Topografická příprava Téma: Geografické a kartografické základy map
Osnova : 1. Topografické mapy, měřítko mapy 2. Mapové značky 3. Souřadnicové systémy
2
3
1. Topografické p g mapy, py, měřítko mapy py Topografická mapa je přesný a podrobný zmenšený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části. Topografická mapa je základním zdrojem informací o terénu,, orientaci v něm a umožňují j p provádět nutná měření a výpočty. Topografické mapy jsou nezbytným prostředkem pro plánování lá á í a vedení d í bojové b j é či činnosti. i
4
Měřítk á řada Měřítková ř d
Topografické mapy se vydávají v ustálené standardizované měřítkové řadě NATO: 1 : 25 000 1 : 50 000 1 : 100 000 1 : 250 000 1 : 500 000 1 : 1 000 000 Topografické mapy velkých měřítek jsou 1 : 25 000 až 1 : 100 000, jsou velmi podrobné a přesné. Topografické mapy menších měřítek tzn. 1 : 250 000 až 1 : 1 000 000, jjsou značně zjednodušeny j y (g (generalizovány) y) a jjejich j funkce spočívá p v poskytování uceleného přehledu o velkých územích.
5
Topografická mapa 1 : 25 000 je vhodná pro řešení speciálních úkolů, kdy je třeba znát velmi přesné údaje o poloze bodů, nebo při plánování bojové j é či činnostii do nejmenších j ší detailů. iů
Topografické mapy 1 : 50 000 a 1 : 100 000 slouží na taktickém stupni jako základní grafické dokumenty. Jsou schopny poskytovat dostatečně podrobné informace o charakteristikách terénu a terénních předmětů, umožňují určování pravoúhlých souřadnic stanovišť cílů atd.. atd T Topografická fi ká mapa 1 : 250 000 je j grafickým fi ký d dokumentem, k t zejména j é na vyšších velitelských stupních a je především určena ke studiu a vyhodnocení velkých územních celků při plánování a přípravě bojové činnosti.
6
Topografické mapy 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000 jsou určeny k poskytování ucelených a přehledných informací o celkovém charakteru velkých územních celků, používají je především vyšší štáby při vedení velkých vojenských operací.
Mimo měřítkovou řadu jsou vydávány plány měst (nad 100 000 obyvatel). Na rozdíl od topografických map poskytují velmi podrobné a speciální informace o průjezdech městy, důležitých objektech, o celkovém charakteru zástavby atd. Od topografických map se liší nepatrnými úpravami. úpravami
7
Při dělení měřítkové řady y na jjednotlivá měřítka se vychází y z mezinárodní mapy 1 : 1 000 000. Mapa p vznikla rozdělením p povrchu Země na 60 šestistupňových poledníkových pásů, a 22 rovnoběžkových čtyřstupňových vrstev. Poslední dvoustupňový kulový vrchlík na pólech (platí pro severní i jižní polokouli). Šestistupňové pásy se číslují směrem na východ. Šestistupňové Česká republika v tomto systému leží na 33. a 34. pásu. Čtyřstupňové rovnoběžkové vrstvy jsou značeny velkými Čtyřstupňové písmeny abecedy bez diakritiky, počínaje od rovníku na sever (ji ) Vynechána (jih). á jsou j písmena í CH, C X, Y. Území ČR leží ve vrstvě M (okolo 50. rovnoběžky). Pro P území územíí ČR jjsou mapy ttohoto h t měřítka ěřítk označené č é jjako: k M-33. 33 M M--34. 34
8
9
22. M Mapovéé značky čk Topografická mapa obsahuje: 1. Polohopis - zobrazení terénních předmětů 2 Výškopis 2. Výšk i - zobrazení b í terénních t é í h tvarů t ů 3. 3 Rámové a mimorámové údaje
10
2.1. Polohopis Obsah mapy py se musí oproti p skutečnému terénu ggeneralizovat,, což znamená vypouštění různých nedůležitých a malých objektů z obsahu vlastní mapy, zjednodušuje se rovněž průběh různých čar a potlačují se mikrotvary na různých objektech. objektech Zvýrazněny jsou důležité prvky tak, tak aby vynikla typická charakteristika zobrazovaného terénu. Zobrazení vlastního polohopisu se děje pomocí mapových značek. č k T Tyto t mají jí jednoduchou j d d h grafickou fi k strukturu t kt s jsou j jednoznačně logicky interpretovatelné.
11
Rozlišujeme j obecně mapové p značky: y obrysové (měřítkové) symbolické liniové bodové popisné i é 12
Ob Obrysovéé (měřítkové) ( ěřítk é) značky čk
se používají při znázornění předmětů, které lze v mapě daného měřítka vykreslit půdorysně správně. Jejich rozměry ((délky, y, šířky, y, plochy) p y) můžeme ž určit měřením z mapy py (p (plochyy lesů, sídel, jezer apod.).
13
S b li ké značky Symbolické čk jsou takové mapové značky které nelze v měřítku mapy vykreslit v jejich skutečných půdorysných rozměrech. Jsou dvojího typu: liniové
bodové
14
P i é značky Popisné čk jsou písemné a číselné údaje nebo významné znaky, nebo zkratky doplňující obrysové nebo symbolické značky (např. hloubka vodního toku, druh porostu atd.).
15
2.2 Výškopis Výškopis je na topografických mapách tvořen vrstevnicemi. Umožňují posuzovat členitost reliéfu a vyhodnocovat jednotlivé tvary. Podrobnost vyjádření yj výškopisu ý p se zmenšuje j a zjednodušuje j j se zmenšujícím se měřítkem. Vrstevnice jjsou na topografických p g ý mapách p zobrazeny y oranžovou barvou a mají pravidelný interval odvislý od různých měřítek.
16
Měřítko
Základní vrstevnicový interval
1 : 25 000
5m
1 : 50 000
10 m
1 : 100 000
20 m
1 : 200 000
20 m
1 : 500 000
50 m v rovinatém terénu, 100 m v horách
1 : 1000 000
proměnlivý
17
Vrstevnice jsou rozlišeny podle významu na: Základní vrstevnice jsou vykresleny nepřerušovanou čárou a mají u
.
každého měřítka stanoven výškový interval
Zdůrazněné vrstevnice jsou znázorněny silnou čarou a tvoří je každá pátá vrstevnice.
Doplňkové vrstevnice mají poloviční výškový interval interval, zakreslují se čárkovaně a používají se v rovinatém terénu.
18
Pomocné vrstevnice se používají jen výjimečně a to pro znázornění různých mikroreliéfních vyvýšených nebo vhloubených tvarů. Vyjadřují se čárkami a nemají konstantní interval.
U vrstevnic, u kterých je uvedena nadmořská výška, je hodnota této výšky napsána takovým způsobem způsobem, že horní část čísla je orientována do směru stoupání terénu.
Tam, kde není jednoznačné, zda zda--li jde o klesání nebo stoupání se používají tzv. tzv spádovky spádovky,, které jsou kolmé na vrstevnice a jejich volný konec vyjadřuje klesání svahu.
Na dominantních bodech terénní kostry jsou vyznačeny údaje o nadmořských výškách. ýškách Nadmořské výšky ýšk (kót (kóty)) se uvádějí ádějí u všech šech geodetických bodů. 19
3. 3 Souřadnicové Sou d cové sys systémy é y Základním standardem NATO pro geodézii je STANAG 2211, kt ý definuje který d fi j světový ět ý geografický fi ký souřadnicový ř d i ý systém té WGS84 a kartografická zobrazení UTM/UPS. Geodetický systém WGS84 umožňuje vyjádřit polohu bodu v prostoru pomocí: -pravoúhlých prostorových souřadnic X,Y,Z; - zeměpisných souřadnic: - φ(fí) – zeměpisná šířka (0o (rovník) do +/+/- 90o (póly) (póly),, severní nebo jižní š.), o - λ(lambda) – zeměpisná délka (od 0o do +/ +/-- 180, 180 východní nebo západní délky od nultého) poledníku ),
Základní poledník
n
- h – elipsoidická - výška.
b
a
ϕ λ 20
Kartografické zobrazení popisuje převod 3 D povrchu Země do roviny i mapy. Pro tvorbu map jsou j používána ží á zobrazeníí UTM (Universal Transverse Mercator)/UPS Mercator)/UPS (Universal Polar Stereographic). Stereographic) Na N topografických opog c ýc mapách p c lze: e: - odečíst zeměpisné souřadnice φ, λ, - odečíst pravoúhlé rovinné souřadnice E, N, - určit polohu v hlásném systému MGRS. •Mercatorovo příčné konformní (stejnoúhlé) válcové zobrazení
21
VOJENSKÝ SOUŘADNICOVÝ HLÁSNÝ SYSTÉM MGRS (Military Grid Refernece Systém)
jednoznačná identifikace polohy bodu kdekoliv na Zemi využívaný v armádách NATO hlásná síť UTM systému MGRS umožňuje udávat polohy b bodů dů systémem té tří postupných t ý h úd údajů. jů První údaj je vztažen k zeměpisným sférickým o o čtyřúhelníkům – zónám ( 6 x 8 ), ) druhý údaj ke čtvercům kilometrové sítě (100 x 100 km), třetí údaj tvoří vlastní zbytkové souřadnice daného bodu. diagram MGRS v mimorámových údajích téměř všech mapových produktů GeoS, jako „Hlásný systém UTM“. další používané názvy systému MGRS: – hlásný systém MGRS – hlásný systém UTM 22
Schéma rozdělení povrchu Země na zóny
23
Označení 100km čtverců MGRS na území ČR
24
U č í stokilometrového Určení t kil t éh čtverce čt dvě písmena, např. XQ
25
Souřadnice MGRS = p posloupnost p alfanumerických ý znaků
33UUQ9739498344 33 U
UQ
97394 98344
zóna
čtverec
souřadnice UTM
100x100 km
33 č. pol. pásu
U vrstva
U
Q
sloupec
vrstva
97394 98344 E
N 26
Přesnost souřadnicových údajů MGRS
E N 1 km …… 33UUQ97 98 100 m …… 33UUQ974 983 10 m …… 33UUQ9739 9834 1 m …… 33UUQ97394 98344
27
List mapy 1 : 100 000 vznikne dělením mapy 1 : 1 000 000 na 144 dílů a rozměry listů jsou 30 30´´ x 20 20´´. Označení takovéhoto listu vychází opět z mapy měřítka 1 : 1 000 000 s přidáním arabské číslice, např. p MM-3333-075.
ß List mapy 1 : 50 000 vznikne rozdělením mapy 1 : 100 000 na čtyři díly, má rozměry 15 15´´ x 10´ 10´ a jeho označení je tvořeno označením listu 1 : 100 000 a navíc velkými písmeny abecedy, tak např. MM-3333-075075-A.
ß List mapy 1 : 25 000 vznikne rozdělením mapy 1 : 50 000 na čtyři mapy, má rozměry listu 7,5 7,5´´ x 55´´ a jeho označení se skládá z označení mapy 1 : 50 000 a malého písmenu abecedy, např. ř MM-33 33--075 075--A-c.
ß 28
29
30
31
32
