kraj téměř 30 milionů korun. Většinu financí se kraji podařilo získat z fondů Evropské unie. „Silničáři položili nový asfalt a zároveň prohloubili příkopy a upravili propustky. Rekonstrukce vozovky trvala od letošního dubna,“ řekl krajský radní pro oblast dopravy Josef Ješina. • V Královéhradeckém kraji startuje projekt autobusů na zavolání. Pilotní projekt provozu takzvaných radiobusů spustil kraj od začátku srpna. V budoucnu by mohl znamenat výraznou úsporu pro jeho rozpočet i zlepšení systému veřejné dopravy. „Zatím kraj tyto spoje zavedl na třech linkách v Orlických horách. Je to pilotní projekt, jehož výhody či nevýhody odborníci vyhodnotí po asi dvou měsících provozu,“ dodal radní Josef Ješina. • Oblastní nemocnice Náchod získala nový moderní přístroj pro boj s  rakovinou tlustého střeva. Od přístroje za půl milionu korun si lékaři slibují, že včas odhalí o několik desítek případů rakoviny ročně víc a lékaři tak budou moci začít dříve s její léčbou. „V rámci okresu se ročně navíc zachytí několik desítek karcinomů, které by byly jinak odhaleny později nebo vůbec,“ uvedl primář oddělení klinické biochemie a diagnostiky Josef Hornych.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Kraj ukončuje obory a slučuje školy. Je málo žáků Vedení Královéhradeckého kraje řeší v oblasti školství podobné problémy jako ostatní regiony. Ovšem kromě nedostatku žáků, který souvisí s nepříliš příznivým demografickým vývojem posledních let, se samospráva aktuálně zabývá například i problematikou přijímacích řízení na střední školy.

TÉMA Vedení kraje musí v současnosti řešit stav, kdy úroveň přijímaček na střední školy velmi často neodpovídá obtížnosti daných oborů. A to snižuje kvalitu českého školství například v  mezinárodních srovnáních. „Královéhradecký kraj jako zřizovatel uvažuje v rámci přijímacího řízení o konání jednotných přijímacích zkoušek do  maturitních oborů,“ uvedl pro Krajské noviny Imrich Dioszegi, tiskový mluvčí Královéhradeckého kraje. Podle něj se kraj musí zabývat i dalšími problémy. „Patří mezi ně například rovný přístup ke střednímu vzdělávání pro různě handicapované jedince, zvýšení motivace, profesionality a prestiže pedagogů či optimalizace sítě krajských škol a počtu míst v souladu s demografickým vývojem.“ Právě poslední jmenovaný problém je zřejmě to nejvážnější, s čím se musí školy ve všech regionech potýkat. A Královéhradecký kraj, který zřizuje zhruba stovku školských zařízení není výjimkou. Vždyť na začátku uplynulého školního roku byla v prvních ročnících středních škol obsazená zhruba jen polovina míst z celkového počtu 12 tisíc.

A tak musejí nastoupit nepopulární změny. „Optimalizační změny v  oblasti školství v  Královéhradeckém kraji se týkaly v uplynulém období změn v  oborové struktuře a změn v síti škol a školských zařízení,“ uvádí tiskový mluvčí. Podle něj došlo ke snížení počtu míst v gymnaziálních, lycejních a ekonomických oborech a v  oborech nástavbového studia. Většinou šlo o ukončení platnosti daných oborů, případně o snížení jejich celkové kapacity. SLUČOVÁNÍ I PŘES PETICE Omezování oborů se tak nevyhnula například Střední průmyslová škola v Hradci Králové, gymnázium na Jiráskově náměstí v Trutnově nebo Střední průmyslová škola v Novém Městě nad Metují. „Většina těchto změn se již promítla do přijímacího řízení pro školní rok 2011/2012,“ dodává Dioszegi. Daleko větší ohlasy však vyvolává jasný záměr některé školy sloučit do větších celků tak, aby je případný nedostatek žáků ekonomicky neohrožoval. Letos tak došlo například ke sloučení Střední odborné školy a učiliště v Novém Městě nad Metují právě s tamní střední průmyslovou školou. Radní kraje Jiří Nosek to odůvodňuje tím, že v Novém Městě je kapacita škol naplněna pouze

Právě se Střední průmyslovou školou v Novém Městě nad Metují se sloučilo tamní učiliště. Nelíbí se to žákům ani učitelům. zdroj: www.zivefirmy.cz z  48 procent a počet zájemců klesá. Odpůrcům sloučení nepomohla ani petice, která požadovala další diskuse o případném sloučení. „Samozřejmě pro Nové Město to není pozitivní zpráva, nám tak zůstává pouze jediná čtyřletá střední škola. Z toho zla si musíme vybrat alespoň to pozitivní, což je, že v názvu a naplnění školy zůstává střední průmyslová škola,“ prohlásila místostarostka města Bronislava Malijovská. OPRAVY ZA 116 MILIONŮ Samozřejmostí ve většině krajů jsou už dnes stipendia pro obo-

ry, které jsou poslední dobou jen málo populární a je po nich velká poptávka na trhu práce. Absolvent takového oboru nejen že má v budoucnu jistotu uplatnění, ale kraj mu od roku 2008 může poskytnout finanční podporu. Žáci v  oborech jako jsou nástrojař, elektrikář, tesař či zedník si tak během svého studia mohou přijít až na několik tisíc korun. A co investice? Prázdninové měsíce znamenají stavební práce na řadě školských zařízení v majetku kraje. Letos probíhaly či probíhají stavební úpravy napří-

klad ve střední veterinární škole v Hradci Králové, na broumovském gymnáziu nebo v  Trutnově, kde se rekonstruuje tamní gymnázium. „Celkově letos na školách ve správě Královéhradeckého kraje proběhnou stavební práce za celkem více než 116 milionů korun,“ uvedl radní Jiří Nosek. Navíc se podle něj dokončují projekty center odborného vzdělávání. „A to ve čtyřech středních školách v Hradci Králové, Náchodě a Trutnově za celkově více než 100 milionů korun s významným příspěvkem Evropské unie.“ Filip Appl

KRAJ VYSOČINA STRUČNĚ A JASNĚ • Vysočina se od srpna jmenuje Kraj Vysočina. Začala totiž platit novela ústavního zákona o vyšších územních samosprávných celcích. Změna má odstranit potíže kraje s používáním názvu při komunikaci s úřady a při uzavírání smluv. Náklady jdou maximálně do stovek tisíc korun. „Zahrnují víceméně jen změny razítek používaných krajským úřadem a organizacemi jím zřizovanými,“ uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný. • Vyšší příjmy z  daní a to hned o tři procenta měl za letošní první pololetí Kraj Vysočina. Sdílené daně vytvořily stranu příjmů rozpočtu ve výši cca 1,7 miliardy korun. „Pokud by platby daňových příjmů byly aspoň tak uspokojivé, jako byly dosud, tak si dovolím tvrdit, že rozpočet skončí vyrovnaný, možná s mírným přebytkem,“ odhadl hejtman  Kraje Vysočina Jiří Běhounek další letošní vývoj krajského hospodaření. • Kraj Vysočina pokračuje v projektu Revitalizace alejí na Vysočině. V loňském roce bylo ošetřeno přes 300 stromů za 2,75 milionů korun. „Během letošních prázdnin Krajská správa a údržba silnic Vysočiny došetřila dalších 230 vzrostlých dřevin lemující desítky kilometrů silnic druhých a třetích tříd,“ uvedl Aleš Fučík, náměstek Krajské správy a údržby silnic Vysočiny. Náklady na letošní část projektu činí asi 2,1 milionu korun.

V krajských školách každoročně ubývá šest procent žáků Slučování škol je v  současnosti asi nejdiskutovanější problematika v oblasti regionálního školství. Zatímco v některých jiných krajích se v tomto roce slučují školy, na Vysočině tomu tak není. Od začátku nového školního roku nebude sloučena žádná střední ani základní škola. A to i přesto, že kraj takové slučování navrhoval. Obce s tím ale v drtivé většině případů nesouhlasí a kraj chce jejich názor respektovat.

TÉMA Školství v kraji trpí podobnými neduhy jako v jiných regionech – ubývá počet absolventů základních škol a především uvadá zájem o technické obory a řemesla. Podle webových stránek kraje Vysočina činí celkový meziroční úbytek počtu žáků v krajem zřizovaných středních a vyšších odborných školách 1300 žáků. To je asi šest procent. Úbytek žáků je patrný i z počtu přihlášek do prvních ročníků středních škol. Na Vysočině jich letos bylo o 500 méně než loni. Výrazný pokles zájmu zaznamenaly hlavně maturitní obory středních odborných škol. Z  devátých ročníků základních škol v  Kraji Vysočina letos vyšlo přes 4,5 tisíce  žáků, loni jich bylo o 200 více. To všechno znamená hlavně méně peněz pro školy. Ty totiž dostávají dotace na základě počtu žáků ve svých lavicích. „Analýzu dopadu populačního poklesu do středního školství si nechal vypracovat i Kraj Vysočina, aby vzá-

pětí navrhl opatření vedoucí ke zvýšení efektivity škol a školských zařízení zřizovaných krajem,“ řekla radní kraje pro oblast školství Marie Kružíková. Podle ní současný návrh, který ovšem obce zatím odmítají, počítá se sloučením 24 škol. A jaký bude tedy postup kraje v případě, že obce nezmění svůj postoj? Žádný. Podle všeho minimálně do konce roku 2012 nedojde k  žádným vážným změnám. Bez požehnání obcí a škol kraj tak zásadní změny, jako je slučování, dělat nechce. Je tak docela možné, že budoucnost středních škol na Vysočině proto bude řešit až nová krajská vláda vzešlá z krajských voleb v roce 2012.

však zatím zastupitelstvo kraje o realizaci žádného z navržených opatření nerozhodlo,“ dodává radní Marie Kružíková. Dlouhodobým nástrojem podpory učňovských oborů jsou motivační stipendia. Ty kraj vyplácí žákům ve vybraných oborech a jen loni takto vyplatil přes 1,1 milion korun. A že jsou peníze dobrou motivací potvrzují i ředitelé škol. „Podmínky pro získání stipendia pozitivně ovlivnily zájem žáků o studium. Porovnáme-li jejich studijní výsledky s těmi předchozích žáků prvních ročníků, jsou lepší,“ uvedl například zástupce ředitele Střední  školy  technické ve Žďáře nad Sázavou Jiří Libra. Mezi další podpůrné projekty patří ten, který kraj inicioval ve spolupráci s firmou ČEZ. Výstupem bylo

zavedení nového maturitního oboru Energetik na Střední průmyslové škole Třebíč. „Obor připravuje zaměstnance zejména pro jadernou elektrárnu Dukovany a na jeho podporu vydal kraj v loňském roce částku 1,6 milionu,“ dodala radní Kružíková. Pro tento rok je podle ní plánováno dokonce 6 milionů korun. O PRÁZDNINÁCH SE OPRAVUJE Během prázdnin se na školách Kraje Vysočina staví a opravuje za desítky milionů korun. „Kraj v letošním roce ze svého rozpočtu vynaloží na přípravu a realizaci investic a oprav svých školských budov 150 milionů korun. Jedná se o téměř padesátku akcí. V 90 procentech jde o akce

realizované v době letních prázdnin, tak aby byl co nejméně omezen provoz škol,“ uvedl náměstek hejtmana Libor Joukl. Stavební úpravy a především opravu haly za téměř devět milionů korun provedou stavební firmy například ve Střední škole technické Jihlava. Mezi největší stavební akce patří letos o prázdninách rekonstrukce kuchyně a její přístavba pro Hotelovou školu Třebíč. Další velkou investicí kraje Vysočina je plánovaná přístavba Základní školy, SPC a školní družiny Havlíčkův Brod za 18 milionů korun. Kraj Vysočina zřizuje 88 škol a školských zařízení a na jejich provoz je pro letošní rok z rozpočtu vyčleněno 320 milionů korun. Filip Appl

NEJLEPŠÍ MOTIVACE JE PENĚZI Ve hře jsou ovšem i další opatření – snížení nabídky autoopravárenských oborů a jejich nahrazení jinými technickými obory a také snížení kapacity víceletých gymnázií. „Návrh těchto opatření byl projednán v orgánech kraje a představen veřejnosti. Kvůli probíhající diskusi

S investicemi do školství pomáhá i EU. Jako v případě ZŠ Měřín. Škola v nevelké obci získala na rekonstrukci 12,5 milionu z ROP JV. zdroj: www.edotace.cz

OLOMOUCKÝ KRAJ

KN | květen 2011 |

V Olomouckém kraji se studenti bát nemusí Olomoucký kraj patří mezi regiony, kde se zatím žádné slučování středních škol nechystá. A to navzdory tomu, že právě v obsazenosti odborných škol dopadl kraj nejhůře v celé republice. Nízká obsazenost středních škol sice měla vést ke snižování jejich množství. V Olomouckém kraji mohou ale zatím střední školy zůstat stejně jako rodiče a děti v klidu, krajský úřad zatím nehodlá situaci radikálně řešit.

TÉMA „Mohu zodpovědně říct, že rušení nebo slučování středních škol kraj nechystá,“ prohlásil Karel Goš, vedoucí oddělení krajského vzdělávání pro Olomoucký kraj. To ovšem neznamená, že to je konečný stav. Podle náměstka olomouckého hejtmana Pavla Sekaniny by se v budoucnu slučování mohlo týkat dvou škol v kraji. „Jako kraj jsme s optimalizací začali už v roce 2002. Kraje, které do sítě škol do této doby nesáhly, teď stojí před problémem a dopadá na ně pokles populace, zatímco my jsme na problému systematicky pracovali, “ uvedl. Konkrétní školy však uvést zatím nechtěl. Sekanina dodal, že to neznamená, že by byl kraj výrazným odpůrcem slučování středních škol. „Kraje vznikly od roku 2001, převzaly trojetapově celou síť škol a ta byla značně přebujelá. Nicméně od roku 2001 kraje už optimalizaci dělaly a třeba jenom konkrétně v Olomouckém kraji z původně převzatých 168 subjektů, kromě středních škol i jiná školská zařízení, je jich v této chvíli 126. To znamená, že už zaniklo 42 subjektů, to je čtvrtina,“ uvedl.

ČÍSLA JSOU JEN STATISTIKA Zpráva o rušení škol se opírala o  výsledky šetření České školní inspekce, ta však přišla právě v Olomouckém kraji s nepříjemnými čísly. Podle jejího zjištění jsou střední odborné školy v kraji zaplněny jen z necelých třiatřiceti procent. „Jedná se jen o čistě statistické číslo. Je třeba si uvědomit, že školy vyučují více oborů a některé z  nich se jim nepodaří zaplnit,“ připomenul Karel Goš. Podle Sekaniny ale není situace ve školství v Olomouckém kraji tak špatná. „Na gymnáziích je počet tříd kolem třiceti, někde i přes třicet. Na středních odborných školách počet tříd kulminuje mezi 25 až 28 a u středních odborných učilišť je nižší, kolem dvaceti. Ale vzhledem k˙tomu, že tady už zeštíhlení a redukce sítě škol proběhly a řada z nich se spojila a institucionálně zanikla, tak máme zaplněnost 85 procent. Myslím, že je to docela dobré číslo,“ dodal. Podle Sekaniny se má prozatím pokračovat pouze v redukci tříd víceletých gymnázií a to v celé republice. „Kraj už pocítil řadu optimalizačních kroků a další teď nechystáme,“ uzavřel. V minulos-

17

STRUČNĚ A JASNĚ • Projektování a příprava nového vozidla pro občany se zdravotním postižením zajímaly vedení kraje při návštěvě firmy ZLKL v Lošticích. Hejtman Martin Tesařík společně se svým prvním náměstkem Michaelem Fischerem navštívili ZLKL s cílem seznámit se s tamním programem kovoobrábění, lisování a svařování, který dává práci dvěma stovkám zaměstnanců. • Olomoucký kraj spolu s  novými webovými stránkami představuje své profily na sociálních sítích. Občané mohou zprávy o dění v kraji nově sledovat jak na Facebooku, tak i Twitteru, zajímavé fotografie z  různých akcí jsou k vidění na sociální síti Flickr, videa jsou ke zhlédnutí na síti YouTube.

Podle náměstka olomouckého hejtmana Pavla Sekaniny by se v budoucnu slučování mohlo týkat dvou škol v kraji. foto: archiv ti se totiž ukázalo, že slučování škol samozřejmě není nakloněna ani veřejnost. Například v Přerově se před lety slučování škol setkalo spíše s negativním ohlasem. Před třemi lety protestovali učitelé, studenti a  rodiče proti sloučení Střední pedagogické školy v  Přerově a zdejšího Gymnázia Jana Blahoslava. Přestože ke sloučení nakonec došlo.

KRAJ CHYSTÁ RODINNÉ STŘÍBRO Kraj navíc spoléhá na to, že ministerstvo školství má v plánu nejen rušení a slučování vzdělávacích zařízení. Ministr Josef Dobeš přišel také s projektem škol „rodinného stříbra“, což znamená, že jeho úřad bude některé školy chránit. Olomouc-

ký kraj údajně jedno takové zařízení už má. „Takových škol může být v rámci České republiky několik a jednu jsme vytipovali i my. Je to svým charakterem výjimečná škola zaměřená na obor, který široko daleko není. Byla by škoda, kdyby zanikla,“ dodal náměstek Sekanina s tím, že zatím nechce název školy uvádět. Marek Turek

• Stavba tříkilometrového obchvatu Zvole a Vlachova na Mohelnicku, který z úsporných důvodů zastavil bývalý ministr dopravy Radek Šmerda, bude pokračovat. Po schůzce se starostou Mohelnice a olomouckou poslankyní Dagmar Navrátilovou to alespoň slíbil nový ministr Pavel Dobeš. • Do opravených prostor radniční věže v Prostějově se první návštěvníci podívají v rámci letošních Hanáckých slavností začátkem září. Město přitom upozorňuje, že kapacita věže je omezená a zároveň očekává velký zájem ze strany turistů i místních. Raději obyvatelům doporučuje si prohlídku zamluvit dopředu.

ZLÍNSKÝ KRAJ

Kraj slučuje, co to jde, stále je to málo Radost z rozhodnutí zlínské krajské vlády v těchto dnech nemají stovky studentů. Ve Zlínském kraji v září studenty nově nepřivítají tři školy, hejtmanství nedávno rozhodlo o jejich sloučení s jinými. Krajský radní pro školství Josef Slovák řekl, že hejtmanství tak mimo jiné reaguje na úbytek žáků ve školách.

TÉMA Zlínský kraj optimalizuje školy a školská zařízení již dlouhodobě. V roce 2001 hejtman-

ství zřizovalo 158 školských organizací. K letošnímu 1. srpnu jich bylo 105, tedy o 34 procent méně. S účinností od 1. července zanikla Střední škola obchodu a služeb ve Vsetíně a sloučila se se Střední odbornou školou Josefa Sousedíka. Střední

odborná škola Uherský Brod se sloučila se Střední průmyslovou školou Uherský Brod, zaniklo také Odborné učiliště a Praktická škola Zlín-Klečůvka, instituce přešla pod Střední školu gastronomie a obchodu ve Zlíně. Střední škola průmyslová a hotelová Uherské Hradiště, která vyučuje žáky v oborech cukrář, kuchař, číšník, prodavač, obchodník a strojař, převezme uherskohradišťskou Střední zdravotnickou školu. Prezentovat se budou pod společným

názvem Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická Uherské Hradiště. „Jsou to školy, které spolu sousedí. Probourají se stěny a udělá se průchod tak, aby se kantoři i studenti mohli bez omezení pohybovat po celém areálu,“ uvedl Slovák. Tím ale slučování škol zdaleka nekončí. Úbytek žáků budou střední školy pociťovat ještě několik let. Podle Sováka by se tento trend měl zastavit v roce 2014, a to na přibližně 39 procentech úbytku žáků ze stavu v roce 2006. Před čtyřmi lety studovalo ve Zlínském kraji na středních školách s maturitou přibližně 31 tisíc žáků, v roce 2014 jich podle Slováka bude zhruba 19 tisíc. NA STOLE JSOU DALŠÍ NÁVRHY

Budoucí číšníci se v Uherském Hradišti spojí se zdravotníky.

zdroj: SŠPHZ Uherské Hradiště

Kraj proto připravuje další dva návrhy na sloučení středních škol od začátku roku 2012.  V takovém případě by se počet středních škol zřizovaných Zlínským krajem snížil na 49, tedy na 72  procent původního počtu. S optimalizací středních škol souvisí i  postupné snižování počtu víceletých gymnázií. Hejtmanství tak mimo jiné reaguje i  na dohodu s  ministrem školství Josefem Dobešem, podle níž bude na tyto výběrové školy chodit jen pět procent po-

STRUČNĚ A JASNĚ pulačního ročníku. Ve Zlínském kraji je to však něco málo přes devět procent, přičemž průměr celé země je deset procent. Přesný postup snižování počtu víceletých gymnázií Zlínský kraj zatím nezveřejnil. „Myslím, že ředitelé těch gymnázií, kterých se to bude zřejmě týkat, tuto informaci již mají,“ uvedl Slovák. V budoucnu hodlá kraj v  regionu zřídit páteřní síť velkých středních škol. „V této soustavě počítáme například s tím, že školy budou nadále situovány do tradičních sídel ve větších městech, přičemž preferovat budeme polyfunkční školy s  úplnou vzdělávací nabídkou druhů a forem studia. Minimální počet žáků v  jedné střední škole by neměl klesnout pod 400,“ vysvětluje Slovák. ŘEDITELÉ MUSÍ BÝT VE STŘEHU Kraj tedy počítá s  dalšími deseti až čtrnácti sloučenými školami. Jisté je jen to, že zrušena nebude žádná. „Pokud tedy má škola méně než 400 studentů a není výjimečnou nadregionální školou, musí se její ředitel rychle zajímat o to, která škola by mohla být jeho partnerem a s kterou by se mohl sloučit. Necháváme to na samotných ředitelích, aby se sami mezi sebou domluvili a našli si k sobě cestu a následně přišli na kraj s návrhem na sloučení,“ uzavřel radní Slovák. Marek Turek

• Komňa, vesnička v podhůří Bílých Karpat, považovaná za rodiště J. A. Komenského, se předvedla ve své plné kráse a bohatosti kulturních tradic, když se coby vítěz krajského kola soutěže Vesnice roku 2011 ujala hostitelské role a v historické budově Sokolovny přivítala nejvyšší představitele Zlínského kraje - hejtmana Stanislava Mišáka, statutárního náměstka Libora Lukáše, náměstka Jindřicha Ondruše a radní Milenu Kovaříkovou. • Školy zřizované Zlínským krajem vypracovávají žádosti v rámci projektu EU peníze středním školám. Většina z nich využije nabízené možnosti, která se týká informačních technologií a s tím souvisejícího vzdělávání ve školách. Celkově jde ve Zlínském kraji pro střední školy o částku přibližně 70 milionů korun. Z toho mohou školy využít zhruba polovinu na zakoupení výpočetní techniky nebo IT technologie. • Možnosti odborného školství pro zachování tradice kolářského řemesla byly předmětem návštěvy Augustina Krystyníka u radního Zlínského kraje pro oblast školství Josefa Slováka. Krystyník je jediný kolář na Moravě, který toto řemeslo aktivně provozuje a rád by v tomto oboru vychoval své další nástupce.

PUBLICITA

18 KN | srpen 2011 |

Spolupráce ČD a firem nevyšla, opraví nádraží kraje? (pokračování ze strany 1)

Že by s  legislativou Evropské unie neměl být problém ani ve Středočeském kraji potvrzuje náměstek hejtmana pro dopravu Robin Povšík: „Projednávali jsme to s úřadem regionální rady, tento model se ukazuje jako naprosto bezproblémový.“ Podle něj by chtěl Středočeský kraj tímto způsobem získat více než 320 milionů korun. „Kdyby si kraj budovy nepronajal a investorem celé akce by byly České dráhy, nepřesáhla by maximální výše dotace čtyřicet procent z potřebné částky. Pokud je příjemcem dotace kraj, může získat 85 procent,“ vysvětlil náměstek. Zbylých patnáct procent nákladů uhradí České dráhy nebo jednotlivé obce. PROJEKT ŽIVÁ NÁDRAŽÍ NEÚSPĚŠNÝ A kterých obcí a měst se to týká? Touto „fintou“ by se mohly dočkat rekonstrukce například nádraží v  Kolíně, Zdicích, Nymburku či Hořovicích. Pohnout by se mohla i stavba nové budovy v Mladé Boleslavi. „Rozsah objektů, které potřebují rekonstrukci, je velký. Pokud by se do toho kraj

nezapojil, rekonstrukce by trvala mnohem déle,“ ocenil rozhodnutí krajského úřadu mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Podle radního Povšíka nyní musí zapracovat České dráhy a to na přípravě konkrétních projektů. „Pokud uvidíme, že to nejsou schopny připravit, dáme získané peníze na silnice. Prioritou je ale investovat více než 300 milionů korun ve prospěch komfortu na významných železničních stanicích,“ dodal náměstek hejtmana pro dopravu. Postup Středočeského kraje by mohl být návodem pro ostatní regiony. V těch zatím opravují stará nádraží České dráhy, obce nebo firmy, kterým ČD nádraží pronajaly. Bohužel v  posledním případě nedopadla spolupráce tak, jak si náš největší dopravce představoval. Desítky českých nádraží už totiž touto dobou měly být opravené jednotlivými firmami v rámci projektu „Živá nádraží“. Bohužel firmy, které si nádraží pronajaly, nyní odstupují od smluv. Nepodařilo se jim totiž sehnat financování, ani najít vhodné nájemce do nádražních prostor. Nádraží se tak nedočkalo rekonstrukce v Berouně, Havlíčkově Brodě, Chomutově, Kar-

Po 40 letech bude nově zrekonstruováno nádraží v Havířově. ČD na tom spolupracují s městem. lových Varech, Kolíně či v Ústí nad Labem. Zda se ujme nový plán, který začínají realizovat ve

zdroj: dopravni.net

Středočeském kraji, se ukáže v  průběhu tohoto roku. Filip Appl

Kraje budou rušit vlakové spoje, Kalousek jim chce snížit dotace Dotace na železniční dopravu v  regionech jsou velkým tématem současných krajských vlád. Regionální železniční doprava skomírá už nějaký čas, nyní je ale situace snad nejvážnější v  historii krajů. Lokálních vlaků totiž jezdí přímo úměrně k penězům, které na ně kraje mají. A to znamená čím dál méně. V některých regionech to lidé znatelně pociťují už nyní a kraje varují: pokud nám Kalousek sníží dotace, bude hůř. Jak vlastně probíhá celé financování regionální železniční dopravy a v čem je problém? Není to žádná složitá matematika. V  průběhu uplynulého desetiletí vznikl nový způsob organizace železniční dopravy. V  něm si stát organizuje a platí přímo pouze dálkovou dopravu a větší spoje (tedy rychlíky a vlaky vyšších tříd). Krajům byl přidělen provoz regionálních spojů a jejich povinností je tyto spoje objednávat a také doplácet dopravci (ve většině případů Českým drahám) ztrátu, která při jejich provozování vznikne. A že jsou regionální tratě poměrně často ztrátové, není žádné tajemství. Poslední dobou bohužel ztráta narostla takovým způsobem, že na její hrazení přestaly krajům stačit peníze. České dráhy navíc

prošly restrukturalizací, která měla platby od krajů ještě zvýšit. Fischerova vláda proto před dvěma lety slíbila krajům zvláštní dotace, které měly kompenzovat fakt, že zatímco o regionální vlaky se musí už pár let starat kraje, rozpočtové určení daní zůstalo stejné. A zde začíná problém. Šetří se totiž všude. A tak současná vláda před časem oznámila, že celkovou částku, kterou regiony dostanou, sníží z původních 2,6 miliard zhruba na dvě miliardy. Každý kraj tak příští rok může mít na regionální spoje o několik desítek milionů méně. „Budeme bojovat o zachování sjednané výše státního příspěvku a tím pádem i rozsahu regionální železniční dopravy,“ prohlásil k tomu předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek. „Jestli Nečas s

Kalouskem poruší dlouhodobý závazek vlády na spolufinancování, bude to mít s největší pravděpodobností důsledek v podobě rušení vlakových spojů. Naštvané občany pak budu směrovat na ODS a TOP 09, které bojkotují memorandum uzavřené v roce 2009 premiérem, ministrem dopravy a ministrem financí.“ RUŠENÍ SPOJŮ PŘEMÝŠLÍ VĚTŠINA KRAJŮ Právě porušení memoranda, jako platné smlouvy, považují hejtmani za největší možnost, jak záměr na snížení příspěvku na regionální vlaky změnit. „Pokud stát poruší smlouvu, u jejíhož podpisu byli premiér a ministři dopravy a financí, tak si neumím představit, že kraje budou mlčet.“ řekl hejtman Plzeňského kraje a stínový ministr dopravy Milan Chovanec. Podle něj má Asociace krajů hned několik posudků, které říkají, že je memorandum, které kraje uzavřely v roce 2009 na deset let, klasickou smlouvou. „Právníci na

to nahlížejí ne podle názvu dokumentu, ale podle obsahu. Budeme ministerstvo financí žalovat a domáhat se naplnění smlouvy,“ řekl hejtman. Jeho silným slovům se nelze divit. Plzeňský kraj by musel doplatit až 50 milionů korun nebo omezit železniční dopravu na svém území. A další kraje na tom jsou podobně. Pardubický kraj chce v polovině prosince zrušit provoz na řadě lokálních tratí a to nejen z důvodu snížení příspěvku, ale třeba i kvůli špatnému stavu tratí. „Správa železnic nedokáže udržovat ani centrální trati, a pokud se týká našich tratí, my se s nimi nemůžeme dohodnout, aby uvedli do řádného stavu regionální tratě – i ty, které jsou nejvíce využity. Výsledkem je, že nemůžeme nasadit nové vlaky a provozní rychlost se často pohybuje kolem 40 kilometrů v  hodině,“ uvedl hejtman Radko Martínek. V  Ústeckém kraji znamená snížení dotace výpadek 54 milionů korun. Podle hejtmanky Jany Vaňhové by se taková ztráta mohla dotknout až třetiny linek v  regionu. Už letos odmí-

tl stát doplatit navýšení o inflaci, ke kterému se také zavázal. „Tímto novým krokem vláda říká, že smlouvy uzavřené státem pro ni nejsou závazné,“ uvedla Jana Vaňhová. Na Vysočině přijdou snížením dotace o 27 milionů korun. Oficiálně kraj neplánuje pro rok 2012 žádná omezení v železniční dopravě, ale úvahy o omezení dopravy až na deseti místních lokálkách se objevují. HROZILO ZRUŠENÍ DOTACE Naše hlavní město bude mít také problémy, i když rušení spojů zatím nechystá. „Praha neuvažuje o snižování rozsahu objednávky železniční dopravy, neboť jsme na této dopravě mezi Prahou a Středočeským krajem závislí,“ řekl první náměstek primátora Karel Březina. „Jiná varianta, než nechat objednávku těchto služeb tak, jak je, neexistuje, neboť by znamenala zahlcení města kolonami automobilů.“ Praha podle něj může přijít až o 51 milionů korun. Středočeský kraj by mohl postrádat dokonce

až 107 milionů ročně. A co na to vláda? Ministr financí Miroslav Kalousek už dříve prohlásil, že má posudky, které říkají, že je memorandum neplatné od samého začátku. Letos zůstane příspěvek zachován, ale od příštího roku se prý kraje budou muset uskromnit. „O těch 600 milionů korun každý rok budou muset kraje redukovat některé své populistické sliby svým voličům, jako například vození dětí do školy zadarmo nebo cokoliv jiného,“ řekl ministr. „Pokud vzniknou s kraji spory o právní závaznost předmětného memoranda, lze jen obecně konstatovat, že konečné rozhodnutí může učinit pouze příslušný soud,“ dodává jeho ministerstvo. A to ministr Kalousek původně zvažoval, že dotace na regionální vlaky zcela zastaví. Krajům však nakonec ustoupil a rozhodl „pouze“ o snížení dotace. Ani to však podle hejtmanů nebude stačit a tak, pokud příští rok kraje skutečně dostanou méně peněz, začne mít regionální železniční doprava skutečné problémy. Filip Appl

Státní maturity provází spory mezi kraji a ministerstvem A je tu další spor krajů a ministerstva. Tentokrát jde o státní maturity – o zveřejňování jejich výsledků a (jak jinak) o peníze. Státní maturity proběhly a výsledné souhrny jsou k dispozici. Ovšem zklamání může čekat každého, kdo by chtěl zjistit, jak si stojí ta nebo ona konkrétní škola. Výsledky jsou totiž prezentovány odděleně podle oborů a to je věc, která vadí krajům. Z  konkrétních škol zveřejnilo ministerstvo pouze tři nejlepší gymnázia a tři nejlepší odborné školy z  každého kraje. To však krajům nestačí. Rada Asociace krajů ústy svého šéfa Michala Haška vyzvala ministra školství Josefa Dobeše, aby zveřejnil všechny výsledky jednotlivých škol. „Jsme připraveni domáhat se zveřejnění právní cestou,“ prohlásil již dříve Hašek. „Byli by-

chom rádi, kdyby se státní maturita stala automaticky vstupenkou na vysokou školu.“ A podobný názor mají i jednotliví krajští radní. „Určitě bychom uvítali, kdybychom coby zřizovatel dostali informaci o tom, jak si naše školy vedly při státních maturitách,“ potvrzuje radní Kraje Vysočina Marie Kružíková. A její kolegyně z Pardubického kraje Jana Pernicová souhlasí. „Na druhou stranu

tento rok byl zkušební, takže nelze podle výsledků státních maturit objektivně hodnotit školy.“ Ministr školství Josef Dobeš zatím mluví hlavně o politizování problému. „Maturity skutečně nejsou o politice. Jejich smyslem není sestavovat žebříčky a vystavovat neúspěšné školy veřejnému pranýři. Smyslem je především zpětná vazba pro školy, aby si uvědomily, v čem jsou silné a kde je naopak jejich slabé místo,“ uvedl Dobeš. Ministerstvo chce podle něj dát těmto školám šanci, aby si zpětnou vazbu vzaly k srdci a vyvodily z ní důsledky. „Pokud hejtmani chtějí získat přehled o tom, jak konkrétní školy při ma-

turitách uspěly, mají možnost zjistit výsledky ve výročních zprávách, kde je každá škola musí uvést.“ A důvod? Právě ono možné pranýřování neúspěšných škol. Prý by to mohlo vést k  značnému poklesu počtu uchazečů o školy se špatným výsledkem a to nikdo po prvním, částečně zkušebním, ročníku státních maturit nechce. KRAJE CHTĚJÍ 35 MILIONŮ A ještě jeden spor ovšem ohledně stejného problému se rozhořel mezi kraji a ministerstvem. Regiony požadují od ministerstva 35 milionů jako úhradu ná-

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

kladů spojených se státními maturitami. Michal Hašek zaslal na ministerstvo dokonce dopis, kde uvádí, že resort sice krajům zaplatil necelých 10 milionů, avšak náklady na maturity byly daleko vyšší. „Jedná se o výdaje spojené se zvýšeným personálním zabezpečením maturitních zkoušek (odměny předsedům maturitních komisí, odměny hodnotitelům písemných prací, cestovní náklady, náklady spojené se školením pedagogických pracovníků atd.) a se zvýšenými výdaji na materiální zabezpečení maturitních zkoušek (nákup spotřebního materiálu jako papír, tonery do tiskáren, obaly atd.),“ uvedl v dopise předse-

da Asociace krajů. Názor ministerstva je však jasný: žádné další peníze nedostanete. Mluvčí ministerstva školství Patrik Kubas uvedl, že kraje už dostaly 12 milionů korun, což je částka, kterou ministerstvo vyčíslilo podle podkladů škol. „Co se týká předsedů komisí a hodnotitelů maturitních testů, ti měli standardní smlouvy, podle kterých jsme jim přes kraje poslali peníze. Kraje tyto finance pouze přerozdělovaly a nemohly jim tedy vzniknout žádné vícenáklady. Jestli tedy kraje cítí, že je třeba doplácet nějaké další náklady, budou je muset hradit samy,“ uzavřel Kubas. Filip Appl

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 10. Číslo: 5. Vychází: 20. května 2011 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KN | srpen 2011 |

Kraj chystá slučování až 13 škol. Ale ne letos Úbytek žáků. Nepříznivá realita, která přináší ekonomické problémy snad všem veřejným školám. Kraj tak realizuje nebo bude realizovat několik opatření, která mají pomoci tento nepříznivý stav korigovat. Bohužel už nyní je zřejmé, že některé kroky kraje nebudou mít právě velkou podporu veřejnosti.

TÉMA Podle údajů Českého statistického úřadu se v  posledních letech projevuje demografický pokles. Tak například na středních školách v kraji bylo v minulém školním roce necelých 63 tisíc žáků. A to je o čtyři tisíce méně než před čtyřmi lety. A pokles má podle odhadů pokračovat. Podle náměstka hejtmana Stanislava Juránka jsou dnes střední školy zřizované krajem naplněny zhruba ze 75 procent. „Předpokládáme, že v roce 2018 budou stávající kapacity naplněny pouze z 55 procent. Je proto prvořadým úkolem zřizovatele snížit kapacity středních škol a spolu s tím i počty míst, které školy každoročně nabízejí.“ A špatný demografický vývoj způsobuje většinu ekonomických problémů krajských škol. Takže zatímco se náklady na jednoho žáka díky demografické křivce zvyšují, výše finančních prostředků určená na platy zaměstnanců škol klesá. Podle Stanislava Juránka ředitelé řeší, kde vezmou na základní plat: „Na tento problém se nabalují problémy spojené s kvalitou vzdělávacího procesu – nízká motivace

pedagogů, zřizování víceoborových tříd, nemožnost dělení tříd v některých předmětech, omezení nabídky volitelných předmětů, zastaralé učební pomůcky a další.“ LETOS SE SLUČOVAT NEBUDE A co s  tím kraj bude dělat? Zdá se, že není možné vyhnout se snižování kapacity středních škol a tedy i počtu míst, které školy každoročně nabízejí. A to je věc velmi nepopulární v očích veřejnosti. Plány vedení kraje jsou zřejmé. Pro školní rok 2012/2013 by se měla kapacita středních škol snížit o dva tisíce míst. Školy čeká oborová i institucionální odtučňovací kůra. Kraj už před několika měsíci oznámil, že v  kraji dojde ke snížení počtu středních škol o 12 až 13. V  médiích se dokonce objevily jejich seznamy a na kraj se snesla vlna kritiky. Se slučováním škol nesouhlasí hlavně ředitelé a odboráři. „Návrh je spíš politickým kompromisem než systémovým opatřením, a navíc pouze kosmetickou úpravou, která neřeší hloubku problémů,“ uvedla v připomínce Krajská rada odborového svazu pracovníků školství (KROS). Její předseda Leopold Králík uvedl, že odborářům

Jednou ze škol, kterou zřejmě čeká sloučení je i SOŠ A SOU Ivančice. Škola by měla přejít pod SOŠ obchodní a SOU řemesel Moravský Krumlov. zdroj: www.zivefirmy.cz vadí hlavně nezveřejnění kritérií, podle kterých chce kraj školy slučovat. Kraj navíc prý nezachová oborovou nabídku v  jednotlivých okresech. Nicméně jednání jsou stále otevřená a definitivně ještě o ničem rozhodnuto nebylo. Jisté je jen to, že v letošním roce už k žádnému slučování nedojde. I ZDE SLAVÍ ÚSPĚCH STIPENDIA A co další problémy krajského školství? Celá republika má například problém s  malým zájmem o některé specifické obory. Jihomoravský kraj to podobně jako v jiných regionech řeší za-

vedením stipendií pro 14 oborů s  výučním listem. „Ze schválené částky 2,5 milionu korun bylo v loňském roce vyplaceno něco přes milion. Ke konci září 2010 školy vykázaly v podporovaných oborech sedmiprocentní nárůst počtu přijatých žáků. Vzhledem k poklesu počtu žáků přicházejících ze základních škol je tento nárůst poměrně zásadní,“ vyzdvihuje opatření Stanislav Juránek. Podle něj kraj podporuje školy i dotačními tituly, které jsou vypisovány každý rok. „Je to například program Do světa! určený na podporu výjezdů žáků a pedagogů škol do zahraničí spojených s výukou cizích jazyků.“ Do podpory školství patří samo-

zřejmě také investice. Během července a srpna probíhá například výstavba nové školní budovy SOŠ zahradnická a SOU, Rajhrad za 85 milionů korun. Za 28 milionů pak v Blansku probíhá zateplování SOŠ a SOU na Bezručově ulici. Zateplovacích akcí probíhá v kraji celá řada. Ať už jde o SOŠ a SOU v Boskovicích, Střední průmyslovou školu chemickou v Brně nebo OU v Cvrčovicích. Na školství jde v kraji každý rok několik miliard korun. Většinu peněz tvoří státní příspěvek na platy. Na provozních nákladech škol se kraj letos podílí částkou 873 milionů korun. Filip Appl

19

STRUČNĚ A JASNĚ • Na brněnském automotodromu proběhla tradiční motocyklová Velká cena ČR. Podívat se na ní přišly statisíce fanoušků. Prospěšnost akce, která má problémy se sehnáním peněz pro příští rok, ocenil i hejtman Michal Hašek. „Bohužel budoucnost této akce je neudržitelná bez aktivní podpory veřejného sektoru. Další osud Grand Prix České republiky je typickým příkladem pro možnou spolupráci regionálních a celostátních politiků,“ řekl Hašek. • Ve Velké nad Veličkou jednal hejtman Michal Hašek s představiteli obcí mikroregionu Horňácko. Účastníci hovořili především o překážkách rozvoje mikroregionu a také o tom, jak může kraj pomoci. „Obce z Horňácka byly již zvýhodněny při posuzování svých žádostí v dotačním programu rozvoje venkova, konkrétní podoba praktické pomoci bude také patrná při projednávání krajského rozpočtu na příští rok,“ konstatoval hejtman Michal Hašek. • V Ostrovánkách u Kyjova se v pátek uskutečnilo slavnostní otevření nově zrekonstruované silnice Bukovany – Ždánice za 46 milionů korun. „Jedná se o další z řady velkých dopravních staveb, které Jihomoravský kraj v letošním roce realizuje. Zatímco stát letos do silniční infrastruktury neinvestuje a nezahájí žádnou novou stavbu, Jihomoravský kraj jich letos postupně zahajuje celkem devatenáct,“ řekl hejtman Michal Hašek.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Kraj dal další školy na černou listinu Další čtyři optimalizační návrhy, v rámci kterých bylo navrhováno sloučení sedmi středních škol a jedné základní školy a které projednala Rada Moravskoslezského kraje, schválilo v červnu zastupitelstvo kraje. „Optimalizace se týká měst Opava, Frenštát pod Radhoštěm, Ostrava a Havířov. Všechna plánovaná sloučení byla projednána s řediteli a vedení příslušných škol a s představiteli dotčených měst,“ uvedla krajská mluvčí Šárka Vlčková.

TÉMA

o dvacet procent, bude snížena kapacita středních škol v Opavě. SLUČOVAT SE BUDE, JE TO NUTNÉ

Populace studentů ve věku patnácti a šestnácti let v Moravskoslezském kraji vykazuje druhý největší pokles z celé země. Vedení kraje proto chystá také až pětiprocentní snížení žáků víceletých gymnázií, aby stoupla úroveň základního školství. Střední školy v Moravskoslezském regionu tak čekají velké změny. Důvodem je, že už v roce 2014 by mělo být až o patnáct škol méně. Nové školy už kraj společně s ministerstvem školství nepovolí a korigovat se budou také konkrétní obory. „Někde může dojít ke sloučení škol, kde se nebude dělit majetek. Někde dojde ke sloučení v daném okrese, bude se řešit návaznost na různé obory jiných škol, kde se nebudou slučovat, ale převádět obory,“ uvedl Libor Lenčo, vedoucí krajského odboru školství. Oproti současnosti bude muset být snížena kapacita škol v jednotlivých městech do roku 2014. Nejméně se bude snižovat kapacita v Ostravě, protože zde optimalizace začala nejdříve. Nejvíce,

Jedním z  opatření, kterým se Moravskoslezský kraj snaží čelit vzniklé situaci, je optimalizace sítě škol jím zřizovaných. Ten-

to proces byl zahájen již v předchozích letech a zintenzívnil se v současné době. Na počátku roku byla Rada Moravskoslezského kraje seznámena s materiálem Mapa škol Moravskoslezského kraje - informace o  přípravě návrhů optimalizace sítě škol zřizovaných Moravskoslezským krajem a vzala jej na vědomí. Konkrétně se jedná o sloučení Obchodní akademie a Střední škola poštovních a logistických služeb v Opavě, Gymnázia a  Střední průmyslové školy elektrotechniky, informatiky a  řemesel ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo Střední odborné školy dopravní a  Středního

odborného učiliště a  Střední školy v Ostravě. Při sloučení veškerý majetek, práva a závazky slučovaných organizací přejdou na organizace označené jako přejímající organizace. „K prioritám Moravskoslezského kraje, deklarovaným mimo jiné i ve strategickém dokumentu pro oblast vzdělávání, kterým je Dlouhodobý záměr vzdělávání a  rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, patří kvalita a  efektivita vzdělávání,“ dodala náměstkyně hejtmana kraje pro školství Věra Palková. Proces slučování škol probíhá tak, aby vzdělávání žáků nebylo nijak narušeno. Kraj uvádí, že je sa-

STRUČNĚ A JASNĚ mozřejmostí, že každý žák bude mít možnost dokončit vzdělávání v oboru, na který byl přijat a ve kterém se vzdělává. Vzhledem k tomu, že optimalizační záměry přinášejí řadu významných změn do zaběhané praxe slučovaných škol, je pochopitelné, že se tyto záměry u  pracovníků některých optimalizovaných škol nesetkávají s  pochopením. „Je však třeba si uvědomit, že se jedná o zcela nezbytnou reakci zřizovatele naprosté většiny středních škol v Moravskoslezském kraji na nepříznivý demografický vývoj a adekvátní přípravu na jeho dopady,“ dodala Vlčková. Marek Turek

• Chystá se druhý cyklistický závod Poháru Beskydské magistrály 2011, který je organizován jako samostatný cyklistický závod na horských kolech pro širokou cyklistickou veřejnost. Tento závod je zařazen do seriálu závodů na kolech a běžkách v Beskydách pod názvem Pohár Beskydské magistrály. Je jednou z doprovodných aktivit projektu Beskydská magistrála, jehož organizátorem je Moravskoslezský kraj a jeho partneři. • Tatra Phoenix je prvním výsledkem spolupráce kopřivnické Tatrovky s nizozemskou společností DAF. Má známé značce vrátit zašlou slávu. Časem v nabídce kopřivnického výrobce nahradí legendární 815, která se po nesčetných úpravách a vylepšeních vyrábí od roku 1983 dodnes. • Z Frenštátu pod Radhoštěm po více jak dvaceti letech mizí nikdy nedokončená stavba ubytoven pro horníky. Společnost RPG ji začala v minulých dnech demolovat. Obří monstrum spoustu let chátralo a řadě lidí bylo trnem v oku. Teď jim mizí z jinak hezké vyhlídky na okolí.

Optimalizace se dotkne i Střední průmyslové školy elektrotechniky ve Frenštátě pod Radhoštěm.

zdroj: SPŠ Frenštát

• Hned tři špičkové letecké akrobatické skupiny předvedou v září své umění na Dnech NATO v Ostravě a Dnech vzdušných sil. Po pěti letech se na mošnovském letišti vrátí známí The Red Arrows britského Královského letectva. Další hvězdou budou akrobaté Turkish Stars, ti se v Česku předvedou vůbec poprvé.

20 KN | srpen 2011 |

INZERCE