Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Student Vedoucí bakalářské práce Oponent bakalářské práce
: : :
Jan Doubrava Ing. Tomáš Bruckner, Ph.D. Ing. Martin Žamberský
TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Srovnání licenčních modelů Microsoftu
ROK : 2010
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.
V Praze dne 6. 12. 2010
……………………………. podpis
Abstrakt Cílem práce je porovnat způsoby pořízení IT infrastruktury středně velké společnosti. Porovnání by mělo ukázat, která z variant je finančně méně náročná a jaké výhody a nevýhody pro podnik mohou přinést dva způsoby pořízení řešení – nákup a pronájem formou SPLA. Do porovnání bude také zahrnuta hardwarová část infrastruktury IT. Obě varianty budou porovnávány na příkladu společnosti, jejíž softwarová část infrastruktury je realizována produkty firmy Microsoft. Porovnání bude provedeno na základě dat poskytnutých k tomuto účelu IT společnostmi, zabývajícími se outsourcingem a pronájmem licencí a hardwaru. Práce bude rozdělena do několika částí, ve kterých budou definovány pojmy, popsány parametry porovnání, popsány konkrétní porovnávané varianty a porovnání samotné spolu s hodnocením variant.
Abstract The objective of this thesis is to compare methods of acquisition of IT infrastructure midsize company. The comparison should indicate which variant is less financially demanding and what the advantages and disadvantages for the company can deliver two ways of acquisition the solutions - purchase and lease of the SPLA. The comparison will also include a hardware part of IT infrastructure. Both variants will be compared on the example of a company whose software part of the infrastructure is implemented with Microsoft products. The comparison will be made on the basis of data provided for that purpose by companies engaged in IT outsourcing and rental licenses and hardware. The work will be divided into several parts, in which are defined terms, described the parameters of comparison, described specific variants of comparison and compare themselves with the evaluation of variants.
Obsah Abstrakt ..................................................................................................... 2 Abstract ..................................................................................................... 2 1.
Úvod ................................................................................................. 5
2.
Možnosti budování IT infrastruktury.............................................. 6 2.1
Outsourcing IT........................................................................................6
2.2
„Klasický“ způsob zajištění IT - nákup ..................................................7 2.2.1 OEM .................................................................................................7 2.2.2 FPP ...................................................................................................8 2.2.3 Multilicence......................................................................................8
2.3
Pronájem počítačů ..................................................................................8
2.4
Pronájem software ..................................................................................9 2.4.1 Rental Rights ....................................................................................9 2.4.2 SPLA ................................................................................................9 2.4.3 BPOS ..............................................................................................10
3.
Referenční firma ............................................................................ 10 3.1
Potřeby softwarových licencí ...............................................................12 3.1.1 Licence server/CAL .......................................................................12 3.1.2 Procesorová licence ........................................................................14 3.1.3 External connector .........................................................................15 3.1.4 Zvolené licence ..............................................................................15
3.2
Hardwarové požadavky ........................................................................18
4.
Systém porovnání ......................................................................... 20
5.
Porovnávaná řešení ...................................................................... 21
6.
5.1
Nákup ...................................................................................................22
5.2
Pronájem ...............................................................................................24
Vyhodnocení variant ..................................................................... 27 6.1
Serverová část .......................................................................................27 6.1.1 Hardware ........................................................................................27 6.1.2 Software .........................................................................................31
6.2
Klientské počítače ................................................................................35
6.3
Souhrnné srovnání ................................................................................37
7.
Možnost využití licenčních modelů .............................................. 40
8.
Závěr ............................................................................................... 43
9.
Použité zdroje ................................................................................ 44
10.
Terminologický slovník ................................................................. 46
11.
Přílohy ............................................................................................ 47 11.1
Cenové porovnání procesorové a server/CAL licence pro SQL Server47
11.2
Ceny serverových licencí včetně i bez Software Assurance ................48
11.3
Konfigurace serveru IBM .....................................................................49
11.4
Konfigurace stolních počítačů ..............................................................50
11.5
Cena kancelářského balíku Office ........................................................50
11.6
Tabulky s hodnotami grafů ...................................................................51
1. Úvod Cílem práce je porovnání modelů licencování softwarových produktů firmy Microsoft za účelem posouzení uplatnění méně rozšířených možností při řízení a plánování investic do IT ve středně velké společnosti v závislosti na jejich náročnosti na náklady. Porovnány budou dva způsoby pořizování hardwaru a licencí k softwaru. Prvním je „klasický způsob“, kdy zákazník kupuje požadované licence a technické vybavení do svého vlastnictví a ty mu již zůstávají. Druhým způsobem je pronájem formou SPLA, který vyžaduje pravidelné platby zákazníka za možnost užívat dané produkty. Oba modely budou porovnány dle specifikovaných kritérií na příkladu středně velké firmy, jež má založenou programovou část své IT infrastruktury na produktech firmy Microsoft. Obě varianty mají své výhody a nevýhody a ty budou popsány ve vztahu k příkladové společnosti. Nabízí se mnoho variantních řešení příkladu, nebo kombinací obou porovnávaných modelů, případně i některé jiné možnosti, které však nebudou v této práci detailněji posuzovány, zřetel je kladen především na zmíněný klasický způsob pořízení a pronájem SPLA. Součástí práce je v rámci porovnání i způsob pořízení hardwarové části infrastruktury IT. Pronájem a nákup hardware v podobě serverů a stolních počítačů bude porovnáván samostatně a jako součást pořízení celého vybavení IT infrastruktury příkladové firmy. Práce bude rozčleněna do částí, ve nichž budou blíže představeny porovnávané varianty a pro představu čtenáře zmíněny i některé další možnosti, popsán způsob porovnání obou variant, popsány konkrétní varianty, které budou porovnány a samotné porovnání
se
zhodnocením
výsledků.
Závěrem
práce
je
uvedeno
shrnutí
nejvýznamnějších omezení při pořizování softwarových licencí a návrhy na změnu licenčního modelu.
Jan Doubrava
5
KIT, VŠE Praha
2. Možnosti budování IT infrastruktury Firmy mají v současné době mnoho možností, jak řídit a financovat svůj business i jeho části. V případě IT, jenž je dnes součástí snad každé prosperující společnosti, existuje několik cest, pro které je možné se při plánování rozhodnout a po kterých se vydat. V této části představím možnosti, s nimiž je možné se v dnešní době setkat, s některými budu dále pracovat v této práci, další budou sloužit spíše pro lepší představu o možnostech, jaké nabízí dnešní trh IT technologií. Rozdělení není vylučující, jedná se spíše o více pohledů na věc a je možné kombinovat a překrývat popsané možnosti. Pro představu může pomoci obrázek 1. Zajištění IT vlastními silami
Outsourcing IT OEM FPP
Multilicence Rental Rights SPLA BPOS Obr. 1 – zobrazení možností pořízení software v závislosti na typu zajištění chodu IT
2.1 Outsourcing IT Outsourcing IT je, stejně jako každý jiný outsourcing, přenesení výkonu práce, která není hlavní činností podniku, na externího dodavatele. V oblasti IT se uplatňuje napříč celým trhem a je velmi populární hlavně v menších firmách. Důvody pro zavedení mohou být různé, od snahy firmy zabývat se výhradně svou hlavní činností až po nedůvěru ze zajištění této oblasti vlastními silami. Především malé firmy hledají partnera z oblasti IT proto, že se jim nevyplatí držet si vlastního pracovníka, který by byl odborníkem v oboru. Větší firmy mohou mít důvody odlišné, některým by se finančně vyplatilo mít například jednoho vlastního zaměstnance – IT specialistu, jenž by pokryl jejich potřeby, ale volí raději dodavatelskou službu z důvodu zastupitelnosti Jan Doubrava
6
KIT, VŠE Praha
pracovníků v případě nemocí, dovolených či jiných nepředvídatelných událostí. Dodavatelské společnosti také mohou do firmy přinést vlastní know-how, získané zkušeností u jiných zákazníků, a lepší odbornou způsobilostí danou technickými certifikacemi, specializací jednotlivých pracovníků, nebo třeba možností sdílet problémy – „více hlav více ví“. Veškeré důvody zmíněné výše jsou však motivovány jediným a tím je touha po zlepšení služeb, které firmy poskytují svým zákazníkům. Volba mezi outsourcingem a klasickým zajištěním potřeb IT vlastními silami je tedy pro firmu důležitým rozhodnutím, které není vhodné dělat s krátkodobým výhledem, protože každá změna znamená náklady a je i časově náročná.
2.2 „Klasický“ způsob zajištění IT - nákup Klasickým způsobem nazývám ten případ, kdy se podnik rozhodne zajišťovat si své IT vlastními silami. Tedy přijme vlastní zaměstnance, kteří se starají o chod firemního vybavení technického i programového. Dále firma nakupuje veškerý hardware a software do svého vlastnictví a nevyužívá žádného způsobu poskytování souvisejících služeb od jiných firem (pomineme-li například reklamace a servisní zásahy podobného charakteru). Odhlédneme-li od náročné volby jaký hardware nakoupit, neprovází samotný nákup žádné speciální možnosti a nebudu se proto nákupu hardware v této kapitole blíže věnovat. Software společnosti Microsoft (tedy operační systémy a kancelářské balíky, o které jde v této práci především) lze koupit několika způsoby: 2.2.1 OEM Tento typ licence je možné koupit pouze s kompletním počítačem1. Takováto licence se běžně prodává s domácími nebo i kancelářskými počítači, dají se tak však koupit i serverové produkty. Ovšem taková licence je již natrvalo svázána s daným hardwarem a není možné ji ani v případě hardwarového výpadku přenést na jiný stroj. U serverů je tedy na zvážení, zda se malá finanční úspora vyplatí vzhledem k riziku výpadku a následné větší finanční náročnosti pořízení nové licence.
1
Česká pobočka Microsoftu má trochu jiný výklad, který v podstatě odporuje licenčním
podmínkám uvedeným v dokumentu PUR. Umožňuje prodej takovéto licence s nesestaveným počítačem (s některými vybranými komponentami), na rozdíl od původních podmínek, které říkají, že operační systém musí být na počítači předinstalován – musí se tedy jednat o kompletní počítač.
Jan Doubrava
7
KIT, VŠE Praha
2.2.2 FPP FPP je zkratka z originálního Full Package Product, v češtině se běžně používá označení „krabicová verze“. Tento typ licence je specifický některými právy, která poskytuje uživateli, jako například že je možné ji koupit volně bez jakéhokoliv zanechání údajů Microsoftu a později je možné ji prodat, z čehož vyplývá, že se ani neváže žádným způsobem k hardwaru. Je však dražší než jiné druhy licencí a také je nutné uchovávat krabici (myšlen obal) takto zakoupeného produktu jako důkazu jeho řádného nabytí (což by mohl být u většího počtu takovýchto licencí problém). Tento typ není běžně příliš vhodný pro firemní použití. 2.2.3 Multilicence Microsoft nabízí pro firemní sféru zákazníků pořizování licencí v rámci multilicenční smlouvy. Typů multilicenčních smluv je několik a každá je se svými specifickými vlastnostmi vhodná pro jinou velikost a typ společností, v této práci budu pracovat se smlouvou typu Open License. Ceny softwaru zakoupené v této smlouvě jsou nižší oproti FPP asi o 10 – 20%. Produkty je možné koupit včetně Software Assurance (SA), který přináší benefity v podobě práva upgradu na nové verze produktů, školení pro uživatele a správce systému, podporu k produktům a další2. Klíčovou vlastností je trvalost licencí nabytých v rámci této smlouvy (u některých jiných typů firma pozbývá práva používat produkty, pokud si smlouvu neprodlouží).
2.3 Pronájem počítačů Pronájmem počítačů se v současné době zabývá mnoho firem, jež jsou schopné počítače pronajímat za ceny, které jsou srovnatelné s cenami za nákup takového počítače při pronájmu na tři roky, nebo i nižší. Takoví pronajímatelé mají od výrobců počítačů velkoobjemové ceny, jaké mohou být srovnatelné snad jen s cenami pro firmy, které nakupují počítače vždy ve stovkách kusů. Pronájem může přinášet firmám oproti nákupu některé výhody. Mezi ně patří například záruka funkčnosti počítače po celou dobu pronájmu (ve srovnání se zákonnou zárukou jednoho roku na zakoupené počítače), nebo periodická obměna počítačů. Z ekonomického hlediska může být výhodou rozložení jednorázové platby v případě nákupu do měsíčních za pronájem a především to, že s pronajímanými počítači se 2
Kompletní seznam výhod Software Assurance s popisem je součástí dokumentu PUR.
Jan Doubrava
8
KIT, VŠE Praha
zachází jako se službou, která je nákladem a vlastní počítač je aktivem, které se musí odepisovat.
2.4 Pronájem software Pronájem software nefunguje stejně jako pronájem hardware, se kterým si může vlastník dělat téměř co chce právě proto, že je jeho. Software se totiž nestává vlastnictvím toho, kdo si ho kupuje, ale je stále duševním vlastnictvím autora, jež kupci pouze přiznává některá práva. Přiznávaná práva se přitom mohou lišit v závislosti na typu softwaru a především na jeho výrobci. V případě produktů firmy Microsoft se uživatel musí řídit všeobecnými podmínkami obsaženými v dokumentu PUR (Product Use Rights) [1], kde je výslovně zakázáno (až na konkrétní výjimky u některých produktů), software poskytovat třetím stranám – tedy pronajímat, půjčovat, odprodávat, atd. Přesto se ale v praxi objevovalo velmi hojně pronajímání licencí OEM spolu s počítači. Využívání takto pronajatých operačních systémů a dalšího programového vybavení bylo nelegální, stejně tak i pořízení počítačů s OEM softwarem na leasing, kdy je předmět leasingu ve vlastnictví leasingové společnosti. Pronajímání licencí Microsoftu je možné několika speciálními způsoby: 2.4.1 Rental Rights Reakcí Microsoftu na zjištění množství nelegálně pronajatého software, bylo zavedení možnosti zakoupit k programům tuto přídavnou licenci, jež opravňuje vlastníka počítače vybaveného softwarem, který je pokryt Rental Rights, k jeho pronájmu třetím stranám. Touto dodatečnou licencí je nutné opatřit software každého počítače, který má být pronajímán a chová se podobně jako OEM licence, je tedy vázána na konkrétní počítač a není možné ji jakkoliv přenést na jiný. Rental Rights lze zakoupit pouze pro desktopové operační systémy a kancelářské balíky Office. Zakoupení tohoto práva je jedinou cestou (například pro již zmíněné leasingové společnosti), jak legálně pronajmout počítače vybavené OEM operačním systémem. 2.4.2 SPLA SPLA (Service Provider License Agreement) je smlouva o poskytování služeb mezi společností Microsoft a poskytovatelem služeb. Poskytovatelem služeb může být pouze IT firma (proto tento model nemůže využít leasingová společnost) a tato smlouva
Jan Doubrava
9
KIT, VŠE Praha
ji opravňuje k poskytování služeb včetně softwarových prostředků (potřebných licencí) svým zákazníkům za měsíční poplatek. Omezením je však v tomto případě to, že software poskytovaný v rámci programu SPLA nesmí být provozován na počítačích zákazníka. Takový hardware musí být poskytován také jako součást služby zákazníkovi – musí být pronajímán spolu se softwarem. Poskytování těchto služeb bývá často spojeno i se správou serverů, které jsou takto poskytovány, a zákazník získává komplexní službu, kdy pouze využívá možnosti a funkce tohoto serveru. V rámci tohoto programu je možné poskytovat asi sedm desítek produktů Microsoftu, zahrnujících desktopové operační systémy, serverové operační systémy, kancelářské balíky, SQL servery a mnoho dalšího. Program SPLA bude sloužit při porovnání v této práci s klasickým způsobem zajišťování provozu IT infrastruktury. 2.4.3 BPOS BPOS (Business Productivity Online Suit) je služba, kterou nabízí přímo Microsoft a má zajistit efektivní komunikaci zaměstnanců produkty jako je Exchange server a Sharepoint. Tyto produkty mohou být tedy v rámci podnikové infrastruktury nahrazeny hostovaným řešením, což může být přínosem pro menší firmy, které by například Sharepoint, z důvodů relativně velkých pořizovacích nákladů, nikdy nenasadily. Velké společnosti naopak mohou dát přednost současnému řešení, kdy si spravují veškeré servery samy a mají tak větší přehled (nebo jen vetší pocit přehledu) nad veškerým svým IT vybavením. Microsoft u této služby garantuje dostupnost služby (SLA – Service Level Agreement) na úrovni 99,9 %, což znamená, že čas, kdy tato služba neběží, je maximálně asi 43 minut za měsíc. To může hrát také svou roli při rozhodování, zda této služby využit, protože v některých firmách takovýchto hodnot zdaleka nedosahují, což může být způsobeno mnoha faktory, jako například i to, že firma je v lokalitě, ve které není možnost kvalitního připojení k internetu a využívá například wifi, u kterého hraje svou roli i počasí.
3. Referenční firma Pro účely této práce budu k popisu možností a porovnání obou modelů financování IT využívat příkladu středně velké firmy. Hlavní obchodní činností této
Jan Doubrava
10
KIT, VŠE Praha
firmy není IT, jako například vývoj, outsourcing, hosting a další, není to ani výrobní firma, nemá tedy sklady a výrobní závod, a není to vzdělávací instituce, ani není jejím zřizovatelem stát3. Firma je poskytovatelem služeb. Příkladová firma má 80 zaměstnanců a každý pracuje na jednom počítači, kde využívá především programy z kancelářského balíku Microsoft Office, programy na prohlížení a tvorbu dokumentů ve formátu pdf, prohlížeč obrázků a webový prohlížeč, počítače jsou vybaveny operačním systémem Windows 7. Někteří zaměstnanci také využívají vzdáleného webového přístupu k e-mailovému serveru, nebo využívají přístupu ke své poštovní schránce pomocí mobilního telefonu. Dvacet zaměstnanců firmy pracuje také z domova prostřednictvím terminálového serveru. Firma využívá síťové struktury domén Active Directory, které jsou provozovány na Windows Serverech (tzv. doménových řadičích), takový server využívá i příkladová firma, které slouží zároveň jako File server. Firemní i vnější e-mailová komunikace je řešena prostřednictvím Microsoft Exchange jako poštovního serveru, na tomto serveru mají své poštovní schránky všichni uživatelé. Dále je ve firmě využíván Sharepoint Portal Server jako podnikový DMS (Document Management System) a CRM (Customer Relationship Management) a plní také funkci podnikového intranetu. Ke svému provozu využívá Sharepoint databázi na Microsoft SQL Serveru, který je z důvodu větší přehlednosti a možnosti škálovaní výkonu provozován samostatně na zvláštním serveru. Jako brána do internetu a hlavní bezpečnostní prvek na hranici firemní sítě a vnějším světem slouží Microsoft Forefront Threat Management Gateway Server. Posledním serverem v síti je již zmíněný Terminal Server, který je využíván některými uživateli pro vzdálený přístup do firemní infrastruktury. V prostředí firmy se využívá posledních verzí serverových produktů, tedy Windows server 2008 R2. Jako ochrana proti nedostupnosti některé z funkcí celé IT infrastruktury je využíváno vizualizace pomocí Microsoft Hyper-V v konfiguraci pro vysokou dostupnost – HA (High Availability). Vizualizace také snižuje celkovou cenu 3
U těchto druhů firem jsou některá specifika, která se řeší odlišně především v oblasti
licencování software. U výrobních firem se využívá například licencí pro zařízení namísto licencí pro uživatele, což může přinést značné úspory především u směnného provozu. IT firmy mohou v některých případech využít speciálních partnerských programů, jež Microsoft nabízí, kde získávají některé softwarové produkty za zlomkové ceny. Speciální ceny nabízí Microsoft i pro státní instituce, nemocnice a školství, ovšem protože se tyto ceny nedají srovnávat s cenami pro komerční firmy, v této práci se jim nevěnuji.
Jan Doubrava
11
KIT, VŠE Praha
pořizovaných komponent, především hardwaru serverů, protože umožňuje běh více virtuálních serverů na jednom fyzickém serveru (bližší popis obsahuje podkapitola Hardwarové požadavky níže).
3.1 Potřeby softwarových licencí Ke všem výše zmíněným produktům firmy Microsoft jsou potřeba softwarové licence. Bez nich by bylo používání daného programu nelegální a firma by se tak vystavovala nebezpečí udělení relativně vysoké pokuty. Existuje několik typů licencí, kterými je možné zajistit licenční pokrytí používaných produktů. Obvykle je nutné se o jejich typu rozhodnout před pořízením a pozdější změna již není možná, je proto vhodné udělat rozhodnutí dobře i s výhledem do budoucna, protože některé typy licencí se mohou vyplatit například se zvýšením počtu zaměstnanců a podobně. Souhrnné počty licencí, potřebné k legálnímu chodu celé infrastruktury příkladové firmy jsou uvedeny na závěr této kapitoly. Před samotným popisem jednotlivých druhů licencí je ještě vhodné zmínit, jakým způsobem se rozdělují licence mezi zařízení a uživatele. Microsoft používá termínu „přiřazení licence“ [1], které určuje, jaká licence náleží jakému počítači, serveru, nebo uživateli. Toto přiřazení se jen vyjímečně děje nějakým fyzickým úkonem (například zadáním licence konkrétnímu uživateli v nastavení serveru), většinou se jedná pouze o mentální úkon, jenž je ovšem vhodné pro přehlednost nějakým způsobem evidovat, zvláště v případě větších a složitějších struktur IT. Pokud je licence přiřazená, není možné toto přiřazení krátkodobě změnit, což znamená, že není možné nainstalovat daný software na jiný počítač ani v případě, že byl z původního odinstalován, pokud není dosaženo stanovené doby (obvykle 90 dní). Toto není nutné dodržet pouze v případě hardwarového výpadku, který znemožňuje další běh (zde je výjimkou licence OEM, u které není možné přiřazení změnit ani v případě poruchy stroje). Přiřazování licencí se netýká pouze serverového software, jak by se mohlo zdát, ale i ostatních produktů, jako jsou desktopové operační systémy, kancelářské balíky, uživatelské licence (zde je za obdobu hardwarového výpadku považován například odchod zaměstnance z firmy), atd. 3.1.1 Licence server/CAL Tento typ licence je nejběžnější u produktů Microsoftu, je dostupný pro naprostou většinu jeho produktů (v klasickém pojetí, neplatí pro pronájem – SPLA). Pro Jan Doubrava
12
KIT, VŠE Praha
zvolený software (například Windows Server, Exchange Server, SQL Server, atd.) je nutné zakoupit licenci pro samotný server s pevně danou cenou a poté licenci pro každého klienta, který bude využívat tento server, celková cena je tedy závislá na počtu klientů. Těmto klientským licencím se říká CAL (Client Access License) a existují ve dvou variantách – „per user“ a „per device“. Jak již název napovídá, je možné zalicencovat uživatele nebo zařízení. Typickým je využití uživatelských CALů, protože s touto licencí mohou využívat například připojení k firemnímu e-mailu z domova (pro představu může pomoci obr. 1). Naopak licencí pro zařízení se využívá například ve výrobě, kde se v rámci směnného provozu může střídat 2 až N pracovníků u jednoho počítače.
Obr. 2 - porovnání klientských licencí device CAL a user CAL [2]
Ve firmě, kterou jsem zvolil jako příklad, jsou všechny CALy zvoleny uživatelské a jejich počty a typy jsou uvedeny v tabulce 1 (viz dále). Ještě doplním, že v případě kdy je v jedné firmě více serverů stejného typu, jako je to i v mém příkladu, pokryje jeden CAL přístup na všechny tyto servery. Naopak pokud jsou v síti různé servery, musí mít patřičnou licenci každý klient, který k prostředkům daného serveru může přistoupit a využít jich, přičemž nezáleží na tom, zda to skutečně dělá. Pro úplnost ještě uvedu, že pokud je na Windows Serveru nainstalována Exchange, nestačí pouze CAL pro Exchange, jak by se mohlo zdát (protože uživatel využívá právě jen poštovní schránky a na samotný server se nijak nehlásí), ale je nutné mít Windows CAL + Exchange CAL. Toto ale v praxi nebývá potřeba řešit, protože pokud je ve firmě implementována Exchange, nebývá osamocena a je využíváno také služeb Active Directory, kde již není sporu o nutnosti mít Windows CAL. Jan Doubrava
13
KIT, VŠE Praha
3.1.2 Procesorová licence Jedná se o méně rozšířenou možnost, jak licencovat serverové produkty, která není dostupná pro většinu produktů4. V případě že se firma rozhodne pro procesorovou licenci, není nutné pořizovat licence pro každé zařízení nebo uživatele, které využívá daných služeb. Licence se, jak už název napovídá, váže na procesor stroje, na němž je produkt nainstalovaný. Jako typický zástupce této skupiny produktů je SQL Server, jenž se firmám vyplácí od určitého počtu uživatelů a z důvodu poměrně vysoké ceny obou variant je na místě důkladně zvážit, kterou variantu zvolit (viz graf 1). 600 000,00 Kč 500 000,00 Kč 400 000,00 Kč 300 000,00 Kč 200 000,00 Kč 100 000,00 Kč 0,00 Kč 1 server/CAL
10
20
30
procesor
40
50
server/CAL s SA
60
70
80
procesor s SA
Graf 1 - srovnání ceny server/CAL a procesorové licence SQL Serveru v závislosti na počtu uživatelů
Jak je vidět z grafu, z hlediska ceny nastává rovnovážná situace někdy mezi třiceti pěti a čtyřiceti uživateli. Přesně je tato hranice mezi třicátým osmým a třicátým devátým uživatelem, což je možné zjistit jednoduchým výpočtem z kompletní tabulky s cenami (která je jako příloha 11.1 součástí této práce) tak, že od ceny procesorové licence odečteme cenu za licenci server/CAL a poté zbylou hodnotu dělíme cenou za CAL. V grafu jsou znázorněny varianty se Software Assurance i bez Software Assurance, což je pouze pro představu o rozdílu v ceně obou variant. V obou případech je rovnováha
4
Tvrzení o dostupnosti produktů v licencích „per procesor“ platí pouze u klasického pojetí, ve
SPLA je naopak možné pořídit téměř všechny serverové produkty i jako procesorové licence. Ve SPLA se však o to za jaký typ serverové licence se platí Microsoftu, stará pronajímatel a zákazníka to nezajímá, protože on sám platí pouze domluvené poplatky za sjednanou službu.
Jan Doubrava
14
KIT, VŠE Praha
mezi cenami procesorové licence a server/CAL na stejném počtu uživatelů (příplatek za SA je poměrná část ceny licence bez SA). Za připomínku ještě stojí, že pokud bude mít server více procesorů, bude cena licencí úměrná jejich počtu a v případě zvyšujících se nároků na databázi (například velkým nárůstem objemu uložených dat a transakcí), se může procesorová licence přestat vyplácet v okamžiku, kdy bude nutné přidat do serveru další procesor. Licencování server/CAL může být také výhodnější, pokud je v rámci infrastruktury zařazeno více serverů stejného typu (například zmíněné SQL Servery), ať již z důvodu rozložení zátěže, záložních serverů, či jiných, protože licence CAL opravňuje k přístupu na všechny servery. Spíše pro zajímavost ještě uvedu, že některé produkty lze pořizovat pouze ve variantě procesorové licence. Jde například o nejvyšší edici „z rodiny“ Windows Serverů – Datacenter, který je navíc možné pořídit minimálně pro dva procesory na každý server (procesory nemusí být fyzicky dva osazeny, pouze licenční ujednání dovolují pořízení nejméně dvou licencí). 3.1.3 External connector External connector je licence určená pro speciální použití a to pouze v klasickém pojetí (ve SPLA vůbec neexistuje). Využít external connector je vhodné například, když firma provozuje webové stránky, které pracují s daty z SQL Serveru (například e-shop s aktuálními skladovými zásobami). V takovém případě by nebylo možné jiným způsobem zajistit licencované řešení, protože by teoreticky každý kupující musel mít CAL pro přístup k SQL Serveru, zatímco External connector zajišťuje možnost přístupu neomezenému počtu uživatelů, kteří nejsou zaměstnanci firmy provozující e-shop nebo jejích afilací. 3.1.4 Zvolené licence Z popisu infrastruktury v úvodu této kapitoly je patrné, jaké služby jsou využívány v příkladové společnosti. Nyní je na řadě popis konkrétních druhů a počtů licencí, které jsou potřeba. Celkové počty a typy licencí na serverové produkty jsou uvedeny v tabulce 1. Počty licencí na desktopové stanice uživatelů jsou v tomto případě rovny počtu počítačů, jedná se tedy o 80 licencí pro operační systém Windows 7 a stejný počet licencí pro kancelářský balík Office Standard. Některé další programy,
Jan Doubrava
15
KIT, VŠE Praha
používané uživateli, jsou zdarma a jiné od jiných výrobců a proto tyto licence nejsou v této práci zmiňovány. Jak již z popisu výše vyplývá, je v síti zapotřebí šesti Windows Standard Serverů, na kterých jsou provozovány další služby. Protože je využíváno vizualizace, lze nejlevněji vyřešit licence pro operační systémy pořízením vyšší edice Windows Server Enterprise, která umožňuje ve virtuálním prostředí běh až čtyř instancí operačního systému na jednom fyzickém serveru5. Tyto servery budou potřeba tři z důvodu zajištění vysoké dostupnosti celého řešení, což bude blíže popsáno v části „Hardwarové požadavky“. Protože u Windows Serveru edice Enterprise není jiné volby licencování než server/CAL, je dále nutné pořídit přístupové licence pro uživatele (v tomto případě není proč váhat mezi user CAL a device CAL, protože uživatele využívají vzdáleného přístupu k e-mailovým schránkám atd. a pořízení device CALů by tedy bylo výrazně dražší – viz obr. 1), kterých je 80. Jako další je zapotřebí licencovat Exchange Server, u kterého je opět jedinou volbou varianta server/CAL. Je tedy nutné pořídit 80 uživatelských přístupových licencí (user CAL ze stejného důvodu jako u Windows Server CALu) a jednu licenci pro server. Zcela stejně tomu je i případě Sharepoint Serveru, tedy 80 uživatelských CALů a jedna serverová licence. Pro vzdálený přístup využívá 20 uživatelů terminálového serveru, ten není třeba licencovat zvlášť jako server (jedná se o funkci Windows Serveru), ale je nutné pořízení terminálových CALů. Opět je vhodné pořízení user CALů, protože uživatelé se tak mohou připojovat odkudkoliv. V případě SQL Serveru je nutné zvážit volbu mezi licencí typu server/CAL a procesorovou licencí, při počtu 80 uživatelů by se mohla zdát varianta procesorové licence jako výhodnější, pokud by však firma plánovala další růst a zvyšování počtu zaměstnanců, mohla by vyvstat potřeba dalšího serveru a to by v případě licencování server/CAL znamenalo pořídit další licence pouze pro server a tato licence je ve
5
Ve virtuálním prostředí jsou z hlediska licenčních podmínek dovoleny některé specifické věci
jinak, než jak tomu je v případě instalace přímo „na železo“. V případě Windows Serveru používá Microsoft označení 1 + x, kde číslovka „1“ říká, že je možné instalovat jeden plnohodnotný OS (operační systém) do fyzického prostředí, nebo jeden jako základ pro virtualizaci a „x“ OS do virtuálního prostředí (vše v rámci jednoho fyzického serveru). U Windows Serveru edice Standard je to 1 + 1, edice Enterprise 1 + 4 a u edice Datacenter dovoluje Microsoft instalaci dokonce 1 + n (tedy neomezený počet virtuálních OS).
Jan Doubrava
16
KIT, VŠE Praha
srovnání s celkovými náklady levná. Já jsem pro porovnání zvolil variantu procesorové licence. Procesorovou licenci je nutné pořídit také pro Forefront Threat Management Gateway (Forefront TMG), který slouží v síti jako firewall a router (zajišťuje i další služby). Zde však není možnost volby typu licence. Tento software je využíván všemi zařízeními v rámci celé sítě a nebylo by tedy možné zajistit licencování na principu server/CAL, protože připojení k internetu mohou využívat například i návštěvníci sítě, kteří nemají žádný vztah k firmě, která vlastní infrastrukturu, a přesto by museli být opatřeni licencí. produkt Windows Server Enterprise Exchange Server SQL Server Sharepoint Server Terminal Server Forefront TMG
typ licence server/CAL server/CAL procesor server/CAL CAL6 procesor
počet serverů 3 1 1 1 0 1
počet CALů 80 80 0 80 20 0
Tabulka 1 - počty serverových softwarových licencí
Poslední doplnění k této podkapitole je upřesnění, že počty licencí k serverovým produktům jsou relevantní pouze u klasického způsobu jejich pořízení, tedy nákupu. V případě pronájmu v programu SPLA souhlasí počty uživatelských licencí, ale za servery jako takové zákazník pronajímateli nic neplatí. Ve SPLA je tedy z pohledu cenové náročnosti na licencování jedno, zda je řešení postavené na dvou nebo šesti serverech (musí jít samozřejmě o servery jednoho typu, je například jedno zda budou použity dva Exchange Servery nebo jeden), protože počet uživatelů zůstane stejný. To může nahrávat náročným řešením, která tak mohou dosahovat vyšší dostupnosti, rozložení zátěže, možnosti mít běžící záložní servery a dalších vlastností, které by při nákupu veškerých potřebných licencí celkové řešení výrazně prodražily. Je samozřejmě otázkou, jak pronajímatel bude chtít kompenzovat zátěž svého datacentra, která bude nepochybně vyšší při rostoucím počtu serverů zákazníka.
6
U terminálového serveru není potřeba žádné speciální licence pro server, jedná se pouze o
funkci Windows Serveru, kterou je možné zprovoznit na kterémkoliv takovém serveru a je nutné pořizovat pouze licence pro přístup – je možné volit mezi user CAL a device CAL.
Jan Doubrava
17
KIT, VŠE Praha
3.2 Hardwarové požadavky Z pohledu technického vybavení IT infrastruktury příkladové firmy se budu věnovat pouze stolním počítačům a serverům, další prvky vybavení, které jsou nutné pro provoz počítačové sítě, připojení do internetu a další, nebudu záměrně zmiňovat. Nemají totiž vliv na výsledky porovnání pronájmu a koupě, protože jejich pořízení se firma nevyhne ani v jednom případě a za předpokladu, že nemohou být součástí pronájmu, je firma musí pořídit v obou případech za stejných podmínek. Výkon dnešních serverových počítačů je obvykle několikanásobně vyšší, než jaký výkon by využilo programové vybavení, které je na tomto serveru provozované a proto se ve většině případů využívá vizualizace. Ta umožňuje sdílet výpočetní výkon jednoho fyzického serveru (tedy skutečného hardwaru – procesoru, diskových prostor, atd.) mezi několik virtuálních strojů, které by samostatně nevyužily celého potenciálu fyzického serveru. Výsledkem je, že není nutné pořizovat tolik, často velmi drahých, fyzických serverů, kolik je třeba provozovat operačních systémů, což snižuje náklady na pořízení technického vybavení. Další výhodou virtuálního prostředí je možnost měnit parametry virtuálních strojů bez nutnosti rozebírat fyzický server, který může být na úplně jiném místě, než odkud je spravován. Výhod, které vizualizace přináší je mnoho, pro tuto práci jsou však většinou nepodstatné. Jednou, která se objevila již v předchozím popisu, a je nutné ji zmínit, je High Availability (HA). HA se ve spojení s virtuálním prostředím používá k označení takového prostředí, ve kterém je možné rovnoměrně rozkládat výkon a eliminovat dopady výpadků hardwaru. To se děje tak, že jsou virtuální stroje přesouvány z jednoho fyzického serveru na druhý a to ideálně bez zastavení jejich chodu. Této vlastnosti může být využito i pro plánovanou odstávku a údržbu některého z fyzických serverů, kdy není omezen provoz žádné části infrastruktury. Eliminaci délky nefunkčnosti jakékoliv části IT infrastruktury se dnes snaží dosáhnout většina firem, a proto je toto řešení zahrnuto i do této práce. Podmínkou pro provoz HA řešení je, aby virtuální stroje a data, která tyto stroje využívají při svém běhu, byla uložena takovým způsobem, který umožní přistupovat k nim ze všech serverů, jež se na HA podílejí. Toto není možné v klasickém uspořádání, které se používá u stolních počítačů, data jsou totiž uložena na lokálních pevných discích a ostatní zařízení přistupují k těmto datům prostřednictvím sítě, pokud vůbec, toto řešení není ani dostatečně rychlé pro práci virtuálních strojů a především v případě poruchy není možné, aby byla data přístupná. Řešením je uložit data do speciálních Jan Doubrava
18
KIT, VŠE Praha
diskových polí, která jsou k serverům připojena přes některé vysoce propustné rozhraní jako FiberChanel nebo iSCSI. Diskové pole má výhodu i v tom, že pevné disky, které jsou použity, jsou na jednom místě a obvykle je konstrukcí pole dobře vyřešeno jejich chlazení, také je možné efektivněji využít jejich kapacity, protože velký diskový prostor lze lépe škálovat a přiřazovat jednotlivým serverům. V samotných serverech již nemusí být přítomny žádné disky, nebo pouze pro uložení vizualizačního nástroje. V příkladu pro tuto práci je tedy využito diskového pole a tří hardwarových serverů, na kterých jsou rozděleny virtuální servery popsané v předešlé části – „Zvolené licence“. Každý ze serverů by měl mít alespoň 16 GB operační paměti. Bližší hardwarové požadavky na servery není potřeba specifikovat, protože vlastnosti bývají obdobné a výpočetní výkon je pro aplikaci v rámci toho příkladu dostatečný od kteréhokoliv serverového procesoru. Nutné je specifikovat potřeby diskového prostoru: pro ukládání virtuálních strojů a dat uživatelů by měl postačit prostor okolo dvou terabytů a pro databáze asi tří set gigabytů. Disky pro potřeby databáze by však měly být velmi rychlé, což je dáno velkým množstvím operací, které databázové systémy provádí. Pro zvýšení rychlosti a bezpečnosti se také využije funkce diskového pole, nazývané RAID. Typů RAIDu je několik, což není zcela podstatné pro tuto práci, v navrhovaném řešení se objeví RAID 10 pro databáze, který zvyšuje rychlost práce s daty a zároveň i jejich bezpečnost tím, že vytváří zrcadlovou kopii, čímž ale využije kapacitu jen poloviny disků a je tedy dražší, a RAID 5 pro ostatní data. Tento typ také zvyšuje rychlost práce s daty a jejich bezpečnost, nicméně je o něco pomalejší z důvodu výpočtu parity zapisovaných dat (parita slouží pro rekonstrukci dat v případě poruchy některého z disků), výhodou je, že pro paritní data je nutný pouze jeden disk navíc a řešení je tedy levnější. V případě stolních počítačů, určených pro běžné uživatele není třeba specifikovat žádné speciální požadavky na hardware, protože vyhovující jsou všechny současné počítače (neuvažujeme-li o „super levných“ počítačích s integrovaným procesorem atd.). Konkrétní konfigurace jsou zmíněny v rámci porovnání v dalších kapitolách, jejich hardwarové specifikace jsou k nahlédnutí v přílohách této práce.
Jan Doubrava
19
KIT, VŠE Praha
4. Systém porovnání Porovnávat pronájem a nákup IT infrastruktury budu v několika úrovních a na základě několika kritérií, jejichž popis je uveden v této kapitole. Porovnám zvlášť hardwarovou a softwarovou část serverů, kde jsou investice v rámci IT ve firmě největší. U hardware není z tohoto pohledu žádné omezení a pokud se firma rozhodne, může pronajímat pouze hardware. V případě software je nutné odhlédnout od licenčního omezení, které říká, že pronajatý software nesmí být provozován na vlastním hardware, protože by mělo být vše dodáváno za celkovou cenu jako služba zákazníkovi. Toto srovnání bude tedy spíše informativního charakteru, ale je přínosné právě v tom, že umožní pohlížet na každou část samostatně a vytvořit si tak lepší představu o situaci na poli pronájmu software. Mezi software pro servery budou vždy započítány i přístupové licence pro uživatele (CAL). U stolních počítačů porovnám nákup a pronájem počítačů jako celku včetně softwarových licencí. Porovnávat samostatně nákup a pronájem software pro koncové stanice není nutné, jedná se v tomto případě pouze o kancelářské balíky Microsoft Office, protože součástí nákupu hardware by měl být vždy, v případě firemních zákazníků, i OEM operační systém. Z tohoto důvodu by ani nebylo možné relevantně porovnat v rámci software i operační systém, protože nelze určit, jakou část celkové ceny počítače tvoří právě licence na něj, cena totiž bývá při koupi počítače vybaveného OEM licencí operačního systému nižší než součet ceny počítače samotného a licence OS. Na rozdíl od serverů není nutné porovnávat ani samostatný hardware pro stolní počítače a to z toho důvodu, že pokud by firma zakoupila samotné počítače bez operačního systému, měla by možnost koupit pouze drahé FPP verze OS, které by se v žádném případě nevyplatily, na stolní počítače totiž není možné zakoupit samostatnou licenci OS v multilicenční smlouvě (jako je to možné u serverových produktů), aniž by byl počítač již nějakou licencí operačního systému vybaven. Podobně v případě pronájmu by mohla firma volit pouze mezi FPP a pronájmu i OS. Pro celkovou přehlednost tedy budu porovnávat koupi celého počítače vybaveného OEM licencí operačního systému a licencí na kancelářský balík Microsoft Office zakoupené v rámci multilicenční smlouvy včetně Software Assurance a pronájem počítače včetně programového vybavení (OEM operační systém spolu s Rental Rights a Office pronajatého formou SPLA).
Jan Doubrava
20
KIT, VŠE Praha
V návaznosti na dílčích porovnáních porovnám i celkově pronájem a koupi celého řešení, s cílem zjistit, zda se může preference volby změnit v případě rozhodování o celé IT infrastruktuře. Hlavním ukazatelem při porovnání nákupu a pronájmu bude cena řešení. Jako doplněk budou uvedeny přínosy, které mohou mít jednotlivé varianty. Tyto však nelze exaktně hodnotit a není možné je posuzovat obecně, proto budu uvádět pouze svůj názor v tomto příkladu, který vychází z mé praxe jako správce sítě a denního kontaktu s uživateli, se kterým se čtenář nemusí ztotožnit. Porovnám také náklady v závislosti na počtu uživatelů, tedy jaká je investice do jednoho uživatele IT infrastruktury a náklady na dalšího dodatečného uživatele, což bude vypovídat o velikosti nákladů v případě růstu firmy. Aby bylo porovnání vypovídající, budu hodnotit náklady přepočítané na období jednoho roku, vždy za předpokladu obměny kupovaného vybavení ve stanoveném intervalu, tento interval označuji jako „délka srovnávaného období“. Tedy například bude předpokladem výměna serverů každé čtyři roky a celková cena za jejich nákup bude dělena čtyřmi a tato částka bude porovnána s částkou pronájmu po dobu jednoho roku. Mezi další parametry patří záruky na dostupnost služby, respektive reakční doba od nahlášení problému a začátkem jeho řešení, a to jak v případě hardware, tak v případě nutnosti zásahu správce systému. Na závěr zahrnu do porovnání i náklady spojené se zaměstnáváním vlastního specialisty, který se stará o chod IT a náklady na outsourcing IT, aby bylo možné dosáhnout porovnání „klasického zajištění IT“, jak je popsáno v první kapitole, s pronájmem včetně služeb, které jsou nutné k zajištění chodu výpočetní techniky.
5. Porovnávaná řešení V této kapitole popíši konkrétní ceny za pronájem i nákup software, který byl popsán v předešlých částech jako nutný k zajištění chodu všech požadovaných služeb a funkcí. Stejně tak popíši i ceny za hardware. Hardwarové konfigurace jsou převzaté, ale jsou sestaveny na základě obdobných požadavků, jako jsou požadavky popsané v této práci. Popis je rozdělen do dvou částí, tedy nákup a pronájem, ve kterých bude popsáno programové i technické vybavení včetně cen. Některé detaily budou pro přehlednost v konkrétních případech vynechány a součástí práce jsou jako příloha.
Jan Doubrava
21
KIT, VŠE Praha
5.1 Nákup V případě nákupu software od společnosti Microsoft je možné volit mezi několika způsoby, pro modelový příklad této práce jsem zvolil nákup multilicenční smlouvou Open License včetně Software Assurance. Dražší licence jsem zvolil, aby byly porovnávány ekvivalentní produkty, protože hlavní výhodou SA je právo upgradu na novější verze produktů, které jsou tímto pokryty (Software Assurance není nutné pořizovat pro všechny produkty), stejně jako v případě pronájmu ve SPLA je možné používat vždy aktuální verze. Ceny za potřebný serverový software jsou uvedeny v tabulce 2, kompletní tabulka s cenami i bez SA je součástí příloh této práce (11.2). Jednoduchým součtem cen uvedených v tabulce můžeme získat celkovou cenu za software, která je 1 483 619 korun (tato cena, stejně jako všechny ostatní uvedené v této práci je bez DPH). Dále je třeba uvést, že smlouva Open License je dvouletá a licence zakoupené jejím prostřednictvím jsou trvalé. To znamená, že po uplynutí dvou let nezaniká nárok na používání software, ale Software Assurance je platný pouze po tuto dobu a pokud má být platný i po uplynutí této doby, je nutné jeho předplatné produkt Windows Server Enterprise Exchange Server SQL Server Sharepoint Server Terminal Server Forefront TMG
typ licence
počet serverů
počet CALů
cena za server včetně SA
cena za CAL s SA
cena celkem s SA
server/CAL
3
80
91 674 Kč
1 137 Kč
365 982 Kč
server/CAL
1
80
27 519 Kč
2 620 Kč
237 119 Kč
procesor
1
0
278 881 Kč
0 Kč
278 881 Kč
server/CAL
1
80
191 585 Kč
3 663 Kč
484 625 Kč
CAL
0
20
0 Kč
3 279 Kč
65 580 Kč
procesor
1
0
51 432 Kč
0 Kč
51 432 Kč
Tabulka 2 - ceny za potřebné softwarové licence
prodlužovat v ročních intervalech. SA je možné přestat platit kdykoliv, ale poté již není možné znovu s platbami začít, jedinou možností poté je, v případě zájmu o nové verze software, koupě nových licencí za plnou cenu. V tabulce 3 jsou uvedeny ceny za Software Assurance na jeden rok. Aby byly porovnání v následující kapitole relevantní, bude vždy celková cena upravena o cenu SA v závislosti na délce srovnávaného období.
Jan Doubrava
22
KIT, VŠE Praha
Veškeré výše zmíněné ceny jsou ceny, za které svým zákazníkům prodává software Microsoftu společnost Aira GROUP s. r. o. zabývající se IT outsourcingem, tyto ceny respektují doporučené ceny doporučené Microsoftem pro koncové zákazníky. produkt Windows Server Enterprise Exchange Server SQL Server (procesor) Sharepoint Server Terminal Server Forefront TMG (procesor)
cena SA za server 30 557 Kč 9 172 Kč 93 649 Kč 63 861 Kč 0 Kč 17 145 Kč
cena SA za CAL 380 Kč 870 Kč 0 Kč 1 222 Kč 1 090 Kč 0 Kč
Tabulka 3 - ceny za Software Assurance (1 rok)
Hardwarová konfigurace (viz tabulka 4) pro servery je sestavena distributorem na základě popsaných požadavků. Jedná se o hardware firmy IBM, která má na poli serverových produktů velmi dobré jméno. K hardwaru je v kalkulaci připočtena i nadstandardní záruka (24x7 24 Hour Committed Service), která zajišťuje podporu 24 hodin denně 7 dní v týdnu a to s tím, že servisní oddělení IBM má 24 hodin na to, aby byl problém vyřešen, tedy například vyměněn vadný díl. Tato záruka, mezi nabízenými variantami, nejlépe odpovídá servisu, který nabízí poskytovatel hardware v případě pronájmu. Záruka je v kalkulaci na tři roky a nebylo ji možné pro dané servery zakoupit na delší období, proto bude při porovnání cena upravena jako X třetin ceny záruky, v závislosti na délce období (tedy X = počet let), které bude srovnáváno. server IBM Express x3550 M2, Xeon 4C E5530 80W 2.4GHz/1066MHz/8MB L3, 16GB 3 Year Onsite Repair 24x7 24 Hour Committed Service
diskové pole IBM System Storage DS3200 Dual Controller Express IBM 300GB 3.5in 15K HS SAS HDD(43X0802) IBM 750GB Dual Port HS SATA HDD 3 Year Onsite Repair 24x7 24 Hour Committed Service
počet
cena za ks
cena celkem
3
83 044 Kč
249 132 Kč
3
5 819 Kč
17 457 Kč 266 589 Kč
1 4 4 1
141 544 Kč 11 232 Kč 9 204 Kč 19 357 Kč
141 544 Kč 44 928 Kč 36 816 Kč 19 357 Kč 242 645 Kč
Tabulka 4 - cena serverového hardware IBM
Hardware samotný splňuje požadavky a není nutné konfigurace blíže rozebírat (součástí příloh – 11.3 je i podrobnější rozpis konfigurace serverů). Diskové pole svými kapacitami také respektuje požadavky, ty jsou dokonce v tomto případě ještě
Jan Doubrava
23
KIT, VŠE Praha
převýšeny, což je nejvíce patrné u disků pro databáze, kde bude kapacita při konfiguraci RAID 10 dokonce dvojnásobná oproti požadovaným třem stům gigabytů prostoru. Podobně je tomu u zbylých disků, které v konfiguraci RAID 5 nabídnou pro uložení dat kapacitu 2,25 TB. Může se zdát, že takovéto převyšování požadavků zbytečně prodražuje celé řešení, ale nemusí tomu tak být, často se platí srovnatelně za disky o poloviční kapacitě, jako je to v tomto případě, a nemá tedy cenu volit disky menší. Při koupi stolního počítače není zapotřebí složité volby, já jsem pro příklad zvolil počítač firmy Hawlett-Packard (kompletní rozpis konfigurace je součástí příloh – 11.4) s OEM operačním systémem a kancelářským balíkem Office 2010 ve verzi Standard (ceny jsou uvedeny v tabulce 5). Microsoft Office je zakoupen v rámci multilicenční smlouvy Open License (stejně jako serverový software) a to včetně Software Assurance, který přináší právo upgrade na aktuální verze stejně jako u serverových licencí. Tuto variantu jsem zvolil proto, aby bylo porovnáváno pokud možno vybavení ekvivalentního přínosu, kterého se firmě dostává v případě pronájmu v rámci SPLA. Tabulka s cenami za licenci kancelářského balíku bez SA a samostatného SA je součástí příloh práce (11.5). stolní počítač HP ELITE 7100, i3-550, 2x2GB DDR3, 320GB, Intel GMA OEM Wimdows 7 Professional Office 2010 Standard
počet 80 80 80
cena za ks 12 751 Kč v ceně PC 15 395 Kč
cena celkem 1 020 080 Kč 1 231 600 Kč 2 251 680 Kč
Tabulka 5 - cena stolního PC a Office
5.2 Pronájem Jako druhá varianta porovnán v této práci je softwarová část podnikové IT infrastruktury pořizována, jak je již výše zmíněno, prostřednictvím programu SPLA, který je jedinou možností, jak pronajímat software firmy Microsoft (pomineme-li Rental Rights, která jsou dostupná pouze pro úzkou část software desktopových počítačů). V tomto případě není za licence placeno zákazníkem jednorázově na počátku užívání softwaru, jako je tomu u multilicenční smlouvy Open License, ale formou pravidelných měsíčních plateb, jež jsou placeny poskytovateli služby a ten odvádí pevně stanovenou částku Microsoftu. Poskytování licencí není možné samostatně a mělo by být součástí komplexní služby zákazníkovi, tedy včetně pronájmu serverů v datacentru, nebo vyhrazených serverů na půdě zákazníka, případně včetně služby
Jan Doubrava
24
KIT, VŠE Praha
správy pronajímaného hardware a software (od této nutnosti budeme muset při dalším porovnávání odhlédnout). Na rozdíl od klasického způsobu pořízení licencí, tedy koupě, je ve SPLA možné téměř u všech produktů volit, zda se bude platit měsíční poplatky v závislosti na počtu uživatelů a nebo dle počtu procesorů, na kterých produkt běží. V případě, že se platí za každého uživatele, není již nutné platit zvlášť za server tak, jako je tomu v případě nákupu licencí, kdy je nutné pokrytí licencemi pro server a přístupovými licencemi CAL. To nabízí možnosti v podobě robustního HA řešení i v podmínkách malé firmy, která by si ho jinak nemohla dovolit z důvodů příliš velké finanční náročnosti na softwarové licence. V tabulce 6 jsou rozepsané částky měsíčních poplatků za jednotlivé softwarové produkty, které jsou využívány v rámci podnikové sítě, jedná se o totožné programové vybavení jako v případě koupě. Stejně jako v případě nákupu byly zvoleny licence procoserové u SQL Serveru a Forefront Threat Management Gateway (zde ani není jiné volby) a u ostatních serverových produktů se jedná o licence pro uživatele. Částky jsou produkt Windows Server Enterprise Exchange Server SQL Server Sharepoint Server Terminal Server Forefront TMG
typ licence
cena za ks
počet licencí
cena celkem měsíčně
SAL
115 Kč
80
9 200 Kč
SAL
65 Kč
80
5 200 Kč
procesor
6 901 Kč
1
6 901 Kč
SAL
115 Kč
80
9 200 Kč
SAL
115 Kč
20
2 300 Kč
procesor
1 372 Kč
1
1 372 Kč
Tabulka 6 - měsíční částky za pronájem software – SPLA
uvedeny za měsíc a jsou bez DPH. V tabulce se objevují dva typy licence, procesor a SAL. SAL u pronájmu prostřednictvím SPLA nahrazuje označení CAL, jedná se o označení přístupové licence předplatitele (Subscriber Access License), které opravňuje k přístupu a využívání funkcí daného softwaru. Typ licence je v tabulce uveden pouze jako SAL na rozdíl od server/CAL u nákupu, protože se pronajímá pouze licence pro uživatele a není potřeba samostatné serverové licence. Prostým součtem cen za jednotlivé produkty dostáváme celkovou měsíční částku za pronájem serverového software, která je 34 173 korun bez DPH.
Jan Doubrava
25
KIT, VŠE Praha
Konfigurace serveru je převzatá podobně stejně jako v předchozí části – „Nákup“ a byla sestavena pronajímatelem hardwaru, firmou Gigant GROUP s. r. o., na základě obdobných hardwarových požadavků, které jsou popsány v této práci. Parametry serverů jsou obsaženy v tabulce 7. Požadavky byly touto konfigurací dokonce překročeny a to v případě paměti (18 GB oproti požadovaným 16 GB) a u server
počet cena za ks cena celkem
Intel Xeon E5620 80W 2.4GHz@5,86GT 12MB cache, 18GB RAM, 500GB HDD záruka začátku opravy do 4 hodin
3 3
4 090 Kč v ceně
12 270 Kč 12 270 Kč
diskové pole VessRAID1720i 2U, iSCSI SAN+NAS,8x sATAII/SAS, 4xGbE, SinglCntrl R0/1/5/6/10/50,60,nPS HD 300GB Cheetah 15K.7 5000RPM/3,5ms/SAS2/16MB HD 1TB RE3 3,5" 7200RPM/8,9ms/32MB/SATA II Raid záruka začátku opravy do 4 hodin
1 4 4 1
4 890 Kč v ceně v ceně v ceně
4 890 Kč
4 890 Kč Tabulka 7 - měsíční částky za pronájem hardwaru serverů
diskového prostoru, který je překročen dvojnásobně u databázových disků (stejně jako ve variantě nákupu) a u disků pro další data je prostor oproti požadavkům dokonce o 50 % větší. Jako záruku jsem do tabulky uvedl, že je garantován začátek opravy v místě provozu do čtyř hodin od nahlášení problému. Tuto garanci dává pronajímatel ke všem serverům, které pronajímá a cena za tuto službu je již součástí ceny za pronájem strojů. Pronajímané stolní počítače jsou obdobné konfigurace, jako počítače uvedené v části „Nákup“. Počítače jsou vybavené OEM operačním systémem včetně Rental Rights a kancelářským balíkem Office pronajatým v rámci SPLA (viz tabulka 8), ceny uvedené v tabulce jsou za měsíc pronájmu počítače a software. V rámci pronájmu stolní počítač Intel i3, 4GB RAM, 320GB HD OEM Wimdows 7 Professional + Rental Rights Office 2010 Standard
počet 80 80 80
cena za ks 990 Kč v ceně PC 350 Kč
cena celkem 79 200 Kč 28 000 Kč 107 200 Kč
Tabulka 8 - měsíční ceny za pronájem stolních PC
pronajímatel garantuje funkčnost zařízení po dobu pronájmu, což znamená, že v případě poruchy vadný počítač opraví, nebo vymění za funkční obdobných parametrů, do dvaceti čtyř hodin od nahlášení problému. Jan Doubrava
26
KIT, VŠE Praha
6. Vyhodnocení variant V této kapitole hodnotím varianty z přesně popsané v předchozí kapitole dle popisu porovnání z kapitoly „Systém porovnání“. V rámci porovnávání variant pronájmu a koupě budu zmiňovat i výhody, které přináší každá z variant oproti druhé a na závěr každé části uvedu svou preferenci volby a pokusím se ji dostatečně odůvodnit.
6.1 Serverová část 6.1.1 Hardware Nejdříve se budu zabývat hardwarovou částí serverů. Pro porovnání bylo nejprve nutné zvolit délku srovnávaného období. Neexistuje žádné „best practice”, které by se zabývalo doporučeními ohledně délky periody mezi výměnou počítačového hardwaru. Bohužel se mi nepodařilo zajistit ani žádnou statistiku, či studii, která by se věnovala tomu, jak často se ve firmách upgrade technického vybavení provádí. Jediné, z čeho jsem mohl čerpat, byly diskuse uživatelů internetových fór, kteří neuspěli s hledáním podobně jako já. Všeobecně se diskutující shodují, že nejobvyklejší délka života serverového hardware je mezi třemi a pěti lety, můj názor byl stejný, proto jsem zvolil tři délky období pro porovnání, se kterými budu pracovat. Jedná se o období tří, čtyř a pěti let. V některých případech sice nebývá problém provozovat i starší servery (6 až 7 let, někdy i déle, což vím z vlastní zkušenosti), pro porovnání v této práci by však takto dlouhé období bylo již zbytečně dlouhé a nevypovídalo by o ničem navíc oproti zvoleným třem délkám. Celkové náklady na nákup technického vybavení serverů v případě tříleté délky srovnávaného období není třeba nijak přepočítávat, protože i technická podpora (rozšířená záruka) je v kalkulaci uvedena jako tříletá. Celková cena za pořízení je tedy 509 234 korun. Cena za pronájem hardwaru serverů je 11 054 korun měsíčně. Po přepočítání na průměrné náklady za jeden rok proti sobě stojí částka 132 648 korun za pronájem a 169 744 korun jako třetina z kupní ceny serverů v případě jejich nákupu. Druhou uvažovanou je čtyřletá délka srovnávaného období, kdy se předpokládá výměna serverů po čtyřech letech provozu. Ta je pravděpodobně mnohem častější, než výměna po třech letech, která se provádí spíše u náročných řešení, kde je každá technologická inovace ku prospěchu a vyplatí se, případně v souvislosti s nějakým konkrétním problémem aktuálně provozovaného hardwaru, nebo pokud firma výrazně
Jan Doubrava
27
KIT, VŠE Praha
expanduje a současná výpočetní kapacita je pro ni již nedostatečná. Cena pronájmu za celé období je v tomto případě o třetinu vyšší, než tomu bylo u tříletého období, tedy 530 592 korun, ale cena za rok pronájmu zůstala samozřejmě stejná. V případě nákupu se celková cena zvýší v závislosti na přepočtu ceny záruky, jak bylo zmiňováno již v kapitole Porovnávaná řešení, a to jako: srovnávaného období a
, kde
reprezentuje délku
cenu záruky. Konkrétně se tedy jedná o:
což je cena záruky pro servery a pro diskové pole. Celková cena za koupi serverů je 521 505 korun a rozložená cena činí 130 376 korun na jeden rok. Poslední uvažovanou variantou je pětileté období, během kterého se nebudou servery měnit. Jako u předchozích dvou je cena jednoho roku pronájmu 132 648 korun a celková cena za pronájem opět stoupla, na 663 240 korun. Cena kupovaného řešení se bude upravovat stejným způsobem, jako v případě čtyřletého období a celkem činí 533 777 korun a v přepočtu na jeden rok 106 755 korun. Z cen, které jsou uvedeny výše v textu (souhrnná tabulka s cenami je součástí příloh této práce – tabulka 14) a které jsou reprezentovány v grafech, je jasné, která z obou variant je ryze cenově výhodnější v daném porovnávaném období. V grafu 2 je 175 000 Kč 165 000 Kč 155 000 Kč 145 000 Kč 135 000 Kč
nákup
125 000 Kč
pronájem
115 000 Kč 105 000 Kč 95 000 Kč 2,5
3,5
4,5
5,5
Graf 2 - porovnání ročních nákladů na pořízení hardwaru serverů
vidět, jaké náklady, rozpočítané rovnoměrně na jeden rok provozu, firmě přinese v případě volby každá z variant v závislosti na délce období mezi plánovanou další obměnou serverového hardware. Je jasné, že v případě plánování rychlé inovace technologií je levnější volbou pronájem. Pronájem je v případě obměny v tříleté periodě Jan Doubrava
28
KIT, VŠE Praha
každý rok o 37 096 korun levnější oproti nákupu, avšak s rostoucí délkou období bez výměny hardware se tato úspora snižuje, což je nejlépe vidět v grafu 3. Tento graf ukazuje, o kolik je dražší nákup než pronájem a je v něm jasně patrné, že před čtvrtým rokem (tedy přesněji, v případě plánu obměny, která bude o málo dříve než za čtyři roky), se dostávají obě varianty do rovnováhy a dále jsou náklady nižší naopak u nákupu. Toto je v grafu 3 reprezentováno zápornými hodnotami na ose Y, které vyjadřují úsporu proti variantě pronájmu. V období delším, tedy pět a více let, se již jednoznačně levnějším ukazuje nákup. I když interpretace grafů se může zdát jako 40 000 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč 0 Kč -10 000 Kč
2,5
3,5
4,5
5,5
-20 000 Kč -30 000 Kč Graf 3 – velikost roční úspory při pronájmu v závislosti na délce odobí
jednoznačná, je třeba si uvědomit, že rozdíly v krajních délkách porovnávaných období jsou přibližně dvacet šest a třicet sedm tisíc korun, tyto hodnoty vyjadřují roční úsporu jednoho nebo druhého řešení. Velikost rozdílu mezi pronájmem a nákupem se samozřejmě patřičně zvětší, pokud se bude brát v úvahu rozdíl za celé období souhrnně (tyto hodnoty je možné odečíst z grafu 4, který znázorňuje náklady na nákup a pronájem kumulativně za celé období plánovaného provozu, kompletní tabulka 15 s hodnotami je součástí příloh této práce), ale i přesto se jedná o zlomek z celkové investice (celkové investice včetně serverových licencí) a proto by cena neměla být stěžejní při rozhodování o pořízení serverové části infrastruktury IT ve firmě. Jako vhodným intervalem obměny hardware serverů považuji čtyři roky. To je dáno současnou migrací na nové verze softwaru, který bývá uváděn do provozu obvykle na novém hardwaru, a nové verze bývají, v případě Microsoftu, vydávány s touto periodou a právě u tohoto intervalu jsou rozdíly nákladů zanedbatelné, proto je vhodné podpořit rozhodnutí i dalšími žádoucími vlastnostmi zvolené varianty. Jan Doubrava
29
KIT, VŠE Praha
Mezi výhody u pronajímaného řešení patří záruka na velmi vysoké úrovni, kdy dodavatel garantuje zásah na vadném zařízení do čtyř hodin od nahlášení a to během celého dne, kterýkoliv den v týdnu. Záruka poskytovaná na kupované vybavení je sice také na velmi vysoké úrovni, nicméně takto rychlá reakce zde garantována není. Jako další výhodu pronajímaného vybavení spatřuji možnost pronájem ukončit a pronajmout si server jiný, například výkonnější v případě neočekávaného růstu počtu uživatelů, dat, nebo operací s daty. Stejně tak je možné pronajmout i server méně výkonný například v případě, že byly potřeby zbytečně nadhodnoceny, nebo, jako nejméně žádoucí varianta, pronájem zrušit zcela například v případě úpadku společnosti, kdy by se 700 000 Kč 650 000 Kč 600 000 Kč 550 000 Kč nákup 500 000 Kč
pronájem
450 000 Kč 400 000 Kč 350 000 Kč 2,5
3,5
4,5
5,5
Graf 4 - velikost celkových nákladů na pořízení serverového hardware
vlastní vybavení jen těžko prodávalo za cenu odpovídající jeho hodnotě a pronájem by tedy přinesl menší ztrátu. Jako hlavní nevýhodu pronájmu naopak vidím v jisté míře rizika, protože může naopak dojít k úpadku firmy pronajímatele a z toho plynoucí hrozba konkurzu na vybavení, které není ve vlastnictví firmy, jež ho využívá a nutně potřebuje pro své každodenní fungování. Toto riziko se však, dle mého názoru, dá dostatečně eliminovat volbou silného partnera s náležitými referencemi a tradicí v oboru. Na základě výsledků cenových kalkulací a dalších uvedených výhod a nevýhod bych doporučil volbu pronájmu z toho důvodu, že výhody převládají nad nevýhodami i za cenu vyšších nákladů v případě pětileté periody mezi inovací technického vybavení IT infrastruktury. Jiné by mohlo být rozhodnutí v případě, kdy by existoval plán uplatnění původních serverů po inovaci a bylo je možné využít, například jako testovací
Jan Doubrava
30
KIT, VŠE Praha
stroje, nebo byl zajištěn jejich odkup, ale tyto další možnosti jsou již nad rámec této práce. 6.1.2 Software Porovnání nákupu a pronájmu serverové části software jsem prováděl obdobným způsobem jako v případě hardware. Porovnával jsem tedy náklady celkové a náklady rozpočítané na jeden rok jako poměrnou část celkových nákladů v závislosti na délce užívání licencí. V tomto případě však není možné období označovat jako interval mezi obměnou software, protože přechod na nové verze může být proveden kdykoliv během této doby. To je dáno tím, že ať již v případě pronájmu v rámci programu SPLA, tak i při nákupu licencí včetně Software Assurance, je možné využívat nejnovějších verzí softwaru. Proto jsem v případě porovnání nákupu a pronájmu serverového software neporovnával v období tří, čtyř a pěti let, jako u hardwaru, ale vypočítal jsem náklady až na období patnácti let. Není totiž pravděpodobné, že by firma, která se již rozhodne pro takto velkou investici do IT infrastruktury, změnila zcela platformu, na které provozuje své IT. U software není třeba rozhodovat, kdy ho z provozu vyřadit a pořídit nový, protože pokud firma bude dodržovat periodické platby, životnost 600 000 Kč 550 000 Kč 500 000 Kč 450 000 Kč
nákup pronájem
400 000 Kč 350 000 Kč 300 000 Kč 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16
Graf 5 - porovnání průměrných ročních nákladů na pronájem a koupi serverového software v závislosti na délce užívání software
programového vybavení teoreticky nikdy neskončí. Jak již z předchozího textu vyplývá, není podstatné komentovat rozdíl ve velikosti nákladů pro každý rok zvlášť, jde spíše o trend vzájemného vztahu mezi pronájmem a nákupem programového vybavení. Tento trend je možné nejlépe vidět v grafu 5, který reprezentuje náklady přepočítané na jeden Jan Doubrava
31
KIT, VŠE Praha
rok v závislosti na délce užívání softwaru. Je zde patrné, že s prodlužující se dobou užívání software přestává mít doba jeho užívání tak dramatický vliv na roční náklady koupeného software a pronájmem přestává být během šestého roku výhodnější, jak je tomu za předpokladu, že by byl software používán pouze po krátkou dobu tří až pěti let. Aby bylo porovnání relevantní bylo potřeba upravit cenu za koupi software, která je uvedena v kapitole 5.1 Nákup (dílčí ceny jsou uvedeny v tabulce 2), o cenu za předplatné Software Assurance v patřičné délce. Jedná se tedy o výpočet:
kde
reprezentuje cenu licence (uvedenou v kapitole 5.1),
je délka období, ta je
snížena o 2, protože cena licence již zahrnuje předplatné Software Assurance právě na je cena za Software Assurance na dva roky. Kompletní tabulka
dobu dvou let, a
s vypočítanými náklady v závislosti na délce období pro nákup a pronájem se součástí příloh (tabulka 16). Další graf (graf 6) ukazuje celkové náklady, jaké firmě vzniknou při pořízení software, jedná se o stejná data, která jsou reprezentována grafem 5, pouze jinak 7 000 000 Kč 6 000 000 Kč 5 000 000 Kč 4 000 000 Kč nákup 3 000 000 Kč
pronájem
2 000 000 Kč 1 000 000 Kč 0 Kč 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16
Graf 6 - celkové náklady na software v závislosti na délce používání
interpretovaná. Tento graf ukazuje absolutní výši nákladů firmy od začátku používání softwaru (od nákupu / začátku pronájmu). Při porovnání variant a zvažování investic, které mají být věnovány na rozvoj podnikové infrastruktury, je vhodné se vedle celkového pohledu na ně věnovat, také tomu, jaká část celkové výše investice připadne na jednoho uživatele. Tuto informaci znázorňuje graf 7, kde jsou znázorněny křivky reprezentující cenové náklady Jan Doubrava
32
KIT, VŠE Praha
rozpočítané na jeden rok a jednoho uživatele v závislosti na počtu uživatelů a to při pronájmu a dále při nákupu a následném používání softwaru po dobu tří, devíti a patnácti let. Z grafu je patrné, že se stoupajícím počtem uživatelů (předpokládejme, že se mění pouze absolutní počet uživatelů, zůstává stálý počet dvaceti uživatelů terminálového serveru) klesají náklady na jednoho uživatele při koupi licencí více než při pronájmu. To je dáno tím, že v rámci pronájmu je větší část nákladů přímo úměrná 11 000 Kč 10 000 Kč 9 000 Kč 8 000 Kč nákup (3 roky)
7 000 Kč
nákup (9 let)
6 000 Kč
nákup (15 let)
5 000 Kč
pronájem
4 000 Kč 3 000 Kč 2 000 Kč 40
60
80
100
120
Graf 7 – porovnání nákladů pořízení serverového SW přepočítané na jednoho uživatele
počtu uživatelů, pro které se licence pořizují (jinak je tomu pouze u SQL Serveru a Forefront TMG, které jsou licencovány na procesor a tedy bez změny ceny při změně počtu uživatelů). Jinak je tomu v případě koupě, kdy je nutné pořídit licenci pro server zvlášť a poté další licence uživatelské – vznikají tedy jakési fixní náklady na zavedení určité služby do infrastruktury podniku. Dále je možné v grafu pozorovat, že se zvětšujícím se počtem uživatelů se rovněž snižuje rozdíl v nákladech přepočítaných na jednoho uživatele mezi jednotlivými délkami období, po které by měl být software používán. To je dáno tím, že kromě rozložení výše zmíněných fixních nákladů mezi uživatele, se v delším období rozloží do menších částí i náklady na pořízení serverových licencí, jež jsou jednorázově při nákupu větší, než pozdější pravidelné platby za předplatné Software Assurance. Na velikost nákladů při pronájmu nemá vliv délka období, po kterou je software pronajíma, protože se jedná o pravidelné částky – proto je v grafu pronájem zastoupen pouze jednou křivkou, vytvořenou na základě tohoto výpočtu:
Jan Doubrava
33
KIT, VŠE Praha
představuje cenu za procesorové licence (bez závislosti na počtu uživatelů),
kde
označuje cenu licence za licence pro terminálový přístup (jejich počet se nemění – viz předpoklad výše),
označuje cenu uživatelských licencí a
reprezentuje počet
uživatelů, celková hodnota je násobena počtem měsíců. Poněkud složitější byl výpočet pro získání hodnot pro křivky nákupu, zde bylo nutné brát v úvahu i cenu za SA v závislosti na délce období:
kde
,
,
a
reprezentují, stejně jako u pronájmu, cenu procesorové licence, cenu
licence pro terminálový přístup, cenu uživatelských licencí a počet uživatelů a dále označuje cenu serverových licencí,
cenu za dva roky Software Assurance
(upravenou v závislosti na délce období
a počtu uživatelů), vše je děleno počtem
uživatelů a délkou období, aby bylo dosaženu hodnoty, která vypovídá o průměrných nákladech na jednoho uživatele za jeden rok. Konkrétní vypočítané hodnoty jsou ve formě tabulky (17) součástí příloh práce. Z výše uvedených grafů a je patrné, že levnější variantou je pro firmu pořízení softwaru formou pronájmu v případě plánu využívání softwaru do šesti let. V delším období je situace opačná, ale je nutné říci, že plánovat na dobu výrazně delší je, v případě odvětví tak rychle se rozvíjejících jako IT velmi těžké. Zakoupená licence také přináší některé výhody v rámci předplaceného Software Assurance (jejich kompletní seznam a znění je obsahem dokumentu PUR – viz zdroje), jako je nárok na incidenty technické podpory (jejich počet bývá stanoven vždy na rok a závisí na množství softwaru, k jakému si firma platí SA), školení administrátorů, nebo další rozšířená práva k softwaru (například možnost mít druhou instalaci serveru, která je připravena pro případ „pádu“ primárního serveru a možnost jejího spouštění v rámci údržby společně s primární atd.). Tyto výhody jsou velmi užitečné, ale pouze v případě nějakých problémů a management firmy většinou neochotně připlácí za něco, co pravděpodobně nikdy nebude využito. Navíc v případě pronájmu v programu SPLA, by mělo být součástí služby zákazníkovi i správa pronajímaného software a tedy obdoba technické podpory Microsoftem. SPLA zase dává zákazníkovi oproti koupi možnost snížit počet uživatelů, za které se platí. Toho nelze dosáhnout žádným způsobem při koupi software, protože pokud firma jednou zakoupí přístupové licence pro uživatele nebo zařízení, zůstavají již trvale v jejím vlastníctví. Jediný způsob, jak je možné
Jan Doubrava
34
KIT, VŠE Praha
ušetřit, v případě snížení počtu zaměstnanců, je přestat platit pro část licencí Software Assurance v dalších obdobích. V případě této příkladové firmy bych se klonil k volbě pronájmu software, protože trendy rozvoje a budování IT mohou jít za deset let jiným směrem než dnes (například cloudová řešení, která se začínají nyní rozvíjet) a v případě pronájmu lze relativně jednoduše tyto trendy pružně následovat. Nicméně to, která varianta je výhodnější, také velmi závisí na struktuře IT služeb, jež jsou ve firmě provozovány. 450 000 Kč 400 000 Kč 350 000 Kč 300 000 Kč
nákup pronájem
250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Graf 8 - porovnání ročních nákladů na nákup a pronájem serverového software (upravené oproti příkladové firmě)
Jako příklad mohu pro zajímavost uvést malou změnu oproti definované struktuře příkladové firmy. Výsledky této změny reprezentuje graf 8, ze kterého je vidět, jak se změnilo časové období nákladové rovnováhy mezi oběma variantami. Takto by situace vypadala, kdyby firma nevyužívala Sharepoint Serveru a kdyby všichni uživatelé měli umožněný přístup na Terminal Server pro vzdálenou práci. Jinou změnou ve struktuře IT by se mohlo dosáhnout efektu opačného, kdy by se pronájem stal výhodnějším v delším období používání softwaru.
6.2 Klientské počítače Porovnání pronájmu a kopě vlastních počítačů pro uživatele bylo ve srovnání se serverovou částí o mnoho jednodušší. V grafu 9 je vidět jaké jsou roční náklady na pořízení osmdesáti stolních počítačů formou pronájmu a koupě. V případě nákupu jsou náklady rozděleny v závislosti na délce období, po které se předpokládá užívání
Jan Doubrava
35
KIT, VŠE Praha
počítačů. Graf znázorňuje situaci již od období dvou let, to aby bylo patrné, že již v případě používání počítače po toto relativně krátké období (životnost počítače je
1 250 000 Kč 1 050 000 Kč nákup
850 000 Kč
pronájem 650 000 Kč
kombinace
450 000 Kč 250 000 Kč 1
2
3
4
5
6
Graf 9 - roční náklady na pořízení osmdesáti stolních počítačů
běžně i třikrát delší) se pronájem oproti nákupu stává dražším. Náklady na pořízení jednoho pracovního místa, s předpokladem užívání po dobu čtyř let, je v případě koupě počítače včetně relativně drahé licence na Office (pořízeného v rámci multilicenční smlouvy včetně SA) je 8 449 korun za rok, což je více než o sedm tisíc nižší cena oproti pronájmu, který vyjde na 16 080 korun za jeden rok. Celkové náklady na pořízení počítačů na čtyři roky pro osmdesát uživatelů jsou tedy v případě pronájmu 6 432 000 korun. Veškeré částky jsou v podobě tabulky součástí příloh (tabulka 18), tato tabulka neobsahuje hodnoty pro období delší než pět let a to z toho důvodu, že rozdíl mezi pronájmem a koupí je velký již v kratších obdobích a další hodnoty by nic nového neukázaly. V případě pořizování počítačových stanic bych byl jednoznačně pro variantu nákupu. Pronájem přináší sice výhody ve formě podpory na počítač během celé doby pronájmu a s tím související záruku na jeho funkčnost s reakční dobou 24 hodin od nahlášení problému, nicméně ani toto není dostatečný důvod pro volbu pronájmu. Firma může také zakoupit několik počítačů, které budou sloužit jako rezervní a pouze čekat na poruchu některého z počítačů zapojených a stále se toto řešení vyplatí. Mimo jiné koupě přináší jednu zásadní výhodu, kterou je u kancelářského balíku pořízeného v rámci multilicenční smlouvy s SA „Home Use Program“, jenž umožňuje instalaci kancelářského balíku na domácím počítači zaměstnance firmy. Tuto výhodu nabízejí
Jan Doubrava
36
KIT, VŠE Praha
některé firmy jako benefit svým zaměstnancům7 [3]. Výhodou plynoucí pro firmu může být zase to, že se zaměstnanec s programem naučí pracovat doma mimo pracovní dobu a mnohdy tato domácí výuka může nahradit nákladné školení. Jako alternativu jsem do grafu 9 přidal ještě třetí křivku, která znázorňuje průměrnou roční cenu v případě kombinace obou možností. Jedná se kombinaci pronajatého kancelářského balíku a koupeného počítače. Tato varianta se zdá jako nejvýhodnější, což z grafu jasně vyplývá, nicméně uvádím ji pouze pro zajímavost, protože této kombinace není možno v praxi využít a to z důvodu licenčního omezení, které nedovoluje, až na výjimky, provoz pronajatého software na vlastních počítačích. V souvislosti s klientskými počítači ještě zmíním, kolik by firmu stálo vytvoření dalšího pracovního místa. Celková částka se skládá z ceny nového počítače (28 146 korun) a z ceny licencí, které budou opravňovat dodatečného uživatele k přístupu ke službám provozovaným v rámci infrastruktury (7 420 korun). Dohromady se tedy v případě koupě jedná o částku 35 566 korun, ke které je nutné později ještě platit poplatek za Software Assurance k serverovým přístupovým licencím a kancelářskému balíku (4 605 korun za rok předplatného SA). Pokud by nové pracovní místo mělo být pořízeno formou pronájmu, jednalo by se celkově o částku 19 620 korun za rok.
6.3 Souhrnné srovnání Původním cílem této části bylo porovnat pronájem a nákup jako celek, tedy neodděleně software a hardware pro servery, s cílem zjistit, zda se může preference varianty změnit při výběru formy pořízení IT vybavení jako celku. Nicméně z předchozího porovnání jsem jako vhodnější variantu shledal pronájem v části serverového softwaru i části serverového hardwaru a není tedy důvod dělat další souhrnné porovnání, protože jeho závěr je zřejmý již z porovnání dílčích. Dále se tedy v této části budu věnovat porovnání rozšířenému o náklady na outsourcing IT (správy podnikové IT infrastruktury) a náklady na vlastního zaměstnance (správce sítě), aby byla naplněna idea této práce – tedy porovnat klasickou formu pořízení IT a pronájem včetně poskytování patřičných služeb dodavatelskou firmou. Do tohoto porovnání nebudu zahrnovat pořízení počítačových stanic, které vidím spíše jako samostatné a není potřeba rozhodovat o formě zajištění chodu IT s přihlédnutím ke způsobu pořízení 7
Dle tiskové zprávy Microsoftu ze začátku roku 2010 nabízí tuto možnost více než 70 institucí
v České republice a více než 20 000 zaměstnanců tak má možnost tuto výhodu využít.
Jan Doubrava
37
KIT, VŠE Praha
uživatelských počítačů. Forma pořízení stolních počítačů je nezávislá na zbytku infrastruktury, není zde žádné omezení, které by upravovalo možnosti užívání některých funkcí při vzájemné kombinaci pronájmu a koupě serverového vybavení a koncových stanic. Porovnání nákladů na správu IT prostředí je vcelku problematické. A to z toho důvodu, že každá firma je jiná a má své problémy, které je nutné řešit, a potřeby, které je nutné zajistit, a bez znalosti konkrétního prostředí není možné přesně odhadnout, kolik práce (hodin měsíčně) je nutné pro zajištění požadavků firmy. Svou roli hraje i struktura uživatelů, kteří svou počítačovou zdatností mohou ovlivnit tuto hodnotu (za předpokladu, že je jim poskytována uživatelská podpora). Já budu vycházet z informací poskytnutých společností Aira GROUP, zabývající se outsourcingem IT v malých a středních společnostech. Časová náročnost na správu IT u obdobně velké firmy, jako je firma příkladová v této práci, je, dle poskytnutých informací, přibližně 140 až 150 hodin měsíčně a cena hodiny takové práce je 600 korun. Náklady firmy na vlastního zaměstnance, který by zajišťoval správu IT jsou 58 896 korun měsíčně. K této hodnotě jsem dospěl tak, že jsem vypočítal superhrubou mzdu [4] z průměrné hrubé mzdy IT odborníků v České republice (tyto informace jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu [5]). Jak je vidět v grafu 10, který znázorňuje hodnoty obsažené již v grafu 5 upravené o částky za údržbu IT (tedy náklady na outsourcing ve variantě pronájmu a 1 500 000 Kč 1 400 000 Kč 1 300 000 Kč 1 200 000 Kč
nákup pronájem
1 100 000 Kč 1 000 000 Kč 900 000 Kč 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16
Graf 10 - porovnání průměrných ročních nákladů na pronájem a koupi serverového software v závislosti na délce užívání software (včetně nákladů na správu IT)
Jan Doubrava
38
KIT, VŠE Praha
náklady na zaměstnance), situace se změnila a větší náklady nyní (oproti situaci kdy nebyly brány v úvahu náklady na správu) přináší pronájem bez ohledu na délku srovnávaného období. Pronájem byl před zahrnutím nákladů na správu IT za předpokladu šestiletého období na stejné úrovni jako nákup a v případě devítíletého odbdobí (což považuji za nejdelší období, které je možné relevantně plánovat rozvoj IT v podmínkách firmy, jako je příkladová) byl pronájem přibližně o 52 tisíc ročně dražší než nákup. Po zahrnutí nákladů na správu IT je pronájem o 390 tisíc ročně dražší (v případě devítiletého období). Kompletní tabulka s hodnotami ve všech obdobích, na jejichž základě je sestaven graf 10, je součástí příloh práce (tabulky 19, 20, 21). V ceně pronájmu je navíc počítáno se 145 hodinami potřebnými ke správě infrastruktury (jako průměrná hodnota rozmezí, které označila společnost Aira jako obvyklé), to přináší další možnosti pro práci interního zaměstnance (předpokládáme-li, že pracuje 160 hodin měsíčně), jež může věnovat rozvoji sítě, nebo vlastnímu odbornému vzdělávání. Informaci o tom jak, se náklady změní v případě jiné časové náročnosti, interpretuje graf 11. Zde je patrné, jak roste roční cena za pronájem včetně správy spolu s rostoucí časovou náročností údržby IT prostředí (hodnoty na ose X označují měsíční hodinovou náročnost), křivka koupě je pouze pro období 9 let. 1 600 000 Kč 1 500 000 Kč 1 400 000 Kč 1 300 000 Kč
nákup pronájem
1 200 000 Kč 1 100 000 Kč 1 000 000 Kč 135
140
145
150
155
160
165
Graf 11 - porovnání ročních nákladů na koupi a pronájem serverového software včetně správy IT v závislosti na časové náročnosti
Výsledkem tohoto porovnání tedy je zjištění, že čistě finančně se pronájem serverového software spolu se službami zajišťujícími jeho provoz nevyplatí ve srovnání s nákupem softwarových licencí a zaměstnáním vlastního odborníka. Jako ideální se tedy jeví kombinace pronájmu licencí a vlastní zaměstnanec, který se bude starat o
Jan Doubrava
39
KIT, VŠE Praha
provoz. V tomto případě však opět přichází ke slovu licenční omezení, které nedovoluje, aby si firma, která si pronajímá serverový software formou SPLA, zajišťovala vlastními silami správu tohoto softwaru. To by bylo možné pouze v případě, že by se firma rozhodla pro uložení serverů do datacentra pronajímatele (poté je již možné, aby interní administrátor spravoval pronajaté servery), to však přináší další náklady za umístění serverů, potřebu velmi kvalitního datového propojení do datacentra a další „komplikace“ ve srovnání s provozem serverů ve vlastní kanceláři. V tomto případě je nutné zvážit, zda firmě stojí roční úspora za rizika spojená s tím, že provoz infrastruktury zajišťuje jediný člověk. Tato rizika jsou především v tom, že zaměstnanec má nárok na dovolenou, nebo může být dlouhodobě nemocný a v této době není ve firmě nikdo, kdo by ho mohl zastoupit. Outsourcing tato rizika zpravidla minimalizuje, protože kvalitní poskytovatel IT služeb je schopen za nedostupného správce poskytnou dostatečně zkušenou a informovanou náhradu a často také poskytuje v rámci svých služeb helpdesk, který bývá zpravidla dostupný minimálně během celého pracovního týdne, čehož není možné dosáhnout u jednotlivce. Z tohoto důvodu bych v případě společnosti, která má 80 uživatelů a relativně komplexní IT prostředí volil raději jistotu ve formě outsourcingu namísto finanční úspory. Případnou alternativou by mohlo být zaměstnání dvou technických pracovníků formou nějakého zkráceného úvazku, kdy by bylo možné rozdělit mezi ně práci i plat a především omezit problém se zastupitelností při řešení nečekaných problémů.
7. Možnost využití licenčních modelů Součástí předešlého textu byly i informace o omezeních, které přináší pronájem a koupě softwarových licencí. Na tomto místě bych je rád zrekapituloval a shrnul. Spolu s tím také navrhnu změny licenčního modelu, které by dle mého názoru byly ku prospěchu rozvoje pronájmu licencí a přinášely výhody pro uživatele. Významným omezením licencí pronajímaných formou SPLA je nutnost jejich provozu na strojích (pc, servery), které nejsou vlastněny firmou využívající pronajatého software. To je dáno licenčními omezeními, které vychází z představy Microsoftu, že pronájem software by měl být součástí komplexního balíku služeb, jenž zahrnuje hardware, software a služby zajišťující jejich provoz. Pokud by Microsoft upustil od tohoto omezení, přinášelo by to nové možnosti pro koncové zákazníky, a to především v oblasti stolních počítačů, které se v současné době nevyplácí pronajímat z důvodu Jan Doubrava
40
KIT, VŠE Praha
příliš vysokých nákladů a programy pro koncové uživatele se tedy v současné době nevyplácí pořizovat jako pronájem formou SPLA. Microsoft by přitom v případě ustoupení od tohoto omezení nepřicházel o žádné peníze, protože pronájem hardware se nijak nepromítá do jeho příjmů. Naopak si myslím, že by tímto způsobem přispěl k tomu, že by mnoho firem bylo ochotno volit pronájem (například kancelářského balíku Office) namísto koupě licence bez Software Assurance, čímž by firmy dostaly právo využívání nových verzí programu a Microsoft by dosáhl vyšších příjmů za tento software (v porovnání s koupí licence bez SA a jejím provozem, v případě Office, běžně i po dobu, kdy je již na trhu verze ob jednu, nebo i ob dvě novější než zakoupená). Druhým omezením pronajímaných licencí, kterému bych se chtěl věnovat, je problematické společné provozování s licencemi koupenými. Neexistuje žádný zákaz nebo technické omezení, které by znemožňovalo kombinaci obojího, ale omezením jsou zde náklady. Například v případě, kdy má firma velmi jednoduchou infrastrukturu IT (využívá například pouze jednoho serveru pro sdílení souborů a plnícího úlohu doménového řadiče), a chtěla by začít používat Exchange Serveru formou pronájmu, musela by pronajímat licence pro Exchange (Exchange SAL) a pro samotný Windows Server (Windosw Standard SAL), což by znamenalo, že licence pro Standard Server má firma v podstatě dvojí, protože jedny zakoupila, když pořizovala server pro sdílení dat a druhé pronajala spolu s Exchenge Serverem. Tento způsob se mi zdá nešťastným a jistě by se našlo i mnoho jiných příkladů podobného charakteru, které nutí zákazníka platit za něco, což již má. Je samozřejmé, že by se, s uvolněním tohoto omezení (nutnost pronajímat Server SAL když jsou ve firmě nakoupeny Windows CALy), zkomplikovala kontrola licenční čistoty (existence správných licencí pro všechen provozovaný software), ale umožnilo by to jednodušší (pro firmu levnější) přechod k pronájmu software, kterého se v současné době začíná snažit docílit stále větší počet softwarových firem, protože tento způsob jim zajišťuje nepřerušený tok peněz od stávajících uživatelů softwaru. Největším omezením zakoupených licencí je, v porovnání s pronajatými, nutnost licencovat samotný server. To omezuje využití těch technologií, jež jsou ve velkých společnostech běžné, menšími firmami, pro které by byla počáteční investice do serverové části IT příliš velkou a především při pohledu na náklady na jednoho uživatele možná i několikanásobně vyšší, než jak je tomu v případě velkých firem. Tento způsob nakládání s licencemi považuji však za tradiční a nepředpokládám Jan Doubrava
41
KIT, VŠE Praha
v budoucnu jeho změnu, protože tyto firmy se mohou dát právě cestou volby externího dodavatele služeb (kterého stejně pravděpodobně potřebují pro správu dosavadního vybavení), jenž je schopen zajistit nebo zprostředkovat, pronájem a také zajistit jeho následnou správu a provoz. Na závěr bych se ještě zmínil o omezení, které je společné pro pronájem i koupi licencí Microsoftu. Jedná se o nutnost mít licenci pro každého uživatele, který může využívat daných služeb, kdy není možné licence sdílet. Mám na mysli takzvané „konkurenční licence“, které omezují využívání nějakého software dle zakoupeného počtu licencí, ale jedná se o počet uživatelů, kteří s daným softwarem pracují v jednom okamžiku a je tedy možné, aby firma měla například poloviční počet licencí oproti počtu zaměstnanců. Některé softwarové firmy tento režim u svých produktů umožňují, ale v případě Microsoftu si nemyslím, že by kdy došlo ke změně, která by toto umožňovala. To je dáno i funkcionalitou produktů Microsoftu, protože například u Exchange Serveru bych si nedovedl představit, jakým způsobem by se mohlo pracovat s konkurenčními licencemi, když uživatelé dostávají e-mailovou korespondenci průběžně a Outlook na svých počítačích pravděpodobně většinou vůbec nezavírají.
Jan Doubrava
42
KIT, VŠE Praha
8. Závěr Cílem práce bylo porovnat dva způsoby pořízení softwarového vybavení IT infrastruktury středně velké firmy a v návaznosti také porovnání způsobů pořízení technického vybavení. Výsledkem těchto porovnání je zjištění, že v případě softwaru není možné jednoznačně říci, který model, tedy koupě nebo pronájem formou SPLA, je pro široké spektrum firem z hlediska nákladů výhodnější. Obecně velmi záleží na uspořádání služeb, které firma vyžaduje. Práce na příkladu ukazuje, jak malá změna ve struktuře provozovaného softwarového vybavení může mít vliv na rozdíl ve velikosti nákladů obou modelů jeho pořízení. Nicméně práce odpovídá na otázku, která z variant pořízení je vhodnější pro středně velkou firmu, jež je v této práci využita jako referenční. V případě části technického vybavení serverů opět není situace jednoznačná a je nutné zabývat se konkrétní situací firmy. Výsledek porovnání ukazuje, že všeobecně nejvíce záleží na předpokládané délce provozu hardware, která má největší vliv na to, zda je možné jako finančně výhodnější označit pronájem nebo nákup vybavení. Jako v předchozím případě i zde přináší práce odpověď na to, která varianta je výhodnější pro příkladovou firmu uvedenou v této práci. Obecně lze však říci, na základě porovnání výše uvedeného srovnání, že výhodnější variantou pořizování stolních počítačů, je jejich koupě. Celkové náklady jsou nižší již ve velmi krátkém (z pohledu životnosti počítače) období dvou let, a ani výhody plynoucí z pronájmu na situaci nic nemění. Jako finančně nejvýhodnější se zdá být kombinace nákupu hardware a pronájmu programových licencí pro stolní počítače, což by však bylo možné pouze v případě změny licenčních omezení, jak je navrženo v závěru práce. Pokud jde o celkové náklady na pořízení vybavení IT a jeho následný provoz a údržbu, je jednoznačně levnější zajišťovat si vše vlastními silami. Nicméně, pokud se ve srovnávání dostaneme hlouběji pod povrch, bude nutné zvažovat i další přínosy, které poskytuje outsourcing IT. Je třeba brát v úvahu zastupitelnost pracovníků, jejich zkušenosti a úroveň celé služby IT koncovým uživatelům a potažmo i zákazníkům firmy, což celou situaci může změnit. A proto jsem se i já v této práci přiklonil k volbě outsourcingu IT v příkladové společnosti, který by měl už ze své podstaty lépe umožnit další technický rozvoj v dané firmě a růst úrovně jí poskytovaných služeb zákazníkům do budoucna. Jan Doubrava
43
KIT, VŠE Praha
9. Použité zdroje 1. Zdroj: MICROSOFT. Volume Licensing. Product Use Rights [online]. Květem 2010. Dostupný z WWW:
. 2. Zdroj: DAQUAS. LITR – Essential. Dokument prezentace školení [ppt]. Duben 2010. Dostupný po přihlášení z WWW: . 3. Zdroj: MICROSOFT. Tiskové centrum. Výhody spojené s projektem Microsoft Office Home Use Program využívá jako zaměstnanecký benefit stále více českých firem [online]. Listopad 2010. Dostupný z WWW: . 4. Zdroj: VYPOCET CZ. Čistá mzda. Výpočet čisté mzdy v roce 2010 [online]. Listopad 2010. Dostupný z WWW: . 5. Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Mzdy IT odborníkův České republice [online]. Listopad 2010. Dostupný z WWW: . 6. Zdroj: DESMOND, Brian. Richards, Joe. ROBBIE, Allen. LOWE-NORRIS, Alistair G. Active Directory. Čtvrté vydání. 2008 . ISBN 978-0-596-52059-5. 7. Zdroj: CLASSEN, Ward H. A Practical Guide to Software Licensing for Licensees and Licensors. 2008. ISBN 978-1-59031-849-2. 8. Zdroj: MICROSOFT. About Licensing. Client Access Licenses [online]. Říjen 2010. Dostupný z WWW: . 9. Zdroj: FIBRE CHANNEL INDUSTRY ASSOCIATION. Fibre Channel. Topology [online]. Listopad 2010. Dostupný z WWW: . 10. Zdroj: VMware. Virtualization & Availability [online]. Říjen 2010. Dostupný z WWW: . 11. Zdroj: MICROSOFT. TechNet. Fenomém iSCSI aneb lepší iSCSI v hrsti nežli FC na střeše [online]. Listopad 2010. Dostupný z WWW: . 12. Zdroj: WIKIPEDIA. Microsoft Exchange Server [online]. Říjen 2010. Dostupný z WWW: . 13. Zdroj: WIKIPEDIA. OEM produkce. Wikipedia [online]. Říjen 2010. Dostupný z WWW: .
Jan Doubrava
44
KIT, VŠE Praha
14. Zdroj: KHURSHUDOV, Andrei. The Essential Guide to Computer Data Storage. 2001. ISBN 0-13-092739-2. 15. Zdroj: MICROSOFT. Licensing Option. Services Provider License Agreement Program [online]. Říjen 2010. Dostupný z WWW: .
Jan Doubrava
45
KIT, VŠE Praha
10. Terminologický slovník pojem
význam
zdroj
Active Directory
Systém organizace objektů (uživatelů, počítačů, skupin, atd.) v rámci síťové počítačové infrastruktury vyvinutý Microsoftem.
[6]
afilace
Jedná se o vzájemný vztah dvou firem, které jsou vlastněny zcela, nebo z více než 50%, jednou osobou (může jít o právnickou i fyzickou osobu), jedná se tedy takzvaně o sesterské firmy. Další možností je, že jedna firma vlastní druhou zcela, nebo z více než 50%, jde tedy o firmu dceřinou.
[7]
BPOS
Zkratka anglického Business Productivity Online Suit. Služba poskytovaná Microsoftem, která je schopná nahradit část firemní infrastruktury (např. Exchange server) hostovaným řešením.
[autor]
CAL
Zkratka z anglického Client Access License. Označuje licenci klientského přístupu k serverovému prostředku.
[8]
Desktopový operační systém
Je operační systém určený pro provoz na uživatelském počítači (kancelářském, domácím, atd.), není tedy určený pro běh serverových produktů, jako je například SQL server a další.
[autor]
DMS
Zkratka z anglického Document Management Systém. Systém pro správu digitálních dokumentů v rámci podnikového IS.
[autor]
FiberChanel
Označení pro vysokorychlostní síťovou technologii, která se používá jako spojení se síťovými datovými úložišti.
[9]
File Server
Server používaný k ukládání souborů dat.
FPP
Zkratka z anglického Full Packaged Product. Termín označující speciální typ licence produktů Microsoftu se specifickými právy.
[autor]
HA
Zkratka z anglického High Availability – vysoká dostupnost. Označuje řešení, které je zajištěno proti výpadku v případě poruchy některé části celého systému.
[10]
Hyper-V
Virtualizační systém vyvinutý Microsoftem. Je součástí Windows Serverů od verze 2008, existuje i samostatná verze, která je zdarma.
[autor]
iSCSI
Technologie umožňující připojení centrálních síťových úložišť pomocí vysokorychlostní sítě Ethernet, podobně jako FibreChannel.
[11]
Microsoft Exchange
Softwarový produkt společnosti Microsoft, který slouží pro výměnu emailových zpráv a sdílení zdrojů. Tvoří jeden ze základů portfolia Microsoftu v oblasti nabídky firemních systémů.
[12]
Microsoft SQL Server
Softwarový produkt firmy Microsoft. Jedná se o relační databázový a analytický systém.
[autor]
OEM
Zkratka anglického Original Equipment Manufacturer. Výrobky, určené pro výrobce OEM, se označují jako OEM výrobky. Typickými OEM výrobky jsou základní desky počítačů, monitory, myši a jiné komponenty spotřební elektroniky, které nejsou určené přímo pro koncového zákazníka.
[13]
Open License
Typ multilicenční smlouvy, kterou nabízí Microsoft firemním zákazníkům jako způsob, jakým je možné kupovat softwarové licence na jeho produkty.
[autor]
OS
Zkratka z operační systém. Jedná se o základní softwarové vybavení
[autor]
Jan Doubrava
46
KIT, VŠE Praha
počítače, které umožňuje běh dalších aplikací a interakci uživatele. PUR
Product Use Rights – dokument pojednávající o právech uživatele při nakládání se softwarovými produkty společnosti Microsoft.
[autor]
RAID
Zkratka z anglického Redundant Array of Independent Drives. Technologie, která umožňuje zvýšit rychlost diskových operací a bezpečnost uložených dat.
[14]
Rental Rights
Zakoupením tohoto práva, získává vlastník počítače možnost legálně pronajímat tento počítač včetně softwarového vybavení, které je pokryto Rental Rights.
[autor]
SAL
Zkratka z anglickíého Subscriber Access License. Je obdobou klientské licence CAL využívanou u pronájmu software v programu SPLA.
[15]
SLA
Zkratka z anglického Service Level Agreement. Obvykle se v IT oblasti používá k určení kvality služby vyjádřené procenty času z celkového období, kdy procentní hodnota vyjadřuje minimální dostupnost služby.
[autor]
Software Assurance
Program společnosti Microsoft, který přináší firemním zákazníkům výhody, jako je možnost upgradu na novější verze vlastněných produktů, školení, atd.
[autor]
SPLA
Zkratka anglického Service Provider License Agreement. Smlouva mezi Microsoftem a IT společností, kterou opravňuje k poskytování softwarových řešení za měsíční poplatek svým zákazníkům.
[autor]
11. Přílohy 11.1 Cenové porovnání procesorové a server/CAL licence pro SQL Server Následující tabulka (9) obsahuje ceny za licence Microsoft SQL Serveru. Je rozdělena do čtyř částí – ve sloupcích varianta procesorové licence a licence server/CAL, v řádcích licence bez a včetně Software Assurance. Ceny licence procesorové jsou vždy stejné v dané části, na rozdíl od licence server/CAL u nichž je cena závislá na počtu uživatelů.
Jan Doubrava
47
KIT, VŠE Praha
server/CAL cena CAL
cena server
4 245,00 Kč
23 262,00 Kč
bez SA
6 368,00 Kč
34 895,00 Kč
s SA
procesor počet uživatelů
cena celkem
cena server
počet uživatelů
cena celkem
185 919,00 Kč
1
185 919,00 Kč
1
27 507,00 Kč
10
65 712,00 Kč
185 919,00 Kč
20
108 162,00 Kč
185 919,00 Kč
30
150 612,00 Kč
185 919,00 Kč
40
193 062,00 Kč
185 919,00 Kč
50
235 512,00 Kč
185 919,00 Kč
60
277 962,00 Kč
185 919,00 Kč
70
320 412,00 Kč
185 919,00 Kč
80
362 862,00 Kč
1
41 263,00 Kč
10
98 575,00 Kč
278 881,00 Kč
20
162 255,00 Kč
278 881,00 Kč
30
225 935,00 Kč
278 881,00 Kč
40
289 615,00 Kč
278 881,00 Kč
50
353 295,00 Kč
278 881,00 Kč
60
416 975,00 Kč
278 881,00 Kč
70
480 655,00 Kč
278 881,00 Kč
80
544 335,00 Kč
278 881,00 Kč
80
185 919,00 Kč
1
278 881,00 Kč
80
278 881,00 Kč
Tabulka 9 - ceny za procesorovou licenci a licenci server/CAL pro SQL Server se Software Assurance a bez Software Assurance
11.2 Ceny serverových licencí včetně i bez Software Assurance Tabulky 10 a 11 obsahují ceny za software, který je potřebný v příkladu této práce. Ceny jsou v první z tabulek uvedeny včetně Software Assurance a ve druhé bez. produkt
typ licence
počet serverů
počet CALů
cena za server s SA
cena za CAL s SA
cena celkem s SA
Windows Server Enterprise
server/CAL
3
80
91 674 Kč
1 137 Kč
365 982 Kč
Exchange Server
server/CAL
1
80
27 519 Kč
2 620 Kč
237 119 Kč
SQL Server
procesor
1
0
278 881 Kč
Sharepoint Server
server/CAL
1
80
191 585 Kč
Terminal Server
CAL
0
20
Forefront TMG
procesor
1
0
51 432 Kč
278 881 Kč 3 663 Kč
484 625 Kč
3 279 Kč
65 580 Kč 51 432 Kč 1 483 619 Kč
Tabulka 10 - ceny licencí včetně Software Assurance potřebných v IT infrastruktuře příkladové firmy
Jan Doubrava
48
KIT, VŠE Praha
produkt
typ licence
počet serverů
počet CALů
cena za server bez SA
cena za CAL bez SA
cena celkem bez SA
Windows Server Enterprise
server/CAL
3
80
61 115 Kč
756 Kč
243 825 Kč
Exchange Server
server/CAL
1
80
18 456 Kč
1 749 Kč
158 265 Kč
SQL Server
procesor
1
0
185 919 Kč
Sharepoint Server
server/CAL
1
80
127 723 Kč
Terminal Server
CAL
0
20
Forefront TMG
procesor
1
0
185 919 Kč 2 441 Kč
323 003 Kč
2 188 Kč
43 760 Kč
34 287 Kč
34 287 Kč 989 059 Kč
Tabulka 11 - ceny licencí bez Software Assurance potřebných v IT infrastruktuře příkladové firmy
11.3 Konfigurace serveru IBM Tabulka 12 obsahuje přesnou konfiguraci serveru IBM, který byl v této práci použit v porovnání ve variantě nákupu serverového hardwaru, tak, jak ji poskytl distributor. x3550M2 Express x3550 M2, Xeon 4C E5530 80W 2.4GHz/1066MHz/8MB L3, 3x2GB, O/Bay 2.5in HS SAS/SATA, SR M5014, 675W p/s, Rack Express 2GB Single Rank PC3-10600 CL9 ECC DDR3 Chipkill LP RDIMM 1333MHz IBM 3Gb SAS HBA Controller v2 Express Dual Port 1Gb Ethernet Daughter Card Express Redundant 675W Power supply 3 Year Onsite Repair 24x7 24 Hour Committed Service (CS) Express IBM Ultraslim Enhanced SATA Multi-Burner IBM Virtual Media Key Line cord - 2.8m, 220-240V, C13 to CEE7-VII (European/Indonesian) DS3200 IBM System Storage DS3200 Dual Controller Express IBM 300GB 3.5in 15K HS SAS HDD(43X0802) IBM 750GB Dual Port HS SATA HDD DS3200 SAS 2-Port Daughter Card 3 Year Onsite Repair 24x7 24 Hour Committed Service
Jan Doubrava
49
Počet
Cena za ks
Cena celkem
3
52 312 Kč
156 936 Kč
12
2 028 Kč
24 336 Kč
3 3 3
6 630 Kč 1 638 Kč 4 342 Kč
19 890 Kč 4 914 Kč 13 026 Kč
3
5 819 Kč
17 457 Kč
3 3
1 716 Kč 7 618 Kč
5 148 Kč 22 854 Kč
6
338 Kč
2 028 Kč
1 4 4 2 1
105 050 Kč 11 232 Kč 9 204 Kč 16 189 Kč 19 357 Kč
105 050 Kč 44 928 Kč 36 816 Kč 32 378 Kč 19 357 Kč
KIT, VŠE Praha
(CS) Line cord - 2.8m, 220-240V, C13 to CEE7-VII (European/Indonesian) IBM 1m SAS Cable
2
338 Kč
676 Kč
2
1 720 Kč Total
3 440 Kč 509 234 Kč
Tabulka 12 - podrobná konfigurace serveru IBM použitého při porovnání v této práci
11.4 Konfigurace stolních počítačů Procesor Model Paměť Velikost Pevný disk Typ Operační systém Poskytovaný OS Možnosti propojení Zadní konektory
Připojení sítě Vlastnosti sítě
Procesor Intel® Core™ i3-550 (3,20 GHz, 4 MB mezipaměti) 4096 MB 320 GB 7 200 ot./min SATA 3,0 Gb/s NCQ, Smart IV Originální Windows® 7 Professional (64bitový) 5 dalších interních portů USB 2.0 na základní desce 9 USB 2.0; 1 1394a; 1 zvukový vstup; 1 zvukový výstup; 1 střední/subwoofer; 1 digitální výstup; 1 DVI-D; 1 vstup mikrofonu; 1 RJ-45; 1 zadní prostorový zvuk; 1 postranní prostor. zvuk; 1 konektor VGA Integrovaný adaptér Realtek RTL8111DL Gigabit Ethernet
Tabulka 13 - konfigurace stolního počítače HP Elite 7100 porovnávaného jako koupeného
11.5 Cena kancelářského balíku Office produkt Office 2010 Standard
cena licence s SA
cena licence bez SA
15 395 Kč
9 745 Kč
cena za SA 5 648 Kč
Tabulka 14 - přehled cen kancelářského balíku Office včetně Software Assurance, bez Software Assurance a samostatného Software Assurance
Jan Doubrava
50
KIT, VŠE Praha
11.6 Tabulky s hodnotami grafů V této části jsou obsaženy tabulky s hodnotami, na jejichž základě byly sestavovány grafy, obsažené v práci. délka období 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
cena za rok 659 559 Kč 618 434 Kč 593 759 Kč 577 309 Kč 565 558 Kč 556 746 Kč 549 892 Kč 544 408 Kč 539 922 Kč 536 183 Kč 533 020 Kč 530 308 Kč 527 958 Kč
nákup cena celkem 1 978 677 Kč 2 473 735 Kč 2 968 793 Kč 3 463 851 Kč 3 958 909 Kč 4 453 967 Kč 4 949 025 Kč 5 444 083 Kč 5 939 141 Kč 6 434 199 Kč 6 929 257 Kč 7 424 315 Kč 7 919 373 Kč
pronájem cena za rok cena celkem 410 076 Kč 1 230 228 Kč 410 076 Kč 1 640 304 Kč 410 076 Kč 2 050 380 Kč 410 076 Kč 2 460 456 Kč 410 076 Kč 2 870 532 Kč 410 076 Kč 3 280 608 Kč 410 076 Kč 3 690 684 Kč 410 076 Kč 4 100 760 Kč 410 076 Kč 4 510 836 Kč 410 076 Kč 4 920 912 Kč 410 076 Kč 5 330 988 Kč 410 076 Kč 5 741 064 Kč 410 076 Kč 6 151 140 Kč
Tabulka 156a - porovnání nákladů pronájmu a koupě software (grafy 6, 7)
délka období 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
rozdíl v ceně variant roční náklady celkové náklady 249 483 Kč 208 358 Kč 183 683 Kč 167 233 Kč 155 482 Kč 146 670 Kč 139 816 Kč 134 332 Kč 129 846 Kč 126 107 Kč 122 944 Kč 120 232 Kč 117 882 Kč
748 449 Kč 833 431 Kč 918 413 Kč 1 003 395 Kč 1 088 377 Kč 1 173 359 Kč 1 258 341 Kč 1 343 323 Kč 1 428 305 Kč 1 513 287 Kč 1 598 269 Kč 1 683 251 Kč 1 768 233 Kč
náklady na uživatele za rok nákup pronájem 8 244 Kč 7 730 Kč 7 422 Kč 7 216 Kč 7 069 Kč 6 959 Kč 6 874 Kč 6 805 Kč 6 749 Kč 6 702 Kč 6 663 Kč 6 629 Kč 6 599 Kč
5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč 5 126 Kč
Tabulka 16b - porovnání nákladů na pronájem a koupi software (grafy 6, 7)
Jan Doubrava
51
KIT, VŠE Praha
nákup délka období 3 4 5
cena za rok 169 744 Kč 130 376 Kč 106 755 Kč
pronájem cena cena cena za rok celkem celkem 509 234 Kč 132 648 Kč 397 944 Kč 521 505 Kč 132 648 Kč 530 592 Kč 533 777 Kč 132 648 Kč 663 240 Kč
rozdíl v ceně variant roční celkové náklay náklady 37 096 Kč 111 290 Kč -2 272 Kč -9 087 Kč -25 893 Kč -129 463 Kč
Tabulka 15 - cenová náročnost koupě a pronájmu hardware (grafy 2, 3, 4)
délka období 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 pronájem
počet uživatelů 80 90
50
60
70
100
110
120
11 213 Kč
9 894 Kč
8 951 Kč
8 244 Kč
7 695 Kč
7 255 Kč
6 895 Kč
6 595 Kč
10 514 Kč
9 277 Kč
8 393 Kč
7 730 Kč
7 215 Kč
6 803 Kč
6 465 Kč
6 184 Kč
10 095 Kč
8 907 Kč
8 058 Kč
7 422 Kč
6 927 Kč
6 531 Kč
6 207 Kč
5 937 Kč
9 815 Kč 9 616 Kč
8 660 Kč
7 835 Kč
7 216 Kč
6 735 Kč
6 350 Kč
6 035 Kč
5 772 Kč
8 484 Kč
7 676 Kč
7 069 Kč
6 598 Kč
6 221 Kč
5 912 Kč
5 655 Kč
9 466 Kč
8 352 Kč
7 556 Kč
6 959 Kč
6 495 Kč
6 124 Kč
5 820 Kč
5 567 Kč
9 350 Kč
8 249 Kč
7 463 Kč
6 874 Kč
6 415 Kč
6 048 Kč
5 748 Kč
5 498 Kč
9 256 Kč
8 167 Kč
7 389 Kč
6 805 Kč
6 351 Kč
5 988 Kč
5 691 Kč
5 443 Kč
9 180 Kč
8 100 Kč
7 328 Kč
6 749 Kč
6 299 Kč
5 939 Kč
5 644 Kč
5 398 Kč
9 117 Kč
8 044 Kč
7 277 Kč
6 702 Kč
6 255 Kč
5 897 Kč
5 605 Kč
5 361 Kč
9 063 Kč
7 996 Kč
7 234 Kč
6 663 Kč
6 218 Kč
5 863 Kč
5 572 Kč
5 329 Kč
9 017 Kč
7 956 Kč
7 197 Kč
6 629 Kč
6 187 Kč
5 833 Kč
5 543 Kč
5 302 Kč
8 977 Kč
7 920 Kč
7 166 Kč
6 599 Kč
6 159 Kč
5 807 Kč
5 519 Kč
5 279 Kč
6 078 Kč
5 655 Kč
5 353 Kč
5 126 Kč
4 950 Kč
4 809 Kč
4 693 Kč
4 597 Kč
Tabulka 17 – náklady na koupi a pronájem software vyjadřené na jednoho uživatele IT (v závislosti na počtu uživatelů)
délka období 1 2 3 4 5
nákup celkem 2 251 680 Kč 1 125 840 Kč 825 867 Kč 675 880 Kč 585 888 Kč
nákup 1 uživatel 28 146 Kč 14 073 Kč 10 323 Kč 8 449 Kč 7 324 Kč
pronájem celkem 1 286 400 Kč 1 286 400 Kč 1 286 400 Kč 1 286 400 Kč 1 286 400 Kč
pronájem 1 uživatel 16 080 Kč 16 080 Kč 16 080 Kč 16 080 Kč 16 080 Kč
pronájem office + koupě pc 1 356 080 Kč 846 040 Kč 676 027 Kč 591 020 Kč 540 016 Kč
Tabulka 18 – srovnání nákladů (nákup a pronájem) na pořízení počítačových stanic pro uživatele
Jan Doubrava
52
KIT, VŠE Praha
počet hodin
délka období
140 145 150 155 160
9 9 9 9 9
nákup cena za rok cena celkem
pronájem cena za rok cena celkem
738 388 Kč 549 892 Kč 549 892 Kč 754 838 Kč 748 670 Kč
1 418 076 Kč 1 454 076 Kč 1 490 076 Kč 1 526 076 Kč 1 562 076 Kč
6 645 494 Kč 4 949 025 Kč 4 949 025 Kč 6 793 545 Kč 6 738 026 Kč
12 762 684 Kč 13 086 684 Kč 13 410 684 Kč 13 734 684 Kč 14 058 684 Kč
Tabulka 19 – náklady na pronájem a koupi serverového software včetně nákladů na správu IT v závislosti na časové náročnosti správy
délka období 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
nákup cena za rok cena celkem 1 366 311 Kč 4 098 933 Kč 1 325 186 Kč 5 300 743 Kč 1 300 511 Kč 6 502 553 Kč 1 284 061 Kč 7 704 363 Kč 1 272 310 Kč 8 906 173 Kč 1 263 498 Kč 10 107 983 Kč 1 256 644 Kč 11 309 793 Kč 1 251 160 Kč 12 511 603 Kč 1 246 674 Kč 13 713 413 Kč 1 242 935 Kč 14 915 223 Kč 1 239 772 Kč 16 117 033 Kč 1 237 060 Kč 17 318 843 Kč 1 234 710 Kč 18 520 653 Kč
pronájem cena za rok cena celkem 1 454 076 Kč 4 362 228 Kč 1 454 076 Kč 5 816 304 Kč 1 454 076 Kč 7 270 380 Kč 1 454 076 Kč 8 724 456 Kč 1 454 076 Kč 10 178 532 Kč 1 454 076 Kč 11 632 608 Kč 1 454 076 Kč 13 086 684 Kč 1 454 076 Kč 14 540 760 Kč 1 454 076 Kč 15 994 836 Kč 1 454 076 Kč 17 448 912 Kč 1 454 076 Kč 18 902 988 Kč 1 454 076 Kč 20 357 064 Kč 1 454 076 Kč 21 811 140 Kč
Tabulka 20 – náklady na pronájem a koupi serverového software včetně nákladů na správu IT v závislosti na době provozu software
počet hodin 140 145 150 155 160
náklad na uživatele za rok nákup pronájem 15 708 Kč 17 726 Kč 15 708 Kč 18 176 Kč 15 708 Kč 18 626 Kč 15 708 Kč 19 076 Kč 15 708 Kč 19 526 Kč
délka období 9 9 9 9 9
Tabulka 21 – náklady na pronájem a koupi serverového software včetně nákladů na správu IT v závislosti na časové náročnosti správy (vyjádřeno v nákladech na jednoho uživatele)
Jan Doubrava
53
KIT, VŠE Praha
